kotel K3 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW

Transkript

1

2 B) Bod 3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně. C) Bod 6.4 c) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), umístění zařízení: kraj Královéhradecký obec České Meziříčí katastrální území České Meziříčí parcelní čísla: 171/1, 182, 180, 177/1, 115/2, 171/2, 175/2, 175/3, 177/1, 177/2, 184/2, 184/4, 187, 189/2, 189/3, 189/4, 189/5, 189/6, 189/7, 190/2, 1149, 1150, 1151, 1152, 1161, 1162, ) Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci: A) Energetika cukrovaru umístěná na stavební parcele č. 177/1 katastrální území České Meziříčí zahrnuje: kotel K1 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW a příkonu18 MW, výkon 20 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, přesuvný rošt, uveden do provozu 1947, typ odlučovače mechanický, výrobce ZVVZ Milevsko BMM10V, uveden do provozu 1970, druhý stupeň odlučovač typ látkový SSZ 2x12 FVS UH/30, uveden do provozu kotel K2 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW a příkonu18 MW, výkon 20 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, přesuvný rošt, uveden do provozu 1947, typ odlučovače mechanický, výrobce ZVVZ Milevsko BMM10V, uveden do provozu kotel K3 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW a příkonu18 MW, výkon 20 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, přesuvný rošt, uveden do provozu 1947, typ odlučovače mechanický, výrobce ZVVZ Milevsko BMM10V, uveden do provozu kotel K4 VK 25, o jmenovitém tepelném výkonu 18,8 MW a příkonu 23 MW, výkon 25 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, pásový rošt, uveden do provozu 2003, typ odlučovače elektrostatický, výrobce ZVVZ Milevsko EKG , uveden do provozu v roce Všechny čtyři kotle jsou zaústěny do společného komína o výšce 65 m. B) Vápenka s hašenkou umístěná na stavební parcele 184/1 katastrální území České Meziříčí, projektovaná kapacita 80 t vápna/den, Vápenka s hašenkou vyrábí vápenné mléko a saturační plyn (CO 2 ) pro potřebu čištění a filtrace surové šťávy při výrobě cukru. Maximální výkon pece je 3,3 tuny CaO za hodinu za současné výroby Nm 3 /hod saturačního plynu. C) Cukrovarnická výroba umístěná na stavební parcele č. 177/1 katastrální území České Meziříčí, kapacita 850 t cukru denně, 300 t cukru denně v černém sirobu, t cukrové řepy za kampaň. Proces zahrnuje dopravu a mytí řepy, řezání řepy a extrakce, epuraci včetně saturace a filtrace, sířící pec odparky, krystalizace a odstřeďování, sušení cukru. Obsahuje tyto technologické jednotky: hřeblová pračka řepy, řezačky řepy, extraktor, předčeřič, čeřič, 1. a 2. saturační reaktor, pec na spalování síry, pětistupňová odparka se zdvojenými prvními čtyřmi stupni, odparka zahušťovač, varostroje (zrniče), odstředivky diskontinuální na bílý cukr, odstředivky kontinuální na cukr B a C, bubnová sušárna cukru, vodokružné vývěvy.

3 3) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci: Vodní hospodářství včetně čistírny odpadních vod a akumulačních nádrží umístění na pozemkových parcelách č. 1149, 1150, 1151, 1152, 1161, 1162, 1163 katastrální území České Meziříčí. Vodní hospodářství cukrovaru sestává ze čtyř okruhů: První okruh je uzavřený a představuje transportní a prací vody cukrové řepy. Druhý okruh je uzavřený okruh barometrických vod, který zahrnuje chladicí věž, přes kterou se ochlazená voda vrací do technologie. Třetí je otevřený okruh chladicí vody turbogenerátoru. Voda je využívána výhradně k průtočnému chlazení turbogenerátoru a je následně vypouštěna beze změny jakosti s výjimkou teploty. Čtvrtý okruh se používá pro přebytečnou vodou z cukrové řepy (kondenzát), kterou je zapotřebí po vychlazení v akumulační nádrži vypouštět přes čistírnu odpadních vod. Akumulační nádrže: tvoří 6 akumulačních nádrží, z nichž 2 jsou rozděleny hrází na dva vodní objekty. Účel jednotlivých akumulačních nádrží je různý - dvě jsou využity jako sedimentační nádrže pro transportní a prací vodu, jedna jako akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod, jedna jako akumulační nádrž barometrických kondenzátů (používají se jako provozní voda) a jedna jako akumulační nádrž přebytečné vody z řepy. Poslední nádrž je provozována jako dočasné uložiště a zvlhčování popílku z kotelny před jeho odvozem. První sedimentační nádrž a akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod jsou vybaveny provzdušňovacím zařízením. Transportní a prací vody z plavícího a pracího okruhu jsou mechanicky předčištěny na následujících zařízeních:oddělovač kamení Maguin, 3 lapače chrástu, lapač písku Sokolov, 2 lapače hrubých organických nečistot May, 1 jemné rotační válcové síto SPF. Transportní a prací vody jsou dále na sedimentačních nádržích zbaveny většiny nerozpuštěných látek. Na sedimentačních nádržích se odděluje transportní voda od hlinitého kalu. Většina transportní vody se vrací zpět do plavícího okruhu, menší část se odděluje v souvislosti se zvětšujícím se objemem usazených hlinitých kalů a dále dočišťuje v nádrži odsedimentovaných pracích vod, odkud se po vytěžení hlinitých kalů vrací do sedimentačních nádrží, případný přebytek se čerpá na čistírnu odpadních vod. Cukrovar má jednotnou kanalizaci. Odpadní vody z cukrovaru (mimo transportních a pracích vod a kondenzátů) natékají do štěrbinové nádrže, která slouží jako akumulační nádrž k přečerpávání odpadních vod na čistírnu odpadních vod. Aby se zamezilo přetěžování štěrbinové nádrže průtokem čistých dešťových vod, jsou tyto vody odděleny od vod odpadních na oddělovacím objektu a vedeny přímo do recipientu. Čistírna odpadních vod tvoří aerační nádrž sycená kyslíkem z tlakové nádoby a difuzor. Z čistírny odpadních vod se vypouštějí přebytečné vody do recipientu Zlatý potok. Odběrný objekt na Zlatém potoce (ř.km 0,055) umístěný na pozemkové parcele č v katastrálním území České Meziříčí. Odběrný objekt sestává z česlí a podzemního potrubí, které je uzavřeno zátkou a napojeno na odbočku vedoucí do podzemní jímky pro sací koše vodních čerpadel. Otevřením zátky protéká voda potrubím pod obcí dál do toku Dědiny. V případě nízkého stavu hladiny ve Zlatém potoce se do podzemního potrubí čerpá voda z toku Dědina. Z podzemní jímky je voda čerpána dvěma čerpadly o výkonu 2 x 30 l/s, která jsou napojena na společné výtlačné potrubí na kterém je umístěn vodoměr. Vzdouvací objekt na Zlatém potoce stavidlový jez (ř. km 0,035) umístěný na pozemkové parcele č v katastrálním území České Meziříčí. Jez má dvě pole. Dřevěná stavidla jsou zavěšena na dvojici cévových tyčí a pohybují se v ocelovém rámu z válcovaných profilů. Ocelová transmise kruhového průřezu má průměr 55 mm. Ovládací zařízení je na ruční pohon. Průtočná kapacita jezového profilu je 21,6 m 3 /s. 2

4 Elektrická soustava cukrovaru včetně turbogenerátoru na výrobu el. energie a transformátorů umístěná na stavebních parcelách č. 177/1, 177/2 v katastrálním území České Meziříčí. Protitlaké parní turbosoustrojí: Turbina typ R6, výkon 5,5 MVA, cos φ = 0,8, činný výkon 4,4 MW, výrobce První brněnská strojírna, rok výroby Generátor typ 8H /2, jmenovité napětí 6,3 kv, výrobce Škoda Plzeň, rok výroby Transformátory: 9 transformátorů, z nichž je 6 chlazených olejem, se nachází celkem ve čtyřech rozvodnách a trafostanicích: Výroba krmiv umístěná na stavební parcele č. 177/1, 177/2 v katastrálním území České Meziříčí kapacita cca 175 t krmiv vylisovaných řepných řízků/den. D) Sušárna řepných řízků, umístěná na stavební parcele č. 185 a 184/1 v katastrálním území České Meziříčí. Projektovaná výrobní kapacita sušárny je 320 t pelet denně. Základní technické údaje o provozním celku výroby pelet : Výroba vylisovaných řízků tun/den Sušina vylisovaných řízků 25% Výkon sušárny odpařená voda 30 až 38 tun/hod Tepelný výkon sušárny (max.) 29,8 MW Měrná spotřeba tepla (firemní údaj) 6,7 GJ / tuna úsušků Výroba pelet (320 tun / den) 13,3 t / hod Spotřeba plynu 200 m 3 /tuna úsušků Spotřeba plynu za den m 3 Spotřeba plynu za kampaň (90 dnů) m 3 Množství vylisovaných řízků zpracované na pelety (2008) tun/den Množství vylisovaných řízků k přímé expedici (2008) 510 tun/den Průměrný výkon sušárny v roce 2008 odpařená voda 32 tun/hod Sušárna řepných řízků produkuje z vylisovaných řepných řízků o sušině % úsušky (pelety), které mají sušinu min. 89%. Sušárna využívá jako palivo zemní plyn a má max. tepelný příkon 29,8 MW. Odpadní plyny jsou vypouštěny ocelovým komínem o výšce 20 m. Regulovaný tok řízků je dopravován do sušárny v návaznosti na dopravní most šnekovým dopravníkem. Na čele spalovací komory je umístěn hořák. Spalovací komora je jednoplášťová, opatřená žáruvzdornou vyzdívkou. Do komory je přiváděno recirkulační sušící medium (cca 20%) a sekundární vzduch. Sušící buben je tříplášťový, izolovaný, úsušky odchází se sušícím médiem a jsou odloučeny v cyklonech. Sušící médium je odsáváno ventilátorem do komína, část se vrací recirkulačním potrubím do spalovací komory. Úsušky jsou zachyceny cyklony a přes turniketové uzávěry jsou pomocí šnekových dopravníků dopraveny do rozdělovacího šneku nad peletovacími (granulačními) lisy. Na konci šnekového dopravníku je přepad na další šnekový dopravník na havarijní ukládku úsušků. Peletovací lisy jsou plněny dávkovacími šneky. Výpady z peletovacích lisů jsou svedeny do dvou šnekových dopravníků zaústěných do kapsového výtahu a dále do chladiče pelet. Chladič pelet je opatřen vstupním uzavíracím turniketem a následně v dolní části vibračním sítem. Chladící vzduch je odsáván přes cyklony ventilátorem. Zachycený prach je přes turnikety pomocí šnekového dopravníku dopraven zpět před peletovací lisy k opětovnému lisování. Ochlazené pelety z chladiče jsou na vibračním sítu zbaveny úlomků a prachu. Následně jsou dopravovány pásovým dopravníkem a kapsovým výtahem mimo objekt sušárny. Odloučené úlomky a prach jsou dopraveny zpět před peletovací lisy. 3

5 4) Přímo spojené činnosti : Skladování cukru v silech na stavební parcele č. 177/1, 177/2 v katastrálním území České Meziříčí. Kapacita t. Skladování melasy na stavební parcele č. 177/1 v katastrálním území České Meziříčí. Ocelová jednoplášťová válcová nádrž kapacity t, havarijní nádrž kapacity 800 t. Skladování chemických látek na stavebních parcelách č. 177/1, 182 v katastrálním území České Meziříčí Skladování chemických látek je zajištěno ve třech kójích ve zděných budovách skladu MTZ. Kóje určené ke skladování kapalin jsou vybaveny nepropustnou podlahou s bezodtokovou havarijní jímkou. Všechna místa, kde se s kapalnými látkami manipuluje (stáčení do menších obalů) jsou podložena ocelovými záchytnými vanami. Skladování vápence a koksu pro vápenku na pozemkové parcele č. 184/1 v katastrálním území České Meziříčí. Skládka vápence má kapacitu t. Skládka koksu má kapacitu 600 t. Obě skládky představují zpevněné plochy vyspádované do sběrných kanálů ústících do čerpací stanice vratných transportních vod. Skladování uhlí na pozemkové parcele č. 115/1 v katastrálním území České Meziříčí. Kapacitu t a představuje prostou zpevněnou plochu. Skladování řepy na pozemkové parcele č. 184/1 v katastrálním území České Meziříčí Skládka řepy má kapacitu t. Skládka představuje zpevněnou plochu, která je vyspádována do kanálů transportních vod. Chlazení turbogenerátoru s chladící mikrověží na stavební parcele č. 177/1 v katastrálním území České Meziříčí. Chlazení oleje a vzduchu turbiny vodou je v uzavřeném okruhu přes chladicí mikrověž. Chlazení ucpávkových par turbiny je průtočné, voda je odebírána ze zatrubněného kanálu a opět do něj vypouštěna. Odběr je ze Zlatého potoka pomocí odběrného zařízení, chladící vody jsou vypouštěny do toku Dědina. Barometrická kondenzace s chladící věží na stavební parcele č. 185 v katastrálním území České Meziříčí. Páry, které vznikají při vaření cukroviny, se odtahují vývěvou přes kontaktní barometrickou kondenzaci. Ta je zkrápěna vodou z uzavřeného okruhu s chladící věží, přebytek je odpouštěn do akumulační nádrže provozní vody. Nakládání s odpady. Shromažďování odpadů na zabezpečených místech. Monitoring odpadní vody, kvalita podzemních vod, ovzduší. Sušárna řepných řízků: a) dopravník vylisovaných řízků k sušárně. Jedná se o pásový dopravník umístěný na nadzemním mostu, projektovaná přepravní kapacita je 60t/h. Vylisované řízky, vznikající při zpracování řepy, jsou pásovými dopravníky dopravovány do dočasného skladu k postupnému odvozu. Část určená k sušení (cca 2/3) je oddělena směrovými klapkami pod řízkolisy na souběžný pásový dopravník dlouhý cca 48 m a následně dopravena pásovým dopravníkem na nadzemním mostu do objektu sušení a peletování. Dopravní most je pochůzný, vlastní pás je zakrytován proti vlivu větru a deště, a měří cca 245 m. b) zásobník pelet pro expedici. Jedná se o ocelový stojatý hranolový zásobník s 5 kusy kónických výpustí, s projektovanou skladovací kapacitou 300 t ( tun pelet za kampaň; je navržen zásobník pro zajištění operativní zásoby cca 300 tun pelet, což představuje produkci pelet za 22 hodin). Veškeré činnosti jsou řízeny systémem automaticky a kontrolovány obsluhou ve velínu na osobním počítači. se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 4

6 Popis zařízení a s ním přímo spojených činností: 1) Identifikační údaje Kategorie podle přílohy 1 zákona o integrované prevenci: A) Bod 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW, B) Bod 3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně, C) a D) Bod 6.4 c) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí). umístění zařízení: kraj Královéhradecký obec České Meziříčí katastrální území České Meziříčí parcelní čísla: 171/1, 182, 180, 177/1, 115/2, 171/2, 175/2, 175/3, 177/1, 177/2, 184/2, 184/4, 187, 189/2, 189/3, 189/4, 189/5, 189/6, 189/7, 190/2, 1149, 1150, 1151, 1152, 1161, 1162, ) Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci: A) Energetika cukrovaru umístěná na stavební parcele č. 177/1 katastrální území České Meziříčí zahrnuje: kotel K1 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW a příkonu18 MW, výkon 20 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, přesuvný rošt, uveden do provozu 1947, typ odlučovače látkový Dantherm FS s předřazeným mechanickým separátorem Skimmer NW 1300, uveden do provozu kotel K2 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW a příkonu18 MW, výkon 20 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, přesuvný rošt, uveden do provozu 1947, typ odlučovače mechanický, výrobce ZVVZ Milevsko BMM10V, uveden do provozu kotel K3 B-W 1.BS, výrobce 1. Brněnská strojírna, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW a příkonu18 MW, výkon 20 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, přesuvný rošt, uveden do provozu 1947, typ odlučovače mechanický, výrobce ZVVZ Milevsko BMM10V, uveden do provozu kotel K4 VK 25, o jmenovitém tepelném výkonu 18,8 MW a příkonu 23 MW, výkon 25 t páry/h, palivo hnědé uhlí hruboprach hp 1, pásový rošt, uveden do provozu 2003, typ odlučovače elektrostatický, výrobce ZVVZ Milevsko EKG , uveden do provozu v roce Všechny čtyři kotle jsou zaústěny do společného komína o výšce 65 m. B) Vápenka s hašenkou umístěná na stavební parcele 184/1 katastrální území České Meziříčí, projektovaná kapacita 80 t vápna/den, Vápenka s hašenkou vyrábí vápenné mléko a saturační plyn (CO 2 ) pro potřebu čištění a filtrace surové šťávy při výrobě cukru. Maximální výkon pece je 3,3 tuny CaO za hodinu za současné výroby Nm 3 /hod saturačního plynu. 5

7 C) Cukrovarnická výroba umístěná na stavební parcele č. 177/1 katastrální území České Meziříčí, kapacita 850 t cukru denně, 300 t cukru denně v černém sirobu, t cukrové řepy za kampaň. Proces zahrnuje dopravu a mytí řepy, řezání řepy a extrakce, epuraci včetně saturace a filtrace, sířící pec odparky, krystalizace a odstřeďování, sušení cukru. Obsahuje tyto technologické jednotky: hřeblová pračka řepy, řezačky řepy, extraktor, předčeřič, čeřič, 1. a 2. saturační reaktor, pec na spalování síry, pětistupňová odparka se zdvojenými prvními čtyřmi stupni, odparka zahušťovač, varostroje (zrniče), odstředivky diskontinuální na bílý cukr, odstředivky kontinuální na cukr B a C, bubnová sušárna cukru, vodokružné vývěvy. D) Sušárna řepných řízků, umístěná na stavební parcele č. 185 a 184/1 v katastrálním území České Meziříčí. Projektovaná výrobní kapacita sušárny je 320 t pelet denně. Základní technické údaje o provozním celku výroby pelet : Výroba vylisovaných řízků tun/den Sušina vylisovaných řízků 25% Výkon sušárny odpařená voda 30 až 38 tun/hod Tepelný výkon sušárny (max.) 29,8 MW Měrná spotřeba tepla (firemní údaj) 6,7 GJ / tuna úsušků Výroba pelet (320 tun / den) 13,3 t / hod Spotřeba plynu 200 m 3 /tuna úsušků Spotřeba plynu za den m 3 Spotřeba plynu za kampaň (90 dnů) m 3 Množství vylisovaných řízků zpracované na pelety (2008) tun/den Množství vylisovaných řízků k přímé expedici (2008) 510 tun/den Průměrný výkon sušárny v roce 2008 odpařená voda 32 tun/hod Sušárna řepných řízků produkuje z vylisovaných řepných řízků o sušině % úsušky (pelety), které mají sušinu min. 89%. Sušárna využívá jako palivo zemní plyn a má max. tepelný příkon 29,8 MW. Odpadní plyny jsou vypouštěny ocelovým komínem o výšce 20 m. Regulovaný tok řízků je dopravován do sušárny v návaznosti na dopravní most šnekovým dopravníkem. Na čele spalovací komory je umístěn hořák. Spalovací komora je jednoplášťová, opatřená žáruvzdornou vyzdívkou. Do komory je přiváděno recirkulační sušící medium (cca 20%) a sekundární vzduch. Sušící buben je tříplášťový, izolovaný, úsušky odchází se sušícím médiem a jsou odloučeny v cyklonech. Sušící médium je odsáváno ventilátorem do komína, část se vrací recirkulačním potrubím do spalovací komory. Úsušky jsou zachyceny cyklony a přes turniketové uzávěry jsou pomocí šnekových dopravníků dopraveny do rozdělovacího šneku nad peletovacími (granulačními) lisy. Na konci šnekového dopravníku je přepad na další šnekový dopravník na havarijní ukládku úsušků. Peletovací lisy jsou plněny dávkovacími šneky. Výpady z peletovacích lisů jsou svedeny do dvou šnekových dopravníků zaústěných do kapsového výtahu a dále do chladiče pelet. Chladič pelet je opatřen vstupním uzavíracím turniketem a následně v dolní části vibračním sítem. Chladící vzduch je odsáván přes cyklony ventilátorem. Zachycený prach je přes turnikety pomocí šnekového dopravníku dopraven zpět před peletovací lisy k opětovnému lisování. Ochlazené pelety z chladiče jsou na vibračním sítu zbaveny úlomků a prachu. Následně jsou dopravovány pásovým dopravníkem a kapsovým výtahem mimo objekt sušárny. Odloučené úlomky a prach jsou dopraveny zpět před peletovací lisy. 6

8 3) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci: Vodní hospodářství včetně čistírny odpadních vod a akumulačních nádrží umístění na pozemkových parcelách č. 1149, 1150, 1151, 1152, 1161, 1162, 1163 katastrální území České Meziříčí. Vodní hospodářství cukrovaru sestává ze čtyř okruhů: První okruh je uzavřený a představuje transportní a prací vody cukrové řepy. Druhý okruh je uzavřený okruh barometrických vod, který zahrnuje chladicí věž, přes kterou se ochlazená voda vrací do technologie. Třetí je otevřený okruh chladicí vody turbogenerátoru. Voda je využívána výhradně k průtočnému chlazení turbogenerátoru a je následně vypouštěna beze změny jakosti s výjimkou teploty. Čtvrtý okruh se používá pro přebytečnou vodou z cukrové řepy (kondenzát), kterou je zapotřebí po vychlazení v akumulační nádrži vypouštět přes čistírnu odpadních vod. Akumulační nádrže: tvoří 6 akumulačních nádrží, z nichž 2 jsou rozděleny hrází na dva vodní objekty. Účel jednotlivých akumulačních nádrží je různý - dvě jsou využity jako sedimentační nádrže pro transportní a prací vodu, jedna jako akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod, jedna jako akumulační nádrž barometrických kondenzátů (používají se jako provozní voda) a jedna jako akumulační nádrž přebytečné vody z řepy. Poslední nádrž je provozována jako dočasné uložiště a zvlhčování popílku z kotelny před jeho odvozem. První sedimentační nádrž a akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod jsou vybaveny provzdušňovacím zařízením. Transportní a prací vody z plavícího a pracího okruhu jsou mechanicky předčištěny na následujících zařízeních:oddělovač kamení Maguin, lapač písku Maguin, 4 jemná rotační válcové síta SPF a kořínkové linky, kde se oddělí drobné úlomky řepy, tráva a části chrástu a plovoucí nečistoty (např. dřevo). Transportní a prací vody jsou dále na sedimentačních nádržích zbaveny většiny nerozpuštěných látek. Na sedimentačních nádržích se odděluje transportní voda od hlinitého kalu. Většina transportní vody se vrací zpět do plavícího okruhu, menší část se odděluje v souvislosti se zvětšujícím se objemem usazených hlinitých kalů a dále dočišťuje v nádrži odsedimentovaných pracích vod, odkud se po vytěžení hlinitých kalů vrací do sedimentačních nádrží, případný přebytek se čerpá na čistírnu odpadních vod. Cukrovar má jednotnou kanalizaci. Odpadní vody z cukrovaru (mimo transportních a pracích vod a kondenzátů) natékají do štěrbinové nádrže, která slouží jako akumulační nádrž k přečerpávání odpadních vod na čistírnu odpadních vod. Aby se zamezilo přetěžování štěrbinové nádrže průtokem čistých dešťových vod, jsou tyto vody odděleny od vod odpadních na oddělovacím objektu a vedeny přímo do recipientu. Čistírna odpadních vod je tvořena aerační nádrží s difuzorem. Odpadní voda je v aerační nádrži sycená kyslíkem z tlakové nádoby. Předčištěné odpadní vody se z čistírny odpadních vod vypouští do recipientu Zlatý potok. Odběrný objekt na Zlatém potoce (ř.km 0,055) umístěný na pozemkové parcele č v katastrálním území České Meziříčí. Odběrný objekt se sestává z česlí a podzemního potrubí, které je uzavřeno zátkou a napojeno na odbočku vedoucí do podzemní jímky pro sací koše vodních čerpadel. Otevřením zátky protéká voda potrubím pod obcí dál do toku Dědiny. V případě nízkého stavu hladiny ve Zlatém potoce se do podzemního potrubí čerpá voda z toku Dědina. Z podzemní jímky je voda čerpána dvěma čerpadly o výkonu 2 x 30 l/s, která jsou napojena na společné výtlačné potrubí na kterém je umístěn vodoměr. Vzdouvací objekt na Zlatém potoce stavidlový jez (ř. km 0,035) umístěný na pozemkové parcele č v katastrálním území České Meziříčí. Jez má dvě pole. Dřevěná stavidla jsou zavěšena na dvojici cévových tyčí a pohybují se v ocelovém rámu z válcovaných profilů. 7

9 Ocelová transmise kruhového průřezu má průměr 55 mm. Ovládací zařízení je na ruční pohon. Průtočná kapacita jezového profilu je 21,6 m 3 /s. Elektrická soustava cukrovaru včetně turbogenerátoru na výrobu el. energie a transformátorů umístěná na stavebních parcelách č. 177/1, 177/2 v katastrálním území České Meziříčí. Protitlaké parní turbosoustrojí: Turbina typ R6, výkon 5,5 MVA, cos φ = 0,8, činný výkon 4,4 MW, výrobce První brněnská strojírna, rok výroby Generátor typ 8H /2, jmenovité napětí 6,3 kv, výrobce Škoda Plzeň, rok výroby Transformátory: 13 transformátorů, z nichž je 10 chlazených olejem, se nachází celkem ve čtyřech rozvodnách a trafostanicích: Výroba krmiv umístěná na stavební parcele č. 177/1, 177/2 v katastrálním území České Meziříčí kapacita cca 275 t krmiv vylisovaných řepných řízků/den. 4) Přímo spojené činnosti : Skladování cukru v silech na stavební parcele č. 177/1, 177/2 v katastrálním území České Meziříčí. Kapacita t. Skladování melasy na stavební parcele č. 177/1 v katastrálním území České Meziříčí. Ocelová jednoplášťová válcová nádrž kapacity t, havarijní nádrž kapacity 800 t. Skladování chemických látek na stavebních parcelách č. 177/1, 182 v katastrálním území České Meziříčí Skladování chemických látek je zajištěno ve třech kójích ve zděných budovách skladu MTZ. Kóje určené ke skladování kapalin jsou vybaveny nepropustnou podlahou s bezodtokovou havarijní jímkou. Všechna místa, kde se s kapalnými látkami manipuluje (stáčení do menších obalů) jsou podložena ocelovými záchytnými vanami. Skladování vápence a koksu pro vápenku na pozemkové parcele č. 184/1 v katastrálním území České Meziříčí. Skládka vápence má kapacitu t. Skládka koksu má kapacitu 600 t. Obě skládky představují zpevněné plochy vyspádované do sběrných kanálů ústících do čerpací stanice vratných transportních vod. Skladování uhlí na pozemkové parcele č. 115/1 v katastrálním území České Meziříčí. Kapacitu t a představuje prostou zpevněnou plochu. Skladování řepy na pozemkové parcele č. 184/1 v katastrálním území České Meziříčí Skládka řepy má kapacitu t. Skládka představuje zpevněnou plochu, která je vyspádována do kanálů transportních vod. Chlazení turbogenerátoru s chladící mikrověží na stavební parcele č. 177/1 v katastrálním území České Meziříčí. Chlazení oleje a vzduchu turbiny vodou je v uzavřeném okruhu přes chladicí mikrověž. Chlazení ucpávkových par turbiny je průtočné, voda je odebírána ze zatrubněného kanálu a opět do něj vypouštěna. Odběr je ze Zlatého potoka pomocí odběrného zařízení, chladící vody jsou vypouštěny do toku Dědina. Barometrická kondenzace s chladící věží na stavební parcele č. 185 v katastrálním území České Meziříčí. Páry, které vznikají při vaření cukroviny, se odtahují vývěvou přes kontaktní barometrickou kondenzaci. Ta je zkrápěna vodou z uzavřeného okruhu s chladící věží, přebytek je odpouštěn do akumulační nádrže provozní vody. Dopravník vylisovaných řízků k sušárně jedná se o pásový dopravník umístěný na nadzemním mostu, projektovaná přepravní kapacita je 60t/h. Vylisované řízky, vznikající při zpracování řepy, jsou pásovými dopravníky dopravovány do dočasného skladu k postupnému odvozu. Část určená k sušení (cca 2/3) je oddělena směrovými klapkami pod řízkolisy na souběžný pásový dopravník dlouhý cca 48 m a následně dopravena pásovým dopravníkem na 8

10 nadzemním mostu do objektu sušení a peletování. Dopravní most je pochůzný, vlastní pás je zakrytován proti vlivu větru a deště, a měří cca 245 m. Zásobník usušených pelet pro expedici jedná se o ocelový stojatý hranolový zásobník s 5 kusy kónických výpustí, s projektovanou skladovací kapacitou 300 t ( tun pelet za kampaň; je navržen zásobník pro zajištění operativní zásoby cca 300 tun pelet, což představuje produkci pelet za 22 hodin). Veškeré činnosti jsou řízeny systémem automaticky a kontrolovány obsluhou ve velínu na osobním počítači. Nakládání s odpady. Shromažďování odpadů na zabezpečených místech. Monitorování znečištění odpadní vody, kvalita jakosti podzemních vod, ovzduší. K monitorování stavu hladiny a jakosti podzemních vod, resp. potenciálního znečištění podzemních vod, je používána soustava monitorovacích vrtů: CM - 1 (hloubka vrtu 6,7 m od úrovně terénu), CM - 2 (hloubka vrtu 11 m od úrovně terénu), CM - 3 (hloubka vrtu 7 m od úrovně terénu), CM - 4 (hloubka vrtu 10,1 m od úrovně terénu), které se nacházejí v blízkosti kalových polí severně za tokem Litá, a CM - 5 (hloubka vrtu 5,3 m od úrovně terénu), CM - 6 (hloubka vrtu 13,9 m od úrovně terénu) a CM - 8 (hloubka vrtu 15,7 m od úrovně terénu), které se nacházejí jihozápadně v areálu technologie cukrovaru. Každá dvojice vrtů zastihuje jednak mělkou kvartérní a jednak první puklinovou zvodeň v sedimentech jizerského souvrství. Všechny monitorovací vrty se nacházejí v katastrálním území České Meziříčí. Monitorovací vrty CM - 1 až CM - 4 jsou umístěny na pozemkové parcele č. 1154/1, přímé určení polohy (souřadnice X,Y * ) vrtů CM - 1 a CM - 2 je m, m, přímé určení polohy (souřadnice X,Y * ) vrtů CM - 3 a CM - 4 je m, m; monitorovací vrty CM - 5 a CM - 6 jsou umístěny na pozemkové parcele č. 177/1, přímé určení polohy (souřadnice X,Y * ) m, m; monitorovací vrt CM 8 je umístěn na pozemkové parcele č. 184/1, přímé určení polohy (souřadnice X,Y * ) m, m. ( * určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North) B. Výroková část II. Závazné podmínky provozu 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci část 1.1. Ochrana ovzduší bod a 1.1.2, integrovaného povolení: 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci 1.1 Ochrana ovzduší Integrované povolení se v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), dále jen zákon o ochraně ovzduší, vydává k provozu zvláště velkého stacionárního spalovacího zdroje znečišťování ovzduší Energetika cukrovaru, (identifikace provozovny: ) za splnění emisních limitů dle tab. 1 a dalších podmínek tohoto rozhodnutí: Tab. 1 Emisní limit pří spalování hnědého uhlí pro zdroj Energetika cukrovaru Emisní zdroj Látka nebo ukazatel *Emisní limit [mg/m 3 Termín ] dosažení Tuhé znečišťující látky (TZL) 150 Od data nabytí právní kotle K1, K2, Oxid siřičitý (SO 2 ) 2500 moci tohoto K3 Oxidy dusíku (NOx) rozhodnutí 650 9

11 Emisní zdroj Látka nebo ukazatel *Emisní limit [mg/m 3 ] Kotel K4 Oxid uhelnatý (CO) 400 Termín dosažení Tuhé znečišťující látky (TZL) 100 Od data nabytí právní Oxid siřičitý (SO 2 ) 2000 moci tohoto Oxidy dusíku (NOx) rozhodnutí 600 Oxid uhelnatý (CO) 400 *Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kpa, 293,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. Emisní limity platí pro ustálené podmínky provozu V souladu s 5 b) a c) nařízení vlády 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v návaznosti na 17 vyhlášky 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence (dále jen vyhláška ) se ukládá provádět měření ukazatelů u kotlů K1, K 2, K3, K4 při spalování hnědého uhlí dle tab. 2. Tab. 2 Dále sledované ukazatele Znečišťující látka emise plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík emise plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík kadmia a jeho sloučenin vyjádřených jako kadmium (Cd) rtuti a jejích sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg) olova a jeho sloučenin vyjádřených jako olovo (Pb) arsenu a jeho sloučenin vyjádřených jako arsen (As) Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF), a to individuální toxické kongenery v rozsahu podle přílohy č. 1 vyhlášky Polychlorované bifenyly (PCB), a to individuální toxické kongenery v rozsahu přílohy č. 1 k vyhlášce. Emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených toxických kongenerů. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), a to fluoranten, pyren, benz[a]antracen, chrysen, benz[b]fluoranten, benz[k]fluoranten, benz[a]pyren,indeno[1,2,3,-c,d]pyren,di-benz[ah]antracen, benzo[g,h,i]perylen. Četnost měření: 2 x za kalendářní rok pro ukazatele dle tab.1, 1 x za 3 kalendářní roky nebo po každé záměně paliva nebo suroviny nad rámec schváleného provozního řádu nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do 6 měsíců od vzniku jedné z výše uvedených skutečností, pro ukazatele dle tab. 2. Podmínky a způsob měření: Odběry vzorků a jejich vyhodnocení jsou prováděny osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů a vyhodnocení výsledků v souladu s platnými technickými normami, technickými postupy a platnou legislativou. Místo měření: Měření je prováděno ve schválených měřících místech. 10

12 se mění a doplňuje v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci, dále podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny dle ustanovení 13 odst. 4 písm. d) zákona o integrované prevenci, a způsob monitorování emisí dle ustanovení 13 odst. 4 písm. i) zákona o integrované prevenci A. Ochrana ovzduší 1.1. Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, k provozu zvláště velkého stacionárního spalovacího zdroje znečišťování ovzduší Energetika cukrovaru, identifikace provozovny: ; 4 ks kotlů K1, K2, K3 a K4 (viz popis zařízení): kotel K1, s přesuvným roštem, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW, zachytávání tuhých znečišťujících látek zabezpečuje látkový filtr s mechanickým separátorem, kotel K2, s přesuvným roštem, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW, zachytávání tuhých znečišťujících látek zabezpečuje mechanický odlučovač, kotel K3, s přesuvným roštem, o jmenovitém tepelném výkonu 13,3 MW, zachytávání tuhých znečišťujících látek zabezpečuje mechanický odlučovač, kotel K4, s pásovým roštem, o jmenovitém tepelném výkonu 18,8 MW, zachytávání tuhých znečišťujících látek zabezpečuje elektrostatický odlučovač. Palivem je hnědé uhlí hruboprach hp 1. Celkový jmenovitý tepelný výkon kotlů K1, K2, K3 a K4 je 58,7 MW. Spaliny ze všech čtyř kotlů jsou vypouštěny do společného komína o výšce 65 m. za podmínek a) plnění emisních limitů uvedených v tabulce: Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit [mg/m 3 ] * Tuhé znečišťující látky (TZL) 100 Kotel K1 Kotle K2, K3 Oxid siřičitý (SO 2 ) 2500 Oxidy dusíku (NOx) 650 Oxid uhelnatý (CO) 400 Tuhé znečišťující látky (TZL) 150 Oxid siřičitý (SO 2 ) 2500 Oxidy dusíku (NOx) 650 Oxid uhelnatý (CO)

13 Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit [mg/m 3 ] * Kotel K4 Tuhé znečišťující látky (TZL) 100 Oxid siřičitý (SO 2 ) 2000 Oxidy dusíku (NOx) 600 Oxid uhelnatý (CO) 400 * Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kpa, 293,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. Emisní limity platí pro ustálené podmínky provozu. b) provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem, c) při provozu kotelny je v období technologické výroby vždy primárně provozován kotel K4, d) četnost a podmínky měření 2 x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 3 měsíců od data předchozího jednorázového měření, e) odběry vzorků se provádí pro každý kotel zvlášť před vstupem zplodin do komína, v kouřovodu mezi kotlem a komínem ve schválených měřících místech, f) odběry vzorků, měření a jejich vyhodnocení je prováděno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších, schvaluje plán snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (dále jen plán snížení emisí ) pro stávající zvláště velký spalovací stacionární zdroj znečišťování ovzduší Energetika cukrovaru, identifikace provozovny: ; 4 ks kotlů K1, K2, K3 a K4 (viz popis zařízení) dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 372/2007 Sb., o národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů za podmínek a) provozovatel provede nejméně jedenkrát za rok kontrolu a vyhodnocení plnění Plánu snížení emisí, b) provozovatel plní plán snížení emisí dle ust. 2 odst. 2 nařízení vlády č. 372/2007 Sb., o národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, c) v návaznosti na plán snížení emisí se ukládá emisní strop (cíl) pro rok 2011, 2012 a 2013 pro následující znečišťující látky: 12

14 Znečišťující látka Emisní strop [t/rok] Tuhé znečišťující látky (TZL) 30 Oxid siřičitý (SO 2 ) 502 Oxidy dusíku (NOx) 130 d) provozovatel navrhne krajskému úřadu nejpozději do konce října roku 2013 na základě vyhodnocení plnění Plánu snížení emisí, emisní strop (cíl) pro roky 2014 až 2016 pro následující znečišťující látky (t/rok): tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO 2 ) a oxidy dusíku (NO x ). C. Výroková část II. Závazné podmínky provozu 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci bod 1.1.3, integrovaného povolení: Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší k provozu středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Cukrovarnická výroba, za splnění emisních limitů dle tab. 3. Tab. 3 Emisní limity pro jednotlivé výduchy středního zdroje Cukrovarnická výroba Emisní zdroj Látka nebo ukazatel *Emisní limit [mg/m 3 ] Tuhé znečišťující látky (TZL) a 2. výduch saturace 1., 2., a 3 výduch vývěv kondenzace Amoniak (NH 3 ) 1 výduch hydrocyklonu sušárny cukru 2 výduchy tkaninových filtrů aspirace dopravních cest 2 výduchy tkaninových filtrů aspirace skladu cukru Oxidy dusíku (NOx) 500 koncentrace v odpadních plynech Oxid uhelnatý (CO) nesmí být vyšší než 2 % obj. 50 při hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 500 g/h Tuhé znečišťující látky (TZL) 200 Tuhé znečišťující látky (TZL) 200 Tuhé znečišťující látky (TZL) 200 Termín dosažení Od data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí 2 výduchy tkaninových filtrů aspirace sila na cukr Tuhé znečišťující látky (TZL) 200 Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,325 kpa, 293,15 K). Četnost měření: 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. První měření bude provedeno v termínu do

15 Podmínky a způsob měření: Odběry vzorků a jejich vyhodnocení jsou prováděny osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů a vyhodnocení výsledků v souladu s platnými technickými normami, technickými postupy a platnou legislativou. Místo měření: Měření je prováděno ve schválených měřících místech. se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1.3 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, k provozu středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Cukrovarnická výroba za podmínek a) plnění emisních limitů uvedených v tabulce: Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit [mg/m 3 ] * 1. a 2. výduch saturace Tuhé znečišťující látky (TZL) 50 Oxidy dusíku (NOx) 500 Oxid uhelnatý (CO) koncentrace v odpadních plynech nesmí být vyšší než 2 % obj. 1., 2., a 3 výduch vývěv kondenzace Amoniak (NH 3 ) 50 při hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 500 g/h 1 výduch hydrocyklonu sušárny cukru Tuhé znečišťující látky (TZL) výduchy tkaninových filtrů aspirace dopravních cest 2 výduchy tkaninových filtrů aspirace skladu cukru Tuhé znečišťující látky (TZL) 200 Tuhé znečišťující látky (TZL) výduchy tkaninových filtrů aspirace sila na cukr Tuhé znečišťující látky (TZL) 200 * Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,325 kpa, 293,15 K). b) provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem, c) četnost a podmínky měření 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření, 14

16 d) odběry vzorků se provádí pro každý emisní zdroj zvlášť ve schválených měřících místech, e) odběry vzorků, měření a jejich vyhodnocení je prováděno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. D. Výroková část II. Závazné podmínky provozu 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci bod 1.1.4, integrovaného povolení: Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší k provozu velkého vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Vápenka za splnění emisních limitů dle tab. 4. Tab. 4 Emisní limity pro zdroj Vápenka Emisní zdroj Látka nebo ukazatel *Emisní limit [mg/m 3 ] výduch vápenky Tuhé znečišťující látky (TZL) 50 Oxidy dusíku (NOx) 1500 Oxid uhelnatý (CO) koncentrace v odpadních plynech nesmí být vyšší než 2 % obj. Termín dosažení Od data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí Emisní limity platí pro vztažné podmínky C - koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Emisní limity platí pro případ, že proces pálení vápence probíhá nezávisle na návazné potravinářské technologii. Četnost měření: Pouze v případě samostatného provozu vápenky (mimořádný stav). Podmínky a způsob měření: Odběry vzorků a jejich vyhodnocení jsou prováděny osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů a vyhodnocení výsledků v souladu s platnými technickými normami, technickými postupy a platnou legislativou. Místo měření: Měření je prováděno ve schválených měřících místech. se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1.4 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, k provozu velkého vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Vápenka za podmínek a) plnění emisních limitů uvedených v tabulce: Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit [mg/m 3 ] * Výduch Tuhé znečišťující látky (TZL) 50 15

17 Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit [mg/m 3 ] * vápenky Oxidy dusíku (NOx) 1500 Oxid uhelnatý (CO) koncentrace v odpadních plynech nepřesahuje 2 % obj. * Emisní limity platí pro vztažné podmínky C - koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Emisní limity platí pro případ, že proces pálení vápence probíhá nezávisle na návazné potravinářské technologii. b) látky z procesu pálení nejsou v běžném provozním stavu vypouštěny přímo do vnějšího ovzduší, jsou využívány v následných techologiích (saturace), c) provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem, d) v případě samostatného provozu vápenky, při kterém jsou látky z procesu pálení vypouštěny přímo do vnějšího ovzduší (mimořádný stav), provozovatel tuto skutečnost oznámí krajskému úřadu a plní četnost a podmínky měření 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření, e) odběry vzorků se provádí pro každý emisní zdroj zvlášť ve schválených měřících místech, f) odběry vzorků, měření a jejich vyhodnocení je prováděno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. E. Výroková část II. Závazné podmínky provozu 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci bod 1.1.5, integrovaného povolení: Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší k provozu středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Čistírna odpadních vod. Jednorázové měření pachových látek: Měření pachových látek bude provedeno autorizovanou osobou v souladu s požadavky vyhlášky č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování a to nejpozději do 1. srpna se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1.5 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, k provozu středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Čistírna odpadních vod. za podmínek 16

18 provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem. F. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci, integrovaného povolení se bod mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci na bod 1.6. G. Výroková část II. Závazné podmínky provozu 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí dle ustanovení 13 odst. 4 písm. d) zákona o integrované prevenci, bod 2.1, 2.2 a 2.3, integrovaného povolení: 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí 13 odst. 4 písm. d) zákona o integrované prevenci 2.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší schvaluje Plán snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (dále jen plán snížení emisí ) pro stávající zvláště velký spalovací stacionární zdroj číslo 1497 (identifikace provozovny: ) dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (dále jen nařízení vlády ). Plnění plánu snížení emisí se ukládá v následujícím rozsahu: a) Provozovatel provede nejméně jedenkrát za rok kontrolu plnění Plánu snížení emisí. b) Provozovatel upřesní prognózu vývoje emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku pro roky 2008, 2010 a 2013 a doloží krajskému úřadu nejpozději v termínu k c) Provozovatel je povinen plnit ustanovení 5 nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. d) V rámci plánu snížení emisí se ukládá emisní strop (cíl) pro rok 2008 pro následující znečišťující látky: tuhé znečišťující látky oxid siřičitý SO 2 oxidy dusíku NO x 30,00 t/rok 502,00 t/rok 130,00 t/rok 2.2 Další podmínky z hlediska ochrany ovzduší a) Při provozu kotelny bude v období technologické výroby vždy primárně provozován kotel K4. b) Nadměrná prašnost vznikající při skladování, manipulaci nebo zpracování prašných surovin bude snižována zkrápěním těchto surovin, případně manipulačních a dopravních cest. c) Budou provedena opatření ke snížení prašnosti ze skladu uhlí. Termín: do d) Bude prováděna pravidelná očista komunikací a nezabezpečených ploch v rámci zařízení. 2.3 Další podmínky z hlediska ochrany vod a) Bude instalována nová bubnová pračka i nová trysková pračka a bude realizován částečný suchý transport řepy. Tím dojde k významnému zkrácení doby styku řepy s vodou, které sebou nese snížení přenosu BSK 5 do transportních a pracích vod. Termín: do

19 b) Bude provedeno posouzení možnosti plného přechodu na suchý transport řepy popř. jiný způsob snížení množství a znečištění odpadních vod. Termín: do c) Bude instalován nový jemný odlučovač organických nečistot s bubnovým sítem. Tím se dále omezí čerpání organických nečistot do sedimentačních nádrží. Termín: d) V kóji, kde jsou skladovány minerální oleje a hořlaviny ve 200 l sudech a v 1 m 3 kontejnerech, bude zrekonstruována podlaha a vytvořen žlab s bezodtokovou izolovanou záchytnou jímkou o dostatečném objemu. Termín: do se zrušuje. H. Výroková část II. Závazné podmínky provozu 1. Emisní limity dle ustanovení 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci, bod 1.2 Hluk, integrovaného povolení: 1.2 Hluk Integrované povolení se vydává dle ustanovení 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se stanovisky Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje č.j. rk/1435/07/2/hok.rk/li, ze dne a č.j. hk/4110/08/2/hok.hk/ka, ze dne , z hlediska emisí hluku, za podmínek a) nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku produkovaného zařízením do (platnost této výjimky se stanovuje od data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí) nepřesáhne: pro denní dobu 60 db (6:00 až 22:00) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb. pro noční dobu 60 db (22:00 až 6:00) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb. b) proběhne realizace protihlukových opatření s ověřením jejich účinnosti kontrolním měřením autorizovanou osobou nejpozději do Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku produkovaného zařízením po nepřesáhne: pro denní dobu 50 db (6:00 až 22:00) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb. pro noční dobu 40 db (22:00 až 6:00) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb. se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: B. Hluk 1.7 Integrované povolení se vydává dle ustanovení 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších 18