A. Výroková část I. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností, část 1) Identifikační údaje integrovaného povolení:

Transkript

1

2 A. Výroková část I. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností, část 1) Identifikační údaje integrovaného povolení: 1) Identifikační údaje Kategorie podle přílohy 1 zákona o integrované prevenci: A) Bod 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW B) Bod 3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně. C) a D) Bod 6.4 c) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), umístění zařízení: kraj Královéhradecký obec České Meziříčí katastrální území České Meziříčí parcelní čísla: 171/1, 182, 180, 177/1, 115/2, 171/2, 175/2, 175/3, 177/1, 177/2, 184/2, 184/4, 187, 189/2, 189/3, 189/4, 189/5, 189/6, 189/7, 190/2, 1149, 1150, 1151, 1152, 1161, 1162, se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci 1) Identifikační údaje t a k t o: Kategorie podle přílohy 1 zákona o integrované prevenci: A) Bod 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW B) Bod 3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně. C) a D) Bod 6.4 c) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), umístění zařízení: kraj Královéhradecký obec České Meziříčí katastrální území České Meziříčí parcelní čísla: 115/1, 115/2, 171/1, 171/2, 175/2, 175/3, 177/1, 177/2, 180, 182, 183, 184/1, 184/2, 184/4, 185/2, 185/3, 187, 189/2, 189/3, 189/4, 189/5, 189/6, 189/7, 190/2, 1132, 1149, 1150, 1151, 1152, 1161, 1162, 1163, 1164, 1186/1. Ostatní části této výrokové části zůstávají beze změny.

3 B. Výroková část I. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností, bod 2) Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, písmeno D) integrovaného povolení: D) Sušárna řepných řízků, umístěná na stavební parcele č. 185 a 184/1 v katastrálním území České Meziříčí. Projektovaná výrobní kapacita sušárny je 320 t pelet denně. Základní technické údaje o provozním celku výroby pelet : Výroba vylisovaných řízků tun/den Sušina vylisovaných řízků 25% Výkon sušárny odpařená voda 30 až 38 tun/hod Tepelný výkon sušárny (max.) 29,8 MW Měrná spotřeba tepla (firemní údaj) 6,7 GJ / tuna úsušků Výroba pelet (320 tun / den) 13,3 t / hod Spotřeba plynu 200 m 3 /tuna úsušků Spotřeba plynu za den m 3 Spotřeba plynu za kampaň (90 dnů) m 3 Množství vylisovaných řízků zpracované na pelety (2008) tun/den Množství vylisovaných řízků k přímé expedici (2008) 510 tun/den Průměrný výkon sušárny v roce 2008 odpařená voda 32 tun/hod Sušárna řepných řízků produkuje z vylisovaných řepných řízků o sušině % úsušky (pelety), které mají sušinu min. 89%. Sušárna využívá jako palivo zemní plyn a má max. tepelný příkon 29,8 MW. Odpadní plyny jsou vypouštěny ocelovým komínem o výšce 20 m. Regulovaný tok řízků je dopravován do sušárny v návaznosti na dopravní most šnekovým dopravníkem. Na čele spalovací komory je umístěn hořák. Spalovací komora je jednoplášťová, opatřená žáruvzdornou vyzdívkou. Do komory je přiváděno recirkulační sušící medium (cca 20%) a sekundární vzduch. Sušící buben je tříplášťový, izolovaný, úsušky odchází se sušícím médiem a jsou odloučeny v cyklonech. Sušící médium je odsáváno ventilátorem do komína, část se vrací recirkulačním potrubím do spalovací komory. Úsušky jsou zachyceny cyklony a přes turniketové uzávěry jsou pomocí šnekových dopravníků dopraveny do rozdělovacího šneku nad peletovacími (granulačními) lisy. Na konci šnekového dopravníku je přepad na další šnekový dopravník na havarijní ukládku úsušků. Peletovací lisy jsou plněny dávkovacími šneky. Výpady z peletovacích lisů jsou svedeny do dvou šnekových dopravníků zaústěných do kapsového výtahu a dále do chladiče pelet. Chladič pelet je opatřen vstupním uzavíracím turniketem a následně v dolní části vibračním sítem. Chladící vzduch je odsáván přes cyklony ventilátorem. Zachycený prach je přes turnikety pomocí šnekového dopravníku dopraven zpět před peletovací lisy k opětovnému lisování. Ochlazené pelety z chladiče jsou na vibračním sítu zbaveny úlomků a prachu. Následně jsou dopravovány pásovým dopravníkem a kapsovým výtahem mimo objekt sušárny. Odloučené úlomky a prach jsou dopraveny zpět před peletovací lisy. se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: D) Sušárna řepných řízků, umístěná na stavební parcele č. 185/2 v katastrálním území České Meziříčí. Projektovaná výrobní kapacita sušárny je 320 t pelet denně. 2

4 Základní technické údaje o provozním celku výroby pelet : Výroba vylisovaných řízků tun/den Sušina vylisovaných řízků 25% Výkon sušárny odpařená voda 30 až 38 tun/hod Tepelný výkon sušárny (max.) 29,8 MW Měrná spotřeba tepla (firemní údaj) 6,7 GJ / tuna úsušků Výroba pelet (320 tun / den) 13,3 t / hod Spotřeba plynu 200 m 3 /tuna úsušků Spotřeba plynu za den m 3 Spotřeba plynu za kampaň (90 dnů) m 3 Spotřeba bioplynu 304 m 3 /h Spotřeba bioplynu maximální 480 m 3 /h Spotřeba bioplynu za den m 3 /h Množství vylisovaných řízků zpracovaných na pelety (2008) tun/den Množství vylisovaných řízků k přímé expedici (2008) 510 tun/den Průměrný výkon sušárny v roce 2008 odpařená voda 32 tun/hod Sušárna řepných řízků produkuje z vylisovaných řepných řízků o sušině % úsušky (pelety), které mají sušinu min. 89%. Ohniště sušárny je vybaveno dvěma samostatnými hořáky, jeden (výrobce Heurbel, Liege - Belgie) pro spalování zemního plynu a druhý (rychlostní hořák ThermJet TJ-1500 o výkonu 3,1 MW) pro spalování bioplynu, tzn. nedochází k míchání zemního plynu a bioplynu. Sušárna využívá jako palivo zemní plyn z volné distribuční sítě a bioplyn z bioplynové stanice, která je součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod o kapacitě EO. Bioplyn je samostatně spalován až do 18 % stávajícího objemu spalovaného zemního plynu. Odpadní plyny v množství m 3 /h za normálních podmínek jsou vypouštěny pomocí kouřového ventilátoru (typ SBBDI 30 LG0, výrobce: VENT MECA La Garenne Francie) ocelovým komínem o výšce 20 m a průměru 1,9 m (předřazen odlučovač - 4x cyklón). Regulovaný tok řízků je dopravován do sušárny v návaznosti na dopravní most šnekovým dopravníkem. Spalovací komora je jednoplášťová, opatřená žáruvzdornou vyzdívkou. Do komory je přiváděno recirkulační sušící medium (cca 20%) a sekundární vzduch. Sušící buben je tříplášťový, izolovaný, úsušky odchází se sušícím médiem a jsou odloučeny v cyklonech. Sušící médium je odsáváno ventilátorem do komína, část se vrací recirkulačním potrubím do spalovací komory. Úsušky jsou zachyceny cyklony a přes turniketové uzávěry jsou pomocí šnekových dopravníků dopraveny do rozdělovacího šneku nad peletovacími (granulačními) lisy. Na konci šnekového dopravníku je přepad na další šnekový dopravník na havarijní ukládku úsušků. Peletovací lisy jsou plněny dávkovacími šneky. Výpady z peletovacích lisů jsou svedeny do dvou šnekových dopravníků zaústěných do kapsového výtahu a dále do chladiče pelet. Chladič pelet je opatřen vstupním uzavíracím turniketem a následně v dolní části vibračním sítem. Chladící vzduch je odsáván přes cyklony ventilátorem (množství vznikající vzdušniny z aspirace a při lisování pelet m 3 /h a z chlazení pelet m 3 /h). Zachycený prach je přes turnikety pomocí šnekového dopravníku dopraven zpět před peletovací lisy k opětovnému lisování. Ochlazené pelety z chladiče jsou na vibračním sítu zbaveny úlomků a prachu. Následně jsou dopravovány pásovým dopravníkem a kapsovým výtahem mimo objekt sušárny. Odloučené úlomky a prach jsou dopraveny zpět před peletovací lisy. Ostatní části této výrokové části zůstávají beze změny. 3

5 C. Výroková část I. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností, bod 3) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, integrovaného povolení: Čistírna odpadních vod je tvořena aerační nádrží s difuzorem. Odpadní voda je v aerační nádrži sycená kyslíkem z tlakové nádoby. Předčištěné odpadní vody se z čistírny odpadních vod vypouští do recipientu Zlatý potok. se mění a doplňuje v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: Čistírna odpadních vod (oxidační rybník) je tvořena aerační nádrží s difuzorem. Odpadní voda je v aerační nádrži sycená kyslíkem z tlakové nádoby. Předčištěné odpadní vody se z čistírny odpadních vod vypouští do recipientu Zlatý potok. Nová vnitropodniková čistírna odpadních vod (kapacita EO) je tvořena anaerobním stupněm a navazujícím aerobním stupněm čištění technologických vod. Samostatně je řešeno čištění splaškových vod prostřednictvím aerobního stupně čištění splaškových vod. Předčištěné odpadní vody (technologické i splaškové) z aerobního stupně čištění jsou před vypuštěním svedeny do společné šachty před měrným objektem (Parshallův žlab) a následně vypouštěny do recipientu Zlatý potok. Nedílnou součástí čistírny odpadních vod je bioplynová stanice sloužící k výrobě bioplynu (anaerobní stupeň čištění technologické odpadní vody), zařízení k nakládání s ostatními odpady sloužící k využívání anaerobního a aerobního kalu z části čištění technologických vod a malý sklad chemikálií (33,2 m 2 ) sloužící pro provoz čistírny odpadních vod. Přebytečný aerobní kal ze splaškové části čistírny odpadních vod (44 m 3 /rok) je shromažďován v kalové nádrži splaškových vod o objemu 134 m 3 a následně předáván oprávněné osobě. Výroba bioplynu (bioplynová stanice) je nedílnou součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod o kapacitě EO. Anaerobní reaktor má celkový objem m 3. Produktem anaerobního stupně technologie čištění technologických odpadních vod z výroby cukru je bioplyn v množství cca m 3 /rok. Bioplyn je z anaerobního reaktoru odváděn potrubím do plynojemu (o objemu 130 m 3 ), který slouží pro vyrovnávání krátkodobých výkyvů v tlaku a produkci bioplynu. Z plynojemu je bioplyn odváděn ke spalování do sušárny řepných řízků. Technologickou součástí bioplynové stanice je uzavřená spalovací pochodeň (fléra), která slouží k bezpečnému spalování bioplynu v případě vzniku nestandardního či jiného provozního stavu při výrobě, skladování nebo spalování bioplynu. Zařízení k nakládání s ostatními odpady je nedílnou součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod o kapacitě EO. Skládá se z kalové nádrže o objemu 213 m 3, která slouží k využívání přebytečného anaerobního (cca 300 m 3 /rok) a aerobního (cca 183 m 3 /rok) kalu z čištění technologických odpadních vod. V nádrži se ze směsi anaerobního i aerobního kalu postupně stává odsazený směsný kal (směs anaerobního i aerobního kalu z čištění technologických vod zbavená části odpadní vody). Odsazený směsný kal je při splnění podmínek stanovených v Rozhodnutí o registraci pomocné látky v rozsahu analytického rozboru limitního obsahu rizikových prvků pro Zeminy pro rekultivace, z nádrže odčerpán a dopraven na sedimentační nádrže. Součástí zařízení je zpevněná manipulační plocha (spádovaná do betonové jímky) sloužící k manipulaci s kalem při jeho odvodnění a nakládání na mobilní dopravní prostředky. Ostatní části této výrokové části zůstávají beze změny. 4

6 D. Výroková část I. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností, bod 4) Přímo spojené činnosti, integrovaného povolení: se doplňuje v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: Skladování bioplynu z anaerobního reaktoru vnitropodnikové čistírny odpadních vod se bioplyn odvádí potrubím do plynojemu (o objemu 130 m 3 ), který slouží ke skladování a vyrovnávání krátkodobých výkyvů v tlaku a produkci bioplynu. Bioplyn je z anaerobního reaktoru odváděn pod přetlakem 2-3 kpa. Z plynojemu je bioplyn veden do dmychárny bioplynu, která slouží k zvýšení tlaku bioplynu před jeho finálním spalováním v sušárně řepných řízků. Uzavřená spalovací pochodeň (fléra) slouží k bezpečnému spalování bioplynu v případě potřeby (technologický či nestandardní provozní stav) při výrobě, skladování nebo spalování bioplynu. K tomu slouží fléra typ FA II 500 lp, o výšce 5,8 metru, prostup Nm 3 /h, výkon 2,8-3,5 MW, výrobce Bilgeri EnvironTec GmbH, Fussach, Německo. Ostatní části této výrokové části zůstávají beze změny. E. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, písmeno A. Ochrana ovzduší, bod 1.5, integrovaného povolení: 1.5 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, k provozu středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Čistírna odpadních vod provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem. se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1.5 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu a) středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Čistírna odpadních vod (oxidační rybník), b) středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Vnitropodniková čistírna odpadních vod (kapacita EO) provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem. 5

7 F. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, písmeno A. Ochrana ovzduší, bod 1.6, integrovaného povolení: 1.6 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, k provozu stacionárního nevyjmenovaného velkého zdroje znečišťování ovzduší sušárna řepných řízků s přímým procesním technologickým ohřevem, o jmenovitém tepelném výkonu 29,8 MW. Sušárna slouží k výrobě úsušků (pelet), které mají sušinu min. 89%. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Sušící médium je odsáváno ventilátorem do komína (část se vrací recirkulačním potrubím do spalovací komory), a) plnění emisních limitů uvedených v tabulce: Zdroj znečišťování ovzduší Znečišťující látka Emisní limit [mg.m -3 ] Hmotnostní tok [kg.h -3 ] oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (NO 2 ) 500 > 10 Sušárna řepných řízků s přímým procesním technologickým ohřevem (jmenovitý tepelný výkon 29,8 MW) oxid uhelnatý (CO) tuhé znečišťující látky (TZL) organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) Pozn.: Emisní limit je vztažen na normální stavové podmínky a vlhký plyn. 800 > > 2, ,5 50 > 0 b) provozování a údržba zdroje znečišťování ovzduší v souladu s podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem, c) měření emisí zdroje znečišťování ovzduší autorizovanou osobou 1x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření, a dále po každé záměně paliva, po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn, d) odběry vzorků, měření a jejich vyhodnocení provádí autorizovaná osoba oprávněná k měření těchto zdrojů v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 6

8 se mění v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1.6 a) Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu velkého nevyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Sušárna řepných řízků s přímým procesním technologickým ohřevem, o jmenovitém tepelném výkonu 29,8 MW. Sušárna slouží k výrobě úsušků (pelet), které mají sušinu min. 89%. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě a bioplyn z bioplynové stanice, která je součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod o kapacitě EO. Ohniště sušárny je vybaveno dvěma samostatnými hořáky, jeden pro spalování zemního plynu a druhý (ThermJet TJ-1500, o výkonu 3,1 MW) pro spalování bioplynu, tzn. před spalováním nedochází k míchání zemního plynu a bioplynu. Bioplyn z bioplynové stanice je spalován až do 18 % objemu spalovaného zemního plynu. Sušící médium je odsáváno ventilátorem (typ SBBDI 30 LG0, výrobce: VENT MECA La Garenne Francie) do komína (předřazen odlučovač - 4x cyklón), část se vrací recirkulačním potrubím do spalovací komory, a) plnění emisních limitů uvedených v tabulce: Zdroj znečišťování ovzduší Znečišťující látka Emisní limit [mg.m -3 ] Hmotnostní tok [kg.h -3 ] Sušárna řepných řízků s přímým procesním technologickým ohřevem (jmenovitý tepelný výkon 29,8 MW) oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (NO 2 ) oxid uhelnatý (CO) tuhé znečišťující látky (TZL) organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý (SO 2 ) 500 > > > 2, ,5 50 > > 20 Pozn.: Emisní limit je vztažen na normální stavové podmínky a vlhký plyn. 7

9 b) provozování a údržba zdroje znečišťování ovzduší v souladu s podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem, c) měření emisí zdroje znečišťování ovzduší autorizovanou osobou 1x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření, a dále po každé záměně paliva, po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn, d) odběry vzorků, měření a jejich vyhodnocení provádí autorizovaná osoba oprávněná k měření těchto zdrojů v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, e) autorizované měření emisí při maximálním objemovém poměru bioplynu ke spalovanému zemnímu plynu (spotřeba bioplynu i zemního plynu je měřena a skutečný poměr vypočítán) se provede nejpozději do 3 měsíců od data zahájení provozu spalování bioplynu. Datum zahájení provozu spalování bioplynu oznámí provozovatel krajskému úřadu, f) provozovatel zašle krajskému úřadu výsledky autorizovaného měření a vyhodnocení provozu spalování bioplynu s návrhem dalších podmínek provozu nejpozději do 60 dnů od data provedením autorizovaného měření. 1.6 b) Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu velkého vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Výroba bioplynu (bioplynová stanice), která je nedílnou součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod o kapacitě EO. Technologickou součástí bioplynové stanice je uzavřená spalovací pochodeň (fléra) o výkonu 2,8-3,5 MW, typ FA II 500 lp výrobce Bilgeri EnvironTec GmbH, Fussach, Německo. Fléra slouží k bezpečnému spalování bioplynu v případě vzniku nestandardního či jiného provozního stavu při výrobě, skladování nebo spalování bioplynu a) provozování a údržba v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení stanovenými výrobcem a provozním řádem, b) vnikající bioplyn je spalován v Sušárně řepných řízků, c) pokud z technologických či jiných důvodů (např. nestandardní provozní stav, odstávka, údržba) není možné bioplyn spalovat v Sušárně řepných řízků, je využívána pro spalování bioplynu uzavřená spalovací pochodeň (fléra), d) vypouštění bioplynu bez řízeného procesu spalování v Sušárně řepných řízků anebo v uzavřené spalovací pochodni (fléra) přímo do ovzduší je nepřípustné. 8

10 G. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, písmeno B. Ochrana vod, integrovaného povolení, se doplňuje bod 1.14 v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 1.14 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ust. 126 odst. 5 vodního zákona, povolení k vypouštění odpadních vod (technologických a splaškových; CZ-NACE 10.81) z vnitropodnikové čistírny odpadních vod o kapacitě EO umístěné na pozemkové parcele č. 1186/1, v katastrálním území České Meziříčí, do vodního toku Zlatý potok, číslo hydrologického pořadí povodí , ř. km. 0,10, číslo vodního útvaru Přímé určení polohy * (souřadnice X,Y) m, m, a) plnění emisních limitů a maximálního povoleného množství pro vypouštění odpadních vod do vodního toku Zlatý potok v průběhu řepné kampaně a mimo řepnou kampaň uvedených v tabulce: Látka nebo ukazatel 1) p Emisní limit 2) m t.rok -1 Technická norma BSK 5 (mg.l -1 ) ,5 ČSN EN ,2 NL (mg.l -1 ) ,4 ČSN EN 872 CHSK Cr (mg.l -1 ) ,5 TVN ) + N NH4 (mg.l -1 ) N NH4 (mg.l -1 ) 5 8 1,1 ČSN EN ISO ) N celk. (mg.l -1 ) ČSN EN ISO , ČSN EN 6 ISO N celk. (mg.l -1 ) P celk (mg.l -1 ) 1,5 2,5 0,4 ČSN EN ISO 6878 ph 6 8,5 ČSN ISO Povolený objem vypouštěných vod Maximálně Maximálně Maximálně 35 l/s m 3 /den m 3 /rok * určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North. 1) v průběhu řepné kampaně (jsou sledovány všechny látky a ukazatele dle tabulky) se překročení povolených hodnot p maximálně do výše hodnot m připouští nejvýše ve 3 výsledcích rozboru v období kalendářního roku. Maximálně přípustná hodnota koncentrace m nesmí být překročena žádným výsledkem rozboru.; mimo řepnou kampaň (jsou sledovány pouze látky a ukazatele BSK 5, NL, CHSK Cr a ph) se překročení povolených hodnot p maximálně do výše hodnot m připouští nejvýše v 1 výsledku rozboru v období kalendářního roku. Maximálně přípustná hodnota koncentrace m nesmí být překročena žádným výsledkem rozboru. 2) pro posouzení dodržení hodnot ročního bilančního množství znečištění je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných odpadních vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce. 3) hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12 C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12 C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12 C. 9

11 b) technologické a splaškové odpadní vody jsou čištěny odděleně. Vyčištěné technologické a splaškové odpadní vody jsou svedeny gravitačně potrubím do společné šachty před měrným objektem (Parshallův žlab) a následně vypouštěny přes výpustní objekt do toku Zlatý potok. c) množství vypouštěných odpadních vod je měřeno průběžně zařízením (Parshallův žlab), jehož správnost měření je ověřena (provozovatel při kontrole předkládá ověření správnosti měření měřícího zařízení). O naměřených hodnotách je vedena průběžná evidence. Záznamy jsou uchovávány pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly po dobu nejméně 5 let. d) pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění v průběhu řepné kampaně, stanovených jako p, s četností minimálně 1x týdně (kalendářně) odebírat 24 hodinové směsné vzorky (typ C, získané sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku) na odtoku z čistírny odpadních vod. Pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění mimo řepnou kampaň, stanovených jako p, s četností minimálně 1x za 3 měsíce odebírat 2 hodinové směsné vzorky (získané sléváním 8 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 minut) na odtoku z čistírny odpadních vod. Odběr vzorků a jejich rozbor provádí oprávněná laboratoř (dle 92 vodního zákona) podle norem uvedených v tabulce, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře. První vzorek je odebrán nejpozději do 10 dne od zahájení provozu čistírny odpadních vod. e) provozovatel zasílá krajskému úřadu, společnosti Královéhradecká provozní, a.s., Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. a podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy v termínu do 31. ledna, v rámci souhrnné zprávy tabelární přehled množství vypouštěných odpadních vod a přehled výsledků předepsaných rozborů včetně vyhodnocení ročního bilančního množství vypouštěného znečištění v limitovaných ukazatelích za minulý kalendářní rok. f) platnost povolení k vypouštění odpadních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do H. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady..., integrovaného povolení, se doplňuje bod 2.2 v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 2.2 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ust. 82 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, souhlas k provozování zařízení k využívání ostatních odpadů (využívání odpadů R 12 podle přílohy č. 3 zákona o odpadech) uvedených v následující tabulce: 10

12 Katalogové číslo odpadu Název odpadu Přebytečný anaerobní kal z technologické části ČOV (Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem ) Přebytečný aerobní kal z technologické části ČOV (Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem ) Kategorie odpadu Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Kategorie odpadů: O ostatní. a) zařízením jsou přijímány pouze přebytečné anaerobní a aerobní kaly z čištění technologických odpadních vod vzniklé provozem vnitropodnikové čistírny odpadních vod ( EO). b) provoz zařízení probíhá dle schváleného provozního řádu pouze schválenými technologiemi pro využívání anaerobních a aerobních kalů z čištění technologických odpadních vod. c) využívání přebytečných anaerobních a aerobních kalů z čištění technologických odpadních vod spočívá v jejich shromažďování a smíchání ve společné nádrži o objemu 213 m 3, která je nedílnou součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod ( EO). Následným skladováním takto vzniklého kalu v této nádrži dochází ke vzniku odsazeného kalu (směs anaerobního i aerobního kalu z čištění technologických vod zbavená části odpadní vody). d) před vyprázdněním nádrže o objemu 213 m 3 je provozovatel povinen zajistit provedení analytického rozboru odsazeného kalu na obsah rizikových prvků akreditovanou osobou v rozsahu požadovaném Rozhodnutím o registraci pomocné látky pro Zeminy pro rekultivace (vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, č.j /ORH/UKZUZ/2011, dne ) dle následující tabulky: Rizikový prvek Limitní obsah rizikového prvku mg/kg sušiny kadmium (Cd) 1 olovo (Pb) 100 rtuť (Hg) 1 arsen (As) 20 chrom (Cr) 100 molybden (Mo) 5 nikl (Ni) 50 měď (Cu) 100 zinek(zn) 300 Poznámka: ph 6,5 až 8,5 (ph CaCl2, výluh 0,01 M CaCl 2 1w:5v) O O 11

13 e) pokud odsazený kal vyhoví požadavkům Rozhodnutí o registraci pomocné látky v rozsahu analytického rozboru limitního obsahu rizikových prvků pro Zeminy pro rekultivace, je z nádrže odčerpán a dopraven na sedimentační nádrže. f) pokud odsazený kal nevyhoví požadavkům Rozhodnutí o registraci pomocné látky v rozsahu analytického rozboru limitního obsahu rizikových prvků pro Zeminy pro rekultivace, je předán oprávněné osobě. g) vedení průběžné evidence odpadů a nakládání s nimi v souladu s ust. 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. h) výsledky analytických rozborů jsou zasílány v každoroční zprávě krajskému úřadu, společnosti Královéhradecká provozní, a. s. a společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. i) platnost souhlasu se stanovuje v souladu s Rozhodnutím o registraci pomocné látky pro Zeminy pro rekultivace do 31. prosince Pozn.: Stávající odstavec Integrované povolení se vydává v souladu s ust. 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, k nakládání s nebezpečnými odpady uvedenými v tabulce: se nově označuje jako bod 2.1. I. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení..., integrovaného povolení, se doplňuje písm. i) a písm. j) v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: i) souběžné vypouštění odpadních vod ze stávající čistírny odpadních vod (oxidační rybník) před ukončením jejího provozu, i z nově provozované čistírny odpadních vod o kapacitě EO je možné, pokud při součtu vypouštěných množstvích z obou čistíren nedojde k překročení bilančního množství v jednotlivých stanovených ukazatelích (t/rok) ani k překročení maximálního množství vypouštěných odpadních vod (l/s, m 3 /den, m 3 /rok) stanovených pro novou čistírnu odpadních vod o kapacitě EO, j) vedení průběžné evidence data vzniku, množství a umístění Zeminy pro rekultivace vznikající za podmínky stanovené v Rozhodnutí o registraci pomocné látky. J. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 4. Opatření nebo postupy pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí.., integrovaného povolení, se doplňuje písm. f) v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 12

14 f) před uvedením do provozu provozovatel ověří prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkouškou těsnost: - zpevněné spádované manipulační plochy (včetně betonové jímky) sloužící k manipulaci s kalem při jeho odvodnění a nakládání na mobilní dopravní prostředky, - kalových nádrží určených pro využívání a shromažďování kalů (technologických i splaškových). K. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4. část A. Havarijní plán, odstavec 4.1. integrovaného povolení: 4.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, v souladu s ustanovením 39 odst. 2 písm. a) zákona o vodách, schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) zařízení na výrobu cukru Cukrovar České Meziříčí, který vypracoval Ing. Jan Štejfa, aktualizováno v prosinci 2009, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, a) provozovatel postupuje při vzniku havárie v souladu se schváleným havarijním plánem, b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje a aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení. se mění a doplňuje v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 4.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, v souladu s ustanovením 39 odst. 2 písm. a) zákona o vodách, schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) zařízení na výrobu cukru Cukrovar České Meziříčí, který vypracoval Ing. Jan Štejfa, aktualizováno v srpnu 2012 v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, a) provozovatel postupuje při vzniku havárie v souladu se schváleným havarijním plánem, b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje a aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení. 13

15 L. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4. část B. Provozní řády, odstavec 4.2. integrovaného povolení: 4.2. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), schvaluje Provozní řád stacionárního nevyjmenovaného velkého zdroje znečišťování ovzduší Sušárna řepných řízků s přímým procesním technologickým ohřevem soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší v řádném trvalém provozu (provozní řád), který vypracovala společnost Teso Brno, s.r.o., RNDr. Jan Březina, v listopadu 2009, v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku, c) při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových částí zařízení provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozních řádů, d) provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. se mění a doplňuje v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 4.2. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), schvaluje Provozní řád stacionárního nevyjmenovaného velkého zdroje znečišťování ovzduší Sušárna řízků soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší v řádném trvalém provozu (provozní řád), který vypracovala a aktualizovala společnost TESO s.r.o., RNDr. Jan Březina, v květnu 2012, v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, 14

16 a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku, c) při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových částí zařízení provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozních řádů, d) provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. M. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 4., část B. Provozní řády, integrovaného povolení, se doplňuje odstavec 4.6. v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 4.6. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), schvaluje Provozní řád středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Čistírna odpadních vod soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší pro čistírnu odpadních vod o kapacitě EO v řádném trvalém provozu (provozní řád), který zpracoval Ing. Jan Štejfa, v srpnu 2012, v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku, c) při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových částí zařízení provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozních řádů, 15

17 d) provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. N. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 4., část B. Provozní řády, integrovaného povolení, se doplňuje odstavec 4.7. v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 4.7. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), schvaluje Provozní řád středního vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Výroba bioplynu soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší pro výrobu bioplynu (bioplynová stanice) v řádném trvalém provozu (provozní řád), který zpracoval Ing. Jan Štejfa, v srpnu 2012, v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku, c) při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových částí zařízení provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozních řádů, d) provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. 16

18 O. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 4., část B. Provozní řády, integrovaného povolení, se doplňuje odstavec 4.8. v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: 4.8. Integrovaným povolením se v souladu s ust. 82 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, uděluje souhlas s provozním řádem Zařízení k využívání ostatních odpadů (využití kalů z čištění průmyslových odpadních vod do zeminy pro rekultivace), které je nedílnou součástí čistírny odpadních vod soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zařízení k využívání ostatních odpadů v řádném trvalém provozu (provozní řád skupiny B dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady), který zpracoval Ing. Jan Štejfa, v srpnu 2012, v souladu s touto vyhláškou, a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zařízení k využívání odpadů nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku, c) při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových částí zařízení provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozních řádů, d) provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zařízení k využívání odpadů a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány. P. Výroková část IV. (rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením) se doplňuje v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci t a k t o: - Souhlas k provozování zařízení k využívání ostatních odpadů dle ust. 14 odst. 1 zákona o odpadech. - Souhlas s provozním řádem k provozování zařízení k využívání ostatních odpadů dle ust. 14 odst. 1 zákona o odpadech. Ostatní části této výrokové části zůstávají beze změny. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny. 17

19 a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 28. srpna 2012 od provozovatele cukrovaru v Českém Meziříčí společnosti Tereos TTD, a.s. (dříve Cukrovary a lihovary TTD a.s.), se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, s přiděleným IČ v souladu s ust. 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci žádost o změnu integrovaného povolení. Krajský úřad na základě předložené žádosti oznámil dne 29. srpna 2012, pod č. j /ZP/ zahájení řízení o změně integrovaného povolení a rozeslal žádost k vyjádření účastníkům řízení a dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat svá vyjádření k žádosti do 30 dnů od jejího obdržení. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení vznikla ze strany krajského úřadu potřeba ústního jednání, krajský úřad nařídil konání ústního jednání, které se uskutečnilo dne 11. října Při ústním jednání krajský úřad projednal žádost o změnu integrovaného povolení, obdržené připomínky dotčených správních úřadů a účastníků řízení, i připomínky vzniklé v průběhu ústního jednání. Následně krajský úřad rozhodl v souladu s ustanovením 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. b) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. 8 až 11 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o změně integrovaného povolení se v souladu s ustanovením 8 a 9 zákona o integrované prevenci ke změně integrovaného povolení vyjádřili: Česká inspekce životního prostředí, dne , Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne bez zásadních připomínek, Královéhradecký kraj, dne bez připomínek, Královéhradecká provozní, a.s., dne bez zásadních připomínek, Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s., dne bez zásadních připomínek, Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne doplněné závazné stanovisko. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Oddělení ochrany vod: Oddělení ochrany vod navrhuje zahrnout do připravované změny integrovaného povolení tuto závaznou podmínku provozu: Nově vzniklé manipulační plochy, jímky a všechny prvky kanalizace prověřit zkouškou vodotěsnosti. Před uvedením do provozu předložit ke kolaudaci o tomto zápis podle platné ČSN. Připomínka byla zohledněna v bodě 4, písm. f) pouze částečně, s ohledem na látky závadné vodám. Kanalizace není předmětem povolovacího řízení v rámci změny integrovaného povolení. 18

20 Oddělení odpadového hospodářství: Z přehledu odpadů produkovaných při výstavbě ČOV vyplývá, že bude produkován odpad kategorie ostatní kat. č s dovětkem cit.: materiály využité na lokalitě (zemina) nebudou deklarovány jako odpady. V souvislosti s nakládáním s výkopovou zeminou ČIŽP pouze upozorňuje na ustanovení 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o odpadech). Připomínka nezohledněna, jedná se o obecně platnou zákonnou podmínku. Dále je nutno konstatovat, že v rámci odstranění stávající ČOV (chybí text...) nebezpečnou látkou. Pokud by byly produkovány i další druhy odpadů, které nejsou v tomto přehledu uvedeny, je nutno i s nimi nakládat dle jejich skutečných vlastností a v souladu se zákonem o odpadech. Připomínka nezohledněna, jedná se o obecně platnou zákonnou podmínku. Z přehledu odpadů produkovaných z provozu ČOV vyplynulo, že provozem zařízení budou produkovány 3 druhy odpadních kalů, kdy přebytečný aerobní a anaerobní kal jsou zařazeny pod stejným kat. č , kategorie ostatní, upřesněné pouze slovním popisem. Dále bude produkován odpad z čištění splaškových vod, a to jako odpad kat. č , kategorie ostatní. Bližším prostudováním této kapitoly byly ČIŽP zjištěny některé nesrovnalosti a nepřesnosti, které ČIŽP požaduje upřesnit: Zpracovatel žádosti uvedl, že přebytečný anaerobní kal z technologické části ČOV (odpad kategorie ostatní kat. č ), což je zahuštěný kal s průměrným obsahem sušiny 8 10 %, bude produkován v celkovém množství cca 330 m 3 /rok, a to pouze v období kampaně. Tento odpad bude prioritně využíván k zapracování nových nebo stávajících anaerobních reaktorů, kdy bude gravitačně odpouštěn do cisterny k přepravě s obsahem sušiny 8 10 %. Z výše uvedeného není ČIŽP zcela zřejmé, zda bude využíván pouze provozovatelem zařízení nebo bude předáván i jiným osobám, a to v obou případech v režimu odpadů. Dále bylo konstatováno, že v případě, že v dané době nebude pro tento kal využití, bude gravitačně odpouštěn do kalové nádrže technologických vod, kde bude shromažďován ve směsi s přebytečným kalem z technologického čištění vod (bližší specifikace tohoto druhu dalšího kalu nebyla uvedena). Dále bylo konstatováno, že vzhledem k tomu, že kaly (druhy kalů nebyly specifikovány) nebudou kontaminovány splaškovými vodami ani z nich vznikajícími kaly, bude možné je po analytické kontrole odvádět do sedimentačních nádrží a využívat společně s hlinitými kaly. Následně však bylo uvedeno, že v případě, že by byla potřeba tyto kaly (specifikace kalů neuvedena) odstranit separátně od hlinitých kalů, budou tyto kaly předány k odstranění oprávněné osobě v tekutém stavu o sušině 2-3 % nebo po odvodnění na mobilním odvodňovacím zařízení v rypném stavu o sušině %. ČIŽP není tato větná formulace zcela zřejmá a požaduje ji blíže upřesnit, tj. za jakých přesně definovaných podmínek. Zpracovatel žádosti dále uvedl, že přebytečný aerobní kal z technologické části ČOV (odpad kategorie ostatní kat. č ), což je zahuštěný kal s průměrným obsahem sušiny 1 3 %, bude produkován v celkovém množství cca 183 m 3 /rok (z toho v období kampaně v celkovém množství 98 m 3 a mimo kampaň 85 m 3 ), a bude shromažďován v kalové nádrži technologických vod. Následně bylo pouze uvedeno, že kaly (bližší specifikace kalů opět neuvedena) nebudou kontaminovány splaškovými vodami ani jejími kaly, bude tedy možné kaly po analytické kontrole odvádět do sedimentačních nádrží a využívat společně s hlinitými kaly. Opět tato větná formulace není ČIŽP zcela zřejmá a požaduje ji objasnit v rozsahu výše uvedeném. Dalším produkovaným odpadem z ČOV je odpad kategorie ostatní kat. č Kaly z čištění komunálních odpadních vod, což je zahuštěný kal s průměrným obsahem sušiny 1-3 %, který bude produkován v množství 44 m 3 /rok (z toho v období kampaně 12 m 3 a mimo kampaň 32 m 3 ), a bude shromažďován v kalové nádrži splaškových vod. Tento kal 19

21 bude předáván k odstranění oprávněné osobě v tekutém stavu o sušině 2 3 % nebo po odvodnění na mobilním odvodňovacím zařízení v rypném stavu o sušině %. V kapitole Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady na straně č. 40 předložené žádosti bylo uvedeno, že se povoluje provoz zařízení k nakládání s odpady a uděluje souhlas s Provozním řádem zařízení k využívání odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., cit: Provozní řád skupiny B dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady: způsob využívání odpadů R12 Předúprava odpadů dle přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále také jen provozní řád), který byl přílohou této žádosti včetně vymezení zařízení k nakládání s odpady. Souhlas se vztahuje na nakládání s odpadem kategorie ostatní kat. č Kaly z biologického čištění průmyslových vod neuvedené pod číslem Dále bylo uvedeno, že přebytečný anaerobní i aerobní kal z čištění průmyslových vod bude shromažďován v nádrži na odpadní kal o objemu 213 m 3 (nebylo přesně uvedeno, zda se bude jednat o společné shromažďování v jedné kalové nádrži, i když to lze předpokládat). Dále bylo uvedeno, cit.: Před jejím naplněním (lze se domnívat, že kalové nádrže) je provozovatel povinen zajistit provedení rozboru odsazeného kalu akreditovanou osobou v rozsahu požadovaném Rozhodnutím o registraci pomocné látky (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, č. j /ORH/IKZUZ/2011 ze dne ) s tím, že pokud obsah nádrže požadavkům rozhodnutí o registraci pomocné látky vyhoví, je provozovatel oprávněn obsah nádrže (pravděpodobně kalové) odčerpat na sedimentační nádrže a obsažený kal se stane součástí Zeminy pro rekultivace. ČIŽP upozorňuje, že rozsah analytického rozboru kalu a požadavky na využití jako Zemina pro rekultivaci uvedený na straně č. 40 předložené žádosti není uveden v celém rozsahu rozhodnutí o registraci pomocné látky. V případě, že přebytečný technologický kal (pravděpodobně směs výše uvedených druhů kalů resp. předupravený odpad) nevyhoví podmínce provozního řádu zařízení k využívání ostatních odpadů, bude předán oprávněné osobě k odstranění nezahuštěný nebo zahuštěný na pronajaté odstředivce. Z výše uvedeného vyplývá, že odpadní kaly (přebytečný aerobní a anaerobní kal) budou po výstupu z technologických částí ČOV dále využívány v zařízení k nakládání s odpady (kalová nádrž), kde budou předupraveny a dále s ním bude nakládáno v závislosti na výsledku jejich rozboru. Přebytečný aerobní kal ze splaškové části ČOV bude pouze shromažďován v samostatné oddělené kalové nádrži, odkud bude po jejím naplnění předáván přímo oprávněné osobě. Bližším prostudováním provozního řádu s názvem Provozní řád zařízení k využívání ostatních odpadů Využití kalů z čištění průmyslových odpadních vod do zeminy pro rekultivace v cukrovaru České Meziříčí bylo ČIŽP zjištěno, že zařízení k nakládání s odpady je tvořeno kalovou nádrží technologických vod o užitném objemu 213 m 3 a manipulační plochou k odvodnění a naložení kalů na dopravní prostředek. V tomto zařízení bude nakládáno s odpadem kategorie ostatní kat. č , který je tvořen směsí aerobního a anaerobního kalu z technologické části ČOV (tím byla upřesněna směs - viz výše). Kapacita zařízení k nakládání s odpady je dána součtem objemu vyprodukovaného aerobního a anaerobního kalu, tj. nejvýše 483 m 3 /rok. V kapitole II. Stručný popis zařízení v odst. 2 je mj. uvedeno, že po naplnění nádrže se odebírá vzorek odsazeného kalu a nechá se v něm provést akreditovanou laboratoří analytický rozbor, přestože je v žádosti o 6. ZIP (viz výše) i v kapitole II. Charakter a účel zařízení na straně č. 6 provozního řádu uvedeno, že rozbor odsazeného kalu se provede před naplněním kalové nádrže. Tuto nesrovnalost ČIŽP požaduje upřesnit a v daném smyslu provést opravu ve všech částech provozního řádu. V případě, že výsledky rozboru vyhoví požadavkům rozhodnutí o registraci pomocné látky, bude obsah nádrže odčerpán na sedimentační nádrže a obsažený kal se stane součástí Zeminy pro rekultivace. Pokud kal požadavkům rozhodnutí o registraci pomocné látky nevyhoví, bude shromažďován v zařízení, a to na manipulační ploše vyspádované 20