Vladimír Kočí

Transkript

1 Vladimír Kočí 1 7. Životní styl 6. Struktury 5. Služby 4. Produkty 3. Meziprodukty 2. Procesy 1. Emisní zdroje 0. Ředění -Podpora čistšího životního stylu -Podpora čistších infrastruktur -Podpora alternativních dopravních systémů -Vývoj technologie palivových článků -Recyklace materiálů -Čistší produkce -Čistírna odpadních vod -Komín 2 1

2 Hodnocení environmentálních dopadů produktů je poměrně novou disciplínou, ale je založeno na dlouhodobých zkušenostech shodnocením dopadů chemikálií či jejich směsí vodpadních vodách či vzdušných emisích. Hodnocení rizik a dopadů spojených semisí látek do prostředí je založeno na 3 faktorech: 1) jaké množství látky se do prostředí uvolnilo; 2) jak je látka nebezpečná, jaké jsou její biologické účinky; 3) jaká expozice, dávka, koncentrace, je nutná kzaznamenání nepříznivého efektu. Zjednodušeně by se dopad látky v prostředí mohl vyjádřit touto rovnicí: Dopad = množství látky potenciál dopadu expozice 3 Potenciál dopadulátky je její základní nebezpečnost, tj. schopnost způsobovat daný dopad. Expozicímíníme množství vjakém látka dosáhne část prostředí, kde způsobuje daný dopad. Např.: u emise freonů tím míníme dosažení ozónové vrstvy, u emisí toxických látek vstřebání organismem. Hodnocení environmentálních dopadů emisí se často vpraxi provádí pro každý zuvedených faktorů zvlášť jinými postupy a je poměrně podrobně rozpracováno. Dostupné jsou základní znalosti zkaždé oblasti a můžou být použity pro hodnocení dopadů produktů. 4 2

3 Zaměřme se nyní na rozdíly mezi hodnocením environmentálních dopadů emisí a produktů. Příklad: elektrický mixér Sám o sobě, když leží na stole, nemá žádný reálný environmentální dopad. Má dopad pouze sohledem na svoji minulost a budoucnost a sohledem na svoji funkci, je-li používán. Dopad má tedy vpřípadě, že dochází kjeho interakcím sokolím vrámci jednotlivých stádií jeho životního cyklu, které členíme na procesy

4 7 8 4

5 9 Hodnocení produktových systémů zavádí vedle celkového pohledu na životní cyklus produktů i faktor regionální. Platí zde stejně jako vjiných oborech které mají vztah k životnímu prostředí regionální a někdy i lokální specifičnost. Co může na jednom místě být škodlivé, může být na jiném místě pozitivní. Jeden a tentýž produktový systém může vjedné zemi mít větší dopady na životní prostředí než v jiné. To souvisí stakovými lokálními faktory, jako je například technologie získávání elektrické energie. Je-li vjedné zemi získáváno větší množství elektrické energie environmentálně šetrným způsobem než ve vedlejší zemi, budou i environmentální dopady výroby spotřebovávající elektrickou energii menší. Stejný produkt, který spotřebuje vobou zemích stejné množství energie bude mít tudíž rozdílné environmentální dopady. 10 5

6 Hodnocení environmentálních dopadů produktů je zaměřeno na zjišťování potenciálních dopadů. Nejedná se zde tedy o vlastní environmentální měření či biotesty, ale o co nejpřesnější zmapování materiálových a energetických toků a zhodnocení jejich možných environmentálních dopadů. 11 Princip hodnocení environmentálních dopadů produktů by tedy mohl být pro jednu látku vyjádřen vztahem: Σ možných dopadů = Σ množství látky ze všech procesů potenciál dopadu látky Tento vztah vyjadřuje typickou vlastnost hodnocení životního cyklu produktů. Hodnotí se dopady všech látek vstupujících a vystupujících do produktového systému vjejich celkových součtech. Hodnotí se dopady látek vypouštěných do prostředí i dopady úbytků primárních surovin. 12 6

7 Suroviny Zpracování Výroba Spotřeba Odstranění Suroviny Zpracování Výroba Spotřeba Odstranění 7

8 výroba mixéru - doprava ke spotřebiteli - používání - likvidace. Během každého procesu dochází kinterakcím mixéru sokolím. Zaznamenáme vstupy a výstupy jednotlivých procesů. Pro hodnocení dopadů celého mixéru jsou klíčové vstupy a výstupy do okolního prostředí. Ty nazýváme elementárními vstupy a výstupy. Novým způsobem při hodnocení dopadů produktů je společné hodnocení mnoha emisních toků srůznými kategoriemi dopadu se zohledněním i surovinové náročnosti, tj. jaké suroviny jsou nenávratně spotřebovány při výrobě či užívání. 15 Produkt Žárovka Zářivka Příkon 60 W 18 W Životnost 1000 hodin 5000 hodin Hmotnost 30 g 540 g Obsah rtuti 0 mg 2 mg Etc. 16 8

9 Legalize Cannabis Association? Lutheran Church of Angola? Life Cycle Assessment Posuzování životního cyklu 17 LCA je spojením vstupů a výstupů včetně hodnocení potenciálních environmentálních dopadů produktů skrze jejich celý životní cyklus. (ISO 14040, 1997) 18 9

10 Vstupy Výstupy / dopady Těžba surovin Zpracování surovin Výroba (doprava) Užívání, provoz, údržba Zneškodnění, likvidace Recyklace Znovuužití 19 CO 2 N 2 O CH 4 CFC NO x Atd. Globální oteplování Ozónová díra Acidifikace Atd. CO 2 -eq. g CFC mol H + Atd. Výsledek zasažení kategorií dopadu 20 10

11 1 příprava všeho potřebného ke studii definice cílů a rozsahu 2 inventarizace 3 hodnocení dopadů 4 interpretace životního cyklu 21 Hranice produktového systému Vnější systémy Doprava Těžba surovin Výroba Vnější systémy Toky výrobků a meziproduktů Elementární toky Energetická spotřeba Zpracování odpadů Užití Recyklace Znovupoužití Toky výrobků a meziproduktů Elementární toky 22 11

12 Každý proces musí být popsán jednak vstupy a výstupy, ale také pozicí vzhledem k ostatním procesům. Propojení jednotlivých procesů a tím i určení jejich vzájemné pozice je realizováno materiálovými a energetickými toky. Každý jeden tok je zároveň výstupem zpředchozího a vstupem do následného procesu. 23 Proces je základní stavební kámen modelu produktového systému. Jedná se o operaci měnící materiálové a energetické vstupy na výstupy

13 Složitější procesy se skládají z vnitřních podprocesů. Například proces čištění odpadních vod se sestává z podprocesů: separace pevných částic, biologické aktivace separace kalu. Proces, který již není vmodelu produktového systému dále dělen na podprocesy, se nazývá jednotkový proces (angl. unit process). 25 Vstupy a výstupy produktového systému představující interakci mezi okolím a produktovým systémem 26 13

14 Látka Pentan/isobutan R134a Emise do ovzduší CO 2 g CO g N 2 O g SO 2 g Pentan g R134a g Emise do vody BSK 5 g 1,11 1,12 H + (vodíkové ionty) g 2,33 2,43 Amoniakální dusík g 0,22 0,22 Dusičnanový dusík g 0,09 0,09 Fenol g 0,009 0,01 27 Převedení výsledků inventarizace na hodnoty kategorií dopadu Převedení seznamů látek vypouštěných do prostředí na hodnoty míry poškození životního prostředí vyčísleno pomocí kategorií dopadu 28 14

15 Posloupnost dějů vyvolaná vypuštěním škodlivé látky do prostředí a končící pozorovanými účinky. Na začátku dopadového řetězce je elementární tok zaústěn do prostředí a na konci dopadového řetězce pozorujeme určitý environmentální účinek označovaný jako indikátor kategorie dopadu. 29 Měřitelná veličina sjasně definovanými jednotkami, pomocí které sledujeme, jak silně se daná látka (škodlivina vypuštěná do prostředí) podílí na rozvoji dané kategorie dopadu. Např. u skleníkových plynů radiační účinnost (schopnost zadržovat energii) 30 15

16 Pro danou látku a kategorii dopadu konstanta, pomocí které určujeme jak moc se látka podílí na způsobeném poškození. Hodnota CF je dána vlastnostmi látky na základě indikátoru kategorie dopadu. Např. pro globální oteplování je CF GW označován GWP s jednotkou kgco 2 ekv./kg 31 Výsledná hodnota poškození kategorie dopadu XY V XY = m(látky i) * CF(látky i na kategorii dopadu XY) 32 16

17 1) midpointový indikátor -indikátorna úrovni midpointu (angl. midpoint indicator); 2) endpointovýindikátor indikátorna úrovni endpointu (angl. endpoint indicator)

18 Kategorie dopadu Midpoint Endpoint Emise látky do prostředí Acidifikace Vznik fotooxidantů Globální oteplování ProdukceH+ iontů Vznik ethen ekv. Vznik CO 2 ekv. Osud látky v prostředí Pokles biodiverzity Četnost onemocnění Poškození vegetace Zvýšení hladiny moří Tání ledovců 35 Výstupy z inventarizace CO 2 N 2 O CH 4 CFC NO x Atd. Klasifikace Globální oteplování Ozónová díra Acidifikace Atd. Charakterizace CO 2 -eq. g CFC mol H + Atd. Normalizace, vážení 36 18

19 Výpočet výsledku indikátoru kategorie dopadu globální oteplování (GW) zživotního cyklu produktu, během kterého se do prostředí uvolní 550 g methanu, g CO2 a 10 g CO. Emise Množství, kg GWP 100,i, kg(co 2 -eq)/kg Množství GWP i CH 4 0, ,55 CO 2 15,0 1 15,0 CO 0,01 2 0,02 GW = 26,57 kg(co 2-eq.) 37 Inventarizace Inventarizační profil kg CO2 atd. kg SO2 atd. kg dioxin atd. kg ropy atd. stovky elementárních toků Hodnocení dopadů Charakterizační profil Globální oteplování kg CO2 ekv. Acidifikace Toxicity Úbytek surovin Několik kategorií dopadu 38 19

20 Strategie = co kdy kde dosáhnout (ve vojenství kterého protivníka nejprve vyřadit) Koncepce = jak toho dosáhnout (ve vojenství jaké protivníkovy body je třeba napadnout a jak velkou silou) Nástroje = čím toho dosáhnout (ve vojenství jaké zbraně bude mužstvo používat) 39 Udržitelný rozvoj Eco-Efficiency Prevence znečištění 40 20

21 Udržitelným rozvojem rozumíme uspokojování potřeb současných lidí aniž by tím byly omezeny možnosti naplňování potřeb lidí v budoucnosti. Udržitelnost bere v potaz tři hlediska: Ekonomické potřebujeme ekonomický růst kzajištění hmotného blahobytu; Environmentální je nutno minimalizovat dopady na životní prostředí, minimalizovat množství emisí a snížit čerpání přírodních zdrojů; Sociální světové zdroje musí být rovnoměrněji rozdělovány mezi chudé i bohaté obyvatele. Model pro udržitelný rozvoj byl přijat na Konferenci o životním prostředí a rozvoji Spojených národů vrio de Janeirovroce 1992 vdokumentu nazvaném Agenda 21. Ke kritickému zhodnocení situace po deseti letech došlo na další konferenci vroce 2002 vjohanesburgu. Na obou konferencích bylo vyjádřeno stanovisko nezbytné rovnováhy mezi výše zmíněnými hledisky a potřeby jejich společného rozvoje. 41 Eco-Efficiency byla poprvé vyjádřena ve zprávě Changingcourse Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj v roce Eco-Efficiency je definována jako využití takových nástrojů, které mají ekonomickou efektivitu spojenou se snižováním environmentálních dopadů. Pro dosažení eco-efficiency je třeba realizovat následující: Snížit materiální náročnost produktů a služeb. Snížit energetickou náročnost produktů a služeb. Redukovat množství toxických látek. Zvýšit recyklovatelnost materiálů. Maximalizovat udržitelné využívání obnovitelných zdrojů. Zvýšit trvanlivost výrobků. Zvýšit funkčnost produktů

22 Prevence znečištění je zaměřena již vprojektové fázi na snižování vzniku odpadů. Není smysluplné efektivně odstraňovat odpady, neboť i odstraňování odpadů zatěžuje prostředí (například spotřebou energie), ale smysluplné ke vzniku odpadů předcházet. Prevence znečištění vychází z předpokladu: je lepší (a levnější) nemocím předcházet, než je léčit. Strategie prevence znečištění je sice dobře pochopitelná, ale hůře se realizuje, neboť rozlišování mezi vhodným a méně vhodným preventivním krokem je v praxi obtížné. 43 Koncept zelené chemie Koncept čistší produkce Koncept environmentálního managementu kvality Koncept životního cyklu Ecodesign Průmyslová ekologie 44 22

23 Zelená chemie (Green chemistry) je aplikací chemie pro strategii prevence znečištění. Zelená chemie se nezabývá pouze technologickými postupy, syntézou či katalýzou, ale věnuje se i analytickým postupům, separačním reakcím a monitoringu. Koncept zelené chemie byl ustanoven roku 1995 a od roku 2000 se mu věnuje US EPA. 45 Zelená chemie se snaží navrhovat chemické syntézy tak, aby nevznikaly žádné odpady, které by se musely zpracovávat nebo likvidovat. Navrhováním bezpečnějších chemických výrob by měly vznikat produkty, které budou plně funkční a přesto s minimální nebo žádnou toxicitou. Měly by se používat obnovitelné výchozí suroviny. Odpady lze minimalizovat zaváděním katalytických reakcí do výrob na místo stechiometrických. Nepoužívat v reakcích mezistupně s dočasně modifikovanými meziprodukty například blokováním nebo chráněním funkčních skupin. Příprava meziproduktů vyžaduje další reagencie za vzniku odpadů. Syntézy by měly být navrhovány tak, aby konečný produkt obsahoval maximální podíl výchozích materiálů, pokud možno by mělo při syntéze odpadat co nejméně atomů

24 Je třeba se vyhýbat používání nebezpečných rozpouštědel, separačních látek a dalších pomocných chemikálií. Vhodnější je také snížit energetickou náročnost reakcí. Dávat přednost chemickým reakcím probíhajícím za pokojové teploty a tlaku. Množství odpadů se omezuje, jestliže se výrobky samy či snadno degradují na neškodné látky. Průběžný monitoring syntéz může pomoci při jejím řízení a omezit tak vznik vedlejších produktů. Navrhovat chemikálie a jejich skupenství (pevné, kapalné nebo plynné) tak, aby se minimalizovala možnost vzniku chemických nehod včetně výbuchů, požárů a úniků do prostředí. 47 Čistší produkcí se míní zavádění a kontinuální zlepšování preventivních a integrovaných environmentálních postupů, tedy snížení množství a toxicity odpadů (tuhých, kapalných i plynných) přímo u zdroje jejich vzniku a efektivnější využívání energií, surovin a materiálů. Tento koncept je aplikován na produkty, procesy a služby scílem zvýšit jejich eco-efficiencya snížit jejich dopady na lidskou populaci a prostředí. Čistší produkce je založena na snižování materiálních a energetických nároků, stejně jako na snižování množství toxických odpadů a emisí toxických látek ve všech stádiích výrob či služeb

25 Tento koncept zavádí požadavek použití nejlepších dostupných technologií(bat), tudíž se snaží redukovat finanční nároky stejně jako vznik environmentálních rizik. BAT představuje nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů materiálové a energetické náročnosti, Evropské referenční dokumenty BREF, pro dané obory zpracovávané a vydávané odbornými institucemi Evropské komise se zastoupením všech členských států. 49 Klade si za cíl celkové zlepšení kvality životního prostředí a dosažení vyššího stupně ochrany životního prostředí jako celku. Prevence znečištění sleduje minimalizaci vlivu na životní prostředí, zamezení přenosuznečištění a podporu environmentálních přístupů v řízení podniků. Integrovanou prevencí znečištění dochází k přechodu od samostatné ochrany jednotlivých složek životního prostředí k ochraně životního prostředí jako celku (zabránění přenosu znečištění z jedné složky do druhé)

26 Koncept čistší produkce byl poprvé zaveden do oddělení průmyslu a životního prostředí Environmentálního programu Spojených národů v roce Proces integrované prevence a omezování znečištění (IntegratedPollutionPreventionandControlIPPC) byl implementován do právního rádu České republiky 1. ledna 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), který zohlednil požadavky Směrnice Rady č. 96/61/EC. 51 Management kvality výroby či služeb je vnímán jako proces neustálého zlepšování. Koncepce environmentálního managementu kvality je obdobně definován jako neustálé zlepšování environmentálních aspektů činnosti podniku. Podkladem pro kontrolu kvality jsou mezinárodní normy, pro oblast kvality činnosti podniků se jedná o normy ISO 9000, pro oblast environmentální kvality se jedná o normy série

27 Life Cycle Thinking LCT environmentální aspekty činností zholistického pohledu scílem redukovat dopady vcelém životním cyklu produktu či činnosti. LCT definuje zodpovědnost každého uživatele kterékoli fáze životního cyklu produktu či služby za environmentální dopady spojené slibovolnou fází životního cyklu. Rozšířená zodpovědnost výrobců za dopady spojené sužíváním jejich výrobků a sjejich odstraňováním je jeden z aspektů LCT. 53 Perspektiva životního cyklu je Nad lokální Nad organizační Nad látková LCA je nástroj pro analýzu a hodnocení nikoliv nástroj rozhodovací

28 Spotřebitelé by se měli stále více zajímat o historii výrobku, který si kupují. LCT vyzývá každého, kdo je součástí životního cyklu produktu k zodpovědnosti, aktivní roli a k vnímání všech relevantních externích efektů. Dr. Klaus Toepfer Výkonný ředitel UNEP (2004) 55 Náklady Výroba design Znečištění Dopady vznikají při výrobě i užívání Kč kwh kg Investice do vývoje je nejefektivnější bod systému Vývoj Provoz Čas 56 28

29 Environmentální šetrnost Zelení idealisté Černí psi A Zelené hvězdy B Inovace Záměr? Pozice? Jak? Ekonomický výnos 57 Koncept Ecodesignurozšiřuje úkoly designu (vzhled, materiály, funkčnost, bezpečnost) o oblast environmentálních dopadů. Cílem ecodesignuje navrhovat takové výrobky, jejichž environmentální dopady budou co nejmenší vcelém jejich životním cyklu. Ve fázi designu výrobku je předurčena většina jeho budoucích environmentálních dopadů (cca 80%). Základními hesly ecodesignujsou: dematerializace, detoxifikace, snížení energetické náročnosti při zachování požadovaných vlastností a svhodným skloubením ceny a kvality, trvanlivost, spolehlivost adaptovatelnost, multifunkčnost, aktualizovatelnost

30 HESLO ECODESIGNU: Nenavrhujme výrobky, ale životní cykly. Neshánějme výrobek jako takový, ale splnění funkce kterou potřebujeme. Není důležité mít doma moderní kalhoty, ale nosit kvalitní kalhoty co nejdéle. Výrobky poháněné lidskou, větrnou či sluneční energií rádio Freeplay původně vyvinuté pro Afriku, nyní SONY, Philips Svítilny, nabíječka mobilního telefonu zabudovaná do boty Bavlna, která přirozeně roste v různých barvách. Organické pěstování plodiny bez umělých hnojiv a pesticidů Přirozeně zbarvená bavlna eliminuje užívání barviv, formaldehydu a bělících prostředků 59 Myšlenkovým rámcem průmyslové ekologie je aproximace průmyslových systémů jako systémů přírodních. Zabývá se systematickou analýzou materiálních a energetických tokůvprůmyslovém systému scílem minimalizovat vznik odpadů a nepříznivých environmentálních dopadů. Podobně jako LCT zkoumá procesy výroby holisticky a vytváří analogie spřírodními systémy, kde výstupy (produkty, odpady) z jednoho systému tvoří vstupy do systémů následných

31 Je zde vytvářena síť průmyslových systémů, kde materiálové a energetické toky na sebe účinně navazují, což poskytuje každému účastníku sítě výhody a zvyšuje jeho efektivitu. Odpady zjednoho procesu se stávají vstupem do procesu dalšího a tudíž je minimalizován jejich environmentální dopad. Průmyslová ekologie používá pojem průmyslový metabolismus. 61 Politické nástroje Procedurální nástroje Analytické nástroje 62 31

32 Za politické nástroje lze obecně považovat takové, které byly začleněny do politické administrativy, tedy dostaly se do konkrétních zákonů či směrnic. Patří sem například Zákon o chemických látkách Zákon o odpadech včeské republice. Zákon o IPPS Na úrovni Evropské unie si uveďme například Směrnici 96/61 EU o Integrované prevenci znečištění nebo Směrnici 94/62/EC o obalech. 63 Mezinárodní standardy: mezinárodně přijaté postupy určitých činností. vyhlašuje Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), která byla založena v roce 1962 Ženevě, ve Švýcarsku. Mezinárodní standard ISO 9000 se zabývá managementem a zajišťováním kvality. Speciálně pro oblast environmentálního managementu byly přijaty následující standardy: ISO Environmental management systems (EMS) ISO Environmentální audity ISO Ekolabeling ISO Hodnocení environmentální účinnosti ISO Hodnocení životního cyklu (LCA) ISO Ekodesign

33 Procedurální nástroje jsou konkrétní postupy, které jsou vyžadovány v určitých oblastech ekologického managementu. Environmental Impact Assessment - EIA Environmental management and audit scheme EMAS Ecoaudity Ecolabeling 65 EIA byla přijata směrnicí Rady Evropy 85/337/EU a modifikována směrnicí 57/11/EU. Jedná se o systém výzkumných a technických zpráv cílených na zjištění možných dopadů určitého projektu (výroby, stavby apod.) na životní prostředí

34 EMAS je systém neustálého zlepšování environmentálních aspektů vpodnikání a je zakotven ve směrnici EEC 1836/93. Vyl vytvořen především pro subjekty zabývající se průmyslovou výrobou, výrobouenergie, recyklováním a zneškodňováním odpadů. Soulad řízení výrobních aktivit s řešením jejich nepříznivých vlivů na životní prostředí. Vede k zajištění prosperity podniku, neboť dodržování opatření přispívá k úsporám materiálů a energií, k nižším poplatkům za zatěžování životního prostředí, minimalizaci pokut a zvyšuje kvalitu výroby. 67 EMS Environmental management system slouží kzajištění efektivního začleňování environmentálního managementu do celkového systému podniků. Pro zavádění EMS se používají normy ISO Podle Programu EMAS spočívá rozdíl ve verifikování systému a zejména v povinnosti podniku informovat o svých cílech veřejnost. Odkaz na zákon o svobodném přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (zákon č. 123/1998 Sb.) Vychází se z předpokladu, že dostatečně informovaná a tím i motivovaná veřejnost působí příznivě na zavádění EMAS v podnicích

35 Eco-audit je nezávislé metodické testování, zda aktivity a předsevzetí týkající se životního prostředí, vzešlé z legislativních požadavků, splnily očekávané cíle. Jinak řečeno, eco-auditem si management ověřuje, zda podnik splňuje vyžadovaná legislativní opatření týkající se životního prostředí. Eco-adudity slouží k nalézání problémů a pomáhají je řešit. 69 Označování výrobků, jež splňují určitá kritéria, značkami vyjadřujícími jejich nižší dopady na životní prostředí. Cílem ekoznaček je informovat zákazníky a spotřebitele. Ekolabelingmá význam nejen vinformování zákazníků, ale také vjejich motivování volit si výrobky, které zatěžují životní prostředí méně. Zájem zákazníků o takto označené výrobky pak motivuje i výrobce o získání ekoznaček

36 Typ I: jež na základě normy ISO udělují jednotlivé státy. Typ II: vlastní environmnentálníprohlášení výrobců dle ISO Typ III: environmentální deklarace o produktu -založené na hodnocení životního cyklu dle ISO Environmental product declaration(epd). 71 Švédsko USA Taiwan Norsko 72 36

37 Svoji státem garantovanou značku mají také čeští ekologičtí zemědělci BIO Produkt ekologického zemědělství. Bližší informace o této značce i o podmínkách a kontrole jejího používání je možné nalézt na adrese 73 Evropská unie má také svůj program označování ekologicky šetrných výrobků. Evropskou značkou, obdobnou našemu EŠV je ekoznačka kytička. Podmínky značení touto ekoznačkou EU i seznam certifikovaných výrobců a výrobků jsou k dispozici na adrese ment/ecolabel

38 Posuzování životního cyklu - Life Cycle Assessment (LCA) a LCC -Life Cycle Costing Hodnocení environmentálních rizik -Environmental Risk Assessment (ERA); Cost Benefit Analysis(CBA) a Cost Effectiveness Analysis(CEA), Účetnictví materiálových toků Material Flow Accounting Input Output Analysis(IOA). 75 se zabývá zdravotními riziky přítomnosti jednotlivých látek v životním prostředí. Předmětem zájmu ERA je nejen zdraví člověka, ale také zdraví a funkčnost ekosystémů. ERA se obvykle používá khodnocení, zda studovaný proces (podnik, kontaminovaná lokalita) vede kpřekročení určitých, obvykle legislativně daných, koncentračních limitů a může ovlivnit zdraví člověka či ekosystémů

39 nástroj hodnocení ekonomických a environmentálních přínosů a nákladů s ohledem na sledovanou činnost či projekt. Příjmy i výdaje jsou vyjadřovány monetárněa obvykle bývají hodnocené pro určitý region, ovšem smožností vyjadřovat účinky i v jiných regionech. 77 MFA analyzuje materiálové vstupy a výstupy vrámci určitého regionu a hodnotí environmentální dopady těchto toků. MFA sleduje jednotlivé průmyslové i další procesy daného regionu obvykle vhorizontu jednoho roku. Variantou zaměřující se na určitou látku či prvek je substance flow analysis SFA

40 Sleduje materiálové a energetické vstupy a výstupy vrámci daného regionu, a jejich hodnoty vyjadřuje monetárně. Zaměřuje se především na produkci a spotřebu, vposlední době bývá součástí IOA i produkce odpadů. Vpřípadě, že některým emisním tokům je přiřazena ekonomická hodnota, jako například emisní povolenky skleníkových plynů, může i IOA být užitečným nástrojem analýzy environmentálního managementu. IOA se obvykle používá pro hodnocení ekonomických důsledků změn výroby či určitých přijatých opatření. 79 Komu může sloužit

41 K porovnávání produktů. Hodnocení technologií Iniciativy IPP (prevence znečištění) Snaha o šetření surovin a zdrojů Vývoj nových produktů, inovace existujících Interní vývoj a zlepšování podniků Studium a chápání environmentálních dopadů technologií a jejich spojení -s hodnocením životního prostředí na lokální a regionální úrovni Komunikaci s veřejností Výchově 81 Strategické plánování Marketing Informace získané z LCA mohou sloužit jako část komplexněji a zodpovědněji vnímaného rozhodovacího procesu

42 Akademie, univerzity Společnosti Správní úřady Neziskové organizace Výzkum, výuka, posudky Varování Ekolabeling Hot-spot IPPC Porovnávání produktů a technologií Kritéria ekolabelingu Požadavky na výrobky Politika a zákony Daně a poplatky Informovanost veřejnosti Varování Informovanost 83 ČSN EN ISO 14040:2006 Environmentální management Posuzování životního cyklu Zásady a osnova ČSN EN ISO 14044:2006 Environmentální management Posuzování životního cyklu Požadavky a směrnice ČSN ISO/TR 14047:2004 Environmentální management Posuzování životního cyklu Příklady aplikace ISO ČSN ISO/TS 14048:2003 Environmentální management Posuzování životního cyklu Formát dokumentace údajů ČSN ISO/TR 14049:2001 Environmentální management Posuzování životního cyklu Příklady aplikace ISO pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy 84 42

43 LCA vyplynulo z: Průmyslové potřeby srovnávat alternativy (obalové materiály) Postavení průmyslu vs. veřejné mínění (diskuse o dětských plenách) Akademického přístupu k analýze systémů a celkového zlepšování systémů Nezávisle vyvinuté praktické metodiky: Výsledky studií nebyly porovnatelné Metodiky byly voleny s ohledem na očekávaný výsledek 85 D. Hodnocení technologií E. Hodnocení Průmyslové ekologie Strategické G. Zprávy o kvalitě ŽP I. Marketing Interní C. Průmyslový Benchmarking F. Měření dopadů A. Sady dat Externí B. Zlepšování účinnosti H. Labeling J. Podpora prodeje Taktické 86 43

44 LCA je nástroj pro třídění a uspořádávání dat. Ukazuje jak lze informace o výrobě dávat do vztahu k životnímu prostředí. Ukazuje, která data je třeba získat. Dává nástroje pro hodnocení kvality dat. 87 Porovnávání technologií Určování možností zlepšení klíčové operace Možnosti úspor materiálů a energií Ekonomický přínos 88 44

45 Data o jednotlivých společností či technologií mohou sloužit pro určování nejvhodnějších postupů (BAT Best Availaibe Technology) Na základě společných databází vznikají globální odhady možných zlepšení průmyslových aktivit. To se používá pro tvorbu různých predikčních scénářů. 89 Hodnocení dopadů nových technologií. Podklady pro jiné aktivity obchodní a investiční, správní, technologické, navrhování limitů. Strategické plánování volba mezi technologiemi

46 Určování emisí CO2 apod. Přímé a nepřímé inventarizace emisí a spotřebovávání zdrojů podklady pro scénáře a modely. Environmentální dopady mají ekonomickou významnost. 91 Ekoznačky EPD Strukturování informací pro zákazníky

47 Volba strategie jak získávat zákazníky Nové technologie - ekodesign 93 Přímá komunikace se zákazníky Informace o produktu 94 47

48 Historicky jsou otázky životního prostředí vnímány jako koncové dopady technologií a produktů. Chybí celostní pohled na systém. Environmentální dohody vzdušné emise by měly být vnímány jako pevné odpady (součást odpadového hospodářství) Obecné vnímání environmentálního hospodářství jako dražšího (náklady na nápravy jsou dosud vnímány jako kladné investice) Mnoho iniciativ již ukázalo, že nástroje integrované prevence jsou ekonomické Ačkoli je mnoho objektivních důvodů pro změnu praxe, dosud k posunu nedošlo. To je úkol pro LCM: myslet v systémech Integrovat environmentální aspekty do obchodních strategií Inspirovat politiku 95 Vládní nařízení, legislativa, politické postoje (recyklace, rozšířená zodpovědnost výrobců, Integrated Product Policy IPP) Globální snahy, Kjótský protokol (změny klimatu) Tržní vztahy zákaznícimohou vyžadovat environmentálně příznivé produkty Spotřebitelé, nevládní sdružení více požadují environmentální informace Snaha institucionálních investorů (investiční a penzijní fondy, banky, pojišťovny) rozhodovat se podle environmentálních informacích o produktech a společnostech a regionech Rozšířené vnímání zodpovědnosti vedení podniků i na oblast životního prostředí (Extended Producer Responsibility EPR) Image a reputace subjektů 96 48

49 Nejde o to z čeho je vyroben, ale který z nich bude mít pro naplnění funkce menší dopady. Tím, že vezmu dřevěný, třeba spotřebuji více paliva a pod