Veřejná schůze ČK GMO, VŠCHT Praha. Ing. Mgr. Miloslava Navrátilová, Ph.D.,ÚKZÚZ, členka ČK GMO

Transkript

1 Veřejná schůze ČK GMO, VŠCHT Praha Ing. Mgr. Miloslava Navrátilová, Ph.D.,ÚKZÚZ, členka ČK GMO

2 * *Potenciál GM, princip předběžné opatrnosti, socioekonomické aspekty *Schvalovací proces a postupy hodnocení v rámci EU *Zvažovaná rizika, risk x benefit analýza *Glyfosát proces schvalování v EU současný stav *Technologie pěstování *Praktické využití *Sledování použití GM plodin hodnocení vlivů, PMEM *Opatření v pěstování GMO, koexistence

3

4 * Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS. * Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. * Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů." * Geneticky modifikovaný organismus (GMO) definován jako takový organismus, jehož genetický materiál byl změněn způsobem, kterého nelze nedosáhnout přirozenou cestou. Současně jsou uvedeny postupy, které vedou či nevedou ke vzniku GMO (např. klasickými šlechtitelskými metodami nevzniká GMO). * Evropský systém hodnocení rizik i účinků GMO, zakotvený v těchto předpisech, je propracován velmi důkladně a považován za jeden z nejdokonalejších na světě. příklady geneticky modifikovaných (GM) zemědělských plodin a potravin a krmiv z nich odvozených, vzhledem k tomu, že v této oblasti doznaly GMO nejširšího tržního uplatnění

5 * Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 Text s významem pro EHP (5) Pravidla stanovená v tomto nařízení se vztahují pouze na žádosti týkající se geneticky modifikovaných rostlin určených k použití v potravinách nebo krmivech, potravin nebo krmiv, které obsahují geneticky modifikované rostliny nebo z nich sestávají, a potravin nebo krmiv z těchto rostlin vyrobených. Žádosti týkající se geneticky modifikovaných rostlin, v souvislosti s nimiž jsou v současné době k dispozici dostatečné zkušenosti, představují převážnou většinu stávajících žádostí. (6) V pravidlech stanovených v tomto nařízení by měly být uvedeny všeobecné požadavky na podávání a přípravu žádostí, konkrétně požadavky týkající se poskytnutí všeobecných a vědeckých informací, včetně metod detekce a identifikace a také poskytnutí referenčního materiálu, aby se zajistilo, že žádosti splňují podmínky stanovené v článcích 5, 17 a 30 nařízení (ES) č. 1829/2003. (7) Žadatel musí vzít v úvahu rovněž vědecké informace, které musí být v žádosti poskytnuty a které se týkají hodnocení rizika GMO nebo potravin a krmiv, které obsahují GMO nebo z nich sestávají, pro životní prostředí, jak je stanoveno v zásadách hodnocení rizika pro životní prostředí uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS [4], a také platné pokyny zveřejněné v tomto ohledu Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). (8) Vedle všeobecných požadavků na podávání a přípravu žádostí je vhodné přijmout specifická pravidla s cílem zaručit, aby vědecké informace vyžadované v žádosti řádně a dostatečně prokazovaly, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva splňují s ohledem na jejich navrhovaná použití požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003. (9) Tato pravidla by proto měla stanovit sérii studií, které by měly být součástí všech žádostí, a také testovací metody, které by měly být při provádění takovýchto studií uplatňovány, a zároveň by měla zohlednit příslušné mezinárodní normy, jako jsou pokyny Kodexu Alimentarius pro provádění hodnocení bezpečnosti potravin získaných z rostliny s rekombinantní DNA. (10) V souladu s platnými pokyny EFSA by mělo hodnocení bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin nebo krmiv zahrnovat studie týkající se nových složek, jež jsou výsledkem genetické modifikace, molekulární charakterizace geneticky modifikované rostliny, srovnávací analýzy složení a fenotypu geneticky modifikované rostliny v porovnání s odpovídajícím konvenčním produktem. V pokynech EFSA je uvedeno, že v závislosti na charakteristikách geneticky modifikované rostliny a podle výsledků uvedené první série studií může být nezbytné provést doplňující studie

6 * Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 Design GMO pokusů * Každý polní pokus musí být opakován minimálně v osmi lokalitách vybraných tak, aby reprezentovaly škálu pravděpodobných přijímajících prostředí, kde má být plodina pěstována. Polní pokusy mohou být provedeny během jednoho roku nebo mohou být rozloženy na dobu několika let. Geneticky nemodifikované referenční odrůdy se mohou lokalitu od lokality lišit a v celém souboru polních pokusů musí být použito alespoň šest různých referenčních odrůd. *V případě geneticky modifikované rostliny tolerantní vůči herbicidu, a s cílem vyhodnotit, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují expresi sledovaných vlastností, se porovnají tři testovací materiály: geneticky modifikovaná rostlina vystavená určenému herbicidu; odpovídající konvenční produkt ošetřený v rámci systémů aplikace konvenčních herbicidů; a geneticky modifikovaná rostlina ošetřená v rámci stejných systémů aplikace konvenčních herbicidů

7 * Plocha osetá geneticky modifikovanými (GM) plodinami po poklesu v roce 2015 loni opět vzrostla, hlavně díky Brazílii a Spojeným státům. * Celkem bylo GM plodinami oseto rekordních 185,1 milionu hektarů, o tři procenta více než v roce podle mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA, která sleduje a podporuje využívání biotechnologií v zemědělství. * Největším pěstitelem GM plodin jsou Spojené státy, kde se plocha osetá těmito plodinami zvýšila o tři procenta. V Brazílii, která je druhá největší, se výměra plochy zvýšila o 11 procent. Obě tyto země mají na celosvětové výměře plochy oseté GM plodinami podíl 66 procent. * Naopak v Argentině plocha osetá GM plodinami klesla o tři procenta, hlavně kvůli nižšímu výsevu sojových bobů, protože zemědělci začali místo sóji více pěstovat kukuřici a slunečnici. * Nízké ceny bavlny a vysoké zásoby pak způsobily pokles ploch osetých biotechnologickými plodinami v Číně o 24 procent. Do Číny se některé druhy GM kukuřice a sóji mohou pouze dovážet a nesmějí se zde pěstovat.

8

9 * 90% of total maize MON 810

10 V roce 2017 je osetá plocha v ČR 0 ha.

11 * Hodnocení probíhá na vědecké bázi a podle daných metodik. * Vychází se z předpokladu, že žádná lidská aktivita se nevyhne možným rizikům. Je tomu v případě GMO, i když se k jejich přípravě využívají geny o známých účincích, pocházející z bezpečných organismů, jejichž bezproblémové využívání bylo potvrzeno dlouholetou praxí. * Podle mezinárodně uznávaných přístupů (Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti, OECD, EU) jsou nezávisle hodnocena a kvantifikována potenciální rizika GMO ve vztahu ke zdraví člověka a zvířat, životnímu prostředí a biologické rozmanitosti. * Podle principu předběžné opatrnosti nezáleží na pravděpodobnosti, s jakou nežádoucí účinek může nastat. Existuje-li i nízké potenciální riziko některého z hledisek, musí být kvalifikovaně posouzeno na základě současných vědních poznatků a přijata opatření k omezení možných škodlivých účinků. * Porovnávány jsou dopady použití GMO s použitím odpovídajících nemodifikovaných organismů (například zda pěstování GM kukuřice odolné proti housenkám zavíječe kukuřičného přináší zvýšené riziko ve srovnání s pěstováním nemodifikované kukuřice ošetřované chemickými postřiky), srovnání technologie pěstování HT odrůdy porovnána s konvenčními postupy. *

12 Legislativa EU a České republiky (zákon 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje tři způsoby nakládání (činností) s GMO, jež na sebe postupně navazují: * 1) uzavřené nakládání (vlastní genetická modifikace a použití GMO v prostorách laboratoří, skleníků, laboratorních chovů apod.), * 2) uvolnění do životního prostředí (polní pokusy), * 3) uvedení na trh (velkoplošné pěstování, prodej, běžné užití). O uvedení GMO na trh se rozhoduje na úrovni Evropské unie, zbylé dva způsoby nakládání řeší příslušné státy. V ČR přijímá žádosti nebo oznámení o nakládání s GMO Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství se podílí na posuzování žádostí o uvádění GM potravin a krmiv na trh v EU. Důležitou součástí všech oznámení a žádostí je kvalifikované posouzení rizik GMO a způsobů nakládání s nimi zpracované žadatelem, případně oznamovatelem. Hodnocení rizik přezkoumávají pro správní úřady odborné komise, na evropské úrovni Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Úkolem je sledovat nejnovější poznatky v oblasti biologické bezpečnosti a z tohoto hlediska se vyjadřovat k posuzovaným žádostem a oznámením. V ČR pracuje při Ministerstvu životního prostředí Česká komise pro nakládání s GMO a genetickými produkty, která se zabývá riziky pro životní prostředí, a při Ministerstvu zemědělství Vědecký výbor pro geneticky modifikované potraviny a krmiva, který je zaměřen na rizika pro zdraví člověka a zvířat a Komise pro geneticky modifikované organismy, která řeší zejména záležitosti v souvislosti vlastnostmi modifikací a požadavky související s pěstováním např. koexistence s dalšími systémy pěstování konvenčním a ekologickým.

13 Zpřesňování principů hodnocení ERA přístup EK, výzkumné projekty

14

15 Zpřesňování principů hodnocení ERA EFSA

16

17

18 Významnou součástí hodnocení ERA (rizika pro životní prostředí) je posuzování potenciálních stresorů organismů např. přípravky na ochranu rostlin (Plant Protection Products), geneticky modifikované organismy (Genetically Modified organisms), invazivní nepůvodní druhy (Invasive Alien Species), přídatné látky v krmivech (Feed Additives)

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29 EFSA doporučení pro monitoring rezistence zavíječe kukuřičného PMEM zpráva - kukuřice MON 810 Testování druhů můry Sesamia nonagrioides a zavíječe Ostrinia nubilalis Case-specific monitoring (CSM) Monitororování změn citlivosti ke Cry1Ab proteinu hodnocení účinnosti high-dose, strategie refugií EuropaBio harmonizování plánu Insect Resistance Management

30 Potenciální expozice necílových druhů larev motýlů k pylu Bt-kukuřice na svých hostitelských rostlinách Ze studií týkajících se expozice pylových zrn Bt-kukuřice na necílové druhy housenek (Plutella xylostella zápředníček polní na základě matematických modelů je stanovena úřadem EFSA minimální vzdálenost 20 m pro Bt11/MON810; 30 m pro 1507 stanoviska EFSA Opinions and Statements EFSA již dříve kvantifikovala riziko pro necílové druhy motýlů, které se mohou potenciálně vyskytovat na stanovištích v blízkosti pěstované GM kukuřice necílové organismy mohou pozřít pyl Btkukuřice, který se nachází na hostitelských rostlinách. EFSA takto poskytuje nástroj řízení rizika pro odhad a snížení rizika pro necílové druhy motýlů.

31 ZOOCIDY, MOŘIDLA HERBICIDY A DESIKANTY FUNGICIDY, MOŘIDLA REGULÁTORY RŮSTU RODENTICIDY OSTATNÍ CELKEM V r byla v ČR spotřeba přípravků na OR 5,6 kg/l úč.l. na ha. Ostatní = pomocné prostředky na ochranu rostlin, repelenty, minerální oleje aj.

32 Hodnocení účinných látek na úrovni EU

33 The renewal assessment, as documented in the Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance glyphosate of the European Food Safety Authority (hereinafter 'the Authority') (EFSA Journal 2015;13(11):4302 [107 pp.]1), and the Statement of the Authority Request for the evaluation of the toxicological assessment of the co-formulant POE-tallowamine" (EFSA Journal 2015;13(11):4303 [13 pp.]2), identified several new concerns. Specifically the Authority concluded that compared to glyphosate, a significant toxicity of POE-tallowamine (CAS No ), a substance frequently used as a co-formulant in plant protection products containing glyphosate, was observed on all endpoints investigated. Additional concerns were highlighted as regards the potential of POE-tallowamine to negatively affect human health when used in plant protection products containing glyphosate. The Authority also considered that a likely explanation for the medical data in humans for plant protection products containing glyphosate is that the toxicity is mostly driven by the POE-tallowamine component of the formulation.

34

35

36

37 4303/epdf

38 * (4) V návaznosti na zjištění Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ohledně karcinogenního potenciálu glyfosátu pověřila Komise dne 29. dubna 2015 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen úřad ), aby příslušné informace přezkoumal a uvedená zjištění zahrnul do svého závěru. V souvislosti s postupem hodnocení podle nařízení (ES) č. 1107/2009 dospěl úřad k závěru, že je nepravděpodobné, že by glyfosát představoval u člověka nebezpečí karcinogenity, a že dostupné důkazy nepodporují harmonizovanou klasifikaci glyfosátu podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (5), pokud jde o jeho karcinogenní potenciál. V této souvislosti však úřad připomněl, že jeho návrhy klasifikace předložené v souvislosti s postupem hodnocení podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nejsou formálními návrhy harmonizované klasifikace v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. * (6) Zjištění Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny a návrh klasifikace předložený úřadem, pokud jde o karcinogenní potenciál glyfosátu, se rozcházejí. Postup harmonizované klasifikace glyfosátu byl již navíc zahájen. Jednání, která proběhla ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ve dnech 18. a 19. května 2016, ukázala, že konkrétně v případě glyfosátu se řada členských států z titulu své odpovědnosti za řízení rizika domnívá, že před tím, než bude přijato rozhodnutí o obnovení schválení, je vhodné získat stanovisko Výboru pro posuzování rizik zřízeného při Evropské agentuře pro chemické látky ohledně harmonizované klasifikace, pokud jde o karcinogenitu glyfosátu, jelikož toto stanovisko by mohlo být významné pro schválení na základě kritérií stanovených v nařízení (ES) č. 1107/2009. * (9) Vzhledem k prodloužení doby platnosti schválení glyfosátu, jež je popsáno v předchozích bodech odůvodnění, a s ohledem na obavy, jež uvedl úřad, pokud jde o používání formulační přísady ethoxylovaného aminu loje (č. CAS ) v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících glyfosát, zahájí Komise co nejdříve přezkum schválení glyfosátu podle článku 21 nařízení (ES) č. 1107/2009

39 (3) Doba platnosti schválení účinné látky glyfosátu, jak je stanovena v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí šest měsíců ode dne, kdy Komise obdrží stanovisko Výboru pro posuzování rizik při Evropské agentuře pro chemické látky, nebo 31. prosince 2017, podle toho, které datum nastane dříve. (4) Dne 30. října 2015 (5) předal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen úřad ) Komisi své vyjádření týkající se toxikologického posouzení ethoxylovaného aminu loje (č. CAS ), látky často používané jako formulační přísady v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících glyfosát. Dospěl k závěru, že ve srovnání s glyfosátem byla u všech sledovaných vlastností zaznamenána významná toxicita ethoxylovaného aminu loje. Byly zdůrazněny další obavy, pokud jde o potenciál ethoxylovaného aminu loje mít při použití v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících glyfosát negativní účinky na zdraví lidí. Úřad rovněž dospěl k závěru, že pravděpodobným vysvětlením lékařských údajů zjištěných u lidí v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin obsahujícími glyfosát je skutečnost, že toxicita je převážně způsobena složkou přípravku ethoxylovaný amin loje.

40 (5) V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (1) ve spojení s článkem 55 nařízení (ES) č. 1107/2009 by členské státy měly podporovat rozvoj a uplatňování integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila jejich závislost na používání pesticidů. Protože přípravky na ochranu rostlin obsahující glyfosát se široce používají pro nezemědělské aplikace, členské státy by měly zajistit, aby používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících glyfosát bylo minimalizováno nebo zakázáno v oblastech, jako jsou veřejné parky a zahrady, sportoviště, rekreační plochy, školní pozemky a dětská hřiště a oblasti v těsné blízkosti zdravotnických zařízení. (6) Přípravky na ochranu rostlin obsahující glyfosát se používají rovněž pro předsklizňové aplikace. V určitých situacích jsou předsklizňová použití pro regulaci nebo prevenci nežádoucího růstu plevele v souladu se správnou zemědělskou praxí. Nicméně se zdá, že přípravky na ochranu rostlin obsahující glyfosát se rovněž používají za účelem kontroly času sklizně nebo optimalizace mlácení, ačkoli tato použití nejsou případně považována za správnou zemědělskou praxi. Taková použití tedy nejsou případně v souladu s ustanoveními článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009. Členské státy by proto měly při povolování přípravků na ochranu rostlin věnovat zvláštní pozornost souladu předsklizňových použití se správnou zemědělskou praxí (1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, , s. 71).

41 8) Na základě současných vědeckých a technických poznatků je vhodné změnit podmínky použití této účinné látky, zejména vyloučením formulační přísady ethoxylovaný amin loje (č. CAS ) z používání v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících glyfosát. (10)V souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být vytvořen seznam formulačních přísad nepřijatelných jako součást přípravků na ochranu rostlin. Komise, úřad a členské státy již zahájily práci vedoucí k vytvoření uvedeného seznamu. Při provádění této práce bude Komise věnovat zvláštní pozornost potenciálně škodlivým formulačním přísadám používaným v přípravcích na ochranu rostlin a obsahujícím glyfosát. Seznam nepřijatelných formulačních přísad bude vytvořen v budoucnu v samostatném aktu v souladu s procedurálními požadavky uvedenými v čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009

42 Článek 1 V položce 25 týkající se glyfosátu v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se v sedmém sloupci Zvláštní ustanovení text nahrazuje tímto: Povolena mohou být pouze použití jako herbicid. Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání glyfosátu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, pozměněné Stálým výborem pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 27. června Při tomto celkovém hodnocení členské státy: musí věnovat zvláštní pozornost ochraně podzemních vod v ohrožených oblastech, zejména s ohledem na jiná použití než v zemědělství, musí věnovat zvláštní pozornost rizikům plynoucím z používání v určitých oblastech uvedených v čl. 12 písm. a) směrnice 2009/128/ES, musí věnovat zvláštní pozornost souladu předsklizňových použití se správnou zemědělskou praxí. Členské státy zajistí, aby přípravky na ochranu rostlin obsahující glyfosát neobsahovaly formulační přísadu ethoxylovaný amin loje (č. CAS ).

43 Tisková zpráva ÚKZÚZ

44 Povolené pesticidy na bázi úč.l. glyfosát Registr POR k

45 Povolení POR pro herbicid tolerantní odrůdy zemědělských kultur

46 Povolení POR pro HT odrůdy

47 154 povolených herbicidů do kukuřice Registr POR k

48 Povolené herbicidy do kukuřice v ČR -Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ - k včetně vlastností POR

49 Technologie pěstování

50 Technologie pěstování

51 IOR Integrovaná ochrana rostlin

52 Risk x benefit analýza Zemědělci, aby mohli dodržovat zásady správné zemědělské praxe, musí mít k dispozici metodické zázemí, vzdělávání, poradenství a efektivní regulační mechanismy včetně dotačních pobídek.

53

54