Vnitrozemské vody stojaté : typologie
|
|
- Adam Němec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 13: Vnitrozemské vody stojaté : typologie
2 Limnologická typologie Limnologická typologie hledá společné znaky skupin vodních ekosystémů a snaží se najít charakteristiky, kterými lze tyto skupiny vymezit a definovat Třídícími charakteristikami mohou být různé vlastnosti biotopů a jejich biocenos : typ biotopu (stojaté, tekoucí, trvalé, dočasné) geomorfologie vodního tělesa obsah živin jako výchozích zdrojů významné organismy charakterizující ekosystém
3 Limnologická typologie Základní kategorie vodních biotopů : moře - vody vnitrozemské vnitrozemské vody : povrchové vody podzemní vody povrchové vody : vody stojaté vody tekoucí Další možné a účelné třídění je podle trvání vodního biotopu - vody : eustatické (trvalé) astatické (dočasné)
4 Vody podle doby trvání Stojaté vnitrozemské vody podle doby trvání : Vody eustatické : = stabilní biotopy s dlouhodobým sukcesním vývojem, často v geologických časových dimensích - jezera a některé stojaté vody vázané na velké řeky Vody astatické : = periodicky vysýchající, periodické, drobné - povodňové a srážkové tůňky, bažiny, rašeliniště, slatiny
5 Jezera dle původu, viz téma 2: Jezera lze třídit podle charakteru a geologického původu zalité prohlubně, např.: j. tektonická v příkopových propadlinách, hluboká, velmi stará j. kráterová ve vulkanických kráterech, často chemicky specifická j. glaciální vzniklá po ústupu kontinentálního ledovce v počtu milionů (Kanada, Finsko) j. morénová - vzniklá z horských ledovců za čelem morény Šumava, Tatry
6 Typy jezer vymezené podle živin : Jezera (a stojaté vody obecně) lze také třídit podle dostupnosti živin (hlavně sloučenin N a P) jako hlavních zdrojů pro fungování ekosystému zhruba před sto léty Švéd NAUMANN : nejprve stanovil dva základní typy, vody bohaté živinami eutrofní, a vody chudé živinami, oligotrofní pak připojil další charakteristiky vedle hlavních makroprvků N a P ještě Ca, organické látky (huminové kyseliny = charakteristika rašelinných vod) a teplotu vymezil charakteristické hodnoty
7 Naumannovy hodnoty hlavních faktorů charakterizujících dostupnost zdrojů a podmínky k jejich využití Polytyp Mesotyp Oligotyp C, hladina v létě CaO, mg.l N, mg.l P, mg.l ,5 0 huminové látky, mg.l
8 Typy jezer vymezené podle živin : Výchozí dvojice typů byla dále rozšířena o další definované kategorie vymezením kombinací hodnot faktorů : vody eutrofní : N a P v alespoň v mesotypu až polytypu, vysoká produkce, voda zakalená organismy, mírně alkalická, u dna málo O 2 nebo anoxie, případně u dna H 2 S. Obvykle mělké. vody oligotrofní : N, P i Ca v oligotypu, voda čirá a průhledná, málo fytoplanktonu, u břehů málo vegetace, dostatek O 2 u dna, bahno nepáchnoucí. Hluboká jezera (subalpinská)
9 Typy jezer vymezené podle živin : do vod oligotrofních patří také vysokohorská jezera a dále jezera s šídlatkou či s Lobelia vody dystrofní : Ca, P i N v oligotypu, ph nízké, huminové látky v polytypu, málo fytoplanktonu, nízká produkce, někdy dost zooplanktonu živícího se vločkami detritu (z huminových látek), u dna málo O 2, na dně hnědé nehnijící a nepáchnoucí bahno dy vody alkalitrofní : Ca v polytypu, N, P (i Fe) v oligotypu, voda čistá s nízkou produkcí a málo planktonu v krasových oblastech
10 Typy jezer vymezené podle živin : Protože nejčastěji je limitující živinou ve vnitrozemských vodách fosfor, bylo později sestaveno schema třídící vody do kategorií trofie (jednotlivých stupňů trofické škály) na základě koncentrace celkového fosforu ve vodě (v rostlinné biomase je požadovaný atomární poměr C : N : P = 106 : 16 : 1, což je v hmotnostním poměru 40C : 7N : 1P, kdežto v přírodních vodách jiný, např. hmotnostní poměr asi 600C : 20N : 1P)
11 Typy jezer vymezené podle živin : Protože rozmezí od silně eutrofních vod po vody oligotrofní je značně široké a neumožňuje dosti jemnou klasifikaci vod, byla později stanovena kategorie vod mesotrofních jako přechodný typ mezi eutrofií a oligotrofií do mesotrofního typu patří některé naše údolní nádrže, zejména vodárenské velký obsah živin v některých vodách (nejen návesní rybníky a podobné živinami zásobené vody) si vynutil ještě kategorii hypertrofních vod
12 Pravděpodobnost produkčních poměrů podle P (zdroj: IIASA, Vídeň, 1981)
13 Typy jezer vymezené podle oživení : O něco později THIENEMANN doplnil schema NAUMANNOVO o třídění jezer podle oživení dna larvami hmyzu na tři typy lišící se i množstvím O 2 u dna a typem bahna : 1) jezera tanytarsová larvy r. Tanytarsus a rodů příbuzných, u dna nad 60 % nasycení O 2 2) jezera chironomová larvy r. Chironomus, na dně bahno gyttja a jen několik % nasycení O 2 3) jezera chaoborová larvy r. Chaoborus, u dna anoxie, na dně černé bahno páchnoucí H 2 S
14 Typy jezer vymezené podle živin : Protože o přísunu živin rozhoduje velikost a vodnost povodí a tvar a velikost jezera (plocha vs. objem), je vymezení dané obsahem živin spojeno s geomorfologickými vlastnostmi jezerní pánve a s charakteristikou povodí : hluboká jezera s malým přísunem z povodí, horská jezera, jezera na vyvřelinách vody oligotrofní mělká jezera s velkým přísunem látek z povodí vody eutrofní - též rybníky, tůně v inundaci, a jiné... V kulturní krajině přísun ze zemědělství!
15 Geologický vývoj jezera a sukcese ekosystému V ekologii se jako sukcesní vývoj označuje jednosměrný proces postupného vytváření a ustalování společenstva organismů na nově vzniklém nebo disturbancí zcela uvolněném území (primární či sekundární sukcese) začíná pionýrskými rostlinami (r-stratégové) nebo druhy z diaspor zachovaných ze zaniklého předchozího společenstva postupnou kompetiční záměnou r-stratégů druhy s k-strategií dospívá společenstvo do klimaxu podobný vývoj lze sledovat i u jezer :
16 Geologický vývoj jezera a sukcese ekosystému Jezero vzniklé některým z geologických procesů (viz výše) je na svém počátku obvykle vodou s nízkým obsahem živin a osídlenou tomu odpovídajícími organismy, bez rozvoje zóny s pobřežní vegetací oligotrofní typ jezera Postupně se obsah živin zvyšuje přísunem látek z povodí a současně se v jezeře ukládají na dně sedimenty : ty pocházejí jednak z minerálních látek splavovaných z povodí a jednak z látek sedimentujících z těl odumřelých organismů Tím se jezerní pánev postupně zaplňuje.../.
17 Geologický vývoj jezera a sukcese ekosystému Proces zanášení jezera trvá velmi různě je pro to rozhodující výchozí geomorfologie jezera : hloubka vzhledem k ploše hladiny a ploše povodí, geologické a geochemické (živiny) poměry v povodí, velikost přítoku vody proti objemu jezera, atd. Současně se (podle hloubky příbřežních partií) vytváří porosty litorální vegetace a dále přispívají k zazemňování mělkých příbřežních částí Výsledkem je proces postupného zvyšování obsahu živin a zmenšování hloubky jezera
18 Zazemňování a vegetační sukcese jezera, počáteční fáze (dle Whitakera 1975)
19 Geologický vývoj jezera a sukcese ekosystému postupný vývoj od oligotrofie k eutrofii rychlost celého procesu je závislá na výše uvedených vlastnostech jezera (jak výchozím stavu, tak okolnostech v povodí) i na dalších faktorech (zeměpisná šířka, atd.) postupně se jezero zcela zazemní a přemění ve slatinou bažinu s vysokou hladinou spodní vody a posléze bažinný les klimaxovým stadiem bude lesní porost odpovídající nadmořské výšce a zeměpisné šířce místa
20 Zazemňování a vegetační sukcese jezera, pokročilá a konečná fáze (dle Whitakera 1975)
21 Geologický vývoj jezera a sukcese ekosystému Jednotlivá existující jezera se nacházejí v různé fázi tohoto sukcesního vývoje Stejným procesem ale procházejí i jiné, drobné typy stojatých vod : mrtvá a odstavená říční ramena a tůně v říční nivě, opuštěné rybníky, ale i malé přehradní nádrže (Ukrajina!) - jenom výchozím stavem není hluboká nádrž oligotrofního charakteru, ale voda spíše eutrofní než jen mesotrofní... Postupné zazemňování je typickým procesem drobných vod v říční nivě.
22 Další typy vod : Drobné stojaté vody Vody periodické, záplavové (astatické) Vody permanentní, eustatické, ale někdy i astatické : - tůně v říční nivě - vody v rašeliništích: -- vrchoviště nízké ph, huminové kyseliny -- slatiny nejsou kyselé
23 Tekoucí voda a drobné vody v nivě: Tekoucí vody jsou vývojově nejpůvodnějším typem povrchových vod na pevnině v jejich říční nivě jsou jejich průvodním jevem a prvkem říčního fenomenu (sensu Ložek) údolní nivy drobné stojaté vody říční nivy - tůně a mrtvá a odstavená říční ramena za povodní se tyto drobné stojaté vody i řeka propojují navzájem a vytvářejí tak jeden periodicky spojitý biotop významný s hlediska uchování diversity vodních biocenos
24 V říční nivě najdeme tůně různého typu
25 Tůně a odstavená říční ramena, horní Lužnice
26 Periodické vody. Periodické vody vznikají dočasným přísunem vody (ze srážek, z tání sněhu, z povodně). Bývají velmi různých rozměrů, obvykle malé hloubky, vesměs nespojité a temporárního charakteru. To určuje charakter jejich biocenos: druhy schopné vytvářet stadia (často jen vajíčka) snášející dobře vyschnutí a šířená i větrem většinou druhy s r-strategií Vesměs v nich chybí ryby to umožňuje výskyt i větších druhů bezobratlých
27 V periodických vodách je vodní i suchozemská vegetace
28 Periodické vody Trvání periodických vod je většinou dostatečně dlouhé pro vývoj larev komárů tyto vody jsou proto jejich obvyklým líhništěm larvy se zdržují u hladiny zavěšené dýchacím siphem na povrchové blance (Culex, Aëdes) nebo ve vodorovné poloze pod hladinou (larvy rodu Anopheles)
29 Aëdes
30 Culex
31 larva komára Aëdes vexans
32 larva komára Anopheles maculipennis
33 Larvy komárů rodu Anopheles (A, a) a rodů Culex, Aëdes (B, b)
34 Periodické vody Periodické vody vzniklé z jarního tání sněhu, jarní povodně nebo vody z letních přívalů a letních povodní nebo vzniklé zvednutím hladiny spodní vody v říční nivě jsou bez ryb Oživují je mnozí korýši specifičtí pro tyto vody Vedle velkých druhů perlooček (Daphnia similis, D. atkinsoni, Moina), které se ve vodách s rybami nevyskytují, jsou to některé velké vznášivky (u nás rody Hemidiaptomus, Mixodiaptomus) a lasturnatky (Ostracoda) dále jsou to především velcí korýši z několika řádů lupenonožců :
35 Lupenonožci v periodických vodách : velcí korýši z několika řádů lupenonožců, které by jinak ryby sežraly : Euphyllopoda = umělé seskupení korýšů několika řádů : - žabronožky - Anostraca - listonozi - Notostraca - škebovky řády Spinicaudata a Levicaudata všechny skupiny na našem území silně na ústupu (intenzivní zemědělství,...)
36 Žábronožky - Anostraca Korýši s protáhlým článkovaným (1+11+9) tělem dlouhým cca 20 až 30 mm, bez carapaxu plují většinou hřbetem dolů pohybem exopoditů hrudních nožek, které rotují s fázovým posunem, filtrují vodu a posunují korýše živí se částicemi detritu, řasami a drobnými živočichy, některé druhy víří detrit ze dna (pak plují hřbetem vzhůru), i dravé druhy gonochoristé, s mohutnými antenami, ale některé druhy parthenogenetické vajíčka snesou vyschnutí i po části vývoje
37 Žábronožky - Anostraca po zaplavení biotopu rychlý vývoj vajíček, z nich naupliové larvy dospívají na jaře po několika týdnech, letní druhy po několika dnech u nás v jarních vodách Eubranchipus (dříve Chirocephalus) grubii, často spolu s listonohy v letních vodách Branchipus schaefferi už velmi zřídka, dříve i jiné druhy, hlavně na jihu Moravy v Tatrách glaciální relikt Branchinecta paludosa v salinách světa hojně druhy rodu Artemia významná potrava plameňáků - dnes předmět komerčního pěstování
38 Branchipus schaefferi
39 Branchipus schaefferi, Eubran. grubii (dole)
40 Eubranchipus grubii
41 Eubranchipus grubii
42 severská žabronožka Branchinecta paludosa (shora a se strany) - v tundře v drobných tůňkách
43 severská žabronožka Branchinecta paludosa je ve střední Evropě glaciálním reliktem (Horní Furkotské pleso ve Vysokých Tatrách)
44 Listonožky - Notostraca Poměrně velcí korýši až 50 mm, se štěty celkem až 100 mm, tělo dorsálně kryté plochým štítem štít srostlý s hlavou, volně kryje hruď a zadeček tělo z nepravých článků, na hruďových po 1, na části abdomenových po 3 (cizí druhy až 6) párech nohou - celkem ~ 70 párů na telsonu dva bičíkovité štěty lezou 1. párem nebo plují prvými 11 páry nohou dravci loví i větší živočichy, ale žerou rostlinné zbytky a víří detrit se dna
45 Listonožky - Notostraca Na jihu gonochoristé, v severní Evropě jen hermafroditické populace s oplozením vajíček již ve vaječníku. U nás samci ojediněle. Několik hodin po kopulaci rozsévá desítky vajíček (až 180) a za dva měsíce života celkem na vajíček Vajíčka nevyžadují vyschnutí, ale dobře ho snášejí (i 15 let) Z vajíček nauplia postupně dorůstající do podoby dospělých v ČR dva druhy :./...
46 Listonožky - Notostraca Listonoh jarní Lepidurus apus žije v říční nivě velkých řek (Labe, Morava, Dyje) v malých periodických tůňkách bez ryb se spadaným listím, v loukách a na okraji lesa, na jaře po roztátí sněhu, dospívá koncem dubna Listonoh letní Triops cancriformis v drobných letních dešťových kalužích, malých tůňkách, ale i při okraji betonových koupalištích dnes velmi vzácně a nahodile, občas s masovým výskytem v létě, pak po léta nic
47 listonoh jarní Lepidurus apus
48 listonoh jarní Lepidurus apus
49 vlevo L. apus, vpravo T. cancriformis
50 listonoh letní Triops cancriformis
51 Škeblovky - Conchostraca - jsou skupina korýšů ze dvou řádů : Spinicaudata u nás bývali zastoupeni více druhy, celé tělo včetně hlavy je ukryto ve dvouchlopňové skořápce, která je silně se stran sploštělá. Pohyb trhavý údery anten. Laevicaudata u nás jen 1 druh, Lynceus brachyurus, skořápka do stran hráškovitě vyklenutá hlavu nekryje, takže hlava zčásti ze skořápek vyčnívá. Pohyb kromě anten i hrudními končetinami, ve volné vodě plynulý.
52 Škeblovky - Conchostraca Tělo až ze 32 článků, hruď a abdomen nejsou odlišeny, každý článek s párem končetin. Potrava : drobní živočichové, detrit, zbytky rostlin filtrací hrudních nožek. Na jihu gonochoristé, na severu hermafrodité. Samička kolem vajíček, dobře snášejí vyschnutí. Z vajíček 6 stadií : naupliové larvy, dále heliophorové larvy, vývoj dle teploty od 3 do 14 dnů
53 Škeblovky - Conchostraca Výskyt : dnes vzácně, v Čechách jen letní druhy Lynceus brachyurus a Limnadia lenticularis, jiné druhy jen východně (jarní druh Cyzicus tetracerus) více druhů z pontokaspické oblasti zasahuje až na východní Slovensko
54 škeblovka Lynceus brachyurus
55 škeblovka Limnadia lenticularis
56 škeblovka Limnadia lenticularis
57 škeblovka Cyzicus tetracerus
58 Ostracoda - lasturnatky lasturnatky žijí v různých typech vod, i tekoucích, hojné jsou v litorálu mezi rostlinami i u dna hlubokých velkých jezer, mnohé z cca druhů žijí i v moři (tam i velké až 20 mm) velmi časté jsou v periodických vodách mnohé druhy jsou ubiquisté velikost několik mm, celé (nesegmentované) tělo ve skořápce, pohyb pomocí dvou párů anten (druhý někdy i hrabe v substrátu) všežravé, detrit, zbytky rostlin, i dravé druhy
59 rozmnožování gamogenesí, některé druhy i parthenogeneticky (nebo severské populace parthenogenetické, jižní gamogenetické) z odkládaných vajíček naupliové larvy a dále 8 stadií cyprisových, 9. stadium dospívá v dospělosti už žádná ekdyse! skořápky se dobře zachovávají v geologických vrstvách sedimentů a některé druhy jsou vůdčími zkamenělinami pro naftonosné vrstvy
60
61 lasturnatka Heterocypris incongruens
62 Mokřady, rašeliniště (vrchoviště, slatiny) Významnými typy vnitrozemských vod jsou mělké (často drobné) vody s výrazným prvkem rostlinstva. Obecně jsou vysoce hodnotnými typy biotopů pro vodní i terrestrické organismy. Mezi plochami se souvislou vegetací zůstávají drobné tůně. Mokřady vznikají v mělkých částech vod různého typu zarostlých emergentní vegetací Rašeliniště jsou charakterisována výskytem mechů rodu Sphagnum rašeliníků. Jsou to dva typy biotopů : slatiny a vrchoviště.
63 Rašeliniště (vrchoviště, slatiny) Slatiny vznikají zazemněním stojatých vod (jezer, jezírek, tůní) převážně v nížinách a jsou napájeny spodní vodou. Voda má ph mezi 5 a 6. Rašeliniště vrchovištního typu jsou napájena srážkovou vodou a vytvářena rašeliníky. Biotop mívá vyklenutý povrch s četnými tůňkami. Voda s huminovými látkami a někdy i SO 4 --, hnědá, kyselá, ph 3,5 až 4,5, nedostatek Ca i živin, vysoký obsah CO 2, ale u dna tůní nedostatek O 2. Tyrfobionti: řasy Desmidiaceae, vířníci, některé perloočky, buchanky, larvy hmyzu.
64 rašeliniště v Jizerských horách
65 rašeliniště v jižních Čechách
66 Saliny. Saliny vznikají buď na okraji moře z mořské vody nebo vysycháním přitékající vody v aridních oblastech. Někde jsou i rozsáhlá slaná jezera. Pro saliny je charakteristické rozsáhlé kolísání jejich salinity od zlomku % po dešti až do 26 % - i v krátkém čase tím se liší od vody v moři Osídlení : chybí typické mořské druhy, zato často euryhalinní sladkovodní druhy (např. vířníci z r. Brachionus) Obvykle málo druhů (halofilních), někdy s vysokou produkcí biomasy.
67 Saliny. Se stoupající salinitou ubývá druhů, nakonec jen zbývá několik halofilních, zelená chlamydomonáda Dunaliella salina, zelená řasa Enteromorpha salina, rozsivka Navicula salinaria, vířník Brachionus plicatilis a příbuzné druhy, žabronožka Artemia salina a příbuzné druhy r. Artemia, larvy pakomárů ze skupiny Chironomus sk. salinarius a mnohé druhy specifické pro různé kontinenty
68 Dendrotelmy K úplnému výčtu typů vod patří i biotop tvořený vodou v dutinách rostlin převážně dřevin nebo i pařezů a pahýlů mrtvých stromů podobným biotopem jsou vodou zaplněné dutiny kamenů, skal, nádoby na dešťovou vodu,... Kromě prvoků, vířníků, a hlístic (Nematoda) zde žijí především larvy komárů a pakomárů řada druhů je schopna různými způsoby přežít vyschnutí a dehydrataci.
69
Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody Vnitrozemské vody toto téma je pouze přehledem hlavních kategorií vnitrozemských vod jednotlivým
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceŽivot ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 16: Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly Bentos a bentál : něco terminologie úvodem Jako bentál se označuje ta část vodního biotopu, kterou
VícePodle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
VíceRealizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti
Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření 14.11. 2012 Ročník 1. Stručný obsah Hydrologie - Jezera, rybníky, bažiny, přehradní nádrže Způsob využití gymnázium Autor
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
Více2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?
1. Vysvětli pojmy: - EKOLOGIE, OCHRANA PŘÍRODY, ZDROJ, PODMÍNKA Ekologie věda, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy vzájemně. 1 bod Ochrana přírody lidská péče
VíceArachnida Acari. Arthropoda (Panarthropoda) - členovci. (syn. Hydracarina, Hydrachnida)
Arthropoda (Panarthropoda) - členovci Ecdysozoa Panarthropoda Arthropoda Cheliceriformes - Arachnida Mandibulata Pancrustacea Crustacea Branchiura (kapřivci) Anostraca Notostraca Conchostraca Cladocera
VíceRozdělení sladkých vod. Rybářská klasifikace (Antonín Frič) Oživení rybích pásem 11.11.2013. Biologická charakteristika vodního prostředí
Biologická charakteristika vodního prostředí Život vodních organismů úzký vztah k abiotickým faktorům vodního prostředí, vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými složkami. Např: - hustota vodního prostředí
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceVzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceJan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice
Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceSeznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady.
Vody stojaté Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera ledovcová jezera karová jezera Černé jezero (Šumava)
Více5.Řeky s písčitým dnem Nová Guinea:
5.Řeky s písčitým dnem Nová Guinea: mělké pomalu tekoucí řeky málo intenzivní srážky usazeniny z písku bohaté rostlinné porosty dobrá světelná intenzita v mělkém vodním sloupci teplota vody 24 C, ph 6,5
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceBudování a obnova drobných vodních ploch (tůní)
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceVY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VícePesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:
Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu
VíceJEZERA. Iveta Navrátilová, Brno 2011. Zdroj:www.photoearth.cz
JEZERA Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.photoearth.cz CHARAKTERISTIKA JEZER jezera jsou přirozené vodní nádrţe ve sníţeninách zemského povrchu (označovaných jako jezerní pánve), které nejsou přímo
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013
VíceMokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
VíceKOUPACÍ JEZÍRKA V ZAHRADĚ. Ing. Jiří Šimka, tel. 777 004 752, simka@volny.cz
KOUPACÍ JEZÍRKA V ZAHRADĚ Ing. Jiří Šimka, tel. 777 004 752, simka@volny.cz JEZÍRKO to jsou EMOCE Chtěl bych na zahradě vodní prvek blízký přírodě, estetický zážitek po celý rok? Koupání v jezírku = zážitek
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceHYDROSFÉRA. Opakování
HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v
VíceSukcese souvisí se zonací mokřadů např. zonace v rybníce od vegetace vodních makrofyt až po vysoké ostřice je vlastně sled sukcesních stadií.
Ekologie mokřadů (7) Sukcese vegetace ve vodách a mokřadech Stejně jako ve všech ekosystémech, i v mokřadech probíhá sukcese. Její charakter a rychlost se liší podle podmínek prostředí. Na čem závisí rychlost
VíceJakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle
VíceNORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY
NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. 1 ČSN EN 16698 Návod pro kvantitativní a kvalitativní odběr vzorků fytoplanktonu z vnitrozemských vod Norma popisuje postupy odběru
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VíceVegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy
Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Více3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceVysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
VíceMěření objemu malých vodních nádrží Tůně bathymetrická mapa - hloubkové profily dna, spojnice isobaty. Plochy mezi nimi (planimetr, čtverečkování aj.
Ad b) Stojaté vody Hloubka, plocha, objem jako u tekoucích vod (známá data povodí Moravy, případně jiné) www.pmo.cz popř. jiné Měření objemu malých vodních nádrží Tůně bathymetrická mapa - hloubkové profily
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
VíceVlastnosti a klasifikace jezer
Příloha č. 4 Vlastnosti a klasifikace jezer Výuková prezentace Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013 Zdroj: svetnadosah.com Osnova 1. Charakteristika jezera 2. Vodní bilance jezera 3. Teplotní poměr
VíceTlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:
VíceÚmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceVODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1
VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány
VíceEkosystém stojatých vod. Lenitický ekosystém
Ekosystém stojatých vod Lenitický ekosystém Fyziogeografické dělení Vodní tělesa recipienty přirozená jezera - ledovcová, tektonická, pobřežní, poříční, vulkanická a krasová tůně - poříční, nebeské, permanentní
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceZe života obojživelníků. Filip Šálek
Ze života obojživelníků Filip Šálek www.filipsalek.cz Základní charakteristika - patří mezi obratlovce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy, potomci lalokoploutvých ryb - na světě
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VícePstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm
Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceTéma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceProdukce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv.
Extenzivní chov ryb Extenzivní chov ryb předpokládá existenci tzv. normální (nezhuštěné) rybí obsádky. Počet ryb v nádrži je přizpůsoben úživnosti nádrže a množství přirozené potravní nabídky (vodní bezobratlí,
VíceNevstoupíš dvakrát do téhož rybníka
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceVelkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.
VíceKARTOGRAFIE. 6. Polohopisný a výškopisný obsah map
KARTOGRAFIE 6. Polohopisný a výškopisný obsah map Vodstvo Základní orientační prvek na mapách. Zahrnuje veškerou stojatou a tekoucí vodu na zemském povrchu i pod povrchem. Na topografických mapách lze
VíceRybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný
VíceZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP
ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP I. PŘIKRYL ENKI O.P.S. TŘEBOŇ PROJEKT VITA-MIN 18.06.2019, Most UMÍSTĚNÍ JEZER 2 BARBORA A MALÉ LOMY V SEVEROČESKÉ PÁNVI JSOU DESÍTKY
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceJihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceVoda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceŽahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.
Žahavci 1. Co vše patří pod kmen žahavci? Když se řeknou žahavci, většina z nás si představí žahavé medúzy plovoucí v moři. Zkoušeli jste se zamyslet nad tím, jak se vlastně medúzy rozmnožují? Které další
VíceMalý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě
Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VícePotravní a produkční ekologie
Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie
Více