Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Transkript

1 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Zpráva za rok 2013 Zpracoval: Předkládá: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Ing. Lenka Prášková, Ph.D. Ing. Jaroslav Houček Mgr. Stanislav Malý, Ph.D. Ing. Jiří Fiala, Ph.D. Ing. Dušan Reininger, Ph.D. Ing. Pavel Němec Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce úřední kontroly Schválil: RNDr. Jaroslav Staňa, ředitel ústavu Brno, březen 2014

2 OBSAH 1. KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY ÚVOD CÍLE METODIKA PRACÍ VÝSLEDKY Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Obsahy PAH v půdě Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) v půdě Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR Monitoring rostlinné produkce Obsahy rizikových prvků a látek v rostlinách Struktura plodin a výnosy na pozorovacích plochách BMP v období Stanovení aktivit 137Cs v půdách vybraných lokalit BMP (2012) Stanovení obsahu esterů kyseliny ftalové v půdách lokalit BMP Kontrola hnojiv a pomocných látek Monitoring kalů ČOV Obsahy rizikových prvků Obsahy PCB Obsahy PAH Obsahy AOX Obsahy organochlorových pesticidů Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) Obsah vybraných perfluoroalkylových sloučenin (PFAS) v kalech Využití kalů Hodnocení rybničních sedimentů SEZNAM PŘÍLOH SLEDOVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŽÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŮ A ZNEČISŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMNÝCH PRODUKTECH Sledování zakázaných látek Cílená kontrola přítomnosti zpracovaných živočišných bílkovin v krmivech Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských živočichů Sledování nežádoucích látek Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu Monitoring mykotoxinů Cílená kontrola přítomnosti těžkých kovů v krmivech Cílená kontrola přítomnosti dalších nežádoucích látek v krmivech Sledování správného používání doplňkových látek Cílená kontrola používání kokcidiostatik

3 2.3.2 Cílená kontrola obsahu mědi a zinku v krmivech pro prasata Cílená kontrola dodržování dalších limitů doplňkových látek Cílená kontrola kontaminace krmiv léčivy Cílená kontrola parametrů glycerolu, používaného jako krmná surovina Sledování dalších bezpečnostních ukazatelů Cílená kontrola pesticidů Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO Cílená kontrola přítomnosti doplňkových látek v krmivech Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu Závěr

4 1. Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.1 ÚVOD Přehled prací prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, Sekcí úřední kontroly (Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví, Oddělení krmiv, Oddělení registrace hnojiv, Odbor zemědělské inspekce) ve spolupráci s Národní referenční laboratoří ÚKZÚZ, v roce 2013 v oblasti kontroly a monitoringu cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy: 1) Bazální monitoring zemědělských půd odběry vzorků půd a vyhodnocení obsahů organických polutantů na vybraných pozorovacích ploch, odběry a analýzy vzorků rostlin v subsystému kontaminovaných ploch a na referenčních plochách v základním subsystému, odběry vzorků půd a vyhodnocení mikrobiologických parametrů na vybraných pozorovacích plochách, odběry vzorků půd na všech pozorovacích plochách monitoringu v rámci tzv. základního (šestiletého) odběrového cyklu. 2) Monitoring vstupů do půdy Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV odběry vzorků kalů s přednostním výběrem ČOV, jejichž kaly jsou využity v zemědělství, odběry a analýzy vzorků rostlin na pozemcích po aplikaci kalů, na nichž byly zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků. Monitoring rybničních a říčních sedimentů odběry vzorků sedimentů (sledování výživových charakteristik, obsahu rizikových prvků, organických polutantů). Aktivní biomonitoring sledování imisní zátěže rizikovými prvky a PAH, prostřednictvím standardně předpěstovaných kultur jílku mnohokvětého a borovice černé. Monitoring atmosférické depozice od října 2005 je monitoring atmosférické depozice pozastaven a převeden na tzv. přerušovaný cyklus sledování. 3) Registr kontaminovaných ploch zahušťování odběrů na územích se zjištěnými nadlimitními obsahy sledovaných rizikových prvků, zahušťování odběrů na územích s dosud neprovedenými analýzami (extrakce lučavkou královskou). 5

5 odběry vzorků půd u ekologicky hospodařících zemědělců, odběry vzorků půd na pozemcích s aplikací kalů, spolupráce se zemědělskými podniky, obecními a krajskými úřady doplňování databáze registru. 4) Kontrola hnojiv kontrolní činnost vyplývající ze zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Kontrola krmiv přítomnost zakázaných látek a produktů v krmivech, kontrola výskytu nežádoucích látek a produktů v krmivech, dodržování podmínek používání doplňkových látek v krmivech, sledování dalších problematik týkajících se bezpečnosti krmiv. Zpráva hodnotí výsledky za rok 2013, navazuje na výsledky z minulých let a pokud je to možné, hodnotí též vývoj sledovaných parametrů. 1.2 CÍLE Cíle kontroly a monitoringu rizikových prvků a rizikových látek jsou formulovány v souladu s požadavky MZe a MŽP tak, aby výsledky sloužily především jako podpora pro rozhodování na všech úrovních státní správy a při přípravě návrhů a novely legislativních předpisů. Současně jsou výsledky všech oblastí sledování využívány jako zdroje dat pro vědeckovýzkumné projekty. Bazální monitoring půd Pro orgány státní správy poskytuje informace o stavu a vývoji vlastností půd. Tyto informace slouží především jako soubor referenčních hodnot pro posuzování výsledků dalších šetření. Data jsou porovnávána s výsledky programu AZZP. Na úrovni ÚKZÚZ, MZe a MŽP je systém monitoringu navázán na zahraniční systémy monitoringů, slouží k prezentaci výsledků na mezinárodní úrovni a spolupráci se zahraničními odborníky (vazba zejména na Německo, Slovensko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko). Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem hodnocení a validace analytických metod. Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem poskytování materiálů pro ročenky a statistické přehledy. 6

6 Monitoring vstupů do půdy a) Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV V návaznosti na programy monitoringu půd a atmosférické depozice je prováděno bilancování látek a hodnocení vstupů rizikových látek do půdy i prostřednictvím aplikace kalů ČOV. V návaznosti na registr kontaminovaných ploch byla v roce 1997 zahájena postupná tvorba databáze pozemků s aplikací kalů ČOV. Tato databáze bude sloužit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány. V roce 2003 byla zahájena postupná tvorba databáze rostlin pěstovaných na pozemcích s aplikací kalů. Také tato databáze bude sloužit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány. Výsledky inventarizace jsou využívány pro přípravu legislativních předpisů. b) Monitoring rybničních a říčních sedimentů Ústav provádí testování sedimentů s ohledem na další způsoby nakládání s vytěženými sedimenty, především s ohledem na jejich použití v zemědělských ekosystémech. Databáze získaných analytických dat slouží jako zdroj informací pro orgány státní správy. Databáze analytických dat tvoří samostatnou vrstvu v LPIS a usnadňuje vyhodnocení vhodnosti aplikace sedimentů na zemědělskou půdu. Výsledky šetření byly použity při tvorbě legislativních opatření. c) Aktivní biomonitoring Metoda slouží ke zjištění aktuální depoziční zátěže krajiny a především zemědělských plodin vybranými prvky a/nebo látkami. ÚKZÚZ zjišťuje prostřednictvím této metody na vybraných stanovištích pozaďové hodnoty vybraných anorganických a organických polutantů. d) Monitoring atmosférické depozice Výsledky poskytují informace pro bilancování látek v agroekosystémech: hodnocení imisí z hlediska vstupů rizikových prvků do půdy, vytvoření národní sítě a poskytování referenčních hodnot. V návaznosti na monitoring půd lze hodnotit vliv imisí na zemědělskou produkci. Funkční systém poskytuje podklady pro odvozování emisních limitů a kritických zátěží půd. Prvotní data byla poskytována k dalšímu využití Zemědělské vodohospodářské správě a Českému hydrometeorologickému ústavu. V současné době je tento program pozastaven. Registr kontaminovaných ploch a) Výsledky registru tvoří celoplošnou databázi charakterizující stav kontaminace zemědělských půd rizikovými prvky. b) Na úrovni MZe a MŽP slouží výsledky jako podkladové materiály k přípravě legislativních opatření. 7

7 c) Po předání databází registru krajským úřadům, obcím s rozšířenou působností, referátům životního prostředí, je umožněno využití výsledků pro správní činnost s využitím aplikace do GIS. d) Databáze analytických výsledků tvoří samostatnou vrstvu v LPIS a usnadňuje např. vyhodnocení jiných šetření. Kontrola hnojiv V rámci procesu registrace hnojiv a následné kontroly jsou zjišťovány obsahy rizikových prvků v hnojivech jako nutný podklad pro vlastní registraci nebo pro případné stažení výrobku z oběhu. Kontrola krmiv Výsledky poskytují informace o plošné úrovni bezpečnosti vyrobených krmných produktů. Slouží jako podkladové materiály ÚKZÚZ pro systematické zaměření kontrol v následujícím období. V rámci kontrolního systému ÚKZÚZ data umožňují detekovat závadné produkty na trhu a cíleně dohledávat a odstraňovat nedostatky při jejich výrobě nebo zpracování. Výrobci krmných produktů zveřejněné informace využívají při modifikaci interních preventivních a kontrolních systémů řízení rizik. Data monitoringu cizorodých látek jsou využívány pro stanovení nebo upřesnění doporučených směrných hodnot jejich obsahu v krmivech. 8

8 1.3 METODIKA PRACÍ Terénní, analytické a vyhodnocovací práce byly prováděny v souladu s platnými metodikami vypracovanými pro jednotlivé úkoly a s požadavky MZe, Odboru bezpečnosti potravin (metodické postupy OBKP/SÚK; Zbíral, J. a kol., : Analýza půd I III jednotné pracovní postupy). Současně byly uplatněny národní nebo mezinárodní normy odběrů vzorků a analytických prací. Terénní a vyhodnocovací práce byly zabezpečovány pracovníky Sekce úřední kontroly, analytické práce Národní referenční laboratoří. Vlastní laboratorní analýzy byly prováděny v regionálních laboratořích v Plzni, Brně a Opavě. Všechny laboratoře jsou zapojeny do vnitřního systému řízení jakosti, organizovaného Národní referenční laboratoří a všechny jsou akreditovány ČIA. Laboratoře se pravidelně účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek na národní i mezinárodní úrovni. Z důvodu úspor byly od roku 2012 prováděny odběry půdních vzorků na stanovení organických polutantů pouze z orničního horizontu. Dále byly vzhledem ke změnám ve využívání pozemků provedeny následující změny v souboru půd orných a TTP určených ke stanovení organických polutantů: od roku 2007 je plocha 8904KO evidována v souboru ploch TTP (změna kultury z orné půdy na TTP). V roce 2011 byla do souboru ploch TTP zařazena plocha 5905KO (změna kultury z orné půdy na TTP). V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901KO (TTP) (výstavba rodinných domů), jako náhrada byla založena plocha 4904KO (TTP) monitoring byl v plném rozsahu zahájen v roce V tomtéž roce byla plocha 4903KO převedena ze souboru ploch TTP do souboru ploch orných půd (rozorání travního porostu, zemědělská výroba). V roce 2012 byl zahájen screening obsahů vybraných kongenerů PBDE v zemědělských půdách a dalších environmentálních matricích (sedimentech, kalech ČOV), jako odezva na zařazení PBDE na seznam látek Stockholmské úmluvy a na návrh EFSA na monitoring těchto látek v potravinách. Současně s PBDE byly na seznam Stockholmské úmluvy zařazeny i perfluorované látky (PFAS). Screening vybraných PFAS byl zahájen v roce 2013 analýzami odpadních kalů z ČOV. 9

9 1.4 VÝSLEDKY Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou organických sloučenin skládajících se z bifenylu (C 12 H 10 ) a různého počtu připojených atomů chlóru. Důvodem pro jejich produkci byla mimořádná chemická stálost (nehořlavost) a výborné elektroizolační schopnosti. Spolu s jejich toxicitou představuje právě jejich chemická stálost zásadní problém, neboť jejich biodegradace probíhá v přírodě jen velmi pomalu a za specifických podmínek. Půdní vzorky ke stanovení PCB byly v roce 2013 odebrány ze 40 stálých monitorovacích ploch Bazálního monitoringu půd (pouze z orničních horizontů) a 5 lokalit v chráněných územích. Výsledky stanovení PCB v roce 2013 uvádí příloha 1 a 2. V příloze 1 jsou ke každé pozorovací ploše uvedeny hodnoty jednotlivých kongenerů PCB i celková suma 7 vybraných kongenerů. V příloze 2 jsou graficky znázorněny obsahy PCB na všech pozorovacích plochách. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1, hodnoty jsou uváděny zvlášť pro ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP) a chráněná území; souhrnná deskriptivní statistika souboru ( ) je uvedena v příloze 22. Grafické vyjádření obsahů PCB (medián) v jednotlivých kulturách uvádí příloha 3. Medián sumy 7 kongenerů v orných půdách se v období pohybuje v rozmezí 1,75 6,40 µg.kg -1 (ppb) suš. (nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004). Medián z roku 2013 činí 2,89 µg.kg -1. Mediány obsahů sumy 7 kongenerů PCB v půdách TTP a CHÚ vykazují stejný rozsah a průběh jako orné půdy. Ve vzorcích půd z TTP lze pozorovat mírně vyšší hodnoty mediánů než v orných půdách. Z přílohy 3 je patrný shodný průběh mediánů sumy PCB v letech v orných půdách a chráněných územích (stagnace od roku 2007), a to jak v orničním/svrchním tak v podorničním/spodním horizontu půdy. V roce 2013 se však medián orných půd mírně zvýšil - tzn., že došlo k mírnému zvýšení stanovených obsahů PCB ve většině vzorků. Mediány obsahů PCB v půdách TTP v posledních 5 letech mírně kolísají. Tyto změny nejsou způsobeny sníženými, nebo popř. zvýšenými vstupy PCB do půd, ale změnou struktury souboru ploch TTP. V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901 z důvodu výstavby RD a o několik desítek metrů dál byla v rámci téhož katastru založena plocha nová Obsahy PCB na této nové ploše jsou vyšší než na ploše původní (v roce 2012 bylo zaznamenáno překročení limitních 10 µg.kg -1 suš.). Zároveň je rok 2008 posledním rokem, kdy se v souboru ploch TTP objevuje monitorovací plocha 4903 (od roku 2009 je již vedena jako orná) a v roce 2009 je do souboru ploch TTP zahrnuta 8904, přičemž tato plocha vykazuje také mírně zvýšené obsahy PCB v půdě a řadí se k plochám s jednorázovým překročením limitní hodnoty. Plocha 8906 nebyla v roce 2013 hodnocena jako TTP, ale jako orná půda. Vzhledem k tomu, že PCB náleží do skupiny polutantů charakteristických dálkovým transportem, je významnou lokalitou BMP Studniční hora (KRNAP), která se díky své nadmořské výšce významně podílí na vysokých hodnotách průměrů a mediánů pozorovacích ploch v chráněných územích (vyčesávací efekt). V roce 2013 byly vysoké obsahy PCB nalezeny také v CHKO Orlické Hory (na Bukačce). Vysokých hodnot dosahovaly výšechlorované PCB, zejména kongener 138 (8,19 µg.kg -1 suš.). 10

10 Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 10 µg.kg -1. Tato vyhláška však již neuvádí, na jaké kongenery se limit vztahuje. Limitní hodnotu překročily (pro sumu 7 kongenerů) v roce 2013 čtyři vzorky orných půd (tabulka 2) a Bukačka. Navrhovaná limitní hodnota 20 µg.kg -1 by byla překročena v roce 2013 na dvou monitorovacích plochách (orná půda). Nejvyšších obsahů je dosahováno v případě orných půd na třech lokalitách 7901, 7902 a Všechny tyto lokality leží v těsné blízkosti průmyslových zón (Zlín, Brno, Staré město). Lokality 7901 a 7902 jsou typické trvalými vysokými obsahy PCB v půdě a odlišným procentuálním zastoupením jednotlivých kongenerů v celkové sumě PCB. Tab. 1 Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v orničním horizontu (svrchní vrstvě) všech pozorovacích ploch BMP za období (μg.kg -1 suš.) Orná půda ornice medián 1,75 2,00 2,15 3,50 6,40 3,58 3,60 1,75 2,03 2,02 2,06 2,00 2,02 2,89 průměr 7,29 5,43 6,29 6,19 8,77 5,51 6,66 5,11 5,16 6,80 5,71 5,19 5,19 5,86 max. 84,3 42,1 62,9 47,3 48,9 44,7 62,8 55,7 59,2 98,9 44,6 58,5 51,7 47,8 Trvalé travní porosty svrchní horizont medián 1,75 2,85 2,65 3,50 6,50 3,60 3,53 2,04 2,11 3,70 2,63 2,34 3,09 3,58 průměr 2,27 3,11 2,95 4,32 6,29 4,29 6,76 3,60 4,79 3,57 3,98 3,34 4,91 4,60 max. 4,10 4,90 4,50 7,00 9,35 8,65 17,8 6,39 14,9 4,74 8,82 6,52 12,1 8,82 Chráněná území svrchní horizont medián 1,50 1,50 4,50 3,50 6,50 4,80 3,35 1,75 1,75 2,04 1,75 1,75 2,11 1,75 průměr 1,68 2,00 4,42 4,86 7,38 6,78 4,69 1,75 3,13 3,53 2,68 1,75 2,48 7,14 max. 2,07 2,90 7,7 10,3 11,0 16,6 10,1 1,75 8,64 9,02 6,00 1,75 3,61 22,3 Tab. 2 Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg -1 ) orná půda LH O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O O vyhl. č. 13/1994 návrh vyhl

11 Průběh obsahů PCB na plochách, na kterých došlo ve sledovaném období ( ) k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn v příloze 4 (suma 6 kongenerů pro léta 1998 a 1999, od roku 2000 suma 7 kongenerů). Podle grafů v příloze 4 je možné rozdělit pozorovací plochy do pěti skupin v závislosti na intenzitě kontaminace: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 ppb, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v těchto skupinách je uvedeno v příloze 5 a tabulce 3. Tab. 3 Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů v sumě PCB (ornice / svrchní horizont; ) Kongenery PCB podlimitní plochy 11,2 10,4 12,5 10,4 17,3 22,7 15,5 chráněná území 9,9 8,26 11,7 9,62 21,4 22,6 16,5 jednorázové překročení limitní hodnoty 7,29 5,67 8,88 5,81 21,8 28,2 22,4 trvalé, mírné překračování limitní hodnoty 2,12 1,82 8,77 2,49 24,1 34,2 26,5 trvalé, vysoké překračování limitní hodnoty 1,61 0,85 2,84 1,11 25,2 27,7 40,7 Největší podíl ze sumy 7 kongenerů PCB má (téměř) vždy kongener 153 (výjimkou jsou plochy s trvale vysokými obsahy PCB, na kterých má nejvyšší podíl kongener 180). Obsahy zbývajících kongenerů jsou u ploch s podlimitními obsahy a v CHÚ vyrovnané. U ploch s nadlimitními obsahy PCB se zvyšuje zastoupení kongenerů 138 a 180 a snižuje zastoupení zbývajících čtyř. V případě ploch trvale a vysoko překračujících limitní obsah se dále zvyšuje podíl kongeneru 180 na úkor kongeneru 153 a dále klesají obsahy kongenerů 28, 52, 101 a 118. Kongenery 138, 153 a 180 náleží k tzv. výšechlorovaným kongenerům, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji než ostatní stanovované kongenery. Závěry V roce 2013 byly PCB stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v pěti vzorcích nenarušených půd CHÚ. Rozsah mediánů obsahů sumy 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) v letech se pohybuje v ornici orných půd mezi 1,8 6,4 µg.kg -1 suš., nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce Poté došlo ke snížení mediánů a jejich stagnaci. V roce 2013 bylo zaznamenáno zvýšení mediánu. Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách chráněných území vykazují stejný rozsah a velmi podobný průběh jako orné půdy. Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách TTP kolísají a jsou mírně vyšší než v orných půdách. Kolísání není způsobeno rozdílnými vstupy látek do půdy, ale změnou ve struktuře souboru ploch TTP. Limitní hodnota přípustného znečištění polychlorovanými bifenyly 10 µg.kgˉ¹ suš., stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb., byla v roce 2013 překročena v ornici čtyř pozorovacích ploch orných půd (7045, 7901, 7902, 8021) a v jednom vzorku z CHÚ (CHKO Orlické Hory, Bukačka). 12

12 Podle intenzity kontaminace je možné rozdělit pozorovací plochy na: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 µg.kg -1, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Na plochách s nadlimitním obsahem PCB nelze očekávat výrazný pokles obsahů PCB z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíž odolnějších) PCB Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny složené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůležitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemních vod a odpar do půdního vzduchu. V roce 2013 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích a to pouze v orničním (svrchním) horizontu (příloha 6). Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných PAH (suma 16 PAH), suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Graficky jsou obsahy sumy 16 PAH na všech plochách BMP i v CHÚ vyjádřeny v příloze 7. Základní statistické charakteristiky jednotlivých PAH za dobu sledování jsou uvedeny v příloze 8. Základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH jsou uvedeny v tabulce 4 a souhrnná statistika souboru ( ) je uvedena v příloze 22. V souboru ploch s ornou půdou kolísaly hodnoty pro sumu 16 PAH v ornici v roce 2013 v rozmezí μg.kg -1. Rozsah mediánů ( ) v ornici činí μg.kg -1. V roce 2013 byla vypočtena hodnota mediánu 530 μg.kg -1. Patří k nejnižším hodnotám za celé období sledování ( ). Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi μg.kg -1 (medián 2013: 718 μg.kg -1 ). Plochy s TTP vykazují vyšší hodnoty a větší různorodost hodnot mediánů než plochy s ornou půdou a chráněná území (příloha 9). V posledních letech se mediány obsahů PAH ve svrchních horizontech orných půd a TTP vyrovnaly. Tento pokles obsahů PAH v půdách TTP není způsoben snížením obsahu PAH v těchto půdách, ale změnami samotného souboru ploch TTP. V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901KO z důvodu výstavby RD a o několik desítek metrů dál byla v rámci téhož katastru založena plocha nová 4904KO. Obsahy PAH na této ploše jsou mnohem nižší než na ploše původní. Zároveň je rok 2008 posledním rokem, kdy se v souboru ploch TTP objevuje monitorovací plocha 4903 (od roku 2009 je již vedena jako orná) a v roce 2009 je do souboru ploch TTP zahrnuta Od roku 2011 vypadla ze souboru ploch TTP také plocha 8026, která je od té doby vedena jako orná půda. Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg -1, stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH), překročily v roce 2013 dva vzorky orné půdy, žádný vzorek TTP. Limity pro jednotlivé uhlovodíky však byly překročeny vícekrát. Nejčastěji je dlouhodobě překračována hodnota přípustného znečištění pro chrysen, 13

13 v roce 2013 byl limit překročen ve 37 půdních vzorcích odebraných na zemědělských plochách BMP, z toho bylo 32 vzorků orných půd, jeden vzorek z chmelnice a 4 vzorky z TTP. Zvýšený počet případů překročení limitních hodnot se dále vyskytl u anthracenu (23) a fluoranthenu (19). Počty vzorků překračující limity stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a limity uvedené v návrhu vyhlášky, jak pro jednotlivé PAH, tak i pro jejich sumu jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. Obsah PAH na plochách, na kterých byla v průběhu celého monitoringu alespoň 1x překročena hodnota přípustného znečištění, je uveden v příloze 10. Tab. 4 Základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v ornici (svrchním horizontu) orných půd, TTP a CHÚ; srovnání let (µg.kg -1 suš.) Orná půda ornice Arit. prům Medián Minimum 69, , Maximum Počet TTP - svrchní horizont Arit. prům Medián Minimum Maximum Počet CHÚ - svrchní horizont Arit. prům Medián Minimum 93,6 83, Maximum Počet Tab. 5 Název PAH Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách (ornice) na pozorovacích plochách BMP dobu sledování ( ) porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. (hodnoty přípustného znečištění v mg.kg -1, ppm) Zkr. Limit PAH Naphtalene NAP 0, Fluoranthene FLT 0, Benzo[a]anthracene BaA Anthracene ANT 0, Benzo[a]pyrene BaP 0, Chrysene CHR 0, Phenanthrene PHE 0, SUMA 7 PAH

14 Tab. 6 Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách (ornice) na pozorovacích plochách BMP dobu sledování ( ) porovnání s navrhovanými limitními hodnotami (preventivní hodnoty v μg.kg -1, ppb) Zkr. PAH Limit Naphtalene NAP Fluoranthene FLT Pyrene PYR Benzo[b]fluoranthene BbF Benzo[a]anthracene BaA Anthracene ANT Indeno[1,2,3-cd]pyrene IPY Benzo[a]pyrene BaP Benzo[k]fluoranthene BkF Benzo[g,h,i]perylene BPE Chrysene CHR Phenanthrene PHE suma 12 PAH V rámci sumy 16 PAH jsou ve sledovaných zemědělských půdách nejvíce zastoupeny fluoranthen (19%) a pyren (16%), podíl ostatních jednotlivých uhlovodíků je pod 10 % (graf 1). U půd chráněných území je zastoupení jednotlivých PAH lehce odlišné, nejvíce jsou zastoupeny fluoranthen (14%) a i benzo[b]fluoranthene (14%), následuje pyren (11%) a chrysen (10%). Podíl ostatních jednotlivých uhlovodíků je pod 10 % (graf 2). Graf 1 BKF 4% BBF 8% Poměrné zastoupení jednotlivých PAH na sumě 16 PAH v letech na zemědělských půdách DBA 1% BPE 6% BAP 8% IPY 6% NAP 2% ANY ANA 1% 1% FLU 1% PHE 9% ANT 2% FLT 19% CHR 9% BAA 8% PYR 16% 15

15 Graf 2 DBA 1% BKF 5% BAP 6% Poměrné zastoupení jednotlivých PAH na sumě 16 PAH v letech na půdách chráněných území BPE 8% IPY 9% NAP 4% ANY 3% ANA 1% FLU 1% PHE 7% FLT 14% ANT 1% BBF 14% CHR 10% BAA 5% PYR 11% Závěry V roce 2013 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Rozsah mediánů v ornici ( ) činí μg.kg -1 (medián 2013: 530 μg.kg -1 ). Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi μg.kg -1 (medián 2013: 718 μg.kg -1 ). Obsahy sumy PAH lze podle výše nálezů seřadit TTP > orná půda > CHÚ. (V průběhu posledních čtyř let se projevuje vyrovnání hodnot mediánů mezi ornou půdou a TTP způsobené změnou ve struktuře souboru ploch TTP.) Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg -1, stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH), překročily v roce 2013 dva vzorky orné půdy; limity pro jednotlivé uhlovodíky však byly překročeny u více vzorků. Dlouhodobě je překračována hodnota pro chrysen, fluoranthen a anthracen látky toxikologicky rizikové a potenciálně karcinogenní kromě anthracenu. 16

16 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě Do skupiny organochlorových pesticidů patří HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen) a DDT (dichlor difenyl trichloretan) a produkty jeho rozpadu DDE a DDD. Masivní aplikace OCP v první polovině 20. století stála u úspěšného vymýcení chorob přenášených bodavým hmyzem (malárie, tyfus) v Evropě a Severní Americe. Jejich průkazná toxicita a vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, jejich chemická odolnost a hromadění v tělech vyšších organismů stojících na vrcholu potravního řetězce vedly v druhé polovině 20. století k téměř celosvětovému zákazu jejich používání. Po dobu čtyř let ( ) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2000 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Od roku 2012 jsou z úsporných důvodů odebírány pouze vzorky ornice. Výsledky stanovení za rok 2013 jsou pro všechny pozorovací plochy uvedeny v příloze 11. Grafické znázornění obsahů jednotlivých pesticidů lze nalézt v přílohách 12 15, s výjimkou HCH, jehož hodnoty jsou ve většině případů nižší než mez stanovitelnosti (0,5 μg.kg -1 ). Popisnou statistiku výsledků za jedenáct let sledování uvádí tabulky 7, 8 a 9; souhrnná deskriptivní statistika ( ) je uvedena v příloze 22. Průběh mediánů v jednotlivých kulturách zobrazuje příloha 16. Obsahy HCH na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné. Mez stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) byla v roce 2013 překročena pouze na sedmi plochách, z toho na třech plochách v CHÚ. V orných půdách byl detekován -HCH, na chmelnici - izomer a v CHÚ -, --izomery HCH. Střední hodnota (medián) sumy 4 izomerů HCH v orných půdách i TTP je 1,0 µg.kg -1 (orniční/svrchní horizont). Od roku 2004, kdy byla metoda stanovení OCP a PCB akreditována (a zajištěna kompatibilita výsledků) kolísají mediány obsahů HCB v ornici orných půd v rozmezí 2,89 3,70 µg.kg -1 (nejvyšší hodnota je z roku 2004, pro rok 2013 vypočten medián 2,89 µg.kg -1 ). Rozsah mediánů obsahů HCB ve vzorcích trvalých travních porostů činí 2,30 3,60 µg.kg -1 ve svrchním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 2011, v roce 2013: 2,6 µg.kg -1. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována metoda stanovení OCP, jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané, v případě TTP bylo možno pozorovat v roce 2011 a 2012 zvýšené hodnoty. Toto zvýšení bylo způsobeno změnami ve struktuře souboru ploch TTP. V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901KO z důvodu výstavby RD a o několik desítek metrů dál byla v rámci téhož katastru založena plocha nová 4904KO. Obsahy HCB na této ploše jsou mnohem vyšší než na ploše původní; jedná se o plochu s nejvyššími obsahy HCB (> 20 µg.kg -1 ). Dále je do souboru ploch TTP zahrnována od roku 2011 plocha 5905KO. 17

17 Tab. 7 OCP HCB DDE DDD DDT rok Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období (µg.kg -1 sušiny) orná půda ornice podorničí průměr medián min. max. průměr medián min. max ,25 1,80 < 0,50 9,90 1,90 < 0,50 < 0,50 17, ,22 3,10 0,60 16,6 2,35 1,55 < 0,50 12, ,33 5,45 0,80 34,0 5,55 4,50 < 0,50 31, ,61 4,90 0,90 16,6 4,85 4,35 0,80 13, ,48 3,70 1,40 10,9 4,30 3,20 < 0,50 18, ,20 3,35 < 0,50 14,0 3,25 2,45 < 0,50 16, ,94 3,53 < 0,50 52,1 3,74 2,74 < 0,50 17, ,52 3,26 0,65 18,3 3,28 2,26 < 0,50 15, ,38 3,16 0,89 19,7 3,50 2,42 < 0,50 19, ,20 2,91 0,60 19,7 3,31 2,20 < 0,50 12, ,90 3,15 < 0,50 13,8 3,05 2,22 < 0,50 17, ,31 3,21 < 0,50 20,1 2,56 1,89 < 0,50 8, ,42 3,03 < 0,50 21, ,63 2,89 0,55 12, ,2 6,40 1, ,4 3,50 1, ,7 11,3 3, ,2 5,30 1, ,3 14,2 2, ,2 8,40 1, ,5 11,1 3, ,2 7,30 1, ,2 9,45 1, ,9 7,15 0, ,5 8,60 2, ,6 4,80 0, ,0 9,51 1, ,6 7,95 0, ,4 8,54 1, ,0 4,22 0,50 86, ,3 7,65 1, ,9 4,35 0, ,3 11,3 1, ,5 5,52 0, ,5 10,3 1, ,4 3,64 0, ,2 5,80 0, ,0 3,09 0, ,6 6,57 1, ,9 13,3 1, ,77 1,50 1,00 59,0 4,17 1,50 1,00 34, ,93 1,80 1,00 52,1 3,79 1,00 1,00 35, ,19 2,30 1,00 68,3 3,86 1,80 1,00 29, ,89 2,10 1,00 30,4 3,82 1,35 1,00 25, ,21 1,10 0,50 29,7 3,05 0,95 0,50 31, ,66 1,30 0,50 30,0 2,81 1,00 0,50 20, ,57 0,89 0,50 64,1 3,15 0,50 0,50 58, ,22 1,11 0,50 54,1 2,16 0,50 0,50 35, ,38 0,50 0,50 44,4 1,64 0,50 0,50 27, ,38 0,50 0,50 41,4 2,00 0,50 0,50 28, ,08 0,50 0,50 24,7 1,60 0,50 0,50 22, ,31 0,50 0,50 28,6 1,50 0,50 0,50 10, ,16 1,01 0,50 21, ,79 0,50 0,50 18, ,0 10, ,8 48,0 10, ,4 14,1 1, ,1 7,50 1, ,6 13,7 1, ,3 9,00 1, ,1 19,1 1, ,4 8,85 1, ,7 11,9 0, ,8 9,05 0, ,3 12,9 1, ,2 6,40 0, ,7 12,8 0, ,8 8,32 0, ,8 13,6 0, ,1 4,91 0, ,7 9,90 1, ,2 8,44 0, ,2 12,4 1, ,5 7,18 0, ,4 12,2 1, ,4 5,18 0, ,2 9,83 0, ,8 5,12 0, ,3 7,61 1, ,6 16,5 0, U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty. počet 18

18 Tab. 8 OCP HCB DDE DDD DDT rok Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu trvalých travních porostů za období (µg.kg -1 sušiny) svrchní vrstva trvalý travní porost spodní vrstva průměr medián min. max. průměr medián min. max ,10 1,40 < 0,50 10,6 3,82 1,20 < 0,50 14, ,63 1,80 < 0,50 19,0 2,46 1,60 < 0,50 5, ,82 3,90 0,70 19,3 6,52 2,00 0,50 26, ,46 2,90 1,20 21,1 6,00 2,10 0,90 22, ,82 2,70 0,70 20,1 3,53 2,70 < 0,50 9, ,95 2,30 < 0,50 15,0 4,34 1,50 < 0,50 16, ,50 2,50 < 0,50 13,7 5,23 3,00 < 0,50 17, ,02 2,70 0,56 20,0 6,98 2,80 < 0,50 23, ,48 2,48 0,56 27,3 8,34 2,96 < 0,50 30, ,44 2,52 0,53 18,5 5,76 2,62 < 0,50 18, ,73 2,72 < 0,50 21,8 7,24 3,99 < 0,50 27, ,63 3,60 1,14 22,1 6,64 3,84 < 0,50 25, ,41 3,24 0,54 24, ,34 2,60 0,57 23, ,0 5,10 1, ,0 4,10 1, ,1 8,60 4, ,6 3,60 2, ,5 8,80 1, ,2 5,80 1, ,0 9,70 2, ,9 5,30 1, ,6 7,05 1, ,9 2,85 1,05 74, ,6 5,85 1, ,8 2,05 0, ,5 7,24 2, ,9 6,00 1, ,4 5,72 2, ,1 7,07 3, ,1 6,31 2, ,4 6,86 1, ,66 4,09 2,13 16,3 6,08 3,70 1,65 14, ,30 4,87 0,88 11,4 5,60 4,79 0,50 11, ,0 8,17 2,32 35,6 11,1 6,17 1,71 39, ,7 6,41 1,04 41, ,2 15,2 1,03 32, ,50 1,00 1,00 23,0 6,40 1,00 1,00 28, ,42 1,60 1,00 26,7 3,02 1,00 1,00 11, ,20 1,00 1,00 17,0 5,50 1,00 1,00 23, ,24 1,00 1,00 27,2 7,86 1,00 1,00 35, ,50 0,50 0,50 25,5 2,72 0,50 0,50 11, ,28 0,85 0,50 28,5 6,48 0,50 0,50 30, ,82 0,50 0,50 12,1 4,01 0,50 0,50 18, ,20 0,50 0,50 13,2 6,09 0,50 0,50 21, ,52 0,50 0,50 25,6 0,50 0,50 0,50 0, ,58 0,50 0,50 0,93 0,72 0,50 0,50 1, ,79 0,50 0,50 1,99 0,83 0,50 0,50 2, ,07 0,71 0,50 2,61 0,94 0,50 0,50 2, ,85 0,50 0,50 11, ,59 0,50 0,50 0, ,0 18, ,0 10, ,4 19,6 9, ,0 5,30 2,20 73, ,4 4,30 1, ,8 2,70 1, ,4 6,20 2, ,6 7,40 1, ,2 4,15 1, ,1 4,90 0, ,0 7,90 2, ,1 2,15 1, ,4 8,31 3, ,84 2, ,8 6,04 4, ,9 7,87 2, ,3 6,46 3, ,6 5,39 2, ,2 4,76 3,32 39,4 11,6 5,83 2,64 35, ,61 5,20 1,56 22,6 8,32 5,39 1,10 24, ,6 13,9 3,56 53,5 17,1 5,53 3,65 61, ,8 7,32 1,38 95, ,5 13,0 1,07 33,3 5 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty. počet 19

19 Tab. 9 OCP HCB DDE DDD DDT Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu půd v chráněných územích za období (µg.kg -1 sušiny) chráněná území rok svrchní vrstva spodní vrstva průměr medián min. max. průměr medián min. max. počet ,48 0,25 < 0,50 1,40 0,40 0,25 < 0,50 1, ,70 0,80 < 0,50 1, ,10 1,20 < 0,50 1,60 0,25 0,25 < 0,50 0, ,90 1,60 1,30 3,10 1,44 1,50 0,90 2, ,88 0,60 < 0,50 1,90 0,25 0,25 < 0,50 0, ,66 0,60 < 0,50 1,30 0,25 0,25 < 0,50 0, ,02 0,87 < 0,50 2,54 0,72 0,25 < 0,50 1, ,54 0,25 < 0,50 5,33 0,25 0,25 < 0,50 0, ,07 0,25 < 0,50 2,60 0,30 0,25 < 0,50 0, ,94 0,74 < 0,50 2,01 0,72 0,25 < 0,50 1, ,35 0,25 < 0,50 4,07 0,31 0,25 < 0,50 0, ,73 0,25 < 0,50 4,7 0,48 0,25 < 0,50 0, ,31 0,91 < 0,50 3, ,31 1,71 < 0,50 4, ,14 1,50 1,00 4,60 1,14 1,00 1,00 1, ,10 2,20 1,00 19, ,94 3,20 1,60 14,6 1,50 1,70 1,00 1, ,84 2,20 1,60 20,7 2,72 1,00 1,00 8, ,31 1,55 0,95 5,95 1,11 0,85 0,50 2, ,52 1,45 0,50 21,0 1,23 1,05 0,50 2, ,09 5,60 1,62 18,0 2,42 1,21 0,50 8, ,65 1,90 0,50 22,9 1,08 1,20 0,50 1, ,14 1,49 0,50 25,4 1,23 0,83 0,50 2, ,12 1,98 0,86 12,4 1,22 1,27 0,50 2, ,98 2,55 0,79 16,9 1,13 0,50 0,50 3, ,87 1,34 1,10 3,16 1,02 1,10 0,80 1, ,16 3,53 0,86 10, ,0 2,73 0,50 47, ,60 1,50 1,00 8,50 1,00 1,00 1,00 1, ,32 1,00 1,00 2, ,42 1,00 1,00 2,30 1,00 1,00 1,00 1, ,48 1,00 1,00 3,40 1,00 1,00 1,00 1, ,68 0,50 0,50 1,05 0,50 0,50 0,50 0, ,80 0,50 0,50 7,00 0,50 0,50 0,50 0, ,81 0,50 0,50 2,05 0,50 0,50 0,50 0, ,85 0,50 0,50 2,27 0,50 0,50 0,50 0, ,95 0,50 0,50 2,74 0,50 0,50 0,50 0, ,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0, ,61 0,50 0,50 1,03 0,50 0,50 0,50 0, ,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0, ,84 0,50 0,50 1, ,73 0,50 0,50 1, ,2 10,0 10,0 84,0 10,0 10,0 10,0 10, ,8 4,80 1,0 29, ,82 1,70 1,00 36,5 1,23 1,00 1,00 1, ,2 1,00 1,00 65,4 4,48 1,50 1,00 16, ,38 1,15 0,50 13,2 1,45 0,50 0,50 3, ,7 1,75 0,50 82,5 1,40 0,50 0,50 4, ,2 2,96 1,46 41,5 3,53 0,76 0,50 14, ,1 1,13 0,50 47,0 0,98 0,50 0,50 2, ,9 1,37 0,77 64,9 1,24 0,86 0,50 3, ,0 1,22 0,97 64,3 1,55 0,84 0,50 4, ,8 1,55 0,87 48,3 2,08 0,50 0,50 7, ,24 1,51 0,88 7,32 1,15 0,87 0,50 2, ,27 6,67 1,38 28, ,2 17,6 0,50 60,8 5 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty. 20

20 Mediány sumy DDT (suma o,p - a p,p - izomerů DDT) kolísají od roku 2004 v rozmezí 7,61 16,5 µg.kg -1 (2013: 16,5 µg.kg -1 ). Po poklesu z let 2011 a 2012 přišel v roce 2013 relativně výrazný nárůst. Mediány obsahů sumy DDT ve vzorcích půd z trvalých travních porostů kolísají ve svrchním horizontu v rozmezí 4,15 13,9 13,6 µg.kg -1 (201: 13,0 µg.kg -1 ), přičemž v posledních třech letech lze pozorovat výrazné změny (až dvojnásobný nárůst hodnot mediánu). Kolísání mediánů v posledních třech letech je patrně způsobenou změnou struktury souboru orných půd a půd s TTP. Do souboru TTP byla zařazena plocha 5905KO s trvale nadlimitními obsahy (více než 5x vyšší než je přípustná hodnota z vyhlášky č. 13/1994 Sb.) sumy DDT (podrobný graf obsahů DDT v příloze 19). Mediány sumy DDE v orných půdách kolísají v letech : 5,8 13,3 µg.kg -1 (medián 2013: 13,3 µg.kg -1 ) a stejně tak v půdách s TTP. V roce 2013 bylo dosaženo zatím nejvyšších hodnot mediánu sumy DDE za dobu jak v orných půdách tak v TTP (13,3 a 15,2 µg.kg -1 ). Obsahy DDD na monitorovaných plochách (orná půda, TTP i chráněné území) jsou velmi nízké, většinou nižší než mez stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg -1 ), i když i zde jsou plochy s detekovanými obsahy DDD nad 10 µg.kg -1. Rozdíly mezi orničním a podorničním horizontem jsou nevýrazné, mediány shodné. Počty vzorků, u nichž došlo k překročení hodnoty přípustného znečištění podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle návrhu nových preventivních hodnot, jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11. V roce 2013 byl překročen limit podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. pro DDT (resp. DDE a DDD) v 22 (resp. 19 a 1) vzorcích ornice; 1 vzorek nevyhověl požadavkům na obsah HCB. Požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo celkem 22 ploch na orné půdě. V případě TTP v roce 2013, byly platné hodnoty přípustného znečištění překročeny na 4 pozorovacích plochách. Navrhovanou preventivní hodnotu pro sumu látek DDT (0,075 mg.kg -1 ) překročilo v roce vzorků orné půdy, vzorky z TTP vyhověly. Průběh obsahů jednotlivých organochlorových pesticidů na plochách, na kterých došlo ve sledovaném období ( ) k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn v příloze Tab. 10 Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH, µg.kg -1 suš.) pro obsah organochlorových pesticidů v půdě podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky orná půda, ornice Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH HCB DDT DDE DDD HCH z celkového počtu Návrh vyhlášky LH HCB DDT DDE DDD S DDT 75 8 HCH z celkového počtu

21 Tab. 11 Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH, µg.kg -1 suš.) pro obsah organochlorových pesticidů v půdě podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky trvalé travní porosty, svrchní horizont Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH HCB DDT DDE DDD HCH z celkového počtu Návrh vyhlášky LH HCB DDT DDE DDD S DDT 75 0 HCH z celkového počtu Příloha 17 uvádí vzájemný poměr DDT a jeho metabolitů na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v ornici (svrchní vrstvě) pro rok Zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT je znázorněno v grafu 3. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Graf 3 Poměrné zastoupení látek skupiny DDT ( ) orná půda - ornice TTP - svrchní horizont DDT 55% DDE 41% DDT 49% DDE 48% DDD 5% DDD 4% Závěry V roce 2013 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno pouze v ornici (svrchní vrstvě) na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích plochách v chráněných územích. Obsahy HCH se ve většině případů nachází pod limitem stanovitelnosti (0,5 µg.kg -1 ). Medián (pro všechny kultury) je 1,0 µg.kg -1. Medián obsahu HCB v ornici orných půd činil v roce ,89 µg.kg -1. Medián obsahu HCB ve vzorcích z trvalých travních porostů dosáhl 2,60 µg.kg -1. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v orných půdách vyrovnané. Látky skupiny DDT: mediány obsahů DDT a DDE vypočtené pro orniční horizont kolísají; v roce 2013 byl zaznamenán relativně vysoký nárůst hodnot těchto mediánů. Obsahy DDD jsou z dlouhodobého hlediska vyrovnané. Obsahy v orných půdách jsou vyšší než v půdách trvalých travních porostů. 22

22 Obsahy organochlorových pesticidů klesají v pořadí orná půda > TTP > chráněná území. K překročení hodnot přípustného znečištění (vyhl. č. 13/1994 Sb.) docházelo v letech 2000 až 2013 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. Požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo v roce 2013 celkem 22 ploch na orné půdě a 4 plochy TTP. Navrhované preventivní hodnoty pro HCB překročil 1 vzorek TTP, navrhovanou preventivní hodnotu pro sumu látek DDT (0,075 mg.kg -1 ) překročilo v roce vzorků orné půdy, vzorky z TTP vyhověly. Vzájemný poměr látek skupiny DDT vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Podíl DDT na celkové sumě látek skupiny DDT činí v orných půdách cca 55 % (na TTP cca 49 %) a podíl DDE cca 41 % (na TTP 48 %) Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) v půdě V roce 2010 byla v NRL Brno akreditována metoda stanovení několika kongenerů polybromovaných difenyletherů - PBDE (látek ze skupiny bromovaných zpomalovačů hoření BFR brominated flame retardants). Jedná se o látky, které jsou nové z hlediska stanovení a zároveň jsou to současné kontaminanty. Tyto látky vykazují vlastnosti a environmentální chování POPs. Tzn., že jsou v prostředí perzistentní, odolné proti rozkladu, toxické pro živé organismy a schopné dálkového transportu. V roce 2009 byly PBDE mezi 9 látkami, které byly nově zařazeny do seznamu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zpracoval návrh na sledování vybraných PBDE v rámci evropského monitorovacího programu pro potraviny a krmiva. Vzhledem k tomu, že PBDE byly zařazeny do Stockholmské úmluvy (kterou ČR ratifikovala) a jejich monitoring navrhuje EFSA v krmivech, přistoupil ústav na screeningové stanovení obsahů vybraných kongenerů PBDE v půdních vzorcích BMP. V roce 2013 bylo vybraných 9 kongenerů PBDE stanoveno v 10 půdních vzorcích z dalších monitorovacích ploch BMP. Obsahy všech stanovených kongenerů ve všech půdních vzorcích byly pod mezí stanovitelnosti (< 0,5 g.kg -1 ) (příloha 23). 23

23 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR Stanislav Malý, ÚKZÚZ Brno Během prvního týdne měsíce října bylo odebráno 44 vzorků půd trvalých travních porostů a orných půd za účelem sledování mikrobiálních parametrů. Přehled provedených analýz v roce 2013 shrnuje tabulka 12. Dlouhodobé měření uvedených půdních vlastností umožňuje vyhodnotit změny v obsahu organické hmoty a biomase a aktivitě půdních mikroorganizmů v souvislosti se změnami ve způsobu obhospodařování půdy, pokud k nim došlo. Byly identifikovány čtyři lokality, na kterých byly uvedené změny zaznamenány a které jsou vzorkovány od počátku sledování v roce Plochy 2018 a 7042 byly původně na orné půdě, od roku 1998 a 2001 resp. jsou zatravněny. Naopak půdy trvalých travních porostů lokalit 6013 a 6021 slouží jako orná půda od roku 2001 a 1995 resp. Změny v ph a obsahu C ox, tedy půdních parametrů, které mají na stav mikrobiálních společenstev zásadní vliv, jsou zobrazeny v grafu 4. Nejvýraznější trend je vidět na ploše 7042, kde po zatravnění došlo k poklesu ph a k mírnému vzestupu C ox, tato změna ale musí být potvrzena v dalších odběrových termínech. V obou případech se jedná o změny v souladu s teoretickými předpoklady. Na ploše 2018 byl zaznamenán vzestup v obsahu C ox, přičemž hodnoty ph zůstaly na stejné úrovni. Ve druhém případě je třeba zmínit vysokou časovou variabilitu. Přeměna TTP na ornou půdu se projevila poklesem C ox na ploše 6021 a neočekávaným vzestupem na lokalitě V ph nelze jednoznačný trend identifikovat. Poklesu C ox na ploše 6021 a vzestupu na lokalitě 7042 odpovídají změny obsahu C mikrobiální biomasy MBC (graf 5). V porovnání s C ox byly změny MBC výraznější, což potvrzuje stejný trend v poměru MBC/C ox, jako v případě C ox. Na ploše 6021 došlo k zastavení poklesu jak pro C ox, tak pro MBC v roce 2005, tzn. deset let po přeměně TTP v ornou půdu. Mikrobiální kvocient MBC/C ox, charakterizující schopnost mikrobiálních společenstev vázat organickou hmotu, vykázal klesající trend v případě plochy 6013 a to díky vzrůstajícímu C ox při konstantním MBC. Obecně platí, že v narušených půdách, za které můžeme z hlediska akumulace organické hmoty považovat půdy orné, je mikrobiální kvocient nižší. Jeho hodnoty v půdě 2018 je třeba brát opatrně díky velké variabilitě MBC v čase. Změny v bazální respiraci, která charakterizuje jednak dostupnost substrátu, jednak fyziologický stav půdních mikroorganizmů, nebyly průkazné. Nitrifikace, stanovovaná jako aktivita amoniak-oxidujících mikroorganizmů, je obecně vyšší v orných půdách. Tento jev do značné míry souvisí s vyššími hodnotami ph orných půd. Uvedené hypotéze odpovídá pokles nitrifikační aktivity na ploše Na lokalitě 6013 došlo ke zvýšení nitrifikace nezávisle na ph, které bylo během sledovaného období konstantní. Přeměna TTP na ornou půdu vyvolává významné změny ve struktuře mikrobiálního společenstva, které se v tomto případě projevily zvýšením krátkodobé nitrifikační aktivity. To může být způsobenou jak změnou v druhové skladbě těchto mikroorganizmů, tak změnami v jejich fyziologii. Dlouhodobé sledování chemických a mikrobiologických půdních vlastností umožnilo popsat průběh změn v akumulaci a mineralizaci půdní organické hmoty jako důsledek změněného obhospodařování půdy. Rozdíly mezi jednotlivými plochami ukazují, že abiotické vlastnosti stanoviště mají na tyto změny významný vliv. 24

24 C ox [%] ph Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích Tab. 12 Přehled analýz provedený v rámci monitoringu mikrobiálních vlastností půd ČR v roce 2013 (OMB Národní referenční laboratoř, oddělení mikrobiologie a biochemie; RO Národní referenční laboratoř, regionální oddělení). metoda počet vzorků pracoviště ÚKZÚZ oxidovatelný uhlík 44 OMB Brno ph (KCl) 44 RO Brno zrnitostní rozbor 44 RO Brno kationtová výměnná kapacita 44 RO Brno uhlík mikrobiální biomasy 44 OMB Brno dusík mikrobiální biomasy 44 OMB Brno bazální respirace titračně 44 OMB Brno bazální respirace systémem OxiTop 44 OMB Brno substrátem indukovaná respirace systémem OxiTop 44 OMB Brno růstové křivky: specifická růstová rychlost (µ) 44 OMB Brno amonifikace 44 OMB Brno nitrifikační aktivita 44 OMB Brno aktivita ureázy 44 OMB Brno restrikční analýza fragmentu genu amoa 25 OMB Brno aktivita vybranných půdních enzymů (6) 44 OMB Brno Graf 4 Změny ph a obsahu oxidovatelného uhlíku Cox v půdách ploch, na kterých došlo ke změně ve způsobu obhospodařování. Proložení je provedeno lokálně váženou regresí Rok Rok

25 SNA [ng NO 2 N.g 1.h 1 ] Respirace [µg CO 2 C.g 1.h 1 ] MBC / C ox [%] MBC [µg.g 1 ] Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích Graf 5 Časové změny mikrobiálních parametrů v půdách ploch, na kterých došlo ke změně ve způsobu obhospodařování. Proložení je provedeno lokálně váženou regresí. MBC C mikrobiální biomasy, SNA krátkodobá nitrifikační aktivita Rok Rok Rok Rok

26 1.4.2 Monitoring rostlinné produkce Obsahy rizikových prvků a látek v rostlinách V roce 2013 bylo analyzováno 91 vzorků rostlin z 52 lokalit. V příloze 24 jsou uvedeny výsledky měření obsahů rizikových prvků v rostlinách z pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd. Pro celé období sledování ( ) byly vypočítány průměrné obsahy rizikových prvků v rostlinách (příloha 25). Tyto hodnoty by měly být chápány jako orientační, protože u některých plodin se jedná o výsledek jedné nebo několika málo analýz a nebyly tak vyloučeny extrémní hodnoty z kontaminovaných ploch. V roce 2013 byla v jednom vzorku překročena nejvyšší přípustná hodnota obsahu kadmia stanovená nařízením komise (ES) č. 1881/2006 (hodnocení z hlediska potravin); v pěti vzorcích byly překročeny nejvyšší přípustné hodnoty kadmia (3x), arzénu (2x) a olova (1x) stanovené nařízením komise (EU) č. 574/2011 a nařízením komise (EU) č. 1275/2013 (hodnocení z hlediska krmiv). Nadlimitní vzorky hodnocené z hlediska potravin byly odebrány na pozorovacích plochách základního (nekontaminovaného) subsystému, zatímco nadlimitní vzorky z hlediska krmiv byly odebrány pouze na pozorovacích plochách v subsystému kontaminovaných ploch. Vzorky rostlin s překročenými limitními hodnotami u jednotlivých plodin uvádí příloha 26. V letech bylo provedeno screeningové stanovení obsahů vybraných POPs ve vzorcích rostlin každý rok ze 14 vybraných ploch BM. Vzorky byly odebírány podle Metodického pokynu Závislost obsahů POPs v rostlinách na obsahu POPs v půdě. Sledovány byly tyto parametry: látky skupiny DDT (o,p a p,p izomery DDD, DDE, DDT), 4 izomery HCH (, HCB a 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). Důvodem sledování bylo získání informací o reálném transferu POPs do pěstovaných rostlin a poskytování fundovaných odpovědí veřejnosti na danou problematiku. Obsahy sledovaných POPs ve vzorcích plodin odebraných v roce 2013 jsou uvedeny v příloze 27 pro jednotlivé sledované rostliny. Většina vzorků má obsahy sledovaných POPs pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5). Zvýšené obsahy (tzn. vyšší než mez stanovitelnosti) byly v roce 2013 zjištěny pouze ve dvou vzorcích - jednalo se o kukuřičnou píci, ve které byly detekovány kongenery 52, 101 a 138 PCB a o vzorek chmelových šišek, ve kterých byl detekován izomer p,p -DDE. Podrobněji budou výsledky zpracovány v samostatné zprávě. Závěry V roce 2013 byla provedena analýza 91 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch BMP. V 6 případech došlo k překročení limitních hodnot, z toho byl 1 vzorek rostlinného produktu k potravinářskému využití (kadmium) a 5 produktů pro výrobu krmiv (kadmium - 3x, arzén - 2x, olovo 1x). K překročení limitních hodnot došlo jak ve vzorcích z kontaminovaného subsystému (5 vzorků), tak ve vzorcích ze základního subsystému (1 vzorek). Většina hodnot POPs nepřesahuje meze stanovitelnosti. 27

27 Struktura plodin a výnosy na pozorovacích plochách BMP v období Struktura pěstovaných plodin představuje jednu z významných rezerv rostlinné výroby. Správný výběr plodin a jejich účelné střídání v rámci osevního postupu jsou vlastně nejúčelnější agrotechnická opatření, která nezvyšují výrobní náklady, ale produkci využíváním přírodních zákonitostí a produkčních vlastností polí. Materiál a metodika Zpracována byla data o pěstovaných plodinách a výnosech od roku 1993 do roku 2011 na pozorovacích plochách (PP) základního subsystému BMP. Z těchto dat byla připravena databáze ze 130 pozorovacích ploch (PP) obsahující informace o pěstovaných plodinách a ověřených výnosech plodin. Vyhodnocena byla data z PP základního subsystému dlouhodobě (minimálně 15 let) soustavně obhospodařovaných jako orná půda. Struktura pěstovaných plodin byla pro vyhodnocení vyjádřena jako 18 plodinových skupin. Výsledky Struktura plodin je zobrazena v grafu 6. Graf 6 Struktura pěstovaných plodin na PP základního subsystému BMP v období Celkový stav - Česká republika Za nejdůležitější zjištění z hodnocených dat lze považovat mimořádně nízké zastoupení jetelovin v průměru sledovaného období činí pouze 6,4 %, které se však v období sledování neustále snižovalo (graf 7), až na konci hodnoceného období dosáhlo 1,61 %! Z toho lze 28

28 odvodit naprostou absenci této, pro úrodnost půdy nezastupitelné skupiny plodin v reálných zemědělských podnicích. Graf 7 Vývoj struktury pěstovaných plodin na PP základního subsystému BMP v období Pozornost zasluhuje vysoké zastoupení řepky ozimé. Zastoupení řepky během sledovaného období představovalo cca 11 %. Projevoval se postupný nárůst během roků sledování se dvěma obdobími navýšení zastoupení v soustavách hospodaření. V prvním období dosahovalo zastoupení až 14,96 %, ve druhém období dokonce až 17,46 %. Tyto hodnoty už jsou za hranicí racionálního střídání plodin, která činí 15 %. Výnosy plodin Výnosy plodin hodnotíme jako průměrné roční výnosy hlavního produktu v obilních jednotkách (OJ) OJ.ha -1.rok -1. Použitou kategorizaci výnosů podává tabulka 13. Tab. 13 Kategorie hodnocení výše výnosů hlavního produktu (HP) v OJ.ha -1.rok -1 Kategorie úrovně výše výnosů HP Průměrný roční výnos (OJ.ha -1 rok -1 ) velmi nízká do 4,21 nízká 4,22 5,12 střední 5,13 6,16 vysoká 6,17 7,82 velmi vysoká nad 7,82 Prostorovou diferenciaci PP dle kategorií hodnocení výše výnosů hlavního produktu ukazuje obrázek 1. 29

29 Obr. 1 Kategorie hodnocení výše výnosů Nejčetnější výnosovou kategorií je kategorie nízká reprezentující 31,53 % pozorovacích ploch. Druhou a třetí nejčetnější kategorií je velmi nízká zastupující 24,61 % PP a střední s 23,84 % PP. Kategorie vysoká je zastoupena 13,07 % PP. Nejméně je zastoupena kategorie velmi vysoká s 6,92 %. Nevýznamné zastoupení velmi vysokých výnosů je spojeno se závislostí úrodnosti půd na pěstování jetelovin. Tuto závislost dokládá graf 8. Vysoké a velmi vysoké výnosy (tedy i vyšší úrodnost půd) souvisí s vyšším zastoupením jetelovin a organicky hnojených okopanin. Graf 8 Struktury plodin na PP základního subsystému BMP podle kategorií hodnocení výše výnosů HP v OJ.ha -1.rok -1 30

30 Závěr Zásadním zjištěním našeho šetření je téměř úplná absence jetelovin ve strukturách pěstovaných plodin na pozorovacích plochách BMP a poměrně vysoká koncentrace řepky ozimé. Absence jetelovin prostřednictvím postupně snižující se úrodnosti půdy vede k nižším výnosům pěstovaných plodin se všemi tomu odpovídajícími důsledky. 31

31 1.4.3 Stanovení aktivit 137Cs v půdách vybraných lokalit BMP (2012) (prof. RNDr. Michael Pöschl, CSc.) (analýza provedena: Ústav molekulární biologie a radiobiologie, AF, Mendelova univerzita v Brně) Stanovení aktivit 137 Cs bylo provedeno na gamaspektrometrické trase s detektorem HPGe ve vzorcích o objemu 500 ml (geometrie Marinelliho nádoba) a s dobou měření 20 hod. Výsledky jsou uvedeny v připojené tabulce. Bylo analyzováno 23 půd. U 13 vzorků (lokalit) byly v roce 2012 zjištěny vyšší hmotnostní aktivity, u ostatních vzorků stejné nebo nižší hodnoty ve srovnání s rokem 2011 (pokles, nárůst či shoda jsou vyjádřeny symboly vedle tabulky). Nárůst aktivit byl do 16 % (extrémně u vz. 2014B 42 %), pokles do 10 % (extrémně 2008B, 27 %) předešlých hmotnostních aktivit. V průměru došlo meziročně k nárůstu hmotnostních aktivit o 2,5 Bq.kg -1 (tj. 9 %). Toto navýšení může být způsobeno celou řadou skutečností a vyšší variabilitu sledovaného ukazatele u meziročních výsledků lze u půd očekávat. V odběrových lokalitách mohou být i velké rozdíly (dané jak původním spadem, tak i druhotnou erozí půdy) v obsahu 137 Cs mezi konkrétními místy nedaleko od sebe vzdálenými, a to může způsobit námi pozorované meziroční kolísání. Porovnáním s rokem 2010 jde však v průměru opět o mírný pokles 0,3 Bq.kg -1 (tj. 3 %), což je v souladu se známými skutečnostmi (promíchávání půdy orbou, úbytek daný poločasem přeměny). Výsledné hodnoty hmotnostních aktivit 137 Cs měřených vzorků půd z roku 2012 nepřekračují stanovené mezní hodnoty v orných půdách (100 Bq.kg -1 ). Tab. 14 Hmotnostní aktivita (A) 137 Cs v půdních vzorcích BMP odebraných v roce 2012 Číslo plochy Lokalita Kultura Datum odběru A (Bq.kg -1 ) ke dni odběru 2008 Zdislavice u Vlašimi op , Kutná Hora sad , Stachy op , Písečné u Slavonic op , Starý Pelhřimov op , Přísečná op , Lomnice u Sokolova op , Dolní Chrastava op , Panenský Týnec op ,10 = 6017 Jaroslav op , Křižlice ttp ,65 = 7005 Jaroměřice nad Rokytnou op , Bystřice nad Pernštejnem op , Třešť op , Hrubčice op ,7 = 6020 Rokytnice v Orlických Horách op , Tomíkovice op , Holetín op , Novosedly u Žlutic ttp , Račin u Polničky ttp , Krásný Dvůr op ,99 = 5010 Rozstání pod Ještědem ttp ,84 = 8015 Nové Sedlice ,45 32

32 1.4.4 Stanovení obsahu esterů kyseliny ftalové v půdách lokalit BMP (Ing. Radka Daňková, prof. Ing. Alžběta Jarošová, Ph. D.) Vzorky půd ke stanovení obsahu ftalátů v půdách byly odebrány z 39 lokalit BMP. Uvedené výsledky se týkají půd odebraných v roce Analýza vzorků půd probíhala na Ústavu technologie potravin AF Mendelovy univerzity v Brně. Vzorky půd byly extrahovány směsí aceton:hexan (1:1) pomocí ultrazvuku. Následovalo přečištění koncentrovanou kyselinou sírovou (96%) a poté hydratovanou kyselinou sírovou (65%). Přečištěné vzorky byly dosušeny dusíkem do sucha a doplněny acetonitrilem se standardním přídavkem na objem 1 ml pro HPLC stanovení. Analýza ftalátů byla provedena pomocí HPLC s UV detekcí při vlnové délce 224 nm. Všechny vzorky byly analyzovány duplicitně. Byla použita kolona Zorbax Eclipse C8. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí kalibrační křivky za použití softwaru Agilent ChemStation for LC and LC/MS systems. Vzorky půd byly získány ze svrchního horizontu půdy. Hodnoty koncentrace dibutyl ftalátu (DBP) se pohybovaly v rozmezí od 0,18 mg.kg -1 suš. (vz. č. 8010) do 1,36 mg.kg -1 suš. (vz. č. 4902). Hodnoty koncentrace di-2-ethylhexyl ftalátu (DEHP) se pohybovaly v rozmezí koncentrací od 0,06 mg.kg -1 suš. (vz. č. 8010) do 0,96 mg.kg -1 suš. (vz. č. 8026). Celkové hodnoty koncentrace di-2-ethylhexyl ftalátu a dibutyl ftalátu se potom pohybovaly v rozmezí koncentrací od 0,24 mg.kg -1 suš. (vz. č. 8010) do 2,11 mg.kg -1 suš. (vz. č. 8026). Zjištěné koncentrace obou ftalátů se v jednotlivých krajích příliš nelišily, významný rozdíl v koncentracích nebyl zjištěn ani mezi jednotlivými kulturami tj. ornou půdou, trvalým travním porostem, chmelnicí a neobhospodařovanou plochou. Oproti roku 2011 došlo u většiny lokalit k poklesu koncentrace DEHP. Nejnižší koncentrace ftalátů byly zjištěny u vzorku z Moravskoslezského kraje okres Nový Jičín (orná půda, vz. č. 8010), nejvyšší koncentrace byla zjištěna u vzorku z Moravskoslezského kraje okres Karviná (trvalý travní porost, vz. č. 8026). Zdrojem kontaminace půd ftaláty je pravděpodobně průmyslová činnost nedaleko monitorovacích ploch. Pokud bychom srovnali zjištěné hodnoty s hodnotami uvedenými v Metodickém pokynu MŽP vycházející ze screeningových hodnot RSL (Regional Screening Levels) vydaných Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí USEPA (United States Environmental Protection Agency), pak žádná z těchto hodnot, stejně tak jako v roce 2011, nebyla v této studii překročena (hodnoty pro DEHP: pro průmyslově využívaná území 120 mg.kg -1 sušiny, ostatní plochy 35 mg.kg -1 sušiny, pro DBP: mg.kg -1 sušiny pro průmyslově využívané plochy a mg.kg -1 sušiny pro ostatní plochy). 33

33 Tab. 15 Stanovené koncentrace DBP+DEHP (mg.kg -1 suš.) na jednotlivých lokalitách BMP Ozn. vz. K. ú. DBP DEHP DBP a DEHP mg.kg -1 Kultura 2001 Sedlec u Líbeznic 0,40 0,15 0,55 orná půda 2002 Filipov u Čáslavi 0,51 0,25 0,76 orná půda 2901 Příbram 0,99 0,24 1,23 orná půda 2902 Lhota u Příbramě 0,36 0,14 0,50 orná půda 2903 Kutná Hora 1 0,40 0,43 0,83 orná půda 2904 Hlízov 0,45 0,09 0,54 orná půda 2905 Kutná Hora 2 0,31 0,20 0,51 orná půda 3017 Dražíc 0,26 0,22 0,48 orná půda 3023 Kladruby 0,62 0,28 0,90 orná půda 4023 Červený Hrádek u Plzně 0,41 0,12 0,53 orná půda 4024 Zruč 1,16 0,34 1,50 orná půda 4902 Křimice 1,36 0,35 1,71 orná půda 4903 Sytno 0,39 0,24 0,63 orná půda 4904 Jenišov 0,32 0,30 0,62 TTP 5005 Panenský Týnec 0,30 0,32 0,62 orná půda 5901 Louny 0,23 0,27 0,50 orná půda 5903 Žatec 0,51 0,38 0,89 chmelnice 5905 Lubenec 1,01 0,37 1,38 TTP 5017 Rádlo 0,57 0,20 0,77 TTP 6019 Újezd u Sezemic 0,38 0,25 0,63 neobhospodařováno 6024 Záhraď 0,80 0,18 0,98 orná půda 3901 Žirovnice 1,02 0,32 1,34 orná půda 6904 Utín 0,67 0,47 1,14 orná půda 7903 Vysoké Studenice 0,39 0,12 0,51 orná půda 7904 Střížov u Třebíče 0,45 0,09 0,54 orná půda 7030 Nivnice 0,23 0,11 0,34 orná půda 7045 Boršice u Buchlovic 0,29 0,17 0,46 orná půda 8021 Jarcová 0,67 0,14 0,81 orná půda 7902 Chrlice 0,20 0,50 0,70 orná půda 8019 Tomíkovice 0,81 0,71 1,52 orná půda 8901 Bílá Voda u Javorníka 0,59 0,24 0,83 orná půda 8008 Stará Bělá 0,28 0,10 0,38 orná půda 8010 Šenov u Nového Jičína 0,18 0,06 0,24 orná půda 8902 Město Albrechtice 0,48 0,19 0,67 orná půda 8905 Raškovice 0,66 0,26 0,92 orná půda 8026 Mosty u Českého Těšína 1,15 0,96 2,11 TTP 8903 Žilina u Nového Jičína 1 0,67 0,27 0,94 TTP 8904 Žilina u Nového Jičína 2 0,31 0,13 0,44 TTP 8906 Dolní Marklovice 0,97 0,27 1,24 TTP 34

34 1.4.5 Kontrola hnojiv a pomocných látek V roce 2013 pokračovala registrace hnojiv a pomocných látek podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Kromě registrace jsou evidována hnojiva a pomocné látky uváděné do oběhu i dalšími 3 legálními způsoby, tzn. v režimu ohlášení (podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech), vzájemného uznávání (podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 764/2008) a HNOJIV ES (podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 2003/2003). HNOJIVA ES jsou však evidována a následně zveřejněna v Registru hnojiv pouze na základě žádosti výrobce resp. dodavatele, protože tato hnojiva ze své podstaty žádné evidenci ani povinnému hlášení nepodléhají. V režimu registrace bylo vydáno celkem 452 rozhodnutí, z toho 178 rozhodnutí o registraci, 255 prodloužení platnosti registrace a v 19 případech bylo vydáno rozhodnutí o změně žádosti o registraci. Dále bylo ohlášeno 89 hnojiv, v režimu vzájemného uznávání bylo evidováno 38 výrobků a v režimu HNOJIV ES 97 hnojiv. V rámci odborného dozoru bylo odebráno celkem 181 vzorků (112 registrovaných hnojiv a pomocných látek, 17 ohlášených hnojiv, 51 HNOJIV ES a 1 vzájemně uznaný výrobek). Na základě výsledků analýz vzorků bylo zrušeno 14 rozhodnutí o registraci. Důvodem byly kromě nevyhovujících jakostních ukazatelů také 2 případy překročení limitů rizikových prvků (tab. 1). Dále byla zahájena 2 správní řízení u ohlášených hnojiv důvodem byly opět nevyhovující jakostní ukazatele + překročení limitů rizikových prvků (tab. 16). U HNOJIV ES byla zahájena 2 správní řízení (chybná deklarace + nevyhovující jakostní ukazatele). U 1 odebraného vzájemně uznaného výrobku byla ze strany dodavatele nesprávně deklarována možnost použití tohoto hnojiva v ekologickém zemědělství. Cílené kontroly (tab. 17) zaměřené na průmyslové komposty, digestáty a statková hnojiva byly prováděny jednak u registrovaných a ohlášených výrobků (jako součást odborného dozoru), jednak jako kontrola výrobků určených pro vlastní potřebu. V rámci cílených kontrol bylo rovněž odebráno 11 tzv. sušených hnojů (7 kravských, 4 koňské). Kromě standardních stanovení bylo metodou na detekci kyseliny močové ověřováno, zda kravské resp. koňské hnoje neobsahují větší podíl drůbežího hnoje než deklarovaných max. 15%. U 2 kravských hnojů bylo zjištěno, že se jedná o hnůj s převažujícím drůbežím podílem. V těchto případech bylo tedy rovněž zahájeno správní řízení. 35

35 Tab. 16 Výrobek Hnojiva, u nichž byly v roce 2013 zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků*) Překročení limitů rizik. Žadatel/výrobce prvků (v mg prvku/kg vysuš. vz.) Zahradnický kompost, organické hnojivo Průmyslový kompost, organické hnojivo Průmyslový kompost, organické hnojivo ČERNÝ DRAK, kompost - organické hnojivo Šedý drak, rekultivační substrát Eurofertil PLUS 35 NP (MgO, SO3) (+3, +18) se zinkem Tuhý digestát, organické hnojivo Digestát tekutý, organické hnojivo ZERS s.r.o., výrobna Neškaredice As (24,4/20) SETRA, spol. s r.o., Zvonařka 16, Brno, kompostárna Chrllice SETRA, spol. s r.o., Zvonařka 16, Brno, kompostárna Chrllice Cu (185/150) Cd (6,16/2) Zn (873/600) Cu (229/150) Hg (1,32/1) Centrální kompostárna Brno a.s. Zn (680/600) Centrální kompostárna Brno a.s. TIMAC AGRO CZECH s.r.o. / TIMAC AGRO, Pischelsdorf, Rakousko Městské vodovody a kanalizace Úpice SPV Pelhřimov, a.s., provoz Plevnice Zn (697/600) Cu (146/100) Pb (209/15) Zn (947/600) Cu (181/150) Zn (1770/1200) Cu (220/250) Digestát - organické hnojivo Statek Kostelec na Hané, a.s. Cu (279/250) Digestát - separát, organické hnojivo Ledek amonný *) červeně vyznačen limit TK Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, s.r.o. HOKR, spol. s r.o., Pardubice / Nitrogenmuvek, Pétfúrdó, Maďarsko Zn (932/600) Cu (176/150) Hg (1,02/1) Pb (15/10) Tab. 17 Cílené kontroly v roce průmyslové komposty, digestáty, statková hnojiva, sušené hnoje *) Počet odebraných vzorků Překročení limitů rizik. (překroč. limitů rizik. prvků / prvků nedodržení jakostních ukazatelů) (v mg prvku/kg vysuš. vz.) Průmyslové komposty 30 (4/5) Digestáty 44 (4/1) Statková hnojiva 22 (1/-) Sušené hnoje 11 (0/2) *) červeně vyznačen limit TK 2x Zn (873/600, 680/600) 2x Cu (185/150, 229/150) As (24,4/20) Cd (6,16/2) Hg (1,32/1) 3x Zn (947/600, 932/600, 1771/600) 4x Cu (181/150, 176/150, 270/250, 279/250) Hg 1,02/1) Zn (1240/1200) Cu (1130/250) 36

36 1.4.6 Monitoring kalů ČOV Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, 3, jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy. V roce 2013 byl na vybraných ČOV většího významu odebrán v průběhu roku 1 vzorek kalu, v případě ČOV Lipník nad Bečvou byl proveden jeden odběr kalu přímo z ČOV a jeden z hromady určené k aplikaci na zemědělskou půdu. V laboratořích ÚKZÚZ byly vzorky analyzovány na rizikové prvky (RP) a ve vybraných vzorcích byly dále stanoveny organické polutanty. Z rizikových prvků (RP) je sledován obsah arsenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), mědi (Cu) a zinku (Zn), z organických polutantů jsou to polychlorované bifenyly (PCB - kongenery 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), halogenované organické sloučeniny (AOX), polycyklické aromatické uhlovodíky (16 EPA PAH NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY) a organochlorové pesticidy (hexachlorbenzen HCB, hexachlorcyklohexan HCH, látky skupiny DDT). Od roku 2012 je v pěti vzorcích kalů stanovováno 9 kongenerů PBDE. V roce 2013 byly ve vzorcích určených ke stanovení organických polutatnů stanoveny také vybrané perfluorované sloučeniny - PFCs (PFDA - perfluorodekanová kyselina, PFHpA - perfluoroheptanová kyselina, PFHxA - perflurohexanová kyselina, PFNA - perfluorononanová kyselina, PFOA - perfluorooktanová kyselina, PFOS - perfluorooktansulfonan). Obsahy jednotlivých prvků a organických polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Monitoring je zaměřen především na ty ČOV, u nichž je předpoklad, že určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 2013 byly v rámci monitoringu kalů ČOV odebrány vzorky ze 77 čistíren odpadních vod. Červeně jsou označeny ČOV, jejichž majitelé si nepřejí zveřejňování výsledků Obsahy rizikových prvků Statistické vyhodnocení obsahů rizikových prvků v kalech ČOV za rok 2013 je uvedeno v příloze 28 pro ČR a v příloze 29 pro jednotlivé kraje. Nejvyšší hodnoty mediánů obsahu arzénu (As) byly zjištěny ve vzorcích kalů z Karlovarského kraje, kadmia (Cd) ve vzorcích z Jihomoravského kraje, chromu (Cr), mědi (Cu) a olova (Pb) z Libereckého kraje, střední obsah niklu (Ni) byl zjištěn nejvyšší v kraji Vysočina a nejvyšší obsahy zinku (Zn) v Moravskoslezském kraji (příloha 30). Příloha 31 uvádí výčet všech ČOV, na kterých byl v roce 2013 zjištěn nadlimitní výskyt sledovaných RP. Přehled počtu vzorků kalu s nadlimitním obsahem rizikových prvků uvádí tabulka 18. Z této tabulky je patrné, že nejčastěji byl v roce 2013 překračován limit pro nikl (Ni) (5,1 % případů překročení), následovali arzén (As), kadmium (Cd) a chrom (Cr) (3,9 % případů překročení). Grafické znázornění vývoje aritmetických průměrů a mediánů obsahů RP v kalech ČOV za období sledování 1994 až 2013 je uvedeno v příloze 32. Při porovnání obsahů na počátku sledování (polovina 90-tých let) a v současnosti lze říci, že došlo k výraznému snížení obsahů rizikových prvků (kromě arzénu (As), mědi (Cu) a niklu (Ni)). U většiny prvků bylo možné pozorovat pokles hodnot mediánů obsahů téměř všech uvedených prvků až do roku 2009 a 2010; během posledních tří let se tento trend zastavil a projevuje se opětný nárůst obsahů zejména u arzénu (As), mědi (Cu), niklu (Ni), olova (Pb) a zinku (Zn). Střední hodnoty obsahů kadmia (Cd) a chromu (Cr) stagnují. 37

37 Tab. 18 Počty vzorků kalů překračující limitní hodnoty stanovené vyhláškou č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a počty ČOV s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku - rok 2013; jednotlivé kraje, ČR Počet ČOV Jihočeský Jihomoravský Karlovarský počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků 4 Královéhradecký počet nadlimitů Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Kraj As Cd Cr Cu Hg Mo Počet analyzovaných vzorků v ČR (celkem) počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků celkem 78 počet nadlimitů celkem Ni Pb Zn Celkem Z toho nadlimitní ČOV počet % V rámci České republiky nevyhovělo v roce 2013 limitním hodnotám RP stanoveným ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. 13 vzorků kalů z celkových 78 (16,7 %). Nejvyšší podíl ČOV produkujících kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2013 zjištěn v Libereckém kraji (67 %), následoval kraj Jihomoravský (50 %) a Jihočeský (43 %). Tyto kaly by tedy nebylo možné aplikovat na zemědělskou půdu. K limitním hodnotám pro RP navíc přistupují další kritéria (obsah organických polutantů, mikrobiální znečištění), takže lze očekávat, že pro přímé použití na zemědělskou půdu bude počet nevyhovujících vzorků kalů ještě vyšší. Jak ukazuje tabulka 19, v průběhu let dochází z pohledu překračování limitních obsahů rizikových prvků ke snižování počtu nevyhovujících vzorků kalů. V posledních šesti letech jsou limitní obsahy překračovány u méně než 20 % vzorkovaných ČOV. 38

38 Tab. 19 Rok Celkem ČOV Z toho nadlimitních Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v České republice za roky Počet % 46,2 43,7 35,4 32,7 29,0 41,6 21,5 21,7 25,5 15,3 20,0 14,8 16,7 Závěry V roce 2013 bylo na obsah rizikových prvků v rámci monitoringu kalů z ČOV odebráno a zanalyzováno 78 vzorků ze 77 ČOV. Z tohoto souboru nevyhovělo vyhlášce č. 382/2001 Sb. 13 vzorků, tedy 16,7 %. Nejčastěji byla limitní hodnota překračována v případě niklu (Ni) (5,1 % případů překročení). Dalšími prvky, nejčastěji se vyskytujícími v nadlimitních hodnotách, byly arzén (As), kadmium (Cd), chrom (Cr) (3,9 % případů překročení). Pokles hodnot mediánů bylo možné pozorovat téměř pro všechny prvky až do let 2009 a Poté byl klesající trend zastaven a projevuje se opětný nárůst obsahů zejména u arzénu (As), mědi (Cu), niklu (Ni), olova (Pb) a zinku (Zn). Při porovnání obsahů na počátku sledování (polovina 90-tých let) a v současnosti lze říci, že došlo k výraznému snížení obsahů rizikových prvků (kromě arzénu (As), mědi (Cu) a niklu (Ni)). Největší podíl ČOV produkujících čistírenské kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2013 zjištěn v Libereckém kraji. Počet čistíren odpadních vod, které produkují kaly s nevyhovujícím obsahem rizikových prvků a počet vzorků kalů s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku za roky v České republice má klesající tendenci Obsahy PCB Polychlorované bifenyly (PCB) jsou v kalech ČOV stanovovány od roku Ke stávajícím šesti kongenerům (28, 52, 101, 138, 153, 180) přibyl v roce 2002 sedmý (118). Celkem bylo v roce 2013 analyzováno 21 vzorků kalů. Podrobnou tabulku obsahů jednotlivých kongenerů PCB i sumy 6 kongenerů uvádí příloha 33. Grafické znázornění obsahů sumy 6 kongenerů PCB ve vzorcích z jednotlivých ČOV je uvedeno v příloze 34. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 20. Tab. 20 Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV rok odběru 2013, 21 vzorků, μg.kg -1 sušiny Kongenery PCB Suma kongenerů Aritmetický průměr 32,4 13,9 9,31 23,0 35,4 27,3 141 Medián 5,56 4,76 6,16 15,0 27,0 21,4 91,6 Minimum 1,21 1,07 2,64 7,59 13,9 9,96 39,4 Maximum ,5 49, , % percentil 1,90 2,39 4,20 10,4 16,0 14,9 53,1 90% percentil 21,2 28,2 13,5 36,3 53,0 55,7 206 Limitní hodnota pro sumu 6 kongenerů podle vyhl. č. 382/2001 Sb. 600 Počet překroční limitu v roce

39 Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 2013 v rozpětí od 39,4 do 667 μg.kg -1, aritmetický průměr je 141 μg.kg -1 a medián 91,6 μg.kg -1. Vývoj středních hodnot obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV je zobrazen v grafu 9, od roku 2007 jsou mediány relativně stabilní. Souhrnná statistika 610 vzorků kalů ČOV odebraných za období je uvedena v příloze 35. Z kongenerů se, za vyhodnocené období , na celkové sumě 6 kongenerů PCB nejvíce podílí kongener 153 (29 %), 138 a 180 (oba shodně 22 %) (graf 10). Ve vzorcích z roku 2013 má největší zastoupení kongener 153 (25 %), 28 (23 %) a 180 (19 %). Graf 9 Střední hodnoty obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV, μg.kg ¹ 250 medián průměr Graf 10 Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB na celkové sumě 6 kongenerů v kalech ČOV, a v roce 2013 PCB % PCB % PCB % PCB 52 6 % PCB % PCB % PCB % PCB % 2013 PCB % PCB % PCB % PCB % 1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich použití v zemědělství (0,6 mg.kg -1 ). V roce 2013 tuto hodnotu překročil 1 odebraný vzorek kalu z ČOV Šumperk. Většina kalů z této ČOV je však před aplikací na ZPF kompostována. ČOV, u nichž došlo k překročení limitní hodnoty v období jsou uvedeny v příloze 36. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichž proběhly odběry alespoň pětkrát v období jsou zobrazeny v příloze 37. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy sumy PCB nízké a ke zvýšení obsahů, popř. k překročení limitu došlo pouze jednorázově. 40

40 Závěry V roce 2013 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven v 21 vzorcích kalů. Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 2013 v rozpětí hodnot od 39,4 do 667 μg.kg -1, aritmetický průměr je 141 μg.kg -1 a medián 91,6 μg.kg -1. V sumě 6 kongenerů PCB měly v období největší zastoupení kongenery 153 (29 %), 138 a 180 (oba shodně 22 %). Střední hodnoty obsahů PCB od počátku sledování v roce 1998 klesly, od roku 2007 se udržují na relativně stálé hladině. Z odebraných vzorků kalů ČOV v roce 2013 překročil 1 vzorek limitní hodnotu obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb Obsahy PAH V roce 2013 byly PAH stanoveny v 21 vzorcích kalů. Přehled obsahů individuálních PAH a jejich sumy jsou uvedeny v příloze 38, základní statistické charakteristiky v tabulce 21. Grafické znázornění sumy 10 PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (podle návrhu směrnice k využití odpadních kalů ČOV v zemědělství) je uvedeno v příloze 40. Tab. 21 Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech 2013 (μg.kg -1 suš.) Ar. průměr Medián Minimum Maximum NAP , ANY 56,4 52, ANA 76,1 64,3 11,4 260 FLU ,4 538 PHE ANT ,8 678 FLT PYR BAA , CHR BBF BKF , BAP DBA 76,8 67,4 17,8 295 BPE IPY SUMA SUMA Suma 16 EPA PAH se pohybuje v rozmezí 1,90 37,7 mg.kg -1, medián souboru je 10,2 mg.kg -1, průměrná hodnota 10,0 mg.kg -1. Tabulka 22 a graf 11 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH od zahájení jejich sledování. 41

41 Střední hodnoty sumy 10 i 16 PAH mají v čase shodný průběh. Hodnoty mediánů vykazovaly od roku 2001 mírný pokles; tento trend byl však v posledních čtyřech letech zastaven. V roce 2013 je hodnota mediánu sumy 16 PAH nejvyšší od roku Tab. 22 Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období (μg.kg -1 ) Rok Σ 16 PAH Σ 10 PAH Ar. průměr Medián Ar. průměr Medián Celkový počet vzorků 479 Počet nadlimitních vzorků (suma 10 PAH) 225 Graf 11 Střední hodnoty obsahů sumy 10 PAH v kalech ČOV ( , μg.kg -1, ppb) 42

42 Nejvyšší podíl z celkové sumy 16 PAH má fluoranthen (17,9 %) a pyren (15,0 %). S výjimkou roku 2008 (a v případě uhlovodíku acenaphtene z roku 2010) je procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH stálé (příloha 39). Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich využití v zemědělství umožňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg -1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a indeno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene). Suma vybraných 10 PAH, významných z hlediska určení limitní hodnoty, ve všech 21 analyzovaných vzorcích kalů je graficky zobrazena v příloze 40 s vyznačenou limitní hodnotou. Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg -1 překročilo celkem 11 vzorků kalů. Seznam ČOV s nadlimitním obsahem PAH je uveden v příloze 41. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichž proběhly odběry alespoň pětkrát v období jsou zobrazeny v příloze 42. ČOV s nejvyššími obsahy PAH v posledních pěti letech jsou Ostrava, Liberec, Třinec. Závěry V roce 2013 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven v 21 vzorcích kalů. Suma 16 EPA PAH se pohybuje v rozmezí 1,90 37,7 mg.kg -1, medián souboru je 10,2 mg.kg -1, průměrná hodnota 10,0 mg.kg -1. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech v roce 2013 jsou fluoranthen (17,9 %) a pyren (15,0 %). Procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 EPA PAH je stálé s výjimkou roku 2008 a Limitní hodnotu stanovenou z návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo z 21 analyzovaných vzorků Obsahy AOX V roce 2013 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 21 vzorků kalů z ČOV. Přehled výsledků stanovení je uveden v příloze 43, grafické vyjádření v příloze 44. Základní statistické charakteristiky dlouhodobého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 23. Tab. 23 Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech (mg.kg -1 ) Aritmetický průměr Medián Minimum Maximum % percentil % percentil Celkový počet vzorků Počet nadlimitních v Průběh středních hodnot obsahů AOX v kalech je graficky zobrazen v grafu 12. Medián souboru vzorků z roku 2013 je 273 mg.kg -1, průměr 364 mg.kg -1. Z hlediska dlouhodobého vývoje je možné pozorovat stagnaci hodnot jak průměru tak i mediánu; výjimku tvoří rok 43

43 2013, který vykázal zatím nejvyšší hodnotu aritmetického průměru za celé sledované období. Medián z roku 2013 je za posledních 10 let také nejvyšší. To je způsobeno dosud nejvyšším stanoveným obsahem AOX v kalu (2050 mg.kg -1 ) z ČOV Dvůr Králové. Graf 12 Střední hodnoty AOX v kalech ČOV ( , mg.kg -1 ) Obsahy AOX byly v průběhu let minimálně pětkrát stanoveny v 38 ČOV. Výsledky z těchto ČOV jsou zobrazeny v příloze 45. Protože obsah AOX je využíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 500 mg.kg -1 suš. Tuto hodnotu překročily v roce 2013 tři vzorky. Závěry V roce 2013 bylo provedeno stanovení AOX v 21 vzorcích kalů. Medián souboru vzorků z roku 2013 je 273 mg.kg -1, průměr 364 mg.kg -1 Limitní hodnotu 500 mg.kg -1 překročily v roce 2013 tři vzorky. 44

44 Obsahy organochlorových pesticidů Obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látky skupiny DDT) se ve vzorcích kalů stanovují od roku V roce 2013 bylo stanovení provedeno v 21 vzorcích. Přehled výsledků je uveden v příloze 46, grafické vyjádření v přílohách 47, 48 a 49. Základní statistika souboru je uvedena v tabulce 24. Tab. 24 Základní statistika obsahů HCH, HCB a látek skupiny DDT v kalech ČOV ( , μg.kg -1 suš.) OCP rok průměr medián min. max. HCB HCH (αβγδ) DDE DDD DDT počet vzorků ,7 19,1 5,71 67, ,1 9,81 1,23 47, ,1 11,4 < 0,50 57, ,42 5,62 1,02 20, ,9 8,04 3, ,0 5,87 < 0, ,20 1,00 1,00 2, ,12 1,00 1,00 3, ,00 1,00 1,00 1, ,00 1,00 1,00 1, ,4 31,0 11,6 62, ,3 31,4 6,87 69, ,1 24,2 2,61 86, ,1 25,2 17,5 35, ,6 23,3 16,4 40, ,9 15,5 2,14 27, ,1 17,7 4,29 52, ,7 12,5 2,66 39, ,0 12,0 < 0, ,3 7,66 1, ,9 10,9 < 0,50 54, ,03 3,01 < 0,50 6, ,96 2,93 0,77 13, ,58 2,06 < 0,50 13, ,50 1,60 < 0,50 27, ,72 2,39 < 0,50 21, ,47 < 0,50 < 0,50 6, ,03 < 0,50 < 0,50 6,36 21 Obsahy HCH jsou ve všech vzorcích pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg -1 ). Obsahy HCB kolísají v rozsahu < 0, μg.kg -1 suš. Medián obsahů klesá, zatímco maximální stanovené hodnoty rostou. Hodnoty látek skupiny DDT kolísají v rozmezí 4,0-31,8 μg.kg -1 suš., medián 19,2 μg.kg -1 suš., průměr činí 20,0 μg.kg -1. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE (graf 13). Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny. 45

45 Graf 13 Poměrné zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT v kalech ČOV % DDT 34% DDD 15% DDD 5% DDT 58% DDE 80% DDE Závěry V roce 2013 bylo provedeno stanovení OCP v 21 vzorcích kalů. Obsahy HCH jsou ve všech vzorcích pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg -1 ). Obsahy HCB kolísají v rozsahu < 0, μg.kg -1 suš, medián 5,87 μg.kg -1. Suma látek DDT kolísá v rozmezí 4,0-31,8 μg.kg -1 suš., medián činí 19,2 μg.kg -1 suš. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) PBDE jsou látky ze skupiny bromovaných zpomalovačů/retardátorů hoření (brominated flame retardants, BFR). Tyto látky jsou součástí široké škály textilií, plastů, stavebních materiálů, elektroniky. Jejich chemická struktura je podobná chemické struktuře PCB, DDT a PBB (polybromovaných bifenylů), a proto i jejich chemické a environmentální vlastnosti jsou podobné jedná se o hydrofobní látky (vazba na tuky, bioakumulace), v prostředí perzistentní (odolné proti chemické i biologické degradaci), toxické pro živé organismy a schopné dálkového transportu. Prokázané nálezy PBDE v lidské tukové tkáni, mateřském mléce a krvi, a vlastnosti shodné s vlastnostmi POPs vedly v roce 2009 k zařazení PBDE do seznamu látek uvedených ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických polutantech. PBDE se velmi snadno sorbují na pevné částice (např. zeminu, sedimenty, prachové částice). Vdechování kontaminovaného prachu je společně s konzumací tučných ryb hlavním zdrojem PBDE pro lidský organismus. Jsou popisovány také případy transportu PBDE ze zeminy a čistírenských kalů do rostlin jako další možnost vstupu těchto látek do potravního řetězce. V roce 2010 ÚKZÚZ poprvé přistoupil ke stanovení těchto látek v kalech metodou GC- MS/MS. V témže roce byla metoda akreditována. ÚKZÚZ provádí stanovení 9 kongenerů PBDE: 28, 47, 66, 85, 99, 100,153, 154, 183. Od roku 2010 byl obsah 9 kongenerů PBDE stanoven vždy v 10 až 11 vzorcích kalů; ČOV se neopakují. V roce 2013 byly PBDE stanoveny v 11 vzorcích kalů. V příloze 52 je mapka zobrazující obsahy PBDE z jednotlivých odebíraných ČOV v rámci ČR. Obsahy jednotlivých kongenerů PBDE stanovených ve vzorcích kalů odebraných v roce 2013 jsou uvedeny v příloze 50, suma 9 stanovených kongenerů je graficky znázorněna v příloze 51. Základní statistiku obsahů sumy 9 kongenerů PBDE pro vzorky odebrané v roce 2013 a souhrnně pro všech dosud analyzovaných 42 vzorků shrnuje tabulka 25, 26. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů z celkové sumy PBDE je zobrazeno grafem

46 Střední hodnota sumy 9 kongenerů PBDE ve vzorcích z roku 2013 činí 29,7 g.kg -1, medián 28,7 g.kg -1. Nejvyšší obsah byl zjištěn ve vzorku z ČOV Teplice-Bystřany (54,1 g.kg -1 ), nejnižší ve vzorku z ČOV Česká Skalice (9,8 g.kg -1 ). Mediány sumy 9 kongenerů jsou v jednotlivých letech vyrovnané, maximální hodnoty kolísají až dvojnásobně. Největší podíl na celkové sumě 9 kongenerů PBDE mají kongenery 99 a 47 (dohromady 69 %). Tyto kongenery se také nejvíce vyskytují v živých organismech. Limitní hodnota není vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena. Tab. 25 Základní statistika obsahů PBDE v kalech ČOV (µg.kg -1 suš., 11 vzorků) BDE BDE BDE BDE BDE 28 BDE 47 BDE 66 BDE 85 BDE Průměr 0,49 8,61 0,45 0,48 11,8 2,65 1,37 1,10 2,74 Medián 0,40 8,00 0,40 0,40 10,1 2,30 1,30 1,10 2,50 Minimum 0,20 2,70 0,20 0,10 3,30 0,70 0,80 0,40 1,40 Maximum 0,90 15,4 0,90 1,10 23,7 5,30 2,30 2,00 4, perc. 0,22 3,06 0,2 0,12 3,68 0,78 0,82 0,44 1, perc. 0,9 15,3 0,86 1,1 23,7 5,24 2,28 1,98 4,46 Tab. 26 Základní statistika sumy 9 kongenerů PBDE v kalech ČOV ( , µg.kg -1 suš.) Průměr Medián Minim. Maxim. Počet vz ,2 30,7 1,7 93, ,4 33,8 15, ,8 32,2 17,0 99, ,7 28,7 9,8 54, ,4 29,5 1, Graf 14 Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PBDE na celkové sumě 9 kongenerů v kalech ČOV, a v roce 2013 Závěry V roce 2013 bylo provedeno stanovení PBDE v 11 vzorcích kalů. Průměrný obsah PBDE v kalech (201) činí 29,7 g.kg -1, medián 28,7 g.kg -1. Ve vzorcích z roku 2013 mají na sumě 9 kongenerů PBDE přibližně 2/3 podíl kongenery 99 (40 % z celkové sumy PBDE) a 47 (29 %). Tyto kongenery jsou dominantní také v celém souboru dosud analyzovaných vzorků. 47

47 Obsah vybraných perfluoroalkylových sloučenin (PFAS) v kalech Perfluoroalkylové sloučeniny (PFAS) patří mezi perzistentní halogenované kontaminanty. Je to velká skupina synteticky vyráběných látek vyznačujících se různě dlouhým uhlíkatým řetězcem (lineárním nebo rozvětveným), v němž jsou všechny atomy vodíku (H), které jsou vázány přímo na uhlík (C), nahrazeny atomy fluoru (F). Na alkylový řetězec jsou napojeny různé koncové/funkční skupiny ( SO 3-, COO -, OPO 3-, NH 4+, -OH, -SO3NH 2 ). Tyto látky mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti - jsou extrémně stabilní (nebyla prokázána žádná degradace hydrolýzou, fotolýzou nebo biodegradací, vyznačují se také tepelnou stabilitou). Jedná se o látky povrchově aktivní; ve své molekule obsahují jak hydrofilní (funkční skupinu), tak hydrofobní část (alkylový řetězec). Vykazují vysokou schopnost bioakumulace (ale na rozdíl od běžných perzistentních polutantů - POPs se neukládají v tukové tkáni, ale vážou se na proteinové složky tkání; ukládají se především v játrech). Mají potenciál k dálkovému transportu, jsou proto přítomny i v oblastech, kde nebyly nikdy vyráběny ani používány. Pro uvedené vlastnosti jsou PFAS využívány při povrchové úpravě tkanin, koberců, obalových materiálů na potraviny, u ochranných nátěrů - PFAS snižují povrchové napětí a tím chrání povrchy před nečistotami - mastnotou, špínou, ale i před samotným smáčením vodou. Uplatňují se při výrobě polovodičů, jsou používány jako aditiva do hasicích pěn určených k hašení hořlavých tekutin. Dále jsou známé aplikace ve fotografickém průmyslu, lékařství, hornictví. Jsou součástí průmyslových a domácích čistících prostředků, nátěrových hmot, hydraulických kapalin pro letecký průmysl, pesticidů. Pefluorooktanová kyselina (PFOA) se také používá jako pomocné činidlo při výrobě polytetrafluorethylenu známého spíše pod názvy Teflon, Gore-Tex nebo Scotchgard. I přes vysokou stabilitu perfluorovaných sloučenin dochází v životním prostředí k jejich (částečnému) rozkladu. PFAS s dlouhými řetězci, jak s lineárními, tak rozvětvenými podléhají degradaci na PFOA a perfluorooktansulfonát a jeho soli (PFOS), které se v současné době považují za výsledný produkt degradace PFAS, a které se již v životním prostředí dále nerozkládají. Výskyt PFAS v prostředí je pouze z antropogenních zdrojů, jelikož se přirozeně v prostředí nevyskytují (většina organických sloučenin fluoru biogenního původu obsahuje pouze jeden atom fluoru na molekulu sloučeniny). Úniky PFAS do prostředí se vyskytují v průběhu celé jejich životnosti. Uvolňují se při vlastní produkci, kompletaci do komerčních produktů, v průběhu distribuce, industriálního i domácího užívání i po jejich užití ze skládek a čistíren odpadních vod. Nejvýznamnější zdrojem úniku je přímá výroba a následná kontaminace lokálního prostředí. Během tohoto procesu mohou být těkavější látky uvolněny do atmosféry. Významnou cestou je také únik z čistíren odpadních vod a skládek, kde byly pozorovány zvýšené koncentrace oproti pozaďovým koncentracím. Primární úložiště PFAS v prostředí jsou voda, sedimenty a půda. Šíření PFAS v životním prostředí probíhá především prouděním v povrchové vodě a s oceánskými proudy, transportem ve vzduchu (těkavé PFAS), adsorpcí na částice (ve vodě, sedimentech a ve vzduchu) a přes živé organismy. Environmentální toxikologická data jsou známá především pro akvatické organismy jako ryby, bezobratlé, řasy a částečně také pro ptáky. Existuje dostatek informací o nebezpečnosti PFAS pro lidský organismus. PFOS jsou persistentní, bioakumulativní a toxické pro savce. Rychlost odstraňování z organismu je mezidruhově variabilní; poločas života 100 dní u krys, 200 dní u opic a roky u lidí. Toxické efekty jsou mezidruhově podobné. Opakovaná expozice 48

48 způsobuje hepatotoxicitu a smrt. PFOS a PFOA jsou distribuovány do krevního séra, ledvin a zejména jater a jsou nalézány v krvi běžné populace po celém světě. Uvedené skutečnost vedly v roce 2009 k zařazení PFOS na seznam zakázaných látek Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. 17. března 2010 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučení o monitorování přítomnosti PFAS v potravinách. ÚKZÚZ přistoupil v roce 2013 ke screeningovému stanovení obsahů vybraných PFAS v 21 vzorcích odpadních kalů ČOV. Celkem bylo ve vzorcích detekováno 6 látek: PFHxA perflurohexanová kyselina PFHpA perfluoroheptanová kyselina PFOA perfluorooktanová kyselina PFNA perfluorononanová kyselina PFDA perfluorodekanová kyselina PFOS perfluorooktansulfonan Detekované obsahy PFAS v jednotlivých vzorcích kalů jsou uvedeny v příloze 53 (tabulka obsahů) a příloze 54 (graf). Průměrné hodnoty obsahů a rozsah stanovených hodnot uvádí tabulka 27. Tab. 27 Základní statistické charakteristiky vybraných perfluoroalkylových sloučenin v 21 vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 2013 (g.kg -1 ) PFHxA PFHpA PFOA PFNA PFDA PFOS Medián 0,34 0,05 1,20 0,18 2,45 4,05 Průměr 0,71 0,32 2,23 0,46 5,13 7,89 Minimum < 0,1 < 0,1 0,49 < 0,1 0,42 0,74 Maximum 4,40 4,50 21,00 3,70 46,90 38,00 V pěti vzorcích z 21 byly detekovány všechny látky. Ve zbývajících 16 vzorcích se vždy alespoň jeden analyt nacházel pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,1 g.kg -1 ). Nejvyšší obsahy byly detekovány pro PFOS, následuje PFDA a PFOA (s přibližně čtvrtinovým obsahem vzhledem k PFOS). Obsah PFOS byl v 19 vzorcích z 21 vyšší než obsah PFOA - výjimku tvořily vzorky kalů z ČOV Dvůr Králové a Letohrad. Rozsah PFOS ve vzorcích kalů činil 0,74-38,0 ppb, maximální obsah byl detekován ve vzorku z ČOV Ústí nad Labem. Rozsah obsahů PFDA činil 0,42-46,9 ppb, přičemž nejvyšší hodnota pocházela ze vzorku z ČOV Dvůr Králové. Obsah PFOA ve vzorcích kalů kolísal v rozmezí 0,49-21,0 ppb, s maximem opět z ČOV Dvůr Králové. Při pohledu na rozmístění vzorků v rámci ČR (příloha 55-mapka) lze konstatovat, že nejvyšší obsahy PFAS byly zjištěny ve vzorku z ČOV Dvůr Králové, zvýšené obsahy PFAS byly dále nalezeny v Ústeckém a Plzeňském kraji. Ve vzorku ze Dvora Králové dominuje PFDA, ve vzorcích z Ústeckého kraje PFOS. Limitní hodnoty pro obsah PFAS v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny. 49

49 Závěry V roce 2013 bylo provedeno stanovení PFAS v 21 vzorcích kalů. V analyzovaných vzorcích dominuje PFOS, následuje PFDA a PFOA. Maximální obsah byl nalezen ve vzorku z ČOV Dvůr Králové, dále byly zvýšené obsahy nalezeny v Ústeckém a Plzeňském kraji. 50

50 Využití kalů Způsob jakým je většinou nakládáno s kaly z monitorovaných ČOV shrnuje tabulka 28. U vybraných způsobů nakládání s kaly je v tabulce 29 uveden medián (střední hodnota) obsahů rizikových prvků. Tab. 28 Nakládání s kaly ČOV Způsob zpracování kalů Následné využití kalu Počet monitorovaných ČOV Přímá aplikace na ZPF 16 Kompostování Neuvedeno Aplikace na ZPF 27 Rekultivace 14 Skládkování 2 Skládkování 7 Zajišťuje firma na zpracování odpadu 10 Terénní úpravy 1 Bioplynová stanice 1 Tab. 29 Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků ve čtyřech skupinách kalů ČOV rozdělených podle způsobu nakládání s kaly (2013) As Be Cd Co Cr Cu Ni Pb V Zn Hg Přímá aplikace na ZPF 8,32 0,59 1,13 8,64 59, ,0 46,6 31, ,462 Kompostování - aplikace na ZPF 8,00 0,57 1,81 7,74 55, ,9 59,3 24, ,939 Kompostování - rekultivace 14,8 1,39 2,58 9, , , ,915 Skládkování 17,7 1,71 2,44 10,7 47, ,3 54,6 33, ,900 Z tabulky vyplývá, že v kalech určených ke skládkování a k rekultivačním účelům lze očekávat vyšší obsahy rizikových prvků než v kalech, jež mají být aplikovány na zemědělskou půdu. Soubory byly podrobeny statistické analýze pomocí Kruskal-Wallisovy ANOVY a post hoc testů (p < 0,05). Statisticky významný rozdíl v obsazích prvků mezi skládkovanými a (na zemědělskou půdu) přímo aplikovanými kaly byl nalezen u arzénu (As) a berylia (Be). Statisticky významné rozdíly byly nalezeny také mezi obsahy kadmia (Cd) v kalech určených k rekultivačním účelům a k přímé aplikaci na ZPF a mezi obsahy vanadu (V) v kalech určených k rekultivačním účelům a v kompostovaných kalech k aplikaci na ZPF. Mezi rekultivačními kaly se nachází dva vzorky s velmi vysokými obsahy olova (Pb), proto se tato aplikace statisticky významně liší obsahem Pb od ostatních způsobů aplikace. Ve skupině kalů určených k přímé aplikaci na ZPF se vyskytl 1 vzorek, ve kterém byly překročeny mezní hodnoty koncentrací prvků v kalech stanovené vyhláškou č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro Cr a Ni. Kaly, které se kompostují, nemusí z hlediska obsahu rizikových prvků vyhovovat žádným legislativním limitům - v současné době jsou obsahy prvků v surovinách do kompostu upravovány pouze ČSN Průmyslové komposty, která není obecně závazná a má pouze doporučující charakter. Požadavkům uvedené normy na kvalitu suroviny (na obsah prvků v sušině) by vyhověl pouze 1 vzorek. (Nejproblémovější je obsah mědi a zinku.) 51

51 Graf 15 Box diagramy obsahu arzénu, berylia, kadmia a vanadu v kalech ČOV, odběry vzorků 2013 (mg.kg -1, aplikace kaly určené k přímé aplikaci na zemědělskou půdu, kompost_aplik kaly určené ke kompostování a následné aplikaci na ZPF, kompost_rekult - kaly určené ke kompostování a následně k rekultivacím, skladkováni - skládkované kaly) Arzén (As) Berylium (Be) 45 Krabicvý graf 6 Krabicový graf As Be aplikace kompost_aplik kompost_rekult skladkovani Využití Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy 0 aplikace kompost_aplik kompost_rekult skladkovani Využití Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy Kadmium (Cd) Vanad (V) 10 Krabicový graf 70 Krabicový graf Cd V aplikace kompost_aplik kompost_rekult skladkovani Využití Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy 10 0 aplikace kompost_aplik kompost_rekult skladkovani Využití Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy 52

52 1.4.7 Hodnocení rybničních sedimentů Sediment z vodního toku či vodní nádrže (rybníku) vzniká prostou sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění, a to jak rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubky vodoteče, dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál může mít povahu štěrkopísků a písků v proudných úsecích toků, nebo až jílovitohlinitých až jílovitých substrátů v rybnících. Jde o přirozený děj, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění až do 80%, může obsahovat různé látky a cizorodé předměty v závislosti na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí. Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí rybníků, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování rizikových prvků a látek v rybnících a tocích. V České republice vykazuje třetina rybníků nadměrné zatížení sedimenty. Sedimenty jsou ve velkých objemech do rybníků transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí a způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Důsledkem ukládání sedimentů je postupné omezování až znemožňování vodohospodářských, biologických a ekologických funkcí vodních nádrží a toků. Celkové množství sedimentů je ve vodních nádržích ČR odhadováno na 197 mil. m 3, v drobných vodních tocích a závlahových kanálech na 5 mil m 3 a v odvodňovacích kanálech 0,8 mil m 3. Tato množství značně zmenšují objem akumulace vody a snižují i míru ochrany krajiny proti povodním. Na vytěžené sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků již není třeba pohlížet jako na odpad, pokud kvalita vytěženého sedimentu bude vyhovovat požadavkům uvedeným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. Přímé použití sedimentů na zemědělském půdním fondu se řídí podle zvláštních právních předpisů zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ustanoveními vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Rozhodujícím ukazatelem pro možnost využití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty ve vztahu k vyhlášce č. 257/2009 Sb. Pro využití sedimentů k aplikaci na zemědělskou půdu je důležitá i "hnojivá" hodnota sedimentů, tzn. zrnitostní složení, podíl organické hmoty, ph a obsah živin. Zrnitostní složení sedimentů může být značně rozdílné, což vyplývá ze zákonitostí sedimentačních procesů. S variabilitou zrnitostního složení sedimentů do značné míry koreluje i jejich chemické složení. Látky organické i anorganické povahy jsou poutány především na povrchu nejjemnějších půdních částic splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy. Jako vhodný ukazatel pro hodnocení jejich přínosu k zúrodnění půd se jeví přístupný obsah živin, který je používán pro hodnocení úrodnosti v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd, proto ve vzorcích byla zjišťována reakce sedimentů (ph/cacl 2 ) a obsah základních živin P, K, Ca a Mg podle Mehlicha III. 53

53 Tab. 30 Sedimenty základní statistické parametry zrnitost, obsahy živin a ph ( ) zrnitost (% částic 0,01 mm) spalitel. látky (% sušiny) ph/ CaCl 2 přístupné živiny v mg.kg -1 (Mehlich III) P K Mg Ca Průměr 29,5 8,57 5,93 40, Medián 28,2 7,90 5,90 24, Min. 2,00 1,00 2,80 1,00 8,70 7,10 4,20 Max. 73,3 43,0 7, Poč. vz Tab. 31 Sedimenty základní statistické parametry obsahy rizikových prvků ( ) As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb V Zn mg.kg -1 sušiny (extrakce lučavkou královskou) Průměr 11,8 14,6 12,5 53,0 28,4 0,13 34,7 53,4 49,4 150 Medián 7,90 0,42 12,2 46,1 24,5 0,10 31,5 27,0 47,5 110 Min. 0,95 0,05 1,03 1,75 2,20 0,01 1,15 2,50 4,00 8,15 Max , , Poč. vz Limit , Tab. 32 Sedimenty základní statistické parametry obsahy AOX, PCB ( ), PAH, DDT, HCH, HCB ( ) a PBDE (2012) PCB * PAH ** DDT *** AOX HCH **** HCB PBDE ***** mg.kg -1 mg.kg -1 mg.kg -1 mg.kg -1 g.kg -1 g.kg -1 g.kg -1 Průměr 0,0137 6,04 0, ,1 1,0 1,34 0,49 Medián 0,0047 1,13 0, ,2 1,0 0,54 0,45 Min. 0,0018 0,15 0,0015 0,50 1,0 0,25 0,45 Max. 0, ,3 0, ,0 8,28 0,80 Poč. vz Limit 0,2 6 0, *suma 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) **polycyklické aromatické uhlovodíky (suma 12 PAH) *** suma DDT včetně metabolitů **** suma 4 izomerů HCH () ***** suma 9 kongenerů PBDE (28, 47, 66, 58, 99, 100, 153, 154, 183) Tab. 33 Sedimenty průměrné hodnoty sledovaných parametrů (ph, živiny) vodní tok, polní, návesní a lesní rybník ( ) zrnitost (% částic 0,01 mm) spalitel. látky (% sušiny) ph/ CaCl 2 přístupné živiny v mg.kg -1 (Mehlich III) P K Mg Ca Celkový průměr 29,5 8,57 5,93 40, Vodní tok 21,3 7,39 6,17 52, Polní rybník 30,7 8,06 5,96 39, Návesní rybník 28,2 9,34 6,01 43, Lesní rybník 36,2 9,84 5,23 29,

54 Tab. 34 Sedimenty průměrné hodnoty sledovaných parametrů (rizikové prvky) vodní tok, polní, návesní a lesní rybník ( ) As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb V Zn mg.kg -1 suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) Celkový průměr 11,8 14,6 12,5 53,0 28,4 0,13 34,7 53,4 49,4 150 Vodní tok 11,4 0,63 11,1 52,9 33,3 0,15 31,3 44,6 44,9 157 Polní rybník 12,3 26,0 12,0 50,3 25,4 0,11 32,9 34,9 48,1 127 Návesní rybník 11,9 0,66 14,3 60,4 34,9 0,16 40,9 97,7 56,5 205 Lesní rybník 9,12 0,54 10,8 45,9 22,9 0,15 27,1 27,1 44,6 109 Tab. 35 Sedimenty průměrné hodnoty sledovaných parametrů - obsahy AOX, PCB ( ), DDT, HCH, HCB ( ), PAH ( ) a PBDE ( ) - vodní tok, polní, návesní a lesní rybník PCB* PAH** DDT*** AOX HCH**** HCB PBDE***** mg.kg -1 mg.kg -1 mg.kg -1 mg.kg -1 g.kg -1 g.kg -1 g.kg -1 Celkový průměr 0,0137 6,04 0, ,58 1,0 1,34 0,49 Vodní tok 0, ,3 0, ,38 1,0 3,13 - Polní rybník 0,0154 2,06 0, ,43 1,0 0,50 0,45 Návesní rybník 0, ,3 0, ,51 1,0 2,46 0,56 Lesní rybník 0,0025 1,03 0, ,08 1,0 0,37 0,48 *suma 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) **polycyklické aromatické uhlovodíky (suma 12 PAH) *** suma DDT včetně metabolitů **** suma 4 izomerů HCH () ***** suma 9 kongenerů PBDE (28, 47, 66, 58, 99, 100, 153, 154, 183) Tab. 36 Celkem Vodní tok Polní rybník Návesní rybník Sedimenty počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty celkem, vodní tok, polní, návesní a lesní rybník ( ) vyhláška č. 257/2009 Sb. As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb V Zn PCB* PAH** DDT*** poč. vz počet nadlim % nadlim. 5,4 16,3 1,0 0,4 0,7 0,7 1,8 3,6 0,0 8, poč. vz počet nadlim % nadlim. 0 17, , poč. vz počet nadlim % nadlim. 5,8 15,0 0,5 0,4 0,4 0 1,2 3,2 0 6,4 0 13,3 0 poč. vz počet nadlim % nadlim. 6,8 19,7 2,6 0,8 1,5 2,2 3,7 6,1 0 14,2 0 62,5 33,3 poč. vz Lesní rybník počet nadlim % nadlim. 2,4 11, , *suma 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) **polycyklické aromatické uhlovodíky (suma 12 PAH) *** suma DDT včetně metabolitů 55

55 Od roku 1995 do konce roku 2013 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 455 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 252 rybníků polních a 138 rybníků návesních (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných živin a hlavně rizikových prvků a látek), dále je v souboru 43 rybníků lesních a 23 sedimentů z toků. Protože převaha rozborů byla v minulosti prováděna na základě objednávek projektantů, nebo přímo vlastníků jednotlivých nádrží, byl rozsah stanovení převážně podřizován jejich požadavkům, takže často byly prováděny pouze rozbory na obsah rizikových prvků (zhruba v polovině případů nebyla zjišťována hnojivá hodnota sedimentů). Přesný počet jednotlivých stanovení je vždy uveden ve statistickém zhodnocení každé sledované hodnoty (tab. 30, 31 a 32). Obsahy rizikových prvků a základní charakteristiky jednotlivých typů rybníků Sedimenty lesních rybníků (tab. 33, a 34) jsou zrnitostně těžší, s velkým podílem jemných částic zejména organického původu, mají vyšší průměrné obsahy spalitelných látek a jejich ph patří k nejnižším stejně tak i obsahy přístupných živin (P, K, Mg, Ca). Z rizikových prvků v porovnání s celkovými průměry dominuje Hg, ostatní rizikové prvky vykazují nižší hodnoty. Polní a návesní rybníky jsou převážně střední zrnitosti, s ph v oblasti převážně kyselé a neutrální, návesní rybníky mají obecně vyšší průměrné obsahy spalitelných látek, polní rybníky se pohybují kolem celkového průměru. Průměrné obsahy přístupných živin u těchto kategorií rybníku jsou vysoké, nejvyšších průměrných obsahů pak dosahují P a Ca u návesních rybníků. Sedimenty návesních rybníků mají převážně vyšší průměrné obsahy všech rizikových prvků než ostatní kategorie rybníků, nejmarkantnější je to zejména u Pb a Zn, naopak obsahy Cd jsou hluboce pod celkovým průměrem. Sedimenty polních rybníků vykazují v průměru nejvyšší obsahy As a Cd, ale i ostatní prvky dosahují hodnot blížících se celkovému průměru. Sedimenty vodních toků jsou převážně hrubší zrnitosti s nízkým průměrným obsahem spalitelných látek a nižšími průměrnými obsahy přístupných živin kromě P, jehož hodnoty jsou nadprůměrné. Z rizikových prvků jsou významněji zastoupeny As, Cu a Zn. Obsahy rizikových látek (PCB, PAH, DDT, AOX, HCH, HCB, PBDE) V letech byly ve 33 vzorcích sedimentů stanoveny obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látek skupiny DDT) a PCB a v letech ve 28 vzorcích sedimentů stanoveny obsahy 12 PAH. Konkrétní hodnoty a grafy jednotlivých parametrů jsou uvedeny v příloze 59. Sedimenty lesních rybníků (tab. 35) mají průměrné obsahy PCB, PAH a HCB v porovnání s celkovými průměry velmi nízké, naopak průměrné obsahy DDT a AOX vykazují hodnoty blížící se (DDT) nebo překračující (AOX) celkový průměr. Hodnoty PBDE jsou podobné celkovému průměru. Polní rybníky mají průměrné obsahy PCB vyšší v porovnání s celkovým průměrem, průměrné obsahy PAH a DDT dosahují třetinových hodnot z celkových průměrů. U návesních rybníků je tomu naopak. Průměrné obsahy PAH a DDT jsou vyšší než celkové průměry, ale průměrné obsahy PCB nedosahují celkového průměru, i když se k němu velmi blíží. Průměrné hodnoty AOX se u polních i návesních rybníků pohybují kolem celkového 56

56 průměru. Průměrné hodnoty HCB jsou u polních rybníků nižší, než je celkový průměr, naopak u návesních jsou vyšší. To samé platí i pro průměrné obsahy PBDE. Sedimenty vodních toků mají průměrné obsahy PCB vyšší a obsahy PAH až výrazně vyšší, než je celkový průměr. Také průměrné hodnoty AOX a HCB jsou v porovnání s celkovým průměrem vyšší. Naopak hodnoty DDT se pohybují těsně pod celkovým průměrem. Hodnoty HCH pro všechny typy sledovaných sedimentů jsou vždy pod mezí stanovitelnosti. V letech bylo 18 vzorků sedimentů testováno na PBDE (BDE 28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154, 183). Průměrné obsahy PBDE byly 0,49 g.kg -1, medián 0,45 g.kg -1. Jednotlivé obsahy se pohybovaly v rozmezí 0,45 až 0,8 g.kg -1. Vzájemný poměr metabolitů skupiny DDT, 12 sledovaných PAH a 9 PBDE v sedimentech ukazují grafy 16, 17 a 18. Z metabolitů DDT převažuje DDE 46 %, následuje DDD 34 % a poslední je DDT 20 %. U PAH je nejvíce ve vzorcích sedimentů zastoupen fluoranthen (FLT 20 %), následuje pyren (PYR 16 %) a chrysen (CHR 10 %). Ze sledovaných PBDE je nejčastěji zastoupen BDE %, zastoupení ostatních BDE se pohybuje od 10 % do 12 %. Celkové mediány sledovaných parametrů a mediány pro jednotlivé kategorie sedimentů jsou graficky uvedeny v přílohách V tabulce 36 jsou uvedeny počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty uvedené ve vyhlášce 257/2009 Sb. Nejčastěji překročeným rizikovým prvkem je Cd 16,3 % následuje Zn 8,2 % a As 5,4 %. Nejméně nadlimitních rizikových prvků je u vodních toků, u kterých je problém jen s Cd a Zn. Následují rybníky lesní, polní a návesní tak, jak roste počet nadlimitních vzorků. Mezi posledními dvěma jmenovanými je však rozdíl v počtu překročených limitů velmi malý. U všech typů rybníků tak jako u toků je problematickým rizikovým prvkem Cd, po kterém následuje Zn. Obsahy PCB nebyly překročeny v žádném vzorku, obsahy PAH překročilo 8 vzorků z toho nejvíce u návesních rybníků a to 5 vzorků, limit pro DDT překročily 3 vzorky - všechny jsou z kategorie návesní rybník. Odběry vzorků byly v roce 2013 prováděny pouze pracovníky ÚKZÚZ ze sedimentárních částí rybníků nebo ze složišť vytěžených sedimentů jak rybničních tak i říčních. V minulých letech byly některé vzorky dodány přímo zákazníkem. V současné době jsou již vzorky odebírány podle metodického pokynu Sledování rybničních a říčních sedimentů v platném znění. 57

57 Graf 16 Poměrné zastoupení metabolitů DDT v sedimentech Metabolity DDT v sedimentech 34% 46% DDE DDT 20% DDD Graf 17 Graf 18 Poměrné zastoupení 12 PAH v sedimentech 12 PAH v sedimentech 6% 1% 7% 7% 3% 9% 5% 20% 8% 10% 16% 8% Poměrné zastoupení 9 PBDE v sedimentech 9 PBDE v sedimentech NAP PHE ANT FLT PYR BAA CHR BBF BKF BAP BPE IPY S_BDE028 10% 12% 10% 12% S_BDE047 S_BDE066 10% 10% 16% 10% 10% S_BDE085 S_BDE099 S_BDE100 S_BDE153 S_BDE154 S_BDE183 58

58 Závěry Z uvedených výsledků vyplývá značná variabilita sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech. Zrnitostně zkoušené sedimenty zahrnují prakticky všechny kategorie podle Novákovy klasifikační stupnice pro půdy, přičemž více jak polovinu tvoří sedimenty středně těžké ; do určité míry je zrnitost odrazem charakteru půd v povodí jednotlivých rybníků. Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty v sedimentech, která je základem pro tvorbu humusu. Její množství ovšem rovněž silně kolísá, medián obsahu organické hmoty se pohybuje kolem 7,9 % sušiny. Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální, kyselá reakce byla zjištěna u 63,1 % sedimentů, neutrální u 20,9 % a zásaditá u 16,0 %. Předpokládá se však, že po vytěžení a provzdušnění dojde k poklesu ph a následnému okyselení sedimentů. Obsah přístupných živin podle kritérií pro hodnocení orných půd se v procesu sedimentace mění oproti obsahům v půdách v povodí; prokazují se především nižší obsahy fosforu oproti obsahům zjišťovaným v průměru orných půd, obsahy draslíku jsou podobné obsahům v půdách, naopak obsah hořčíku je téměř dvojnásobný. Obsah rizikových prvků hodnocených podle vyhlášky č. 257/2009 Sb. v letech (extrakt lučavkou královskou) ukazuje na nejčastější kontaminaci kadmiem (Cd) - 73 vzorků (16,3 %), zinkem (Zn) - 37 vzorků (8,2 %) a arsenem - 24 vzorků (5,4 %). Počet vzorků s nadlimitními hodnotami je nejvyšší u návesních rybníků. Vzorky testované na PCB nepřekročily v žádném případě limitní hodnotu danou vyhláškou. Limitní hodnota pro obsah DDT v sedimentu byla překročena u tří vzorků sedimentů z návesních rybníků. Limitní hodnota pro PAH byla překročena u 8 vzorků z toho jednou u toku, dvakrát u polního rybníku a pětkrát u návesního rybníku. Rozsah obsahů PBDE se pohybovaly v rozmezí 0,45 až 0,8 g.kg -1, vyšších hodnot dosahovaly u návesních rybníků. Limitní hodnota pro tuto látku není vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanovena. Rozsah obsahů HCB kolísá v rozmezí 0,25 8,28 g.kg -1. Limitní hodnota pro tuto látku není vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanovena. 59

59 1.5 SEZNAM PŘÍLOH Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Obsahy PCB v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2013 (g.kg -1 suš.); zvýrazněny jsou nadlimitní hodnoty Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Srovnání mediánů obsahů PCB (suma 7 kogenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; (µg.kg -1 suš.) Průběh obsahů sumy 7 kongenerů PCB (1998 a 1999 suma 6 kong.) na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období ( ) překročena limitní hodnota 10 µg.kg -1 suš. Procentuální zastoupení 7 kongenerů PCB na plochách BMP a CHÚ v letech ; ornice (svrchní horizont) Obsahy PAH v půdě Příloha 6 Příloha 7 Obsahy jednotlivých PAH a sumy PAH v ornici (svrchním horizontu) na monitorovacích plochách BMP a v půdách CHÚ v roce 2013 µg.kg -1 suš.) Suma 16 EPA PAH v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Příloha 8 Základní statistické charakteristiky individuálních PAH (kromě ANY - Acenaphtylene) na plochách s ornou půdou, srovnání let (ornice, µg.kg -1 suš.) Příloha 9 Příloha 10 Mediány obsahů sumy 16 EPA PAH v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, (µg.kg -1 suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH Průběh obsahů sumy 7 PAH na plochách BMP, na kterých byl ve sledovaném období ( ) překročen limit 1000 µg.kg -1 suš. Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů v půdě Příloha 11 Obsahy organochlorových pesticidů v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Příloha 12 Obsah HCB v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Příloha 13 Obsah sumy DDT (o,p - + p,p -) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Příloha 14 Obsah sumy DDE (o,p - + p,p -) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Příloha 15 Obsah sumy DDD (o,p - + p,p -) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) 60

60 Příloha 16 Mediány obsahů OCP v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, (µg.kg -1 suš.) Příloha 17 Vzájemný poměr DDT (o,p - + p,p -) a jeho metabolitů DDE (o,p - + p,p -) a DDD (o,p - + p,p -) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (ornice, svrchní horizont) Příloha 18 Příloha 19 Příloha 20 Příloha 21 Příloha 22 Příloha 23 Průběh obsahů HCB na pozorovacích plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období překročena limitní hodnota 10 µg.kg -1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.) Průběh obsahů sumy o,p - a p,p - DDT na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období překročena limitní hodnota 10 µg.kg -1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.) Průběh obsahů sumy o,p - a p,p - DDE na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období překročena limitní hodnota 10 µg.kg -1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb. Průběh obsahů sumy o,p - a p,p - DDD na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období překročena limitní hodnota 10 μg.kg -1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.) Deskriptivní statistika obsahů organických polutantů v půdních vzorcích BMP ( ; µg.kg -1 suš.) Obsahy jednotlivých kongenerů PBDE v ornici (svrchním. horizontu) na pozorovacích plochách BMP v roce 2013 (µg.kg -1 ) Monitoring rostlinné produkce Příloha 24 Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2013 (mg.kg 1 suš.) Příloha 25 Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry (mg.kg 1 suš.) Příloha 26 Příloha 27 Počty vzorků rostlin odebraných v roce 2013 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený nařízením komise (ES) č. 1881/2006 část A; a nařízením komise (EU) č. 574/2011. část B Obsahy POPs v rostlinách (µg.kg -1 suš., ppb) Monitoring kalů ČOV Obsahy rizikových prvků v kalech Příloha 28 Deskriptivní statistika obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce Česká republika (mg.kg 1 suš.) Příloha 29 Příloha 30 Příloha 31 Deskriptivní statistika obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce jednotlivé kraje (mg.kg 1 suš.)) Obsah prvků (průměr, medián) ve vzorcích kalů z ČOV v jednotlivých krajích ČR, 2013 (mg.kg 1 suš.) Přehled ČOV podle jednotlivých krajů, ve kterých byl v roce 2013 zjištěn nadlimitní obsah rizikových prvků podle vyhlášky 382/2001 Sb. v platném 61

61 znění Příloha 32 Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování Obsahy PCB v kalech Příloha 33 Obsahy PCB v kalech ČOV odběry z roku 2013 (µg.kg -1 suš.), vybrané kongenery a suma 6 kongenerů podle vyhl. č. 382/2001 Sb. Příloha 34 Obsahy PCB (suma 6 kogenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 2013 (µg. kg -1 suš.). Limitní hodnota pro použití kalů na zemědělskou půdu je dle vyhlášky č. 382/2001 Sb. 600 µg.kg -1 suš. Příloha 35 Základní statistické charakteristiky obsahů PCB v kalech ČOV za období (µg.kg -1 suš.; 610 vzorků) Příloha 36 Příloha 37 ČOV, u kterých vzorky kalů nevyhověly limitní hodnotě 600 µg.kg -1 suš. pro sumu 6 kongenerů ČOV podle vyhl. č. 382/2001 Sb. ( ) Obsahy PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let (µg.kg -1 suš.) Obsahy PAH v kalech Příloha 38 Příloha 39 Příloha 40 Příloha 41 Příloha 42 Obsahy PAH v kalech ČOV - výsledky za rok 2013 (µg.kg -1 suš.). Uvedena je také Σ 10 PAH, pro kterou je stanovena limitní hodnota v evropském návrhu směrnice k využití kalů ČOV na zemědělské půdě Poměrné zastoupení jednotlivých uhlovodíků v celkové sumě 16 PAH za období Kaly ČOV suma 10 individuálních PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (6 mg.kg -1 ) dle návrhu směrnice EU k využití odpadních kalů ČOV v zemědělství (mg.kg -1, ppm; rok 2013) ČOV, které v roce přesáhly limitní hodnotu pro Σ 10 PAH uvedenou v návrhu směrnice EU o využití kalů na zemědělské půdě Obsah Σ 10 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let (µg.kg -1 suš., ppb) Obsahy AOX v kalech Příloha 43 Příloha 44 Příloha 45 Obsahy AOX v kalech ČOV v roce 2013, mg.kg -1 ; 21 vzorků Obsahy AOX v kalech ČOV rok Silnou čarou je vyznačena limitní hodnota dle vyhl. č. 382/2001 Sb. (500 mg.kg -1 ) Srovnání obsahů AOX ve vzorcích z ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let (mg.kg -1, 38 ČOV) Obsahy organochlorových pesticidů v kalech Příloha 46 Obsahy organochlorových pesticidů v kalech ČOV v roce 2013 µg.kg -1 suš.) Příloha 47 Celková suma o,p - a p,p - izomerů DDE, DDD a DDT (µg.kg -1 suš., 2013) 62

62 Příloha 48 Příloha 49 Obsahy DDT, DDE a DDD v kalech ČOV v roce 2013 (µg.kg -1 suš.; sumy o,p - a p,p - izomerů) Obsah HCB v kalech ČOV v roce 2013 (µg.kg -1 suš.) Obsahy PBDE a PFAS v kalech Příloha 50 Obsahy PBDE v kalech ČOV (µg.kg -1 suš., všechny stanovené kongenery a suma kongenerů) Příloha 51 Příloha 52 Příloha 53 Příloha 54 Příloha 55 Obsahy PBDE (suma 9 kongenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v období (µg.kg -1 suš.) Obsah PBDE ve vzorcích kalů a lokalizace příslušných ČOV v rámci ČR (µg.kg -1 suš., ) Obsahy jednotlivých PFAS v kalech ČOV - odběry z roku 2013 (µg.kg -1 suš.) Obsahy vybraných PFAS v kalech ČOV - odběry z roku 2013 (µg.kg -1 suš.) Obsahy PFAS ve vzorcích kalů a lokalizace příslušných ČOV v rámci ČR Monitoring rybničních a říčních sedimentů Příloha 56 Mediány fyzikálních charakteristik a obsahů přístupných živin v sedimentech (mg.kg -1 suš.) Příloha 57 Příloha 58 Mediány obsahů rizikových prvků v sedimentech (extrakce lučavkou královskou; mg.kg -1 suš.) Mediány obsahů rizikových látek v sedimentech (mg.kg -1 suš.) Příloha 59 Obsahy organochlorových pesticidů, PAH a PBDE v sedimentech a příslušné grafy 63

63 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Sledování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečisťujících doplňkových látek v krmných produktech V roce 2013 prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sledování cizorodých zakázaných a nežádoucích látek a produktů v krmivech na základě zjištění v předchozích letech, doporučení Komise k monitoringu a podle dalších právních předpisů. Vzorky odebírali pracovníci odboru zemědělské inspekce a analyzovány byly v akreditovaných laboratořích ústavu nebo smluvních laboratořích. Sledování bylo rozděleno do čtyř hlavních částí: Sledování výskytu zakázaných látek a produktů v krmivech Sledování výskytu nežádoucích látek a produktů v krmivech Sledování správného používání doplňkových látek v krmivech Sledování dalších problematik týkajících se bezpečnosti krmiv 2.1 Sledování zakázaných látek Cílená kontrola přítomnosti zpracovaných živočišných bílkovin v krmivech Kontrola je zaměřená na možnou kontaminaci krmiv zpracovanými živočišnými bílkovinami (PAP). V roce 2013 bylo takto prověřeno 187 vzorků převážně doplňkových krmných směsí. Přítomnost nepovolených zpracovaných živočišných bílkovin nebyla v žádném vzorku zjištěna. DOPLŇKOVÉ SMĚSI dojnice telata výkrm skotu 10 chov skotu 6 ostatní... KOMPLETNÍ výkrm prasat SMĚSI nosnice přežvýkavci... KRMNÉ živočišný tuk SUROVINY jehněčí moučka rybí moučka 3 sójový extrahovaný šrot 19 64

64 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Počet odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci cílené kontroly PAP v letech odebrané vzorky nevyhovující vzorky Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských živočichů Cílem kontroly je zachytit přítomnost tkání suchozemských živočichů v rybí moučce, zvláště v souvislosti s povolením používat rybí moučku do mléčných krmných směsí pro přežvýkavce. Mikroskopicky a akreditovanou metodou RT PCR bylo prověřeno 37 vzorků rybí moučky. V jednom analyzovaném vzorku rybí moučky, odebraném na základě podnětu RASFF, byla zjištěna přítomnost tkání suchozemských živočichů. ÚKZÚZ zakázal použít nevyhovující krmnou surovinu do krmiv určených pro hospodářská zvířata. 2.2 Sledování nežádoucích látek Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) V rámci kontroly bylo analyzováno 19 vzorků krmiv a krmných surovin, žádný vzorek nebyl vyhodnocen jako nevyhovující. PCB byly sledovány zároveň s dioxiny, aby bylo možné posoudit expozici zvířete všem těmto toxinům. Naměřené hodnoty byly velmi nízké, obvykle pod mezí detekce 0,5 µg. Pro PCB dosud nebyly stanoveny prahové hodnoty. 65

65 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Zastoupení vzorků v rámci cílené kontroly vybraných perzistentních org. polutantů (POP) Rybí moučka Mastné kyseliny Minerální látky Masokostní moučka Živočišný tuk Doplňkové látky Kompletní KS pro drůbež Doplňková KS pro dojnice Minerální KS pro skot Premix Počet odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci cílené kontroly POP v letech odebrané vzorky nevyhovující vzorky Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu V rámci cílené kontroly bylo analyzováno celkem 41 vzorků, zejména rybí moučka, sušená krmiva a doplňkové látky. Stanovené limity se pohybují od 0,75 do 6 ng WHO-TEQ/kg podle druhu krmiva pro dioxiny a od 1,25 do 24 ng WHO-TEQ/kg podle druhu krmiva pro sumu dioxinů a PCB. Dva analyzované vzorky původem ze třetí země (Rusko) nevyhověly stanoveným limitům. Jednalo se o krmnou surovinu humát draselný a doplňkovou krmnou směs pro hospodářská zvířata s podílem této suroviny. V obou případech ÚKZÚZ uložil zákaz zkrmování, vyrobené partie byly vráceny do země původu a informace o případu byla vložena do systému RASFF. 66

66 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Suma PCDD a PCDF v krmivech (v červených polích hodnoty nevyhovujících vzorků) (ng WHO-TEQ/kg) 8,00 Dioxiny (suma PCDD a PCDF) 7,00 6,00 7,55 5,00 4,00 3,00 2,00 1,55 1,00 0,00 Obsah PCB s dioxinovým efektem v krmivech (ng WHO-TEQ/kg) 2,00 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00 PCB s dioxinovým efektem Obsah dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech (červeně označen nevyhovující vzorek) (ng WHO-TEQ/kg) 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Dioxiny a PCB s dioxinovým efektem 7,65 67

67 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah PCB bez dioxinového efektu v krmivech suma PCB 28, 52, 101, 138, 153, 180 (µg /kg) 12,00 PCB bez diox.efektu-suma PCB 28,52,101,138,153,180 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Počet odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci cílené kontroly obsahu dioxinů odebrané vzorky nevyhovující vzorky Monitoring mykotoxinů V rámci této kontroly se zjišťuje přítomnost aflatoxinů B1, B2, G1 a G2, zearalenonu, ochratoxinu A, fumonisinů B1 a B2, deoxynivalenolu, T2 a HT2 toxinu. Bylo odebráno 54 vzorků krmiv a krmných surovin. Většina zjištěných hodnot, včetně všech provedených analýz aflatoxinů, byla na nejnižší úrovni detekce analytu. Źádný výsledek stanovení mykotoxinů v krmivech nepřekročil maximální povolený limit ani doporučené směrné hodnoty. 68

68 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Zjištěné obsahy mykotoxinů nad detekčním limitem přístrojů, výsledky do úrovně 50 µg.kg Zearalenon Fumonisin B1 Fumonisin B2 Ochratoxin A T2-toxin HT2-toxin Zjištěné obsahy mykotoxinů nad detekčním limitem přístrojů, hodnoty vyšší než 50 µg.kg Zearalenon Fumonisin B1 Fumonisin B2 Ochratoxin A Deoxynivalenol T2-toxin T2+HT2-toxin Cílená kontrola přítomnosti těžkých kovů v krmivech Inspektoři odebrali 105 vzorků krmných surovin a krmných směsí pro zjištění nežádoucího obsahu těžkých kovů. Byl sledován obsah olova, kadmia, arsenu a rtuti. U žádného vzorku nebylo zjištěno překročení stanoveného limitu obsahu sledovaných těžkých kovů. 69

69 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Zastoupení odebraných krmiv v rámci cílené kontroly obsahu těžkých kovů Zrna obilovin Olejnatá semena Rybí moučka Minerální látky Pivovarské kvasnice 6 Ostatní suroviny Doplňkové látky 2 Premixy Kompletní KS Doplňkové KS Minerální KS Obsah olova, kadmia, arsenu v odebraných krmných surovinách (hodnoty vyšší než 1 mg. kg -1 ) (mg/kg) Olovo (Pb), Kadmium (Cd), Arsen (As) Olovo (Pb) Kadmium (Cd) Arsen (As) 70

70 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah olova v odebraných krmných surovinách (hodnoty nižší než 1 mg. kg -1 ) (mg/kg) 1,00 Olovo (Pb) 0,80 0,60 0,40 0,20 Obsah kadmia v odebraných krmných surovinách (hodnoty nižší než 1 mg. kg -1 ) (mg/kg) 1,00 Kadmium (Cd) 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Obsah arsenu v odebraných krmných surovinách (hodnoty nižší než 1 mg. kg -1 ) (mg/kg) 1,00 Arsen (As) 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 71

71 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah rtuti v odebraných krmných surovinách (mg/kg) 0,10 Rtuť (Hg) 0,08 0,06 0,04 0,02 0, Cílená kontrola přítomnosti dalších nežádoucích látek v krmivech Tato cílená kontrola zjišťuje obsah dusitanů, fluoridů, vinylthiooxazolidonu a theobrominu ve vybraných vzorcích krmiv. Dusitany V rámci cílené kontroly bylo odebráno 10 vzorků krmiv pro stanovení obsahu dusitanů. Sleduje se, zda nebylo použito konzervování krmiv dusitany. Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující. Limit pro dusitany je 15 mg/kg pro krmné směsi nebo 30 mg/kg rybí moučky. Obsah dusitanu sodného v odebraných vzorcích krmiv (mg/kg) Dusitan sodný 7,560 KKS pro krůty KKS pro kuřata KKS pro prasata KKS pro selata Kukuřice Rybí moučka 4 3,995 3, ,600 2,600 2,600 2,600 2,600 2,600 2,

72 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Fluoridy Bylo odebráno 10 vzorků krmných surovin nebo krmných směsí pro různé druhy hospodářských zvířat za účelem stanovení obsahu fluoridů. Všechny analyzované vzorky vyhověly maximálním povoleným limitům obsahu fluoridů. Obsah fluoridů v odebraných vzorcích krmiv (mg/kg) Fluoridy Monokalcium fosfát KKS pro výkrm prasat MK pro prasata 1368 MK pro skot Oxid hořečnatý 1000 Rybí moučka ,75 18,80 184,0 441,0 200,5 284,0 138,0 50,40 Vinylthiooxazolidon Vinylthiooxazolidon se vyskytuje v krmivech s obsahem řepky. V 14 vzorcích kompletních směsí pro drůbež bylo naměřeno nejvyšší množství 154 mg/kg, limit je 1000 mg/kg, resp. 500 mg/kg v krmivech pro nosnice. Obsah vinylthiooxazolidonu v odebraných vzorcích krmiv (mg/kg) Vinylthiooxazolidon KKS pro dokrm kuřat KKS pro kachny KKS pro kuřata a kuřice 154,0 KKS pro nosnice KKS pro výkrm kuřat 124,0 128,0 124,0 111,0 104,0 124,0 113,0 90,00 80,00 98,00 71,00 94,00 64,

73 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Theobromin Sleduje se v krmivech s obsahem kakaových slupek, kakaa, čokolády a dalších výrobků z cukrovinek. Bylo odebráno 15 vzorků kompletních a doplňkových krmných směsí. Žádný vzorek krmné směsi nepřekročil maximální povolený limit theobrominu. Obsah theobrominu v odebraných vzorcích krmných směsí (mg/kg) Theobromin DKS pro telata KKS pro prasata KKS pro selata ,8 162, ,8 149,8 125,6 101,3 126,1 110,7 146,8 105,9 0 69,3 48,2 34,3 84,2 59,0 2.3 Sledování správného používání doplňkových látek Cílená kontrola používání kokcidiostatik Cílená kontrola ověřuje, zda se doplňkové látky nevyskytují v krmivech pro druhy či kategorie zvířat, pro které nejsou povoleny nebo zda jejich obsah nepřekračuje povolený limit. V rámci kontroly dodržování maximálních povolených limitů nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatik bylo odebráno celkem 172 vzorků kompletních, doplňkových a minerálních krmných směsí a premixů. Bylo zjištěno 5 případů kontaminace krmiv kokcidiostatiky (2x robenidin, 1x diclazuril, monensin a salinomycin). V rámci cílené kontroly byly rovněž sledovány reziduální stopy kokcidiostatik v krmivu, které bylo zpracováno míchacím zařízením výrobce bezprostředně po použití kokcidiostatik. Bylo odebráno 33 vzorků z první míchačky následně vyráběných krmiv, 2 vzorky byly nevyhovující pro překročení maximálního limitu nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatik. 74

74 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Křížová kontaminace krmiv kokcidiostatiky do 1 mg. kg -1 (červeně označen nevyhovující vzorky) ( mg/kg ) 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 0,171 Lasalocid Monensin Narasin Nikarbazin Robenidin Salinomycin Diclazuril Křížová kontaminace krmiv kokcidiostatiky nad 1 mg. kg -1 (červeně označeny nevyhovující vzorky) ( mg/kg ) 10,0 Monensin 9,0 7,925 8,0 Narasin 7,0 6,0 Robenidin 5,0 4,0 3,048 Nikarbazin 3,0 2,039 1,636 2,0 Salinomycin 1,0 Počty odebraných a nevyhovujících vzorků nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatik odebrané vzorky nevyhovující vzorky 75

75 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Odebrané vzorky krmiv v rámci kontroly nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatiky DOPLŇKOVÉ KRMNÉ SMĚSI Výkrm skotu Chov prasat Výkrm prasat KOMPLETNÍ KRMNÉ SMĚSI Chov prasat Předvýkrm prasat Výkrm prasat Dokrm prasat Plemenné nosnice Užitkové nosnice Odchov kuřat Výkrm kuřat Dokrm kuřat Krůty Kachny Výkrm králíků Dokrm králílů MINERÁLNÍ KRMNÉ SMĚSI PREMIXY Koně Selata Dojnice Telata Ostatní Selata Ostatní Skot Prasata Drůbež Ostatní Drůbež Prasata Skot Králíci Vyhovující Nevyhovující 76

76 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Kontaminace 1. míchačky následné výroby kokcidiostatiky (červeně ozn. nevyhovující vzorky) (mg/kg) 5 4 4,265 Lasalocid Monensin Narasin Robenidin 3 2,629 Salinomycin Cílená kontrola obsahu mědi a zinku v krmivech pro prasata Cílem této kontroly bylo sledování, zda je dodržován maximální povolený obsah mědi a zinku v krmivech pro prasata a selata. V rámci cílené kontroly inspektoři odebrali 50 vzorků krmiv. Hodnocení obsahu mědi vyhověly všechny analyzované vzorky. Požadovanému obsahu zinku nevyhověly 4 vzorky krmných směsí, v jednom vzorku kompletní krmné směsi pro selata ČOS byl překročen maximální povolený limit zinku více než desetinásobně (1989 mg.kg -1 ). Obsah mědi v odebraných krmných směsích ( mg/kg ) Obsah mědi KKS pro selata (ČOS) KKS pro předvýkrm prasat (A 1) KKS pro výkrm prasat (A 2) KKS pro výkrm prasat dokrm (A 3) KKS pro chov prasat

77 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah zinku v odebraných krmných směsích (hodnoty nevyhovujících vzorků v červených polích) ( mg/kg ) Obsah zinku KKS pro selata (ČOS) KKS pro předvýkrm prasat (A 1) ,8 KKS pro výkrm prasat (A 2) KKS pro výkrm prasat dokrm (A 3) KKS pro chov prasat ,4 177,8 Počty odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci kontroly obsahu mědi a zinku odebrané vzorky nevyhovující vzorky Cílená kontrola dodržování dalších limitů doplňkových látek Při této kontrole se sledovalo dodržování maximálních limitů mědi, zinku, manganu, železa, selenu, jódu, vitaminu A a vitaminu D 3. Odebráno bylo 60 vzorků krmných směsí. Převažovaly kompletní krmiva pro výkrm prasata a drůbeže. U kompletních krmných dávek pro dojnice byl stanoven pouze obsah jódu. Překročení limitů sledovaných DL bylo zjištěno v 8 případech. 78

78 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech KRMIVA PRO VÝKRM PRASAT Obsah mědi v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (mg/kg) 60,00 50,00 40,00 30,00 20,75 20,00 10,00 18,75 0,00 16,00 Měď (Cu) 57,00 23,75 16,50 16,50 17,25 13,75 21,00 23,50 13,25 12,50 14,25 10,25 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat Obsah zinku v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (mg/kg) 170,0 160,0 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 119,8 134,5 114,3 Zinek (Zn) 161,3 153,0 154,8 126,8 121,8 119,0 120,8 99,50 110,5 107,5 99,00 87,75 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat Obsah manganu v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (mg/kg) ,8 73,00 109,5 68,00 66,25 111,8 71,00 73,50 66,50 64,00 Mangan (Mn) 119,0 94,00 75,00 69,00 59,75 109,0 62,75 129,3 124,3 69,00 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat 79

79 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah železa v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat Železo (Fe) (mg/kg) ,8 321,8 379,3 295, ,0 258, ,5 290,5 234,5 229,8 267,3 215, ,0 188, ,0 211,8 193, ,0 170,8 146,8 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat Obsah selenu v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (červeně vyznačen nevyhovující vzorek) (mg/kg) 1,00 0,80 Selen (Se) 0,901 0,60 0,40 0,20 0,00 0,467 0,520 0,447 0,390 0,321 0,355 0,348 0,271 0,317 0,436 0,233 0,443 0,309 0,315 0,313 0,342 0,244 0,152 0,153 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat Obsah jódu v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (mg/kg) 2,40 Jód (I) 2,228 2,00 1,588 1,60 1,844 1,316 1,242 1,077 1,20 0,935 0,80 0,595 0,598 0,395 0,864 0,40 0,701 0,785 0,614 0,577 0,546 0,00 0,301 0,372 0,200 0,265 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat 80

80 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah vitaminu A v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (červeně ozn. nevyhovující vzorky) (mj/kg) Vitamin A KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat Obsah vitaminu D v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (mj/kg) Vitamin D ,8 709,2 988, ,5 864,0 887,8 KKS pro předvýkrm prasat KKS pro výkrm prasat KKS pro dokrm prasat KRMIVA PRO VÝKRM A CHOV DRŮBEŽE Obsah mědi v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (červeně vyznačen nevyhovující vzorek) (mg/kg) 35,00 Měď (Cu) 30,00 33,25 25,00 20,00 15,00 20,75 11,75 18,50 19,75 14,00 10,00 5,00 14,00 11,75 14,50 9,50 11,75 8,50 13,75 13,00 KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice 81

81 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah zinku v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mg/kg) 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 110,5 82,75 93,50 127,3 87,25 Zinek (Zn) 99,75 107,8 98,75 76,50 80,50 76,25 129,5 139,8 98,50 KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice Obsah manganu v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mg/kg) 150,0 140,0 144,8 Mangan (Mn) 139,3 131,8 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 127,8 109,8 105,5 116,5 136,3 99,75 90,25 85,50 125,3 100,3 126,8 80,0 KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice Obsah železa v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mg/kg) 360,0 Železo (Fe) 340,0 320,0 300,0 280,0 260,0 240,0 220,0 259,0 239,0 272,8 294,8 243,8 245,5 320,0 233,0 226,8 309,0 247,0 231,0 351,3 KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice 82

82 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah selenu v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mg/kg) 0,60 0,518 Selen (Se) 0,542 0,50 0,40 0,30 0,438 0,375 0,398 0,365 0,239 0,227 0,266 0,389 0,20 0,10 0,227 0,182 0,263 0,185 0,00 KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice Obsah jódu v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mg/kg) Jód (I) 2,25 2,00 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00 1,563 0,293 2,081 1,267 0,376 1,170 0,882 0,946 2,386 1,249 0,590 1,638 1,701 1,068 KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice Obsah vitaminu A v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mj/kg) Vitamin A KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice 83

83 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah vitaminu D v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (mj/kg) Vitamin D KKS pro výkrm kuřat KKS pro užitkové nosnice KKS pro plemenné nosnice Obsah mědi v ostatních krmných směsích OSTATNÍ KRMNÉ SMĚSI (mg/kg) Měď (Cu) 59, ,75 24,00 26,75 25,00 20,25 21,00 19,00 20,50 20,50 19,25 20,30 12,25 11,00 19,00 5,00 KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní Obsah zinku v ostatních krmných směsích (červeně vyznačeny nevyhovující vzorky) (mg/kg) Zinek (Zn) , , ,3 166,3 149,0 145, ,3 113,5 112,8 96, ,8 120,5 95,75 97,25 100, ,25 82,75 58,25 KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní 84

84 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah manganu v ostatních krmných směsích (červeně vyznačen nevyhovující vzorek) (mg/kg) ,75 175,8 124,5 127,3 112,0 115,3 84,00 Mangan (Mn) 133,8 110,5 79,25 97,00 119,3 145,0 252,0 123,0 75,25 82,00 29,75 KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní Obsah železa v ostatních krmných směsích (mg/kg) , , ,3 310,5 541,8 265,3 266,0 279,0 Železo (Fe) 374,5 456,5 287,8 305,5 239,8 293,8 440,0 162,5 111,0 KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní Obsah selenu v ostatních krmných směsích (červeně vyznačen nevyhovující vzorek) (mg/kg) 1,80 1,60 1,40 1,643 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,496 0,20 0,00 0,277 0,507 0,277 0,273 0,389 Selen (Se) 0,268 0,195 0,219 0,397 0,193 0,396 0,289 0,448 1,278 0,256 KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní 0,640 85

85 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Obsah jódu v ostatních krmných směsích (mg/kg) 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1,583 3,606 1,057 2,649 3,277 1,482 1,320 0,997 1,676 Obsah vitaminu D 3 v ostatních krmných směsích Jód (I) 1,205 0,507 0,613 1,041 2,396 1,226 5,773 1,919 KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní 11,590 (mg/kg) Vitamin D , , , , , KKS pro chov prasat DKS pro dojnice KKS pro výkrm králíků KKS pro selata KMKS pro odchov telat KKS ostatní KOMPLETNÍ KRMNÉ DÁVKY PRO DOJNICE Obsah jódu v kompletních krmných dávkách pro dojnice (mg/kg) 1,50 Jód (I) 1,25 1,00 0,75 0,50 1,214 1,042 1,112 1,312 0,835 0,838 0,893 0,655 0,839 0,25 0,00 0,400 0,200 0,316 Kompletní krmná dávka pro dojnice 86

86 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Cílená kontrola kontaminace krmiv léčivy V rámci kontroly bylo odebráno 18 vzorků z celých partií krmných směsí, vyrobených ihned po medikovaných krmivech. Tři z prověřených vzorků překročily stanovenou úroveň 1 % účinné medikační látky, kterou ÚKZÚZ po dohodě s ÚSKVBL toleruje jako maximální povolený limit nevyhnutelné křížové kontaminace léčiv. Křížová kontaminace léčivy u vzorků krmiv z celé partie (červeně ozn. nevyhovující vzorky) (mg/kg) ,42 3,30 Křížová kontaminace krmiv léčivy vzorek z celé partie 7,65 4,70 3,30 Amoxicillin Doxycyclin Chlortetracyclin Flubendazol Tiamulin Spectinomycin 2 0 0,12 0,95 0,81 0,22 0,11 0,13 1,66 Dále byl sledován obsah účinné látky léčiva v první míchačce krmiva, vyráběného ihned po medikované krmné směsi. Kontrola byla zaměřena na účinnost dekontaminačního programu provozovatele. Jako maximální vyhovující hladina byla po dohodě s ÚSKVBL stanovena rovněž přítomnost 1 % obsahu medikační látky, aplikované v předchozí výrobě. Bylo analyzováno 19 vzorků krmiv, z nichž 5 bylo nevyhovujících. Křížová kontaminace léčivy u vzorků krmiv z 1. míchačky (červeně ozn. nevyhovující vzorky) 0,38 2,02 0,11 (mg/kg) ,70 0 5,90 Křížová kontaminace krmiv léčivy vzorek z první míchačky 4,03 4,26 0,23 0,238 0,52 0,043 0,21 2,53 1,82 17,60 7,46 0,23 7,92 Tylosin Amoxicillin Doxycyclin Chlortetracyclin Flubendazol Tiamulin Lincomycin Spectinomycin 3,00 1,54 87

87 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Cílená kontrola parametrů glycerolu, používaného jako krmná surovina Bylo odebráno 35 vzorků, u kterých byl stanoven obsah glycerolu, hmotnost netěkavých organických látek (NOZ), obsahy sodíku, draslíku a metanolu. Všechny vzorky vyhověly deklarovanému obsahu glycerolu. Žádný z analyzovaných vzorků nepřekročil maximální povolený obsah metanolu 0,5%. Zjištěný podíl glycerolu v krmné surovině v rámci cílené kontroly ( % ) Glycerol Zjištěný podíl metanolu v krmné surovině ( % ) 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Obsah glycerolu 0,5 Metanol 2.4 Sledování dalších bezpečnostních ukazatelů Cílená kontrola pesticidů Přítomnost pesticidů byla zjišťována u 81 vzorku. Analyzovány byly vzorky obilovin (59), olejnin (18) a rybí moučky (4). Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující, zjištěné hodnoty se obvykle pohybovaly na hranici detekce účinné látky. 88

88 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Zjištěný obsah pesticidů v krmivech (mg/kg) 0,80 0,60 Chlormekvát Chlorpyrifosmethyl Azoxystrobin 0,40 0,20 Epoxikonazol Mepikvát Pirimifos-methyl 0, Tebukonazol Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO V rámci této kontroly jsou sledovány genetické modifikace v krmných surovinách a krmivech. Jedná se zejména o kukuřici, rýži, sóju, řepku a kompletní i doplňkové krmné směsi. Část vzorků byla analyzována v laboratoři VÚRV Ruzyně. Bylo prověřeno 53 vzorků krmiv, všechny byly vyhodnoceny jako vyhovující. Zastoupení krmiv odebraných v rámci cílené kontroly přítomnosti nepovolených GMO KKS pro výkrm prasat KKS pro psy KKS pro užitkové nosnice KKS pro výkrm kuřat KKS ostatní DKS pro dojnice DKS ostatní Kukuřice Rýže zlomková Sójové boby Řepkový extrahovaný šrot Sójový extrahovaný šrot 89

89 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Cílená kontrola přítomnosti doplňkových látek v krmivech Kontrola ověřuje přítomnost deklarovaného obsahu vybraných doplňkových látek v krmivech (Saccharomyces cerevisiae, Enterococcus faecium). U odebraných vzorků se také ověřují ostatní deklarované jakostní znaky. Bylo odebráno 36 vzorků krmných směsí, 4 z nich byly hodnoceny nevyhovující. Nevyhovující parametry vzorků krmiv, odebraných pro ověření přítomnosti DL Krmivo Vlhkost Hrubý protein DKS pro dojnice 20,66 14,59 8,56 Hrubá vláknina Fosfor Vitamin A Saccharomyces cerevisiae Enterococcus faecium DKS pro chov skotu 222,7 MK pro skot 2, ,33 KKS pro selata (ČOS) 20,01 0, Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu Bylo prověřeno 19 vzorků krmných směsí pro prasata, telata a drůbež, zda neobsahují nepovolené antibiotické stimulátory. Rovněž se kontrolují vedlejší výrobky procesů kvašení, zdali neobsahují antimikrobiální látky, které se používají při zpracování k regulaci kvasných procesů. Všechny analyzované vzorky byly vyhovující KKS pro výkrm prasat KKS pro chov prasat 5 DKS pro telata 6 KKS pro výkrm kuřat KKS ostatní Lihovarské výpalky sušené 90