VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Zaměstnávání cizinců. bakalářská práce

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Zaměstnávání cizinců bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Jana Buňatová Ing. Irena Fatrová Jihlava 2018

2

3 Abstrakt Práce se zabývá problematikou zaměstnávání cizinců v České republice. Porovnává výhody a nevýhody spojené se zahraniční zaměstnaností, které jsou poté demonstrovány na konkrétní vybrané společnosti. Klíčová slova Zaměstnanost; cizinci; úřad práce; modrá karta; zaměstnanecká karta; povolení k zaměstnání; povolení k pobytu. Abstract This bachelor thesis is about employment of foreigners in Czech Republic. It compares advantages and disadvantages related to foreign employment which are applied to chosen company. Key words Employment; foreigners; employment office; blue card; employment card; work permit; residence permit.

4 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

5 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala své vedoucí práce Ing. Ireně Fatrové za její odbornou pomoc a cenné rady, které mi pomohly při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala společnosti, na které je téma bakalářské práce demonstrováno, za ochotu a poskytnuté informace. V neposlední řadě svým blízkým za podporu a trpělivost.

6 Obsah Úvod Motivace Cíl práce TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmů a základní právní úprava Cizinec Druhy povolení k zaměstnání Formy zaměstnávání Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zahraničních pracovníků Zelená karta Zaměstnanecká karta Modrá karta Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance Oznamovací povinnost zaměstnavatele Postup pro cizince Povolení vydávána s ohledem na situaci na pracovním trhu Povolení vydávána bez ohledu na situaci na pracovním trhu Žádost o povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání Údaje o zaměstnanosti cizinců na území ČR Nelegální zaměstnávání Kontrolní činnost a kontrolní orgány Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty Celní správa Generální ředitelství úřadu práce

7 1.7.4 Krajské pobočky úřadu práce Cizinecká policie Přestupky Projekty ekonomické migrace Vývoj cizinců v České republice Přehled evidovaných cizinců dle typu pobytu Přehled cizinců v ČR za účelem zaměstnání/podnikání Vývoj zaměstnaných cizinců ze zemí EU a třetích zemí Národnostní složení zaměstnaných cizinců Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí Národnostní složení podnikajících cizinců Kontroly v oblasti zaměstnávání Vývoj kriminality v ČR PRAKTICKÁ ČÁST Zaměstnávání cizinců v kraji Vysočina Kraj Vysočina charakteristika Cizinci v kraji Vysočina Cizinci na Pelhřimovsku Společnost ABC Národnostní složení společnosti ABC Průměrná mzda ve společnosti ABC Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců Výhody spojené se zaměstnáváním cizinců Nevýhody spjaté se zaměstnáváním cizinců Kontroly spojené se zaměstnaností DISKUZE Závěr

8 Seznam použitých zdrojů Seznam příloh

9 Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma vyslání Obrázek 2 Schéma pronájmu pracovní síly Obrázek 3 Počet cizinců evidovaných v ČR s platným povolením k pobytu Obrázek 4 Celkový počet zaměstnaných cizinců Obrázek 5 Porovnání počtu cizinců z EU/EHP a třetích zemí Obrázek 6 Národnostní složení cizinců v ČR evidovaných ÚP v roce Obrázek 7 Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí za období Obrázek 8 Národnostní složení podnikajících cizinců za rok Obrázek 9 Vývoj zkontrolovaných cizinců z 3. zemí v letech Obrázek 10 Vývoj kontrolovaných občanů EU v letech Obrázek 11 Kriminalita cizinců Obrázek 12 Národnostní složení kraje Vysočina k Obrázek 13 Vývoj cizinců na Vysočině a Pelhřimovsku v průběhu let Obrázek 14 Národnostní složení cizinců na Pelhřimovsku Obrázek 15 Přehled zaměstnanců ve vybrané společnosti za období Obrázek 16 Národnostní složení společnosti ABC k Obrázek 17 Vývoj průměrné mzdy Seznam tabulek Tabulka 1 Počet cizinců evidovaných v ČR s platným povolením k pobytu Tabulka 2 Celkový počet zaměstnaných cizinců Tabulka 3 Přehled zaměstnaných cizinců EU a třetích zemí Tabulka 4 Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí za období Tabulka 5 Přehled kontrolovaných cizinců z třetích zemí v letech Tabulka 6 Přehled kontrol zaměstnanců pocházejících z EU v letech Tabulka 7 Kriminalita cizinců v ČR v letech Tabulka 8 Základní údaje o kraji Vysočina Tabulka 9 Cizinci v kraji Vysočina Tabulka 10 Cizinci na Pelhřimovsku a míra nezaměstnanosti Tabulka 11 Přehled zaměstnanců ve vybrané společnosti Tabulka 12 Národnostní zastoupení vybrané společnosti k Tabulka 13 Vývoj průměrné mzdy v letech

10 Seznam použitých zkratek č. Číslo EU EHP ČR ÚP DPP DPČ MPSV MPO SUIP OIP BOZP ORP MVČR Evropská Unie Evropský hospodářský prostor Česká republika Úřad práce Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo průmyslu a obchodu Státní úřad inspekce práce Oblastní inspektoráty práce Bezpečnost a ochran zdraví při práci Obec s rozšířenou působností Ministerstvo vnitra České republiky 10

11 Úvod V souvislosti s globalizací světa dochází k výraznému rozšiřování podnikatelských aktivit, a to nejen v rámci České republiky, ale také v zahraničí. Zahraniční společnosti zakládají na území České republiky své pobočky, a naopak čeští zaměstnanci jsou vysíláni či pronajímáni do zahraničí. Díky jednomu ze základních pilířů Evropské unie, kterým je volný pohyb osob, bylo v rámci Evropy vytvořeno příznivé právní prostředí a došlo ke sjednocení legislativních opatření, která značně usnadňují přesun pracovní síly. Tato opatření však znamenají pro zaměstnavatele, ale také pro zaměstnance, určité povinnosti a administrativní nároky. Výrazný přesun pracovní síly zaznamenala i Česká republika, kdy počet cizinců, přijíždějících do ČR kvůli práci, stále roste. Nejpočetnější skupinu v ČR tvoří občané Slovenska a Ukrajiny. V současné době, kdy je ekonomika na vzestupu a nezaměstnanost nízká, naráží velmi mnoho zaměstnavatelů na jeden závažný problém, a tím je nedostatek zaměstnanců, respektive nedostatek schopných zaměstnanců, obzvlášť v určitých oborech. Jako řešení této situace se v současné době pro zaměstnavatele jeví využívání pracovní síly ze zahraničí. Tato bakalářská práce se zabývá právě problematikou zaměstnávání cizinců v České republice. V teoretické části se budu věnovat právním předpisům, které upravují zaměstnávání cizinců, konkrétně jsem vycházela zejména ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který definuje zahraniční zaměstnanost, rozdíly mezi cizincem, který pochází z členského státu EU a cizincem z třetí země, podmínky vstupu na území České republiky a podmínky pro zaměstnávání těchto cizinců. Dalším důležitým aspektem jsou povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zaměstnávání cizinců, správný postup, na co si dát pozor a čemu se vyhnout a jaké plynou důsledky z případného neplnění všech povinností, kterými jsou například oznamovací povinnosti, případně nelegální zaměstnávání. Praktická část je pak již zaměřena na konkrétní vybranou společnost z kraje Vysočina, na které budou tyto povinnosti a postupy demonstrovány. Cílem je tedy zanalyzovat a následně objektivně posoudit výhody a nevýhody plynoucí ze zaměstnávání cizinců, náročnost a potíže, které se se zahraniční zaměstnaností pojí, administrativní náročnost, a to nejen z pohledu této vybrané firmy, ale také z pohledu vlivu zaměstnávání cizinců na ČR. 11

12 Motivace Hlavní motivací pro napsání bakalářské práce na téma Zaměstnávání cizinců, je obor, ve kterém pracuji. Pracuji jako personální a mzdová účetní ve společnosti dodavatelsky zpracující účetnictví. Našimi hlavními klienty jsou zejména zahraniční společnosti, tedy i zaměstnanci jsou z velké části cizinci. To znamená, že ve své profesi velmi často narážím na problematiku se zaměstnáváním cizinců ať už po stránce personální, popř. mzdové. Objevuje se zde spousta výjimek a nuancí a mnoho věcí, se kterými se setkávám, se učím tzv. za pochodu. Proto jsem se rozhodla toto téma si důkladně prostudovat a uceleně sepsat to, co z hlediska mé praxe, považuji za nejpodstatnější a nejdůležitější znát, to tvoří v bakalářské práci část teoretickou. Dále bylo z mého pohledu zajímavé porovnat a zhodnotit zaměstnávání cizinců a zaměstnávání českých zaměstnanců, náročnost, výhody, nevýhody, a to prezentovat na konkrétní vybrané společnosti, která zaměstnává jak zahraniční, tak i tuzemské zaměstnance. 12

13 Cíl práce Cílem práce je rozebrat situaci se zaměstnáváním cizinců v České republice. Zohlednit legislativu České republiky a náročnost spojenou se zaměstnáváním cizinců a na základě toho provést analýzu vývoje cizinců v České republice mezi roky , případně za období, za která budou požadovaná data k dispozici. Vývoj cizinců bude hodnocen z hlediska druhu pobytu, dále z hlediska země, ze které pocházejí, z hlediska účelu pobytu zaměstnání nebo podnikání. Cílem práce dále bude na základě zaslaného dotazníku a konzultace s vybranou firmou demonstrovat výhody a nevýhody zaměstnávání cizinců oproti tuzemským pracovníkům a vývoj cizinců v místě sídla společnosti. 13

14 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení pojmů a základní právní úprava Problematika cizinců je vymezena zejména zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, který upravuje obecné podmínky vstupu cizince na území České republiky a jednotlivá pobytová oprávnění cizinců. Dalším důležitým pramenem je zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, konkrétně část čtvrtá upravuje zaměstnávání cizinců ze zahraničí, stanovuje informační povinnost zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců ze zahraničí, nutnost získat povolení k zaměstnání cizince apod. V neposlední řadě je to také zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V případě, že zaměstnavatel cizince zaměstná, pak samotný pracovněprávní vztah (ať už pracovní poměr, nebo některá z dohod) bude upraven zákoníkem práce stejným způsobem, jako je u českých zaměstnanců Cizinec Dle zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, je možné rozdělit cizince do tří kategorií, a to: Cizinec s trvalým pobytem na území ČR Jedná se o cizince, který má povolení k pobytu na území České republiky vydaným Policií ČR. Z hlediska zaměstnávání se na ně pohlíží jako na občany ČR. Nepotřebují povolení k zaměstnání a při výběru zaměstnání nejsou téměř nijak omezeni. Existují však určitá povolání, jako například státní služba, vyžadující státní občanství. [1] Občané a jejich rodinní příslušníci z členských států EU/EHP a Švýcarska Na cizince pocházejícího z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, a jejich rodinné příslušníky se opět v pracovněprávních vztazích pohlíží stejně a mají i tedy stejné postavení jako občané České republiky. To znamená, že nepotřebují povolení k zaměstnání ani povolení k pobytu. [1] Občané třetích zemí Cizinci pocházejících z tzv. třetích zemí, tj. ze zemí mimo EU/EHP a Švýcarsko, potřebují pro vstup na území ČR povolení k pobytu a také povolení k zaměstnání. 14

15 Jinými slovy, cizincem je fyzická osoba, která není státním občanem ČR, EU/EHP, Švýcarska, popř. je bez státní příslušnosti. [1] Druhy povolení k zaměstnání Je možné rozlišit dva druhy povolení k zaměstnání, a tím je individuální povolení a kontrakt. Individuálním povolením se rozumí povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance cizince, který je v pracovněprávním vztahu k tuzemskému zaměstnavateli. Tím je fyzická nebo právnická osoba s oprávněním vykonávat tuto činnost na území ČR dle zápisu např. do obchodního rejstříku, rejstříku živnostenského úřadu, seznamu auditorů, daňových poradců apod. Tuzemským zaměstnavatelem je i osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu. [2] Dalším druhem povolení k zaměstnání je kontrakt, o kterém lze hovořit v případě zaměstnávání cizince u právnické nebo fyzické osoby mající bydliště mimo Českou republiku. To znamená, že tato FO/PO v ČR trvale nepodniká, ale vysílá své zaměstnance do České republiky za účelem plnění obchodní nebo jiné smlouvy, kterou má uzavřenou s tuzemskou fyzickou nebo právnickou osobou. [2] Formy zaměstnávání Při mezinárodním zaměstnávání zaměstnavatel volí z následujících zaměstnaneckých struktur: Lokální zaměstnání Jedná se o nejjednodušší úpravu zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, která je založená na přímém zaměstnání zahraničního zaměstnance v ČR nebo naopak zaměstnání českého zaměstnance na základě pracovní smlouvy uzavřené přímo se zahraniční společností v zahraničí. Tento vztah je upraven příslušnou pracovněprávní legislativou. Jakou pracovněprávní legislativou se bude vztah pracovníka a lokální společnosti řídit, je na dohodě obou účastníků. Obvykle se volí legislativa státu výkonu práce. V případě, že si sami nezvolí, legislativa se určí dle kolizních norem, které určuje stát, jehož právem se budou řídit 15

16 smluvní vztahy s mezinárodním prvkem. Na smlouvy uzavřené po roce 2009 se využívá nařízení č. 593/2008, dle které se aplikuje právo státu, kde pracovník obvykle vykonává svou činnost, případně kde se nachází provozovna společnosti, u které je zaměstnán. [3] Vyslání pracovníka k plnění úkolů Vysílání zaměstnanců je vymezeno zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Vysláním se rozumí situace, kdy pracovník vykonává práci pro svého právního zaměstnavatele (tedy zaměstnavatele, se kterým má uzavřenou pracovní smlouvu), ale ve státě jiném, než je sídlo zaměstnavatele. Zaměstnanec je však stále podřízen zaměstnavateli, a ten mu vyplácí mzdu a jeho práci řídí. Samotný účel vyslání není důležitý, většinou se ale jedná poskytování služeb. O vyslání hovoříme i v případě, kdy pracovník vykonává činnost v jiné zemi bez existence odběratele, popř. pro více odběratelů, je-li splněn přímý vztah mezi pracovníkem a vysílajícím zaměstnavatelem. [3], [4] Zaměstnavatel (dodavatel) odměna za poskytnutí služby poskytnutí služby Odběratel Obrázek 1 Schéma vyslání Zdroj: Vlastní zpracování dle [3] Jinými slovy podstata vyslání spočívá ve vyslání českého zaměstnance společností se sídlem v České republice do zahraničí, aby zde pro českou společnost vykonával práci. Český zaměstnanec je v zahraničí přidělen k zahraniční společnosti, přesto je jeho činnost podřízena české společnosti, s tou má zaměstnanec uzavřenou pracovní 16

17 smlouvu, řídí jeho práci a vyplácí mu mzdu. Samozřejmě o vyslání hovoříme i v opačném případě, kdy do České republiky jsou vysláni cizinci, princip je ale stejný. Pokud je do České republiky vyslán za účelem poskytování služeb zaměstnanec z jiného členského státu EU, vztahuje se na něj právní úprava České republiky za předpokladu, že je to pro něj výhodnější, v souvislosti s: - maximální délkou pracovní doby a minimální dobou odpočinku, - minimální délkou dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou částí, - výší minimální mzdy, nejnižší úrovní zaručené mzdy, příplatky za práci přesčas, - bezpečností a ochrany zdraví při práci, - rovným zacházením a zákazem diskriminace, - pracovními podmínkami při agenturním zaměstnávání. Mezinárodní pronájem pracovní síly Při mezinárodním pronájmu pracovní síly vystupují dva hlavní subjekty, tím je zaměstnavatel a uživatel. Právní zaměstnavatel poskytuje své zaměstnance k využití jinému subjektu, u něhož budou zaměstnanci vykonávat práci dle jeho pokynů a vedení. Zaměstnanci přesto zůstávají v pracovněprávním vztahu se svým právním zaměstnavatelem a s uživatelem neuzavírají vůbec žádnou smlouvu, pouze pro něj vykonávají práci. Užitek ale zároveň i plnou odpovědnost z této vykonávané práce nese plně uživatel. Při pronájmu pracovní síly jsou k uživateli přidělování již konkrétní pracovníci, a to dle svých schopností, zkušeností a požadované kvalifikace. Dalším typickým znakem pro pronájem pracovní síly je řízení pracovníků společností, ke které jsou přiděleni. Naproti tomu u přechozího vyslání, kde jsou vyslaní pracovníci stále řízeni vysílajícím zaměstnavatelem. [3] 17

18 ZAMĚSTNAVATEL odměna za poskytnutí pracovníků poskytnutí pracovníků UŽIVATEL Obrázek 2 Schéma pronájmu pracovní síly Zdroj: Vlastní zpracování dle [3] Zda se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, lze posoudit dle následujících kritérií, která zároveň slouží pro daňové účely: - česká společnost (uživatel) určuje přesné požadavky na pracovníky, jako je jejich množství, potřebná kvalifikace, věk, pohlaví, doba, po kterou je bude potřebovat atd., - česká společnost (uživatel) řídí a kontroluje pracovníky, - česká společnost (uživatel) rovněž určuje místo výkonu práce, které zároveň kontroluje a zodpovídá za něj, - odměna za práci se odvíjí od délky pracovní doby, - nářadí, popř. materiál poskytuje pracovníkům česká společnost (uživatel). Výše uvedená kritéria je možno použít i pro opačnou situaci, kterou je pronájem pracovníků ze zahraničí do ČR. Právní zaměstnavatel obvykle s uživatelem uzavírá smlouvu o pronájmu, která by měla obsahovat údaje o způsobu výběru pronajatých pracovníků, způsob jejich odměňování, podmínky přidělení a poplatek za pronájem, vč. způsobu fakturace. [3] Agenturní zaměstnávání cizinců Agentury práce mohou zaměstnávat pracovníky buď jako kmenové zaměstnance, případně je mohou zprostředkovávat formou dočasného přidělení k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě, tzv. uživateli. 18

19 Za účelem dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele může agentura práce zaměstnávat: - občany EU a jejich rodinné příslušníky, - cizince s volným přístupem na trh práce, - cizince, kteří mají povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, držitele zaměstnanecké a modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Jsou zde určité druhy práce, pro které agentura práce nemůže zprostředkovat výše uvedené cizince, jako je práce v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední s maturitní zkouškou. Tyto druhy práce jsou přesně specifikovány v 64 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Agentura práce, která má v úmyslu zaměstnávat cizince se zaměstnaneckou kartou, modrou kartou nebo kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance, případně cizince s pracovním oprávněním, je také zaměstnavatelem, a tudíž má stejné ohlašovací povinnosti, jako je nahlášení volného pracovního místa příslušné krajské pobočce ÚP a v tomto případě i předložení smlouvy s uživatelem, ke kterému bude cizinec přidělen. Tato smlouva musí obsahovat: - druh práce vč. požadované odborné a zdravotní způsobilosti, - určení doby, po kterou bude cizinec vykonávat práci u uživatele, - místo výkonu práce, - den nástupu cizince k uživateli, - určení pracovních, mzdových, příp. platových podmínek cizince u uživatele. Pracovní smlouva, DPP, DPČ, případně smlouva o smlouvě budoucí mezi zaměstnavatelem a cizincem (cizinec bude tuto smlouvu předkládat při žádosti o pracovní oprávnění) musí obsahovat ujednání, ve kterém bude zaměstnanec souhlasit s dočasným přidělováním. [5] Dle zákoníku práce musí tato smlouva obsahovat: Základní údaje dočasně přiděleného zaměstnance - jméno a příjmení, - státní občanství, 19

20 - místo a datum narození, - bydliště Identifikace vykonávané práce - druh práce, vč. požadované odborné a zdravotní způsobilosti, - místo výkonu práce - vymezení doby výkonu práce pro uživatele, - den nástupu k výkonu práce u uživatele, - informace o mzdových a platových podmínkách, - podmínky případného předčasného ukončení dočasného přidělení zaměstnance k uživateli, - číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo vydáno agentuře povolení ke zprostředkování zaměstnání. Zaměstnanec od zaměstnavatele obdrží písemný pokyn o dočasném přidělení k výkonu práce pro uživatele, tento pokyn musí obsahovat: - název a sídlo uživatele, - místo výkonu práce u uživatele, - dobu trvání dočasného přidělení, - stanovení nadřízeného zaměstnance, který bude oprávněn přidělovat zaměstnanci práci, - pracovní a mzdové podmínky, ty musí být srovnatelné s podmínkami zaměstnanců uživatele, - podmínky případného předčasného ukončení dočasného přidělení. Agentura práce je dále povinna zabezpečit, aby zaměstnanec nebyl přidělen k uživateli, u kterého je zároveň zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, případně u kterého je/byl ve výkonu práce v jednom kalendářním měsíci na základě přidělení jinou agenturou. [5] Povinností agentury práce je rovněž zajistit rovné zacházení s agenturními zaměstnanci. To se týká především pracovních a mzdových podmínek, které musí být na stejné úrovni jako má/by měl srovnatelný zaměstnanec. V případě, že tyto podmínky jsou horší, musí agentura práce zajistit nápravu, zaměstnanec má právo domáhat se u agentury práce uspokojení práv. [5] 20

21 1.2 Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zahraničních pracovníků V případě, že zaměstnavatel má v plánu zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, příp. povolení zaměstnání a oprávnění k pobytu (tj. občana, který není státním příslušníkem EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska, popř. Švýcarska) musí tuto skutečnost oznámit nejprve příslušnému úřadu práce, kde oznámí nově vzniklé nebo uvolněné pracovní místo a jeho základní charakteristiku, jako je druh práce, místo výkonu práce, předpoklady pro výkon práce, zda se jedná o zaměstnání na dobu určitou/neurčitou atd. Tato místa jsou primárně určená pro české zaměstnance, pokud se je ale do 30 dnů nepodaří českým zaměstnancem obsadit, jsou postoupena dále i cizincům. Zaměstnavatel může zaměstnat pouze takového cizince, který splňuje, dle zákona o zaměstnanosti, následující podmínky, je tedy držitelem: - platného povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky ÚP a platného povolení k pobytu nebo - zaměstnanecké karty nebo - modré karty nebo - karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance - a zároveň má písemně uzavřenou pracovní smlouvu na celou dobu, po kterou bude zaměstnávání vykonáváno; příp. písemně uzavřenou DPČ nebo DPP. Zaměstnavatel je povinen zahraničnímu zaměstnanci poskytnout stejné pracovní i mzdové podmínky jako tuzemskému pracovníkovi ve stejném pracovním zařazení. [6] Zelená karta Byla zavedena v roce 2009 a její vydávání bylo ukončeno a nahrazeno vydáváním zaměstnanecké karty v roce Měla duální povahu, tzn., že cizinci bylo současně uděleno povolení k dlouhodobému pobytu spolu s povolením k zaměstnání. [7] Vydáváním zelených karet se zabývalo Ministerstvo vnitra a vydávalo v následujících kategoriích: - A pro pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (platnost po dobu 3 let, eventuální prodloužení vždy o 3 roky) 21

22 - B určeno pro alespoň vyučené pracovníky (platnost po dobu 2 let, eventuální prodloužení vždy o 3 roky) - C pro ostatní pracovníky (platnost po dobu 2 let, nebylo možno prodloužit) Zaměstnanecká karta Od roku 2014 byla zavedena tzv. zaměstnanecká karta, která nahradila zelenou kartu. Má duální charakter, tzn., že se jedná o povolení k zaměstnání a povolení k pobytu zároveň. Vydává jí Ministerstvo vnitra na konkrétní volné pracovní místo. Tato místa jsou vedena v evidenci volných pracovních míst Ministerstva práce a sociálních věcí a jsou určena pro držitele zaměstnaneckých karet. Cizinec o vydání zaměstnanecké karty zažádá na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. Žádost je ale možné podat i na Ministerstvu vnitra, v případě, že cizinec pobývá na území ČR skrze vízum nad 90 dnů nebo skrze povolení k pobytu vydaném za jiným účelem. Ke změně zaměstnavatele, pracovního zařazení, zaměstnání na další pracovní pozici nebo u dalšího zaměstnavatele musí mít držitel zaměstnanecké karty předchozí souhlas Ministerstva vnitra. [8] Modrá karta Jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, za účelem výkonu zaměstnání, které vyžaduje vysokou kvalifikaci, tzn., že osoba vlastnící tuto kartu je oprávněna pobývat na území ČR a pracovat na pracovním místě, pro které byla modrá karta vystavena. Karta se vystavuje pracovníkům s vyšší kvalifikací, a to s vysokoškolským nebo alespoň vyšším odborným vzděláním trvajícím minimálně 3 roky. Tito pracovníci musí mít pracovní smlouvu sjednanou na dobu minimálně jednoho roku, zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednanou hrubou měsíční (nebo roční) mzdu ve výši nejméně 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v ČR. Je určena pro cizince z těch zemí, které nejsou členy EU. Jinými slovy, modrou kartu (ani zelenou, příp. povolení k zaměstnání) nepotřebují pro zaměstnání v České 22

23 republice občané EU, Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska ani jejich rodinní příslušníci. K žádosti o modrou kartu cizinec přikládá: - cestovní pas, - doklad potvrzující ubytování po dobu pobytu, - 1 fotografii, - pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci, která je sjednána na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, smlouva dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy, odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením ministerstva práce a sociálních věcí, - doklad potvrzující vysokou kvalifikaci - v případě, že jde o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání (seznam regulovaných povolání v ČR je uvedený na internetových stránkách MŠMT). Žádost je možné podat na zastupitelském úřadu České republiky, případně v zákonem stanovených případech přímo na Ministerstvu vnitra ČR. Lhůta pro vydání modré karty je 90 dní od podání žádosti. V případě zamítnutí žádosti má uchazeč 15 dní na odvolání se u Komise pro rozhodování ve věcech cizinců prostřednictvím Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, v případě opětovného zamítnutí je možné se obrátit na soud. V případě žádosti o prodloužení platnosti modré karty se žadatel obrací na pracoviště ministerstva vnitra dle svého bydliště, a to nejdříve 120 dní před uplynutím platnosti modré karty a nejpozději v poslední den platnosti modré karty. S modrou kartou se rovněž pojí správní poplatky, a to 1 500,- Kč za přijetí žádosti o modrou kartu a 500,- Kč za vydání modré karty. [9], [10] Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance Karta byla zavedena v roce 2017 a jde o druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, který držiteli umožňuje pobyt na území ČR delší než 3 měsíce a výkon práce na pozicích jako je manažer, specialista, případně zaměstnaný stážista. 23

24 Vnitropodnikovým převedením se rozumí dočasný převod zaměstnance v rámci nadnárodní společnosti v zemi, která není členským státem EU, do její funkční součásti, která je umístěna v ČR. Manažer Jedná se o cizince, který pracuje na vedoucí pozici. Řídí obchodní korporaci, na jejíž činnost dohlíží a pokyny vydává statutární orgán nebo kontrolní orgán. Manažer vykonává dohled a kontrolu nad dalšími zaměstnanci, kteří vykonávají činnosti řídící, dohledové a profesní. Má pravomoc přijímat, ale i propouštět zaměstnance. [11] Specialista Specialistou je cizinec se specializovanými znalostmi, které jsou důležité pro obchodní korporaci z hlediska postupů a řízení. Má určitou potřebnou úroveň kvalifikace a profesní zkušenosti, případně je členem profesního sdružení. [11] Zaměstnaný stážista Jako zaměstnaného stážistu rozumíme cizince, který má řádně ukončené vysokoškolské vzdělání a je za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik a metod převeden do obchodní korporace na území České republiky. Po celou dobu převedení je mu vyplácena mzda nebo plat. [11] Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance je vydávána na dobu převedení na území států EU, maximálně ale po dobu 3 let v případě manažera a specialisty a 1 roku v případě zaměstnaného stážisty. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o tuto kartu je 90 dnů. [11] 1.3 Oznamovací povinnost zaměstnavatele Nejpozději v den nástupu cizince do zaměstnání (bez ohledu na to, zda se jedná o cizince z třetí země nebo o státního příslušníka EU/EHP a Švýcarska) je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost písemně oznámit příslušnému úřadu práce, tj. krajská pobočka ÚP. Pro tato oznámení jsou určeny následující formuláře: [6] 24

25 Informace o nástupu cizince do zaměstnání, k vyslání, k vnitropodnikovému převedení Používá se pro přihlášení cizince s volným přístupem na trh práce, tzn. pocházejícího ze země, která je členem EU/EHP, Švýcarska, popř. jeho rodinného příslušníka nebo cizince, který nepotřebuje pracovní oprávnění na území ČR. Sdělení o nástupu cizince do zaměstnání, k vyslání, k vnitropodnikovému převedení Tento formulář slouží pro přihlášení cizince z třetí země, který má povolení k pobytu, zaměstnaneckou, modrou kartu, příp. kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Zaměstnavatel má dále povinnost písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP o tom, že cizinec: - nenastoupil do zaměstnání, - zaměstnání ukončil před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, - případně bylo ukončeno výpovědí z důvodů a) až e) uvedených v 52 zákoníku práce nebo dohodou ze stejných důvodů, - nebo bylo ukončeno dle 56 ZP okamžitým zrušením. U všech uvedených způsobů rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen uvést důvod ukončení tohoto zaměstnání. V momentě, kdy cizinec ukončí zaměstnání z výše uvedených důvodů, zaměstnavatel je povinen nejpozději do 10 dnů oznámit tuto skutečnost příslušné krajské pobočce ÚP ode dne, kdy cizinec zaměstnání ukončil, v případě povolení k zaměstnání a do 45 dnů v případě zaměstnanecké nebo modré karty. Pro tato oznámení se používají ekvivalentní formuláře k výše uvedeným, tj.: Informace o (předčasném) ukončení zaměstnání, vyslání, vnitropodnikového převedení cizince Užívá se pro odhlášení cizince s volným přístupem na trh práce. Sdělení o (předčasném) ukončení zaměstnání, vyslání, vnitropodnikového převedení cizince Používá se pro odhlášení cizinců z třetích zemí. 25

26 1.4 Postup pro cizince Cizinec pocházející z třetí země, tzn. ze země mimo EU/EHP a Švýcarsko, může v České republice pracovat pouze v případě, má-li povolení k zaměstnání spolu s povolením k pobytu, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Tato povolení je možné získat pouze na konkrétní pracovní místo u konkrétního zaměstnavatele. [12] Volná pracovní místa pro cizince je možné najít na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Práci je možné si hledat i na jiných běžně dostupných serverech nebo přímo kontaktovat zaměstnavatele, ten pak musí volné pracovní místo oznámit Úřadu práce České republiky, aby mohlo být zadáno do databáze volných pracovních míst pro cizince. V momentě, kdy cizinec, najde vhodné volné pracovní místo a domluví se s budoucím zaměstnavatelem, podá žádost o povolení k zaměstnání a následně žádost o oprávnění k pobytu nebo žádost o zaměstnaneckou nebo modrou kartu. O povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně příslušnou krajskou pobočku ÚP standardně před příchodem na území ČR. Žádost podává buď přímo, nebo v zastoupení svého budoucího zaměstnavatele, příp. jiného zplnomocněného zástupce. Příslušnou pobočkou pro vydání povolení k zaměstnání je vždy krajská pobočka ÚP, v jejímž obvodu bude cizinec zaměstnání vykonávat. [12] Povolení vydávána s ohledem na situaci na pracovním trhu Povolení se vydává cizinci pro následující zaměstnání: - sezónní práce, a to na dobu max. 6 měsíců v jakémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích, práce závislé na ročním období dále vymezuje vyhláška č. 322/2017 Sb., - plnění úkolů vyplývající z předmětu činnosti právnické osoby, - za účelem podnikání, investování. [13] 26

27 1.4.2 Povolení vydávána bez ohledu na situaci na pracovním trhu Povolení se vydává cizinci v případě: - zaměstnání na časově vymezené období za účelem zvyšování kvalifikace nebo dovedností, tzv. stáž, po dobu max. 6 měsíců, případně po dobu potřebnou k získání požadované kvalifikace, - příležitostného a časově omezeného zaměstnání pro cizince do 26 let věku; souvisí s výměnami mezi školami, příp. s programy pro mládež, - cizinci bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu dle pobytového zákona, - cizinec je žadatel o udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu, - cizinec je vyslán zahraničním zaměstnavatelem na území ČR k plnění úkolů. Povolení k zaměstnání není možné vydat cizinci, který nesplňuje podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti pro vydání povolení k zaměstnání, popř. požádal v České republice o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 6 měsíců od podání žádosti. [13] Žádost o povolení k zaměstnání Žádost obsahuje: - identifikační údaje cizince jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo, popř. datum a místo narození, pokud není rodné číslo přiděleno a bydliště, - adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, - číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, - identifikační údaje budoucího zaměstnavatele název, sídlo, IČ, - druh práce, - místo výkonu práce, dobu, po kterou bude zaměstnávání vykonáváno K žádosti cizinec přikládá: - fotokopii platného cestovního dokladu, který musí být platný alespoň ještě 90 dnů po skončení platnosti zaměstnanecké karty, - 1 fotografii odpovídající aktuální podobě žadatele, - pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, smlouvu o smlouvě budoucí - v případě agenturního zaměstnávání pak souhlas s dočasným přidělováním k uživateli, - doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání, - doklad o zajištění ubytování, 27

28 - další doklady, pokud to vyplývá z povahy zaměstnání, - žadatel může být vyzván k předložení lékařské zprávy, příp. dokladu podobnému výpisu z trestního rejstříku. Tyto přílohy se předkládají v původním znění v cizím jazyce, případně v úředně ověřené kopii s úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Doklady, které prokazují odbornou způsobilost, se předkládají superlegalizované, příp. opatřené apostilou a nostrifikované. Podání žádosti dle zákona o správních poplatcích podléhá správnímu poplatku ve výši 500 Kč. [12] Povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnávání obsahuje následující údaje: - identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u kterého bude cizinec zaměstnání vykonávat, dobu, po kterou je platné, - je nepřenosné, vydává se na dobu určitou, max. však na dva roky, u sezónního zaměstnání max. na 6 měsíců, cizinec může žádat o vydání povolení opakovaně, - je platné pouze pro zaměstnání u zaměstnavatele, který je uveden v rozhodnutí, to platí i pro druh práce a místo výkonu práce, - povolení k zaměstnání je nutné pro jakýkoli pracovněprávní vztah, tzn. jak pro pracovní smlouvu, tak i pro dohodu o pracovní činnosti, případně i pro souběh těchto pracovněprávních vztahů, - v případě, že cizinec potřebuje pro výkon práce na území ČR zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, povolení k zaměstnání nelze vydat. Cizinec může vykonávat práci pouze za předpokladu, že má platné povolení k zaměstnání a platné oprávnění k pobytu. V momentě, kdy cizinci bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání jednoho z výše uvedených dokladů (zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance), může být, ode dne vydání tohoto potvrzení do dne ukončení řízení o jeho žádosti, zaměstnáván. 28

29 To samé platí pro případ, kdy cizince podá žádost o prodloužení povolení k zaměstnání, může tedy být dále zaměstnáván až do pravomocného rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání. [12] 1.5 Údaje o zaměstnanosti cizinců na území ČR Celkovou zaměstnanost tvoří součet platných povolení k zaměstnání, zaměstnaneckých karet, modrých karet, karet vnitropodnikově převedených zaměstnanců, tzn. cizinci evidováni krajskými pobočkami ÚP a cizinci, jež jsou držiteli živnostenských oprávnění. Evidence Ministerstva práce a sociálních věcí MPSV eviduje cizí státní příslušníky v postavení zaměstnanců, kam patří jednak občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci, přestože nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti považování za cizince a mají stejné postavení jako občané ČR. Dále eviduje občany pocházející z třetích zemí, tedy počet zaměstnaneckých karet, modrých karet, karet vnitropodnikově převedených zaměstnanců a povolení k zaměstnání. MPSV dále eviduje zaměstnávání cizích státních příslušníků v postavení registrovaných podnikatelů. Za zaměstnání je považováno i plnění úkolů zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, příp. členem družstva. Pro plnění úkolů musí být tito cizinci rovněž držiteli povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. [1] Evidence ministerstva průmyslu a obchodu MPO eviduje cizince, kteří jsou držiteli živnostenského oprávnění. Dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, mohou i cizinci podnikat na území České republiky stejně jako občané ČR v případě, že splní podmínky stanovené živnostenským zákonem a souvisejícími předpisy. Podnikatelskou činnost mohou provozovat jako fyzické osoby nebo právnické osoby. Další možností na území ČR je zřízení organizační složky zahraničního podniku. Dle živnostenského zákona je za zahraniční fyzickou osobu považována FO, která nemá bydliště (trvalý pobyt) na území ČR, tudíž musí mít podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, povolení k pobytu, pokud se nejedná o občana členského 29

30 státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, u kterého se toto povolení nevyžaduje. [14] Evidence inspektorátů práce Státní úřad inspekce práce a Oblastní inspektoráty práce vykonávají kontrolní činnost v oblasti dodržování zákona o zaměstnanosti, zabývají se nelegálním zaměstnáváním, mají v pravomoci vedení správních řízení a ukládání pokut v případě zjištěných přestupků a správních deliktů. 1.6 Nelegální zaměstnávání Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je nelegálním zaměstnáváním zaměstnání mimo pracovněprávní vztah, tj. bez pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, příp. zaměstnávání cizince bez platného povolení k pobytu nebo povolení k zaměstnání. Nelegální prací je rovněž práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu, která nemá platné oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno. [1] 1.7 Kontrolní činnost a kontrolní orgány V souvislosti nejen se zahraniční zaměstnaností existují v České republice samozřejmě i kontrolní orgány, které zajišťují dohled a kontrolu podnikatelských subjektů a zaměstnanců, zda dodržují všechny povinnosti, které jsou uvedeny zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. K hlavním kontrolním orgánům patří Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce, celní úřady, generální ředitelství úřadu práce a krajské pobočky úřadu práce a cizinecká policie. Tyto orgány dohlížejí na plnění povinností zaměstnavatele nejen v souvislosti se zahraničním zaměstnáváním, tzn., zda cizince má platné povolení k pobytu, či k zaměstnání, případně zda zaměstnavatel plní své oznamovací povinnosti, které mu plynou se zaměstnáváním cizince, ale také, zda zaměstnavatel dodržuje pracovněprávní předpisy v souladu se zákoníkem práce. Ten se vztahuje jak na zaměstnance české národnosti, tak na zaměstnance pocházející ze zahraničí. [1] 30

31 1.7.1 Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty Státní úřad inspekce práce (dále jen SUIP) je kontrolní úřad podřízen ministerstvu vnitra. Dále se člení na Oblastní inspektoráty práce (OIP), které jsou SUIP podřízené a jejichž činnost je SUIP řízena. OIP je celkem osm a působí v konkrétních lokalitách a krajích ČR. Činnost SUIP, resp. OIP je vymezena zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce a hlavní činností je kontrola podnikatelských subjektů, zda dodržují pracovněprávní předpisy a předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem SUIP je především prevence a předcházení možných rizik a nedodržování zákonů. V kompetenci SUIP a OIP je: - kontrola podnikatelských subjektů, zda dodržují platné právní předpisy, - požadovat nápravu v případě zjištěných nedostatků a ukládání přiměřených lhůt pro jejich odstranění, - udělování pokut za nedodržování právních předpisů, - rozhodování ve správním řízení o přestupcích a správních deliktech, - bezplatné poskytování základních informací a poradenství zaměstnancům i zaměstnavatelům. Státní úřad inspekce práce ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a sociálních věcí stanovuje plán kontrolní činnosti, který vychází z ročního programu kontrolních akcí. V tomto plánu jsou zohledněny i podněty ke kontrole, které obdrží oblastní inspektoráty práce ze strany občanů, institucí a dalších kontrolních orgánů, v případě zahraničního zaměstnávání jde převážně o podněty z Celní správy, Služeb cizinecké policie, Odboru azylové a migrační politiky. [1;15] Celní správa Kontrolní činnost celního úřadu je vymezena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 125 a 126 odst. 4. V jeho kompetenci dle tohoto zákona je kontrola, zda cizinec vykonává práci pro FO či PO v souladu s platným povolením k zaměstnání, popř. zaměstnaneckou kartou, modrou kartou nebo kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané jiným členským státem EU a zda je práce vykonávána na základě pracovněprávního vztahu, tzn. na základě pracovního poměru (pracovní smlouva, jmenování) nebo dohody konané mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). V kompetenci 31

32 celního úřadu je rovněž kontrola, zda zaměstnavatel plní svou oznamovací povinnost týkající se cizinců a občanů EU. [1; 16] Generální ředitelství úřadu práce Činnost generálního ředitelství úřadu práce je konkrétně zanesena v 127 zákona o zaměstnanosti. Jeho hlavní činností je tedy kontrola, zda jsou plněny dohody o poskytování hmotné podpory při vytváření nových pracovních míst, při rekvalifikaci nebo školení a plnění cílených programů řešících nezaměstnanost, jako je např. povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, příp. odebírat výrobky z tzv. chráněných dílen nebo odvod finančních prostředků do státního rozpočtu. [1] Krajské pobočky úřadu práce Krajské pobočky úřadu práce mají ve své kompetenci kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to z důvodu stanovení výše podpory v nezaměstnanosti, příp. podpory při rekvalifikaci. Dále jsou krajské pobočky ÚP oprávněny kontrolovat plnění povinností uchazeče o zaměstnání, dodržování režimu v případě pracovní neschopnosti zaměstnance v souvislosti s nemocí nebo pracovním úrazem. [1] Cizinecká policie Činnost cizinecké policie vyplývá ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky, z předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. Zaměřuje se na nelegální migraci a s ní spojenou eskortní činnost v případě cizinců, kteří zde pobývají nelegálně (tj. vyhoštění cizince z České republiky), dále pak na příhraniční kriminalitu a trestnou činnost cizinců na území ČR. Provádí kontrolu pobytu cizinců a kontrolu jejich dokladů. [17] 1.8 Přestupky V souvislosti se zahraniční zaměstnaností je možné vyjmenovat zejména následující přestupky, které rovněž definuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kdy se fyzická nebo právnická osoba dopustí přestupku tím, že: - zprostředkuje zaměstnání bez povolení, 32

33 - vykonává nelegální práci nebo umožní výkon nelegální práce, - nesplní oznamovací povinnost nebo nevede evidenci stanovenou tímto zákonem, - poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení, - jako osoba pracující na pracovišti kontrolované osoby a konající práci neprokáže svoji totožnost, - zastřeně zprostředkovává zaměstnání. Dalšími přestupky nesouvisejícími výhradně se zahraničními zaměstnanci může být například: - chybějící evidence osob se zdravotním postižením, - nedodržení povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, - chybějící doklady prokazující existenci pracovněprávních vztahů, tedy kopie smluv. Výše uvedené přestupky projednávají Státní úřad inspekce práce nebo Oblastní inspektoráty práce. Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Při vymáhání pokut se postupuje dle zvláštního právního předpisu. Co se týče úhrady pokuty uložené za přestupek, jímž je výkon nelegální práce, ručí fyzická nebo právnická osoba, která umožnila cizinci výkon nelegální práce, příp. poskytla plnění v rámci obchodního vztahu jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby, stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká v případě, že tyto osoby o nelegální práci věděly nebo vědět mohly. Výše pokuty v případě nelegální práce může dosáhnout až Kč pro zaměstnavatele a částky ve výši až Kč pro osobu, která nelegální práci vykonává, minimální výše pokuty je však Kč. V případě, že zaměstnavatel zaměstná cizince bez platného povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, vztahuje se na něj povinnosti uhradit náklady spojené s jeho správním vyhoštěním, a to jsou náklady na ubytování, stravu, přepravu a další nutné peněžní náklady. Zaměstnavatel se z této povinnosti může oprostit pouze v případě, kdy prokáže, že nevěděl o tom, že povolení k zaměstnání, které cizinec předložil, je padělkem a v případě, že prokazatelně splnil veškeré povinnosti související se zaměstnáním cizince dle výše uvedeného. 33

34 V případě, že osoba, která se zdržuje a vykonává práci na pracovišti osoby, která je kontrolována, neprokáže svou totožnost, je možné jí udělit pokutu až do výše Kč. Cizinec, který pro výkon práce potřebuje povolení k zaměstnání nebo vykonává práci v rozporu s již vydaným povolením, se rovněž dopouští přestupku, za který je možno mu uložit pokutu do výše Kč. Pokutu ve stejné výši lze rovněž udělit zaměstnavateli, jež neplní oznamovací povinnosti, nevede evidenci stanovenou dle zákona o zaměstnanosti nebo nemá v místě pracoviště kopie dokladů, jimiž by prokázal existenci pracovněprávního vztahu. Finální výše pokuty fyzické nebo právnické osoby je závislá na závažnosti přestupku. [1] 1.9 Projekty ekonomické migrace Ve spolupráci Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničních věcí, případně Ministerstva průmyslu a obchodu s Agenturou pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) byly založeny následující projekty ekonomické migrace, které si kladou za cíl urychlit a usnadnit vstup zahraničních pracovníků na český trh práce. Jedná se zejména o vysoce kvalifikované pracovníky, případně statutární orgány, manažery. Projekt Fast Track Jedná se o projekt ve spolupráci Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zahraničních věcí, jehož hlavním cílem je zrychlení a zefektivnění migračního procesu statutárních orgánů, manažerů a klíčových specialistů ze zemí mimo Evropskou unii do pobočky, která se nachází na území ČR v rámci vnitropodnikového přesunu či lokalizace zaměstnance, za účelem zajištění dostatku kvalifikovaných pracovníků v České republice pro její růst a udržení konkurenceschopnosti. Projekt je určen pouze úspěšně zavedeným zahraničním investorům, kteří provozují podnikatelskou činnosti na území ČR alespoň dva roky. V případě, že česká společnost splní požadované podmínky, získá cizí státní příslušník oprávnění k pobytu, tj. dlouhodobé vízum, zaměstnaneckou/modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Administraci projektu má na starosti agentura CzechInvest. [18; 19] 34

35 Projekt Welcome Package Podstatou projektu Welcome Package je zrychlené udělování povolení k pobytu pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů a pro nově založené, technologické společnosti s místním investorem, tzv. start-upy. Cílem je tedy hlavně snížení časové náročnosti. Díky tomuto projektu trvá vyřizování víz a pobytových povolení zhruba polovinu běžné lhůty. Zaměstnanecká karta nebo modrá je vydávána na maximální dobu pobytu, tedy dvou let a karta vnitropodnikově převáděného zaměstnance je vydávána na maximální dobu tří let. Administrace projektu je rovněž zaštítěna agenturou CzechInvest. [18; 19] Projekt Ukrajina Tento projekt je určen společnostem, které chtějí zaměstnávat vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Zařazení do Projektu Ukrajina umožňuje uchazečům získat termín pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu na zastupitelském úřadě České republiky v Kyjevě. Pokud je budoucí zaměstnavatel uchazeče z Ukrajiny zařazen do projektu Ukrajina, žadatel nemusí žádat o pohovor na zastupitelském úřadě, ale je zastupitelským úřadem osloven. Zaměstnavatel, který by chtěl být do tohoto projektu zařazen, musí splňovat následující podmínky: - musí podnikat na území ČR alespoň dva roky, - je daňovým rezidentem v České republice dle zákona o daních z příjmu, - je v ČR registrován jako plátce zdravotního a sociálního pojištění, - vůči státu má vyrovnané všechny závazky. Zaměstnavatel musí také doložit, že kvalifikovaný zaměstnanec bude po dobu trvání pracovního poměru pobírat mzdu (plat), který bude odpovídat minimálně výši příslušného průměrného výdělku dle kategorií CZ-ISCO nebo dle stanovené výše pro modré karty. Smlouva musí být uzavřena po dobu minimálně jednoho roku. Administraci toho projektu provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu. [18, 19] 35

36 1.10 Vývoj cizinců v České republice Zaměstnávání cizinců v České republice sebou nese poměrně náročnou a mnohdy zdlouhavou administrativní agendu, obzvláště v případě cizinců pocházejících z třetích zemí, u kterých zákon vyžaduje povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Přesto, jak bude možno vidět na následujících stránkách z reálných čísel, Česká republika je v dnešní době z hlediska pracovních příležitostí a stupně ekonomiky velmi zajímavým místem, které láká nejen občany členských států EU/EHP, ale také občany třetích zemí, a nejen kvůli možnosti zaměstnání, ale také kvůli možnosti zde začít podnikat. Největší nárůst počtu cizinců je možné zaznamenat po roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. V roce 2004 tvořil podíl zaměstnaných cizinců na celkové zaměstnanosti 4 %, avšak do roku 2008 se tento podíl zvýšil dokonce na 7,2 %. Důsledkem ekonomické krize mezi roky a s ní i vyšší mírou nezaměstnanosti opět podíl cizinců klesl, a to na 6,3 %. K mírnému nárůstu znovu došlo během roku Počet cizinců na našem území stále roste, a to se netýká pouze dělnických pozic, ale také, obzvlášť v poslední době, kdy se spousta zaměstnavatelů potýká se značným nedostatkem zaměstnanců, pozic kladoucí vysoké požadavky na kvalifikaci a odbornost Přehled evidovaných cizinců dle typu pobytu Tabulka 1 Počet cizinců evidovaných v ČR s platným povolením k pobytu Rok Přechodně Trvale Celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [20; 21] 36

37 Přehled evidovaných cizinců dle pobytu Přechodný pobyt Trvalý pobyt Obrázek 3 Počet cizinců evidovaných v ČR s platným povolením k pobytu Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 1 Výše uvedená tabulka nám znázorňuje celkový pohyb cizinců evidovaných na území České republiky s platným povolením k pobytu. Z tabulky, resp. z grafu je patrné, že počet cizinců na našem území stále roste. Od roku 2009 do roku 2012 převažují cizinci pobývající zde pouze přechodně, ale v roce 2013 nastává pokles přechodných pobytů a poprvé převažují cizinci s trvalým pobytem, jejichž počet ve sledovaném období stále roste a pokles není zaznamenán. V roce 2017 je dokonce počet trvale pobývajících cizinců na území České republiky více než o osob vyšší než v roce Následující data ukazují vývoj a porovnání počtu zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce s počty cizinců, kteří na území České republiky podnikají Přehled cizinců v ČR za účelem zaměstnání/podnikání Tabulka 2 Celkový počet zaměstnaných cizinců Rok Evidovaní na ÚP S platným ŽO Celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [22] 37

38 Celkový počet zaměstnaných cizinců Cizinci evidovaní na ÚP Cizinci s platným ŽO Obrázek 4 Celkový počet zaměstnaných cizinců Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 2 Výše uvedený graf znázorňuje celkový počet zaměstnaných cizinců, tedy počet cizinců evidovaných úřadem práce a počet cizinců s živnostenským oprávněním. Pro bakalářskou práci data o cizincích s ŽO nejsou relevantní, přesto jsem uvedla pro zajímavé porovnání. Počet cizinců evidovaných na úřadech práce má víceméně stoupající tendenci. Vychýlení lze zaznamenat porovnáním roku 2009 a 2010, kdy v roce 2010 počet cizinců evidovaných ÚP klesl o 6,6 %, a to důsledkem ekonomické krize. V roce 2011 lze zaznamenat mírný nárůst, a to o pouhé 1,1 %. K dalšímu skoku dochází v roce 2012, kdy je nárůst již znatelnější a počet cizinců evidovaných ÚP stoupl o téměř o 20 %. Mezi roky lze pozorovat opět pokles a opětovný nárůst. Poté již počet cizinců roste a porovnáním začátku a konce sledovaného období, tedy roku 2009 a 2015 je nárůst téměř 30 %. Naproti tomu počet cizinců s platným živnostenským oprávněním se nijak výrazně nemění a ve sledovaném období se neustále pohybuje v rozmezí a osob. 38

39 Vývoj zaměstnaných cizinců ze zemí EU a třetích zemí Tabulka 3 Přehled zaměstnaných cizinců EU a třetích zemí Rok EU/EHP Cizinci třetích zemí Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [22] Porovnání počtu cizinců z EU/EHP a třetích zemí EU/EHP 3. země Obrázek 5 Porovnání počtu cizinců z EU/EHP a třetích zemí Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 3 Bohužel, data za roky nebyla k dispozici. Nicméně z grafu je jasně vidět, že zatímco počty cizinců z členských zemí EU a EHP značně vzrůstají, nárůst je o více než osob, tak počty cizinců z třetích zemí spíše kolísají, porovnáním roku 2009 a 2015 je zaznamenán pokles téměř o 14 %, což by se dalo vysvětlit zvýšením restriktivních opatření pro tyto cizince, ke kterým došlo v roce 2009, do roku 2009 počty těchto spíše stoupaly. Mezi roky 2011 a 2015 lze pozorovat pouze mírný pozvolný nárůst třetizemců. Vstup cizinců ze zemí EU/EHP na český trh je mnohem snadnější, nevyžaduje totiž žádná povolení k pobytu nebo k zaměstnání, jak je tomu u třetizemců. 39

40 Národnostní složení zaměstnaných cizinců Národnostní složení cizinců v ČR evidovaných ÚP 2% 2% 1% 1% 8% 15% 8% 9% 54% Slováci Poláci Rumuni Bulhaři Ukrajinci Rusové Vietnamci Moldavci Mongolci Obrázek 6 Národnostní složení cizinců v ČR evidovaných ÚP v roce 2015 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z ČSÚ [22] Z hlediska národnostního členění stále převažují cizinci z pocházející ze států Evropské unie, a to v čele s občany Slovenska ( ), kterých je více než polovina všech cizinců evidovaných ÚP. Za nimi následují Poláci (24 982), Rumuni (22 861) a Bulhaři (21 240). Největší podíl cizinců z třetích zemí mají v České republice Ukrajinci (41 847), občané Vietnamu (5 098) a Ruské federace (6 703), na pomyslných posledních příčkách se objevují Moldavané (2 501) a občané Mongolska (2 482). Údaje o národnostním složení jsou z roku 2015, což jsou poslední dostupné údaje Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí Jak je již podrobněji vysvětleno v teoretické části, cizinci z EU/EHP mohou, dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, na území České republiky podnikat za stejných podmínek, jako občané ČR. Co se týče občanů třetích, stejně jako pro zaměstnání, tak i pro účely podnikání na území ČR potřebují platné povolení k pobytu. Následující data zaznamenávají vývoj cizinců, kteří jsou držiteli živnostenského 40

41 oprávnění v průběhu let dle toho, zda se jedná o cizince EU, popř. cizince z třetích zemí. Tabulka 4 Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí za období Rok EU/EHP Třetí země Celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [22] Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí EU/EHP Třetí země Obrázek 7 Vývoj podnikajících cizinců z EU a třetích zemí za období Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 4 Z grafu lze jasně pozorovat značnou převahu cizinců pocházejících z třetích zemí, zatímco ale jejich počet ve sledovaném období má klesající trend, naproti tomu počet podnikajících cizinců z EU/EHP se v České republice zvyšuje, a to o každoročně. Zatímco tedy v roce 2009 tvoří podnikající cizinci z třetích zemí více 80 % většinu všech podnikajících cizinců na území ČR, v roce 2015 tvoří podnikající třetizemci pouze 67 % většinu. Celkový počet podnikajících cizinců se porovnáním počátku a konce sledovaného období nijak dramaticky nezměnil a v průběhu celého sledovaného období kolísá mezi a

42 Národnostní složení podnikajících cizinců Co se týče národnostní rozmanitosti cizinců podnikajících na území ČR, je složení obdobné, jako u cizinců, kteří jsou zde zaměstnáni. Konkrétně to demonstruje následující graf, který slouží spíše pro porovnání. Údaje jsou stejně jako u zaměstnaných cizinců z roku Národnostní složení podnikajících cizinců 20% 3% 3% 2% 2% 2% 1% 4% 31% 32% Vietnamci Ukrajinci Slováci Němci Rusové Poláci Britové Bulhaři Američané Rumunci Obrázek 8 Národnostní složení podnikajících cizinců za rok 2015 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [22] Z grafu vidíme, že největší podíl podnikajících cizinců tvoří občané Vietnamu (22 928), což není vůbec překvapivé, jelikož po celé ČR najdeme velké množství obchodů s potravinami, oblečením nebo jiným spotřebním zbožím, případně přímo vietnamské restaurace. Druhé místo, pouze s nepatrným rozdílem oproti Vietnamcům, patří Ukrajincům (22 796). Občané Slovenska jsou v tomto případě až na třetím místě (14 393), což je poměrně zajímavé, uvědomíme-li si, že Slováci v zaměstnanosti zaujímají první místo mezi cizinci. Na dalších místech už s výrazně nižšími počty najdeme Němce (2 962), Rusy (2 367), Poláky (2 134), Brity (1 473), Bulhary (1 458), Američany (1 232) a Rumunce (1 053). Na základě výše uvedených údajů lze konstatovat, že v podnikání převažují cizinci pocházející z třetích zemí, ale zaměstnávat se v České republice nechávají spíše občané pocházející z EU/EHP. 42

43 Kontroly v oblasti zaměstnávání Cizinci z třetích zemí Následující tabulka zobrazuje přehled celkových kontrol cizinců z třetích zemí. Řádek z toho pozitivních čítá počet cizinců z celkového počtu bez povolení k pobytu nebo povolení k zaměstnání, příp. jinak porušující zákon o zaměstnanosti. Údaje jsou za období , údaje z předchozích let nebyly ve smysluplném a přehledném formátu k dispozici. Tabulka 5 Přehled kontrolovaných cizinců z třetích zemí v letech Rok Kontrolovaných cizinců Z toho pozitivních Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [23] Vývoj kontrolovaných cizinců třetích zemí Cizinců celkem Z toho pozitivních Obrázek 9 Vývoj zkontrolovaných cizinců z 3. zemí v letech Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z tabulky č. 5 Z tabulky a grafu jasně vidíme, že se počet kontrolovaných cizinců, v grafu vyobrazený modrou křivkou, ve sledovaném období rapidně snížil. Největší pokles můžeme zaznamenat mezi roky 2011 a 2012, a to více než o 35 %. V průběhu dalších let je možno sledovat neustálé klesání, nicméně pokles není už tak výrazný, pouze mezi roky 43

44 2012 a 2013 jde ještě o téměř 20 %, avšak v dalších letech se jedná pouze o necelých 10 %. Co se týče počtu cizinců bez povolení k zaměstnání, povolení k pobytu nebo jinak porušujících zákon o zaměstnanosti, v grafu červená křivka z toho pozitivních, má rovněž klesající tendenci, bohužel ne tak dramatickou a už mezi roky 2015 a 2016 můžeme zaznamenat poměrně výrazný nárůst. Jinými slovy počet problematických cizinců se mezi roky pohyboval mezi 20 % a 16 % s klesající tendencí z celkového počtu kontrolovaných cizinců z třetích zemí, ale v roce 2016 tvoří počet problematických cizinců z celkového počtu již 39,5 % a v roce 2017 je to již 45 %. Z toho lze vyvodit, že nelegální zaměstnávání je na vzestupu, a to patrně v souvislosti s markantním nedostatkem zaměstnanců, který v současné době pociťuje značné množství zaměstnavatelů. Občané EU Následující tabulka nám zobrazuje kontroly týkající se oznamovacích povinností zaměstnavatelů u občanů, kteří pocházejí z EU za období Starší období opět nebyla v požadovaném a smysluplném formátu k dispozici. Tabulka 6 Přehled kontrol zaměstnanců pocházejících z EU v letech Rok Kontrolovaných z EU Z toho pozitivních 1 631* 1 074* 1 585* 2 129* Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z CS [23] *Tento údaj v sobě zahrnuje i počet cizinců z třetích zemí, až od roku 2015 je tento údaj pouze za osoby z EU. 44

45 3500 Vývoj kontrolovaných občanů EU Cizinců celkem Z toho Obrázek 10 Vývoj kontrolovaných občanů EU v letech Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 6 Z tabulky č. 6, resp. z grafu č. 10 vidíme pohyb kontrolovaných cizinců. Modrá křivka, zobrazující počet kontrolovaných pocházejících z EU celkem, nám mezi roky 2011 a 2012 ukazuje poměrně výrazný pokles kontrolovaných zaměstnanců, a to téměř o 35 %, což je téměř totožný pokles jako u předchozích cizinců z třetích zemí. Ovšem v letech 2012 a 2013 dochází víceméně ke stagnaci, žádný výrazný pohyb není zaznamenán. Co se týče roku 2014, dochází k výraznému skoku a počet kontrolovaných vzrůstá až o 54 % oproti roku Poté však můžeme sledovat poměrně rychlý pokles, který činí v roce 2015 přibližně 10 % oproti roku 2014, v roce 2016 je to už přibližně 23 % a v roce 2017 dokonce 50 %. Co se týče počtu nesplněných oznamovacích povinností z celkového počtu kontrolovaných, hodnocen bude pouze vývoj od roku 2015, protože údaje mezi roky v sobě zahrnují i počet cizinců z třetích zemí, proto by hodnocení bylo značně zkreslené. Z grafu vidíme, že počet pozitivních, tedy počet nesplněných oznámení v souvislosti se zaměstnáním občanů z EU, má, již při pohledu na samotná čísla, klesající tendenci. Ovšem s ohledem na celkový počet kontrolovaných je tato tendence spíše rostoucí. Konkrétně v roce 2015 tvoří počet pozitivních z celkového počtu kontrolovaných téměř 59 %, v roce 2016 je to téměř 61 % a v roce 2017 jde dokonce skoro o 84 %. To 45

46 znamená, že čím více počet kontrol klesá, tím více zaměstnavatelé přestávají plnit své oznamovací povinnosti Vývoj kriminality v ČR Se zaměstnáváním cizinců se jednoznačně pojí i kriminalita cizinců. Následující tabulka a graf zobrazují vývoj kriminality v České republice v období a zobrazuje celkovou kriminalitu v ČR a kolik trestných činů spáchali pouze cizinci. Tabulka 7 Kriminalita cizinců v ČR v letech Rok Celkem v ČR Z toho cizinci Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [24] Kriminalita cizinců Celkem Z toho cizinci Obrázek 11 Kriminalita cizinců Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 8 Modrá osa grafu znázorňuje vývoj celkové kriminality v České republice, tedy počet obviněných i odsouzených v letech Červená osa zobrazuje kriminalitu cizinců. Nejvyšší kriminalita je zaznamenána mezi roky 2011 a 2012, kdy i kriminalita cizinců rapidně stoupla. V roce 2013 došlo k výraznému poklesu, a to o více než 25 %. 46

47 V současné době má ale kriminalita opět vzrůstající tendence a cizinecká, jak vidíme na grafu, poměrně prudce stoupá, což je spojeno i s nárůstem celkového počtu cizinců v České republice. Cizinecká kriminalita má na celkové kriminalitě v průběhu sledovaného období podíl pohybující se mezi 7 9 %. 47

48 2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Zaměstnávání cizinců v kraji Vysočina Kraj Vysočina charakteristika Kraj Vysočina zaujímá podstatnou část Českomoravské vrchoviny. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Jihomoravským, na jihozápadě s Jihočeským a na severozápadě s krajem Středočeským. Metropolí kraje Vysočina je krajské město Jihlava, která jako jediná, spolu s ještě dalšími třemi městy v kraji, překonává hranici obyvatel. Pro kraj jsou typické malé vesnice, které se většinou nacházejí v blízkosti místního centra, kterým bývá menší město s počtem obyvatel v průměru do 10 tisíc. Co se týče dopravy, tak krajem Vysočina prochází hlavní tepna ČR, dálnice D1 z Prahy do Brna a mezinárodní silnice E59 Jihlava Vídeň Záhřeb a E551 České Budějovice Třeboň Humpolec. Kraj je zároveň součástí hlavní středoevropské osy, jíž je Berlín Praha Vídeň/Bratislava Budapešť, která v širším kontextu tvoří důležitý komunikační spoj mezi severní Evropou s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Díky své strategické poloze se Vysočina stala zajímavým místem i pro zahraniční investory, kteří sem umisťují své výrobní kapacity, výzkum i vývoj. [25; 26] Tabulka 8 Základní údaje o kraji Vysočina Počet obyvatel (k ) Rozloha 6 795,57 km 2 Počet obcí 704 Nezaměstnanost (k ) 3,80 % Kriminalita (k ) 2,69 % Průměrná mzda (1. 3. čtvrtletí 2017) Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [26] 48

49 V kraji Vysočina má významné postavení hlavně zemědělství, a to i navzdory přírodním podmínkám, které nejsou ideální, přesto pro určité zemědělské komodity, jako je pastevní chov skotu, produkce olejnin či brambor, jsou zde podmínky příznivé. Počet zemědělských subjektů v kraji Vysočina tvoří 7 % celkového počtu registrovaných zemědělských subjektů v ČR. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby. [25] Co se průmyslu na Vysočině týká, převládá zde strojírenský a kovodělný, dále dřevozpracující, potravinářský a energetický. Počet průmyslových subjektů v kraji je celkem z celkového počtu , tzn. z celkového počtu registrovaných průmyslových objektů připadá necelých 5 % na kraj Vysočina. V rámci ČR však ekonomická výkonnosti kraje Vysočina zaostává za celorepublikovým průměrem. Nejvíce ekonomických subjektů vykazuje Žďár n. Sázavou (25,7 tis.), naproti tomu nejméně okres Pelhřimov (17,4 tis.). [25] Cizinci v kraji Vysočina Následující tabulka ukazuje vývoj počtu cizinců vyskytujících se v kraji Vysočina v průběhu let a vliv na případnou nezaměstnanost. Z tabulky je zřejmé, že ač dochází v průběhu sledovaného období ke snižování podílu nezaměstnaných osob v kraji, zvyšující se počet cizinců tento trend ovlivňuje opravdu nepatrně. Cizinců v kraji Vysočina je nejméně v rámci celé ČR a přírůstky, ke kterým dochází opět až v roce 2014, nejsou nijak výrazné. Tabulka 9 Cizinci v kraji Vysočina Rok Podíl nezaměstnaných v % Počet cizinců 7,72 8,10 7,16 7,63 8,05 7,35 6,22 5, Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ a MPSV [27; 28]

50 Národnostní složení kraje Vysočina 3% 3% 3% 19% 36% 36% Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Německo Polsko Obrázek 12 Národnostní složení kraje Vysočina k Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [29] Údaje, týkající se národnosti, jsou k datu , aktuálnější údaje nebyly k dispozici. V kraji Vysočina se nejvíce objevují občané z Ukrajiny (2 253), dále občané Slovenska (2 244), Vietnamu (1 206), Ruska (170), Německa (190) a Polska (222). Národnostní složení Vysočiny příliš nekoresponduje s národnostním složením celé ČR, kde jsou nejvíce a s obrovským náskokem oproti ostatním zastoupeni Slováci, na druhém a třetím místě Ukrajinci a Poláci. 2.2 Cizinci na Pelhřimovsku Město Pelhřimov je obec s rozšířenou působností, do jejíhož správního obvodu spadá dalších 70 obcí. Počet obyvatel samotného Pelhřimova k činí obyvatel, u ORP je to obyvatel. Co se celkového počtu cizinců týče, je kraji Vysočina nejméně cizinců v rámci celé České republiky. Nejméně cizinců na Vysočině je pak na Žďársku a Třebíčsku, nejvíce na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku, Pelhřimovsko je v počtu cizinců na třetím místě. [28; 30] Celkový vývoj cizinců v průběhu let je možné sledovat v následující tabulce, ze které je zřejmé, že většinu období se počet cizinců pohyboval mezi a Žádný dramatický nárůst nebo pokles nebyl zaznamenán. Nejméně cizinců ve sledovaném období bylo v roce 2010, což mělo pravděpodobně souvislost se zavedením 50

51 restriktivních opatření spojených se zaměstnáváním cizinců. Nejvíce cizinců se zde vyskytovalo v roce Vzhledem k tomu, že počet cizinců na Pelhřimovsku není nijak výrazný, nedá se říci, že by jejich výskyt měl zvláštní dopad na snižující se podíl nezaměstnaných osob. Tato veličina má ve sledovaném období celorepublikově klesající trend. Tabulka 10 Cizinci na Pelhřimovsku a míra nezaměstnanosti Rok Podíl nezaměstnaných v % Počet cizinců 5,8 5,9 4,8 5,3 5,6 4,9 4,1 3, Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [27; 28] Vývoj cizinců na Vysočině a Pelhřimovsku Pelhřimovsko Vysočina Obrázek 13 Vývoj cizinců na Vysočině a Pelhřimovsku v průběhu let Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulek č. 9 a č. 10 Graf č. 13 zobrazuje křivku vývoje cizinců na Vysočině a na Pelhřimovsku. Zatímco nejvíce cizinců v rámci Vysočiny zde bylo v roce 2009, tedy na začátku sledovaného období, u cizinců na Pelhřimovsku je to až v roce Modrá křivka Vysočina má do roku 2013 postupně klesající průběh, od roku 2014 naopak začíná počet cizinců opět narůstat, avšak ani na konci sledovaného období nedosahuje takového počtu jako v roce 51

52 2009, přesto, nejedná se o markantní rozdíl, ale o necelá 2 %. Křivka Pelhřimovska má více kolísavou tendenci a až v roce 2014 je možné sledovat každoroční nárůsty. Národnostní složení cizinců na Pelhřimovsku 2% 1% 2% 16% 32% 47% Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Německo Polsko Obrázek 14 Národnostní složení cizinců na Pelhřimovsku Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ [29] Společnost ABC Pro porovnání a zhodnocení jsem si vybrala konkrétní společnost, které jsem zaslala dotazník s otázkami týkající se tématu bakalářské práce. Společnost si přála zůstat v anonymitě, proto se dále budeme bavit pouze o společnosti ABC. Bylo osloveno více společností, bohužel, pouze společnost ABC byla jako jediná ochotna poskytnout pro účely bakalářské práce požadované údaje. Jedná se o společnost zabývající se výrobou kožené galanterie. Sídlí v kraji Vysočina v okrese Pelhřimov. Následující tabulka zaznamenává vývoj zaměstnanců v letech

53 Tabulka 11 Přehled zaměstnanců ve vybrané společnosti Rok Zaměstnanců celkem Z toho cizinců Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů společností ABC Přehled zaměstnanců ve společnosti ABC Celkový počet zaměstnanců Z toho počet cizinců Obrázek 15 Přehled zaměstnanců ve vybrané společnosti za období Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů Na grafu můžeme vidět rozvoj společnosti ABC a s ním související postupný růst počtu zaměstnanců, který se každý rok průměrně o % zvyšuje. V roce 2016 dosahuje prozatím svého vrcholu a ve srovnání s rokem 2009 je nárůst v roce 2016 více než pětinásobný. V roce 2017 můžeme zaznamenat pokles přibližně o 10 %, konkrétně o 79 zaměstnanců. K tomuto hromadnému propouštění došlo z důvodu poklesu poptávky po výrobcích a zároveň kvůli plným skladům. Pracovní poměr byl ukončen zejména se zaměstnanci, jimž končila pracovní smlouva na dobu určitou a dále se již neprodlužovala. Z grafu dále můžeme vyčíst počet zaměstnaných cizinců, který byl mezi roky na nule. Znatelný nárůst v počtu zaměstnaných cizinců se projevil až v roce

54 Každoroční nárůst zaměstnanců ve společnosti ABC je úzce spjat s rozvojem společnosti, s rostoucí poptávkou po výrobcích a tím zvyšující se výrobou a potřeby další a další pracovní síly. Společnost ABC až do roku 2013 zaměstnávala pouze tuzemské pracovníky. Avšak od roku 2014 začala společnost sahat i po zahraničních zaměstnancích, se kterými, je dle svých slov velmi spokojena. Což je možné usoudit i z grafu, kdy v roce 2017 docházelo k hromadnému propouštění, počet zaměstnanců celkem se snížil o 79 osob, ale počet cizinců oproti roku předchozímu dokonce vzrostl, byť jen o pouhé 4 zaměstnance. Přestože je společnost ABC v současné době stále ve stavu omezení výroby, a proto další zaměstnance zatím v nejbližší době nabírat neplánuje, pokud by došlo ke změně, zřejmě by se jednalo o nábor cizinců Národnostní složení společnosti ABC Tabulka 12 Národnostní zastoupení vybrané společnosti k Národnost Počet zaměstnanců Česká republika Bulharsko Ukrajina Mongolsko Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů společností ABC Z národností, které se vyskytují ve společnosti ABC, zaujímají první místo Bulhaři, a to z toho důvodu, že ABC má uzavřenou smlouvu s pracovní agenturou, která jim právě tyto Bulhary přiděluje. Protože je Bulharsko členem Evropské unie, zaměstnávání bulharských občanů neznamená pro naši společnost žádnou zvláštní administrativu a obezřetnost navíc, mají v tomto ohledu stejné postavení jako tuzemští pracovníci. Druhé místo tvoří občané Ukrajiny, kterých je paradoxně o třetinu méně než Bulharů. Co se týče složení společnosti ABC tak je zjevné, že ačkoli nejpočetnější skupinou jak v celém kraji, tak i na Pelhřimovsku jsou Ukrajinci a Slováci, tak naše společnost jde mimo tento trend, protože zaměstnává nejvíce Bulharů, kteří dle dostupných údajů o národnostním zastoupení na Vysočině a Pelhřimovsku budou tvořit spíše menšinu. 54

55 Národnostní složení společnosti ABC k % 1% 2% 3% ČR UKR BGR MNG Obrázek 16 Národnostní složení společnosti ABC k Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 5 Národnostní zastoupení ve společnosti ABC je poměrně jednotvárné. Celkový počet zaměstnanců k je 709. Z toho největší část zaměstnanců tvoří Češi, a to celých 94,2 %, na pomyslném druhém místě jsou 3,1 % Bulharů, dále 2,1 % Ukrajinců a pouhých 0,6 % zaměstnanců mongolské národnosti Průměrná mzda ve společnosti ABC Tabulka 13 Vývoj průměrné mzdy v letech Rok Průměr ABC Průměr ČR Zdroj: Vlastní zpracování dle poskytnutých údajů ABC a dle ČSÚ [36] 55

56 35000 Vývoj průměrné mzdy Průměrná mzda ČR Průměrná mzda ABC Obrázek 17 Vývoj průměrné mzdy Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 13 Co se týče vývoje průměrné mzdy v letech společnosti ABC, je zde patrný každoroční nárůst pohybující se v rozmezí 5-10 %. S ohledem na výši průměrné mzdy v České republice vidíme, že společnost ABC na tento průměr ani v jednom roce sledovaného období nedosahuje. Přesto rozdíl průměrné mzdy společnosti ABC oproti výši průměrné mzdy v ČR se v průběhu sledovaného období postupně snižuje. Na začátku sledovaného období je mzda ABC nižší dokonce o 30 % oproti celorepublikovému průměru, v roce 2013 je to už pouze o necelých 17 % a v roce 2017 již o pouhých 10%. Tento pokles je patrně způsoben rozvojem společnosti, vyšším počtem zakázek a tím i zvyšující se mzdou. 56

57 2.2.4 Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců V případě, že zaměstnavatel zamýšlí zaměstnat cizince, ať už cizince z Evropské unie nebo z třetí země, postup bude následující: Občané EU Občané EU a jejich rodinní příslušníci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnosti bez jakéhokoli povolení. Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne zaměstnat občana pocházejícího z EU, může s ním de facto ihned podepsat pracovní smlouvu, protože jednou ze základních svobod Evropské unie je volný pohyb osob. Proto v případě zaměstnávání takového pracovníka není nutné oprávnění k pobytu na území České republiky. Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, není tato osoba považována za cizince, tudíž se na ní vztahují stejné pracovněprávní podmínky jako na tuzemské pracovníky. Zaměstnavatel je pouze povinen oznámit příslušnému úřadu práce nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to nejpozději v den nástupu. Oznamovací povinnost splní vyplněním a zasláním formuláře Informace o nástupu do zaměstnání, vyslání, vnitropodnikovému převedení. Tento formulář se využívá, jak je již v názvu uvedeno, pro zaměstnance, který je vyslán do ČR, zaměstnán nebo vnitropodnikově převeden a nepřikládají se k němu žádné další doklady. Obsahuje základní údaje o zaměstnanci jako je jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, orgán, který tento doklad vydal, údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání a adresu v zemi trvalého pobytu. Dále se vyplňuje dle formy zaměstnání, pracovněprávní vztah k zaměstnavateli se sídlem v ČR, popř. mimo ČR. Oznamovací povinnost se zaměstnavatele týká i v případě ukončení zaměstnání, kdy musí být tato skutečnost příslušnému úřadu práce oznámena do 10 dnů, a to prostřednictvím ekvivalentního formuláře, kterým je Informace o (předčasném) ukončení zaměstnání, vyslání, vnitropodnikového převedení. Pokud zaměstnavatel hodlá zaměstnávat tohoto zaměstnance na dobu určitou, vyplní datum ukončení přímo na formulář, kterým oznamuje nástup, poté ukončení nahlašovat znovu nemusí, protože ohlašovací povinnost byla již tímto splněna. Formulář zaměstnavatel doručí příslušné krajské pobočce úřadu práce, která je určena místem výkonu práce. V případě naší společnosti ABC je to krajská pobočka v Jihlavě. 57

58 Zaměstnavatel může formulář doručit osobně, poštou, faxem, datovou schránkou nebo přílohou u. Vhodné, nikoli však povinné, je doručit úřadu práce dvě vyhotovení, přičemž druhé vyhotovení úřad práce zaměstnavateli potvrdí a vrátí zpět. Občané třetích zemí Jak již bylo zmíněno v teoretické části bakalářské práce, občané třetích zemí jsou občané pocházející z jiných než z členských zemí EU, EHP a Švýcarska. Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro zaměstnávání takové osoby, musí nejprve tento záměr oznámit příslušnému úřadu práce. Prostřednictvím formuláře Hlášenka volného pracovního místa nahlásí zaměstnavatel nově vzniklé nebo uvolněné pracovní místo. V tomto formuláři zaměstnavatel vyplní základní charakteristiku volného pracovního místa, jako je druh a místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro výkon pracovního místa, mzdové a pracovní podmínky, dobu, po kterou bude zaměstnávání vykonáváno. Pokud bychom byli v situaci, kdy zaměstnavatel zamýšlí zaměstnat cizince z třetí země, tzn. takového, který pro výkon zaměstnání na území ČR potřebuje zaměstnaneckou nebo modrou kartu, musí zaměstnavatel na formuláři udělit souhlas se zařazením nahlášených pracovních míst do centrální evidence volných pracovních míst, která jsou obsaditelná držiteli zaměstnanecké nebo modré karty. Dále je vyžadován souhlas se zveřejněním volného místa alespoň po dobu 30 dní ode dne oznámení. Po dobu právě 30 dní se snaží úřad práce tato místa nabízet tuzemským pracovníkům a až po 30 dnech, kdy není možné je obsadit českými pracovníky, jsou místa nabízena cizincům. [30] Zaměstnavatel poté se zahraničním zaměstnancem uzavře pracovní smlouvu ( em, poštou). Důležité je zvolit den nástupu do práce s ohledem na vyřízení potřebných povolení. Je možné zanést do pracovní smlouvy např. nástup x dní od vyřízení pracovního povolení, příp. uzavřít se zaměstnance smlouvu o smlouvě budoucí. V dalším kroku zamíří cizinec na zastupitelský úřad ČR ve své zemi, kde podá žádost o vydání zaměstnanecké nebo modré karty. Pokud již v ČR pobývá skrze vízum nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, pak žádost podává na MVČR. K žádosti musí cizinec předložit originál cestovního dokladu, 2 fotografie (v příp. zaměstnanecké karty postačí 1), doklad o zajištění ubytování, pracovní smlouvu, doklad o cestovním zdravotním pojištění do doby, než se na něj bude vztahovat veřejné zdravotní pojištění. U modré karty je cizinec povinen předložit ještě výpis z trestního rejstříku a lékařskou 58

59 zprávu o zdravotním stavu (opatření před zavlečením infekčního onemocnění). Tyto dva doklady se u zaměstnanecké karty předkládají pouze na vyžádání. Lhůta pro vyřízení žádosti o zaměstnaneckou kartu je 60 dní, v případě modré karty 90 dní. [31; 32] Poté, co je cizinci žádost o zaměstnaneckou/modrou kartu schválena, musí ještě podat žádost o udělení dlouhodobého víza, za účelem převzetí zaměstnanecké/modré karty, ke kterému stačí přiložit již pouze fotografii. Vízum se uděluje v co nejkratším možném čase. Po obdržení víza a následně po vstupu na území ČR se cizinec ihned dostaví na MVČR, pro vyzvednutí zaměstnanecké/modré karty a dále je povinen nahlásit svůj pobyt do 3 dnů na cizineckou policii, pokud tuto povinnost nesplnil již prostřednictvím ubytovatele a posledním krokem je již nástup do zaměstnání. [31; 32] I v tomto případě je zaměstnavatel povinen plnit své oznamovací povinnosti, a to nejpozději v den nástupu oznámit nástup cizince do zaměstnání skrze podobný formulář, jako v předchozím případě, kterým je Sdělení o nástupu cizince do zaměstnání, k vyslání, k vnitropodnikovému převedení. Kde vyplní údaje o cizinci, o zaměstnavateli, druh pracovního povolení, formu zaměstnání a případně, zda bude zaměstnání vykonáváno po dobu určitou. V případě ukončení zaměstnání je zaměstnavatel tuto skutečnost povinen oznámit opět do 10 dnů příslušnému ÚP, v případě povolení k zaměstnání a do 45 dnů, v případě držitele zaměstnanecké karty/modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a to skrze ekvivalentní formulář Sdělení o ukončení zaměstnání, vyslání, vnitropodnikového převedení cizince. Společnost ABC zaměstnává, jakožto cizince z třetích zemí, občany z Ukrajiny a Mongolska. Vzhledem k tomu, že cizince zaměstnává pouze na dělnických pozicích, na které se nevztahují žádné speciální požadavky, co se vzdělání či odbornosti týče, jsou tito cizinci zaměstnáváni skrze zaměstnanecké karty. Zatímco karta zaměstnanecká je určena pro jakýkoli druh zaměstnání bez ohledu na odbornost, modré karty jsou určené pouze pro vysoce kvalifikované zaměstnance, takové naše firma, z řad cizinců, nezaměstnává a ani budoucnu zaměstnávat neplánuje. Další povinností zaměstnavatele je vést evidenci cizinců, která obsahuje identifikační údaje cizince, adresu v zemi trvalého pobytu a pro doručování zásilek, identifikaci cestovního dokladu, druh, místo výkonu a dobu trvání práce, vzdělání a identifikaci 59

60 modré/zaměstnanecké karty. Doklady prokazující oprávněnost pobytu cizince na území ČR je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu 3 let od skončení zaměstnání. Sociální pojištění, zdravotní pojištění, daň z příjmů Před vycestováním cizince, ať už z EU nebo třetí země, do ČR, musí zaměstnavatel rovněž zohlednit výběr smluvního vztahu se zaměstnancem, který nejlépe bude odpovídat dané situaci, tedy charakteru práce zaměstnance a vztahy mezi zúčastněnými subjekty. Tento smluvní vztah má následně vliv na odvody sociálního zdravotního pojištění a daň z příjmu. V určitých případech je vhodnější si zahraničního zaměstnance pronajmout, nechat ze zahraničí do ČR vyslat, jindy přímo zaměstnat v lokální pobočce. Tuto volbu by měl zaměstnavatel dobře promyslet a na základě toho vhodně upravit potřebné dokumenty, které budou odpovídat skutečnosti, aby se vyhnul riziku případného doměření odvodů a sankcí. Důležité je postupovat pro oblast daní a sociálního zabezpečení jednotně. [3] V případě společnosti ABC se budeme zaměřovat pouze na problematiku lokálního zaměstnávání, neboť vyslané, podnikově převedené nebo zaměstnance pronajaté ze zahraničí, společnost ABC nemá. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejjednodušší formu zaměstnávání, tedy lokální zaměstnání bez souběhu s jiným zaměstnáváním, a zároveň jsou tito cizinci daňovými rezidenty České republiky, podléhají tyto příjmy běžným odvodům, tedy zdravotnímu (4,5 %) a sociálnímu pojištění (6,5 %) a dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (15 % z příjmu cizince navýšeného o sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele) Výhody spojené se zaměstnáváním cizinců Společnosti ABC byla položena otázka, zda z jejich pohledu má zaměstnávání cizinců nějaké výhody. Na tuto otázku odpověděli, že ano a tím je u většiny cizinců vyšší pracovitost a chuť učit se nové činnosti. Dále snazší dostupnost těchto zaměstnanců, větší ochota pracovat za stanovených podmínek oproti tuzemským pracovníkům, cizinci nejsou tak vybíraví. Zaměstnávání prostřednictvím pracovní agentury Pracovní agentury mají v současné době na trhu práce bezesporu své místo. Stále více velkých společností využívá zprostředkování pracovní síly agenturou práce. Agentury práce znamenají výhodu jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance. Zabývají se 60

61 zejména vyhledáváním zaměstnání pro fyzickou osobu, která se uchází o práci, vyhledáváním vhodných zaměstnanců pro zaměstnavatele a zaměstnáváním fyzických osob za účelem přidělení k výkonu práce pro uživatele. 1. Vyhledání pracovního místa pro FO Nejen zaměstnavatel, ale i uchazeč o zaměstnání může využít služeb pracovní agentury při hledání zaměstnání, což může uchazeči mnohdy usnadnit život. Pracovní agentura mu totiž pomůže s úpravou životopisu, s vystupováním na pracovním pohovoru, s nástupem do zaměstnání a zároveň celkově zaměstnance zastupuje při jednání s firmami. Agentura práce vloží údaje uchazeče o zaměstnání do databáze uchazečů do doby, než se objeví vhodné pracovní místo. Poté agentura pozve kandidáta na výběrový pohovor a po úspěšném absolvování s ním podepíše pracovní smlouvu. Většina agentur zároveň spolupracuje s větším množstvím firem, kterým pracovníky zprostředkovává, proto je vhodné využít služeb agentur práce i z pozice FO hledající práci. Okruh potenciálních zaměstnavatelů je díky agentuře široký, uchazeči je poskytnuto poradenství a pomoc a odpadá mu čas strávený hledáním vhodného zaměstnání v inzerátech, na internetových portálech apod. [5; 33] 2. Vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele V momentě, kdy se zaměstnavatel rozhodne pro využití služeb agentury kvůli vyhledání vhodných zaměstnanců, bude postup vypadat přibližně následovně: - Nejprve proběhne předběžná konzultace zaměstnavatele s agenturou, kde zaměstnavatel definuje své požadavky na zaměstnance, počet, kvalifikaci a způsob získávání zaměstnanců. - Agentura poté dle zadaných požadavků na zaměstnance vyhledává v databázi uchazečů, inzeruje na internetu, prostřednictvím masmédií, sociálních sítí apod., aby přilákala co největší počet uchazečů. - Následují pohovory s vybranými uchazeči v agentuře, kde jsou uchazeči podrobováni psychickým a odborným testům. Agentury rovněž zjišťují reference z předchozích zaměstnání uchazečů. - Jednou z posledních fází je schůzka klienta (zaměstnavatel) s kandidátem (potenciální zaměstnanec) a konečná dohoda mezi oběma stranami. Této možnosti zaměstnavatelé využívají v případě, že potřebují získat vysoce kvalifikovaného zaměstnance, ve většině případů na vedoucí pozici. Tuto možnost naše společnost ABC nevyužívá. [34] 61

62 3. Outsourcing Jednou z nejzákladnějších činností agentury práce, je právě zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu práce pro uživatele, jinak řečeno agenturní zaměstnávání. Tuto možnost využívá mnoho společností, a to obvykle takové, které požadují velké množství zaměstnanců pro méně kvalifikovanou práci, často pouze na dobu určitou. Jedná se obvykle o práci ve výrobních společnostech u výrobních linek, případně v supermarketech. Tento způsob zaměstnávání využívá i společnost ABC, která spolupracuje se dvěma agenturami. O jaké agentury se jedná, nebyla společnost ABC bohužel ochotna sdělit. Jedna z těchto agentur pro společnost ABC zajišťuje pouze nábor pracovníků bulharské národnosti a druhá z nich působí 40 km od provozovny firmy ABC na Žďársku a zajišťuje pro firmu tedy pracovníky z této oblasti. Pro společnost ABC je hlavním důvodem pro využívání služeb pracovních agentur a z toho i plynoucí výhoda, širší okruh potenciálních zaměstnanců. Dále společnosti ABC odpadá značná administrativa spojená s hledáním zaměstnanců, jako je inzerování volných pracovních míst např. na ÚP, na webové stránky, v novinách apod. Odpadají starosti s pracovními pohovory, kdy i v případě dělníka je nutné s ním pohovor uskutečnit, dále administrativa spojená se zajištěním vstupní lékařské prohlídky, se zajištěním školení o BOZP, sepsáním pracovní smlouvy, přihlášením zaměstnance k sociálnímu a zdravotnímu pojištění apod. Dále administrativa spojená se zaměstnáním zahraniční osoby. V případě občana z EU je zaměstnávání snazší a úkonem navíc bývá obvykle pouze ohlášení nástupu/skončení tohoto zaměstnance příslušnému úřadu práce. Co se týče zaměstnávání občanů z třetích zemí, musí zaměstnavatel navíc ověřovat, případně zajišťovat, zda má platná povolení k pobytu a k zaměstnání. Zejména ve výrobních firmách, kde bývají značné fluktuace zaměstnanců nebo dochází k výkyvům potřeby pracovní síly, představuje tento způsob zaměstnávání, skrze přidělení zaměstnanců pracovní agenturou, značné ulehčení. Další důvodem, proč společnost ABC využívá služeb pracovních agentur, je řetězení pracovních smluv u zaměstnanců, kteří pracují ve firmě ABC přes agenturu. Agenturní pracovníci mají pracovní smlouvu pouze na dobu určitou, a to vždy pouze na 4 měsíce. Pokud ve firmě dojde k situaci, že se snižuje výroba a je tedy nižší potřeba pracovní síly, je pracovní poměr vždy ukončen s tímto pracovníkem. Bývají zde ovšem i 62

63 výjimky, pokud se jedná o zvlášť šikovného a pracovitého zaměstnance, společnost ABC ho samozřejmě nepropustí, byť je to agenturní zaměstnanec. Tento způsob je možným řešením v případě problematických zaměstnanců a problematického ukončování pracovního poměru. Ochota zahraničních pracovníků více pracovat? Pouze na jednu otázku mi byly ochotny i ostatní společnosti odpovědět, a tou byla, proč cizince zaměstnávají, dostalo se mi v podstatě jednotné odpovědi nejsou zaměstnanci. Nad touto odpovědí jsem se zamyslela a dále našla další pozitiva, proč současné době zaměstnavatelé upřednostňují zaměstnávání cizinců. Jedná se většinou o cizince ukrajinské, popř. bulharské, jak demonstruje i vybraná společnost. Dle dalšího výzkumu a vlastně i osobních zkušeností z práce v podobných typech společností, jako mnou zvolená společnost ABC, není problém pouze v nedostatku zaměstnanců, ale také mnohdy v neochotě českých zaměstnanců vykonávat určité druhy manuální práce, obzvláště za určitých podmínek, které paradoxně cizincům nevadí. Zahraniční zaměstnanci, jak už bylo výše zmíněno, zejména z Ukrajiny, Rumunska, Bulharska, ale i v mnohých případech ze Slovenska přicházejí do České republiky především za účelem výdělečné činnosti, přičemž středisko jejich zájmů (tj. rodina, přátelé, sociální zázemí, koníčky) zůstává v jejich rodné zemi. Z toho vyplývá, že tito zaměstnanci nemají problém pracovat přesčas, mnohdy se jedná až o 16 hodin denně, vč. víkendů. Uvedené množství hodin se samozřejmě neslučuje s podmínkami stanovenými zákoníkem práce, tedy s povinnými dny odpočinku mezi jednotlivými směnami, avšak tito zaměstnanci velmi často takto pracují dobrovolně. Chtějí si vydělat peníze a zaměstnavatelé této ochoty velmi rádi využijí, proto tito zaměstnanci znamenají pro zaměstnavatele značnou výhodu, a to, jak už bylo výše zmíněno, jsou ochotni pracovat přesčas, na směny, v noci, popř. i ve svátek a o víkendech. Další výhodou je, pokud se tedy jedná o cizince pocházejícího z EU/EHP, téměř nulové administrativní zatížení navíc oproti zaměstnání českého zaměstnance. Kromě přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění ho zaměstnavatel navíc pouze přihlásí nejpozději v den nástupu na úřad práce, ale žádná další povolení k zaměstnání a k pobytu či jiná administrativa není vyžadována. 63

64 2.2.6 Nevýhody spjaté se zaměstnáváním cizinců Jazyková bariéra Jednou z hlavních nevýhod při zaměstnání cizince bývá jazyková bariéra, a to zejména na dělnických pozicích. Jak už bylo zmíněno výše, nejvíce na těchto dělnických pozicích bývají zaměstnáváni zejména Ukrajinci a Bulhaři, s nimiž se domluvit česky, případně jejich řečí, bývá opravdu problém. Mnohdy se s nimi není možné domluvit ani anglicky, a to je problém často na obou stranách, kdy, pokud už cizinec anglicky obstojně hovoří, u spousty českých vedoucích zaměstnanců lze zaznamenat značně nízkou jazykovou vybavenost, a to je v současné době, kdy se celý svět globalizuje, velký problém. Jazyková bariéra však sebou přináší i nutnost překladu např. pracovní smlouvy do jazyka, jímž zaměstnanec hovoří, případně naopak i překlad dokumentů, které zaměstnanec dokládá zaměstnavateli nebo příslušným úřadům. Administrativa Další nevýhodou je určitě administrativní náročnost, a to zejména u cizinců pocházejících z třetích států. V případě, že chce zaměstnavatel zaměstnat cizince, musí nejprve na ÚP nahlásit volné pracovní místo a v případě, že nebude do 30 dnů obsazeno českým zaměstnancem (příp. občanem EU/EHP a Švýcarska, na kterého se z hlediska zaměstnanosti pohlíží jako na státního příslušníka ČR), může být dále postoupeno zahraničnímu zaměstnanci. Poté nastává výběr zaměstnance, se kterým je podepsána pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, příp. smlouva o smlouvě budoucí, a to předtím, než si cizinec začne vyřizovat potřebná povolení k zaměstnání a k pobytu. Od roku 2009 do se cizinci mohli registrovat k podání žádosti o pobytové oprávnění v České republice přes internetový portál VISAPOINT, jehož prostřednictvím si mohli zajistit termín schůzky na zastupitelském úřadě a po jejím úspěšném absolvování zažádat o zaměstnaneckou nebo modrou kartu. Od již registrace přes VISAPOINT není možná a cizinci budou své žádosti podávat telefonicky, osobně, popř. em na konkrétním zastupitelském úřadu. [35] Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu je obvykle 60 dnů, ve složitějších případech až 90 dnů, o modrou kartu pak 90 dnů. Zaměstnavatel poté musí 64

65 zaměstnání cizince nejpozději v den jeho nástupu do zaměstnání oznámit příslušné pobočce ÚP. [31] Z toho vyplývá, že zaměstnání cizince pocházejícího z třetí země je spojeno nejen s obsáhlou administrativou a řadou povinností jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance, ale také se jedná o časově náročnou záležitost, trvající průměrně až 6 měsíců. Zaměstnavatelé jsou však ochotni z důvodu nedostatku kvalifikované pracovní síly tento zdlouhavý proces podstoupit, na budoucího zaměstnance počkat nebo mu s celým tímto procesem dokonce pomoct. Ekonomika Zaměstnávání cizinců má obrovský vliv i na ekonomiku České republiky, a tím je snižování ceny práce a následný odchod českých odborníků do západních zemí. Do České republiky, jak demonstrují výše uvedená data, přicházejí kvůli pracovním příležitostem, respektive vyššímu finančnímu ohodnocení cizinci zejména z ekonomicky slabších zemí, jako je Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko. Tito zaměstnanci jsou ochotni pracovat za nižší mzdu, ve srovnání s českými zaměstnanci, mají nízké životní náklady v České republice, protože středisko jejich životních zájmů (rodina, přátelé, sociální život, koníčky) zůstává v zemi, ze které do ČR přicházejí. V České republice jsou pouze kvůli práci a finančním prostředkům, které, ač pro české zaměstnance jsou často zanedbatelné, těmto cizincům zajišťují poměrně slušné živobytí na poměry, ze kterých k nám přicházejí. Tato situace tedy snižuje ochotu zaměstnavatelů zvyšovat mzdy, protože mají k dispozici dostatek levnější pracovní síly, dále to má za následek i nízkou motivaci českých zaměstnanců ucházet o tyto pracovní pozice. To souvisí také s odlivem kapitálu do zahraničí, kdy tito zaměstnanci své mzdy neutrácejí v České republice (z těchto peněz zde financují pouze své základní životní potřeby, jako potraviny a levné ubytování především na ubytovnách), ale větší podíl financí slouží k podpoře rodin v zemích, ze kterých pocházejí. Nedostatek pracovní síly se netýká pouze dělnických pozic, ale také kvalifikovaných pozic jako jsou lékaři nebo odborníci na informační technologie apod., kdy je zejména v posledních letech zaznamenán stoupající trend odchodu českých odborníků do ekonomicky silnějších zemí, jako je např. Německo nebo Velká Británie. 65

66 Kriminalita Kriminalita spojená se zahraničním zaměstnáváním je určitě jednou z hlavních nevýhod, a to zejména ve vztahu k českým občanům, kdy trestná činnost působená cizinci způsobuje prohlubování xenofobie, rasové nenávisti, případně dokonce i nacionalismus. Dále zde chybí prevence, kdy například u žádostí o zaměstnaneckou kartu není povinností cizince překládat výpis z rejstříku trestů, tento doklad se předkládá pouze na vyžádání, proto je možné, že mnohdy povolení k pobytu dostane i člověk s problematickou trestnou minulostí. Ovšem těchto případů bude opravdu nepatrné množství a spíše se to bude týkat problematiky nelegálního zaměstnávání, kdy tito cizinci nemají vůbec žádné povolení k pobytu nebo k zaměstnání, tudíž nejsou v žádné evidenci. Nicméně dle údajů v kapitole Vývoj cizinců v ČR je zobrazena kriminalita cizinců. Dle dostupných údajů je cizinecká kriminalita na mírném vzestupu a celkově se pohybuje okolo 7 9 % celkové kriminality. Což dle mého názoru není tak dramatický počet, obzvlášť v porovnání s ostatními evropskými státy jako je např. Francie nebo Německo, kde je cizinecká kriminalita, zejména v souvislosti s migrační krizí, na rapidním vzestupu, kdy se jedná především o teroristické útoky nebo násilnou trestnou činnost. Zdravotní rizika Jedním z dalších problémů spojených se zaměstnáváním cizinců, zejména tedy s nelegálním zaměstnáváním, jsou možná zdravotní rizika. Chybí zde možnosti posouzení zdravotního stavu nelegálních zaměstnanců, a to jak ve vztahu k nim samým, kdy jde o jejich vlastní zdraví, tak hlavně ve vztahu k ostatním zaměstnancům. Jedná se o přenos nejrůznějších infekčních onemocnění, parazitů apod. Tento problém se může týkat i cizinců, kteří jsou zde legálně, protože například u zaměstnanecké karty není povinností cizince překládat lékařskou zprávu, ta je pouze na vyžádání, tudíž zdravotní stav opět není možné posoudit. 66

67 2.2.7 Kontroly spojené se zaměstnaností Nejen se zahraniční zaměstnaností, ale také s českou se pojí kontroly ze stran institucí. V souvislosti s českou zaměstnaností se jedná pouze o běžné kontroly zaměstnavatelů v oblasti zdravotního pojištění (zdravotní pojišťovna), sociálního pojištění (místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení) správce daně (finančního úřadu) úřadu. Tyto instituce kontrolují zejména, zda zaměstnavatel dodržuje všechny oznamovací povinnosti a zda pojistné na zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu fyzických osob bylo ve správné výši vyměřeno a zaplaceno v termínu. Tj. nejpozději 20. den každého následujícího měsíce, kdy zaměstnavatel zúčtovává zaměstnanci mzdu, musí být institucím částky již připsány na účtu. Vzhledem k problému s nedostatkem pracovní síly v tuzemsku se čím dál větší množství zaměstnavatelů uchyluje k zaměstnávání zahraničních pracovníků. Jelikož znalost pracovněprávní legislativy je ze strany zahraničních zaměstnanců značně omezena, mnozí zaměstnavatelé toho zneužívají. A s tím se pojí i další kontroly, kterými se zabývá inspekce práce. Předmětem kontrol bývá, kromě již zmíněných povolení k zaměstnání a pobytu apod., jak již bylo uvedeno v předchozí části, také oblast odměňování, kdy dochází ze strany zaměstnavatele k nerovnému zacházení se zahraničními pracovníky. Tato problematika byla jedním z hlavních úkolů kontrolních akcí SUIP v roce 2017, tj. kontroly rovného zacházení se zaměřením na odměňování cizinců, neboť zákoník práce stanovuje stejné ohodnocení za stejnou práci. Kontrolami za rok 2017 bylo zjištěno, že v případě, když už došlo k porušení tohoto ustanovení, tak pouze z důvodu neznalosti aktuální výše minimální nebo zaručené mzdy nebo bez ohledu na národnost. Často také docházelo v uplynulém roce k tzv. zastřenému agenturnímu zaměstnávání, kdy mezi zaměstnavatelem, jakožto objednatelem a agenturou, coby zhotovitelem, byla sjednána smlouva o dílo. Zaměstnavatelé v těchto případech opět nedodržují rovné zacházení a cizinci dostanou za stejnou práci nižší mzdu. [37] 67

68 3 DISKUZE V souvislosti se zaměstnáváním cizinců je důležité se zamyslet nad tím, jaké nám to přináší výhody, a to nejen z pohledu zaměstnavatele, ale také z pohledu republiky jako takové. Dle mého názoru se se zahraničním zaměstnáváním pojí více negativ než pozitiv. Zejména se to týká problému, kdy cizinci berou tuzemským zaměstnancům práci. Mnozí zaměstnavatelé totiž vidí v zaměstnávání cizinců levnou pracovní sílu, to se týká především cizinců z východu, z ekonomicky slabších zemí, kde převazuje Ukrajina. Zaměstnavatelé využijí neznalosti jazyka, neznalosti legislativy těchto cizinců a jejich potřeby a touze dosáhnout v České republice na zajímavější mzdu, než je v jejich zemi. Jak nám ukazují kontroly, jsou tito zaměstnanci často mzdově podhodnocováni ve srovnání s tuzemskými pracovníky, kteří vykonávají stejnou práci. Cizinci jsou ale rádi, protože i v tomto případě, je jejich mzda vyšší, než jak by tomu bylo na Ukrajině a vzhledem k tomu, že ve většině případů jsou zde, jako např. již tito zmínění Ukrajinci, pouze kvůli práci, plyne tento kapitál na Ukrajinu, nikoli do České republiky. Dále tento problém souvisí s neochotou zaměstnavatelů zvyšovat mzdy (pokud se nejedná o zvýšení minimální mzdy nebo minimální výše zaručené mzdy, které je dáno nařízením vlády), poskytovat benefity, zlepšovat zaměstnancům pracovní podmínky apod. Zaměstnavatelé nejsou motivováni to dělat, protože je zde dostatek pracovní síly, která je ochotna pracovat za nižší mzdy nebo v horších podmínkách. To vede i k tomu, že čeští pracovníci odcházejí z České republiky do zahraničí, kde podmínky jsou pro ně lepší. Takto by to být rozhodně nemělo. Problém není v zaměstnávání cizinců jako takovém, ani v podstatě ve špatně nastavené legislativě, ale spíše v nedodržování dané legislativy zaměstnavateli. Řešením by mohlo být zpřísnění kontrol, které by byly častější a sankce přísnější. Protože jak je vidět na vývoji počtu kontrol, v průběhu sledovaného období se počet kontrol snižuje. Zaměstnavatelé by byli více motivováni zlepšovat podmínky pro tuzemské zaměstnance, kteří by neměli potřebu odcházet do ekonomicky silnějších zemi kvůli práci. Ideální stav je zaměstnávání cizinců, jako řešení nedostatku pracovní síly např. v určitém oboru nebo pro druh práce, kde zapotřebí vysoká kvalifikace a odborná způsobilost a českých pracovníků je opravdu nedostatek. Nikoli využívání cizinců jako levné pracovní síly na nekvalifikovanou práci. 68

69 Závěr Bakalářská práce se věnovala problematice zaměstnávání cizinců v České republice, což je v současné době aktuální a důležité téma. V teoretické části bylo proto vysvětleno, kdo, z hlediska zaměstnanosti, je považován za cizince, protože je zcela zásadní vědět, že občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci, se za cizince nepovažují a mají stejné postavení jako občané ČR. Dále bylo rozebráno pracovní povolení a jeho druhy, formy zaměstnání, kdy je opravdu důležité se správně rozhodnout dle dané situace, která forma odpovídá realitě. Neboť každá z forem zaměstnání, ať už jde o vyslání, mezinárodní pronájem pracovní síly nebo lokální zaměstnání, má svá specifika a s nimi i spojené povinnosti a liší se v odvodech zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu. Dále jsem vysvětlovala postupy zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců, povinnosti spojené s jejich zaměstnáváním a samozřejmě i sankce při jejich nedodržení a další přestupky, kterých se zaměstnavatel, ať už z neznalosti zákona nebo úmyslně (v případě nelegální práce) dopouští. Zaměřila jsem se i na to, jakým způsobem má postupovat cizinec v případě, že chce pracovat v České republice, což zejména z jeho strany představuje značnou administrativu a hlavně trpělivost, protože instituce na vyřízení žádostí např. o zaměstnanecké karty, modré karty nebo karty k vnitropodnikovému převedení mají až 90 dnů. Součástí teoretické části je i vývoj cizinců v České republice za období , a to z hlediska druhu pobytu v České republice, porovnání počtu cizinců z třetích zemí a z EU/EHP z hlediska zaměstnanosti a podnikání, kdy bylo zjištěno, že cizinci z EU/EHP se v České republice nechávají spíše zaměstnávat, zatímco cizinci z třetích zemí převažují jakožto držitelé živnostenských oprávnění. Další analýzou cizinců na území ČR bylo zjištěno, že zde, co se národností týče, převažují ze zemí EU občané Slovenska, Polska, Rumunska či Bulharska, zatímco u občanů z třetích zemí se jedná především o Ukrajince a Vietnamce. V praktické části jsem se již zabývala výhodami a nevýhodami spojenými se zaměstnáváním cizinců, a ty demonstrovala na vybrané společnosti, což bylo i cílem práce a cíl byl tedy tímto splněn. Výhody i nevýhody byly pojednány ať už dle společnosti ABC nebo i z mé praxe, případně vlastních zkušeností např. s prací skrz pracovní agenturu, kde jsem se setkala s nedodržováním rovného zacházení, a to tedy bez ohledu na národnost. Hlavní nevýhoda byla pojednána v části diskuze 69

70 Seznam použitých zdrojů [1] Zákon o zaměstnanosti [online]. [cit ]. Dostupné z: OSTI_OD_1_1_2018.PDFs [2] Druhy povolení k zaměstnání [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] RYTÍŘOVÁ, Lucie a Jana TEPPEROVÁ. Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků: daň z příjmů a pojištění, mezinárodní smlouvy, pravidla EU, podrobné případové studie. Olomouc: ANAG, Práce, mzdy, pojištění. ISBN [4] Vyslání pracovníků [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] Agenturní zaměstnávání cizinců [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] Zelená karta [online]. [cit ]. Dostupné z: [8] Zaměstnanecká karta [online]. [cit ]. Dostupné z: [9] Modrá karta [online]. [cit ]. Dostupné z: [10] Modrá karta [online]. [cit ]. Dostupné z: [11] Vnitropodnikové převádění [online]. [cit ]. Dostupné z: [12] Postup pro cizince [online]. [cit ]. Dostupné z: [13] Udělování povolení k zaměstnání [online]. [cit ]. Dostupné z: [14] Subjekty oprávněné provozovat živnost [online]. [cit ]. Dostupné z: 70

71 [15] Státní úřad inspekce práce [online]. [cit ]. Dostupné z: [16] Celní správa [online]. [cit ]. Dostupné z: [17] Cizinecká policie [online]. [cit ]. Dostupné z: [18] Projekty ekonomické migrace [online]. [cit ]. Dostupné z: [19] Projekty ekonomické migrace [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] Počet cizinců s povoleným pobytem na území ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: [21] Počet cizinců s povoleným pobytem na území ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: [22] Život cizinců v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: [23] Kontroly v oblasti zaměstnávání cizinců [online]. [cit ]. Dostupné z: [24] Kriminalita cizinců [online]. [cit ]. Dostupné z: [25] Kraj Vysočina [online]. [cit ]. Dostupné z: [26] Kraj Vysočina [online]. [cit ]. Dostupné z: [27] Podíl nezaměstnaných na Vysočině [online]. [cit ]. Dostupné z: RP2013MP 12DP31#w= [28] Počet cizinců na Vysočině [online]. [cit ]. Dostupné z: 71

72 [29] Národnostní složení cizinců [online]. [cit ]. Dostupné z: hal-nezj_1&c=v23~2 RP2016MP12DP31 [30] Tiskopisy ÚP [online]. [cit ]. Dostupné z: [31] Zaměstnanecká karta [online]. [cit ]. Dostupné z: [32] Modrá karta [online]. [cit ]. Dostupné z: [33] Vyhledání zaměstnání pro FO [online]. [cit ]. Dostupné z: [34] Vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] VISAPOINT [online]. [cit ]. Dostupné z: [36] Průměrná mzda v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: [37] Zkušenosti z kontrol [online]. [cit ]. Dostupné z: 72

73 Seznam příloh Příloha A Oznámení o nástupu do zaměstnání občan EU Příloha B Oznámení o ukončení zaměstnání občan EU Příloha D Oznámení o nástupu do zaměstnání občan třetí země Příloha E Oznámení o ukončení zaměstnání občan třetí země Příloha F Hlášenka volného pracovního místa Příloha G Seznam otázek pro účely bakalářské práce Zaměstnávání cizinců

74 Příloha A Oznámení o nástupu do zaměstnání občan EU 74

75 Příloha B Oznámení o ukončení zaměstnání občan EU 75

76 Příloha C Oznámení o nástupu do zaměstnání občan třetí země 76

77 Příloha D Oznámení o ukončení zaměstnání občan třetí země 77

78 Příloha E Hlášenka volného pracovního místa 78