Hodnocení environmentálních dopadů technologií
|
|
- Miluše Bílková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Hodnocení environmentálních dopadů technologií (Posuzování životního cyklu - LCA) Studijní texty pro posluchače předmětu Hodnocení environmentálních dopadů technologií Obor chemie a technologie ochrany životního prostředí Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vladimír Kočí 2006
2 Obsah 1. Strategie, koncepce a nástroje environmentálního managementu Strategie Strategie Udržitelný rozvoj Strategie Eco-Efficiency Strategie Prevence znečištění Environmentální koncepty Koncept zelené chemie Koncept čistší produkce Koncept environmentálního managementu kvality Koncept životního cyklu Ecodesign Průmyslová ekologie Nástroje environmentálního managementu Politické nástroje Procedurální nástroje Analytické nástroje Kategorie dopadu Přehled stavu globálního životního prostředí Znečišťující emise hlavních složek životního prostředí Znečištění atmosféry Znečištění hydrosféry Znečištění pedosféry Znečištění obytných prostor člověka Typy kategorií dopadu Globální kategorie dopadu Regionální kategorie dopadu Lokální kategorie dopadu Časový horizont environmentálních dopadů Hodnocení environmentálních dopadů produktů Hodnocení dopadů emisí Hodnocení dopadů produktů Princip hodnocení dopadů produktů Hodnocení životního cyklu... 22
3 4.1. Produktový systém Zjednodušené hodnocení životního cyklu Standardizace Omezení metodiky životního cyklu Definice cílů a rozsahu studie Charakteristika fáze Definice cílů Definice rozsahu Funkce systému Funkční jednotka Referenční tok Hranice systému Požadavky na data, metody hodnocení kvality vstupních dat Určení typů environmentálních dopadů a metodologie jejich hodnocení Předpoklady, omezení Kritické přezkoumání Zajištění kvality dat Typ a formát výstupu Inventarizační analýza Charakteristika fáze Procesy Materiálové a energetické toky Alokace Inventarizace Kvalita vstupních a výstupních dat Výpočet environmentální zátěže Hodnocení dopadů Charakteristika fáze Účel fáze Volba kategorií dopadu Klasifikace Charakterizace Normalizace Seskupování Vážení... 46
4 Váhový faktor Určení váhových faktorů Interpretace životního cyklu Charakteristika fáze Identifikace významných zjištění Postupy pro identifikaci významných zjištění Hodnocení Kontrola úplnosti Kontrola citlivosti Kontrola soudržnosti Formulace závěrů a doporučení Formulace závěrů Formulace doporučení Podávání zpráv výstupů LCA studií Popis kategorií dopadu Globální oteplování Popis kategorie dopadu Místo účinku Příčiny a faktory ovlivňující klimatické změny Skupiny látek podílející se na skleníkovém efektu Důsledky globálního oteplování Vývoj, současný stav a trend Regulace Klasifikace Charakterizace Normalizace Odkazy na zdroje informací Spotřeba surovin Popis kategorie dopadu Místo účinku Příčiny a faktory ovlivňující úbytek surovin Významné suroviny Důsledky úbytku surovin Vývoj, současný stav a trend Charakterizace... 68
5 Normalizace Vážení Odkazy na zdroje informací Využívání krajiny Přeměna krajiny Obsazení krajiny Biodiversita Zapojení do LCA Úbytek stratosférického ozónu Popis kategorie dopadu Místo účinku Skupiny látek podílejících se na rozkladu ozónu Důsledky úbytku ozónové vrstvy Vývoj, současný stav a trend Regulace Klasifikace Charakterizace Normalizace Odkazy na zdroje informací Vznik troposférického ozónu fotooxidanty Popis kategorie dopadu Místo účinku Příčiny a faktory ovlivňující vznik přízemního ozónu Důsledky tvorby fotooxidantů Vývoj, současný stav a trend Regulace Klasifikace Charakterizace Normalizace Odkazy na zdroje informací Humánní toxicita Místo účinku Podstata účinku Faktory ovlivňující toxicitu Důsledky... 90
6 Regulace Klasifikace Charakterizace Normalizace Odkazy na zdroje informací Ekotoxicita Místo účinku Podstata účinku Faktory ovlivňující ekotoxicitu Důsledky Regulace Odkazy na zdroje informací Klasifikace Charakterizace Normalizace Eutrofizace Popis kategorie dopadu Místo účinku Příčiny a faktory ovlivňující eutrofizaci Důsledky eutrofizace Vývoj, současný stav a trend Regulace Klasifikace Charakterizace Normalizace Vážení Odkazy na zdroje informací Acidifikace Popis kategorie dopadu Místo účinku Příčiny a faktory ovlivňující acidifikaci Acidifikující látky Důsledky acidifikace Vývoj, současný stav a trend Regulace
7 Klasifikace Charakterizace Normalizace Odkazy na zdroje informací Dodatkové kategorie dopadu Persistentní toxicita Hluk Radiace Odpadní teplo Zápach Informační zdroje Integrovaný registr znečišťování ČR Evropský registr znečišťování Literatura
8 1. Strategie, koncepce a nástroje environmentálního managementu Od vzniku environmentální legislativy v průmyslových zemích zhruba v 70. letech byla pozornost výrobců a producentů odpadů zaměřena nově i na průmyslové znečištění. V následujících desetiletích jak průmyslové subjekty tak regulační orgány sbíraly zkušenosti se snižováním a sledováním environmentálních dopadů průmyslových aktivit. Průmyslové společnosti se zaměřily na čištění odpadních vod a vzdušného znečištění, zavádění čistších technologií. Mnohé společnosti založily oddělení životního prostředí a zaměstnaly odborníky na otázky ochrany životního prostředí. Prvním stupněm při ochraně prostředí s ohledem na technologické procesy byla jejich regulace co se emisí týče. Bylo sledováno a regulováno množství vypouštěných odpadů při technologické výrobě. S nárůstem materiální spotřeby rostly ovšem i požadavky na surovinové zdroje, které se poprvé v dějinách ukázaly globálně jako vyčerpatelné. Se vzrůstající výrobou i původní omezení na koncentrace vypouštěných odpadů přestávaly být dostatečná. Větší množství výrobců začalo zahlcovat životní prostředí množstvím látek, které, byť v koncentracích povolených k vypouštění se v prostředí začaly hromadit. Následně vyvstala potřeba regulovat nejen koncentrace vypouštěných odpadních látek, ale i jejich celkové množství. I když je největší individuální zdroj emisí zásadně snížen, celkový environmentální dopad v určité lokalitě bude narůstat v důsledku nárůstu produkce výrobků či aktivit s ním spojených. I mnoho malých zdrojů vypouštějící podlimitní koncentrace odpadních látek způsobí saturaci ekosystému a jeho narušení. Ukázalo se, že řízení výroby na základě regulace emisí není dostatečné. V 90. letech 20tého století bylo započato s rozvojem systémového přístupu, který nehodnotí primárně environmentální dopady technologií, ale produktů, produktových systémů. Začal být kladen důraz na produkty, které mají menší environmentální dopad ve srovnání s produkty konkurenčními, jež naplňují stejnou spotřebitelskou funkci. Produktem v tomto kontextu budeme chápat jak jednotlivý výrobek, například prací prostředek, obal na nápoje či žárovku, ale i služby, například dopravu určité komodity, vytápění domu či vysoušení rukou ručníkem či elektrickým vysoušečem. Za produkt lze považovat i výrobní technologii, to je praktické zejména v situaci porovnávání dvou rozdílných technologií. Jelikož se setkáváme s různými významy pro slova ekologický a environmentální, jež budeme často používat, definujme si, co pod nimi rozumíme. Ekologie je věda zabývající se vztahy mezi jedincem a jeho okolím. Za okolí jedince považujeme jak neživé složky prostředí, tak všechny ostatní živé organismy. Často používaný význam slova ekologie jako nauka o ochraně životního prostředí není správný. Používání slova environmentální má také svá úskalí. V českém jazyce se anglické slovo environment překládá jako životní prostředí, často s podtextem ochrana životního prostředí. Plnovýznamový překlad do češtiny ovšem neexistuje, neboť slovanský jazyk si pod pojmem životní prostředí představuje především hmatatelné, reálně existující složky životního prostředí. Angličtina, jež převzala původně francouzské slovo l environement, za ním slyší, podobně jako skandinávci za miljö, nejenom hmotný svět, ale hmotný svět naplněný vztahy, hodnotami, historií, obrazně řečeno geniem loci Strategie Pro účinné snižování dopadů lidské činnosti na kvalitu životního prostředí je nutné vhodné strategie zapojit do všech aspektů průmyslových činností, od všech stádií výroby, přes marketing, užívání i tzv. likvidaci. Udělejme si krátký přehled hlavních strategií.
9 Strategie Udržitelný rozvoj Udržitelným rozvojem rozumíme uspokojování potřeb současných lidí aniž by tím byly omezeny možnosti naplňování potřeb lidí v budoucnosti. Udržitelnost bere v potaz tři hlediska: 1. Ekonomické potřebujeme ekonomický růst k zajištění hmotného blahobytu; 2. Environmentální je nutno minimalizovat dopady na životní prostředí, minimalizovat množství emisí a snížit čerpání přírodních zdrojů; 3. Sociální světové zdroje musí být rovnoměrněji rozdělovány mezi chudé i bohaté obyvatele. Model pro udržitelný rozvoj byl přijat na Konferenci o životním prostředí a rozvoji Spojených národů v Rio de Janeiro v roce 1992 v dokumentu nazvaném Agenda 21. Ke kritickému zhodnocení situace po deseti letech došlo na další konferenci v roce 2002 v Johanesburgu. Na obou konferencích bylo vyjádřeno stanovisko nezbytné rovnováhy mezi výše zmíněnými hledisky a potřeby jejich společného rozvoje Strategie Eco-Efficiency Eco-Efficiency byla poprvé vyjádřena ve zprávě Changing course Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj v roce Eco-Efficiency je definována jako využití takových nástrojů, které mají ekonomickou efektivitu spojenou se snižováním environmentálních dopadů. Pro dosažení eco-efficiency je třeba realizovat následující: 1. Snížit materiální náročnost produktů a služeb. 2. Snížit energetickou náročnost produktů a služeb. 3. Redukovat množství toxických látek. 4. Zvýšit recyklovatelnost materiálů. 5. Maximalizovat udržitelné využívání obnovitelných zdrojů. 6. Zvýšit trvanlivost výrobků. 7. Zvýšit funkčnost produktů Strategie Prevence znečištění Prevence znečištění je zaměřena již v projektové fázi na snižování vzniku odpadů. Není smysluplné efektivně odstraňovat odpady, neboť i odstraňování odpadů zatěžuje prostředí (například spotřebou energie), ale smysluplné ke vzniku odpadů předcházet. Prevence znečištění vychází z předpokladu: je lepší (a levnější) nemocím předcházet, než je léčit. Strategie prevence znečištění je sice dobře pochopitelná, ale hůře se realizuje, neboť rozlišování mezi vhodným a méně vhodným preventivním krokem je v praxi obtížné. Federální zákon prevence znečištění USA definuje tyto kroky: 1. Je-li to možné, má být vzniku znečištění a odpadů předcházeno již na začátku výroby. 2. Nelze- li předejít vzniku znečištění či odpadu, měly by být tyto materiály znovu využity nebo recyklovány. 3. Nelze-li znovu použít či recyklovat, měly by se účinně snížit nebezpečné vlastnosti.
10 4. Je-li nutné odpady uložit do prostředí, mělo by se to dělat až jako poslední možnost, a to vždy co nejbezpečnějším způsobem Environmentální koncepty Právě vyjmenované strategie jsou obecně formulované. Jedná se spíše o jakési filosofie environmentálního managementu. O jejich konkrétnější zavádění do praxe se snaží určité myšlenkové rámce, říkejme jim koncepty Koncept zelené chemie Zelená chemie (Green chemistry) je aplikací chemie pro prevenci znečištění. Zelená chemie se snaží nahrazovat stechiometrické výrobní postupy katalytickými, navrhuje úspornější podmínky výrob, navrhuje používání méně toxických chemikálií. Zelená chemie se nezabývá pouze technologickými postupy, syntézou či katalýzou, ale věnuje se i analytickým postupům, separačním reakcím a monitoringu. Koncept zelené chemie byl ustanoven roku 1995 a od roku 2000 se mu věnuje US EPA. Zelená chemie se snaží navrhovat chemické syntézy tak, aby nevznikaly žádné odpady, které by se musely zpracovávat nebo likvidovat. Navrhováním bezpečnějších chemických výrob by měly vznikat produkty, které budou plně funkční a přesto s minimální nebo žádnou toxicitou. Měly by se používat obnovitelné výchozí suroviny. Odpady lze minimalizovat zaváděním katalytických reakcí do výrob na místo stechiometrických. Nepoužívat v reakcích mezistupně s dočasně modifikovanými meziprodukty například blokováním nebo chráněním funkčních skupin. Příprava meziproduktů vyžaduje další reagencie za vzniku odpadů. Syntézy by měly být navrhovány tak, aby konečný produkt obsahoval maximální podíl výchozích materiálů, pokud možno by mělo při syntéze odpadat co nejméně atomů. Je třeba se vyhýbat používání nebezpečných rozpouštědel, separačních látek a dalších pomocných chemikálií. Vhodnější je také snížit energetickou náročnost reakcí. Dávat přednost chemickým reakcím probíhajícím za pokojové teploty a tlaku. Množství odpadů se omezuje, jestliže se výrobky samy či snadno degradují na neškodné látky. Průběžný monitoring syntéz může pomoci při jejím řízení a omezit tak vznik vedlejších produktů. Navrhovat chemikálie a jejich skupenství (pevné, kapalné nebo plynné) tak, aby se minimalizovala možnost vzniku chemických nehod včetně výbuchů, požárů a úniků do prostředí. [1] * Koncept čistší produkce Koncept čistší produkce byl poprvé zaveden do oddělení průmyslu a životního prostředí Environmentálního programu Spojených národů v roce Čistší produkcí se míní zavádění a kontinuální zlepšování preventivních a integrovaných environmentálních postupů, tedy snížení množství a toxicity odpadů (tuhých, kapalných i plynných) přímo u zdroje jejich vzniku a efektivnější využívání energií, surovin a materiálů. Tento koncept je aplikován na produkty, procesy a služby s cílem zvýšit jejich eco-efficiency a snížit jejich dopady na lidskou populaci a prostředí. Čistší produkce je založena na snižování materiálních a energetických nároků, stejně jako na snižování množství toxických odpadů a emisí toxických látek ve všech stádiích výrob či služeb. Tento koncept zavádí požadavek použití nejlepších dostupných technologií (BAT), tudíž se snaží redukovat finanční nároky stejně jako vznik environmentálních rizik. BAT představuje nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které mohou být zavedeny v příslušném odvětví za * Více informací o zelené chemii lze nalézt na adrese
11 ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a to při dosažení nejúčinnější ochrany životního prostředí jako celku. Technická úroveň zařízení zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojů environmentálního řízení se porovnává s nejlepšími dostupnými technikami BAT. Ty jsou začleněny do evropských referenčních dokumentů BREF, pro dané obory zpracovávané a vydávané odbornými institucemi Evropské komise se zastoupením všech členských států. Proces integrované prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control IPPC) byl implementován do právního rádu České republiky 1. ledna 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), který zohlednil požadavky Směrnice Rady č. 96/61/EC. Klade si za cíl celkové zlepšení kvality životního prostředí a dosažení vyššího stupně ochrany životního prostředí jako celku. Prevence znečištění sleduje minimalizaci vlivu na životní prostředí, zamezení přenosu znečištění a podporu environmentálních přístupů v řízení podniků. Integrovanou prevencí znečištění dochází k přechodu od samostatné ochrany jednotlivých složek životního prostředí k ochraně životního prostředí jako celku (zabránění přenosu znečištění z jedné složky do druhé). Podmínky udělování integrovaného povolení jsou stejné v rámci EU. Jednání muže probíhat za účasti veřejnosti (při splnění podmínek 7, písm. c), zákona č. 76/2002 Sb.). Závazné podmínky provozu zařízení, které jsou výsledkem vyjednávání, nesmí být mírnější než podmínky dané legislativními předpisy. Důraz je kladen na dosažení regionálních standardů životního prostředí a důležitými podklady, které musí být v rozhodování zohledněny, jsou plány snižování emisí, plány odpadového hospodářství, podmínky provozu vycházející z dokumentace a stanoviska EIA, zařazení oblasti do systému Natura 2000, výsledky energetického auditu, systémy environmentálního řízení (EMAS, ISO 14001), HACCP, zásady správné zemědělské praxe, apod. Čistší produkce je založena na environmentální efektivitě, která má ekonomické přínosy. Čistší produkce a eco-efficiency mají tudíž mnoho společného. * Koncept environmentálního managementu kvality Management kvality výroby či služeb je vnímán jako proces neustálého zlepšování. Koncept environmentálního managementu kvality je obdobně definován jako neustálé zlepšování environmentálních aspektů činnosti podniku. Podkladem pro kontrolu kvality jsou mezinárodní normy, pro oblast kvality činnosti podniků se jedná o normy ISO 9000, pro oblast environmentální kvality se jedná o normy série Koncept životního cyklu Koncept životního cyklu je zahrnut do rámce tzv. Life Cycle Thinking, LCT. Tento koncept uvažuje environmentální aspekty činností z holistického pohledu s cílem redukovat dopady v celém životním cyklu produktu či činnosti. LCT definuje zodpovědnost každého uživatele kterékoli fáze životního cyklu produktu či služby za environmentální dopady spojené s libovolnou fází životního cyklu. Uživatel libovolného produktu je zodpovědný za spotřebu surovin, která provázela výrobu tohoto produktu, stejně jako za environmentální dopady spojené s odstraněním produktu na konci jeho životního cyklu. Rozšířená zodpovědnost * Více informací o IPPC lze získat v Agentuře integrované prevence, jež vznikla v ČR na základe zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a na adresách
12 výrobců za dopady spojené s užíváním jejich výrobků a s jejich odstraňováním je jeden z aspektů LCT Ecodesign Koncept Ecodesignu rozšiřuje úkoly designu (vzhled, materiály, funkčnost, bezpečnost) o oblast environmentálních dopadů. Cílem ecodesignu je navrhovat takové výrobky, jejichž environmentální dopady budou co nejmenší v celém jejich životním cyklu. Ve fázi designu výrobku je předurčena většina jeho budoucích environmentálních dopadů. Základními hesly ecodesignu je dematerializace, detoxifikace, snížení energetické náročnosti při zachování požadovaných vlastností a s vhodným skloubením ceny a kvality, trvanlivost, spolehlivost adaptovatelnost, multifunkčnost, aktualizovatelnost. Ecodesign je koncept, který usiluje o takový design výrobku nebo služby, jenž minimalizuje dopady na životní prostředí ve všech fázích životního cyklu. Je to tržně orientovaná metodika vývoje výrobků, která má za cíl prodat více kvalitnějších výrobků při snížení zatížení životního prostředí. Ecodesign zohledňuje jak ekonomické tak environmentální aspekty. Rozvijí inovaci výrobku při dosahování udržitelného rozvoje. Pomáhá řešit konflikt mezi žádoucími (služba) a nežádoucími (environmentální dopady) efekty ekonomických aktivit z pohledu celého životního cyklu. Přes 80% dopadu na životní prostředí u výrobku, který využívá energii, je předurčeno ve stádiu jeho návrhu (designu). HESLO: Nenavrhujme výrobky, ale životní cykly. Neshánějme výrobek jako takový, ale splnění funkce kterou potřebujeme. Není důležité mít doma moderní kalhoty, ale nosit kvalitní kalhoty co nejdéle. * Průmyslová ekologie Myšlenkovým rámcem průmyslové ekologie je aproximace průmyslových systémů jako systémů přírodních. Zabývá se systematickou analýzou materiálních a energetických toků v průmyslovém systému s cílem minimalizovat vznik odpadů a nepříznivých environmentálních dopadů. Podobně jako LCT zkoumá procesy výroby holisticky a vytváří analogie s přírodními systémy, kde výstupy (produkty, odpady) z jednoho systému tvoří vstupy do systémů následných. Je zde vytvářena síť průmyslových systémů, kde materiálové a energetické toky na sebe účinně navazují, což poskytuje každému účastníku sítě výhody a zvyšuje jeho efektivitu. Odpady z jednoho procesu se stávají vstupem do procesu dalšího a tudíž je minimalizován jejich environmentální dopad. Průmyslová ekologie používá pojem průmyslový metabolismus. Informace mezinárodní společnosti průmyslové ekologie jsou na internetové adrese Nástroje environmentálního managementu Dříve popsané koncepty jsou do jisté míry abstraktní a pro jejich zavedení do praxe je třeba zvolit vhodné nástroje environmentálního managementu, jež budou operovat s informacemi ekonomickými, sociálními i technologickými. Dále popsané nástroje environmentálního managementu si rozdělíme do tří skupin na politické, procedurální a analytické Politické nástroje Za politické nástroje lze obecně považovat takové, které byly začleněny do politické administrativy, tedy dostaly se do konkrétních zákonů či směrnic. Patří sem například Zákon * O ecodesignu se lze více dozvědět na
13 o chemických látkách, Zákon o odpadech v České republice. Na úrovni Evropské unie si uveďme například Směrnici 96/61 EU o Integrované prevenci znečištění nebo Směrnici 94/62/EC o obalech. Významnou skupinu politických nástrojů tvoří mezinárodní standardy. Jedná se o mezinárodně přijaté postupy určitých činností. Tyto standardy vyhlašuje Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), která byla založena v roce 1962 Ženevě, ve Švýcarsku. Mezinárodní standard ISO 9000 se zabývá managementem a zajišťováním kvality. Speciálně pro oblast environmentálního managementu byly přijaty následující standardy: ISO Environmental management systems (EMS) ISO Environmentální audity ISO Ekolabeling ISO Hodnocení environmentální účinnosti ISO Hodnocení životního cyklu (LCA) ISO Ekodesign. První politický akt, jenž bral v potaz environmentální hodnocení produktových systémů (LCA) bylo Memorandum Nizozemského ministerstva životního prostředí v roce Podobně bylo v roce 1996 publikováno Dánské doporučení k aplikaci produktově-orientované environmentální politiky. Mezi další iniciativy v této oblasti patřila příprava Holandských, Německých a Holandských programů recyklace elektronického odpadu. Následně Evropská unie přijala zákon zaměřující se na obaly a jejich environmentální dopady během celého životního cyklu produktu Procedurální nástroje Procedurální nástroje jsou konkrétní postupy, které jsou vyžadovány v určitých oblastech ekologického managementu. Environmental Impact Assessment EIA byla přijata směrnicí Rady Evropy 85/337/EU a modifikována směrnicí 57/11/EU. Jedná se o systém výzkumných a technických zpráv cílených na zjištění možných dopadů určitého projektu (výroby, stavby apod.) na životní prostředí. Environmental management and audit scheme Zavedení systému řízení podniků, zohledňujícího dopady na životní prostředí, je novým progresivním přístupem, kterým lze dosáhnout souladu řízení výrobních aktivit s řešením jejich negativních vlivů na životní prostředí. Ukazuje se, že zavedení tohoto systému vede k zajištění prosperity podniku, neboť dodržování opatření přispívá k úsporám materiálů a energií, k nižším poplatkům za zatěžování životního prostředí, minimalizaci pokut a zvyšuje kvalitu výroby. EMAS je systém neustálého zlepšování environmentálních aspektů v podnikání a je zakotven ve směrnici EEC 1836/93. Vyl vytvořen především pro subjekty zabývající se průmyslovou výrobou, výrobou energie, recyklováním a zneškodňováním odpadů. EMS Environmental management system slouží k zajištění efektivního začleňování environmentálního managementu do celkového systému podniků. Pro zavádění EMS se používají normy ISO
14 Při zavedení environmentálního systému řízení podle Programu EMAS spočívá rozdíl ve verifikování systému a zejména v povinnosti podniku informovat o svých cílech veřejnost. Je to nový přístup, který legalizuje i náš zákon o svobodném přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (zákon č. 123/1998 Sb.) v souladu se světovými trendy (řídit a ovlivňovat kvalitu životního prostředí zapojením veřejnosti do rozhodovacího procesu). Vychází se z předpokladu, že dostatečně informovaná a tím i motivovaná veřejnost působí příznivě na zavádění EMAS v podnicích. Eco-audit Eco-Audit je nezávislé metodické testování, zda aktivity a předsevzetí týkající se životního prostředí, vzešlé z legislativních požadavků, splnily očekávané cíle. Jinak řečeno, ecoauditem si management ověřuje, zda podnik splňuje vyžadovaná legislativní opatření týkající se životního prostředí. Eco-adudity slouží k nalézání problémů a pomáhají je řešit. Ekolabeling Ekolabeling je označování výrobků, jež splňují určitá kritéria, značkami vyjadřujícími jejich nižší dopady na životní prostředí. Cílem ekoznaček je informovat zákazníky a spotřebitele. V současnosti existují tři úrovně ekoznaček: 1) Národní ekoznačky (Typ I), jež na základě normy ISO udělují jednotlivé státy. V ČR bylo zavedeno označení Ekoznačka, případně Ekologicky šetrný výrobek EŠV. Ekoznačka se výrobku uděluje a může mu být případně odebrána. Propůjčení ochranné známky neznamená, že daný výrobek je pro životní prostředí naprosto neškodný. Musí však být zárukou, že jednotlivé složky životního prostředí jsou jím negativně ovlivňovány mnohem méně, než jinými výrobky se srovnatelnými užitnými vlastnostmi. 2) vlastní environmnentální prohlášení výrobců dle ISO (Typ II). 3) označení založené na hodnocení životního cyklu dle ISO (Typ III). Do této třetí kategorie patří zatím pouze Environmental product declaration (EPD) a bývají sem řazeny i BIO potraviny. Výrobky, kterým je uděleno toto označení, jsou hodnoceny s ohledem na celý jejich životní cyklus metodou LCA. Ekolabeling má význam nejen v informování zákazníků, ale také v jejich motivování volit si výrobky, které zatěžují životní prostředí méně. Zájem zákazníků o takto označené výrobky pak motivuje i výrobce o získání ekoznaček Analytické nástroje Analytické nástroje environmentálního managementu se liší dle svého zaměření. Některé z nich byly standardizovány ISO normami. Jedná se o hodnocení životního cyklu Life Cycle Assessment (LCA), hodnocení environmentálních rizik Environmental Risk Assessment; Cost Benefit Analysis (CBA) a Cost Effectiveness Analysis (CEA), simulace procesů Process Simulation a Reinženýrství, prevence havárií Accident Prevention a účetnictví materiálových toků Material Flow Accounting a Input Output Analysis (IOA).
15 2. Kategorie dopadu 2.1. Přehled stavu globálního životního prostředí První mezinárodní jednání na politické úrovni týkající se otázek okolo znepokojivého stavu životního prostředí Země se konalo v roce 1972 ve Stockholmu na Konferenci Spojených národů o lidském prostředí jíž se účastnili zástupci 113 národů. Důsledkem konference bylo nastartování politického zájmu o otázky životního prostředí. Byl zde diskutován vliv i lokálních rozhodnutí na kvalitu globálního prostředí. Ukázalo se, že neexistuje dostatečný zdroj informací o stavu globálního prostředí. Generální tajemník OSN byl následně požádán o publikování pravidelných přehledů stavu životního prostředí Global Enviromnent Outlook (GEO), jež umožní jednotlivým zemím sledovat životní prostředí na mezinárodní a národní úrovni. Projekt UNEP Global Environment Outlook (GEO) vznikl na základě požadavku Agendy 21 a na základě rozhodnutí vedení UNEP (United Nations Environment Programme) v květnu 1995, podle něhož měla být vypracována úplná zpráva o stavu globálního životního prostředí. Zpráva GEO-1 byla publikována v roce 1997, zpráva GEO-2000 v roce 1999 a zpráva GEO-3 v roce 2002, tedy 30 let po konání Stockholmské konference v roce Aktuální informace poskytuje přes Internet dostupný GEO Data Portal Stockholmskou konferenci v roce 1972 lze považovat za určitý předěl v ochraně životního prostředí. Zde zaznělo heslo mysli globálně, jednej lokálně, jež povzbudilo činnost na různých úrovních politiky, od mezinárodní až po místní. Rozhodnutí učiněná v následujících letech po Stockholmské konferenci již dnes ovlivňují činnost vlád, obchodní a ekonomické aktivity na různých úrovních, definují mezinárodní normy a zákony o životním prostředí a jejich aplikace v různých zemích, určují dvoustranné a mezinárodní vztahy mezi různými státy a regiony a konečně ovlivňují způsob života společnosti. Přesto existují závažné problémy, kdy se nepodařilo dosáhnout prakticky žádného pokroku. Například životní prostředí je stále na okraji zájmu společenského a hospodářského pokroku. Jak je uvedeno ve všech zprávách GEO, chudoba a nadměrná spotřeba jsou dva největší tlaky na životní prostředí. Udržitelný rozvoj zůstává pro většinu z více než 6 miliard lidí spíše teorií. Úroveň zájmu a aktivní činnosti dosud neodpovídá dnešnímu stavu životního prostředí, které se postupně a vytrvale zhoršuje Znečišťující emise hlavních složek životního prostředí Znečištění atmosféry Atmosféra se skládá z několika hlavních plynů: z dusíku, kyslíku, vodní páry, argonu, CO 2, a dalších. Pro živé organismy má klíčový význam O 2, který většina organismů používá k dýchání. Atmosféra obsahuje zhruba 21% O 2, jenž je produktem fotosyntetických pochodů zelených rostlin, sinic a řas. Největší objem vzduchu zaujímá dusík (78%). Činností člověka se do ovzduší dostává značné množství dalších látek. Následující tabulky uvádí příklady hlavních anorganických a organických antropogenních emisí do ovzduší: Tabulka 1 Antropogenní anorganické emise do ovzduší. Látka SO 2 CO 2 NO x CO HCl Zdroje emise Spalování uhlí Spalovací procesy obecně, doprava Doprava Spalovací procesy Chemická výroba
16 HF Prachové částice Chemická výroba Spalovací procesy Netoxický oxid uhličitý je sice přirozenou složkou atmosféry, v důsledku vysoké lidské produkce tohoto plynu však dochází k nárůstu jeho celkové atmosférické koncentrace s důsledky v globálním oteplování. Tabulka 2 Antropogenní organické emise do ovzduší. Látka Halogenderiváty organických sloučenin freony Polychlorované bifenyly - PCB Pesticidy - DDT, HCH, chlornane, heptachlor Hexachlorobenzen - HCB Polychlorinated dibenzo-para-dioxiny (PCDDs) a polychlorinated dibenzofurany (PCDFs), Polyaromatické uhlovodíky PAH (PAU) polybromované bifenyl ethery - PBDE Radionuklidy I, 137 Cs, 134 Cs, 90 Sr látky obsahující těžké kovy Organické těkavé látky Methan Zdroj emise Náplně chladících směsí Náplně kondenzátorů; součást některých pesticidů; součást těsnících hmot; teplovodné kapaliny; hydraulické mazací prostředky; zhášecí prostředky; jsou součástí barev, plastických hmot, lepidel, bezuhlíkatý kopírovací papír Semi-volatile, aplikace na velké plochy fungicid; byl používán při výrobě vojenské pyrotechniky; používá se jako tavidlo při tavení hliníku; slouží při výrobě grafitových elektrod, výrobě pryže; intermediát při výrobě barviv Vedlejší produkty některých průmyslových a spalovacích procesů Spalování ropných látek; biogenní zdroje, rostliny, řasy, mikroorganismy, diagenesi pomalá přeměna organické hmoty v jezerních sedimentech Inhibitory hoření, antidetonační přísady do motorových paliv Havárie jaderných zařízení a pokusy s jadernými zbraněmi Dříve např. Pb antidetonační přísada Rozpouštědla Rýžová pole Emise do atmosféry jsou obecně předurčovány chemicko-fyzikálními vlastnostmi látek, podmínkami prostředí kde dochází k emisi a typem procesu při kterém látka vzniká, je vyráběna, aplikována či odstraňována. Atmosférické emise látek jsou buď v plynném skupenství nebo v pevném vázaném na pevné částice. Pevné atmosférické emise vznikají především při spalování. Atmosférické emise často podléhají dálkovému přenosu, mohou tedy působit i daleko od místa vzniku. Příkladem dálkového přenosu může být transport persistentních organických látek (POP). V důsledku atmosférického proudění a odolnosti těchto látek k rozkladu, byly tyto látky zjištěny i v místech na Zemi, kde k jejich produkci ani aplikaci nikdy nedošlo. POP byly zjištěny v otevřených oceánských vodách, v pouštích, Arktidě i Antarktidě. Tyto látky byly na odlehlých místech zaznamenány nejen ve vodě vzduchu či půdě, ale i v živých organismech včetně člověka Znečištění hydrosféry Život ve vodním prostředí je limitován především obsahem ve vodě rozpuštěného kyslíku (2-8 mg.l -1 ) oxid uhličitý se zde vyskytuje obvykle v dostatečném množství. Limitujícím faktorem života v oceánech a mořích je také salinita vody. Složení sladkovodních přírodních vod je variabilní, složení mořské vody kolísá podstatně méně. Pro hrubou orientaci se uveďme množství převládajících iontů v 1 litru. Tabulka 3 Orientační složení přírodních vod. Parametr Vody Vody Vody mořské povrchové podzemní Ca, mg.l
17 Mg, mg.l Na, mg.l K, mg.l HCO - 3, mg.l Cl -, mg.l SO - 4, mg.l Celková mineralizace, mg.l Baltské moře při hladině 8000; Středozemní a Rudé moře Znečišťující látky, které jsou zaústěny do povrchových vod buď působí přímo nepříznivě na vodní organizmy nebo mění kyslíkovou bilanci. Důsledkem lidské činnosti také je změna koncentrace ve vodě přirozeně přítomných iontů. Z dlouhodobějšího hlediska se narůstá v důsledku lidské činnosti v povrchových vodách koncentrace SO 4 -, Cl -, Na + a NO 3 - [Pitter]. Hlavními znečišťujícími látkami vod jsou sloučeniny Hg, Pb, As, Cd, Zn, Al, Ni, Mn, Se, Mo, kyanidy, dusitany, dusičnany, fosforečnany. Z organických látek to jsou často fenoly, ropné látky, léčiva, pesticidy, tenzidy, oleje. V posledních letech se začínají sledovat i koncentrace persistentních organických látek jak v povrchových, tak v podzemních vodách Znečištění pedosféry Do půd se znečišťující látky dostávají buď přímo z odpadů, nebo z vodního prostředí nebo z atmosférických depozicí. Kromě na první pohled nebezpečných látek jako jsou kovy či mnohé organické sloučeniny, poškozují půdy i nadměrné emise oxidů síry a dusíku. Takovéto látky, pomineme-li přímý dopad v důsledku kyselosti, ovlivňují půdy změnou jejich chemicko fyzikálních vlastností. Podrobně se těmto jevům budeme věnovat v kapitole zaměřené na acidifikaci. Půdu je třeba vnímat jako živý organismus mající mnoho specifických vlastností. V půdě žije mnoho různých organismů z různých trofických úrovní. Narušení byť i jednoho článku půdního ekosystému může mít za následek mnoho negativních dopadů nejen na samotnou přírodu, ale i na člověka. Kvalita půdy je neodmyslitelně spjata například s kvalitou podzemních vod, či s následnou kontaminací potravního řetězce. Tabulka 4 Příklady antropogenních emisí do půd. Látka SO 2, NO x Pb Pt PAH Kovy obecně Hg PCDD/PCDF Radioizotopy Popílek DDT HCB Cu Zn As, Cd, Cr, Pb, Ni U PCB DDT 2,2-bis-(4-chlorfenyl)-1,1,1- trichlorethan Zdroj emise Spalování fosilních paliv, depozice z atmosféry Dříve antidetonační přísada paliv spalovacích motorů Automobilová doprava Automobilová doprava, požáry, kaly z ČOV, spalování fosilních paliv, výroba koksu, spalování odpadů Metalurgický průmysl, kaly z ČOV, důlní odpady Chemický průmysl, fungicidy Spalovací procesy, kaly z ČOV, Atomový a vojenský průmysl Požáry, likvidace odpadů Insekticidy Insekticidy fungicidy fungicidy Nekvalitní hnojiva Hnojiva (z fosforečnanů) Kaly z ČOV, špatná likvidace, úniky, nátěrové hmoty, zjištěny v potravinách Insekticid, produkty jeho rozkladu jsou dosud přítomné v potravním řetězci
18 Mezi nejvýznamnější procesy při kterých dochází ke kontaminaci půd patří chemický, energetický a metalurgický průmysl, špatné nakládání s komunálními, průmyslovými i zemědělskými odpady, aplikace hnojiv a biocidů (pesticidy, insekticidy, herbicidy, fungicidy, akaricidy), havárie a úniky skladovaných či transportovaných ropných látek, válečné akce. Přímým důsledkem kontaminace půd je transport toxických látek potravou k člověku, zamoření podzemních vod, snížení bio diversit y a schopnosti prostředí k sebeobnově, inhalace prachu a těkavých látek z kontaminovaných půd, snižování zemědělských a lesnických výnosů atd Znečištění obytných prostor člověka Do mikroklima obytných prostor člověka se dostává stále větší množství toxikologicky významných látek. Přítomnost některých látek ovlivňuje člověk přímo svým životním stylem a užíváním konkrétních předmětů a spotřebičů (polyaromáty, CO, formaldehyd, aceton, polybromované látky) a některé se do uzavřených prostor dostávají bez jeho bezprostředního přičinění (radon, antidetonační přísady) Typy kategorií dopadu Jestliže dělíme emise produkované lidskou společností dle složky, jako je atmosféra, hydrosféra a pedosféra, máme přehled jakým způsobem je jednotlivá složka zatížena, ale není to dostatečně efektivní k hledání nápravy. Je třeba vyjádřit jak jednotlivé technologie, činnosti či produkty zatěžují prostředí jako celek. Z tohoto důvodu je třeba začít vnímat dopady emisí dle efektu, který způsobují a nikoliv sledovat pouze jejich přítomnost v jednotlivých environmentálních složkách. Pro hodnocení dopadů technologií a produktů si nejprve definujeme hlavní kategorie dopadu, které budeme dále sledovat. Dělíme je dle rozsahu jejich účinku na globální, regionální a lokální Globální kategorie dopadu Vliv lidské společnosti na životní prostředí dosáhl úrovně, která je globální zasahuje do všech částí země. Za globální dopady považujeme klimatické změny jako důsledek globálního oteplování, úbytek stratosférického ozónu, vyčerpávání surovin a někteří autoři sem zahrnují i persistentní toxicitu. Tyto dopady jsou způsobeny velkou produkcí určitých látek, jejich uvolňováním do životního prostředí a následným působením. Látky způsobující globální nepříznivé účinky mají některé společné vlastnosti: dlouhodobě působí v životním prostředí, pomalu se rozkládají na neškodné produkty rozkladu, jsou dobře mobilní. Tyto látky jsou často produkovány ve velkých množstvích, takže působí globálně i po výrazném naředění Regionální kategorie dopadu Za regionální dopady považujeme takové, jejichž příčina pochází ze stejného geografického regionu. Nedochází tedy zde ke globálnímu přenosu nebezpečné vlastnosti. Regionem zde míníme geograficky specifické území, většinou o poloměru zhruba 100 až 1000 km. V regionálním měřítku mohou nepříznivě působit i látky s kratší dobou rozkladu. Na rozdíl od lokálních dopadů nelze v regionálním měřítku vystopovat konkrétní bodový zdroj znečištění. Jedná se zde o difúzní šíření látek i jejich dopadů. Jako příklady si uveďme acidifikaci vod a půd, eutrofizaci, tvorbu přízemního ozónu či smogu Lokální kategorie dopadu Jedná se o dopady způsobené konkrétním zdrojem znečištění. Lokální zdroje přímo ovlivňují zasaženou biotu. Geografický rozsah je maximálně v řádu kilometrů. Do této skupiny dopadů
19 patří například vyčerpávání obnovitelných zdrojů (např. kácení lesů) a využívání krajiny, ekotoxicita, toxicita na člověka, produkce odpadů či hluku Časový horizont environmentálních dopadů Hlavním důvodem hodnocení environmentálních dopadů technologií a produktů je ochrana kvality životního prostředí pro příští generace. Principiálně neexistuje horní časová hranice za kterou již nejsou dopady považovány za významné. Různé dopady mají různé časové horizonty ve kterých působí. Některé účinky se projeví ihned po uvolnění látek do prostředí, některé se projeví až po desetiletích. Acidifikující plyny a uhlovodíky jsou schopné způsobovat acidifikaci a tvorbu přízemního ozónu jen několik dní po jejich emisi do prostředí. Na druhé straně látky způsobující rozklad stratosférického ozónu byly do ovzduší uvolněny před desetiletími, podobně jako příčina rakovinného bujení člověka často pochází z roky staré expozice rakovinotvornými látkami. 5 Časové horizonty pro různé environmentální dopady. Environmentální dopad Globální oteplování Úbytek stratosférického ozónu Tvorba přízemního ozónu Acidifikace Eutrofizace vod a půd Persistentní toxicita Toxicita a ekotoxicita Odpady Čerpání surovin Neobnovitelné zdroje Obnovitelné zdroje Časový horizont Po dobu přítomnosti plynu v atmosféře; Od okamžitého účinku po staletí Po dobu přítomnosti plynu v atmosféře; Mezi 2-5 lety a staletími Závisí na reaktivitě plynů; Hodiny až týdny Dny až roky Dny až roky Měsíce u nejjedovatějších látek a nejcitlivějších organismů a desetiletí pro nejstálejší látky Od hodin v případě akutní toxicity jedovatých látek a bodových zdrojů znečištění až po desetiletí u stabilních látek s dlouhodobou emisí do prostředí Od týdnů u vzdušných emisí ze skládek až po staletí u stabilních materiálů a průsaků do podzemních vod Časový horizont U nevratného využívání fosilních surovin milióny let Závisí na rychlosti obnovy zdroje Významnými aspekty časového horizontu jsou také technologický vývoj a společenské změny. S časem se mění účinnost procesů, náklady na energie a podobně. Je nutné jasně vymezit v jakém časovém horizontu bude studie, kterou provádíte platná, na základě jak starých dat jsou její výsledky platné.
20 3. Hodnocení environmentálních dopadů produktů Hodnocení environmentálních dopadů produktů přivádí uvažování a rozhodování blíže ke konkrétním dopadům na životní prostředí. Hodnocení environmentálních dopadů vlastních technologických procesů bere v úvahu pouze možné emise, jejich množství a rizika s jejich vznikem a uvolňováním spojená. Hodnocení environmentálních dopadů samotných produktů je podstatně konkrétnější. Bere do úvahy nejen vznik emisí při výrobě produktu, ale i surovinovou a energetickou náročnost jeho výroby i užívání, jeho životnost a zároveň i environmentální dopady konečné likvidace. S rolí životnosti a možnosti vyjádření environmentálních dopadů jednotlivých produktů vstupuje do hry aktivně i spotřebitel, který byl v případě hodnocení pouze technologií v pasivní roli Hodnocení dopadů emisí Emisí míníme uvolňování látek v důsledku lidské činnosti do životního prostředí. Hodnocení environmentálních dopadů produktů je poměrně novou disciplínou, ale je založeno na dlouhodobých zkušenostech s hodnocením dopadů chemikálií či jejich směsí v odpadních vodách či vzdušných emisích. Hodnocení rizik a dopadů spojených s emisí látek do prostředí je založeno na 3 faktorech: 1) jaké množství látky se do prostředí uvolnilo; 2) jak je látka nebezpečná, jaké jsou její biologické účinky; 3) jaká expozice, dávka, koncentrace, je nutná k zaznamenání nepříznivého efektu. Zjednodušeně by se dopad látky v prostředí mohl vyjádřit touto rovnicí: Dopad = množství látky potenciál dopadu expozice Potenciál dopadu látky je její základní nebezpečnost, tj. schopnost způsobovat daný dopad. Expozicí míníme množství v jakém látka dosáhne část prostředí, kde způsobuje daný dopad. U emise freonů tím míníme dosažení ozónové vrstvy, u emisí toxických látek vstřebání organismem. Hodnocení environmentálních dopadů emisí se často v praxi provádí pro každý z uvedených faktorů zvlášť jinými postupy a je poměrně podrobně rozpracováno. Dostupné jsou tedy základní znalosti z každé oblasti a můžou být použity pro hodnocení dopadů produktů Hodnocení dopadů produktů Zaměřme se nyní na rozdíly mezi hodnocením environmentálních dopadů emisí a produktů. Jako příklad produktu si můžeme vzít elektrický mixér. Sám o sobě, když leží na stole, nemá žádný reálný environmentální dopad. Má dopad pouze s ohledem na svoji minulost a budoucnost a s ohledem na svoji funkci, je-li používán. Dopad má tedy v případě, že dochází k jeho interakcím s okolím v rámci jednotlivých stádií jeho životního cyklu, které členíme na procesy. Jedním takovým procesem je výroba mixéru, druhým jeho doprava ke spotřebiteli, dalším procesem je jeho používání, dalším procesem jeho likvidace. Během každého procesu dochází k interakcím mixéru s okolím. Zaznamenáme vstupy a výstupy jednotlivých procesů. Některé výstupy jednoho procesu se stávají vstupy procesu následného. Pro hodnocení dopadů celého mixéru jsou klíčové vstupy a výstupy do okolního prostředí. Ty nazýváme elementárními vstupy a výstupy. Hodnotíme pouze ty procesy, do kterých mixér vstupuje. A výstupy z jednotlivých procesů už jsou jednotlivé emisní toky, které hodnotíme konvenčním způsobem. Novým způsobem při hodnocení dopadů produktů je společné hodnocení mnoha emisních toků s různými kategoriemi dopadu se zohledněním i surovinové náročnosti, tj. jaké suroviny jsou nenávratně spotřebovány při výrobě či užívání.
21 Princip hodnocení dopadů produktů Hodnocení velkého množství procesů v rámci produktového systému může být obtížný úkol vyžadující značná množství dat. Aby mělo hodnocení praktický význam, musí být proveditelné v reálném časovém horizontu. Hlavním cílem není poznat všechny detaily a hodnotit dopady všech jednotlivých procesů a emisí z nich s co největší přesností, ale naopak vytvořit přehled celého produktového systému, který dosud nebyl realizován. Takovýto celkový přehled následně slouží k porovnávání variant řešení či porovnání produktů splňujících stejnou funkci, jež však mají jiné environmentální dopady. Hodnocení produktových systémů zavádí vedle celkového pohledu na životní cyklus produktů i faktor regionální. Platí zde stejně jako v jiných oborech které mají vztah k životnímu prostředí regionální a někdy i lokální specifičnost. Co může na jednom místě být škodlivé, může být na jiném místě pozitivní. Jeden a tentýž produktový systém může v jedné zemi mít větší dopady na životní prostředí než v jiné. To souvisí s takovými lokálními faktory, jako je například technologie získávání elektrické energie. Je-li v jedné zemi získáváno větší množství elektrické energie environmentálně šetrným způsobem než ve vedlejší zemi, budou i environmentální dopady výroby spotřebovávající elektrickou energii menší. Stejný produkt, který spotřebuje v obou zemích stejné množství energie bude mít tudíž rozdílné environmentální dopady. Pro určité studie se naopak místní specifika daného procesu neberou v potaz, ale naopak je kladen důraz na širší aspekty hodnocení. K definování rozsahu studie slouží hranice systému, jež budou definovány později. Hodnocení environmentálních dopadů produktů je zaměřeno na zjišťování potenciálních dopadů. Nejedná se zde tedy o vlastní environmentální měření či biotesty, ale o co nejpřesnější zmapování materiálových a energetických toků a zhodnocení jejich možných environmentálních dopadů. Princip hodnocení environmentálních dopadů produktů by tedy mohl být pro jednu látku vyjádřen vztahem: Σ možných dopadů = Σ množství látky ve všech procesech potenciál dopadu látky Tento vztah vyjadřuje typickou vlastnost hodnocení životního cyklu produktů. Hodnotí se dopady všech látek vstupujících a vystupujících do produktového systému v jejich celkových součtech. Hodnotí se dopady látek vypouštěných do prostředí i dopady úbytků primárních surovin.
22 4. Hodnocení životního cyklu Hodnocení životního cyklu (Life Cycle Assessment dále jen LCA) je metoda porovnávání environmentálních dopadů produktů, ať již hmatatelných výrobků či služeb, s ohledem na celý jejich životní cyklus, tak zvaně od kolíbky do hrobu. V potaz jsou brány emise do všech složek životního prostředí během výroby, užívání i likvidace produktu. Zahrnovány jsou rovněž přídavky procesů získávání surovin, výroby materiálů a energie, pomocných procesů, či subprocesů. Metodika LCA se skládá ze 4 hlavních částí: definice cílů a rozsahu, inventarizační analýzy, hodnocení dopadů a interpretace životního cyklu. Přístup LCA je iterativní. Informace zjištěné během rozpracovávání studie mohou ovlivnit vstupní předpoklady a ty následně opět další průběh analýzy. Vzájemné vztahy jednotlivých částí jsou znázorněny na následujícím schématu. Obrázek 4.1 Schéma hodnocení životního cyklu (dle SETAC 1993). Definice cílů a rozsahů Inventarizační analýza (LCI) Interpretace a Návrhy na zlepšení Hodnocení dopadů (LCIA) Definice cílů a rozsahu slouží k definování jak velká část životního cyklu produktu bude zahrnuta do hodnocení a k čemu bude hodnocení složit. Jsou zde popsána kritéria sloužící k porovnávání systémů a zvolený časový horizont. Součástí inventarizace je popis materiálových a energetických toků v rámci produktového systému a především jeho interakce s okolím, spotřebované suroviny a emise do prostředí. Jsou zde popsány všechny významné procesy a vedlejší toky energie a materiálů. Podklady zjištěné z inventarizace slouží k hodnocení dopadů. Jsou zde vypočítávány výsledky indikátorů všech dopadových kategorií, je vzájemně zhodnocena významnost každé dopadové kategorie normalizací a případně i vážením. Výsledkem hodnocení dopadů bývá tabelární souhrn všech dopadů. Interpretace životního cyklu zahrnuje kritické přezkoumání, zjištění citlivosti dat a prezentaci výsledků Produktový systém I ten nejjednodušší produktový systém vstupuje do většího počtu procesů. Opravdový život produktu začíná při získávání surovin nutných pro jeho výrobu, pokračuje při výrobě materiálů, dále se odvíjí při výrobě vlastního produktu, při jeho užívání spotřebitelem a končí při likvidaci produktu.
8. 10. 2015. Vladimír Kočí
Vladimír Kočí 1 7. Životní styl 6. Struktury 5. Služby 4. Produkty 3. Meziprodukty 2. Procesy 1. Emisní zdroje 0. Ředění -Podpora čistšího životního stylu -Podpora čistších infrastruktur -Podpora alternativních
VíceHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ SANACE POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŢIVOTNÍHO CYKLU
HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ SANACE POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŢIVOTNÍHO CYKLU Helena Burešová, Vladimír Kočí, Hana Motejlová VŠCHT Praha, Ústav chemie ochrany prostředí, Technická 5, 166 28 Praha
VíceTrvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Trvale udržitelný rozvoj Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Co je to TUR Indikátory TUR Nástroje TUR Trvale
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceGradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI
Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS
VíceEkodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development
Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné
Vícedostupných technik v procesu IPPC březen 2015
Aplikace nejlepších dostupných technik v procesu IPPC Jan Kolář březen 2015 Obsah OZO ve vztahu k BAT Zdroje informací k posouzení BAT Systém výměny informací o BAT Způsob stanovení závazných podmínek
VíceAUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007
Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ
VíceČištění odpadních vod, sanace kontaminovaných půd z pohledu metody LCA. Vladimír Kočí VŠCHT Praha
Čištění odpadních vod, sanace kontaminovaných půd z pohledu metody LCA Vladimír Kočí VŠCHT Praha Hodnocení environmentálních dopadů - zastaralý přístup Suroviny Zpracování Výroba Spotřeba Odstranění 2
VíceOCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje
VíceDobrovolné nástroje ochrany životního prostředí
Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Pavel Růžička Ministerstvo životního prostředí Seminář k environmentální politice pro MSP, 14.12.2007, Brno Dobrovolné nástroje Činnosti podnikatelských
VícePosuzováníživotního cyklu LCA. Ing. Marie Tichá
Posuzováníživotního cyklu LCA Ing. Marie Tichá marie.ticha@iol.cz Co je LCA? LCA je metoda posuzování environmentálních aspektů výrobku/služby ve všech stádiích života Co je životní cyklus výrobku? Soubor
VícePř. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka
ECO DESIGN EKOdesign - koncept usilující o minimalizaci dopadů na životní prostředí - uplatňuje se v celém životním cyklu výrobku - přináší EKOlogické i EKOnomické efekty Enviromentální profil výrobku
VíceMaturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014
STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceKoncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň
VíceACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS
VíceMANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007
Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Více2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.
VíceOchrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví
Soubor 100 zkušebních otázek pro ústní část zkoušky odborné způsobilosti podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12.2015 COM(2015) 614 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uzavření cyklu
VíceEnvironmentální management a
Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceUhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody
Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha Ing. Martina Klimtová Vodárna Plzeň a.s. Environmentální
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973
VíceZajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy
Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VícePotenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy
Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy Vojtěch MÁCA vojtech.maca@czp.cuni.cz Doprava a technologie k udržitelnému rozvoji Karlovy Vary, 14. 16. 9. 2005 Definice
VíceZpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí
VÝROBA A PRODEJ ČISTÝCH, SPECIÁLNÍCH A FARMAC H E Zpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí Profil firmy Firma Ing. Petr Švec PENTA byla založena v roce 1990 a od počátku je ryze
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další
21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek
VícePovolání Analýza příčiny nedodržování emisních limitů s ohledem na znalost dané technologie. 12
Podnikový ekolog Podnikový ekolog kontroluje činnost výrobních zařízení z hlediska dopadů činností na životní prostředí, řídí a koordinuje činnosti pracovníků ekologických zařízení a zajišťuje podklady
VíceIng. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001
Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973 44 31 55 e-mail: alena.oulehlova@unob.cz
VíceENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice
ENERGIE PRO BUDOUCNOST X Efektivní výroba a využití energie Efektivnost v energetice Brno, MSV, 8.10.2014 Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka Energetická efektivnost není samoúčelným požadavkem, protože
VíceČistší produkce. a její podpora v České republice
1 Čistší produkce a její podpora v České republice Pavel Růžička, MŽP Seminář čistší produkce Brno, 6.10.2010 Co je čistší produkce? Preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů
VíceMAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
VíceZákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů 1 Zákon 86/2002 Sb. řeší ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami ochranu ozonové vrstvy Země ochranu klimatického systému Země
VíceŽivotní prostředí - úvod do problematiky
Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceEnvironmentáln produktu (typ III)
Environmentáln lní prohláš ášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Obsah: Národní program environmentáln lního značen ení PCR pravidla produktových kategorií LCA posouzení životního
VíceCirkulární ekonomika a recyklace
Cirkulární ekonomika a recyklace Praha 23. 5. 2019 Spotřeba zdrojů roste Celková těžba fosilních paliv, rud, nerostů a biomasy v letech 1900 až 2015, kdy celková těžba materiálu činila 84,4 Gt Předpověď
VícePředcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství
Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY
VíceVítáme vás v Evropském průzkumu o SME (malé a střední společnosti) a životním prostředí.
EVROPSKÝ PRŮZKUM O SME A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Vítáme vás v Evropském průzkumu o SME (malé a střední společnosti) a životním prostředí. Vyplnění dotazníku zabere přibližně 5-10 minut. Děkujeme! Dánský technologický
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceStudie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje
Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vladimír Kočí FAKULTA TECHNOLOGIE OCHRANY PROSTŘEDÍ, VŠCHT PRAHA Zálohujeme? 22.1.2019 1 Procesy zahrnuté do hranic
VíceSměrnice o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
Směrnice o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Odbor integrované prevence a IRZ Ministerstvo životního prostředí Konference Ochrana ovzduší ve
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceZpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2011
Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 211 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního
VíceZpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí
Zpráva o udržitelném rozvoji a vlivu firmy na životní prostředí Profil firmy Firma Ing. Petr Švec PENTA s.r.o. byla založena v roce 1990 a od počátku je ryze českou soukromou firmou. Od 1. ledna 2014 byla
VíceProhlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV
Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceNebezpečné látky a směsi
Nebezpečné látky a směsi 1. Podmínky procesu hoření, teorie oxidace Klasifikace chemických látek a směsí (dle zákona o chemických látkách i nařízení CLP) 2. Hořlavé látky a jejich dělení Označování chemických
VíceČistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí
Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen
VíceVýzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)
Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) MZP 0002071102 Ing. Věra Hudáková Vývoj řešení výzkumného
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VíceVýznam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku
Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku TomášLoubal Resins Speciality Business Director 22. září 2011 www.spolchemie.cz 1 Zelená chemie Celosvětový trend ochrany životního prostředí zachovat
VíceŽivotní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů
VíceZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Ing. Jan Kužel, Ing. Jiří Morávek odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah prezentace Globální cíl l a specifické
Více12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství
12. Moderní trendy v odpadovém Ivan Holoubek Zdeněk Horsák RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním
VíceCíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON
Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON Příjemce vybere z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a
VíceProblematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.
Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program
VíceMATERIÁLOVÉ A ENERGETICKÉ TOKY v procesech výroby / služby
MATERIÁLOVÉ A ENERGETICKÉ TOKY v procesech výroby / služby z hlediska udržitelné spotřeby a výroby Ing. Vojtěch Vaněček, CSc. Ing. Jan Pejter Procesy výroby / služby - celkový přehled pro první posouzení
VíceTOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ
TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceIng. Jiří Jungmann, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o.
Ing. Jiří Jungmann, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. * * prvek, protonové číslo 80, rel. atomová hmotnost 200,59 * tekutý kov, teplota tání činí -38,89 oc, teplota varu 356,73 oc * dobře vede elektrický
VíceOběhové hospodářství
Oběhové hospodářství Prioritní strategie EU pro nakládání s odpady Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Seminář Ekomonitor Praha, 9. 11. 2015 OBSAH PREZENTACE Strategie EU pro odpadové
VíceŽivotní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů
VíceNÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007
ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR
Benzo(g,h,i)pe rylen Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR H a P věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na
VíceZpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014
Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 214 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceSTANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY
STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální
VíceEIA a SEA IPPC NATURA 2000 Biologické hodnocení Biomonitoring a záchranné transfery Rozptylové studie
EIA a SEA IPPC NATURA 2000 Biologické hodnocení Biomonitoring a záchranné transfery Rozptylové studie IPPC IPPC Integrated Pollution Prevention and Control Integrovaná prevence a omezování znečištění je
VíceNEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
VíceProváděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013
Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013 Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Obsah prezentace Předchozí prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci
VíceZkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016
Zkušenosti z projektů USV Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Udržitelná spotřeba a výroba Praktické uchopení konceptu udržitelného rozvoje Základní konflikt: Chceme věci, které
VíceÚzemní energetická koncepce Pardubického kraje. Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016
Územní energetická koncepce Pardubického kraje Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016 Energetická koncepce Povinnost zpracování energetické koncepce zavádí pro Českou republiku, resp.
VíceZELENÁ ZPRÁVA 2016 o ochraně životního prostředí.
ZELENÁ ZPRÁVA 216 o ochraně životního prostředí www.preol.cz PREOL ZELENÁ ZPRÁVA 216 2 PREOL, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního
VícePrávní předpisy v ochraně životního prostředí
Právní předpisy v ochraně životního prostředí zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
VíceLEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB
LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební
VíceEnvironmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration
Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Ing. Stanislava Rollová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Environmentální značení a prohlášení je dobrovolným,
VíceMetodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I
Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické
VícePROGRAM LIFE. pro životní prostředí a oblast klimatu. Ostrava, 30. 9. 2015
PROGRAM LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu Ostrava, 30. 9. 2015 Program LIFE Komunitární program pro životní prostředí a oblast klimatu 2014-2020; Nařízení (ES) č. 1293/2013 z 11. 12. 2013; Podpora
VíceNázev předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA
Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz
VíceVýzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13
Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkumný záměr MŽP 0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a
VícePojem a cíl Integrovaná prevence a omezování znečisťování (Integrated Pollution Prevention and Control IPPC) minimalizace znečistění volbou vhodných v
Integrovaná prevence a omezování znečisťování (IPPC) jaro 2012 I.Průchová 1 Pojem a cíl Integrovaná prevence a omezování znečisťování (Integrated Pollution Prevention and Control IPPC) minimalizace znečistění
VíceBIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Píšťovy Chrudim III. Ing. Markéta Dvořáčková
BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Píšťovy 820 537 01 Chrudim III Ing. Markéta Dvořáčková 725 730 646 marketa.dvorackova@bioanalytika.cz BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Chrudim Provozuje zkušební laboratoř č. 1012 akreditovanou
VíceTémata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceBezpečnost chemických výrobků a procesů
Bezpečnost chemických výrobků a procesů 1. Úvod terminologie 2. Přenos a přeměny látek v životním prostředí 3. Mezinárodně sledované skupiny chemických látek 4. Zdroje rizika v chemickém průmyslu 5. Zařazení
VíceHodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková
Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí Lubomír Paroha Petra Borůvková Beroun, 5. Června 2007 Absorpční kapacita Schopnost efektivně a účinně využít finanční zdroje
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.6.2013 COM(2013) 456 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ týkající se článku 8a směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady
VíceDobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702
Dobrovolné nástroje Environmentální značení Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje environmentální politiky DN environmentální politiky patří pod tzv. dobrovolné environmentální
VíceRůst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI.. 2004-2020 www.infoenergie.cz portál o hospodaření energií
Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI internetové centrum pro energetické řízení Program energetického managementu a monitoringu Úvod Náklady na paliva, energii a vodu se stávají
VíceČeská politika. Alena Marková
Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu
VícePrůmyslová zóna Kladno Dříň, areál Sochorové válcovny Třineckých železáren a.s., Třinecká 733, Buštěhrad 273 43
Průmyslová zóna Kladno Dříň, areál Sochorové válcovny Třineckých železáren a.s., Třinecká 733, Buštěhrad 273 43 Výroba a zpracování paliv a maziv, produkce nemrznoucích směsí pro chlazení automobilů a
Více