Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok

Transkript

1 Křesťanská sociální etika Jabok 2010 Michael Martinek

2 . List Pokoj a dobro

3 Biskup Dominik Jaroslav Duka Nar v Hradci Králové 1960 maturoval, další studium mu z kádrových důvodů bylo zamezeno továrna ZVÚ, vyučen strojním zámečníkem základní vojenská sluţba studium na CMBF v Litoměřicích 1968 vstoupil tajně do dominikánského řádu a přijal řádové jméno Dominik 1970 kněţské svěcení, duchovní správa v západních Čechách odňat státní souhlas, pracoval jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň udán agentem StB,, odsouzen za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi, 15 měsíců vězněn v Plzni Borech provinciál dominikánů sídelní biskup královéhradecký 2010 arcibiskup praţský Jabok

4 Iustitia et Pax Rada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. Rada se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. Předsedou Rady je biskup Václav Malý. Jabok 2010

5 V žitě a v depresi Lidé v bohatších zemích jsou v průměru spokojenější, neţ lidé v zemích chudých; dokazuje to například níţe uvedený graf. Pouţívat tuto závislost jako důkaz toho, ţe naše honba za konzumem je racionální, by ale bylo tragickou chybou. COMECE vítá rezoluci Evropského parlamentu odsuzující útoky na křesťany The killing on 6 January 2010 of six Coptic Christians and a policeman in Egypt, as well as attacks against churches and places of worship in Malaysia since January this year represent a major infringement of Human Rights. Nedávné útoky na křesťanské komunity Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2010 o nedávných útocích na křesťanské komunity Bývalí disidenti podpořili čínského obhájce lidských práv Bývalý prezident Václav Havel, biskup Václav Malý a herec Pavel Landovský se pokusili předat na čínské velvyslanectví protest proti uvěznění čínského obhájce lidských práv Liou Sia-paa. Podporu čínskému disidentovi vyjádřilo v těchto dnech více neţ padesát signatářů a příznivců Charty 77. Připojili se tak k otevřenému dopisu, který na konci loňského roku poslal čínské vládě Český helsinský výbor. ČBK má výhrady k rozhodnutí Evropského soudu Stanovisko České biskupské konference k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne. listopadu Jabok

6 Pokoj a dobro List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, Název: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi. Stanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Autorský tým: Prof. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení) Prof. Zdeněk Kučera, HTF Prof. Jakub Trojan, ETF Odborníci z katolické církve Jabok

7 Obsah listu Východisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním ţivotě závaţné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané upozornit a zároveň navrhnout moţnosti, jak tuto situaci změnit. Dědictví minulosti Kritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace Aplikace křesťanských principů na některé důleţité oblasti: sociální rozměr ekonomiky, obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství, problém práce a nezaměstnanosti, humánní ekologie, rodina, vzdělání, média. Jabok

8 Veřejná diskuse Cíl listu Pokoj a dobro: Motivovat věřící křesťany, aby se kvalifikovaně angaţovali v sociální oblasti Informovat veřejnost o existenci vyspělé sociálně-etické reflexe v křesťanských církvích a pozvat ji ke spolupráci Vyvolat veřejnou diskusi na sociálně etická témata Veřejná diskuse byla realizována v následujících dvou letech formou tiskových konferencí, přednášek, rozhlasových informací, školení, odborných konferencí, besed ve školách, farnostech a sborech, internetových diskusí, článků v časopisech, dopisů apod. Výsledky veřejné diskuse shrnuje dokument Ţeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro (2002), který je zároveň reakcí autorského týmu na podněty, kritiku a otázky. Adresné kapitoly: Naléhavě do vlastních řad Otevřeně k občanské společnosti a její politické reprezentaci Vedoucím osobnostem a vůbec všem v podnikání a finančnictví, s apelem na rozum Jabok

9 Dědictví minulosti Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru. Církev přijímá svůj díl odpovědnosti za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) za to, ţe nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním za opoţděné a nedůsledné řešení dělnické otázky skandál 19. století (Pius XI.) Dosud nedořešeným tématem je touha po kolektivní odvetě po 2. světové válce, která vedla k divokému odsunu Němců ani církev neměla odvahu postavit se proti tomu. Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblíţení církví. Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly. Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s reţimem s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita. Jabok

10 Listopadové události roku 1989 a období transformace Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Aneţky české). V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboţenstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. Transformace není jen ekonomickou záleţitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: kultivace právního a morálního řádu, budování občanské společnosti, modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, obnova kulturní a duchovní dimenze člověka. Jabok

11 Problém právní kontinuity Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěţí. Nesouhlas se zásadou, ţe aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami (zejména Helsinské protokoly 1975, ratifikovány československým parlamentem 1976). Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. Členové Československého helsinského výboru (zal ) se soustředili zejména na rozpory řady zákonů, např. zákona shromaţďovacího a sdruţovacího, trestního zákona a dalších právních norem s principy lidských práv, jak byly formulovány v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN, 1966), které byly rozpracováním známé Všeobecné deklarace lidských práv (OSN, 198), a které z podnětu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky, 1975) kupodivu formálně přijal i československý komunistický stát. Jabok

12 Obnova právního řádu V komunistickém reţimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jeţ činí naše pozitivní právo defektním. (PD 26) Co je legální,, nemusí být legitimní: k legitimitě právě je totiţ třeba i souladu s přirozeným právním cítěním, vlastní tradicí i mezinárodně uznávanými zvyklostmi, s obecnou a právní etikou (PD 27). Přebujelé právní předpisy v rozporu s principem subsidiaritiy (příklady ze školství: data absolutorií, termín platby školného ); nutnost dalších úřadů a úředníků podstatou jejich funkce je však sluţba občanům. S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti kolem 20%). Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. Jabok

13 Trh jako všelék a trh jako spása? Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. Teoretická ekonomie traktuje trh jako hodnotově neutrální prostředek, který jen realizuje to, co si suverénní spotřebitelé na trhu přejí. V tomto pohledu ţádné ekonomické hodnoty nebo cíle vposledku ani neexistují tudíţ uvedené tvrzení listu se kritikům jeví jako technická chyba autorů. Hospodářství však není oblastí izolovanou od ţivota společnosti, naopak, má na něj dalekosáhlý vliv. Neviditelná ruka trhu vede i v té nejčistší teorii k harmonii všeobecného blahobytu jen za velice speciálních předpokladů dokonalé a čisté konkurence. Nejsou-li tyto předpoklady splněny, optimum nejlepšího z moţných světů se ztrácí. O to, aby se zázrak trhu dostavil a měl šanci dlouhodobé prosperity, je nezbytná role státu, a to i v dnešním světě. Historie je plna dokladů selhání jak trhu, tak státu, a přesvědčivě ukazuje, ţe ekonomie s pouhým sobectvím nevystačí. Nelze očekávat prosperitu v hospodářství, které není postaveno na pevném právním a morálním řádu (Ţeň ). Trh můţe dobře fungovat jen v etickém prostředí a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se zlatým pravidlem, etickou maximou: Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim. Soubor občanských ctností tvoří tzv. sociální kapitál. Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální sluţby, zdravotnictví, ale také ţelezniční a silniční doprava). Jabok

14 Sociální stát Nejblíţe ke křesťanskému sociálnímu učení má koncepce sociálního trţního hospodářství v poválečném Německu. Toto pojetí dnes vede k nebezpečí zaopatřovacího státu, je třeba ho reformovat. Klíčem je zdůraznění principů odpovědnosti a subsidiarity subsidiární sociální stát : Subsidiární sociální stát vychází ze zkušenosti, ţe legitimita sociálního státu postavená na poţadavku společného dobra musí být vázána jeho subsidiaritou. Dávky poskytované subsidiárním sociálním státem musí pro podporovaného znamenat pomoc ke svépomoci, povzbudit a podporovat jeho ochotu k individuálnímu úsilí a výchovu k odpovědnosti za sebe a za své blízké. Stát nemá jednotlivci odnímat iniciativy, které jsou nutné ke zdaru jeho ţivota. V tomto smyslu jsou aktivity sociálního státu podrobeny trojímu omezení: principům právního státu, principu subsidiarity a článkům základních lidských práv a svobod. (Ţeň 9) Jabok

15 Občanská společnost Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protoţe nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti apod.). Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdruţující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi. Tento termín je pouţíván především v teoretických pracích, zatímco autoři empirických studií častěji uţívají přesně vymezených pojmů nevládní neziskové organizace (NGOs)) nebo třetí sektor, které ale zahrnují jen část organizací, tvořících občanskou společnost. (Wikipedia) Pojmem občanská společnost můţeme nazývat: nevládní neziskové organizace zájmové skupiny obchodní sdruţení náboţenské organizace některá profesní sdruţení Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, ţe lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé neţ pasivní očekávání pomoci odjinud. Jabok

16 Člověk ve světě práce Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s vyuţitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s tunelováním je hluboce nemorální a zavrţeníhodné. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) tvorba nových pracovních míst je proto zásluţná. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. Odbory jsou legitimní sloţkou společnosti. Takzvaná tripartita, v níţ jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, můţe napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 1). Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoţivotní vzdělávání. Jabok

17 Humánní ekologie Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace nerovnováţný a trvale neudrţitelný vývoj (PD ). Je třeba více dbát na KVALITU ţivota neţ na KVANTITU spotřeby. Je třeba i u nás váţně uvaţovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit. (PD 7) Křesťané mohou a mají přijmout roli průkopníků skromného ţivotního stylu. Je nutné, aby v křesťanských církvích rostla ekogramotnost. (Ţeň ) Ekonomie dobrovolné skromnosti, sluţby a dávání. Příkladné osobnosti: František z Assisi Jan Ámos Komenský Teilhard de Chardin Josef Vavroušek kultura Jabok

18 Dobrovolná skromnost Omezit nadměrné uţívání osobních aut (- sníţení produkce oxidu uhličitého) Neplýtvat potravou (- omezení nadváhy) Neničit faunu a flóru (- zachování biodiverzity) Jabok

19 Rodina, vzdělání, média Rodina je v situaci váţného ohroţení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným ţivotem, finanční podpora početných rodin apod.). Představa, ţe pracovní poţadavky se týkají hlavně muţů a poţadavky rodinné hlavně ţen, není oprávněná. Je na muţích, aby si nově uvědomili své role v manţelství (PD 50). Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoţivotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! Rizika zneuţití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média. Jabok

20 Závěr Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet znamenalo by to jejich spoluvinu. Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti kaţdého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichţ můţe rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované trţní hospodářství, jemuţ nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického ţivota. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné ano a jasné ne k nejrůznějším společenským jevům. (PD 65) Jabok

21 Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro 2 roky po vydání listu: Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: Je naše situace skutečně tak negativní? Hledání post-materialistického ţivotního stylu Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob Evropská unie jako velká příleţitost Demokratický kapitalismus potřebuje etické a duchovní základy Jabok