Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy

Transkript

1 Acta rerum naturalium 11: 77 86, 2011 ISSN Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy Algae of the Fryšávka Stream in the protected region Žďárské vrchy BLAŽENA BRABCOVÁ 1, JAROSLAVA BUCHTOVÁ 2 1Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7/11, CZ Brno; brabcova@ped.muni.cz; 2 Daňkovice 81, CZ Sněžné Abstract: The paper deals with the distribution of cyanobacteria and algae taxa at 13 sites distributed in a longitudinal profile of the Fryšávka Stream in the Bohemian-Moravian Highlands, in the protected area of Žďárské vrchy. The work contains results on the quality of community cyanobacteria and algae, the relative abundance of diatoms and some abiotic parameters of the water. Fieldwork research was carried out during the 2005 vegetation season. Samples were taken six times during that season. Altogether, 211 taxa cyanobacteria and algae were recorded. The most abundant were taxa of diatoms. The distributional patterns of abundant and indicative taxa are discussed with respect ecological links to environmental parameters. Key words: cyanobacteria, algae, diatoms, Fryšávka, Žďárské vrchy, Bohemian-Moravian Highlands, Czech Republic. ÚVOD V roce 2005 byl v rámci diplomové práce na katedře biologie Pedagogické fakulty MU prováděn průzkum řasové flóry v říčce Fryšávce. Povodí Fryšávky se nachází na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Fryšávka pramení západně od obce Fryšava pod Hudeckou skálou ve výšce 760 m n. m. a ústí zprava do Svratky u obce Jimramov v 490 m n. m. (Vaníček 1995). Plocha povodí Fryšávky činí 66,58 km 2 a délka toku 22,6 km (Vaníček 1995). Průměrný roční průtok je asi 1,75 m 3.s -1 (Vaníček 1995). 65 % plochy povodí tvoří lesní porosty, zbytek tvoří louky a pastviny (Sukop et al. 2010). Cílem průzkumu bylo popsat taxonomickou strukturu sinicové a řasové flóry Fryšávky v celém podélném profilu toku. V minulosti prováděla výzkum řas na Fryšávce Z. Žáková z několika vzorků odebraných v letech (Žáková, ústní sdělení). Výsledky nebyly zveřejněny v žádné publikaci ani závěrečné práci. Žádný jiný dlouhodobý odběr vzorků řas nebyl na Fryšávce dosud prováděn. METODIKA Na říčce Fryšávce byly během vegetačního období r ( , , , , a ) sledovány sinice a řasy na 13 lokalitách. Na každé lokalitě byl v těchto datech odebrán jeden směsný vzorek sinic a řas (celkem 78 vzorků) byly na všech lokalitách (s výjimkou lokality č. 1) jednorázově změřeny (u břehu, 5 m nad místem odběru sinic a řas) přístrojem Horiba U10 hodnoty: obsahu kyslíku ve vodě (mg.l -1 ), ph a elektrické vodivosti vody (ms.cm -1 ). Hodnoty koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě byly přepočteny na % nasycení vody kyslíkem podle Gessnera (Gessner 1959). Při každém odběru byla (v rozmezí až SEČ) měřena teplota vody digitálním teploměrem Thermo care s přesností na 0,1 C (při břehu, 5 m nad místem odběru sinic a řas, 10 cm pod hladinou). Mapa studovaných lokalit (obr. 1) byla vytvořena s pomocí mapové služby ArcGIS Serveru v aplikaci ArcMap ( ve službě cenia _T_podklad základní topografický podklad DMÚ25 a další vrstvy. Mikrofotografie rozsivek (obr. 7) byly vytvořeny s pomocí fotoaparátu Leica DC 480, připojeného na mikroskop Olympus BX 60 a ovládaného pomocí počítačového programu LUCIA. Na každé lokalitě byla stanovena tři místa (na obou okrajích toku a uprostřed toku), z každého místa byly odebrány dva kameny. Celkem tedy 6 kamenů z každé lokality. Pokud byla při okraji toku tišina (viz popis lokalit), byl odběr proveden právě z tišiny. Kameny byly společně dány do fotografické misky s vodou z místa odběru a odrhnuty (zubním kartáčkem). Pokud se na dané lokalitě nacházela makrofyta či volně plovoucí vláknité řasy, byly přemístěny do stejné misky. Obsah misky byl přelit do PE lahve. Na lokalitě č. 1 - Pramen Fryšávky (bez kamenů), byly vzorky odebírány z větviček, nebo ze smrkových šišek. Všechny vzorky byly ještě za živa determinovány. Z fixovaných vzorků byly zhotoveny trvalé rozsivkové preparáty podle Ettla (Ettl 1978), metodikou upravenou podle Saidlerové (Saidlerová 1995). Nomenklatura sinic a řas byla sjednocena podle literatury: Cyanoprokaryota podle Komárka a Anagnostidise (Komárek et Anagnostidis 1999), Rhodophyta a Chromophyta (kromě Bacillariophyceae) podle Hindáka (Hindák et al. 1975), Bacillariophyceae podle prací Krammera 73

2 Brabcová, Buchtová: Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy a Lange-Bertalota (Krammer et Lange-Bertalot 1986, 1988, 1991a, 1991b), Chlorophyta podle Hindáka (Hindák et al. 1975). Nalezené sinice a řasy byly pro hodnocení roztříděny do čtyř skupin: sinice Cyanoprokaryota, rozsivky Bacillariophyceae, zelené řasy a spájivky podle Kaliny a Váni (Kalina et Váňa 2005) a ostatní řasy. Taxony s planktonním způsobem života byly označeny v tab. 1. Seznam nalezených taxonů. Vybrány byly podle výše uvedené literatury a podle konzultací s odborníkem Dr. Petrem Marvanem. Jako planktonní byly označeny i některé taxony, které mohou žít také bentickým způsobem života (např. Coelastrum sp.), ale do toku Fryšávky se evidentně dostaly z přítoků Fryšávky na kterých leží rybníky. Pro hodnocení relativní abundance taxonů rozsivek byla použita během mikroskopování trvalých preparátů následující stupnice: 6 - taxon masově zastoupený, 5 - taxon velmi početný, 4 - taxon početný, 3 - taxon běžný, 2 - taxon řídce se vyskytující, 1 - taxon ojediněle zastoupený. Saprobita vod je uváděna podle ČSN Jakost vody Biologický rozbor Stanovení saprobního indexu. Xenosaprobní vody jsou nejčistší vody, prameny a stružky, téměř bez organických látek. Oligosaprobní vody jsou vody s nepatrným množstvím organických látek (pstruhového nebo lipanového pásma). STUDOVANÉ ÚZEMÍ A PŘEHLED LOKALIT Tok říčky Fryšávky se nachází v západní části CHKO Žďárské vrchy. Podloží v okolí Fryšávky je tvořeno středopásmým metamorfovaným krystalinikem (Hynek et al. 1985) a půdy jsou převážně hlinitopísčité, dále pak hlinité a jen ojediněle jílovohlinité (Vaníček 1995). Z hlediska geomorfologického členění je celý tok Fryšávky součástí Českomoravské vrchoviny, celku Hornosvratecká vrchovina, podcelku Žďárské vrchy a okrsku Pohledeckoskalská vrchovina (Demek et Mackovčin 2006). Klimaticky náleží území povodí Fryšávky do chladné oblasti, okrsku CH7 (Quitt 1971). Fryšávka má 21 přítoků, z nichž jen dva jsou větší Medlovka a Bílý potok (Vaníček 1995). Sukop et al. (2010) sledovali v letech zoobentos toku Fryšávky a stanovili jeho saprobní index. Průměrná hodnota saprobního indexu (stanoveno podle Zelinka et Marvan 1961) byla 1,25 (oligosaprobita). Všechny lokality kromě lokality č. 2 - Fryšava nad obcí (třetí ochranná zóna) leží v druhé ochranné zóně chráněné krajinné oblasti (dle zákona 114/1992 Sb). Lokality jsou číslovány postupně od pramene (lokalita č. 1) k ústí (lokalita č. 13). Mapka s vyznačením lokalit je uvedena na obr. 1. Lokalita č. 1 Pramen Fryšávky (WGS-84: N 49 37,517 E 16 1,191 ) leží v 784 m n. m. ve smrkovém lese asi 1,3 km severozápadně od obce Fryšava. Jedná se o jeden z pramenů říčky Fryšávky (limnokrenon). Pramenná studánka (průměr asi 0,5 m, hloubka cca 0,3 m) je celý rok zastíněná. Lokalita č. 2 Fryšava nad obcí (WGS-84: N 49 37,540 E 16 2,026 ) leží v 706 m n. m. Říčka zde vyvěrá z podzemní meliorace, dno je štěrkovité (kameny o průměru 0,05 0,1 m), šířka toku 0,5 m, hloubka 0,1 m, břeh je zpevněný drny trávy a občas kameny, porostlý řídce olšemi a břízami. Lokalita je během vegetační sezóny částečně zastíněná. Lokalita č. 3 Fryšava pod obcí (WGS-84: N 49 37,965 E 16 3,187 ) leží v 678 m n. m. Dno je bahnito-písečné s kameny (průměr 0,2 m), šířka toku 1,0 m, hloubka 0,1 0,3 m, břeh je zpevněný drny trávy, řídce zde rostou břízy, olše, jasany. Při pravém okraji toku se nachází tišina. Lokalita je i ve vegetační době téměř nezastíněná. V obci Fryšava mezi lokalitou č. 2 a č. 3 ústí do toku dva přítoky, na každém leží malý rybník. Lokalita č. 4 Kadov nad obcí (WGS-84: N 49 37,950 E 16 4,495 ) leží v 663 m n. m. Dno toku je bahnité s kameny (průměr 0,2 0,4 m), břeh je zpevněný drny trávy, podél toku jsou hojné olše, javory a jasany. Při levém okraji toku se nachází tišina. Lokalita je zde ve vegetační době zcela zastíněná. Asi 100 m nad lokalitou ústí do Fryšávky přítok ze soustavy dvou rybníků (Medlovský rybník a Sykovec). Lokalita č. 5 Kadov pod obcí (WGS-84: N 49 37,872 E 16 5,078 ) leží v 646 m n. m. Dno toku je písčité až štěrkovité (drobné kamínky o průměru 0,1 0,15 m), šířka toku 3,0 m, hloubka 0,1 0,2 m, břeh je zpevněný drny trávy, místy s kameny, podél toku se v hojné míře vyskytují olše a javory. Při levém okraji toku se nachází tišina. Lokalita je ve vegetační době téměř úplně zastíněná. Lokalita č. 6 Kuklík nad obcí (WGS-84: N 49 37,568 E 16 6,539 ) leží v 630 m n. m. Dno toku je převážně bahnito-písčité s malým množstvím kamenů (průměr 0,1 0,2 m), břeh je zpevněný drny trávy, místy jsou kameny, šířka toku 2,0 m, hloubka 0,3 0,5 m, podél toku jsou hojné olše. Lokalita je ve vegetační době téměř úplně zastíněná. Lokalita č. 7 Vříšť pod obcí (WGS-84: N 49 38,159 E 16 8,822 ) leží v 593 m n. m. Dno je bahnité, s kameny (průměr 0,1 0,3 m), šířka toku 4,0 m, hloubka 0,1 0,4 m, břeh je zpevněn převážně kameny s drny trávy, podél toku jsou v hojné míře olše a jasany. Při pravém okraji toku se nachází tišina. Lokalita je ve vegetační době téměř úplně zastíněná. Lokalita č. 8 Líšná nad obcí (WGS-84: N 49 37,978 E 16 9,083 ) leží v 590 m n. m. Dno toku kamenité (průměr kamenů 0,2 0,5 m), těsně za místem odběru je malý splav (hráz z kamenů), šířka toku 3,0 m, hloubka 0,2 0,4 m, břeh je zpevněný převážně kameny, místy jsou drny trávy, podél toku jsou hojné břízy, olše a jasany. Lokalita je ve vegetační době téměř úplně zastíněná. Mezi lokalitou č. 7 a č. 8 ústí do Fryšávky přítok ze soustavy malých rybníků. Lokalita č. 9 Líšná pod obcí (WGS-84: N 49 38,504 E 16 9,218 ) leží v 575 m n. m. Dno toku je štěrkovité až písčité místy s většími kameny (průměr 0,1 0,3 m), šířka toku 4,0 m, hloubka 0,2 0,3 m, břeh je zpevněn drny trávy, občas jsou kameny, podél toku jsou olše. Při obou okrajích toku se nachází tišina. Lokalita je ve vegetační době částečně zastíněná. Lokalita č. 10 Nový Jimramov nad obcí (WGS-84: N 49 38,009 E 16 10,644 ) leží v 542 m n. m. Dno toku je 74

3 Acta rerum naturalium 11: 77 86, 2011 ISSN štěrkovité s většími kameny (průměr 0,2 0,4 m), šířka toku 3,0 m, hloubka 0,2 0,5 m, břeh je zpevněný kameny a drny trávy, podél toku rostou olše a jasany. Lokalita je ve vegetační době částečně zastíněná. Lokalita č. 11 Nový Jimramov pod obcí (WGS-84: N 49 38,012 E 16 11,471 ) leží v 535 m n. m. Dno toku je bahnité s kameny (průměr 0,2 0,5 m), šířka toku 2,0 m, hloubka 0,5 m, břeh je zpevněný převážně kameny, místy drny trávy, podél toku rostou jasany. Lokalita je i ve vegetační době téměř nezastíněná. Lokalita č. 12 Jimramov nad obcí (WGS-84: N 49 38,299 E 16 12,992 ) leží v 503 m n. m. Dno toku je zpevněno velkými kameny (průměr 0,2 0,5 m), šířka toku 5,0 m, hloubka 0,2 0,4 m, břeh je uměle zpevněn kameny a z jedné strany také betonem, podél toku rostou v hojné míře olše, javory a jasany. Lokalita je ve vegetační době téměř úplně zastíněná. Lokalita č. 13 Jimramov soutok (WGS-84: N 49 38,315 E 16 13,423 ) leží v 468 m n. m. a nachází se asi 100 m před soutokem Fryšávky se Svratkou. Dno toku je písčité až štěrkovité, občas s většími kameny (0,1 0,2 m v průměru), šířka toku 6,0 m, hloubka 0,2 0,4 m, břeh je zpevněn z jedné strany vrbami, z druhé strany kameny, podél toku jsou řídce vrby a jasany. Při levém okraji toku se nachází tišina. Lokalita je i ve vegetační době téměř nezastíněná. VÝSLEDKY Výsledky měření teploty vody jsou uvedeny na obr. 2. Větší rozdíly byly především mezi lokalitou č. 1 (Pramen Fryšávky) a ostatními lokalitami. Lokalita č. 1 vykazovala stabilně nižší teplotu. U ostatních lokalit se teplota s vegetační sezónou měnila výrazněji. Jednorázově změřené hodnoty koncentrace rozpuštěného kyslíku se (souhrnně na všech lokalitách) pohybovaly od 10,24 mg.l -1 do 10,84 mg.l -1, procentuální nasycení vody kyslíkem od 81,8 % do 90,7 %, ph vody nabývalo hodnot 7,14 8,40 a elektrická vodivost vody byla 107 ms.cm ms.cm -1. ( C) lokalita Obr. 2. Teplota vody na lokalitách. Fig. 2. Water temperature at the sites Za celé sledované období bylo na všech třinácti lokalitách Fryšávky determinováno 211 taxonů sinic a řas. Z tohoto množství bylo 7 taxonů sinic (z toho 2 taxony s planktonním způsobem života), 113 taxonů rozsivek (z toho 8 taxonů s planktonním způsobem života), 80 taxonů zelených řas a spájivek (z toho 43 taxonů s planktonním způsobem života) a 11 taxonů ostatních řas (z toho 1 s planktonním způsobem života). Seznam všech nalezených taxonů s vyznačením taxonů s planktonním způsobem života (viz metodika) je uveden v tab. 1. Obr. 1. Mapa s vyznačením studovaných lokalit. Fig. 1. Map of study sites. 75

4 Brabcová, Buchtová: Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy Nejmenší počet taxonů byl zaznamenán na lokalitě č. 1 (50), nejvyšší na lokalitě č. 3 (98). Vysoké počty taxonů byly též na lokalitách 7, 11 a 13. Nejvíce taxonů bylo nalezeno při odběrech a (121 a 120), nejméně a (76 a 74). Nejhojnější ve Fryšávce byly rozsivky a zelené řasy se spájivkami. Přehled o počtech jejich taxonů je uveden na obr. 3. a 4. Největší podíl řas s planktonním způsobem života byl zjištěn u zelených řas a spájivek. Graficky je vyjádřen na obr. 5 a 6. Nejvyšší počet taxonů ze všech řas měly rozsivky. Většina rozsivek byla hojnější na podzim než na jaře. Avšak některé druhy byly naopak zaznamenány v hojnějším počtu na jaře (např. Navicula lanceolata, Cymbella minuta, Achnanthes lanceolata, Fragilaria capucina, Fragilaria ulna). V porovnání lokalit byl počet všech taxonů řas a sinic nejnižší na lokalitě č. 1, nejvyšší na lokalitě č. 7, ale pro rozsivky byly počty nalezených taxonů, s výjimkou lokalit č. 1 a č. 2, na všech lokalitách hodně podobné. Druhové složení rozsivek se výrazně odlišuje pouze na lokalitě č. 1 Pramen Fryšávky. V pramenu Fryšávky byl na rozdíl od ostatních lokalit zaznamenán velmi početný výskyt rozsivky Fragilaria virescen (obr. 7) a to téměř po celou vegetační sezónu. Rovněž některé druhy rozsivky rodu Eunotia (zejména E. tridentula) a rozsivka Navicula laevissima var. laevissima (obr. 7) byly v prameni Fryšávky zastoupeny výrazněji než na ostatních lokalitách. Lokality č. 4 až 13 se v druhovém složení rozsivek výrazně nelišily. Nejhojnější byly téměř vždy Achnanthes lanceolata nebo Navicula lanceolata, případně obě rozsivky. Hojné byly také rozsivky (řazeno podle výše relativní abundance) Fragilaria capucina, Aulacoseira granulata, Cymbella minuta. Na lokalitě č. 2 a 3 byly nejhojnější Gomphonema angustatum, resp. Cymbella minuta následované hojnými A. lanceolata a N. lanceolata. Rozsivka Fragilaria virescens tak hojná na lokalitě č. 1 byla na ostatních lokalitách zjištěna jen omezeně (lok. č. 11) nebo zcela okrajově. Zatímco podíl zaznamenaných planktonních taxonů rozsivek byl vzhledem k celkovému počtu zjištěných rozsivek minimální (8 taxonů/113 taxonů), podíl taxonů zelených řas a spájivek s planktonním způsobem života na jejich celkovém počtu byl výrazný. Z celkového počtu 80 zjištěných taxonů zelených řas a spájivek bylo 54 % taxonů s planktonním způsobem života (případně taxonů planktonních, schopných žít také benticky). Jednalo se zejména o řadu druhů rodu Scenedesmus, druhy rodu Pediastrum Obr. 3. Počty taxonů uvedených skupin řas na lokalitách (za celé sledované období). Fig. 3. Number of taxa of algae at the sites (trought the entire sampling period). Obr. 4. Počty taxonů uvedených skupin řas při odběrech (na všech lokalitách). Fig. 4. Number of taxa of algae on the samling dates (from all sites). Obr. 5. Počty všech taxonů a počty planktonních taxonů zelených řas a spájivek na lokalitách (za celé sledované období). Fig. 5. Number of all taxa and planktic taxa of Chlorophyta and Zygnematophyceae at the sites (troughout the entire sampling period). Obr. 6. Počty všech taxonů a počty planktonních taxonů zelených řas a spájivek při jednotlivých odběrech (na všech lokalitách). Fig. 6. Number of all taxa and planktic taxa of Chlorophyta and Zygnematophyceae on the samling dates (from all sites). 76

5 Acta rerum naturalium 11: 77 86, 2011 ISSN Obr. 7. Schránky rozsivek Fragilaria virescens (a) a Navicula laevissima var. laevissima (b) z lokality č. 1 Pramen Fryšávky. (Foto R. Geriš) Fig. 7. Frustules of diatoms Fragilaria virescens (a) and Navicula laevissima var. laevissima (b) from site 1 Spring. (Photo R. Geriš) a Staurastrum. Nad lokalitami č. 3, 4 a č. 8 ústí do toku přítoky, na kterých se nacházejí rybníky. Výsledky ale neukazují, že by se podíl taxonů s planktonním způsobem života nějak výrazně zvýšil právě na těchto lokalitách. Zvýšení počtu taxonů s planktonním způsobem života na těchto lokalitách nebylo zjištěno ani u rozsivek, ani u zelených řas a spájivek. Výjimkou se může zdát zvýšený počet planktonních taxonů zelených řas a spájivek na lokalitě č. 3 oproti lokalitě č. 2, zde ale došlo k nárůstu i celkového počtu všech taxonů těchto řas. U rozsivek lze pozorovat trend mírného nárůstu počtu planktonních zástupců od pramene (4 taxony) po ústí (9 taxonů). S výjimkou lokalit č. 3, 11 a 13 byly všechny lokality ve vegetační době zastíněny (č. 1, 4 8, 12) nebo alespoň částečně zastíněny (č. 2, 9, 10). Na charakterem srovnatelných lokalitách (č. 3 13) byl nalezen o něco vyšší počet zelených řas a spájivek na lokalitách nezastíněných (č. 3, 9, 10, 11 a 13) oproti lokalitám zastíněným. U rozsivek rozdíl v počtu taxonů mezi zastíněnými a slunci vystavenými lokalitami žádný výrazný nebyl. Zelené vláknité řasy se na Fryšávce vyskytovaly omezeně, a to i v letním období. Častěji byly zaznamenány jen Ulothrix zonata a Ulothrix sp. (Ulothrix sp. a/ - šířka vláken µm, buňky stejně dlouhé jako široké, v buňce 1 pyrenoid, Ulothrix sp. b/ - šířka vlákna µm, buňky stejně dlouhé jako široké, soudečkovitého tvaru, v buňce 1 pyrenoid). DISKUZE Dominance rozsivek oproti ostatním skupinám řas v celém podélném profilu Fryšávky (od pramene k ústí) odpovídá charakteru toku (podhorský tok, zastínění, oligosaprobita). Maximálního podílu ze všech řas dosáhly rozsivky na prameništi, což bylo dáno nižší teplotou vody v pramenné studánce a trvalým zastíněním. Takové podmínky rozsivky preferují (Marvan 1978). Velmi početný výskyt rozsivky Fragilaria virescens a početný výskyt rozsivky Eunotia tridentula na prameništi oproti zbývajícím částem toku je dán vlastnostmi pramene (málo živin, xenosaprobita nebo oligosaprobita, nižší a stabilní teplota vody). Fragilaria virescens se vyskytuje především v xenosaprobních až oligosaprobních vodách (Marvan 1978). Lukavský et al. (2006) zaznamenali tuto rozsivku v šesti horských tocích Šumavy (v nadm. výšce m n. m.), v Teplé Vltavě (ph 5,2 6,9; konduktivita µs.cm -1 ) dokonce v poměrně hojném počtu. Eunotia tridentula je acidofilní, xenosaprobní až oligosaprobní druh rašelinišť a horských potoků (Marvan 1978). V prameništi v podzimním období hojně se vyskytující rozsivku Eunotia tenella vyhodnotili Lukavský et. al. (2006) jako citlivou ke znečištění. Zajímavý je nález na prameništi hojné rozsivky Navicula laevissima var. laevissima. Je to druh vyskytující se roztroušeně, který jen lokálně tvoří početnější populace (Krammer et Lange-Bertalot 1986). Je striktně oligotrofní, vyskytující se v alkalických, spíše na elektrolyty bohatých prameništích až na rašeliništích (Krammer et Lange-Bertalot 1986). Nejhojnější druhy rozsivek na všech lokalitách (s výjimkou č. 1 až č. 3) Achnanthes lanceolata a Navicula lanceolata jsou druhy reofilní a alkalifilní (Marvan 1978), svým výskytem odpovídají charakteru nižší části toku Fryšávky. Na lokalitách č. 4 až č. 13 hojná Fragilaria capucina je druhem stojatých nebo pomalu tekoucích vod a rovněž hojná Aulacoseira granulata je druhem planktonním (Marvan 1978). Výskyt těchto druhů stojatých vod byl zjištěn v celém podélném profilu toku Fryšávky, i když by byl očekáván jen v místech přítoků ze soustav rybníků. Zatímco Fragilaria capucina ve výsledné tabulce seznamu taxonů nebyla označena jako druh planktonní, protože se domníváme, že nemusela pocházet z rybníků na přítocích Fryšávky, Aulacoseira granulata je druh čistě planktonní. Tato rozsivka však byla zjištěna nejen na všech lokalitách pod přítoky Fryšávky na kterých se vykytují rybníky (lokality č. 3, 5, 8), ale na všech lokalitách včetně pramene. Při rešerši literatury se nám nepodařilo nalézt žádné údaje o výskytu rozsivky Aulacoseira granulata v podobném toku. Na třech lokalitách v dolní části toku byla nalezena rozsivka Nitzschia acicularis, 77

6 Brabcová, Buchtová: Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy která také patří k planktonním druhům. Také Hnaníčková (2009) zjistila v menším toku (Zelenský potok v CHKO Bílé Karpaty, pramení v nadm. výšce 630 m n. m.) výskyt této planktonní rozsivky, a to v celém podélném profilu toku, včetně pramene. Tedy i na lokalitách neovlivněných vodárenskou nádrží, která leží v dolní části Zelenského potoka. Vysoký podíl taxonů zelených řas a spájivek s planktonním způsobem života (z celkového počtu těchto skupin řas) byl zřejmě způsoben přitomností rybníků na přítocích Fryšávky. Oproti očekávání však nebyl zjištěn zvýšený podíl planktonních řas jen na lokalitách pod těmito přítoky (lokality č. 3, 4 a 8), ale v celém toku, od pramene po ústí. Nutné je ale podotknout, že v případě označení druhů jako planktonní nebo bentický nejde o ostře ohraničené kategorie a že druhy mohou žít různým způsobem podle momentálních podmínek. Náš výzkum také nebyl přímo zaměřen na tuto problematiku. Jednalo se zejména o druhy rodů Scenedesmus, Pediastrum a Staurastrum. Tyto druhy pocházely zřejmě z rybníků nacházejících se v povodí Fryšávky, udržely se v toku i dále po proudu a zachycovaly se ve fytobentosu. Jejich zvýšený výskyt by mohl být na lokalitách, kde byl odběr prováděn také v tišině (šest lokalit). Zvýšený podíl planktonních druhů zelených řas a spájivek byl však pozorován jen na lokalitě č. 9, kde byl vzorek z tišiny odebírán na obou okrajích toku. V literatuře se nepodařilo ověřit takovéto výsledky i na jiných tocích podobného charakteru. Rovněž Hnaníčková (2009) zaznamenala na Zelenském ptotoce v CHKO Bílé Karpaty výskyt zelených řas, které mohou žít i planktonním způsobem života (Monoraphidium minutum, Ankistrodesmus gracilis), ty ale nepocházely z vodárenské nádrže na toku. Detreminovala je v horní části Zelenského potoka. Naše zjištění dávají námět pro budoucí výzkum této problematiky. Druhové složení fytobentosu Fryšávky odpovídá svým složením a variabilitou výskytu v podélném profilu toku a během vegetační sezóny oligosaprobnímu toku podhorských poloh. I když řada taxonů nalezených sinic a řas (zejména zelených řas a spájivek) zřejmě pochází z rybníků ležících v povodí Fryšávky. LITERATURA ČSN (757716). Jakost vody Biologický rozbor Stanovení saprobního indexu. Praha: Český normalizační institut s. Demek J. et Mackovčin P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 580 p, Brno. Ettl H. (1978): Metódy laboratórneho štúdia rias. In: Hindák F. [ed.]: Sladkovodné riasy, p , Bratislava. Gessner F. (1959): Hydrobotanik. Vol p., Berlin. Hindák F., Komárek J., Marvan P. et Růžička J. (1975): Kľúč na určovanie výtrusných rastlín. Vol p., Bratislava. Hnaníčková P. (2009): Průzkum řasových společenstev vodního toku Járek v CHKO Bílé Karpaty. Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knihovna Kat. Zool. Přírod. Fak. UP Olomouc.] Hynek A., Herber V., Wokoun R., Trnka P. et Stránský K. (1985): The Fryšávka Drainage Basin Strategy as Proposed by geographical Workshop group of the Brno University. Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Vol. 15, 3: Kalina T. et Váňa J. (2005): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 606 p., Praha. Komárek J. et Anagnostidis K. (1999): Cyanoprokaryota, 1. Teil: Chroococcales. In: Ettl H., Gärtner G., Heynig H. et Mollenhauer D. [eds.]: Süßwasserflora von Mitteleuropa 19/1, p , Jena. Krammer K. et Lange-Bertalot H. (1986): Naviculaceae. In: Ettl H., Gerloff J., Heynig H. et Mollenhauer D. [eds.]: Süßwasserflora von Mitteleuropa 2/1, p , Jena. Krammer K. et Lange-Bertalot H. (1988): Bacillariaceae, Epithemiaceae, Surirellaceae. In: Ettl H., Gerloff J., Heynig H. et Mollenhauer D. [eds.]: Süßwasserflora von Mitteleuropa 2/2, p , Jena. Krammer K. et Lange-Bertalot H. (1991a): Centrales, Fragilariaceae, Eunotiaceae. In: Ettl H., Gerloff J., Heynig H. et Mollenhauer D. [eds.]: Süßwasserflora von Mitteleuropa 2/3, p , Jena. Krammer K. et Lange-Bertalot H. (1991b): Achnanthaceae, Kritische Ergänzungen zu Navicula (Lineolatae) und Gomphonema. In: Ettl H., Gerloff J., Heynig H. et Mollenhauer D. [eds.]: Süßwasserflora von Mitteleuropa 2/4, p , Jena. Lukavský J., Moravcová A., Nedbalová L. et Rauch O. (2006): Phytobenthos and water quality of mountain stream in the Bohemian Forest under the influence recreational aktivity. Biologia, Bratislava, 61/Suppl. 20: Marvan P. (1978): Bacillariophyceae. In: Hindák F. [ed.]: Sladkovodné riasy, p , Bratislava. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geographica, 16: Saidlerová R. (1995): Sezónní dynamika řas vybraných tůní v CHKO Litovelské Pomoraví. Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knihovna Kat. Zool. Přírod. Fak. UP Olomouc.] Sukop I., Šťastný J., Vítek T. et Brabec T. (2010): Hydrobiologická studie malého toku na Českomoravské vrchovině. Acta Univ. Agric. et Silvic. Mendel. Brun., No. 4, 58: Vaníček V. (1995): Československá subnárodní strategie ochrany: Strategie Fryšávky FS. In: Anonymus [ed.]: Fryšávka program IUCN. Světový svaz ochránců přírody, Kameničky, projekt UNESCO. Ms. [Expertíza. Správa CHKO Žďár nad Sázavou.] Zelinka M. et Marvan P. (1961): Zur Präzisierung der biologischen Klassifikation der Reinheit fliessender Gewässer. Arch. Hydrobiol., Stuttgart, 57: [non vidi, cit. sec. Sukop I., Šťastný J., Vítek T. et Brabec T. 2010] 78

7 Acta rerum naturalium 11: 77 86, 2011 ISSN Tab. 1. Seznam nalezených taxonů (+ značí přítomnost taxonu na lokalitě/v den odběru, p znamená planktonní způsob života). Tab. 1. List of taxa (+ means occurrence of taxa at the site/on the samling date, p means planktic habit). taxon lokalita datum odběru v r CYANOBACTERIA Anabaena sp Coelomoron cf. pusillum (Van Goor) Kom. p + + Snowella sp. p Chamaesiphon sp kokální sinice Oscillatoria sp Phormidium sp EUGLENOPHYTA Euglena sp. div. p HETEROKONTOPHYTA Bumilleria spirotaenia Pasch. + + Heterothrix quadrata Pasch. + + Hydrurus foetidus (Vill.) Kirchn. + + Tribonema intermixtum Pasch. + + Tribonema viride Pasch Vaucheria sp Bacillariophyceae Achnanthes laevis Oestrup Achnanthes lanceolata (Bréb.) Grun Achnanthes minutissima Kütz. + + Amphora ovalis (Kütz.) Kütz Asterionella formosa Hassall p Aulacoseira granulata (Ehrenb.) Simonsen p Caloneis bacillum (Grun.) Cleve + + Caloneis silicula (Ehrenb.) Cleve Cocconeis neodiminuta Krammer Cocconeis pediculus Ehrenb Cocconeis placentula Ehrenb Cyclostephanos dubius (Fricke) Round p Cyclotella meneghiniana Kütz. p Cyclotella pseudostelligera Hustedt p + + Cyclotella radiosa (Grun.) Lemm. p Cymbella cymbiformis Ag. + + Cymbella minuta Hilse Cymbella naviculiformis Auerswald Cymbella sinuata Gregory Cymbella tumida (Bréb.) Van Heurck + + Cymbella sp. + + Diatoma anceps (Ehrenb.) Kirchner Diatoma hyemalis (Roth) Heiberg Diatoma mesodon (Ehrenb.) Kütz. + + Diatoma vulgaris Bory Diploneis oblongella (Naegeli) Cleve-Euler Epithemia adnata (Kütz.) Bréb. + + Epithemia sorex Kütz Eunotia arcus Ehrenb Eunotia bilunaris (Ehrenb.) Mills Eunotia glacialis Meister Eunotia pectinalis (Dillwyn) Rabenh Eunotia praerupta Ehrenb Eunotia sudetica O. Müller Eunotia tenella (Grun.) Hustedt Eunotia tridentula Ehrenb Fragilaria arcus (Ehrenb.) Cleve var. arcus + + Fragilaria capucina Desm Fragilaria capucina var. amphicephala (Grun.) Lange-Bert. + + Fragilaria capucina var. rumpens (Kütz.) Lange- Lange-Bert Fragilaria capucina var. vaucheriae (Kütz.) Lange- Lange-Bert Fragilaria construens (Ehrenb.) Grun

8 Brabcová, Buchtová: Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy taxon lokalita datum odběru v r Fragilaria leptostauron (Ehrenb.) Hustedt Fragilaria parasitica (W. Smith) Grun Fragilaria pinnata Ehrenb Fragilaria sp. + + Fragilaria ulna (Nitzsch) Lange-Bert Fragilaria virescens Ralfs Frustulia vulgaris (Thwaites) De Toni Gomphonema acuminatum Ehrenb Gomphonema angustatum (Kütz.) Rabenh Gomphonema augur Ehrenb. + + Gomphonema clavatum Ehrenb Gomphonema clevei Fricke + + Gomphonema cf. clevei Fricke + + Gomphonema angustum Ag Gomphonema gracile Ehrenb. + + Gomphonema olivaceum (Hornemann) Bréb Gomphonema parvulum (Kütz.) Kütz Gomphonema truncatum Ehrenb Gomphonema sp Meridion circulare (Grev.) Ag Navicula bacillum Ehrenb. + + Navicula capitata Ehrenb Navicula cryptocephala Kütz Navicula elginensis (Gregory) Ralfs + + Navicula exigua (Gregory) Grun Navicula goeppertiana (Bleisch) H.L.Smith + + Navicula gregaria Donkin Navicula laevissima Kütz. var. laevissima Navicula lanceolata (Ag.) Ehrenb Navicula minima Grun. + + Navicula rhynchocephala Kütz. + + Navicula seminulum Grun Navicula sp. + + Navicula subtilissima Cleve Neidium bisulcatum (Lagerstedt) Cleve + + Nitzschia acicularis (Kütz.) W. Smith p Nitzschia amphibia Grun Nitzschia capitellata Hustedt + + Nitzschia dissipata (Kütz.) Grun Nitzschia fonticola Grun Nitzschia hanzschiana Rabenh Nitzschia linearis (Ag.) W. Smith Nitzschia palea (Kütz.) W. Smith Nitzschia paleacea Grun Nitzschia parvula W. Smith Nitzschia radicula Hustedt + + Nitzschia recta Hantzsch Nitzschia sigmoidea (Nitzsch) W. Smith Nitzschia subtilis Grun Nitzschia umbonata (Ehrenb.) Lange-Bert Nitzschia vermicularis (Kütz.) Hantzsch + + Pinnularia appendiculata (Ag.) Cleve Pinnularia borealis Ehrenb Pinnularia gibba Ehrenb Pinnularia interrupta W. Smith Pinnularia cf. interrupta W. Smith Pinnularia maior (Kütz.) Rabenh Pinnularia microstauron (Ehrenb.) Cleve Pinnularia subcapitata Gregory Pinnularia viridis (Nitzsch) Ehrenb Rhoicosphenia abbreviata (Ag.) Lange-Bert Stauroneis anceps Ehrenb Stauroneis phoenicenteron (Nitzsch) Ehrenb

9 Acta rerum naturalium 11: 77 86, 2011 ISSN taxon lokalita datum odběru v r Surirella angusta Kütz Surirella linearis W. Smith Surirella minuta Bréb Surirella splendida (Ehrenb.) Kütz Tabellaria flocculosa (Roth) Kütz Tabellaria fenestrata (Lyngbye) Kütz RHODOPHYTA Audouinella cf. pygmaea Kütz. + + Audouinella violacea (Kütz.) Hamel Audouinella sp CHLOROPHYTA bičíkatá stadia á zelených řas p Cladophora glomerata (L.) Kütz Coelastrum astroideum De-Not. p Coelastrum pseudomicroporum Korš. p + + Coelastrum sp. p Dictyosphaerium cf. primarium Skuja p Micractinium sp. p + + Microspora sp cf. Microspora willeana Lagerh Microthamnion kuetzingianum Näg. + + Oedogonium sp Pediastrum biradiatum Meyen p Pediastrum boryanum (Turp.) Menegh. p Pediastrum duplex Meyen p Pediastrum simplex Meyen p + + Pediastrum tetras (Ehrenb.) Ralfs p Scenedesmus abundans (Kirchn.) Chod. p Scenedesmus aculeolatus Reinsch p Scenedesmus acuminatus (Lagerh.) Chod. p Scenedesmus acutus (Meyen) Chod. p Scenedesmus alternans Reinsch p + + Scenedesmus brasiliensis Bohl. p Scenedesmus denticulatus Lagerh. p Scenedesmus dimorphus (Turp.) Kütz. p Scenedesmus disciformis (Chod.) Fott et Kom. p Scenedesmus dispar Bréb. p + + Scenedesmus ecornis (Ralfs) Chod. p Scenedesmus linearis Kom. p Scenedesmus magnus Meyen p Scenedesmus cf. magnus Meyen p + + Scenedesmus obliquus (Turp.) Kütz. p + + Scenedesmus pannonicus Hortob. p Scenedesmus quadricauda (Turp.) Bréb. p Stigeoclonium sp. + + Tetraëdron caudatum (Corda) Hansg. p + + Tetraëdron minimum (A.Br.) Hansg. p Tetrallantos cf. lagerheimii Teil. p + + Tetrastrum staurogeniaeforme (Schröd.) Lemm. p Tetrastrum triangulare (Chod.) Kom. p + + Ulothrix sp. a/ Ulothrix sp. b/ Ulothrix zonata (Web. et Mohr) Kütz CHAROPHYTA Klebsormidiophyceae cf. Klebsormidium Zygnematophyceae Closterium acerosum Schrank ex Ralfs Closterium archerianum Cleve + + Closterium calosporum Wittr. + + Closterium leibleinii Kütz. ex Ralfs Closterium lunula O. F. Müll. ex ralfs Closterium moniliferum Bory ex Ralfs Closterium sp

10 Brabcová, Buchtová: Řasová flóra Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy taxon lokalita datum odběru v r Cosmarium depressum (Näg.) Lund. + + Cosmarium humile (Gay) Nordst. + + Cosmarium impressulum Elfv Cosmarium laeve Rabenh Cosmarium margaritiferum Menegh. ex Ralfs Cosmarium orthostichum Lund Cosmarium punctulatum Bréb. + + Cosmarium regnellii Wille Cosmarium subcostatum Nordst. + + Cosmarium subcrenatum Hantzsch + + Cosmarium subprotumidum Nordst. + + Cosmarium sp Euastrum binale var. gutwinskii (Schmidle) W. Krieg. + + Spirogyra sp Staurastrum avicula Bréb. + + Staurastrum cingulum (W. et G. S. West) G. M. Smith p + + Staurastrum crenulatum (Näg.) Delp. p + + Staurastrum dispar Bréb Staurastrum eurycerum Skuja p Staurastrum gracile Ralfs p + + Staurastrum inconspicuum Nordst. p Staurastrum lunatum Ralfs Staurastrum omearae Arch Staurastrum orbiculare Ralfs Staurastrum cf. oxyacanthum Arch. p Staurastrum pelagicum W. et G. S. West p + + Staurastrum pingue Teil. p Staurastrum pseudopelagicum W. et G. S. West p