O čištění zubů na Lékařské fakultě

Transkript

1 O čištění zubů na Lékařské fakultě Datum Kategorie Téma Zdroj Autor Čtenost (13:03:15) Internet Zuby Denik.cz Redakce - V rámci oslav již 10. ročníku Světového dne ústního zdraví, který se konal včera a měl připomenout důležitost zdraví úst a zlepšit povědomí o významu ústní hygieny, se dnes na Lékařské fakultě Ostravské univerzity uskuteční tematický workshop. Účastníci se dozvědí, jak vzniká zubní kaz, proč dochází ke krvácení dásní nebo třeba, jak souvisí stav chrupu a dásní s celkovým zdravím lidského těla. Součástí workshopu bude i praktický nácvik čištění chrupu. Akce začne v 17 hodin v budově ZY v místnosti číslo 127. Přednášet budou studenti zubního lékařství z Univerzity Palackého.

2 Zdravá ústa zdravé tělo :01 Zdroj: MT Autor: nam Čeští zubní lékaři díky všeobecnému medicínskému vzdělání odhalí u pacientů také celková onemocnění, např. AIDS. Na souvislost celkového zdraví se zdravím chrupu upozornil letošní Světový den ústního zdraví 20. března. Na splynutí zubního lékařství s medicínou je založena tzv. Pražská stomatologická škola, na jejíž základy vzdělávání stomatologů v ČR navazuje. Zubní zdraví prodlužuje život o 2,2 roku, to je více než efekt onkologie. Je to dáno tím, že dopady špatného stavu dutiny ústní jsou značné a zároveň se týkají všech, řekl novinářům prezident České stomatologické komory (ČSK) docent MUDr. Roman Šmucler, CSc. V případě pokročilého onemocnění parodontu představuje hnisající plocha až 10 centimetrů čtverečných. Kromě ztráty chrupu způsobuje mohutnou reakci imunitního systému, vedoucí k vyplavování látek, které se usazují zejména v kardiovaskulárním systému a urychlují vznik nemocí srdce a cév a následnou příhodu v podobě srdečního infarktu nebo mrtvice. Nepříznivý efekt špatného zubního zdraví je prokázán také v oblasti demence, kdy se vytváří řada substancí, jež vedou například k Alzheimerově chorobě. Velké zatížení imunitního systému pravděpodobně umožňuje vznik některých zhoubných nádorů. Existuje rovněž spojení mezi dutinou ústní a diabetem, kdy na straně jedné diabetici, zejména druhého typu, podstatně rychleji přicházejí o chrup. A platí to i naopak, chronické záněty v dutině ústní dramaticky urychlují vznik komplikací cukrovky, například cévních onemocnění, ale i třeba onemocnění oka, vyjmenoval docent Šmucler. Členka představenstva ČSK MUDr. Štěpánka Bálková doplnila, že u dětí dokáže zubní lékař zachytit onemocnění, jež vůbec se zuby nesouvisí, jako je gastroezofageální reflux projevující se erozí na zubní sklovině. Můžeme tak být první, kdo pacienta odešle s tímto onemocněním na internu, řekla. Zkušenost se zubním kazem má 99,9 procenta dospělých v ČR Naším cílem není nic menšího, než místo abychom řešili cenu výplní, aby zubní výplně nebyly vůbec. Zubní kaz je až na pár výjimek preventabilní onemocnění, řekl docent Šmucler. Komora chystá projekt Česká republika bez kazu. Naučit všechny děti čistit si správně zuby by stálo 40 milionů korun, na výplně vydávají zdravotní pojišťovny ročně miliardy korun, dodal. K prevenci patří vedle správného čištění zubů pastou s fluoridy a pravidelných návštěv dentální hygienistky také preventivní prohlídka chrupu dvakrát ročně. Ačkoli to podle kritických vyjádření některých komunálních politiků tak nevypadá, ČR má podle docenta Šmuclera pravděpodobně nejhustější síť zubních ordinací na světě: 78 procent pacientů má zubního lékaře do pěti minut cesty a 99 procent do 15 minut cesty. Problém ovšem je se zajištěním této péče v některých odlehlých oblastech. Ministerstvo zdravotnictví spouští dotační program na podporu otevírání ordinací v místech, kde nyní chybějí. Dotaci dostane také začínající zubní lékař, který přebírá ordinaci po kolegovi odcházejícím do důchodu. Zeptali jsme se doc. Šmuclera na specifika českého zubního lékařství:

3 Historicky u nás existuje Pražská stomatologická škola, jejím rysem je splynutí zubního lékařství s medicínou. Razili jsme vždy obor stomatolog v pojetí, jako je třeba obor urolog, tedy lékař, který je všeobecně erudován a zároveň má vysoké povědomí o svém oboru. Vycházelo to z toho, že na lékařské fakultě se má budoucí zubní lékař hodně dozvědět o všeobecné medicíně a že zuby se naučí ošetřovat v rámci tehdy první atestace a následné praxe. Strategie se před pár lety trochu otočila, zhlédli jsme se v zemích, kde to má podobu hodně praktické výuky. Pravda je přitom někde mezi. Generelně v ČR máme krásná čísla o tom, že v zubních ordinacích se daří záchyt jiných onemocnění. Když vezmu typického zubního lékaře ve Švédsku, je po ukončení školy vynikající ve výplních, ale trošku tam vázne onkologická prevence v dutině ústní. A vůbec tam není zvykem, že by pacientovi sáhli na krk. Znám statistiku kolegy zde v ČR, který je v tomto velmi pečlivý, a nedávno mi říkal, že odhalil už třicátý nádor na krku během své kariéry, a to mu není ani 50 let. Právě to je velký přínos Pražské stomatologické školy. Řadě pacientů s první metastázou na krku zubní lékaři zachránili život. Odhalili také spoustu žen s onemocněním štítné žlázy. Když v zahraničí vyprávím, že my zubaři v ČR saháme na krk, ve většině zemí EU to nechápou. Jak vypadá spolupráce stomatologů s ostatními lékaři? Posílají k vám třeba pacienty před operací, těhotné ženy? Některá spolupráce vyplývá přímo z manuálu vyšetření: posílají těhotné ženy na vyšetření chrupu, posílají pacienty před operacemi, abychom odstranili zánětlivé fokusy v ústech. Velké množství ošetření se dělá zcela mandatorně a rádi bychom dělali také další velký problém máme například s bisfosfonátovými nekrózami čelistních kostí. Pacienti přicházejí o zuby po užívání bisfosfonátů, existují i další léky, které způsobují nekrózu kosti. Rádi bychom vyšetřili všechny pacienty, než se jim takové léky nasadí, aby měli chrup v pořádku. V tom jsou drobné rezervy, ale generelně spolupráce s lékaři ostatních odborností je dobrá. Jak je to se vzděláváním zubařů, mělo by se nějak změnit? Náš systém vzdělávání donedávna byl velmi medicínský. Spousta zubních lékařů si na to stěžuje, ale já jsem na to hrdý, moc mi to pomohlo ve světě, dělám celou řadu výkonů, které nedělají kolegové na Západě, a myslím si, že Pražská stomatologická škola je filozoficky naprostá špička. Dnešní mladí zubaři jsou nedočkaví, kdy už konečně budou vrtat zub. Navrtají se jich během své kariéry ještě hodně, ale je potřeba, aby pochopili konsekvence. A když je pochopí, máme od zubních lékařů mnoho zachráněných životů díky tomu, že odhalí nádory v oblasti hlavy a krku. Nejenom ty, které patří do péče stomatologů, ale velmi často i nádory štítné žlázy, v podčelistní krajině. Velmi často si zubní lékaři všimnou autoimunitních onemocnění, když pacienta celkově ošetřují. Jsem přítelem toho, aby alespoň jedna z pěti lékařských stomatologických fakult se k tomuto typu vzdělání vrátila. V USA dospěli k tomu, co v ČR bylo před 50 lety jsou tam dva tituly. Pro ty, kteří chtějí být prakticky orientovaní, by mohla být čtyřletá nebo pětiletá škola s extrémním důrazem na praxi. A vedle toho může být delší vzdělávání pro toho, kdo se chce více zabývat medicínskými problémy. Shodujete se v tomto pojetí s kolegy stomatology? Já patřím mezi ty, kteří si myslí, že stomatologie by se měla zabývat minimálně hlavou a krkem a generelně mít náhled na pacienta. Spolu s praktickými lékaři jsme v první linii, prochází námi sto procent populace, pokud k zubaři chodí. Zubní lékař může zachránit velmi mnoho. Líbí se mi americký systém dvou stupňů vzdělání, užšího pro vysloveně prakticky

4 orientované zubní lékaře, a pak stomatology, kteří se zabývají orofaciální oblastí. S tímto pojetím starší kolegové souhlasí. Máme nyní největší problém v tom, že stát zkrátil o rok výuku, aby ušetřil peníze. Nešlo o zlepšení, ale o zlevnění. Mladí kolegové vnímají jako zdržování, když v době studia stomatologie musejí jít na dětské lékařství. Když ale mají jednou ošetřovat děti, je dobré, aby znali jejich nemoci. Stejně tak se mladí kolegové diví, proč jdou na obecnou chirurgii, obecnou internu. A teprve když jsou o pět, deset let starší, zjistí, jak jim tento základ pomáhá. A že to, že udělali během studia o pár výplní méně, posléze v praxi hravě doženou. Ale těžko se pak ještě vrátí ke komplexnímu medicínskému vzdělání, takže hrozí, že spoustu věcí přehlédnou. Snad už jsme si obhájili, že tento všeobecný medicínský základ musejí zubní lékaři mít. Zdá se, že se možná podaří, abychom se vrátili k šestiletému studiu a stále více sbližovali stomatologii se zbytkem medicíny. Snad už nehrozí, že bychom šli cestou středoškolsky vzdělaných dentistů, jak také zněl jeden z návrhů z klíčových míst... Světová dentální federace vyhlašuje jedenáctým rokem 20. březen Světovým dnem ústního zdraví loni se osvětové akce konaly ve 159 zemích světa ČSK se k oslavám připojila letos popáté vydány byly informační brožury se základními pravidly péče o chrup a edukační video v průběhu měsíce studenti zubního lékařství, dentální hygieny a dentální hygienistky předávají teoretické znalosti i praktické zkušenosti v mateřských a základních školách, dětských domovech, mateřských centrech část přednášek je věnována seniorům konají se semináře pro pedagogy mateřských škol dentální hygienistky připravily ve svých ordinacích Dny otevřených dveří letošní novinkou jsou přednášky a praktické ukázky pro neslyšící kalendář akcí na Zubaři v Praze nechtějí pacienty, kteří žádají ošetření jen na pokladnu Datum Kategorie Téma Zdroj Autor Čtenost (07:03:06) Internet Roman Šmucler Denik.cz Eva Brendlová - Podle odhadu stomatologické komory nemá jeden až dva miliony lidí v Česku zubního lékaře. Paradoxně je však v naší zemi jedna z nejhustších sítí zubařů a zvlášť v Praze a dalších velkých městech se o nedostatku mluvit nedá. Dle statistiky dojde 78 procent obyvatel do nejbližší ordinace za méně než 5 minut. Přesto se řada z nich setká s tím, že jim zubař řekne, že další pacienty nepřijímá. Dostupnost, co se týče počtu lékařů, je u nás druhá nejvyšší. Jsme daleko před Rakouskem i Německem. Problém je péče pro pacienty na pojišťovnu, prohlásil předseda stomatologické komory Roman Šmucler. Lékaři podle něj na pacientech, kteří si nechají

5 udělat jen to, co hradí pojišťovna, prodělávají. Šéf komory zmínil, že nedávno se vyřešil problém s nedostatkem zubařů specializovaných na děti pouze tím, že pojišťovny zvýšily úhrady za ošetřené kazy. Den ústního zdraví Ač pojišťovny platí za odvrtané kazy více, zubaři podporují povědomí o tom, jak kazivosti chrupu účinně bránit. Právě na dnešek připadá Den ústního zdraví. Jeho tématem je souvislost péče o zuby s celkovým zdravotním stavem. Zánět dásní totiž může zhoršit cukrovku nebo zvýšit riziko kardiovaskulárního onemocnění. Stomatologická komora připravila řadu akcí zaměřených hlavně na správné čištění zubů. Studenti dentální hygieny ve vinohradské nemocnici budou vysvětlovat zájemcům i to, jak a proč používat mezizubní kartáček. V areálu nemocnice vytvoří sedm tematicky zaměřených stanovišť, například na těhotné ženy, seniory, malé děti. Kdo bude mít zájem, může si ve středu prohlédnout výukové centrum dentálních hygienistů během dne otevřených dveří. Akce Dne ústního zdraví Vinohradská nemocnice dnes po celý den Studenti 3. lékařské fakulty budou dnes návštěvníkům nemocnice vysvětlovat, jak se správě starat o své zuby. Výukové centrum studentů Zájemci si mohou prohlédnout výukové centrum studentů dentální hygieny. Sídlí na Alšově nábřeží 6 v Praze 1. Den otevřených dveří Ordinace dentální hygieny Barrandov Smile pořádá den otevřených dveří. Přednáška pro maminky Interaktivní přednáška pro veřejnost se koná v mateřském centru Řepík v Praze 6. Zaměřena bude hlavně na zoubky malých dětí a správnou péči o ně.

6 Chronické záněty dásní mohou zhoršovat cukrovku a onemocnění cév Datum Kategorie Téma Zdroj Autor Čtenost (18:03:00) Sociální sítě Zuby Facebook OZdravotnictví - Chronické záněty dásní mohou podle stomatologů zhoršovat cukrovku a onemocnění cév. Zdravé zuby naopak prodlouží délku života o 2,2 roku. Zástupci vedení České stomatologické komory (ČSK) to řekli na dnešní tiskové konferenci ke Světovému dni ústního zdraví. Neléčený chronický zánět ovlivňuje i vzdálené orgány. Bakterie prostupují do krevního řečiště a dostávají se i do cév, popsala Štěpánka Bálková z předsednictva ČSK. Zánět dásní tak podle ní znamená až dvojnásobné riziko nemocí srdce a cév. Je dokonce vyšší než u pacientů s vyšším cholesterolem, dodala. Zdraví zubů a dásní se vzájemně ovlivňuje i s cukrovkou, kterou v Česku trpí asi osm procent lidí a čtvrt milionu o ní ještě neví. Zánětlivá onemocnění v dutině ústní podle Bálkové zvyšuje hladinu krevního cukru a zároveň jsou sliny diabetiků sladké, takže poškozují zuby. Chronický zánět dásní mají podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera pacienti v ústech ne měsíce, ale někdy i roky nebo desetiletí. Kromě ztráty chrupu to znamená obrovskou reakci imunitního systému, dodal. Prokázaný je podle něj i vliv na vznik demence. Kromě správného čištění, zubní pasty s fluorem a preventivních návštěv u zubaře a zubního hygienika je podle Bálkové čtvrtým pilířem péče o zuby také zdravé stravování. Světový den ústního zdraví, který byl stanoven na 20. března, se připomíná ve 160 zemích světa. Akce s ním spojené jsou po celý měsíc na mnoha místech v Česku. zdroj: ČTK Nepodceňujte zánět dásní. Může zhoršit cukrovku a "přeskočit" na srdce Datum Kategorie Téma Zdroj Autor Čtenost (14:03:04) Internet ČSK Eurozpravy.cz EuroZprávy.cz / ČTK - Praha - Stav zubů a dásní se vzájemně ovlivňuje s cukrovkou i postižením cév. Upozornili na to zástupci vedení České stomatologické komory (ČSK) u příležitosti dnešního Světového dne ústního zdraví. "Neléčený chronický zánět ovlivňuje i vzdálené orgány. Bakterie prostupují do krevního řečiště a dostávají se i do cév," popsala Štěpánka Bálková z předsednictva ČSK. Zánět dásní tak podle ní znamená až dvojnásobné riziko nemocí srdce a cév. "Je dokonce

7 vyšší než u pacientů s vyšším cholesterolem," dodala. Zánětlivá onemocnění v dutině ústní podle Bálkové zvyšuje hladinu krevního cukru a zároveň jsou sliny diabetiků sladké, takže poškozují zuby. Chronický zánět dásní mají podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera pacienti v ústech ne měsíce, ale někdy i roky nebo desetiletí. "Kromě ztráty chrupu to znamená obrovskou reakci imunitního systému," dodal. Prokázaný je podle něj i vliv na vznik demence. Kromě správného čištění, zubní pasty s fluorem a preventivních návštěv u zubaře a zubního hygienika je čtvrtým pilířem péče o zuby také zdravé stravování.

8 Záněty dásní zhoršují cukrovku, lidé se zdravými zuby žijí déle Datum Kategorie Téma Zdroj Autor Čtenost (12:03:00) Internet ČSK Idnes.cz ČTK - Chronické záněty dásní mohou podle stomatologů zhoršovat cukrovku a onemocnění cév a přispívají i ke vzniku demence. Zdravé zuby naopak prodlouží délku života o 2,2 roku. Na pondělní tiskové konferenci ke Světovému dni ústního zdraví to řekli zástupci vedení České stomatologické komory (ČSK). Neléčený chronický zánět ovlivňuje i vzdálené orgány. Bakterie prostupují do krevního řečiště a dostávají se i do cév, popsala vliv zánětu dásní na lidské zdraví Štěpánka Bálková z předsednictva ČSK. Zánět dásní tak podle ní znamená až dvojnásobné riziko nemocí srdce a cév. Je dokonce vyšší než u pacientů s vyšším cholesterolem, dodala. Zdraví zubů a dásní se vzájemně ovlivňuje i s cukrovkou, kterou v Česku trpí asi osm procent lidí a čtvrt milionu o ní ještě neví. Zánětlivá onemocnění v dutině ústní podle Bálkové zvyšuje hladinu krevního cukru a zároveň jsou sliny diabetiků sladké, takže poškozují zuby. Chronický zánět dásní mají podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera pacienti v ústech ne měsíce, ale někdy i roky nebo desetiletí. Kromě ztráty chrupu to znamená obrovskou reakci imunitního systému, dodal. Prokázaný je podle něj i vliv na vznik demence. Kromě správného čištění, zubní pasty s fluorem a preventivních návštěv u zubaře a zubního hygienika je podle Bálkové čtvrtým pilířem péče o zuby také zdravé stravování. Světový den ústního zdraví, který byl stanoven na 20. března, se připomíná ve 160 zemích světa. Akce s ním spojené jsou po celý měsíc na mnoha místech v Česku.

9 Ústní hygiena má přímou souvislost s celkovým zdravím člověka Datum Kategorie Téma Zdroj Autor Čtenost (11:03:04) Internet Zuby Novinky.cz das, Novinky - Každým rokem 20. března vyhlašuje Světová dentální federace Světový den ústního zdraví. Ústředním tématem letošního ročníku se stala zpráva, že ústní hygiena ovlivňuje celkové zdraví člověka. Jinými slovy, pokud budeme jíst vyváženou stravu bez nadbytečného množství sladkostí, sladkého pečiva a limonád, vyhneme se fast foodům, nebudeme kouřit ani pít alkohol a budeme si zuby správně a pravidelně čistit, snížíme si riziko vzniku cukrovky, srdečních onemocnění, respiračních chorob nebo některých druhů rakoviny. A jak by správná péče o chrup měla vypadat? Odborníci doporučují čistit si zuby standardně dvakrát denně. A to tak dlouho, dokud z nich neodstraníte plak, což poznáte podle toho, že budou dokonale hladké. Důležitý je i nácvik správné techniky, s čímž vám pomůže dentální hygienistka. Pokud si stále nejste jistí, že děláte všechno správně, můžete zkusit třeba tablety na zvýraznění plaku, které vám ukážou, kde jste si zuby vyčistili nedostatečně. Nebo můžete vyzkoušet mobilní aplikaci, kterou propojíte s elektrickým sonickým zubním kartáčkem a která vám na detailní 3D mapě vašich úst ukáže, která místa vynecháváte nebo kde na kartáček tlačíte příliš. Pozornost byste měli věnovat i mezizubním prostorům, a to každý den. Spousta pacientů si stále odmítá připustit, že pravidelně rovná se denně, nikoliv dvakrát týdně, upozorňuje dentální hygienistka Jana Křepelková. Vhodnou velikost mezizubních kartáčků vám doporučí právě na dentální hygieně, zaleknout byste se neměli ani krvácení během prvních dnů čištění mezizubních prostor. Nejedná se o poranění dásní. V dásni je zánět a ta krvácí na podnět. Zhruba do týdne pravidelného čištění krvácení ustoupí a zánět zmizí, ujišťuje Křepelková. Kromě klasických mezizubních kartáčků a dentálních nití můžete vyzkoušet i přístroj, který vám prostory mezi zuby vyčistí rychle letícím aerosolem čisté nebo ústní vody, což ocení i majitelé rovnátek, můstků, korunek nebo implantátů. Nepříjemný zápach z úst Přibližně jedna čtvrtina populace trpí zápachem z úst. Osmdesát procent případů halitózy, tedy nepříjemného zápachu z úst, má původ v dutině ústní. Konkrétně v zanedbané dentální hygieně, onemocnění dásní, parodontitidě nebo v povlaku jazyka, kde přebývají

10 mikrobi, popisuje dentální hygienistka. Jestliže si zuby i prostory mezi nimi čistíte důkladně, možná máte problém právě s hygienou jazyka. Nejvíce plaku na jazyku se nachází vzadu na kořeni, kde jej ale bývá těžké odstranit kvůli dávivému reflexu, upozorňuje odbornice. Podle ní se jazyk čistí pouze z horní strany na hřbetu a hrotu, případně na kořeni, pokud to snesete. Spodní část se čistit nemá, protože by se mohla poranit její jemná tkáň. Také není třeba čistit jazyk denně, protože povlak na něm je do jisté míry fyziologický. Některým pacientům jej doporučuji čistit dvakrát až třikrát týdně, jiným jen při obtížích, dodává odbornice. K vyčištění jazyka můžete použít jemný klasický kartáček, speciální škrabku na jazyk nebo speciální nástavec, který nasadíte na elektrický zubní kartáček. Tento způsob považuji za velmi šetrný, nástavec plak díky sonickým vibracím jen jemně rozruší, konstatuje Jana Křepelková. Pokud chcete mít svěží dech, dodržujte i pravidelný pitný režim zahrnující především čistou vodu. Pravidelné prohlídky u dentisty Zapomínat byste neměli ani na pravidelné zubní prohlídky jednou za půl roku, což platí i u dětí. Studie Světové dentální federace v rámci letošního ročníku Světového dne ústního zdraví odhalila, že rodiče začínají s prevencí u svých dětí pozdě. Jen 13 % rodičů vzalo svého potomka k zubaři ještě před jeho prvními narozeninami. Dvacet čtyři procent rodičů odložilo první návštěvu na dobu mezi prvním a třetím rokem věku dítěte, 22 % pak na období mezi čtvrtými a šestými narozeninami. A 20 % rodičů dokonce uvedlo, že jejich dítě ještě na prohlídce u zubaře nebylo vůbec. Studie probíhala v 10 zemích světa mezi více než 4000 rodiči dětí ve věku 18 let a méně. Je znepokojivé zjistit, že se většina dětí nedostane na preventivní zubní prohlídku v doporučeném věku, upozorňuje doktorka Kathryn Kellová, prezidentka Světové dentální federace. Rodiče by měli navštívit zubaře poté, co se jejich dítěti začne prořezávat první zub. Tedy nejpozději kolem jeho prvních narozenin, dodává Kellová. Podle studie navíc jen 43 % rodičů kontroluje, jestli si jejich dítě vyčistilo zuby před spaním, 40 % rodičů pak dohlíží, aby si potomek čistil zuby dvakrát denně a jen 26 % rodičů uvedlo, že svým dětem čistili zuby osobně od chvíle, kdy se jim vyklubal první zub.

11

12

13

14

15