Podnikatelská etika 2. Etika a ekonomika

Transkript

1 Podnikatelská etika 2. Etika a ekonomika

2 Etická dimenze základních ekonomických problémů Člověk vnímá svět jako hodnotový systém Jeho jednání je korigováno hodnotovým kontextem Tato korekce je dána vztahem jedince k hodnotám: osobním sociálním specifickým (národní tradice a mravy, vztah k regionu, k životnímu prostředí) všelidským / strana 2

3 Etická dimenze základních ekonomických problémů Vztah jedince k hodnotám ovlivňuje i jeho ekonomické aktivity Každá skupina hodnot (viz výše) představuje proto i etickou dimenzi ekonomiky. Hodnoty, které člověk bere v úvahu při své ekonomické činnosti, tvoří jeho ekonomickou etiku. U podnikatele je to podnikatelská etika, U manažera manažerská etika / strana 3

4 Etika a ekonomika Základní východiska podnikatelské etiky: Podnikání je specifický druh aktivity člověka Probíhá ve sféře ekonomiky, která se řídí specifickými zákony. Jaký základní zákon platí v tržní ekonomice? / strana 4

5 Základní zákon tržní ekonomiky Dosahovat maximálního zisku při minimálních nákladech a riziku! Pokud si podnikatel nepřipouští žádná jiná omezení než nákladovost a rizikovost, chová se jako Homo oeconomicus (člověk ekonomický) / strana 5

6 Homo oeconomicus Silné stránky : Zaměřen na hospodářský růst a zisk Slabé stránky : Zaměřen jen na hospodářský růst a zisk Často preferuje jen krátkodobá hlediska Co je doma, to se počítá. Bližší košile než kabát. Po nás potopa. Peníze vždy až na prvém místě / strana 6

7 Proč by podnikatel neměl být jen Homo oeconomicus 1. důvod: (hlásají idealisté, učitelé etiky ) podnikání má svoji etickou stránku (stejně jako každá lidská činnost) Existují takoví podnikatelé? Jsou takoví, ale zdaleka ne všichni! 2. důvod: (hlásají prozíraví podnikatelé a guruové marketingu a managementu s dlouhodobější vizí) etické chování na trhu přináší pozitivní ekonomický efekt / strana 7

8 Pro-etická argumentace pro podnikatele Podnikatel dnes nemůže být pouze Homo oeconomicus (člověk ekonomický) Chce-li být podnikatel trvale úspěšný, musí být zejména Homo moralis (člověk morální) / strana 8

9 Etika a trh? Nic nového! Už autor neviditelné ruky trhu Adam Smith (učitel filozofie morálky (!), ) sice říkal, že neviditelná ruka trhu je nejlepším regulátorem ekonomiky, současně ale řekl, že každé tržní hospodářství je schopno fungovat pouze za základě všeobecně přijatých morálních zásad, jako je důvěra, platební morálka, úcta a respekt k partnerům, dodržování smluv atd / strana 9

10 Tři základní otázky ekonomiky P. A. Samuelson: 1. Co a v jakém množství vyrábět? 2. Jak se má vyrábět? 3. Pro koho se má vyrábět? Má na tyto odpovědi nějaký vliv etika? / strana 10

11 Co a jak vyrábět? Otázka nabídky a poptávky. Etické problémy nabídky: 1.Smíme skutečně vyrábět vše, co lze vyrobit a najde poptávku? (př. ftaláty) 2. Kde leží hranice produkce, vzhledem ke spotřebě omezených neobnovitelných zdrojů? (př. ropa, uhlí, palma olejná) 3. Máme uspokojovat i protispolečenskou poptávku? (př. dostupnost zbraní v USA) / strana 11

12 Jak se má vyrábět? Ekonomický princip říká: optimalizovat efektivnost tj. úsporně využívat zdroje, minimalizovat náklady, maximalizovat produkci a zisk. Etické problémy efektivity: Lze maximalizovat efektivitu výroby bez ohledu na přírodní a lidské limity? Půda (vzácný zdroj); Práce (člověk a lidská práva); Kapitál (zdroj, způsob nabytí, účel / strana 12 použití)

13 Pro koho se má vyrábět? Otázka se týká alokace zdrojů společnosti Komu a v jakém rozsahu je určen užitek z vyráběných statků a poskytovaných služeb? Etický problém v makroekonomické sféře: Do jaké míry má stát nést odpovědnost při přerozdělování společenského produktu vůči jednotlivému občanovi? (dotace, intervence, omezení dovozu ) / strana 13

14 Pro koho se má vyrábět? Etický problém v mikroekonomické sféře: z jakých důvodů a do jaké míry je možné při výrobě a produkci preferovat určité skupiny spotřebitelů? (auta, mobily, hodinky ) / strana 14

15 4 mýty ovlivňující rozhodování v businessu Vedle racionálních důvodů se při rozhodování ekonomických subjektů uplatňují 4 iracionální představy-mýty: Mýtus úspěchu Mýtus práce Mýtus osobního zájmu Mýtus svobodného trhu Mýtus kolektivní představa, která je na iracionálním základě, ale ovlivňuje naše jinak / strana 15 racionální soudy.

16 Mýtus úspěchu 1. Když se chce, všechno jde, všechno je jen otázka peněz, času a píle (nerealistický pohled na vlastní možnosti i možnosti ostatních.. každý se může stát přes noc milionářem) Rozšířen hlavně v USA.V čem je to fikce? 2. Ztotožnění úspěchu s jeho vnějšími projevy majetek, prestiž, společenské postavení Úspěch spojován výhradně s materiální stránkou života (čím více majetku a peněz akumuluji, tím jsem úspěšnější). I love money 3. Úspěch tkví v pocitu vlastního uspokojení / strana 16

17 Mýtus práce do práce vkládány kvality a vlastnosti, které ve skutečnosti nemá; Práce šlechtí člověka Práce tvoří hodnoty hodnotu ale vytváří člověk, ne práce / strana 17

18 Mýtus osobního zájmu Mýtus tvrdí: jedinou motivací veškeré lidské činnosti (tedy i činnosti ekonomické) je maximalizace osobního prospěchu, tedy sledování výhradně osobního zájmu. Vyvrácení: Již sama existence obecných cílů, hodnot a ideálů, které jsou neekonomické, mravní povahy, dokazuje, že člověk nejedná výhradně egoisticky a z hlediska ekonomického nejedná vždy racionálně / strana 18

19 Mýtus svobodného trhu Zažitá představa, že trh je naprosto něco svobodného, kde existuje jen nabídka nebo poptávka; diktát trhu trh nás činí nesvobodnými (diktát ceny, kvality,..) Svobodný trh je přirozený a nevyhnutelný a existuje jako by mimo vlády, kdesi nad nimi. Je zcela mimo naši kontrolu. Stát zasahuje všude, diskuse je o míře / strana 19 státního intervencionismu

20 Mýtus svobodného trhu spletenec pravidel, která určují: 1) co může být soukromě vlastněno a s čím se smí obchodovat (genomy? otroci? jaderný materiál? děti? hlasy ve volbách?); 2) za jakých podmínek (rovný přístup k internetu? právo organizovat se v odborech?); 3) v jakých mantinelech (jedovaté léky? nebezpečné potraviny? utajované pyramidové podvody? zdraví nebezpečná pracoviště?); / strana 20

21 Mýtus svobodného trhu 4) co je soukromé a co veřejné (policie? silnice? čistý vzduch a voda? zdravotní péče? dobré školství? parky a dětská hřiště?); 5) jak za to vše platit (z daní, poplatků za užívání, individuálními příspěvky?) / strana 21