AKTUALITY ARBORISTICKÉ AKADEMIE

Transkript

1 Oceňování rostoucích mimo les AKTUALITY ARBORISTICKÉ AKADEMIE Nezisková organizace Arboristická akademie ZO ČSOP LEDEN 2018 Není snad v oboru téma, které by bylo diskutováno déle a intenzivněji, než je přístup k vyčíslení hodnoty stromu rostoucího mimo les. Pomiňme nyní filozofické otázky týkající se nemožnosti ocenit živý organizmus či konkrétního jedince s jeho historií. Aktuálně se používají dva přístupy lišící se od sebe principem oceňování: z pohledu vlastníka pozemku, na kterém strom roste, z pohledu orgánu ochrany přírody. První přístup je využíván vždy tehdy, když se jedná o stanovení výše majetkové hodnoty či újmy související s vlastnickými vztahy (poškození majetku, jeho prodej apod.). Pro tyto účely se využívá prováděcí vyhláška k zákonu 151/1997 Sb. v aktuálním znění. Druhý přístup používá státní správa pro řešení souvislostí zákona č. 114/1992 Sb. tedy předpisu kompenzace při povolování kácení a případných náhrad při poškození rostoucích mimo les. Od roku 2014 je pro tyto účely výnosem Věstníku MŽP používána metodika Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (ocenovanidrevin.nature.cz). Zájemci o tuto problematiku by měli zaregistrovat o nově vznikající standard TPA Oceňování, který aktuálně rozpracovává pracovní skupina pod hlavičkou ČSOP. Zimní arboristická konference Průhonice, února 2018 Řez stromů (a obecně samozřejmě celá problematika řezu ) provází obor arboristika od jeho vzniku. Možnost zasahovat do korun stromů a pokoušet se tak o řešení celé řady problémů byla první výzvou, se kterou se arboristé na konci 80. a začátku 90. let minulého století v ČR museli vypořádat. Využívání historických zkušeností bylo zásadním způsobem zakaleno tehdy aktuálním přístupem tzv. stromové chirurgie, který představoval v oboru péče o y temný středověk. Je to škoda, protože publikace, vycházející v poválečném období, i dnes obecně považujeme za velmi zajímavé a často i technologicky přínosné. V době zakládání arboristiky ale byly hlavními referenčními materiály práce A. L. Shiga (USA) a D. Dujesiefkena (Německo). Vznikl tak koncept konvenční péče, který dodnes tvoří základ přístupu ke stromům od mládí do období jejich dospělosti. Naši jistotu, že víme jak na to, významně nabouraly diskuse, které začaly v roce 2000 dílnou s N. Fayem (UK) v Železných horách. Byli jsme tehdy poprvé intenzivně konfrontováni se skutečností, že od určitého věku není vhodné ani žádoucí stromy sterilizovat intenzivními pěstebními postupy, a naopak, že je zde celá oblast 1

2 Bezpečnost práce při arboristických pracích Tematika bezpečného provádění činností spojených s ošetřováním stromů patří mezi klíčové oblasti profesionální arboristiky. Vývoj v posledních letech zaznamenaly jak technologie stromolezení, spouštění břemen (rigging) či osobní ochranné pomůcky dodávané jejich výrobci, tak i státní regulace těchto pracovních činností, které jsou vnímány jako vysoce rizikové. V předchozích číslech našeho newsletteru jsme informovali o hlavních bodech novelizovaného nařízení vlády č. 339/2017 Sb., které je platné od počátku tohoto roku. Fakt, že se profesionální arborista musí při své činnosti zabývat nejen realizací kvalitní práce, ale i (nebo spíše zejména) bezpečností svojí i svého okolí, je zřejmou skutečností, kterou většina realizátorů již zařadila do svého běžného pracovního výkonu. Logickým vyústěním této situace je zahájení tvorby oborových standardů i v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovištích. Aktuálně jsou v plánu v řadě Technologické postupy v arboristice následující tituly (TPA až 006): Zajištění prostoru při arboristických operacích, Ochranné prostředky při stromolezení, Pracovní postupy při stromolezení, Práce s jednomužnou motorovou pilou, Práce s hydraulickou plošinou, Práce s jeřábem. První pracovní skupina v rámci standardu TPA Zajištění prostoru při arboristických operacích svou činnost zahájí již počátkem tohoto roku. Bude ustavena na Zimní arboristické konferenci. Pokud máte chuť svými zkušenostmi a názory konstruktivně přispět do diskuse i vy, kontaktujte nás na adrese kanceláře. definující strom jako centrum biodiverzity. V té době vznikla obliba tzv. přírodě blízkých typů ošetření, které jsou využívány (a naneštěstí občas i zneužívány) jako koncept přístupu k senescentním stromům. Dalším zásadním zlomem v oblasti řezu stromů bylo úspěšné dokončení procesu standardizace, které oboru přineslo tři klíčové oborové normy: SPPK Řez stromů, SPPK Výsadba a řez keřů a lián, SPPK Speciální zásahy na stromech. Jedná se o tituly, které jsou z celé řady Standardů péče o přírodu a krajinu v oboru nejvíce využívány. Čtenáři tohoto oběžníku jistě nepřehlédli, že i první metodická příručka vydaná naší ZO ČSOP se týkala právě tématu Řez stromů. Fakt, že byl obor arboristika schopen zobecnit a jednoznačně popsat správné techniky a technologie v této základní oblasti, významně přispěl i k tomu, že se těmito pravidly začaly řídit i všechny seriózní související obory. Aktuálně je již zcela běžné, že pracovníci Ředitelství silnic a dálnic, správy a údržby silnic, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, povodí či pracovníci ČEZ a EON procházejí školeními na toto téma a je po nich vyžadována znalost a respektování oborových arboristických standardů. Tuto znalost a praktickou zkušenost s respektováním pravidel a jejich aplikací na konkrétních stromech prověřuje systém národní i mezinárodní certifikace v programech Český certifikovaný arborista a European Treeworker. Tematika řezu stromů ovšem není uzavřená kapitola. V současné době pokračujeme ve výzkumu a vývoji technologií v této oblasti v rámci dvou mezinárodních projektů: VetCert Veteran Tree Certification, tedy projektu vytvářejícího mezinárodní systém certifikace pro specialisty zabývající se péčí o senescentní stromy, ETPS European Tree Pruning Standard, mezinárodní pracovní skupiny, která pod hlavičkou EAC zahajuje práci na sestavení prvního evropského standardu v oblasti péče o stromy Řezu stromů. Všichni zájemci o toto téma ze všech zainteresovaných oborů se sejdou počátkem února v hotelu Floret v Průhonicích a celé dva dny věnují diskusím a přednáškám na toto téma. Letošní Zimní arboristická konference, která je již tradičně pořádána ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí, bude tedy pravděpodobně dalším mezníkem ve vývoji problematiky řezu stromů v ČR. Buďte u toho! Za organizační tým se těšíme na viděnou a uvítáme i váš příspěvek do diskuse. 2

3 Bezpečnostní vazby stromů materiál dutých textilních lan a jeho vlastnosti Dřevní houby do každé kapsy Díky aktivitě našich kolegů ze Slovenska arboristů sdružených v partnerské organizaci ISA Slovensko byla přeložena a vydána velmi zajímavá publikace Dřevokazné houby. Jedná se o obrazový atlas kapesního formátu obsahující informace o 46 základních druzích dřevních hub vytištěný na tvrdém papíře a vhodný pro terénní využití. Atlas obsahuje jednak fotografie plodnic jednotlivých hub, začlenění podle typu plodnice (jednoletá/víceletá), místa infekce, doby vývoje plodnice a hostitelské y. Houby jsou modelově rozděleny do sekcí podle významu. V Německu publikace vyšla již v šesti nákladech a překlad do slovenštiny (s českými názvy jednotlivých hub) určitě znamená zásadní posun v její využitelnosti i v naší praxi. Atlas samozřejmě není schopen nahradit základní přehled v dané oblasti, který by měl každý profesionální arborista získat (či osvěžit) na pravidelně pořádaných kurzech. Na druhé straně určitě přispěje k vyšší míře pozornosti věnované oblasti doprovodných organismů na stromech. Doufejme, že omezí i množství odborných posudků končících konstatováním na stromě je houba. Publikace je v prodeji v našem e-shopu na stránkách Arboristické akademie. Bezpečnostní vazby v dnešní době představují nejpoužívanější stabilizační systém stromů v mimolesní zeleni. Ale z jakých materiálů se skládají? V tomto krátkém článku se pokusíme vysvětlit hlavní rozdíly mezi nimi a oblasti, ve kterých použitý materiál může ovlivnit chování vazby. Materiály, používané k výrobě textilních lan jsou: polypropylen, polyester, polyamid polyetylen (Dyneema). Dynamické vazby U dynamických vazeb se vzhledem k potřebě omezovat výkyvy větví a utlumit jejích dynamiku používají pouze textilní lana s relativně vysokou průtažností. Tato lana se vyrábí z různých materiálů, které se liší nejenom pružností ale i životností. POLYPROPYLEN. Tento typ lan se začal používat pro výrobu dynamických bezpečnostních vazeb v roce 1993 v Německu. Vyznačují se delší životností, která je dána větším průměrem polypropylenových vláken (UV záření působí na menší plochu, dochází v tomto případě k menší deterioraci materiálu v čase). Další výhodou je jednoduchost zaplétání dutého lana, které nepožaduje používání zaplétací jehly. U systémů jež používají tato lana je uváděna pružnost mezi 14 a 17 %, ale do této pružnosti se započítává i dynamická funkce gumového tlumiče rázu (Shock Absorber) který je součástí většiny polypropylenových systémů. Pružnost samotného lana se pohybuje kolem 7,5 %. Drobnou nevýhodou je kruhový průřez lana, který pod trvalým zatížením snáze zarůstá do jištěné větve. Tento problém byl však vyřešen použitím rozšiřovacích plastových pasů nebo kombinací lana a samostatných kmenových pasů. Roční ztráta nosností se pohybuje mezi 2-3,5 %. Životnost (doporučená doba ponechání na stromě) u všech systémů, které používají tento materiál je 12 let. 3

4 POLYESTER. Jedná se v posledních letech o nepoužívanější materiál, hlavně díky jeho nižší ceně oproti polypropylenovým lanům. Tento materiál se vyznačuje nižší životností, hlavně kvůli většímu počtu a menšímu průměru vláken tvořících jednotlivé prameny lana (rychlejší degradace v čase). Větší počet vláken ovlivňuje i zaplétání, které je o něco obtížnější než u polypropylenových lan (lze zaplétat i ručně, ale doporučuje se použití zaplétací jehly). Průřez lana je plochý, díky tomu tvaru není potřeba použití rozšiřovacích pasu či samostatných kmenových pasů. Výrobci uvádějí pružnost kolem 5 %. Roční ztráta nosností polyesterových lan je 2,5 %. Životnost systémů které používají polyesterová lana je 8 let. POLYAMID. Polyamid je velmi pružný materiál. Z tohoto důvodu mají polyamidová lana mezi všemi materiály používány při zajištění korun stromů nejvyšší průtažnost. Na druhou stranou má dvě významné nevýhody - obě působené vodou. Při zvlhnutí polyamidové lano vykazuje snížení nosnosti v rozpětí %. Další nevýhodou je smrštění vlhkého lana okolo 6 % celkové délky. Kvůli této poslední vlastností je zapotřebí při instalaci tento problém zohlednit a nechat lano o něco volnější než u systémů z ostatních typů lan. Obě změny se obnoví až po úplném uschnutí lana. Ruční zaplétaní polyamidových lan je velmi obtížné (u lan malého průměru), tohoto důvodu se doporučuje zaplétání pomocí jehlou. Uváděná pružnost u tohoto materiálu je 20 %. Roční ztráta nosnosti činí 2,5 %. Životnost polyamidových lan je 8 let. Statické vazby U statických vazeb, požadujeme naopak nízkou průtažnost a co nejdelší životnost (pokud možno bez výměny po celou dobu existence stromu). Proto se v ČR k sestavení statických vazeb (podkladnicová a vrtaná), používají ocelová lana s dlouhou životností a extrémně nízkou průtažností. Ale v jiných zemi Evropy je běžnou prací instalace textilních statických vazeb. Použitý materiál u toho druhu lana se jmenuje Dyneema. DYNEEMA Lana z tohoto materiálu (Ultra High Molecular Weight Polyethylene) jsou v posledních letech používaná k sestavení statických stabilizačních systémů pro různé typy využití. Tento materiál má oproti ocelovým lanům výhody, ale i nevýhody. Hlavní výhodou použití textilního lana k sestavení statické vazby spočívá v jednoduchosti instalaci. Oproti nedestruktivním statickým vazbám z ocelových lan (podkladnickové vazby) je instalace mnohem rychlejší, hlavně díky možností jednoduchého zaplétání. Na druhou stranou mají lana omezenou životnost a vysokou náchylnost na poškození třením. Uvedená průtažnost u lana dyneema je maximálně 2 %. Doporučená doba ponechání lana na stromě je 8 let, deklarována zbytková nosnost po osmi letech je více než 1/2 původní nosnosti. Arboristický standard Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy Den byl na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zveřejněn k veřejné oponentuře arboristický standard A Bezpečnostní vazby a jiné stabilizační systémy. Standard si můžete stáhnout zde: 4

5 Novinky z praktické arboristiky Proč volit neprořezné pracovní oblečení? Řešíte otázku, jaké vhodné oblečení volit pro práci s motorovou pilou, aniž byste ohrozili své zdraví? Víte o tom, že existuje maximálně komfortní a zároveň pohodlné neprořezné oblečení vyrobené z odolných materiálů, které je schopné zabránit fatálnímu zranění? V čem spočívá princip neprořezných materiálů? Tkanina použitá na výrobu neprořezných materiálů působí tak, že pokud se dostane do kontaktu s řetězem motorové pily, namotá se na řetěz a následně zabrzdí pilu. Výrobci neprořezného oblečení šijí výrobky právě z těchto tkanin. Současně s tím kladou důraz na ty části těla, u kterých je větší riziko namáhání a hrozí reálné pořezání ať už se jedná o horní nebo dolní polovinu těla. Které části těla jsou nejvíce ohroženy? Pokud začneme horní polovinou těla, největší riziko vážného zranění hrozí při pořezání předloktí levé ruky u praváků nebo pravého předloktí u leváků, dále dlaně a prstů ruky přidržující řezanou větev nebo kmen. Na spodní polovině těla je nejvíce ohrožena přední strana stehen, holeně a nárty nohou. Výrobci neprořezů se proto zaměřují na tyto nejvíce namáhané části. Jak poznám, zda se jedná o neprořezný oděv? Pokud výrobce nabízí neprořezné oděvy, musí se při jejich výrobě řídit evropskou normou EN 381! Tato norma má několik částí. Uvádíme ty nejdůležitější. Pracovní neprořezné kalhoty podléhají normě EN 381-5, např. kalhoty Sip Protection 1XSP nebo Pfanner Arborist. Neprořezné bundy musí splňovat normu EN , např. bunda Sip Protection 1SIV nebo reflexní bunda Sip Protection 1SIA. Neprořezné rukavice musí splňovat normu EN a vybírat můžete mezi rukavicemi Arbpro Handguard a rukavicemi Stein. Velmi oblíbené jsou také návleky na ruku proti pořezu Sip Protection Cuffs. Neprořezné kamaše (návleky) podléhají normě EN Příkladem jsou kalhotové návleky univerzální velikosti Sip Protection 1ST4. Pokud zvažujete i nákup neprořezné obuvi, musí splňovat normu EN 17249, např. boty Pfanner Zermatt GTX nebo boty Arbpro Cervino Wood. Pro lepší přehled těch částí oblečení, do kterých je všita speciální tkanina proti pořezání motorovou pilou, nabízíme grafické znázornění. 5

6 Arboristická akademie, ZO ČSOP Sokolská 1095, Kolín 2 telefon: (Hana Forejtová) mail: kancelar@arboristickaakademie.cz 6

7 ÚNOR PRACOVNÍ SKUPINA Zaplétání ok na lanech Tree pruning in European context Workshop TPA Pasportizace zeleně Setkání odborné rady programu ČCA PRAHA PONIKLÁ VILNIUS Řez stromů KOLÍN Povolování, kácení a bezpečnost KARLOVY VARY Povolování, kácení ZIMNÍ ARBORISTICKÁ KONFERENCE a bezpečnost Řez stromů včera, dnes a zítra PLZEŇ PRŮHONICE n Výsadba SPECIALIZAČNÍ STUDIUM a řez stromů - praktická arboristika ve městech - správa zeleně a obcích 6. učební blok KLATOVY BŘEZEN Device-supported methods to estimate physiological vitality of trees (sap flow measurement) Workshop Výsadba stromů Working group European Tree Pruning Standard 1 st meeting KOLÍN BARCELONA Povolování, Řez stromů Výsadba CERTIFIKAČNÍ kácení v městském stromů ZKOUŠKA a bezpečnost prostředí v obcích ČCA Pozemní a v krajině pracovník NADACE ÚSTÍ NAD OSTRAVA PARTNERSTVÍ VLAŠIM LABEM Veteran Tree Certification schůzka pracovní komise Řez stromů v městském prostředí SPECIALIZAČNÍ STUDIUM - praktická arboristika - správa zeleně SLAVKOV U BRNA (ČR) 7. učební blok OSTRAVA Hodnocení PRACOVNÍ Povolování, stavu stromů SKUPINA kácení I. a bezpečnost (vitalita) TPA Péče o y kolem vodotečí KOLÍN OSTRAVA LEGENDA: Název školení - lze se přihlásit na stránkách Arboristické akademie ZO ČSOP na n Název školení - školení pořádané ve spolupráci s agenturou Úhlava, o. p. s. Přihlášky na Název školení - školení pořádané ve spolupráci s agenturou IPSUM. Přihlášky na Název školení - školení pořádané ve spolupráci s agenturou Vzdělávací centrum Morava. Přihlášky na 7