Materiál ke knize Rozpočtová skladba 2016 Rozpočtový proces, rozpočtová skladba Určeno jen pro účetní jednotku, nekopírovat, nemnožit autorská práva

Transkript

1 1 Materiál ke knize Rozpočtová skladba 2016 Rozpočtový proces, rozpočtová skladba Určeno jen pro účetní jednotku, nekopírovat, nemnožit autorská práva Zpracovala: Ing. Ivana Schneiderová, auditor, č. osvědčení 1840 k datu Část materiálu zpracoval: Ing. Martin Tocauer, v materiálu jsou i citace stanovisek MF a části odpovědí SMO Aktualizace a doplnění oproti roku 2015 jsou zvýrazněny modrou barvou. Kontakt : - materiály ke stažení v elektronické podobě iva@obecuctuje.cz Upozorňuji, že důležité pro vedení obcí jsou kapitoly v části II od str. 26 do str. 48 mohou významně snížit riziko pokuty za správní delikty dle zákona č. 250/2000 Sb. a umožnit zpracovat námitky na neoprávněně uvedené nedostatky ve zprávách o výsledku přezkoumání hospodaření, pokud k nim dojde!. Pro účetní na obcích je nejpřínosnější část IV.

2 2 OBSAH Část I... 4 Vybraná ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. k rozpočtovému procesu s komentářem... 4 Zákon č. 250/2000 Sb.; 1 až 9 s komentářem... 5 Zákon č. 250/2000 Sb.; rozpočtový proces s komentářem 11 až REKAPITULACE povinností ÚSC uložených zákonem č. 250/2000 Sb Zveřejnění rozpočtu dle jiných předpisů Zákon č. 250/2000 Sb.; svazek obcí 38-39a Část II VZORY A NÁVODY K ROZPOČTOVÉMU PROCESU Rozpočtový výhled Rozpočet a rozpis rozpočtu Rozpočet a org Rozpočtové opatření a rozpočtové změny Rozpis rozpočtu a rozpis změn rozpočtu Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 4/2011 Označení stanoviska: Rozpočtová opatření obce VZORY USNESENÍ K URČENÍ PRAVOMOCÍ K ROZPOČTOVÝM OPATŘENÍM VZORY USNESENÍ KE SCHVÁLENÍ ROZPOČTU VZOR: Návrh závěrečného účtu (obec, menší město) Část III Přehled a systém rozpočtové skladby Vyhláška č. 323/2002 Sb VH dle rozpočtu a VH dle účetnictví rozdíly FINANCOVÁNÍ VYSVĚTLENÍ Termínované vklady a rozpočtová skladba od roku 2016 účetně téměř neřešitelná situace Podrobný výklad k financování včetně účetních postupů Druhové třídění rozpočtové skladby položky PŘÍJMY Třída 1,2,3, Třída 4 přijaté dotace Třída 5 běžné výdaje Rozpis nejčastěji používaných položek 50xx a 51xx souvislost na syntetický účet (SU) při předpisu 80 Třída 6 Kapitálové výdaje VUJ, ústředí a územní Příklady na rozhodování o položce Odvětvové třídění rozpočtové skladby dle účelu paragrafy (dále jen odpa ) Nástroj, prostorový původ zdroj a účelový znak Prostorový původ zdroj příloha k vyhlášce o rozpočtové skladbě F Nástroj je vydáván číselník na 92 Účelový znak... 93

3 3 Vlivy dalších předpisů na rozpočtovou skladbu (PDP, krize, daně) Část IV Rozpočtová skladba a účetnictví aplikační příklady (příklady excel řazeno dle položek) I. Příjmy, třída 1 až II. Výdaje, třída 5 a III. Třída 8 financování (úvěry) Daň z příjmů u ÚSC korekce a zaúčtování včetně RS

4 4 Část I Vybraná ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. k rozpočtovému procesu s komentářem K dotacím poskytovaným dle novely zákona č. 24/2015 z rozpočtu obcí bude zpracován samostatný kompletní materiál včetně úvodu k veřejné podpoře a EU, bude vyvěšen v dokumentech na (očekává se k pololetí malá novela, která má významně zjednodušit dotace do 50 tis. Kč, materiál bude vyvěšen po účinnosti této malé novely). Zákon a pravidla rozpočtové odpovědnosti sněmovní tisky č. 411,412,413. Stav stále v 1. čtení. Je možné, že zákon nebude vůbec přijat. Zákon o rozpočtové odpovědnosti mění i zákon č. 250/2000 Sb., a to významně v požadavcích na rozpočtový proces, (ač to v praxi není potřeba). Seznamovali jsme s nimi účastníky kurzu Rozpočtová skladba 2016 (jedná se zejména o zveřejnění a schvalování střednědobého výhledu, provizoria, rozpočtových opatření, dále omezování úvěrů a půjček u obcí). V případě, že se zákon schválí, bude provedena aktualizace této kapitoly. Pozn. Odhad situace na základě níže uvedeného odkazu na článek: Vypadá to, že je to zatím jako ústavní zákon neprohlasovatelné a kvůli tomu se do hlasování vůbec nepouští (to by totiž znamenalo, že po zamítnutí zákon spadne se všemi dalšími úpravami včetně novely zákona č. 250/2000 Sb.,). Tak asi vyčkávají co kdyby.. (různé politické konstelace, štěpení stran ). Na druhou stranu z článku vyplývá, že EU podobný zákon vyžaduje, tudíž jak je známo, co chce EU, to se dříve nebo později schválí

5 Zákon č. 250/2000 Sb.; 1 až 9 s komentářem 5 Vybrané zákona s komentářem. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy a působnost zákona (1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. (2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí (dále jen svazek obcí ), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí. (3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci. (4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti s výjimkou ustanovení 7 až 10. Odstavec 2 nepřímo určuje pro dobrovolné svazky povinnost sestavit rozpočtový výhled, sestavení a schválení rozpočtového provizoria a zpracování a schválení závěrečného účtu. ČÁST DRUHÁ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ 2 Nástroje finančního hospodaření (1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle zvláštního zákona. Od zákon ukládá všem ÚSC a svazkům obcí zpracovat rozpočtový výhled. 3 Rozpočtový výhled (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet ( 4). (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. Podrobnost členění rozpočtového výhledu zákon neupravuje, ÚSC si mohou míru podrobnosti zvolit. Rozpočtový výhled by měl zohlednit dlouhodobé závazky zejména z přijatých úvěrů a půjček, návratných finančních výpomocí a naplánovaných přijatých úvěrů a půjček, a to po celou dobu trvání závazku. Pokud se však jedná o dlouhodobý závazek na 10 až 20 let, jeví se zpracování rozpočtového výhledu na takto dlouhou dobu nepřínosné. Vhodné je uvést výši splátek závazku a počet let splácení poznámkou pod tabulku rozpočtového výhledu viz vzor. Rozpočtový výhled by měl obsahovat i příjmy z dlouhodobých pohledávek. Také by měl zohlednit možnosti financování dlouhodobých investičních nebo jiných koncepčních záměrů. Je třeba zpracovat rozpočtový výhled tak, aby odrážel nepřetržitost trvání ÚSC, tedy ÚSC by neměl ve výhledu počítat do budoucna s výrazným schodkem rozpočtu a měl by plánovat obezřetné hospodaření s veřejnými prostředky nejen při zpracování rozpočtu, ale i při zpracování rozpočtového výhledu. Vzor rozpočtového výhledu je uveden v části Vzory tohoto materiálu. Rozpočtový výhled by měl být schválen zastupitelstvem, i když z ustanovení zákona to přímo nevyplývá. Zastupitelstvo však musí schvalovat roční rozpočet a u ustanovení k rozpočtu ( 4) je podmínkou, že rozpočet má vycházet z rozpočtového výhledu. Neznamená to však, že se mají sobě rovnat. Rozpočet musí minimálně obsahovat výdaje, které vycházejí z dlouhodobých závazků. Schválením rozpočtového výhledu je vlastně zavázáno zastupitelstvo k zohlednění dlouhodobých závazků do rozpočtů budoucích období. Výraznější rozdíly běžného rozpočtu oproti výhledu by měly být odůvodněné a opodstatněné. Předpisy jinak zpracování rozpočtového výhledu neomezují, může být schválen jako schodkový i bez smluvního zajištění. Rozpočtový výhled se může libovolně měnit třeba i několikrát do roka, pokud se vyjasní některé jeho položky nebo dojde k výrazné změně vnějších podmínek, tedy minimálně vždy při přijetí nových úvěrů a půjček. Rozpočtový

6 6 výhled by se měl změnit i např. v situaci, kdy má ÚSC výměr od finančního úřadu na odvod neoprávněně použitých prostředků. Riziku odvodu by obec měla přizpůsobit nejen roční rozpočet, ale i rozpočtový výhled. Upozorňujeme, že se musí rozpočtový výhled zpracovat vždy minimálně na další 2 roky následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Např. v roce 2015 musí mít ÚSC a DSO sestavený rozpočtový výhled minimálně na rok 2016 a Města si často nechají zpracovat rozpočtový výhled dodavatelsky. Není to levné, a přesto nemusí rozpočtový výhled splnit účel požadovaný zákonem. Rozpočtový výhled spíše než odhady do budoucnosti by měl hlavně obsahovat všechny dlouhodobé pohledávky a závazky s promítnutím do toku hotovosti v pozici budoucího rozpočtového krytí. Analogicky jako u běžného rozpočtu bychom neměli udělat výdaj (dle zákona o finanční kontrole ani podepsat objednávku, smlouvu ) před přijetím rozpočtového opatření, tak bychom např. neměli podepsat smlouvu o smlouvě budoucí před zapracováním budoucího výdaje do rozpočtového výhledu. 4 Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí (1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí. (2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. (3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. (4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. (5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit a) finančními prostředky z minulých let, nebo b) smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen návratné zdroje ). Pozn. Svazek obcí není emitentem komunálních dluhopisů. Vydávat komunální dluhopisy mohou výhradně územní samosprávné celky ( 27 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů). (6) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů ( 5). (7) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. Komentář k 4 odst. 5 Schodkový rozpočet je rozpočet, kde příjmy dle položek třídy 1-4 jsou nižší, než výdaje třídy 5 a 6. Schodek se vyrovnává financováním (třída 8), buď zapojením úspor minulých let (zůstatky na účtech peněžních fondů, běžných účtech a termínovaných vkladech) nebo půjčkou či jiným zdrojem řízení likvidity. Celkový rozpočet musí být vždy vyrovnaný! Schodkový rozpočet sestavuje cca 90% obcí, protože většina obcí vykazuje nějaké úspory z minulých období. Pokud by každý rok byly příjmy rovny výdajům, tak by zůstatky na bankovních účtech byly nulové, což se v praxi objevuje zcela výjimečně. Důvod zapojení úspor rozpočtů minulých let je často vlivem nedočerpání rozpočtovaných výdajů v minulých letech, které se opětovně rozpočtují v dalším roce (zpoždění stavebních prací, včasné nedodání jiných plnění ). Starostové zpravidla neradi v usnesení k rozpočtu uvádějí, že se schvaluje schodkový rozpočet, ale tato nechuť je zbytečná, protože se jedná o běžný jev. Uznávám však, že termín schodkový rozpočet je zavádějící. Informace o tom, zda rozpočtové příjmy pokrývají rozpočtové výdaje je pro zastupitelstvo i občany významná. Snižuje riziko přijetí nerealizovatelných rozpočtů. Zastupitelé by měli vědět, že si plánují takové výdaje na určitý rok, na který jim příjmy určitého roku nestačí. Pozn. Zjednodušené odůvodnění potřeby informace může být např.: Když by v dalších letech úspory z minulých let byly vyčerpány, tak budou zastupitelé při dalším rozpočtu překvapeni, jak to, že dříve mohly být výdaje tak vysoké a nyní již na pokrytí výdajů obec nemá dostatečné příjmy. Ještě více je někdy zavádějící pojem přebytkového rozpočtu. Může dojít i k tomu, že obec musí rozpočtovat příjmy dle položek třídy 1-4 vyšší, než výdaje třídy 5 a 6. Jedná se o případy splácení úvěru (výdaje třídy 8 financování). Pak se musí zpracovat rozpočet přebytkový, ale přesto přebytek není obci volně

7 7 k dispozici, je určen na splátky půjček. Tento případ se zastupitelstvům vysvětluje velmi těžko. Považují splátky úvěru za významný a nevyhnutelný výdaj, který jim k pojmu přebytkový rozpočet nepasuje. Přebytkový rozpočet se však může tvořit i z důvodu šetření na úhradu větších akcí plánovaných do budoucna, nebo pro příděly do peněžních fondů, které se v běžném roce účelově nepoužijí apod. Pojmy přebytkový a schodkový rozpočet nelze vnímat dle obecného významu, ale ve vztahu k pojmům zákona č. 250/2000 Sb. Upozorňujeme i na písm. b), odst. 5 Dle zákona tedy ÚSC nesmí schválit rozpočet včetně úvěru nebo půjčky (položka 8113, 8123) k datu, kdy není úvěrová smlouva nebo smlouva o půjčce uzavřena podepsána oběma stranami. Komentář k 4, odst. 6 V souvislosti se schodkovým rozpočtem je vhodné upozornit, že ani případ tvorby Fondu rezerv a rozvoje z úspor minulých let a jeho zapojení do rozpočtu v běžném roce nemá vliv na to, zda je rozpočet schodkový nebo vyrovnaný. Vysvětlení: Pokud si zastupitelstvo schválí peněžní fond, jehož zdrojem budou úspory minulých let, tak každý rok dle stavu účtů ZBÚ (i včetně toho u ČNB) se musí převést přes konsolidační položky veškeré zůstatky na tento zvláštní účet FRR. Položky jsou to 4133 pro příjem na FRR a položka 5344 s odpa 6330 pro převod na FRR ze ZBÚ. Konsolidační položky musí být vyrovnané při převodech, proto i v rozpočtu musí být vyrovnané (případně se nerozpočtují vůbec). Při zapojení do rozpočtu následujícího roku se opět konsolidační položky musí vyrovnat, což v důsledku znamená, že nemají vliv na saldo příjmů a výdajů. Pro vyrovnání rozpočtu se bude muset zapojit změna stavu (úbytek na účtu peněžního fondu) = položka 8115, položka financování. Ve výsledku se opět bude jednat o rozpočet schodkový. Proto již většina obcí od tohoto systému ustoupila, protože když FRR není veden, tak je vše v důsledku stejné, je to jen zbytečná práce s převody a vyšší náklady na vedení dalších účtu u bank a náklady na převody mezi účty (bankovní poplatky). 5 Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazku obcí (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. (2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcí mohou být zejména a) přebytky hospodaření z minulých let, b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce, c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. Z ustanovení zákona vyplývá, že zastupitelstvo obce může zřídit vlastně jakýkoliv fond a schválit jakákoliv pravidla (statut fondu) pro jeho tvorbu a použití. Je vhodné schválit jako zdroj fondu i příjmy z úroku z účtu fondu (účet 236) a jako použití fondu i poplatky k účtu fondu. Důvodem je snížení počtu převodů mezi účty. Fond se pro potřeby výkaznictví rozpočtuje, tvorba a použití fondu je součástí závěrečného účtu a je třeba sledovat každý příjem fondu a výdej z fondu, zda souhlasí na statut fondu (zda příjem obsahově souhlasí na uvedené zdroje ve statutu fondu, zda výdej obsahově souhlasí na použití určená ve statutu). Řešením je také zřízení jednoho peněžního účtu a vést v něm několik fondů pomocí analytiky, ta se pak musí použít i k účtu fondu, aby bylo možné vysledovat dílčí okruhy jednotlivých fondů. Malé obce mohou vést dle stanovisek ministerstva financí sociální fondy i jako součást běžného účtu (Pak se jedná spíše o vázané výdaje na určitý účel, není to vlastně peněžní fond). U sociálního fondu lze sjednat libovolná pravidla i pro uvolněné zastupitele. U benefitů zaměstnancům ze sociálních fondů však musíme sledovat požadavky na zdanění závislé činnosti, není automaticky benefit ze SF osvobozen od daně, SP a ZP.! Některými kontrolními orgány je vyžadována rovnost aktiv a pasiv okruhu peněžních fondů: Součet hodnot na účtu 236.xx a pohledávek k fondu = součet hodnot na účtu 419.xx a závazků k fondu. Ač požadavek na kontrolu rovnosti okruhu fondů není podložen předpisy, je jako kontrolní test správnosti účetních postupů účelný. 6 Obsah rozpočtu

8 8 (1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. (2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se a) cizích prostředků, b) sdružených prostředků. (3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí. Peněžní operace probíhající mimo rozpočet mají podrobný výklad v kapitole knihy RS 2016: Hospodářská činnost, cizí a sdružené prostředky. 7 Příjmy rozpočtu obce (1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, (pozn. Jedná se o jakékoliv příjmy z jakékoliv činnosti v samostatné působnosti obce a kraje, nikoliv jen z hospodářské činnosti.) c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona, f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, h) dotace z rozpočtu kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, j) přijaté peněžité dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. (3) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (4) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů ( 4 odst. 5 písm. b). (5) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. Pro upřesnění je vhodné navázat pojem příjmů definovaných zákonem č. 250/2000 Sb. na rozpočtovou skladbu. Příjmy dle rozpočtové skladby tvoří příjmy vlastní, a to kapitálové nebo běžné. Běžné příjmy je možné dále rozdělit na příjmy daňové a poplatky a příjmy nedaňové. Dalšími příjmy dle rozpočtové skladby jsou přijaté dotace, lze je také rozdělit na kapitálové a běžné (provozní). Součástí přijatých dotací jsou i dotace vlastním účtům s konsolidačními položkami. Samostatnou skupinu zdrojů k financování potřeb dle rozpočtové skladby tvoří příjmy financování, tedy změna stavu prostředků na běžných účtech a účtech fondů, kdy snížení stavu účtů znamená vlastně plusové financování, tedy příjem rozpočtu prostředků získaných v minulých letech. Příjmem z financování ÚSC jsou i výsledky aktivního řízení likvidity po realizaci a dále úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci. 9 Výdaje rozpočtu obce (1) Z rozpočtu obce se hradí zejména a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

9 9 i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. K oprávněnosti čerpání výdajů z rozpočtu obce nestačí, že jsou v zákoně o rozpočtových pravidlech v 9 vyjmenovány. Je mnoho výdajů obce, které k tomu, aby byly právně účinné, vyžadují řádné schválení zastupitelstvem nebo radou. Některé výdaje, např. dotace třetím osobám, mají vlastní specifika a musí být splněno více podmínek vyplývajících z různých předpisů. Dále při hodnocení oprávněnosti veřejného výdaje obce musí přihlížet k dalším předpisům, např. k zákonu č. o veřejných zakázkách (nový zákon č. 134/2016 účinný od ) a k zákonu č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

10 10 10 až 10 d K dotacím a návratným finančním výpomocem (bezúročným) poskytovaným z veřejných rozpočtů obcí bude zpracován samostatný materiál. Chtěla bych se v něm věnovat i problematice veřejné podpory ve vazbě na EU (alespoň stručně). K problematice dotací je v současné době návrh malé novely zákona č. 250/2000 Sb., která by měla zmírnit požadavky zákona do výše 50 tis. Kč. Po vydání novely bude materiál dokončen a uveden na (předpoklad zveřejnění 7-9/2016).

11 11 Zákon č. 250/2000 Sb.; rozpočtový proces s komentářem 11 až 22 ČÁST TŘETÍ ROZPOČTOVÝ PROCES 11 Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku (1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí, b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. (2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. Komentář k ustanovení zákona: ÚSC je povinen rozpočtovat vlastní zdroje, ale i další zdroje financování k probíhajícímu, případně schválenému projektu EU, a to i v případě, že budou následně (ex post) uhrazeny ze zdrojů EU. Jedná se např. o rozpočtování položky 8113 Krátkodobé přijaté půjčené prostředky k tzv. předfinancování programu. Podrobně je problematice obsahu rozpočtu věnován výklad v kapitole materiálu Rozpočet a rozpis rozpočtu. 12 Rozpočtová skladba (1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu, b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí, d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. Nejen územní samosprávný celek, ale i svazek obcí třídí své příjmy a výdaje podle rozpočtové skladby, a proto i jeho rozpočet musí být zpracováván v třídění podle rozpočtové skladby. Svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, může zřizovat příspěvkové organizace ( 39a zákona č. 250/2000 Sb.), kterými jsou školy a školská zařízení, a školské právnické osoby ( 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Proto je nezbytné, aby schválený rozpočet svazku obcí obsahoval závazné ukazatele, kterými jsou povinny se tyto právnické osoby řídit. Rozpočtová skladba je stanovena vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Předmětem jednání zastupitelstva při schvalování rozpočtu není rozpočet v plném členění dle rozpočtové skladby. ÚSC by však měl prokázat návaznost schváleného rozpočtu na povinné výkaznictví, konkrétně na výkaz FIN 2-12M. Předkládaný rozpočet orgánům ÚSC musí obsahovat závazné ukazatele k jednotlivým odpovědným osobám v rámci úřadu a ÚSC (např. vedoucím odborů, organizačních složek jako správcům rozpočtových prostředků), dále ke třetím subjektům. Je možný i výklad, že výkonným orgánem je rada. Jednotlivé odbory města a případné organizační složky se budou rozpočtově řídit jen vnitřními předpisy. Podrobně je problematice obsahu rozpočtu věnován výklad v kapitole Rozpočet a rozpis rozpočtu. 13 Rozpočtové provizorium (1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. (2) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,

12 12 b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce, c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí. (3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. Pravidla pro rozpočtové provizorium mohou být velmi jednoduchá, lze např. určit, že rozpočtový výhled na určitý rok je zároveň rozpočtovým provizoriem nebo jako provizorium schválit rozpočet předchozího roku v příjmech a v provozních výdajích a ve vyjmenovaných kapitálových výdajích například určit kapitálové výdaje dle akcí schválených zastupitelstvem. Čerpání fondů není třeba řešit rozpočtovým provizoriem. Rozpočtové provizorium musí být schváleno vždy, když se rozpočet schvaluje až po běžného roku. Rozpočtové provizorium se rovněž schvaluje na celý rok, ne jen na část období do schválení rozpočtu. 14 Rozpis rozpočtu (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně. (2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. Po schválení rozpočtu se má neprodleně provést jeho podrobný rozpis již v plné rozpočtové skladbě. Otázkou je, jak si vyložit slovo neprodleně. Například, když je rozpočet schválen již v prosinci předchozího roku, tak rozpis rozpočtu se výkazově má zobrazit v termínu do dubna běžného roku. První výkaz FIN2-12M se zpracovává až za únor běžného roku. Dle mého názoru neprodleně znamená zpracování rozpočtu do prvního výkazu k období 2/běžný rok. Rozdílům v pojmech rozpočet a rozpis rozpočtu se věnujeme ve stejně nazvané kapitole v části materiálu II. 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě po celý rozpočtový rok. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. Kontroly prováděné územním samosprávným celkem nebo svazkem obcí se rozdělují na kontrolu jejich vlastního hospodaření a kontrolu hospodaření jimi zřízených nebo založených právnických osob. 16 Změny rozpočtu (1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny). Novela 24/2015 (2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. (3) Rozpočtovým opatřením je a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. Novela 24/2015 (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku, nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle 28 odst. 12. Komentář k odstavci 2 a komentář k odstavci 4 obsahuje kapitola v části materiálu II s názvem Rozpis rozpočtu a

13 13 rozpis změn rozpočtu. Z hlediska rizika správního deliktu je to velmi důležitý výklad, tak pokud je to jen trochu možné, věnujte zmíněné kapitole větší pozornost. Můžeme provést rozpočtové opatření po skončení rozpočtového roku? Dle ustanovení zákona se rozpočtová změna dělá při změně objemu příjmů a výdajů (např. dotace přijatá ke konci roku), takže je třeba udělat rozpočtovou změnu i zpětně po skončení rozpočtového roku. Možné je např. vyslovit radě obce předběžný souhlas k provedení nezbytných rozpočtových opatření za období od posledního zasedání zastupitelstva do konce roku s tím, že přijatá rozpočtová opatření budou předložena zastupitelstvu při prvním zasedání roku následujícího. Případně schválit zastupitelstvem předběžné rozpočtové opatření. S ohledem na běžnou praxi, kdy rozpočtová opatření ze strany státního rozpočtu nebo kraje přicházejí obcím i v posledních dnech rozpočtového roku, nelze jiným způsobem zajistit chod obce a úřadu. Svolání zastupitelstva a příprava zasedání je i časově náročnou záležitostí. Ustanovení zákona se týkají i dobrovolných svazků obcí. I zde je třeba nějakým způsobem ošetřit možnost schválení rozpočtových opatření po skončení běžného roku. Jsou i další možná řešení viz kapitola Rozpis rozpočtu a rozpis změn rozpočtu. Rozpočtová opatření závazných ukazatelů jsou v kompetenci zastupitelstva, je možné je převést i na radu viz Stanovisko odboru dozoru a kontroly ministerstva vnitra (kapitola materiálu a vzor k převodu pravomocí k rozpočtovým opatřením). Schválená rozpočtová změna rozpočtovým opatřením se rovněž pořídí do Výkazu FIN 2-12 (modul rozpočtu v SW). Není však nezbytné, a zákon o rozpočtových pravidlech to ani nevyžaduje, upravovat rozpočet tak, aby se přesně shodoval se skutečností (u každé položky 100%). 17 Závěrečný účet (1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. (2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. (3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis. (5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí. (6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. (7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu. Vzor návrhu závěrečného účtu pro obce včetně návrhu na usnesení je uveden v části Vzory tohoto materiálu. Závěrečný účet větších měst je většinou již reprezentativní záležitostí ekonomických a finančních odborů města. Obsahuje mimo povinné údaje i grafy, tabulky a meziroční srovnání, rozbory a další údaje. Současně je vhodné se závěrečným účtem předložit materiály ke schvalování závěrky (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha účetní závěrky, inventarizační zpráva ) a výkaz FIN 2-12M, kterým naplníme požadavek zákona o předložení plnění údajů rozpočtu v plném členění rozpočtové skladby. Předložením dokumentů k závěrce se splní povinnost i uvedení údajů do závěrečného účtu o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích. Města přikládají k závěrečnému účtu i účetní závěrky zřizovaných a zakládaných organizací včetně výročních zpráv nebo zpráv o činnosti a majetkovém vývoji.

14 Závěrečným účtem se schvaluje hospodaření podle rozpočtu a výsledky hospodaření činnosti ÚSC. 14 Závěrečný účet se schvaluje nejpozději do následujícího roku. S úpravou rozpočtu roku následujícího není třeba čekat na schválení závěrečného účtu. Schválení výsledku hospodaření hospodářské činnosti nemá vliv na zapojení zdrojů z hospodářské činnosti do rozpočtu následujícího (k datu schvalování závěrečného účtu tedy již běžného) roku. Výsledky hospodaření zpravidla nejsou stejné jako částka, kterou je možno do rozpočtu zapojit, výsledky hospodaření hospodářské činnosti jsou sestaveny na základě akruálního principu (ve výnosech se mohou projevit neuhrazené pohledávky, v nákladech neuhrazené závazky, obsahuje i časové rozlišení a další hodnoty, které se do toku hotovosti musí dopočítat). Některé ÚSC se obávají zapojit do rozpočtu následujícího roku před schválením závěrečného účtu zůstatek na účtech ZBÚ z minulých let. Zapojením tohoto zůstatku neporušují žádný předpis, schválení hospodaření podle rozpočtu již zůstatek ZBÚ nemůže ovlivnit. Finanční vypořádání může mít vliv na odvody nebo příjmy, ale to již je záležitostí dalšího roku. Finanční vypořádání se uvádí do závěrečného účtu vlastně informativně, má charakter upřesnění vlivů na rozpočet a stav ZBÚ na konci roku o závazky z činnosti předchozího roku. Výsledky zřizovaných a zakládaných organizací se do závěrečného účtu uvádějí informativně pro celkový přehled hospodaření obce. Upozornění! Je třeba uvádět finanční vypořádání nejen ve vztahu k transferům přijatým, ale i poskytnutým. Po schválení závěrečného účtu mají obce ještě povinnosti vyplývající ze zákona č. 420/2004 Sb.: 13 (1) Územní celek je povinen b) přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované přezkoumávajícím orgánem, nebo auditorem a podat o tom písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu (obec kraji), a to nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku. 13 (2) Územní celek je dále povinen v informacích podle odstavce 1 písm. b) uvést lhůtu, ve které podá příslušnému přezkoumávajícímu orgánu (obec kraji) písemnou zprávu o plnění přijatých opatření, a v této lhůtě příslušnému přezkoumávajícímu orgánu uvedenou zprávu zaslat. 13 (3) Přezkoumávající orgány jsou oprávněny kontrolovat plnění opatření, přijatých podle odstavce 1. Kontroloři se při kontrole plnění opatření řídí ustanoveními 6 odst. 1, 2 a 3 písm. a) až h). Jak postupovat, pokud obec nemá k následujícího roku Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření ÚSC, protože nebyla kontrolním orgánem předána? Obec zveřejní návrh závěrečného účtu bez této zprávy a zastupitelstvo schválí závěrečný účet s výhradou nepředložení, příp. neukončení námitkového řízení ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření bude předložena zastupitelstvu dodatečně a bude k ní přijato samostatné usnesení, které doplní usnesení k závěrečnému účtu. Lze schválit celoroční hospodaření obce bez výhrad, pokud jsou ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zjištěny nedostatky? Ano, lze. Nejvíce záleží na obsahu nedostatků. Celoroční hospodaření obce může být bez výhrad i v případě, že se paní účetní překlepla a uvedla položku 5363 místo 5362 nebo i v případě, že nikdo ze zastupitelů nechtěl dělat předsedu kontrolního výboru nebo proto, že chyběl při kontrole podpis na dokladu, který byl ihned doplněn. Bez výhrad by však nemělo být schváleno hospodaření obce, pokud orgány obce překročily své pravomoci nebo pokud je účetnictví neprůkazné, nebylo postupováno podle zákona o veřejných zakázkách, byla překročena rozpočtová kázeň atd. Zákon č. 420/2004 Sb. nerozlišuje nedostatky na významné a nevýznamné, jejich významnost rozlišují jen písmena u příslušných ustanovení zákona. ÚSC tedy může schválit celoroční hospodaření bez výhrad v případě zjištění nevýznamného nedostatku bez vlivu na jeho hospodaření nebo v případě zjištěných nedostatků, které již byly odstraněny. Naopak lze schválit celoroční hospodaření obce s výhradou, i když nebyly zjištěny nedostatky ve Zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (např. v případě chybného hospodaření u zřizovaných nebo založených právnických osob). Pozor na znění usnesení k závěrečnému účtu. Zákon výslovně vyžaduje vyjádření dle odst. 7. Tedy usnesení by mělo znít že uděluje souhlas s celoročním hospodařením, nestačí jen text např. Schvaluje závěrečný účet 18 Časové použití rozpočtu (1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. (2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. (3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo

15 15 odepsání prostředků na bankovních účtech. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. (5) Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit stanoví časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. ÚSC může zřizované organizaci i jiným subjektům poskytnout transfer na období přes konec roku, přijímající organizace by však měla příjem správně časově rozlišit. Zpravidla se jedná o transfery k projektům EU nebo o transfery, kde je třeba zajistit bezproblémové financování subjektu začátkem následujícího roku. Novelou z roku 2015 byla možnost stanovení časové použitelnosti transferů změněna na povinnost. Měli bychom se zamyslet, jak tuto povinnost při schvalování rozpočtu naplnit. Možným řešením by bylo stanovit, že veškeré transfery jsou určeny k použití do konce rozpočtového roku, pokud není usnesením zastupitelstva nebo rady stanoveno jinak. V případech vypořádání transferů by pak musela být přijata usnesení k prodloužení časového použití. Je také možné přímo do usnesení k rozpočtu dát výjimku příspěvku příspěvkovým organizacím, kdy je možné použití příspěvku prodloužit do následujícího rozpočtového období. 19 Účelovost rozpočtových prostředků (1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. (3) Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.(zrušeno novelou 24/2015) Účelovost použití prostředků se týká nejen transferů přijatých, ale i vydaných transferů (přijímající subjekt lze smluvně zavázat ke splnění účelu). 20 Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků (1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává. (2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční. (3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo. 21 Kompenzační peněžní operace (1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku, b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku. (2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě, a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů. Pozn. Ustanovením zákona ke kompenzaci dochází k tomu, že při použití rozpočtové skladby nelze účetně dodržet obraty MD a D dle pohybu na účtu, protože se musí v některých případech kompenzace výdajů účtovat jako výdeje minus, u příjmů analogicky jako příjmy minus. Ve výsledku pak nemůže souhlasit obrat účtu např. 23x na MD a D uvedených na výpisech z účtů vedených u bank.

16 16 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu a) územního samosprávného celku, b) městské části hlavního města Prahy, c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo d) svazku obcí. (2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22). Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22), ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce, b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně, c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity. (3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků. (4) Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. (5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci. (6) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Pozor! Toto ustanovení má vliv na použití položek rozpočtové skladby od února 2016 (2229, 5909). Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o

17 17 vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu. (7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřesáhne Kč. (8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne Kč, se neuloží. (9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti a) u obce obecní úřad, b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části, c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, d) u kraje krajský úřad. (10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu13), rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu14). Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. (11) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek, b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti. (12) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. b) je Ministerstvo financí. (13) Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25). Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení, b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení, c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti. (15) Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. (16) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.

18 18 22a Správní delikty (1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled, b) v rozporu s 10c odst. 1 nezveřejní program c) v rozporu s 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytování dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků d) v rozporu s 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, e) neprovede změny schváleného rozpočtu podle 16 odst. 2, f) zpracuje rozpočet v rozporu s 12 odst. 1, g) v rozporu s 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu, h) v rozporu s 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo i) v rozporu s 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. (2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu. (4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, b) 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do Kč. 22bSpolečná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy. (5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil. Sankční ustanovení zákona rozlišují odvody a penále za porušení rozpočtové kázně a pokuty za správní delikty. Toto je nad rámec našeho zaměření na rozpočet a rozpočtový proces, je zde v materiálu uváděno jen pro úplnost. Za povšimnutí však stojí například otázky možné aplikace nápravných opatření, pokud by příjemce dotace porušil nějaké méně závažné podmínky týkající se smlouvy ( 22 odst. 6). Dále jsou řešeny otázky porušení povinností nepeněžní povahy u dotačních smluv.

19 REKAPITULACE povinností ÚSC uložených zákonem č. 250/2000 Sb. Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 19 Ministerstvo financí připravilo pro starosty a rozpočtáře přehled povinností ÚSC uložených zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ne všechny uvedené povinnosti jsou v případě nedodržení správním deliktem. Ty, které se musí splnit vždy, aby nehrozila pokuta (až do výše 1 mil. Kč), jsou zvýrazněny tučně. 1. sestavit rozpočtový výhled, 2. schválit schodkový rozpočet jen v případě doložení úhrady navrhovaného schodku, 3. mít v rozpočtu finanční prostředky na spolufinancování v případě projektu financovaného z EU, 4. zveřejnit návrh rozpočtu nejméně po dobu 15 dnů před projednáním, 5. zpracovat rozpočet podle rozpočtové skladby, 6. stanovit a řídit se podmínkami rozpočtového provizoria, 7. provést rozpis rozpočtu po jeho schválení, 8. provádět finanční kontrolu svého hospodaření a hospodaření zřízených a založených organizací, 9. evidovat rozpočtová opatření podle časové posloupnosti, od 2015 provést povinná rozpočtová opatření 10. provádět změny rozpočtu od 2015 před výdajem 11. zajistit přezkoumání hospodaření, 12. zveřejnit návrh závěrečného účtu nejméně po dobu 15 dní před projednáním, 13. při sestavování rozpočtu se řídit rozpočtovým výhledem, 14. sledovat podnikatelskou činnost, cizí a sdružené prostředky mimo rozpočtové příjmy a výdaje, 15. stanovit v rozpočtu závazné ukazatele, 16. sestavit závěrečný účet, 17. projednat závěrečný účet s výhradami nebo bez výhrad,(usnesení musí znít: souhlas s celoročním hospodařením bez výhrad nebo případně s výhradami + řešení - viz vzory) 18. respektovat účel použití finančních prostředků přijatých se státního rozpočtu, SF, NF nebo z jiného územního rozpočtu a účely vyplývající z uzavřených smluv, (novela 250/2000 Sb. r. 2010) 19. vydat zřizovací listinu organizační složky obce, 20. vydat zřizovací listinu příspěvkové organizace, 21. zveřejnit údaje o zřízení a změně příspěvkové organizace, 22. provést zápis do obchodního rejstříku při zřízení příspěvkové organizace,(pozn. Pozor dle OZ v roce 2015 povinné změny v názvech PO, např. 132, odst. 2 OZ v názvu povinně příspěvková organizace, není povolena zkratka ) 23. schválit účetní závěrku příspěvkové organizace a rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do jejích fondů 24. Od 2015 zveřejnit program (na dotace) a veřejnoprávní smlouvy včetně dodatků od 50 tis. Kč _Pozor!!! Závěrečným účtem se neschvaluje zároveň ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Schválení účetní závěrky musí mít vlastní usnesení a postupuje se při jejím schvalování dle vyhlášky č. 220/2013 Sb.!!! Obsahy nebo významné dokumenty k účetní závěrce a k závěrečnému účtu jsou dány uvedenými závaznými právními předpisy (vhodné předkládat schvalujícímu orgánu společně): Účetní závěrka 220/2013 Sb. Závěrečný účet 250/2000 Sb. Schvalovaná závěrka Výkaz FIN 2-12M plnění rozpočtu v plném členění rozpočtovou skladbou Výkaz Rozvaha (majetek, závazky, vlastní zdroje) Údaje o hospodaření s majetkem Výkaz zisku a ztráty (výkonnost, finanční pozice) Údaje o dalších finančních operacích Příloha UZ (doplňující a vysvětlující informace k výkazům a Tvorba a použití fondů další skutečnosti) (obrat nad 80 mil Přehled o peněžních tocích a Přehled změn vlastního kapitálu) Zpráva o výsledku přezkoumání Zpráva o výsledku přezkoumání Inventarizační zpráva Finanční vypořádání dotací přijatých i poskytnutých

20 20 Zprávy z kontrol ostatní* Hospodaření s majetkem a údaje o dalších finančních operací u založených a zřízených právnických osob Ostatní ** * Povinná složka (pokud existuje problém s tím, co by existovat dle jiného předpisu mělo) - zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření (měla by být) - zpráva auditora (nepovinné) - zprávy o výsledcích finanční kontroly (ve vazbě na závěrku však výjimečně) - zprávy o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly (jen když jsou) - zprávy z interního auditu roční + jednotlivé dotýkající se účetnictví (jen tam, kde je útvar interního auditu zřízen) ** Ostatní - ostatní dokumenty (doklady ), které mají dokumentovat zásadní operace a ostatní dokumenty vyžádané schvalujícím orgánem Zveřejnění rozpočtu dle jiných předpisů Čerpáno ze SMO, Ing. Chládková Jedná se o povinnost 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen infozákon ), resp. určuje to příloha č. 1 vyhlášky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, která povinnosti z 5 upřesňuje. Obec je povinna zveřejnit údaje o rozpočtu v aktuálním a uplynulém roce a obsah účetních výkazů za uplynulý rok. Uvádí se schválený rozpočet i jeho pozdější úpravy. Citace přílohy zákona: 8.2 Rozpočet Údaje o rozpočtu povinného subjektu v aktuálním a uplynulém roce a obsah účetních výkazů povinného subjektu za uplynulý rok. Uvádí se schválený rozpočet i jeho pozdější úprava. Uvádí se jako textová informace nebo hypertextovým odkazem na internetové stránky nebo na veřejný informační systém s uvedenými informacemi.

21 21 Zákon č. 250/2000 Sb.; svazek obcí 38-39a ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ 38 Majetek svazku obcí (1) Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. (2) Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí. 39 Finanční hospodaření svazku obcí (1) Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu ( 4). (2) Obsahem rozpočtu svazku obcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami. (3) V případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (4) Svazek obcí zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí. (5) Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvům členských obcí. (6) Svazek obcí zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí. (7) Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí. Z ustanovení zákona ve vztahu k DSO vyplývá, že zastupitelstvo členské obce neschvaluje rozpočet DSO (rozpočet DSO zastupitelstvo členské obce nemusí ani projednávat) ani závěrečný účet DSO. Závěrečný účet DSO, který se předkládá zastupitelstvům členských obcí, je vhodné vzít zastupitelstvem členské obce jen na vědomí. Členská obec je však povinna zveřejnit na své úřední desce rozpočet i závěrečný účet DSO. 39a Druhy organizací svazku obcí (1) Svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, může zřizovat příspěvkové organizace a školské právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem. (2) O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1 rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí, vymezený stanovami; tento orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace. (3) Ostatní úkoly zřizovatele, pokud nejsou stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu svazku obcí, plní vůči příspěvkovým organizacím podle odstavce 1 výkonný orgán svazku obcí, vymezený stanovami. (4) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na příspěvkové organizace podle odstavce 1 ustanovení 27 až 37a obdobně.

22 Část II VZORY A NÁVODY K ROZPOČTOVÉMU PROCESU 22

23 23 Rozpočtový výhled Zákon č. 250/2000 Sb., 3 Rozpočtový výhled (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet ( 4). (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. Během několika let došlo k výraznému navýšení potřeby střednědobého plánování. Dotační tituly spolufinancované ze zdrojů EU jsou většinou hrazeny ex post, dochází často k situacím, že období od zahájení čerpání dotace po její vypořádání a převod dotace je delší než běžný rok. Rovněž se uzavírají smlouvy na delší období, příp. smlouvy o smlouvách budoucích. Dochází více ke koncepčním rozhodnutím. Rozpočet na běžný rok již jako nástroj finančního řízení nestačí, je potřeba aby se obce naučily s rozpočtovým výhledem více pracovat. Ustanovení předpisu obsahuje požadavek zpracování rozpočtového výhledu na základě uzavřených dlouhodobých smluvních vztahů. Dopady dlouhodobých závazků se mají do rozpočtového výhledu promítnout po celou dobu jejich trvání. V případě, že obec uzavře právní závazek (smlouvu, objednávku) na období delší než do konce rozpočtového roku, musí i ze zákona o finanční kontrole doložit rozpočtové krytí. Každá dlouhodobá smlouva, nejen přijatý úvěr a jeho splácení, by se v případě významnější částky měla do rozpočtového výhledu zapracovat. Větší města mají rozpočtový výhled např. zpracován dodavatelsky, příjmy a výdaje jsou odhadovány pomocí statistických výpočtů, jsou zahrnuty koncepce rozvoje. Při kontrole obsahu výhledu však často dojde ke zjištění, že není zapracován v mezidobí přijatý úvěr nebo dlouhodobé smlouvy, což by mělo být vyhodnoceno jako nesoulad na předpis. U menších obcí zase dochází k situaci, že starosta podepíše několik dlouhodobých závazků na příští období, které se následně ukážou budoucími rozpočty neřešitelné. Je třeba, aby i před podpisem smlouvy na příští období bylo zajištěno rozpočtové krytí, doložení, že obec je schopna dostát svým budoucím závazkům. Příklad: Když si obec vzala v minulosti úvěr ve výši 10 mil. Kč, který se splácí ve výši 1 mil. ročně a její příjmy jsou ve výši 5 mil. Kč ročně, pravidelně se opakující výdaje ve výši např. 3 mil. Kč, je zřejmé, že nelze podepsat smlouvu o opravě komunikace na příští rok za 4 mil. Kč. Pak by svému závazku nedostála.(samozřejmě, pokud si obec nevezme další půjčku.) Kvalitní zapracování dlouhodobých smluvních vztahů do rozpočtového výhledu nemá za cíl jen na nic významného nezapomenout, ale také vymezit aktivním zastupitelům prostor, co vše mohou do budoucnosti sjednat, objednat, o jak významné dotace mohou žádat z hlediska podílu vlastních zdrojů a povinnosti předfinancování apod. Aktualizovaný rozpočtový výhled na sjednané právní závazky vymezí prostor pro rozhodování do budoucna, řídí rizika finančního hospodaření do budoucích období.

24 24 V této části textu uvádím výtah z metodiky centrální evidence smluv (SW OBES) v části práce se smlouvami, která se týká přenosu do rozpočtového výhledu. Je zde popsán postup zpracování dlouhodobých smluv do rozpočtového výhledu. SW OBES je nabízen na Jedná se o program, jehož výhodou je, že je zpracováván mimo účetnictví, tedy uživatelsky praktický a přesto je promyšlen především na potřeby obcí s kvalitními sestavami. Ve vaší práci může hodně pomoci. Rozpočet, rozpočtový výhled a datum Jedná se o logickou fázi nakládání s uzavřenou smlouvu, a to její promítnutí do rozpočtu. Nejedná se o rozpis rozpočtu v plném členění rozpočtové skladby, ale jen řazení významných částek ze smluv do položek dle rozpočtových tříd. Bude se provádět odhad termínů plnění ze smluv a dle zvolených časových dat se přiřazená částka promítne v rozpočtu nebo rozpočtovém výhledu. U dotačních titulů je možnost volby i UZ a nástrojů a zdrojů, pro řádné a včasné rozpočtování a doplňující kontrolu rozpočtového zobrazení smlouvy nebo rozhodnutí ve vztahu k dotacím. Na začátku metodiky jsme si uvedli, že nebudeme pracovat v částech programu rozpočet a účetnictví se smlouvami nevýznamnými, rámcovými. Proto je zavedena možnost vyčíslit tzv. fixní částky rozpočtu, tj. pravidelně se opakující příjmy a výdaje, na které buď nejsou smlouvy, nebo jsou nevýznamné nebo rámcové. Tím rozdělíme rozpočet i rozpočtový výhled vlastně na dvě části - na část fixní a část ze smluv/dokumentů, příp. mimosmluvních závazků. Do rozpočtu budeme zapisovat jen příjmy a výdaje s vyšší pravděpodobností, např. nad 60%, na rozdíl od podrozvahy, kam dáváme i potenciální a podmíněné případy. Největším přínosem této části programu pak je stále aktualizovaný rozpočtový výhled a plán potřeby financí, na což jsou připraveny sestavy. Při stanovení termínů a plnění ze smluv, které vstoupí do rozpočtového výhledu, dojde k případům nevyrovnaného rozpočtu příjmů a výdajů. Víme, že rozdíl mezi příjmy a výdaji vyrovnává financování rozpočtu. Zde se mohou ze smluv také objevit příjmy z financování a výdaje z financování, dále zapojení zůstatků ZBÚ dle výsledku ke konci roku. Přesto může dojít k situacím, kdy saldo příjmů a výdajů v rozpočtovém výhledu se nebude rovnat plánovanému financování. Máme to vymyšleno tak, že se v sestavě zobrazí rozdíly, které bude potřeba řešit. Tedy některé sestavy se prvotně ručně doplní o položku 8115 změnu stavu účtů, a to tak, že se do ní doplní předpokládaný rozdíl do financování, aby financování bylo rovno saldu příjmů a výdajů. Před schválením rozpočtového výhledu se budou muset rozdíly řešit rozpočtově - úpravou fixních příjmů, doplněním plánovaných úvěrů apod. Předběžná řídící kontrola Zákon č. 320/2001 Sb. požaduje zajištění předběžné řídící kontroly již před vznikem závazku. Proto je v programu i možnost zapsání, zda finanční krytí závazku je zajištěno již schváleným rozpočtem, nebo rozpočtovým opatření č. XX nebo rozpočtovým výhledem. Jedná se tedy o doložení provádění finančních řídících kontrol. Je zároveň zavedena i možnost vyplnění identifikačního údaje konkrétního individuálního nebo limitovaného příslibu, pokud jej v obci v rámci informačního systému využíváte. Příklad podoby řádného rozpočtového výhledu je v souboru: Vzor roz výhledu vazba na dlouhodobé závazky.pdf Rozpočtový výhled pak bude sestaven jednotlivě pro období 2-5 let dopředu (rok 2016,2017,2018.) Ustanovení 3 k rozpočtovému výhledu také obsahuje požadavek Dopady dlouhodobých závazků se mají do rozpočtového výhledu promítnout po celou dobu jejich trvání. Zde bychom mohli při dlouhodobých úvěrech např. na 20 let dojít k tomu, že musíme zpracovat rozpočtový výhled na 20 let dopředu. Takový výhled by však měl minimální vypovídací schopnost. Doporučuji požadavek předpisu zajistit informací uvedenou v rozpočtovém výhledu např. v této podobě: Dlouhodobý úvěr naplánovaný na rok 20XX bude splácen ročně ve výši 1 mil. Kč až do roku Zdrojem krytí splátek na rok 2016 až 2018 bude částečně financování (termínovaný vklad) a částečně úspory z předchozích let. Zbývající splátky do roku 2025 budou zajištěny přebytky příjmů nad výdaji v rozpočtech let Pozn. Vzor není aktualizovaný na č. roků

25 25

26 26

27 27 Rozpočet a rozpis rozpočtu Úvod - důvod rozboru problematiky Stále se navyšuje tlak na dodržování rozpočtu. Objevují se výklady, že nelze rozpočet překročit před schválením rozpočtové změny. Takové překročení bylo vždy spíše porušením pracovní kázně, tj. vnitřní záležitostí, ale v roce 2012 bylo vydáno stanovisko MF č. 5/2012, kde je takové překročení rozpočtu vyhodnoceno jako správní delikt (i když bez návaznosti na ustanovení zákona č. 250/2000 Sb.). Od roku 2015 bylo stanovisko MF zapracováno i do 16 zákona č. 250/2000 Sb. K nemožnosti překročení rozpočtu však směřují i zákon o finanční kontrole č. 320/2001 Sb. a návrh zákona o řízení a kontrole ve veřejné správě, který má zákon o finanční kontrole nahradit od Rozpočet je však jen odhadem, plánem a nemůže obsahovat všechna rizika nenaplnění nebo případného překročení. Riziko překročení rozpočtu lze významně snížit rozsahem podrobnosti schváleného rozpočtu. Rozpočet v podobě schválení zastupitelstvem a rozpis rozpočtu v plném členění rozpočtové skladby (včetně např. NZUZ, orj., org.) jsou rozdílné pojmy. Tuto část materiálu budeme věnovat možné podobě schváleného rozpočtu zastupitelstvem. Nejprve si musíme ujasnit, co to je rozpočet a co je to rozpis rozpočtu. Dle 84 zákon o obcích zastupitelstvo schvaluje rozpočet obce. V zákoně č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je v 11 a v 12 uvedena náplň rozpočtu: 11 Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku (1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí, b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. (2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. 12 Rozpočtová skladba (1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu, b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí, d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. Provedeme si rekapitulaci, co by měl návrh rozpočtu předložený zastupitelstvu ke schválení obsahovat. Jedná se o požadavky přímé, či nepřímo vyplývající z textu zákona č. 250/2000 Sb. 1. Příjmy - dotace přijaté ze SR (souhrnný dotační vztah, evidenční dotační systém), vyplývající ze zákona o SR na běžný rok, nebo z provizoria

28 28 2. Příjmy - dotace přijaté z rozpočtu krajů vyplývající ze schváleného rozpočtu kraje, nebo z provizoria 3. Výdaje vlastní podíl na spolufinancování již realizovaného programu spolufinancovaného EU 4. Příjmy a výdaje v třídění dle tříd rozpočtové skladby (daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, dotace, výdaje běžné, výdaje kapitálové a financování) 5. Výdaje U výdajů máme určit ukazatele, jimiž se mají řídit výkonné orgány ÚSC. U obcí je výkonným orgánem rada. Záleží na jejím rozhodnutí, jak podrobné členění vyžaduje pro závazné ukazatele. Často je kritizováno předložení závazných ukazatelů dle členění jednotlivých org např. dle odborů a organizačních složek obce. Důvodem výtky je, že se nejedná o členění stanovené vyhláškou o rozpočtové skladbě. Proto doporučuji udělat členění např. pro malé obce dle paragrafů, u měst dle skupin paragrafů, nebo dle tříd položek. Změny uvnitř těchto závazných ukazatelů pak stanovit jen organizačně dle směrnice k rozpočtu (např. přesun v rámci závazného ukazatele je v pravomoci vedoucího odboru ). Nejednalo by se pak o změny rozpočtu, ale jen o změnu rozpisu rozpočtu, která již může být prováděna organizačně. Jednalo by se o rozčlenění závazných ukazatelů na jednotlivé odbory resp. osoby s oprávněním příkazce operací (např v členění rozpočtovou skladbou dle účelu paragrafy, nebo dle účelu a organizační jednotky, k vyjádření odpovědnosti jednotlivých příkazců operací) příspěvky na provoz, dotace na pořízení DM, odvody, tj. vazby na zřizované příspěvkové organizace ostatní schválené příspěvky, dotace, granty, finanční dary třetím osobám Rozpočet lze rozlišit na údaje povinné (bod 1-4) a na závazné ukazatele (bod 5). Obojí je však součástí rozpočtu, a pokud bude potřeba údaje povinné nebo závazné ukazatele změnit, musí se přijmout rozpočtové opatření. Hodně záleží na podobě materiálu předkládaného ke schválení rozpočtu. Není potřeba předkládat rozpočet ke schválení v podrobném rozpisu na položky a paragrafy, nebo dokonce na nástroje, prostorový původ (zdroje 5EU a 1tuzemské spoluf.) a účelové znaky. Stačí uvést např. jen třídy položek a paragrafy celkem, případně i vyšší členění, např. u paragrafů na skupiny, u položek na třídy. Pokud zastupitelstvo podrobný rozpis vyžaduje pro odůvodnění výše rozpočtu, je pak vhodné řádně nadefinovat závazné ukazatele rozpočtu, příp. udělat přehled povinných údajů k rozpočtu a závazných ukazatelů, který se schvaluje jako rozpočet a podrobný rozpis na položky u jednotlivých paragrafů přidávat jen jako odůvodnění návrhu rozpočtu. Mnoho měst a obcí předložením podrobného rozpisu rozpočtu a schválením jednotlivých druhových položek s vazbou na paragrafy dle účelu jako závazných ukazatelů zbytečně zvyšují pracnost s rozpočtovými změnami i riziko porušení rozpočtové kázně. Je zřejmé, že pak i dochází k častým rozpočtovým změnám, které jsou pro dodržování rozpočtové kázně spíše demotivační. Povinné a závazné ukazatele rozpočtu Došli jsme k závěru, že rozpočet by měl obsahovat tyto údaje: a) přehled dle tříd položek rozpočtové skladby Požadavek vychází z 11 zákona č. 250/2000 Sb. z odstavce 3 v návaznosti na minimální rozsah zveřejnění rozpočtu na úřední desce. Je samozřejmě možné zveřejnit rozpočet v plném návrhu, pak se ustanovení o třídách položek rozpočtové skladby dodržet nemusí. Na druhou stranu je docela vhodné příjmy třídy 2 a 3 schvalovat jako závazné ukazatele a ostatní třídy zveřejnit jen jako rámcový ukazatel rozpočtu. Rozpočet tříd položek nemusí být považován v plném rozsahu za závazné ukazatele rozpočtu (viz vzor). b) výdaje na spolufinancování schválených programů EU Při rozpočtování výdajů ve vztahu k programům vycházíme z plánované realizace výdajů. Můžeme rozpočtovat jen výdaje v plné výši k programu, ale dotace na straně příjmů se rozpočtovat nebudou, protože se jejich příjem očekává ex post např. až v následujícím rozpočtovém roce (dotace jako příjem se budou rozpočtovat v následujícím roce, i když proti nim již nebude rozpočtovaný související výdaj). Výdaje pak budou kryty např. přebytky minulých let, vlastními příjmy realizovanými v běžném roce, nebo přijatými půjčkami na předfinancování programů (položky 8113, 8123). V případech přijetí půjček na předfinancování dotací se v období příjmu dotace rozpočtuje splátka půjčky (8114, 8124). Dle plánu realizace programu se může v případě dlouhodobých akcí rozpočtovat jen část výdajů. Výdaje by se měly rozpočtovat jak ve výši krytí dotací, tak i ve výši vlastního podílu. Rozpočtují se však až schválené akce, není povinnost rozpočtovat vlastní podíl k dotacím, na které byly podány žádosti a pokud obec dosud nepřijala rozhodnutí nebo nemá podepsanou smlouvu o příspěvku. Podmínkou obsahu rozpočtu je REALIZACE PROGRAMU.

29 29 c1) vztahy k jiným rozpočtům (dotace kraj, SR ). Upozornění: dle stanoviska MF se nepovažuje za vztah k jinému rozpočtu příjem ze sdílených daní. c2) finanční vztahy k jiným osobám jako závazné ukazatele rozpočtu (založené a zřízené osoby, vztahy k DSO, vztahy k ostatním příjemcům transferů jak na straně příjmů, tak i výdajů) d) závazné ukazatele pro výkonné orgány obce (v příkladu volíme, že závazným ukazatelem bude odpa celkem, je možné určit i orj, org. apod.). Libí se mi pro větší města rozpočet města Chotěboře, lze najít na stránkách města. Podoba rozpočtu mohla vypadat takto /vzor/: Účelové odpa 1) Minimální Třídění RS Ukazatele rozpočtu v Kč Druhové položky Maximální v Kč P Příjmy celkem X Tř.1 Daňové příjmy X Tř.2 Nedaňové příjmy X Tř. 3 Kapitálové příjmy X Tř.4 Dotace celkem X Příjmy - závazné transferové vztahy (povinný rozpis závazných ukazatelů, kde je finanční vztah k jiné osobě) 41xx Rozpis neinvestičních dotací (musí být jednotlivě) 2) X 42xx Rozpis investičních dotací (musí být jednotlivě) 2) X (pozor rozpočet dotace je někdy požadován na Kč) 212x Odvody příspěvkových organizací 2) X 22xx Příjmy z finančních vypořádání s jinými osobami 2) X 22xx Ostatní příjmy z finančních vztahů k jiným osobám 2) X V Výdaje celkem X Rámcové ukazatele: tř.5 Provozní výdaje celkem X tř.6 Kapitálové výdaje X Závazné ukazatele výdajů pro výkonné orgány (odpa) 3) 103x Lesy X 2310 Vodovody X 2321 Kanalizace X 311x Výchova a vzdělávání X 331x Kultura (knihovna,muzeum, galerie..) X 332x Ochrana památek X 34xx Sport, rekreace X 5512 SDH X 6112 Zastupitelé X 6171 Činnost úřadu X Povinné výdaje k spolufinancování programům xxxx 5xxx Provozní výdaje 4) (rozpis k jednotlivým programům) X xxxx 6xxx Kapitálové výdaje 4) (rozpis k jednotlivým programům) X X xxxx 52xx až 57xx; 63xx až 67xx Finanční vztahy k jiným osobám (včetně příspěvků a dotací příspěvkovým organizacím): 2)

30 30 xxxx xxxx Rozpis dle jednotlivých příjemců 2) X Další možné ukazatele (nepovinné) 5171 Opravy dlouhodobého majetku (např. min.) X Opravy komunikací (např. minimálně, kolik se musí v roce dát) X 2310; Opravy vodohospodářského majetku dle plánu oprav (opět např. min.) X X xx Mzdové náklady úřadu nebo organizačních složek obce 5) X Limity na občerstvení a dary X xxxx xxxx Ostatní vyjmenované výdaje, kde ZM požaduje minimální nebo maximální ukazatel (např. výdaje na mládež, opravy kulturních památek, veřejnou zeleň, ekologické výdaje apod. X F Financování celkem Rámcové ukazatele: 8115 Změna stavu peněžních prostředků X 81xx, 82xx Ostatní financování Závazné ukazatele k jiným osobám 8113,8123 Přijaté půjčky X 8114,8124 Splátky přijatých půjček X X Rozpočty fondů Rámcové ukazatele v rámci závazných xxxx xxxx Příjmy fondu X X xxxx xxxx Výdaje fondu X X Komentář k tabulce a vysvětlení odvolávek uvedených v tabulce rozpočtu: 1) Pokud není řádek uvozen textem rámcový ukazatel je každý řádek rozpočtu závazným ukazatelem 2) Musí být vždy každý řádek závazným ukazatelem dle vztahů k jednotlivým osobám, tj. vlastní odpa a vlastní položka pro každý řádek, příp. když je např. více škol, tak každý řádek i pro jednotlivé org = jedna škola v rámci jednoho odpa a jedné položky. 3) Vzor je pro srozumitelnost uveden v členění dle pracovních názvů odpa, oficiálně schválený rozpočet po paragrafech by však měl mít názvy dle znění vyhlášky k RS. 4) Výdaje na jednotlivé dotační tituly se mohou rozpočtovat nejen ve výši vlastních zdrojů ale v celkové výši, pokud je rozpočtován příjem v dotacích nebo v předfinancování dotací např. úvěrem. Opět je potřeba v rozpočtu dle jednotlivých programů s vlastním odpa, položkou, lze i s orj/org, není potřeba do návrhu rozpočtu s NZUZ!!!(musí se často opravovat). NZUZ stačí až v rozpisu rozpočtu. 5) Žádný předpis pro ÚSC nestanovuje povinnost určit limity mezd nebo nějaké přípustné objemy mezd. Není povinnost schvalovat přímo částky na mzdy. Není důvod nepoužít ušetřené mzdy na jiný druh výdaje, a obráceně, může dojít k tomu, že místo dodavatelské opravy bude někdo pracovat na dohodu o provedení práce. Tedy stanovení limitu na mzdy jako závazného ukazatele je jen dobrovolnost dle požadavků zastupitelů. Vhodné do směrnice k rozpočtu nebo do usnesení doplnit, že rozpis schváleného rozpočtu do plného třídění rozpočtové skladby dle vyhlášky č. 323/2002 Sb. je v kompetenci účetní, (hospodářky, ekonomky, vedoucí odboru ). Doplňující poznámky a vysvětlení ke vzoru schváleného rozpočtu: Závazné ukazatele pro výkonné orgány ÚSC, závazné ukazatele pro jiné osoby a třídění dle rozpočtové skladby V praxi se nejvíce osvědčilo u menších měst a obcí stanovení závazných ukazatelů pro výkonné orgány ÚSC

31 31 u výdajů dle účelového členění rozpočtové skladby, tj. členění dle paragrafů. Stanovení závazných ukazatelů dle paragrafů je účelné. Občany více zajímá účel výdaje, např. na školství, úřad, hasiče, než zda bude k zajištění účelu použit materiál, služba nebo mzda. Položky mají více rozpočtový charakter ve smyslu, aby se na nějaký druh výdaje nezapomnělo, nebo jako rozklad doložení oprávněnosti požadavku na rozpočet v rámci jednoho paragrafu účelu. Členění dle položek je možné předkládat při schvalování rozpočtu pro odůvodnění výše rozpočtu, ale je zbytečné, aby každá položka byla zároveň závazným ukazatelem. Položky jako forma čerpání rozpočtu jsou významnější pro kontrolní orgány, příp. pro statistiku. Forma, nebo chcete-li druh, čerpání výdajů nejsou z hlediska finančního řízení přínosné, na rozdíl od informace o účelu čerpání výdaje. Rozpočet dle paragrafů se daří výkonnými orgány obcí lépe dodržovat. V případě podrobnějšího členění rozpočtu dochází k častým rozpočtovým změnám, což v důsledku snižuje požadavky schvalujících orgánů na řádné odůvodnění změn. Časté změny rozpočtu mají demotivační vliv na jeho dodržování. V případě, že se obec rozhodne pro stanovení závazných ukazatelů dle paragrafů, je vhodné doplnit usnesení k rozpočtu, např.: Zastupitelstvo stanovuje, že ve výdajové části rozpočtu nesmí být jednotlivými příkazci operací (odpovědnými orgány obce, odbory ) překročen jim stanovený objem běžných a kapitálových výdajů dle jednotlivých paragrafů schváleného rozpočtu roku 201X. V rámci paragrafů se změna v jednotlivých položkách, včetně mzdových položek a včetně změn mezi položkami běžných a kapitálových výdajů a naopak, povoluje. Pokud se postupuje podle takto schváleného rozpočtu, provádějí se rozpočtové změny jen tehdy, když dojde ke schválení změny rozpočtu na paragrafu celkem. V případě závazných ukazatelů rozpočtu ve vztahu k jiným osobám (transfery přijaté i poskytnuté) však nelze schválit závazný ukazatel dle paragrafů celkem. Zákon požaduje, aby závazným ukazatelem byly jednotlivé finanční vztahy k jednotlivým příjemcům nebo poskytovatelům. Takovými vztahy jsou transfery (dary, dotace, granty, příspěvky) přijaté i poskytnuté, vratky a doplatky vyplývající z vypořádání transferů, odvody z odpisů a provozu příspěvkových organizací, půjčky na provoz nebo pořízení dlouhodobého majetku Příklad: Obec zřizuje tři mateřské školy. Závazným ukazatelem rozpočtu pak jsou: Odpa 3111, položka 5331, MŠ I Odpa 3111, položka 5331, MŠ II Odpa 3111, položka 5331, MŠ III (Pozn. K problematice, jak určit v rozpočtu vazbu na konkrétní organizaci v případě shodného paragrafu a položky se věnuje samostatná kapitola Rozpočet a org ). Závazné ukazatele ve vztahu k jiným osobám by se měly schvalovat i dle jednotlivých položek, protože zákon vyžaduje jako závazný ukazatel uvést finanční vztah, kterým se mají příjemci povinně řídit. Což indikuje i členění vztahů na půjčky, investiční dotace, příspěvky,které se člení právě pomocí položek. Je však možné, že se v tomto bodě mohou výklady zákona lišit. Doporučení členění závazných ukazatelů na položky i na jednotlivé příjemce je kvůli právní jistotě dodržení zákona ze strany obce. Na druhou stranu, v případě, že se schválí např. každému vlastníku rodinného domu na území obce příspěvek na kompostér (na studnu, septik, čipování psa ), by bylo asi neúčelné schvalovat jako závazný ukazatel rozpočtu příspěvek každému jednotlivému vlastníkovi. Tam by bylo možné v rámci rozpočtu schválit paragraf a položku celkem s odvolávkou na rozpis jednotlivých příjemců. Analogicky lze postupovat i u příspěvků drobným spolkům, v případě hromadných půjček apod. Při schvalování rozpočtu však často dojde k situaci, že se navrhne jen částka určená k pozdějšímu rozdělení mezi příjemce. K datu schvalování rozpočtu nejsou budoucí příjemci transferů nebo půjček (půjčky například z fondu rozvoje bydlení) známi. To je případ závazného ukazatele pro výkonné orgány ÚSC a tyto rámcové částky lze schválit jen jako závazný ukazatel za paragraf, případně za paragraf a položku celkem. Po schválení jednotlivých transferů a půjček příjemcům se změní závazný ukazatel pro výkonný orgán na závazné ukazatele pro jiné osoby. Velkým rizikem je schválení rozpočtu ještě v podrobnějším členění, a to na nástroje (N), prostorový původ (zdroj Z) a účelový znak UZ). U třídění NZUZ dochází v průběhu běžného roku k častým změnám, které musí být

32 32 bezodkladně provedeny. Hrozí riziko výtek ze strany kontrolních orgánů v případě prodlení s opravami správného členění (prodlení vlivem čekání na příslušná schválení orgány obce). Takto podrobně zpracovaný rozpočet rozhodně nelze doporučit. Třídění NZUZ by měla být považována jen jako části rozpisu rozpočtu a jejich rozpis včetně změn by měl být dán plně do kompetence osob odpovědných za rozpis a správu rozpočtu (rozpočtářů, ekonomů a hospodářů obce...). Pro vyjasnění kompetencí a rozdílů mezi rozpočtem a rozpočtovou skladbou by bylo vhodné ke schválení rozpočtu přijmout doplňující usnesení např. v tomto znění: Rozpis schváleného rozpočtu do plného třídění rozpočtové skladby dle vyhlášky č. 323/2002 Sb. je v kompetenci účetní, (hospodářky, ekonomky, vedoucí(ho) odboru, rozpočtáře ). Rozpočet a org Úvod: Ing. Tocauer zpracoval tento podnět na MF, zatím bez reakce (zasláno v červnu 2015). Požádáme o pomoc SMO alespoň s odpověďmi na dotazy uvedené v závěru podnětu. Problematika se týká schvalování rozpočtu v dalším členění, které není součástí rozpočtové skladby, kdy je toto čas od času kontrolními orgány vyhodnocováno jako správní delikt. V podnětu je problematika dle mého názoru dobře a podrobně vysvětlena. Nad rámec dotazu na MF bychom zde jen doporučili postupy, které riziko správního deliktu sníží. V případě schvalování rozpočtu doplňte vždy třídění rozpočtovou skladbou. Např. nebudeme schvalovat příjmy, výdaje a financování, ale budeme schvalovat příjmy třídy 1 až 4, výdaje třídy 5 a 6, a financování třídy 8. Když budeme schvalovat závazné ukazatele pro příjemce dotací, případně dotace přijímané, uvedeme k tabulce s přehledem příjemců a poskytovatelů transferů např. do sloupce třídění RS položku, kde se transfery v rozpočtu zobrazí. Když budeme schvalovat akce investiční, akce oprav apod. v přehledové tabulce jako přílohu rozpočtu ke schválení zastupitelstvu, neuvedeme jen název a případně lokalizaci akce, ale doplníme do sloupečku třídění RS např. paragraf, nebo položku, nebo obojí. Takto schválené rozpočty je pak možno navázat na výkaz FIN 2-12 M a navíc nikdo nemůže vytknout, že schválený rozpočet není tříděn rozpočtovou skladbou. Podoba podnětu jak byla zaslána na MF: Ministerstvo financí ČR Odbor Letenská Praha 1 Místo datum Dotazy k aplikaci vybraných ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Vážený, dovolte, abychom se na Vás obrátili s žádostí o výklad vybraných ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon ). Dotazy směřují především k aplikaci 12 odst. 1 zákona a úzce souvisejí s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále také vyhláška ). Dotazy jsou položeny

33 33 především z důvodu zvýšení právní jistoty územních samosprávných celků při plnění svých povinností v oblasti rozpočtového procesu, především sestavování rozpočtu. Dotazy směřují především k řešení problematiky na úrovni obcí (obce, městyse, města, statutární města), i když závěry nepochybně bude možné obdobně použít i např. pro kraje. Níže popsaná problematika vychází z praxe měst a obcí, kdy především v posledních dvou letech začíná docházet v rámci odborné veřejnosti k rozdílným názorům, v jaké struktuře mohou obce zpracovávat a schvalovat své rozpočty. Jedná se o zpracování rozpočtu v členění organizačním (dle odborů, organizačních složek, a jednotlivých akcí). Někteří kontroloři vykonávající přezkoumání hospodaření začínají nastavené rozpočty ve vztahu k číselníkům org vyhodnocovat jako rozpočty sestavené v rozporu s 12 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Jako poměrně závažný důsledek uveďme, že zpracování rozpočtu v rozporu s 12 odst. 1 je správním deliktem dle 22a odst. 1 písm. f) zákona s možnou sankcí až do výše Kč dle odst. 5 téhož paragrafu. Pokud vezmeme v úvahu, že se bavíme pouze o technickém řešení nastavení rozpočtu a navíc za situace, kdy se po celá léta touto záležitostí nikdo nezabýval, jeví se jako nepřiměřené vůbec udělení jakékoliv sankce. Tento dopis si klade za cíl mj. těmto situacím předejít. Současné nastavení právních předpisů se v rámci této diskuse jeví jako nešťastné a jdoucí proti zažité praxi. Právě odlišnost předpisu se zažitou dobrou praxí začíná způsobovat problémy nejen při sestavování rozpočtů obcí, ale také při přezkoumání hospodaření. Níže uvádíme popis a vysvětlení problému, jeho praktické dopady, návrh řešení a závěrem dotazy, na které si dovolujeme zdvořile požádat o odpověď. Dovolujeme si začít citací ustanovení 12 odst. 1 zákona: Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Rozpočtová skladba je stanovena vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška stanovuje, že se rozpočty obcí třídí podle těchto hledisek třídění příjmů a výdajů: - druhového dle 2 odst. 2 vyhlášky se z hlediska druhového třídí příjmy a výdaje z hlediska příjmových a výdajových druhů, - odvětvového dle 2 odst. 3 vyhlášky se z hlediska odvětvového třídí příjmy a výdaje podle odvětví, - konsolidačního dle 2 odst. 4 vyhlášky se z hlediska konsolidačního třídí příjmy a výdaje podle stupňů konsolidace, - zdrojového dle 1a odst. 2 vyhlášky se zdrojové třídění sestává z třídění podkladového, prostorového a nástrojového. Rozpočty obcí z těchto třídění příjmů a výdajů používají jen třídění prostorové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu, upraveno v 2 odst. 6 vyhlášky) a třídění nástrojové (třídění příjmů a výdajů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko nebo zahraničí, upraveno v 2 odst. 7 vyhlášky), - transferového dle 2 odst. 12 vyhlášky se z hlediska transferového třídí příjmy a výdaje z hlediska účelu transferů. Výše uvedená hlediska třídění představují pro rozpočty obcí třídění podle rozpočtové skladby, z toho vyplývá, že pouze tato třídění rozpočtové skladby mají obce v souladu s 12 odst. 1 zákona použít při zpracování svých rozpočtů. V tomto bodě však nastává zásadní problém. Vyhláška o rozpočtové skladbě neumožňuje obcím při zpracování svých rozpočtů použít žádné odpovědnostní třídění. Vyhláška v rámci 1a odst. 1 písm. a) sice definuje odpovědnostní třídění, v 2 odst. 1 pak stanovuje, že z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje pouze státního rozpočtu (podle správců kapitol). Absence možnosti použít jakékoliv odpovědnostní třídění při sestavování rozpočtů obcí způsobuje problémy a v zásadě omezuje možnosti a pravomoci zastupitelstev obcí při sestavování rozpočtů.

34 34 Zejména v rozpočtových procesech měst je totiž standardní, že zastupitelstva si přejí v rámci schvalovaného rozpočtu vyjádřit odpovědnost (stanovit závazné ukazatele rozpočtu) jednotlivým místům odpovědným za nakládání s veřejnými prostředky v souladu se schváleným rozpočtem. Těmito odpovědnými místy jsou především odbory, popř. oddělení obecních (městských) úřadů, popř. magistrátů statutárních měst, dále organizační složky zřízené dle zákona, popř. jednotliví příkazci operací odpovědní za nakládání s veřejnými prostředky. Současné nastavení zákona o rozpočtových pravidlech a vyhlášky o rozpočtové skladbě neumožňuje obecním zastupitelstvům tyto odpovědnosti ve schvalovaných rozpočtech vyjádřit a to z důvodu stanovené povinnosti zpracovat rozpočet v třídění podle rozpočtové skladby, přičemž v rozpočtové skladbě chybí možnost nastavení odpovědnostního třídění v rozpočtech obcí. Další častou situací, kterou obecní zastupitelstva při sestavování svých rozpočtů řeší, je chybějící možnost stanovit závazné ukazatele rozpočtu podle plánovaných akcí, byť by se jednalo o akce pro danou obec významné. Opět je zde vyhláškou o rozpočtové skladbě významně omezena pravomoc zastupitelstva obce. Demonstrujme na příkladu zastupitelstvo obce vyčlení určitou část prostředků na opravy chodníků. Vyhláška o rozpočtové skladbě neumožňuje zastupitelstvu v rámci rozpočtu prostředky účelově vyčlenit na opravu konkrétních zastupitelstvem preferovaných chodníků. Vyhláška o rozpočtové skladbě umožňuje použít členění dle odvětví (pro příklad chodníků se bude jednat o paragraf odvětvového třídění 2219 ostatní záležitosti pozemních komunikací) a druhu výdaje (opravy chodníků se dle druhového třídění zatřídí na položku 5171 opravy a udržování). Vyhláška o rozpočtové skladbě dále neumožňuje zastupitelstvu jakkoliv pomocí rozpočtové skladby určit, na opravu kterého chodníku se rozpočtované prostředky použijí. Zcela určitě není smyslem, aby zastupitelstvo schvalovalo celý rozpočet v třídění dle jednotlivý akcí a omezovalo tak kompetenci rady hospodařit v rámci schváleného rozpočtu, na druhou stranu existují některé významné akce (priority), na jejichž realizaci má zastupitelstvo zájem a na které by si přálo účelově vymezit prostředky v rámci schváleného rozpočtu. Pokud navážeme na uvedený příklad použití rozpočtové skladby při rozpočtování výdaje na opravu konkrétního chodníku (zastupitelstvo v rámci rozpočtu tento výdaj schválí na paragrafu 2219 a položce 5171), rada pak v rámci hospodaření není vázána záměrem opravit konkrétní chodník, protože zastupitelstvo nemá rozpočtovou skladbou daný nástroj, jak pomocí třídění rozpočtové skladby danou akci schválit. Rada pak v rámci schváleného závazného ukazatele (paragraf 2219, položka 5171) může opravit jakýkoliv chodník nebo dokonce nasměrovat peněžní prostředky do úplně jiné akce, protože paragraf 2219 dle své legendy umožňuje použít veřejné prostředky i na odstavné plochy, parkoviště nebo cyklistické stezky. Tento stav je z pohledu zastupitelstva nežádoucí, nicméně pokud se zastupitelstvo striktně drží 12 odst. 1 zákona a schvaluje rozpočet v třídění podle rozpočtové skladby, nemá žádný nástroj k tomu, jak danou výdajovou prioritu v rozpočtu účelově vymezit, protože vyhláška o rozpočtové skladbě k tomu zastupitelstvu nedává žádné možnosti. Praktické dopady současného pojetí nastavení třídění rozpočtů obcí podle rozpočtové skladby V současné praxi dochází při schvalování rozpočtů obcí a měst nejčastěji k těmto situacím: a) obce, především města, definují ve svých rozpočtech třídění, která respektují vnitroorganizační nastavení (odbory, oddělení, organizační složky), ačkoliv tato třídění nejsou povolena vyhláškou o rozpočtové skladbě. V rozpočtech se tento přístup zobrazuje nejčastěji tím způsobem, že obce stanovují na výdajové straně rozpočtu jako závazné ukazatele výdaje určitého odboru, přičemž v rámci těchto výdajů ještě navíc stanoví další závazné ukazatele rozpočtu, při kterých již použijí třídění rozpočtu v souladu s platnou rozpočtovou skladbou (nejčastěji odvětvové a druhové). Rozpočet pak obvykle může mít např. tuto podobu: ORG. 1 ODBOR SPRÁVY MAJETKU Odvětvové třídění Druhové třídění Kč (tis.) 361X rozvoj bydlení a bytové hospodářství Třída 5 běžné výdaje X komunální služby a Třída 6 kapitálové výdaje územní rozvoj veřejné Celkem výdaje Odboru správy majetku ORG. 2 - ODBOR INVESTIC

35 Odvětvové třídění Druhové třídění Kč (tis.) 361X rozvoj bydlení a bytové hospodářství Třída 5 běžné výdaje X komunální služby a Třída 6 kapitálové výdaje územní rozvoj veřejné Celkem výdaje Odboru investic Výdaje celkem Na ukázce výdajové strany rozpočtu vidíme, že při jejím sestavení nebylo použito výlučně třídění podle rozpočtové skladby, ale rovněž třídění organizační, kdy město zvolilo jako organizaci č. 1 odbor správy majetku a jako organizaci č. 2 odbor investic. V rámci těchto organizací pak město stanovilo další podrobnější závazné ukazatele již za použití třídění v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě (odvětvové a druhové). Takto nastavený rozpočet je srozumitelný pro zastupitelstvo i veřejnost, hospodaření podle něj technicky bez obtíží funguje. Problémem však zůstává, že vyhláška o rozpočtové skladbě takto zvolené třídění rozpočtu (v příkladu použit odbor, může se však jednat o oddělení, organizační složku, jiného příkazce operací nebo konkrétní výdajovou akci) neumožňuje. A zde dochází k problému uvedenému v úvodu, že někteří kontroloři / auditoři vykonávající přezkoumání hospodaření začínají takto nastavené rozpočty vyhodnocovat jako rozpočty sestavené v rozporu s 12 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Jako poměrně závažný důsledek uveďme, že zpracování rozpočtu v rozporu s 12 odst. 1 je správním deliktem dle 22a odst. 1 písm. f) zákona s možnou sankcí až do výše Kč dle odst. 5 téhož paragrafu. b) obce, které nemají odvahu k sestavení rozpočtu dle vlastní organizační struktury, sestavují rozpočet pouze v třídění podle rozpočtové skladby (z větších měst naprostá menšina). Vzhledem k tomu, že toto třídění neumožňuje jakkoliv pracovat s vlastní organizační strukturou, jsou rozpočty obvykle agregovány do značně obecných celků (nejčastěji podle odvětvového třídění rozpočtové skladby), čímž jsou schválené rozpočty značně obecné a zejména pro veřejnost, ale i zastupitele, nesrozumitelné. Zastupitelstva velmi obtížně zavazují radu k dodržování konkrétních rozpočtových priorit, protože třídění rozpočtovou skladbou k tomu zastupitelstvům nedává dostatečné nástroje. Jako příklad sestavení výdajové strany rozpočtu ve stejném objemu, ale za použití výlučně třídění podle rozpočtové skladby (na rozdíl od předchozího příkladu, kdy bylo použito i třídění organizační), uveďme: Odvětvové třídění Druhové třídění Kč (tis.) 361X rozvoj bydlení a bytové hospodářství Třída 5 běžné výdaje X komunální služby a Třída 6 kapitálové výdaje územní rozvoj veřejné Výdaje celkem Obce, které se rozhodnou postupovat při sestavování rozpočtu podle písm. b), to znamená, že sestavují rozpočet pouze v třídění stanoveném rozpočtovou skladbou, stejně musí jednotlivá odpovědná místa dle organizační struktury (odbory, oddělení, organizační složky) zavázat k plnění určitého objemu rozpočtu v rámci rozpisu rozpočtu. Rozpis rozpočtu je upraven v 14 zákona, přičemž v odst. 3 je stanoveno, že při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. Budeme-li striktně vykládat toto ustanovení, ani rozpis rozpočtu neumožňuje obcím rozpočet rozepsat (rozčlenit) podle jednotlivých organizačních (odpovědných) míst, protože tento rozpis by nebyl v souladu s podrobnou rozpočtovou skladbou, protože rozpočtová skladba takové členění obcím neumožňuje. Dovolujeme si tak tvrdit, že možnosti třídění rozpočtu, jaké obcím dává vyhláška o rozpočtové skladbě, jsou nedostatečné a v praxi nutí obce k tomu porušit buď 12 odst. 1 nebo 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Návrh řešení

36 36 Na základě výše uvedeného je zřejmé, že obecní zastupitelstva postrádají ve svých rozpočtech možnost odpovědnostního třídění, které by pro jejich příjmy a zejména výdaje stanovila vyhláška o rozpočtové skladbě. V dalším textu zaměníme v souvislosti s tříděním obecních rozpočtů termín odpovědnostní třídění za termín organizační třídění (termín organizační by byl i přesnější, protože třídění rozpočtu by mohlo vycházet z organizace hospodářství každé konkrétní obce). Je třeba terminologicky respektovat, že odpovědnostní třídění je definováno pouze pro státní rozpočet, který má v soustavě veřejných rozpočtů specifické postavení už tím, že je unikátní, a proto není problematické vyhláškou o rozpočtové skladbě definovat kapitoly státního rozpočtu jako třídícího kritéria odpovědnostního třídění. Na druhou stranu je třeba ale klást důraz na to, že členění rozpočtové skladby, které by v rozpočtech obcí plnilo podobnou funkci, jako plní členění odpovědností u státního rozpočtu, obecním zastupitelstvům velmi chybí. Nyní si dovolujeme, na základě znalosti problematiky rozpočtů a rozpočtových procesů obcí, navrhnout k rukám Ministerstva financí řešení, které se dle našeho názoru jeví jako optimální, s nulovými náklady na veřejné rozpočty při jeho zavádění a zejména značně posilující možnosti obecních zastupitelstev, jak vyjádřit svou vůli při schvalování rozpočtů v souladu s 12 odst. 1 zákona, tzn. podle třídění v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě. Uvedené řešení by značně zpřehlednilo rozpočty obcí, zvýšilo právní jistotu správnosti zpracovávaného rozpočtu v souladu s předpisy a značně omezilo zbytečné diskuze kolem technické správnosti nastavení rozpočtu, které v současné době probíhají. Obecním zastupitelstvům by tak zůstal prostor pro to nejdůležitější, tj. k diskuzi o efektivní alokaci veřejných prostředků do jednotlivých oblastí obecních hospodářství. V České republice je v současné době přibližně obcí (vč. statutárních měst), které sestavují své roční rozpočty s povinností třídit příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace v souladu s tříděním stanoveným vyhláškou o rozpočtové skladbě. Je zřejmé, že z důvodu různorodosti jednotlivých obcí, nelze řešit případné členění jejich rozpočtů z eventuálního hlediska organizačního obdobně jako členění z hlediska odpovědnostního u státního rozpočtu, to znamená výčtem kapitol (v případě obcí spíše terminologicky organizačních jednotek ) v rámci přílohy k vyhlášce o rozpočtové skladbě. Jednotlivé obce by si v rámci námi uvažované koncepce sami v rámci zpracovávaného rozpočtu definovali své vlastní organizační jednotky (odbory, oddělení, organizační složky, jiné příkazce operací, popř. jednotlivé akce) v rámci organizačního třídění. Vyhláška o rozpočtové skladbě by obcím pro tento způsob řešení vytvořila právní podklad. Konkrétně by vyhláška o rozpočtové skladbě mohla zavést nové třídící hledisko třídění příjmů a výdajů do 1a odst. 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě. Třídící hledisko by se optimálně mohlo nazývat organizační (označení nejlépe vystihuje svou podstatu, protože by třídilo peněžní operace podle nastavené organizační struktury dané obce). V rámci 2 vyhlášky o rozpočtové skladbě by byl doplněn nový odstavec, v rámci kterého by došlo k nadefinování použití organizačního hlediska třídění příjmů a výdajů ve veřejných rozpočtech. Z hlediska organizačního by se třídily příjmy a výdaje rozpočtů obcí (bylo by možné také krajů). Těmto rozpočtům by byla stanovena možnost definovat své vlastní organizační třídění, které by se mohlo sestávat z odborů, oddělení, organizačních složek obce, popř. jednotlivých akcí či jinak stanovených závazných ukazatelů. Organizační třídění u obcí by mělo být na bázi dobrovolnosti. V rámci 3 vyhlášky o rozpočtové skladbě by byl doplněn nový odstavec, v rámci kterého by byly stanoveny jednotky třídění příjmů a výdajů organizačního třídění, kterými by mohly být organizační jednotky. Číselná označení organizačních jednotek by mohla být třímístná, jejich počet, názvy a konkrétní číselná označení by definovalo zastupitelstvo obce v rámci schváleného rozpočtu na daný rok. Je třeba si uvědomit, že celá výše popsaná problematika pouze řeší technické nastavení rozpočtu, které je však, poněkud nešťastně, spojeno se správním deliktem s uvedenou sankcí až do výše ,- Kč dle 22a zákona. Navrhované úprava vyhlášky o rozpočtové skladbě by v praktickém životě měst a obcí přinesla: - možnost legálně použít při sestavování rozpočtu členění dle struktury vlastní organizace, - přehlednost rozpočtu pro zastupitele a zejména veřejnost, zvýšení jeho vypovídací schopnosti, - zvýšení pravomocí zastupitelstva, jak v rozpočtu v souladu s rozpočtovou skladbou vyjádřit své priority, - zvýšení právní jistoty v oblasti sestavování obecních rozpočtů a to jak pro obce samotné, tak pro přezkoumávající orgány.

37 37 Jak je uvedeno výše, nové organizační třídění by pouze legalizovalo postup, jaký drtivá většina větších měst ve svých rozpočtech používá. Obcím by tak nevznikly ani dodatečné náklady na úpravy svých software, protože tyto software s organizačním členěním rozpočtu běžné pracují a používají pro něj nejčastěji zkratky org nebo orj. Výše popsané řešení by pouze uvedlo v soulad předpis s převažující a zavedou praxí. Dotazy Nyní nám dovolte požádat o zodpovězení několika dotazů, které vycházejí nejen z výše popsané problematiky, ale které se týkají i dalších ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: 1. V materiálu je uveden příklad sestavení rozpočtu za použití názvu odborů (v rozpočtu není použita výhradně rozpočtová skladba, ale rovněž názvy odborů, v modelové ukázce se jedná o odbor správy majetku a odbor investic). Výdaje jsou uvedeny u každého odboru celkem, v rámci odboru jsou stanoveny další podrobnější závazné ukazatele za použití třídění podle rozpočtové skladby. Je takto pojatá koncepce výdajové strany rozpočtu v rozporu nebo v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů? Prosíme o zdůvodnění odpovědi. 2. Pokud existuje legální způsob, který by obcím při schvalování rozpočtů v zastupitelstvech umožnil v rozpočtech stanovovat zejména na výdajové straně rozpočtu závazné ukazatele v souladu se svou organizační strukturou (např. po jednotlivých odborech, odděleních, popř. organizačních složkách), prosíme, popište jeho aplikaci, případně uveďte příklad / vzor použití. Prosíme o zdůvodnění odpovědi. 3. Jakým způsobem může zastupitelstvo obce v rámci schvalovaného rozpočtu účelově určit prostředky na konkrétní akci (např. opravu konkrétního chodníku, která je financována výhradně z vlastních zdrojů) tak, aby prostředky byly rozpočtovány v souladu s tříděním podle rozpočtové skladby a byla tak splněna podmínka podle 12 odst. 1 zákona? 4. Jakým způsobem se Ministerstvo financí staví k návrhu řešení (viz str. 5 a 6) výše uvedené problematiky? 5. Lze při rozpisu zastupitelstvem schváleného rozpočtu vyjádřit v rámci rozpisu rozpočtu odpovědnost např. jednotlivým odborům, oddělením, popř. organizačním složkám (dle organizační struktury) za svěřenou část rozpočtu? I 14 odst. 3 odkazuje v rámci rozpisu rozpočtu na členění podle podrobné rozpočtové skladby. 6. Prosíme o výklad ustanovení 12 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jehož ustanovení zní: (2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu, b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí, d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. Zastupitelstvo obce má dle ustanovení projednávat rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit vyjmenované subjekty, přičemž pod písmenem b) jsou uvedeny mj. právnické osoby zřízené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření. Těmito právnickými osobami mohou být

38 38 příspěvkové organizace obce. Představme si častou situaci, že obec zřizuje více příspěvkových organizací stejného zaměření, např. 3 základní školy. Každé této škole zastupitelstvo schválí neinvestiční příspěvek na provoz dle zákona. Jakým způsobem má zastupitelstvo obce v rámci rozpočtu stanovit neinvestiční příspěvky na provoz zřízeným příspěvkových organizacím tak, aby tyto příspěvky byly v rozpočtu obce vyjádřeny v souladu s 12 odst. 1 zákona, tzn. v souladu s tříděním podle rozpočtové skladby? Znázorněte prosím na příkladu, kdy obec zřizuje 3 základní školy, přičemž ZŠ č. 1 zastupitelstvo přidělilo příspěvek na provoz ve výši Kč, ZŠ č. 2 přidělilo příspěvek na provoz ve výši Kč a základní škole č. 3 přidělilo příspěvek na provoz ve výši Kč. Může zastupitelstvo v rámci schváleného rozpočtu rozpočtovat paragraf 3113 základní školy a položku 5331 neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím souhrnně pro všechny školy ve výši Kč? Nebo je třeba v rozpočtu vyjádřit paragraf 3113 a položku 5331 odděleně třikrát tak, aby byl vyjádřen závazný ukazatel ke každé škole zvlášť? Upozorňujeme ale, že právě i v tomto případě by bylo třeba pro vyjádření závazného ukazatele ke každé zřízené základní škole samostatně definovat určitou organizační jednotku, kterou by se označil každý schválený příspěvek na provoz (závazný ukazatel) základní škole. Schválený rozpočet v zastupitelstvu by tak mohl vypadat: Odvětvové Druhové třídění Organizační Kč třídění jednotka (např.) ZŠ č , (např.) ZŠ č , (např.) ZŠ č ,00 Upozorňujeme ale, že rozpočet obsahuje členění organizační jednotka, které není definováno vyhláškou o rozpočtové skladbě, a proto by se ve svém důsledku, i když je třeba podotknout, že absurdně, jednalo o rozpočet sestavený v rozporu s 12 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Prosíme o stanovisko a odpověď na dotaz, jakým způsobem příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím dle současných předpisů ve schváleném rozpočtu zastupitelstvem vyjádřit? Pozn. V současné době se snažíme získat odpovědi na tyto otázky od MF pomocí SMO.

39 39 Rozpočtové opatření a rozpočtové změny Rozpočet lze rozlišit na: - údaje povinné, třídy položek rozpočtové skladby a výdaje k programům - závazné ukazatele Obojí je však součástí rozpočtu, a pokud bude potřeba údaje povinné nebo závazné ukazatele změnit, musí se přijmout rozpočtové opatření. 16 Změny rozpočtu (1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny). (2) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti. Nové znění od 2015 (2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. Rozpočtová opatření se musí evidovat v časové posloupnosti, což lze např. zajistit schválením rozpočtového opatření č. 1, č. 2. Rozdíl mezi pojmy rozpočtová změna a rozpočtové opatření nelze z předpisu vysledovat. Zpravidla se za rozpočtovou změnu považuje změna jednoho údaje schváleného rozpočtu. Zastupitelstvu se předloží přehled rozpočtových změn dle jednotlivých údajů a ty se schválí jako jedno rozpočtové opatření. Komentář k rozšířenému ustanovení 16, odst. 2 Před zmíněnou novelou obsahovalo znění zákona jen taxativní vymezení povinnosti, kdy musí být přijato rozpočtové opatření. Po novele doplněním jednoho písmene i ustanovení vyznívá, jako že všechna rozpočtová opatření jsou povinná. Při provádění přezkoumání hospodaření je nové znění 16, odst. 2 takto vykládáno kontrolory krajů (některými). Není však akceptován rozdíl mezi pojmy rozpočet a rozpis rozpočtu. Rozpočtovými opatřeními se mění schválený rozpočet, žádný předpis neukládá provádět změny v rozpisu rozpočtu. Kontroloři krajů požadují schválit všechny hodnoty rozpočtované a vykázané ve FIN 2-12M jako rozpočtové opatření, tak aby se vyrovnaly na 100% se skutečností. Pokud toto není splněno, je považováno za správní delikt dle 22a, písm. e) a je vyměřena v některých případech obcím pokuta. Tento požadavek na 100% upravení rozpisu rozpočtu na skutečnost je formální a má i zkreslující vypovídací schopnost o plnění rozpočtu. Následné pokuty za správný delikt jsou pak zjevně neoprávněné. Vysvětlení na příkladech: 1. Obec schválí rozpočet na paragrafu např ve výši 500 tis. Kč jako závazný ukazatel. Následně provede rozpis rozpočtu na jednotlivé položky. Ve výsledku je ve FIN 2-12M vykázáno překročení výdajů oproti rozpočtu o 1 tis. Kč na položce 5169 (Nákup ostatních služeb), ale nebyl dočerpán rozpočet např. na položce 5139 (Nákup materiálu jinde nezařazený) o 2 tis. Kč. Celkově je skutečnost nižší než schválený rozpočet v závazném ukazateli paragrafu 5311 celkem; rozpočet není překročen. Nabízí se otázka, zda je obec povinná provést rozpočtové opatření i u rozpisu rozpočtu, a pokud neprovede, jedná se o porušení 16, odst. 2, tj. o správní delikt? Dle znění zákona zjevně ne, ale přesto se za překročení jedné položky v rámci rozpisu rozpočtu udělují pokuty. 2. Obec za období 12. má navýšené příjmy ze sdílených daní oproti rozpočtu. Příjmy ze sdílených daní jsou schváleny jako závazný ukazatel rozpočtu. Tyto navýšené příjmy se projeví na položce

40 (změna stavu). Je zde povinnost provést rozpočtové opatření a vyrovnat rozpočet sdílených daní na 100% na skutečnost oproti položce 8115? Dle varianty výkladu k 16, odst. 2, že jsou všechna rozpočtová opatření povinná, by se upravit rozpočet měl. Je to však naprosto zbytečné, rozpočet by se upravil zcela formálně, navíc následující rok a nemělo by to žádný přínos. Je škoda, že se nepodařilo získat od MF odůvodnění změny znění předpisu, jaký byl záměr. Výsledek z praxe v požadavcích na formální 100% doupravení rozpočtu na skutečnost asi cílem změny ustanovení v 16 nebylo, protože z různých jednání na MF zazněla vícekrát kritika k tomuto formálnímu upravování rozpočtu. Obce by měly vznášet námitky ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření v případě, že je jim vytýkáno neprovedení rozpočtového opatření k ROZPISU ROZPOČTU, protože předpisem povinné úpravy rozpisu rozpočtu dány nejsou a nemělo by se jednat o nedostatek ani o správní delikt s vyměřením pokuty. (Čerpám z dotazů na kdy je zřejmé, že k případu neoprávněných pokut dochází). Pozn. Po celý rok 2015 jsme se snažili získat odpověď od MF o záměru doplnění písmena i do znění zákona. V současnosti prosím SMO o pomoc se zjištěním záměru MF pro úpravu znění předpisu, která byla provedena v roce 2015 od února). (3) Rozpočtovým opatřením je a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. (4) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. Nové znění odstavce 4 od 2015 (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle 28 odst Pozn. Tento odstavec 16 sice není ve správních deliktech, ale jeho nedodržení je porušení právních předpisů. Případně je kontrolory vyhodnoceno jako nedodržení řídící kontroly dle zákona č. 320/2001 Sb. Na první pohled vypadá požadavek předpisu logicky, rozpočet je závazný, nemělo by docházet k čerpání výdajů, které kryté rozpočtem nejsou. Ale v praxi se setkáváme s případy, kdy nelze požadavek zákona vždy plně dodržet, a přesto by se nemělo jednat o nedodržení rozpočtové kázně. K diskuzi je také pojem výdaj krytý rozpočtem. Příklady z praxe: 1. V rozpočtu jsou naplánovány výdaje na spotřeby energií. Obec povolila inkaso z účtu dodavatelům. Dojde k vyšší spotřebě a dodavatel si odčerpá vyšší výdaj, než obec rozpočtovala. Došlo k provedení rozpočtově nezajištěného výdaje. Rozpočtové opatření na skutečnou spotřebu energií je provedeno dodatečně. Opravdu je nezbytné toto vyhodnotit jako porušení zákona? 2. Obec je plátcem DPH, v běžném roce očekává, že zaplatí na DPH 5 mil. Kč, ale také předpokládá, že bude mít nárok na odpočet ve výši 3 mil. Kč. V rozpočtu na běžný rok se rozpočtuje výdaj ve výši 2 mil. Kč. Ale v průběhu roku dojde k případu, že nárok na odpočet se uplatňuje až za měsíc říjen, tj. již v červnu je výdaj odvodu DPH vyšší, než je rozpočet. Přesto nelze tento případ vyhodnotit, že nebyl rozpočtově krytý. Je opravdu nezbytné, aby se dělala rozpočtová opatření v průběhu roku sem a tam s výsledkem, že rozpočet na konci roku po x změnách bude stejný jako na začátku?

41 41 3. Stejný problém jako v příkladu č. 2 je u všech přefakturací, např. energií, telefonů, náhrad nákladů. Při úhradě faktury dodavatelům volíme položku výdaje, ta není v rozpočtu, protože se zároveň očekává náhrada tohoto výdaje např. od zaměstnanců na stravenky, od nájemců za energie apod. Přijetím náhrady výdaje dojde k minusování výdajových položek. Tím může dojít k dočasnému překročení položek, ale přesto ve výsledku nebude rozpočet překročen. 4. Na různé studie a plány má město v rozpočtu 10 mil. Kč např. na paragrafu 3635 Územní plánování. Z této položky čerpá na projekt Zateplení budovy obecního úřadu. Paní účetní zvolí přesnější paragraf pro naplnění vyhlášky o rozpočtové skladby, tj Na tomto paragrafu rozpočet není, ale přesto byl výdaj rozpočtem krytý. Obdobný případ: Obec měla na položce 6130 plánovaný výdaj na nákup pozemku. Zúčastnila se dražby a dočasně musela využít na jistinu položku 5189, která rozpočtem nebyla krytá (jedná se o položku dočasnou, zpravidla se nerozpočtuje). Opět by se nemělo jednat o výdaj, který není krytý rozpočtem, rozpočet je na cílové položce, na které nakonec dojde k čerpání. 5. Často se nesprávně vyhodnocuje i požadavek zákona č. 320/2001 Sb. ohledně rozpočtového krytí. Zákon vyžaduje krytí rozpočtem, ne krytí konkrétní rozpočtové položky vyplývající z rozpisu rozpočtu. Příklad: Jako závazný ukazatel je schválen zastupitelstvem výdaj na paragrafu 6171celkem. Očekává se, že se budou měnit zámky, tj. při rozpisu rozpočtu je dána určitá částka na položku 5171 Opravy a udržování. Nakonec se však nakoupí zámky a klíče a výměnu provede vlastní zaměstnanec na dohodu. Čerpání výdaje je pak na položce 5139(Nákup materiálu) a 5021(ostatní osobní výdaje). Závazný ukazatel je splněn, účel je splněn. Správce rozpočtu neporušil zákon č. 320/2001 a jeho prováděcí vyhlášky tím, že výdaj schválil, byl krytý rozpočtem, nebyl jen krytý rozpisem rozpočtu, což není, jak již bylo uvedeno výše v rozporu s žádným předpisem. 6. Velkým problémem jsou vratky a odvody dotací při vypořádáních. Termínově se musí odvést včas, jinak hrozí další sankční platby. Naštěstí se s tímto problémem MF vypořádalo, viz vsuvka. Vsuvka k pravomocným rozhodnutím: MF v roce 2015 vydalo stanovisko k problematice vratek dotací. Citace výňatku: Jak bylo uvedeno výše podle 16 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, lze mimo jiné rozpočtové opatření provést po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím. Tato výjimka z provádění rozpočtových opatření před uskutečněním rozpočtově nezajištěného výdaje byla do zákona o rozpočtových pravidlech zapracována s ohledem na to, že v pravomocných rozhodnutí je stanovena lhůta plnění, jejíž nedodržení má peněžní dopad na povinného. Podle 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se na rozhodnutí o poskytnutí dotace nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Povinnost vypořádat dotaci je však příjemci stanovena v zákoně o rozpočtových pravidlech, přičemž lhůty pro vypořádání jsou stanoveny prováděcím předpisem. Nedodržení povinnosti vypořádat dotaci je porušením rozpočtové kázně. Na základě uvedeného lze, podle našeho právního názoru, dovodit, že i když rozhodnutí o poskytnutí dotace podle 14 zákona o rozpočtových pravidlech není vydáno v řízení podle správní řádu, může být považováno za pravomocné rozhodnutí podle ustanovení 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s vratkou dotace je tak možné provést rozpočtové opatření po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje. Z názoru MF vyplývá, že je možné vrátit dotaci i před přijetím rozpočtového opatření u výdajů. Závěr k 16, odst. 4 Dle mého názoru by se při kontrole dodržování ustanovení zákona nemělo vycházet z hodnot vykázaných ve finančním výkazu FIN 2-12 M, ale z logiky krytí výdaje rozpočtem. Dočasný výdaj, případně upřesnění položky nebo jiného třídění rozpočtové skladby, by nemělo být vyhodnocováno jako nekrytí výdaje rozpočtem, pokud je v rozpočtu s výdajem počítáno. A to i v případě, že se jedná o závazný ukazatel, který dle skutečnosti bude následně rozpočtovým opatřením upřesněn (vi příklad na čerpání projektů).

42 42 Zajímavý je dopad změn v 16 zákona č. 250/2000 Sb. Mnoho měst a obcí kvůli vyšší právní jistotě schvalují závazné ukazatele v co nejvyšším třídění rozpočtové skladby (třídy položek, skupiny paragrafů), aby měly určitý prostor pro čerpání rozpočtu před provedením rozpočtového opatření a zároveň, aby nemusely na každém zasedání zbytečně schvalovat velké množství rozpočtových opatření. Tato nesmyslně přísná, v praxi víceméně nedodržitelná, ustanovení zákona v důsledku narušují princip rozpočtu jako nástroje řízení. Rozpočtové změny a příjmy znění do února 2015 Ve vztahu k příjmům lze říci, že rozpočtová změna je povinná jen v případě, že se mění vztah k jinému rozpočtu (např. dotace, příspěvky, granty, dary přiznané v průběhu roku, sdílené daně však dle stanoviska MF nejsou vztahem k jinému rozpočtu). Dále se musí provést rozpočtová změna v příjmech jen v případě, kdy hrozí rozpočtový schodek nenaplněním plánovaných příjmů. Takové vyjádření je dost neurčité, mohli bychom ho přenést na situaci, kdy saldo příjmů a výdajů se oproti původnímu rozpočtu v průběhu roku zhoršuje vlivem nenaplňování rozpočtových příjmů a objevuje se potřeba financování rozpočtu (zapojení úspor, přijetí půjček). Pozn. Z předpisu ve znění od února 2015 však může někdo vyvodit, že je povinné provádět rozpočtovou změnu, i v případech, pokud jsou příjmy oproti rozpočtu vyšší a přitom nejsou určeny na rozpočtem nezajištěné výdaje (vysvětlení problému viz výše). Na vině je doplněné písmenko i u odstavce 2. Vyšší skutečnost u příjmů však nemůže být nikdy porušením rozpočtové kázně a proto i požadované povinné rozpočtové opatření je zde zbytečné. Pokud se vyšší příjmy nezapojí na zvýšené výdaje, mění se položka 8115 změna stavu na str. D, případně se sníží na str. MD. Jedná se jen o navýšené úspory určené na použití do dalších let. Je na vaší osobně odvaze a na přístupu kontrolorů, zda budete dělat i rozpočtová opatření na navýšení příjmů, pokud budou striktně vyžadovány. Rozpočtové změny a výdaje Výchozí podmínka: Hodnotové údaje ve schváleném rozpočtu by neměly být ve výdajích překročeny. Vnitřní rozpočtovou kázeň zajišťuje naplnění zákona o finanční kontrole (příkazce operace, správce rozpočtu, hlavní účetní). V případě, že by zákon o finanční kontrole byl řádně plněn, k překročení rozpočtovaného výdaje nemůže dojít, protože se krytí výdaje rozpočtem kontroluje ve 2 stupních (příkazce rozpočtu a správce rozpočtu) před vznikem závazku (před vydáním objednávky) a znovu se kontroluje rozpočtové krytí dvoustupňově (příkazce a hlavní účetní) před úhradou závazku. Překročení rozpočtu ze strany orgánů obcí (zastupitelstvo a rada) je považováno za překročení pravomocí orgánu obce. Rozpočet je však jen finančním plánem. Skutečnost může být od plánu dost odlišná, což se v praxi projevuje značnými rozdíly mezi původními schválenými rozpočty a rozpočty po změnách. Období mezi zasedáními zastupitelstva mohou být 2 až 4 měsíční, což je dlouhá doba na operativní změny v rozpočtu. Může docházet k přijetí průtokových dotací (navýšení příjmů a výdajů), k vypořádání dotací (dotace musí být vrácena v určitém termínu, jinak hrozí sankce) k potřebě realizovat nerozpočtovaný výdaj ihned, buď k zabránění škodám, ke splnění jiných povinnosti, nebo i z důvodu výhodnosti. Dalším příkladem zcela běžného překročení rozpočtu ve výdajích je např. vyúčtování energií v případě vyšší spotřeby, než bylo plánováno. Aby nedocházelo k porušení vnitřní rozpočtové kázně nebo k překračování rozpočtu orgány obce, je potřeba řádně nadefinovat kompetence k rozpočtovým opatřením. První možností řešení pružnosti rozpočtových změn je převod pravomocí dle 102 zákona o obcích na radu, nebo kde není rada, na starostu obce. Zpravidla se přenesení kompetencí řeší ve dvou rovinách (viz VZOR): 1. rovina: Změny závazných ukazatelů do určité hranice vyjádřené v Kč. Při nepřesně nadefinované hranici změn a pojmů však může docházet ke zneužití kompetencí, proto je potřeba převod pravomocí řádně schválit. Např. variantně Zastupitelstvo stanovuje, že rada může za období mezi zasedáními zastupitelstva schválit rozpočtová opatření max. do výše 500 tis. Kč. Zastupitelstvo stanovuje, že rada může schválit rozpočtovou změnu do výše 500 tis. Kč s tím, že není omezena celková výše rozpočtového opatření přijatého radou, které může obsahovat i více rozpočtových změn.

43 43 Zastupitelstvo stanovuje, že rada může schválit rozpočtovou změnu do výše 500 tis. Kč a na každou rozpočtovou změnu se provádí jedno rozpočtové opatření. Rada může schválit max 12 rozpočtových změn v rámci roku /měsíce, čtvrtletí /. Zde by bylo vhodné ještě doplnit definici, co je pro účely usnesení rozpočtová změna a co opatření (záleží na rozhodnutí obce, zákon pojmy přesně nedefinuje). Varianty: Za rozpočtovou změnu se považuje změna jednoho údaje schváleného rozpočtu. Rozpočtové opatření obsahuje všechny schválené rozpočtové změny. Na každém zasedání je možné přijmout jen jedno rozpočtové opatření. Každá rozpočtová změna se schvaluje jedním rozpočtovým opatřením. 2. rovina: Změny všech rozpočtových hodnot bez omezení výše v případech k zajištění činnosti obce, zpravidla se definují tyto případy: Přijetí a realizace účelově poskytnutých prostředků Vypořádání transferů, upřesnění výše transferů (např. po rozpisu souhrnného dotačního vztahu od kraje, po vypořádání dotace apod.) Výdaje k odvrácení škod, prevenci havárií, řešení živelních pohrom, výdaje ve stavu nouze Úhrady pokut, penále, daní a daňových doměrků, odvodů Výdaje, u kterých by prodlení způsobilo škodu a výdaje, které nezávisí na vůli obce např. vyúčtování energií (Pozn. Ty změny, které jsou formální, tj. musí dojít k jejich schválení, nejsou závislé na vůli zastupitelstva, je vhodnější nadefinovat do předběžného rozpočtového opatření, viz dále). Zatřídění příjmů a výdaje daně z příjmů právnických osob, které platí obec sama sobě (Pozn. Od 2015 již je povinné proúčtovat DPPO obec sama sobě přes RS, tj. přes položky 5365 a 1122.) Technické změny rozpočtu vlivem změny předpisů, pokud mají vliv na rozpočet Pozn. Technickou změnou máme na mysli např. zavedení nové položky v průběhu roku (např. v roce 2012 pol. 1355, nebo vyhlášením použití dočasného paragrafu, např. pro prezidentské volby v roce 2012 nejprve 6114, pak 6115 apod ) Druhou možností, jak řešit potřebu včasných přijetí rozpočtových opatření, je tzv. předběžné schválení rozpočtových změn z výše uvedených důvodů v bodě 2. Pak se nejedná o převod pravomocí, ale o předběžné schválení rozpočtových změn bez výše částky, která bude upřesněna v informaci na zasedání po zjištění konkrétní výše změny. Vsuvka: S možností předběžného rozpočtového opatření MF v některých svých stanoviscích počítá. Toto je např. odpověď na dotaz z časopisu obce a finance z roku 2012: Pro závěr kalendářního roku, kdy již nebude zasedat zastupitelstvo, lze případnou změnu závazných ukazatelů řešit tak, že na svém posledním zasedání v kalendářním roce zastupitelstvo z operativních důvodů vysloví předběžný souhlas s předpokládanými změnami závazných ukazatelů s tím, že tyto změny provede rada kraje do konce kalendářního roku a to výhradně podle zákona č.250/2000 Sb. Současně stanoví, že na prvním zasedání zastupitelstva v novém roce rada předloží zastupitelstvu ke schválení podrobnou zprávu o provedených změnách závazných ukazatelů. Nebude se tedy jednat o delegování pravomoci provádět změny závazných ukazatelů. Na dotazy v tomto čísle odpovídala Mgr. Helena Sabová (14-16, 18-21) a MŽP (17). Příklady aplikace předběžného schválení Rozpočet na rok 2016 Na posledním zasedání zastupitelstva by se mohlo přijmout usnesení (postup dle stanoviska MF) k předběžnému schválení rozpočtových změn (předběžnému přijetí rozpočtového opatření). Vzor usnesení: Zastupitelstvo schvaluje (provádí) předběžně rozpočtové opatření č. XX k rozpočtu za rok 2016 pro operace, které vzniknou za období od data (datum zasedání) do bez určení konkrétní výše v Kč pro tyto rozpočtové změny: Přijetí a případné realizace výdajů účelově poskytnutých transferů.

44 44 Upřesnění výše transferů v případech jejich vypořádání nebo z jiných důvodů, předběžné opatření se schvaluje na změny výdajové i příjmové položky transferů nebo položky finančního vypořádání Výdaje k odvrácení škod, prevenci havárií, řešení havárií a živelních pohrom, výdaje ve stavu nouze, výdaje na vyměřené pokuty, výdaje dle pravomocného rozhodnutí soudu a další výdaje, kde může dojít ke škodám z důvodu časového prodlení. Změny rozpočtu v důsledku upřesnění členění dle plné rozpočtové skladby v případech přesunů příjmů a výdajů. Zvýšení příjmových položek proti položce Je možné uvést i další výdaje, příjmy, nebo financování, pokud vás napadne, co je ještě potřeba ošetřit. Uvádíme jen ty potřebné změny, které nejsou dány do kompetencí rady nebo starosty tam, kde není rada zřízena. Na ty změny, které může schválit rada nebo starosta, není potřeba dělat předběžné schválení zastupitelstva. Může však dojít i k případům, kdy bude potřeba schválit předběžné opatření na změny, které jsou v kompetenci rady. Pokračování usnesení: Provedené rozpočtové změny v uvedených případech budou předloženy v konkrétních částkách k informování zastupitelstva na prvním zasedání roku Pokud schvalujete rozpočet na rok 2017, je vhodné schválit předběžné rozpočtové opatření na "technické změny" rozpočtu. Pod pojmem "technická změna" chápeme úpravu členění rozpočtové skladby vlivem novely vyhlášky o rozpočtové skladbě, ale mohou se řešit i další změny, které se musí provést, bez ohledu na to, zda je zastupitelstvo schválí nebo ne (předběžné rozpočtové opatření je vhodné přijmout na všechny změny rozpočtu, které jsou formální). Z těchto důvodů je vhodné doplnit usnesení k rozpočtu na rok 2017 např. takto: Zastupitelstvo schvaluje předběžně rozpočtové opatření č. 1 k rozpočtu na rok 2017 bez určení konkrétní výše pro tyto rozpočtové změny: Změny v členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě ve znění změn průběhu roku Přijetí a případné realizace výdajů účelově poskytnutých transferů. Změny v položkách 1122 a 5365 vlivem zobrazení v rozpočtu daně z příjmů právnických osob, kde je poplatníkem obec a zároveň i příjemcem sdílené daně. (Pozn. Není povinné proúčtovat od února 2016 je již povinné zobrazit přes RS) Upřesnění výše transferů dle schváleného SR a dle upřesnění dalších veřejných rozpočtů (kraje, SF, jedná se např. o přesnou výši dotace na koruny...; u městských částí by se mělo jednat i o rozpočet magistrátu...) Upřesnění výše transferů v případech jejich vypořádání nebo z jiných důvodů, rozpočet se schvaluje na výdajové i příjmové položky transferů nebo položky finančního vypořádání. Upřesnění zatřídění příjmu nebo výdaje opravy zápisů Navýšení rozpočtových příjmů dle skutečného plnění oproti položce 8115 Přesun v rámci paragrafů, a to z paragrafu 3635 z důvodu upřesnění účelového čerpání (vysvětlení: Města často mají na odpa 3635 kryty rozpočtem celkové očekávané výdaje na plány, studie nebo projekty pro připravované investice. Z rozpočtového krytí na tomto paragrafu např. zpracují projekt na zateplení školy, který je však potřeba zatřídit na paragraf 3113, výdaj je rozpočtově krytý, ale na paragrafu obecném, z důvodu předpisu potřebujeme přesné účelové zatřídění, ale přitom k novému rozpočtovému výdaji nedochází, tento případ by mohl být rovněž schválen dopředu v předběžném RO. Opět je možné uvést i další výdaje, příjmy nebo financování, pokud vás napadne, co je ještě potřeba ošetřit. I zde takové usnesení přijmeme jen v případě, že uvedené rozpočtové změny nejsou v kompetenci rady nebo starosty. Někde se dávají "technické změny" a DPPO i do kompetence finančních pracovníků obce. (bývá však kontrolory kritizováno, že není možné převést pravomoc k rozpočtu na někoho jiného než radu, potažmo starostu) Pokračování usnesení: Provedené rozpočtové změny v uvedených případech budou předloženy v konkrétních částkách k informování zastupitelstva na zasedáních zastupitelstva v roce 2017.

45 45 K operativnějšímu řešení rozpočtových změn je možné zvolit převod kompetencí, předběžné schválení (na změny formální, které se stejně schválí) i kombinaci obou způsobů. Vhodné je schválit předběžné rozpočtové opatření pro proúčtování daně z příjmů, pro průtokové dotace, technické změny rozpočtu a dále v obdobných situacích, kdy schválení rozpočtové změny má jen formální charakter (tj. musí se provést bez ohledu na vůli zastupitelstva). Citace části zpráv MF č. 5/2012: Vždy musí výdaji finančních prostředků předcházet schválení rozpočtového opatření. V opačném případě se jedná o správní delikt podle ustanovení 22a odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Správní delikt v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází ( 22b odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.). Za správní delikt lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč ( 22a odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb.). Komentář k citaci ke stanovisku jsou přidány 3 příklady, kdy by se jako správní delikt neposuzovalo. Ale dle mého názoru není možné vždy neprovedení RO před výdajem považovat za správní delikt. Odkaz 22, odst. 1, písm. c) se týká 16, odst. 2 tj. od 2015 vedení v časové posloupnosti a povinné rozpočtové změny. Pozn. Od února 2015 je již uvedené zapracované do zákona č. 250/2000 Sb. Příklad usnesení k převodu kompetencí (menší obce): ( dotaz z 6/11/2014 s názvem Rozpočtové opatření) Následující návrh na znění usnesení k převodu kompetencí zpracoval Ing. Martin Tocauer. S jeho svolením jej využíváme do tohoto podnětu, protože vychází z praxe u menších obcí. Návrh usnesení níže uvedený není zamýšlen přímo k použití, ale spíše k zamyšlení a inspiraci, jakým způsobem lze uvažovat při nastavování rozpočtu a kompetencí. Usnesení se týká schválení hypotetického rozpočtu, ve kterém jsou závazné ukazatele nastaveny takto: u příjmů v rámci třídy 1 - daňové příjmy a třídy 4 - přijaté dotace na jednotlivé položky, u příjmů v rámci třídy 2 - nedaňové příjmy a třídy 3 - kapitálové příjmy na jednotlivé paragrafy odvětvové třídění (kromě položek 24xx splátky půjček, které jsou uváděny samostatně), u výdajů na celé třídy druhové třídění (třída 5 - běžné výdaje a 6 - kapitálové výdaje) v rámci jednotlivých paragrafů odvětvového třídění. Jedná se o obec, která nevolí radu a kompetenci schvalování změn rozpočtu tak zastupitelstvo přenáší na starostu. Obec zřizuje příspěvkové organizace, o příspěvcích na provoz pro PO si zastupitelstvo vyhradilo úplnou rozhodovací pravomoc, starosta je nemůže měnit.příp. varianta změny závazných finančních ukazatelů do výše 100 tis. Kč (závazný finanční ukazatel u PO je např. příspěvek na provoz, od 2015 příspěvek na pořízení DM (do 2015 to byla dotace), odvod z odpisů, jiné odvody). Normální písmem je navrhovaný text usnesení, kurzívou komentář: I. Zastupitelstvo obce stanovuje v souladu s 102 odst. 2 písm. a) a 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření v následujícím rozsahu: Na příjmové straně rozpočtu: a) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 1 (daňové příjmy). Tyto prostředky nesmí starosta zapojit do výdajů, ale rozpočtují se do financování. O jejich případném zapojení do výdajů rozhodne zastupitelstvo. Tady je to spíše formální, protože i přijetí nerozpočtovaných daňových příjmů nelze považovat za překročení rozpočtu. Ale zastupitelstvo říká, že starosta může tyto prostředky narozpočtovat, nesmí je však zapojit do výdajů, tzn., že by se rozpočtovaly na položku 8115 a o jejich využití rozhodne zastupitelstvo, nikoliv sám starosta. b) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 2 (nedaňové příjmy) a třídy 3 (kapitálové příjmy) do výše Kč. Tyto prostředky nesmí starosta zapojit do výdajů rozpočtu kromě účelově určených darů. c) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 4 (přijaté dotace) u rozpočtového zapojení účelových dotací v případě, že zastupitelstvo schválilo účast obce při podání žádosti o transfer nebo jsou transfery poskytovány na základě právních předpisů. Tyto prostředky starosta zapojuje do výdajů. Starosta může zapojit do příjmů i výdajů schválené účelové dotace, dotace na volby, na hasiče a další.

46 Na výdajové straně rozpočtu: a) navýšení závazného ukazatele do výše Kč v období mezi jednotlivými zasedání zastupitelstva. Tato pravomoc se nevztahuje na závazné ukazatele příspěvky na provoz zřízeným příspěvkovým organizacím. Varianta: Tato pravomoc se vztahuje i na závazné ukazatele příspěvky na provoz zřízeným příspěvkovým organizacím. 46 Navýšení jednoho závazného ukazatele musí být kompenzováno snížením jiného závazného ukazatele na výdajové straně rozpočtu, aby rozpočtovým opatřením nedošlo ke snížení přebytku nebo ke zvýšení schodku schváleného (upraveného) rozpočtu. Tady zastupitelstvo dává starostovi možnost navýšit závazný ukazatel do výše Kč, ale za předpokladu, že jinde ušetří a tím nezvýší celkový objem výdajů. b) přesuny v rámci jednoho paragrafu mezi třídou 5 (běžné výdaje) a třídou 6 (kapitálové výdaje) u akcí, které byly schváleny zastupitelstvem, ale u kterých je nutné po uskutečnění plnění výdajů provést správné zatřídění v souladu s rozpočtovou skladbou. Tady tuto pravomoc starosta využije v situaci, kdy např. zastupitelstvo schválí technické zhodnocení budovy školy, výdaj se narozpočtuje na odpa 3113, třída 6 - kapitálové výdaje, ale z dokumentace pak vyplyne, že se nejednalo o technické zhodnocení, ale opravu a je třeba výdaj zatřídit do třídy 5 - běžné výdaje. Tuto pravomoc má starosta bez ohledu výše výdaje. c) navýšení závazného ukazatele o částku v případě potřeby vyšší než Kč a to jen v případech, kdy se jedná o výdaj nutný k zajištění chodu obce nebo jí přímo řízené organizace, v případech havárií nebo stavu nouze, k odvrácení možných škod, dále když včasné neprovedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady a k dalším případům zabránění škod. Dále v případě úhrady pokut, penále a dalších nutných výdajů, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. II. Zastupitelstvo si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po schválení rozpočtového opatření starostou. Takto vyhrazené kompetence jsou poměrně striktní, starosta nemůže žádným způsobem zvýšit schodek nebo snížit přebytek (s výjimkou písm. c). Samozřejmě je možné formulovat kompetence i tak, že starosta z dodatečných příjmů (např. daňových) může v určitém limitu navýšit závazný ukazatel na výdajové straně rozpočtu. Je to jen na pravidlech, které stanoví zastupitelstvo. Doporučujeme i schválená pravidla vyhodnotit v průběhu volebního období a případně upravit, pokud by se ukázalo, že jsou nepřiměřená. Rozpis rozpočtu a rozpis změn rozpočtu Rozpis rozpočtu není rozpočtem, jak vyplývá z odst. 3, 14 zákona č. 250/2000 Sb. 14 Rozpis rozpočtu (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně. (2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby ÚSC musí provést rozpis rozpočtu dle plného členění rozpočtové skladby, tj. dle paragrafu, položky, nástroje, zdroje, účelového znaku, případně i dle vnitřního členění na orj a org.. Tento rozpis se pořizuje na základě požadavků zákona a je podkladem pro evidenci plnění rozpočtu a pro zpracování výkazu FIN 2-12 M. Žádný předpis však nenařizuje provádět úpravy rozpisů rozpočtu dle skutečného čerpání, pokud nejsou předmětem schválené rozpočtové změny příslušným orgánem obce. Pokud se pořídí rozpis rozpočtu na položky v rámci schválených paragrafů, není potřeba a není ani k dispozici podklad k provádění změn rozpisu rozpočtu v položkách dle skutečného čerpání.

47 47 Požadavek některých krajů na to, aby se ve výkazu FIN 2-12 M v plném rozsahu rozpočet po změnách rovnal na skutečnost ( všude 100% ) není ničím podložen, je to zbytečná práce s výsledkem zavádějící informace. Je zřejmé, že se taková úprava změn rozpočtu prováděla jen formálně. Tato skutečnost je i dost negativně hodnocena ze strany MF. (Viz dotazy na MF uvedené výše na nové úpravy zákona č. 250/2000 Sb. od února 2015 v 16, odstavec 2) a 4).) Pro vyšší právní jistotu možnosti provádět nebo neprovádět změny v rozpisu rozpočtu ve vazbě na skutečné čerpání tak, aby nebyla změna rozpisu rozpočtu neschválená orgány obce vyčítána kontrolory při přezkumech, je vhodné pravomoci pro změny rozpisu rozpočtu ošetřit vnitřní normou, která by byla vhodná ke schválení radou obce (kde není rada, starostou). Ve vnitřní normě by se mělo jasně vymezit, co dle předpisu obec považuje za rozpočet dle zákona č. 250/2000 Sb. (do jaké podrobnosti), a co je již jen jeho rozpisem. Pravidla by mohla mít následující podobu: 1. Položky rozpočtové skladby v rámci schválených závazných ukazatelů rozpočtu pro výkonné orgány obce rozpočtu a v rámci povinných rozpočtových údajů (členění položek po třídách rozpočtové skladby) není nutné měnit na skutečnost. Pouze se provádějí úpravy dle schválených rozpočtových opatření orgány obce při změně závazného ukazatele. 2. Změny rozpisu rozpočtu v členění nástroje, prostorového původu a účelových znaků jsou v kompetenci účetních pracovníku (případně rozpočtářů) a nepodléhají schvalování orgánům obce, provádějí se v souladu s jinými předpisy a metodickými pokyny nadřízených orgánů pro potřeby výkaznictví. 3. Technické změny rozpočtu vlivem změny předpisů bez vlivu na závazné ukazatele a povinné hodnoty rozpočtu jsou v kompetenci účetních pracovníku (případně rozpočtářů), provádějí se v souladu s jinými předpisy a metodickými pokyny nadřízených orgánů pro potřeby výkaznictví. 4. A další případy, kde se upravuje rozpis rozpočtu v rámci schválených závazných ukazatelů rozpočtu s tím, že se buď nebudou provádět, nebo budou v kompetenci účetních pracovníků, příp. rozpočtářů. Variant vnitřního řešení schvalování změn rozpisu rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a schváleného rozpočtu je samozřejmě mnohem více, např. přesuny mezi org. mohou být v kompetenci tajemníka nebo vedoucí(ho) finančního odboru, přesuny mezi položkami v rámci paragrafu a organizační jednotky v kompetenci vedoucí(ho) finančního odboru nebo jednotlivých vedoucích odborů. Rekapitulace postupů ke snížení rizika správního deliktu: nadefinovat, co považuje obec za rozpočet a co za jeho rozpis nadefinovat pravomoci ke schvalování rozpočtových opatření, případně přijmout předběžné rozpočtové opatření (bez konkrétních částek) ve vnitřní normě určit povinnosti a pravomoci ke změnám rozpisu rozpočtu

48 48 Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 4/2011 Označení stanoviska: Rozpočtová opatření obce Dotaz: Kdo schvaluje a provádí rozpočtová opatření obce? Stanovisko: 1. Schvalování a provádění rozpočtových opatření v případě, kdy zastupitelstvo obce nevymezí rozsah rozpočtových opatření, jejichž provádění svěřuje radě obce: Rozpočtová opatření, která vycházejí z pojetí 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, tj. taková opatření, která v daném rozpočtovém období mění závazné ukazatele rozpočtu na základě možných úprav v rámci organizačních, metodických nebo věcných změn, podléhají vždy schválení zastupitelstva obce ve smyslu vyhrazené pravomoci dle 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. Rada obce je totiž dle 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), oprávněna samostatně hospodařit toliko v mezích zastupitelstvem schváleného rozpočtu, přičemž rozpočtová opatření ve smyslu 16 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., jimiž dochází ke změnám rozpočtu, je oprávněna provádět pouze v rozsahu svěřeném zastupitelstvem obce. Jestliže tedy zastupitelstvo obce příslušný rozsah nevymezí, může rada obce v rámci své kompetence hospodaření dle schváleného rozpočtu samostatně schvalovat a provádět pouze taková rozpočtová opatření, která nemění závazné ukazatele původně schváleného rozpočtu, tj. opatření, která nevycházejí z rozsahu změn dle 16 zákona č. 250/2000 Sb. 2. Schvalování a provádění rozpočtových opatření v případě, kdy zastupitelstvo obce vymezí rozsah rozpočtových opatření, jejichž provádění svěřuje radě obce: Pokud zastupitelstvo obce vymezí určitý rozsah rozpočtových opatření ve smyslu 16 zákona č. 250/2000 Sb., jimiž dochází ke změnám závazných ukazatelů rozpočtu obce, který svěří k provádění radě obce, pak je s ohledem na dikci 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích rada obce oprávněna samostatně schvalovat a provádět též rozpočtová opatření, která mění závazné ukazatele původně schváleného rozpočtu, avšak pouze v zastupitelstvem obce vymezeném rozsahu. Rozpočtová opatření, jimiž dochází ke změnám rozpočtu dle 16 zákona č. 250/2000 Sb., která přesahují zastupitelstvem vymezený rozsah svěřený k rozhodování radě obce, však již podléhají schválení zastupitelstva obce. K problematice předchozího zveřejňování rozpočtových opatření lze doplnit, že dle 11 odst. 3 a 17 odst. 5 a 6 zákona č. 250/2000 Sb. se povinné patnáctidenní zveřejňování před projednáváním v orgánu obce týká výhradně jen návrhu rozpočtu obce a návrhu závěrečného účtu obce pro příslušný kalendářní rok. Kompetentním orgánem obce pro schválení obou dokumentů je pak zastupitelstvo obce (viz též 84 odst. 2 písm. b/ zákona o obcích). Žádná zákonná úprava však neukládá povinnost, aby v patnáctidenní lhůtě bylo obdobně zveřejňováno i rozpočtové opatření, které je definováno ustanovením 16 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. Výše uvedené platí obdobně i pro kraje [viz 35 odst. 2 písm. i) a 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů], pro hlavní město Prahu [viz 59 odst. 2 písm. e) a 68 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze] a její městské části [viz 89 odst. 1 písm. h) a 94 odst. 2 písm. a) a h) zákona č. 131/2000 Sb.]. Metodický postup pro konkrétní naplňování jednotlivých fází rozpočtového procesu dle 11 a násl. zákona č. 250/2000 Sb. přísluší do věcné kompetence Ministerstva financí (odbor 12), které pro danou oblast zpracovalo řadu metodických materiálů, jež průběžně zveřejňuje ve Zprávách MF pro finanční orgány obcí a krajů. Poznámky: tímto stanoviskem se ruší stanovisko č. 26/2009 stanovisko popisuje právní stav ke dni zpracování stanovisko není právně závazné, neboť k závazným výkladům je oprávněn pouze příslušný soud

49 49 VZORY USNESENÍ K URČENÍ PRAVOMOCÍ K ROZPOČTOVÝM OPATŘENÍM Pozn. Pro oba vzory platí, že převod kompetencí by byl na případy, které se nebudou řešit v tzv. předběžném rozpočtovém opatření tj. na případy, kdy si obec zvolí kombinaci obou možností. USNESENÍ PRO MĚSTO (Níže je usnesení pro obec, kde funkci rady vykonává starosta) Pozn. Ve vzoru je uvedena jen jedna varianta převodu pravomocí. Doporučuji v usnesení zohlednit výklad k řešení rozpočtových změn v kapitole materiálu Rozpočtová opatření a rozpočtové změny. USNESENÍ ZM č. 1) ZM s t a n o v u j e v souladu s 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů kompetenci rady města k provádění jednotlivých rozpočtových opatření v následujícím rozsahu: do výše Kč včetně u jednotlivých závazných ukazatelů v těchto případech: a) rozpočtového zapojení účelově přidělených finančních prostředků z jiných rozpočtů nebo b) jsou-li vyvolaná organizačními změnami, pokud tyto změny nevyvolávají další nároky na finanční prostředky města (nezvyšuje se celkový rozpočet výdajů města) Rozpočtová opatření v částkách vyšších může rada města samostatně provádět jen v případech: a) kdy zapojení výdaje vyžaduje nutný výdaj na zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, výdaj k odvrácení možných škod, dále když včasné provedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady b) úhrady pokut, penále z rozhodnutí nadřízených orgánů a dohledů a další nutné výdaje, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován, tj. i v případech vyšších výdajů nezávislých na vůli obce (např. vyúčtování spotřeby energií ) 2) ZM si v y h r a z u j e provádět rozpočtová opatření mimo rozsah stanovený radě města Usnesení rady musí obsahovat číslování rozpočtových opatření schválených v kompetenci rady, např.: USNESENÍ RM č. 1) RM s c h v a l u j e ve své kompetenci: rozpočtové opatření č. 1 - zapojení přijaté dotace od Úřadu práce na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací ve výši 181 tis. Kč na navýšení příspěvku pro MŠ ODBOR: financí TERMÍN: ZODPOVÍDÁ: Upozornění k usnesení na převod kompetencí, aby se nezapomnělo pravomoci jasně vymezit: Změny závazných ukazatelů do určité hranice vyjádřené v Kč bod 1 usnesení. Při nepřesně nadefinované hranici změn a pojmů však může docházet ke zneužití kompetencí, proto je potřeba převod pravomocí řádně schválit. Např. variantně Zastupitelstvo stanovuje, že rada může za období mezi zasedáními zastupitelstva schválit rozpočtová opatření max. do výše 500 tis. Kč. Zastupitelstvo stanovuje, že rada může schválit rozpočtovou změnu do výše 500 tis. Kč s tím, že není omezena celková výše rozpočtového opatření přijatého radou, které může obsahovat i více rozpočtových změn.

50 50 Zastupitelstvo stanovuje, že rada může schválit rozpočtovou změnu do výše 500 tis. Kč a na každou rozpočtovou změnu se provádí jedno rozpočtové opatření. Rada může schválit max 12 rozpočtových změn v rámci roku /měsíce, čtvrtletí /. Zde by bylo vhodné ještě doplnit definici, co je pro účely usnesení rozpočtová změna a co opatření (záleží na rozhodnutí obce, zákon pojmy přesně nedefinuje). Varianty: Za rozpočtovou změnu se považuje změna jednoho údaje schváleného rozpočtu. Rozpočtové opatření obsahuje všechny schválené rozpočtové změny. Na každém zasedání je možné přijmout jen jedno rozpočtové opatření. Každá rozpočtová změna se schvaluje jedním rozpočtovým opatřením.

51 VZOR USNESENÍ PRO MENŠÍ OBEC (funkci rady vykonává starosta) USNESENÍ ZO č. Zastupitelstvo obce s t a n o v u j e 51 v souladu s 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů kompetenci starosty města k provádění jednotlivých rozpočtových opatření v následujícím rozsahu: do výše Kč (lze částku i nižší i vyšší) u jednotlivých závazných ukazatelů, jsou-li vyvolaná organizačními změnami, pokud tyto změny nevyvolávají další nároky na finanční prostředky obce (nezvyšuje se celkový rozpočet výdajů). Rozpočtová opatření v částkách vyšších může starosta obce samostatně provádět jen v případech: a) rozpočtového zapojení účelově přidělených finančních prostředků z jiných rozpočtů b) kdy zapojení výdaje vyžaduje nutný výdaj na zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, výdaj k odvrácení možných škod, dále když včasné provedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady c) úhrady pokut, penále z rozhodnutí nadřízených orgánů a dohledů a další nutné výdaje, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován, tj. i v případech vyšších výdajů nezávislých na vůli obce (např. vyúčtování spotřeby energií ) U starosty je potřeba ošetřit informovanost zastupitelstva, usnesení rady se zastupitelstvu dle zákona o obcích musí předkládat ( 101), pro rozhodnutí starosty tato povinnost ze zákona o obcích nevyplývá. Pokračování usnesení: Zastupitelstvo si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po schválení rozpočtového opatření starostou a jejího stručného odůvodnění (odůvodnění lze na zasedání podat ústně). Ještě upozorňuji, že takto můžete postupovat jen v případě, že není zřízena rada. Starosta by měl rozpočtová opatření dávat písemnou formou na vědomí ekonomovi úřadu a zastupitelstvu a číslovat je. Pozn. Pro oba vzory platí, že převod kompetencí by byl na případy, které se nebudou řešit v tzv. předběžném rozpočtovém opatření tj. na případy, kdy si obec zvolí kombinaci obou možností. Upozornění k usnesení na převod kompetencí, aby se nezapomnělo pravomoci jasně vymezit: Změny závazných ukazatelů do určité hranice vyjádřené v Kč. Při nepřesně nadefinované hranici změn a pojmů však může docházet ke zneužití kompetencí, proto je potřeba převod pravomocí řádně schválit. Např. variantně Zastupitelstvo stanovuje, že starosta může za období mezi zasedáními zastupitelstva schválit rozpočtová opatření max. do výše 100 tis. Kč. Zastupitelstvo stanovuje, že starosta může schválit rozpočtovou změnu do výše 100 tis. Kč s tím, že není omezena celková výše rozpočtového opatření přijatého starostou, které může obsahovat i více rozpočtových změn. Zastupitelstvo stanovuje, že starosta může schválit rozpočtovou změnu do výše 500 tis. Kč a na každou rozpočtovou změnu se provádí jedno rozpočtové opatření. Starosta schválit max 12 rozpočtových změn v rámci roku /měsíce, čtvrtletí /. Zde by bylo vhodné ještě doplnit definici, co je pro účely usnesení rozpočtová změna a co opatření (záleží na rozhodnutí obce, zákon pojmy přesně nedefinuje). Varianty: Za rozpočtovou změnu se považuje změna jednoho údaje schváleného rozpočtu. Rozpočtové opatření obsahuje všechny schválené rozpočtové změny. Na každém zasedání je možné přijmout jen jedno rozpočtové opatření. Každá rozpočtová změna se schvaluje jedním rozpočtovým opatřením.

52 52 VZORY USNESENÍ KE SCHVÁLENÍ ROZPOČTU ZASTUPITELSTVO USNESENÍ ZM (ZO) č. 1) ZM (ZO) s c h v a l u j e rozpočet města (obce) pro rok 201X takto: celkové příjmy rozpočtu (tř.1až 4) ve výši financování (tř.8) ve výši celkové zdroje ve výši běžné výdaje (tř.5) ve výši kapitálové výdaje (tř. 6) ve výši celkové výdaje rozpočtu ve výši tis.kč tis.kč tis.kč tis.kč tis.kč tis.kč Pozn. Uvádíme položkové třídy ke schválení celkového rozpočtu, aby nám nemohlo být vyčteno, že rozpočet není schválení v třídění dle rozpočtové skladby vysvětleno např. v kap. Rozpočet a org. 2) ZM (ZO) s c h v a l u j e závazné ukazatele rozpočtu dle tabulky č. 1 v tabulkové části materiálu Návrh rozpočtu. 3) ZM (ZO) s c h v a l u j e uzavření smlouvy o úvěru ve výši Kč na dofinancování investic zahrnutých do kapitálové části rozpočtu města pro rok 201X s XXX bankou, a.s. dle důvodové zprávy k bodu za 4) Důležité, vhodné, praktické!! Následující částí usnesení se schválí příspěvky i pro PO, a všechny dary, granty a dotace (transfery) uvedené v návrhu rozpočtu. Kdyby nebyla připojena tato věta, tak musíte dát příspěvky, dary a dotace ke schválení zastupitelstvu znovu. Schválení výše transferů jen v rozpočtu neopravňuje dle ustanovení zákona o obcích k jejich vyplacení! Od února 2015 musí být k dotaci schválena i veřejnoprávní smlouva. 4) ZM (ZO) s c h v a l u j e dle svých kompetencí vyhrazených zákonem o obcích poskytnutí dotací, peněžitých a věcných darů dle návrhu rozpočtu na rok 201X v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám jaké jsou uvedené v tabulkové části tohoto materiálu a zároveň schvaluje veřejnoprávní smlouvy na schválené dotace. (Pozn. Smlouvy se samozřejmě schválí jen v případě, že již budou uzavřeny.) Veškeré transfery jsou určeny k použití do konce rozpočtového roku, pokud není nebo nebude v průběhu běžného rozpočtového roku usnesením zastupitelstva stanoveno jinak. Dále např. uvést výjimky: Příspěvek příspěvkovým organizacím je možné převést v nečerpané výši do následujícího rozpočtového roku. Případně dle výkladu v kapitole Rozpočet a rozpis rozpočtu doplnit tyto části usnesení: Zastupitelstvo stanovuje, že ve výdajové části rozpočtu nesmí být jednotlivými příkazci operací (odpovědnými orgány obce, odbory ) překročen jim stanovený objem běžných a kapitálových výdajů dle jednotlivých paragrafů schváleného rozpočtu roku 201X. V rámci paragrafů se změna v jednotlivých položkách, včetně mzdových položek a včetně změn mezi položkami běžných a kapitálových výdajů a naopak, povoluje.

53 53 Rozpis schváleného rozpočtu do plného třídění rozpočtové skladby dle vyhlášky č. 323/2002 Sb. je v kompetenci účetní, (hospodářky, ekonomky, vedoucí(ho) odboru, rozpočtáře ). Dále je možné zároveň schválit předběžné rozpočtové opatření na vyjmenované změny v rozpočtu, které se budou muset v průběhu roku automaticky schválit. Příklad, co by bylo možné schválit je v materiálu na str. 43.

54 54 RADA USNESENÍ č. 1) RM (RO) b e r e n a v ě d o m í návrh rozpočtu města pro rok 201X 2) RM (RO) d o p o r u č u j e ZM (ZO) schválit rozpočet města (obce) v předloženém znění 3) RM (RO) s c h v a l u j e dle svých kompetencí vyhrazených zákonem o obcích poskytnutí dotací, peněžitých a věcných darů dle návrhu rozpočtu na rok 201X v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám jaké jsou uvedené v tabulkové části tohoto materiálu, pokud bude schválený ZM. Zároveň schvaluje rada veřejnoprávní smlouvy pro schválené dotace. (Pozn. Smlouvy se samozřejmě schválí jen v případě, že již budou uzavřeny.) 4) RM (RO) d o p o r u č u j e ZM (ZO) schválit dle svých kompetencí vyhrazených zákonem o obcích poskytnutí dotací, peněžitých a věcných darů dle návrhu rozpočtu na rok 20XX v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám jaké jsou uvedené v tabulkové části tohoto materiálu. Veškeré transfery jsou určeny k použití do konce rozpočtového roku, pokud není nebo nebude v průběhu běžného rozpočtového roku usnesením rady stanoveno jinak. 5) RM (RO) d o p o r u č u j e ZM (ZO) schválit závazné ukazatele rozpočtu dle tabulky č. 1 v tabulkové části materiálu Návrh rozpočtu. ODBOR: financí TERMÍN: XX ZODPOVÍDÁ:

55 VZOR: Návrh závěrečného účtu (obec, menší město) 55 Závěrečný účet OBCE za rok 20XX ( 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů) 1) Údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 20XX (údaje jsou v tis. Kč) Schválený rozpočet Rozpočtová opatření Upravený rozpočet Plnění k XX % plnění k upravenému k rozpočtu Třída 1 - Daňové příjmy Třída 2 - Nedaňové příjmy Třída 3 - Kapitálové příjmy Třída 4 - Přijaté dotace Příjmy celkem Třída 5 - Běžné výdaje Třída 6 - Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo: Příjmy - výdaje Třída 8 - financování 100 Přijaté úvěry a půjčky Splátky úvěrů Fond rezerv Fond sociální Prostředky minulých let Financování celkem Přebytek ( - ), ztráta ( + ) - - Údaje o plnění rozpočtu příjmů, výdajů a o dalších finančních operacích v plném členění podle rozpočtové skladby jsou obsaženy v příloze č. 1 a 2 a jsou vyvěšeny na elektronické úřední desce (výkaz FIN 2-12, rozbor čerpání příjmů a výdajů). Drobná překročení a nenaplnění příjmů a výdajů dle jednotlivých položek a paragrafů jsou podrobně rozepsány a odůvodněny v komentáři k rozboru plnění rozpočtu, který byl projednán v zastupitelstvu v. Údaje o hospodaření s majetkem a dalších finančních operacích jsou uvedeny v roční účetní závěrce, ve výkazech rozvaha, výkaz zisku a ztráty a v příloze účetní závěrky, které jsou zveřejněny na elektronické úřední desce. 2) Hospodářská činnost obce Obec vede hospodářskou činnost na tyto výnosy a související náklady: Pronájmy bytů a nebytových prostor, pozemků Vodohospodářská činnost Výnosy z reklam Náklady a výnosy odpovídaly rozpočtovaným hodnotám. Výsledek hospodaření hospodářské činnosti k XX činil: 625 tis. Kč 3) Stav účelových fondů 3.1. Fond rozvoje bydlení stav k XX Kč Příjmy fondu tvoří splátky z půjček poskytnutých v minulých letech, výdajem fondu jsou půjčky poskytnuté občanům dle vyhlášky č. 4/99 ve znění vyhlášky č. 3/20XX. V roce 20XX činily schválené půjčky Kč. Půjčky byly čerpány v období od 4/20XX, tj. po zaregistrování zástavních smluv ve prospěch obce Sociální fond stav k XX 3.013,37 Kč

56 56 Tvorba a čerpání fondu se řídí rozpočtem a statutem sociálního fondu ze dne XX schváleným zastupitelstvem obce dne XX, pod č.j. 20XX/03/XIX. 4) Hospodaření příspěvkových organizací zřízených obcí Finanční vypořádání PO schváleno radou dne XX, usnesením č.j. 20XX/04. rezervní fond fond odměn odvod zřizovateli výsledek hospodaření celkem Základní škola 2 709, ,98 Mateřská škola , ,46 Roční účetní závěrky zřizovaných příspěvkových organizací včetně všech zákonem předepsaných výkazů jsou přístupné na úřední desce obce dálkovým přístupem (ke stažení v elektronické podobě). (Je možné není nutné - rovněž zveřejnit majetkový vývoj, jak je níže uveden u zakládaných společností.) 5) Hospodaření organizací založených obcí Vývoj majetku Vlastní kapitál/ VH Stálá aktiva Oběžná aktiva Cizí zdroje běžný rok Bytové družstvo Rajský dům / Roční účetní závěrky založených organizací včetně všech zákonem předepsaných výkazů jsou Vývoj VH Náklady Výnosy/ z toho dotace obce VH VH min. ob. Bytové družstvo Rajský dům / Roční účetní závěrky založených společností včetně všech zákonem předepsaných výkazů jsou přístupné na úřední desce obce dálkovým přístupem (ke stažení v elektronické podobě). 6a) Vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a ostatním rozpočtům veřejné úrovně Dotace do rozpočtu obce za rok 20XX činily celkem mil. Kč. Rozpis přijatých dotací a jejich čerpání v průběhu roku 20XX je zpracován v tabulce. Dotace byly řádně vyúčtovány, nevyčerpané finanční prostředky z dotace na volby ve výši 7 267,80 Kč byly vráceny do státního rozpočtu dne XX. poskyt. účel ÚZ položka rozpočet čerpání % MPSV aktivní politika zaměstnan MZ ČR LEADR ČR MK ČR rozvoj inform. Sítě veřej SFŽP dopl. Dotace - plynofikace KÚLK volby do Parlamentu ČR ,25 KÚLK Komunální volby ,2 82,27 KÚLK výkon stát. správy KÚLK investiční dotace od krajů CELKEM ,2 99

57 6b) Vyúčtování finančních vztahů k příjemcům podpory z rozpočtu obce 57 Odvod podpory do rozpočtu obce Doplatek dle smlouvy o poskytnutí dotace TJ Sokol ,00 0,00 Ochotnický soubor "Nakafráno" (5 tis. Kč / 1 představení) 0, ,00 Podpory zájmových skupin (chovatelé, myslivci) 1 000,00 0,00 Celkem , ,00 7) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 20XX Přezkoumání hospodaření provedla Ing. Ivana Schneiderová oprávněná osoba k poskytování auditorských služeb, číslo osvědčení 1840, na základě smlouvy ze dne XX mezi objednatelem obcí a zhotovitelem Ing. Ivanou Schneiderovou. Přezkoumání bylo provedeno v souladu se zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v termínu od XX do XX (příprava dokladů, dílčí přezkum) a XX až XX (závěrečné práce, zpracování zpráv). Závěr zprávy: Byly zjištěny nedostatky. Plné znění zprávy o provedeném přezkoumání hospodaření obce za rok 20XX je vyvěšeno na elektronické úřední desce. V XX Předkládá: Návrh na usnesení: Zastupitelstvo obce uděluje souhlas s celoročním hospodařením obce a závěrečný účet obce za rok 20XX včetně zprávy nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 20XX s výhradou nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku hospodaření a přijímá tato opatření: Obec bude zapojovat do rozpočtu půjčené prostředky až po podepsání smlouvy o přijetí půjčky, úvěru, návratné finanční vypomoci, a to rozpočtovým opatřením. Termín: zpracování rozpočtu na běžný rok. Obec bude aktualizovat vnitřní normu o zajištění vnitřního kontrolního systému, zpracuje program veřejnosprávních a řídících kontrol a jeho součástí bude kontrola spisů veřejných zakázek a úplnosti podkladů. Termín: září 20XX Obec vyřadí zastaralé a těžko vymahatelné pohledávky do podrozvahy. Termín: září 20XX

58 Část III Přehled a systém rozpočtové skladby Vyhláška č. 323/2002 Sb. 58 VH dle rozpočtu a VH dle účetnictví rozdíly Co to je ROZPOČET OBCE? Jedná se vlastně o detailně rozepsaný plán toku hotovosti, při kterém se využívá rozpočtová skladba. Pro představu rozpočtová skladba je číselníkem, který každý příjem, výdaj nebo způsob financování rozpočtu zatřídí dle druhu a účelu, přidává se v některých případech i nástroj (N), prostorový původ (Z) a účelový znak (UZ). Dále záznamová jednotka pro konsolidaci na vyšších úrovních. Třídění příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby se týká účtů 231(ZBÚ), 236 (peněžních fondů), dále účtů 281 a 451 v případech, kdy jsou výdaje hrazeny přímo z úvěrových účtů (položky financování 8113 a 8123 Přijaté půjčené prostředky krátkodobé a dlouhodobé - programy SW generují automaticky z obratu účtu 281 a 451), a dále s položkami financování 8117 a 8118 nebo 8127 a 8128 u termínovaných vkladů k účtům 244 a 068 změna od února 2016, zatím nedořešeno, viz kapitola Termínované vklady. Dle rozpočtové skladby se netřídí příjmy a výdaje účtu 241 (VHČ-podnikatelská činnost) a účtu 245 (cizí prostředky-depozita a sdružené prostředky) viz 6 zákona č. 250/2000 Sb. Výsledek rozpočtového hospodaření tvoří rozdíl mezi příjmy (třída položek 1-4) a výdaji (třída položek 5 a 6). Výsledek hospodaření dle výkazu zisku a ztráty tvoří rozdíl mezi výnosy (účtová třída 6) a náklady (účtová třída 5). Jedná se o rozdílné výsledky; kdy každý je založen na jiném hledisku zjišťování. Příklady operací s vlivem na VH a na tok hotovosti Účetní operace Vliv na VH Vliv na rozpočet náklady výnosy výdaj příjem Pořízení dlouhodobého majetku! ne ano Prodej dlouhodobého majetku ano- NN ano ne ano Odpisy dlouhodobého majetku! ano- NN ne Opravné položky a rezervy (mimo skládky) ano- NN ne Rozpuštění OP a rezerv snížení N (NN) ne Přijetí dotace na pořízení dlouhodobého majetku ne ne ano Rozpouštění 403 (Dotace na pořízení DM) do výnosů ano ne Úhrada pohledávky z předchozího roku ne ano Předpis pohledávky - v b.o. neuhrazená ano ne Úhrada závazku z předchozího roku ne ano Předpis závazku - v b.o. neuhrazený ano ne Pořízení zásob na sklad ne ano Spotřeba zásob ano (NN) ne Přijaté zálohy ne ano Poskytnuté zálohy ne ano NN=nepeněžní náklad DM = dlouhodobý majetek OP = opravné položky (Podrobně vysvětleno v článku UNES č.10/2011)

59 59 FINANCOVÁNÍ VYSVĚTLENÍ Rozpočet se tvoří tak, že obce naplánuje své příjmy a výdaje běžného roku. Součástí výdajů jsou i půjčky, které obec poskytuje třeba jiné obci nebo svým příspěvkovým organizacím nebo založeným obchodním společnostem (družstva i bytová družstva, s.r.o., a.s), ale třeba i občanům, kteří se dostali do složité životní situace. Součástí příjmů jsou i splátky dříve poskytnutých půjček. Pak se porovná výše rozpočtovaných příjmů s výdaji a vznikne přebytek nebo schodek. Tedy je zvolen princip, že hodnotíme každoročně, zda nám výdaje kryjí příjmy běžného roku, nebo zda si musíme vypomoci úsporami z minulých let nebo půjčkou. Znamená to, že i když navýšíme zdroje, např. úsporami minulých let, tak letošní rozpočet je schodkový. Zjistíme tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji běžného roku a pak se rozpočet financuje. U schodku se většinou zapojí zdroje, které vznikly úsporou rozpočtu v minulých letech, ale když nestačí, tak musí obce přijmout půjčku, úvěr nebo návratnou finanční výpomoc. Zjednodušeně řečeno, když obec poskytuje půjčku někomu, tak je to výdaj, když přijímá půjčku, tak je to financování. U příjmu je situace obdobná, když někdo splácí půjčku dříve poskytnutou obcí, tak je to příjem, když splácí obec svoje půjčky, tak je to financování. V případech, kdy obec má volné zdroje a koupí třeba cenné papíry a obchoduje s nimi, tak jak jejich nákup, tak zpětný prodej je také financování, říká se mu řízení likvidity. Financování vyrovnává rozpočet a proto má vždy obrácené znaménko než je rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo příjmů a výdajů). Vysvětlení financování matematicky Základní vzorec pro určení financování: PS účtů ( ZBÚ + fondy 236) + příjem - výdej = KS účtů (ZBÚ + fondy 236) Úpravou rovnice zjistíme toto: PS - KS = - (P-V) tedy že saldo příjmů a výdajů má obrácené znaménko k financování Dále zjistíme, že PS - KS = položka 8115 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech pokud je KS větší než PS (peníze přibyly), je položka 8115 s mínusem, př. PS 10, KS 12; 10-12=-2 pokud je PS větší než KS (peníze ubyly) je položka 8115 s plusem, př. PS 12, KS 10, 12-10=+2 U ÚSC je úvodní rovnice rozšířena takto: +/-8115 PS účtů (ZBÚ+236) - KS účtů (ZBÚ+236) + příjmy z financování (8113,8123,8117.) - výdaje z financování (8124,8114,8118.) = - (Příjmy /RS Tř. 1 až 4/ - Výdaje /RS Tř. 5 a 6/) Rozpočet Příjmy (MD) Výdaje (D) Příjmy položky tř. 1-4 Výdaje třídy položky 5 a 6 Financování: (výdaje vyšší než příjmy, zapojení úspor ze ZBÚ nebo fondů, účty 23x, úbytek peněz) (výdaje nižší než příjmy, vzniknou úspory na ZBÚ a fondech, přírůstek peněz) , 8123 přijaté úvěry, přijaté půjčky -8114,8124 splátky půjček a úvěrů , 8127 příjmy z řízení likvidity (např. prodej CP k obchodování, převody z jednorázových termínovaných vkladů -8118, vklady volných peněž řízení likvidity, např. nákup CP k obchodování, převod na termínovaný vklad ze ZBÚ Vždy platí: +/- suma financování =-/+ rozdíl mezi příjmy a výdaji (stejná výše, obrácené znaménko)

60 60 FINANCOVÁNÍ Vysvětlení účetní Schválení rozpočtu PŘEBYTKOVÝ ROZPOČET 451 Dl. BÚv PŘÍJMY VÝDAJE 281 Kr. BÚv Přijaté fin. výp. PŘEBYTKOVÝ ROZPOČET SPLÁTKY ÚVĚRŮ + vratky (pol. 8124) s mínusem (D) VÝDAJE 231 ZBÚ PŘÍJMY rozpočtováno s mínusem (D) pol BÚ SCHODKOVÝ ROZPOČET PŘÍJMY VÝDAJE pol s plusem (MD) 451 Dl. BÚv SCHODKOVÝ 281 Kr. BÚv ROZPOČET Přijaté fin. výp PŘÍJMY VÝDAJE PŘIJATÉ ÚVĚRY + NFV pol (MD)

61 61 POZOR Položka 8115 MD (+) může být zapojena do rozpočtu max. ve výši zůstatků k předchozího roku na účtech 231, 236, 244, 068 a případně ve výši peněz vložených do CP za účelem řízení likvidity, které jsou likvidní krátkodobě! (Pozn. Stav účtu 244 a účtu 068 lze do položky 8115 zapojit, jen když se nerozpočtují položky 8xx7, vysvětlení v kapitole Termínované vklady ). Dále je možné naplánovat příjmy tř. 1-4 oproti vzrůstu úspor na 8115 D (-). Řešené příklady na financování Tučné písmo = zádání příkladu, modré písmo = řešení příkladu 1. a) b) Položka 8115 Změna stavu krátk. prostředků na bank. účtu Jediná položka financování V jaké výši je saldo příjmů a výdajů? +4-5 Rozpočet je přebytkový, vyrovnaný nebo schodkový? P S Přibyly peníze na ZBÚ a fondech nebo ubyly? (Rozdíl mezi počátečním stavem a konečným stavem peněžních prostředků) přibyly ubyly Pokud počáteční stav ZBÚ a Fondů byl 6 mil. Kč, jaký bude konečný stav ZBÚ a Fondů? Položky financování: 8115 a 8124 Položka ,00 Položka 8124, Splátky dlouhodobých půjč. prostředků ,00 Celkem financování? -5 Saldo příjmů a výdajů? +5 Rozpočet P/V/S? P Peníze na účtech přibyly nebo ubyly? ubyly 3. Zadání příkladu PS ZBÚ KS ZBÚ PS Fondů KS Fondů Položka Položka Položka Položka Otázky k zadání 1. Určete hodnotu položky 8115 (peníze přibyly nebo ubyly?) 2. Určete hodnotu financování celkem: 3. Určete hodnotu salda příjmů a výdajů: 4. Určete, zda byl rozpočet přebytkový, schodkový nebo vyrovnaný za podmínky, že se skutečnost rovnala rozpočtu Řešení příkladu: 1. PS minus KS = (10+2) 12- (8+5) 13 = -1, tj. položka 8115 má hodnotu 1 na str. D, tj. peníze přibyly. 2. Financování celkem je (přijaté půjčky) (příjmy z řízení likvidity) 8124 (splátky půjček) (výdaje na řízení likvidity) = = Financování je kladné +12, tj. saldo příjmů a výdajů musí mít obrácené znaménko, tj. minus Takže rozpočet měl výdaje tř. 5 a 6 vyšší než příjmy tř. 1-4 o 12, tj. měl vyšší výdaje a byl schodkový.

62 62 Doplnění příkladů s řešením k financování: 1. Obec přijala dlouhodobou půjčku od kraje, půjčku splácí - určete prosím obě položky. Jaké číslo by se změnilo v položkách, pokud by se jednalo o krátkodobou půjčku? Zajímá nás u určení těchto položek, zda se jedná o půjčku na pořízení DM nebo na provozní výdaje? 2. Obec krátkodobě půjčila DSO, svazek půjčku splácí, určete prosím položky pro půjčku investiční a neinvestiční a obě položky pro splátku investiční půjčky a neinvestiční půjčky. 8123, ,8114 ne 5649,6449 Jen 2449 Pozn. Druhé číslo u položek financování rozlišuje financování tuzemské (1) a zahraniční (2). Třetí číslo u položek financování rozlišuje financování krátkodobé (1) a dlouhodobé (2).

63 63 Termínované vklady a rozpočtová skladba od roku 2016 účetně téměř neřešitelná situace Změna v třídění rozpočtovou skladbou termínovaných vkladů vyplývá z novely RS k roku 2015, ale s posunutou účinností od Jedná se o ustanovení vyhlášky o RS č. 323/2002 Sb: Podseskupení položek 413 Převody z vlastních fondů a ve vztahu k útvarům bez plné právní subjektivity (3) Peněžním fondem se rozumí bankovní účet o ( 2662 až 2675 občanského zákoníku), popřípadě spojený s jiným bankovním účtem, s pokladnou nebo s jiným nástrojem pro shromažďování, ukládání a vydávání peněžních prostředků (vyúčtovávanými na něj), nebo jejich skupina či soustava účtů. Rozumí se jím i pokladna používaná v režimu oddělených pokladen (k tomu v náplních položek 4138 a 5348). Není jím vkladní knížka, účet termínovaných vkladů ani jiný nástroj neumožňující placení nebo výběry na požádání ( 2676 až 2681 občanského zákoníku). Převody peněžních prostředků do těchto nástrojů patří na položky 8118, 8128, 8218 a 8228 a převody z nich na položky 8117, 8127, 8217 a Třídění rozpočtovou skladbou bychom měli použít u peněžních fondů jako jsou nadefinovány rozpočtovou skladbou. Dle náplně podseskupení by to měly být bankovní účty vzniklé ze smluv na základě 2662 a 2675 občanského zákoníku. Co není peněžním fondem je jednak vymezeno názvy bankovních produktů, ale zároveň i OZ, problém se týká zejména 2680 Jednorázového vkladu OZ (1) Smlouvou o jednorázovém vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout příjemci vkladu pevný jednorázový vklad v určité výši a příjemce vkladu se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok. K rekodifikaci jsem našla výklady na internetu, kde je pro nás důležitý tento výklad: Vybraná ustanovení z odkazu: Pro jednorázový vklad je charakteristické, že na rozdíl od účtu nedochází ke změnám výše vložených peněžních prostředků. Z právní úpravy jednorázového vkladu vyplývá, že práva vkladatele z jednorázového vkladu nezahrnují právo disponovat s vkladem formou dalšího vkladu nebo výběru části vkladu v průběhu trvání smlouvy. Ujednání o dalších vkladech k jednorázovému vkladu, či výběrech části jednorázového vkladu, nemohou být, podle autora, smluvena ve smlouvě o jednorázovém vkladu, neboť by taková ujednání byla v rozporu se základním vymezením a povahou závazku z jednorázového vkladu. Situace s TV u ÚSC - výklad: Smlouvy na termínové vklady jsou převážně uzavírány dle 2662 OZ, tj. dle vyhlášky o rozpočtové skladbě by měly být tyto bankovní účty v režimu peněžních fondů s členěním rozpočtovou skladbou. A to bez ohledu na název produktu, protože obsah má přednost před formou. Proti tomu stojí účetní předpis, a to vyhláška č. 410/2009 Sb., která účty termínovaných vkladů 244 a 068 nijak obsahově nevymezuje a má se pak vycházet jen z názvu účtu. Zde je pro nás asi název produktu banky směrodatný, protože žádné OZ v ustanovení účetního předpisu nejsou. Takže opět rozpor vyhlášky o rozpočtové skladby s účetními předpisy. Dle mého názoru by situaci řešilo, kdyby dodavatelé SW a algoritmus FIN 2-12M ponechali možnost použití RS i k účtu 244 a 068 v případě, že se jedná o účty dle OZ určených rozpočtovou skladbou jako peněžní fond. S tím, že je zároveň možné účty 244 a 068 netřídit rozpočtovou skladbou, pokud jde o bankovní produkty vyjmenované ve vyhlášce o rozpočtové skladbě dle 2676 až 2681OZ. To se však nestalo a tyto variantní možnosti povoleny nebyly. V praxi by šlo problém vyřešit možností převodu mezi BÚ (TV by byl veden jako další ZBÚ) přes konsolidační položky. V případě, že by TV byly uzavřeny přes rok, tak do přílohy účetní závěrky popsat, že ÚSC má uzavřeny smlouvy na termínové vklady založené dle OZ, které jsou v režimu běžných účtů a kde je povinnost třídit rozpočtovou skladbou dle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Tyto účty že vede jako běžné účty, protože v případě vykázání na účtu 244 nebo 068 by nemohl ÚSC pohyby na účtech třídit rozpočtovou skladbou, což by bylo v rozporu s vyhláškou č.323/2002 Sb. i se zákonem č. 250/2000 Sb. s 6. Toto je jediná cesta, která mě napadla, jak vyřešit kolizi předpisů. Možná existují i další, to musí být předmětem diskuse. Samozřejmě, že nejjednodušší variantou by bylo navrácení původního stavu před (Možnost třídit rozpočtovou skladbou i účty 244 a 068).

64 64 Přehled problému v účetnictví a v třídění RS pro ÚSC: Příklad: Máme uzavřený TV dle 2262 (je to mnohem častější případ, než jednorázový vklad dle 2680 OZ). A. Když převod na TV zaúčtujeme jen jako výdaj ve financování řízení likvidity přes položku 81x8 (262 MD/ x8 D a 244 nebo 068 MD bez RS/262 D), s argumentem, že se jedná o TV, které se RS od již nemá třídit RS, tak porušíme ustanovení vyhlášky o RS v tom, že bankovní účet, tj. účet 244 je dle vyjmenovaných OZ (2662) peněžním fondem dle RS, tj. s povinností třídění RS. Významnou otázkou pro ÚSC je pak povinnost rozpočtování položek 81x8 a 81x7 při převodech mezi BÚ a TV. Dle 7 zákona č. 250/2000 Sb. by se nemělo jednat o výdaj. Financování se v rámci běžného roku vyrovnává, v případě TV přes rok by se mohlo s položkou 8115 nasčítat. (Např. součty položek skutečného plnění k rozpočtu na 8115, nebo ) B. Když zvolíme pro TV účet 231.yy jako další ZBÚ v souladu se zněním RS v části vyjmenovaných OZ, kdy se jedná o peněžní fond, a to z důvodu, abychom v souladu s předpisem mohli třídit RS (jedná se i o soulad se zákonem 250/2000 Sb., 6), pak se dostáváme do kolize s účetními předpisy (nedostatečně řešícími obsahovou náplň účtu 244 a 068). Převody by se účtovaly přes konsolidační položky. Tuto kolizi předpisů bychom mohli vyřešit přes komentář k účetní závěrce viz výše (ale je to zase práce navíc), oproti tomu nemusíme řešit rozpočet. Konsolidační položky není třeba rozpočtovat. C. Postupovat jako do konce roku 2015 a vyžádat změnu ustanovení vyhlášky o RS, což by bylo nejjednodušší a pro ÚSC s právní jistotou. Jedná se postup převodu na TV zápisem 262 MD / x8 D a zároveň x7 MD/ 262 D. Tj. v souladu s předpisem třídíme RS a není třeba rozpočtovat, nejedná se o výdaj. Dle mého názoru vyhodnotila MF rovnost TV s novou právní úpravou jednorázového vkladu chybně. (Upozorňovala jsem na to již v roce 2014 při návrhu novely RS, která toto ustanovení s odloženou účinností obsahovala, dokonce jsem k tomu byla i jednání na MF, ale bez akceptace ze strany MF, věděla jsem hned, že s tím budou v praxi problémy!). Příklad: Máme uzavřený TV dle 2280 jedná se o jednorázový vklad svěření peněž finanční instituci Tady kolize předpisů nevzniká. Účtujeme dle postupu A, pouze bych zde nevolila účet 262, ale účet pohledávky např Při převodu zpět bychom účtovali o úrocích a ve výši vkladu zápisem x7 MD/ pohl. D. (Pozn. Kolegové auditoři nad tímto výkladem k RS jsou všichni udiveni, lze říci, že všechny peníze svěřené jakoukoliv formou bance obsahově jsou pohledávkami, ale jsou vykazovány dle mezinárodních standardů jako finanční prostředky, všichni pochybují o odbornosti zásahu do systému vlivem výkladu RS). Tento případ by již obsahově splňoval případ výdaje, v souladu s vyhláškou o RS by TV, který je jednorázovým vkladem již netřídil RS. A bylo by správné položky financování rozpočtovat, a to jak v rámci roku, tak přes rok. Příklad zobrazení TV= jednorázový vklad v rozpočtu zpracovaný SMK: Jednoletý termínovaný vklad spadající do let 2016 a 2017 (úroky jsou připisovány na ZBÚ) Rok 2016 Verze 1 snížíme plánované výdaje, abychom mohli navýšit výdej na TV Rozpočtové opatření na zvýšení pol a následný převod ze ZBÚ na účet TV Rozpočtové opatření +100 mil. Kč Rozpočet po změnách pol. 8118; -100 mil. Kč Rozpočtové opatření na -100 mil. Kč pol. 6121; Výsledek od počátku roku pol. 8118; -100 mil. Kč

65 snížení výdajové položky 0,- Kč Změna stavu na bankovních pol. 8115; --- účtech +100 mil. Kč Saldo = 0,-- Verze 2 navýšíme plánované příjmy (daňové příjmy) abychom mohli navýšit výdej na TV Rozpočtové opatření Rozpočet po změnách Výsledek od počátku roku Rozpočtové opatření na zvýšení pol a následný převod ze ZBÚ na účet TV Rozpočtové opatření na zvýšení příjmové položky Změna stavu na bankovních účtech +100 mil. Kč +100 mil. Kč 65 pol. 8118; -100 mil. Kč pol. 1211; 100 mil. Kč --- pol. 8118; -100 mil. Kč pol. 8115; +100 mil. Kč Poznámka na závěr: Dle výkladů na internetu u bankovních produktů např. municipální účty, spořící účty apod. nemají náležitosti TV, ty by se nadále měli řešit jako další ZBÚ s konsolidačními položkami.

66 66 Podrobný výklad k financování včetně účetních postupů Zpracoval: Ing. Martin Tocauer TŘÍDA 8 - FINANCOVÁNÍ Tento materiál si klade za cíl přiblížit vybranou problematiku systému rozpočtu se zaměřením na třídu 8 druhového třídění rozpočtové skladby financování. Co financování vyjadřuje Financování popisuje, jakým způsobem je: a) naloženo s přebytkem u přebytkového rozpočtu. Uživatel rozpočtu z financování získá informaci, zda prostředky tvořící přebytek rozpočtu zůstaly na účtech obce (k použití v dalších letech), zda byly investovány za účelem jejich zhodnocení nebo zda jimi byla hrazena jistina úvěru čerpaného v minulých letech. b) kryt schodek u schodkového rozpočtu. Uživatel rozpočtu z financování získá informaci, zda schodek rozpočtu je kryt vlastními úsporami z minulých let nebo zda obec na pokrytí schodku čerpala návratné zdroje (půjčku, úvěr nebo návratnou finanční výpomoc). Možností, jak pokrýt schodek rozpočtu, je i emise a prodej komunálních dluhopisů. Obce tento nástroj financování v podstatě nevyužívají, proto ho v následujícím textu pomineme. Při klasifikaci, zda je rozpočet přebytkový, schodkový nebo vyrovnaný, se porovnávají pouze příjmy a výdaje. Až podle jejich rozdílu se do rozpočtu zapojuje financování. Financování je v souhrnné hodnotě vždy opačným číslem k číslu vyjadřujícímu rozdíl mezi příjmy a výdaji. To znamená, že součet rozdílu příjmů a výdajů (salda příjmů a výdajů) a financování je vždy roven 0. Říkáme, že financování rozpočet vyrovnává. Ukážeme na příkladech: Obec realizovala příjmy ve výši 20 a výdaje ve výši 18. Rozpočet je přebytkový s přebytkem 2. U takového rozpočtu je celkové financování ve výši 2. Součet rozdílu mezi příjmy a výdaji a financování je 2 + ( 2) = 0. Obec realizovala příjmy ve výši 20 a výdaje ve výši 22. Rozpočet je schodkový se schodkem 2. U takového rozpočtu je celkové financování ve výši + 2. Součet rozdílu mezi příjmy a výdaji a financování je = 0. U vyrovnaného rozpočtu se rozdíl mezi příjmy a výdaji i financování rovná 0. Položka 8115 Položka 8115 vyjadřuje změnu stavu prostředků na krátkodobých bankovních účtech. Hodnota položky se zjistí jako rozdíl mezi počátečním stavem a konečným stavem prostředků na těchto krátkodobých účtech. Krátkodobými účty, jejichž změnu stavu položka 8115 zobrazuje, jsou základní běžné účty (SÚ 231), účty peněžních fondů (SÚ 236) a krátkodobé termínované účty (SÚ 244). Položka 8115 v případě přebytkového rozpočtu (příjmy 20 a výdaje 18): Počáteční stav prostředků je (např.) 5 + příjmy 20 výdaje 18 = konečný stav + 7 Počáteční stav 5 konečný stav 7 = 2 (položka 8115) Položka 8115 je záporná = peníze přibyly (konečný stav je vyšší než počáteční) Položka 8115 v případě schodkového rozpočtu (příjmy 20 a výdaje 22): Počáteční stav prostředků je (např.) 3 + příjmy 20 výdaje 22 = konečný stav + 1 Počáteční stav 3 konečný stav 1 = + 2 (položka 8115) Položka 8115 je kladná = peníze ubyly (konečný stav je nižší než počáteční) Úpravou předchozí rovnice získáme:

67 67 Počáteční stav konečný stav = (příjmy výdaje) Dosadíme hodnoty z příkladu pro přebytkový rozpočet, přitom víme, že rozdíl počátečního a konečného stavu vyjadřuje položka 8115: 8115 = (20 18) = 2 (peníze přibyly) Pokud dosadíme čísla z příkladu na schodkový rozpočet, dostáváme: 8115 = (20 22) = + 2 (peníze ubyly) Pro určení hodnoty položky 8115 není důležité, kolik prostředků má obec na krátkodobých účtech na počátku období. Položka 8115 vyjadřuje pouze změnu stavu prostředků na těchto účtech za období jednoho roku, resp. vždy od počátku roku do okamžiku, ke kterému se sestavuje výkaz FIN 2-12 M (výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu). Pozn. Pro zapojení položky 8115 do rozpočtu je výše stavu účtů (např. 23x) k 1.1. rozpočtového roku však zásadní, není možné zapojit do financování vyšší částky. Vysvětlili jsme, že rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo příjmů a výdajů) a financováním je vždy roven 0. Je tomu tak v jakémkoliv okamžiku, ve kterém se zpracuje výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu. Je to dáno tím, že položku 8115 generuje software automaticky při zaúčtování jakéhokoliv pohybu na krátkodobých účtech (SÚ 231, 236, 244). Pro názornost několik jednoduchých příkladů při použití základního běžného účtu: Zaúčtujeme: 231 MD pol / 605 D ve výši 100 Kč Příjmy z operace: + 100, výdaje z operace: 0; saldo příjmů a výdajů: + 100; Software automaticky generuje položku 8115: 100 záporná, peníze přibyly. Saldo příjmů a výdajů + financování = ( 100) = 0 Zaúčtujeme: 518 MD / pol D ve výši Kč Příjmy z operace: 0, výdaje z operace: 2 000; saldo příjmů a výdajů: 2 000; Software automaticky generuje položku 8115: kladná, peníze ubyly. Saldo příjmů a výdajů + financování = = 0 Zaúčtujeme: 321 MD / pol D ve výši Kč Příjmy z operace: 0, výdaje z operace: ; saldo příjmů a výdajů: ; Software automaticky generuje položku 8115: kladná, peníze ubyly. Saldo příjmů a výdajů + financování = = 0 Zaúčtujeme: 231 pol MD / 684 D ve výši Kč Příjmy z operace: , výdaje z operace: 0; saldo příjmů a výdajů: ; Software automaticky generuje položku 8115: záporná, peníze přibyly. Saldo příjmů a výdajů + financování = ( ) = 0 Necháme-li po těchto čtyřech účetních případech zpracovat výkaz FIN 2-12 M, bude obsahovat tyto hodnoty (za předpokladu, že se jedná o úplný začátek účetního období a dosavadní plnění příjmů, výdajů i financování bylo 0): Příjmy: = Kč Výdaje: = Kč Saldo příjmů a výdajů: = Kč Financování (zde jen položka 8115): Kč Saldo příjmů a výdajů + financování = ( ) = 0 Položka 8115 = Kč peníze přibyly

68 68 Peníze však nemusí přibýt pouze příjmem a ubýt pouze výdajem. Pokud si obec vezme půjčku a tato půjčka bude připsána na základní běžný účet, tak peníze na základním běžném účtu přibyly, ale nikoliv rozpočtovým příjmem, ale financováním (pro krátkodobé půjčené prostředky s dobou splatnosti do 1 roku je určena položka 8113, pro dlouhodobé půjčené prostředky s dobou splatnosti nad 1 rok je určena položka 8123). Splátky těchto prostředků ze základního běžného účtu znamenají úbytek peněz z tohoto účtu, ale nikoliv rozpočtový výdaj. Pro splátky krátkodobých půjčených prostředků je určena položka 8114, pro splátky dlouhodobých půjčených prostředků položka Kdy se jedná o příjem, výdaj a kdy o financování? Pokud obec čerpá půjčku, tak se jedná vždy o financující operaci. Na začátku jsme uvedli, že obec čerpá půjčku, aby kryla schodek svého rozpočtu ( financuje schodkový rozpočet). To znamená, že porovnala příjmy a výdaje, příjmy běžného roku nedostačovaly k pokrytí výdajů, a proto bylo třeba čerpat půjčku. V systému rozpočtové skladby se nejedná o příjem, ale financování, rovněž splátky těchto prostředků jsou financováním. Kdy může obec půjčené prostředky splatit? V okamžiku, kdy vytvoří přebytek, to znamená, když příjmy budou převyšovat výdaje. Při rozhodování, zda se jedná o výdaj nebo financování, je třeba rozlišit dvě situace: a) jedná se o tzv. aktivní operaci řízení likvidity při aktivním řízení likvidity obec zhodnocuje své volné peněžní prostředky. Chová se v podstatě jako jakýkoliv jiný tržní subjekt, který se snaží maximalizovat zisk. Obec ukládá prostředky na termínované účty, snaží se maximalizovat úrokový výnos, nakupuje akcie za účelem zhodnocení prostředků. Vydání prostředků v tomto případě není výdajem, ale financováním (ve snaze zhodnotit své volné prostředky, ať už z přebytku letošního roku, nebo z přebytků let minulých). b) jedná se o tzv. akt rozpočtové politiky tady se naopak obec chová jako veřejnoprávní subjekt. Obec v tomto případě vydává prostředky nikoliv za účelem jejich zhodnocení, ale za účelem podpory druhého subjektu (občana, jiné obce, apod.). V těchto případech se nejedná o financování, ale výdaj rozpočtu (položky 56xx půjčka na provoz, nebo položky 64xx půjčka na pořízení dlouhodobého majetku). Aplikace - pokud obec vydá prostředky a: - poskytne bezúročnou návratnou finanční výpomoc jiné obci na provozní výdaje, jedná se o výdaj (akt rozpočtové politiky) výdaj bude s položkou 5641, splátky půjčených prostředků budou příjmem s položkou poskytne bezúročnou půjčku své příspěvkové organizaci, jedná se o výdaj (akt rozpočtové politiky) výdaj bude s položkou 5651, splátky půjčených prostředků budou příjmem s položkou Případ bezúročné půjčky, kterou poskytuje jedna obec druhé obci pro obec, která přijímá bezúročnou půjčku, se jedná o půjčené prostředky, to znamená, že je bude zachycovat prostřednictvím financování přijetí prostředků na položce 8113 nebo 8123 a splátky na položce 8114 nebo Z toho vyplývá, že obec, která půjčuje s účelem pomoci, bude půjčku i splátky třídit jako příjmy a výdaje a obec, která pomoc přijímá, bude půjčku třídit jako financování. Podobně se postupuje u bezúročných půjček mezi jakýmikoliv veřejnými rozpočty používajícími rozpočtovou skladbu. Rovnici uvedenou na str. 1 rozšíříme o přijaté a vydané prostředky, které nejsou rozpočtovým příjem ani výdajem, ale financováním (neuvažujeme financování ze zahraniční, které by se zachytilo na položkách 82xx, ale pouze financování z tuzemska na položkách 81xx). Počáteční stav (231, 236, 244, 068) + příjmy + příjmy z financování (8113, 8123, 8117, 8127) výdaje výdaje z financování (8114, 8124, 8118, 8128) = konečný stav (231, 236, 244, 068) Upravíme: položky Počáteční stav (231, 236, 244, 068) konečný stav (231, 236, 244, 068) + příjmy z financování (8113, 8123, 8117, 8127) výdaje z financování (8114, 8124, 8118, 8128) = (příjmy výdaje)

69 69 Příklad: Zaúčtujeme: 231 MD pol / 281 D ve výši Kč Příjmy z operace: 0, výdaje z operace: 0; saldo příjmů a výdajů: 0; Příjem z financování (položka 8113): Software automaticky generuje položku 8115: záporná, peníze přibyly. Saldo příjmů a výdajů + financování = 0 + ( ) = 0 Zaúčtujeme: 281 MD / 231 pol D ve výši Kč Příjmy z operace: 0, výdaje z operace: 0; saldo příjmů a výdajů: 0; Výdaj z financování (položka 8114): Software automaticky generuje položku 8115: kladná, peníze ubyly. Saldo příjmů a výdajů + financování = 0 + ( ) = 0 Příklady použití financování při rozpočtování i skutečném plnění Příklad 1 přebytkový rozpočet Popis Kč Poznámka Příjmy celkem 20 Výdaje celkem 18 Přebytkový rozpočet, přebytek ve výši 2. Rozdíl mezi příjmy a výdaji 2 Financování součet -2 Prostředky z přebytku zůstávají na základním běžném účtu. Vidíme, že peníze přibyly, to znamená, že položka 8115 je Položka záporná. Příklad 2 schodkový rozpočet Popis Kč Poznámka Příjmy celkem 20 Výdaje celkem 22 Schodkový rozpočet, schodek ve výši 2. Rozdíl mezi příjmy a výdaji -2 Financování součet Takto se standardně sestavuje schodkový rozpočet v situaci, 2 kdy obec má prostředky na svých účtech a nemusí proto čerpat návratnou finanční výpomoc (úvěr, apod.). Podmínkou pro takové rozpočtování je, že prostředky jsou skutečně k Položka na účtech obce. Položka 8115 je kladná, to znamená, že prostředky ubydou (ubyly). Obec může zapojit do rozpočtu prostředky z minulých let prostřednictvím položky 8115 pouze do výše zůstatku na účtech 231, 236, 244, 068 (u účtu 068 jen tu část, kterou bude možné jistě v daném období převést na ZBÚ, u účtu 068 a 244 lze zapojit přes položku 8115 jen v případě, že obec nebude rozpočtovat položky 8xx7). Dále je možné zapojit prostředky vložené do cenných papírů za účelem řízení likvidity, ale pouze tu část, která je krátkodobě likvidní podmínky rozpočtování jsou zde stejné jako u termínovaných vkladů. V případě účtu 236 je třeba dát pozor na pravidla pro použití fondů, aby částí položky 8115, která odpovídá zůstatku na účtu 236, nebyly kryty výdaje, které neodpovídají pravidlům fondu schválených v zastupitelstvu.

70 Příklad 3 přebytkový rozpočet Popis Kč Poznámka Příjmy celkem 20 Výdaje celkem 18 Přebytkový rozpočet, přebytek ve výši 2. Rozdíl mezi příjmy a výdaji 2 Financování součet -2 Celý přebytek rozpočtu je určen ke splátce jistiny úvěru Položka z minulých let. Ačkoliv je rozpočet přebytkový, prostředky na Položka účtech nepřibyly, ale zůstávají stejné jako na počátku období. 70 Příklad 4 přebytkový rozpočet Popis Kč Poznámka Příjmy celkem 20 Výdaje celkem 19,5 Přebytkový rozpočet, přebytek ve výši 0,5. Rozdíl mezi příjmy a výdaji 0,5 Financování součet -0,5 Položka ,5 Položka Ačkoliv je rozpočet přebytkový, peníze ubyly! Je to způsobeno tím, že vytvořený přebytek běžného roku nepokryje výši splátky jistiny úvěru čerpaného v minulých letech, proto je třeba použít i prostředky z minulých let (pokud jsou). Peníze na krátkodobých účtech poklesnou, ačkoliv je rozpočet přebytkový. Příklad 5 kontokorentní úvěr Pokud je ZBÚ v mínusu při čtvrtletních závěrkách, je třeba účtovat o čerpání kontokorentního úvěru zápisem 231 pol MD / 281 D v takové výši, aby stav na účtu 231 byl nulový (na příslušné analytice konkrétního ZBÚ, na kterém je čerpán kontokorentní úvěr). Dopad zaúčtování kontokorentu do financování je znázorněn v následující tabulce: Změna stavu ve financování při zaúčtování kontokorentního úvěru: Položka (název) Položka Změna stavu Změna stavu krátkodobých prostředků na bank. úč Nepřevedené částky vyrovnávající schodek Tabulka vyjadřuje změnu stavu při zaúčtování kontokorentního úvěru, nikoliv celkový stav financování po zaúčtování kontokorentního úvěru. Rozpočet před a po zaúčtování kontokorentního úvěru by mohl vypadat např.: Rozpočet před zaúčtováním kontokorentního úvěru Rozpočet po zaúčtování kontokorentního úvěru ve výši 3 Příjmy celkem 20 Příjmy celkem 20 Výdaje celkem 23 Výdaje celkem 23 Rozdíl mezi příjmy a výdaji -3 Rozdíl mezi příjmy a výdaji -3 Financování součet 3 Financování součet 3 Položka Položka Položka Položka Kontokorentní úvěr je třeba na položce 8905 rozpočtovat, jedná se o jeden ze způsobu krytí rozpočtového schodku nebo dočasného časového nesouladu mezi čerpáním příjmů a výdajů. Rozpočtuje se do výše plánovaného čerpání kontokorentního úvěru, maximálně však do výše kontokorentního rámce. Na začátku dalšího měsíce, se kontokorentní úvěr odúčtuje obráceným zápisem.

71 71 Příklad 6 úhrada faktury přímo z úvěrového účtu Obec uhradí fakturu za rekonstrukci budovy základní školy přímo z úvěrového účtu. Zaúčtujeme: 321 MD / 451 D odpa 3113 pol ve výši 250. Dopad operace do financování: Položka (název) Položka Změna stavu Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Software při úhradě faktury přímo z úvěrového účtu vygeneruje automaticky položku financování 8123 ve výši 250. Jiné položky financování nejsou dotčeny, výše prostředků na běžných účtech se nemění (položka 8115 zůstává beze změny). Položka 8123 ve financování je vyrovnána výdajem ve výši 250, který je zaúčtován přímo u účtu dlouhodobého úvěru 451. Výsledkem operace tak jsou: příjmy 0, výdaje 250 (saldo příjmů a výdajů 250) a financování (položka 8123). Součet salda příjmů a výdajů a financování = = 0.

72 72 Druhové třídění rozpočtové skladby položky Příloha vyhlášky č. 323/2002 Sb. B Třídění: třída seskupení podseskupení položka Pravidla pro zařazení do položek (příjmy i výdaje): Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech (od 2016 i příjem nebo výdaj na tzv. oddělené pokladně). Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. Rozpočtová skladba nerozlišuje věcnou a časovou souvislost výnosů a nákladů, dle druhu výdaje se zařadí i přijaté a poskytnuté zálohy. Rozpočtová skladba příjmy a výdaje časově nerozlišuje, všímá si jen druhu plnění (např. nájem na 10 let placený dopředu bude zařazen ve výši příjmu na položku 213x). Od roku 2009 by se neměly účtovat zápočty pohledávek a závazků přes RS. Pozn. Problém s nižší vypovídací schopností finančních výkazů z důvodu nezobrazení započtení a dalších podobných operací se začíná od roku 2015 řešit, jsou návrhy na členění rozpočtovou skladbou v případech kompenzací, započtení a směn pomocí technických účtů s označením, že se jedná o nepeněžní operace. Jedná se ale opravdu jen o návrhy. Základní položkový přehled rozpočtové skladby PŘÍJMY Třída 1,2,3,4 Položka Stručný název Poznámka 1 Daňové příjmy 11xx, 12xx 133x 134x 135x Daně z příjmů a DPH Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí Místní poplatky Ostatní odvody z vybraných činností a služeb 1361 Správní poplatky 1511 Daň z nemovitosti Výši příjmů zde obec nemůže ovlivnit, je určena zákonem o podílu obcí na celostátním daňovém výnosu, částky do rozpočtu se vypočítávají dle schváleného státního rozpočtu nebo se určují dle skutečnosti minulého roku. Jedná se o poplatky za znečišťování ovzduší, za uložení odpadů, za odnětí půd, za likvidaci komunálního odpadu (poplatek dle 17a od do 2011 položka 1339). V některých případech, pokud je obec příjemcem poplatku, má povinnost použít přijaté příjmy na výdaje na ochranu ovzduší nebo životního prostředí. Poplatky dle zákona o místních poplatcích (č. 565/1990 Sb.), výše a správa poplatků je stanovena obecními vyhláškami Od 2012 položka 1340 pro Poplatek za provoz systému shromažďování (odpady) (místo 1337). Sdílené daně z výherních hracích automatů, loterie, příjmy za řidičské průkazy (obec s roz. působností), licence doprava - autobusy a ostatní nákladní automobily včetně kamiónů (kraj) Dle zákona o správních poplatcích (např. i rybářské lístky, paměťové karty). Převod daně od FÚ, jedná se o daň za nemovitosti v katastru obce.

73 73 Poznámka Třída 1 DAŇOVÉ PŘÍJMY Daňové příjmy se na příslušnou jmenovitou položku zaznamenávají včetně příslušenství (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty), pokud příslušenství není vykazováno odděleně. U třídy 1 nepoužíváme odvětvové členění (paragrafy). Pokud je k poplatku (k dani) vyměřeno příslušenství (penále, zvýšení daně, úroky, náklady řízení), zařadíme je na stejnou položku jako příjem z poplatku (daně). Stejně postupujeme i u příjmů s položkami 211x až 213x. U pokut (2211, 2212) zařadíme náklady řízeni na položku Daňové příjmy (např. vratka poplatku v následujícím roce) se účtují kompenzačně i meziročně (tradiční postup, ale není povinný dle předpisu). Ze zpráv MF č. 1/2016 platné pro rok 2016 (Pozn. oproti roku 2015 nejsou změny v předčíslí účtů.) V zájmu správného zaúčtování na příslušné položky rozpočtové skladby uvádíme čísla převodových účtů státního rozpočtu, z nichž jsou obcím převáděny jejich podíly, a jejich zaúčtování na příslušnou položku rozpočtové skladby: Daňový příjem PBÚ Pol. rozpočtové skladby Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou v tom: daň z příjmů fyzických osob z přiznání sdílená část daň z příjmů fyzických osob z přiznání 30 % motivace obcí daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti sdílená část daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 1,5 % motivace Daň z nemovitých věcí Odvod z loterií a jiných podobných her převod odvodu z loterií a jiných podobných her dle 41i odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb. do rozpočtů obcí převod odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení dle 41i odst. 1 z. č. 202/1990 Sb. do rozpočtů obcí

74 Přehled položek dle předčíslí účtů celních úřadů: Přečíslí celního úřadu pro Název platby převod 74 Položka RS pro příjem Paragraf 676 Převod za odnětí půdy do rozpočtu obcí (rozpočet obcí = dále jen ROB) 1334 bez 1636 Převod za odnětí lesní půdy do ROB 1335 bez 1601 Převod pokut za porušení OZP - ROB Převod poplatků dle z.č.185/2001 Sb. o odpadech - ROB (asi nejčastěji poplatek za uložení odpadů) Převod pokut dle z.č.149/2003sb. reprod. materiál dřevin - ROB Převod pokut za porušení předpisů k ochraně životního prostředí - ROB 1333 bez

75 75 2 Nedaňové příjmy x 213x 214x Příjmy z poskytování služeb a výrobků Odvody přebytků org. s přímým vztahem Příjmy z pronájmu majetku Příjmy z úroků a realizace finančního majetku 2211,2212 Přijaté sankční platby 222x 23xx xx Příjmy z finančních vypořádání Ostatní nedaňové příjmy Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené Příjmy z úhrad dobývacích prostorů Splátky půjček Poznámka: U položek 24XX se nepoužívá paragraf. Příklad: ze vstupného, z těžby dřeva, za vodné a stočné, z prodeje propagačních materiálů, za služby související s pronájmem, půjčovné z knihovny, kopírování Odvody PO z provozu nebo z odpisů, za porušení rozpočtové kázně od PO. (Pozn. Předpis pohledávky 348 MD). Příjmy z pronájmu pozemku, nebytových prostor, bytů, i příjmy z pronájmu movitých věcí. Např. příjmy z úroků, dividend, kurzové rozdíly. (Pozn. Kurzové rozdíly není povinné třídit dle RS je možná stejná položka jako úhrada, používají se pro vyrovnání konsolidačních položek mezi účty vedené v Kč a cizích měnách a případně u průtokových dotací v cizích měnách). Nejen pokuty i další přijaté sankční platby (např. nedodržení termínu realizace u stavebních děl). Rozlišujeme příjmy od jiných veřejných rozpočtů (2211) a od ostatních subjektů (2212). Například doplatky dotací, vratky daní atd. Na položku 2229 od února 2016 i příjmy z vratek dotací dle 250/2000 Sb. mimo porušení rozpočtové kázně. Problém je u vratek mezi subjekty, kde oba používají RS =narušení konsolidace. Nedořešeno v r Příjmy z prodejů krátkodobého majetku, přijaté dary, pojistné náhrady, náhrady výdajů minulých let (např. vyúčtování záloh na energie), nahodilé příjmy. Položka je určena ze strany MF pro obce i pro příjmy dotačního charakteru od institucí mimo veřejné rozpočty, např. od Revolvingového fondu MŽP nebo náhradu DPH od PRLGF a.s. Také pro příjmy z Euroregionů (přeshraniční spolupráce). Propadlé jistiny vkladů z VZ. Příjem obce, vážeme s paragrafem účelového třídění Splátky půjček, pokud obec půjčila. Toto nepatří do financování (tř. 8). Na položku 24xx se dávají splátky půjčených prostředků jak na provoz, tak i na investice. Položka se rozlišuje dle právní formy subjektu, který půjčku splácí. U položek 24xx se doplňuje záznamová jednotka pro potřeby konsolidace na vyšších úrovních (okres, kraj, stát). Jedná se o přílohu D k vyhlášce č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě: Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu Splátky půjčených prostředků přijaté obcí od obce v jiném okrese téhož kraje Splátky půjčených prostředků přijaté z území jiného kraje Splátky návratných finančních výpomocí, půjček a úvěrů přijaté obcí nebo krajem od obce v jiném kraji nebo od jiného kraje.

76 76 3 Kapitálové příjmy 311x 312x 32xx Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Přijaté dary a příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů Příjmy z prodeje pozemků, nemovitostí a ostatního dlouhodobého majetku, který měla obec ve vlastnictví. Např. investiční dotace od nadace - dar nebo příspěvek občana nebo právnické osoby např. i na změnu územního plánu (od roku 2011 na účet 403.) Dále prodeje členského podílu v bytovém družstvu, i příjem vypořádacího podílu, příjem z likvidačního zůstatku. 4 Přijaté transfery (dotace) 41xx Neinvestiční dotace Dotace určené na výdaje s položkou začínající 5xxx 42xx Investiční dotace Dotace určené na výdaje s položkou začínající 6xxx 4112 Souhrnný dotační vztah Určen zákonem o SR, rozpočtuje se (Pozn. Předpis 4113, 4116, , x 422x 413x 415x 423x Dotace od státních fondů, z resortů a národního fondu Dotace mezi obcemi, od kraje a od svazků obcí Převody mezi vlastními účty Transfery ze zahraničí pohledávky 346 MD). Dotace se mohou rozpočtovat na základě uzavřených smluv nebo přijatých rozhodnutí. Používají se k nim účelové znaky, u dotací spolufinancovaných ze zahraničí i nástroj a prostorový původ (zdroj), zkratka NZUZ. Jsou účelově sledovány i ve výdajích ve vztahu k dotačnímu titulu. (Pozn. Předpis pohledávky 346 MD). Od roku 2007 i dotace od regionální rady 4123/4223(Pozn. Předpis pohledávky 348 MD). Dělí se na konsolidační, tj. že se vzájemně vylučují s výdaji = na jednom účtu příjem a na druhém výdaj (tzv. konsolidace na úrovní účetní jednotky). A dále jsou zde převody z cizích a sdružených prostředků a z hospodářské činnosti, které se nekonsolidují a musí se rozpočtovat. Od roku 2015 se k seskupení 413 používá závazně paragraf Rozlišujeme od jakého subjektu ze zahraničí je transfer poskytnut státní (4151) nebo místní a neziskové instituce (4152). Od občanů a podnikatelů ze zahraničí se volí položky 2131 a Poznámka U položek třídy 4 se nepoužívá účelové třídění paragraf s výjimkou seskupení 413, kde se od roku 2015 závazně dává paragraf U položek třídy 4 se doplňuje záznamová jednotka pro potřeby konsolidace na vyšších úrovních (okres, kraj, stát). Část z přílohy D. Konsolidační třídění (záznamové jednotky) Transfery přijaté z území jiného okresu-transfery přijaté obcí od obce v jiném okrese téhož kraje Transfery přijaté z území jiného kraje-transfery přijaté obcí nebo krajem od obce v jiném kraji nebo od jiného kraje Transfery poskytnuté na území jiného okresu - Transfery poskytnuté obcí obci v jiném okrese téhož kraje Transfery poskytnuté na území jiného kraje - Transfery poskytnuté obcí nebo krajem obci v jiném kraji nebo jinému kraji.

77 Třída 4 přijaté dotace Transfery (dotace) neinvestiční (9 položek) 4111,4112,4113,4116,4118,4121,4122,4123,4129 Transfery (dotace) investiční (9 položek) Dtto, ale na druhém místě je ,4212 POZOR TRANSFEROVÉ POLOŽKY MOHOU BÝT KONSOLIDAČNÍ NA ÚROVNI KRAJE NEBO STÁTU! Je potřeba ověřovat jakou položku zvolila protistrana. (dotace x dotace; vypořádání x vypořádání) Konsolidační položky v příjmech (4 položky) 4133,4134,4137 (SM a Praha), 4139 (z fondů) NEMUSÍ, ALE MOHOU SE ROZPOČTOVAT I 4138 pokladna ČÁSTEČNĚ. Nově vazba na paragraf Vazba s odpa 6330 Konsolidační položky ve výdajích (5 položek) NEMUSÍ, ALE MOHOU SE ROZPOČTOVAT I ČÁSTEČNĚ, MUSÍ BÝT ROVNOST NA SOUČET KONSOLIDAČNÍCH POLOŽEK U PŘÍJMŮ Příjem z HČ / výdej do HČ (2 položky) NEKONSOLIDAČNÍ, MUSÍ SE ROZPOČTOVAT Příjem z cizích nebo sdružených prostředků/ výdej do cizích nebo sdružených prostředků (2 položky) NEKONSOLIDAČNÍ, MUSÍ SE ROZPOČTOVAT HČ = hospodářská činnost (SF),5344 (FRR)5345, 5347 (SM a Praha), 5349 (do fondů peněžních), pokladna Vazba s odpa / /5343 Od 2016 nové konsolidační položky pro ÚSC pro převody na hotovostní výdaje. Jedná se o položky 4138 a Součet položek = součtu položek Pozor u výdajových položek 534x a u příjmových 413x je povinná vazba s paragrafem 6330 (u příjmových položek 413x až od roku 2015). V případě nerovnosti výkaz FIN 2-12M nebude centrálně přijat pro chybovost. Dotaz podaný na MF týkající se narušení rovnosti konsolidačních položek na úrovni účetní jednotky k , dotaz podán až v roce 2015 (odpověď ani v roce 2016 nebyla získána): Dotazy na použití položky 8901 Popis případů 1. Dotaz Tento případ se stával výjimečně, ale tím, jak musí mít i malé obce účet u ČNB je stále častější. Dochází k případu, že obec podá příkaz na převod finančních prostředků ke konci běžného roku a banka převod ke konci běžného roku provede. Ale peníze jsou připsány na jiný základní běžný účet obce u jiné banky až k datu následujícího roku. Účetně s tímto nemají obce žádný problém, starost je s nevyrovnanými položkami určenými pro konsolidaci na úrovni účetní jednotky. Výkaz FIN 2-12M je vyhodnocen jako chybový. V případě, že výdaj i příjem proběhnou v jednom období, tak je účetní zápis tento: Převod na jiný účet obce: 262 MD/ 231.x1 odpa 6330 pol. 534x D Příjem převáděné částky: 231.x2, odpa 6330 pol. 413x MD / 262 D V případě převodu ke konci roku by došlo k nerovnosti položek 534x a 413x, a to těch, které se na úrovni účetní jednotky konsolidují. Zatím doporučuji obcím zvolit položku 8901 jako technickou, protože jiná položka nepřipadá vhodná.

78 V případě využití položky 8901 by účetní zápis vypadal takto: V běžném období: Převod na jiný účet obce: 262 MD/ 231.x1 pol D V následujícím období: Příjem převáděné částky: 231.x2 pol MD / 262 D Prosím o schválení položky 8901 pro tento postup, případně o návrh jiného postupu Dotaz Obec vybere kartou z běžného účtu hotovost běžného roku, např. kvůli výdajům s oslavami konce roku. Banka však výběr zúčtuje až v následujícím období. Účetně a z hlediska členění rozpočtovou skladbou by tento případ vypadal takto: V běžném období: Příjem do pokladny: 261 MD / 262 D Zúčtování výdajů pokladny v členění RS: 231 odpa dle účelu, pol minus D, položky 5xxx různé D. V následujícím období: 262 MD / 231 odpa dle účelu, pol D Tento zápis však není možný, účet 262 se musí převést na jiný závazek např. na 378, protože dle účetních předpisů nesmí mít v rozvaze účet 262 záporný zůstatek. Není to až tak nesprávně, účetní jednotka již má peníze, ale banka je ještě nezúčtovala, tedy se o závazek jedná. Problém z hlediska rozpočtové skladby je minusová položka 5182 ke konci roku a tím dojde k tomu, že by se nevyrovnala ke konci dalšího roku. Kontroloři KÚ považují automaticky minusovou položku 5182 za chybnou (je to logické vyhodnocení z hlediska vypovídací schopnosti, i když z předpisu to přímo nevyplývá a dle postupů použití rozpočtové skladby u pokladny se o chybu nejedná.) Pro nesmyslné vykázání minusu u položky 5182 proto i v tomto případě doporučuji položku 8901 místo položky 5182, a to do obou období. Je toto z hlediska rozpočtové skladby akceptovatelné, nebo máte prosím jiný návrh postupu? Pozn. V současnosti se pokouším získat souhlas MF s tímto postupem přes SMO. Transferové položky (příjmy i výdaje) netradiční 1 Dotace Dům zahraničních služeb MŠMT (Comenius regio) Dotace z MŽP revolvingový fond Náhrada DPH od PRLGF a.s. (byla výjimečně, ale může znovu 2329 nastat) 4 Příspěvek od EUROREGIONŮ příhraniční spolupráce Dotace od ČMZRB na úroky (zprostředkovatel) 4116+UZ 6 Obec pořádá sbírku na povodně 1. Vede ji jako peněžní fond poskytnutí /příjem 2. Vede ji jako cizí prostředky (správnější) poskytnutí / příjem 5321/ /bez 7 Nadační příspěvek ČEZ na hřiště (stavba) 3121 Pozor, důležité informace k dotacím vychází vždy každý rok ve zprávách MF začátkem roku. Jedná se o Metodiku financování obcí a hl. města Prahy. Pro rok 2016 byla metodika vydána ve zprávách MF č. 1/2016.

79 79 Třída 5 běžné výdaje Pravidla pro zařazení do třídy 5: Důsledně rozlišovat nákupy (50, 51) a transfery (52-57) Nerozlišujeme důvod, proč hradíme (např. z rozhodnutí soudu je faktura uznána jako platná), ale položku určíme podle toho, co hradíme (např. uznaná faktura soudem se týkala spotřeby energii volíme z položek 515x). U nákupů nás nezajímá, jak dodavatel kalkuloval cenu služby nebo výrobků (zda do ní započítal a vyčíslil na faktuře poštovné, dopravné, balné, montáž), ale volíme položku podle druhu věci, služby nebo výkonu. Např. fa za opravu, kde je rozpis materiálu, práce a cestovného, volíme položku jednu, a to U nákupů volíme jednu položku pro jeden výdaj, pokud se nejedná o souhrnné faktury. Volíme položku podle hlavního druhu výdaje, nebo pokud z dokladu přímo nevyplývá, tak podle záměru účetní jednotky při pořízení. Položku transferu nevolíme podle toho, co posíláme (příspěvek, grant, dar, dotaci), ale podle toho, kdo je příjemcem (výjimku tvoří položky 5230, 5240). O zařazení rozhoduje skutečný obsah nákupu nebo transferu, ne forma dokladu (např. je sepsán nesprávný typ smlouvy pro určitý hospodářský případ, volíme pak položku dle případu, ne dle typu smlouvy). Proúčtovaní započtení pohledávek a závazků přes rozpočtovou skladbu je od zakázáno s výjimkou ustanovení jiných předpisů. Pozn. Problém s nižší vypovídací schopností finančních výkazů z důvodu nezobrazení započtení a dalších podobných operací se začíná od roku 2015 řešit, jsou návrhy na členění rozpočtovou skladbou v případech kompenzací, započtení a směn pomocí technických účtů s označením, že se jedná o nepeněžní operace. Jedná se ale opravdu jen o návrhy. Pozor od se má proúčtovat daň z příjmů, kterou platí obce samy sobě viz příklad účetního postupu v závěru materiálu. 5 Běžné výdaje 50 Platy a podobné související výdaje 501x Platy zaměstnanců Odměny za skutečně odvedenou práce 502x Ostatní platby za provedenou práci Odměny z dohod, odměny členům zastupitelstev, odstupné 503x Povinné pojistné Odvody sociálního a zdravotního pojištění z mezd, úrazové pojištění, odvod na SP a ZP jen ve výši úhrady za zaměstnavatele; ve výši stržení z platu zaměstnance se třídí na 501x. 504x Odměny za užití duševního vlastnictví Platby umělcům, poplatky OSA, oprávnění k užívání nehmotného majetku a SW. (Podrobněji viz kniha Rozpočtová skladba 2016, str ) 505x Mzdové náhrady Pozn. Pro náhrady za dočasnou pracovní neschopnost je určena položka 5424.

80 80 51 Nákupy 513x Nákup materiálů Patří sem prádlo, oděv, obuv, ochranné pracovní pomůcky, knihy, tisk, drobný dlouhodobý majetek (pořizovací cena od 3 do 40 tis. Kč včetně), od února 2016 povinně i DDHM, který se má evidovat na účtu podrozvahy 902, nákup zboží a ostatní materiál. Od 2015 na položku 5137 řadíme i věcná břemena v pořizovací ceně od 0,10 Kč až 40 tis. Kč, kde je obec oprávněná, a to v případě, že nejsou součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku (6121, 6130). Rovněž sem řadíme tzv. podlimitní TZ hmotného majetku, podlimitní TZ je definováno u položky 5171, kam však nepatří Platby úroků Jedná se o úroky z půjček a úvěrů Ostatní finanční výdaje Kurzové rozdíly, finanční poplatky, ztráty z CP 515x Nákup vody, paliv a energie Zahrnuje i pohonné hmoty a maziva, teplo a teplou vodu 516x Služby Poštovné, telefony, poplatky za vedení účtů, nájemné, pachtovné, konzultační, poradenské a právní služby, služby školení a vzdělávání 517x Ostatní nákupy Opravy a udržování, programové vybavení, cestovné, pohoštění, leasingové splátky, ošatné, odkupy pohledávek, od února 2016 členské příspěvky spolkům (např. i SMO) a další 518x Poskytnuté zálohy, jistiny Záloha pokladně s výjimkou evidence tzv. oddělené 519x Příspěvky, náhrady a věcné dary, které nejsou transfery pokladny, jistiny a jistoty (závdavky) poskytované Zaplacené sankce z dodavatelsko odběratelských vztahů, různé povinné náhrady a příspěvky, výdaje na dopravní obslužnost, věcné dary občanům Rozpis nejčastěji používaných položek 50xx a 51xx souvislost na syntetický účet (SU) při předpisu Pol SU Zkrácený název Obsahová náplň- příklady Platy zaměstnanců v PP Ostatní platy Refundace Ostatní osobní výdaje i za členství v komisích a výborech, za soutěže Zastupitelé Ostatní za práci i refundace Náhrady mezd v době nemoci Mzdové náhrady Pojistné SZ (závazek SU 336) Pojistné VZP (závazek SU 337) Pojistné úrazové SU=Jiné sociální pojištění povinné úrazové Odměny za užití duševního vlastnictví Častěji se bude jednat o účet 518, než 521 (výjimka např. DPP ale zde nejsou běžné např. u umělců) Odměny za užití poč. programů Častěji se bude jednat o účet 518, než 521 (výjimka např. DPP ale zde nejsou běžné) ,513 Potraviny Předpis na SU musíme zvolit dle obsahu případu Ochranné pomůcky Vč. ochranné pomůcky pro SDH dobrovolní pracovníci Léky Vč. veterinární léky, i lékárničky na prac. I lékárničky do aut Prádlo, oděv, obuv Uniformy, ložní prádlo, ubrusy, záclony Knihy, tisk Vč. poštovného a balného DDHM/ v RS DHDM Drobný hmotný dlouhodobý majetek (účetně zároveň 028/088)+ věcná břemena od 2015 od 0,10 až 40 tis.kč včetně, co nejdou na 042

81 ; DHDM zásahy do majetku pod hranici TZ 40 tis. Kč (od 2016 jsou nadefinovány jako podlimitní TZ u položky 5171, do které se však netřídí) ;účetně majetek nezvyšujeme nekončí na 028 ani jinde na 02x Nákup zboží Ostatní materiál Vč. osiva, dezinfekce Úroky Vč. úroků z dluhopisů (kupony) Kurzový rozdíly ve výd Studená voda Vodné, stočné, srážková voda Teplo Dálkově dodávané teplo Plyn Dodávka plynu, i plyn v tlakových nádobách (bombách) Elektřina Pevná paliva Uhlí, krikety, dřevo palivové, štěpka, biomasa PHM a maziva Nafta, benzín, motorové oleje Teplá voda Ostatní energie a paliva Např. LTO Pošta Vč. poštovních známek a plateb za kurýrní a zásilkové služby Telekomunikace Telefony, internet, karty, NE poplatky za rozhlas a televizi, ty jsou na ,569, 518 Peněžní ústavy bankovní poplatky- účet 518, pojištění mimo 5038 úrazové na SU 549, finanční poplatky např. úvěr na SU Nájemné, Pachtovné Všechny typy, včetně nájmu díla dle autorského zákona Pachtovné Pronájem půdy Poradenství Nepovinné, slouží k rozhodování, vždy právní služby Školení Data, komunikace a IT Nákup ostatních služeb Převážně na 518 dle obsahu, v dalších řádcích výjimky Projekt na opravu hmotného majetku (není nezbytně nutné na účet 511, vyhodnocení může být různé) Opravy Opravy hmotného majetku a údržba Opravy Opravy a údržba nehmotného majetku mimo SW snažit se nepoužívat SW DDNM SW DDNM Když je výdaj pod hranici DDNM (např. 0,1 Kč až 7 tis. Kč) Cestovné Nejen zaměstnanci, i občané, když je obec vyšle, dětské sbory apod., také výdaje s přijímanými návštěvami SU 512 však jen pro zaměstnance Pokud se nejedná o cestovné zaměstnanců; RS širší náplň, než obsah účtu Pohoštění Věci i služby (nejen jídlo, i třeba catering ) Konference Nákup uměleckých předmětů Obsah položky odpovídá obsahu účtu 032 mimo knihovní sbírky. (Problematické vazby položky třidy 5 a DM, zpravidla uživatelé zde neakceptují náplň položky, považuje se za chybu vyhlášky dle mého názoru - a v případě zařazení na účet 032 volí položku 6127.) Např. knihovní sbírky, rozšíření souborů oceněných na 032 ve výši 1 Kč Leasing 5179 Různé Ostatní nákupy Nehmotný majetek, zásahy do nehmotného majetku pod hranici TZ, nákup pohledávek, odměny za arch. nálezy, platby daní cizím státům (dálniční známky, víza), ošatné, náhrady za použ. vlastního majetku. Dále služby nebo zboží, které přesahuje podseskupení

82 (organizování setkání rodáků dárky, služby, energie) Od 2016 i členské příspěvky spolkům, MF odpovědělo na dotaz Královéhradeckého kraje, že i členské příspěvky zájmovým sdružením práv. osob což však není v souladu se zněním vyhlášky. Otázka je pak volby účtu, když je zařazen členský příspěvek mezi nákupy. Pravděpodobně bude dávána přednost účtu 549 před 572. Není dořešeno v souvislostech. I když je členský příspěvek zařazen do Ostatních nákupů obsahově je to transfer doporučuji používat při předpisu členského příspěvku účet 572. (572/345) Penále, sankce Jen mimo veřejné rozpočty + VZP 5192 Různé Příspěvky a náhrady Platby za zajištění pohřbů, náhrady soudních řízení, náhrady za pracovní úrazy a bolestné, úhrady účastníkům správního řízení, náhrady povinných podílů distributorům energie, ,501 Věcné dary SPOZ, odměny v soutěžích pořádaných obcí, ceny obce 5199 Různé Zbytkové nákupy (správa odúmrtí) 5901 xxxx Nespecifikované rezervy Finanční vypořádání Se subjekty mimo veřejné rozpočty 5909 Různé Ostatní zbytkové výdaje 82 Vratky dobropisů, přeplatky, mylná inkasa z minulých let, manka, krádeže, ostatní nezařaditelné. Od 2016 vratky dotací mimo porušení rozpočtové kázně dle 250/2000 Sb. Problematické je možné použít mezi subjekty, kde vracející nepoužívá RS, ale v případech subjektů, kde oba používají RS by došlo k narušení konsolidace nedořešeno. Popsáno i v knize RS Poznámka Položka 5169 je nejobsažnější podrobný rozbor je v knize RS 2016! Transfery - rozlišujeme dle příjemce! 521x 522x Dotace, dary podnikatelským subjektům Dotace, dary, příspěvky neziskovým organizacím Veřejné podpory s.r.o., a.s, družstvům, státním podnikům, podnikatelům (Pozn. od 2012 při předpisu transferu - závazkový účet 345) Podpory občanským sdružením (spolkům, ústavům dle NOZ), obecně prospěšným společnostem, církvím, společenství vlastníků, nadacím, zájmovým sdružením (Pozn. od 2012 při předpisu transferu - závazkový účet 345) 532x Dotace obcím a DSO Pozn. Předpis závazku účet ,5240 Nedotační transfery 5331,5336 Příspěvky příspěvkovým organizacím 534x 536x 5365 Vztahy mezi účty obce Transfery jiným veřejným rozpočtům Platby daní poplatků krajům, obcím a SF Peněžní a věcná ocenění všeobecné transferové položky (Pozn. od 2012 při předpisu transferu - závazkový účet 345) Jedná se o příspěvky na provoz zřizovaných PO Pozn. Předpis závazku účet 349 Viz konsolidace u příjmů Kolky, daně a poplatky hrazené státnímu rozpočtu nebo jiným obcím, výdaje z finančního vypořádání např. odvod nedočerpané dotace (Předpis závazku 347 nebo 349.) Od února 2016 se má použít položka 5365 pro zobrazení daně z příjmů právnických osob, kterou obce převádí sama sobě (účty 591,595, výnos 682 s položkou 1122 u obcí, 1123 u krajů). Viz příklad v části IV na závěr materiálu Sociální dávky 549x Dary, dotace, granty, náhrady fyzickým Ocenění u soutěží, účelové dary občanům např. na

83 55xx 56xx nepodnikajícím osobám Neinvestiční transfery do zahraničí Půjčené prostředky neinvestiční 83 změnu vytápění nebo na údržbu objektů v jejich vlastnictví, různé příspěvky občanům (Pozn. od 2012 při předpisu transferu - závazkový účet 345.) (Pozn. od 2012 při předpisu transferu - závazkový účet 345.) Jedná se o půjčené prostředky na provoz! (Pozn. Účtují se zpravidla proti pohledávce 316 nebo 462 MD, fyzických osob 377 nebo 469.). Pozn. Vycházíme ze zatřídění dle převodového můstku 2009/2010, kdy půjčky fyzickým osobám nebyly zařazeny mezi NFV účty 316 a 462). Pozn. U položek 56xx se doplňuje záznamová jednotka pro potřeby konsolidace na vyšších úrovních (okres, kraj, stát). Část z přílohy D. Konsolidační třídění (záznamové jednotky) Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu Návratné finanční výpomoci, půjčky a úvěry poskytnuté obcí obci v jiném okrese téhož kraje Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje Návratná finanční výpomoc, půjčka nebo úvěr poskytnuté obcí nebo krajem obci v jiném kraji nebo jinému kraji. Třída 6 Kapitálové výdaje Citace předpisu: 6 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE 61 Investiční nákupy a související výdaje Zahrnují se skutečné platby za pořízení dlouhodobého majetku pro činnost organizace a výdaje související s tímto pořízením, které podle účtové osnovy vstupují do pořizovací ceny investice. Zahrnují se i částky, které dodavatelé dlouhodobého majetku platí jako daň z přidané hodnoty, tj. zahrnuje se celá cena placená dodavateli (tzv. cena včetně daně z přidané hodnoty) a nikoliv pouze tzv. cena bez daně z přidané hodnoty, i když ji dodavatel ve faktuře nebo jiném dokladu, na jehož základě mu organizace za dodávku platí, uvádí (k tomu náplň položky 5362). V případě aktivace vlastního majetku se zahrnují jen prostředky, které byly na aktivaci vynaloženy. 6 Kapitálové výdaje 611x Pořízení nehmotného majetku Programy, studie, analýzy, plány, ocenitelná práva (pořizovací cena nad 60 tis. Kč) a výdaje s pořízením související. S přihlédnutím k 11, odst. 8, vyhlášky č. 410/2009 Sb. pokud jsou DNM. 612x Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Nemovitosti, stavby, (bez ohledu na pořizovací cenu) stroje, přístroje a zařízení, dopravní prostředky, výpočetní technika (pořizovací cena nad 40 tis. Kč) kulturní předměty (bez ohledu na výši pořizovací ceny) a výdaje související s pořízením tohoto majetku. Dále výdaje na technická zhodnocení dlouhodobého majetku, pokud překročí částku 40 tis. Kč. Od 2014 na 6129 věcná břemena, pokud nejsou součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku (6121,6130) Pořízení pozemků do vlastnictví obce V případě pořízení pozemku a stavby na jednu kupní smlouvu má přednost položka xx Nákup akcií a majetkových podílů Pořízené za účelem ovládání, ne za účelem likvidity (za účelem řízení likvidity financování; tř.8) 63xx Investiční transfery Dotace různým subjektům na pořízení DM, jsou zde i dotace na pořízení DM u příspěvkových organizací 64xx Půjčky na pořízení dlouhodobého majetku (Pozn. Účtují se zpravidla proti pohledávce 316 nebo 462 MD). Pozn. U položek 64xx se doplňuje záznamová jednotka pro potřeby konsolidace na vyšších úrovních (okres, kraj, stát).

84 84 Část z přílohy D. Konsolidační třídění (záznamové jednotky) Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu Návratné finanční výpomoci, půjčky a úvěry poskytnuté obcí obci v jiném okrese téhož kraje Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje Návratná finanční výpomoc, půjčka nebo úvěr poskytnuté obcí nebo krajem obci v jiném kraji nebo jinému kraji. Pozor na souvislosti položek s účty směrné účtové osnovy: Účet SU položka Obsah Programové vybavení ;6119 Ocenitelná práva, většina ocenitelných práv položkově na 6119, na 6112 jen povolenky na emise Ostatní nehmotný majetek Budovy, stavby Stroje, přístroje a zařízení Dopravní prostředky Výpočetní technika Porosty (pěstitelské celky) Ostatní DM, např. i věcná břemena Pozemky Kulturní předměty, často i položka 5177, ale doporučuji dát přednost položce ;062; Majetkový podíl akcie účet podíl držený za účelem řízení (za účelem obchodování se třídí na položky třídy 8) 061;062; Majetkový podíl s.r.o., družstvo účet podíl držený za účelem řízení (za účelem obchodování se třídí na položky třídy 8) 0xx(3xx;4xx) 6209 Restituční nároky (úhrada pohledávky převzetím majetku) Přehled majetkových položek HMOTNÝ DDHM 5137 DDHM pod stanovenou hranici ( např. pod 3 tis. Kč) 5139 DHM 612x TZ DDHM (nad 40 tis. Kč) nadlimitní 612x/Nezvyšuje vstupní cenu na 028 (6129) TZ DHM (nad 40 tis. Kč) 612x TZ obojí - pod stanovenou hranici 40 tis. Kč 5137/ Nezvyšuje vstupní cenu na 02x podlimitní NEHMOTNÝ DDNM 5179 DDNM pod stanovenou hranici (7 tis.) 5179 SW pod 60 tis. Kč 5172 SW pod 7 tis. Kč 5172 DNM SW nad 60 tis. Kč 6111 TZ SW nad 60 tis. Kč 6111 TZ DDNM nad 60 tis. Kč / Nezvyšuje vstupní cenu DDNM na 018 TZ SW pod stanovenou hranici 60 tis. Kč 5172// Nezvyšuje vstupní cenu 01x TZ DNM TZ DNM - pod stanovenou hranici 60 tis. Kč 5179/ Nezvyšuje vstupní cenu na 01x

85 85 VUJ, ústředí a územní Co mimo jiné potřebujeme znát pro správné určení položky: 1. Vyjasnění pojmů Vybrané účetní jednotky, ústřední a územní rozpočty, ústřední a místní vládní instituce Vybrané účetní jednotky řeší zákon o účetnictví v 1 Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Ústřední a územní rozpočty najdeme v náplni položky 2221 Vyhlášky k RS (323/2002 Sb.) Od 2016 definice sjednoceny, ve vyhlášce k RS jsou uvedeny i organizace v části veřejných rozpočtů, které RS netřídí. Ústřední a místní vládní instituce najdeme nadefinované v novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od Potřebujeme je znát pro určení pohledávkového nebo závazkového účtu. Ústřední vládní instituce obsahují instituce ústředních rozpočtů dle RS Pohledávkový účet 346, závazkový 347! Místní vládní instituce obsahují instituce územních rozpočtů dle RS. Pohledávkový účet 348, závazkový účet 349!. Pro organizace mimo vládní instituce je od roku 2012 určen účet 345 Závazky k osobám mimo vládní instituce v případě transferů dotací, grantů, darů, příspěvků (již ne obecný účet 378, ale 345). Od roku 2015 je pro pohledávky z transferů mimo vládní instituce určen účet 344 Účet 346 B.II.16. Pohledávky za ústředními rozpočty vybranými ústředními vládními institucemi obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy včetně Pozemkového fondu České republiky, Na tomto místě bychom se měli připomenout, které subjekty spadají pod ústřední vládní instituce: organizační složky státu (např. resorty =ministerstva, policie ČR, Úřad práce ČR, OSSZ, Finanční úřady, hasiči HZS profesionální, katastrální úřady, soudy, celní úřady ČIŽP, ČOI, další státní inspekce, lesní správy, hygienické stanice, atd. - celkem jich je 246) a jimi zřízené státní příspěvkové, organizace; dále státní fondy (SFDI, SFŽP, SFRB, SF kultury, SF kinematografie a SZIF) včetně Pozemkového úřadu České republiky. Jen upozorňuji, že veřejné zdravotní pojišťovny nepatří mezi ústřední vládní instituce. Účet 348 B.II.17. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a regionálními radami regionů soudržnosti, Pro potřeby účetní jednotky je vhodné si účet analyticky členit např. dle org. nebo dle příjemců nebo jejich skupin (např. 572.x1 příspěvkové organizace; 572.x2 podnikatelské subjekty apod.). Přehled položek, u kterých potřebujeme vědět, zda se jedná o ústřední nebo územní rozpočet: Druh příjmu/výdaje (popis) Ústřední VR Územní VR Mimo VR Přijaté sankční platby Finanční vypořádání příjem-vratky 2221 ( ;2226; transferů FÚ) Dotace přijaté 411x;421x 412x;422x 2329,2321;312x Výdaje Zaplacené sankce VZP Dotace (transfery) poskytnuté na provoz 531x 532x 533x;521x- 5240;549x, Platby daní a poplatků 5632 (SR) 5365 (SF) 5365 (krajům a obcím) včetně DPPO od února 2016

86 Dotace (transfery) investiční pořízení 633x; 634x 631x;632x;635x;6371 DM Finanční vypořádání výdej-doplatky ;5367; Půjčky poskytované na provoz 563x; 564x 561x;562x;565x;566x Půjčky poskytované na pořízení DM 643x 644x 641x;642x;645x;646x 86

87 87 Potřebujeme ještě znát, zda je výdaj součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku, nebo ne, výši ocenění, výjimky ze stanovených pravidel Příklady na rozhodování o položce Pozor, SW se eviduje jako dlouhodobý nehmotný majetek až od 60 tis. Kč. (nad 60 tis. Kč) 1 Nákup počítačového programu za 41 tis. Kč Nákup počítačového programu za 60 tis. Kč přesně 5172 Procvičení výdajů stejný název výdaje, jiná položka, zavádějící názvy výdajů 1 Přestavba úložního prostoru v autě 39 tis. Kč /44 tis. Kč 2 Pořízení do auta zabezpečovacího zařízení za 20 tis. Kč v dubnu a ve stejném roce do stejného auta v říjnu za 22 tis. Kč pořízeno signalizační zařízení 3 Pořízení LHP, energetického auditu 4 5 Posudky, certifikáty, audity neinvestiční povinné/nepovinné 5169/5166 Samostatná faktura za dopravu trezoru za 2 tis. Kč do úřadu (cena trezoru 39 tis. Kč/ 38 tis. Kč) 6 Zpracování žádosti o dotace a administrace dotace 7 Výsadba stromů na staveniště před kolaudací /péče o stromyzálivka, ošetření po kolaudaci 8 Povinné úhrady podílu u sítí součást stavby/ pro cizí stavby 5137 (nezvyšuje se ocenění DM) / když TZ spolu nesouvisí 6121,6119,5179 rozhodnutí UJ 11, odst /2009 Sb. 6122/5137 Musí být směrnice CUS , / /5909 (5192 již moc nedoporučuji s ohledem na změny náplně položek) 9 Správní poplatek ověření podpisu k bank. účtu/registrace vozidla 5169/ Nákup klimatizace za 25 tis. Kč / 41 tis. Kč 5137/6122 Kuchyňská linka do bytu/ kuchyňská linka do kanceláře, cena 5139(při poř. Bytu tis. Kč 6121),5171/5137 sam. 12 Nákup souboru nábytku pro rozlučkovou síň za 41 tis. Kč Pořízení 200 židlí najednou 5137 jednotlivě / soubor Přikoupení k souboru nábytku na účtu ks váz po 4 tis. 14 Kč /2 vázy mimo soubor 6122/5137 Vybavení budovy bezpečnostním systémem za 20 tis. Kč 5137 (nezvyšuje se ocenění DM) 15 (rozvody) /za 41 tis. /6121 Technické zhodnocení cizí budovy ve výši 200 tis. povolené 16 vlast. /nepovolené vlastníkem 6121/5909 a čas. Rozlišení 17 Projekt na opravy zařízení nebo budov /projekt na stavbu 5169/6121 Kupní ceny auta pořízeného na leasing ve výši 200 Kč/ auto 5137/ , odst.3 vyhlášky č. 18 bylo v průběhu nájmu technicky zhodnoceno (50 tis. 410/2009 Sb. přestavba) 19 Doplatek dle směnné smlouvy na pozemky 5 tis. Kč 6130 Úhrada pozastávky po třech letech po zařazení dokončené 20 investice - stavby do majetku Vklad do mikroregionu Vklad do obecně prospěšné společnosti 5221 Vklad do společnosti s ručením omezeným nebo nákup 23 členského podílu v družstvu Úroky z úvěru dl. na pořízení DM Musí být směrnice 5141/612x

88 Odvětvové třídění rozpočtové skladby dle účelu paragrafy (dále jen odpa ) Třídění: skupina oddíl pododdíl - paragraf Pravidla pro zařazení příjmů nebo výdaje do odpa 88 Odpa nepoužíváme k příjmům zatříděným dle druhu do třídy 1, 4 (výjimka odpa 6330), třída 8 a k položkám 24xx! Výdaj zařadíme k dominantnější funkci, např. příspěvek technickým službám dáme na paragraf 3639, i když zajišťují čištění komunikací a údržbu veřejného osvětlení a veřejné zeleně. Pokud však na jednotlivé činnosti přicházejí od technických služeb daňové doklady na základě rámcových smluv (technické služby mají právní subjektivitu, jsou příspěvkovými organizacemi nebo obchodními společnostmi), volíme paragraf dle účelu. Jednotlivé výdaje není třeba rozlišovat dle různých paragrafů. Platí pravidlo, že pro jeden výdaj máme jeden paragraf. Pokud se však jedná a souhrnnou fakturaci např. za energie budov obcí, je třeba rozlišit spotřebu energií dle účelu, ke kterým obec budovy používá. Pokud organizační složka obce má svůj kmenový paragraf, tedy tu funkci, na kterou zařadí většinu svých činností, používá jej obec i pro různé aktivity organizační složky, např. použijeme paragraf 3639 u technických služeb i pro aktivity ekologické, bezpečnostní, změny technologie vytápění atd. Kmenový paragraf se používá i pro příspěvky zřizovaným příspěvkovým organizacím. Při volbě paragrafu, který používáme výjimečně, vždy ověříme, zda hledanému účelu odpovídá i název pododdílů, oddílů a skupin. Při poskytování účelových dotací přímo neřízeným organizacím, dáváme přednost volbě paragrafu dle účelu dotace, není třeba volit paragraf dle základní funkce organizace, které dotaci poskytujeme. Výdaje na vědu a výzkum mají v každém oddílu paragraf, který končí dvojčíslím 80. U ochrany a tvorby životního prostředí mají přednost paragrafy oddílů 10 a 23 před paragrafy oddílu 37. Státní správa není považována za funkci, je jen nástrojem k výkonu dané konkrétní funkce. Výdaje na zaměstnance se zařadí vždy na kmenový paragraf, i když se výdaj týká školení zaměstnanců a jejich vzdělávání (NE 32xx nebo 6147). Mezinárodní spolupráce má v každém oddílu paragraf končící dvojčíslím 91, akce mezinárodní spolupráce se zařadí na pododdíl 622. Příklady výdajů obcí dle účelu a jejich zařazení na paragrafy první dvojčíslí (oddíl), trojčíslí (pododdíl= PODOD) Obec provozuje útulek pro zatoulaná zvířata 1014 Příspěvek chovatelům včel, drobného zvířectva 3429 Faktura na zpracování záměru na větrnou elektrárnu nebo elektrárnu pro biomasu 2115 Akce v obci - železná neděle, organizují hasiči; obec provozuje sběrné suroviny 2122 Faktura za likvidaci kůrovce v obecních lesích (vybudování záskoků, svahování lesní 1037 půdy) Městské tržiště a informační systém v obci, přístup na internet pro občany 2141 Informační centrum pro turisty 2143 Pronájem ploch zábradlí a ploch městských budov na reklamu, pronájem sloupů VO 2144 na reklamu, další služby Obec provozuje kemp, obec má vývařovnu 2142 Příjem pokuty vyměřené živnostenským úřadem 2169 Údržba a opravy komunikací 2212 Výstavba autobusové zastávky-čekárny 2221 Vybudování a opravy chodníků, parkovišť, odstavných ploch víceúčelových 2219 Vodovod/kanalizace 2310/2321 Odbahnění koryt potoků / čištění a odbahnění rybníků 2333/2341 PODOD - Předškolní a základní vzdělávání 311x PODOD - Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním (samostatné školní 314x

89 jídelny a vývařovny) Základní umělecké školy 3231 DODOD Kultura (divadlo, kino, knihovna, muzeum, galerie) 331x PODOD Ochrana památek (rozlišujeme: hrady a zámky, ostatní a významná místa 332x/1,2,6 v obci) PODOD - sdělovací prostředky (místní rozhlas a televize, časopisy) 3341/3349 Plesy, prapor, znak, poutě, posvícení, vítání občánků, SPOZ 3399 PODOD - tělovýchova (rozlišujeme: sportovní zařízení v majetku obce, ostatní) 341x/2,9 Zábavní centra, příspěvky zájmovým skupinám 3429 Dům dětí a mládeže 3421 PODOD Ústavní péče (nemocnice, LDN, hospice) 352X PODOD - bytové hospodářství; rozlišujeme cizí byty, obecní byty, nebytové prostory 3611,2,3 PODOD - Komunální služby (veřejné osvětlení, pohřebnictví, plynofikace, 363x elektrifikace, zásobování teplem, územní plánování, nakládání s majetkem obce) OD- Životní prostředí a odpady 37xx Zbytkový společenský odpa vhodný k použití 3900 OD- Sociální dávky 41xx PODOD - sociální výdaj se zaměřením na děti a mládež 432x PODOD - sociální výdaj se zaměřením na manželství a rodinu 433x PODOD - sociální výdaj se zaměřením na rehabilitaci (sociálně nepřizpůsobiví 434x občané) PODOD - Služby sociální péče (senioři a zdravotně postižení) 435x PODOD- Sociální prevence 437x PODOD Krizové řízení 527x Městská policie 5311 Požární ochrana 5512 PODOD - Volby a zastupitelstvo 611x Správní činnost obcí 6171 Pořízení majetku obce - pozemku/ stavba školní jídelny pro PO 3639/3141 PODOD Zahraniční pomoc a mezinárodní spolupráce 622x Pojištění obce funkčně nespecifikované (souhrnné) 6320 Paragraf k položkám 222x (finanční vypořádání) 6402 Paragraf povinný k položkám 534x a 413x 6330 Zkratky: PO = příspěvková organizace DSO = Dobrovolné svazky obcí DM = dlouhodobý majetek LDN = Léčebna dlouhodobě nemocných SPOZ = Sbor pro občanské záležitosti U 6330 se jedná o povinnou vazbu (SF) nebo (FRR) nebo ,nebo (do fondů peněžních). Dtto k položkám 413x od U 6402 se jedná o povinnou vazbu s položkami: 2221, 2222 (ne vždy), 2223,2226,2227 (příjmy) a 5364,5366,5367 a 5368 (výdaje). 89

90 90 Domácí úkol Nejvíce se pletou ty položky a paragrafy, které se často používají a mají stejné čtyřčíslí, není jich mnoho, zde jsou vypsány a můžete si doma vyzkoušet jejich znalost (hodně to pomůže pro utřídění znalostí zkuste a uvidíte). Číslo Název položky Název paragrafu

91 91 Nástroj, prostorový původ zdroj a účelový znak Od roku 2013 bylo rozšířeno třídění rozpočtovou skladbou. Do roku 2012 byl nástroj a zdroj stanoven metodikou MF. 1a (1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů: (s doplněním) a) odpovědnostní, příloha A Kapitoly, 3 místa, jen SR příjmy i výdaje b) druhové, POLOŽKY příloha B, 4 místa c) odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového), PARAGRAFY- příloha C, 4 místa d) konsolidační, ZÁZNAMOVÉ JEDNOTKY- příloha D, 3 místa (vzájemné transfery a půjčky a jejich splátky) e) zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje), toto třídění se dále dělí na NÁSTROJ (číselník, 3-5 míst) A ZDROJ-prostorový původ (příloha F, 1 místo), podklad - příloha E,1 místo, podklad třídí jen SR příjmy i výdaje f) doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům), příloha G, 2 místa průřezové ukazatele, třídí jen SR jen výdaje (ne příjmy) g) programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle 12 a 13 rozpočtových pravidel), číselník, 13 míst jednotlivé akce Evidenční dotační systém, číselník obsahuje cca 16 tisíc akcí, třídí jen SR a jen výdaje (ne příjmy) h) účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu), rozpočtové přesuny 9 míst, rok, kapitola a pořadové číslo, třídí jen SR, jen výdaje a není vždy povinné i) strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty), číselníky správců kapitol 10 míst, třídí jen SR příjmy i výdaje (jedná se o konkrétnější účely, než je odpa,např. dotace konkrétním podnikům, různé aktivity úspory energie, rovnost mužů a žen). j) transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů) ÚČELOVÝ ZNAK, číselník 5 míst, první dvě značí kapitolu ÚSC, DSO A RRRS třídí jen tučně zvýrazněné, ostatní třídění se týká jen některých ústředních vládních institucí 2 (2) Zdrojové třídění sestává z třídění podkladového (třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu), prostorového (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu) a nástrojového (třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového).. Komentář k třídění Nástroj=N, Prostorový původ (dále jen Zdroj=Z) a UZ Prostorový původ zdroj příloha k vyhlášce o rozpočtové skladbě F Od roku 2013 již jen dva zdroje (ne již např. 9 pro EHP) F. Prostorové třídění

92 92 Prostorová jednotka 1 - Příjmy a výdaje z tuzemských zdrojů Příjmy a výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů jiné než ty, které se zatřiďují na prostorovou jednotku 5. Prostorová jednotka 5 - Příjmy a výdaje ze zahraničních zdrojů Příjmy, které státnímu rozpočtu, územním rozpočtům a rozpočtům státních fondů plynou ze zahraničí nebo které mu plynou z tuzemska s tím, že ten, kdo peněžní prostředky organizaci převádí, uvede, že jsou to peněžní prostředky původem ze zahraničí a jako s takovými s nimi má organizace nakládat. Jsou to zejména peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie, z Národního fondu a od Organizace Severoatlantické smlouvy. Výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů, které organizace považuje za výdaje kryté těmito příjmy. Pozn. Tato část předpisu nebyla u ÚSC nikdy naplněna, vyžadovala třídění prostorovým původem zdrojem u všech výdajů a příjmů. V roce 2013 se však používala jen pro výdaje a příjmy ve vztahu k akcím spolufinancovaným EU. Novelou účinnou od ledna 2014 byly pro ÚSC prostorové původy upraveny 2. a 3. bod novely byl pro ÚSC důležitý jen z důvodu právní jistoty. Jedná se o uvedení skutečnosti, že nástroj a zdroj se nemusí používat jinak a jinde, než tak, jak se používá dosud, tj. jen u příjmů a výdajů spolufinancovaných ze zahraničních zdrojů (tj. především u projektů spolufinancovaných EU). Jedná se jen o legalizace postupů, které dosud platily, i když byly v roce 2013 v rozporu s ustanovením vyhlášky RS (jen v roce 2013 byly v rozporu, do té doby byl NZ řešen jen metodicky). Takto vypadal text vyhlášky č. 323/2002 Sb. po novele (novelizované ustanovení je tučné) v odstavcích 6 a 7: (6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v 1 odst. 1 (dále jen územní rozpočty ), státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů 3 ), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje, kterými se spolufinancují programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie 7 ) a jiné akce spolufinancované ze zahraničních zdrojů (dále jen výdaje na spolufinancování ), a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování. (7) Z hlediska nástrojového se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje na spolufinancování a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování. Nástroj je vydáván číselník na 2 (7) Z hlediska nástrojového se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. 3 (7) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového se příjmy a výdaje třídí na nástroje. Číselník nástrojů se vytváří tak, že nástroji jsou jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie a jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech, případně jednotlivá místa odjinud ze zahraničí, a jejich analytiky, jsou-li stanoveny. Čísla nástrojů jsou pětimístná. První tři místa označují jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie, jednotlivé

93 93 mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech a jednotlivá místa odjinud ze zahraničí a poslední dvě místa jejich analytiky. Info z MF k nástrojům z listopadu 2012: nástrojové třídění upravuje již pouze vyhláška č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Proto z novely vyhlášky č.449/2009 Sb., bude muset být současný číselník nástrojů (i zdrojů) vyškrtnut. Číselník nástrojů je zatím asi dispozici pouze OSS zapojeným do IISSP (Integrovaného informačnímu systému Státní pokladny). Zveřejněn číselník nástrojů v "čitelné" formě snad bude v nejbližší době na internetových stránkách MF. (Pozn. Taktéž jsou zveřejněny takto tajně i UZ považuji to za legislativní nehoráznost!). Novela vyhlášky č.449/2009 Sb. bude moci obsahovat pouze tuto informaci, že "číselník nástrojů je zveřejněn na internetových stránkách MF". Ale není jisté, zda tato formulace projde legislativním procesem. Na Ministerstvu financí se vede diskuze, že kraje, obce atd. budou používat pouze tří místný kód nástroje, tzn. nepoužívalo by se analytické členění. Tří místný kód by vycházel ze současného dvoumístného, přidá se dopředu nula a vzniknou nové kódy v souvislosti s novým programovacím obdobím EU. Pozn. Číselník nástrojů je uveden v knize Rozpočtová skladba 2016 na str. 231 a 232. Pozor na nové programovací období od Jak označovat výdaje a příjmy k projektům spolufinancovaným EU nástrojem a zdrojem určilo MF v metodickém pokynu vydaném ve zprávách MF č. 2/2007 a 1/2008. Nový metodický pokyn MF k UZ byl vydán Pokyn je mnohem stručnější a je uveden v knize Rozpočtová skladba 2016 od str Pozor! K datu byl vydán nový metodický pokyn, opět zcela nedostatečný. Pokyn je pro obce nepřehledný (především v oblasti tzv. přezávazkování, které by se obcí týkat nemělo, tak jen informativně uvádím odkaz: Účelový znak 3 (12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté. 3 (12) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů se příjmy a výdaje člení na účelové znaky. Účelovými znaky jsou jednotlivé transfery, které uvolňují ústřední orgány státní správy, státní fondy, Národní fond a regionální rady. Čísla účelových znaků jsou pětimístná. První dvě místa označují kapitolu, Národní fond nebo státní fond, z jejichž rozpočtu se transfer poskytuje, a poslední tři místa kód dotačního titulu. Povinnost třídění za pomoci účelového znaku (UZ) nebyla dána do konce roku 2012 vyhláškou o rozpočtové skladbě, ale byla ve smlouvách určena poskytovateli dotace. Povinnost uvést k příjmům transferů účelový znak byl zpravidla vždy u transferů ze SR a resortů. U výdajů byla povinnost dána v případech Rozhodnutí typu ISPROFIN, někde také jinými smlouvami o poskytnutí dotace. Ve výkladech MF uvádělo, že u výdajů není značení povinné, ale zpravidla se používalo, pokud účetní jednotka měla informaci. Účelový znak bylo možné doplnit na doklady k výdajům i dodatečně (např. jen dopsat ručně nebo označit nálepkou je to prováděno jen z důvodu přímé doloženosti k dotačnímu titulu). Účelové znaky dle jednotlivých poskytovatelů najdete na do vyhledávače dejte text účelové znaky a klikněte na první odkaz, který se objeví. Vyjedou tituly UZ v rozdělení dle poskytovatelů transferů. Obce nepoužívají třídění RS dle kapitol (A) jen lze informaci orientačně využít 2. a 3. číslice v čísle kapitoly = první dvojčíslí účelového znaku poskytovatele transferu. V roce 2013 byly navíc uvedeny UZ pro dotace z RRRS, jedná se o UZ 82xxx až 88xxx.

94 94 UZ od roku 2013 UZ je součástí rozpočtové skladby, ale číselník není přílohou rozpočtové skladby a nadále bude publikován v číselnících na Od 2013 je značení povinné pro výdaje i příjmy, ale u výdajů jen do výše krytí příjmů. Toto ustanovení ve vyhlášce způsobuje značnou nejistotu u případů dotací ex post. Nevíme, zda máme UZ použít v dobré víře, protože výdaj zpravidla není ve stejném roce krytý příjmy. Na MF jsou podány žádosti k povysvětlení záměru značení UZ u výdajů. Smlouvami na transfery je však většinou značení výdaji UZ vyžadováno, bez ohledu na to, zda budou nebo nebudou příjmy plně kryté. Ve značení UZ vždy bylo a dosud je hodně nejasného. (Pozn. Pozor nástroj a prostorový původ (zdroj) se značí i u výdajů krytých z vlastních zdrojů, tj. ve výši vlastního podílu; UZ se u vlastního podílu NIKDY neuvádí!) Účelové znaky se budou využívat i u transferů z regionálních rad. Princip značení však asi zůstane stejný, jak bylo tradičně postupováno dosud. Když budeme UZ znát, označíme výdaj, když se jej dovíme až v jiných letech, je stejně jen možnost jej dopsat dodatečně na účetní doklad (např. až na základě přijetí transferu). Metodika k používání UZ nebyla nikdy MF vydána. UZ ve výdajích nevstupuje do výkazu FIN 2-12M. V důsledku to znamená, že byl šel i do uzavřených výkazů následně doplnit, zde záleží na možnostech programů. Zajímavost z důvodové zprávy k novele na rok 2013: Dvanáct třídění rozpočtové skladby je ve světovém srovnání neobvyklé, obvykle se používá jen třídění odpovědnostní, druhové a odvětvové. Ministerstvo financí však má za to, že zavedení tak podrobného členění příjmů a výdajů je nutné a že je nutné, aby bylo provedeno vyhláškou o rozpočtové skladbě. Spolu se zavedením IISSP umožní dokonalejší sledování příjmů a výdajů v rozpočtu i skutečnosti a zdokonalení informací přispěje ke zlepšení řízení finančních vztahů. Rozšíření rozpočtové skladby je spojeno s problémem, kterým je skutečnost, že všechna nová třídění nemohou být v úplnosti upravena přímo vyhláškou o rozpočtové skladbě, a to nejen proto, že některá z nich přinášejí stovky i tisíce jednotek třídění, ale zejména proto, že si většinou vyžadují velmi časté a rychlé doplňování, které není možné provádět novelami vyhlášky. Proto není možné jako dosud stanovit všechny jednotky třídění přímo ve vyhlášce resp. její příloze. Je třeba k tříděním, jejichž jednotky takto stanovit, to znamená i publikovat ve Sbírce zákonů, není možné, uvést ve vyhlášce jen hlediska třídění a systematiku jednotek třídění, zejména způsob vytváření číselníku těchto jednotek. Z osmi třídění, která novela zavádí, se do vyhlášky pojmou v úplnosti, včetně stanovení jednotlivých jednotek třídění, jen tři, a to třídění podkladové, prostorové a doplňkové, a pro ostatní vyhláška stanoví jen hlediska třídění a systematiku jeho jednotek.

95 95 Příklad dopadu používání nástroje a zdroje (prostorového původu) v účetní větě: Dle programu zjistíme účelové znaky ( nalezneme přehledy UZ dle poskytovatelů), např Realizace místní rozvojové strategie IV-SR Realizace místní rozvojové strategie IV-EU Pak zjistíme Nástroj : 27 (program rozvoje venkova), prostorový původ EU 5 (85%), SZIF 1 (5%), vlastní 1 (10%) Vždy se snažíme zjistit, zda je dotace investiční, nebo neinvestiční (u dotací ze SZIF je to docela pátrání, např. hledáme v žádostech o dotaci ) Rozúčtování každého výdaje (někdy lze v součtu např. za měsíc, vhodné u shodné položky např. 6121, ale někdy je již smlouvami vyžadováno rozúčtování každého výdaje): NZUZ ve výši:85 % podílu EU NZUZ ve výši: 5% podílu dotace ze SZIF - národní podíl NZUZ vlastní zdroje - do výše uznatelných výdajů pozor bez UZ!!! Neuznatelné výdaje (např. DPH, jiné ) bez NZUZ Pro zajištění odděleného sledování akce (zpravidla toto vyžadují smlouvy o poskytnutí dotace) dáváme ke každému syntetickému účtu k dotaci orj nebo org, nebo obojí. Nejen k účtu 231, ale i k účtům 321,346,374,472,388, 672,403, 5xx, 042 Příklad zaúčtování přijaté fa (dotace na projekt k využití vily významného rodáka): Přijatá fa ve výši 121 tis. Kč, DPH neuznatelné, úhrada fa bude takto: orj/org , orj/org 5 000, orj /org , bez NZUZ jen orj/org ,- Celkem ,- Příjem dotací: Např orj/org ve výši podílu doplnění ze SZIF tj. to je jakoby z národního podílu orj/org ve výši podílu EU Pozor NZUZ se používá jen u příjmů a výdajů, tj. u účtu 231, 236, příp U ostatních rozvahových účtů (pohledávky, závazky), výsledkových účtů (náklady a výnosy) a podrozvahy lze využít stejný kód jako NZUZ jen jako vlastní číselník např. v org/orj, což se však již v jiném výkazu nikde neobjeví (jen v hlavní knize). Pozor, pokud by nebyly výdaje v plné výši uznány, tak po zjištění přesné výše se musí u výdajů poměrně NZUZ odúčtovat (lze jen, když zjistíme ve stejném roce, co výdaje vznikly! NZUZ nelze meziročně pomocí účetních zápisů opravit, lze jen opravit na přehledových tabulkách k vyúčtování dotací, příp. tabulkách připravených k archivaci dotace, příp. ručním popisem na fa přijaté k dotačnímu titulu, které byly zaúčtovány v minulých letech). Lze doplnit po uzavření roku zpětně UZ k výdajům. POZOR - UZ se dává jen k dotacím z českých veřejných rozpočtů. NZ se dává i k dotacím, do kterých vstupuje subjekt mimo veřejné rozpočty (Euroregion, Svaz měst a obcí, MAS, apod.) POZOR k jedné akci je vždy jen jeden nástroj např. 54 u OPZP, když je u rozhodnutí z MŽP, musí být nástroj 54 i u podílu ze SFŽP.

96 96 Upozornění: Každé účtování o dotacích je velmi pracné a lze v něm nadělat spousty chyb. Je potřeba věnovat pozornost kontrole (odsouhlasovat pravidelně poměry NZUZ, dělat opětovné kontroly zaúčtování po každém dílčím vypořádání apod.). Při účtování dotací se MUSÍ postupovat dle CUS 703 (podrozvaha, zálohy, dohady, zúčtování zálohy, odúčtování podrozvahy ). POZOR - Z důvodu pružnosti je potřeba, aby schválený rozpočet nikdy neobsahoval NZUZ jako závazný ukazatel rozpočtu! U používání NZUZ je vysoká právní nejistota z důvodu nedostatečné úpravy ve vyhlášce k RS a nedostatečné metodiky. Zatím se používají tradiční postupy dle podrobné, ale bohužel již neplatné, metodiky z roku Zde jen inspirativně uvádím dotazy, na které se snaží kraje získat z MF jasné stanovisko. Dále vám bude s tímto materiálem zaslán odkaz na materiály JMK ke značení NZ, které zpracoval Ing. Špaček pro školení obcí svého kraje, za jehož poskytnutí k dispozici i ostatním obcím velmi děkujeme :o). Ukázka dotazů na MF (podkladový pracovní materiál): Dotazy ke značení výdajů spolufinancovaných ze zahraničních zdrojů a související výdaje v členění podle jednotlivých nástrojů a prostorových jednotek, případně účelovými znaky (dále jen NZUZ ) u ÚSC 1. Okamžik značení nástrojem a zdrojem u výdajů Právní rámec: Vyhláška č. 323/2002 Sb. problematiku okamžiku zahájení značení neřeší. V metodické pokynu MF ze dne č.j. MF-10329*/2015/2701-1,2, je uvedeno k této problematice pouze toto: výdaje se znační před přijetím odpovídajících příjmů určených na jejich (spolu) financování (tj. dočasně kryty z jiných zdrojů). Otázka: V případě že výdaje spolufinancované zdroji ze zahraničí vznikly v době před přijetím rozhodnutí nebo smlouvy o dotaci mají být označeny NZ v běžném roce zpětně, pokud jsou považovány za způsobilé? Problémy v praxi vznikají od roku Obce i kraje postupují dle metodiky MF z roku 2008, která však již není platná, kde bylo uvedeno, že způsobilé výdaje se mají označit zpětně, pokud v běžném roce bylo přijato rozhodnutí nebo smlouva k dotaci (nejedná se o příjem, jak je uvedeno v metodickém pokynu k NZ, že nezáleží na tom, kdy bude příjem realizován, problém je v nárokovém rozpočtování). Pokud bylo rozhodnutí nebo smlouva přijaty až následující rok, nelze zpětně výdaje označit. Otázka je, zda se má takto postupovat nadále, i když není nikde předpisem nebo metodikou řešeno. Obec vykázala výdaje ve FIN 2-8/2015 bez NZUZ, v 9/2015 přišlo rozhodnutí, kde vykázané výdaje byly uznatelné. Obec výdaje rozčlenila NZUZ a vykázala je v období 9/2015 rozčleněné v části XII. Kontrolní orgán označil tento postup jako neoprávněný s odůvodněním, že výdaje nevznikly v době po rozhodnutí nebo smlouvě o dotaci (dále jen rozhodnutí, že evidentně se jedná o výdaje před rozhodnutím, kdy nebyly dotací kryté a že jakoby následně se snaží subjekt "navázat dřívější výdaje k dotaci". Argumentace byla mimo jiné i tím, že příjemce nepotřeboval dotaci na tyto výdaje, když výdaje měl ÚSC kryté vlastními příjmy. Obec do rozpočtu dala dotaci správně, až když dostala rozhodnutí. Argumentace žádostí o dotaci, přislíbením dotace, vedení v registru vyřizovaných žádostí v jednom případě uznána byla, ve druhém zatím ne, ještě se dohadují. Je to ze strany FÚ účelové tvrzení, potlačuje logiku dotací ex post, a obsah výdaje, kdy je významné, zda je výdaj uznatelný, bez ohledu na značení. Ale přesto nám chybí jasná argumentace zněním závazného předpisu, nebo alespoň metodiky, že je správné výdaje po přijetí rozhodnutí dooznačit zpětně pro účely vykazování NZ. Mimo již neplatnou metodiku z roku 2007/2008 takový argument není a pomohl by nám v právní jistotě. Pozn. Nemohu samozřejmě nijak ověřit podstatu výtek od FÚ, vysvětluji příklad, jak bylo dotazováno. Na potřebě jasného stanoviska postupu to však nic nemění. 2. Značení vratek a odvodů dotací a případně i sankcí (opět neřešeno metodikou ani předpisem) 2.1. Var. 1: Obec dostane dotaci před vypořádáním, k vypořádání dosud nedošlo. Dotace je v průběhu čerpání na základě průběžné kontroly VSK krácená o nezpůsobilý výdaj (mám tady jeden případ, je krácená dotace o jeden výdaj, na který dal dotaci i kraj). Ale již uplynul rok kdy záloha na dotaci byla přijata. S jakou položkou se má část dotace

97 vrátit? Minus 4216 již nelze - je to další rok, položku vypořádání nějak se mi nelíbí, když dotace ještě není vypořádaná: A jak s NZUZ - při vratce dotace by pak obec vykázala větší čerpání ve výdajích na NZUZ, jasně je tam vazba na položku - ale na jakou? Jak postupují u značení NZUZ při vratkách poskytovatelé? 2.2. Var. 2: Dotace je vypořádaná, část se musí vrátit. Zde je jasná položka finančního vypořádání, ale má se tato vratka jako výdaj od příjemce značit v poměrech NZUZ? (Značí příjem v poměrech NZUZ poskytovatel?) 2.3. Var. 3: Dotace je vypořádaná a ukončená. Následně dojde k rozhodnutí o odvodu dotace, případně krácení. Navíc je vyměřeno penále. Zde bychom měli být z hlediska položek již v režimu sankčních plateb (5363, 2211). Má se odvod dotace značit v poměrech NZUZ (značí příjem odvodů v poměrech NZUZ poskytovatel?) 2.4. Sankce: Má se značit v poměrech NZUZ i případné vyměřené penále k odvodu dotace? (Značí je v poměrech NZUZ poskytovatel?) 97 Číselníky Ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. není jasně uvedeno, které číselníky nástrojů a účelových znaků jsou platné a kde se najdou. Jejich hledání na stránkách MFCR není vůbec jednoduché. Toto považuji za legislativní nehoráznost! V těchto oblastech pociťujeme právní nejistotu a jsou z hlediska odvodů značně rizikové.

98 98 Vlivy dalších předpisů na rozpočtovou skladbu (PDP, krize, daně) 1. Novela ZDPH přenesená daňová povinnost (dále jen PDP ) u stavebních prací Přenesená daňová povinnost u stavebních prací se týká jen obcí, které jsou plátci DPH a přijímají plnění od plátců DPH. Neplátců se netýká. Velkým problémem bylo řešení PDP přes rozpočet. Ze všech špatných variant byla nakonec po dlouhém vysvětlování zvolena varianta s nejmenšími nároky na sledování. MF sestavilo několik variant příkladů. Příklad 1: Faktura za opravu komunikace stavební práce, základ daně 1 mil. Kč, DPH 200 tis. Kč. Obec nemá nárok na odpočet DPH. Předpis faktury SU AU odpa položka MD D 511 0XXX XXX (z PDP) 0XXX 200 ř.10 Úhrada faktury (i položka 890x se zaúčtuje při úhradě) SU AU odpa položka MD D 321(jen ZD) 0XXX ZD+DPH/D 0XXX jen DPH /D 0XXX Varianta: Ihned k předpisu fa zaúčtujeme ve výši DPH : SU AU Odpa Položka MD D 231 DPH/D 0XXX jen DPH /D 0XXX Odvod finančnímu úřadu DPH z PDP SU AU odpa Položka MD D 343 0XXX XXX Příklad 2: Faktura za výstavbu kanalizace stavební práce, základ daně 2 mil. Kč, DPH 400 tis. Kč. Obec má plný nárok na odpočet DPH. Předpis faktury SU AU Ř.přiznání odpa položka MD D 042 0XXX XXX (odpočet) 0XXX (PDP) 0YYY Úhrada faktury (i položka 890x se zaúčtuje při úhradě- případně jen ve výši DPH při předpisu fa, viz příklad 1) SU AU odpa položka MD D 321 jen ZD 0XXX ZD+DPH/Dal 0XXX jen DPH /MD 0XXX

99 Odvod finančnímu úřadu DPH bez odvodu, jen proúčtování k datu platby přiznání SU AU odpa Položka MD D 343 (odpočet) 0XXX (PDP) 0YYY XXX XXX Popis způsobu účtování: 1. Systém zachovává stejný způsob rozpočtování (výdaj dle druhu a účelu, nadměrný odpočet -5362) jako byl do roku Úhrada přes rozpočet zároveň základu daně i DPH zachovává možnost rozdělení NZUZ u projektových faktur. 3. Úhradu lze zaúčtovat jedním řádkem jak pro základ daně, tak pro DPH z PDP jen se zdvojí strana D - rozdělí se na závazek a na položku Na položce 8901 je doby přiznání k DPH a odvodu DPH vidět, kolik se bude z PDP hradit, bude sloužit i pro kontrolu. MF povolilo i další varianty, již ne takto výhodné, např. místo pol hradit na spořicí účet 241, lze využít i účet VHČ. Převod by byl přes účet 262 musely by se peníze fyzicky odeslat (drahé). Je možné hradit i přímo zápisem 343/231 + RS jako základ při úhradě DPH to lze jen tam, kde je jen např faktur jinak by to bylo velmi náročné na informační toky. Podrobný materiál k účtování DPH z PDP je ke stažení na jedná se o dokument: 2012 PDP účtování a zprávy MF. Pozn. V případě, že je uplatněn plný nárok na odpočet z PDP, tak není dána předpisem povinnost zobrazení přes rozpočtovou skladbu, nedochází ani k příjmu, ani k výdaji. Používá se postup dle metodických návodů MF, který není závazný. Je pak jednodušší rozpočtování i přehlednější účtování. Opět záleží na odvaze účetních, zda tuto legislativní nedostatečnost nevyužijí pro zmírnění pracnosti s PDP.

100 Pomůcka k PDP ve vztahu k proúčtování RS Rozúčtování placení DPH s režimem PDP dle vzoru zpracovaného přiznání (s využitím položky 8901) 100 Spočítáme si, dle přiznání, zda nám vzniká nadměrný odpočet nebo daňová povinnost. Sečteme řádky 1+2 ve sloupci DPH a odečteme řádky ve sloupci DPH. V našem příkladu vzniká nadměrný odpočet ve výši 8000,- Tuto částku musíme dostat na minus 5362, v příkladu účtuji pro přehlednost na str. MD SU AU Odpa Položka MD D 343 odpočet 0XXX XXX PDP odpočet a povinnost proúčtujeme při platbě FÚ takto: SU AU Odpa Položka MD D 343 (odpočet) 0XXX ř (PDP) ř.10 0YYY XXX XXX Kontrola správnosti z hlediska rozpočtu: na položce 5362 by se měla objevit jen částka nadměrného odpočtu, tj. ve výši Kč. 343 jako závazek k FÚ vyplývající ze zpracovaného přiznání by měl být vyrovnán a úhrada z 231 by se mu měla rovnat. V příkladu je to Kč. Uznávám, že je to složité. Logika přes rozpočtovou skladbu je v systému, že si spočítáte, kolik byste měli nárok, kdyby nebylo PDP, to vychází na = tato částka by se měla objevit na položce 5362 D, a protože je to nadměrný odpočet tak s minusem. Kdyby byla daňová povinnost tak na D s plusem. PDP z hlediska RS považujeme jakoby za daňovou povinnost někoho jiného, ne za naši daňovou povinnost, takže se na položku 5362 na D vůbec nedostává, ale výdej je rozepsán na různých položkách, na kterých se účtoval základ daně. Ten je vyrovnán přes pomocnou položku Tento návod k vazbě na přiznání by mohl při zaúčtování odvodu DPH FÚ při využití položky 8901 pomoci. Vzor přiznání DPH, ke kterému se váže příklad zaúčtování je na druhé straně dokumentu (kopie pdf):

101 101