Zpráva: Sledování stavu zátěže zemědělských půd a rostlin rizikovými látkami s vazbou na potravní řetězec v roce 2011

Transkript

1 2) Výskyt POPs v pedosféře ČR V textu jsou prezentovány aktivity Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Zpráva: Sledování stavu zátěže zemědělských půd a rostlin rizikovými látkami s vazbou na potravní řetězec v roce 2011 I. Zatížení zemědělských půd a rostlin potenciálně rizikovými prvky a perzistentními organickými polutanty v okrese Tachov V roce 2011 pokračovalo sledování stavu zátěže půd a rostlin rizikovými látkami v okrese Tachov, situovaném v Plzeňském kraji. Sledování geograficky navazuje na šetření předchozích let. Z hlediska hodnocení potencionálních vstupů rizikových látek do půdy lze konstatovat, že na základě informativní mapy ročního aritmetického průměru částic suspendovaných částic PM10 za rok 2010 se ve sledovaném okrese nenachází výrazné zdroje znečištění ovzduší. V okrese Tachov se roční průměrná koncentrace PM10 za rok 2010, dle mapy z grafické ročenky pro okres Tachov, pohybovala od 14 do 30 µg.m -3 (ČHMÚ, 2010). V 10 vzorcích byly analyzovány obsahy perzistentních organických polutantů (POP) ze skupiny monoaromatických, polyaromatických a chlorovaných uhlovodíků, reziduí pesticidů a ropných uhlovodíků. Na 10 lokalitách byl proveden také odběr vzorků rostlin. Ve 4 vzorcích rostlin byly analyzovány obsahy POP. Zátěž okresu monocyklickými uhlovodíky (MAU) je velmi nízká, na žádné lokalitě sledovaného okresu nebyly překročeny limitní hodnoty dané vyhláškou 13/1994 Sb. ani navrhované v návrhu novelizace vyhlášky 13/1994 Sb., což souvisí s původem těchto sloučenin. Tab. 1.2: Statistické hodnoty obsahu perzistentních organických polutantů (POP) v půdách: průměrnou zátěž, průměrnou odchylku a nalezenou maximální hodnotu (μg.kg -1 ) Lokalita Tachov n=10 Lokalita Tachov n=10 MAU ChlU B T X Eb MAU PCB HCB DDT DDE DDD α-hch β-hch γ-hch S C10 - C40* průměr 0,25 0,43 4,44 0,54 5,66 5,79 4,33 33,3 61,3 11,5 1,00 1,00 1,00 0, prům. odchylka 0,21 0,43 3,54 0,49 4,22 1,42 4,30 47,4 79,0 13,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 max. 0,90 2,30 15,2 2,20 17,6 12,9 25, ,1 1,00 1,00 1,00 0, PAU Fl P Ph B(b)F B(a)A A I(cd)P B(a)P B(k)F B(ghi)P Ch N D(a,h)A Ace Flu Σ PAU průměr 70,6 53,0 44,8 26,6 25,8 10,2 14,2 20,6 11,5 14,7 27, ,60 7,30 15,9 687 prům. odchylka 91,3 69,8 67,0 26,3 36,8 15,4 18,2 26,3 14,7 15,3 31, ,48 6,30 16,3 873 max , ,0 91, ,0 23,0 51, Pro vyhodnocení zátěže okresů PAU byly využity hodnoty dané vyhláškou 13/1994 Sb. a hodnoty navržené pro účely novelizace vyhlášky 13/1994 Sb. Překročení limitní

2 hodnoty dané vyhláškou pro sumu sloučenin PAU bylo zjištěno v okrese Tachov na dvou lokalitách. Na lokalitě Kočov se jedná o dvou a půl násobek limitní hodnoty, na lokalitě Dehetná o více než třínásobek limitní hodnoty. Na lokalitě Dehetná je nárůst sumy PAU daný 95% podílem obsahu naftalenu (N). V blízkosti lokality Kočov se nenachází výrazný zdroj imisního zatížení z průmyslové výroby, proto za jednu z hlavních příčin nárůstu koncentrací PAU v půdě lokality můžeme považovat spalování fosilních paliv. Spalování fosilních paliv, stejně jako další nakládání s nimi (skladování, doprava, likvidace), patří mezi významné zdroje emisí naftalenu, proto můžeme na lokalitě Dehetná usuzovat na obdobný zdroj znečištění. V okrese Tachov byly překročeny limitní hodnoty (vyhláška 13/1994 Sb.) pro DDT, DDE a DDD. Celkově se jedná o 2 případy překročení pro DDT, 4 u DDE a 3 u DDD. Na lokalitě Ostrovce jde o dvacetinásobek limitní hodnoty pro DDT, více než třicetinásobek limitní hodnoty pro DDE a pětinásobek u DDD. Na lokalitách Borovany a Svinná byla nalezena vysoká překročení limitních hodnot u DDE. Každoroční nález překročení limitních hodnot pro DDT a jeho rezidua potvrzuje dlouhodobé poznatky o perzistenci těchto látek v našich zemědělských půdách. V rámci sledování obsahů ostatních sloučenin ze skupiny perzistentních organických polutantů (PCB, HCB, HCH a styren) bylo nalezeno jedno překročení hodnot daných vyhláškou u PCB, jedná se o velmi nízké překročení. V tab. 2 jsou uvedeny statistické charakteristiky zátěže rostlin perzistentními organickými polutanty (POP) ve sledovaném okrese. Tab. 8 uvádí výsledky analýz odebraných vzorků (4 rostliny) s jejich vyhodnocením vzhledem k průměrným hodnotám perzistentních oganických polutantů v TTP a pícninách na orné půdě, které byly odvozeny z výsledků předchozího sledování realizovaných tímto projektem, jako 90% percentila obsahů POP v souboru vzorků. Tab. 2.2: Zatížení rostlin perzistentními organickými polutanty v okrese Tachov (průměr, odchylka, maximum) v μg.kg -1 Lokalita Tachov n=4 Lokalita Tachov n=4 MAU ChlU B T X Eb ΣMAU PCB HCB DDT DDE DDD α-hch β-hch γ-hch S C10 - C40* průměr 2,1 4,2 52,8 3,88 62,9 6,04 1,00 6,98 4,22 1,30 1,00 1,00 1,00 0, prům. odchylka 3,0 3,6 31,1 3,03 29,8 1,56 0,00 8,76 3,84 0,45 0,00 0,00 0,00 0, max. 8,0 9, , ,16 1,00 24,5 11,9 2,20 1,00 1,00 1,00 0, PAU Fl P Ph B(b)F B(a)A A I(cd)P B(a)P B(k)F B(ghi)P Ch N D(a,h)A Ace Flu Σ PAU průměr ,5 85,0 15,0 20,0 20,0 10,0 15,0 10,0 10,0 17,5 40,0 10,0 25,0 30,0 530 prům. odchylka ,8 27,5 7,50 10,0 10,0 0,00 7,50 0,00 0,00 11,3 10,0 0,00 17,5 20,0 200 max , ,0 30,0 40,0 10,0 30,0 10,0 10,0 40,0 50,0 10,0 60,0 70,0 740 V okrese Tachov bylo zjištěno rovněž překročení průměrných hodnot v rostlinách pro polyaromatické uhlovodíky (PAU), a to u fluoranthenu, pyrenu, fenantrenu, anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, chrysenu a naftalenu (podrobně viz tab. 3). Nejvýraznější překročení průměrných hodnot byla nalezena především u fluoranthenu a naftalenu.

3 Tab. 3.2: Obsahy perzistentních organických polutantů v rostlinách na jednotlivých lokalitách a počty případů překročení svrchní meze pozadí v μg.kg -1 Lokalita Okres Rostlina MAU ChlU B T X Eb MAU PCB HCB DDT DDE DDD α-hchβ-hch γ-hch S C10 - C40* Kočov TTP <0,1 <0,1 20,5 7,5 28,2 <5 <1 1,4 1,16 <1 <1 <1 <1 <0,1 341 Labuť jetel 8 6,1 25,4 <0,1 39,6 <5 <1 1 1 <1 <1 <1 <1 <0, Tachov Horní Polžice TTP (srha) <0,1 9,3 50,2 1,6 61,2 9,16 <1 24,5 2,8 2,2 <1 <1 <1 <0,1 963 Borovany řepka ozimá <0,1 1, ,3 122,5 <5 <1 <1 11,9 <1 <1 <1 <1 <0, svrchní mez pozadí (90% percentila) počet překročení Lokalita Okres Rostlina PAU Fl P Ph B(b)F B(a)A A I(cd)P B(a)P B(k)F B(ghi)P Ch N D(a,h)A Ace Flu Σ PAU Kočov TTP < < Labuť jetel <10 10 <10 <10 <10 <10 < <10 <10 < Tachov Horní Polžice TTP (srha) < < <10 <10 < Borovany řepka ozimá <10 <10 <10 < < svrchní mez pozadí (90% percentila) počet překročení V okrese Tachov bylo monitorováno překročení průměrných hodnot pro DDT a DDE. V případě DDT u trvalého travního porostu na lokalitě Horní Polžice se jedná o šestinásobné překročení průměrné hodnoty. V případě HCB a PCB nedošlo k žádnému případu překročení preventivního limitu (svrchní meze pozadí). II. Zatížení zemědělských půd polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. V roce 2011 byly v rámci okresu Tachov odebrány čtyři vzorky zemědělských půd, ve kterých byly analyzovány obsahy polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F). Ve vzorcích půd byly analyzovány obsahy 17 kongenerů PCDD/F, byl proveden výpočet sumy sledovaných kongenerů a jejich přepočet na standardně užívaný mezinárodní toxický ekvivalent I-TEQ PCDD/F. Detekované maximum I-TEQ PCDD/F bylo v okrese Tachov na lokalitě Rozvadov. Hodnota I-TEQ PCDD/F zde dosahovala 0,7 ng.kg -1. Lokální maximum na lokalitě Rozvadov lze vysvětlit vyšší dopravní zátěží vyplývající z blízkosti dálnice D5. Všechny lokality lze považovat za nezatížené, vzhledem k návrhu novelizace nezávazně stanovenému preventivnímu limitu I-TEQ PCDD/F 1 ng.kg -1. Ve spektru polyaromatických uhlovodíků (PAU) byly zjištěny zvýšené hodnoty v porovnání s hodnotami ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. V případě lokality Kočov byla nalezena hodnota sumy PAU na úrovni dvou a půl násobku limitní hodnoty. V rámci sledování chlorovaných uhlovodíků (ChlU) došlo k překročení limitní hodnoty u DDD a DDE na lokalitě Borovany. U analyzovaných vzorků nebyly zjištěny případy překročení kritérií pro obsahy potenciálně rizikových prvků v porovnání s vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb.

4 Tab. 4.2: Obsah perzistentních organických polutantů ve sledovaných lokalitách (μg.kg - 1 ) MAU ChlU Lokalita B T X Eb MAU PCB HCB DDT DDE DDD α-hch β-hch γ-hch S C10 - C40* Kočov <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 0,40 <5 <1 <1 1,02 <1 <1 <1 <1 <0,1 <100 Horní Polžice <0,1 0,2 3,00 <0,1 3,40 <5 1,88 5,44 4,59 1,87 <1 <1 <1 <0,1 <100 Rozvadov <0,1 0,2 11,1 0,90 12,3 <5 25,7 <1 2,15 1,39 <1 <1 <1 <0,1 <100 Borovany <0,1 0,2 4,30 0,80 5,40 <5 2,13 3, ,4 <1 <1 <1 <0,1 <100 PAU Lokalita Fl P fen B(b)F B(a)A A I(cd)P B(a)P B(k)F B(ghi)P Ch N D(a,h)A Ace Flu ΣPAU Kočov Horní Polžice Rozvadov Borovany Obr. 1.2: I-TEQ PCDD/F a suma PCDD/F ve sledovaných lokalitách v roce 2011 ng.kg-1 suma PCDD/F I-TEQ PCDD/F ng.kg -1 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0 Kočov Horní Polžice Rozvadov Borovany 0,0 Obr. 2.2: I-TEQ PCDD/F a I-TEQ PCB ve sledovaných lokalitách v roce ,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 ng.kg-1 I-TEQ PCDD/F I-TEQ PCB ng.kg -1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Kočov Horní Polžice Rozvadov Borovany 0,0

5 Obr. 3.2: Suma PAU a suma TEF PAU ve sledovaných lokalitách v roce 2011 µg.kg-1 suma PAU suma TEF PAU µg.kg Kočov Horní Polžice Rozvadov Borovany 0 III. Literatura MŽP ČR (1996): Kritéria znečištění zeminy a podzemní vody. Metodické pokyny MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží. Zpravodaj MŽP ČR č. 8. MŽP ČR (1994): Vyhláška MŽP ČR, č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. PODLEŠÁKOVÁ, E., NĚMEČEK, J., VÁCHA, R. (2000): Zatížení zemědělských půd polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Rostlinná Výroba, 46 (8): SÁŇKA, M., NĚMEČEK, J., PODLEŠÁKOVÁ, E., VÁCHA, R., BENEŠ, S. (2002): Vypracování kritických hodnot obsahů rizikových prvků a organických cizorodých látek v půdě a jejich příjem rostlinami z hlediska ochrany kvality a kvantity zemědělské produkce. Zpráva MŽP, 2002, s VÁCHA, R., PODLEŠÁKOVÁ, E., NĚMEČEK, J., POLÁČEK, O. (2001): Stav zatížení zemědělských půd perzistentními organickými polutanty, Chemické listy (95): VÁCHA, R., SÁŇKA, M. (2009): Podklady pro kvalitativní ochranu půdy a vypracování návrhu vyhlášky o stanovení preventivních a indikačních hodnot rizikových látek v půdě. Studie pro MŽP ČR, 2009, 38 stran a příloha (technický podklad vyhlášky). 2002/32/ES: Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. Května 2002 O nežádoucích látkách v krmivech.

6 Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Zpráva: Monitoring organických polutantů v půdách, sedimentech, kalech, rostlinách a krmivech (zpráva za rok 2010) Zpracoval: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Ing. Vendula Šubrtová Ing. Kristina Hutařová Ing. Lenka Klementová Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Polychlorované bifenyly jsou skupinou organických sloučenin skládajících se s bifenylu (C 12 H 10 ) a různého počtu připojených atomů chlóru. Důvodem pro jejich produkci byla mimořádná chemická stálost (nehořlavost) a výborné elektroizolační schopnosti. Spolu s jejich toxicitou představuje právě jejich chemická stálost zásadní problém, neboť jejich biodegradace probíhá v přírodě jen velmi pomalu a za specifických podmínek. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 2.1. Medián sumy 7 kongenerů v orných půdách se ve sledovaných letech pohybuje v rozmezí 1,75 6,40 µg.kg - 1 (ppb) suš., což odpovídá rozsahům v dalších uvedených kulturách. Je patrný shodný průběh mediánů sumy PCB v letech v orných půdách, trvalých travních porostech (TTP) i chráněných územích, a to jak v orničním/svrchním tak v podorničním/spodním horizontu půdy. V některých letech (2002, 2005) bylo dokonce nejvyšších obsahů sumy PCB (svrchní horizont) dosaženo v souboru ploch z chráněných území. Vzhledem k tomu, že PCB náleží do skupiny polutantů charakteristických dálkovým transportem, je významnou lokalitou v BMP CHÚ Studniční hora (KRNAP), která se díky

7 své nadmořské výšce významně podílí na vysokých hodnotách průměrů pozorovacích ploch v chráněných územích (vyčesávací efekt). Tab. 2.1: Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) orných půd, trvalých travních porostů a chráněných území za období (ppb). orná půda (µg.kg -1 suš.) ornice medián 1,75 2,00 2,15 3,5 6,40 3,58 3,60 1,75 2,03 2,02 průměr 7,29 5,43 6,29 6,19 8,77 5,51 6,66 5,11 5,16 6,80 max 84,3 42,1 62,9 47,3 48,9 44,7 62,8 55,7 59,2 98,9 podorničí medián 1,75 1,75 1,75 3,5 5,50 3,00 2,74 1,75 1,75 1,75 průměr 3,54 3,41 4,5 5,25 8,01 5,92 5,75 3,50 4,86 4,30 max 29,2 32,9 47,3 31,5 72,3 49,9 55,9 33,3 47,5 42,2 trvalé travní porosty (µg.kg -1 suš.) svrchní horizont medián 1,75 2,85 2,65 3,50 6,50 3,60 3,53 2,04 2,11 3,70 průměr 2,27 3,11 2,95 4,32 6,29 4,29 6,76 3,60 4,79 3,57 max 4,10 4,90 4,50 7,00 9,35 8,65 17,8 6,39 14,9 4,74 spodní horizont medián 1,75 2,10 1,75 3,50 5,70 2,35 2,29 2,83 2,07 3,42 průměr 2,06 2,02 2,59 4,36 5,31 4,53 2,97 4,68 3,47 4,60 max 3,04 2,30 5,35 6,20 7,60 13,3 5,75 10,0 7,24 10,6 Chráněná území (µg.kg -1 suš.) svrchní horizont medián 1,50 1,50 4,50 3,50 6,50 4,80 3,35 1,75 1,75 2,04 průměr 1,68 2,00 4,42 4,86 7,38 6,78 4,69 1,75 3,13 3,53 max 2,07 2,90 7,70 10,3 11,0 16,6 10,06 1,75 8,64 9,02 spodní horizont medián 1,50 3,50 5,90 2,35 2,14 1,75 1,75 1,75 průměr 1,50 3,98 6,30 2,47 2,39 1,75 1,75 3,08 max 1,50 5,90 7,40 4,00 3,78 1,75 1,75 8,42 Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 10 µg.kg -1. Tato vyhláška však již neuvádí, na jaké kongenery se limit vztahuje. Limitní hodnotu překročilo (pro sumu 7 kongenerů) v roce 2009 celkem 5 půdních vzorků orných půd (2 vzorky ornice, 3 vzorky podorničí) ze tří pozorovacích ploch (tabulka 2.2). Dále došlo k překročení limitu také na 1 pozorovací ploše s trvalým travním porostem (1 vzorek spodního hor.). Navrhovaná limitní hodnota 20 µg.kg -1 byla překročena v roce 2009 u čtyř vzorků ze dvou monitorovacích ploch.

8 Tab. 2.2: Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg -1 ) orná půda vyhl. č. 13/1994 Sb. návrh vyhlášky O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P Pozorovací plochy je možné rozdělit do pěti skupin v závislosti na intenzitě kontaminace: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 ppb, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v těchto skupinách je uvedeno v tabulce 2.3. Tab. 2.3: Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů v sumě PCB (ornice / svrchní horizont). kongenery podlimitní plochy 11,9 11,9 11,9 11,9 11,9 28,6 11,9 chráněná území 10,1 10,1 10,1 10,1 19,2 30,3 10,1 jednorázové překročení limitní hodnoty 6,20 6,20 6,20 6,20 21,8 29,9 23,5 trvalé, mírné překračování limitní hodnoty 2,42 2,42 9,81 2,42 23,6 34,2 25,2 trvalé, vysoké překračování limitní hodnoty 1,63 0,80 2,55 1,32 25,7 26,3 41,7 Pro většinu ploch platí, že suma 7 kongenerů je tvořena převážně kongenery 138, 153 a 180, tj. tzv. výšechlorovanými PCB, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji než ostatní stanovované kongenery. Především u pozorovacích ploch 7045 a 7902 je poměr obsahů mezi níže- a výšechlorovanými PCB vysoký. Závěry V roce 2009 byly PCB stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Rozsah mediánů obsahů sumy 7 kongenerů PCB v období v ornici orných půd je 1,75-6,40 µg.kg -1, nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce Od tohoto roku medián postupně klesá. Obsahy v podorničí kopírují obsahy v ornici - jsou mírně nižší, kolísají v rozsahu 1,75 5,5 µg.kg -1, nejvyšší hodnota byla zjištěna opět v roce Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách trvalých travních porostů a v chráněných územích vykazují stejný rozsah a průběh jako u orné půdy. Hodnota přípustného znečištění PCB 10 µg.kg -1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. byla v roce 2009 překročena u pěti vzorků orných půd (2 vzorky z ornice, 3 vzorky z podorničí), na třech monitorovacích plochách (3901, 7901, 7902).

9 Podle intenzity kontaminace je možné rozdělit pozorovací plochy na: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 µg.kg -1, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Výrazný pokles obsahů PCB v půdě nelze očekávat z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíž odolnějších) PCB.

10 Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny složené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůležitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemní vody a odpar do půdního vzduchu. V roce 2009 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích. Základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v ornici a podorničí jsou uvedeny v tabulce 2.4. Tab. 2.4: Základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v ornici a podorničí orných půd; srovnání let (μg.kg -1 ) O P O P O P O P O P O P Ar. průměr Medián Minimum ,8 60, , ,2 Maximum Poč. vzor Tab. 2.4 pokračování O P O P O P O P O P O P O P Ar. průměr Medián Minimum , ,7 69,2 57, ,1 77,1 84, ,7 Maximum Poč. vzor Rozsah mediánů v ornici činí μg.kg -1, od roku 2003 bylo možno sledovat klesající trend obsahů sumy 15 (resp. 16) PAH. V roce 2009 však byla zjištěna hodnota mediánu 737 μg.kg -1, což představuje opět nárůst hodnot. Hodnoty mediánů v podorničí jsou nižší a pohybují se v rozmezí μg.kg -1. V souboru ploch s ornou půdou kolísaly hodnoty pro sumu 16 PAH v roce 2009 v rozmezí μg.kg -1 v ornici a μg.kg -1 v podorničí. Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg -1 stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) překročilo v roce 2009 v ornici orných půd 6 vzorků (+ 1 vzorek podorničí), z toho 3 vzorky pocházejí ze základního subsystému a 3 ze subsystému kontaminovaných ploch. Vzorky z ploch s TTP hodnotu přípustného znečištění nepřekročily. Počty vzorků překračující limity stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a limity uvedené v návrhu vyhlášky, jak pro jednotlivé PAH, tak i pro jejich sumu jsou uvedeny v tabulkách 2.5 a 2.6.

11 Tab. 2.5: Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. (hodnoty přípustného znečištění). Seznam PAH se stanovenými limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Zkr. PAH Limit (mg.kg -1 ) Naphtalene NAP 0, Fluoranthene FLT 0, Benzo[a]anthracene BaA 1, Anthracene ANT 0, Benzo[a]pyrene BaP 0, Chrysene CHR 0, Phenanthrene PHE 0, SUMA 7 PAH 1, Tab. 2.6: Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s navrhovanými limitními hodnotami (preventivní hodnoty). Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky Zkr. PAH Limit (μg.kg -1 ) Naphtalene NAP Fluoranthene FLT Pyrene PYR Benzo[b]fluoranthene BbF Benzo[a]anthracene BaA Anthracene ANT Indeno[1,2,3-cd]pyrene IPY Benzo[a]pyrene BaP Benzo[k]fluoranthene BkF Benzo[g,h,i]perylene BPE Chrysene CHR Phenanthrene PHE SUMA 12 PAH V případě svrchních horizontů půd v chráněných územích jsou hodnoty sumy 16 PAH nižší než na zemědělských půdách, mediány se během celé doby pozorování pohybují okolo 200 μg.kg -1 (svrchní horizont) a 100 μg.kg -1 (spodní horizont). Vyšší obsahy na lokalitě Studniční hora v Krkonoších jsou pravděpodobně způsobovány vyčesávacím efektem a tzv. podoblačným vymýváním (1550 m n.m., průměrný roční úhrn srážek 1250 mm). Jednoznačná závislost obsahů PAH na nadmořské výšce stanoviště však nebyla prokázána. V rámci sumy 16 PAH jsou nejvíce zastoupeny fluoranthene (18,8 % z celkové sumy 16 PAH) a pyrene (15,5 %), následují phenanthrene (9,9 %) a chrysene (9,4 %). Závěry V roce 2009 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ.

12 Mediány sumy 16 PAH se za dobu sledování pohybují v ornici orných půd v rozmezí μg.kg -1 (klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg -1 z roku 2009 zastaven) ve svrchním horizontu TTP mezi μg.kg -1 (nejnižší v roce 2009) a ve svrchním horizontu CHÚ μg.kg -1 (setrvalý stav). Hodnoty v podorničí se nacházejí v rozmezí μg.kg -1 (maximum v roce 2001), ve spodním horizontu TTP v v rozmezí μg.kg -1 a u nenarušených půd v rozmezí μg.kg -1. Obsahy zjištěné ve svrchních horizontech jsou vyšší než v horizontech nižších. Obsahy sumy PAH lze podle výše nálezů seřadit TTP > orná půda > CHÚ. Hodnota přípustného znečištění 1,0 mg.kg -1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) byla překročena v roce 2009 na 6ti plochách (6 vzorků ornice, 1 vzorek podorničí), z toho 3 plochy pocházejí ze základního subsystému a 3 ze subsystému kontaminovaných ploch. Vzorky z ploch s TTP hodnotu přípustného znečištění nepřekročily. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou dlouhodobě fluoranthene a pyrene látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní. Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny složené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůležitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemních vod a odpar do půdního vzduchu. V roce 2010 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích (viz příloha 7). Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných PAH (suma 16 PAH), suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Graficky jsou obsahy sumy 16 PAH na všech plochách BMP i v CHÚ vyjádřeny v příloze 8. Základní statistické charakteristiky jednotlivých PAH za čtrnáct let sledování ( ) jsou uvedeny v příloze 9, základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v tabulce 4. Rozsah mediánů v ornici činí μg.kg-1, klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg-1 z roku 2009 zastaven. V roce 2010 byla vypočtena hodnota mediánu 652 μg.kg-1. Hodnoty mediánů v podorničí jsou nižší a pohybují se v rozmezí μg.kg-1. Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi μg.kg-1 (nejnižší v roce 2009, 713 μg.kg-1v roce 2010) a ve svrchním horizontu CHÚ μg.kg-1(setrvalý stav). Obsahy ve svrchních horizontech jsou nižší než v horizontech spodních, plochy s TTP vykazují v obou horizontech vyšší hodnoty než plochy s ornou půdou a chráněná území (příloha 10). V souboru ploch s ornou půdou kolísaly hodnoty pro sumu 16 PAH v roce 2010 v rozmezí μg.kg-1 v ornici a 50, μg.kg-1 v podorničí. Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg-1 stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) překročily v roce 2010 vzorky ze čtyř pozorovacích ploch orných půd, z toho 2 vzorky pocházejí ze základního subsystému a 2 ze subsystému

13 kontaminovaných ploch. Limitní hodnotu překročila také 1 plocha TTP. Počty vzorků překračující limity stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a limity uvedené v návrhu vyhlášky, jak pro jednotlivé PAH, tak i pro jejich sumu jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. V případě svrchních horizontů půd v chráněných územích jsou hodnoty sumy 16 PAH nižší než na zemědělských půdách. Vyšší obsahy na lokalitě Studniční hora v Krkonoších jsou pravděpodobně způsobovány vyčesávacím efektem a tzv. podoblačným vymýváním (1550 m n. m., průměrný roční úhrn srážek 1250 mm). Jednoznačná závislost obsahů PAH na nadmořské výšce stanoviště však nebyla prokázána. Příloha 11 graficky zobrazuje sumu 15 PAH na plochách v CHÚ. V rámci sumy 16 PAH jsou nejvíce zastoupeny fluoranthene (18,8 % z celkové sumy 16 PAH) a pyrene (15,2 %), následují chrysene (9,5 %) a phenanthrene (9,1 %). Tab. 4 Základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH (16 PAH od roku 2005) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) orných půd, TTP a CHÚ; srovnání let (µg.kgˉ¹ suš., v letech µg.kgˉ¹ suchého vzorku)

14 Orná půda - ornice Arit. prům medián minimum , , , maximum počet Orná půda - podorničí Arit. prům medián minimum 61, , , ,7 68,7 57,8 73,1 84,4 72,7 50,3 maximum počet TTP - svrchní horizont Arit. prům medián minimum maximum počet TTP spodní hotizont Arit. prům medián minimum , maximum počet CHÚ - svrchní horizont Arit. prům medián minimum 72, , ,6 83, maximum počet CHÚ - spodní horizont Arit. prům. 66, , , medián 60, ,9 73,7 83, , ,4 minimum 40,7 83,3 96, ,8 62,6 68,3 52,1 61,4 49,9 56,5 74,2 46,3 maximum , počet

15 Tab. 5 Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. (hodnoty přípustného znečištění v mg.kg -1 ) Seznam PAH se stanovenými limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Zkr. PAH Limit Naphtalene NAP 0, Fluoranthene FLT 0, Benzo[a]anthracene BaA 1, Anthracene ANT 0, Benzo[a]pyrene BaP 0, Chrysene CHR 0, Phenanthrene PHE 0, SUMA 7 PAH 1, Tab. 6 Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s navrhovanými limitními hodnotami (preventivní hodnoty v µg.kg -1, ppb) Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky Zkr. PAH Limit Naphtalene NAP Fluoranthene FLT Pyrene PYR Benzo[b]fluoranthene BbF Benzo[a]anthracene BaA Anthracene ANT Indeno[1,2,3- cd]pyrene IPY Benzo[a]pyrene BaP Benzo[k]fluoranthene BkF Benzo[g,h,i]perylene BPE Chrysene CHR Phenanthrene PHE SUMA 12 PAH Závěry V roce 2010 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Mediány sumy 16 PAH se za dobu sledování pohybují v ornici orných půd v rozmezí μg.kg -1 (klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg -1 z roku 2009 zastaven), ve svrchním horizontu TTP mezi μg.kg -1 (nejnižší v roce 2009) a ve svrchním horizontu CHÚ μg.kg -1 (setrvalý stav)

16 Obsahy zjištěné ve svrchních horizontech jsou vyšší než v horizontech nižších. Obsahy sumy PAH lze podle výše nálezů seřadit TTP > orná půda > CHÚ. Hodnota přípustného znečištění 1,0 mg.kg -1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) byla překročena v roce 2010 na čtyřech plochách orných půd, z toho 2 plochy pocházely ze základního subsystému a 2 ze subsystému kontaminovaných ploch. V 1 případě došlo k překročení limitu na ploše TTP. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou dlouhodobě fluoranthene a pyrene látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní. Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě Do skupiny organochlorových pesticidů patří HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen) a DDT (dichlor difenyl trichloretan) a produkty jeho rozpadu DDE a DDD. Masivní aplikace OCP v první polovině 20. století stála u úspěšného vymýcení chorob přenášených bodavým hmyzem (malárie, tyfus) v Evropě a Severní Americe. Jejich průkazná toxicita a vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, jejich chemická odolnost a hromadění v tělech vyšších organismů stojících na vrcholu potravního řetězce vedly v druhé polovině 20. století k téměř celosvětovému zákazu jejich používání. Po dobu čtyř let ( ) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2000 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Výsledky stanovení za rok 2010 jsou pro všechny pozorovací plochy uvedeny v příloze 12. Grafické znázornění obsahů jednotlivých pesticidů lze nalézt v přílohách 13 16, s výjimkou HCH, jehož hodnoty jsou ve většině případů nižší než mez stanovitelnosti (0,5 μg.kg -1 ). Popisnou statistiku výsledků za jedenáct let sledování uvádí tabulky 7, 8 a 9. Průběh mediánů v jednotlivých kulturách zobrazuje příloha 17. Tab. 7 Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období (µg.kg -1 sušiny)

17 orná půda OCP rok ornice podorničí průměr medián min. max. průměr medián min. max. počet ,25 1,80 < ,90 1,90 < 0.50 < , ,22 3,10 0,60 16,60 2,35 1,55 < , ,33 5,45 0,80 34,00 5,55 4,50 < , ,61 4,90 0,90 16,60 4,85 4,35 0,80 13, ,48 3,70 1,40 10,90 4,30 3,20 < ,00 34 HCB ,20 3,35 < ,00 3,25 2,45 < , ,94 3,53 < ,10 3,74 2,74 < , ,52 3,26 0,65 18,30 3,28 2,26 < , ,38 3,16 0,89 19,70 3,50 2,42 < , ,20 2,91 0,60 19,70 3,31 2,20 < , ,90 3,15 < ,80 3,05 2,22 < , ,19 6,40 1,00 397,70 17,39 3,50 1,00 281, ,74 11,25 3,50 599,80 23,16 5,30 1,00 220, ,31 14,20 2,20 143,20 25,24 8,40 1,60 306, ,46 11,10 3,10 332,80 27,18 7,30 1,80 319, ,21 9,45 1,25 204,60 18,93 7,15 0,50 158,70 34 DDE ,54 8,60 2,35 266,80 21,63 4,80 0,50 167, ,05 9,51 1,56 280,25 25,55 7,95 0,50 278, ,43 8,54 1,42 194,49 14,97 4,22 0,50 86, ,25 7,65 1,92 229,25 15,95 4,35 0,87 115, ,34 11,32 1,07 239,75 17,48 5,52 0,50 157, ,49 10,25 1,28 295,25 14,43 3,64 0,50 137, ,77 1,50 1,00 59,00 4,17 1,50 1,00 34, ,93 1,80 1,00 52,10 3,79 1,00 1,00 35, ,19 2,30 1,00 68,30 3,86 1,80 1,00 29, ,89 2,10 1,00 30,40 3,82 1,35 1,00 25, ,21 1,10 0,50 29,70 3,05 0,95 0,50 31,00 34 DDD ,66 1,30 0,50 30,00 2,81 1,00 0,50 20, ,57 0,89 0,50 64,10 3,15 0,50 0,50 58, ,22 1,11 0,50 54,10 2,16 0,50 0,50 35, ,38 0,50 0,50 44,40 1,64 0,50 0,50 27, ,38 0,50 0,50 41,36 2,00 0,50 0,50 28, ,08 0,50 0,50 24,73 1,60 0,50 0,50 22, ,74 67,00 10,00 889,00 76,77 48,00 10,00 533, ,37 14,05 1,90 516,40 31,14 7,50 1,00 392, ,61 13,70 1,00 158,80 27,31 9,00 1,00 365, ,11 19,05 1,80 394,80 29,39 8,85 1,00 387, ,67 11,90 0,50 201,20 20,78 9,05 0,50 147,80 34 DDT ,31 12,90 1,25 325,70 25,16 6,40 0,50 142, ,66 12,77 0,97 367,10 31,80 8,32 0,50 422, ,80 13,61 0,88 255,00 19,15 4,91 0,50 126, ,70 9,90 1,39 230,20 18,19 8,44 0,50 142, ,22 12,44 1,06 287,00 21,54 7,18 0,50 207, ,42 12,24 1,22 412,60 19,44 5,18 0,50 150,30 33 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty.

18 Tab. 8 Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu trvalých travních porostů za období (µg.kg -1 sušiny) trvalý travní porost OCP rok s vrchní vrs tva s podní vrs tva průměr medián min. max. průměr medián min. max. počet ,10 1,40 < ,60 3,82 1,20 < , ,63 1,80 < ,00 2,46 1,60 < , ,82 3,90 0,70 19,30 6,52 2,00 0,50 26, ,46 2,90 1,20 21,10 6,00 2,10 0,90 22, ,82 2,70 0,70 20,10 3,53 2,70 < ,30 5 HCB ,95 2,30 < ,00 4,34 1,50 < , ,50 2,50 < ,70 5,23 3,00 < , ,02 2,70 0,56 20,00 6,98 2,80 < , ,48 2,48 0,56 27,30 8,34 2,96 < , ,44 2,52 0,53 18,50 5,76 2,62 < , ,73 2,72 < ,80 7,24 3,99 < , ,96 5,10 1,80 106,30 24,98 4,10 1,50 111, ,14 8,60 4,30 148,80 12,64 3,60 2,20 47, ,52 8,80 1,00 134,30 37,24 5,80 1,00 170, ,04 9,70 2,80 151,40 36,92 5,30 1,00 163, ,58 7,05 1,25 136,80 17,90 2,85 1,05 74,50 5 DDE ,60 5,85 1,75 151,10 31,84 2,05 0,95 147, ,52 7,24 2,32 127,71 33,93 6,00 1,77 152, ,39 5,72 2,79 124,25 32,08 7,07 3,13 136, ,06 6,31 2,46 180,45 43,42 6,86 1,83 195, ,66 4,09 2,13 16,25 6,08 3,70 1,65 14, ,30 4,87 0,88 11,35 5,60 4,79 0,50 11, ,50 1,00 1,00 23,00 6,40 1,00 1,00 28, ,42 1,60 1,00 26,70 3,02 1,00 1,00 11, ,20 1,00 1,00 17,00 5,50 1,00 1,00 23, ,24 1,00 1,00 27,20 7,86 1,00 1,00 35, ,50 0,50 0,50 25,50 2,72 0,50 0,50 11,60 5 DDD ,28 0,85 0,50 28,50 6,48 0,50 0,50 30, ,82 0,50 0,50 12,10 4,01 0,50 0,50 18, ,20 0,50 0,50 13,15 6,09 0,50 0,50 21, ,52 0,50 0,50 25,62 0,50 0,50 0,50 0, ,58 0,50 0,50 0,93 0,72 0,50 0,50 1, ,79 0,50 0,50 1,99 0,83 0,50 0,50 2, ,00 53,00 18,00 442,00 142,00 26,0 10,00 583, ,44 19,60 9,60 280,80 19,04 5,30 2,20 73, ,38 4,30 1,00 319,70 67,76 2,70 1,00 331, ,38 6,20 2,60 326,60 59,58 7,40 1,50 277, ,19 4,15 1,05 170,40 25,06 4,90 0,95 108,60 5 DDT ,01 7,90 2,45 202,00 44,13 2,15 1,35 209, ,37 8,31 3,86 221,70 102,75 6,84 2,76 493, ,80 6,04 4,52 213,20 58,93 7,87 2,98 256, ,29 6,46 3,44 256,10 59,56 5,39 2,77 275, ,20 4,76 3,32 39,35 11,56 5,83 2,64 35, ,61 5,20 1,56 22,59 8,32 5,39 1,10 24,89 6 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty.

19 Tab. 9 OCP HCB DDE DDD DDT Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu půd v chráněných územích za období (µg.kg -1 sušiny) chráněná území rok s vrchní vrs tva s podní vrs tva průměr medián min. max. průměr medián min. max. počet ,48 0,25 < ,40 0,40 0,25 < , ,70 0,80 < , ,10 1,20 < ,60 0,25 0,25 < , ,90 1,60 1,30 3,10 1,44 1,50 0,90 2, ,88 0,60 < ,90 0,25 0,25 < , ,66 0,60 < ,30 0,25 0,25 < , ,02 0,87 < ,72 0,25 < , ,54 0,25 < ,33 0,25 0,25 < , ,07 0,25 < ,60 0,30 0,25 < , ,94 0,74 < ,01 0,72 0,25 < , ,35 0,25 < ,07 0,31 0,25 < , ,14 1,50 1,00 4,60 1,14 1,00 1,00 1, ,10 2,20 1,00 19, ,94 3,20 1,60 14,6 1,50 1,70 1,00 1, ,84 2,20 1,60 20,7 2,72 1,00 1,00 8, ,31 1,55 0,95 5,95 1,11 0,85 0,50 2, ,52 1,45 0,50 21,0 1,23 1,05 0,50 2, ,09 5,60 1,62 18,0 2,42 1,21 0,50 8, ,65 1,90 0,50 22,9 1,08 1,20 0,50 1, ,14 1,49 0,50 25,4 1,23 0,83 0,50 2, ,12 1,98 0,86 12,4 1,22 1,27 0,50 2, ,98 2,55 0,79 16,9 1,13 0,50 0,50 3, ,60 1,50 1,00 8,50 1,00 1,00 1,00 1, ,32 1,00 1,00 2, ,42 1,00 1,00 2,30 1,00 1,00 1,00 1, ,48 1,00 1,00 3,40 1,00 1,00 1,00 1, ,68 0,50 0,50 1,05 0,50 0,50 0,50 0, ,80 0,50 0,50 7,00 0,50 0,50 0,50 0, ,81 0,50 0,50 2,05 0,50 0,50 0,50 0, ,85 0,50 0,50 2,27 0,50 0,50 0,50 0, ,95 0,50 0,50 2,74 0,50 0,50 0,50 0, ,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0, ,61 0,50 0,50 1,03 0,50 0,50 0,50 0, ,2 10,0 10,0 84,0 10,0 10,0 10,0 10, ,8 4,80 1,0 29, ,82 1,70 1,00 36,5 1,23 1,00 1,00 1, ,2 1,00 1,00 65,4 4,48 1,50 1,00 16, ,38 1,15 0,50 13,2 1,45 0,50 0,50 3, ,7 1,75 0,50 82,5 1,40 0,50 0,50 4, ,2 2,96 1,46 41,5 3,53 0,76 0,50 14, ,1 1,13 0,50 47,0 0,98 0,50 0,50 2, ,9 1,37 0,77 64,9 1,24 0,86 0,50 3, ,0 1,22 0,97 64,3 1,55 0,84 0,50 4, ,8 1,55 0,87 48,3 2,08 0,5 0,50 8,0 5 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty.

20 Obsahy HCH na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné. Limit stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) byl v roce 2010 překročen pouze na 10 plochách (ve 13 vzorcích). Střední hodnota (medián) sumy 4 izomerů HCH v orných půdách, TTP i v půdách chráněných oblastí je 1,0 µg.kg -1, což platí jak pro ornici, tak pro podorničí. Na monitorované chmelnici byla v roce 2010 naměřena zvýšená hodnota (suma 4 izomerů HCH) 12,5 µg.kg -1. Mediány obsahů HCB v ornici orných půd kolísají v rozmezí 1,8 5,5 µg.kg -1 (nejvyšší hodnota je z roku 2002, pro rok 2010 vypočten medián 3,15 µg.kg -1 ), v podorničí jsou hodnoty nižší, kopírují hodnoty v ornici a kolísají v rozmezí <0,5 4,5 µg.kg -1. Rozsah mediánů obsahů HCB ve vzorcích trvalých travních porostů činí 1,4 3,9 µg.kg -1 ve svrchním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 2002) a 1,2 3,9 µg.kg -1 ve spodním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 2010), hodnoty mediánů jsou v průběhu let vyrovnané. Ve vzorcích z TTP jsou často měřeny vyšší obsahy HCB ve spodních horizontech. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané. Mediány sumy DDT (suma o,p - a p,p - izomerů DDT) v ornici i podorničí orných půd jsou v průběhu let vyrovnané (s výjimkou roku 2000, ve kterém byly zjištěny obsahy DDT více než dvojnásobné oproti následujícím rokům) a pohybují se kolem hodnoty 12 µg.kg -1, v podorničí jsou obsahy nižší než v ornici. Mediány obsahů sumy DDT ve vzorcích půd z trvalých travních porostů jsou v obou horizontech téměř shodné, zjištěné obsahy jsou nižší než v orných půdách. Mediány sumy DDE v orných půdách jsou v průběhu let vyrovnané, hodnoty v ornici jsou vyšší než v podorničí. Mediány sumy DDE ze vzorků půd trvalých travních porostů jsou ve svrchních horizontech jen mírně nižší než v ornicích orných půd; hodnoty ze svrchních a spodních horizontů jsou v posledních pěti letech téměř shodné. Mediány sumy DDD v orných půdách mají mírně klesající tendenci, rozdíly mezi orničním a podorničním horizontem jsou nevýrazné, v podorničí jsou hodnoty vyšší. Hodnoty zjištěné ve vzorcích půd trvalých travních porostů jsou nižší než půd orných; mediány v obou horizontech jsou shodné. Počty vzorků, u nichž došlo k překročení hodnoty přípustného znečištění podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle návrhu nových preventivních hodnot jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11. V roce 2010 byl překročen limit podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. pro DDT (resp. DDE a DDD) v 21 (resp. 17 a 2) vzorcích ornice; 2 vzorky nevyhověly požadavkům na obsah HCB. Požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo celkem 21 ploch. Navrhovaná preventivní hodnota DDT byla překročena v 7 vzorcích ornice, hodnota DDE v 8 vzorcích ornice a 1 vzorek překračoval hodnoty pro DDD. Preventivní hodnoty byly překročeny celkem na 10 plochách. V případě TTP, platné i navrhované preventivní hodnoty přípustného znečištění byly překročeny na 1 monitorovací ploše.

21 Tab. 10 Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH v µg.kg -1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky orná půda, ornice Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH HCB DDT DDE DDD HCH z celkového počtu Návrh vyhlášky LH HCB DDT DDE DDD HCH z celkového počtu Tab. 11 Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH v µg.kg -1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky trvalé travní porosty Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH HCB DDT DDE DDD HCH z celkového počtu Návrh vyhlášky LH HCB DDT DDE DDD HCH z celkového počtu Přílohy 18 a 19 uvádí vzájemný poměr DDT a jeho metabolitů na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) pro rok Zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT je znázorněno v grafu 1. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT.

22 Graf 1 Poměrné zastoupení látek skupiny DDT ( ) orná půda - ornice orná půda - podorničí DDE 40% DDE 36% DDT 55% DDT 57% DDD 5% DDD 7% TTP - svrchní horizont TTP - spodní horizont DDT 48% DDE 48% DDT 50% DDE 45% DDD 4% DDD 5% Závěry V roce 2010 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích. Obsahy HCH se ve většině případů nachází pod limitem stanovitelnosti (0,5 µg.kg -1 ). Medián (pro všechny kultury) je 1,0 µg.kg -1 Na monitorované chmelnici byla v roce 2010 naměřena zvýšená hodnota (suma 4 izomerů HCH) 12,5 µg.kg -1. Medián obsahu HCB v ornici orných půd činil v roce ,1 µg.kg -1, v podorničí 2,2 µg.kg -1. Medián obsahu HCB ve vzorcích z trvalých travních porostů dosáhl 2,72 µg.kg -1 ve svrchním a 3,9 µg.kg -1 ve spodním horizontu. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v orných půdách i trvalých travních porostech vyrovnané. Mediány obsahů DDT a jeho izomerů jsou z dlouhodobého hlediska stálé jak v orných půdách, tak v půdách trvalých travních porostů. Obsahy zjištěné v orničním (svrchním) horizontu jsou vyšší než v podorničí (spodním horizontu). Obsahy v orných půdách jsou vyšší než v půdách trvalých travních porostů. Obsahy organochlorových pesticidů klesají v pořadí orná půda > TTP > chráněná území. K překročení hodnot přípustného znečištění (vyhl. č. 13/1994 Sb.) docházelo v letech 2000 až 2010 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. Požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo v roce 2010 celkem 21 ploch na orné půdě a 1 plocha TTP.

23 Navrhované preventivní hodnoty jsou nejčastěji překračovány pro DDE, následuje DDT. Preventivní hodnoty byly v roce 2010 překročeny celkem na 10 plochách orné půdy a na 1 ploše s trvalým travním porostem. Vzájemný poměr látek skupiny DDT vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Podíl DDT na celkové sumě látek skupiny DDT činí v orných půdách cca 56% (na TTP cca 49%) a podíl DDE cca 38% (na TTP 47%).

24 Monitoring kalů ČOV Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, 3, jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy. V roce 2010 byl na vybraných ČOV většího významu odebrán v průběhu roku 1 vzorek kalu. V laboratořích ÚKZÚZ jsou vzorky analyzovány na rizikové prvky (RP) a u vybraných vzorků dále na organické polutanty. Z rizikových prvků (RP) je sledován obsah arsenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), mědi (Cu), molybdenu (Mo) a zinku (Zn), z organických polutantů jsou to polychlorované bifenyly (PCB - kongenery 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), halogenované organické sloučeniny (AOX), polycyklické aromatické uhlovodíky (16 EPA PAH NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY) a organochlorové pesticidy (hexachlorbenzen HCB, hexachlorcyklohexan HCH, látky skupiny DDT). Obsahy jednotlivých prvků a polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky č. 382/2001 Sb. (o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Monitoring je zaměřen především na ty ČOV, u nichž je předpoklad, že určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 2010 byly v rámci monitoringu kalů ČOV odebrány vzorky ze 103 čistíren odpadních kalů. Obsahy PCB v kalech Polychlorované bifenyly (PCB) jsou v kalech ČOV stanovovány od roku Ke stávajícím šesti kongenerům (28, 52, 101, 138, 153, 180) přibyl v roce 2002 sedmý (118). Celkem bylo v roce 2010 analyzováno 38 vzorků kalů. Podrobnou tabulku obsahů jednotlivých kongenerů PCB i sumy 6 kongenerů uvádí příloha 27. Grafické znázornění obsahů sumy 6 kongenerů ve vzorcích z jednotlivých ČOV je uvedeno v příloze 28. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 12. Tab. 12 Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV rok odběru 2010, 38 vzorků, μg.kg -1 sušiny Kongenery PCB Suma kongenerů Aritmetický průměr 6,00 4,74 10,1 20,3 33,9 21,4 96,6 Medián 3,49 3,41 8,28 15,9 28,4 16,5 75,1 Minimum 0,25 0,88 0,83 1,07 1,59 0,74 5,72 Maximum 47,8 17,9 29,4 69, ,2 285,1 10% percentil 1,52 1,78 4,98 8,42 14,9 8,34 38,8 90% percentil 10,4 8,42 20,7 34,8 62,1 40,2 172,6 Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 2010 v rozpětí od 5,7 do 285 μg.kg -1, aritmetický průměr je 96,6 μg.kg -1 a medián 75,1 μg.kg -1. Vývoj středních hodnot obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV je zobrazen v grafu 2. Souhrnná statistika 547 vzorků kalů ČOV odebraných za období je uvedena v příloze 29.

25 Graf 2 Střední hodnoty obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV, µg.kg medián průměr Z kongenerů se za vyhodnocené období na celkové sumě 6 kongenerů PCB nejvíce podílí kongener 153 (29 %), následují kongenery 138 (22 %) a 180 (21 %), (Graf 3). Graf 3 Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB na celkové sumě 6 kongenerů v kalech ČOV, % 28 11% 52 6% % % % ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich použití v zemědělství (0,6 mg PCB.kg -1 zeminy).

26 V roce 2010 tuto hodnotu nepřekročil žádný odebraný vzorek kalů ČOV. ČOV, u nichž došlo k překročení limitní hodnoty v období jsou uvedeny v příloze 30. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichž proběhly odběry alespoň pětkrát v období jsou zobrazeny v příloze 31. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy PCB vyrovnané, na několika však kolísají tak, že dochází k překročení limitní hodnoty (Uherské Hradiště, Trutnov, Mladá Boleslav I, Liberec, Ostrava, Děčín-Boletice, Frýdek-Místek). Závěry V roce 2010 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven v 38 vzorcích kalů. Suma 6 kongenerů PCB kolísala v roce 2010 v rozpětí od 5,7 do 285 μg.kg -1, aritmetický průměr je 96,6 μg.kg -1 a medián 75,1 μg.kg -1. V sumě 6 kongenerů měly v období největší zastoupení kongenery 153 (29 %), 138 (22 %) a 180 (21 %). Střední hodnoty obsahů PCB od počátku sledování v roce 1998 mírně klesají. Žádný z odebraných vzorků kalů ČOV v roce 2010 nepřekročil limitní hodnotu obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. Obsahy PAH v kalech V roce 2010 byly PAH stanoveny v 38 vzorcích kalů. Přehled obsahů jednotlivých PAH a jejich sumy jsou uvedeny v příloze 32, základní statistické charakteristiky v tabulce 13. Grafické znázornění sumy 10 PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (podle návrhu směrnice k využití odpadních kalů ČOV v zemědělství) je uvedeno v příloze 33. Seznam ČOV s nadlimitním obsahem PAH je uveden v příloze 34. Tab. 13 Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech (μg.kg -1 suš.) Ar. průměr Medián Minimum Maximum NAP ANY ANA FLU PHE ANT FLT PYR BAA CHR BBF BKF BAP DBA BPE IPY SUMA SUMA

27 Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí 0,74 96,7 mg.kg -1, medián souboru je 8,5 mg.kg -1, průměrná hodnota 12,7 mg.kg -1. Tabulka 14 a graf 4 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH od zahájení jejich sledování. Tab. 14 Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období (μg.kg -1 ) Rok Σ 16 PAH Σ 10 PAH Ar. průměr Medián Ar. průměr Medián Střední hodnoty sumy 10 i 16 PAH mají v čase shodný průběh. Mediány po mírném poklesu v posledních dvou letech opět vzrostly, pro průměry je typické větší kolísání hodnot. Graf 4 Střední hodnoty obsahů sumy 10 PAH v kalech ČOV ( , µg.kg -1, ppb) ppb medián průměr

28 Nejvyšší podíl z celkové sumy 16 PAH má fluoranthene (14,4 %) a pyren (12,5 %). Více než 10ti procenty se podílí acenaphtene (10,9 %). V roce 2010 byl zaznamenán vyšší podíl acenaphtene vzhledem k předchozím letům sledování, s výjimkou roku 2008 je procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH stálé (příloha 35). Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich využití v zemědělství umožňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg -1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a ideno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene). Suma vybraných 10 PAH ve všech 38 analyzovaných vzorcích kalů je graficky zobrazena v příloze 33 s vyznačenou limitní hodnotou. Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg -1 překročilo celkem 21 vzorků kalů. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichž proběhly odběry alespoň pětkrát v období jsou zobrazeny v příloze 36. V rámci jednotlivých ČOV jsou obsahy relativně vyrovnané. ČOV s nejvyššími obsahy PAH jsou Liberec, Nový Jičín, Ostrava, Soběslav, Třinec. Závěry V roce 2010 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven v 38 vzorcích kalů. Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí 0,74 96,7 mg.kg -1, medián souboru je 8,5 mg.kg -1, průměrná hodnota 12,7 mg.kg -1. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech v roce 2010 jsou fluoranthene (14,4 %), pyren (12,5 %) a acenaphtene (10,9 %). Procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH je stálé s výjimkou roku 2008, v roce 2010 byl zaznamenán zvýšený podíl acenaphene. Limitní hodnotu stanovenou v návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo z 38 analyzovaných vzorků 21. Obsahy AOX v kalech V roce 2010 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 38 vzorků kalů z ČOV. Přehled výsledků stanovení je uveden v příloze 37, grafické vyjádření v příloze 38. Základní statistické charakteristiky devítiletého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 15. Tab. 15 Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech (mg.kg -1 ) Ar. průměr Medián Minimum Maximum % percentil % percentil

29 Průběh středních hodnot obsahů AOX v kalech je graficky zobrazen v grafu 5. Medián souboru vzorků z roku 2010 je 207 mg.kg -1, průměr 246 mg.kg -1. Z hlediska dlouhodobého vývoje je možné pozorovat stagnaci hodnot jak průměru, tak i mediánu. Graf 5 Střední hodnoty AOX v kalech ČOV( , mg.kg -1 ) mg.kgˉ¹ 350 medián průměr Z celkem 28 ČOV byly odebrány vzorky kalů minimálně pětkrát v průběhu let Výsledky z těchto ČOV jsou zobrazeny v příloze 39. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy AOX vyrovnané, výjimečně dochází k poklesu (Brno-Modřice, Česká Lípa, Klatovy). Protože obsah AOX je využíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 500 mg.kg -1 suš. Tuto hodnotu překročil v roce 2010 jeden vzorek. Závěry V roce 2010 bylo provedeno stanovení AOX ve 38 vzorků kalů. Medián souboru vzorků z roku 2010 je 207 mg.kg -1, průměr 246 mg.kg -1. Limitní hodnotu 500 mg.kg -1 překročil v roce 2010 jeden vzorek (ČOV Ledeč nad Sázavou). Na opakovaně vzorkovaných ČOV jsou obsahy AOX vyrovnané. Obsahy organochlorových pesticidů v kalech Obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látky skupiny DDT) se ve vzorcích kalů stanovují od roku V roce 2010 bylo stanovení provedeno v 38 vzorcích. Přehled

30 výsledků je uveden v příloze 40, grafické vyjádření v přílohách 41, 42 a 43. Základní deskriptivní statistika souboru je uvedena v tabulce 16. Tab. 16 Základní deskriptivní statistika obsahů HCH, HCB a látek skupiny DDT v kalech ČOV (2010, µg.kg -1 suš.) HCB HCH(αβγδ) DDE DDD DDT Suma DDT Aritmetický průměr 13,1 1,2 26,1 18,0 4,5 48,7 Medián 11,4 1,00 24,2 12,0 1,60 39,4 Minimum 0,25 1,00 2,61 0,50 0,50 3,61 Maximum 57,4 2,77 86, ,4 201 Počet Obsahy HCH jsou pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg -1 ). Obsahy HCB kolísají v rozsahu < 0,5 57,4 μg.kg -1 suš. Medián i průměr jsou vyšší, než je tomu u půd. Obsahy látek skupiny DDT v kalech jsou mnohonásobně nižší než v půdách. Hodnoty kolísají v rozmezí 3, μg.kg -1 suš., medián 39,4 μg.kg -1 suš. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE (graf 6). Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny. Graf 6 Poměrné zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT v kalech ČOV, % DDT 37% DDD 54% DDE Závěry V roce 2010 bylo provedeno stanovení OCP ve 38 vzorků kalů. Obsahy HCH jsou pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg -1 ). Obsahy HCB kolísají v rozsahu <0,5 57,4 μg.kg -1 suš., medián 11,4 μg.kg -1. Suma látek DDT kolísá v rozmezí 3, μg.kg -1 suš., medián činí 39,4 μg.kg -1 suš. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE.

31 Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny. Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) v kalech V roce 2010 bylo v laboratořích ÚKZÚZ poprvé stanoveno ve vybraných 10 vzorcích kalů několik kongenerů polybromovaných difenyletherů (PBDE) (látek ze skupiny bromovaných zpomalovačů hoření - BFR) metodou GC-MS/MS. Tyto látky vykazují vlastnosti a environmentální chování POPs, a proto byly v roce 2009 zařazeny do seznamu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech. Tab. 17 Obsah vybraných kongenerů BDE v 10 vzorcích kalů (2010; µg.kg -1 suš.) ČOV Přibyslav - Pribina Hesov Jevíčko Opava Děčín - Boletice Česká Kamenice Litoměřice Liberec Hrádek nad Nisou Znojmo Horažďovice sušina [%] 95,30 94,57 93,60 98,00 96,87 92,05 91,69 92,75 93,37 93,82 BDE-28 <0.1 0,29 0,52 0,46 0,56 1,6 1,4 0,33 0,72 1,0 BDE-47 0,31 3,5 9,5 9,5 7,4 31,4 30,7 4,8 10,7 15,9 BDE-66 <0.1 0,23 0,40 0,32 0,48 1,2 1,4 0,28 0,47 0,75 BDE-100 0,13 0,79 2,3 2,4 1,7 8,0 8,3 1,1 2,7 4,0 BDE-99 0,66 3,9 10,8 11,6 9,0 36,1 36,3 5,2 12,2 18,9 BDE-85 <0.1 0,16 0,49 0,56 0,45 1,7 1,7 0,24 0,52 0,73 BDE-154 0,11 0,41 0,91 0,97 0,85 2,8 3,1 0,58 1,1 1,7 BDE-153 0,19 0,68 1,5 1,5 1,5 3,6 4,1 1,1 1,6 2,2 BDE-183 0,19 1,3 5,4 2,4 2,9 3,5 6,8 4,1 3,3 3,2

32 Hodnocení rybničních sedimentů Sediment z vodního toku či vodní nádrže (rybníku) vzniká prostou sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou i nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí rybníků, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování rizikových prvků a látek v rybnících a tocích. V České republice vykazuje třetina rybníků nadměrné zatížení sedimenty. Celkové množství sedimentů je ve vodních nádržích ČR odhadováno na 197 mil. m 3, v drobných vodních tocích a závlahových kanálech na 5 mil m 3 a v odvodňovacích kanálech 0,8 mil m 3. Tato množství značně zmenšují objem akumulace vody a snižují i míru ochrany krajiny proti povodním. Na vytěžené sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků již není třeba pohlížet jako na odpad, pokud kvalita vytěženého sedimentu bude vyhovovat požadavkům uvedeným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění (po vydání novely č. 9/2009 Sb.). Přímé použití sedimentů na zemědělském půdním fondu se řídí podle zvláštních právních předpisů zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ustanoveními vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Rozhodujícím ukazatelem pro možnost využití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty ve vztahu k vyhlášce č. 257/2009 Sb. Od roku 1995 do konce roku 2010 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 380 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 209 rybníků polních a 118 rybníků návesních (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných živin a hlavně rizikových prvků), dále je v souboru 35 rybníků lesních a 18 sedimentů z toků. Stanovení AOX a PCB ve vzorcích sedimentů Základní statistické charakteristiky rizikových látek jsou uvedeny v tabulce 18. Tab. 18 Sedimenty základní statistické parametry obsahy rizikových látek ( ) AOX (mg.kg -1 ) PCB * (µg.kg -1 ) průměr 30,9 13,90 medián 28,3 5,85 min. 0,5 1,75 max. 95,0 135 počet vz Limit není 200 *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Tab. 19 Sedimenty průměrné hodnoty rizikových látek vodní tok, polní, návesní a lesní rybník ( )

33 AOX (mg.kg -1 ) PCB * (µg.kg -1 ) Celkový průměr 30,95 13,90 Vodní tok 43,38 14,30 Polní rybník 28,13 15,68 Návesní rybník 28,75 11,47 Lesní rybník 62,33 1,92 *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Tabulka 19 ukazuje, že průměrné obsahy PCB u sedimentů lesních rybníků jsou velmi nízké, naopak obsahy AOX dosahují nejvyšších hodnot. Rovněž průměrné obsahy PCB u polních a návesních rybníků jsou vyšší. Průměrné obsahy PCB u sedimentů vodních toků jsou nízké. Mediány sledovaných parametrů jsou graficky uvedeny v příloze 46. Vzorky testované na PCB nepřekročily v žádném případě limitní hodnotu danou vyhláškou. Stanovení organochlorových pesticidů ve vzorcích sedimentů V roce 2009 a 2010 byly ve 13 vzorcích sedimentů stanoveny obsahy organochlorových pesticidů (HCB, látek skupiny DDT). Konkrétní hodnoty jednotlivých parametrů jsou uvedeny v tabulce 20, graficky vyjádřeny v grafu 8. Rozsah obsahu sumy látek DDT činí 1,5 74,8 ppb. Limitní hodnota pro obsah DDT (včetně metabolitů) stanovená v příloze č. 1 vyhlášky č. 257/2009 Sb. je stanovena na 0,1 ppm (100 ppb). Limitní hodnota pro tento parametr nebyla u odebraných vzorků překročena. Zjištěné hodnoty jsou o řád až o dva řády nižší než obsahy v půdách (orná půda, ornice). Vzájemný poměr látek skupiny DDT v sedimentech je značně odlišný od poměru těchto látek v ornicích orných půd (graf 7). Rozsah obsahů HCB kolísá v rozmezí < 0,5 4,9 ppb. Limitní hodnota pro tuto látku není vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanovena. Zjištěné obsahy se shodují s obsahy v ornicích orných půd. Graf.7 Poměrné zastoupení látek skupiny DDT v ornici orných půd a v sedimentech (ppb) půd.

34 Tab. 20 Obsahy organochlorových pesticidů v sedimentech (2009 a 2010, ppb) Okres K.ú. Lokalita Poznámky DDT o,p p,p Suma látek odběru DDT Plzeň - město Plzeň Kamenný r. rybník lesní 2008 < 0,5 < 0,5 1,18 0,92 2,89 < 0,5 0,74 6,2 Benešov Zvěstov Malý Libouňský r. rybník polní 2009 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 1,5 Plzeň - jih Dnešice Utopený r. rybník polní 2009 < 0,5 < 0,5 3,13 < 0,5 1,39 < 0,5 1,39 6,7 Strakonice Nihošovice Horní Radkovický r. rybník polní 2009 < 0,5 < 0,5 2,39 < 0,5 2,19 < 0,5 1,06 6,4 České Budějovice Hluboká nad Vltavou Naděje rybník polní ,54 < 0,5 1,18 0,51 5,02 < 0,5 0,87 8,1 Třebíč Bransouze řeka Jihlava II vodní tok ,9 4,8 < 0,5 2 24,4 3,5 14,4 49,4 Třebíč Bransouze řeka Jihlava I vodní tok ,5 10,3 < 0,5 2,9 23,1 2,9 11,4 50,9 Ústí nad Orlicí České Libchavy U Hájovny rybník lesní ,73 31,3 < 0,5 10,9 16,7 3,1 5,3 67,6 Havlíčkův Brod Bartoušov Na Návsi rybník návesní ,67 5,6 < 0,5 1,7 3,1 0,89 4,8 16,3 Nový Jičín Pustějov Pustějovský p. vodní tok ,87 < 0,5 13,9 3,01 10,9 1,08 3,19 32,3 Klatovy Malonice Haltýř rybník návesní 2010 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 1,5 Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod řeka Sázava vodní tok 2010 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 1,5 Klatovy Předslav Pilský r. rybník polní ,23 32,1 0,79 < 0,5 7,97 1, ,8 Rok HCB DDE o,p p,p DDD o,p p,p Graf 8 Obsahy organochlorových pesticidů v sedimentech ( , ppb)

35 Závěry Rozsah obsahu sumy látek DDT činí 1,5 74,8 ppb. Limitní hodnota pro obsah DDT v sedimentu nebyla překročena. Vzájemný poměr látek skupiny DDT v sedimentech je značně odlišný od poměru těchto látek v ornicích orných půd. Rozsah obsahů HCB kolísá v rozmezí < 0,5 4,9 ppb. Limitní hodnota pro tuto látku není vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanovena. Zjištěné obsahy se shodují s obsahy v ornicích orných půd. 35

36 Aktivní biomonitoring Aktivní biomonitoring je jednou z možných metod vedoucích ke zjištění aktuálních atmosférických depozičních zátěží krajiny a především zemědělské produkce vybranými látkami. Spočívá v cíleném vystavení vybraných rostlin vlivům těchto látek v zájmovém území a sledování jejich reakce. Ověřování metody aktivního biomonitoringu v podmínkách naší republiky bylo ukončeno v roce 1999 (PAVLÍČEK et al., 2000). Na základě výsledků tohoto ověřování byla vypracována metodika aktivního biomonitoringu, která je od roku 2000 používána na vybraných stanovištích ÚKZÚZ ke zjišťování pozaďových hodnot vybraných anorganických a organických polutantů. Jako bioindikátory byly zvoleny jílek mnohokvětý a borovice černá. Výsledky biomonitoringu je možné použít jako referenční hodnoty při hodnocení atmosférické depozice na dalších lokalitách. ÚKZÚZ zajišťuje provoz čtyř stanovišť v Čechách, na Moravě a Slezsku (Lípa, Přerov nad Labem, Opava a Jaroměřice nad Rokytnou), která jsou považována za relativně čistá i imisně nezatížená, a proto výsledky z těchto stanovišť mohou být považovány za pozaďové hodnoty. Na těchto stanovištích probíhá sledování standardizovaných kultur jílku mnohokvětého. Stanoviště Jaroměřice nad Rokytnou bylo založeno jako náhrada za stanoviště v Třešti v roce Stanoviště Lípa bylo založeno v roce 2010 jako náhrada za stanoviště v Závišíně. Dále se pomocí borovice černé porovnává úroveň znečištění ovzduší na dvou čistých (Závišín a Opava) a dvou zatížených stanovištích (Plzeň a Vratimov). Ve vzorcích jílku i jehličí borovice bylo stanoveno 16 EPA PAH. V počátečních letech sledování nebyl stanovován acenaphtylene (ANY). Vzhledem k tomu, že se ve vzorcích vyskytuje jen v zanedbatelném množství, výsledky uváděné v předcházejících zprávách (jako suma 15 PAH) se považovaly za srovnatelné s literárními údaji pro všech 16 EPA PAH. Od roku 2008 je stanovováno ve vzorcích jílku a jehličí všech 16 EPA PAH. Obsahy aromatických uhlovodíků jsou uváděny v µg.kg -1 čerstvé biomasy. V případech, kdy se obsah zjišťovaného polutantu nacházel pod hranicí meze stanovitelnosti, byla pro výpočet průměru použita poloviční hodnota meze stanovitelnosti. Organické polutanty v jílku Průměrný obsah polycyklických aromatických uhlovodíků v hmotě jílku mnohokvětého uvádí tabulka 21. V porovnání s rakouskou pozaďovou hodnotou je vysoký. I nejnižší zjištěný obsah polyaromatických uhlovodíků je nad pozaďovou hodnotou a maximální hodnota zjištěná v hmotě jílku v roce 2010 je téměř desetinásobně vyšší, než uváděná literární hodnota. Tab. 21 Obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků v jílku (aritmetický průměr za vegetační období 2010) Σ PAH (16) 1) Öhlinger, pozaďová průměr maximum minimum hodnota 1) µg.kg -1 čerstvé biomasy 64,63 218,29 37,21 23,0

37 Vyšší hodnoty organických polutantů v jílku byly zjištěny na stanovištích v Opavě a Jaroměřicích (tabulka 22). Tab. 22 Obsah organických polutantů v jílku na jednotlivých stanovištích (průměr za vegetační období 2010) Lípa Přerov n/l Opava Jaroměřice µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA < 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 ANT 1,41 1,45 1,59 4,22 ANY < 20,00 < 20,00 < 20,00 < 20,00 BAA < 4,00 < 4,00 < 4,00 < 4,00 BAP < 3,00 < 3,00 < 3,00 < 3,00 BBF < 3,00 < 3,00 < 3,00 < 3,00 BPE < 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 BKF < 2,00 < 2,00 < 2,00 < 2,00 DBA < 3,00 < 3,00 < 3,00 < 3,00 FLT 4,50 4,89 6,98 14,07 FLU < 4,00 < 4,00 4,15 2,61 CHR < 4,00 < 4,00 < 4,00 2,74 IPY < 10,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00 NAP 4,04 3,22 < 5,00 < 5,00 PHE 10,66 9,04 13,67 20,27 PYR 1,89 2,73 4,06 6,85 Σ PAU (16) 53,99 52,78 62,46 80,76 Pouze u pěti sledovaných PAH za celé sledované vegetační období byla překročena mez stanovitelnosti ve vzorcích jílku na stanovištích v Přerově nad Labem, v Opavě a v Lípě, na stanovišti v Jaroměřicích to bylo u šesti sledovaných PAH. Přesto je celkový obsah sumy 16 EPA PAH na těchto stanovištích v porovnání s výše uvedenou pozaďovou hodnotou z Rakouska více než dvojnásobně vyšší, na stanovišti v Jaroměřicích téměř čtyřnásobně. Na všech stanovištích tvořil nejvyšší podíl z celkového množství stanovených PAH phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT) (graf 9). Na stanovištích v Lípě a v Přerově nad Labem se na celkové sumě PAU podílel významně naphtalene (NAP), na stanovišti v Opavě fluorene (FLU), pyrene (PYR) na všech stanovištích s výjimkou stanoviště v Lípě. Hodnoty ostatních sledovaných polycylických aromatických uhlovodíků byly nízké, pod hranicí meze stanovitelnosti. Pokud byla mez stanovitelnosti překročena, tak převážně ve vzorcích jílku z konce vegetačního období v IX. a X. měsíci sledování. Na žádném stanovišti nebyla mez stanovitelnosti překročena za sledované období u acenaphtene (ANA), acenaphtylene (ANY), benzo[a]anthracene (BAA), benzo[a]pyrene (BAP), benzo[b]fluoranthene (BBF), benzo[k]fluoranthene (BKF), benzo[g,h,i]perylene (BPE), dibenzo[a,h]anthracene (DBA) a indeno[1,2,3-c,d]pyrene (IPY).

38 Graf 9 Průměrné zjištěné obsahy organických polutantů v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2010 (% ze Σ hodnot PAH nad hranicí meze stanovitelnosti) Tab. 23 Změny obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období 2010 (aritmetický průměr stanovišť) Σ PAH (16) Lípa Přerov n/l Opava Jaroměřice µg.kg -1 čerstvé biomasy V 47,36 54,85 72,54 55,36 VI 47,32 37,21 53,70 51,72 VII 43,30 44,09 58,82 47,34 VIII 46,48 46,28 55,45 47,33 IX 50,46 60,89 71,77 65,51 X 89,02 63,37-218,29 53,99 52,78 62,46 80,76

39 Tabulka 23 uvádí obsah organických polutantů v průběhu vegetačního období. Nejnižší hodnoty záchytu byly v letních měsících, v posledním měsíci sledování byly hodnoty záchytu nejvyšší. Změny záchytu organických polutantů v průběhu vegetačního období ukazuje graf 10. Výrazně vysoká byla hodnota celkové sumy PAU v posledním měsíci sledování na stanovišti v Jaroměřicích v porovnání s ostatními stanovišti, na čemž se především podílely zjištěné vysoké hodnoty phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT) a pyrene (PYR). Graf 10 Změny obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období 2010(Σ 16 PAH; µg.kg -1 čerstvé biomasy) 218,3 Nárůst záchytu organických polutantů v posledním měsíci sledování lze dát do souvislosti s nástupem topné sezóny. I v předcházejících létech sledování byly hodnoty v říjnu výrazně vyšší. V roce 2009 byla na stanovišti v Přerově n/l v jílku naměřena hodnota 222,20 µg.kg -1 čerstvé biomasy (Σ 16 PAH), na stanovišti v Opavě 255,22 µg.kg -1, na stanovišti v Jaroměřicích 223,64 µg.kg -1. Podrobně jsou obsahy polyaromatických uhlovodíků v jílku rozvedeny podle stanovišť a měsíců příloze 47. Organické polutanty v jehličí Sledování organických polutantů v jehličí borovice černé ukazuje na rozdíly mezi nezatíženými a zatíženými stanovišti a rovněž na rozdíly mezi zimní a letní periodou. Průměrné obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků naměřené v jehličí borovice černé jsou uvedeny v tabulce 24.