P Ř Í K A Z. Miloš Veselý, nar , bytem Sokolovská 14/324, Praha 9, PSČ ,

Transkript

1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 7. března 2018 Č. j.: 2018 / / 570 Sp. zn.: Sp/2018/90/573 Počet stran: 11 P Ř Í K A Z Česká národní banka (dále jen ČNB ), jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoČNB ) a orgán dohledu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ ), rozhodla podle 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen ZPřest ) ve spojení s 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů v řízení o přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do , vedeném s Milošem Veselým, nar , bytem Sokolovská 14/324, Praha 9, PSČ , takto: Miloš Veselý, nar , bytem Sokolovská 14/324, Praha 9, PSČ , je vinen, že v žádosti společnosti, IČO, se sídlem /,, PSČ, o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ, došlé ČNB dne , a to v dotazníku označeném jako Doklad k posouzení důvěryhodnosti (fyzická osoba) jím podepsaném a datovaném dne , tvořícím přílohu žádosti, a) záporně odpověděl na otázku, zda byl statutárním orgánem právnické osoby v období až tři roky před vydáním rozhodnutí o úpadku této právnické osoby nebo před zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že její majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, resp. v období až tři roky před prohlášením konkurzu na majetek této právnické osoby nebo před povolením vyrovnání, ačkoli byl v období od do , a tedy i v okamžiku, kdy Krajský soud v Praze usnesením č.j. / - ze dne prohlásil konkurs na majetek společnosti, IČO, se sídlem /,, PSČ, jednatelem této společnosti a současně ačkoli byl v období od do , a tedy i v okamžiku, kdy Městský soud v Praze usnesením č.j. / -_- ze dne rozhodl o prohlášení konkursu na majetek společnosti, IČO, se sídlem /_,, PSČ, jednatelem této společnosti, b) záporně odpověděl na otázku, zda s ním bylo zahájeno trestní stíhání pro některý z trestných činů uvedených v bodu 3. 1 dotazníku a toto trestní stíhání stále trvá,

2 ačkoli byl v době podepsání dotazníku i v okamžiku jeho předložení ČNB trestně stíhán v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 5/2015, resp. u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 To 12/2017 pro trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle 234 odst. 3 a 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, i když si musel být vědom toho, že se údaje poskytované ČNB nezakládají na pravdě, a že ČNB v důsledku toho nebude v řízení o žádosti disponovat potřebnými informacemi, tedy minimálně z nedbalosti uvedl nepravdivý údaj v žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, čímž spáchal přestupek podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do , za což se mu ukládá podle 147 odst. 2 ZSÚ, ve znění účinném do pokuta ve výši Kč (slovy třicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u ČNB, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol Identifikace účastníka O D Ů V O D N Ě N Í (1) Obviněný Miloš Veselý 1 (dále jen účastník ) byl podle údajů uvedených v obchodním rejstříku v době od do jedním ze dvou jednatelů společnosti 2, oprávněné podnikat v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Skutková zjištění a právní posouzení (2) Dne předložila společnost, prostřednictvím účastníka, jakožto jejího jednatele 3, ČNB žádost o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ (dále jen Žádost ). Tímto dnem bylo o Žádosti zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. S-Sp-2017/00278/CNB/571. Žádost byla podána v tzv. přechodném období podle 169 ZSÚ a společnosti tak jejím podáním zůstalo ve smyslu 169 odst. 1 ZSÚ zachováno podnikatelské oprávnění uvedené v bodu (1). (3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (dále jen poskytovatel ) stanoví 11 ZSÚ, přičemž podrobnosti těchto náležitostí jsou blíže vymezeny ve vyhlášce č. 381/2016 Sb., o žádostech, oznámeních 1 Miloš Veselý, nar , bytem Sokolovská 14/324, Praha 9, PSČ , IČO, se sídlem /,, PSČ. 3 Účastník je v Žádosti označen jako jednatel, vedoucí osoba i kontaktní osoba za společnost Samotnou Žádost za společnost účastník vlastnoručně podepsal dne

3 a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen vyhláška ), a to především v 3 vyhlášky. (4) Podle 3 odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky se za jednu z náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti poskytovatele považují doklady k posouzení důvěryhodnosti členů správní rady, statutárního a dozorčího orgánu žadatele nebo jiného obdobného orgánu žadatele [a to pro účely ověření splnění podmínky podle 10 odst. 1 písm. c) ZSÚ důvěryhodnost žadatele a osob ovládajících žadatele]. Těmi se podle 2 písm. a) vyhlášky rozumí též doklad o bezúhonnosti podle 163 ZSÚ, prohlášení obsahující údaje k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a údaje a doklady o dosavadní činnosti fyzické osoby za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení sankce za přestupek nebo správní delikt související s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností, 2. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, anebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, a 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu. (5) Doklady o dosavadní činnosti člena orgánu žadatele, který je fyzickou osobou, jsou ČNB v řízeních o žádostech podle ZSÚ zpravidla předkládány v podobě vyplněného formuláře/dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (fyzická osoba), který je k dispozici na webových stránkách ČNB. (6) V rámci řízení o Žádosti společnost k doložení podmínky důvěryhodnosti účastníka doporučeného formuláře ČNB využila a vyplněný formulář (dále jen Dotazník ), vlastnoručně podepsaný účastníkem dne , předložila společně s Žádostí. (7) Jednou z otázek, jejíž zodpovězení je pro účely vyhodnocení důvěryhodnosti posuzované osoby vyžadováno, je otázka položená v části II. rubrice Dotazníku. V ní je posuzovaná osoba žádána o odpověď, zda Byl/a statutárním orgánem, členem statutárního orgánu, členem dozorčího orgánu nebo správní rady, osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti, anebo osobou, která podstatným způsobem ovlivňovala chování právnické osoby či se na něm významně podílela, nebo která takovou osobu ovládala v období až tři roky - před vydáním rozhodnutí o úpadku této právnické osoby nebo před zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že její majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, - před prohlášením konkurzu na majetek této právnické osoby nebo před povolením vyrovnání, nebo - před pravomocným pozastavením či odnětím povolení k výkonu podnikatelské činnosti z jiných důvodů než na její žádost nebo zavedením nucené správy v této právnické osobě?. (8) Účastník v Dotazníku na uvedenou otázku odpověděl záporně, když v příslušné rubrice označil odpověď ne

4 (9) Z údajů uvedených v obchodním rejstříku je ČNB známo, že účastník byl v období od do jednatelem společnosti 4 (10) Podle 133 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do , byl statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. (11) Z údajů uvedených v obchodním rejstříku dále vyplývá, že ohledně společnosti bylo usnesením Městského soudu v Praze č.j. : / -_- ze dne rozhodnuto o jejím úpadku a o prohlášení konkurzu na její majetek, a to s účinky k (12) Z bodů (9) až (11) tedy vyplývá, že účastník byl v okamžiku účinků rozhodnutí Městského soudu v Praze o úpadku společnosti a o prohlášení konkurzu na ejí majetek statutárním orgánem této právnické osoby. Jako takový byl proto povinen na otázku popsanou výše v bodu (7) odpovědět kladně a uvést podrobnosti své odpovědi. (13) Z údajů uvedených v obchodním rejstříku vyplývá, že účastník byl v období od do jednatelem společnosti 5 (14) Z údajů uvedených v obchodním rejstříku dále vyplývá, že na majetek společnosti byl usnesením Krajského soudu v Praze č.j. / - ze dne prohlášen konkurz, a to s účinky k (15) Z bodů (10), (13) a (14) tedy vyplývá, že účastník byl v okamžiku účinků rozhodnutí Krajského soudu v Praze o prohlášení konkurzu na majetek společnosti statutárním orgánem této právnické osoby. Jako takový byl proto povinen na otázku popsanou výše v bodu (7) odpovědět kladně a uvést podrobnosti své odpovědi. (16) Další z otázek, jejíž zodpovězení je pro účely vyhodnocení důvěryhodnosti posuzované osoby vyžadováno, je otázka položená v části II. rubrice 3.11 Dotazníku. V ní je posuzovaná osoba žádána o odpověď, zda s ní Bylo zahájeno trestní stíhání pro některý z trestných činů uvedených v bodu a toto trestní stíhání stále trvá?. (17) Účastník v Dotazníku na uvedenou otázku odpověděl záporně, když v příslušné rubrice označil odpověď ne. (18) Podle výpisu z evidence Rejstříku trestů pořízeného k datu byl účastník rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 12/2017 ze dne odsouzen pro spáchání trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle 234 odst. 3 a 4 písm. b) trestního zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody na 3 roky se zkušební dobou na 5 let a dále k peněžitému trestu ve výměře Kč. Vrchní soud v Praze, jakožto soud odvolací, se trestní věcí zabýval poté, co byl účastník rozsudkem pro uvedený trestný čin odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 4 T 5/2015 ze dne (19) Jak vyplývá z přehledu informací o průběhu soudních řízení dostupného na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR 7, bylo trestní řízení s účastníkem před Krajským soudem v Hradci Králové vedeno od a odvolání proti rozhodnutí 4 (od do ,. a od do zániku společnosti dne ), IČO, se sídlem /_,, PSČ. 5, IČO, se sídlem /,, PSČ. 6 Tj. pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin proti majetku či trestný čin hospodářský spáchaný z nedbalosti anebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem povolání, zaměstnání nebo funkce. 7 infosoud.justice.cz - 4 -

5 ve věci samé bylo podáno Vydání rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové předcházelo řízení trvající cca 1 rok, v jehož průběhu bylo konáno několik jednání a k odvolání účastníka ve věci již jednou rozhodoval odvolací soud. (20) Podle systematiky trestního zákoníku je trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, zařazený do hlavy VI. trestního zákoníku, trestným činem hospodářským. Trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle 234 odst. 3 trestního zákoníku lze spáchat pouze úmyslně. (21) Podle 12 odst. 10 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, se trestním řízením rozumí řízení podle trestního řádu a trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé. Podle 160 trestního řádu se trestní stíhání zahajuje vydáním usnesení o trestním stíhání, jehož opis musí být doručen obviněnému. (22) Protože Dotazník byl ze strany účastníka vlastnoručně podepsán dne , tedy poté, kdy v jeho trestní věci rozhodl Krajský soud v Hradci Králové ( ), a před tím, než v této trestní věci rozhodl Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací ( ), bylo na otázku uvedenou v bodu (16) účastníkem odpovídáno ve chvíli, kdy s účastníkem již bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, resp. trestný čin hospodářský, a toto řízení stále trvalo. Povinností účastníka proto bylo na předmětnou otázku odpovědět kladně a uvést podrobnosti své odpovědi. (23) Podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle ZSÚ. (24) Jak vyplývá z výše uvedených skutečností [viz zejména body (8), (12), (15), (17) a (22)], uvedl účastník v Dotazníku, který byl přílohou Žádosti, nepravdivý údaj a předložením Dotazníku ČNB naplnil skutkovou podstatu přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do Vyjádření účastníka a jeho vypořádání (25) Výzvou ČNB č.j. 2017/129030/CNB/570 ze dne (dále jen Výzva ) byla společnost vyzvána k podání vyjádření k okolnostem týkajícím se výkonu funkce jednatele účastníkem ve společnostech a ČNB mj. požadovala vysvětlení, z jakého důvodu účastník odpověděl na otázku uvedenou v části II. rubrice bodu Dotazníku záporně. (26) Ve stanovisku ze dne společnost k Výzvě sdělila, že účastník považoval záležitost týkající se společnosti za záležitost starší 10 let a současně přiložila doplňující vyjádření účastníka k této problematice datované dne V něm účastník odmítl, že by se mohl svým manažerským působením negativně podílet na způsobení úpadku společnosti, když tento měl být způsoben likvidačním zásahem obchodního partnera společnosti (27) Ohledně působení účastníka ve společnosti se společnost ve stanovisku ze dne vyjádřila tak, že účastník vstupoval do společnosti jako krizový manažer s cílem sanovat tuto společnost a minimalizovat ztráty s tím spojené, a současně přiložila prohlášení., která v zastoupení vlastníků společnosti účastníka do funkce jmenovala. V tomto prohlášení, datovaném dne , jmenovaná uvedla, že účastník měl na základě požadavku vlastníků společnosti zastávat funkci jednatele jako krizový manažer. Za působení účastníka ve společnosti mělo dojít dle vyjádření. ke snížení závazků i počtu věřitelů zhruba o dvě třetiny

6 (28) S výjimkou námitky, podle níž je úpadek (konkurz na majetek) společnosti událostí starší 10 let, nepovažuje ČNB žádnou z námitek uvedených ve vyjádřeních účastníka, společnosti a. za relevantní z hlediska zdůvodnění, proč bylo na otázku uvedenou v části II. rubrice bodu Dotazníku účastníkem odpovězeno záporně. Účastníkem, společností a. uvedené skutečnosti považuje ČNB za podrobnosti týkající se dané záležitosti, které měl účastník uvést vedle kladného zodpovězení předmětné otázky, nikoli však za relevantní důvody, pro které by bylo možné položenou otázku týkající se zjištění objektivního stavu zodpovědět nepravdivě. (29) K námitce, že úpadek (konkurz na majetek) společnosti představuje událost starší 10 let, ČNB uvádí, že ačkoli se podle 2 písm. a) vyhlášky doklady k posouzení důvěryhodnosti fyzické osoby rozumí též doklady o dosavadní činnosti fyzické osoby za období posledních 10 let, otázka uvedená v části II. rubrice bodu Dotazníku takto časově limitována není. Argumentace účastníka o tom, že na předmětnou otázku odpověděl záporně proto, že záležitost týkající se společnosti byla záležitostí starší 10 let, tedy nemůže obstát. Kromě toho považuje ČNB uvedenou námitku za účelovou, a to proto, že účastník v Dotazníku nepravdivě odpověděl nejenom ve vztahu ke svému působení ve společnosti, ale též pokud jde o působení ve společnosti Procedurální otázky a posouzení odpovědnosti účastníka za přestupek Procesní úprava (30) Dne nabyl účinnosti ZPřest. Podle 112 odst. 4 ZPřest platí, že zahájená řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti ZPřest, se dokončí podle dosavadních zákonů. (31) Protože předmětné řízení je zahajováno vydáním tohoto příkazu za účinnosti ZPřest, postupuje ČNB, pokud jde o procesní pravidla podle ZPřest, konkrétně pak podle části třetí ZPřest, přičemž neřeší-li určitou procesní otázku zvláštním způsobem zákon upravující skutkovou podstatu přestupku (tj. ZSÚ), nebo ZoČNB a není-li tato otázka řešena ani v ZPřest, použije se subsidiárně správního řádu. Věcná příslušnost ČNB (32) Podle 158 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do přestupky podle ZSÚ projednávala ČNB, která podle 158 ZSÚ projednává též přestupky podle ZSÚ v aktuálně účinném znění. Příslušnost ČNB k projednání přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do je tak dána. Posouzení odpovědnosti účastníka (33) Podle 112 odst. 1 ZPřest se na přestupky [tj. i na přestupky podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do ] ode dne nabytí účinnosti ZPřest hledí jako na přestupky podle ZPřest. Odpovědnost za přestupky se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti ZPřest; podle ZPřest se posoudí jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. (34) Protože k jednání účastníka zakládajícímu odpovědnost za vytýkaný přestupek došlo před a protože právní úprava obsažená v ZPřest, resp. právní úprava účinná od není pro účastníka příznivější (právní úprava zakládající odpovědnost účastníka za přestupek podle 147 odst. 1 ZSÚ účinná před i po jsou v zásadě totožné, včetně výše správního trestu, který lze uložit), posoudila ČNB odpovědnost účastníka za jednání vytýkané mu v tomto rozhodnutí podle dosavadních právních předpisů, tj. podle - 6 -

7 ZSÚ ve znění účinném do a podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do (dále jen přestupkový zákon ). Forma zavinění (35) Podle 3 přestupkového zákona k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. ZSÚ ve znění účinném do požadavek na to, že ke spáchání přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ je třeba úmyslu, nestanoví a k odpovědnosti za tento přestupek proto postačí zavinění z nedbalosti. (36) Podle 4 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona je přestupek spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí (jde o tzv. nedbalost vědomou). Podle 4 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona je přestupek spáchán z nedbalosti i tehdy, jestliže pachatel nevěděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl (jde o tzv. nedbalost nevědomou). (37) Pokud jde o otázku zavinění, vyhodnotila ČNB, že u účastníka lze dovodit zavinění minimálně 8 ve formě nedbalosti. Dle názoru ČNB si účastník musel být vědom toho, že se údaje poskytované ČNB nezakládají na pravdě a vzhledem ke svému postavení měl a mohl vědět, že ČNB v důsledku toho nebude v řízení o žádosti disponovat potřebnými informacemi, což bylo z Dotazníku a jeho účelu zřejmé. (38) Jak je zřejmé ze skutečností uvedených výše v bodech (18), (19) a (21), je objektivně zcela vyloučeno, aby účastník neměl v okamžiku vyplňování Dotazníku, resp. v okamžiku předložení Žádosti ČNB povědomí o tom, že je trestně stíhán pro trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle 234 odst. 3 a 4 písm. b) trestního zákoníku. (39) Na základě vyjádření společnosti i vyjádření účastníka samotného [bod (26)] nemá ČNB z důvodů uvedených v bodech (26) až (29) pochybnosti o tom, že účastník měl v okamžiku Dotazníku, resp. v okamžiku předložení Žádosti ČNB povědomí o tom, že byl v době specifikované v Dotazníku statutárním orgánem (členem statutárního orgánu) právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, resp. o níž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. (40) ČNB je současně přesvědčena o tom, že účastník si musel být vědom skutečnosti, že svým jednáním (uvedením nepravdivých údajů v Dotazníku) může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, jímž je zájem na tom, aby ČNB, jako správní orgán posuzující splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti poskytovatele, byla pravdivě informována o všech relevantních skutečnostech [k tomu viz též bod (53)]. Při znalosti právní úpravy ZSÚ, kterou ve správním řízení vedeném o Žádosti účastník deklaroval vlastnoručně podepsaným čestným prohlášením (účastník o sobě prohlásil, že splňuje podmínky odborné způsobilosti podle 60 ZSÚ), i z účelu a označení Dotazníku musel účastník vědět, že skutečnosti, na něž je dotazován v Dotazníku, jsou relevantní pro to, aby o Žádosti bylo kladně rozhodnuto. (41) Podle 146 odst. 1 písm. e) ZSÚ, ve znění účinném do i ve znění účinném od je ČNB oprávněna odejmout oprávnění k činnosti poskytovatele, jestliže bylo toto oprávnění uděleno na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. Z tohoto ustanovení tak lze a contrario dovodit povinnost uvádět v žádosti o udělení oprávnění k činnosti poskytovatele pravdivé a úplné údaje. Tomu ostatně odpovídá i skutková podstata 8 K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 As 323/ ze dne

8 přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, resp. správního deliktu (od přestupku) podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ. (42) Účastník jako jednatel společnosti měl tedy vědět, že je povinen jak za žádající společnost, tak i sám za sebe uvádět v Žádosti a v Dotazníku pouze pravdivé a úplné údaje. Lhůty (43) Podle 112 odst. 2 ZPřest platí, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek se ode dne nabytí účinnosti ZPřest nepoužijí. Odpovědnost za přestupek však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti ZPřest. (44) Ačkoli tedy ke spáchání přestupku účastníkem došlo před , nepoužijí se v daném případě ustanovení přestupkového zákona o lhůtách pro projednání přestupku, o lhůtách pro uložení pokuty za přestupek a o lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek, tedy ani 20 přestupkového zákona, namísto nichž se použije úprava promlčecí doby podle ZPřest, nestanoví-li zvláštní právní úprava jinak. (45) Podle 46e odst. 3 ZoČNB činí promlčecí doba u přestupku, k jehož projednání je příslušná ČNB a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň Kč [tj. i přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, viz níže bod (47)], 5 let. (46) Vzhledem k tomu, že účastník spáchal přestupek podle 147 odst. 1 ZSÚ ve znění účinném do dne , kdy byla Žádost podána u ČNB, ČNB konstatuje, že pětiletá promlčecí doba, která podle 31 odst. 1 ZPřest, počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, dosud neuplynula a odpovědnost účastníka za předmětný přestupek tak ve smyslu 29 písm. a) ZPřest ve spojení s 46e odst. 3 ZoČNB nezanikla. Rozhodnutí o pokutě (47) Podle 147 odst. 2 ZSÚ, ve znění účinném do lze za přestupek podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do uložit pokutu do Kč. (48) Podle 112 odst. 3 ZPřest se na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky ode dne nabytí účinnosti ZPřest použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. (49) Porovnáním 37 až 40 Zpřest a dosavadní právní úpravy (zejm. 12 přestupkového zákona ve spojení s judikaturou správních soudů) dospěla ČNB k závěru, že právní úprava týkající se určení druhu a výměry sankce účinná od není pro účastníka výhodnější, neboť obdobná kritéria, byť obecněji, stanovil přestupkový zákon i ZSÚ ve znění účinném do Současně platí, že některá ustanovení ZPřest (např. 39 stanovující výčet polehčujících okolností) nejsou v případě účastníka fakticky aplikovatelná. Při určení druhu a výměry sankce postupovala proto ČNB podle právní úpravy účinné do (50) Pokud jde o určení výše pokuty, kterou lze uložit za spáchání přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do , neliší se ZSÚ v aktuálně účinném znění od ZSÚ ve znění účinném do Z uvedeného důvodu nepovažuje ČNB svůj postup za postup odporující požadavku čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. (51) Podle 12 přestupkového zákona se při určení druhu sankce a její výměry přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, - 8 -

9 za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. (52) Typová závažnost přestupků (přestupků a jiných správních deliktů podle úpravy účinné do ) v oblasti poskytování informací ČNB při povolovacích řízeních [ 157 odst. 1 písm. a) a c) ZSÚ] je s ohledem na systematiku stanovení horní hranice sazby pokuty hodnocena jako středně vysoká. (53) Objektem přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do je zájem společnosti na tom, aby v oblasti nebankovního poskytování spotřebitelských úvěrů podnikali pouze takoví podnikatelé, kteří budou skutečně splňovat předepsané předpoklady pro řádný výkon podnikatelské činnosti podle ZSÚ. Tyto předpoklady jsou ještě před vstupem příslušného podnikatele na trh prověřovány v povolovacím řízení vedeném ČNB. Dotčeným ustanovením se mj. zdůrazňuje význam povolovacích řízení nově vedených ČNB, která má být podle zákonodárce garantem kultivovaného a fundovaného podnikání v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Informace, které jsou předkládány žadatelem o udělení oprávnění k činnosti podle ZSÚ, přitom bývají zpravidla jediným zdrojem poznatků ČNB o žadateli a o dalších osobách, které jsou v rámci povolovacího řízení posuzovány. Je proto zásadní, aby v povolovacích řízeních vedených ČNB nedocházelo k zamlčování relevantních informací, které mají či mohou mít přímý vliv na vyhodnocení splnění licenčních podmínek, a aby o takových informacích bylo referováno pravdivě. V tomto ohledu je pak irelevantní, zda k zamlčení podstatné informace dojde úmyslně nebo z nedbalosti. Fakt, že přestupkem chráněný zájem je zákonodárcem vnímán jako významný, vyplývá z výše horní hranice sazby pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit. (54) V důsledku tímto rozhodnutím postihovaného jednání účastníka ČNB nedisponovala všemi informacemi potřebnými pro posouzení důvěryhodnosti společnosti, jakožto jedné z podmínek udělení povolení k činnosti poskytovatele podle 10 ZSÚ [ 73 odst. 2 písm. b) ZSÚ ve spojení s 72 odst. 1 a 2 písm. a) ZSÚ], zejména pak informacemi o trestním stíhání účastníka, které v době, kdy trestní stíhání probíhalo, neměla možnost jiným způsobem jakkoli zjistit. (55) V rámci posouzení okolností, za nichž byl předmětný přestupek spáchán, přihlédla ČNB jako k přitěžující okolnosti k tomu, že účastník z pozice jednatele společnosti po podání Žádosti na skutečnost, že v Žádosti poskytl nepravdivý údaj, ze své vůle nijak nereagoval, neinformoval ČNB ani o svém pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin a ČNB nepředložil řádně a pravdivě vyplněný formulář/dotazník potřebný k posouzení jeho důvěryhodnosti, a to ani poté, co byla společnosti doručena Výzva. Vzhledem k tomu, že účastník uvedl nepravdivých údajů v Dotazníku více, nejedná se v případě účastníka o ojedinělé pochybení. I tuto okolnost ČNB posoudila jako přitěžující. (56) Jako jedinou polehčující okolnost ČNB vnímá fakt, že účastník nebyl doposud ze strany ČNB sankcionován. (57) Pokud jde o míru zavinění, přihlédla ČNB při určení výměry pokuty k tomu, že v předmětném případě nebylo účastníkovi jednoznačně prokázáno úmyslné spáchání přestupku. (58) Z hlediska určení druhu sankce (správního trestu) považuje ČNB vzhledem k výše uvedenému v případě účastníka uložení pokuty za nejvhodnější prostředek, který zajistí splnění individuálně a generálně preventivního i represivního účelu sankce (správního trestu). Z hlediska individuální prevence je cílem přimět účastníka, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval. V rámci generální prevence ČNB dává takto veřejnosti 9 a subjektům 9 A to i s ohledem na povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě [ 159 odst. 5 ZSÚ ve znění účinném do , resp. 159 odst. 1 ZSÚ ve znění účinném po ]

10 poskytujícím ČNB informace v licenčních a povolovacích řízení najevo, že jednání spočívající v zamlčování informací či v poskytování nepravdivých nebo neúplných informací nemůže být ze strany ČNB tolerováno a bude postihováno. Pokud jde o represivní účel ukládané pokuty, je ČNB přesvědčena, že navzdory uložení pokuty významně při dolní hranici zákonného rozpětí, není pokuta ukládána v částce, která by byla pro účastníka zanedbatelná (plní tedy svůj represivní účel). (59) Při určení výše pokuty přihlédla ČNB též k osobním a majetkovým poměrům účastníka, tak jak jsou jí známy z její činnosti a z veřejně dostupných zdrojů. (60) Podle kupní smlouvy o prodeji nemovitosti uzavřené dne , 10 předložené společností spolu s Žádostí, obdržel účastník před podpisem smlouvy za prodej příslušných nemovitostí částku Kč. Dále je ČNB z řízení o Žádosti známo, že účastník byl ke dni akcionářem společnosti 11, držícím 1% podíl ve společnosti, představovaný vkladem ve výši Kč. Podle přílohy k účetní závěrce a podle rozvahy sestavené k účastník poskytl společnosti bezúročnou půjčku ve výši Kč s dobou splatnosti delší než 1 rok. Současně bylo z údajů uvedených v obchodním rejstříku zjištěno, že účastník od do současnosti zastává funkci člena představenstva společnosti 12, a že po několik let až do začátku roku 2018 vykonával funkci člena statutárního orgánu společností (od do ) a (od do ). (61) Uvedená zjištění vyhodnotila ČNB tak, že účastník je výdělečně činný (zde ČNB vychází z předpokladu, že výkon funkce člena statutárního orgánu je úplatný), dlouhodobě se vkladem v řádech statisíců Kč kapitálově účastní na podnikání právnické osoby a v roce 2010 prokazatelně disponoval majetkem ve výši Kč. Tyto majetkové poměry účastníkovi umožnily, aby společnosti, jejímž je společníkem, poskytl bezúročnou půjčku v řádu miliónů Kč. Z uvedeného ČNB usuzuje, že osobní a majetkové poměry účastníka jsou takového charakteru, že uložení pokuty ve výši Kč nemůže být způsobilé účastníka jakkoli existenčně ohrozit. (62) Současně platí, že pokutu uloženou v částce představující 0,6 % maximální možné výše pokuty nelze považovat za zjevně nepřiměřenou. (63) Podle 150 odst. 1 správního řádu může být povinnost v řízení z moci úřední uložena formou písemného příkazu, jestliže správní orgán považuje skutkové zjištění za dostatečné. Podle téhož ustanovení může být vydání příkazu prvním úkonem v řízení. Ustanovení 90 odst. 1 ZPřest pak připouští o přestupku rozhodnout příkazem, kterým lze uložit též správní trest pokuty. (64) Uvedené podmínky rozhodnutí o přestupku podle 147 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do formou písemného příkazu považuje ČNB v případě účastníka za splněné a ze všech výše uvedených důvodů rozhodla proto formou příkazu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. 10 Kupní smlouva uzavřená Milošem Veselým, jako prodávajícím, kterou bylo za sjednanou kupní cenu převedeno vlastnické právo k nemovitostem nacházejícím se v k.ú. Modřany, obec Praha. 11, IČO:, se sídlem /,,, PSČ. 12, IČO:, se sídlem /,,, PSČ

11 P O U Č E N Í Proti tomuto příkazu může účastník podle 150 odst. 3 správního řádu podat odpor u ČNB, sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, PSČ Lhůta pro podání odporu činí 8 dnů ode dne doručení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Pro případ podání odporu ČNB v souladu s 80 odst. 2 ZPřest poučuje účastníka o jeho právu žádat o nařízení ústního jednání, přičemž ČNB ústní jednání nařídí, je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, nebo k uplatnění práv účastníka. Doručuje se: Miloš Veselý, nar , bytem Sokolovská 14/324, Praha 9, PSČ