Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech

Transkript

1 Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech Bakalářská práce Studijní program: Studijní obory: Autor práce: Vedoucí práce: B1301 Geografie 7105R056 Historie se zaměřením na vzdělávání 7504R181 Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Lukáš Palivoda PhDr. Michal Ulvr, Ph.D. Liberec 2016

2

3

4 Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis:

5 Poděkování V prvé řadě bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce panu PhDr. Michalu Ulvrovi Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky, trpělivost a čas, který věnoval této práci. Taktéž chci poděkovat své rodině a přítelkyni za podporu. Dále bych rád poděkoval za vřelý přístup členům Autoklubu AČR v Nové Pace. Jmenovitě předsedovi panu Bohumilu Kuželovi a 1. místopředsedovi Ladislavu Tejchmanovi, kteří mi umožnili přístup k archiváliím autoklubu a sdělili mi své vzpomínky. Touto cestou bych rád uctil památku pamětníkovi Jaroslavu Vágenknechtovi.

6 Anotace: Bakalářská práce Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech se zabývá devítiletým vývojem autokrosu ve Štikovské rokli. Ve druhé části je nastíněna historie motoristických závodů v Nové Pace. Třetí kapitola je zaměřena na chronologický vývoj autokrosu ve Štikovské rokli a s tím spojené události. Zde je například objasněno uspořádání prvního autokrosu. Čtvrtá část se věnuje československé autokrosové technice v letech Práce vychází především z kronik Autoklubu AČR v Nové Pace, literatury, z dobových periodik a výpovědí pamětníků. Klíčová slova: Autokros, Štikovská rokle, Automotoklub, Závod.

7 Annotation: This Bachelor Thesis named Evolution of the autocross in Štikovska ravine in the years deals with a nine-year-long period when autocross in the Štikovská ravine was being developed. The second part deals with the history of races of motorized vehicles in Nová Paka. The third part is aimed at chronological developement of autocross in the Štikovska ravine and events related. For instance, the first order of autocross is clarified there. The fourth part deals with the Czechoslovakian technique in years The main sources of this Bachelor thesis are especially from the chronicles of the Car club AČR in Nová Paka, related literature, contemporary periodicals and notices of contemporary observers. Key words: Autocross, the Štikovská ravine, Car-moto club, race.

8 Obsah 1 Úvod První závodní klání ve Štikovské rokli Autokros ve Štikovské rokli ve zkratce Uskutečnění prvního autokrosu 21. listopadu 1971 ve zkratce Vyjádření jezdců Skvělá repríza v rokli Třetí ročník s ohledem na bezpečnost Prvně s časoměřičskou věží Jubilejní pátý ročník ve stínu motokrosu S novým rozdělením tříd po šesté ve Štikovské rokli Po sedmé v rokli, ale bez pohonu čtyř kol První srovnání s Evropou na nové dráze Vstup do Evropského poháru Autokrosová technika Závěr Bibliografie Prameny Literatura Periodika Rozhovory Elektronické zdroje Seznam použitých zkratek Přílohy Textové přílohy Příloha č. 1: Anketa jezdců po prvním závodě ve Štikovské rokli Příloha č. 2: Ředitelství závodu v roce Příloha č. 3: Delegování činovníci závodu v roce Příloha č. 4: Čestné předsednictvo a čestní hosté v roce Příloha č. 5: Nominační listina závodníků v roce Příloha č. 6: Nominační listina jezdců v roce Příloha č. 7: Nominační listina jezdců v roce Příloha č. 8: Skupiny organizátorů v roce Příloha č. 9: Nominační listina jezdců v roce

9 Příloha č. 10: Seznam převzatých jezdců v roce Příloha č. 11: Čestné předsednictvo Mistrovství ČSSR v roce Příloha č. 12: Předběžná startovní listina závodu v roce Příloha č. 13: Pořadí po třech jízdách Příloha č. 14: Ředitelství závodu v roce Příloha č. 15: Skupiny organizátorů v roce Příloha č. 16: Startovní listina závodu v roce Obrazové přílohy

10 1 Úvod Téma mé bakalářské práce je Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech Již od dětství se zajímám o motoristický sport a žiji nedaleko Nové Paky, proto jsem si vybral toto téma. Starší bratr Tomáš mně často vyprávěl o rokli a autokrosu. Několikrát jsem také navštívil novopacké závodiště, které mě velmi zaujalo. Již několik let se zajímám, o to kdo přivedl autokros do Štikovské rokle, a proč má tak dlouholetou tradici. Primárním cílem mé bakalářské práce je chronologicky analyzovat budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech Časové vymezení vyplývá z důležitého devítiletého vývoje závodiště, jež za tuto dobu prošlo velkými změnami. V tomto období se změnila trať, vybudovala se provozní budova s časoměřičskou věží, zdokonalila se infrastruktura a v těsné blízkosti byl postaven hotel. Dalším důvodem je zachycení prvního republikového klání, které se jelo v roce V roce 1979 se v rokli uskutečnil první závod Evropského poháru, jemuž předcházel mezinárodní závod. Bakalářskou práci jsem rozdělil do několika tematických okruhů. V úvodu se pokusím přiblížit, zda Nová Paka od nepaměti patřila k motoristickým městům. Dále se chystám objasnit, jaké přírodní podmínky se nacházejí ve Štikovské rokli a která motoristická disciplína zavítala poprvé do rokle. Rád bych upřesnil, které organizace jsou spojeny s motorismem. V Nové Pace se často mluví o Antonínu Vitvarovi, a proto se hodlám v krátkosti věnovat této osobě, jež přispěla velkou měrou k rozvoji automotoklubu. Velmi stručně bych se pokusil přiblížit léta, která předcházela autokrosovým závodům ve Štikovské rokli. Ve třetí kapitole se pokusím nastínit pořádání autokrosu ve Štikovské rokli v období Proč chtěli pořadatelé uspořádat závod v autokrosu? Co vedlo pořadatele k uspořádání závodu ve Štikovské rokli? Kdo velmi podporoval automotoklub v pořádání závodů? Jaké aspekty rozhodly pořádat závod Evropského poháru? Cílem této kapitoly je chronologicky zaznamenat postupný vývoj autokrosu. Dále se hodlám věnovat všem okolnostem, které se přihodily v průběhu pořádání závodů. Pokusím se objasnit všechny faktory, jež přispěly k oblíbenosti u diváků i jezdců. K tomuto tématu budu využívat dvě kroniky Automotoklubu v Nové Pace, které se nalezly teprve nedávno. Dílo od Jaroslava Vágenknechta Historie motoristického sportu mi poskytne ucelený přehled o pořádání závodů. Další důležité informace naleznu nejspíše v tehdejších 9

11 regionálních periodikách Předvoj a Pochodeň. Taktéž ve své práci hodlám využít prostředky orální historie. Události z minulých let mi více objasní členové autoklubu v Nové Pace, pan Bohumil Kužel, pan Ladislav Tejchman a bývalý kronikář města i automotoklubu pan Jaroslav Vágenknecht. V následující kapitole se zaměřím na tehdejší buginy. Jaká byla autokrosová technika v letech , jaké motory se používaly, kdy se poprvé ukázala v autokrosu koncepce pohonu čtyř kol? Cílem této kapitoly je věnovat se specifikám konstrukce prvních bugin. Dále bych rád objasnil, jaké motory byly ideální pro autokrosové úpravy. K této kapitole budu nejvíce čerpat z publikace Stavba autokrosových automobilů, jejímž autorem je bývalý autokrosový jezdec Václav Král. Domnívám se, že mi také tehdejší techniku přiblíží články ve Světě motorů, kde se autokrosové tématice věnoval Dalibor Janek. Taktéž předpokládám, že naleznu články v periodikách Automobil a Motoristická současnost-za volantem. Svou bakalářskou prací bych rád přispěl k ucelenému obrazu událostí, které ovlivnily pořádání autokrosu ve Štikovské rokli. Rád bych objasnil okolnosti uspořádání prvního autokrosového klání a dalších závodů, jež pokračují dodnes. Domnívám se, že z mé práce bude zcela výstižné, proč se pořadatelé rozhodli pro autokros a několik let neorganizovali motokrosové závody. Chtěl bych vysvětlit mladší generaci, co znamenal v sedmdesátých letech autokros v Nové Pace. Pevně věřím, že má bakalářská práce bude přínosná dalším badatelům, kteří se budou zabývat tímto tématem. 10

12 2 První závodní klání ve Štikovské rokli Rokle se nachází ve Štikově, což je místní část Nové Paky. Město má s pořádáním motoristických závodů mnoholetou tradici. Za první republiky se zde jezdil takzvaný Krakonošův okruh, v němž startovaly tehdejší automobily a motocykly. Po vypuknutí druhé světové války se přerušily všechny motoristické disciplíny. Pouze v průběhu války se uspořádal takzvaný Vitvarův okruh, ve kterém se závodilo na bicyklech. Po válce místní obyvatelé založili organizaci Autoklubu republiky Československé. Velkým iniciátorem byl dřívější motocyklový a automobilový závodník Antonín Vitvar. 1 Již v červenci 1946 uspořádali členové AKRČs Novopacký okruh. Jednalo se o rychlostní závod motocyklů ulicemi města a jeho vítězem se stal Vitvar na Jawě. Okruh se jezdil do roku Velkou motoristickou osobností v Nové Pace byl Antonín Vitvar, který v třicátých letech závodil za tým Čs. Trophy na mezinárodní motocyklové šestidenní. 3 V předválečné době jel i prestižní Rally Monte Carlo, kde se na Jawě 750 umístil ve své třídě na 8. místě. Následovala válečná pauza, ale ihned poté ve své sportovní kariéře pokračoval. Reprezentoval Československo v motocyklové mezinárodní soutěži. 4 Zvítězil v 273 závodech, například v Mezinárodní ceně Prahy, v Závodu družby národů v Brně, v Dunajském poháru v Bratislavě, ve Svatokopeckém okruhu v Olomouci, v Mezinárodním závodě v Táboře 5 V roce 1952 ukončil svoji závodnickou kariéru. Nicméně v roce 1955 se vrátil a absolvoval Velkou cenu Československa v Brně. V nejsilnější třídě dojel na 3. místě a v tu dobu mu bylo již 51 let. 6 V padesátých letech patřil k nejlepším silničním závodníkům v tehdejším Československu a byl dlouholetým členem Automotoklubu v Nové Pace až do své smrti v roce Postupem času po změně politické moci AKRČs zaniká. V roce 1951 byl založen Svaz pro spolupráci s armádou, zkráceně se nazýval Svazarm, jenž měl pod zášti- 1 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Trochu něco pro paměť. 3 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Trochu něco pro paměť. 5 BŘEZINA, Karel: Vitvar, in: Motoristická současnost, roč. 3, 1971, č. 1, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Trochu něco pro paměť. 7 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s

13 tou všechny sportovní organizace na novopacku. 8 Konec čtyřicátých a počátek padesátých let patřil motokrosu. V Nové Pace se první motokrosy jezdily na dřívějším staveništi dnešního sportovního stadionu. 9 V roce 1957 sportovní organizace Rudá hvězda poprvé uspořádala motokrosový závod ve Štikovské rokli. 10 Na Štikovskou rokli zavzpomínal pan Jaroslav Vágenknecht. Když se na to přišlo, na tuhle Štikovskou rokli. to se vždycky jmenovalo Štikovská rokle nebo Údolíčko. já pamatuji, když jsme tam chodili lyžovat a když jsme tam chodili na borůvky. ty ochránci přírody by se dneska zbláznili, kdyby to viděli, co se z toho stalo. co člověk musí uznat, že to byla krásná příroda a my jsme z toho udělali todle. jenže v tý době se ledacos dalo dělat. se stavělo a neďálo se k tomu vůbec nic. nějaký plány a nebo nějaký povolení. za bolševiků byl v tomhle bordel, páč všechno bylo všech a nikoho nebylo nic. 11 Rád bych podotknul, že Štikovská rokle svým přírodním charakterem nabízela vše, co tehdejší motokros vyžadoval. Například poměrně vysoké převýšení a překonávání vodních výmolů a hrbolů. Minulý režim, jak je zmíněno, moc neřešil, kde se jezdilo a kdo vlastnil louky, pole, les Závodiště přežilo díky představitelům AMK, kteří v porevolučním čase pohotově jednali s vlastníky pozemků, kde se nachází dnešní autokrosová a motokrosová dráha. Od druhé poloviny padesátých let pořádal Automotoklub Nová Paka motokrosové závody, což si žádalo postupné úpravy rokle. 12 V tomto krásném prostředí vznikla tradice pořádat motokrosové závody. Jezdily se místní, krajské a oblastní závody Mistrovství Československa. Nejpopulárnějšími závody byly zimní motokros a Setkání mistrů. 13 Na konci šedesátých a sedmdesátých let začala motokrosu konkurovat nová mo- 8 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Trochu něco pro paměť. 10 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Pan Jaroslav Vágenknecht na základě rozhovoru 10. října 2015 v Nové Pace. 12 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Trochu něco pro paměť. 12

14 toristická disciplína nazvaná autokros. Autokros dorazil do Československa na rozmezí šedesátých a sedmdesátých let 20. století ze západních zemí, kde již delší dobu působil. Kořeny autokrosu najdeme za oceánem ve Spojených státech amerických. Obliba autokrosu v tehdejší motoristické společnosti byla na vzestupu a dorazila i do Podkrkonoší, kde se nachází závodiště ve Štikovské rokli. 14 Disciplína využívala jak závodnické schopnosti, tak i technické znalosti a v některých případech i nesmírné kutilství. Po celém Československu rostl počet závodníků s mechaniky, doplňovalo je množství fanoušků a také pořadatelských automotoklubů. Na faktory oblíbenosti vzpomíná Bohumil Kužel: Pro ty diváky to bylo zajímavý, furt se něco dělo. autokros prostě je zaprvé kontaktní sport odjakživa, další věc zlatý český ruce, to bylo na tom autokrose to hezký. když byly dvě buginy stejný to, už bylo moc. když se jel motokros, tak tam nastoupilo čtyřicet zetek. 15 V roce 1969 se jel první závod autokrosu v Přerově a o rok později jsme viděli i první televizní přenos autokrosu z Pardubic. 16 Závod se jel na stadionu, kde se v současnosti pořádá dostihový závod Velká Pardubická VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 16 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Propagační tiskovina, Mezinárodní autokros. 17 KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s

15 3 Autokros ve Štikovské rokli ve zkratce První televizní závod v Pardubicích nadchl členy AMK v Nové Pace a proto se rozhodli, že uspořádají autokrosový podnik. Po dlouhých úvahách bylo rozhodnuto, že se pojede na motokrosové trati ve Štikovské rokli. V roce 1971 byl vypsán seriál Poháru ČSR v autokrosu. Závodní speciály se dělily na objemové třídy motorů do 1000 ccm a přes 1000 ccm. Závod se jel formou rozjížděk 21. listopadu 1971 v zasněžené rokli. Ve společném finále o Cenu n. p. SSaZ a ve třídě do 1000 ccm vyhrál František Erninger. Ve vyšší kubatuře přes 1000 ccm zvítězil Jiří Červa. 18 Erninger jezdil s buggy s pohonem čtyř kol a v Československu tato koncepce vyhrála poprvé. V Nové Pace se jel díky sněhové pokrývce první zimní autokros a vysílala ho přímým přenosem Československá televize. Pořadatelé získali pozitivní reakci od jezdců i diváků. Tento závod odstartoval tradici v pořádání autokrosu ve Štikovské rokli v dalších letech. 19 V příhodnějším termínu 22. července 1972 se jel druhý ročník novopackého autokrosu, který byl vypsán jako Mistrovství ČSR. Tento rok se rozmohla koncepce pohonu čtyř kol. Závod se odjel stejnou formou jako v minulém roce. Ve třídě do 1000 ccm zvítězil Bohumil Křesťan. V kategorii nad 1000 ccm zvítězil Jiří Červa, který vyhrál i společné finále. 20 Třetí ročník se odjel dne 18. srpna Na trati se poprvé objevila bezpečnostní svodidla. Mnoha změnami prošla i závodní dráha. Započaly se také přípravy na stavbu nové časoměřičské věže. Závod se jel v rámci Mistrovství ČSR. Ve třídě do 1000 ccm zvítězil Ing. Stanislav Landa. V kubatuře nad 1000 ccm triumfoval Miroslav Třešňák a společnou finálovou jízdu ovládl Milan Maťátko. 21 Čtvrtý autokrosový závod se v Nové Pace uskutečnil dne 17. srpna Tento rok se už autokros jezdil jako Mistrovství ČSSR. Během závodu se již využívala nová provozní budova s časoměřičskou věží. Organizátoři areál neustále zdokonalovali. V kategorii do 1000 ccm a ve společném finále zvítězil Ing. Stanislav Landa. Ve třídě 18 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. 20 Tamtéž, II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. 21 Tamtéž, 3. Novopacký autocross. 14

16 nad 1000 ccm vyhrál Bohumil Křesťan. 22 Jubilejní pátý ročník pořadatelé uspořádali dne 2. srpna Ve Štikovské rokli se nadále jezdil autokros i motokros. Tento rok organizátoři pořádali také prestižní závod v motokrosu, jenž se nazýval Setkání mistrů. Autokrosový závod se jel v seriálu Mistrovství ČSSR stejným systémem jako v předešlých letech. Ve třídě do 1000 ccm a ve společném finále triumfoval Jaroslav Povondra. Ve vyšší třídě nad 1000 ccm zvítězil Miroslav Třešňák. 23 Ve Štikovské rokli se dne 27. června 1976 odjel autokrosový závod Mistrovství ČSSR. Od této sezóny se zavedly nové objemové třídy motorů do 1150 ccm a přes 1150 ccm. Společná finálová jízda se nejela a Cenu n. p. SSaZ získal jezdec s nejrychlejším časem. V kategorii do 1150 ccm vyhrál Jaroslav Povondra a ve vyšší třídě zvítězil Karel Havel. 24 V roce 1977 došlo k zákazu pohonu čtyř kol. Novopacký autokros organizátoři uspořádali dne 17. dubna. Závod ve třídě do 1150 ccm vyhrál Jaroslav Povondra a v kategorii nad 1150 ccm zvítězil Bohumil Křesťan. 25 Členové AMK usilovali o pořádání autokrosového závodu, který by byl součástí Evropského poháru. Nejdříve organizátoři museli uspořádat mezinárodní závod, jenž se jel ve dnech června V blízkosti závodiště se započalo s výstavbou hotelu. Tento závod sloužil jako zkouška pro pořadatele, zda dokážou připravit závodiště evropského standartu. Muselo dojít k rozsáhlé přestavbě trati, aby splňovala všechny regule FIA. Na této dráze se jezdil pouze autokros. Závodu se zúčastnili i jezdci ze zahraničí a odjel se bez rozdělení objemových tříd. Zvítězil Jaroslav Povondra. Po celý závodní víkend pořadatelé dokazovali, že jsou schopni pořádat závod Evropského poháru. 26 První autokrosový závod Evropského poháru se odjel ve dnech července Nová Paka jako jediná v ČSSR pořádala takto významný závod. Pořadatelé neustále zdokonalovali areál ve Štikovské rokli. Závod se jel obdobným systémem jako 22 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS Tamtéž, 6. AUTOCROSS Tamtéž, AUTOCROSS 17. dubna VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s

17 v předešlém roce a zúčastnili se ho jezdci z pěti států. Za neustálého deště zvítězil Němec Willy Rösel. Pořadatelé zvládli zorganizovat závod na jedničku a v následujících letech nadále pořádali Mistrovství Evropy v autokrosu ve Štikovské rokli Uskutečnění prvního autokrosu 21. listopadu 1971 ve zkratce Závod, který se jel v Pardubicích, vyvolal u lidí na novopacku velký zájem o autokros, proto začali členové AMK přemýšlet o uspořádání autokrosového závodu v Nové Pace. V posledních letech Automotoklub v Nové Pace obstojně pořádal v rokli motokrosové závody. Štikovská rokle si získávala čím dál tím větší podvědomí u závodníků i fanoušků. Při vážných úvahách členů novopackého automotoklubu bylo nepředstavitelné uspořádat závod v rokli, protože nabízela velmi členitý terén pouze pro motokrosové speciály. Podle tehdejších odhadů by terén autokrosové stroje jen těžko zvládly. Vyvstala nejtěžší otázka, kde se závod pojede? Hledaly se lokality kolem města i v blízkém okolí. Jedním z míst, které přicházelo v úvahu, byl pozemek, kde dnes stojí autoservis na Vlkově. V tehdejší době to byla málo obdělávaná louka s úvozovou cestou. 28 Nedaleko se nachází sídliště a benzinová pumpa. Bývalý motokrosový závodník a člen Autoklubu v Nové Pace pan Ladislav Tejchman na tuto situaci vzpomíná: když přijíždíte k těm benzinovým pumpám, tak na pravý straně je sídliště, tam jsme to měli vyhlídnutý, protože jsme viděli, kde se to už předtím u Boleslavi na Radouči jezdilo, to bylo všechno na rovině, to nebyly žádný kopce a takovýhle převýšení. 29 Předseda Autoklubu pan Bohumil Kužel také dodává:... v té době, když se řeklo, že se pojede autokros, tak se nepočítalo, že se to pojede v rokli. 30 Tehdy u sídliště bylo mnoho hromad hlíny ze staveb budov. Pořadatelé původně plánovali, že se hlína rozhrne a patřičně upraví pro autokrosový závod. 31 Činovníci Automotoklubu v Nové Pace neměli s autokrosem žádné zkušenosti a 27 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. 29 Pan Ladislav Tejchman na základě rozhovoru 9. října 2015 v Nové Pace. 30 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 31 Tamtéž. 16

18 proto sledovali závody jinde, například v Kosmonosech a Pardubicích. V tehdejší době se jinde závody jezdily skoro na rovině bez významných převýšení. To byl důvod, proč uvažovali o této nepříliš atraktivní lokalitě u sídliště. Velkou zásluhu na tom, že se nakonec auta do rokle dostala, měl vlastně tehdejší vedoucí výroby Československé televize pan Luděk Kutil, který řekl: Proč byste to v rokli nezkusili, o to bude zajímavější závod. 32 Tento výrok vlastně způsobil, že se organizátoři rozhodli závod v autokrosu situovat do prostředí Štikovské rokle. Na podzim roku 1970 byli novopačtí pořadatelé pozváni do Prahy na poradu. Projednávalo se, kdo má opravdu zájem a patřičné kompetence na organizování pořádání závodů v autokrosu. 33 Na okolnosti a průběh pražského zasedání vzpomíná Ladislav Tejchman:... My jsme tenkrát byli pozvaný do Prahy, kteří zájemci jako o to měli zájem, a tak se v roce sedmdesát uskutečnila porada, bylo vybráno asi šest nebo sedm pořadatelů a mezi nimi, již byla Nová Paka.... Když si na to vzpomenu zpátky, tak všechny si nás pozvala televize a říkali, že některý závody budou přenášeny Českou televizí, v té době Československou, a nějakým způsobem se mi podařilo nakouknout do těch papírů, kde bylo napsaný, že první dva závody v roce, což byl nějaký duben a poslední dva závody v listopadu. 34 Následně ÚAMK vyhlašoval termíny závodů a přítomní členové automotoklubů se na ně hlásili. Novopačtí uvažovali, že by bylo dobré, kdyby na závod přijela televize. Dále z rozhovoru s panem Tejchmanem: Poradili jsme se s chlapama z autoklubu, protože v tu dobu, když to vezmu v těchto letech kolem toho sedmdesátého roku, to tady ještě byl do května sníh. a když řekli termín 21. listopad, říkám Nová Paka a týden po nás Brno, tak oni potom řekli, tyhle dva závody na začátku roku a tyhle ty dva poslední bude přenášet přímým přenosem Československá televize. 35 Činovníci novopackého AMK měli s pořádáním motoristických závodů náležité zkušenosti a proto měli patřičné ambice pořádat autokrosový závod za přítomnosti televize. Dále chtěli ještě více zvýšit popularitu Nové Paky. V tehdejší době televize znamenala největší publicitu vůbec ze všech mediálních prostředků. Reakci ostatních členů a pomocníků AMK vystihl Ladislav Tejchman:... když jsme s tím přijeli do Paky, tak nám každý říkal, vy jste blázni, na takovýto termín, jo? Dyť to už tady bude sníh. A my jsme říkali, 32 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Pan Ladislav Tejchman na základě rozhovoru 9. října 2015 v Nové Pace. 34 Tamtéž. 35 Tamtéž. 17

19 ale to nebude ještě. 36 Časový termín pořadatele velmi tlačil a měli před sebou spoustu práce. Automotoklub Svazarmu v Nové Pace ustanovil ředitelství v čele s Ladislavem Tejchmanem. Funkci tajemníka vykonával Milan Slaboch. Hlavního pořadatele zastával Josef Rejnart a vedoucího tratě Jiří Nýdrle. Za těmito lidmi se skrývalo mnoho dalších funkcionářů a brigádníku. 37 Musela proběhnout úprava tratě tak, aby to tehdejší autokrosová technika vůbec zvládla. V místech, kde to bylo možné, se dráha rozšířila a motokrosové skoky se vynechaly. Neupravovala se jenom trať, ale i celý areál. Vybudovaly se stanoviště pro televizní kamery, komentátorské kabiny, trafostanice a příjezdové cesty. Stála zde dřevěná věž, postavená v šedesátých letech, která už zdaleka nevyhovovala a proto se musely přivézt různé mobilní obytné přívěsy. Mezi nimi i vojenský štábní vůz, jenž ochraňoval časoměřiče před nepříznivými povětrnostními vlivy. Celkem se odpracovalo 1500 brigádnických hodin, což představovalo v roce 1971 hodnotu Kčs. 38 Závod se řadil do Poháru ČSR, což byla tehdejší nejvyšší soutěž v autokrosu. Podnik se jel systémem bodovaných rozjížděk, což je dnes obvyklé při ploché dráze motocyklů. Platil systém každý s každým. Jezdci z každé rozjížďky sbírali body a s nejvyšším počtem postupovali do finálové jízdy, kde se rozhodovalo o vítězi. 39 Tehdy se závodilo ve dvou kategoriích, které se dělily dle zdvihového objemu motoru. První třída do 1000 ccm a druhá nad 1000 ccm. Následovala ještě společná finálová jízda o vítěze Ceny n. p. Sil- 36 Pan Ladislav Tejchman na základě rozhovoru 9. října 2015 v Nové Pace. 37 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. 38 Bu.: Poprvé autokros, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 273, s. 8. Tento údaj by znamenal, že by brigádník pobíral neúplných 67 Kčs. Na tehdejší dobu se mi tento údaj zdá poněkud nesmyslný. Kolik jsem si mohl koupit? Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: - Český statistický úřad uvádí 1997 Kčs, jako průměrnou mzdu v roce Při předpokladu, že má měsíc čtyři týdny a například zaměstnanci v továrně pracovali šest dní v týdnu po osmi hodinách. Znamená to, že odpracovali 192 hodin za měsíc. Tento údaj v podílu s průměrnou mzdou znamená 10,50 Kčs na hodinu. Přikláním se k tomu, že údaj celkové částky byl poněkud nadhodnocen. Kdyby cena činila Kčs, tak by brigádník pobíral v té době reálných 6, 60 Kčs. Může se jednat i o chybu autora článku, jenž napsal o nulu navíc. 39 Autokros ve Štikovské rokli, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 44, s

20 niční stroje a zařízení v Nové Pace. 40 Nemilé překvapení a trauma pro pořadatele připravilo počasí. Dva dny před závodem napadlo 10 až 15 centimetrů sněhu. 41 Odvolat závod nepřipadalo v úvahu. Proto organizátoři jeli na letiště do Pardubic a Hradce Králové, vyjednávat zapůjčení Tatry s tryskovým pohonem. Tento stroj se tehdy používal na rychlé vyfukování sněhu na ranvejích. Pro pořadatele vyjednávání skončilo neúspěchem. Organizátoři trať vyhrnuli a povrch díky mrazu patřičně umrzl. Pomohly místní továrny, které zapůjčily dopravní vozy. Těmi se na trať navozil posyp v podobě škváry. 42 V neděli se mohl závod od 12:45 uskutečnit. Automotoklub Nová Paka z pověření ÚNV AMK Svazarmu ČSR hostil desátý závod v Poháru ČSR. Přítomna byla motoristická redakce Československé televize. 43 Závod se pořádal i přes nepříznivé podmínky ve Štikovské rokli, kde trať měřila 800 metrů a její převýšení činilo zhruba 15 metrů. Do závodu odstartovalo dvacet jezdců ve třídě do 1000 ccm a sedmnáct závodníků v kubatuře nad 1000 ccm. 44 Bývalý ředitel závodu Ladislav Tejchman vzpomíná: samozřejmě sníh napadnul. tak jsme snad jeli do Pardubic na letiště, ale nakonec to nedopadlo, takže ono to jako malinko odtálo a zmrzlo to a my jsme ten kopec posypali, no a jezdilo 40 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. 41 KOPIC, Jaroslav. Autokros aneb Káry jedou terénem, s V literatuře se uvádí dva dny před závodem, jednalo se o rozhovor s Ladislavem Tejchmanem. Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. Uvedl, že sníh napadl v noci ze čtvrtka na pátek. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. V kronice je uvedeno den před závodem. VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 67. Autor uvádí tu noc před závodem napadla dosti velká vrstva sněhu. Přikláním se k tomu, že sníh napadl dva dny před závodem, protože pořadatelé odjeli vyjednávat na letiště a také vyhrnuli všechen sníh z dráhy, poté posypali trať škvárou. Domnívám, že by organizátoři tyto činnosti za jeden den nestihli. 42 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 43 V. M.: Motoristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Pohár ČSR Stejný počet startujících také uvádí literatura VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 66. Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Nicméně Pochodeň ve svém článku Nečekaný vítěz uvádí, že do závodu odstartovalo devatenáct jezdců ve třídě do 1000 ccm a patnáct jezdců ve třídě přes 1000 ccm. Tento rozdíl si vysvětluji, že startovní listina byla nahlášena a sepsána s časovým předstihem a někteří přes nepříznivé počasí či jiné okolnosti do Nové Paky vůbec nedorazili. Přikláním se k počtu z kroniky a použité literatury. 19

21 se. Byl to vlastně první autokros a ještě byl na sněhu. 45 Za favority odborníci považovali vedoucího závodníka Milana Žida z AMK Mladá Boleslav a Jiřího Červu z AMK Doubrava. Do konečných bojů ve třídě do 1000 ccm se probojovali opravdu ti nejlepší, ale překvapivé vítězství si odnesl soukromý jezdec AMK Čísovice František Erninger na voze Wartburg Buggy. Na druhém místě závod dokončil jezdec mladoboleslavské automobilky Milan Žid a třetí byl rovněž mladoboleslavský Karel Štrébl, oba se stroji Škoda Buggy. 46 Ve druhé třídě nad 1000 ccm jsme viděli zajímavé souboje a vzrušující okamžiky. Zaslouženým vítězem se stal Jiří Červa. Jeho jízda byla taktická a rozvážná od prvních kol. Startoval se strojem Drupol Buggy 110 a toto vítězství mu dávalo velkou naději na celkové prvenství v Poháru ČSR. Na druhém místě skončil Miroslav Fousek z AMK Škoda Mladá Boleslav se speciálem Škoda Buggy 110. František Táborský z AMK VÚ Pardubice se umístil na třetím místě. 47 Před závěrečnou jízdou se snesli nad závodištěm svazarmovští výsadkáři z hořického aeroklubu, kteří vyplnili prázdné místo v programu. Společnou finálovou jízdu vyhrál František Erninger před Miroslavem Fouskem a Jiřím Červou. Poslední závodní 45 Pan Ladislav Tejchman na základě rozhovoru 9. října 2015 v Nové Pace. 46 Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. Uvádí na třetím místě Václava Krále z AMK Bílá Labuť. Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Pochodeň ve výsledkové listině uvedla, vítěze Jiřího Červu, na druhém místě Václava Krále a na třetím místě Miroslava Fouska. Tato záměna druhého a třetího místa mohla vzniknout chybou redaktora, který pořadí prohodil. Můžeme také připustit chybu komentátora, který takto výsledek chybně vyhlásil v rozhlasu. Fotografie z kroniky nám zachycuje stupně vítězů finálové jízdy. Na této fotografii stojí na druhém místě Miroslav Fousek, kde jsou patrné dva stříbrné věnce na krku. Přikláním se k tomu, že se v kubatuře nad 1000 ccm umístil jako druhý M. Fousek. V. M.: Motoristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s. 4. Uvádí ještě jiné pořadí 1. Jiří Červa AMK Doubrava, 2. Miroslav Fousek AMK Mladá Boleslav, 3 František Táborský AMK VÚ Pardubice. AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč. 4, 1972, č. 2, s. 20. Tabulku celkového hodnocení Poháru ČSR vytvořila redakce Motoristická současnost. Ta uvádí stejné výsledky jako Předvoj. Vysvětlením může být pozdější úprava pořadí, na základě po závodní diskvalifikace nebo prvotní záměna čísel vozů Václava Krále a Františka Táborského. Tabulka je dle mého usouzení nejobjektivnější, a proto se přikláním k umístění, které uvádí Předvoj a Motoristická současnost. 20

22 podnik se jel dne 28. listopadu v Brně, kde se rozhodlo o celkovém prvenství. 48 Na první závod vzpomíná tehdejší student pan Bohumil Kužel:... tady byli takoví, kteří měli jenom ty předokolky.... postavený z těch Trabantů a z Wartburgů.... tak prostě přijeli tady dolů pod kopec,... tady to otočili, vycouvali to sem nahoru na kopec.... a už zase jeli dál, to byl kabaret.... První autokros, kde vyhrála čtyřkolka. 49 Pan Kužel popisuje buggy s pohonem jedné nápravy, která nemohla vyjet stoupání v úseku za startem. Rád bych podotknul, že vyhrál František Erninger, který závodil jako jediný se čtyřkolkou. Jeho buggy neměla nejvýkonnější motor, ale v tomto těžkém terénu mu pohon obou náprav zajistil dobré trakční vlastnosti. Od tohoto bizarního závodu se nad touto koncepcí zamýšlelo mnoho jezdců a mechaniků. V dalších letech došlo k velkému zastoupení čtyřkolek v autokrosu. Závod byl prvním autokrosem v Nové Pace a také prvním zimním autokrosem v Československu. Okruh byl velmi náročný a vzhledem k počasí je obdivuhodné, že jeho členitost tehdejší upravená auta či první buginy úspěšně zvládly. Jezdci jezdili s upravenými auty značky Škoda, Wartburg nebo Trabant. Účastnily se také dvě Tatry 603. K vidění byl i speciální vůz exmistra Evropy v motokrosu, zasloužilého mistra sportu Jaromíra Čížka, který měl ve své bugině dva motory Wartburg. 50 Závod slavil úspěch u jezdců i diváků. V neděli navštívilo závodiště 2000 diváků. 51 Další nespočet příznivců sledovalo závod u televizních obrazovek. Rokem AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč. 4, 1972, č. 2, s. 20. Celkové umístění v Poháru ČSR ve třídě do 1000 ccm, 1. Žid, 2. Štrébl, 3. Křesťan. Třída nad 1000 ccm 1. Brunclík, 2. Červa, 3. Fousek. 49 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 50 Bu.: Poprvé autokros, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 273, s Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Pochodeň ve svém článku uvádí přítomnost 2000 diváků. V. M.: Motoristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s. 4. Týdeník Předvoj uvádí návštěvu až 4500 diváků. Tento rozdíl si lze vysvětlil několika způsoby. Přítomnost diváků podle časopisu Pochodeň mohla být odhadována podle počtu prodaných vstupenek. V tehdejší době určitě nebylo závodiště obehnáno plotem, tak se mohlo stát, že přišlo mnoho diváků jako neplatičů, a proto mohlo dojít při letmém počtu k návštěvě 4500 diváků. Nicméně žádný pramen ani literatura neuvádí cenu vstupného a je dost možné, že bylo pouze dobrovolné nebo žádné. Dalším vysvětlením vyšší uvedené návštěvy může být součet fanoušků, kteří za celý den prošli závodištěm. Rozdíl pravděpodobně nastal, že každý reportér odhadovaný součet diváků prováděl v jiný okamžik. Počasí nebylo moc příznivé pro fanoušky, vydrželi jen otužilci, a proto se přikláním k počtu 2000 diváků. 21

23 začala éra pravidelných televizních přenosů z motoristických podniků ve Štikovské rokli, což velmi pozitivně přispělo k prezentaci samotné Nové Paky. První závod dal základ tradici autokrosu ve Štikovské rokli a byl startem pro pořádání mnoha dalších ročníků Vyjádření jezdců Automotoklub Nová Paka po závodě připravil pro jezdce anketu, v které se chtěl dovědět mnoho informací. Vyjádření jezdců se v tehdejší době bralo velice vážně. AMK Nová Paka byl jediný, který něco takového vytvořil. Při analýze výsledků je patrné, že nejenom přírodní dispozice Štikovské rokle řadily tento závod k nejoblíbenějším. Účastníci závod v rokli hodnotili pozitivně také díky práci, kterou odvedli pořadatelé. Počasí tento závod ovlivnilo natolik, že nebylo možné zajet s doprovodnými vozidly do rokle k buginám, což účastníci závodu hodnotili negativně. Dále si jezdci často stěžovali na nízké takzvané náhrady. Náhrady znamenaly peněžní sumy, které se vyplácely jezdcům. Suma byla příspěvkem na benzín, cestovní výdaje, drobné opravy a ubytování. Výši náhrad stanovoval dle tehdejších směrnic ÚV AMK Svazarmu ČSR. Na rok 1972 se slibovaly vyšší náhrady. V tehdejší době závodníci neplatili žádné startovné. Při vyhlášení se udělilo několik věcných cen v hodnotě 5000 Kčs. Aktéři vytkli jen minimální nedostatky. Tento pozitivní ohlas dal tímto základ k dalšímu konání závodů s rozhodnutím, že se autokros konal po další léta ve Štikovské rokli. Do 15. prosince 1971 poslalo 19 jezdců svoje odpovědi, z nichž byla anketa vyhodnocena. Podotýkám, že napadaný sníh negativně ovlivnil i zmíněnou anketu Skvělá repríza v rokli Předešlý premiérový ročník se stal úspěšným základem pro další roky. Tento stále nový sport diváky i jezdce velmi nadchl. Nicméně největší zápal do autokrosu měli novopačtí pořadatelé, kteří se okamžitě začali připravovat na nový závod. 53 Druhý ročník v autokrosu se jel z pověření ÚV AMK ČSR v přívětivějším a netradičním termínu v sobotu dne 22. července 1972 na závodišti Štikovské rokle. Závod se zařadil do tehdejší 52 AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč. 4, 1972, č. 2, s Viz. Textové přílohy, Příloha č. 1: Anketa jezdců po prvním závodě ve Štikovské rokli. 53 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. 22

24 nejvyšší autokrosové soutěže Mistrovství České socialistické republiky. Nová Paka se jela jako sedmý podnik z deseti závodů. 54 Závod pořádal AMK Svazarmu Nová Paka pod záštitou ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra a ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení Nová Paka. Závod vysílala Československá televize v přímém přenosu od 14:30 do 16:30 hodin. Štikovská rokle si žádala po předešlém roce mnoho úprav. Délka okruhu zůstala přibližně stejná, a to 800 metrů. Výškový rozdíl činil okolo 20 metrů. Vozovku představoval travnatý porost a písek. Největší změnu provedli organizátoři v šířce trati, která měřila po celé délce minimálně 12 metrů. Tato úprava sloužila pro zlepšení předjíždění. Startovní sektor byl až 25 metrů široký, což umožňovalo ihned po startu bojovat o pozice. 55 V autokrosu byl a stále je start jeden z nejdůležitějších okamžiků v celé jízdě. V areálu však stále chyběla regulérní časoměřičská věž. Na okruhu se nacházela pouze provizorní dřevěná věž, u které ještě stála malá tribunka z březových klacků. 56 V žádném případě nevyhovovala svému účelu a nadále se to řešilo mobilními jednotkami. 57 Bývalý závodník, výtvarník, designer a návrhář karoserií Václav Král k tomuto závodu vytvořil pro Novou Paku emblém. Tradičně se používal při závodech autokrosu ve všech tiskovinách. 58 Král byl pouze průměrným jezdcem, ale zato velkým umělcem. 59 Jeho zábavné autokrosové karikatury byly k vidění v motoristických magazínech. 60 Za potencionální vítěze široká veřejnost považovala Františka Erningera a celou sezonu ve třídě do 1000 ccm bezchybného Jaroslava Povondru. Dalšími favority byli jezdci z AZNP Mladá Boleslav Karel Štrébl, Miroslav Brunclík a z ostatních automotoklubů Jaromír Čížek, Václav Král, Jiří Červa, Bohumil Křesťan a Ing. Stanislav Landa. 61 Závod se jel stejnou formou jako v minulém roce. Nejprve jezdci absolvovali rozjížďky, opravné jízdy a poté finále. Jednotlivých rozjížděk se účastnilo 10 jezdců a 54 Autocross se blíží, in: Předvoj, roč. 13, 1972, č. 28, s Tamtéž. 56 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 57 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. 58 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Beseda s jezdci Mladé fronty 15. dubna 2016 ve Štikově. 60 Viz. Obrazové přílohy: Obr. č. 11: Karikatury Václava Krále. 61 Bu.: Jaká bude repríza?, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 169, s

25 čtyři z nich postoupili do finále. Stejným systémem se jely opravné jízdy. Ve finálové jízdě nastoupilo 12 jezdců. Speciály byly rozděleny do dvou tříd, a to do 1000 ccm a nad 1000 ccm. Startovat ve třídě do 1000 ccm mohli pouze nejlepší jezdci, kteří byli na základě výsledků z minulého roku vybráni ÚV AMK ČSR. Do výběru patřilo celkem 40 jezdců. Nastala-li situace, že bylo podáno méně přihlášek, mohl pořadatel přizvat jezdce z III. výkonnostní třídy. Sobotní den se zakončil finálovou jízdou obou kategorií. V tomto finále se soutěžilo o Cenu ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra. Zvláštní Cena Redakce časopisu Zápisník se udělovala nejlepšímu závodníkovi se soukromým vozem. 62 Závodu se zúčastnilo 35 jezdců z dřívějších 46 přihlášených v obou kategoriích. 63 Nakonec bohužel nepřijeli zmiňovaní autokrosaři Štrébl, Trojan a minulý vítěz Erninger. Diváci viděli urputné a zajímavé souboje v každém kole. Celý víkend vládli jezdci Červa a Křesťan. Ve startovním poli se objevila i jediná žena Eva Voženílková z AMK Pardubice, ale bohužel se její vůz již v úvodu jízd porouchal. Jezdkyně přijela do rokle s manželem Jaroslavem Voženílkem, který závodil ve třídě nad 1000 ccm. V třídě do 1000 ccm zvítězil Bohumil Křesťan z AMK Velké Meziříčí. Druhou příčku obsadil Jiří Chalupa z ARC Brno. Stupně vítězů doplnil Jan Kuželka z AMK Narex Praha. Ve finálové jízdě v kubatuře přes 1000 ccm zvítězil Jiří Červa z AMK Mototechna Mladá Boleslav. Druhý skončil Zdeněk Řešátko z AMK Kladno a třetí dojel Václav Král z AMK Bílá Labuť. Vrcholem sobotního dne byla společná finálová jízda, která dojela v pořadí Jiří Červa, Zdeněk Řešátko a Václav Král. 64 Závod sledovalo 4000 diváků, kteří viděli vzrušující okamžiky v obou třídách. 65 Nespočet fanoušků vidělo přímý přenos u televizních obrazovek. Na regulérnost závodu dohlíželo ředitelství závodu v čele s La- 62 Autocross se blíží, in: Předvoj, roč. 13, 1972, č. 28, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. Bu.: S optimismem, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 172, s. 4. Článek uvádí 34 startujících jezdců, což byla pravděpodobně chyba autora článku. 64 Tamtéž. 65 Tamtéž. Kronika automotoklubu uvádí pouze 4000 diváků. Bu.: S optimismem, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 172, s. 4. V článku se uvádí 7000 diváků. Rozdíl si vysvětluji, že pořadatelé prodali pouze 4000 vstupenek. Diváci, kteří nechtěli platit vstupné, mohli do rokle vstoupit lesními pěšinami, kde nebyl žádný výběrčí. V dostupných dokumentech, ale není uveden žádný údaj o prodeji vstupenek. Počet 7000 může znamenat diváky, kteří prošli areálem po celý den. Připouštím také špatný odhad reportéra a kronikáře. Přikláním se k počtu 4000 diváků, protože se mi údaj v Pochodni zdá přehnaný. 24

26 dislavem Tejchmanem. 66 Ve druhém ročníku v příhodnějším termínu organizátoři prokázali svoji kvalitu a odhodlání. Poučili se ze svých předešlých chyb a brali na vědomí připomínky v již zmiňovaném dotazníku. Tento rok nebyl žádný problém s parkovištěm pro doprovodná vozidla. Ukázalo se, že se v rokli dají v jeden rok uskutečnit závody v autokrosu i v motokrosu. 3.3 Třetí ročník s ohledem na bezpečnost Tradičně se po roce autokros navrátil do Štikovské rokle. Z pověření ÚV AMK ČSR pořádal AMK Svazarmu v Nové Pace pátý závod seriálu Mistrovství ČSR v autokrosu. Podnik se jel v sobotu dne 18. srpna Přímý přenos vysílala Československá televize od 13:00 hodin. 67 Pořadatelé se snažili co nejvíce zdokonalit závodiště ve Štikovské rokli. Je samozřejmé, že by nic nešlo bez patřičné finanční a materiální podpory. Která organizace nejvíce napomáhala tehdejšímu autokrosu v rozvoji, na to vzpomíná pan Kužel: byl to vlastně podnik správy Ministerstva vnitra pro dopravu. 68 Podoktnul bych, že ve výpovědi se jedná o n. p. Silniční stroje a zařízení. Tento podnik náležel Správě pro dopravu pod záštitou Ministerstva vnitra. Dále pan Kužel vzpomíná, kdo tehdy pracoval na ministerstvu vnitra: ten někdo byl nějaký pan Dykast, ten byl jako obrovský nadšenec do toho autokrosu. takže, když jsme něco chtěli, šli jsme za panem Dykastem. samozřejmě on vzal telefon, někam zavolal, odněkud přišly nějaký peníze. vždycky se někde nějaký peníze našly. 69 Členové AMK dokázali tuto pomoc vždy patřičně využít a ocenit. Na jaře roku 1973 začala důkladná předzávodní příprava. Pořadatelé se nejvíce věnovali trati, aby se stala bezpečnější pro diváky i jezdce. Důvodem byly tragické okolnosti, které se přihodily tento rok na autokrosu. Tehdejší student Bohumil Kužel objasňuje opatření a instalaci svodidel: s panem Dykastem se vedlo jednání, že by jsme tady měli něco udělat. ty auta tady hrozně lítaj. protože před těmahle těma svodidlama se vlastně stal smrtelný úraz na autokrose v Jablonci nad Nisou. 66 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. 67 Mistrovství ČSR v Autokrosu, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 32, s Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 69 Tamtéž. 25

27 kde vyletělo kolo od buginy, zasáhlo to ženskou a hold nějaký to vnitřní krvácení. takže tady byl strach z toho, aby ty auta nevletěly sem do těch diváků, protože to by byl masakr. Dykast řekl: tak se tam daj svodidla, oni je neměli ani na státovkách. za pár dní, doslova za pár dní najednou přijela tatra z Bratislavy a že nám vezou svodidla. čtrnáct dní, tři neděle bylo do závodu. no jo, ale když nám Dykast poslal svodidla, tak to je musíme přidělat. 70 Na okruhu v úseku, kde se jelo ze startu do kopce, se nacházel na pravé straně divácký sektor. V tomto místě se instalovala první svodidla. Tento prvek sloužil zejména k posílení bezpečnosti diváků, ale i jezdců. Štikovskou rokli můžu označit jako průkopníka tratí se svodidly. Tento bezpečnostní prvek sehnat a koupit nebylo jednoduché. Jel se zde první autokrosový závod s bezpečnostními svodidly, která lemovala část tratě. Po ukončení závodu na otázku, jak se svodidla osvědčila, odpověděl Milan Maťátko: Každopádně jako velmi účelné zařízení, které přispívá k vyšší bezpečnosti jezdců i diváků. Navíc se projevila jejich funkčnost. Zamezují úmyslnému vyjíždění z tratě, které mnohdy způsobovalo neregulérní předjíždění. V Pace by však mohla být o něco nižší. 71 S těžkou mechanizací organizátoři srovnávali díry, prohlubně a celkově velmi hrbolatý povrch. Po všech úpravách okruh měřil cca 820 metrů. V porovnání s minulým rokem se trať drobnými změnami prodloužila o dvacet metrů. Převýšení dráhy činilo okolo dvaceti metrů, což kladlo poměrně velké nároky na techniku a jezdecké umění. Vedoucí tratě pan Jiří Nýdrle při úpravách vždy kladl důraz na bezpečnost, náročnost a na místa, která byla vhodná k předjíždění. V rokli se nadále pořádalo mnoho závodů ročně a tím nastával problém, aby se tratě vzájemně nenarušovaly. Pozemek pro parkoviště závodních strojů mezi lesy nad roklí byl uklizen a oplocen. Veškerá práce před závodem vyžadovala mnoho hodin funkcionářů a brigádníků. Dále se také započaly přípravy na stavbu nové provozní budovy s časoměřičskou věží. 72 Ředitelskou funkci zastával Ladislav Tejchman, který měl k ruce dva zástupce, Miroslava Bartoše a Jana Nožičku. Hlavního pořadatele zastával pan Ladislav Kozák. 70 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 71 Ph.: Mikrorozhovor s M. Maťátkem, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 198, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 3. Novopacký autocross. 26

28 Rozhlas poskytl radioklub Nová Paka s hlasatelem Petrem Hašem. 73 Na závod dohlíželi také delegovaní činovníci. V čele sportovních komisařů byl Oldřich Řezníček, který měl k ruce pět časoměřičů a tři technické komisaře. 74 V obecenstvu se nacházelo čestné předsednictvo a čestní hosté závodu. 75 K uspořádání závodu pomohlo mnoho okolních organizací. 76 V závodě startovalo 41 jezdců z toho 20 ve třídě do 1000 ccm a 21 ve třídě nad 1000 ccm. 77 Závod se jel stejným systémem jako v předešlých letech. Z nižší kubatury postoupilo z obou rozjížděk a jedné opravné jízdy do finále dvanáct nejlepších. Ve finále zvítězil Ing. Stanislav Landa z Trialu Mladá fronta. Na druhém místě skončil Milan Maťátko z ASK Karlovy Vary a třetí dojel Jindřich Kottek Trial Mladá fronta. 78 Stroje na stupních vítězů poháněly motory Wartburg, o kterých je více zmíněno v kapitole Autokrosová technika v letech Ve třídě nad 1000 ccm vyhrál Miroslav Třešňák z ASK Karlovy Vary s motorem VAZ Druhý se umístil Václav Král z MTX Praha s motorem Tatra 603. Stupně vítězů doplnil Jaroslav Voženílek z Kovopodniku Pardubice. Jeho vůz poháněl motor VAZ Na závěr následovalo již tradiční společné finále o Cenu n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace. Zvítězil Milan Maťátko, druhé místo obsadil Václav Král a na třetím místě dojel Miroslav Třešňák. Po celý den se na dráze odehrávaly napínavé boje mezi nejlepšími autokrosaři v republice. 79 Navzdory novopacké pouti do Štikovské rokle dorazilo pět tisíc diváků a mnoho 73 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 3. Novopacký autocross. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 2: Ředitelství závodu v roce Tamtéž. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 3: Delegovaní činovníci závodu v roce Tamtéž. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 4: Čestné předsednictvo a čestní hosté v roce Tamtéž. Seznam všech složek, které se podílely na uspořádání závodu. MNV Štikov, MěOVB Nová Paka, ČSSS Bělá u Pecky, Sokol Stará Paka, ČSČK Štikov, ÚNV Nová Paka, ČSPO Nová Paka, ZO SSM ZPA Nová Paka, Výběrčí služba Poděbrady. 77 Tamtéž. Závodu se dle nominačních listin účastnilo 41 jezdců, ale v tomto seznamu není uveden Milan Maťátko, který závod absolvoval. Nominační listiny se dělaly s určitým předstihem. Opravdový počet startujících můžeme doložit startovací listinou, kterou jsem v archivu Autoklubu v AČR Nová Paka nenalezl. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 5: Nominační listina závodníků v roce V. G.: Novopacký autokros na výbornou, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 33, s. 4. Uvádí, že závodil za tým Sokolov, což není pravda. Milan Maťátko jezdil za tým ASK Karlovy Vary, pouze pocházel z nedalekého Sokolova. 79 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 3. Novopacký autocross. Ph.: Popáté o mistrovské body, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 197, s. 3. Uvádí chybnou in- 27

29 nadšenců sledovalo přímý televizní přenos. 80 Vítěz společné jízdy Miroslav Maťátko se po závodě podělil o své dojmy z Nové Paky. Jak obstáli v sobotu pořadatelé? Tak jako v minulých ročnících na výbornou. Snaží se udělat maximum pro jezdce i diváky. Byl jsem nedávno na exhibičním vystoupení našich autokrosařů v NDR. Závod tam byl připraven s příslovečnou důsledností a perfektností. Mohu říci, že ten dnešní se mu zcela vyrovnal. Do budoucna se však bude muset v rokli uvažovat o úpravě tratě, která je v současnosti dost rozbitá a velice na ní vozy trpí. 81 Jaká další novinka se v autokrosu připravuje? Snad dlouhé tratě. Chystáme takový závod na závěr sezóny v Karlových Varech. Výhodou je lepší regulérnost a co hlavně, projeví se daleko více kvality strojů i jezdců, zvláště jejich fyzická připravenost. 82 Z rozhovoru vyplívá, že pořadatelé mohli už v roce 1973 konkurovat evropským organizátorům. Tento fakt neplatil o trati, jež byla na evropské poměry krátká, příliš hrbolatá a pomalá. Hlavním důvodem těchto nedostatků byla skutečnost, že se v rokli pořádal ještě motokros, který měl úplně jiné požadavky než autokros. Velké výmoly a hrboly na trati jsou od nepaměti pro motokrosový sport přirozené. 3.4 Prvně s časoměřičskou věží V sobotu 17. srpna 1974 se za slunečného počasí konal již čtvrtý ročník novopackého autokrosu, jenž byl tradičně uspořádán v areálu ve Štikovské rokli. Závod se jel v rámci Mistrovství ČSSR na počest 30. výročí SNP. Bitvy v obou kategoriích i finálovou jízdu přenášela v přímém přenosu Československá televize. 83 formaci o Bohumilu Křesťanovi, protože třetí dojel Jaroslav Voženílek. přes nepodařený start zachránil reputaci B. Křesťan. Perfektní jízdou se ze sedmého místa dostal až na třetí pozici a odvezl si zelený věnec. 80 Ph.: Popáté o mistrovské body, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 197, s. 3. V. G.: Novopacký autokros na výbornou, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 33, s. 4. Regionální tiskoviny uvádějí návštěvu 5000 diváků. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 3. Novopacký autocross. Uvádí pouze 3000 diváků. Rozdíl si lze vysvětlit počtem prodaných vstupenek a počtem přítomných lidí v areálu. Bohužel žádný dokument nemluví o prodeji vstupenek, ale to nemusí znamenat, že se vstupné nevybíralo. Přikláním se k počtu 5000 diváků, protože Předvoj i Pochodeň se shodují a kronika byla psána s časovým odstupem. 81 Ph.: Mikrorozhovor s M. Maťátkem, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 198, s Tamtéž. 83 Zítra do Štikova, in: Předvoj, roč. 15, 1974, č. 33, s

30 Před závodním víkendem sdělil ředitel závodu pan Ladislav Tejchman, kteří jezdci by měli být k vidění: Celkem 40 nejlepších jezdců. Ve třídě do 1000 ccm potvrdili účast například Ing. S. Landa, J. Kottek, Ing. J. Polák (stáj Mladá fronta), M. Maťátko, F. Erninger, ve třídě přes 1000 ccm se očekává souboj mezi B. Křesťanem, s loňským mistrem J. Voženílkem, M. Třešnákem, V. Králem a dalšími. 84 V roce 1974 se jednalo o nejlepší autokrosaře v Československu a všichni jmenovaní do Nové Paky přijeli a ukázali své jezdecké umění. V rozhovoru se také stručně vyjádřil k trati, která měla travnatý a písčitý povrch: V nebezpečných úsecích jsme mimo jiné instalovali silniční svodidla, která mají zajistit zvýšenou ochranu diváků. 85 Organizátoři chtěli neustále docílit maximální bezpečnosti a odstranit nebezpečné výmoly na dráze. Vedle toho se také pracovalo na příjezdových cestách a oplocení parkoviště sportovních vozů. 86 Ladislav Tejchman se zmínil o motoristických událostech ve Štikovské rokli: Sobotní autokros bude už třetí velkou akcí v Nové Pace od zahájení motoristické sezóny. Navazuje na únorové finále zimních televizních motokrosů a na kontrolní soustředění našich, sovětských a polských reprezentantů v březnu před mistrovstvím světa. Čtvrtý závod uspořádáme ve Štikovské rokli 21. září ČSR pohár v motokrosu stopětadvacítek s vloženým národním závodem sajdkárů. 87 Ze sdělení je patrné, že autokrosový závod nepatřil v roce 1974 k těm nejvýznamnějším a ve Štikovské rokli byl upřednostněn motokros. Tato skutečnost dokládá, že závodní dráha se pro autokros nijak zásadně nezměnila. Tehdejší AMK po celý rok nezahálel a snažil se nabídnout divákovi mnoho příležitostí zhlédnout nejvyšší republikové motoristické závody. Ke konci rozhovoru na otázku, zda se od posledního závodu změnilo závodiště, pan Ladislav Tejchman odpověděl: Premiéru bude mít tolik očekávaná nová věž časoměřičů. Zatím rozestavěná je budova, která bude sloužit ředitelství závodu, časoměřičům a čestným hostům. V průběhu roku bude využívána jako klubovna našeho Automotoklubu. Oba objekty postavili svépomocí členové organizace v rámci akce Z v rekordně krátkém čase. Odpracovali při tom stovky brigádnických hodin. Jinak se trať 84 Bu.: Mikrorozhovor s Lad. Tejchmanem, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 191, s Tamtéž. 86 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. 87 Bu.: Mikrorozhovor s Lad. Tejchmanem, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 191, s

31 nezměnila, měří 820 m s dvacetimetrovým výškovým rozdílem. 88 Největší změna byla patrná již na první pohled, konečně se začalo s výstavbou provozní budovy s časoměřičskou věží. Práce probíhaly od konce dubna, ale věž se využívala už při autokrosovém závodě. 89 Věž se stavěla svépomocí v takzvané akci Z pod záštitou NV Štikov. Další peníze na stavbu se dostaly od státu pro mě neobjasněným způsobem. Budovu s věží stavěli členové automotoklubu a brigádníci. Řemeslnické práce trvaly zhruba tři měsíce. Chodilo se na ranní a odpolední směny. Na odpolední chodili lidé, kteří přišli již ze svého zaměstnání. Pracovalo se celý týden, v sobotu a také v neděli dopoledne. Pan Kužel jako student chodil celé prázdniny ráno i odpoledne, měl od všeho klíče a jako brigádník pobíral asi 5 Kčs za hodinu. 90 Celková stavba tehdy zabrala přes 4000 brigádnických hodin a celková hodnota činila Kčs. 91 Ve věži se nacházelo stanoviště časoměřičů a hlasatelů. V přízemí budovy se nacházela velká klubovna, sekretariát a sociální zařízení. Terasy sloužily jako tribuny pro čestné hosty nebo jako stanoviště televizních kamer. Do konce zimy byla celá budova dokončena a vybavena interiérovým nábytkem. 92 Autokrosový podnik pořádala ZO Svazarmu ČSR AMK Nová Paka, která ho uskutečnila pod záštitou ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra J. Dykasta a ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení Nová Paka Františka Farského a OV Svazarmu v Jičíně. Závod byl vypsán jako Mistrovství ČSSR pro speciálně upravené automobily ve třídě do 1000 ccm a nad 1000 ccm. Nad celým závodem dohlížel ředitel závodu Ladislav Tejchman se svým zástupcem Miroslavem Bartošem. Pořadatelskou skupinu vedl 88 Bu.: Mikrorozhovor s Lad. Tejchmanem, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 191, s Dobrá práce v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 197, s Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 91 Dobrá práce v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 197, s. 4. Tento údaj znamená, že si brigádník vydělal 45 Kčs za hodinu, což se mi zdá nepravděpodobné. Kolik jsem si mohl koupit? Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: V roce 1974 průměrná mzda dle Českého statistického úřadu činila 2237 Kčs. Při předpokladu, že za měsíc zaměstnanec odpracoval 192 hodin. Znamená to, že pobíral 11,65 Kčs za hodinu. Pravděpodobně se jedná o chybu autora, jenž uvedl větší v počet nul nebo cenu stavby záměrně nadhodnotil. 92 Tamtéž. 30

32 Josef Rejnart. 93 Na závod delegoval Ústřední výbor automotoklubu sportovní komisaře, technické komisaře a časoměřiče. Nejznámější osobností byl Oldřich Nývlt, který pracoval jako pekař v Jilemnici. 94 Technická přejímka vozů se prováděla v sobotu už od šesti hodin ráno. V devět hodin dopoledne se jel závodní trénink. Závod se odjel tradičně formou rozjížděk, opravných jízd a finále. Rozjížďky byly vypsány na osm kol a do finále postoupili čtyři jezdci. Opravná jízda se jela stejným systémem jako rozjížďky. Finálová jízda čítala třináct kol. 95 Závod začal v půl druhé a zúčastnilo se ho 41 závodníků. 96 Finále kategorie do 1000 ccm vyhrál favorit Ing. Stanislav Landa, který startoval za AMK Trial Mladá Fronta. Druhé místo obsadil z ASK Karlovy Vary Milan Maťátko. Stupně vítězů doplnil František Erninger z AMK Čísovice. Zmiňované jezdce poháněl v jejich buggy motor Wartburg. Ve třídě nad 1000 ccm kraloval Bohumil Křesťan z AMK Valašské Meziříčí s motorem Wartburg. Na druhém místě skončil Jaroslav Voženílek s Fiatem z AMK Pardubice. Třetí dojel Václav Šůcha z PAMK Klatovy, závodil s motorem VAZ. Sobotní odpoledne vyvrcholilo finálovou jízdou obou tříd o Cenu ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra pana J. Dykasta. Ve společném finále nastoupilo deset závodníků a nejrychlejší byl Ing. Stanislav Landa, sekundoval mu Bohumil Křesťan a třetí dojel Milan Maťátko. Motory Wartburg doslova ovládly všechny finálové jízdy. Vzrušující a překrásné souboje sledovalo 4000 diváků a mnoho fanoušků u televizních obrazovek. 97 Celý závod komentovala odborná hlasatelská dvojice Pavel Kačer a Jaroslav 93 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký auto kros. 94 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. 96 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 68. Publikace uvádí 43 závodníků, kteří odstartovali do závodu. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. V kronice startovní listina uvádí pouze 41 jezdců. Rozdíl mohl nastat, že se jednalo o jezdce, kteří se přihlásili a na závod vůbec nedorazili. Z tohoto důvodu se přikláním k počtu 41 závodníků. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 6: Nominační listina jezdců v roce Ch.: Novopacký autokros: Landa, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 195, s. 3. V článku se uvádí až 4000 diváku. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. Kronika uvádí asi Tento rozdíl si můžeme vysvětlit odlišným odhadem reportéra a kronikáře. Kronikář nejspíše psal záznam až s delším odstupem doby, což může činit jiný odhad 31

33 Kugler. 98 Vítěz Ing. Stanislav Landa patřil do týmu zvaného Mlado-fronťáci a jeho kolegové byli Jindřich Kottek a Ing. Ivan Polák. Trio jezdců závodilo se zcela totožnými vozy. Odlišností byl pouze osobní název stroje Landa-Trifid, Kottka-Dagmar a Polák-Motýlek. Svoje buginy tvořili v dílně na Rajknechtce Jubilejní pátý ročník ve stínu motokrosu V pořadí již popáté zamířil autokros do Štikovské rokle. Závod se jel za krásného počasí dne v sobotu 2. srpna Mistrovský podnik uspořádala ZO Svazarm AMK Nová Paka pod záštitou ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra a ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace. Všechny jízdy přenášela už tradičně Československá televize. 100 Televizní přenosy dokázaly široké veřejnosti představit závodiště i samotnou Novou Paku. Po celý rok se rokle připravovala na motoristické závody. Autokros se ocitl ještě ve větším stínu než v předešlém roce. AMK organizoval mezinárodní závod v motokrosu, jenž se nazýval Setkání mistrů a jel se v říjnu. K vidění byla zcela dokončena provozní budova s časoměřičskou věží. Od minulého roku trať pod vedením Jiřího Nýdrleho nedoznala žádných rozsáhlých úprav. 101 Závod byl vypsán jako Mistrovství ČSSR ve třídách do 1000 ccm a nad 1000 ccm. Před závodem v kubatuře do 1000 ccm byl nejvážnějším kandidátem na vítězství Jan Kuželka z AMK Poříčí nad Sázavou s vozem Wartburg, který do Nové Paky přijel jako vedoucí muž celkového pořadí. Kuželka si odskočil na závod z Bulharska, kde trávil rodinnou dovolenou. Do rokle dorazil přímo z tehdejšího Ruzyňského letiště a po závodě se tentokrát vlakem vracel na slunné pobřeží. Muselo se také počítat s předchozím vítězem Ing. Stanislavem Landou z Trialu Mladé fronty. Dalšími kandidáty na výhru byli Jaroslav Povondra z AMK Kladno, Franišek Erninger z AMK Studeny a Milan Maťátko z ASK Karlovy Vary. Ve třídě nad 1000 ccm se čekal souboj Bohumila Křesťana z AMK Velké Meziříčí s Wartburgem s jeho nejúhlavnějším soupeřem Miroslavem Třešňákem z ASK Karlovy Vary s Fiatem 125. Na vítězství také pomýšlel Evžen a při psaní si moc jistý počtem návštěvníků nebyl. Na větší váhu beru údaj 4000 diváků. 98 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s Kp.: Na start do Štikovské rokle, in: Předvoj, roč. 16, 1975, č. 31, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS

34 Zita z AMK Spolana Neratovice s Wartburgem a Jaroslav Voženílek s Fiatem 128 SL 102 Jeho žena Eva ukončila závodnickou kariéru v minulém roce ve Šluknově a poté pomáhala manželovi na závodech jako mechanička. 103 Nad všemi jízdami dohlížel ředitel závodu Ladislav Tejchman se svým zástupcem Miroslavem Bartošem. 104 V sobotu časně ráno probíhala technická přejímka vozů. Do závodu odstartovalo čtyřicet jezdců. 105 V kategorii do 1000 ccm nastoupilo dvacet jezdců s motorem Wartburg a pouze Ladislav Štajner s motorem Škoda. Ve vyšší třídě se stroje značně lišily. Diváci mohli vidět vozy značek Wartburg, Fiat, Moskvič 412, VAZ 2103, Škoda, FORD CAPRI, TATRA a dokonce i Chevrolet, který měl objem motoru 5500 ccm o výkonu 300 koní. 106 Ráno v devět hodin začínal trénink, ve kterém se snažili závodníci zajíždět co nejrychlejší časy, aby měli co nejlepší pozici na startu v rozjížďce. Do rokle přijel Erninger s dlouho připravovanou novinkou. Jeho dva složené motory Jawa 500 s 105 koňskými silami bohužel nedávaly očekávaný výkon a Erninger nepostoupil z opravné jízdy. Už v tréninku odpadl další favorit Landa, kterému se porouchala převodovka. Závadu už nestačil do rozjížděk opravit. 107 V tréninku překvapil nejlepším časem Carbola z Dukly Nitra Zobor, která měla za sebou téměř pětiletou existenci. Dukla přivezla do Nové Paky dvě buginy. Ve třídě do 1000 ccm závodil jednadvacetiletý mohelnický rodák Čestmír Carbol, jenž se dříve věnoval motokrosu. Ve třídě nad 1000 ccm jezdil náčelník Dukly Zdeněk Záruba, který celou situaci v týmu komentoval slovy: Potýkáme se neustále s nějakými obtížemi. Například velice komplikované je vůbec udržet tým, protože rok co rok se chlapci mění Kp.: Na start do Štikovské rokle, in: Předvoj, roč. 16, 1975, č. 31, s Bu.: Dozvuky ze Štikovské rokle, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 183, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 69. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS Nominační listiny se shodují s počtem závodníků, jako uvádí literatura Historie motoristického sportu. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 7: Nominační listina jezdců v roce Tamtéž. 107 Bu.: Mistrovství ČSSR v autokrosu: Honba za tituly pokračuje, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 181, s Bu.: Dozvuky ze Štikovské rokle, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 183, s

35 V rozjížďkách Křesťan trpěl velkými bolestmi zad a to možná byl důvod, že ho porazili Třešňák a Havel. 109 V tréninku se také dařilo Voženílkovi, který měl druhý nejrychlejší čas, ale ve finále musel odstoupit pro poruchu na řízení. 110 Ve finále třídy do 1000 ccm se čekal souboj Maťátka a Povondry. Už od startu vedl Povondra, který celý závod kroužil na prvním místě a zaslouženě zvítězil. Na druhé příčce se umístil Maťátko a třetí místo po odstoupení Víchy obsadil Kuželka. Diváci mohli vidět zdrcující souboj Kottka s Hoškem o páté místo. Hošek svým dravým stylem nedal Kottkovi šanci a dojel pátý. Ve třídě nad 1000 ccm odjel ze startu nejrychleji Třešňák. Křesťan startoval až z druhé řady, ale již od startu se začal probojovávat dopředu. Tvrdou jízdou se dostal až za Havla, který jel jako druhý. Po dramatickém souboji Havla předjel, ale lídra se mu nepodařilo dojet. Z vítězství se radoval Třešňák, druhý dojel Křesťan a třetí skončil Havel. 111 Před finálovými jízdami se diváci mohli podívat na zajímavou show kaskadérů autorodea. Z fotografie je patrné, že kaskadéři s vozem najížděli na rampu a vzduchem prolétávali ohnivý čtverec. Odpolední program završila společná finálová jízda o Cenu n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace. Do jízdy se kvalifikovalo šest nejlepších závodníků z obou tříd. 112 Při neúčasti Křesťana ze zdravotních důvodů a po technickém odstoupení Třešňáka finále ovládly litrové motory. Vyhrál Povondra, druhý Maťátko a třetí Ing. Polák. Ve všech jízdách docházelo k četným kolizím a tuto skvělou podívanou sledovalo pět až šest tisíc diváků na závodišti i mnoho nadšenců u televizních obrazovek. 113 Fanoušci po celý den poslouchali hlasatelskou dvojici Pavla Kačera a Jaroslava 109 La.: Nová Paka, in: Svět motorů, roč. 29, 1975, č. 33, s Bu.: Dozvuky ze Štikovské rokle, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 183, s La.: Nová Paka, in: Svět motorů, roč. 29, 1975, č. 33, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS Viz. Obrazové přílohy, Obrázek č. 11: Zpestření autokrosového závodu v roce La.: Nová Paka, in: Svět motorů, roč. 29, 1975, č. 33, s. 11. Uvádí, že závod vidělo asi 6000 diváků. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 6. AUTOCROSS Uvádí pouze 3000 až 4000 diváků. Bu.: Dozvuky ze Štikovské rokle, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 183, s. 4. Uvádí, že závod vidělo přes 5000 diváků. V kronice můžeme předpokládat, že byla psaná na konci roku se všemi motoristickými událostmi a diváci se počítali na základě prodaných vstupenek. Nicméně v žádné tiskově není uveden údaj, kolik se prodalo vstupenek. V periodikách se jednalo o odhad redaktorů, který je mezi pěti a šesti tisíci diváků. Odhad se mohl provádět při finálové jízdě, kde bylo nejvíce diváků. Mnoho diváků mohlo přijít z lesních cest, kde nebyli žádné zábrany či ploty. Přikláním se k počtu 5000 až 6000 diváků. 34

36 Šestý ročník v Nové Pace se jel v neděli dne 27. června Šestidílný autokrosový seriál Mistrovství ČSSR pokračoval čtvrtým závodem ve Štikovské rokli. Závod se jel pod záštitou ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra ČSR Josefa Dykasta a podnikového ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace Františka Farského. 116 Před autokrosovou sezónou v roce 1976 došlo ke změně rozdělení tříd podle Kuglera. 114 Jedním ze sponzorů byla Benzina. Deseti závodníkům, kteří se zúčastnili společného finále, přispěla deseti litry benzínu S novým rozdělením tříd po šesté ve Štikovské rokli zdvihového objemu motoru. Nižší třída do 1000 ccm se zvýšila do 1150 ccm a vyšší kubatura byla nad 1150 ccm. Znamenalo to, že v nižší objemové kategorii soupeřily buginy s motory Wartburg. Ve vyšší třídě se používaly velkoobjemové motory a dva nebo více motorů Wartburg. 117 V Nové Pace se v nižší třídě představilo celé startovní pole s motorem Wartburg. Ve vyšší kubatuře se jezdilo s motory z Moskviče 412, Fiatu 125, Fiatu 1300, Škody 1300, Fordu, Tatry a Wartburgu s jedním nebo dvěma agregáty. 118 Důvodů, proč se ÚAMK takto rozhodl, bylo několik. V rozhovoru toto nejvýstižněji vysvětlil pan Ing. Bělohoubek, který tehdy vykonával funkci předsedy automobilové podkomise AMK Svazarmu. Důvodů je několik. Chceme se postupně přiblížit k mezinárodním řádům, v nichž jsou třídy rozděleny do 1300 ccm, do 1600 ccm, do 2000 ccm a přes 2000 ccm. Ještě letos sjedou z pásů nové vozy Škoda s jinými objemy motorů. Kdybychom setrvali u litrové třídy, automaticky bychom zavřeli dveře k autokrosu. Zatím jsme nikde nerozebírali motory Wartburg. Je možné, že někdo jezdil v litrech a měl motor s větším objemem. Novým rozdělením tahle starost automaticky padá, protože sebevětším možným převrtáním se přes hranici třídy stejně nikdo nedo- 114 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS Viz. Textová příloha, Příloha č. 8: Skupiny organizátorů v roce Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 116 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VI. Novopacký autocross 27. června 1976 cena SSAZ, Mistrovství ČSSR. 117 KRÁL, Václav: Autokros po pěti letech, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 9, 1976, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VI. Novopacký autocross 27. Června 1976 cena SSAZ. 35

37 stane. 119 Další změna objemových tříd přišla v platnost od roku 1978, když se nižší kategorie posunula do 1300 ccm a vyšší nad 1300 ccm. Změna nastávala postupně, aby nedošlo k tomu, že vyšší třídu nebude nikdo jezdit. Rozdělení objemových tříd znamenalo, že se československý autokros přizpůsoboval evropským regulím. 120 Ve třídě do 1150 ccm se největším adeptem na vítězství jevil loňský mistr ČSSR Ing. Stanislav Landa z AMK Trial Mladá Fronta. Vedoucím mužem v pořadí po třech závodech byl Jaroslav Povondra z AMK Kladno. Velmi dobrou formu měl Jindřich Kottek z AMK Trial Mladá Fronta a Josef Vícha z AMK Opava. Ve vyšší kubatuře se očekávalo, že vyhraje vedoucí muž v celkovém pořadí Bohumil Křesťan z OZS Velké Meziříčí se dvěma motory Wartburg. Na triumf určitě pomýšlel Jan Soldát z AMK ČSAD České Budějovice také se dvěma motory Wartburg, Karel Havel RH Přerov s Wartburgem, Miroslav Třešňák s Fiatem 125 z ASK Karlovy Vary a v neposlední řadě Jan Mareček s Wartburgem ze SSM Elitex Kdyně. 121 Pořadatelé v čele s Jaroslavem Vágenknechtem se poctivě připravovali na závod v autokrosu. Zhotovilo se nové startovací zařízení. 122 Pod vedením Jířího Nýdrleho a Zdeňka Hamana se provedly úpravy tratě, kde došlo k dalšímu zlepšení bezpečnosti. Dále se pracovalo na příjezdových komunikacích. Svazarmovští brigádníci strávili přípravou Štikovského areálu mnoho hodin. 123 Od předchozího roku sekretariát závodu pobýval v propůjčených prostorách n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace. V sídle se odbavovali přijíždějící jezdci s doprovodem. 124 Závod se jel v neděli velkého horka. Vůbec poprvé nebyl novopacký autokros přenášen Československou televizí. Nad celým závodem dohlížel ředitel Ladislav Tejchman se svými zástupci Miroslavem Bartošem a Josefem Rejnartem. Na sportovní pravidla dohlíželi delegovaní činovníci. Funkci sportovních komisařů vykonával Oldřich Nývlt a Oldřich Nývlt mladší. Technické komisaře vykonávali Jiří Kučera, Miroslav Malík, Ing. Jan Holubec a Jindřich Pipiš. Nechyběli ani časoměřiči Jan Špatenka, Josef Nálevka a další. 125 Nechybělo ani čestné 119 JANEK, Dalibor: Beseda s mistry, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 12, s Tamtéž. 121 Man.: Autokros v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 65, 1976, č. 149, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VI. Novopacký autocross 27. června 1976 cena SSAZ. 123 REJCHRT, V.: Sport, in: Předvoj, roč. 17, 1976, č. 26, s VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VI. Novopacký autocross 27. června 36

38 ředitelství Mistrovství ČSSR v autokrosu. 126 V závodu startovalo 21 jezdců ve třídě do 1150 ccm a 20 závodníků ve třídě nad 1150 ccm. 127 Společná finálová jízda se nejela a Cena n. p. Silniční stroje a zařízení se udělovala jezdci s nejrychlejším časem. Už v sobotu od dvanácti hodin se otevřelo informační centrum MNV Štikov. V neděli od sedmi hodin do devíti probíhala přejímka vozů. Většina závodníků do Nové Paky přijela v sobotu večer. V dopoledních hodinách probíhaly seznamovací tréninky a poté měřené tréninky v obou kategoriích. Po polední přestávce následovaly první a druhé jízdy. 128 V jízdách se přilepila smůla na paty Jindřichu Kottkovi, jenž tři kola před cílem z prvního místa odstoupil pro poruchu na řízení. Závadu opravil, zabojoval v opravné jízdě a ve finále nechyběl. Ve vyšší třídě v rozjížďce Havel se svou buggy předvedl salto, při kterém přeletěl svodidla a spadl tři metry za ně do úvozu. Stroj byl celý zohýbaný, ale měl jen ulomené rameno na přední nápravě. Havlovi mechanici dokázali vůz za třicet minut opravit a dokonce opravnou jízdu vyhrál. 129 Před finálovými jízdami T. Mašek pro zpestření programu objel okruh se zavázanýma očima. 130 Finálové jízdy startovaly po třetí hodině odpolední. V nižší kubatuře se z vítězství radoval Povondra. Na druhém místě se umístil Ing. Polák a stupně vítězů doplnil Pokorný ze SSM SONP Kladno. Na třetí vítězství v rokli nedosáhl Ing. Landa, který dojel šestý. Po celodenním boji Kottek skončil ve finále na sedmé pozici. 131 Ve finálové jízdě ve vyšší třídě se Havlovi povedl start, dostal se na druhé místo za Křesťana, na kterého neustále útočil zprava, ale v šestém kole ho nečekaně předjel zleva a dojel si pro 1976 cena SSAZ. Dalšími časoměřiči byli: Miroslav Kos, František Šotola, Karel Nesvadba, František Vítek. 126 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VI. Novopacký autocross 27. června 1976 cena SSAZ. 127 Tamtéž. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 9: Nominační listina jezdců v roce Tamtéž, Plánovaný časový rozvrh: 7:00-9:00 Přejímka strojů, 9:00-11:00 Trénink, 13:00 Zahájení závodu, 13:35 Start závodu, 16:10 Vyhlášení vítězů, 16:30 Konec závodů. 129 La.: Havel umí salto, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 30, s Bu+ek.: Sužující horko a zajímavý autokros ve Štikovské rokli, in: Pochodeň, roč. 65, 1976, č. 153, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Výsledková listina finále třídy do 1150 ccm. U většiny jezdců jsou časy nečitelné. Pořadí: 1. Jaroslav Povondra, 2. Ing. Ivan Polák, 3. Jaroslav Pokorný, 4. Jan Kuželka, 5. Jiří Franc 6. Ing. Stanislav Landa. 37

39 vítězství. 132 Druhý Křesťan ztratil na vítěze čtyři sekundy a třetí místo obsadil Soldát, jenž závodil v totožné buggy jako Křesťan. 133 Finálové jízdy i za nepříjemného tropického počasí vidělo méně než dva tisíce diváků, což oproti minulým letům bylo málo. 134 Důvod malé návštěvnosti si vysvětluji buď tropickým horkem nebo tím, že se konaly jiné motoristické akce nedaleko Nové Paky. Na neděli stála vstupenka 6 Kčs a 12 Kčs. 135 Mohu předpokládat, že se vstupné dělilo na vstupenky pro dospělé, studenty a seniory. Jezdci a další funkcionáři obdrželi stravenky ve výši 10 Kčs. 136 Předpokládám, že stravenka sloužila na oběd nebo na večeři při slavnostním ukončení autokrosové neděle. V budově sekretariátu v sále zdejší jídelny se po skončení závodu konalo vyhlášení vítězů a rozdání cen Po sedmé v rokli, ale bez pohonu čtyř kol Sedmý ročník ve Štikovské rokli byl prvním závodem v kalendáři Mistrovství ČSSR v autokrosu. Závod se jel v neděli dne 17. dubna Autokrosový podnik v Nové Pace se pořádal už tradičně pod záštitou náměstka ministra dopravy ČSSR Josefa Dykasta a podnikového ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace Františka Farského. Závod uspořádala ZO Svazarmu AMK Nová Paka ve třídách do 1150 ccm a nad 1150 ccm. 139 Brzký jarní termín pořadatelům nedovoloval dlouhou přípravu. Nejvíce práce organizátoři vykonali pouhý týden před závodem. Po náročné zimě se musela obzvláště trať dát do odpovídajícího stavu. 140 V sobotu před závodem se dopolední práce zrušily kvůli vydatnému dešti. Odpoledne se vyjasnilo a už před trénin- 132 La.: Havel umí salto, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 30, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Výsledková listina finále třídy přes 1150 ccm. Pořadí: 1. Karel Havel 12,03 min., 2. Bohumil Křesťan 12,07 min., 3. Jan Soldát 12,14 min., 4. Jaroslav Voženílek 12,15 min., 5. Roman Prynych 12,30 min., 6. Jan Mareček 12,36 min Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 6. AUTOCROSS Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , vstupenky. 136 Tamtéž, stravenky. 137 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Bu.: Autokrosová premiéra, in: Pochodeň, roč. 66, 1977, č. 86, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VII. Novopacký autokros 17. Dubna 1977 Mistrovství ČSSR. 140 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , AUTOCROSS 17. dubna

40 kem byl okruh perfektně připraven. 141 Největší zásluhu na včas připravené dráze měli vedoucí tratě Jiří Nýdrle a Zdeněk Haman. 142 Do Štikovské rokle dorazila tehdejší autokrosová špička. Ve třídě do 1150 ccm se jednalo o Jaroslava Povondru, Jindřicha Kottka, Ing. Stanislava Landu, Jaroslava Hoška a Jana Kuželku. Ve vyšší třídě fanoušci viděli Bohumila Křesťana, Karla Havla, Miroslava Třešňáka a Ivana Vojtu. Autokros se jel stejným systémem rozjížděk jako v předešlých letech, přestože od 1. ledna 1977 platilo nové pravidlo, které zakazovalo používání pohonu čtyř kol. Tyto regule byly v souladu s FIA. Představitelé československého autokrosu se snažili co nejvíce přiblížit evropským standardům. 143 Závodníci se s novými pravidly popasovali na výbornou a odstartovalo jich dvacet ve třídě do 1150 ccm. Ve vyšší kubatuře závodilo devatenáct závodníků. 144 V nižší třídě v tréninku nejrychlejšího času s hodnotou 51,9 s. dosáhl Stanislav Landa. Avšak v rozjížďce mu shořela spojka a do finálové jízdy již nedostal. Druhý čas zajel Jaroslav Povondra a třetí nejrychlejší čas měl Karel Kasl. Ve vyšší třídě měl překvapivě nejrychlejší čas Milan Zelený z týmu Dukla Nitra-Zobor. 145 Před sezónou absolvoval zimní soustředění s teorií a praktickým nácvikem jízdy. 146 V obou třídách uspěli ve finále kandidáti na celkové prvenství. V nižší třídě s přehledem zvítězil tehdejší mistr ČSSR Jaroslav Povondra z AMK Poříčí nad Sázavou. Na druhém místě dojel Jiří Altrichter z JZD Ředhošť. Na třetím místě skončil Jan Kuželka z AMK Poříčí nad Sázavou. 147 Ve vyšší třídě poprvé v Nové Pace získal zlatý věnec bezchybný 141 Bez velkých překvapení, in: Pochodeň, roč. 66, 1977, č. 90, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VII. Novopacký autokros 17. Dubna 1977 Mistrovství ČSSR. 143 JANEK, Dalibor: Soumrak pohonu 4 kol, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 23, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Seznam převzatých jezdců, třída do 1150 ccm a třída přes 1150 ccm. Uvedený počet je použit z těchto listin. V těchto seznamech jsou uvedeny jezdci, kteří do závodu odstartovali. Viz. Textová příloha, Příloha č. 10: Seznam převzatých jezdců v roce Porovnával jsem počet jezdců i s listinami z měřeného tréninku a počet je stejný. Nicméně na nominačních seznamech je ve třídě do 1150 ccm 26 jezdců a ve třídě přes 1150 ccm 25 závodníků. Tyto listiny jsou přihlašovací a někteří jezdci na závod nepřijeli. 145 Tamtéž, Výsledková listina z měřeného tréninku ve třídě do 1150 ccm, Výsledková listina z měřeného tréninku ve třídě nad 1150 ccm. 146 La.: Autokros zahájil, in: Svět motorů, roč. 31, 1977, č. 17, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Listina finálové jízdy ve třídě do 1150 ccm. Umístění s časy: 1. Jaroslav Povondra 11:53,0 min., 2. Jiří Altrichter 12:15,2 min., 3. Jan Kuželka 12:22,0 min., 4. Karel Kasl 12:23,6 min., 5. Jan Cyterák 12:33,0 min., Jaroslav Pabjan 12:47,0 min.. 39

41 Bohumil Křesťan z OZS Valašské Meziříčí. Druhý dojel Ivan Vojta z Karlových Varů. Třetí místo překvapivě obsadil stále lepšící se Václav Uher z AMK Jičín. 148 Uher byl v Nové Pace velmi oblíben a v rokli ho podporovalo mnoho fanoušků, což dokládá i vzpomínka Jaroslava Vágenknechta: my jsme ho měli jako za svého, i když byl z Jičína. 149 Ředitelství závodu v čele s Ladislavem Tejchmanem dohlíželo na celý průběh víkendu. 150 Na závod dohlíželi přítomní sportovní komisaři Oldřich Nývlt z Jilemnice a Eduard Bledrman z Nového města na Moravě, techničtí komisaři a časoměřiči. 151 Instruktorem za povolující složku Českého ústředního Automotoklubu Svazarmu byl Josef Nálevka. 152 Nedělní autokrosový podnik sledovalo tři tisíce diváků 153 a čestné předsednictvo Mistrovství ČSSR v autokrosu. 154 V roce 1977 se uskutečnil první mezinárodní závod v Poříčí nad Sazavou, a proto z vedení AMK Nová Paka vzešel požadavek, zda by mohl uspořádat závod Evropského poháru. Požadavek a přání podpořilo i ÚAMK, a proto se v roce 1978 mohl jet ve Štikovské rokli mezinárodní podnik, který by sloužil jako zkouška na závod Evropského poháru o rok později. 155 Domnívám se, že AMK Nová Paka patřil k prvním adeptům na konání závodu Evropského poháru. Po celou dobu pořádání autokrosu patřili pořadatelé 148 Tamtéž, Listina finálové jízdy ve třídě přes 1150 ccm. Umístění s časy: 1. Bohumil Křesťan 12:20,6 min., 2. Ivan Vojta 12:28,4 min., 3. Václav Uher 12:32,0 min., 4. Karel Havel 12:47,0 min., 5. Čestmír Carbol 12:54,2 min., 6. František Mráz 12:59,0 min Pan Jaroslav Vágenknecht na základě rozhovoru 10. října 2015 v Nové Pace. 150 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VII. Novopacký autokros 17. Dubna 1977 Mistrovství ČSSR. Viz. Textová příloha, Příloha č. 11: Čestné předsednictví mistrovství ČSSR v autokrosu v roce Tamtéž. Techničtí komisaři: Ladislav Vodehnal-Ústí nad Orlicí, Vladimír Kubelka-Choltice, Ing. Holubec-Poniklá, Jaroslav Dušek-Jičín, Zdeněk Synek-Vrchlabí. Časoměřiči: Jan Špatenka-Vrchlabí, Ing. Vladimír Nývlt-Pardubice, Jaroslav Jičínská-Pardubice, Josef Nálevka-Jičín, Miroslav Kos- Jilemnice, Jaroslav David-Semily, Ing. Jiří Syrovátko-Vrchlabí. 152 Tamtéž. 153 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , AUTOCROSS 17. dubna Bez velkých překvapení, in: Pochodeň, roč. 66, 1977, č. 90. s. 5. Oba dokumenty uvádějí shodný počet diváků na závodišti. Počet se nejspíš uváděl dle prodaných vstupenek. 154 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VII. Novopacký autokros 17. Dubna Viz. Textová příloha, Příloha č. 11: Čestné předsednictvo mistrovství ČSSR v autokrosu. 155 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s

42 v celé tehdejší ČSSR k nejlepším. Dokázali připravit bezpečnou a technickou trať. Zázemí pro diváky i závodníky v areálu Štikovské rokle bylo zcela dokonalé. 3.8 První srovnání s Evropou na nové dráze V sezóně 1978 začala platit již avizovaná změna v objemových třídách. Tento rok se jel také první závod Evropského poháru v Poříčí nad Sázavou, kde vyhrál Jaroslav Povondra. Ukázalo se, že československý autokros byl na vysoké úrovni. Musíme si uvědomit, že tehdejší zahraniční jezdci neznali a nejezdili na charakterově podobných tratích. V jiných evropských zemích se jezdilo na rychlých a málo technických okruzích. 156 AMK Nová Paka se po celou dobu pořádání motokrosových závodů snažil do Štikovské rokle přivést mistrovství Evropy nebo mistrovství světa. Do sedmdesátých let se to nepovedlo a ani do budoucna se žádná možnost pořádání nenabízela. Členové AMK začali uvažovat o uspořádání závodu Evropského poháru v autokrosu, jenž měl v Nové Pace i v ČSSR velkou oblibu. 157 V tehdejší době se jezdil Evropský pohár, kterému můžeme dnes rozumět jako Mistrovství Evropy. Určitý problém nastával s tratí, na které se zároveň pořádal v jednom roce motokros i autokros. Rozhodovalo se, jaká disciplína se upřednostní a pro kterou se připraví závodiště na nejvyšší evropské úrovni. Předsednictvo s ohledem na všechny tehdejší budoucí vyhlídky a podmínky rozhodlo, že se bude naplno věnovat pouze autokrosu. S pořádáním autokrosu měl AMK již sedmiletou zkušenost. 158 Toto rozhodnutí mělo i některé odpůrce, a člověk se nemohl ničemu divit, vždyť první motokrosový závod se zde konal již v roce Podmínkou k pořádání Evropského poháru v autokrosu bylo odjet alespoň jeden volný mezinárodní závod, a proto ho v roce 1978 AMK Nová Paka pořádal. 160 Musela se velmi rozsáhle upravit trať, aby odpovídala všem předpisům FIA. Jiří Nýdrle byl vůbec nejdéle trvale činným vedoucím tratě všech motoristických závodů ve Štikovské rokli a pod jeho vedením se vytvořila nová speciální trať pouze pro auto- 156 SEZEMSKÝ, F, et al.: Za autokrosem do Poříčí, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 16, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , INTERNATIONAL AUTOCROSS, NOVÁ PAKA, Tamtéž. 159 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , INTERNATIONAL AUTOCROSS, NOVÁ PAKA,

43 kros. 161 Dráha se ve své šířce pohybovala v rozmezí deseti až šestnácti metrů. Jen startovní rovinka byla široká třicet metrů a převýšení celého okruhu činilo dvacet metrů. 162 Došlo k prodloužení tratě na 900 metrů, což si vyžádalo zatrubnění Štikovského potoka, který protéká závodním areálem. 163 Pořadatelé dále namontovali v zatáčkách a v úsecích, kde by mohlo dojít ke zranění diváků, bezpečnostní dvojitá svodidla v délce cca 500 metrů. V obzvláště nebezpečných místech se instaloval ochranný drátěný plot. 164 Závodiště muselo být dostatečně bezpečné pro jezdce i diváky. Svým profilem se již dráha podobala těm v zahraničí, kde se už jezdil tehdejší Evropský pohár. 165 Nicméně neupravovala se jenom trať, ale celé blízké okolí závodiště. Na popud automotoklubu byl vypracován projekt na vytvoření autokempingu, který obsahoval i výstavbu hotelu nedaleko Štikovské rokle. Tento rok se plánovaná stavba uskutečnila. V tehdejší době se budova stavěla v rámci takzvané akce Z, která musela být pod záštitou zdejšího národního výboru Štikov. Práce probíhaly s velkou pomocí členů a brigádníků automotoklubu. 166 Závod ve dnech června 1978 pořádala z pověření ÚAMK ČSSR, ZO Svazarmu Automotoklub Nová Paka pod záštitou náměstka ministra dopravy ČSSR Josefa Dykasta a podnikového ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace Františka Farského. 167 Ředitelskou funkci závodu vykonával Jiří Kosina se svými zástupci Ladislavem Tejchmanem a Miroslavem Bartošem. 168 Na tiskové konferenci se Ladislav Tejchman vyjádřil k předzávodním událostem: Nadcházející mezinárodní autokros bude především potřebnou zkouškou naší organizační připravenosti na Evropský pohár, který chceme uspořádat ve Štikovské rokli v 161 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s ULRICH, Bohumil: Generálka na Evropský pohár, in: Pochodeň, roč. 67, 1978, č. 138, s VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , ZO SVAZARMU AMK NOVÁ PAKA, Zpravodaj ULRICH, Bohumil: Generálka na Evropský pohár, in: Pochodeň, roč. 67, 1978, č. 138, s VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program Mezinárodní autocross. Cena programu činila 3 Kčs. 168 Tamtéž. Další funkcionáři: tajemník-milan Slaboch, vedoucí sekretariátu-ing. Josef Šťovíček, hospodář-jaroslav Bílek. 42

44 příštím roce. 169 Delegáti FIA i funkcionáři ÚAMK ČSSR se chtěli ujistit, že pořadatelé ve Štikovské rokli stihnou za rok připravit trať evropských měřítek. Během rozhovoru odpověděl i na otázku, jaké jezdce mohou diváci v Nové Pace vidět: Ze zahraničí jsme do Nové Paky pozvali téměř celou evropskou špici. Její složení zahrnuje převážně jezdce z Rakouska a NSR, avšak po závodě v Poříčí nad Sázavou 30. dubna můžeme s klidem konstatovat, že k nim patří i čs. autokrosaři, kteří obsadili pět předních míst v první desítce. 170 Pořadatelé se snažili pozvat do rokle na mezinárodní závod celou evropskou autokrosovou elitu, což nebyl vůbec lehký úkol. Zahraniční jezdci závodiště v Nové Pace vůbec neznali. Důležitou roli při oslovování sehrál tajemník Milan Slaboch. Nakonec se na závod přihlásilo devatenáct jezdců z Belgie, Maďarska, Jugoslávie, NSR, NDR a z Rakouska. Českoslovenští závodníci doplnili startovní listinu. 171 Do posledních chvil funkcionáři vyjednávali o účasti závodníků z Francie a SSSR. Očekával se vedoucí muž Evropského poháru Willi Rössel z Rakouska, Karl Singer s vozem Porsche 3300, Sebastian Hassler se strojem VW 2378 a Malfred Volk z NSR s buggy VW 1508, ale ani jeden z nich do Nové Paky nepřijel. 172 Poprvé se v rokli jel závod ve dvou dnech. Závod se jel systémem, který se používal při Evropském poháru. Třicet dva jezdců se rozdělilo do čtyř skupin, které čítaly osm jezdců. Každá skupina odjela tři jízdy po osmi kolech a každý závodník musel povinně absolvovat alespoň dva starty v jízdách. Po všech odjetých jízdách se ve skupinách sestavilo pořadí dosažených časů od nejrychlejších po nejpomalejší. Každému jezdci se započítával ten nejrychlejší čas v kterékoliv jízdě. Do finálové jízdy startovalo dvanáct jezdců, kteří byli v pořadí od prvního do dvanáctého místa. Finále se jelo na deset kol. V případě, že nastal u některého závodníka problém a nemohl nastoupit do finále, zastoupil ho náhradník, který se umístil v pořadí třináctý a níže. 173 Závod byl vypsán pro speciální automobilová vozidla bez rozdílu objemových tříd ULRICH, Bohumil: Generálka na Evropský pohár, in: Pochodeň, roč. 67, 1978, č. 138, s Tamtéž. 171 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , INTERNATIONAL AUTOCROSS, NOVÁ PAKA, Tamtéž. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 12: Předběžná startovní listina mezinárodního závodu v roce Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , ZO SVAZARMU AMK NOVÁ PAKA, Zpravodaj Tamtéž, Propagační tiskovina, Mezinárodní autokros. 43

45 Závodní víkend začínal v sobotu od dvanácti hodin, kdy probíhala přejímka vozů a ve dvě odpoledne se konal neoficiální trénink. Již v dopoledních hodinách do areálu přijeli zástupci z FIA, kterými byli John Coramit z Holandska, který zastával pozici člena komise pro okruhy a bezpečnost FIA a Peter Sapp z Rakouska, tajemník sportovní komise ÖAMTC a člen komise pro soutěže a autokrosy FIA. Doprovázel je prezident ÚAMK ČSSR Oldřich Haken. Delegáti FIA prozkoumali celé závodiště. S tratí byli až překvapivě spokojeni a schválili Štikovskou rokli pro konání autokrosového závodu v Evropském poháru v následujícím roce. Komisaři v žádném případě nečekali tak vysokou úroveň závodiště. 175 V sobotu večer v sedm hodin proběhlo slavnostní zahájení v kulturním domě n. p. SSaZ Nová Paka. Zahájení se zúčastnili závodníci, delegovaní činovníci, čestní hosté, představitelé města Nová Paka, funkcionáři místních závodů a společenské organizace. Zahraničním závodníkům bylo poskytnuto ubytování v Jičíně a ve Vrchlabí. Dopravu vyřešil automotoklub zvláštním autobusem. 176 V neděli v brzkých ranních hodinách probíhaly drobné dokončovací práce, například kropení dráhy a dozdobení závodiště. 177 Techničtí komisaři od sedmi hodin do devíti prováděli poslední technickou přejímku strojů. 178 Závodu se zúčastnilo 35 jezdců. 179 Z toho přijelo do rokle 15 zahraničních závodníků ze šesti států, zbytek pole tvořili českoslovenští jezdci. 180 Skupiny startovaly jenom po devíti jezdcích a v poslední skupině jelo osm závodníků. Dopoledne za krásného slunečného počasí proběhl od 9:30 do 11:15 měřený trénink, ve kterém měl nejrychlejší čas s. 181 Sepp Gröbner s mo- 175 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , ZO SVAZARMU AMK NOVÁ PAKA, Zpravodaj Tamtéž, Zpravodaj Tamtéž. 178 Tamtéž. Techničtí komisaři: Josef Dušek-Hradec Králové, Jiří Hladík-Hradec Králové, Julius Profous-Liberec, Oldřich Pospíšil-Praha. 179 Tamtéž, Měřený trénink. V tréninku jezdilo 35 jezdců. Po třech jízdách pokračovalo už jenom 28 jezdců, 17 z ČSSR a 11 ze zahraničí. VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 71. Uvádí 19 jezdců ze zahraničí a 15 závodníků z ČSSR. Musím podotknout, že je to chybný údaj. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , INTERNATIONAL AUTOCROSS, NOVÁ PAKA, V kronice je uvedeno 19 jezdců ze šesti zahraničních států. Viz. Textová příloha, Příloha č. 13: Pořadí po třech jízdách. 180 La.: Povondra opět králem, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 26, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , ZO SVAZARMU AMK NOVÁ PAKA, Zpravodaj 4. 44

46 torem Audi 1600 o výkonů 100 kw. 182 Přesto druhé místo obsadil Landa s Wartburgem. V půl druhé odpoledne se uskutečnilo oficiální zahájení. Proběhl průvod jezdců s vlajkami. Poté následoval slavnostní projev, na který přihlíželo čestné předsednictvo závodu. 183 Tento slavnostní akt trval zhruba deset minut a poté už začaly první skupinové jízdy. Na celý závod dohlížel zástupce FIA Gorschmidt z Rakouska, sportovní komisaři, časoměřiči a funkci instruktora vykonával Oldřich Pospíšil z Prahy. 184 Závodu se zúčastnili velmi kvalitní zahraniční jezdci. Můžeme jmenovat některé ze startovního pole. Belgičan Jean Kankelj jezdil autokros už pět let a v roce 1977 obsadil druhé místo v Mistrovství Belgie. Rakušan Ossi Hengelmöller patřil mezi zkušené matadory. Autokros jezdil od roku 1970 a v roce 1977 skončil v Evropském poháru na šestém místě. Helmut Feiertag přijel do areálu jako dosavadní mistr autokrosu v NDR. Z Německa přijel s desetiletými zkušenosti Hans Irlacher, jenž v roce 1976 ovládl Mistrovství NSR. Nejstarším jezdcem ve startovním poli byl pětačtyřicetiletý Jaroslav Povondra a nejmladšímu Čestmíru Carbolovi bylo dvacet čtyři let. 185 Ve vzrušujících rozjížďkách jel nejrychleji Jaroslav Povondra. Přesto měl neustále v patách druhého Gröbnera. Třetí se umístil Jindřich Kottek. Landa pro poruchu odstoupil a do finále nezasáhl. 186 Při jedné z rozjížděk se o vzrušení postaral Belgičan Jean Kankelj se strojem Preta SP, který na fanoušky svým chováním udělal dobrý dojem. Několik kol kroužil po trati velmi rychle a doposud byl na druhé příčce. Poté v nikterak obtížné pasáži okruhu se jeho buggy v rychlosti kolem 100 km/h zachytila pravým zadním kolem o hlinitý břeh. Následoval prudký smyk, který už nevyrovnal, a jeho příď vozu byla mezitím terénní vlnou vyhozena vzhůru. Hrůzostrašné trojnásobné salto nevěštilo nic dobrého. Při prudkém střetu hlavou narazil na trubku ochranného oblouku. Až do příchodu lékařů nebyl při vědomí. Ochranný rám při nehodách plnil velmi důležitou funkci, v tomto případě mu zcela jistě zachránil život. Přítomný sanitní vůz ho převezl do jičínské nemocnice, kde se podrobil důkladné prohlídce a rentgenovému vyšetření. Po pár hodinách se ukázalo, že, až na otřes mozku, šok a pár pohmožděnin, byl 182 La.: Povondra opět králem, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 26, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program Mezinárodní autocross. 184 Tamtéž. Sportovní komisaři: Oldřich Řezníček-Hradec Králové, Jaroslav Sova-Brno. Časoměřiči: Oldřich Nývlt-Jilemnice, B. Straková-Praha, Jan Špatenka-Vrchlabí, Otakar Vašků-Jilemnice, Vladislav Just-Hradec Králové. 185 Tamtéž, Zpravodaj Tamtéž, Zpravodaj

47 rok. 187 Do finále nakonec postoupili pouze tři zahraniční jezdci a to Sepp Gröbner, naprosto v pořádku. V nemocnici s úsměvem slíbil, že do Štikovské rokle přijede i za Franz Ottermayer a Ossi Helgelöller s buggy o objemu 2395 ccm. 188 Povondra se svým Wartburgem 1120 ccm od startu ujížděl soupeřům a v cíli měl na druhého Gröbnera půl kola náskok. 189 Kottek jel dlouhou dobu na druhém místě před Gröbnerem, ale vinou závady na lanku od plynu musel odstoupit. Do konce závodu neměl Gröbner druhou pozici jistou, protože na něho dotíral rychlý Roman Prynych s Wartburgem 1120 ccm z AMK JZD Hospozín. Zbylým zahraničním jezdcům se ve finále vůbec nedařilo, při startovním chumlu se převrátil na střechu Ottermayer a Helgelöller měl poruchu na motoru. 190 V půl páté skončilo finále a první tři nejrychlejší jezdci obdrželi slavnostní věnce. 191 Na závod se přišlo podívat okolo deseti tisíc diváků 192 a vstupenka stála 7 Kčs. 193 Pořadatelská skupina vedená Jaroslavem Vágenknechtem vše zvládla na jedničku. 194 Autokrosová neděle se zakončila slavnostním vyhlášením od sedmi hodin v kulturním sále. Při této příležitosti se udělovaly věcné ceny. 195 Ukázalo se, že pořadatelé z Nové Paky jsou schopni pořádat evropské závody na nejvyšší úrovni. Českoslovenští autokrosaři ukázali, že dokážou velmi obstojně konkurovat jezdcům ze zahraničí. 187 TUČEK, Jan: Jean Kankelj-sympatický smolař, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 10, 1978, č. 10, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Propagační tiskovina, Vzpomínka na loňský au tokros. 189 La.: Povondra opět králem, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 26, s Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Propagační tiskovina, Vzpomínka na loňský autokros. 191 La.: Povondra opět králem, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 26, s Pořadí: 1. J. Povondra, Wartburg 1120 ccm, 2. S. Gröbner, NSR, AUDI 1600, 3. R. Prynych, Wartburg 1120 ccm, 4. A. Havel, Tatra 613, 5. M. Maťátko, Wartburg 1120 ccm. 192 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , INTERNATIONAL AUTOCROSS, NOVÁ PAKA, Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , vstupenky. 194Tamtéž, Program Mezinárodní autocross. Viz. Textová příloha, Příloha č. 14: Ředitelství závodu v roce Tamtéž, Časový rozvrh. 46

48 3.9 Vstup do Evropského poháru 1979 Po mnohaletém úsilí se podařilo přivést do Štikovské rokle autokrosový závod Evropského poháru. Pořadatelé se snažili o srovnání s Evropou již dříve v motokrosu. Stačilo devět let, aby Automotoklub Svazarmu Nová Paka pořádal s pověřením mezinárodní automobilové federace FIA a Ústředního automotoklubu ČSSR Mistrovství Evropy v autokrosu ve dnech 7-8. července Pro nespočet členů AMK a fanoušků na novopacku se jejich dlouholeté přání, poměřit se v motorsportu s tehdy pro většinu společnosti uzavřenou Evropou, splnilo. Nad závodem převzala záštitu rada KNV Východočeského kraje v Hradci Králové. Tehdejší motoristická akce se pořádala v rámci příprav na celostátní spartakiádu v roce Nad celými přípravami dohlížel Přípravný organizační výbor Mistrovství Evropy v Autokrosu. 197 Tento závod se tehdy řadil do Evropského poháru s regulemi FIA, ale od roku 1981 se tento seriál závodů nazývá Mistrovství Evropy. V těchto pojmech ve významnosti není žádný rozdíl a často se zaměňuje. 198 V minulosti aktivní jezdec motokrosu a v roce 1979 ředitel novopackého závodu Jiří Kosina, se stručně podělil o situaci v autokrosu: Růst jezdců, vyspělost pořadatelů, stavba závodních tratí a v neposlední řadě i technická úroveň nových vozidel zaznamenalo i letos velký skok vpřed. Naši snahou vždy bylo zajistit co nejkvalitnější startovní pole a dnes již víme, že nastoupená cesta při loňské mezinárodní autokrosové premiéře ve Štikovské rokli, byla správná. Evropský trend jsou rovné a rychlé tratě. Myslím, že se nám podařilo splnit všechny podmínky tak, aby okruh byl zcela regulérní, jak pro silné zahraniční vozy, tak i naše a pro nižší kubatury. 199 Všechny podmínky, které pořadatelé splnili, požadoval ÚAMK ČSSR. Autokrosový okruh měřil 960 metrů, široký byl na nejužším místě minimálně deset metrů. Trať patřila k rychlým, bezpečným a měla vysoké převýšení až dvacet metrů, což nebylo úplně typické pro evropské okruhy. Svým charakterem se podobné tratě nacházely pouze ve Francii. 200 Účastník Evropského po- 196 Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. 197Tamtéž. Viz. Textová příloha, Příloha č. 15: Skupiny organizátorů v roce Hošek Jaroslav. Zlatý volant [online]. [cit ]. Dostupné z: Bu.: Evropský pohár v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 155, s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Propagační tiskovina, Zajímavos- 47

49 háru západoněmecký autokrosař Hans Irlacher se vyjádřil k otázce, co očekává od závodu v Nové Pace: Novopacká trať je vynikající, žádné kameny, žádné hrboly, správné dlouhé zatáčky, šance jsou pro všechny stejné. 201 Pořadatelé v čele s Josefem Rejnartem se poučili z pořádání mezinárodního závodu. 202 Po předchozí rozsáhlé přestavbě trati se ještě instalovala další dvojitá bezpečnostní svodidla a drátěné ochranné ploty. Největší zřetel pořadatelé brali na bezpečnost jezdců a diváků. Na tento podnik se očekávala návštěva přes deset tisíc diváků, jak se zaznamenala v minulém roce při mezinárodním závodě. Dalším důvodem tohoto předpokladu byla okolnost, že Nová Paka v roce 1979 pořádala jako jediná v ČSSR závod Evropského poháru. Čekalo se mnoho příznivců z Československa, ale také ze zahraničí. Musela se rozšířit a zdokonalit infrastruktura v okolí závodiště. Vykácely se stromy a smíšený porost, aby se zvětšily sektory pro diváky. 203 Dále se vylepšilo zázemí pro fanoušky a muselo se zvětšit parkoviště pro osobní automobily, motocykly a autobusy. Zázemím mám na mysli stánky s občerstvením, kde se čepovalo pivo, které nejvíce ocenili fanoušci ze zahraničí. V pozdějších letech to znamenalo velký příliv diváků z NDR, Němci to do Nové Paky neměli příliš daleko. Celoroční práce, jež se na okruhu a v zázemí vykonaly, komentoval zástupce ředitele Ladislav Tejchman. 204 Areál stál pořádný počet brigádnických hodin. Zabudovali jsme například 500 metrů svodidel, světelné startovací zařízení, ochranné ploty pro bezpečnost jezdců a diváků jistě přijmou rozšíření prostorů pro dokonalé zhlédnutí závodů. Jelikož se očekává velká návštěvnost našich i zahraničních příznivců, jsou připravena kempinková tábořiště a rozsáhla parkoviště pro automobily. Chtěl bych poděkovat a ocenit maximální pomoc našeho tradičního partnera, n. p. Silniční stroje a zařízení, stranickým a státním orgánům, místním závodům a organizacím, které nám v přípravě tohoto velkého motoristického podniku vyšly všemožně vstříc. 205 Musím poznamenat, že v organizaci závodů pomáhaly okolní automotokluby z Holic, Lázní Bělohradu, Pecky a Lužan. 206 ti kolem závodu. 201 Bu.: Evropské buggy míří do Nové Paky, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 157, s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. 203 Tamtéž, Mistrovství Evropy Tamtéž, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. 205 Bu.: Evropské buggy míří do Nové Paky, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 157, s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Program Autocross Mistrovství 48

50 V mikrorozhovoru není také zmíněno, že v roce 1979 členové AMK věnovali velké úsilí publicitě závodu. Propagační a tiskový odbor AMK vedl Václav Polák. 207 Odbor vydal speciální noviny, kde se objevovaly informace o novopackém závodě. Rozesílaly se plakáty do okruhu přibližně 80 km od Nové Paky. Velmi dobrou službu AMK poskytl Čedok Trutnov. 208 Organizoval zájezdy na červencový závod a nabízel na svých pobočkách předprodej vstupenek, jež stály 20 Kčs. 209 Vstupné zajišťovala výběrčí služba Trabant Klub z Poděbrad. Po celou neděli se v areálu prodávaly motoristické suvenýry jako například trička, kšiltovky, vlaječky a jiné. 210 V Nové Pace se jel v pořadí šestý podnik z dvanácti v Evropském poháru. Systém závodu byl takřka stejný jako v předešlém roce při mezinárodním závodě. Závodilo se v jedné kategorii bez rozdílu objemových tříd. V následujících letech se autokros jezdil v divizi I, což byly automobily s jakýmkoli objemem a v divizi II, kde startovala speciální autokrosová vozidla a buggy. 211 V roce 1979 se účastnilo v divizi I tak málo vozů, že se v domácím Mistrovství ČSSR závody v této kategorii ani nevypisovaly. Systém byl následující, z přihlášených jezdců se utvořilo po odjetém tréninku pořadí. Třicetdva nejrychlejších závodníků se kvalifikovalo do odpoledního závodu. Jezdci se pro rozjížďky rozdělili do čtyř skupin po osmi. Z každé jízdy postupovali čtyři nejrychlejší do semifinále. Semifinále se rozdělilo do dvou jízd po osmi, z každé jízdy postoupilo pět nejlepších do finále. 212 Celkový systém Evropského poháru byl jednoduchý a přehledný. Ve dvanáctikolovém finále se udělovaly body v systému: 25, 15, 12, 10, 8, 6, 4, 3, 2, 1 b. 213 V tehdejším autokrosu mohli jezdci vznést protest, který museli doložit Evropy Nová Paka-ČSSR. 207 Tamtéž. 208Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Zajímavosti z příprav závodu. 209Tamtéž, vstupenky. V archivu autoklubu Nová Paka jsem nalezl vstupenky, na kterých je cena 20 Kčs a proto se domnívám, že cena vstupenek v předprodeji mohla být nižší například 18 Kč nebo se mohlo vstupné dělit na vstupenky pro dospělé a pro seniory a studenty. 210Tamtéž, Zajímavosti z příprav závodu. 211 Bu.: Evropský pohár v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 155, s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Propagační tiskovina, Zajímavosti kolem závodu. 213 Tamtéž, Propagační tiskovina, Zajímavosti kolem závodu. 49

51 vkladem 500 Kčs. V případě kladného vyřízení se vklad vracel. 214 Před víkendem ve Štikovské rokli vedl průběžné pořadí Evropského poháru Willi Rösel z NSR s dvoulitrovou buggy VW. Druhé místo v pořadí zaujímal Rakušan Karl Singer se šestiválcem Porsche 3300 ccm a ztrácel pouhé dva body na Rösela. Nejlepší z Československa Alois Havel s motorem z Tatry 613 s objemem 3495 ccm ztrácel na třetí místo Klause Schwingenschlögla pouhý jeden bod. V roce 1978 Havel ovládl Mistrovství ČSSR ve třídě nad 1300 ccm a i v Evropě prokazoval své jezdecké kvality. Jaroslav Hošek se nacházel na šestém místě a Jaroslav Povondra na pozici. Startovní listina čítala 51 jezdců, 215 z čehož bylo 25 ze zahraničí, konkrétně se jednalo o státy NSR, Maďarsko, Rakousko a Belgii. Zbytek startovního pole doplnili závodníci z Československa. 216 Závodní víkend začal v sobotu dopoledne přejímkou vozů a od jedné do pěti odpoledne probíhal neoficiální trénink. Slavnostní zahájení probíhalo po celý večer v prostorách n. p. SSaZ. Přítomni byli čestní hosté, zástupci FIA, ředitelství závodu, zástupci národních výprav a další pozvané osoby. Hlasatel Pavel Kačer koordinoval celý večer. Za přítomnosti šedesáti lidí zazněl projev pana Bekra z MěNV. Hudbu poskytli členové HIFI Klubu. 217 Pořadatelům celou noc přibývaly vrásky na čele, protože už od večera neustále pršelo. Napětí panovalo i u samotných jezdců, kteří s deštěm vůbec nepočítali a měli obavy, jak si v tomto těžkém terénu povedou. V devět hodin ráno začal oficiální trénink, jenž ukázal kvality jezdců a připravenosti bugin. Po celý trénink jenom drobně poprchávalo a zdálo se, že to nebude s počasím tak zlé, ale tento drobný déšť byl doprová- 214 Tamtéž, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. 215 Bu.: Evropské buggy míří do Nové Paky, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 157, s. 8. Uzávěrka startovní listiny proběhla 18. června Celkový počet 51 jezdců, 30 ze zahraničí a 21 z ČSSR. Nicméně tištěný program k závodu uvádí 46 jezdců, 26 ze zahraničí a 21 ČSSR. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , International Autocross Europa cup Kronika také uvádí 51 jezdců, 29 ze zahraničí a 22 z ČSSR. Přikláním se k počtu 51 jezdců, protože stejný počet uvádí i oficiální startovní listina. Viz. Textová příloha, Příloha č. 16: Startovní listina závodu Evropského poháru v roce Bu.: Evropský pohár v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 155, s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Hodnotící zpráva společenského odboru ME v autokrosu Podávala se večeře v hodnotě 25 Kčs. 50

52 zen hustými přeháňkami. Podmínky na trati se neustále měnily. 218 Jestli byla výhoda startovat v prvních rozjížďkách nebo až v posledních jízdách, to se nedá tak úplně posoudit. V náročném tréninku zaznamenal nejrychlejší čas Miroslav Třešňák, druhý nejrychlejší byl Ranhold Auth a třetí se umístil Jan Soldát. 219 Z posledního postupového místa se kvalifikoval Jaroslav Povondra, který měl problémy s motorem. 220 Po tréninku následovalo slavnostní zahájení u časoměřičské věže. Zahájení se z důvodu nepříznivého počasí omezilo na vystoupení vlajkonošů a pionýrů s jmenovkami zúčastněných států. Později pronesl projev ředitel závodu Jiří Kosina a delegát FIA Mario Escat ze Špenělska. Velmi skromný ceremoniál ukončila státní hymna. Původně se na startovní rovince měl představit pochodující sbor s vlajkami za doprovodu dechové kapely. Plánovalo se také představení žen v novopackých krojích. 221 Rozbahněná trať během rozjížděk způsobila odstoupení mnoha favoritů. Alois Havel si před závodním víkendem kladl za cíl poskočit na třetí místo v celkovém pořadí. Nicméně skončil už v první jízdě, když ve stoupání po startu nezvolil úplně ideální stopu a jeho buggy se prohrabávala z mazlavého bláta, což nevydržela na zadním kole poloosa. Ihned se jeho myšlenky na třetí místo rozplynuly. 222 Skoro ve stejném místě odstoupil smolař Jaroslav Povondra, který neudělal žádnou jezdeckou chybu, ale v jeho stroji praskla skříň řízení. Další, koho zradila technika, byl Jaroslav Hošek, když jeho motor ve čtvrté jízdě vypověděl službu. 223 Převodky řízení a poloosy kol v tomto těžkém bahnitém terénu dostávaly obzvlášť zabrat. Před jízdami se pořadatelé snažili zlepšit sjízdnost tratě, a proto s dostupnou me- 218 KRAUS, J.: Drama v červené hlíně, in: Svět motorů, roč. 33, 1979, č. 30. s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Měřený trénink. Pořadí s časy: 1. M. Třešńák-54,00 s., 2. R. Auth-54,65 s., 3. J. Soldát-55,71s., 4. I. Vojta-55,87 s., 5. K. Singer-56,62 s., 6. E. Schmid-56,67 s., 7. Jiří Bartoš-57,43 s., 8. A. Havel-58,76 s., 9. W. Rösel-58,81 s., 10. Č. Carbol-58,95 s. 220 GESHEIDT, Tomáš: Překvapení v Nové Pace, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 11, 1979, č. 11, s Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Hodnotící zpráva společenského odboru ME v autokrosu Bu.: Cenné body z těžké rokle, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 159, s GESHEIDT, Tomáš: Překvapení v Nové Pace, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 11, 1979, č. 11, s

53 chanizací shrabovali bahno. Po odklizení spousty bahna trať velmi klouzala a jezdci si připadali jako na ledové ploše. 224 Závodníci se svými buggy měli často problém vyjet prudké stoupání za startovní rovinou. To mělo za následek, že někteří jezdci své stroje v půlce strmého svahu zastavili, otočili se a couvali. Náročné podmínky způsobily, že například v první jízdě ujel předepsaných deset kol pouze vítěz. 225 Domnívám se, že fanouškům se líbilo, když jezdec bojoval se svým vozem a občas způsobil karambol. Před semifinálovými jízdami déšť ustal a rozježděná trať začínala usychat. 226 V prvním semifinále si vybojovali postup do finále hned čtyři domácí závodníci-plšek, Carbol, Maťátko a Ing. Polák. Druhé semifinále přineslo kontroverzní kolizi v již zmiňovaném úseku za startem. Karl Singer bojoval s Willi Röselem a při riskantním předjíždění do sebe vzájemně narazili. Singerova bugina měla poškozené zavěšení pravého zadního kola a jízda pro něho skončila. Rösel si prorazil levou přední pneumatiku, s kterou jízdu dokončil a ještě postoupil do finále. Singer ihned po vystoupení z vozu podal protest, ale sportovní komisaři označili kolizi jako závodní incident a přičetli míru zavinění oběma jezdcům. 227 Z poškození můžu usoudit, že Singer jel vpředu a Rösel se ho ve stoupání pokusil předjet. Následovala pravotočivá zatáčka, kde Singer zaujal defenzivní vnitřní stranu a došlo ke kontaktu. Oba si počínali nadmíru tvrdě a ani jeden nenechal dostatek místa. Nicméně je to autokros, který byl vždy sprintem a kontaktním motoristickým sportem, při kterém se diváci nenudí. Z druhého semifinále postoupil Bartoš, Třešňák a Ing. Landa. Před finálovou jízdou kolem půl čtvrté se spustil další prudký déšť. V jízdě se představilo až sedm domácích jezdců. Tento počet ukazoval, že českoslovenští autokrosaři výborně konkurovali zahraničním jezdcům. Po bouřlivém startu se na vedoucí pozici dostal Rösel, následoval ho Schmid a překvapivě třetí jel Plšek. Toto pořadí se údivem většiny přítomných nezměnilo. Carbol se nemohl dočkat startu a vyrazil o něco dříve než měl, přičemž dostal desetisekundovou penalizaci, která se přičetla k jeho času na konci závodu. Finálo- 224 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , International Autocross Europa cup KRAUS, J.: Drama v červené hlíně, in: Svět motorů, roč. 33, 1979, č. 30. s Tamtéž. 227 GESHEIDT, Tomáš: Překvapení v Nové Pace, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 11, 1979, č. 11, s

54 vou jízdu dokončilo celkem pět jezdců. 228 Kankejlovi se vůz porouchal dříve, nežli dojel na startovní rovinu. Ihned po startu odstoupil pro poruchu Třešńák. Maťátko s Landou kolidovali v prvním kole a Bartoš odstoupil záhy poté. Vyhlášení vítězů a slavnostní předání věnců proběhlo před provozní budovou. Za doprovodu hlasatele Pavla Kačera a Jaroslava Kuglera závod sledovalo osm tisíc diváků. 229 Krásnou podívanou vidělo také čestné předsednictví závodu a nespočet fanoušků u televizních obrazovek. 230 V osm hodin večer proběhlo v prostorách SSaZ slavnostní předání cen a ukončení závodního víkendu. Akt probíhal za přítomnosti Československé televize. Večerem doprovázel orchestr Slavínek a estrádní dvojice Pixa a Procházka. Tato estráda hosty moc nenadchla. Svazarmovci očekávali přítomnost sta hostů, ale tento skromný odhad byl převýšen dvojnásobně, což přineslo určité problémy s občerstvením. 231 Závodní víkend prokázal, že trať ve Štikovské rokli patřila k nejlepším v Evropě. Novopačtí pořadatelé svoji prací byli schopni konkurovat a v mnoha ohledech překonávat evropské kolegy. Doložil to svými slovy i oficiální pozorovatel FIA Mario Escat. Novou Paku jsem znal pouze z turistických prospektů. O to více jsem překvapen sympatickou atmosférou, pořadatelskou péčí a profesionalitou, s níž byl dnešní mimořádně těžký závod připraven. Myslím, že novopacký autokros se po dnešku najisto zapsal do mezinárodního autokrosového kalendáře pro příští roky. 232 Musím podotknout, že jeho odhad byl správný a Mistrovství Evropy v autokrosu se jezdí ve Štikovské rokli dodnes a patří k nejoblíbenějším závodům v celém kalendáři. 228 Bu.: Cenné body z těžké rokle, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č s. 6. Finálové pořadí: 1. Rösel, 2. Schmid, 3. Plšek, 4. Carbo, 5. Ing. Polák, 6. Bartoš, 7. Ing. Landa, 8. Maťátko, 9. Třešňák, 10. Kankejl 229 Tamtéž. 230 Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. 231 Tamtéž, Hodnotící zpráva společenského odboru ME v autokrosu Bu.: Cenné body z těžké rokle, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 159, s

55 4 Autokrosová technika V autokrosu vždy záleželo na jezdeckém umění, ale také na konstruktérských dovednostech mechaniků. Základem každého vozu byl spolehlivý a výkonný motor, proto celé konstruktérské práce začínaly vždy od výběru agregátu. Buginy vznikaly mnoha způsoby a na jejich stavbu vzpomíná pan Bohumil Kužel: bylo to hezký. Uklidilo se v garáži, do půlky garáže se dal motor, před motor sedačka, do rohu se daly dvě bedýnky piva, na to si tam čtyři lidi sedli a dva dny tam u těch dvou beden byli a přemýšlelo se o tom, kudy budete chodit s těma trubkama, kolem toho motoru a takhle vznikaly ty auta Co auto to prototyp. 233 Většinu bugin si jezdci vymýšleli sami s pomocí přátel, kteří rozuměli tehdejší technice. O stavbě vozů pokračuje pan Bohumil Kužel. nejsložitější věcí je geometrie přední nápravy, a hlavně to je umístění převodky, hromada těch kluků si to neuvědomovala. já jsem vždycky říkal, hoši to se musí namalovat a trochu spočítat. 234 Musím podotknout, že vozy v autokrosu jezdily přes mnoho nerovností a vůz i za těchto podmínek musel zůstat ovladatelný. Nemohlo dojít k tomu, že bugina propérovala a kola létala ze strany na stranu. Dalšími důležitými součástmi byla zadní ramena a způsob pérování. Zlaté české ručičky dokázaly sestrojit skvělé stroje. 235 Mohl bych se zaměřit na všechny části, které provozuschopná bugina potřebovala, ale zaměřím se pouze na specifikaci motoru. Na konci šedesátých a na počátku sedmdesátých let došlo k velkému rozmachu automobilového průmyslu v zemích východního bloku. V Československu mezi nejdostupnější a nejvhodnější automobily pro využití v autokrosu patřily: Wartburg 353, Škoda 1000 MB, Škoda 100, Trabant 601, Moskvič 412, VAZ 2101, VAZ 2103, Tatra 603 a Tatra Pohon buggy se umísťoval mezi nápravy, před přední nebo za zadní nápravou. 237 Do roku 1976 se autokrosové třídy dělily podle zdvihového objemu motoru do 1000 ccm a nad 1000 ccm. V roce 1977 se změnily kubatury do 1150 ccm a přes 1150 ccm 238 a rok poté se opět zvýšily do 1300 ccm a nad 1300 ccm. V rozdělených třídách 233 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 234 Tamtéž. 235 Tamtéž. 236 TUČEK, Jan. Auta východního bloku, s KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s Autokros po pěti letech, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 9, 1976, s

56 do roku 1976 vládly motory Wartburg v obou kubaturách. 239 Jednalo se o dvoudobý tříválcový vodou chlazený motor o objemu 992 ccm respektive předchozí typ s objemem motoru 900 ccm. 240 Tato specifikace měla pro tehdejší autokros mnoho výhod. Jednalo se o dvoutakt, jenž nevyžadoval složité úpravy pro zvýšení výkonu. Jednoduše řečeno stačilo přebrousit sací, přepouštěcí a výfukový kanál, osadit motor třemi motocyklovými karburátory Jikov, dobře vyladit výfuk a výkon se dostavil. Tyto běžné úpravy si mohl zdatný mechanik a jezdec udělat v průměrně vybavené dílně. 241 Výhodou agregátu z Wartburgu nebyl jenom způsob spalování, ale také jeho hmotnost, která činila pouze sedmdesát kilogramů. Pomocí lepšího dílenského vybavení a velkých zkušeností a znalostí mechaniků dokázal motor při režimu otáček do 6000 min -1 dosahovat výkonu okolo 65 kw, což je přibližně 88 k. 242 Stroje s takovouto koňskou silou měly vynikající průběh točivého momentu. Na tehdejší poměry měl agregát skvělou akceleraci, která při autokrosu vždy hrála velkou roli. V počátcích se v autokrosu objevoval také dvouválcový dvoudobý motor z Trabantu 601. Zdvihový objem činil 594,5 ccm a výkon 17 kw nebo 19 kw. 243 Při všech stejných úpravách se nedostávalo takového výkonu jako u agregátu z Wartburgu. Zkoušela se i koncepce se dvěma motory, ale stále to nepřinášelo takový výkon, a proto se od motoru z Trabantu upustilo. Na rozdíl od dvoudobého motoru potřeboval čtyřdobý motor pro zvýšení výkonu mnoho složitých dílů a dílenských prací. Například motor ze Škody 100 vyžadoval osmikanálovou hlavu, speciální sací potrubí se dvěma karburátory Weber. Dále se musely upravit písty, ojnice a vačka. Problém nastal i s mazáním motoru. Nemohlo se používat standardní mazání z klikové skříně, ale použít mazání z olejové nádrže. 244 Důvod byl prostý - závodní buggy při jízdě zažívaly velké náklony, při nichž by motor s mokrou skříní nemazal a zadřel by se. Finanční náklady těchto zmíněných úprav byly obvykle příliš vysoké pro jednotlivé jezdce i automotokluby. Dalším důvodem, proč motory Škoda nejezdily v takovém zastoupení jako Wartburgy, bylo nešikovné rozdělení tříd. 239 JANEK, Dalibor: Beseda s mistry, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 12, s TUČEK, Jan. Auta východního bloku, s KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s Československá autokrosová technika, in: Automobil, roč. 18, 1974, č. 4, s TUČEK, Jan. Auta východního bloku, s Mazání motoru z olejové nádrže, se taktéž nazývá, mazání se suchou klikovou skříní. 55

57 Jezdec v kategorii do 1000 ccm nemohl s motorem ze Škody 100 konkurovat, protože se pro lepší výkon nemohl zvětšit zdvihový objem. 245 Jednalo se o čtyřválec o zdvihovém objemu 988 ccm a výkonem 31 kw a motor z vozu Wartburg 353 bez sebemenších úprav poskytoval 33 kw nebo 37 kw. 246 Pro vyšší třídu by se mohl použít motor ze Škody 120, jenž byl málo objemový. Znamená to, že u těchto motorů nejde mnohonásobně zvýšit objem. V dnešních časech se upřednostňuje výroba maloobjemových motorů. Vysoký výkon se vytváří pomocí přeplňování, o kterém v sedmdesátých letech v autokrosu nemohla být řeč. Zmíněný motor se dokázal maximálně upravit na zdvihový objem 1300 ccm. 247 Nicméně vyšší třída neměla omezený maximální zdvihový objem a sovětským motorům nemohl škodovácký agregát 120 konkurovat. Motory Škoda se začaly opět více používat po roce 1978, kdy se objemové třídy posunuly do 1300 ccm a nad 1300 ccm. Jezdci však začali používat nové typy škodovek, které sjely z výrobních linek. Jedním ze závodníků, který používal motor Škoda, byl Jiří Červa se svým strojem Škoda-Drupol Buggy. Vůz postavil s pomocí svého zaměstnavatele, družstva Drupol v Mladé Boleslavi. Poprvé použil konstrukci, při níž umístil hnací ústrojí s motorem dopředu a převodovku dozadu. Vůz měl trubkový rám a karoserie se vyrobila z lehkých plechů. Použil obě nápravy, kola a řízení značky Škoda. Vůz s pohonem zadní nápravy vynikal skvělými jízdními vlastnostmi a vysokým výkonem motoru Škoda 120 Rally. Celý stroj vážil pouze okolo 600 kg. 248 Ve vyšší třídě nad 1000 ccm se používaly již zmiňované sovětské motory z vozidel VAZ 2101, VAZ 2103 a Moskvič 412. Specifikací se čtyřdobé motory nikterak nelišily. Zdvihový objem činil okolo 1450 ccm, pouze VAZ 2101 měl 1198 ccm. Jednalo se o čtyřválcové motory, které měly i bez nákladných úprav vysoké výkony. Dosahovaly při otáčkách 5600 min -1 mezi 44 kw až 55 kw, což je okolo 60 až 75 koňských sil. 249 Tyto motory se skoro vůbec neupravovaly. Dílenské práce byly náročné a finančně nákladné. Příkladem může být Oldřich Hameta, který do své buggy posadil neupra- 245 KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s TUČEK, Jan. Auta východního bloku, s. 93, KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s Tamtéž, s TUČEK, Jan. Auta východního bloku, s

58 vovaný agregát Moskvič 1500 OHC 250 z již zmiňovaného typu 412. Upravil pouze výfukový systém. V letech ovládl Československou vyšší kubaturu. 251 Nicméně pořizovací cena motoru byla vyšší než u Wartburgu a nedal se tak jednoduše a levně upravovat. Ve vyšší třídě se také vyskytoval motor z Tatry 603. Tento agregát používal řetězový převod, který měl několik výhod. Například možnost snadno a rychle měnit redukce převodu mezi rozvodovkou a hnacími koly. Dále poskytoval lepší propérování hnacích kol. 252 Pohon tatrovky 603 představoval vzduchem chlazený vidlicový osmiválec. Při osazení čtyřmi dvojitými karburátory Weber DCON 40 a změnou sacího potrubí hlavy válců poskytoval výkon 98,5 kw při otáčkách 5200 min Dále se musela upravit kliková skříň proti přelévání a pěnění oleje. 254 Velikým handicapem vozu byla vysoká hmotnost celých 750 kg a také velká přetáčivost stroje. 255 S motorem Tatra dokázal uspět pouze Alois Havel v roce 1978, když vyhrál Mistrovství ČSSR, ale to již bylo s agregátem z vozu Tatra Jednalo se o vidlicový osmiválec DOHC 257 s objemem 3495 ccm. Tento motor dosahoval výkonu až 140 kw. Na motoru se používaly trojité spádové karburátory Weber. 258 Je třeba poznamenat, že výkon motoru neznamenal vždy všechno. Záleželo zejména na jezdci a na dalších komponentech. Motor mohl mít přes sto koňských sil, ale když bugina pouze hrabala, tak moc rychlá nebyla. Důležitou částí stroje bylo pérování. Mechanici s jezdci chtěli docílit, co nejvíce progresivního pružení, což znamená, že musí mít proměnnou tuhost. 259 Z počátku se osvědčily nápravy z trabantu, jež měly listová pera. Po zkušenostech s vinutými pružinami se přešlo na nejvhodnější pneumatické pérování. Tato koncepce umožňuje progresivitu pérování samočinně. 260 Například 250 Jedná o rozvod s ventily v hlavě válců a vačkovým hřídelem na hlavě válců 251 KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s Nejmladší exponát, in: Automobil, roč. 20, 1976, č. 4, s Tamtéž. 254 KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s HYAN, Tomáš: Stroje mistrovství Evropy, in: Automobil, roč. 22, 1978, č. 9, s JANEK, Dalibor. Zaprášené oktany, s Obdoba rozvodu OHC pouze s dvěma vačkovými hřídeli. 258 Ing. GREGOR, O.: Formule 1 do terénu, in: Svět motorů, roč. 33, 1979, č. 31, s JAN, Zdeněk - Bronislav ŽDÁNSKÝ. Automobily, s Tamtéž, s

59 dosahuje měkčího pérování při malém stlačení a tvrdší při velkém stlačení pérování. Vozů s pneumatickým pérováním se v polovině sedmdesátých let v Československu mnoho nevyskytovalo. 261 Rád bych se ještě zmínil o Františku Erningerovi, což byl průkopník koncepce pohonu čtyř kol. V zimě roku 1970 sestrojil první čtyřpohonovku v Československu a označil ji UFO-1. Tento stroj měl motor umístěný před přední nápravou. Vůz poháněl upravený agregát z Wartburgu. Pohonem zadní nápravy byl hnací hřídel vyvedený z převodovky. UFO-1 používalo trubkový rám s přední nápravou z Trabanta a zadní nápravu ze Škody. Řešení nebylo vůbec jednoduché a zprvu určitou dobu trvalo, než se odstranily všechny nedostatky. Na konci sezóny 1971 se radoval z prvního vítězství v zasněžené Štikovské rokli. Tímto činem se stal druhým jezdcem, který dokázal zvítězit nad továrními vozy Škoda. Zvítězil jako první s pohonem čtyř kol. Velmi přispěl k nárůstu této koncepce i v dalších sezonách. Osobně také pokračoval se stejnou koncepcí u vozů UFO-2, UFO Zmíněná koncepce nemusela mít až tak výkonný motor, protože těžila z dobrých trakčních schopností a lepšího přenesení hnané síly na kola. V roce 1978 došlo k zákazu pohonu čtyř kol, ale motory Wartburg i nadále zůstaly konkurenceschopné. 261 KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s Tamtéž, s. 36,

60 5 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo chronologicky analyzovat budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech Snažil jsem se nastínit všechny události, které doprovázely devítileté pořádání závodů v autokrosu ve Štikovské rokli. V roce 1971 se jel na novopacku první autokros v rámci Poháru ČSR a v roce 1979 se uspořádal první závod Evropského poháru. V úvodní kapitole jsem se věnoval historii automobilových a motocyklových závodů v Nové Pace. Dále jsem se zde zmínil o Antonínu Vitvarovi, který reprezentoval Československo na motoristických akcích a zároveň podporoval růst motoristických organizací v Nové Pace. Pokusil jsem se objasnit důvody, proč se začal v druhé polovině padesátých let jezdit motokros ve Štikovské rokli. Nastínil jsem, jak vypadala rokle před prvním motoristickým závodem. K tomuto tématu jsem využil rozhovoru s panem Jaroslavem Vágenknechtem, který mi o autokrosu v rokli mnoho neřekl, ale zaměřil se především na počátky motoristických akcí v Nové Pace. Také jsem se od něho dozvěděl mnoho informací o Antonínu Vitvarovi. Na závěr kapitoly jsem se v krátkosti zmínil o počátcích autokrosu ve světě a v Československu. Nejvíce jsem čerpal z díla Historie motoristického sportu od Jaroslava Vágenknechta. Dále jsem použil kroniky Automotoklubu v Nové Pace, kde je obsažen pamětní článek z roku Soudím dle obsahu a vyjadřování, že ho psal také pan Jaroslav Vágenknecht, který určitý čas dělal kronikáře. Nyní se už pana Vágenknechta nemohu zeptat, protože v lednu 2016 zemřel. V článku jsem nenalezl pasáže, kde by se fakta zásadně neshodovala. Ve třetí kapitole jsem chronologicky analyzoval budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech Autokros byla nová motoristická disciplína v Československu, jejíž první závod se odjel v roce 1969 v Přerově. Novopačtí pořadatelé byli nadšení tímto novým sportem a chtěli uspořádat závod v Nové Pace. Objasnil jsem, proč se závod zorganizoval ve Štikovské rokli. Hlavním důvodem byly neatraktivní lokality v okolí města a doporučení tehdejšího vedoucího televizního štábu, aby se závod odjel v rokli. Dále jsem se věnoval okolnostem, které se přihodily v průběhu pořádání závodů. Mezi ně jsem zařadil například to, že před prvním závodem napadl sníh, s kterým si organizátoři dobře poradili. Novopacký automotoklub nesmírně podporoval pan Dykast, který pracoval na Ministerstvu vnitra. V této pozici mohl být velmi prospěšný pro novopacký autokros. 59

61 V Nové Pace se nacházel n. p. Silniční stroje a zařízení, jenž tehdy patřil pod Správu pro dopravu Ministerstva vnitra. Po celých devět let se spolupráce velmi dobře vyvíjela a závodiště ve Štikovské rokli jenom vzkvétalo. V letech se v areálu Štikovské rokle vybudovala nová provozní budova s časoměřičskou věží, instalovala se svodidla, zdokonalovala se infrastruktura a v blízkosti byl postaven hotel. V roce 1978 pořadatelé upravili trať, aby splňovala tehdejší regule FIA. Na této dráze se již nepořádaly závody v motokrosu, které se po desetiletí v rokli jezdily. Závodiště i pořadatelé byli na takové úrovni, že mohli konkurovat Evropě. Na základě toho se v roce 1979 rozhodli uspořádat závod Evropského poháru. Primární cíl chronologicky analyzovat budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech se mi podařilo splnit. V kapitole jsem nastínil devět odjetých ročníků, které jsem doplnil o podstatné a zajímavé události. V této části práce jsem vycházel z chronologicky řazené publikace Jaroslava Vágenknechta Historie motoristického sportu. Toto dílo zahrnuje pouze informace typu, kdy se pořádal závod a kdo zvítězil. Proto jsem čerpal další informace z kronik automotoklubu. Obě kroniky členové autoklubu nalezli teprve před necelýma dvěma roky. Dílo Historie motoristického sportu bylo vydáno v roce Z toho usuzuji, že autor nemohl pro obsah využít obě kroniky automotoklubu. Při psaní práce často docházelo k tomu, že počet startujících jezdců a diváků v závodišti se zásadně lišil. Nicméně s obsahem u kronik jsem musel být opatrný, protože první kronika datovaná od roku 1969 se po čtyřech letech ztratila a začala se od roku 1974 psát druhá kronika. Usuzuji, že tato druhá kronika byla psaná s určitým časovým odstupem a proto byly v některých případech informace zavádějící. Pro další informace jsem navštívil Státní okresní archiv v Jičíně, kde mi poskytli regionální periodika Pochodeň a Předvoj. Deník Pochodeň mi poskytl mnoho reportáží ze závodů a také četné rozhovory s funkcionáři automotoklubu a s jezdci. Týdeník jičínského okresu Předvoj mi dodal přehled o okolnostech a událostech před a po závodě. Obě periodika mi přinesla velmi důležité informace při pořádání závodů v prvních pěti ročnících. Od druhé poloviny sedmdesátých let začal vydávat Svět motorů reportáže z autokrosových závodů, což mi dodalo informace o jednotlivých jízdách. Na počátku pořádání evropského autokrosu ve Štikovské rokli se objevují i ojedinělé články o průběhu závodu v měsíčníku Motoristická současnost-za volantem. Rád bych podoktnul, že s rostoucí úrovní československého autokrosu také přibývalo více autorů, kteří se této tématice věnovali. V periodiku Motoristická současnost-za volantem se autokrosu hodně věno- 60

62 val Jan Tuček a Václav Král. Ve zmiňovaných periodikách u některých článků nebyl uveden ani autor. V mnoha případech se pod článkem nacházel pouze monogram nebo jednoslabičná zkratka, která nebyla v periodiku objasněna. V týdeníku Pochodeň se často objevovala zkratka bu. U jednoho článku s autokrosovou tématikou se objevil autor Bohumil Ulrich, jenž mohl tuto zkratku používat. Při rozhovoru mi pan Ladislav Tejchman sdělil, že autokrosové články psala Iva Bohumínská, a proto mi není jasné, který autor tuto zkratku používal. Pro doplnění informací ze závodů jsem využil archiv autoklubu v Nové Pace, kde jsem nalezl spoustu tiskovin, fotografií, výsledkových listin, hodnotících zpráv a od roku 1976 programy k závodům. Tento materiál mi velmi dobře posloužil při popisu průběhu jízd v závodě. Dále jsem tuto kapitolu rozšířil o bohaté výpovědi pana Bohumila Kužela a pana Ladislava Tejchmana. Pan Kužel je dnes předseda autoklubu v Nové Pace. Při rozhovoru mi sdělil spoustu informací o tehdejších událostech a také to, jak se během let měnila trať. Pan Ladislav Tejchman v letech vykonával funkci ředitele nebo zástupce ředitele závodu. Informoval mě zejména o událostech, které jsou spojené s prvním autokrosem v roce Jejich informace nebyly nikterak zavádějící a často se shodovaly s regionálními periodiky. K novopackému autokrosu není bohužel žádná další literatura, kterou bych mohl ve své práci použít. V poslední závěrečné kapitole jsem se věnoval autokrosové technice v letech Nastínil jsem zde specifikace motorů, které se používaly při autokrosových závodech v Nové Pace vlastně v Československu. Objasnil jsem přednosti dvoudobých motorů Wartburg a dosti složité úpravy čtyřdobých motorů Škoda. Nastínil jsem výhody koncepce pohonu čtyř kol a popsal jsem první buginu od Františka Erningera. Cíl, který jsem si určil, se mi podařilo splnit. V této kapitole jsem používal publikaci od Václava Krále, Stavba autokrosových automobilů. Toto dílo mi poskytlo ucelený obraz konstruktérských koncepcí autokrosových speciálů. Nejvíce jsem čerpal z kapitoly o motorech. V závěru publikace jsou popsány jednotlivé buginy, které se používaly do roku Potvrdil se mi předpoklad, že mnoho informací naleznu ve Světě motorů, kde se autokrosové tématice věnoval Dalibor Janek. On je také autorem knihy Zaprášené oktany, kde se věnuje autokrosovým závodníkům. Velmi užitečné články, věnující se autokrosovým strojům, jsem nalezl v periodikách Automobil a Motoristická současnost-za volantem. Periodika mi byla velkým přínosem a sjednotila mi informace o různých autokrosových koncepcích. K představě, jaké automobily se v tehdejším Československu 61

63 vyskytovaly, jsem použil dílo od Jana Tučka Auta východního bloku. Kapitolu jsem doplnil o sdělení pana Kužela, jenž se také zabýval konstrukcí autokrosových strojů. Výpověď, kterou mi sdělil, zněla tak, že stavba bugin byla technicky náročná, ale velmi krásná. Oblíbenost autokrosu v České republice přetrvala dodnes. V Nové Pace se neustále jezdí Mistrovství České republiky a Mistrovství Evropy v autokrosu. Tento sport nadále nabízí vzrušující motoristické okamžiky pro jezdce i fanoušky. Samozřejmostí je, že se autokros od dob prvního novopackého závodu velmi změnil, ale charakter rychlých sprintových závodů si po mnoha letech zachoval. Jednoznačným důkazem je Jaroslav Hošek, jenž jezdí autokros od sedmdesátých let dodnes a nadále konkuruje evropským a českým závodníkům. 62

64 6 Bibliografie 6.1 Prameny Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Riedl, R.,Vagenknecht, J. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , Riedl, R.,Vagenknecht, J. Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka Literatura JAN, Zdeněk - Bronislav ŽDÁNSKÝ. Automobily. 3. vyd. Brno: Avid, ISBN JANEK, Dalibor. Zaprášené oktany. Ilustroval Theodor PIŠTĚK. Praha: Nadas, KOPIC, Jaroslav. Autokros aneb Káry jedou terénem. Praha: Nadas, ISBN KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros: Pomocná kniha pro učební obor automechanik. Praha: SNTL, TUČEK, Jan. Auta východního bloku. Praha: Grada, ISBN VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu: Nová Paka. Brno: Computer Press, ISBN Periodika AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč. 4, 1972, č. 2, s Autocross se blíží, in: Předvoj, roč. 13, 1972, č. 28, s. 4. Autokros ve Štikovské rokli, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 44, s. 4. Bez velkých překvapení, in: Pochodeň, roč. 66, 1977, č. 90, s. 5. BŘEZINA, Karel: Vitvar, in: Motoristická současnost, roč. 3, 1971, č. 1, s

65 Bu.: Autokrosová premiéra, in: Pochodeň, roč. 66, 1977, č. 86, s. 8. Bu.: Cenné body z těžké rokle, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 159, s. 6. Bu.: Dozvuky ze Štikovské rokle, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 183, s. 4. Bu.: Evropské buggy míří do Nové Paky, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 157, s. 8. Bu.: Evropský pohár v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 68, 1979, č. 155, s. 4. Bu.: Jaká bude repríza?, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 169, s. 8. Bu.: Mikrorozhovor s Lad. Tejchmanem, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 191, s. 8. Bu.: Mistrovství ČSSR v autokrosu: Honba za tituly pokračuje, in: Pochodeň, roč. 64, 1975, č. 181, s. 4. Bu.: Poprvé autokros, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 273, s. 8. Bu.: S optimismem, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 172, s. 4. Bu+ek.: Sužující horko a zajímavý autokros ve Štikovské rokli, in: Pochodeň, roč. 65, 1976, č. 153, s. 8. Československá autokrosová technika, in: Automobil, roč. 18, 1974, č. 4, s. 19. Dobrá práce v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 197, s. 4. GESHEIDT, Tomáš: Překvapení v Nové Pace, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 11, 1979, č. 11, s. 54. HYAN, Tomáš: Stroje mistrovství Evropy, in: Automobil, roč. 22, 1978, č. 9, s. 30. Ch.: Novopacký autokros: Landa, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 195, s. 3. Ing. GREGOR. O.: Formule 1 do terénu, in: Svět motorů, roč. 33, 1979, č. 31, s JANEK, Dalibor: Beseda s mistry, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 12, s JANEK, Dalibor: Soumrak pohonu 4 kol, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 23, s Kp: Na start do Štikovské rokle, in: Předvoj, roč. 16, 1975, č. 31, s. 4. KRÁL, Václav: Autokros po pěti letech, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 9, 1976, s

66 KRAUS, J.: Drama v červené hlíně, in: Svět motorů, roč. 33, 1979, č. 30. s La.: Autokros zahájil, in: Svět motorů, roč. 31, 1977, č. 17, s La.: Havel umí salto, in: Svět motorů, roč. 30, 1976, č. 30, s La.: Nová Paka, in: Svět motorů, roč. 29, 1975, č. 33, s. 11. La.: Povondra opět králem, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 26, s Man.: Autokros v Nové Pace, in: Pochodeň, roč. 65, 1976, č. 149, s. 8. Mistrovství ČSR v Autokrosu, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 32, s. 4. Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Nejmladší exponát, in: Automobil, roč. 20, 1976, č. 4, s. 16. Ph.: Mikrorozhovor s M. Maťátkem, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 198, s. 8. Ph.: Popáté o mistrovské body, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 197, s. 3. REJCHRT, V.: Sport, in: Předvoj, roč. 17, 1976, č. 26, s. 4. SEZEMSKÝ, F, et al.: Za autokrosem do Poříčí, in: Svět motorů, roč. 32, 1978, č. 16, s TUČEK, Jan: Jean Kankelj-sympatický smolař, in: Motoristická současnost-za volantem, roč. 10, 1978, č. 10, s. 50. ULRICH, Bohumil: Generálka na Evropský pohár, in: Pochodeň, roč. 67, 1978, č. 138, s. 4. V. G.: Novopacký autokros na výbornou, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 33, s. 4. V. M.: Motoristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s. 4. Zítra do Štikova, in: Předvoj, roč. 15, 1974, č. 33, s Rozhovory Beseda s jezdci Mladé fronty 15. dubna 2016 ve Štikově. Rozhovor, Ladislav Tejchman, 9. října 2015 v Nové Pace. Rozhovor, Jaroslav Vágenknecht, 10. října 2015 v Nové Pace. Rozhovor, Bohumil Kužel, 22. listopadu 2015 v Nové Pace. 65

67 6.5 Elektronické zdroje Historie autokrosový závodů. Autokrosar.cz: internetový zpravodaj o dění v autokrosu [online]. [cit ]. Dostupné z: Historie. Autoklub v AČR Nová Paka [online]. [cit ]. Dostupné z: Kolik jsem si mohl koupit? Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: Hošek Jaroslav. Zlatý volant [online]. [cit ]. Dostupné z: 66

68 7 Seznam použitých zkratek 1/min jednotka otáček za minutu AČR Autoklub České republiky AKRČs Autoklub republiky Československé AMK Automotoklub ARC Auto Rally Cross ASK Autosport klub AZNP Automobilový závod národní podnik ccm centimetr krchloví (cubic centimeter) ČEDOK Česká dopravní kancelář ČSAD Československá automobilová doprava Čs Československo ČSR Česká socialistická republika ČSSR Československá socialistická republika DOHC Double over head camshaft FIA Mezinárodní automobilová federace (Federation Internationale de l'automobile) Ing. Inženýr JZD Jednotné zemědělské družstvo Kčs Koruna československá k Koňská síla KNV Krajský národní výbor kw kilowatt MěNV Městský národní výbor min. minuta MNV Místní národní výbor MTX Metalex n. p. Národní podnik NDR Německá demokratická republika NSR Německá spolková republika ÖAMTC Österreichischer Automobil-, Motorrad- und Touring Club OHC Over head camshaft OV Okresní výbor 67

69 OZS PAMK RH SNP SONP SSaZ SSSR ÚAMK ÚV VW ZO Svazarmu Opravna zemědělských strojů Pošumavský auto moto klub Rudá hvězda Slovenské národní povstání Spojené ocelárny národního podniku Silniční stroje a zařízení Svaz sovětských socialistických republik Ústřední automotoklub Ústřední výbor Volkswagen Základní organizace Svaz pro spolupráci s armádou 68

70 8 Přílohy 8.1 Textové přílohy Příloha č. 1: Anketa jezdců po prvním závodě ve Štikovské rokli, zdroj: AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč. 4, 1972, č. 2, s Příloha č. 2: Ředitelství závodu v roce 1973 zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. Příloha č. 3: Delegování činovníci závodu v roce 1973, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. Příloha č. 4: Čestné předsednictvo a čestní hosté v roce 1973, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. Příloha č. 5: Nominační listina závodníků v roce 1973, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. Příloha č. 6: Nominační listina jezdců v roce 1974, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. Příloha č. 7: Nominační listina jezdců v roce 1975, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS Příloha č. 8: Skupiny organizátorů v roce 1975, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS Příloha č. 9: Nominační listina jezdců v roce 1976, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program VI. Novopacký autocross 27. Června 1976 cena SSAZ. Příloha č. 10: Seznam převzatých jezdců v roce 1977, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Seznam převzatých jezdců, třída do 1150 ccm a třída přes 1150 ccm. Příloha č. 11: Čestné předsednictvo Mistrovství ČSSR v roce 1977, zdroj: Autoklub 69

71 v AČR Nová Paka, Autokros , Program VII. Novopacký autokros 17. Dubna 1977 Mistrovství ČSSR. Příloha č. 12: Předběžná startovní listina závodu v roce 1978, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program Mezinárodní autocross. Příloha č. 13: Pořadí po třech jízdách, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Po třech jízdách. Příloha č. 14: Ředitelství závodu v roce 1978, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros , Program Mezinárodní autocross. Příloha č. 15: Skupiny organizátorů v roce 1979, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. Příloha č. 16: Startovní listina závodu v roce 1979, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, Program Autocross Mistrovství Evropy Nová Paka-ČSSR. 70

72 8.1.1 Příloha č. 1: Anketa jezdců po prvním závodě ve Štikovské rokli Zodpovězeno Otázka číslo 1: Jak jste byl spokojen s tratí v Nové Pace vzhledem k ostatním, které jste jel? 13 trať se líbila, jedna z nejlepších 2 velmi dobrá až na sníh, který nemohli pořadatelé ovlivnit Otázka číslo 2: Sestavte pořadí autocrossových tratí (asi pět), které se vám nejvíce líbily a nejlépe jezdily? Pořadí bylo hodnoceno bodováním 7, 5, 3, 2,1. 1. Nová Paka 105 bodů 2. Stříbro 58 bodů 3. Příbram 45 bodů Brno 31 bodů Praha 31 bodů 6. Klatovy 24 bodů 7. Mladá Boleslav 12 bodů 8. Tábor 11 bodů 9. Olomouc 4 body 10. Přerov 3 body 11. Opava 2 body 12. Pardubice 1 bod Otázka číslo 3: Jste pro výškový rozdíl tratě jako v Nové Pace a Stříbře nebo pro členitý v rovině? 14 pro výškový rozdíl tratě jako v Nové Pace 1 členitý ve středních výškových rozdílech 71

73 Otázka číslo 4: Jak jste byl spokojen s pořadatelem AMK Nová Paka a organizací závodu? organizačně velmi dobře zvládnutý podnik, snad jen pro příště dořešit parkoviště závodních strojů (uzavřít pro veřejnost, doprovodné vozy, studená voda do chladičů). ze všech pořadatelů jste věnovali nejvíce péči o trať a dbali připomínek jezdců. organizačně byla dobrá s přihlédnutím k televiznímu přenosu, kde především jezdci měli minimální časové rozpětí oproti Stříbra, kde tomu bylo naopak. Otázka číslo 5: Jaké navrhujete úpravy pro příští rok v Nové Pace - Štikovské rokle. 6 trať výborná je třeba srazit ostrý břeh před cílem, zabránit v zatáčkách k hlubokým kolejím. 3 ponechat 3 prodloužit trať minimálně na 1000 metrů, upravit start pro 10 až 12 vozů, zvětšit parkoviště závodních strojů, upravit hrby, aby byly přes celou trať na šířku 1 zdelšit startovní rovinu do první zatáčky (asi 80 až 100 m). 1 trať by měla být jako letos, ale delší o několik rychlých zatáček (naplno), což je přitažlivé pro diváky a tam se ukáže kvalita jezdce. Otázka číslo 6: Má podle vašeho názoru v autocrossu rozhodovat umění jezdce nebo síla a kvalita stroje? 10 9 umění jezdce a dobře připravený kvalitní stroj s dobrými jízdními vlastnostmi. mělo by převyšovat umění jezdců (amatérský jezdec nemá možnost tak dokonalé úpravy stroje jako tovární jezdci finanční otázka). Otázka číslo 7: 72

74 7 žádné Další připomínky? 3 pro příště zvětšit parkoviště strojů a umístit jej, tak aby bylo možno na něj zajet s doprovodnými vozidly. Na příště zajistit pojízdnou dílnu. 1 chybělo písemné vyúčtování, alespoň 50% sleva na ubytování. 1 1 škoda, že výkon mezi továrními a soukromými jezdci je tak velký. Síla stroje musí doplňovat zkušenosti. škoda, že nepíší dotazník organizace, které by opravdu potřebovaly poradit, u vás toto nebylo nutné, ale takové Brno by možná potom ztratilo chuť pořádat příští rok mezinárodní autocross, když nebylo zajištěno občerstvení a ani obyčejnou vodu na umytí po závodě. 73

75 8.1.2 Příloha č. 2: Ředitelství závodu v roce 1973 Ředitel Zástupce ředitele Tajemník Hospodář Hlavní pořadatel Vedoucí tratě Propagace Ladislav Tejchman Jan Nožička, Miroslav Bartoš Milan Slaboch, Jan Holman Jaroslav Bílek Ladislav Kozák, Ladislav Mimra Jiří Nýdrle, Antonín Šeps Václav Polák, Josef Grof, Rudolf Riedl Vedoucí parkoviště závodních strojů Josef Svoboda Start Řízení závodu Informační středisko Spolupráce s televizí Výzdoba závodiště Pokladník Ubytovaní Tiskové středisko Lékařská služba Doprava Hlasatel Rozhlas Jiří Kosina Oldřich Polman Adolf Malínský Josef Rejnart Vladimír Klamrt, Karel Novák Zbyněk Mach Otakar Vágenknecht Jaroslav Vašek, Ing, Zdeněk Rosůlek ÚNZ Nová Paka Josef Věchet Petr Haš Radioklub Nová Paka 74

76 8.1.3 Příloha č. 3: Delegování činovníci závodu v roce 1973 Sportovní komisař Časoměřiči Oldřich Řezníček Hradec Králové Rudolf Kos Rychnov nad Kněžnou Ladislav Just Hradec Králové Marie Justová Hradec Králové Jiří Sucharda Nová Paka Josef Nálevka Jičín Techničtí komisaři Josef Svatý Jilemnice Josef Dušek Hradec Králové Jiří Martinec Trutnov 75

77 8.1.4 Příloha č. 4: Čestné předsednictvo a čestní hosté v roce 1973 Čeněk Líbal František Purkert Josef Fous Vojtěch Trojánek RSDr. Václav Malý Josef Vik Bohumil Bekr Jaromír Jirásko Josef Rajman pplk. Galkin Václav Smolař André Matula Ing. Ladislav Bílek plk. Ing Ladislav Ramaňák mjr. Antonín Pokorný mjr. Zdeněk Šmíd kpt. Vojtěch Dušek Stanislav Tauchman kpt. Josef Bláha Ladislav Brádle Miroslav Křížek Josef Chaloupecký Josef Ponikelský Jan Vaněk František Hylmar vedoucí tajemník OV KSČ Jičín předseda ONV Jičín tajemník OV NF v Jičíně předseda OV Svazarmu v Jičíně předseda OV SSM v Jičíně předseda MěV KSČ v Nové Pace předseda MěNV v Nové Pace předseda MěV NF v Nové Pace předseda MNV ve Štikově posádka SA v Jičíně předseda OV AMK Svazarmu v Jičíně tajemník ONV v Jičíně tajemník OV KSČ v Jičíně posádka ČSLA v Jičíně OVS v Jičíně náčelník OOVB v Jičíně DI OOVB v Jičíně tajemník MěNV v Nové Pace MěOVB v Nové Pace ředitel závodu ZPA v Nové Pace ředitel závodu Velveta 5/1 v Nové Pace ředitel závodu Velveta 2 v Nové Pace ředitel okresního průmyslového podniku Rozvoj v Nové Pace ředitel závodu Domácí potřeby v Nové Pace ředitel Státní spořitelny v Nové Pace 76

78 Zdeněk Hašek František Vitoch Božislav Novák Ing. Ladislav Hlaváček Ředitel Zástupce ředitele Tajemník Hospodář Hlavní pořadatel Vedoucí tratě Propagace předseda MěV SČSP V Nové Pace předseda MěV SSM v Nové Pace předseda AMK Svazarmu v Pecce ředitel n. p. Silnice v Jičíně Ladislav Tejchman Jan Nožička, Miroslav Bartoš Milan Slaboch, Jan Holman Jaroslav Bílek Ladislav Kozák, Ladislav Mimra Jiří Nýdrle, Antonín Šeps Václav Polák, Josef Grof, Rudolf Riedl Vedoucí parkoviště závodních strojů Josef Svoboda Start Řízení závodu Informační středisko Spolupráce s televizí Výzdoba závodiště Pokladník Ubytovaní Tiskové středisko Lékařská služba Doprava Hlasatel Rozhlas Jiří Kosina Oldřich Polman Adolf Malínský Josef Rejnart Vladimír Klamrt, Karel Novák Zbyněk Mach Otakar Vágenknecht Jaroslav Vašek, Ing, Zdeněk Rosůlek ÚNZ Nová Paka Josef Věchet Petr Haš Radioklub Nová Paka 77

79 8.1.5 Příloha č. 5: Nominační listina závodníků v roce 1973 NOMINACE JEZDCŮ VE TŘÍDĚ DO 1000 ccm Startovní číslo Startuje za AMK Svazarmu Motor 1. Bohumil Křesťan TOKOZ Žďár nad Sázavou Wartburg 2. Jaroslav Povondra Kladno město Wartburg 3. Ing. Stanislav Landa TRIAL Mladá fronta Wartburg 4. Jindřich Kottek TRIAL Mladá fronta Wartburg 7. Jiří Mičánek Dukla Nitra Wartburg 11.. Václav Havíř Sobotka Škoda 13. Josef Kakrda LIAZ Jablonec nad Nisou Škoda 15. Ladislav Štajner Sobotka Škoda 16. Zdeněk Bubla Kladno město Wartburg 17. Jan Jiránek Autoškola Liberec Wartburg 18. Jan Kuželka Narex Praha Wartburg 19. František Koráb Potraviny Litoměřice Wartburg 21. František Erniger Čísovice Wartburg 53. Milan Králík ASK Karlovy Vary 57. Jaroslav Pokorný SSM SONP Kladno Wartburg 60. Antonín Turek ČSAO Česká Lípa Škoda 102. Jaroslav Jurenka Zlatá přilba Pardubice 106. Jiří Franc Autoškola Liberec Škoda 132. Nikola Salanžiev Jičín 145. Vítězslav Eliášek Vysokov Wartburg NOMINACE JEZDCŮ TŘÍDY PŘES 1000 ccm Startovní číslo Startuje za AMK Svazarmu Motor 20. Oldřich Musil Drogerie Praha Wartburg 22. Evžen Zita Spolana Neratovice Wartburg 26. Václav Šůcha PAMK Klatovy VAZ

80 27. Václav Král MTX Praha Tatra 28. František Táborský Zlatá přilba Pardubice Škoda 29. František Mráz České Budějovice Tatra 30. Stanislav Sláma Karlovy Vary 2xTrabant 33. Emanuel Marha Votice Tatra 34. Oldřich Hometa Poříčí nad Sázavou Moskvič František Turna ČKD Polovodiče Praha Wartburg 37. Jaroslav Voženílek Kovopodnik Pardubice VAZ Jan Zámiš Mototechna Mladá Boleslav Škoda 43. Miloš Vágner TIBA Josefův Důl Škoda 77. Jaroslav Janáček Nové Město nad Metují Škoda 82. Vladimír Salinský Mototechna Mladá Boleslav Škoda 85. Miroslav Třešňák ASK Karlovy Vary VAZ Vladimír Havránek Sobotka Škoda 87. Miloš Čížek Brandýs nad Labem Fiat Václav Vorásek Dobrovice Škoda 113. František Dvořák Dobrovice Škoda 138. František Hübner Litoměřice Moskvič

81 8.1.6 Příloha č. 6: Nominační listina jezdců v roce 1974 NOMINACE JEZDCŮ VE TŘÍDĚ DO 1000 ccm Startovní číslo Jméno Startuje za AMK Svazarmu Motor 1. Jaroslav Povondra AMK Kladno město Wartburg 3. Ing. Stanislav Landa AMK TRIAL Mladá Fronta Wartburg 7. Jindřich Kotek AMK TRIAL Mladá Fronta Wartburg 9. Milan Maťátko ASK Karlovy Vary Wartburg 11. Zdeněk Bubla AMK Kladno město Wartburg 13. Jan Kuželka AMK Poříčí nad Sázavou Wartburg 15. František Erniger AMK Číšovice Wartburg 19. František Koráb AMK Potraviny Litoměřice Wartburg 21. Ladislav Štajner AMK Sobotka Škoda 25. Jan Jiránek AMK Autoškola Liberec Wartburg 27. Jiří Rejman AMK Ostrov nad Ohří Škoda 29. Jiří Mičánek VTJ Dukla Nitra-Zobor Wartburg 31. Jaroslav Pokorný SSM SONP Kladno Wartburg 37. Vladimír Juráš AMK Myjava Wartburg 41. Antonín Turek AMK Nový Bor Škoda 45. Ing. Ivan Polák AMK TRIAL Mladá Fronta Wartburg 49. Jiří Franc AMK Autoškola Liberec Wartburg 51. Karel Holeček Motorsportklub Praha Wartburg 55. Rudolf Punda KSNP Sedlec Wartburg 59. Jiří Plšek 61. Miroslav Tauber 63. Nikola Jalanžijev AMK Jičín Wartburg NOMINACE JEZDCŮ TŘÍDY PŘES 1000 ccm Startovní číslo Jméno Startuje za AMK Svazarmu Motor 2. Jaroslav Voženílek AMK Kovopodnik Pardubice Fiat 4. Oldřich Musil AMK Bílá Labuť Wartburg 6. Oldřich Hameta AMK Poříčí na Sázavou Moskvič 8. Václav Král MTX Praha Tatra 10. Evžen Zita AMK Spolana Neratovice Wartburg 12. Václav Šůcha PAMK Klatovy VAZ 14. František Táborský AMK Zlatá přilba Pardubice Škoda 16. František Mráz SSM OSP České Budějovice Tatra 17. Václav Havíř AMK Sobotka Škoda Stanislav Sláma AMK Karlovy Vary Trabant 2x 24. Zdeněk Řešátko AMK Mototechna Praha VAZ 28. Jan Zámiš AMK Stop Mladá Boleslav Moskvič 80

82 30. Miroslav Vágner AMK TIBA Josefův Důl Škoda 34. Miroslav Třešnák ASK Karlovy Vary Ford 36. Jan Marek ASK Karlovy Vary Moskvič 38. mjr. Zdeněk Záruba VTJ Dukla Nitra-Zobor Wartburg 40. Vladimír Slimák AMK Pezinok Wartburg 140. Bohumil Křesťan AMK Velké Meziříčí Wartburg 142. Karel Havel RH Přerov Wartburg 144. Josef Nerad ASK Karlovy Vary Moskvič 146. Josef Kakrda AMK Liaz Jablonec nad Nisou VAZ 81

83 8.1.7 Příloha č. 7: Nominační listina jezdců v roce 1975 NOMINACE JEZDCŮ VE TŘÍDĚ DO 1000 ccm Startovní číslo Jméno Startuje za AMK Svazarmu Motor 1. Ing. Stanislav Landa AMK TRIAL stáj MF Wartburg 3. Milan Maťátko ASK Karlovy Vary Wartburg 5. Jaroslav Povondra AMK Kladno město Wartburg 7. František Erninger AMK Studeny Wartburg 9. Jindřich Kottek AMK TRIAL stáj MF Wartburg 13. Ing. Ivan Polák AMK TRIAL stáj MF Wartburg 15. Jan Kuželka AMK Poříčí nad Sázavou Wartburg 17. Jaroslav Pokorný SSM SONP Kladno Wartburg 19. František Koráb AMK Potraviny Litoměřice Wartburg 21. Karel Holeček MOTORSPORT KLUB Praha Wartburg 23. Nikola Jelandžiev AMK Hradec Králové Wartburg 25. Ladislav Štajner AMK Sobotka Škoda 27. Antonín Turek AMK Nový Bor Wartburg 29. Martin Tlapák AMK Roztoky u Prahy Wartburg 31. Miroslav Taubner AMK MOTOTECHNA Praha Wartburg 33. Jaroslav Jurenka AMK Bohdaneč Wartburg 35. Jiří Franc AMK Autoškola Liberec Wartburg 41. Čestmír Carbol VTJ DUKLA Nitra Zobor Wartburg 53. Jaroslav Hošek Sportservis Kladno Wartburg 57. Karel Kasl AMK Poříčí nad Sázavou Wartburg NOMINACE JEZDCŮ TŘÍDY PŘES 1000 ccm Startovní číslo Jméno Startuje za AMK Svazarmu Motor 2. Bohumil Křesťan OZS Velké Meziříčí Wartburg 4. Miroslav Třešňák ASK Karlovy Vary Fiat Jan Marek ASK Karlovy Vary Jamasurna 12. Václav Šůcha PAMK Klatovy VAZ Karel Havel RH Přerov Wartburg 16. Jaroslav Voženílek AMK Kovopodnik Pardubice Fiat 128 SL 18. Zdeněk Řešátko AMK Kladno VAZ

84 20. František Mráz AMK MOTOR JIKOV České Budějovice TATRA 24. Evžen Zita AMK Spolana Neratovice Wartburg 26. František Hübner AMK ČSAO Litoměřice Moskvič Václav Hameta AMK Doubí Moskvič Jiří Plšek ASK Karlovy Vary Chevrolet 32. Jiří Bartoš AMK Dobrovice Škoda 34. Ivan Vojta ASK Karlovy Vary Ford 36. Josef Sebej AMK Kovopodnik Pardubice Wartburg 38. Zdeněk Záruba VTJ DUKLA NITRA-Zobor Wartburg 42. Vladimír Havránek AMK Sobotka Škoda 52. Karel Kovář AMK Plynostav Pardubice Ford Capri 62. Jiří Solnář AMK Spolana Neratovice Wartburg Moskvič 70. Václav Uher AMK Jičín

85 8.1.8 Příloha č. 8: Skupiny organizátorů v roce 1975 Ředitelství závodu: Ředitel Ladislav Tejchman Zástupce ředitele Miroslav Bartoš Tajemník Milan Slaboch Předseda ZO Svazarmu Jan Holman Sekretariát Ing. Josef Šťovíček Ideově propagační vedoucí Jaroslav Lenfeld Hospodář Jaroslav Bílek Pokladník Vladimír Klamrt Pořadatelský sbor: Hlavní pořadatel Josef Rejnart Vedoucí tratě Jiří Nýdrle Vedoucí parkoviště závodních strojů Josef Svoboda Vedoucí parkoviště civilních vozidel Zdeněk Dlouhý Hlavní lékař MUDr. Josef Moucha Bezpečnost Oldřich Grof Start Jiří Kosina Dispečer Oldřich Polman Doprava Josef Věchet Ubytování Ladislav Mimra Zásobování Ota Vágenknecht Rozhlas Zdeněk Horák Spojení Miloslav Glos, Josef Lánský Propagační odbor: Vedoucí odboru Václav Polák Tiskový tajemník Bohumil Ulrich Informační středisko Ing. Miroslav Chudoba Propagace závodu Josef Grof, Josef Straka Hlasatel Pavel Kačer, Jaroslav Kugler Tiskové středisko Ing. Zdeněk Rosůlek Výzdoba závodiště Ladislav Kozák, Jaroslav Vágenknecht 84

86 8.1.9 Příloha č. 9: Nominační listina jezdců v roce 1976 NOMINACE JEZDCŮ VE TŘÍDĚ DO 1150 ccm Startovní číslo Jméno Startuje za AMK Svazarmu Motor 1. Ing. Stanislav Landa AMK TRIAL stáj MF Wartburg 3. Jan Kuželka AMK Poříčí nad Sázavou Wartburg 5. Jindřich Kottek AMK TRIAL stáj MF Wartburg 7. Jaroslav Povondra AMK Kladno město Wartburg 9. Milan Maťátko ASK Karlovy Vary Wartburg 11. Jaroslav Hošek AMK Sport Servis Kladno Wartburg 13. František Koráb AMK Potraviny Litoměřice Wartburg 15. František Erninger AMK Poříčí nad Sázavou Wartburg 17. Josef Vícha AMK Opava Wartburg 19. Jaroslav Pokorný SMS SONP Kladno Wartburg 21. Ing. Ivan Polák AMK TRIAL stáj MF Wartburg 23. Jiří Vaněk AMK STS Opava Wartburg 27. Jaroslav Jurenka AMK Bohdaneč Wartburg 29. Josef Kudílek AMK Velké Meziříčí Wartburg 33. Martin Tlapák AMK Roztoky u Prahy Wartburg 35. Jiří Franc AMK Autoškola Liberec Wartburg 37. Ladislav Pabjan AMK VŽKG Ostrava Wartburg 39. Karel Holeček MOTORSPORT KLUB Praha Wartburg 41. Vladimír Juráš AMK Myjava Wartburg 45. Jiří Chalupa Dukla Nitra Wartburg 47. Jaroslav Putek Dukla Nitra Wartburg NOMINACE JEZDCŮ VE TŘÍDĚ PŘES 1150 ccm Startovní číslo Jméno Startuje za AMK Svazarmu Motor 2. Bohumil Křesťan OZS Velké Meziříčí 2xWartburg 4. Evžen Zita AMK Spolana Neratovice Wartburg 6. Miroslav Třešňák ASK Karlovy Vary Fiat Karel Havel RH Přerov Wartburg 10. Oldřich Musil ml. AMK Spolana Neratovice Wartburg 12. Roman Prynych AMK Kladno Moskvič Václav Uher AMK Jičín Moskvič Karel Kovář AMK Plynostav Pardubice Ford 18. Jaroslav Voženílek AMK Kovopodnik Pardubice Fiat Václav Šůcha PAMK Klatovy VAZ

87 22. Jiří Bartoš AMK Dobrovice Škoda Jiří Solnař AMK Spolana Neratovice Wartburg 26. František Hübner AMK ČSAO Litoměřice Moskvič 30. Jan Soldát AMK ČSAD České Budějovice 2xWartburg 32. Vladimír Havránek AMK Sobotka Škoda Ivan Vojta ASK Karlovy Vary Ford 36. Jan Mareček SMS Elitex Kdyně Wartburg 38. Jan Zámiš AMK Stop Mladá Boleslav Moskvič František Mráz AMK Motor České Budějovice TATRA 46. Pavel Orel Dukla Nitra Moskvič 86

88 Příloha č. 10: Seznam převzatých jezdců v roce 1977 Seznam převzatých jezdců-třída do 1150ccm Seznam převzatých jezdců-třída přes 1150ccm 1. Jaroslav Povondra 2. Bohumil Křesťan 3. Jindřich Kottek 4. Karel Havel 5. Ing. Stanislav Landa 8. Jan Soldát 7. Jan Kuželka 10. Ivan Vojta 9. Josef Vícha 16. Oldřich Musil 11. Jaroslav Pokorný 18. Jan Mareček 13. Josef Kudílek 20. Vladimír Havránek 15. Jaroslav Hošek 22. Václav Uher 19. Milan Maťátko 24. Václav Šůcha 21. Jiří Franc 26. František Mráz 25. Jaroslav Pabjan 32. Alois Havel 31. Karel Kasl 34. Petr Týl 33. Jaroslav Jurenka 36. Zdeněk Razím 35. Bohuslav Tupý 38. Jiří Solnař 37. Jan Cyterák 40. Čestmír Carbol 39. Jiří Altrichter 44. Miroslav Havelka 41. Jiří Waněk 48. Milan Zelený 43. Vladimír Juráš 50. Vlastimil Pešek 45. Jiří Chalupa 52. Karel Kovář 47. Anton Matyáš 87

89 Příloha č. 11: Čestné předsednictvo Mistrovství ČSSR v roce 1977 Čestné předsednictví na autokrosu: Josef Dykast náměstek ministra dopravy ČSSR Ing. Oldřich Kotvald ředitel Správy pro dopravu MV ČSR Jiří Bydžovský OV KSČ Jičín vedoucí odboru dopravy VčKNV Hradec Josef Hlobil Králové Jaroslav Paukrt předseda KV Svazarmu Hradec Králové František Purkrt Předseda ONV Jičín André Matula tajemník ONV Jičín Vojtěch Trojánek předseda OV Svazarmu Jičín Josef Fous tajemník OV NF Jičín Václav Malý předseda OV SSM Jičín Josef Vlk předseda MěV KSČ Nová Paka Karel Braun předseda MěV NF Nová Paka Bohumil Bekr předseda MěNV Nová Paka Stanislav Tauchman tajemník MěNV Nová Paka František Farský podnikový ředitel SSAZ Nová Paka Ladislav Brádle ředitel ZPA, závod Nová Paka Miroslav Křížek ředitel Velveta 1. závod Nová Paka Josef Choloupecký ředitel Velveta 2. závod Nová Paka Ladislav Bílek předseda LSD Jednota Nová Paka Miroslav Babák ředitel STS Hořice v Podkrkonoší Ing. Jaroslav Čížek obchod. ekon. nám. Narex L. Bělohrad Vladimír Vrána podnikový ředitel n. p. Juta Dvůr Králové Pravoslav Švajda obchod. Náměst. n.p. JUTA Dvůr Králové Oldřich Ptáček ředitel závodu ČSAO Dvůr Králové výr. obch. nám. MILETA Hořice v Podkrkonoší Adolf Polák Ing. Otakar Müller výr. obch. politiky n. p. KOLORA Semily Bohuslav Grof ved. Obch. ús. Čokoládovny, Lomnice n. p. Ing. Karel Barvič ved. OTS gen. Řed. Barum Gottwaldov Harry Sotzke vedoucí odd. Autobazar Klenoty Praha 88

90 Příloha č. 12: Předběžná startovní listina závodu v roce 1978 Startovní listina autokros 1978 Startovní číslo Jméno jezdce Stát Značka-obsah 1 Karl Singer Rakousko Porsche 3300 ccm 2 Sebastian Hassler Rakousko VW Jean Kankelj Belgie VW Oskar Hengelmüller Rakousko EISSNER Norbert Jelínek NSR VW Hinko Hotko Jugoslávie BMW Slivo Koprivnik Jugoslávie Fiat 15 Franz Wagenlechner Rakousko VW Hans Irlacher NSR Porsche Antal Darázs Maďarsko Lada Manfred Parlsch Rakousko VW Manfred Volk NSR VW Klaus Eistert Rakousko KAIMAN Georg Partzl NSR VW EB Ronald Gundinger Rakousko Rover Sepp Gröbner NSR GRS II Manfred Krammer Rakousko VW 31 Jaroslav Hošek ČSSR Wartburg Bohumil Křesťan ČSSR Wartburg Jaroslav Povondra ČSSR Wartburg Ivan Vojta ČSSR FORD Jiří Altrichter ČSSR Wartburg Vladimír Havránek ČSSR Škoda Milan Maťátko ČSSR Wartburg Alois Havel ČSSR TATRA Karel Havel ČSSR Wartburg Bohuslav Tupý ČSSR Wartburg Jindřich Kottek ČSSR Wartburg Čestmír Carbol ČSSR Wartburg Ing. Stanislav Landa ČSSR Wartburg Jiří Bartoš ČSSR Škoda Karel Kasl ČSSR ČZ 250-4X 89

91 46 Václav Šůcha ČSSR Lada Zdeněk Razím ČSSR Wartburg Oldřich Musil ČSSR Fiat Roman Prynych ČSSR Wartburg Václav Uher ČSSR Moskvič

92 Příloha č. 13: Pořadí po třech jízdách Po třech jízdách Pořadí Jméno jezdce Čas (min.) 1. Jaroslav Povondra 05:32,85 2. Sepp Gröbner 05:35,89 3. Jindřich Kottek 05:38,61 4. Milan Maťátko 05:47,18 5. Karel Havel 05:48,68 6. Oldřich Musil 05:49,93 7. Franz Ottermayer 05:49,94 8. Roman Prynych 05:49,94 9. Jaroslav Hošek 05:51, Alois Havel 05:51, Ossi Hengelmöller 05:51, Jiří Bartoš 05:52, Václav Uher 05:52, Čestmír Carbol 05:52, Bohumil Křesťan 05:53, Ivan Vojta 05:57, Georg Pertzl 05:59, Helmut Feiertag 06:00, Vladimír Havránek 06:01, Jan Soldát 06:02, Karel Kasl 06:04, Hinko Hotko 06:06, Manfred Volk 06:11, Petrej Dimitrov 06:12, Bohuslav Tupý 06:15, Antal Darázs 06:24, Dr. Pieles Ebrenfried 05: 39,75-1 kolo 28. Ronald Gundinger 06:08,25-1 kolo 29. Jean Kankelj neklasifikován 30. Norbert Jelínek neklasifikován 31. Franz Wagenlechner neklasifikován 32. Hans Irlacher neklasifikován 33. Jiří Altrichter neklasifikován 34. Ing. Stanislav Landa neklasifikován 91

93 35. Václav Šůcha neklasifikován 92

94 Příloha č. 14: Ředitelství závodu v roce 1978 Pořadatelský sbor: hlavní pořadatel Jaroslav Vágenknecht vedoucí tratě Jiří Nýdrle start Zdeněk Haman, Petr Ulrich vedoucí parkoviště jezdců Josef Svoboda ubytování Ladislav Mimra zásobování Otakar Vágenknecht společenský odbor Ing. Jiří Beneš péče o hosty Jaroslav Lenfeld Veřejná bezpečnost por. Pavel Šůma lékařská služba OÚNZ Nová Paka zdravotní služba ČSČK Nová Paka vyprošťovací služba JZD Kumburk -Stará Paka požární služba Spolek požární ochrany v Nové Pace parkoviště civilních vozidel Adolf Malinský dispečer Miroslav Vavruše 93

95 Příloha č. 15: Skupiny organizátorů v roce 1979 Ředitelství závodu: čestný ředitel závodu ředitel závodu zástupce ředitele tajemník ředitel SSAZ František Farský Jiří Kosina Ladislav Tejchman, Miroslav Bartoš Milan Slaboch vedoucí sekretariátu Ing. Josef Šťovíček hospodář pokladník Pořadatelský sbor: hlavní pořadatel vedoucí tratě zástupce vedoucího tratě start vedoucí parkoviště jezdců ubytování zásobování společenský odbor péče o hosty Jaroslav Bílek Jan Holman Josef Rejnart Jiří Nýdrle Petr Ulrich Zdeněk Haman, Miroslav Ulrich Josef Svoboda, Josef Hůlka Ladislav Mimra Otakar Vágenknecht Jaroslav Vágenknecht Jaroslav Lenfeld Veřejná bezpečnost por. Pavel Šůma lékařská služba zdravotní služba OÚNZ Nová Paka ČSČK Nová Paka vyprošťovací služba JZD Kumburk -Stará Paka, STS Hořice Požární služba parkoviště civilních vozidel Propagační a tiskový odbor: vedoucí odboru tiskové středisko propagace závodu výzdoba závodiště hlasatel rozhlas foto SPO Nová Paka Adolf Malinský Václav Polák Bohumil Fejfar, Zdena Pavlová Josef Grof, Josef Straka Bohumil Kužel Pavel Kačer, Jaroslav Kugler Josef Košťál Ing. Josef Hendrych 94

96 tlumočníci spolupracující složky Miluše Kratochvílová, Rudolf Riedl, Jana Maťátková, Karel Krause AMK Svazarmu Holice, Lázně Bělohrad, Pecka, Lužany a výběrčí služba Trabant Klub-Poděbrady, ČEDOK Trutnov 95

97 Příloha č. 16: Startovní listina závodu v roce 1979 Startovní listina Startovní číslo Jméno jezdce Stát Značka-obsah 1 Willi Rösel D VW 2000 ccm 2 Karl Singer A Porsche 3300 ccm 3 Kraus Schwingeschiogi D Porsche 2000 ccm 4 Ivan Vojta ČS Chevrolet 4600 ccm 5 Jan Altrichter ČS W 989 ccm 6 Jiří Bartoš ČS Škoda 1340 ccm 7 Huben Longo A VW 2362 ccm 8 Jan Soldát ČS W 1304 ccm 9 Montred Parisch A VW 2362 ccm 10 Karel Havel ČS Chevrolet 4700 ccm 11 Bohuslav Tupý ČS W 1100 ccm 12 Václav Uher ČS Moskvič 1700 ccm 13 Jaroslav Povondra ČS W 1500 ccm 14 Werner Gintersdoner A Rotax 1850 ccm 15 August Kranzimüller A Renault 2662 ccm 16 Čestmír Carbol ČS W 1360 ccm 17 Luděk Janošek ČS W 1120 ccm 18 Miroslav Třešňák ČS Vaz 1700 ccm 19 Jindřich Kottek ČS W 1120 ccm 20 Alois Havel ČS Tatra ccm 21 Wolfgang Winniger A Alfa-Romeo 1962 ccm 22 Vladimír Havránek ČS Škoda 1330 ccm 23 Ing. Stanislav Landa ČS W 1120 ccm 24 Rolf Kraus D W 2368 ccm 25 Georg Pertlz D W 2200 ccm 26 Jaroslav Čížek ČS W 1984 ccm 27 Milan Maťátko ČS VW 1120 ccm 28 Manfred Krammer A VW 2360 ccm 29 Manfred Sackmann A Volvo 30 Herbert Kopfschlägel A VW 31 Jaroslav Hošek ČS W 1120 ccm 32 Jiří Plíšek ČS Chevrolet 4700 ccm 33 Renhold Auth D VW 1386 ccm 96

98 34 Gerthart Schenk D Porsche 2200 ccm 35 Wolfgang Schwarz D Alfa-Romeo 2000 ccm 36 Rudolf Schabert D Alfa-Romeo 2000 ccm 37 Richard Richter A Rover 3528 ccm 38 Antal Darázs H Lada/VW 1598 ccm 39 Ronald Gundinger A BMW 2000 ccm 41 Zdeněk Turek ČS W 1130 ccm 45 Štefan Szabo ČS W 1000 ccm 46 Johan Braunstingl A BMW 49 Josef Gröbner D AUDI 1598 ccm 51 Oskar Hengelmüller A VW 2360 ccm 54 Jean Kankejl B VW 2200 ccm 60 Karl Vöber A Porsche 2698 ccm A-Rakousko, B-Belgie, ČS-Československo, D-Německo, H-Maďarsko 97

99 8.2 Obrazové přílohy Obrázek č. 1: Trať ve Štikovské rokli při prvním autokrosovém závodě, zdroj: KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros: Pomocná kniha pro učební obor automechanik. Praha: SNTL,

100 Obrázek č. 2: Václav Pech s Buggy Škoda, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, První autokros 1971, autor Ludvík Zrůstek. Obrázek č. 3: Náročné podmínky v roce 1971, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. 99

101 Obrázek č. 4: První autokrosové speciály, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , První Autokros v Nové Pace. Obrázek č. 5: Start druhého ročníku, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. 100

102 Obrázek č. 6: Buggy létaly i ve vzduchu, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR. Obrázek č. 7: Autokrosový speciál z roku 1973, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 3. Novopacký autocross. 101

103 Obrázek č. 8: Buggy Václava Krále, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. 102

104 Obrázek č. 9: Plakát s emblémem Novopackého autokrosu od Václava Krále, zdroj: Kronika Automotoklubu Nová Paka, , IV. Novopacký autokros. 103

105 Obrázek č. 10: Stavba nové provozní budovy s časoměřičskou věží 1974, zdroj: VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 13. Obrázek č. 11: Zpestření autokrosového závodu v roce 1975, zdroj: v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , 5. AUTOCROSS

106 Obrázek č. 12: Plán tratě v roce 1976, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros

107 Obrázek č. 13: Pohled na rokli v roce 1977, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , AUTOCROSS 17. dubna Obrázek č. 14: Karikatury Václava Krále, zdroj: Buggy galerie Václava Krále, in: Motoristická současnost, roč. 4, 1972, č. 2, s

108 Obrázek č. 15: Autokrosový závod v roce 1978, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, , INTERNATIONAL AUTOCROSS, NOVÁ PAKA, Obrázek č. 16: Hrůzostrašná havárie Belgičana Kankejla při autokrose v roce 1978, zdroj: VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s

109 Obrázek č. 17: Plán tratě v roce 1979, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka

110 Obrázek č. 18: Trať ve Štikovské rokli byla opravdu náročná, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, autor: M Jireček. Obrázek č. 19: Štikovská rokle v roce 1979, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, autor: J. Pacholík. 109

111 Obrázek č. 20: Náročné podmínky v roce 1979, zdroj: Autoklub v AČR Nová Paka, Mistrovství Evropy Nová Paka-1979, autor: J. Pacholík. 110