Produkce organické hmoty
|
|
- Sára Bednářová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje nikdy 30 o C Vodní organismy žijí v prostředí s podobnou hustotou jako mají sami Charakteristika prostředí a života ve vodě Metabolismus je založen více na produkci bílkovin než karbohydrátů Poikilotermie-redukuje náklady na udržování metabolismu, umožňuje efektivnější zhodnocení přijaté potravy Většina vodních organismů má velký reprodukční potenciál Způsob rozmnožování je obvykle rozdílný od tradičních hospodářských zvířat Charakteristika prostředí a života ve vodě Častý způsob příjímání potravy je filtrace Relativní abundance organismů ve vodním prostředí dramaticky v závislosti na velikosti těla organizmu 1
2 Hlavní kategorie vodních organizmů Organismy, které žiji ve vodním sloupci v tzv. peligiálu Plankton Nekton Pleuston Neuston Hlavní kategorie vodních organizmů Neuston Organismy, které žijí na dně nebo nějakém jiném pevném substrátu nazývají se bentos (benthos) nebo bentické organismy (ryba, krab, rak). Pevně přichycené (nemobilní) ústřice, slávky, posidonia Mobilní - pakomáři, nitěnky, škeble, ryby 2
3 Pleuston Hlavní kategorie vodních organizmů permanentí složka temporální složka Fotosyntéza a potravní síť Autotrofní organismy ve vodním prostředí mohou být pelagické i bentické-primárí produkce další produkce organické hmoty využívá energii získanou v primární produkci Fotosyntéza,rostlinné pigmenty, bakterie v eufotické zóně 3
4 Fotosyntéza a potravní síť Fotosyntéza a potravní síť Fotosyntéza je závislá na penetraci slunečních paprsků do vodního prostředí a na dostupnosti živin především (P,N) Živiny jsou volně rozpuštěny ve vodě v různých koncentracích a jsou dosažitelné přímo, není je třeba čerpat kořeny ze substrátu herbivoři jsou druhým článkem potravního řetězce -sekundární produkce karnivoři (masožravci)třetí stupeň v potravním řetězci karnivoři druhého řádu Obecně platí, že ve vodním prostředí mají potravní řetězce více článků než je tomu na souši Fotosyntéza a potravní síť Transfer energie potravních řetězcích má řekněme 10% efektivnost 1000g fytoplanktonu 100g sardinky 10g makrely 1g tuňáka 4
5 Primární produkce v pelagiálu Fytoplankton je dominantní složkou obývající pelagiál slané i sladké vody Makrofyta (seaweed) marginální Poměr 2 : Bakterioplankon je prezentován především cyanobakteriemi 0,2-0,4 µm hustota těchto organizmů může dosahovat hodnot několik 10tek mil. na litr. Tropické moře (biomasa)planktonu v pelagiálu-pouště Produktivita-tropický deštný les Pokud by nebyli planktonti vystaveni predaci a nepodléhali mortalitě 1g planktonu by se za den ztrojnásobil na 3g Generační obrat za den trvá 6,5 hodiny (3 h) 5
6 Dinoflagelata (obrněnky) jedna z významných složek mořského fytoplanktonu sloužící za potravu planktonožravým rybám (ančovičky) Tyto organismu jsou však také zodpovědné za tzv. rudý příliv, mnoho z nich obsahuje toxiny. Pohromou se pak stává jejich přemnožení pro kultury měkkýšů Ve vodním prostředí jsou dvě hlavní zóny horní eufotická vrstva spodní kam je organická hmota exportována sedimentací Planktonní organismy se sedimentaci brání (strukturou svých těl, osmoregulací, pohybem, syntézou lipidů, vzduchové bublinky Abundance planktontů kontinuální nebo periodický návrat minerálů ze spodních vrstev Eufotická vrstva V oceánech upwelling Místa upwellingu jsou nejlepšími rybářskými oblasti 6
7 33% produkce je realizováno na 1% plochy oceáů Produkce fytoplanktonu 10 t/ha/rok v sušině Produkce ančoviček u břehů Peru 2,5 t/ha/rok V akvakultuře například v produkci měkkýšů Galicie Upwellingové vody jsou charakteristické přítomností diatomidů rozsivek Produkce může být limitována při dostatku (P,N) nedostatkem nějakého jiného prvku Antarktické vody nedostatek Fe Produkce fytoplanktonu 10% oproti místům stejně bohatých na P,N kde je však železa dostatek. oligotrofním vody,převládají bíčíkaté řasy flagelata. 7
8 Vedle primární produkce a potravních řetězců, existují ve vodním prostředí procesy destrukce a dekompozice mrtvých organických látek kolonizovány mikroorganizmy Tak dochází k dekompozici a mineralizaci prvků ještě v epipelagiálu, před sedimentací Tyto globule osídlené bakteriemi mohou opět odfiltrovává zooplankton Prvoci (Protozoa) jsou primární konzumenti bakterií v pelagiálu i v bentálu Abundance spásačů bakterií - faktor abundance bakterií Dokáží přefiltrovat 12-67% vodní biomasy každý den 8
9 Transfer organické hmoty v rámci potravních sítí do větších organizmů je zajišťován predací Velikost jedeného vůči tomu kdo ho jí Zpětný transfer organické hmoty z vyšších stupňů potravní pyramidy k organizmům postaveným nížeji Ústřice deponují 78% nasbírané energie na produkci gamet Kdo hýbe ekosystémem Zooplankton je schopný přefiltrovat v oceánech za den 3-6 mil km 3 vody asi miliard tun materiálu za rok Jeden filtrující planktont přefiltruje 1,5-3 litry vody za den. Plankton se nevyskytuje ve všech částech vodní plochy stejně Shluky Turbulence vody Jak zjistit výskyt a množství planktonu? Akvakultura 9
10 Konec 10
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
Potravní a produkční ekologie
Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
CZ.1.07/2.2.00/28.0149
Vodní ekosystémy VIII Ekosystém volného moře Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149
OTEVŘENÝ OCEÁN VOLNÁ VODA
OTEVŘENÝ OCEÁN VOLNÁ VODA Vertikální členění NÁPLŇ TÉTO LEKCE Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro život organizmů Ekologický význam daného biotopu primární
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1
VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány
23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY
PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY Produktivita a produkce Trofické stupně Potravní sítě Vztahy v populacích BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? Jsou na ní závislé veškeré složky života na zemi
Sezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník
Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník Úvodní poznámka Cílem práce v ekosystému rybník je pokusit se o rozbor abiotických a biotických složek rybníka Žďár. Vzhledem k času, který na zkoumání máme,
PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ
NÁPLŇ TÉTO LEKCE PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ Produktivita a produkce Distribuce energie Trofické stupně Potravní sítě Ekologické vazby a vztahy Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/ BIOLOGICKÁ
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ
NÁPLŇ TÉTO LEKCE PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ Produktivita a produkce Distribuce energie Trofické stupně Potravní sítě Ekologické potravní vazby a vztahy Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
CZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"
CMAS - kurz Mořská biologie 1. CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE" Návrh prof. Willi E. R. Xylandera, presidenta Komise pro biologii a ochranu přírody CMASu, diskutováno a přijato Vědeckým komitétem
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
Pozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Modul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Limnologie = studium sladkovodních ekosystémů
Limnobiologie Limnologie = studium sladkovodních ekosystémů ekologický přístup = integrace oborů při studiu procesů probíhajících ve sladkých vodách hydrobiologie hydrochemie hydrogeologie Rozložení vody
Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI
PRODUCENTI biotické faktory KONZUMENTI DESTRUENTI ENTI Ekosystém Ekosystém představuje soubor všech v organismů v daném prostoru, propojených s abiotickým prostřed edím m koloběhem látek a tokem energií,,
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ
KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ Eva Hojerová, PřF JU v Českých Budějovicích Stanovení koncentrace rozpuštěného O 2 ve vodě Koncentrace O 2 ve vodě je významným parametrem běžně zjišťovaným při výzkumu vlastností
Energetika ekosystémů
Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická
Potravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Voda jako ekologický faktor
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 5 Voda jako ekologický faktor Pro
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek
Studenti se naučí jednoduchou metodou změřit primární produkci vodní nádrže
Biomasa ve vodě měření produkce vodní nádrže Shrnutí Během této úlohy studenti sami odvodí způsob, jak měřit produkci vodní nádrže. Při plánování postupu je lektor pouze usměrňuje vhodnými otázkami a postupně
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
Voda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
Viry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
Vodní organismy a jejich formy
Vodní organismy a jejich formy Hierarchizace Mikrobiální destruenti (heterotrofní mikroby = bakterie, houby) Primární producenti (řasy) Makrofyta (rákosovité trávy) Organismy skupin 1-3 jsou prvotním zdrojem
Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb
Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 1 Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb Petr H a š l e r Algologická laboratoř, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA
ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA Příroda na Zemi je tvořena dvěma základními složkami: a) přírodou živou b) přírodou neživou Příroda živá je závislá na přírodě neživé, bez neživé přírody by na Zemi nebyl život. Poskytuje
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:
S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu
Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si
Zoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
Globální změna a oceány
Globální změna a oceány Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR, Třeboň oceány fytoplankton biologie okyselování cyklus uhlíku Oceány 70% rozlohy Země průměrná hloubka přes 3000m vznik a udržení života
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Rozdělení sladkých vod. Rybářská klasifikace (Antonín Frič) Oživení rybích pásem 11.11.2013. Biologická charakteristika vodního prostředí
Biologická charakteristika vodního prostředí Život vodních organismů úzký vztah k abiotickým faktorům vodního prostředí, vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými složkami. Např: - hustota vodního prostředí
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY
DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi sladkou (říční/podzemní) a mořskou vodou Specifika + abiotické parametry Ekologický význam daného biotopu Adaptace potřebné pro život
NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY
NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. 1 ČSN EN 16698 Návod pro kvantitativní a kvalitativní odběr vzorků fytoplanktonu z vnitrozemských vod Norma popisuje postupy odběru
N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie
ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Stanovení koncentrace chlorofylu-a Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace
3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.
3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9 SPOLEČENSTVO Vztahy mezi druhy Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. Neutrální 3.9.2. KONKURENCE 2. Záporné -konkurence -parasitismus -predace 3. Kladné -komensalismus -protokoopreace
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1
VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 16: Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly Bentos a bentál : něco terminologie úvodem Jako bentál se označuje ta část vodního biotopu, kterou
Vyhláška č. 154/2016 Sb.
1 z 5 28.02.2018, 10:51 Vyhláška č. 154/2016 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných
Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie
Mgr. Jiří Procházka Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie HORKO Hmyz v extrémním prostředí tepelná tolerance (heat tolerance) často měřená jako kritické teplotní maximum
POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha
APLIKACE GEOTEXTILIE NA POMALÉM PÍSKOVÉM FILTRU Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha Úvod 2004 - Experiment s geotextilií na modelu (ÚV Velebudice) - hodnoceny 3
trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,