Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203

Transkript

1 Mezopotámie Kultura Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0203

2 Náboženství v oblasti Mezopotámie ovlivňovalo každou lidskou činnost zemědělství, řemesla, úřednictví, války, víra v panovníka atd. Na území Mezopotámie můžeme identifikovat na stovky různých božstev různých kultur, které se v mnohém opakovaly. Pro mezopotámské víry je typické, že věřili ve více bohů najednou tzv. polyteismus. Na počátku civilizace patřili kněží k vládnoucím vrstvám (chrámové hospodářství), s nástupem krále je jeho moc omezena, ale stále patří k nejdůležitějším lidem ve státě po panovníkovi. Kněží sídlili v chrámech, které nazýváme zikkurat. Byly to vysoké trojlodní terasovité stavby z kamene, které měly ohromit svou velikostí (tzv. babylonská věž měřila okolo 90 metrů). Mezi hlavní bohy patřili An (bůh nebe), Ninchursag (bohyně života, později zvaná Ištar), Enlil (bůh země a osudu uctíván v Nippuru; tvrdilo se o něm, že vynalezl zemědělství a dal lidstvu rostliny), Enki (bůh vody a moudrosti; byl mu přiřknut vynález písma, řemesel, umění a věd), Marduk (bůh moudrosti v Babylonu; syn Enkiho) atd.

3 Zikkurat 1) Zikkurat Choga Zanbil ze 13. století př. n. l. poblíž města Susy.

4 Babylonská věž 2) Babylonská věž dle představ Pietra Bruegela staršího, umělce z 16. století (n.l.)

5 Mezopotámci věřili, že písmo jim bylo dáno bohem (některé kultury tuto zásluhu připisovali Enkimu). Vzniká v druhé polovině 4. tisíciletí př. n. l.. Písmo vzniklo z potřeby záznamů hospodářské a úřední povahy. Z jednotlivých otisků symbolů (tzv. kalkulů), které se dělaly na nevypálené hliněné nádoby, v nichž se poté uchovávalo obilí, se vyvinula soustava znaků, která zjednodušeně obrázky převáděla do symbolů, díky nimž se daly zapsat celé věty vzniká tzv. klínové písmo. Klínovým písmem se psalo na hliněné destičky pomocí rákosového pisátka (symboly musely být jednoduché, aby je šlo rychle zapsat do usychající destičky proto podoba vrypů, které nazýváme klíny).

6 3) Příklad klínového písma Klínopis

7 Se vznikem písma se lidé zaměřili na zaznamenávání všech informací okolo sebe. Mimo úřední zápisy tak vznikají naučné spisy, náboženská literatura a literatura zábavná. Nejstaršími literárními památkami byly oslavné básně bohů a panovníků, tzv. hymny, které byly doprovázeny hudebními nástroji, a náboženské modlitby a zaříkání. V období, kdy mezi sebou začaly válčit státy na území Mezopotámie a kdy se města nepřátel srovnávala se zemí, vznikaly tzv. nářky nad zničenými městy. Nejznámějšími literárními památkami jsou záznamy bájí a pověstí, které mnohdy sloužily i jako předloha jiným náboženstvím (např. Bible). Mezi nejvýznamnější literární památky Mezopotámie patří eposy Epos o Gilgamešovi (o polobožském vládci města Uruk, který se snaží najít nesmrtelnost) a Epos o Etanovi (vládce města Kiš, který z hřbetu orla pozoruje zemi). Vědecké spisy, které se zachovaly, mají charakter různých ponaučení a zamyšlení, ale také praktických návodů, jak řešit problémy (např. v matematice neexistovaly vzorce nebo definice, ale řada postupů, které je nahrazovaly).

8 Epos o Gilgamešovi 4) Tabulka obsahující část eposu.

9 Práce sochařů spočívala především v práci s hlínou, které bylo v jejich prostředí dostatek. Výjimečně se k jejich výtvorům používal kámen, nebo dokonce kovy právě tato díla zůstala zachována dodnes. Nejhojněji užívané byly plastiky, které zdobily zdi chrámů a paláců. Mezi sochařskou činnost můžeme zařadit také glazování cihel, které se používaly na vnější povrch staveb.

10 Ištařina brána 5) Rekonstrukce babylonské Ištařiny brány z glazovaných cihel, původem z novobabylonské říše, nyní v Pergamském muzeu v Berlíně.

11 Ochránce brány paláce Sargona II. 6) Okřídlený mytologický tvor s býčím tělem a s lidskou hlavou, který měl symbolicky chránit vstup do paláce. V současnosti k vidění v Louvru.

12 Střediskem vzdělanosti v Mezopotámii byly chrámy. Při chrámech vznikaly školy, kde se studenti učili číst a psát a kde byli seznamováni s dobovými znalostmi. Ze škol poté vycházeli školení úředníci, kteří byli zaměstnáni ve službách panovníka. Řada absolventů škol se zabývala rozvojem nových vědních oborů: matematika (šedesátinná a desetinná soustava; sčítání, odčítání, násobení, dělení, mocnina, odmocnina) lékařství (první operace) měření času (vliv šedesátinné soustavy; sluneční a vodní hodiny; určování délky roku podle Měsíce) astrologie (předpovídání zatmění Měsíce, resp. Slunce; předpovídání příchodu záplav na základě určení ročního období) přírodopis (popis živočichů a jejich zvyků) botanika (popis rostlin a jejich vlastností; zaměření na hospodářské plodiny, jedovaté rostliny a léčivky) zeměpis (tvorba prvních primitivních map)

13 1) Vysvětli pojmy: zikkurat; glazovaná cihla; klínové písmo; epos. 2) Vysvětli vliv chrámů na mezopotámskou vzdělanost. 3) Jmenuj vědní obory, které se rozvíjely v Mezopotámii. 4) Popiš mezopotámské náboženství.

14 POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN

15 1) NINARA. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2) BRUEGEL, Pieter Starší. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: he_elder_-_the_tower_of_babel_%28vienna%29_- _Google_Art_Project.jpg 3) CHRISO. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 4) ASCÁNDER. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: t.jpg 5) RICHARD, Peter. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: nr%c3%a4ume_%5e_ausstellungsgeb%c3%a4ude.jpg 6) NGUYEN, Marie-Lan. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _winged_bull_profile.jpg