216 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU. Fotografujeme digitální zrcadlovkou (DSLR)

Transkript

1 216 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU Fotografujeme digitální zrcadlovkou (DSLR)

2 JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 1

3 Fotografujeme digitální zrcadlovkou (DSLR) Luděk Bouška Martin Lukeš JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 3

4 Autoři i nakladatelství děkují za finanční podporu při vydání knihy společnosti Megapixel s.r.o. Luděk Bouška, Martin Lukeš Fotografujeme digitální zrcadlovkou DSLR Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Grafická úprava a sazba Ondřej Huleš Počet stran 216 První vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Design Ondřej Huleš, 2017 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. ISBN (pdf) ISBN (print) 4 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

5 Obsah Technická část Jak funguje fotoaparát Pár slov úvodem Camera obscura Vynález fotografie Éra kinofilmu První zrcadlovky Fotografie se digitalizuje Digitální kompakty/mobilní telefony Digitální kompakty s výměnným objektivem Digitální zrcadlovky Digitální stěny a středoformáty Fotografické režimy (P, S, A, M) Automatika Scénické režimy Programová automatika (P) Preference času (S nebo Tv) Preference clony (A nebo Av) Manuální režim (M) Expoziční trojúhelník svatý grál fotografie.. 26 Expoziční čas Krátké časy Přiznaný pohyb Dlouhé časy Bezpečný čas pro fotografování z ruky Bulb Clona Hloubka ostrosti Světelné objektivy Co ovlivňuje hloubku ostrosti Hyperfokální vzdálenost Citlivost ISO Nastavení citlivosti v prioritě času (S/Tv) Nastavení citlivosti v prioritě clony (A/Av) Nastavení citlivosti v manuálním režimu (M) Automatická citlivost Šum Jak se zbavit šumu Jak si poradit při nedostatku světla Expoziční kompromisy Prostředky, které posouvají hranice expozice JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 5

6 Měření expozice Jak funguje měření expozice Blokování expozice Režimy měření expozice Jaký režim měření expozice je nejpoužívanější? Korekce expozice Proč je tato funkce tak důležitá? Manuální nastavení expozice Kdy se hodí manuální nastavení expozice Jak nastavit expozici ručně Zaostřování Rovina ostrosti a zaostřovací vzdálenost Hloubka ostrosti Vliv clonového čísla na hloubku ostrosti Vliv ohniska objektivu na hloubku ostrosti Jak je to s velikostí snímače? Jednoduché tipy pro práci s hloubkou ostrosti Jak foťák zaostřuje Výběr ostřicího bodu Zaostřovací režimy Důležité parametry objektivu ovlivňující rychlost a spolehlivost ostření Vyvážení bílé barvy (WB White Balance). 64 Proč dochází k barevným posunům Světelné zdroje ve fotografii Nastavení teploty v kelvinech Ruční kalibrace bílé barvy Drobný barevný posun Více světelných zdrojů s různou barevnou teplotou Počítačové korekce bílé barvy Fotografie popisná/pocitová Psychologie barev Práce s bleskem Jak funguje blesk? Čím je ovlivněna síla záblesku Směrné číslo dosah blesku Expozice bleskem Vysokorychlostní synchronizace Kvalita světla Stativ třetí ruka fotografa Výběr stativu Na co si dát pozor při výběru stativu Monopod Kapesní a stolní stativy Co fotit se stativem Krajina, architektura, interiéry, noční scény Makro, produktová fotografie, zátiší Fotografování s objektivem s delším ohniskem.. 82 Panorama HDR Časosběrná videa Jiné přednosti stativu a kdy nám nepomůže Na co nesmíte zapomenout, když rozložíte stativ.. 84 Jak si poradit bez stativu Improvizujte Čím lze nahradit stativ Fotografování z ruky na hraniční časy Posuňte hranice času udržitelného z ruky Jak poznat nejostřejší snímek Formát souboru RAW a JPEG Formát JPEG Picture Style Nastavení kvality a rozlišení Tiskové rozlišení DPI Formát RAW Barevná hloubka Jak je to s použitím RAWu a JPEGu v praxi FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

7 Objektivy Podle konstrukce Objektiv se zoomem Objektiv s pevným ohniskem Podle ohniskové vzdálenosti Podle světelnosti Podle určení Objektivy pro začínající a nenáročné fotografy Objektivy pro mírně pokročilé fotografy Objektivy pro profesionály Neoriginální objektivy Počítačová úprava fotografií RAW/JPG Drobné posuny expozice Ztlumení světel Projasnění stínu Kontrast Barevné vyvážení Zřetelnost Ořez Poměr stran Zmenšení rozměrů a komprese Doostření Tematická část Krajina Čím fotit krajinu Menší snímač výhodou? Jaký objektiv je nejvhodnější Jak zaostřovat Vhodný expoziční režim Zvládněte světlo Filtry UV filtr Polarizační filtr Přechodový filtr ND (šedý neutrální filtr) Stativ a dálková spoušť Kompozice Popředí pozadí Třetinové dělení kompozice vs zlatý řez Portrét Technika Optimální clona na portréty Expoziční režim pro portrétní fotografii Portrét v preferenci času S/Tv Portrét v preferenci clony A/Av Portrét v manuálním režimu M Jak ostřit při portrétu Světlo Ostrost světla Měkké světlo Ostré světlo Směr světla Přirozené denní světlo Umělé světlo stálé (trvalé) Záblesky Blesk Odrazné desky JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 7

8 Focení pohybu sport, zvířata Sport Volba stanoviště Podhled nebo nadhled Směr pohybu a jeho význam pro rychlost ostření a pohybovou neostrost Expozice Zaostřování Sériové snímání Zvířata Jak na to Technika Expozice Zaostřování Reportáž, svatba Reportáž Volba stanoviště Technika Expozice Zaostřování Sériové snímání Svatba Přípravy na focení Volba místa Technika Expozice Architektura Technika vhodná pro fotografování architektury Krátké ohnisko objektivu = široký úhel záběru Expozice Živý náhled/ostření Světlo v architektuře Podvečerní světlo a modrá hodinka Vyrovnání hladiny světla Perspektiva Sbíhání linií Polovina výšky prostoru Delší ohnisko Tilt-shi objektivy Srovnání linií v PC Makro, detaily Výběr motivu Technika Kompaktní fotoaparáty Zrcadlovky a systémové kompakty Makroobjektivy Makro předsádky Mezikroužky Stativ Světlo Vhodný expoziční režim Zaostřování Noční fotografie Základní vybavení pro noční fotografování Stativ Dálkové ovládání Blesk v noční fotografii Práce se clonou Statické záběry/hloubka ostrosti Hvězdicový světelný efekt Barevný bokeh Dlouhé časy v noční fotografii Malování světlem (light painting) Pohybující se fotoaparát Duchové Režim Bulb Ohňostroje Ostření za šera Šum při delších expozicích Parazitní světlo Kdy fotografovat večerní záběry/ modrá hodinka FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

9 Panorama Výhody panoramatické fotografie Automatické panorama Pomůcky nezbytné pro panorama Měření expozice Ostření Ohnisko objektivu Překrytí snímků Pohybující se objekty v záběru Programy vhodné ke skládání panoramat Falešné panorama Inspirace a rekordy Koncerty, divadlo, kultura Volba stanoviště Technika Expozice Jak při špatném světle ISO a jeho význam Expoziční režimy Režimy měření expozice Clona a hloubka ostrosti Zaostřování Volba ostřicího bodu Režimy ostření Sériové snímání Černobílá fotografie Fotit černobíle nebo upravovat? Přednastavené styly fotoaparátu Jak na černobílou fotografii ve fotoaparátu Počítačové odbarvení Desaturace Míchání kanálů Simulace černobílého kinofilmu Speciální programy na černobílou fotografii Literatura JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 9

10 Technická část Možná se vám zdá, že je fotografování věda. Každý se ale může naučit dělat skvělé snímky. Prvním krokem na cestě za krásnou fotografií je zvládnutí expozice a ostatních funkcí fotoaparátu. A přesně tomu se věnuje první část této knihy. 10 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

11 JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 11

12 Jak funguje fotoaparát V roce 2003 začal ohromný boom digitálních zrcadlovek mezi širokou veřejností Každý, kdo se chce zdokonalit v nějakém oboru, by měl pochopit samotnou podstatu dané problematiky. Je jedno, jestli se učíte hrát na hudební nástroj, sníte o pilotování letadla nebo se snažíte upéct bábovku. Především se musíte se naučit vnímat a přemýšlet nad tím, proč a jak. Existuje jedno tajemství úspěchu, které říká, že každý se může stát mistrem v jakémkoliv oboru, pokud mu obětuje hodin. Deset tisíc hodin přemýšlení nad danou problematikou, tréninku, cvičení, píle, úsilí a odříkání. Vůbec nezáleží na tom, jestli chcete být úspěšný fotbalista, slavný spisovatel, hudebník nebo kuchař. Důležité je mít chuť a odhodlání. Bez toho to zkrátka nejde. Pár slov úvodem Pokud držíte v ruce tuto knihu a právě čtete tyto řádky, je tu určitý předpoklad, že se chcete naučit fotografovat. Pro někoho tedy právě začala druhá minuta na té deset tisíc hodin dlouhé pouti. Věřte ale, že každý, kdo uspěl, byl jednou na začátku, tak jako jste teď vy. A všechny ty úspěšné pojí několik věcí. Především jsou to vytrvalost a síla znovu vstát, když se dostaví první neúspěchy, které vás možná i srazí na kolena. Tato kniha vás může provést vašimi fotografickými začátky, které se leckdy nesou ve znamení nezdarů a neúspěchů. Vy ale máte velkou výhodu. Díky této knize se vyhnete slepým uličkám, kterými si před vámi prošli jiní. Stačí jen pozorně naslouchat a řídit se pravidly, která jsme ověřili během naší praxe. Na stejnou věc ale existuje mnoho úhlů pohledu, a nikdo z nás nemá patent na rozum. Je možné, že vám jiní fotografové budou dávat jiné rady, říkat jiné postupy a nabízet jiné metody. Tak je to ale v pořádku. Každý si během praxe vypracuje vlastní techniku a do vytouženého cíle, na jehož konci je vysněná fotografie, lze dojít různými cestami. Všechna pravidla, která zde uvádíme, jsme sami ověřili, a víme, že fungují. Proto pevně věříme, že stejně tak se osvědčí i vám, a vaše fotografie se tak stanou 12 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

13 lepšími, hezčími a budou mít u diváků větší úspěch. A o to nám jde především. Chcete-li se opravdu naučit dobře fotografovat, měli byste tedy nejprve začít u fotoaparátu jako takového. To je váš pracovní nástroj, který přenese vaši myšlenku na displej, do počítače nebo na papír. Když se naučíte ovládat svůj přístroj a pochopíte, na jakém principu funguje, bude pro vás lehčí ho správně nastavit a přizpůsobit dané situaci. V životě jsme už potkali tisíce lidí, kteří začali s fotografováním od nuly. Koupili si digitální zrcadlovku a přišli na fotografický kurz s tím, že se chtějí naučit fotit. Pár z nich to myslelo vážně. Cvičili, zkoušeli, přemýšleli, radovali se z prvních úspěchů a některé odradily jejich neúspěchy. Někteří z těch, co vydrželi, se během několika měsíců posunuli tak, že by se za jejich fotografie nemuseli stydět ani profesionální fotografové. Jak je možné, že zvládli během pár týdnů to, co se dříve fotografové učili mnoho let? Odpověď je prostá. Za prvé chtěli a něco tomu obětovali. A za druhé digitální technika to umožňuje. A to je na ní to úžasné. Camera obscura Myšlenka přenosu a zachycení obrazu prostřednictvím světla sahá opravdu velmi daleko do historie. Údajně se tím zabývali již čínští filozofové v pátém století před naším letopočtem. Dále pak našla takové následovníky jako Aristotela, arabské fyziky kolem roku 1000 našeho letopočtu, Leonarda da Vinciho, holandské a italské astronomy v 16. století až po Johannese Keplera ve století sedmnáctém. Všichni tito praotci fotografie pracovali s metodou nazývanou CAMERA OBSCURA (z lat. temná komora). Někdy se pro tento vynález používá také označení dírková komora nebo pinhole. Její princip je v podstatě velmi prostý. Do temné schránky (v počátcích o velikosti místnosti) se udělá malá dírka, kterou prochází světlo, a to na její vnitřní stěnu přenáší obrácený obraz scény, která se nachází zvenku před ní. Čím menším Díky dostupnosti kvalitní techniky se pro mnohé stalo fotografování koníčkem číslo 1 Srdce digitální zrcadlovky obrazový snímač CMOS (Nikon D750) JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 13

14 Mozek digitální zrcadlovky procesor Expeed 5 (Nikon D500) otvorem světlo prochází, tím ostřejší je promítaný obraz. Později se do otvoru umístila čočka, a tak byl vlastně na světě první fotoaparát. Tedy ne v pravém slova smyslu, vlastně šlo spíše o jakousi živou promítačku, která sice přenesla obraz, ale neuměla ho nijak uchovat. To ale v hojné míře začali využívat malíři, kteří promítanou scénu překreslovali, a tak vznikaly první fotorealistické obrazy. Vynález fotografie V první polovině devatenáctého století se ale začalo koketovat s myšlenkou, že by se promítaný obraz mohl nějak obtisknout a tím by se dal uchovat. Jedním z průkopníků této myšlenky byl francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce. V té době byl také poprvé použit výraz fotografie, který vycházel ze dvou řeckých slov, a to fós (světlo) a grafis (štětec). Fotografování tedy doslova znamená kreslení světlem a tento název plně vystihuje celý proces, který se při něm odehrává. Světlo, přenesené objektivem do fotoaparátu, dopadne na určitý chemický světlocitlivý materiál a zanechá na něm otisk. Dalším chemickým procesem se tento otisk vyvolá, pak ustálí a výsledkem je fotografie. Jeden z nejúžasnějších vynálezů lidstva, který nás provází bezmála 200 let. Éra kinofilmu Joseph Nicéphore Niépce ( ), jeden z průkopníků vynálezu fotografie (zdroj: Wikipedia) Fotografie se ale musela zbavit porodních bolestí a projít si značným vývojem. Experimentovalo se s nejrůznějšími materiály, na které se obraz přenášel. Od asfaltového nánosu, skla, přes kolodiový povlak až po cínové desky. Práce s těmito světlocitlivými materiály, stejně tak jako s dalšími chemickými prvky, které sloužily k vyvolání obrazu, byla velmi složitá. A fotograf byl v podstatě více chemik než umělec. Koncem devatenáctého století, naštěstí přišel na řadu další vynález, a tím byl celuloidový svitek potažený světlocitlivou vrstvou. Ten známe jako svitkový film. Od něj už to bylo jen krůček k filmu značenému jako 35 mm, tedy standardnímu kinofilmu. Díky tomuto materiálu a kvalitním objektivům, které se začaly v té době vyrábět, se usnadnil celý proces samotného fotografování. Kamera, jak se dříve říkalo fotografickému 14 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

15 Schéma zrcadlovky, kdy světlo prochází objektivem a zrcátko přenáší obraz do hledáčku: (1) clona, (2) závěrka, (3) obrazový snímač (dříve film) Schéma zrcadlovky, kdy je zrcátko sklopené a světlo přenáší obraz přes otevřenou závěrku na snímač: (4) zrcátko, (5) optický hranol, (6) hledáček aparátu, se navíc zmenšila do přijatelných rozměrů, takže se stala snadno přenosnou a hlavně pohotovou. Díky společnosti Kodak, která na přelomu 19. a 20. století vyrobila stovky tisíc kusů malých a především cenově dostupných fotoaparátů, přestala být fotografie výsadou vynálezců a vousatých podivínů a stala se fenoménem, který nás od té doby provází na každém kroku dodnes. První zrcadlovky Ve čtyřicátých letech minulého století se pak objevily první jednooké zrcadlovky, označované zkratkou SLR (single lens reflex). Šlo o velmi pohotové přístroje na svitkový film, opatřené optickým hledáčkem, jejichž princip využívají v nezměněné podobě i nejmodernější digitální zrcadlovky. V současnosti je zrcadlovka považována (i když trochu mylně) za profesionální techniku. V jejích začátcích tomu tak ale nebylo. Skuteční profesionálové používali spíše kamery středního a velkého formátu, a to kvůli velikosti samotného média. Větší plocha záznamu se jednoduše rovná kvalitnějšímu obrazovému výstupu. A to v podstatě platí dodnes. Zrcadlovky se tedy zpočátku používaly především jako reportážní a dokumentární fotoaparáty právě kvůli malým rozměrům a pohotovosti. A jak tedy funguje zrcadlovka? Princip je v podstatě velmi jednoduchý. Objektivem, skrze Oko zrcadlovky Pentaprismatický hranol (Nikon D500) Kinofilmová zrcadlovka (Nikon FM3A) JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 15

16 Digitální zrcadlovka nižší třídy DX (Nikon D3300) clonový mechanismus, projde světlo do těla přístroje a zde narazí na šikmé zrcátko. To odrazí světlo na optický hranol nebo další soustavu zrcátek a odtud je obraz přenesen do hledáčku. Díky tomu vidíte skrz objektiv to, co fotografujete, i když je hledáček výš než samotný objektiv. Světlo tedy jednoduše projde objektivem a fotoaparátem až k oku. V této fázi ale nemůže dojít k záznamu obrazu. Proto se po stisknutí spouště zrcátko sklopí směrem nahoru, přestane přenášet obraz do hledáčku k oku, ale propustí ho dále po své ose. Tam narazí na další překážku, a tou je závěrka. Jde v podstatě o jakási dvířka, která se během expozice otevřou na určitý čas a pustí světlo na film, dnes snímač nebo jiný světlocitlivý materiál. Době, po kterou dopadá světlo na film, se říká doba osvitu, délka expozice nebo expoziční čas. Po uzavření závěrky se zrcátko sklopí zpět do běžné polohy a opět vidíme hledáčkem skrze objektiv. Během samotné expozice je hledáček slepý. Fotografie se digitalizuje Druhá polovina 20. století by se dala souhrnně označit jako éra digitální. Domácnosti propadly kouzlu osobních počítačů, ručičky náramkových hodinek se proměnily v digitální displeje, digitální kalkulačka se stala povinnou výbavou každého školáka a tento trend se nevyhnul ani fotografii. Tehdy se začalo uvažovat nad tím, jaké výhody by přineslo to, kdyby se kinofilm nahradil obrazovým snímačem a fotografie se hned po pořízení uložila jako datový soubor. Kouzlo chemických materiálů tak vystřídaly elektronické impulsy v podobě jedniček a nul. Mnozí skeptici to považovali za úpadek fotografie, a není divu. První digitální fotografie by se kvalitou daly přirovnat k prvním fotografiím analogovým, tedy těm chemickým. Vývoj ale zastavit nelze, a to, co trvalo analogové fotografii 100 let, zvládla fotografie digitální zhruba za deset. Přesně za tu dobu se dostaly digitální fotoaparáty z brašen profesionálních fotografů do kapes nadšenců. Tak jako na začátku 20. století zaplavily trh malé a cenově dostupné analogy, tak to samé se stalo o sto let později s digitály. Tato technologie se stala přes noc fenoménem a odstartovala tzv. novou éru fotografie. Co bylo tou hlavní příčinou, že se digitální fotografie stala tak populární? Výhod je nespočet: Pořízený snímek je vidět hned po vyfocení a nemusíte čekat na vyvolání. Fotografii můžete okamžitě poslat nebo ji sdílet jako datový soubor pomocí počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. Díky domácím tiskárnám můžete fotografii přenést na papír několik sekund po vyfocení. Odpadá práce v temné komoře a složitý chemický proces. Citlivost ISO jde změnit s každou fotografií bez toho, že by se měnil film. 16 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

17 Citlivost digitálních snímačů na světlo je sto až tisíckrát vyšší oproti kinofilmu. A především, digitální fotografie je zadarmo, protože odpadají náklady na film, jeho vyvolání a následné zvětšení fotografií. To s sebou samozřejmě přineslo i negativní stránku věci, a tou je jakási všeobecná devalvace fotografie, kterou už bohužel nelze zastavit. Každou vteřinu vzniknou na světě stovky tisíc a možná miliony bezduchých záběrů, které končí někde v mobilním telefonu nebo na sociálních sítích. Zmizelo také to kouzlo poznávání, objevování a překvapení, které v sobě měla fotografie klasická. Digitální kompakty/ mobilní telefony Základní kategorií digitálních fotoaparátů jsou tzv. kompakty. Dnes už do této kategorie patří i mobilní telefony a tablety s integrovaným fotoaparátem. Jde tedy převážně o kapesní přístroje s malým snímačem a možnostmi nastavení expozice. Tyto fotoaparáty slouží především jako obrazové zápisníky a tomu odpovídá i technická kvalita fotografií. Rozhodně nejsou určeny k profesionální nebo nějaké kreativní tvorbě. Na druhou stranu, pro běžné rodinné fotografování a dokumentární účely stačí. Dnes navíc lze mezi kompakty najít přístroje velikostně srovnatelné se zrcadlovkou, které mají plně manuální nastavení expozičních hodnot, nebo dokonce stejně velký snímač. I obrazová kvalita je tedy srovnatelná. Jediné, čím se odlišují, je napevno zabudovaný objektiv, který na rozdíl od zrcadlovky nelze vyměnit. Digitální zrcadlovka vyšší třídy DX (Nikon D500) Kompaktní digitální fotoaparát bez výměnného objektivu (Nikon DL 18-50) Kompaktní digitální fotoaparát bez výměnného objektivu ultrazoom (Nikon DL ) JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 17

18 * Digitální kompakt s výměnným objektivem (Nikon 1 V3) Digitální kompakty s výměnným objektivem Poměrně novou generací digitálních fotoaparátů jsou tzv. bez-zrcadlovky, neboli systémové kompakty s výměnným objektivem. Většinou jde o jakousi menší verzi zrcadlovky, u které lze měnit objektivy. Tyto přístroje nemají hledáček, a pokud ano, tak pouze elektronický, nikoliv optický. Proto nepotřebují ani zrcátko. Kvalita fotografií je velmi podobná jako u zrcadlovek. Hlavní výhodou je malá velikost a nízká hmotnost, a to jak fotoaparátů samotných, tak i výměnných objektivů. Digitální zrcadlovky Většina pokročilých a profesionálních fotografů ale stále dává přednost klasické zrcadlovce, tedy přístroji s velkým snímačem, výměnným objektivem a hledáčkem, kterým vidíte skrze objektiv. Samozřejmě i třída zrcadlovek je rozdělena na základní modelovou řadu, pokročilejší, tedy poloprofesionální, a tu profi. Tyto kategorie se liší především v použitých materiálech, odolnosti, technických parametrech a v neposlední řadě ve velikosti snímače. Nižší a střední třída zrcadlovek používá snímač typu APS-C, tedy přibližně o velikosti mm. Vyšší řady a profesionální zrcadlovky jsou osazeny snímačem tzv. full frame. Ten má velikost kinofilmového pole, tedy cca mm. Díky tomu mají tyto zrcadlovky větší dynamický rozsah, nižší hladinu šumu a dokáží zachytit větší množství detailů. Při výběru objektivu je velmi důležité dávat pozor na to, aby pasoval ke konkrétnímu typu snímače. Na formát APS-C jdou v podstatě nasadit i objektivy určené pro full frame a kinofilm. Opačně, tedy na zrcadlovky s velkým snímačem, většinou nelze použít objektivy pro APS-C přístroje, a pokud, tak s určitými omezeními. Profesionální digitální zrcadlovka FX (Nikon D810) Profesionální digitální zrcadlovka FX (Nikon D5) 18 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

19 Digitální fotoaparát středního formátu s rozlišením 100 Mpx (Phase One XF 100MP) Digitální stěny a středoformáty Nejvyšší třídou digitálních fotoaparátu jsou přístroje středního formátu a tzv. digitální zadní stěny. Jde o kategorii, na kterou se soustředí poměrně malý okruh výrobců. K těm předním patří značky Phase One, Hasselblad, Mamiya a Pentax. Tyto fotoaparáty disponují velkým snímačem například nebo mm a samozřejmě také ohromným rozlišením v řádech několik desítek megapixelů (50 Mpx, 60 Mpx, 80 Mpx až 100 Mpx). Uvedené přístroje stojí několik set tisíc korun a jsou určeny výhradně k profesionálním účelům nebo tam, kde je kladen velký důraz na rozlišení z důvodu velkoformátového tisku. Fotoaparáty středního formátu mají také svojí třídu objektivů, která není kompatibilní se zrcadlovkami. Práce se středním formátem je mnohem složitější a méně pohotová než se standardní zrcadlovkou. Mnoho profesionálních fotografů proto dnes přechází na nejvyšší modely zrcadlovek, které už také disponují rozlišením 24, 36 a 50 Mpx. Jde přeci jenom o levnější, univerzálnější, praktičtější, pohodlnější a také levnější řešení. Navíc je pravděpodobné, že rozlišení zrcadlovek do budoucna ještě poroste. Digitální zrcadlovka s profesionálním příslušenstvím pro natáčení videa (Nikon D810) JAK FUNGUJE FOTOAPARÁT 19

20 Fotografické režimy (P, S, A, M) Rozdělení jednotlivých fotografických režimů Každý, kdo se seznamuje se svým prvním pokročilejším fotoaparátem, nabyde dojmu, že se nikdy nemůže zorientovat ve všech těch desítkách položek v menu, v tajuplných symbolech a ještě tajuplnějších zkratkách. Na druhou stranu, k pořízení dobré fotografie nepotřebujete vědět mnoho. Ze začátku je navíc dobré řídit se pravidlem, že čím méně věcí budete nastavovat sami, tím menší je pravděpodobnost, že něco pokazíte. To ale v žádném případě neznamená, že byste měli všechno nechat na automatice. Od té se musíte naopak co nejrychleji oprostit. Během své praxe se často setkáváme s názorem, že fotografických režimů a různých možností je tolik, že než vyberete ten správný, tak záběr, který chcete fotografovat. Proto je lepší si to ze začátku trochu zjednodušit. K tomu ale potřebujete vědět, co jednotlivé režimy znamenají a k čemu se který hodí nejlépe. Automatika Plně automatický režim je značený zeleným symbolem, většinou ikonou fotoaparátu, obdélníčkem nebo zkratkou AUTO. V tomto programu za vás všechno nastaví fotoaparát. Pozor, nezaměňujte ho s režimem A, což je předvolba clony. V automatice přístroj nastaví expoziční hodnoty, tedy čas, clonu i citlivost, dále vyvážení bílé barvy, ale pozor, také si například sám určí, jestli použije blesk. To může být leckdy průšvih. Světlem blesku totiž většinou seberete snímku přirozenou atmosféru, a také se můžete dostat do nepříjemností v místech, kde se blesk používat nesmí. Uprostřed divadelního představení nebo například v muzeu budete ostraze těžko vysvětlovat já nic, to ten automat. Základní fotografické režimy lze přirovnat k jednotlivým stadiím vývoje člověka. Automatika je na tomto žebříčku režim batole. To neumí mluvit, a tím pádem nikomu nemů- 20 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

21 že sdělit svou potřebu. Především je odkázáno na pomoc druhých a musí se o něj někdo postarat. Pokud začne plakat, maminka musí odhadovat, zda má žízeň, hlad, jestli mu rostou zoubky nebo jestli ho nestudí něco v plenkách. Nemá se ale čeho chytnout a odhad je proto bohužel velmi často chybný. A stejně tak je tomu u fotoaparátu. Když nastavíte režim automatiky, tedy chováte se jako batole, tak přístroj neví, jestli fotografujete krajinu, nebo cyklisty, kteří jednou na kole, nebo stádo srnek, které se pasou někde v dáli u lesa. A jak se přístroj v automatice chová? Velmi prostě. V podstatě zohledňuje především světelné podmínky. Fotka se tedy na první pohled může zdát dobrá, protože není ani přesvícená ani tmavá. Po jejím pečlivém prozkoumání ale mnohdy zjistíte, že je všechno špatně. Místo cyklistů jsou tam jen šmouhy, místo srnek je zaostřený les v pozadí, případně je fotografie zrnitá, protože si automat zbytečně zvedl citlivost, i když jste měli fotoaparát na stativu. Občas se samozřejmě nějaká fotografie povede i na automatiku, ale procento úspěšnosti je velmi malé a přicházíte tak o mnoho důležitých záběrů. Zvláště když se budete snažit na automatiku fotografovat někde ve zhoršených světelných podmínkách nebo budeme chtít zachytit nějaký rychlejší pohyb. Symbol automatiky si proto klidně můžete začernit černou lihovou fixou a snažte se na něj co nejrychleji zapomenout. Občas se někdo ptá, proč je tedy takový hloupý režim i na poměrně pokročilých a drahých fotoaparátech. Je to prosté. Mnoho lidí má peníze na to, koupit si drahý přístroj, ale jen málo z nich se chce naučit doopravdy fotografovat. Stačí jim, že nacvakají stovky fotek, a doufají, že aspoň těch deset jich snad vyjde nějak uspokojivě. Stejně tak ne každý majitel sportovního vozu umí řídit jako závodní jezdec. Scénické režimy Když batole trochu povyroste, dostane se do školky. Tam se učí rozeznávat barvy, zvířátka, kytičky a vůbec věci kolem sebe. A přesně takovým programem pro předškoláky jsou tzv. scénické režimy. Ty většinou najdete pod souhrnným označením SCN, nebo SCENE, případně jako obrázkové symboly, kytička (makro), kopečky (krajina), paní v klobouku (portrét), běžec (sport) a panáček s hvězdičkou u hlavy (noční portrét). Dítě ve školce už pozná jablíčko od hruštičky, a tak může paní učitelce říct, co by si dalo k svačině. Zrovna tak vy naznačujete fotoaparátu podle jednotlivých ikon, co se chystáte vyfotografovat. Tyto informace jsou ale stále velmi nepřesné a přístroj pouze odhaduje, jak by mohla daná scéna vypadat. Zvyšujete tím sice svou pravděpodobnost na úspěch, ale i tak je stále velmi malá a s výsledkem často nebudete spokojeni. Ono je to logické. Když nastavíte například režim sport, jak má fotoaparát odhadnout, o jaký sport se jedná? Jinou rychlostí se pohybuje fotbalista, jinou rychlostí formule jedna Standardní kruhový volič fotografických režimů (Nikon D5500) FOTOGRAFICKÉ JAK FUNGUJE REŽIMY FOTOAPARÁT P, S, A, M 21

22 Přehled základních scénických režimů Zobrazení fotografického režimu na displeji (Programová automatika) a úplně odlišnou dynamiku pohybu mají například šachisté, což jsou v podstatě také sportovci. Pokud má fotoaparát dostatek světla, fotka se většinou povede. Velké problémy, ale budete mít například u halového sportu. Tam je přístroj v tomto režimu často bezradný. Velmi podobně je to i u ostatních scénických režimů. Když nastavíte program krajina, přístroj neumí změřit, jestli strom v popředí je od vás 15 metrů nebo zda hory v pozadí jsou ve vzdálenosti 500 metrů. Tím pádem se velmi často stane, že fotografie není ostrá v celé rovině, tak, jak by to u fotografií krajin mělo být. Stejně tak u portrétu fotoaparát nepozná, jestli má být ostrý jenom obličej nevěsty nebo i obličej tetičky, která je za nevěstou v pozadí. Největší podvod je pak režim kytičky, tedy makro. U kompaktních fotoaparátů se v tomto programu změní minimální zaostřovací vzdálenost například z 10 na 2 cm a můžete vyfotit pampelišku tak, aby byla přes celou fotografii. Zrcadlovky a fotoaparáty s větším snímačem mají minimální zaostřovací vzdálenost podstatně delší cca mezi cm. Tak blízko se k fotografovanému objektu proto nedostanete. V režimu makro přistroj většinou nastaví nízké clonové číslo pro rozostření pozadí, případně vyšší citlivost, když je málo světla, a to ještě podle dost záhadného klíče. Rozhodně nezmenší zaostřovací vzdálenost a vy tedy žádné makro nefotíte. Dokud si tedy nepořídíte makroobjektiv, předsádkovou čočku nebo mezikroužky, pořádné makro se zrcadlovkou nikdy nevyfotíte. Když to tedy shrneme, vidíte, že scénické režimy tedy nebudou to pravé. Programová automatika (P) Když už dítě chodí na základní školu, umí číst, počítat a také začíná logicky uvažovat. Režim programové automatiky je tedy takové období školních let. Rozdíl mezi plnou automatikou a programovou automatikou je v tom, že v režimu AUTO nemůžete na fotoaparátu nastavit v podstatě vůbec nic. Oproti tomu v režimu PROGRAM můžete pracovat s citlivostí ISO, s vyvážením bílé barvy, kompenzací expozice, měřením expozice, s výběrem ostřicího bodu, můžete také kdykoliv zapnout a vypnout blesk. Do jisté míry lze také změnit poměr mezi časem a clonou. Primárně ale tyto dvě hodnoty nastavuje fotoaparát podle naměřeného světla. V tuhle chvíli si možná řeknete no skvělé tohle je přesně režim, který je akorát pro mě. Nenechte se ale zviklat. Nebo myslíte, že k tomu, abyste se prosadili, stačí vychodit základní školu? Někomu možná ano, ale takový člověk jen málokdy dosáhne většího úspěchu. Programová automatika je dobrá v tom, že už s vámi fotoaparát začíná trochu komunikovat a nechá vás ovlivnit některé parametry. To nejdůležitější, co určuje, jestli bude fotografie opravdu dobrá, jsou právě expoziční hodnoty, 22 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

23 tedy délka expozice a clonové číslo. Právě ty musí mít dobrý fotograf pod kontrolou. Pomyslnou střední školou jsou proto režimy preference času a preference clony. A na ty byste se měli hned od začátku zaměřit. Samozřejmě se v každé druhé knížce dočtete, že kdo nefotí na režim M, tedy na plný manuál, nebude nikdy dobrý fotograf. To ale není úplně pravda. I na tyto dva programy se dá udělat špičková fotografie. Dokonce stejně tak dobrá jako v manuálu, jen k ní dojdete trochu jinou cestičkou. Výsledek ale bude stejný. Bezesporu existují žánry a situace, ve kterých je lepší fotografovat na manuální režim. Většinou jde ale o složitější scény, jako například focení s externím bleskem, v ateliéru se zábleskovými světly nebo náročnější reportáže, jako jsou sportovní záběry, divadlo nebo koncerty. Obecně si proto troufáme říci, že při běžném fotografování s těmito dvěma režimy vystačíte. A když už jsme si jednotlivé režimy takto vytřídili a zbývají v podstatě jen dva, nebude tak složité vyhodnotit, který se na co hodí. Preference času (S nebo Tv) Pohyb zmrazený krátkým expozičním časem, režim preference času (S/Tv) čas: 1/1250 s clona: F3.2 citlivost: ISO 200 ohnisko: 200 mm Pohyb rozmáznutý dlouhým expozičním časem, režim preference času (S/Tv) čas: 1/50 s clona: F9 citlivost: ISO 125 ohnisko: 50 mm korekce: -2/3 EV V tomto programu nastavujete pouze konkrétní čas expozice a clona se automaticky dopočítá podle světla. Když je světla hodně, fotoaparát zacloní a clona se zavírá, a naopak, když je světla málo, clona se otevře. Nemělo by se proto nikdy stát, že fotka bude přesvícená, nebo tmavá. Pokud se nebavíme o extrémních situacích. Pokročilejší fotografové vědí, že i v preferenci času, lze nepřímo ovlivnit clonu, kterou standardně dopočítává fotoaparát. Například když chcete nižší clonové číslo, můžete čas zkrátit, čímž uberete světlo a clonu tím otevřete, nebo zvednete citlivost, čímž přidáte světlo a clona se začne uzavírat. Preference času se ale všeobecně používá především tehdy, když je hodnota clony i hloubka ostrosti druhotná a nejdůležitější je konkrétní délka expozice. Ta určuje, zda pohyb na fotografii zmrazíte, nebo naopak zaznamenáte jeho dráhu, tedy ho rozmáznete. Všeobecně se tedy můžete řídit pravidlem, že jakýkoliv pohyb můžete fotografovat na preferenci času. Zkratka S vychází z anglického shutter (závěrka), přeneseně čas závěrky. Existuje několik mnemotechnických pomůcek, jak si tuto předvolbu lépe zapamatovat. Pod písmenkem S si můžete představit známější anglické slovíčko speed tedy rychlost, přeneseně pohyb, FOTOGRAFICKÉ JAK FUNGUJE REŽIMY FOTOAPARÁT P, S, A, M 23

24 Pozadí rozostřené otevřenou clonou, nízkým clonovým číslem, režim preference clony (A/Av) čas: 1/125 s clona: F2.8 citlivost: ISO 200 ohnisko: 400 mm stativ Velká hloubka ostrosti dosažená vysokým clonovým číslem, režim preference clony (A/Av) čas: 1/20 s clona: F16 citlivost: ISO 100 ohnisko: 24 mm korekce: -1 1/3 EV stativ nebo ještě známější slovíčko sport což je asi nejlépe zapamatovatelné. Na tento režim S(port) tedy fotografujete pohyb. Navíc slovo čas končí písmenem S a clona končí písmenem A, což vám také může pomoci se zpočátku zorientovat. Jednou z mála výjimek jsou přístroje značky Canon a některé fotoaparáty Pentax. Ty mají preferenci času označenou zkratkou Tv, tedy Time value což znamená časová hodnota. I pro tento případ se nabízí jedna mnemotechnická pomůcka, a tou je zkratka, kterou známe ze školního rozvrhu hodin. Jedním z nejoblíbenějších předmětů je bezesporu tělesná výchova, která se značí stejnou zkratkou Tv, Tělesná výchova = sport = pohyb. Preference clony (A nebo Av) Druhý podobný režim naší střední fotografické školy je preference (někdy popisovaná také jako předvolba nebo priorita) clony, která funguje jako preference času, jenom opačně. Nastavíte si potřebnou clonu a čas se dopočítá automaticky. V případě, že je čas moc dlouhý, použijte stativ, nebo zvyšte citlivost ISO. Naopak v případě, že je čas moc krátký, zvyšte clonu, nebo použijte šedý, neutrální (ND) filtr. Nastavení clony se používá především na statické záběry, kde nepracujete s pohybem, s časem expozice, ale spíš potřebujete kontrolovat hloubku ostrosti. Tedy to, jak bude ostré nebo rozostřené pozadí, případně popředí. A to právě určuje hodnota clonového čísla. Manuální režim (M) Posledním pomyslným stadiem vývoje člověka je vysoká škola. A tím je tedy plně Manuální režim, program M. To by se dalo volně označit jako Mistr nebo Machr. Fotoaparát vás v tomto režimu přestane opravovat a upozorňovat na chyby a místo pomocníka se změní na pouhý nástroj. Vše si tedy musíte nastavit sami a zároveň si musíte všechno pečlivě ohlídat. Tento program vám na druhou stranu bohužel neodpustí žádnou chybu. Proto počítejte s tím, že za sebemenší nepozornost tvrdě zaplatíte nepovedenou fotkou. Pokud bychom měli manuální režim k něčemu přirovnat, tak je to v podstatě jakási chemická laboratoř, kde neustále hrozí nějaký výbuch, když se spletete ve výpočtu. Proto by jej měli používat spíše zkušenější fotografové. Na druhou stranu vás v žádném případě nechceme od manuálního režimu odrazovat. Jen si myslíme, že se k němu člověk musí postupně propracovat a jeho používání by měl nechat 24 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

25 až po tom, co si v praxi vyzkouší, jak se chovají čas, clona a citlivost, a bude přesně vědět, co která hodnota ovlivňuje. Navíc je mnoho žánrů, kde i profesionální fotografové využívají režimy preferencí, a není to žádná ostuda. Když víte, jak se fotoaparát chová, tak je jedno, jaký režim použijete. Správné expoziční hodnoty jsou vždy jen jedny a dá se k nim dostat různou cestou. Proč si to tedy dělat složité, když to jde mnohdy jednoduše? Světelně náročná scéna fotografovaná na manuální režim (M) čas: 1/125 s clona: F6.3 citlivost: ISO 200 ohnisko: 70 mm Shrnutí AUTO automatický režim Přístroj nastaví veškeré hodnoty automatiky. Tento režim není ideální, protože nemáte pod kontrolou žádný z parametrů, a nevíte, jak fotografie dopadne. SCENE scénické režimy Fotoaparát se snaží přizpůsobit expoziční hodnoty nastavené scéně. Ani v tomto režimu nelze ovlivnit klíčové hodnoty, a proto je výsledek stále nejistý. P programová automatika V tomto režimu se automaticky nastaví čas a clona, ostatní parametry jako citlivost ISO, korekci expozice (+/-), vyvážení bílé barvy (WB), interní blesk atd., lze nastavit manuálně. Tento program se hodí pro začínající fotografy, kteří ještě neznají princip expozičního trojúhelníku. S/Tv preference času Klíčovým parametrem je délka expozice. Čas si nastavíte ručně a clona se dopočítává automaticky. Tento režim se hodí především při fotografování pohybu, kdy hloubka ostrosti a clonové číslo nejsou tak důležité. A/Av preference clony Tento program umožňuje manuální nastavení clony. Díky tomu můžete kontrolovat hloubku ostrosti. Čas se dopočítává automaticky. Hodí se tedy spíše na fotografování statických scén nebo při záběrech, kde nezohledňujete pohyb. Scéna nasvícena dvěma externími blesky, manuální režim (M) čas: 1/200 s, clona: F3.2, citlivost: ISO 200, ohnisko: 20 mm, stativ M manuální režim Všechny expoziční hodnoty musí nastavit fotograf. Tento program proto není vhodný pro méně zkušené uživatele. Používá se také tehdy, když chcete mít pod kontrolou jak pohyb na fotografii, tak hloubku ostrosti. To mohou být náročnější žánry jako reportážní záběry, ateliérová tvorba nebo práce s externími blesky. FOTOGRAFICKÉ JAK FUNGUJE REŽIMY FOTOAPARÁT P, S, A, M 25

26 Expoziční trojúhelník svatý grál fotografie To, jak bude každá fotografie vypadat, ovlivňují tři expoziční hodnoty. Čas/clona/citlivost. Jde o jakousi svatou trojici každého fotografa a odborně se jí říká expoziční trojúhelník. Ten je v podstatě svatým grálem každého dobrého fotografa. Dalo by se říci, že ten, kdo rozluští jeho tajemství, umí fotografovat. Každý, kdo chce udělat kvalitní fotografii, musí mít na paměti, že čas, clona a citlivost musí být v určité rovnováze. Jen tak jde na snímač (dříve na film) optimální množství světla a fotografie není tmavá, tedy podexponovaná, nebo naopak světlá, přeexponovaná. V dobách analogu byl nezbytnou součástí výbavy každého fotografa expozimetr. Tento přístroj dokázal přesně změřit hladinu světla, a fotograf tak mohl rozklíčovat, v jakém poměru má být clona vůči délce expozice. Citlivost dříve nebyla považována za expoziční hodnotu, protože nešla měnit. Byla totiž dána citlivostí filmu nebo jiného materiálu a uváděla se v jednotkách ASA, dříve DIN. V digitální éře už je to trochu jednodušší. Expozimetry jsou integrované přímo ve fotoaparátu a citlivost lze zvolit před každou fotografií. Řada expozičních hodnot, tedy času a clony a u některých fotoaparátů i citlivosti, se dá na- Expoziční trojúhelník čas/clona/citlivost ISO Grafické znázornění expozičních hodnot na displeji Expoziční hodnoty na stavovém displeji (Nikon D610) 26 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

27 stavit mnohem přesněji, a to po třetinkách. Fotoaparáty jsou také vybaveny poloautomatickými režimy, preferencí času (S/Tv) a preferencí clony (A/Av), ve kterých nastavíte pouze jednu hlavní hodnotu a druhá se dopočítá sama na základě světla naměřeného integrovaným expozimetrem. To, co se dříve učili fotografové roky, dnes zvládne každý za pár minut. Důležité je uvědomit si, že všechny tři hodnoty nějakým způsobem regulují světlo na fotografii, a upravíte-li jednu hodnotu, musí se přizpůsobit ty další. Jinak bude fotografie moc tmavá, nebo světlá. Když zkrátíte čas expozice například proto, aby snímek nebyl rozmazaný, dopadá světlo na snímač kratší dobu a celkově je ho tedy méně. Musíte tedy zároveň buď otevřít clonu a pustit světlo větším otvorem, čímž se jeho hladina srovná, nebo zvýšit citlivost. Když pro zvětšení hloubky ostrosti zacloníte objektiv, zmenšíte otvor clony, musíte naopak prodloužit čas expozice, nebo opět zvýšit citlivost. Neustále je to tedy o tom, vyrovnávat Kompletní tabulka současných expozičních hodnot Řada expozičních časů Clonová čísla Citlivost ISO Řada expozičních časů Clonová čísla Citlivost ISO Řada expozičních časů Clonová čísla Citlivost ISO 60 F F F F F F F F F F F F F F F F s F s F F /1.3 s F /1.6 s F /2 s F /2.5 s F /3 s F /4 s F /5 s F /6 s F /8 s F /10 s F /13 s F /15 s F /20 s F /25 s F /30 s F /40 s F /50 s F /60 s F /80 s /100 s /125 s /160 s /200 s /250s /320s /400 s /500 s /640 s /800 s /1 000 s / s /1 600 s 1/2 000 s 1/2 500 s 1/3 200 s 1/4 000 s 1/5 000 s 1/6 400 s 1/8 000 s 1/ s 1/ s 1/ s 1/ s 1/ s 1/ s V souvislosti se stále novými technologiemi se pravděpodobně budou v budoucnu zvyšovat maximální hodnoty citlivosti a nejkratší expoziční časy. Oba prvky souvisí s elektronikou, na rozdíl od clonových čísel, které jsou dány optikou a mechanickým zacloněním. Řada clonových čísel se proto po dlouhou dobu téměř nezměnila. EXPOZIČNÍ TROJÚHELNÍK JAK SVATÝ FUNGUJE GRÁL FOTOAPARÁT FOTOGRAFIE 27

28 Zmrazení tekoucí vody krátkým časem expozice čas: 1/1250 s clona: F8 citlivost ISO 3200 ohnisko: 34 mm korekce: -2/3 EV Rozmáznutí tekoucí vody dlouhým časem expozice čas: 0.4 s clona: F22 citlivost: ISO 50 ohnisko: 34 mm korekce: -2/3 EV stativ hladinu světla, pomocí jedné nebo dvou hodnot vůči třetí. V manuálním režimu (M) to dělá fotograf ručně. V poloautomatických programech, tedy v preferenci času nebo clony, mu s tím pomáhá fotoaparát. Pro toho, kdo by si nemohl zapamatovat, jak se který režim označuje, tak je to vždy poslední písmeno daného slovíčka, tedy čas a clona (viz str. 24). Expoziční čas Expoziční čas, doba expozice nebo, chcete-li, doba osvitu, je časový úsek, během kterého dopadá světlo na snímač. U standardních fotoaparátů lze nastavit hodnoty 30 sekund (30 ), což je nejdelší čas, až jednu čtyřtisícinu vteřiny (1/4000 s). Některé přístroje mají rozsah o něco větší a to 60 1/8000 s. Fotoaparáty s elektronickou závěrkou umí ještě kratší časy, a to 1/ s nebo dokonce 1/ s. Obecně se dá říci, že čas expozice nastavujete tehdy, pokud fotografujete nějaký pohyb, který chcete na snímku zohlednit. Méně zkušení uživatelé mohou využít předvolbu času (S/Tv) a clonu si nechají dopočítat automaticky a zkušenější uživatelé si vše nastaví sami v manuálním režimu (M). Krátké časy Většina běžných fotografických situací je postavena na tom, že fotograf chce zachytit nějaký okamžik, a v případě, že se jedná o pohyb, tak se ho snaží na snímku zmrazit. Samozřejmě existují i opačné případy, kdy chce na fotografii zachytit určitou dráhu pohybu nebo pohyb jednoduše přiznat. Obvyklejší je ale první varianta, zvláště u rodinné fotografie. Nikdo nechce mít na fotce místo dítěte nebo pejska rozmáznutou šmouhu. K tomu, aby se pohybující se objekt na fotografii zastavil, jsou potřeba dvě věci. Jednak krátký čas expozice, a také dostatek světla. Když bude čas delší, než je třeba, bude výsledná fotografie rozmazaná, a při nedostatku světla bude pro změnu tmavá nebo úplně černá. Z toho tedy vyplývá, že úplně nejhůř se fotografují pohybující se objekty v horších světelných podmínkách. Typickým příkladem jsou koncerty, divadelní a jiná kulturní představení, halový sport, ale třeba i dětské besídky nebo rodinné oslavy v interiéru. Začneme ale od začátku. Bavíme-li se o běžné rychlosti pohybu, můžete si zapamatovat hraniční hodnotu, kterou je jedna setina. Expo- 28 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

29 Téměř statická scéna nepotřebuje extra krátký čas expozice čas: 1/80 s, clona: F3.5, citlivost: ISO 200, ohnisko: 50 mm, korekce: +1/3 EV Zmrazení rychlé chůze pomocí krátkého času expozice čas: 1/320 s, clona: F5.6, citlivost: ISO 800, ohnisko: 116 mm, korekce: +1/3 EV ziční čas se značí zlomkem a je vidět v hledáčku nebo na displeji. Tedy 1/100 s. Ne každý hledáček a displej umí zobrazovat zlomky, a proto je dost možné, že se vám na fotoaparátu bude ukazovat pouze číslovka 100. Jedničku a lomítko si v takovém případě musíte domyslet, ale stále jde o hodnotu 1/100 s. Tento čas dokáže zmrazit pomalejší pohyby, tedy ne rychle se pohybující objekty. Na zmrazení pohybu lezoucího šneka nebo želvy by možná stačil i pomalejší čas expozice, ale to nejsou zrovna obvyklé objekty pro fotografování. Odrážejte se tedy od času 1/100 s. Z toho jednoduše vyplývá, že čím rychlejší pohyb budete fotografovat, tím kratší čas expozice musíte použít. Například na vyfocení babičky, která sedí v křesle a plete ponožky, bude stačit plus minus 1/100 s, na dítě, které běhá po dvorku, už bude lepší 1/200 s, na gymnastku ve výskoku to bude 1/500 s, letícího ptáka by zmrazila 1/1000 s a na závody formule 1 bude potřeba 1/2000 s. Většina fotoaparátů má ještě rezervu v časech 1/4000 s, případně 1/8000 s, ale ty už se používají málokdy. Tyto časy zmrazí i ten nejrychlejší pohyb, který si dokážete na fotografii představit. Důležité je také uvědomit si, že nejde pouze o samotnou rychlost, ale také o detail, jaký fotografujete. Když budete chtít vyfotit pejska, jak běhá po louce, ale bude hodně daleko, takže bude na fotce malý, nepotřebujete tak krátký čas, protože nevidíte detaily. V okamžiku kdy Zmrazení ptačího letu pomocí krátkého času expozice čas: 1/800 s clona: F6.3 citlivost: ISO 400 ohnisko: 75 mm EXPOZIČNÍ TROJÚHELNÍK JAK SVATÝ FUNGUJE GRÁL FOTOAPARÁT FOTOGRAFIE 29

30 Motoristické sporty vyžadují velmi krátké expozice čas: 1/1600 s clona: F7.1 citlivost: ISO 3200 ohnisko: 400 mm Při fotografování extrémních sportů se používají nejkratší expoziční časy čas: 1/2000 s clona: F3.2 citlivost: ISO 320 ohnisko: 70 mm korekce: +1 EV To by mělo na zmrazení běžné rychlosti pohybů kolem vás stačit. Druhou kategorií jsou sportovní fotky. Zde se už objekt pohybuje podstatně rychleji a většinou se používají časy kolem 1/320 1/1000 s. Třetí skupina pak zahrnuje extrémní sporty, velmi rychlé pohyby nebo detaily pohybujících se objektů. Na ty musíte použít ty nejkratší časy expozice 1/1000 1/8000 s. Berte prosím v potaz to, že toto je pouze hrubé třídění pohybu a ne vždy to musí vyjít. Vycházíme ale z určité praxe, a věřte, že většinou to bude fungovat. Hlavní je, že si těmito kategoriemi vymezíte časy, mezi kterými se budete pohybovat. Nastavení je jednak rychlejší, a hlavně přesnější. V okamžiku kdy se netrefíte napoprvé, tak druhé, maximálně třetí nastavení expozičního času bude správné. Nemusíte tak projíždět zdlouhavě všechny časy, které fotoaparát nabízí. Shrnutí použijete teleobjektiv, nebo budete fotografovat zblízka, a přes celou fotografii bude detail vlajících uší, chloupků a vyplazeného jazyka, musíte použít čas podstatně kratší. Jen tak budou všechny tyto detaily ostré. Řada expozičních časů mezi 1/100 a 1/8000 s je poměrně dlouhá a spousta začínajících fotografů má často pocit, že než trefí ten správný čas, pejsek jim dávno uteče. Ideální tedy je vytvořit si pomocné kategorie scén, které fotografujete. První z nich jsou standardní rodinné snímky, kdy většinou nefotíte tak rychlý pohyb. Na ty se obvykle používají časy v rozmezí 1/100 1/320 s. Časy 1/100 1/8000 s zmrazí pohyb na fotografii. Čím rychleji se objekt pohybuje a čím větší detail fotografujete, tím musí být čas kratší. Ke zmrazení pomalejších objektů se používají časy 1/100 1/320 s. Na rychlejší pohyb a sport zvolte časy 1/320 1/1000 s. Fotografování extrémních sportů a nejrychlejších pohybů vyžaduje časy 1/1000 1/8000 s. Krátkým časem si ubíráte světlo a při jeho nedostatku se mnohdy musí zvýšit citlivost, nebo použít světelnější objektiv, čímž se chybějící světlo kompenzuje. 30 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU

31 Přiznaný pohyb Při snaze naprosto zmrazit pohyb na fotografii nezapomeňte na jednu důležitou věc. Mnohdy totiž bývají vidět takové detaily, že fotografie vypadá až nevěrohodně. Někdy je tedy lepší část pohybu přiznat. Například u ptáka v letu to mohou být lehce rozmáznuté konečky křídel, u motoristického sportu zase otáčející se kola atd. Snímek pak vypadá mnohem živěji a je v něm zachována určitá dynamika, což je pro diváka zajímavější. Částečné přiznání pohybu zvyšuje dynamiku fotografie čas: 1/25 s clona: F16 citlivost: ISO 200 ohnisko: 20 mm korekce: +1 EV stativ Dlouhé časy Zatím jsme se ale bavili pouze o situacích, kdy chcete pohyb na fotografii zmrazit. Někdy však může být pohybová neostrost záměrem. Typickými příklady jsou tekoucí voda, ohňostroje, dráhy světel projíždějících aut nebo pohyb hvězd na obloze. Na podobné záběry se nepoužívají časy krátké, ale naopak delší. Všeobecně se za delší časy expozice považují desetiny vteřin, ale opravdu dlouhé časy jsou spíše v jednotkách až desítkách vteřin. Za delší časy považujeme ty, které už se dají jen velmi těžko udržet z ruky, tedy cca kolem 1/15 s až 30 s. Z toho vyplývá, že na hrátky s dlouhým časem budete nutně potřebovat stativ. Dlouhé expozice se bohužel nedají tak snadno zaškatulkovat jako ty krátké. Když například budeme chtít vyfotit v noci stopu světel projíždějícího auta, záleží na tom, jak dlouhou čáru chcete na fotografii vytvořit, a také na tom, jak rychle auto jede. Jinou expozici použijete na mostě přes dálnici, kde auta jezdí rychlostí 130 km/h a podstatně delší čas budete potřebovat ve městě na křižovatce, kde auta projíždějí mnohem pomaleji. Stejně tak pro líný potůček platí podstatně delší expozice než pro nějaký horský vodopád, kde voda teče velmi rychle. Proto je většinou Záměrná pohybová neostrost způsobená pohybem fotoaparátu během expozice (tzv. panning/švenk) čas: 1/50 s clona: F5.6 citlivost: ISO 220 ohnisko: 50 mm korekce: +1/3 EV Částečné přiznání pohybu dává fotografii příběh a děj čas: 1/25 s clona: F18 citlivost: ISO 200 ohnisko: 10 mm korekce: -1/3 EV EXPOZIČNÍ TROJÚHELNÍK JAK SVATÝ FUNGUJE GRÁL FOTOAPARÁT FOTOGRAFIE 31

32 Záměrná pohybová neostrost rozhoupaných gondol vytvořená delším časem expozice čas: 4 s clona: F13 citlivost: ISO 200 ohnisko: 50 mm stativ Delší čas zachycuje dráhu pohybu metra a zvyšuje dynamiku snímku čas: 2.5 s clona: F13 citlivost: ISO 100 ohnisko: 24 mm stativ Efekt tekoucí vody zdůrazněný delším časem expozic čas: 2.5 s clona: F32 citlivost: ISO 100 ohnisko: 40 mm korekce: -2 EV stativ nutné vyzkoušet různé délky expozice a z nich se pak vybere ta, která vypadá nejzajímavěji. Samozřejmě za předpokladu, že se scéna opakuje, což zrovna u tekoucí vody nebo nočního provozu není problém. Postup je stejný, jako když pracujete s krátkými časy. V preferenci času (S/Tv) nastavíte konkrétní čas expozice a clona se automaticky přizpůsobí světelným podmínkám. Hladina světla se dá případně doladit korekcí expozice (+/-). V manuálním režimu (M) je to podobné, jen clonu musíte nastavit podle stupnice expozimetru ručně. Jinak platí běžná pravidla, která se dodržují při používání stativu (viz str. 84). Jediný problém, který vás může při použití dlouhých časů potkat, je nadbytek světla. Vymyslíte si například scénu, kdy vodní hladinu moře zklidníte dlouhým časem tak, že bude vypadat jako led. K tomu je potřeba expozice dlouhá 30 a více. Může se ale stát, že není úplná tma, a za takovou dobu dopadne na snímač hodně světla. Výsledný snímek je proto přesvícený. Přestože je clona zavřená na maximum, tak to zkrátka nestačí. Tou proto světlo ubrat nelze. ISO je na minimu, tím také hladinu světla nesnížíte, a kratší čas použít nechcete, protože byste se připravili o záměr. V režimu preference clony vás clonové číslo upozorní blikáním, případně červenou barvou nebo zkratkou HI. Jedinou z mála možností je snížit ISO na hodnotu LOW, což je umělé rozšíření nejnižší hodnoty citlivosti. To ale mají jen některé přístroje a navíc jde ISO snížit maximálně o jeden expoziční stupeň. Druhou, účinnější možností je použít tzv. šedý neutrální filtr, (ND neutral density), který ubere světlo mechanicky. Filtry se dělají s různou intenzitou a většinou se označují buď násobkem, tedy o kolik prodlouží čas, nebo hodnotou, kolik clon přidají. Jde v podstatě o stejný princip, na jakém fungují klasické sluneční brýle. Přes ty nejtmavší filtry může být problém zaostřit, takže se filtr 32 FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU