Vodohospodářská bilance za rok 2004

Transkript

1 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 5 3 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 24 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za období 2324 Odbor péče o vodní zdroje Ing. Stanislav Verner Ing. Petr Martínek Ing. Luděk Rederer Hradec Králové, září 25

2

3 Obsah 1. ÚVOD POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE Srážkové poměry Odtokové poměry Teplotní poměry JAKOST VODY VE VODNÍCH TOCÍCH SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ JAKOSTI VODY V TOCÍCH CHARAKTERISTIKA JAKOSTI VODY HLAVNÍCH TOKŮ A PŘÍTOKŮ Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Drobné přítoky Labe Stěnava Lužická Nisa Smědá CELKOVÉ HODNOCENÍ JAKOSTI VOD V TOCÍCH JAKOST SEDIMENTŮ VE VODNÍCH TOCÍCH JAKOST VODY V NÁDRŽÍCH ROZDĚLENÍ NÁDRŽÍ Z HLEDISKA VÝZNAMU JAKOSTI VOD Vodárenské nádrže Chovné rybníky Ostatní nádrže KLASIFIKACE NÁDRŽÍ Velmi dobrá jakost Dobrá jakost Zhoršená jakost Závadná jakost ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ MAPY GRAFY TABULKY...61

4 Seznam obrázků Obr. 1 Poměr charakteristického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku %) Obr. 2 Charakteristické teploty vody na nádržích nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky Obr. 3 Charakteristické průhlednosti na nádržích Obr. 4 Zobrazení změn hodnoty ph ve vodárenské nádrži Souš před leteckým vápněním dne 26.dubna 24 a týden po ukončení alkalizace vodního prostředí dne 6.května Obr. 5 VD Pastviny distribuce kyslíku %) v podélném profilu dne 6.září Obr. 6 Vývoj parametru průhlednost cm) ve vazbě na srážkové poměry mm/den) ve vegetačním období 1. duben 31. říjen 24) na nádrži Harcov zobrazení v SW Reviewer) Obr. 7 Rozvoj manganu na VD Seč v oblasti vodárenského odběru dne 13. září Obr. 8 Vývoj průhlednosti cm) na vodním díle Mšeno v průběhu vegetačního období Obr. 9 Rozložení vysokých koncentrací chlorofylua v nádrži Vrchlice způsobených především rozvojem obrněnek druhu Ceratium hirundinella a sinic rodu Microcystis dne 23. srpna Obr. 1 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 11 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSK Cr Obr. 14 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli NNO Obr. 15 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli NNH Obr. 16 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli P celk Obr. 17 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Obr. 18 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 19 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatel BSK 5, CHSK Cr Obr. 2 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatele NNO 3, NNH Obr. 21 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatele P celk., index saprobity bentosu Obr. 22 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatele RL a AOX...3 Obr. 23 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatele CB a suma DCB Obr. 24 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatele HCB a 1,2DCEt Obr. 25 Podélný profil Labe období 23 24, ukazatele Cu a Zn Obr. 26 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice období 23 24, ukazatele BSK 5 a CHSK Cr Obr. 27 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice období 23 24, ukazatele NNO 3 a NNH Obr. 28 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice období 23 24, ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 29 Podélný profil Tiché Orlice období 23 24, ukazatele BSK 5, CHSK Cr Obr. 3 Podélný profil Tiché Orlice období 23 24, ukazatele NNO 3 a NNH Obr. 31 Podélný profil Tiché Orlice období 23 24, ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 32 Podélný profil Chrudimky období 23 24, ukazatele BSK 5 a CHSK Cr... 4 Obr. 33 Podélný profil Chrudimky období 23 24, ukazatele NNO 3 a NNH Obr. 34 Podélný profil Chrudimky období 23 24, ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 35 Podélný profil Cidliny období 23 24, ukazatel BSK 5, CHSK Cr Obr. 36 Podélný profil Cidliny období 23 24, ukazatele NNO 3 a NNH Obr. 37 Podélný profil Cidliny období 23 24, ukazatele P celk., index saprobity bentosu Obr. 38 Podélný profil Jizery období 23 24, ukazatele BSK 5 a CHSK Cr Obr. 39 Podélný profil Jizery období 23 24, ukazatele NNO 3 a NNH Obr. 4 Podélný profil Jizery období 23 24, ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 41 Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období Obr. 42 Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, arsenem a chromem v období Obr. 43 Průměrné znečištění sedimentů Labe rtutí, kadmiem a AOX v období Obr. 44 Časový průběh jakosti vody Orlice v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 45 Časový průběh jakosti vody Orlice v období , ukazatele NNH 4 +, NNO 3 a P celk Obr. 46 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 47 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období , ukazatele NNH 4 +, NNO 3 a P celk Obr. 48 Časový průběh jakosti vody Jizery v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 49 Časový průběh jakosti vody Jizery v období , ukazatele NNH 4 +, NNO 3 a P celk Obr. 5 Časový průběh jakosti vody Labe v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 51 Časový průběh jakosti vody Labe v období , ukazatele NNH 4 +, NNO 3 a P celk Obr. 52 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 199 do roku

5 Seznam tabulek Tab. 1. Jakost vody toků v ukazateli BSK 5 v období Tab. 2. Jakost vody toků v ukazateli CHSK Cr v období Tab. 3. Jakost vody toků v ukazateli NNO 3 v období Tab. 4. Jakost vody toků v ukazateli NNH + 4 v období Tab. 5. Jakost vody toků v ukazateli P celk. v období Tab. 6. Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7. Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8. Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9. Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1. Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11. Základní klasifikace jakosti vody v tocích v období Tab. 12. Porovnání charakteristické hodnoty C 9 ukazatelů jakosti vody s imisními standardy... 7 Tab. 13. Průměrná jakost sedimentů ve vodních tocích v období Seznam použitých zkratek a symbolů AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny BSK 5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní C9 koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 9 % Cprům koncentrace průměrná CB chlorbenzen ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika CHSK Mn chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku dichromanem EO ekvivalentní obyvatel DCB dichlorbenzeny DCEt dichlorethan HCB hexachlorbenzen KTJ kolonie tvořící jednotku MKOL Mezinárodní komise pro ochranu Labe MZd Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NL nerozpuštěné látky + NNH 4 amoniakální dusík NNO 3 dusičnanový dusík OP ochranné pásmo PCB polychlorované bifenyly P celk., P c celkový fosfor SRN Spolková republika Německo TCE trichlorethylen TOC celkový organický uhlík VD vodní dílo

6

7 1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 39/24 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/22 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 22 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 24 je sestavena v souladu s ustanoveními 5 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj /226 ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 24 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 1 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 24 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 24 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za období 2324, Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 24 Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 24 1

8 1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Roční srážkový úhrn 644 mm v roce 24 je o 23 mm nižší než je dlouhodobý průměr a představuje 97 % dlouhodobého normálu. Srážkově nadprůměrnými byly pouze měsíce leden a listopad. Naopak nejnižší srážkové úhrny byly zaznamenány v prosinci Odtokové poměry Kalendářní rok 24 byl ve všech povodích na území České republiky odtokově podprůměrný. Podobně jako v předchozím roce byl charakteristickým rysem dlouhodobý pokles průtoků trvající od konce jara až do listopadu. Jednotlivé toky vykazovaly v porovnání s dlouhodobým normálem po celý rok podprůměrné hodnoty v rozmezí 7 až 8 %. Průměrný roční průtok na Labi dosahoval mírně přes 8 % Q a, v povodí Cidliny asi 5 % a Jizery 76 %. Průběh odtoku měl téměř všude obdobný charakter. Leden byl charakteristický slabě podprůměrnými až průměrnými průtoky. K nejvýraznějšímu zvýšení průtoků došlo počátkem února při tání sněhové pokrývky ležící na celých plochách povodí. Průměrné měsíční hodnoty dosáhly v únoru na horním Labi a na Orlici asi 17 % dlouhodobých měsíčních průměrů. Výjimkou bylo povodí Jizery, kde nejvodnějšími měsíci byly březen a duben. Od konce února a března následovalo postupné slábnutí průtoků až do srpna či září, kdy byla všeobecně zaznamenávána roční minima. Extrémně nízké hodnoty v srpnu dosáhla Orlice Q VIII ) a Cidlina v srpnu a září dokonce jen 5 % úrovně dlouhodobého měsíčního průměru. Od října byly již odtoky vyšší, stále však pod průměrnými hodnotami. Zvýšený odtok v důsledku výraznější srážkové činnosti byl v povodí Labe zaznamenán až v druhé polovině listopadu. Díky tomu stouply listopadové průměrné měsíční průtoky mírně nad hodnotu dlouhodobého měsíčního průměru na Orlici na více než 14 % dlouhodobého měsíčního průměru). Konec roku byl na celém území podprůměrný Teplotní poměry Rok 24 lze hodnotit jako teplotně téměř normální. Průměrná roční teplota byla + 8,1 C, což je o,1 C nižší, než je dlouhodobý průměr. Ve srovnání s dlouhodobým normálem byly výrazně teplejší měsíce únor odchylka +2,5 C) a srpen odchylka +1,6 C). 2

9 2. Jakost vody ve vodních tocích 2.1 Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích Sledování jakosti vody zajišťuje odbor vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové v laboratořích Hradec Králové a Děčín. Vyhodnocování naměřených údajů provádí odbor péče o vodní zdroje referát vodních zdrojů. Vzorky vody na profilech státní sítě sledování jakosti povrchových vod jsou odebírány s četností 1 x měsíčně, na doplňujících orientačních profilech Povodí Labe 5 x ročně. Pro bilanční hodnocení stavu roku 24 byly použity výsledky měření z období na profilech státní sítě a z období 2 24 na profilech orientačních tak, aby celkově pro hodnocení na každém profilu bylo k dispozici 24 až 25 výsledků rozborů. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: neznečištěná voda mírně znečištěná voda I znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Kromě základní klasifikace je možné pro klasifikaci libovolně vytvářet skupiny ukazatelů, ale je nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány ve všech společně hodnocených profilech. Výsledky hodnocení a klasifikace se zpravidla vyjadřují tabelárně. Pro lepší názornost mohou být výsledky zpracovány do grafů nebo vyznačeny na mapě. V oblasti správního území Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové bylo podrobeno základní klasifikaci celkem 147 kontrolních profilů viz mapa na obrázku č. 1). Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé hlavní toky nebo jejich ucelená povodí jsou v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti a kolik vykazuje jakost vody nad imisním standardem dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období ve všech sledovaných kontrolních profilech je uvedena v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 12 až č. 17 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 18. Porovnání charakteristické hodnoty C9 z období s imisními standardy nařízení vlády č. 61/23 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12. V příloze na obrázcích č. 19 až č. 4 jsou pro Labe, Orlici, Chrudimku, Cidlinu a Jizeru uvedeny podélné profily jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a imisní standard dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky. Na obrázcích č. 44 až č. 51 jsou grafy časového průběhu naměřených koncentrací BSK 5, CHSK Cr, NNH + 4, P celk., NNO 3 a fekálních koliformních bakterií od roku 1988 do konce roku 24 pro profil Labe Děčín a závěrové profily nejdůležitějších přítoků Labe, tj. Orlici, Chrudimku a Jizeru. Ve všech hodnocených případech je dokumentován trvající pozitivní vývoj jakosti vody. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 199 do roku 24 ukazuje obrázek č. 52. V podélném profilu Labe jsou znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK 5, CHSK Cr, NNH + 4 a P celk. za pětiletí , ,

10 2.2 Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků Labe Zpráva o jakosti povrchových vod Páteřní tok Labe na území České republiky je trvale sledován v 19 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů v současné době již více jak 15) je na 4 mezinárodních kontrolních profilech Valy, Lysá nad Labem, Obříství a Děčín. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. Nejlepší jakost vody třídu podle všech ukazatelů základní klasifikace má Labe v horním úseku po Vrchlabí. Negativní vliv zbytkového znečištění z ČOV Špindlerův Mlýn nejvýše situovaný významnější zdroj znečištění) je eliminován údolní nádrží Labská, na jejímž konci vzdutí jsou odpadní vody do Labe vypouštěny. Účinek nádrže je zejména významný na zadržování fosforu, což však ve svých důsledcích tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci. Pod Vrchlabím se jakost vody zhoršuje do třídy, v ukazateli celkový fosfor až do I třídy jakosti. Na dalším úseku až po státní hranici se SRN se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve I třídě viz obrázky č. 19 až č. 21). V porovnání s imisními standardy ukazatelů přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. vyhovuje jakost vody Labe v celé své délce v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, NNO 3. V ukazateli NNH 4 + nevyhovuje zejména v úseku od Pardubic po Vltavu. V ukazateli celkový fosfor nevyhovuje jakost vody v celé trati Labe od Vrchlabí až po státní hranici s výjimkou krátkého úseku mezi nádrží Les Království a Dvorem Králové nad Labem. Ve znečištění Labe fekálními koliformními bakteriemi byla zjištěna nejhorší situace na profilech Debrné a Loubí, což svědčí o špatné účinnosti čistíren odpadních vod pro města Vrchlabí a Děčín. Oproti minulému období pokleslo bakteriální znečištění přiváděné Vltavou, takže na dolním Labi po Děčín vyhovovala jakost vody v ukazateli fekálních koliformních bakterií imisnímu standardu. Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění nad 5 EO bylo již dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň přípustného imisního standardu. Vyhovující jakost vody je také v ukazateli dusičnanový dusík. Nadměrné znečištění Labe amoniakálním dusíkem ve střední trati, fosforem téměř v celé jeho délce a fekálními koliformními bakteriemi v převážné části horního a středního Labe ukazuje na nezbytnost postupné intenzifikace velkých ČOV s kapacitou minimálně nad 1 EO. Podle ukazatelů základní klasifikace úroveň znečištění Labe ponejvíce stoupá v úseku od Vrchlabí po Pardubice. Dále převažuje setrvalý stav. Nejnepříznivější jakost vody má Labe ve střední trati. Největší zhoršení způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá třídě jakosti a u zinku dokonce I třídě jakosti viz obrázek č. 25). Přípustné imisní standardy nejsou však nikde překročeny. Největší nárůst znečištění Labe zinkem je na dolním toku pod Vltavou. Jako největší zdroje znečištění jsou identifikovány Spolana Neratovice, Lovochemie Lovosice a Spolchemie Ústí nad Labem. U ostatních těžkých kovů v celé délce Labe úroveň znečištění kolísá jen nevýznamně. Nejvyšší hodnoty se pohybují na cca 5% přípustného imisního standardu. Nejkritičtější je jakost vody Labe v ukazatelích specifického organického znečištění. V úseku od Pardubic až po státní hranici je v sumárním ukazateli AOX jakost vody ve IV. třídě jakosti viz obrázek č. 22). Přípustný imisní standard je překračován až dvojnásobně. Rozhodujícími zdroji znečištění jsou velké chemické závody: Synthesia Pardubice Semtín, Spolana Neratovice, celulózka ve Štětí a Spolchemie Ústí nad Labem. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k přípustným imisním standardům ukazují 1,2dichlorethan pod Spolanou Neratovice, chlorbenzen a dichlorbenzeny pod Synthesií Semtín a hexachorbenzen pod Spolchemií Ústí nad Labem viz obrázky č. 23 a č. 24). Vývoj jakosti vody Labe od roku 198 Počátkem 8tých let byla jakost vody Labe ještě velmi silně ovlivňovaná vypouštěním sulfitových výluhů a dalších nečištěných odpadních vod z celulózky v Hostinném. Po jejím zrušení v roce 1984 došlo k výraznému poklesu organického znečištění Labe v celé jeho délce. Zlepšila se jakost vody i v ukazatelích rozpuštěné látky a amoniakální dusík. Potom až do roku 199 se jakost vody Labe opět mírně zhoršovala. 4

11 Po změně společenského systému v roce 1989 se růst znečištění Labe zastavil. V období od roku 199 do roku 2 se postupnou výstavbou ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění nejen na Labi, ale i na přítocích a v jejich povodích) stav jakosti vody podstatně zlepšil. Významně k tomu přispěly zejména ČOV pro Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Synthesia Semtín + město Pardubice, Kolín, Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Pozitivně se projevily i ČOV na Vltavě pro papírny Větřní a pro hlavní město Prahu. Vývoj jakosti vody Labe za posledních cca 15 let názorně ukazují grafy uvedené na obrázcích č. 5 až č. 52 v příloze. V hraničním profilu pokleslo znečištění organickými látkami, dusíkem i fosforem zhruba na polovinu Úpa Úpa je prvním významnějším levostranným přítokem Labe. Její jakost vody je sledována na 4 kontrolních profilech. Sledování se provádí i na 3 hlavních přítocích: Ličná, Rtyňka a Olešnice. Podle základní klasifikace má Úpa po Trutnov jakost vody v třídě díky tomu, že veškeré odpadní vody z Janských Lázní, Svobody nad Úpou, Mladých Buků, Horního Starého Města a Trutnova jsou odkanalizovány na ČOV v Bohuslavicích. Pod touto ČOV se jakost vody dostává podle ukazatele celkový fosfor do IV. třídy, ale v ostatních ukazatelích základní klasifikace pouze do třídy. Z Úpy nad Českou Skalicí odbočuje přivaděč vody do nádrže Rozkoš, takže na dolním toku ochuzeném o značnou část průtoku se výrazněji uplatňují zdroje znečištění, především Česká Skalice a město Červený Kostelec ležící na přítoku Olešnice. Jakost vody Úpy pod Olešnicí v ukazateli BSK 5 se zhoršuje ze do I třídy. V celkovém fosforu nastává zlepšení ze IV. třídy pod Trutnovem na I třídu nad Českou Skalicí, avšak pod Olešnicí a Českou Skalicí je opět zhoršení do IV. třídy jakosti. Z přítoků Úpy nejhorší jakost vody vykazuje Olešnice. Podle celkového fosforu náleží do V. třídy a v ostatních ukazatelích základní klasifikace se řadí do I třídy. Rtyňka má IV. třídu jakosti v ukazatelích celkový fosfor a rozpuštěné látky. Vysoký obsah rozpuštěných solí, téměř na hranici přípustného imisního standardu, je způsoben vypouštěním důlních vod vznikajících po zaniklé těžbě uhlí v oblasti Malých Svatoňovic. Ličná kromě I třídy v ukazateli celkového fosforu má jakost vody vyhovující. Přípustné imisní standardy jsou překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie na všech sledovaných profilech, u fosforu mimo horního úseku Úpy po Trutnov, u amoniakálního dusíku na Rtyňce, Olešnici a na Úpě v Jaroměři a u dusičnanového dusíku na Olešnici. V ukazatelích BSK 5 a CHSK Cr imisní standardy nikde překročeny nejsou Metuje Sledování se provádí na 4 profilech vlastního toku Metuje a na závěrových profilech přítoků Ledhuje, Dřevíč a Židovka. Podle základního hodnocení nad soutokem s Ledhují vykazuje Metuje až třídu jakosti. Nad Náchodem se dostává do I třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Přítoky jsou málo zatížené a vykazují s výjimkou I třídy u dusičnanového dusíku na Ledhuji a celkového fosforu u ostatních přítoků) jakost v mezích až. třídy. Přípustné imisní standardy jsou překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie na všech sledovaných profilech, v ukazateli celkový fosfor na profilech Metuje pod Ledhují a na Židovce a v ukazateli dusičnanového dusíku pouze na Ledhuji. Rozhodujícími zdroji znečištění Metuje jsou města Police nad Metují, Hronov + Náchod a Nové Město nad Metují, odkanalizované jednotnými kanalizačními systémy na biologické ČOV. Tyto ČOV nedostatečně odstraňují nutrienty a je proto nutná jejich intenzifikace. Jakost vody potoka Dřevíč je ovlivněna vypouštěním zasolených důlních vod z dolu Kateřina v Radvanicích. Podle ukazatele sírany vykazuje sice závěrový profil Dřevíče I třídu jakosti vody, ale imisní standard zde není překročen Orlice Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Na Divoké Orlici je sledována jakost vody na 4 kontrolních profilech a stejný počet kontrolních profilů je na Tiché Orlici. Z rozhodujících přítoků Divoké Orlice se sledují Rokytenka, Zdobnice a Bělá. Z přítoků Tiché Orlice je sledována pouze Třebovka, do které jsou vypouštěny odpadní vody z města Česká 5

12 Třebová. Hlavním přítokem Spojené Orlice je Dědina, sledovaná v závěrovém profilu Třebechovice. Sledovány jsou i její obě větve před soutokem v Českém Meziříčí. Divoká Orlice v ukazatelích základní klasifikace vykazuje vodu až třídy jakosti viz obrázky č. 26 až č. 28). V celé délce má zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli amoniakální dusík třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace nepřekračuje přípustný imisní standard. Z dalších sledovaných a hodnocených ukazatelů nejsou na profilu Čestice dodrženy imisní standardy pouze u nerozpuštěných látek, fekálních koliformních bakterií a trichlorethylenu TCE). Původ specifického znečištění TCE je zřejmě ve staré zátěži v oblasti Kostelce nad Orlicí. Hlavními bodovými zdroji znečištění Divoké Orlice jsou města Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí. Město Žamberk je odkanalizováno do dvou ČOV, z nich novější je s moderní technologií i na odstraňování dusíkatého znečištění, starší je v současné době rekonstruována a intenzifikována. Po rekonstrukci a intenzifikaci je ČOV Kostelec nad Orlicí. ČOV Vamberk bude teprve třeba modernizovat. Spojená Orlice má sice horší jakost vody než Divoká Orlice, ale v žádném ze základních ani ostatních sledovaných a hodnocených ukazatelů nemá horší než I třídu jakosti vody. Přípustné imisní standardy nesplňuje v ukazatelích celkový fosfor, nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. Jediným významným zdrojem znečištění Spojené Orlice je město Týniště nad Orlicí. Starší mechanickobiologická ČOV původně sloužící i pro potřeby dnes již neexistujícího kožedělného závodu) vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Z Třebechovic pod Orebem po zrušení koželužského průmyslu jsou městské odpadní vody od roku 2 odváděny do Hradce Králové. Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích až. třídy jakosti viz obrázky č. 29 až č. 31). Pak se výrazněji zhoršuje. V důsledku vypouštění odpadních vod z ČOV Ústí nad Orlicí a zejména po soutoku s Třebovkou, která má v ukazatelích amoniakální dusík a celkový fosfor IV. třídu jakosti, se dostává do I třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok s Divokou Orlicí. V porovnání s imisními standardy je na všech profilech překročení v ukazatelích celkový fosfor, nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. Hlavní zdroje znečištění Tiché Orlice představují města Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Choceň. Vybaveny jsou centrálními mechanickobiologickými ČOV, které se postupně modernizují a intenzifikují. Nové centrální ČOV mají vybudovány také města Letohrad a Králíky. Vybudovat bude třeba ČOV pro Dolní Dobrouč s cca 25 obyvateli a Brandýs nad Orlicí s cca 15 obyvateli. Sledované hlavní přítoky Divoké Orlice vykazují neznečištěnou vodu. Pouze na Bělé v ukazatelích celkový fosfor a fekální koliformní bakterie byla shledána I třída jakosti vody, t.j. voda znečištěná. Jakost vody Bělé nejvíce ovlivňuje vypouštění vyčištěných odpadních vod z ČOV Rychnova nad Kněžnou a vypouštění prakticky nečištěných odpadních vod ze Solnice a Kvasin, kde se v současné době výstavba systematické kanalizace a centrální ČOV teprve realizuje. Nejhorší jakost vody v povodí Orlice vykazuje Dědina. V ukazatelích celkový fosfor a nerozpuštěné látky je zde hodnocena IV. třída jakosti. Rozhodující vliv na jakost vody Dědiny mají města Dobruška a Opočno, které jsou systematicky odkanalizovány včetně průmyslu na mechanickobiologické ČOV. ČOV Dobruška je po celkové modernizaci a intenzifikaci v roce 23 ve zkušebním provozu, ČOV Opočno bude třeba ještě intenzifikovat. Nezanedbatelný vliv má i nesystematické odkanalizování obce České Meziříčí bez centrální ČOV a také cukrovar České Meziříčí s nedostatečně zabezpečeným vodním hospodářstvím Loučná Jakost vody Loučné je sledována na 3 kontrolních místech. Mimo ukazatele dusičnanový dusík, který řadí tento tok do IV. třídy jakosti, pohybuje se v ostatních ukazatelích jakost vody ve až I třídě. Imisní standard přípustného znečištění není dodržen v ukazatelích dusičnanový dusík, celkový fosfor, nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. Rozhodujícími bodovými zdroji znečištění jsou města Litomyšl, Vysoké Mýto a Dašice. Tato města mají systematické odkanalizování přes centrální ČOV. Kapacita ČOV Litomyšl ani po druhé rekonstrukci není vzhledem k neúměrně vysokému podílu balastních vod více než 1 %) vyhovující. Balastní vody bude třeba z kanalizace vyloučit a ČOV intenzifikovat pro vyšší stupeň odstraňování nutrientů. ČOV Vysoké Mýto je po rekonstrukci a intenzifikaci, ČOV Dašice dokončená v roce 21 vyhovuje. Jediným významnějším přítokem Loučné je Desná, která v ukazateli dusičnanový dusík vykazuje IV. třídu jakosti a ve zbývajících ukazatelích až. třídu jakosti vody. Jedná se o tok s relativně neznečištěnou vodou. Vyšší znečištění dusičnanovým dusíkem je evidentně plošného původu. 6

13 2.2.6 Chrudimka Chrudimka v horní trati po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. Odběry vody jsou uskutečňovány z údolních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice. Jakost vody těchto nádrží je pojednána samostatně. Na volných tratích Chrudimky je situováno 7 kontrolních profilů. Z podélných profilů jakosti vody viz obrázky č. 32 až č. 34) sestavených pro ukazatele základní klasifikace je zřejmý výrazný vliv rozhodujících znečišťovatelů, kterými jsou města Hlinsko a Chrudim. Pod Hlinskem a pod Chrudimí se jakost vody zhoršuje do I třídy a v ukazateli celkový fosfor pod Hlinskem dokonce do IV. třídy. V ukazateli fekální koliformní bakterie se Chrudimka pod Hlinskem i Chrudimí řadí do IV. třídy jakosti. Díky nádržím Seč a Křižanovice se celkově jakost vody Chrudimky ve střední trati stává vyrovnanou a ustálenou v mezích až třídy. Odstraňování nutrientů na ČOV Hlinsko i ČOV Chrudim je nedostatečné. Imisní standardy přípustného znečištění v ukazatelích amoniakální dusík a celkový fosfor jsou zejména pod Hlinskem výrazně překračovány. ČOV Hlinsko nevyhovuje ani z hlediska účinnosti na odstraňování klasického organického znečištění. V současné době probíhá rekonstrukce a intenzifikace ČOV Chrudim s termínem dokončení do konce roku 25. Také ČOV Hlinsko bude třeba modernizovat a především vybavit dokonalejším terciálním stupněm čištění. Hlavním přítokem Chrudimky je pouze Novohradka, která je sledována na 2 kontrolních profilech. Sledována je i jakost vody jejich přítoků Žejbro a Ležák. Ve sledovaných profilech byla zjištěna jakost vody dle základní klasifikace ve I třídě. Nejhorší jakost vody vykazuje potok Žejbro, který podle bakteriálního znečištění se řadí až do IV. třídy. Rozhodujícím zdrojem znečištění Žejbra je město Chrast u Chrudimi, kde byla v roce 23 ukončena rekonstrukce a intenzifikace ČOV. Novohradka i její přítoky jsou výrazněji znečištěny dusičnanovým dusíkem a to až nad úroveň imisního standardu. Usuzovat lze převážně na plošné znečištění Doubrava Doubrava má prakticky v celé své délce jakost vody ve až. I třídě s výjimkou ukazatele AOX, který v úseku pod více znečištěnou Brslenkou vykazuje IV. třídu. Imisní standardy přípustného znečištění jsou překračovány u fosforu a fekálních koliformních bakterií. Brslenka je výrazně znečištěná odpadními vodami z města Čáslavi. Přestože městské i průmyslové odpadní vody jsou biologicky čištěny, zůstává jakost vody až po soutok s Doubravou v V. třídě jakosti. Připravovanou intenzifikaci ČOV Čáslav je nutno zaměřit nejen na vyšší stupeň odstranění nutrientů, ale i klasického organického znečištění a specifických organických látek Cidlina Cidlina je nížinným tokem s relativně malým spádem a velmi vysokou rozkolísaností průtoků. Protéká zemědělsky intenzivně obhospodařovaným územím. Je recipientem odpadních vod ze dvou větších městských a průmyslových aglomerací Jičína a Nového Bydžova. Málo znečištěnou vodu má pouze nad Jičínem. Potom se dostává do IV. třídy jakosti, nad Novým Bydžovem přechodně i do I třídy jakosti. Pod Novým Bydžovem v celé zbývající trati po soutok s Labem si drží IV. třídu viz obrázky č. 35 až č. 37). Ve většině ukazatelů základní klasifikace, v bakteriálním znečištění ani v AOX nejsou dodrženy imisní standardy přípustného znečištění. ČOV Jičín a ČOV Nový Bydžov vykazují nedostatečnou účinnost čištění na odstranění nutrientů i klasického organického znečištění a bude je nutno intenzifikovat. K výrazné redukci celkového fosforu a bakteriálního znečištění přispívá Žehuňský rybník. Největším přítokem Cidliny je Bystřice, která je sledována ve dvou kontrolních profilech. Má výrazně lepší jakost vody než Cidlina. Hodnocena je nejvýše I třídou. Z přítoků Bystřice je sledována jakost vody Javorky, která se řadí do I třídy a v celkovém fosforu až do IV. třídy. Na silném znečištění Javorky se podílí hlavně město Lázně Bělohrad, kde se již realizuje dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV. 7

14 2.2.9 Mrlina Mrlina má obdobný charakter jako Cidlina. Přestože se v povodí nenachází větší městské a průmyslové celky, nevyhovuje jakost vody Mrliny imisním standardům ve většině hodnocených ukazatelů. V horním úseku po Kopidlno si Mrlina uchovává I třídu jakosti, ale ve zbývající trati po zaústění do Labe má IV. třídu jakosti. Na výrazně horší jakosti vody Štítarského potoka, jako hlavního přítoku Mrliny, se podílí odpadní vody z Městce Králové. Účinnost stávajících ČOV v povodí bude třeba vyhodnotit a rozhodnout o modernizaci a intenzifikaci alespoň některých z nich. Současně bude nezbytné usilovat o redukci plošného znečištění a eliminaci znečištění z rozptýlených drobných zdrojů. Mrlina a Štítarský potok vykazují poměrně vysoký obsah rozpuštěných látek, zejména síranů, podle kterých je možno řadit jakost vody do IV. třídy. Imisní standard přípustného znečištění není však překročen. Jedná se o přirozený původ tohoto znečištění Výrovka Výrovka je menším levostranným přítokem na středním toku Labe. Vykazuje IV. třídu jakosti vody. Přítok Šembera, kde rozhodujícím znečišťovatelem je město Český Brod a zejména místní cukrovar s nedostatečně zabezpečeným vodním hospodářstvím, má vodu V. třídy jakosti. Překročení imisních standardů na Výrovce i Šembeře bylo zjištěno prakticky u všech hodnocených ukazatelů. V povodí Výrovky je několik středně velkých bodových zdrojů znečištění u nichž čištění odpadních vod není na vyhovující úrovni Pečky, Plaňany, Kouřim aj.). V Kouřimi např. chybí systematická kanalizace umožňující přivedení odpadních vod na společnou biologickou ČOV s průmyslovým závodem LONZA. Některé stávající ČOV jsou zastaralé a bude je třeba rekonstruovat. Výrovka i Šembera mají poněkud vyšší obsah rozpuštěných látek a celkového železa. Znečištění je převážně přirozeného původu. Koncentrace ve většině případů nepřekračují přípustné imisní standardy. Naproti tomu AOX ve Výrovce i Šembeře překračuje přípustný imisní standard, což dokazuje existenci průmyslových znečišťovatelů s produkcí specifických organických látek do odpadních vod Jizera Jizera je největším pravostranným přítokem Labe. V horním úseku až po Semily je její jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace s výjimkou CHSK Cr ve třídě, dále se v důsledku větší koncentrace významnějších znečišťovatelů města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) zhoršuje do I třídy celkově viz obrázky č. 38 až č. 4). Zvýšené znečištění CHSK Cr na horním toku Jizery a také na Kamenici je převážně způsobeno přirozeným pozadím, patrně přítomností humínových látek z oblasti Jizerských hor. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že průměrné koncentrace CHSK Cr jsou nejvyšší v horní části Jizery a směrem po toku klesají bez ohledu na vnos znečištění z bodových zdrojů. Imisní standard je mírně překračován v ukazateli celkový fosfor v dolním úseku Jizery pod Mladou Boleslaví a výrazněji od Turnova po soutok s Labem u fekálních koliformních bakterií. Největším znečišťovatelem Jizery je aglomerace Mladá Boleslav. Odkanalizována je přes dvě biologické ČOV, z nichž ČOV II Podlázky byla v roce 22 modernizována a intenzifikována pro zvýšené odstraňování nutrientů. ČOV I Neuberk bude rekonstruována v nejbližším výhledu. Očekává se pozitivní dopad na zlepšení jakosti vody Jizery, která je v oblasti Káranného vodárensky využívána pro zásobování pitnou vodou hlavního města Prahy. Po celkové rekonstrukci a modernizaci je také ČOV Turnov. Dílčí opatření ke zvýšení účinnosti čištění byla provedena ještě na ČOV Semily i některých dalších. Dá se předpokládat, že výše uvedenými opatřeními a intenzifikacemi všech starších ČOV s kapacitou nad 1 EO bude na celém toku Jizery zaručena jakost vody v souladu s imisními standardy nař. vlády č. 61/23 Sb. Největším přítokem Jizery je Kamenice, která má vodu třídy jakosti, tedy vodu mírně znečištěnou. Stejně tak i její přítok Desná. Z dalších přítoků Jizery nejkvalitnější jakost vody třídu) mají Oleška, Mohelka, Žehrovka a Zábrdka. Libuňka se řadí do I třídy jakosti. Nejhorší jakost vody IV. třídu) mají Bělá, Kněžmostka a Klenice. Zatímco na Klenici je IV. třída pouze v ukazateli celkového fosforu, na Bělé byla IV. třída vyhodnocena v ukazatelích BSK 5 a CHSK Cr. Vysoký stupeň znečištění potoka Bělá organickými látkami způsobovaly Papírny Bělá, kde koncem roku 24 byl dokončen biologický stupeň ČOV. V následujících letech se zde proto očekává výrazné zlepšení situace. 8

15 Drobné přítoky Labe Kromě výše zmíněných toků je sledováno a hodnoceno dalších 15 drobných přítoků Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace nejlepší jakost vody má Malé Labe, které v ukazatelích bentos a celkový fosfor se řadí do třídy a ve zbývajících do třídy. Vodu I třídy jakosti vykazují toky Čistá, Pilníkovský potok, Kalenský potok, Běluňka, Trotina, Klejnárka a Košátecký potok. Ve IV. třídě jakosti jsou hodnoceny Vlkava a Vinořský potok a v V. třídě Piletický potok, Ředický potok, Mlynařice, Výmola, Mratínský potok a Černávka. Vůbec nejhorší jakost vody mají Ředický potok a Černávka. Vzhledem k nízké vodnosti těchto toků je však jejich vliv na jakost vody Labe zanedbatelný. Lokální ovlivnění životního prostředí je ale významné. Stávající systémy odkanalizování měst a obcí v povodích bude třeba zdokonalit a dovybavit čištěním odpadních vod na odpovídající úrovni technického pokroku. Jakost vody některých drobných přítoků je negativně ovlivněna vypouštěním důlních vod nebo průmyslových odpadních vod znečištěných těžkými kovy nebo jinými specifickými látkami. Důlními vodami z dolu Kutná Hora Kaňk je nadměrně znečišťována Klejnárka, kde zejména zinek výrazně překračuje imisní standard přípustného znečištění. Významné je také znečištění arsenem. Důlní vody z těžby lupků Keramostem Nehvizdy způsobují nadměrné znečištění Výmoly železem a niklem. Vinořský a Mratínský potok mají vyšší znečištění v AOX. Černávka je nadměrně zatížená rozpuštěnými látkami, zejména sírany a vápníkem Stěnava Jedná se o hraniční tok přitékající na území České republiky z Polska, protéká po území broumovského výběžku a do Polska se opět vrací. Stěnava na přítoku do ČR vykazuje třídu jakosti vody v ukazatelích organického znečištění a v ukazateli celkový fosfor I třídu. Na českém území se jakost vody zhoršuje o jednu třídu, tedy do I až IV. třídy. Rozhodujícím znečišťovatelem je město Broumov včetně textilního průmyslu. Čištění odpadních vod je zde od roku 1995 na velmi dobré úrovni, bude však potřebné ČOV intenzifikovat pro vyšší stupeň odstranění fosforu. V tomto ukazateli a také v bakteriálním znečištění není dodržen imisní standard přípustného znečištění už na přítoku Stěnavy z Polska. S polskou stranou bude proto třeba jednat o opatřeních ke snížení tohoto znečištění Lužická Nisa Lužická Nisa pramení na území České republiky, protéká rozsáhlou aglomerací Jablonec nad Nisou Liberec a pod Hrádkem nad Nisou se stává hraničním tokem mezi ČR, SRN a Polskem. Kanalizace v Jablonci nad Nisou je propojena na kanalizaci v Liberci. Odváděné odpadní vody jsou pak čištěny na společné ČOV situované pod Libercem. Lužická Nisa pod Jabloncem nad Nisou vykazuje I třídu jakosti vody, což svědčí o tom, že nejsou všechny odpadní vody tohoto města napojeny na kanalizaci a ČOV Liberec. Také v Liberci není dosud zajištěno úplné odkanalizování veškerých odpadních vod. Vlivem malé vodnosti a nízkého stupně ředění jakost vody Lužické Nisy kolísá v širokém rozmezí. Lužická Nisa pod Libercem vykazuje v ukazatelích BSK 5 a celkový fosfor IV. třídu jakosti vody a v ukazateli amoniakální dusík dokonce V. třídu jakosti. Imisní standard pod Libercem nebyl překročen pouze u dusičnanového dusíku. Dokazuje to nedostatečnou účinnost ČOV Liberec jako dominantního zdroje znečištění), jejíž rekonstrukce a intenzifikace je připravena k realizaci do konce roku 27. Hlavní přítoky Lužické Nisy, tj. Černá Nisa a Jeřice jsou relativně čisté. Jejich jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace je ve třídě. Doubský potok v Liberci vykazuje I třídu, Harcovský potok IV. třídu a Janovodolský potok V. třídu jakosti vody Smědá Smědá pramení na území České republiky. Protéká frýdlantským výběžkem a dále je hraničním tokem s Polskem. Po Frýdlant v Čechách si v ukazatelích základní klasifikace uchovává jakost vody až třídy. Pod Frýdlantem celkový fosfor poněkud překračuje mez třídy, ale v hraničním profilu je opět pod mezí této třídy. Imisní standardy přípustné jakosti vody jsou překročeny ve všech 9

16 hodnocených profilech u fekálních koliformních bakterií a v hraničním profilu i u nerozpuštěných látek, které jsou zde klasfikovány dokonce v V. třídě jakosti. Důvodem je značný přínos nerozpuštěných látek z důlní činnosti provozované v oblasti Turowa na území Polska. Dá se předpokládat, že po vyřešení tohoto problému a zařazením chemického srážení fosforu na ČOV Frýdlant bude jakost vody Smědé plně vyhovovat imisním standardům přípustného znečištění. Hlavní přítoky Lomnice a Řasnice vykazují vcelku příznivou jakost vody ve třídě s výjimkou dusíkatého znečištění, které nevýznamně mez třídy překračuje u dusičnanového dusíku na Řasnici. 2.3 Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody na kontrolních profilech v území ve správě Povodí Labe, státní podnik za roky viz tab. č. 11 v příloze) vyplývá, že přibližně 3 % kontrolních profilů vykazuje ještě IV. a V. třídu jakosti vody, t.j. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Nejnepříznivěji je jakost vody klasifikována v ukazateli celkového fosforu ve IV. a V. třídě 24 % profilů), nejpříznivěji v ukazateli bentos pouze 1 profil je ve IV. třídě a v V. třídě žádný). Voda IV. a V. třídy jakosti byla vyhodnocena v ukazateli BSK 5 ve 12%, v ukazateli CHSK Cr a NNH + 4 v 5 % a v ukazateli NNO 3 v 7 % posuzovaných profilů. Převážně se jedná o malé a drobné vodní toky s nízkou vodností. Na Labi a jeho významných přítocích se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje. Charakteristické hodnoty C9 na kontrolních profilech byly také porovnány s imisními standardy přípustného znečištění podle nařízení vlády č. 61/23 Sb. viz tab. č. 12 v příloze). Imisním + standardům nevyhovovalo v ukazateli BSK 5 21 %, v ukazateli CHSK Cr 13 %, v ukazateli NNH 4 33 %, v ukazateli NNO 3 26%, v ukazateli celkový fosfor 73 %, v ukazateli fekální koliformní bakterie 89 % a v ukazateli AOX 41 % kontrolních profilů. 1

17 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích Sledování jakosti sedimentů ve vodních tocích na území ve správě Povodí Labe, státní podnik je prováděno od roku 1999 s četností 2 x ročně na 46 kontrolních profilech, jejichž umístění je patrné z mapového obrázku č. 11. Odebrané vzorky jsou analyzovány v rozsahu 48 ukazatelů jakosti. Pro hodnocení stavu pětiletého období 2 24 bylo vybráno 11 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB, ghch a AOX. Vyhodnocené průměrné obsahy látek na 1 kg sušiny byly porovnány s cílovými záměry MKOL pro akvatická společenstva a zemědělské využití sedimentů a dále s hodnotami kritérií znečištění zemin A a B podle metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP ČR platného od roku 1996 viz tab. č. 13 v příloze). Kritérium A odpovídá přibližně přirozeným obsahům sledované látky v přírodě. Překročení této hodnoty se posuzuje jako znečištění, vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledované látky. Pokud však není překročena hodnota kritéria B, znečištění není pokládáno za tak významné, aby bylo nutné zahájit průzkum nebo jeho monitorování. Kritérium B je hodnota, jejíž překročení se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí, a proto se vyžaduje zjistit jeho zdroj a příčiny a podle výsledku rozhodnout o dalším průzkumu či zahájení monitoringu. Pro Labe, kde je sledována jakost sedimentů na celkem 12ti kontrolních profilech, byly zpracovány průběhy znečištění v podélném profilu graficky viz obrázky č. 41 až 43 v příloze). Ukazuje se, že přirozený obsah některých těžkých kovů, zejména kadmia a zinku, již v horní trati Labe výrazně překračuje hodnoty kritérií A. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe zinkem je pak zejména pod Litoměřicemi. Původcem tohoto znečištění je Lovochemie Lovosice. Obsahy rtuti a AOX v sedimentu Labe výrazněji stoupají pod Synthesií Semtín na profilu Valy a dostávají se nad mez cílového záměru MKOL. Hodnoty na přibližně stejné úrovni pak zůstávají až do Ústí nad Labem, kde obsah rtuti vlivem znečištění ze Spolchemie se znovu zvyšuje. Znečištěním ze Spolchemie Ústí nad Labem také podstatně narůstá obsah hexachlobenzenu a to tak, že překračuje mez cílového záměru MKOL. Znečištění labského sedimentu však nikde v žádném z hodnocených ukazatelů nepřesahuje hodnoty kritérií B. Mezní hodnoty kritéria A a také cílového záměru MKOL přesahuje zinek a kadmium ve všech hodnocených profilech s výjimkou Cidliny v profilu Dobšice. Rtuť a olovo zhruba na polovině hodnocených profilů nevyhovělo kritériu A, přičemž přibližně v 25 % není splněn cílový záměr MKOL. Měď, nikl a arsen byly v převážné většině případů shledány pod hranicí kriteria A a jen necelých 1 % nevyhovuje cílovému záměru MKOL. Chrom v 1 případě u Mratínského potoka) je na hranici cílového záměru MKOL zemědělské využití sedimentu, jinak zpravidla nepřekračuje mezní hodnotu kritéria A. Nejvíce znečištěný sediment vykazuje Klejnárka, na které jsou dokonce překročeny hodnoty kritéria B u zinku, arsenu a kadmia. Znečištění má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora Kaňk. Situaci by měla řešit dostatečně kapacitní čistírna důlních vod. Vysoký obsah kadmia převyšující kritérium B je také na Mratínském potoku. Původ znečištění v oblasti Praha Vinoř bude třeba prokázat upřesňujícím monitoringem. Pozornosti si zaslouží ještě Lužická Nisa, která v Hrádku nad Nisou vykazuje v sedimentu obsahy olova a kadmia blížící se mezním hodnotám B. 11

18 4. Jakost vody v nádržích 4.1 Rozdělení nádrží z hlediska významu jakosti vod Vodárenské nádrže Slouží jako zdroj pitné vody pro velký počet obyvatel. Jsou přesně vymezeny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 137/1999 Sb. Správou těchto nádrží jsou pověřeny jednotlivé podniky Povodí. Na Povodí Labe, státní podnik je tímto způsobem vymezeno pět vodárenských nádrží. Ve smyslu 3 zákona o vodách č. 254/21 Sb. jsou kolem těchto nádrží vyhlášena ochranná pásma. Ochranné pásmo 1.stupně je vyhlašováno minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí. Součástí jeho režimu je obvykle i zákaz vstupu. Ochranné pásmo 2. stupně je stanovováno dle místních podmínek vně ochranného pásma 1. stupně. Režimová opatření nejsou tak přísná jako v OP 1. stupně. Ochranná pásma jsou v terénu vyznačena výstražnými tabulemi. Jakost vody podléhá přísným kritériím. Kvalita vody v přítocích je posuzována dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. V místě odběru na úpravnu je jakost hodnocena dle vyhlášky MZe ČR č. 428/21 Sb Chovné rybníky Jedná se o nádrže, které slouží především k chovu ryb ve smyslu 8 článku 4. písmeno a) zákona č. 254/21 Sb. Na nádržích tohoto typu hospodaří různé subjekty. Veškerá činnost na rybnících včetně jakosti vody je podřízena především hospodářskému výsledku, kterým je maximální výtěžnost rybího masa. Na řadě rybníků je udělována výjimka dle 39 článku 7, písmeno b) a písmeno d) zákona č. 254/21 Sb. k aplikaci hnojiv a účinných látek. Tímto opatřením je zajišťována intenzifikace rybářské výroby na dané nádrži. Intenzifikace rybníku by měla probíhat v duchu pravidel stanovených Metodickým pokynem MŽP a MZe ČR č.3558/ Ostatní nádrže Jsou určeny především pro účely, které nejsou vázány na jakost vody energetika, nadlepšování průtoku, ochrana před povodněmi aj). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou druhořadé. Přesto na řadě těchto vodních nádrží jsou stanoveny dle 34 zák. č. 254/21 Sb. tzv. "povrchové vody využívané ke koupání". V těchto lokalitách musí jakost vody odpovídat limitům stanoveným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 135/24 Sb. Takových míst vhodných ke koupání je na nádržích Povodí Labe, státní podnik stanoveno celkem dvanáct Vyhláška MZd ČR č. 159/23 Sb.). Jakost vody však také musí umožňovat vhodné podmínky pro život ryb i ostatních vodních živočichů. Státní podnik Povodí Labe spravuje jedenáct nádrží, které lze zařadit do kategorie "ostatní". Situace Rok 24 byl ve srovnání s předchozími lety hydrologicky přibližně průměrný. Na některých nádržích jej lze hodnotit jako mírně podprůměrný a na některých nádržích jako mírně nadprůměrný viz obr. č. 1). Výjimku tvoří oblast nádrže Vrchlice na Kutnohorsku, kde v důsledku zvýšené hydrologické nestability jsou zaznamenávány v posledním období srážkové extrémy. Příkladem může být situace ve dnech 1. a 11. června, kdy v oblasti nádrže Vrchlice krátkodobě přesahoval přítok i hodnoty kolem 2 m 3 /s průměrný přítok je,37 m 3 /s). Celkově však byl rok 24 oproti suchému roku 23 značně příznivější. Také situaci dle vývoje hladinových teplot lze hodnotit jako průměrnou. I toto je určitá změna v porovnání se stoupajícím trendem z předchozích tří let viz obr. č. 2). Oproti předchozím letům nebyly zaznamenány extrémní hladinové teploty. Vzhledem k hydrologicky chudšímu období byl také nižší látkový odtok z povodí. S tím souvisí také nižší mobilita dusičnanového dusíku, který byl na většině nádrží detekován v nižších 12

19 koncentracích. Také přirozený odtok fosforu byl snížen. Protože však permanentní odtok fosforu z osídlených lokalit zůstal zachován, byla řada nádrží dostatečně vyhnojena a poznamenána rozvojem zelených řas a sinic. Přece jen poněkud nižší příjem tepelného a světelného záření oproti předchozím třem roků však snížil nepříznivé důsledky pokračující eutrofizace většiny nádrží % Poměr charakteristického ročního objemu přítoku průměr 199/1999 je 1% ) k danému ročnímu objemu přítoku %) 2 SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Obr. 1 Poměr charakteristického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku %) Zřetelně byly rozvojem primární produkce postiženy vodárenské nádrže Vrchlice a Hamry. Z ostatních nádrží byl nadměrný rozvoj fytoplanktonu zjištěn především na vodním díle Rozkoš a Les Království. Na základě limitů stanovených vyhláškou č. 135/24 Sb. bylo dne 26. srpna 24 zakázáno koupání na VD Rozkoš. Významnější primární produkce bez dopadů na užívání vody byla také zaznamenána na nádržích Harcov, Seč, Křižanovice a Labská. Uprostřed letní sezóny začala zakvétat i nádrž Mšeno. Nehodnocena byla nyní téměř vypuštěná nádrž Pařížov. Na zbývajících šesti významných vodních nádržích nebyly tyto projevy eutrofizace zjištěny o C Charakteristické teploty vody na nádržích v období SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Median 199/1999 Median 2 Median 21 Median 22 Median 23 Median 24 Obr. 2 Charakteristické teploty vody na nádržích nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky Souš 766,45 m n. m. / Mšeno 51,39 m n. m. / Pastviny 469, m n. m. / Seč 487,2 m n. m. / Vrchlice 323,8 m n. m.. ) V průběhu vegetační sezóny byly na internetových stránkách Povodí Labe průběžně zveřejňovány aktuální informace o vývoji jakosti vody na významných nádržích. Během loňského roku byl tento systém postupně přebírán i do nově vytvářeného informačního portálu ISVS VODA na internetových stránkách Ministerstva zemědělství ČR. 13

20 4.2 Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích. Přitom základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody viz obr. č. 3) a rozvoje chlorofylua. U nádrží s vodárenským využitím bylo také přihlíženo ke zjištěným koncentracím organického uhlíku, manganu a dusitanů. Charakteristické průhlednosti na nádržích v období cm SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Median 6/24 Median 7/24 Median 8/24 Median 9/24 Obr. 3 Charakteristické průhlednosti na nádržích Velmi dobrá jakost Dlouhodobě nejlepší jakost vody je zaznamenávána na vodárenské nádrži Josefův Důl v Jizerských horách. V červnu zde průhlednost dosahovala téměř sedmi metrů a po celé vegetační období zde byla průměrná průhlednost kolem 5 cm. Hodnoty chlorofylua se pohybovala v zanedbatelných koncentracích v intervalu 2 3 µg/l. Dle zatížení organickými látkami TOC, CHSK Mn ) je surová voda celoročně v kategorii A1. Obr. 4 Zobrazení změn hodnoty ph ve vodárenské nádrži Souš před leteckým vápněním dne 26.dubna 24 a týden po ukončení nucené alkalizace vodního prostředí dne 6.května 24 14

21 Velmi kvalitní zdroj pitné vody také představuje vodárenská nádrž Souš v Jizerských horách. Průhlednost neklesla pod 25 cm, maxima byla zjištěna v úrovni 45 cm. Na základě již dlouhodobě osvědčených zkušeností byl ve dnech 27. a 28. dubna 24 proveden letecký zásah. V jeho průběhu zde bylo aplikováno 99,5 tun velmi jemně mletého vápence, kterým byl eliminován nepříznivý vliv rašelinných vod s nízkou alkalitou a nízkým ph na okolní prostředí i úpravu pitné vody viz obr. 4). Po zbytek roku hodnota ph neklesla pod 6. Příznivá byla také koncentrace organických látek. V srpnu byly zaznamenány lokálně omezené zvýšené hodnoty chlorofylua max. 12 µg/l) Dobrá jakost Jakost vody na nejvýše položené nádrži v Čechách VD Bedřichov výšce 77 m n. m.) lze hodnotit jako dobrou. Průhlednost se v průběhu roku v důsledku zabarvení rašelinnými vodami pohybovalo od 3 do 35 cm. Rozvoj fytoplanktonu až do úrovně 16 µg/l byl zaznamenán v průběhu září. Nádrž Pastviny představuje dlouhodobě nejkvalitnější prostředí pro rekreační využití mezi všemi vodními díly v severovýchodních Čechách. Průhlednost se většinou pohybovala v úrovni 3 cm, ale v červenci 24 byly zaznamenány také hodnoty dosahující hodnoty přes 5 cm. Z hlediska přítomnosti fytoplanktonu lze situaci hodnotit jako velmi příznivou, neboť v době rekreační sezóny nebyly zaznamenány koncentrace chlorofylua vyšší než 12 µg/l. V průběhu velmi teplého září však došlo k omezenému rozvoji primární produkce, s lokálními maximy kolem 3 µg/l. Součástí druhového spektra byly také sinice rodu Chroococcus. Obr. 5 VD Pastviny distribuce kyslíku %) v podélném profilu dne 6.září 24 Na nejvýznamnější vodárenské nádrži ve východních Čechách vodním díle Křižanovice se v návaznosti na poměrně příznivý vývoj jakosti vody na nádrži Seč utvářela jakost vody v porovnání s předchozím obdobím velmi dobře. V červnu a červenci dosahovala průhlednost více jak 3 cm a k mírnému snížení průhlednosti pod 2 cm došlo až koncem srpna a v září. Prakticky po celé období nepřesahovala koncentrace chlorofylua hodnoty kolem 15 µg/l. Pouze jako důsledek výrazně teplého září došlo vyššímu rozvoji fytoplanktonu a byly naměřeny hodnoty kolem 22 µg/l. Kyslíkové poměry i ostatní chemické parametry se pohybovaly ve vodárnou plně akceptovatelných mezích. Na nádrži Fojtka na Liberecku poklesla průhlednost až téměř na úroveň 1 cm po velmi silném dešti 25. července 24. Snížená průhlednost vydržela asi deset dní. Jinak po dobu rekreační sezóny se průhlednost u hráze pohybovala na vyhovující úrovni od 2 do 25 cm. Maximální srpnové koncentrace chlorofylua nepřekročily úroveň 14 µg/l Zhoršená jakost V červnu a červenci ještě vyhovující průhlednost na libereckém vodním díle Harcov poklesla v srpnu na 15 a později až na 1 cm. Jak je zřejmé z obrázku č. 6 byl pokles průhlednosti vyvolán především srážkovou činností koncem července a s tím spojeným vnosem minerálního substrátu. Současně došlo k obohacení vodního prostředí nutrienty, což v srpnu vedlo k rozvoji fytoplanktonu až k úrovním kolem 21 µg/l chlorofylua. 15

22 [mm/day] Precip. mm/day Transp. cm [cm] :: Obr. 6 Vývoj parametru průhlednost cm) ve vazbě na srážkové poměry mm/den) ve vegetačním období 1. duben 31. říjen 24) na nádrži Harcov zobrazení v SW Reviewer) Na horské nádrži VD Labská ve Špindlerově Mlýně, která má také vodárenský význam, byl zejména v červnu zjištěn poměrně vysoký vegetační zákal 47 µg/l chlorofylua) tvořený především řasami druhu Rhodomonas lacustris. V důsledku rozvoje těchto organizmů došlo k rychlému poklesu průhlednosti z úrovně kolem 35 cm do úrovně 15 cm. Po přechodném červencovém zlepšení následoval opět srpnový pokles na úroveň 2 cm. Příznaky eutrofizované nádrže se projevovaly také na vysokých letních hodnotách ph dosahujících při hladině vysokých hodnot mezi 8,9 až 9,2. Za hlavní impulz pro rozvoj fytoplanktonu lze považovat nutrienty přicházející s vyčištěnými vodami z ČOV Špindlerův Mlýn. Na nádrži Seč s rekreačním i vodárenským významem proběhla většina rekreační sezóny za přijatelných podmínek. Na začátku sezóny průhlednost dosahovala více jak 4 cm. Prakticky do konce srpna byly zaznamenávány hodnoty nad 2 cm. Teprve v důsledku vysokých podzimních teplot došlo k významnějšímu rozvoji primární produkce. V horních částech vzdutí došlo k rozvoji sinic rodu Woronichinia a místy byly zjišťovány koncentrace chlorofylua nad 1 µg/l. Po většinu vegetačního období však hodnoty chlorofylua nepřesahovaly úroveň 3 µg/l. Letní a především podzimní období bylo poznamenáno značným rozvojem manganu ve spodních vrstvách. Obr. 7 Rozvoj manganu na VD Seč v oblasti vodárenského odběru dne 13. září 24 Tradiční místo k velmi kvalitní rekreaci představovala ještě donedávna i nádrž Mšeno situovaná uvnitř městské zástavby Jablonce nad Nisou. Od roku 21 je však nádrž postihována rozvojem vodního květu. Po přechodném jarním období s vegetačním zákalem došlo v červnu 24 k velmi významnému úbytku chlorofylua a průhlednost na hlavní nádrži dosahovala přes 4 cm. Značný rozvoj sinic především druhu Anabaena planctonica je však touto dobou zaznamenán na předzdrži hlavní nádrže konc. chlorofylua až 173 µg/l). V červenci začíná docházet k přesunu těchto negativních jevů i na hlavní nádrž a jsou zaznamenány koncentrace chlorofylua téměř 25 µg/l. S tím koresponduje i pokles průhlednosti až na úroveň 1 cm. V druhé polovině srpna ale dochází k radikálnímu obratu a v hlavní nádrži sinice významně ubývají chlorofyla maximálně kolem 12 µg/l) a průhlednost u hráze se zvyšuje až na 25 cm. 16

23 Obr. 8 Vývoj průhlednosti cm) na vodním díle Mšeno v průběhu vegetačního období Závadná jakost Z hlediska jakosti je v poslední době stále více diskutován odběr z vodárenské nádrže Hamry. Ani v roce 24 nebyla na nádrži zaznamenána žádná změna k lepšímu. Hodnoty průhlednosti nedosáhly po celé období ani úrovně 2 cm maximum je 18 cm koncem června). Naopak v polovině srpna v důsledku vysokého rozvoje vegetačního zákalu byly dokonce zaznamenány hodnoty i kolem 7 cm. Stále se zhoršující poměry jsou pravděpodobně vyvolané zvýšeným přísunem fosforu z obcí nad vodním dílem. Měnící se situaci dokumentuje i vývoj průměrných červencových koncentrací chlorofylua, který byl v roce ,4 µg/l max. 19 µg/l), v roce 22 1,7 µg/l max. 16 µg/l), v roce 23 27,6 max. 3 µg/l) a v roce µg/l max. 5,5 µg/l). Jako dominující druhy se především prosazovaly zelené řasy Rhizosolenisa longiseta a Scenedesmus quadricauda. Další vodárenskou nádrží, na které jsou již pravidelně pozorovány negativní vývojové trendy je nádrž Vrchlice nad Kutnou Horou. Nadměrný přísun živin ze zemědělsky využívaného povodí ve dnech 24. až 26. března a poté i nezvykle vysoká srážková epizoda v červnu způsobily jednak sníženou průhlednost ta se v průběhu roku pohybovala mezi 1 až 2 cm a jednak zvýšenou primární produkci. V srpnu byl objem nádrže do hloubky pěti metrů vyplněn chlorofylema přesahujícím limity hypertrofie µg/l viz obr. č. 9). Výrazná anoxie, přetrvávala od června až do října. S nedostatkem kyslíku také korespondují vysoké koncentrace manganu více jak 1 mg/l. Relativně vysoké podzimní teploty výrazně prodloužily období stratifikace a s tím také souviselo velmi dlouhé období s vysokými koncentracemi manganu. Tato situace přinesla značné technické obtíže při úpravě vody. Přesto se po celé období dařilo plnit limity stanovené pro jakost pitné vody. Do budoucna je varující stále se zvyšující podíl sinic rodu Microcystis. Obr. 9 Rozložení vysokých koncentrací chlorofylua v nádrži Vrchlice způsobených především rozvojem obrněnek druhu Ceratium hirundinella a sinic rodu Microcystis dne 23. srpna 24 17