Vodohospodářská bilance za rok 2014 Povodí Labe, státní podnik

Transkript

1 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 5 3 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 214 Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Irena Skalická Ing. Aleš Kovář Tomáš Zapletal Ing. Michal Krejčí Hradec Králové, září 215

2

3 Zpráva o jakosti povrchových vod Obsah Úvod... 9 Metodika zpracování Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích Sledování a hodnocení jakosti sedimentů ve vodních tocích Sledování a hodnocení jakosti vody v nádržích Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Popis hydrologické situace Srážkové poměry Teplotní poměry Režim podzemních vod Odtokové poměry Jakost vody ve vodních tocích Bilanční hodnocení za rok Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Drobné přítoky Labe Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Jakost sedimentů ve vodních tocích Jakost vody v nádržích Situace Klasifikace nádrží Velmi dobrá jakost Vyhovující jakost Nevyhovující jakost Závadná jakost Závěr Mapy Grafy Tabulky Zpráva o hodnocení jakosti pov. vod v dílčím povodí L. Nisy a ostatních přítoků Odry Popis hydrologické situace Srážkové poměry Teplotní poměry Režim podzemních vod Odtokové poměry Jakost vody ve vodních tocích Bilanční hodnocení za rok Charakteristika jakosti vody Stěnava Lužická Nisa Smědá Mandava Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Jakost sedimentů ve vodních tocích Jakost vody v nádržích Situace Klasifikace nádrží

4 Zpráva o jakosti povrchových vod Velmi dobrá jakost Vyhovující jakost Nevyhovující jakost Závěr Mapy Grafy Tabulky Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Popis hydrologické situace Srážkové poměry Teplotní poměry Režim podzemních vod Odtokové poměry Jakost vody ve vodních tocích Bilanční hodnocení za rok Charakteristika jakosti vody Labe Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Jakost sedimentů ve vodních tocích Závěr Mapy Grafy Tabulky Seznam použitých podkladů

5 Zpráva o jakosti povrchových vod Seznam obrázků Vymezení dílčích povodí na území České republiky Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, s. p Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%) Charakteristické teploty vody v nádržích Charakteristika průhlednosti na nádržích Koncentrace chlorofylu a (µg/l) ve vodní nádrži Seč v průběhu roku Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Horního a středního Labe Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe Podélný profil Labe v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Labe v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Labe v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Podélný profil Labe v období pro ukazatele RL a AOX Podélný profil Labe v období pro ukazatele naftalen a EDTA Podélný profil Labe v období pro ukazatele Cu a Zn Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a bentos Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Podélný profil Cidliny v období ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Cidliny v období ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Cidliny v období ukazatele Pcelk Podélný profil Jizery v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Jizery v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Jizery v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích zinku, niklu a mědi v období Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a f. koli Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fek. koli.65 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a f. koli Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a f. koli Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 2 do roku Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%) Charakteristické teploty vody v nádržích Charakteristika průhlednosti na nádržích Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.1 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele Pcelk Časový průběh jakosti vody L. Nisy v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a f.koli

6 Zpráva o jakosti povrchových vod Časový průběh jakosti vody L. Nisy v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Kontrolní profily sledování jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Kontrolní profily sledování sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Výsledná třída jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Podélný profil Labe v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Podélný profil Labe v období pro ukazatele RL a AOX Podélný profil Labe v období pro ukazatele naftalen a EDTA Podélný profil Labe v období pro ukazatele Cu a Zn Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, chromem a arsenem v období Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a f. koli Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 2 do roku

7 Zpráva o jakosti povrchových vod Seznam tabulek Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilech v letech Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s normami environmentální kvality Tab. 13 Jakost sedimentů v období Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s normami environmentální kvality Tab. 13 Jakost sedimentů v období Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s normami environmentální kvality Tab. 13 Jakost sedimentů v období

8 Zpráva o jakosti povrchových vod Seznam použitých zkratek a symbolů AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny BSK5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní C-9 koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 9 % Cprům koncentrace průměrná CB chlorbenzen ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika CHSKMn chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSKCr chemická spotřeba kyslíku dichromanem EO ekvivalentní obyvatel DCB dichlorbenzeny DCEt dichlorethan DMKP dlouhodobá měsíční křivka překročení (dle údajů ČHMÚ) HCB hexachlorbenzen KTJ kolonie tvořící jednotku MKOL Mezinárodní komise pro ochranu Labe MZd Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NEK norma environmentální kvality NL nerozpuštěné látky N-NH4 + amoniakální dusík N-NO3 - dusičnanový dusík OP ochranné pásmo PCB polychlorované bifenyly Pcelk. celkový fosfor Pcelk. F celkový fosfor po filtraci SRN Spolková republika Německo TCE trichlorethylen TOC celkový organický uhlík VD vodní dílo 8

9 Zpráva o jakosti povrchových vod Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/21 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance za rok 214. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dne 1. ledna 22 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 214 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj /22-6 ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 214 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 1 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 214 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 9

10 Zpráva o jakosti povrchových vod Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zprávu o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zprávu o hodnocení vypouštění vod do Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 214 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 214, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/21 Sb. 1

11 Zpráva o jakosti povrchových vod Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí z Hodnocení jakosti povrchových vod v minulém roce 214 bylo provedeno ve smyslu článků 7-9 uvedeného metodického pokynu. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod a Historická data ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). Vymezení dílčích povodí na území České republiky. 11

12 Zpráva o jakosti povrchových vod Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích Sledování jakosti vody v tocích zajišťuje odbor vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové v laboratořích Hradec Králové a Děčín. Vyhodnocování naměřených údajů provádí odbor péče o vodní zdroje - referát vodních zdrojů. Vzorky vody pro sledování stavu jakosti povrchových vod jsou odebírány na profilech provozního monitoringu správce povodí. Pro bilanční hodnocení stavu za rok 214 byly použity výsledky měření z období na profilech sledovaných s četností 12 x ročně a z období na profilech sledovaných s četností 5 x ročně tak, aby celkově pro hodnocení na každém profilu bylo k dispozici 24 až 25 výsledků rozborů. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: index saprobity bentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Kromě základní klasifikace je možné pro klasifikaci libovolně vytvářet skupiny ukazatelů, ale je nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány ve všech společně hodnocených profilech. Výsledky klasifikace se zpravidla vyjadřují tabelárně. Pro lepší názornost mohou být výsledky zpracovány do grafů nebo vyznačeny na mapě. Základní klasifikaci bylo podrobeno celkem 153 kontrolních profilů, jejichž rozmístění je patrné z mapky na obrázku č. 2. Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. 12

13 Zpráva o jakosti povrchových vod Mimo klasifikace dle zmíněné ČSN se užívají také další způsoby hodnocení jakosti vody v tocích. V této zprávě jsou dále uvedeny výsledky porovnání ročních průměrů s normami environmentální kvality vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/23 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády č. 61/23 Sb.). Pro některé významné toky a vybrané kontrolní profily byly zpracovány také grafy časového vývoje jakosti vody v základních ukazatelích. K názornému vyjádření situace na vybraných tocích slouží podélné profily jakosti vody. Vyjma dat z vlastního monitoringu, který provádí Povodí Labe, státní podnik byly v případě vodního toku Mandava do této zprávy také zahrnuta data poskytnutá Povodím Ohře, státním podnikem. Sledování a hodnocení jakosti sedimentů ve vodních tocích Sledování jakosti sedimentů ve vodních tocích na území ve správě Povodí Labe, státní podnik je prováděno od roku 1999 s četností 2 x ročně na 45 kontrolních profilech, jejichž umístění je patrné z mapového obrázku č. 3. Pro hodnocení stavu pětiletého období bylo vybráno 1 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Vyhodnocené průměrné obsahy látek na 1 kg sušiny byly porovnány s cílovými záměry MKOL pro akvatická společenstva a zemědělské využití sedimentů a dále s hodnotami indikátorů znečištění zemin podle metodického pokynu MŽP Indikátory znečištění platného od roku 211, který ruší a plně nahrazuje dříve používaný metodický pokyn Kritéria znečištění zemin a podzemní vody z roku Tento metodický pokyn byl dále nově nahrazen metodickým pokynem, vydaným ve věstníku MŽP v lednu 214 a hodnocení Ohožení kvality podzemní vody vymýváním ze zeminy bylo zcela vypuštěno. Pro srovnání je však ve zprávě pro hodnocení roku 214 prozatím ponecháno. Identifikátory znečištění jsou specifické koncentrace jednotlivých chemických látek v zemině, podzemní vodě a v půdním vzduchu. Překročení hodnot indikátorů se posuzuje jako indikace znečištění, které by mělo být dále zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce znečištění a ohrožené ekosystémy. Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. 13

14 Zpráva o jakosti povrchových vod Sledování a hodnocení jakosti vody v nádržích Rozdělení nádrží z hlediska významu jakosti vod Vodárenské nádrže Slouží jako zdroj pitné vody pro velký počet obyvatel. Jsou přesně vymezeny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 137/1999 Sb. Správou těchto nádrží jsou pověřeny jednotlivé podniky Povodí. Povodí Labe, státní podnik má tímto způsobem vymezeno pět vodárenských nádrží. Ve smyslu 3 zákona o vodách č. 254/21 Sb. jsou kolem těchto nádrží vyhlášena ochranná pásma. Kvalita vody v přítocích je posuzována dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. V místě odběru na úpravnu je jakost hodnocena dle vyhlášky MZe ČR č. 428/21 Sb. Nevodárenské nádrže Jsou určeny především pro účely, které nejsou vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, ochrana před povodněmi aj). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou doplňkové. Na řadě těchto vodních nádrží jsou stanoveny dle 34 zák. č. 254/21 Sb. tzv. povrchové vody využívané ke koupání. V těchto lokalitách musí jakost vody odpovídat limitům stanoveným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 238/211 Sb. Chovné rybníky Jedná se o nádrže, které slouží především k chovu ryb ve smyslu 8 písmena a) článku 4. zákona č. 254/21 Sb. Činnost na rybnících je podřízena výrobě rybího masa. Aplikace závadných látek spojená s produkcí tržních ryb je podmíněna udělením výjimky dle 39 článku 7, písmeno b) a písmeno d) zákona č. 254/21 Sb. nebo povolením k nakládání s vodami se stanovením podmínek pro aplikaci závadných látek dle 9 článku 8 zákona č. 254/21 Sb. 14

15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe 15

16 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Rok 214 byl z hlediska množství spadlých srážek na území Horního a středního Labe podnormální. Průměrný roční úhrn srážek činil 633 mm (89 % normálu). V jednotlivých povodích spadlo od 75 % do 17 % normálu. Nejméně srážek vzhledem k normálu bylo naměřeno v povodí Jizery (75 %), a také v povodí středního Labe (85 %). Nejvyšší roční úhrn srážek byl naměřen na stanici Kostelec nad Černými Lesy (643 mm). Nejnižší roční úhrn srážek (467 mm) na stanici Brandýs nad Labem. Úvod roku byl srážkově podnormální. V lednu spadlo v průměru 27 mm (62 % normálu), v únoru pouze 1 mm (27 %) a v březnu 32 mm (68 %). Měsíc květen byl naopak silně nadnormální (111 mm, 16 %). Červen už byl ale opět podnormální (38 mm, 48 %). V červenci spadlo průměrně 12 mm (116 %), v srpnu 91 mm (114 %) a v září, které bylo srážkově silně nadnormální, 96 mm (168 %). Závěr roku už byl srážkově výrazně chudší. V listopadu, který byl podnormální, spadlo průměrně pouze 23 mm (47 %) a v prosinci 39 mm srážek (8 %). Teplotní poměry Rok 214 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu (+9,7 C) mimořádně nadnormální. Odchylka od normálu byla +1,6 C. Největší kladná odchylka byla v povodí středního Labe (+2, C). Začátek roku byl teplotně silně až mimořádně nadnormální. Lednová odchylka od normálu činila +2,4 C, únorová +3, C a březnová +3,3 C. Teplotně podnormální byl naopak květen (odchylka -1, C). Červen byl teplotně normální (+,1 C), ale červenec už byl opět teplotně nadnormální (+1,3 C). Následoval teplotně podnormální srpen (odchylka -1,6 C), ale září již bylo opět nadnormální (+1,2 C). Také poslední čtvrtina roku byla velmi teplá, říjen byl silně nadnormální (+1,9 C), listopad mimořádně nadnormální (+3,1 C) a prosinec silně až mimořádně nadnormální (+2,5 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+35,5 C) byla naměřena na stanici Brandýs nad Labem. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-24,8 C) byla naměřena na stanici Kořenov, Jizerka. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horního Labe hladiny mělkých vrtů od ledna (59 % MKP) do poloviny března klesaly až pod hranici silného sucha (88 % MKP). Výjimečně nízká roční maxima byla naměřena na třetině vrtů koncem března (88 % MKP), na třetině objektů koncem května (8 % MKP), na zbývajících objektech až v prosinci (65 % MKP). Minima byla zaznamenána v srpnu (59 % MKP) a září (5 % MKP). V povodí středního Labe hladiny vrtů od ledna (5 % MKP) do března klesaly až na podnormální úroveň (79 % MKP). Roční maxima byla převážně zaznamenána na přelomu května a června (42 % MKP). Koncem srpna poklesly hladiny na minima (53 % MKP) a v září vystoupaly až nad normál na 23 % MKP. Do konce roku následoval setrvalý stav až mírný pokles na 42 % MKP v prosinci. Odtokové poměry Po stránce odtoku byl rok 214 v povodí Horního a středního Labe silně podprůměrný. Na větších tocích dosáhl průměrný roční průtok jen 5 až 61 % dlouhodobého průměrného průtoku Qa, na Cidlině byl mimořádně podprůměrný (4 %). Začátkem roku byly průtoky silně až mimořádně podprůměrné, v únoru, březnu i dubnu dosahovaly jen 26 až 4 % měsíčního průměru. Nejméně vodný měsíc z celého roku byl březen. Naopak nejvíce vodným měsícem roku byl květen (většinou od 8 do 9 %, Orlice 124 %), výjimkou bylo Horní Labe, kde odtoky dosáhly jen 52 %. Letní měsíce byly ve znamení průměru až podprůměru včetně září, výjimkou byly výrazně nadprůměrné odtoky na Chrudimce (238 %). Nejsušší měsíc srpen měl minima od Q33d do Q355d. Na konci roku byly vodnosti toků většinou podprůměrné až silně podprůměrné. Silně podprůměrný byl listopad na Horním Labi (39 %) a Cidlině (28 %), na Cidlině pak byl mimořádně podprůměrný prosinec (21 %). Hlavní tok středního Labe byl odtokově silně podprůměrný (57 %). Povodňové situace byly méně významné. V květnu způsobily vydatné dešťové srážky zvětšení průtoků na Horním Labi nad VD Království, maxima odpovídala 2-1 leté vodě. Začátkem srpna zasáhly přívalové srážky především povodí Chrudimky, kde na Krounce a Novohradce dosahovaly kulminační průtoky 2-2 leté vody. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 214 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 16

17 2. Jakost vody ve vodních tocích 2.1. Bilanční hodnocení za rok 214 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé hlavní toky v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou za období v přílohové části této dílčí zprávy v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality (NEK) dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/23 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny (AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období ve 127 sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 7 až č. 12 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 13. Porovnání ročních průměrů z období s normami environmentální kvality (NEK) vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody ve 127 kontrolních profilech nacházejících se v dílčím povodí Horního a středního Labe za období s výsledky klasifikace za období Pohled na trend vývoje jakosti vody v tomto dílčím povodí poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. V období nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích BSK5 23 %, CHSKCr 2 %, N-NH %, N-NO3-21 %, Pcelk. 24 %, fekální koliformní bakterie 63 % a v ukazateli AOX 3 % profilů. Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Ukazatel hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN v období v období I II III IV V I II III IV V bentos BSK CHSK Cr N-NH N-NO P celk výsl. třída Na obrázcích č. 14 až 34 jsou v podélných profilech Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery uvedeny vývoje jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (naftalen, EDTA). Pro lepší orientaci v grafické části a ucelený pohled na situaci toku Labe v úseku od pramene po státní hranici jsou i v této části vodohospodářské bilance za rok 214 týkající se dílčího povodí Horního a středního Labe uváděny podélné profily Labe v celé jeho délce. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období , který signalizuje mírné zhoršení jakosti vody v tocích zejména vzhledem k navýšení počtu toků ve III. a IV. třídě jakosti vody a vzhledem k úbytku počtu toků s II. třídou jakosti vody. 17

18 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období období hodnoceno profilů ve třídě jakosti podle ČSN I II III IV V Z ukazatelů vyjadřující stav vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality mírně klesl pouze v ukazateli AOX. V ostatních ukazatelích došlo naopak k jejich nárůstu. Setrvalý stav je u ukazatelů N-NH4 + a fekální koliformní bakterie. Na obrázcích č. 38 až č. 43 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, Pcelk., N-NO3 - a fekálních koliformních bakterií od roku 1995 do konce roku 214 pro závěrové profily nejdůležitějších přítoků Labe v dílčím povodí Horní a střední Labe, tj. Orlici, Chrudimku a Jizeru. Tyto grafy časových průběhů v závěrovém profilu dílčího povodí Horního a středního Labe Obříství jsou uvedeny na obrázcích č. 44 a 45. Časový průběh koncentrací zkoumaných ukazatelů od roku 1995 do konce roku 214 pro závěrový profil Labe - Děčín je součástí oddílu Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 2 do roku 214 ukazuje obrázek č. 46, na kterém jsou v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 + a Pcelk. za pětiletí 2-24, 25-29, Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilech v letech období hodnoceno profilů překračuje normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. BSK 5 CHSK Cr N-NO 3 - N-NH 4 + P celk. NL fek. koli AOX Na hlavním toku Labe vývoj jakosti vody pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění je možné očekávat ještě na menších a drobných přítocích. Lze konstatovat setrvalý trend u většiny ukazatelů. Přesto je i nadále třeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickým organickým látkami. 18

19 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2. Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků Labe Páteřní tok Labe je v dílčím povodí Horního a středního Labe sledován v 15 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je prováděn v rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL ve třech měrných profilech - Valy, Lysá nad Labem a Obříství. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. V horním úseku má Labe nejlepší jakost vody po Vrchlabí (I. třídu). Nejvýše situovaný významný zdroj znečištění je ČOV Špindlerův Mlýn. Negativní vliv zbytkového znečištění z tohoto zdroje je eliminován údolní nádrží Labská, na jejímž konci vzdutí jsou odpadní vody do Labe vypouštěny. Účinek nádrže je zejména významný na zadržování fosforu, což však ve svých důsledcích tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci. Pod Vrchlabím se jakost vody zhoršuje do II. třídy. V úseku nad městem Dvůr Králové nad Labem až po Obříství se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve II. a III. třídě. Ke zhoršení došlo v ukazateli bentos, kde v profilu Jiřice bylo dosaženo IV. třídy jakosti. V ukazateli N-NH4 + Labe stabilně vykazuje I. třídu jakosti (viz obrázky č. 14 až č. 19). Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění již bylo dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň norem environmentální kvality. Tuto skutečnost dokládá fakt, že normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. jsou v Labi v dílčím povodí Horního a středního Labe plněny v ukazatelích BSK5, CHSKCr, N-NO3, N-NH4, Pcelk. a více překračovány pouze v ukazateli fekální koliformní bakterie. Výsledný nepříznivý výsledek v ukazateli NL u profilů Verdek až Němčice v hodnoceném dvouletí byl ovlivněn pouze výrazně vysokými hodnotami z června 213 po prošlé povodni na horním úseku Labe. Většina hodnot ukazatel NL je ve sledovaném období pod 2 mg/l, tj. hodnotou normy environmentální kvality. Podle ukazatelů základní klasifikace úroveň znečištění Labe ponejvíce stoupá v úseku od Vrchlabí po Pardubice. Dále převažuje setrvalý stav. Nejnepříznivější jakost vody má Labe ve střední trati. Největší zhoršení způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti, ale normy environmentální kvality nejsou nikde překročeny. Nejvyšší hodnoty se pohybují výrazně pod normami environmentální kvality. S výjimkou profilu Jiřice je jakost vody Labi ve III. třídě jakosti. V tomto profilu je ukazatel bentos ve IV. třídě jakosti. V ukazatelích specifického organického znečištění v profilech Lysá a Obříství v sumárním ukazateli AOX došlo k překročení norem environmentální kvality. Norma environmentální kvality je na Labi rovněž překročena cca na polovině jeho profilů. Rozhodujícími zdroji znečištění v horním a středním úseku Labe je Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k normám environmentální kvality jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí, který byl překročen v měrném profilu Mezinárodního programu měření Labe MKOL Obříství. K významnému zlepšení jakosti vody Labe a jeho hlavních přítoků podstatně přispěly zejména rekonstrukce, resp. intenzifikace velkých čistíren odpadních vod v Hradci Králové a Pardubicích, rozšíření a optimalizace ČOV Kolín byla dokončena v srpnu 214. Z dlouhodobě připravovaných akcí lze jmenovat např. rekonstrukci ČOV Poděbrady. Vývoj jakosti vody Labe za posledních cca 2 let názorně ukazují grafy uvedené na obrázku č. 46 v příloze této zprávy. V současné době jsou už vesměs dokončeny rozsáhlé rekonstrukce významných ČOV s cílem zvýšení účinnosti odstraňování nutrientů, zvýšení kapacity z důvodu výhledového napojení dosud neodkanalizovaných částí měst a také zvýšení provozní spolehlivosti. 19

20 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Úpa Úpa pramení v Krkonoších a je prvním významnějším levostranným přítokem Labe. Její jakost vody je sledována na čtyřech profilech - Horní Staré Město, Zlíč, Havlovice a Jaroměř. V horním úseku je povrchová voda Úpy podle základní klasifikace jakosti v I. třídě, tj. je neznečištěná a ještě ve své střední části vykazuje jakost v rozmezí I. a II. třídy. V Jaroměři se ale ukazateli celkový fosfor a bentos dostává do III. třídy. Mimo horního úseku Úpy po město Trutnov jsou normy environmentální kvality překračovány na všech sledovaných profilech v ukazateli fekální koliformní bakterie a v profilu Zlíč také v ukazateli NL. V září roku 27 byl zahájen projekt Čistá horní Úpa spolufinancovaný Evropskou unií, který zahrnoval rekonstrukci a intenzifikaci ČOV Trutnov, výstavbu a rekonstrukci kanalizační sítě v lokalitách Trutnova, Mladých Buků, Svobody nad Úpou, Horního Maršova a Janských Lázní. Projekt byl dokončen 26. listopadu 29. Z Úpy nad Českou Skalicí odbočuje přivaděč vody do nádrže Rozkoš, takže na dolním toku ochuzeném o značnou část průtoku se výrazněji uplatňují zdroje znečištění, především města Česká Skalice, kde byla realizována dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV v roce 21. Dalším velkým zdrojem v povodí je město Červený Kostelec ležící na přítoku Olešnice. Sledování se provádí i na třech hlavních přítocích: Ličná, Rtyňka a Olešnice. Z přítoků Úpy vykazuje jednoznačně nejhorší jakost vody Olešnice, jejímž největším znečišťovatelem jsou odpadní vody města Červený Kostelec. Ukazatelem celkového fosforu náleží povrchové vody Olešnice až do IV. třídy jakosti. Normy environmentální kvality jsou v Olešnici jsou překračovány v ukazatelích celkový fosfor, N-NO3 -, fekální koliformní bakterie a AOX. Rtyňka překračuje NEK v ukazatelích fekální koliformní bakterie a Pcelk. Ličná pramenící v Polsku v Jestřebích horách má vyhovující jakost vody ve všech sledovaných ukazatelích Metuje Sledování se provádí na čtyřech profilech Metuje, a to ve Velkých Petrovicích, Bělovsi, v Novém Městě nad Metují, v Jaroměři a v závěrových profilech přítoků Ledhujka, Dřevíč a Židovka. Podle základního hodnocení vykazuje Metuje na horním úseku II. třídu jakosti. V Bělovsi se dostává do III. třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Dřevíč, jehož vody jsou jen málo zatížené a vykazují jakost v mezích I. až. II. třídy, je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu mihule potoční v České republice. Ledhujka má povrchové vody III. třídy jakosti vlivem dusičnanového dusíku. Židovka se do IV. třídy řadí vlivem ukazatele CHSKCr. Normy environmentální kvality jsou překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie ve třech profilech Metuje a na všech sledovaných přítocích. V ukazateli N-NO3 - je překročena NEK na Ledhujce. Rozhodujícími zdroji znečištění Metuje jsou města Police nad Metují, Hronov společně s Náchodem a Nové Město nad Metují. Jako jeden z významných problémů v daném povodí bylo identifikováno nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. V současné době je již dokončena rekonstrukce ČOV Nové Město nad Metují, jejichž cílem bylo zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů. Se stejnými cíli byla se uskutečnila také rekonstrukce ČOV Náchod Orlice Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Na Divoké Orlici je sledována jakost vody na třech kontrolních profilech, na Tiché Orlici jsou situovány čtyři profily. Z rozhodujících přítoků Divoké Orlice se sledují Rokytenka, Zdobnice, Kněžná a Bělá. Z přítoků Tiché Orlice je sledována pouze Třebovka, do které jsou vypouštěny odpadní vody z města Česká Třebová. Hlavním přítokem Spojené Orlice je Dědina, sledovaná v závěrovém profilu Třebechovice pod Orebem. Sledovány jsou i její obě větve před soutokem v Českém Meziříčí. Divoká Orlice vykazuje v ukazatelích základní klasifikace vodu I. až II. třídy jakosti, vlivem ukazatele CHSKCr se v profilu Čestice a ukazatele bentos v profilu Záměl dostává do III. třídy jakosti. V celé délce mají vody Divoké, Tiché i Spojené Orlice zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli N-NH4 + (I. třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace nejsou překročeny přípustné normy environmentální kvality vyjma ukazatele fekální koliformní bakterie v profilu Čestice. Hlavními bodovými zdroji znečištění Divoké Orlice jsou města Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí. Zatímco v Žamberku a Kostelci nad Orlicí jsou již ČOV s nitrifikací a denitrifikací, ve Vamberku je ČOV pouze s nitrifikací. V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje je navržena jak varianta rekonstrukce stávající ČOV Vamberk, tak výstavba nové čistírny. Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích I. až II. třídy jakosti. Pak se výrazněji zhoršuje. Po soutoku s Třebovkou se dostává do III. třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok 2

21 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe s Divokou Orlicí. Pravděpodobně také vlivem dokončené rekonstrukce ČOV Česká Třebová, se oproti minulým letům jakost vody Třebovky dostává z IV. do III. třídy. Dalšími významnými zdroji znečištění Tiché Orlice jsou města Ústí nad Orlicí, Choceň, Letohrad a Králíky vybavené centrálními ČOV. Normy environmentální kvality jsou překročeny v ukazateli fekální koliformní bakterie na Třebovce a v ukazateli fekální koliformní bakterie na Tiché Orlici, vyjma závěrového profilu ve Žďáru nad Orlicí, kde je naopak mírně překročena v ukazateli nerozpuštěné látky. Spojená Orlice vykazuje ve většině ukazatelů II. třídu jakosti vody. Jediným významným zdrojem znečištění Spojené Orlice je město Týniště nad Orlicí. V současné době probíhá rekonstrukce mechanicko-biologické ČOV (původně sloužící i pro potřeby dnes již neexistujícího kožedělného závodu), jejíž dokončení se předpokládá ke konci roku 214. Spojená Orlice od roku 1995 (po dokončení ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění) až do současné doby v podstatě vykazuje setrvalou jakost vody. Valná většina ukazatelů splňuje NEK. Povrchová voda toku Orlice je v ř.km 3, v současné době odebírána pro Úpravnu vody Hradec Králové. Tento povrchový tok slouží opětovně jako strategický zdroj pitné vody ke zdrojům podzemních vod z prameniště Litá a Mokré využívané pro zásobování města Hradce Králové a doplňování celého systému Vodárenské soustavy východní Čechy. Stav jakosti vody Zlatého potoka a Dědiny jako hlavních přítoků Orlice se oproti minulým letům výrazněji nezměnil, problémem nadále zůstává nesystematické odkanalizování obce České Meziříčí bez centrální ČOV, které je ale již projektově připraveno. V době kampaně citelně ovlivňuje jakost vody Dědiny také cukrovar České Meziříčí. V Českém Meziříčí jsou NEK na Dědině překročeny v ukazatelích Pcelk. a na Zlatém potoce v ukazateli BSK5, v obou tocích také v ukazateli fekální koliformní bakterie Loučná Jakost vody Loučné je sledována na třech kontrolních místech a v celé své délce se řadí do III. třídy jakosti vody vyjma profilu Zámrsk, kde v ukazateli bentos dosáhla IV. třídy. V celé délce toku nejsou normy environmentální kvality dodrženy v ukazateli dusičnanový dusík, v profilu Zámrsk s Tržek také v ukazatelích celkový fosfor a fekální koliformní bakterie. Rozhodujícími bodovými zdroji znečištění jsou města Litomyšl, Vysoké Mýto a Dašice. Tato města mají systematické odkanalizování přes centrální ČOV. Výhledově je třeba řešit rekonstrukci a dostavbu stávající kanalizační sítě v Sezemicích a Vysokém Mýtě a intenzifikaci ČOV v Moravanech. Jediným významnějším přítokem Loučné je Desná, která v ukazateli dusičnanový dusík a CHSKCr vykazuje III. třídu jakosti a ve zbývajících ukazatelích I. až II. třídu jakosti vody. Jedná se o tok s relativně neznečištěnou vodou. Vyšší znečištění dusičnanovým dusíkem je pravděpodobně plošného původu. Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je pak obecným předpokladem snížení obsahu dusičnanů v povrchových vodách Chrudimka Chrudimka v horní trati po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. Odběry vody jsou uskutečňovány z údolních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice. Jakost vody těchto nádrží je pojednána samostatně. Na volných tratích Chrudimky je situováno sedm kontrolních profilů. Rozhodujícími znečišťovateli jsou města Hlinsko a Chrudim. Jakost vody Chrudimky se řadí do III. až IV. třídy. V horním úseku v profilu Blatno, Stan a Horní Bradlo nejsou normy environmentální kvality dodrženy v ukazatelích CHSKCr a v profilech Stan a Tuněchody v ukazateli N-NH4 +. Hlavním přítokem Chrudimky je Novohradka, která je sledována na dvou kontrolních profilech. Sledována je i jakost vody jejich přítoků Žejbra a Ležáku. Ve sledovaných profilech byla zjištěna jakost vody dle základní klasifikace ve II. třídě. Novohradka i její přítoky jsou výrazněji znečištěny dusičnanovým dusíkem z plošného znečištění, nad úroveň norem environmentální kvality se dostávají ukazateli NL, BSK5 a fekální koliformní bakterie Doubrava Doubrava má prakticky v celé své délce jakost vody ve II. až III. třídě. Normy environmentální kvality jsou překračovány v horním úseku u ukazatele CHSKCr, N-NH4 +, v profilu Žleby také v ukazateli NL, v závěrovém profilu Záboří v ukazateli AOX. Ukazatel fekálních koliformních bakterií je problematický v horním a středním úseku Doubravy. Výrazně znečištěn je levostranný přítok Doubravy Brslenka. NEK jsou překračovány ve všech hodnocených ukazatelích. Přestože jsou městské odpadní vody z města Čáslavi, jako největšího zdroje v povodí, i průmyslové odpadní vody biologicky čištěny, zůstává jakost vody až po soutok s Doubravou vlivem BSK5 a celkového fosforu dokonce ve IV. třídě jakosti. Jednou z příčin stávajícího stavu mohou 21

22 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe být také nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech, ale i nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Připravovaná intenzifikace ČOV Čáslav je zaměřena nejen na vyšší stupeň odstraňování nutrientů, ale i klasického organického znečištění. Opatření jako rekonstrukce ČOV Vrdy, výstavba kanalizace a ČOV v Ronově nad Doubravou, dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV v Golčově Jeníkově, napojení okolních obcí na ČOV Chotěboř a doplnění její technologie v souladu s novými trendy budou jistě mít pozitivní dopad na jakost vody Doubravy Cidlina Cidlina je nížinným tokem s relativně malým spádem a velmi vysokou rozkolísaností průtoků, který protéká severovýchodními Čechami, převážně na území Královéhradeckého kraje. Tato oblast je charakterizována zemědělsky intenzivně obhospodařovaným územím. Cidlina je recipientem odpadních vod ze dvou větších městských a průmyslových aglomerací - Jičína a Nového Bydžova. Tyto skutečnosti se spolupodílí na faktu, že jakost Cidliny je téměř v celé trati po soutok s Labem ve III. třídě a v závěrovém profilu Sány se vlivem ukazatele BSK5 dostává až do IV třídy. Index saprobity bentosu nebyl v daném období sledován. V horním úseku Cidliny nejsou dodrženy normy environmentální kvality ukazatelů základní klasifikace - BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, NL, Pcelk. a bakteriálního znečištění, to je pravděpodobně způsobeno nízkými průtoky v toku. V závěrovém profilu Cidliny jsou NEK překročeny v ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL a také v ukazateli AOX. Největším přítokem Cidliny je Bystřice, která je sledována ve dvou kontrolních profilech, má obdobnou jakost vody jako Cidlina. Hodnocena je nejvýše III. třídou. Z přítoků Bystřice je sledována jakost vody Javorky, která se řadí do II. třídy Mrlina Mrlina je pravostranným přítokem Labe, protéká okresy Nymburk a Jičín a má obdobný charakter jako Cidlina. Přestože se v povodí nenachází větší městské a průmyslové celky, nevyhovuje jakost vody Mrliny normám environmentální kvality ve většině hodnocených ukazatelů základní klasifikace. Mrlina vykazuje téměř v celé trati až po zaústění do Labe III. třídu jakosti. Na výrazně horší jakosti vody Štítarského potoka (IV. třída jakosti), jakožto hlavního přítoku Mrliny, se podílí hlavně odpadní vody z Městce Králové. Mrlina a Štítarský potok vykazují poměrně vysoký obsah nerozpuštěných látek. V ostatních ukazatelích, a to zejména na Štítarském potoce, nejsou pravděpodobně také vlivem jeho malé vodnosti NEK ve většině ukazatelů plněny. Účinnost stávajících ČOV v povodí Mrliny bude třeba zvýšit alespoň na úroveň nejlepších dostupných technologií. Současně bude nezbytné vybudovat kanalizace a centrální ČOV také v malých obcích a usilovat o redukci plošného znečištění na přijatelnou míru. Ke zlepšení stavu by měla přispět prakticky dokončená výstavba kanalizace a ČOV Kopidlno, která byla dokončena v srpnu Výrovka Výrovka je menším levostranným přítokem na středním toku Labe. V horním úseku vykazuje díky ukazateli CHSKCr IV. třídu jakosti vody. Její přítok Šembera, kde je rozhodujícím znečišťovatelem město Český Brod, se vlivem ukazatele BSK5 i CHSKCr řadí rovněž do IV. třídy. Dokončená rozsáhlá rekonstrukce čistírny odpadních vod v areálu jatek společnosti JATKY Český Brod a.s. a další přijatá opatření by v budoucnu měla zlepšit stávající stav, kdy jsou normy environmentální kvality překročeny na Výrovce i Šembeře prakticky u všech hodnocených ukazatelů. V povodí Výrovky je několik středně velkých bodových zdrojů znečištění, u nichž čištění odpadních vod není na vyhovující úrovni (Pečky, Plaňany, Kouřim aj.). Např. v Kouřimi chybí systematická kanalizace umožňující přivedení odpadních vod na společnou biologickou ČOV s průmyslovým závodem LONZA BIOTEC s.r.o. Na Výrovce i Šembeře jsou překročeny NEK prakticky u všech sledovaných ukazatelů. NEK jsou překročeny i u ukazatele AOX, což dokazuje existenci průmyslových znečišťovatelů s produkcí specifických organických látek do odpadních vod Jizera Jizera je největším pravostranným přítokem Labe. V horním úseku až po Semily je její jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace ve II. třídě, dále se v důsledku větší koncentrace významnějších znečišťovatelů (města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) vlivem ukazatele bentos zhoršuje do IV. třídy. Normy environmentální kvality jsou však plněny prakticky v celém úseku toku. Ojediněle překračovány u fekálních koliformních bakterií. 22

23 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Největším znečišťovatelem Jizery je aglomerace Mladá Boleslav. Odkanalizována je přes dvě biologické ČOV, z nichž ČOV II Podlázky byla v roce 22 modernizována a intenzifikována pro zvýšené odstraňování nutrientů. V roce 29 byla fakticky ukončena také rekonstrukce ČOV I Neuberk. V rámci projektu Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod také byla rozšířena kanalizační síť v místní části Mladé Boleslavi v Debři, Benátkách nad Jizerou, Bakově nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Kosmonosích a jejich okolí. Po realizaci akcí zahrnutých v tomto projektu se očekává pozitivní dopad na zlepšení jakosti vody Jizery, která je v oblasti Káraného vodárensky využívána pro zásobování pitnou vodou hlavního města Prahy a která je také mimo jiné určena k rekreačním účelům. Z dalších opatření by se na celkovém stavu zcela jistě projeví uvažovaná rekonstrukce kanalizace a ČOV v Mnichově Hradišti, výstavba kanalizace a ČOV v Jizerním Vtelnu a podchycení drobných znečišťovatelů a menších obcí do 2 obyvatel. Největším přítokem Jizery je Kamenice, která má vodu I. až II. třídy jakosti, tedy vodu neznečištěnou až mírně znečištěnou, a normy environmentální kvality jsou plněny ve všech ukazatelích. Taktéž přítok Desná plní NEK vyjma ukazatele fekální koliformní bakterie. Z dalších přítoků Jizery má dobrou jakost vody Mohelka, Bělá a Zábrdka (II. třídu). Vody Olešky, Libuňky, Žehrovky, Kněžmostky a Klenice se řadí do III. třídy jakosti Drobné přítoky Labe Kromě výše zmíněných toků je sledováno a hodnoceno dalších šestnáct drobných přítoků Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace má nejlepší jakost vody Malé Labe, které se řadí do II. třídy jakosti vody. Vodu III. třídy jakosti má Čistá, Pilníkovský potok, Běluňka, Kalenský potok, Trotina, Klejnárka a Košátecký potok. Silně znečištěné vody má Piletický potok, Ředický potok, Mratínský potok, Vlkava, Výmola a Vinořský potok, které dosahují IV. třídy jakosti. Nejhůře hodnocenými drobnými přítoky Labe pak jsou Mlynařice a Černávka, které se dostávají až do V. třídy. Vzhledem k nízké vodnosti těchto toků je však jejich vliv na jakost vody Labe zanedbatelný. Lokální ovlivnění životního prostředí je ale významné. Stávající systémy odkanalizování měst a obcí v povodích bude třeba zdokonalit a dovybavit čištěním odpadních vod na odpovídající úrovni technického pokroku. Připravovaná dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Odolená Voda by se měla pozitivně projevit i na vývoji jakosti vody Černávky. Výstavba kanalizace v Milovicích, dostavba a rekonstrukce kanalizace v Dobrovicích také bezesporu přispěje ke zlepšení situace v recipientu Vlkava. Jakost vody některých drobných přítoků je negativně ovlivněna vypouštěním důlních vod nebo průmyslových odpadních vod znečištěných těžkými kovy nebo jinými specifickými látkami. Důlními vodami z dolu Kutná Hora - Kaňk je nadměrně znečišťována Klejnárka. Vrchlice spadá do IV. třídy jakosti vlivem ukazatele celkový fosfor. Důlní vody z těžby lupků Keramostem Nehvizdy způsobují nadměrné znečištění Výmoly železem a niklem. Vinořský a Mratínský potok vykazují vysoké znečištění absorbovatelnými organickými halogeny. Černávka je kromě jiného nadměrně zatížená rozpuštěnými látkami, zejména sírany a vápníkem. 23

24 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech v dílčím povodí Horního a středního Labe (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazuje většina toků (cca 6 %) III. třídu jakosti a ještě přibližně 19 % kontrolních profilů vykazuje IV. a V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Tento stav je prakticky stejný s předchozím hodnoceným obdobím. Voda s jakostí v IV. a V. třídě byla vyhodnocena nejčastěji v ukazatelích BSK5 v cca 9 % a v ukazatelích Pcelk. a CHSKCr cca v 7 %, v ukazatelích bentos a N-NO3 - cca v 3 % a v ukazateli N-NH4 + v cca 2 % posuzovaných profilů. Převážně se jedná o malé a drobné vodní toky s nízkou vodností. Na Labi, vyjma profilu Jiřice, se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje. V porovnání s normami environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/23 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje nejvíce posuzovaných profilů z ukazatelů základní klasifikace v ukazatelích NL v 36 %, Pcelk. ve 24 %, BSK5 ve 23 %, N-NH4 + a N-NO3 - shodně v 21 % a CHSKCr 2 %. Nejhůře hodnoceným ukazatelem jakosti vod jsou fekální koliformní bakterie. V tomto ukazateli jsou normy environmentální kvality překročeny až u cca 63 % posuzovaných profilů. V případě adsorbovatelných organických halogenů se jedná o setrvalý stav (3 % profilů). 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích Umístění kontrolních profilů jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe je znázorněno na obr. č. 5. Pro jakost sedimentů Labe, která je v celém jeho úseku sledována na dvanácti kontrolních profilech, byl zpracovány průběhy znečištění v podélném profilu graficky (viz obrázky č. 36 až č. 38 v příloze). Ukazuje se, že přirozený obsah některých těžkých kovů, zejména zinku, mědi a kadmia již v horní trati Labe překračuje nebo se výrazně přibližuje hodnotám indikátorů znečištění. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe mědí je zejména pod areálem Synthesie, a.s. v Pardubicích, stejně tak obsahy rtuti v sedimentu Labe výrazněji stoupají na profilu Valy a dostávají se nad mez cílového záměru MKOL. Cílové záměry MKOL jsou v horním a středním úseku dále překročeny v ukazatelích kadmium a rtuť. Jako podklad pro odvození hodnot indikátorů znečištění zemin, půdního vzduchu a podzemní vody byly použity tzv. screeningové hodnoty znečištění odvozené americkou agenturou pro ochranu životního prostředí USEPA. Velmi nízké hodnoty indikátorů znečištění byly v mnoha případech odvozeny od mezních hodnot pro pitné vody. Obsah všech hodnocených kovů překračuje hodnoty indikátorů znečištění, což je posuzováno jako indikace znečištění, které by mělo být zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce a ohrožené ekosystémy. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití přesahuje zinek v téměř všech hodnocených profilech a kadmium cca na polovině hodnocených profilů. V ukazatelích olovo, měď a rtuť jsou překročeny cílové záměry MKOL pro akvatická společenstva cca v pětině z celkového počtu třiceti sedmi profilů. Oproti minulému hodnocenému období došlo k poklesu znečištění resp. překročení cílových záměrů MKOL u kadmia. Koncentrace arsenu nevyhověla cílovému záměru MKOL pouze ve dvou profilech. V ukazateli AOX a v ukazateli Cr VI, vyjma profilu na Mratínském potoce, jsou cílové záměry MKOL splněny. Výrazně nad limit tohoto záměru je proti tomu obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazuje Klejnárka, Kamenice a Mratínský potok. Znečištění Klejnárky má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora - Kaňk. Vysoký obsah kadmia převyšující mezní hodnotu MKOL pro zemědělské využití vykazuje sediment na Mratínském potoku. 24

25 4. Jakost vody v nádržích 4.1. Situace Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 214 hodnotit jako jeden z nejsušších ve sledovaném období třiceti sedmi let (obr. 1). Nižší srážková činnost vyvolala na některých nádržích (Souš, Rozkoš, Seč) významnější pokles hladiny. Neobvykle malý objem tajícího jarního sněhu v povodí tentokrát nezpůsobil žádné změny v jakosti vody na nádrži Souš, a proto v roce 214 pravidelné letecké vápnění této nádrže nebylo provedeno. Po srážkově bohatším dubnu až červnu byla většina nádrží bilančně stabilizována. Uspokojivý stav setrval až do konce kalendářního roku. Přestože úroveň letních teplotních maxim nepatřila k historicky nejvyšším, je možné nejvyšší teploty z roku 214 na všech nádržích v období červenec - srpen či červen - září zařadit do segmentu třetiny nejvyšších teplot naměřených od roku Z hlediska vývoje hladinových teplot (medián hodnot) vody v průběhu vegetační sezóny lze rok 214 hodnotit na většině nádrží jako průměrný (obr. 2). Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%). Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 51,39 m n. m. / Pastviny 469, m n. m. / Seč 487,2 / Vrchlice - 323,8 m n. m.). 25

26 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4.2. Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. 3) a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích (minima na VD Les Království) až po pětimetrové hodnoty na horských nádržích (maxima na VD Mšeno). Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 2 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 1 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období ( ). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 5 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií. ( I. - < 2,5 výborný, II. - 2,5-1 dobrý, III vyhovující, IV nevyhovující, V. - > 11 závadný). Charakteristika průhlednosti na nádržích Velmi dobrá jakost VD Souš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 7 m n.m., v oblasti bez osídlení a bez zdrojů odpadních vod. Vzhledem k menšímu objemu akumulace a nepříznivé skladbě lesních porostů v povodí docházelo k periodickému zhoršení jakosti vody. Negativní změny byly monitorovány zejména u parametru hliník, organické látky dle CHSKMn, (TOC), hodnota ph i alkalita. Negativními změnami bývalo obvykle nejvíce poznamenáno jarní období v průběhu tání sněhu. 214: V jarním období byly při monitoringu jakosti vody zjištěny hodnoty ph okolo 6,4. Vzhledem k této skutečnosti a nízkým zásobám vody ve sněhu bylo upuštěno od tradičního leteckého vápnění. V průběhu vegetačního období se průhlednost pohybovala v rozmezí cm, maxima koncentrace chlorofylu-a činila 6,7 μg/l. 26

27 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. S využitím režimu CHKO Jizerské hory nepřipustit výstavbu zdrojů odpadních vod v území nad vodárenskou nádrží. Udržovat regulaci provozu po levobřežní komunikaci včetně údržby ochranných prvků vybudovaných při silnici. VD Labská Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská nádrž ve Špindlerově Mlýně. Část povodí se nachází v nadmořských výškách nad 12 m n. m. Z hlediska jakosti vody má především význam jako základní útvar ovlivňující jakost vodárenského odběru pro město Vrchlabí, které se nachází cca 9,5 km pod přehradou. 214: Maximum vegetačního zákalu na nádrži ve Špindlerově Mlýně bylo zjištěno v květnu (chlorofyla 22 μg/l). Významné zhoršení vodárenského odběru pro město Vrchlabí umístěného několik km pod vodním dílem nebylo správci povodí hlášeno. Průhlednost v nádrži se pohybovala v rozmezí cm. Nástin možných opatření: I když převládala v nádrži voda s dobrou a výbornou jakostí, je nutné vzhledem k předchozím zkušenostem zajistit, aby odpadní vody byly jednak velmi intenzivně čištěny na ČOV Špindlerův Mlýn a nové OV nebyly sváděny přímo do akumulace. Konečným řešením by bylo svedení všech odpadních vod z města Špindlerův Mlýn pod hráz vodního díla. VD Pastviny Způsob monitoringu - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně využívaná nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 7 m n. m. Před rekonstrukcí ČOV v Klášterci na Orlicí se na nádrži vytvářel vodní květ. V posledním období tyto problémy nejsou pravidelné a VD Pastviny patří k nádržím s nejkvalitnější vodou ve správě státního podniku Povodí Labe. V posledních dvou letech je ke konci vegetačního období zaznamenávána zhoršující tendence ve vývoji jakosti vody. 214: Velmi dobrá jakost vody přetrvávala po většinu vegetační sezóny. Průhlednost po většinu období přesahovala 2 cm, koncentrace chlorofylu-a však v září dosahovala maxima 41 g/l. Z měření Krajské hygienické stanice vyplynulo, že voda v nádrži byla po celou sezónu vhodná ke koupání. V roce 214 byl zpracován projekt základní strategie k udržení jakosti vody na této rekreační nádrži. Nástin možných opatření: Je zcela nezbytné a zásadní udržet stávající funkcionalitu ČOV v Klášterci n. O. s postupnou další intenzifikací zaměřenou především na masivní odstraňování fosforu z vypouštěných OV. 27

28 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Vyhovující jakost VD Vrchlice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o nenahraditelnou vodárenskou nádrž nižších poloh. Velká část povodí je zemědělsky obhospodařována, je zde několik desítek obcí. To v konečném důsledku znamená poměrně značný přísun nutrientů do nádrže. Akumulované vodní zásoby jsou obměňovány velmi málo. Tím jsou vytvořeny dobré morfologické předpoklady pro zvýšenou primární produkci. Vzhledem k tomu, že na části nádrže jsou hloubky přesahující dvacet metrů, vytváří se zde v letním období rozsáhlé anoxické prostory, ve kterých se sekundárně aktivují interní zásoby fosforu. Proto na vrcholu vegetačního období a během podzimní cirkulace dochází pravidelně k značnému zhoršení jakosti surové vody a jsou zhoršovány podmínky pro výrobu pitné vody. 214: V důsledku vyšší koncentrace chlorofylu-a přesahující hodnotu 4 g/l, zjištěné jak v přítokové části, tak i v blízkosti odběru došlo ke zhoršení jakosti vody v nádrži. Problémy s upravitelností surové vody však nebyly hlášeny. Nástin možných opatření: Vzhledem ke značné exploataci povodí je obtížné uplatňovat opatření s rychlým efektem. Je však zřejmé, že k účinným metodám ochrany zdroje budou patřit veškeré zásahy, které omezí transport nutrientů do nádrže. Nelze vyloučit, že také prošetření možnosti převedení krátkodobých průtoků bohatých na fosfor mimo vzdutí nádrže by mohlo otevřít účinnou cestu ke snížení aktuální eutrofizaci vodního díla. 28

29 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Nevyhovující jakost VD Josefův Důl Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 6 m n.m. Organické látky dle CHSKMn a hodnota ph jsou dostatečně eliminovány účinnou technologií úpravny vody v Bedřichově. V posledních dvou letech se kvalita vody zhoršila zvýšenou primární produkcí. 214: Na vodárenské nádrži Josefův Důl byly opět v druhé polovině roku zjištěny neobvykle vysoké počty pikosinic rodu Merismopedia. V podzimním období však oproti předchozím třem rokům došlo ke zřetelnému poklesu těchto vodárensky nežádoucích organizmů. Průhlednost se pohybovala v rozmezí m, koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxima v září - 7,4 g/l Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. V povodí nádrže nezvyšovat aktuální množství vypouštěných odpadních vod a vylepšit situaci v oblasti Šámalovy louky. VD Hamry Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská vodárenská nádrž v nadmořské výšce 6 m n.m. Lesnaté povodí kombinované s průměrným osídlením. Původně kvalitní zdroj pitné vody. Se zvyšující se úrovní občanské vybavenosti v obcích nad nádrží dochází ke zvýšení transportu nutrientů a nástupu eutrofizace. Tím jsou v konečném důsledku násobeny nepříznivé vlivy způsobené vyplavováním organického uhlíku z lesních komplexů. Od roku 29 jsou na nádrži prováděny intenzivní regulační odlovy doprovodných druhů ryb pro podporu rozvoje filtrujícího zooplanktonu. 214: Vysoké průtoky koncem června zvedly koncentraci organických látek dle CHSKMn na nádrži až do úrovně 18 mg/l (září). Protože byla zvýšena také koncentrace celkového fosforu (5 6 μg/l), došlo k intenzívnímu rozvoji řas a sinic - koncentrace chlorofylu-a v září až 85 g/l. Průhlednost se pohybovala v rozmezí 8 16 m. Ke zlepšení jakosti surové vody byl na nádrži Hamry prováděn regulační odlov doprovodných druhů ryb spojený s dlouhodobým ichtyologickým průzkumem. Nástin možných opatření: Vyloučit vypouštění i vyčištěných odpadních vod do přítoků ústících do nádrže. Optimální řešení spočívá v odvedení veškerých odpadních vod ze tří hlavních sídel v povodí na centrální ČOV do Hlinska. I nadále regulovat rekreační využití blízkého okolí nádrže. Hospodaření na zemědělských plochách i na rybnících přizpůsobit existenci vodárenského zdroje. Eliminací generačních ryb doprovodných druhů (zejména cejn) snížit početnost jejich plůdku konzumujícího zooplanktonní filtrující organismy. Eliminovat vliv rybářského hospodaření na rybníku Krejcar. VD Křižanovice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou vodárenskou nádrž situovanou ve výškách kolem 4 m n. m. Protože je postavena pod vodním dílem Seč, je jakost vody v této malé nádrži především určována sečskými poměry. Vzhledem k vysokému koeficientu obměny je nádrž značně promývána přítokem. Vodárenský zdroj bývá zatížen nutrienty a v důsledku eutrofizace je kvalita vody ve vegetační sezóně ovlivňována rozvojem fytoplanktonu. Autochtonní vývoj jakosti vody je patrný obvykle ke konci léta, kdy se ve vodním objemu prosazují i odpadní vody z okolní rekreace. Z nádrže je odebírána surová voda pro úpravnu Monako, ze které je zásobován skupinový vodovod Chrudim. 214: Jakost vody zde byla zhoršená, koncentrace chlorofylu a (indikátor přítomnosti fytoplanktonu) dosahovala 44 μg/l. Průhlednost kolísala a pohybovala se v rozmezí hodnot 5 14 cm. Významný úbytek kyslíku v hlubších vrstvách nádrže nebyl zaznamenán. Dne došlo k nehodě osobního vozidla, spojené s jeho pádem do akumulace vodárenské nádrže v blízkosti hráze. V návaznosti na tuto událost byl operativně proveden mimořádný monitoring jakosti vody. Z výsledků 29

30 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe tohoto monitoringu vyplynulo, že vodárenská nádrž nebyla kontaminována a vodárenský odběr nebyl ohrožen. Nástin možných opatření: Pro vývoj jakosti vody je rozhodující vývoj na VD Seč. Proto opatření přijatá v souvislosti s ochranou jakosti vody Seč budou současně vylepšovat i situaci na VD Křižanovice. Na samotné nádrži Křižanovice je nutné i nadále dodržovat režim ochranného pásma 1. a 2. stupně. Současně je nutné zachovat i aktuální ráz občanské vybavenosti v četných rekreačních objektech v okolí nádrže a zajistit dodržování platné stavební uzávěry. VD Seč Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou nádrž ve výškách kolem 5 m n. m., která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Je zde také realizován vodárenský odběr lokálního významu. S postupnou intenzifikací zemědělství v povodí a urychlením odtoku komunálních odpadních vod se začaly koncem minulého století objevovat důsledky eutrofizace. Od té doby bývá rekreační sezóna nepravidelně postihována tvorbou vodního květu sinic. 214: Na nádrži došlo v letním období ke značnému rozvoji sinic, který si vynutil dne vydání varovné informace Krajské hygienické stanice Pardubického kraje o nevhodnosti koupání pro vnímavé jedince. Průhlednost se pohybovala v rozmezí cm, maxima koncentrace chlorofylu a byla 81,2 μg/l (obr. 4). K lepšímu posouzení okolností vytvářejících jakost vody v nádrži probíhal v roce 214 opět podrobný monitoring realizovaný ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje a Ústavem experimentální botaniky AV ČR. V roce 214 byl zpracován projekt základní strategie k udržení jakosti vody na této rekreační nádrži. Nástin možných opatření: Nádrž je nutné především chránit před zvýšenou dotací nutrienty. Je proto žádoucí aby na odpadních vodách ve velkých sídlech v povodí (Hlinsko, Trhová Kamenice) byl před vypuštěním do toku intenzivně odstraňován fosfor. Rekreační objekty v blízkém okolí nádrže by měly být odkanalizovány mimo vodní dílo. Obr. 4 Koncentrace chlorofylu a (µg/l) ve vodní nádrži Seč v průběhu roku

31 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Závadná jakost VD Rozkoš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Plochou rozsáhlá nádrž nižších poloh, která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Její přítok je především určen jakostí vody v Úpě, se kterou je vodní dílo propojeno plně manipulovatelným přivaděčem. Nádrž se skládá ze dvou základních ploch. Vzhledem k tomu, že z hlediska vývoje jakosti vody má tato část funkci sedimentační předzdrže, je zde obvykle voda velmi špatné kvality. Naopak ve větší (jižní) částí za dělící (tzv. Rovenskou hrází) bývá voda lepší kvality. 214: Také na této nádrži byl zaznamenán rozvoj fytoplanktonu, který v některých případech komplikoval jejich využití pro koupání osob. V letním období došlo k nadměrnému rozvoji sinic. V důsledku tohoto jevu byla Krajskou hygienickou stanicí podána dne varovná informace o nevhodnosti koupání pro vnímavé jedince. V září byla zjištěna maxima koncentrace chlorofylu a 1,1 μg/l (severní nádrž). Průhlednost se pohybovala v širokém rozmezí 5 cm (jaro) až 58 cm (červen, září). Nástin možných opatření: Nádrž má vzhledem k svému objemu a málo průtočnému režimu předpoklady pro udržení příznivé jakosti vody v jižní části. Severní plocha vzhledem ke zvýšené sedimentaci nesených nutrientů a malým hloubkám nemá vhodné podmínky pro vytváření vhodné jakosti vody. Pro další udržení jakosti vody a to zejména v jižní a střední části je nezbytné vyloučit odvod veškerých odpadních vod (byť i částečně vyčištěných) prostřednictvím Rozkošského potoka do prostoru vzdutí. Také odpadní vody z veškerých přiléhajících rekreačních objektů je nutné odvádět mimo povodí nádrže. VD Les Království Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž na Labi pod městy Vrchlabí a Hostinné. Nádrž je eutrofizována. Na špatné jakosti vody se podílí i časté zákaly minerální povahy. Rekreační ani vodárenské využití vodní dílo nemá. 214: Nádrž je intenzívně promývána a s tím souvisí také krátká doba zdržení vody v akumulaci nádrže, minerální zákal, nízká průhlednost (pod 1 m), vysoké koncentrace polutantů a následně i rozvoj vodního květu (maxima 295 μg/l.). Nástin možných opatření: Již velmi dlouho je zvažována možnost odstranění části sedimentů. Tím by došlo také ke snížení interních zásob fosforu. Vzhledem k morfologickým podmínkám, vysokému stupni obměny akumulace a značnému osídlení nad nádrží nejsou zde dobré předpoklady pro udržení vhodné jakosti vody. VD Pařížov Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž především s funkcí ochrany před povodněmi. Vzhledem k častému kolísání hladiny nízká průhlednost a vegetační i minerální zákaly. Dle měřených ukazatelů patří tato nádrž z hlediska kvality vody k nejméně jakostním v celém územním obvodu působnosti naší organizace. 214: Nádrž s vodou zhoršené jakosti. Ve vegetačním období průhlednost kolísala v rozmezí 4 15 cm. V srpnu dosahovala koncentrace chlorofylu-a až 38 μg v litru. Nástin možných opatření: Nádrž nemá vodárenské ani významné rekreační využití. Vzhledem k uplatňovanému režimu manipulace a malému objemu bude i do budoucna nutné počítat s proměnlivou jakostí vody. 31

32 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 5. Závěr Zpráva o jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích za období Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 127 profilech v matrici voda a 37 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 61/23 Sb. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a pro srovnání dále s identifikátory znečištění podle metodického pokynu MŽP z roku 211, který však byl nahrazen metodickým pokynem z ledna 214 a uvedené hodnocení z něj bylo vypuštěno. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. V roce 214 nejsou normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod dodrženy u některých menších vodních toků, větší a velké toky zpravidla vyhovují. Výjimkou jsou nerozpuštěné látky v Labi, jejichž nepříznivý výsledek byl ve dvouletých hodnoceních způsoben průchodem červnové povodně v roce 213. V ukazatelích dusíkatých látek nejsou splněny standardy v dusičnanovém dusíku a v amoniakálním dusíku shodně u cca 21 % případů, u celkového fosforu v cca 24 % případů a u fekálních koliformních bakterií až v 63 % případů. Vzhledem k ukončeným případně probíhajícím intenzifikacím významných ČOV již nelze očekávat výraznější trendy v poklesu organického znečištění z bodových zdrojů. Nutností je zodpovědný přístup k provozu těchto zdrojů a jejich důsledná kontrola. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Výrazné obtíže zejména na menších tocích mohou být způsobeny také neúměrné odlehčování odpadních vod na kanalizační síti. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením. S řešením hygienizace vyčištěných odpadních vod se z technicko-ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Znečištění specifickými organickými látkami není v horním úseku Labe významné až na některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti, nejvíce stoupá v úseku od Pardubic. Norma environmentální kvality pro útvary povrchových vod v ukazateli AOX není dodržena na 3 % hodnocených kontrolních profilů. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období bylo vybráno 1 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití přesahuje zinek v téměř všech hodnocených profilech a kadmium cca na polovině hodnocených profilů. V ukazatelích olovo, měď a rtuť jsou překročeny cílové záměry MKOL pro akvatická společenstva cca v pětině z celkového počtu 37 profilů. Koncentrace arsenu nevyhověla tomuto cílovému záměru MKOL pouze v jednom profilu. Koncentrace niklu v sedimentech Výmoly překročila cílový záměr MKOL pro zemědělské využití. V ukazateli AOX a Cr VI, vyjma profilu na Mratínském potoce, jsou cílové záměry MKOL splněny. Výrazně nad limit tohoto záměru je proti tomu obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazují zejména toky Klejnárka a Kamenice. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna podprůměrným hydrologickým režimem v povodí. Na některých nádržích zvýšený přísun živin vyvolal nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Vzhledem k vývoji teplot v jarním období byly podmínky pro rozvoj primární produkce příznivé. Příčinou byl nejen přísun nutrientů (zejména fosforu), ale také brzký nástup jarních vysokých teplot. 32

33 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 6. Mapy Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Horního a středního Labe. Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe. 33

34 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. 34

35 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 -. Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH

36 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk. Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. 36

37 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe. 37

38 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 7. Grafy Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody hlavních toků Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě: koncentrace: průměr třídy jakosti: I. C9 jevy na toku: vodní díla sídla II. III. IV. přítoky NEK: (nařízení vlády č. 61/23 Sb.) 38

39 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 9, 8, III. 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, II. NEK I., c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSK Cr ) 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, III. NEK II. I. 725 Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Smiřice Jaroměř Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Podélný profil Labe v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 39

40 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l],35 Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ),3,25,2 I. NEK,15,1,5, c [mg/l] 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) II. NEK I., Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Smiřice Jaroměř Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Podélný profil Labe v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH4 +. 4

41 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),45,4,35,3,25,2,15,1,5, III. II. I. 725 Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 2, II. 1,5 1, I.,5, Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Podélný profil Labe v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 41

42 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Rozpuštěné látky (RL) 8, 7, NEK 6, 5, 4, II. 3, 2, I. 1,, Ukazatel: Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) c [ g/l] 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, IV. III. NEK II. I. 725 Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Podélný profil Labe v období pro ukazatele RL a AOX. 42

43 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [ g/l] 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, 175 Ukazatel: naftalen NEK 725 Ukazatel: EDTA c [ g/l] 12, 1, 8, 6, 4, NEK 2,, Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Podélný profil Labe v období pro ukazatele naftalen a EDTA. 43

44 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel: Měď (Cu) c [ g/l] 25, 2, 15, II. NEK 1, 5, I., Ukazatel: Zinek (Zn) c [ g/l] 12, 1, III. 8, NEK 6, 4, II. 2, I., Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Podélný profil Labe v období pro ukazatele Cu a Zn. 44

45 Nekořský p. Rokytenka Zdobnice Bělá Tichá Orlice Dědina Klášterec n.o. Žamberk Litice n.o. Záměl Vamberk Kostelec n.o. Častolovice Týniště n.o. Třebechovice Hradec Králové VD Pastviny Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 9, 8, 7, III 6, 5, 4, 3, 2, 1,, II. NEK I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, III. NEK II. I Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 45

46 Nekořský p. Rokytenka Zdobnice Bělá Tichá Orlice Dědina Klášterec n.o. Žamberk Litice n.o. Záměl Vamberk Kostelec n.o. Častolovice Týniště n.o. Třebechovice Hradec Králové VD Pastviny Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) II. NEK I., c [mg/l],35,3,25,2,15,1,5 Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) I. NEK, Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

47 Nekořský p. Rokytenka Zdobnice Bělá Tichá Orlice Dědina Klášterec n.o. Žamberk Litice n.o. Záměl Vamberk Kostelec n.o. Častolovice Týniště n.o. Třebechovice Hradec Králové VD Pastviny Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),45,4 III.,35,3,25,2,15 II.,1,5 I., Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 2, 1,5 II. I. 1,,5, Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 47

48 Orličský p. Bystřec Čermná Lukavický p. Dobroučka Libchavský p. Třebovka Skořenický p. Čermná Jablonné n.o. Letohrad Dolní Dobrouč Ústí n.o. Brandýs n.o. Choceň Čermná n.o. Borohrádek Žďár n.o. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 4,5 4, 3,5 II. NEK 3, 2,5 2, 1,5 I. 1,,5, c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 5, 45, 4, III. 35, 3, 25, 2, NEK II. 15, 1, I. 5,, Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 48

49 Orličský p. Bystřec Čermná Lukavický p. Dobroučka Libchavský p. Třebovka Skořenický p. Čermná Jablonné n.o. Letohrad Dolní Dobrouč Ústí n.o. Brandýs n.o. Choceň Čermná n.o. Borohrádek Žďár n.o. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) 7, 6, 5, II. NEK 4, 3, 2, I. 1,, c [mg/l] Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ),8,7,6 II.,5,4,3 I.,2 NEK,1, Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

50 Orličský p. Bystřec Čermná Lukavický p. Dobroučka Libchavský p. Třebovka Skořenický p. Čermná Jablonné n.o. Letohrad Dolní Dobrouč Ústí n.o. Brandýs n.o. Choceň Čermná n.o. Borohrádek Žďár n.o. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),45,4,35 III.,3,25,2,15 NEK,1,5 I., Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 2, II. 1,5 1, I.,5, Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 5

51 Libáňský p. Novohradka Hlinsko Trhová Kamenice Seč Svídnice Chrudim Pardubice VD Hamry VD Seč VD Křižanovice Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 9, 8, III. 7, 6, 5, 4, 3, II. NEK 2, 1, I., c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 7, 6, III. 5, 4, 3, 2, NEK II. I. 1,, Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 51

52 Libáňský p. Novohradka Hlinsko Trhová Kamenice Seč Svídnice Chrudim Pardubice VD Hamry VD Seč VD Křižanovice Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 12, 1, 8, 6, 4, 2, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) III. II. NEK I., c [mg/l] Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) 1,,9,8,7,6,5,4,3,2,1, II. I. NEK Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

53 Libáňský p. Novohradka Hlinsko Trhová Kamenice Seč Svídnice Chrudim Pardubice VD Hamry VD Seč VD Křižanovice Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),5,45,4,35,3,25,2,15,1,5, III. NEK II. I. Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 II. 2, 1,5 I. 1,,5, Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 53

54 Valdický p. Úlibický p. Javorka Kralický p. Zábědovský p. Bystřice Sánský kanál Jičín Vysoké Veselí Smidary Nový Bydžov Chlumec n.c. Žiželice Žehuňský rybník Libice n.c. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 16, 14, IV. 12, 1, 8, III. 6, 4, 2,, II. NEK I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 7, 6, IV. 5, 4, III. 3, NEK 2, 1, II. I., Podélný profil Cidliny v období ukazatele BSK5 a CHSKCr. 54

55 Valdický p. Úlibický p. Javorka Kralický p. Zábědovský p. Bystřice Sánský kanál Jičín Vysoké Veselí Smidary Nový Bydžov Chlumec n.c. Žiželice Žehuňský rybník Libice n.c. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 12, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) 1, 8, 6, III. II. 4, NEK 2, I., c [mg/l] Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) 2, IV. 1,5 1, III.,5, II. I. NEK Podélný profil Cidliny v období ukazatele N-NO3 - a N-NH

56 Valdický p. Úlibický p. Javorka Kralický p. Zábědovský p. Bystřice Sánský kanál Jičín Vysoké Veselí Smidary Nový Bydžov Chlumec n.c. Žiželice Žehuňský rybník Libice n.c. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P celk. ),5,4 IV.,3,2 III.,1, II. NEK I Podélný profil Cidliny v období ukazatele Pcelk. 56

57 Mumlava Jizerka Oleška Kamenice Libuňka Žehrovka Mohelka Zábrdka Bělá Kněžmostka Klenice Strenický p. Kořenov Jablonec n.j. Poniklá Háje n.j. Semily Železný Brod Líšný Turnov Příšovice Svijany Mnichovo Hradiště Bakov n.j. Mladá Boleslav Benátky n.j. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, II. NEK I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku CHSK Cr 3, 25, NEK II. 2, 15, I. 1, 5,, Podélný profil Jizery v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 57

58 Mumlava Jizerka Oleška Kamenice Libuňka Žehrovka Mohelka Zábrdka Bělá Kněžmostka Klenice Strenický p. Kořenov Jablonec n.j. Poniklá Háje n.j. Semily Železný Brod Líšný Turnov Příšovice Svijany Mnichovo Hradiště Bakov n.j. Mladá Boleslav Benátky n.j. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 6, 5, 4, 3, 2, 1, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) II. NEK I., c [mg/l] Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ),4,35,3 II.,25,2 I.,15,1,5, Podélný profil Jizery v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

59 Mumlava Jizerka Oleška Kamenice Libuňka Žehrovka Mohelka Zábrdka Bělá Kněžmostka Klenice Strenický p. Kořenov Jablonec n.j. Poniklá Háje n.j. Semily Železný Brod Líšný Turnov Příšovice Svijany Mnichovo Hradiště Bakov n.j. Mladá Boleslav Benátky n.j. Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),2,18,16,14 II.,12,1,8,6,4 I.,2, Ukazatel: Index saprobity bentosu 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 III. II. I. 1,,5, Podélný profil Jizery v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 59

60 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích zinku, niklu a mědi v období

61 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období

62 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období

63 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Orlice v profilu Nepasice mg/l 7 Časový vývoj CHSK Cr Orlice v profilu Nepasice KTJ/1 ml 1 Časový vývoj fek. koli Orlice v profilu Nepasice Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. 63

64 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Orlice v profilu Nepasice 1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 mg/l Časový vývoj N-NO 3 - Orlice v profilu Nepasice mg/l Časový vývoj P celk. Orlice v profilu Nepasice,4,35,3,25,2,15,1,5 Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk. 64

65 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Chrudimky v profilu Pardubice mg/l Časový vývoj CHSK Cr Chrudimky v profilu Pardubice KTJ /1 ml 1 Časový vývoj fek. koli Chrudimky v profilu Pardubice Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fek. koli. 65

66 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Chrudimky v profilu Pardubice 1,4 1,2 1,8,6,4,2 mg/l Časový vývoj N-NO 3 - Chrudimky v profilu Pardubice mg/l,4 Časový vývoj P celk. Chrudimky v profilu Pardubice,35,3,25,2,15,1,5 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk.. 66

67 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Jizery v profilu Tuřice mg/l Časový vývoj CHSK Cr Jizery v profilu Tuřice KTJ/1 ml 2 Časový vývoj fek. koli Jizery v profilu Tuřice Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. 67

68 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Jizery v profilu Tuřice 1,2 1,8,6,4,2 mg/l 6 Časový vývoj N-NO 3- Jizery v profilu Tuřice mg/l,35 Časový vývoj P celk. Jizery v profilu Tuřice,3,25,2,15,1,5 Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk.. 68

69 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Labe v profilu Děčín mg/l Časový vývoj CHSK Cr Labe v profilu Děčín KTJ/1 ml Časový vývoj fek. koli Labe v profilu Děčín Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. 69

70 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-95 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Labe v profilu Děčín 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6,4,2 mg/l Časový vývoj N-NO 3- Labe v profilu Děčín mg/l Časový vývoj P celk. Labe v profilu Děčín,4,35,3,25,2,15,1,5 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk.. 7

71 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 2 do roku

72 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 8. Tabulky Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe 1,5 3,1 1,8 4, drobné přítoky Labe 1,4 7,9 1,7 14, Úpa 1,2 2,9 1,7 4, Metuje 1,9 2,9 2,6 4,3 8 8 Orlice 1,5 4,1 1,8 7, Loučná 2, 3, 2,8 5, Chrudimka 1,7 4,7 2,1 7, Doubrava 2,8 6,4 3,9 9, Cidlina 2,3 6, 2,9 8, Mrlina 4,9 6,9 7,3 11, Výrovka 4,4 6,7 6,8 12, Jizera 1,5 5,6 1,9 7, souhrn 1,2 7,9 1,7 14, Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe 11,3 2,9 15, 3, drobné přítoky Labe 11,3 4,4 2, 7, Úpa 11,3 24,9 18,9 3, Metuje 9,2 24,1 15,4 55, Orlice 9,5 19,4 11,8 32, Loučná 14,5 18,1 2,8 28, Chrudimka 18,6 33,5 23,7 6, Doubrava 22, 32,1 32,1 5, Cidlina 13,5 31,5 17,7 44, Mrlina 29,5 39, 4,2 54, Výrovka 24,4 3,3 29,8 61, Jizera 12, 3,6 17,8 45, souhrn 9,2 4,4 11,8 7,

73 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe,5 4,1,7 5, drobné přítoky Labe 1,2 13, 1,5 2, Úpa 1, 6,6 1,2 8, Metuje 2,1 7,1 2,8 7, Orlice 1,7 4,4 2,1 6, Loučná 6,3 7,8 8,1 9, Chrudimka 1,2 5,9 1,9 8, Doubrava 2,9 6,3 3,9 8, Cidlina 3,2 4,7 4, 6,2 9 9 Mrlina 2,3 4,3 4,9 1, Výrovka 5,9 6,3 7,5 9, Jizera,4 5,5,5 8, souhrn,4 13,,5 2, Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe,3,18,8, drobné přítoky Labe,3 1,77,5 3, Úpa,2,2,4, Metuje,3,49,7, Orlice,2,15,3, Loučná,4,22,6, Chrudimka,4,43,6, Doubrava,8,88,16 1, Cidlina,8,81,16 1, Mrlina,14,45,25, Výrovka,26,43,56, Jizera,2,3,5, souhrn,2 1,77,3 3,

74 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období vodní tok aritmetický průměr min. mg/l charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe,17,128,4, drobné přítoky Labe,44,627,62 1, Úpa,26,632,41 1, Metuje,76,137,11, Orlice,19,199,31, Loučná,8,199,111, Chrudimka,29,126,47, Doubrava,114,34,152, Cidlina,93,261,13, Mrlina,1,213,144, Výrovka,138,169,163, Jizera,12,221,2, souhrn,12,632,2 1, Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. max. min. max. I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe 1,3 3,2 1,4 3, drobné přítoky Labe 1,7 2,5 1,7 2, Úpa 1,5 2,4 1,6 2, Metuje 1,9 2,1 1,9 2, Orlice 1,6 3,2 1,6 3, Loučná 1,6 3, 1,7 3, Chrudimka 1,6 2,3 1,6 2, Doubrava 1,7 2,5 1,7 2, Cidlina,,,, - Mrlina 2,3 2,3 2,4 2, Výrovka 2,4 2,4 2,6 2, Jizera 1,2 3, 1,3 3, souhrn, 3,2, 3,

75 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období vodní tok aritmetický průměr min. KTJ/1 ml max. KTJ/1 ml charakter. hodnota min. KTJ/1 ml max. KTJ/1 ml hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe drobné přítoky Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera souhrn Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. ug/l max. ug/l min. ug/l max. ug/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe 12,6 26,6 17,4 43, drobné přítoky Labe 12,6 51, 16,2 99, Úpa 13,2 26,9 21,4 47, Metuje 11,6 16, 17,2 24, Orlice 9,8 17,3 12,3 34, Loučná 18,1 19,8 26, 29,3 2 2 Chrudimka 2,3 23,1 26, 32, Doubrava 24,3 42,3 34,7 65, Cidlina 15,3 32,6 23, 59, Mrlina 28,6 33,1 46,6 5, Výrovka 32,4 52,1 54,2 89, Jizera 13, 29,2 21, 43, souhrn 9,8 52,1 12,3 99,

76 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe drobné přítoky Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera souhrn Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje NEK dle n.v. 61/23 Sb. Labe 2,7 7,3 7,2 35, drobné přítoky Labe 4,2 12,5 7,1 2, Úpa 4, 12,4 9,7 18,4 7 7 Metuje 5,4 18,9 7,2 47, Orlice 2,6 2,5 5, 29, Loučná 1, 18,9 17,1 27, Chrudimka 6,7 6,4 1, 73, Doubrava 14,2 34,6 26, 73, Cidlina 9,9 58,9 18,7 8, Mrlina 27, 56, 38,7 18, Výrovka 23,7 79,3 43,3 219, Jizera 2,6 4,2 5,4 137, souhrn 2,6 12,5 5, 219,

77 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Labe Herlíkovice 175,878 I I II I I I II Labe Klášterská Lhota 163,138 II II I I I II II Labe Debrné 147,973 II II II I I II II Labe Verdek 139,638 III II II I I II III Labe Hořenice 118,138 III II III I II III III Labe Hradec Králové 994,43 III II II I II III III Labe Opatovice 987,82 II II III I II II III Labe Němčice 978,761 II II III I II III III Labe Valy 954,73 III II III I II III III Labe Veletov 928,63 III II III I II II III Labe Kolín 916,288 III III III I II III III Labe Nymburk 895,899 III III II I II III III Labe Lysá (MS) 878,796 III II II I II II III Labe Jiřice 854,535 IV III II I II II IV Labe Obříství (MS) 842,46 III III II I II II III Malé Labe Prosečné,5 II I II I I II II Čistá Hostinné,5 II II III I I III III Pilníkovský potok Chotěvice,7 II II II I II III III Kalenský potok Debrné,1 II III II I II III III Běluňka Běluň 2, II III I II II III Úpa Horní Staré Město 53,5 I I II I I I II Ličná Poříčí u Trutnova,38 II I II I I II II Rtyňka Úpice,2 II II III I II III III Úpa Havlovice 3,6 II II I I III III Úpa Zlíč 14,9 I II I I III III Olešnice Zlíč,5 II III III I III IV IV Úpa Jaroměř,275 III II II I II III III Metuje Velké Petrovice 54,15 II II I II II II Ledhujka Velké Petrovice,3 II I I III II III Židovka Vysoká Srbská 2,5 II IV I I II IV Dřevíč Velký Dřevíč,95 II II I II II II Metuje Běloves 36,24 II II I I II III III Metuje Nové Město n. M. 21,64 II II II I II III III Rozkoš Velká Jesenice 2,135 II II III II II III Metuje Jaroměř,681 II II II I II III III Trotina Lochenice 2,278 III III I III III III Piletický potok Hradec Králové,49 III III III III IV IV Divoká Orlice Líšnice 83,83 II I II I I I II Rokytenka Žamberk,5 II II II I II II II Divoká Orlice Záměl 56,5 III I II I I I III Zdobnice Vamberk 1, II I I I I II II Kněžná Synkov 2,1 II II II I II III III Bělá (do D. Orlice) Častolovice 1,5 II II II I II III III Divoká Orlice Čestice 42,19 II II III I II II III 77

78 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Tichá Orlice Jablonné nad Orlicí 79,92 I II I II II II Tichá Orlice Ústí nad Orlicí 51,38 II II II I II III III Třebovka Hylváty 1,2 III II I II III III Tichá Orlice Choceň 29,5 II II I II III III Tichá Orlice Žďár nad Orlicí 1,58 III II II I II III III Dědina Chábory 3,7 I I I II II II Dědina České Meziříčí 15,58 II II II I II III III Zlatý potok České Meziříčí,38 IV III III I III III IV Dědina Třebechovice p. O.,42 III II III I II III III Orlice Nepasice 12,867 II II II I II II III Orlice Hradec Králové 2,6 II II I II II II Ředický potok Lukovna,2 III IV IV III III IV IV Loučná Tržek 57,2 II III II II III III III Desná Tržek 1,5 II II III I III II III Loučná Zámrsk 33,21 IV II III I III III IV Loučná Dašice 7,36 II II I III III III Chrudimka Blatno 89,63 II II IV I I I IV Chrudimka Stan 81, III II IV III I II IV Chrudimka Horní Bradlo 64,983 II II III I II II III Chrudimka Svídnice 28,787 II II III I II I III Chrudimka Tuněchody 14,68 II II III II II II III Novohradka Lozice 23,487 II II III I II II III Žejbro Blížňovice,5 II III III II III III III Ležák Hrochův Týnec,925 II III III I II II III Novohradka Úhřetická Lhota,6 II II II I II II II Chrudimka Nemošice 4,187 II II I II II II Chrudimka Pardubice,5 II III I II II III Opatovický kanál Semín 1,2 II III I II III III Doubrava Bílek 71,6 III III III II II III III Doubrava Spačice 43,966 II III III I II III III Doubrava Žleby 23,71 II II III I III II III Brslenka (Čáslavka) Rohozec 1,6 III IV III III III IV IV Doubrava Záboří 1,457 III III I III III III Klejnárka Nové Dvory 6,25 II II III I III II III Vrchlice Malín,79 II II III I III IV IV Klejnárka Starý Kolín 2,18 III III II III III III Cidlina Vitiněves 67,65 III III III II III III Javorka Ostroměř 14,8 II II I II II II Cidlina Sloupno 44,47 III III II II III III Cidlina Luková 34,66 III III II II III III Bystřice Popovice 25,17 II III I II III III Bystřice Kosičky 7,61 II II I II III III Cidlina Žiželice 21,4 III III II II III III Cidlina Zbraň 18,5 III III I II III III Cidlina Sány 6,79 IV III I II III IV Mrlina Kopidlno 3,84 III III II II II III Mrlina Nové Zámky 16,14 IV III I II III IV Štítarský potok Svídnice 3,18 IV IV III III III IV Sánský kanál Budiměřice,32 III III I III III III Mrlina Nymburk 1,39 III III III I III III III Výrovka Plaňany 21,4 III III IV III III III IV Výrovka Zvěřínek 3,62 III III II III III III 78

79 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Šembera Klučov 11,49 IV IV III III III IV Šembera Zvěřínek,427 IV III II III III IV Výrovka Písty 2,69 III III II III III III Vlkava Hronětice 5,938 III III II IV III IV Mlynařice Lysá nad Labem 5,23 III IV V IV II IV V Výmola Vyšehořovice 8,76 IV IV IV III IV IV Výmola Císařská Kuchyně,89 III III III III III III Jizera Kořenov 142,872 I II II I I I II Jizera Horní Sytová 121,79 I II II I I I II Jizerka Víchová 1, II II II II I II II Oleška Bořkov 2, II II III I III III III Jizera Spálov 11,13 III II II I I II III Kamenice Josefův Důl 28,3 I I II I I I II Kamenice Tanvald 15,8 I II II I I I II Desná (do Kamenice) Tanvald 1, II I II I I I II Kamenice Spálov,56 II I II I I II II Libuňka Turnov,55 II III III I II III III Jizera Příšovice 7,626 IV II II I I II IV Žehrovka Žabakor 1, II III III I II III III Mohelka Mohelnice,5 II II II I II II II Zábrdka Klášter Hradiště n.j.,5 II II II I II II II Jizera Bakov nad Jizerou 48,925 III II II I I II III Bělá Malá Bělá,5 II II II I II II III Kněžmostka Bakov nad Jizerou,8 II III III II III III III Klenice Mladá Boleslav 1, III III III II II III III Jizera Vinec 34,65 III II II I II II III Jizera Tuřice 11,47 III II II I II II III Vinořský potok Brandýs nad L. 2,1 II IV III II IV III IV Mratínský potok Kostelec nad L.,24 III IV III III IV IV IV Košátecký potok Tišice 1,83 II II III II III II III Černávka Obříství,58 III III III II V III V Počet hodnocených profilů celkem Počet profilů v I. třídě jakosti Počet profilů ve II. třídě jakosti Počet profilů ve III. třídě jakosti Počet profilů ve IV. třídě jakosti Počet profilů v V. třídě jakosti

80 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s normami environmentální kvality. Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Labe Herlíkovice 1,5 13,2,5,3,2 2,7 1,4 Labe Klášterská Lhota 1,9 11,3 1,4,5,7 5, 29,2 13,5 Labe Debrné 2,4 13,6 2,,9,1 14, 87,5 12,6 Labe Verdek 2,1 14,4 1,9,9,9 33,6 3,1 13,7 Labe Hořenice 2,3 15,1 2,6,8,12 31,1 79,7 15,2 Labe Hradec Králové 2,4 16,3 2,9,8,12 32, 72,7 17,8 Labe Opatovice 2,5 19,5 3,2,7,12 43,2 65,3 17,2 Labe Němčice 2,9 17,9 3,2,7,12 7,3 59,7 16,3 Labe Valy 2,3 19,6 3,8,11,12 14,3 37,1 21,9 Labe Veletov 2,7 2, 3,8,8,11 17,8 25,7 21,4 Labe Kolín 3,1 2,9 3,8,11,13 15,7 69,1 Labe Nymburk 2,8 19,6 4,,17,12 14,7 48,3 22,9 Labe Lysá (MS) 2,9 19,8 4,,12,12 13,9 17,8 26,6 Labe Jiřice 2,8 17, 3,9,11,12 16, 22,3 21,1 Labe Obříství (MS) 3,1 18,8 4,1,18,11 16,1 16,2 25,4 Malé Labe Prosečné 1,4 11,3 1,2,3,4 4,2 31,5 Čistá Hostinné 1,9 18,3 1,8,4,11 9,5 69, 12,6 Pilníkovský potok Chotěvice 2, 13,8 4,,7,14 7,4 42,6 Kalenský potok Debrné 2,6 15,1 3,9,6,18 14,5 25, Běluňka Běluň 2,8 22,8 4,6,1,11 87,9 86,6 Úpa Horní Staré Město 1,2 11,3 1,,2,3 4, 32,7 Ličná Poříčí u Trutnova 1,5 13,3 1,8,4,7 6,6 33,1 13,2 Rtyňka Úpice 2,9 17,5 3,6,13,21 12,4 16,6 18,4 Úpa Havlovice 2,4 14,5 1,9,2,17 6,9 87,2 16,2 Úpa Zlíč 1,7 13, 2,2,3,14 6,3 53,6 13,9 Olešnice Zlíč 2,9 24,9 6,6,14,63 1,5 18,5 26,9 Úpa Jaroměř 2,1 12, 2,7,6,14 8,6 51,6 16,3 Metuje Velké Petrovice 2,6 16,3 3,4,7,8 12,6 66,1 12, Ledhujka Velké Petrovice 2, 9,2 7,1,9,8 5,4 168,1 11,9 Židovka Vysoká Srbská 2,9 24,1 2,2,8,9 18,9 16,9 Dřevíč Velký Dřevíč 2,3 12,9 2,6,1,8 17, 97,5 Metuje Běloves 1,9 1,8 3,1,4,1 5,4 85,5 11,6 Metuje Nové Město n. M. 1,9 12,1 3,5,3,14 6,5 45,7 13,2 Rozkoš Velká Jesenice 2,7 15,8 2,1,49,9 1,7 147,6 Metuje Jaroměř 1,9 12,2 3,,5,11 1,6 36,4 16, Trotina Lochenice 3,2 19,4 5,5,1,1 6,4 94,2 Piletický potok Hradec Králové 3,3 25,6 6,3,65,43 26,5 93,8 36,2 Divoká Orlice Líšnice 1,6 16,9 1,7,3,2 4,4 4,9 Rokytenka Žamberk 2, 13,3 3,6,4,5 6,6 28,4 12,3 Divoká Orlice Záměl 1,6 16,4 2,5,3,3 5,1 16,4 12,4 Zdobnice Vamberk 1,6 1,4 2,6,5,3 2,6 18,5 9,8 Kněžná Synkov 1,8 13,2 3,8,6,17 7,7 63,8 Bělá (do D. Orlice) Častolovice 2,1 14, 3,2,8,12 8, 62,7 13,3 8

81 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Divoká Orlice Čestice 2,8 16,6 3,,8,8 7,8 57, 12,2 Tichá Orlice Jablonné nad Orl. 1,5 11,3 2,6,5,1 5,7 55,5 Tichá Orlice Ústí nad Orlicí 1,9 11,5 4,3,7,1 8, 9,1 1, Třebovka Hylváty 3,1 19,4 3,8,1,14 11,3 128,7 17,2 Tichá Orlice Choceň 2,2 13,5 4,4,15,13 9,5 124,4 9,9 Tichá Orlice Žďár nad Orlicí 2,8 18,1 4,,7,14 2,5 31,3 14,9 Dědina Chábory 1,5 9,5 3,,2,5 4,6 15,7 Dědina České Meziříčí 2, 13,6 3,7,5,2 12,7 72,3 16,6 Zlatý potok České Meziříčí 4,1 18,6 3,7,13,11 13,5 273,9 15,8 Dědina Třebechovice p. O. 2,8 17,8 4,1,8,12 12,8 124,8 17,3 Orlice Nepasice 2,5 16,5 3,3,5,1 14,3 39, 14,6 Orlice Hradec Králové 2,3 15,8 3,4,6,11 1,9 32,6 14,7 Ředický p. Lukovna 6, 37, 6,4,73,63 44,2 172,9 Loučná Tržek 3, 15,2 6,3,22,2 13,3 153, Desná Tržek 2,3 16,3 7,8,4,8 1, 26,1 Loučná Zámrsk 2,6 18,1 7,2,13,19 16,8 47,1 18,1 Loučná Dašice 2, 14,5 7,2,5,12 18,9 3,9 19,8 Chrudimka Blatno 1,7 33,5 1,2,7,3 6,7 17,3 Chrudimka Stan 3,1 31,8 2,3,43,8 11, Chrudimka Horní Bradlo 2, 26,4 2,8,11,6 9,4 2,3 Chrudimka Svidnice 1,7 22,5 2,5,4,3 6,7 Chrudimka Tuněchody 2,8 22,2 3,3,33,5 11,2 115,8 22,2 Novohradka Lozice 3, 23,3 4,8,11,9 34,4 165,2 Žejbro Bližňovice 4,5 18,6 5,9,12,13 6,4 136,3 Ležák Hrochův Týnec 4,7 25,4 4,1,9,1 45, 4,6 Novohradka Uhřetická Lhota 2,7 2,7 5,,1,11 2, 54,4 Chrudimka Nemošice 2,2 18,8 4,,1,7 6,8 29,4 21,9 Chrudimka Pardubice 2,3 2,6 4,3,11,9 11,6 36,4 23,1 Opatovický kanál Semín 2,4 19,8 3,1,4,12 23,5 35,4 Doubrava Bílek 3,6 29,7 2,9,23,13 16,8 121,9 Doubrava Spačice 2,9 22, 4,4,11,13 18,4 4,6 Doubrava Žleby 2,8 23,6 4,9,8,11 2,7 47,4 24,3 Brslenka Rohozec 6,4 32,1 6,3,88,34 34,6 73, 42,3 Doubrava Záboří 3,3 23,5 4,6,15,14 14,2 29,2 26, Klejnarka Nové Dvory 2,3 23,9 5,5,13,8 32,9 19,9 Vrchlice Malín 2, 2,4 7,8,7,31 14,6 283, 29,3 Klejnarka Starý Kolín 2,9 24,4 6,3,22,22 11,7 168, 36,4 Cidlina Vitiněves 5,2 26,6 4,,81,26 27, 183,3 Javorka Ostroměř 2,3 13,5 3,4,8,9 14,1 81,9 15,3 Cidlina Sloupno 4,1 23,4 3,7,24,17 25,6 4,5 Cidlina Luková 3,7 23,2 3,8,14,2 18,8 49, 3,7 Bystřice Popovice 4,3 23,3 4,3,21,14 58,9 5,8 Bystřice Kosičky 2,5 17,1 4,7,12,14 9,9 32,8 3,1 Cidlina Žiželice 4,8 25,9 4,5,27,17 19, 41,4 32,6 Cidlina Zbraň 4, 25,7 4,1,9,15 16,9 16,6 Cidlina Sány 6, 31,5 3,2,16,12 25, 2,8 31,4 Mrlina Kopidlno 5,9 31,5 2,3,36,1 39,6 27,9 Mrlina Nové Zámky 6,7 34,9 2,7,19,16 39, 46,5 Štítarský potok Svidnice 6,9 39, 4,3,45,21 56, 41,2 Sánský kanál Budiměřice 4,9 29,5 3,4,14,12 3,1 1,3 33,1 Mrlina Nymburk 5,1 32,3 4,2,14,16 27, 37,2 28,6 Výrovka Plaňany 4,6 3,3 6,2,43,16 65,7 85,7 Výrovka Zvěřínek 4,4 24,4 5,9,42,14 23,7 1,4 32,4 81

82 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Šembera Klučov 6,3 3,3 5,9,31,14 63,8 18,9 Šembera Zvěřínek 6,7 27,8 6,3,26,17 79,3 173, 52,1 Výrovka Písty 4,4 26,7 5,9,3,15 32,3 116,6 37, Vlkava Hronětice 4,1 3,1 8,,27,24 26, 61,8 36,6 Mlynařice Lysá nad Labem 6,6 4,4 3,6 1,77,5 12,5 219,8 32,2 Výmola Vyšehorovice 7,9 32,6 7,2 1,36,47 48,8 182,5 Výmola Císařská Kuchyně 5,4 25,8 8,2,4,3 23, 7,5 41,5 Jizera Kořenov 1,8 15,9,5,8,1 2,6 11,4 Jizera Horní Sytová 1,6 14,,7,5,2 3,8 23,1 14,9 Jizerka Víchová 2,6 12,6 1,4,28,5 9,1 46,5 17,9 Oleška Bořkov 2,8 18,7 5,,11,22 34,3 79,3 25,5 Jizera Spálov 1,9 13,8 1,8,7,6 6,6 79,8 15,1 Kamenice Josefův Důl 1,5 14,3,4,4,2 3,8 5,7 Kamenice Tanvald 2,3 14,,8,7,3 5,7 25, Desná Tanvald 1,7 14,1,7,4,2 4,5 44,8 Kamenice Spálov 1,5 12, 1,4,2,4 3,8 23, 13, Libuňka Turnov 3,2 21,2 2,7,18,12 33,5 63,4 19,1 Jizera Příšovice 1,9 15,1 2,,6,6 15, 24,4 17,3 Žehrovka Žabakor 3,4 23,6 2,7,11,13 4,2 24,7 Mohelka Mohelnice 1,9 13,5 4,2,4,8 23,9 33,4 17,2 Zábrdka Klášt. Hradiště 2,4 16,9 4,,1,7 28,4 83,1 Jizera Bakov nad Jizerou 1,8 14,6 2,3,6,7 9,2 26,3 15,7 Bělá Malá Bělá 2,4 13,8 3,4,1,11 25,7 35,9 15,9 Kněžmostka Bakov nad Jizerou 4,2 3,6 5,5,22,11 16,9 47,7 Klenice Mladá Boleslav 5,6 29,1 4,2,3,2 22,4 14,8 29,2 Jizera Vinec 2,1 16, 2,6,6,8 16,5 32,8 18,3 Jizera Tuřice 2,3 15,7 2,7,6,9 12,9 11,5 18,4 Vinořský p. Brandýs n. L. 6,1 29,7 7,5,41,3 42,7 11,3 51, Mratínský p. Kostelec n. L. 6,2 3,7 8,8,68,47 47,4 453, 41,9 Košátecký p. Tišice 2,9 19,1 7,,33,9 21,1 12,4 Černávka Obříství 3,4 27,2 13,,29,24 33,7 122,6 Počet hodnocených profilů Počet nevyhovujících profilů

83 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 13 Jakost sedimentů v období Ukazatel Zn Ni Pb As Cu Hg Cd Cr IV HCB AOX Název toku Název profilu Cprům Cprům Cprům Cprům Cprům Cprům Cprům Cprům Cprům Cprům mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg ug/kg mg/kg Labe Debrné 33, 47, 88, 26, 63,,33 1,18 57,1 <3, 14,1 Labe Hořenice 511, 42, 94,7 2,3 6,6,44 1,16 68,3 <3, 16,8 Labe Hradec Králové 4,5 41, 73,2 21,5 6,3,41 1,51 17,6 <3, 21,9 Labe Opatovice 396,9 5, 83,1 22,8 52,6,45 1,51 81,6 <3, 7,6 Labe Němčice 393,4 43,9 73, 2,1 65,2,45 1,6 115,5 <3, 18,2 Labe Valy 41,3 42,4 73,3 21, 68,3,96 1,5 97,9 <3, 12,3 Labe Lysá nad Labem 436,8 42,1 1,1 21,6 86, 1,2 1,95 98,1 <3, 25,4 Labe Obříství 414, 45,9 81,4 27, 61,3,94 1,73 77,6 49,6 25,3 Labe Dolní Beřkovice 354,3 45,4 91,1 22, 57,4,77 1,37 73,1 <3, 8,1 Labe Litoměřice 374,7 45,6 86, 19,9 66,3,71 1,77 75,9 4,8 28,6 Labe Střekov 724,8 62,4 153, 25, 18,7 1,47 2,11 18,7 <3, 16,9 Labe Děčín 589,6 61,3 114,9 21,7 97,1 1,64 2,19 13,3 4,1 13,9 Úpský přiv. Rozkoš 358,1 4,9 82,1 29,1 6,3,3 1,8 6,4 <3, 12,2 Úpa Jaroměř 316,3 33,7 66,1 18,6 5,6,32 1,57 57,7 <3, 1,7 Metuje Nové Město n. Met. 35,6 4, 77,2 24,1 58,4,57 1,26 57,2 <3, 13,1 Metuje Jaroměř 293,3 39, 71,6 25,9 45,,46,98 6,3 <3, 12,1 Divoká Orlice Záměl 292,9 29,9 5,1 1,4 31,9,34 1,58 43,4 <3, 14,6 Divoká Orlice Čestice 22,4 37,9 56,4 13,8 41,3,3,94 62, <3, 8,5 Tichá Orlice Ústí nad Orlicí 22,9 34,1 55,5 1,1 36,1,33 1,15 53,1 <3, 8,2 Tichá Orlice Žďár nad Orlicí 223,4 29,4 47,6 1, 33,3,32,85 49,4 <3, 12,6 Orlice Nepasice 22,8 35,5 48,3 13,5 33,4,23,91 65,4 <3, 13,1 Orlice Hradec Králové 249,6 38,4 57,4 12, 38,,3,93 78,6 <3, 11, Dědina Třebechovice p. O. 21,6 38,6 55,1 13, 49,,33,63 75,3 <3, 9,1 Loučná Dašice 177,9 23,8 55, 8,7 3,,21,37 43,9 <3, 15,8 Chrudimka Nemošice 242,9 38,7 56,1 16,1 4,3,31,9 55,1 <3, 1,8 Novohradka Úhřetická Lhota 176,4 37, 4, 7,8 26,,18,79 51,4 <3, 17,3 Doubrava Záboří 33,5 5,9 62,3 17,6 49,2,76,72 74,8 <3, 9,4 Klejnárka Starý Kolín 977,9 54,1 196,8 73,6 129,3,94 4,4 73,1 <3, 7,2 Cidlina Luková 232, 36,3 53, 17,1 33,6,51,51 55,1 <3, 18,3 Cidlina Sány 127,9 21,3 3,6 12,4 19,7,18,31 44,4 <3, 14, Mrlina Nymburk 169,2 29,9 48,9 14,9 43,2,29,47 44,8 5,5 22,2 Výrovka Písty 217,8 35,5 46,8 18,7 35,8 1,16,8 52,3 <3, 13,5 Vlkava Hronětice 245,2 28,1 64,6 7,6 31,2,65,47 43,8 <3, 18, Mlynařice Lysá n. L. 158,7 21,4 38,9 14,1 23,4,26,36 36,4 3,1 2,9 Výmola Císařská Kuchyně 577,6 118, 55,7 27,1 74,9,42,8 57,3 <3, 12,3 Jizera Spálov 266, 52, 81, 29,1 46,,3 1,85 62,3 <3, 9,1 Jizera Bakov nad Jizerou 252,6 4,6 73,9 2,5 5,2,3 2,2 54, 7, 21,3 Jizera Vinec 287,1 41,4 97,6 14,7 57,7,51 1,66 56,6 <3, 8,8 Jizera Tuřice 354,3 46,5 11,9 14,4 66,3,55 2,13 62,8 <3, 13,8 Kamenice Spálov 344,2 53,4 124,7 33,7 82,5 1,69 3,61 63,1 <3, 13,5 Mratínský p. Kostelec n. L. 421,1 41,6 66, 18,3 9,4 1,16 11,1 152,1 <3, 16,8 Stěnava Starostín 228,6 4,3 72,6 23, 42,,31,51 55,1 <3, 22,1 Stěnava Otovice 2,3 36,3 68,4 18,6 35,3,33,52 54,6 <3, 11,5 Lužická Nisa Hrádek nad Nisou 757,8 84,8 141,6 21,6 14,6,74 2,88 1,8 <3, 2,7 Smědá Ves u Černous 223,4 45,3 7,8 18,5 34,6,34 1,6 83,8 <3, 9,9 Cíl. záměr MKOL - akv. spol ,8 1,2 32 Cíl. záměr MKOL - zeměděl. využití ,8 1, Indikátor znečištění zemin* ,3,13 51,33 1,4 8,3x1-4 5,3x1-4 * Hodnocení bylo z nového metodického pokynu MŽP v věstníku leden 214 vypuštěno. Zde uvedeno pro srovnání. 83

84 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 84

85 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 85

86 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Rok 214 byl jako celek z hlediska množství spadlých srážek v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry mírně podnormální. Průměrný roční úhrn srážek na území činil 742 mm, což odpovídá 94 % dlouhodobého srážkového normálu. Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla +8,9 C (odchylka od normálu +2,2 C). Rok 214 hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální. Teplotně nadnormální byly měsíce leden (+3,1 C), září (+1,4 C), říjen (+1,6 C) a prosinec (+2,3 C), dokonce teplotně silně nadnormální byly únor (+4,6 C), duben (+2,6 C), červenec (+2,8 C) a listopad (+3,5 C), teplotně mimořádně nadnormální byl březen (+4, C). Teplotně normální byly měsíce květen (+,1 C), červen (+,3 C) a srpen s odchylkou (-,2 C). Režim podzemních vod Režim podzemních vod v roce 214 byl charakteristický nízkými hladinami mělkých vrtů a vydatnostmi pramenů v jarním období, které v době obvyklých ročních maxim poklesly do minimálních hodnot. Nejsušší byl sever republiky, kde sledované veličiny klesaly až k úrovni sucha a k normálním hodnotám se koncem roku jen přiblížily. Odtokové poměry První měsíce byly z celého roku 214 nejméně vodné. V lednu byly hladiny řek většinou setrvalé nebo zvolna klesající a průtoky se v porovnání s dlouhodobými průměry pohybovaly nejčastěji v rozmezí od 4 do 8 % Qm. V roce 214 se žádné významné povodňové situace nevyskytly. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 214 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 86

87 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2. Jakost vody ve vodních tocích 2.1. Bilanční hodnocení za rok 214 Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé toky v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou za období v přílohové části v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/23 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny (AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období ve všech sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 6 až č. 11 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 12. Porovnání ročních průměrů z období s normami environmentální kvality (NEK) vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody v 18 kontrolních profilech za období s výsledky klasifikace za období Pohled na trend vývoje jakosti vody poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. V období nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazateli Pcelk. 11 %, v ukazatelích BSK5 a NL 17 %, v ukazateli N-NH % a v ukazateli fekální koliformní bakterie až 89 % profilů. Vodní toky v tomto dílčím povodí jsou velmi málo zatíženy dusičnany, norma environmentální kvality ukazatele N-NO3 - a rovněž v ukazateli CHSKCr byla splněna na všech sledovaných profilech. Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Ukazatel hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN v období v období I II III IV V I II III IV V bentos 6/ BSK CHSK Cr N-NH N-NO P celk výsl. třída Podélné profily Lužické Nisy na obrázcích č. 13 až 15 uvádějí jakost vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období období hodnoceno profilů ve třídě jakosti podle ČSN I II III IV V Z ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality je téměř shodný. 87

88 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Na obrázcích č. 16 a č. 17 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, Pcelk., N-NO3 - a fekálních koliformních bakterií od roku 1995 do konce roku 214 pro závěrový profil Hrádek nad Nisou. Časový vývoj jakosti povrchové vody Lužické Nisy setrvale mírně klesající trend. Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech období hodnoceno profilů překračuje normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. BSK 5 CHSK Cr N-NO 3 - N-NH 4 + P celk. NL fek. koli AOX Obecně lze konstatovat, že vývoj jakosti vody v posledním období pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2 dosáhla setrvalé úrovně. Také v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se ukazuje potřeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi. 88

89 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2. Charakteristika jakosti vody Stěnava Jedná se o hraniční tok přitékající na území České republiky z Polska, protéká po území Broumovského výběžku, české území opouští u Otovic a do Polska se vrací v Kladské kotlině. Stěnava na přítoku do ČR vykazuje II. třídu jakosti vody v ukazatelích organického znečištění a v ukazateli celkový fosfor III. třídu. Rozhodujícím znečišťovatelem Stěnavy je město Broumov. Ve sledovaných profilech Stěnavy není dodržena norma environmentální kvality pouze v ukazateli bakteriálního znečištění, která není plněna už na přítoku Stěnavy z Polska. V listopadu roku 213 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce ČOV Broumov včetně dostavby kanalizace v Broumově a Meziměstí. Tento fakt může v budoucnu dále příznivě ovlivňovat jakost vod v povodí Stěnavy Bobr Bobr je hraniční tok pramenící v Krkonoších na svazích Žacléřského hřbetu západně od města Žacléř, který Českou republiku opouští na státní hranici po cca 1 kilometrech. Jedná se levostranný přítok Odry, do které se vlévá u polského Krosna. Povrchové vody toku Bobr, který má v této části jen malý průtok a je recipient odpadních vod z města Žacléř, dostávají v ukazateli bentos do IV. třídy a v ukazateli celkový fosfor až do V. třídy jakosti. Normy environmentální kvality nejsou dodrženy v ukazatelích Pcelk. a fekální koliformní bakterie Lužická Nisa Lužická Nisa pramení na území České republiky, protéká rozsáhlou aglomerací Jablonec nad Nisou Liberec a pod Hrádkem nad Nisou se stává hraničním tokem mezi Českou republikou, Německem a Polskem. Společnou kanalizací pro aglomerace Jablonec nad Nisou a Liberec jsou odváděné odpadní vody čištěny na společné ČOV situované pod Libercem. Lužická Nisa pod Jabloncem nad Nisou vykazuje v tomto sledovaném období I. až II. třídu jakosti. V tomto úseku došlo k pozitivnímu posunu. Lužická Nisa se pod Libercem v profilu Andělská hora dostává většinou ukazatelů základní klasifikace do třídy III. Index saprobity bentosu byl hodnocen pouze v profilu Hrádek nad Nisou a dosáhl II. třídy jakosti. Vlivem malé vodnosti a nízkého stupně ředění může jakost vody Lužické Nisy kolísat v širokém rozmezí. Normy environmentální kvality jsou pod Libercem překračovány v ukazatelích amoniakální dusík a fekální koliformní bakterie, v profilu Hrádek nad Nisou kromě těchto dvou jmenovaných také v ukazateli BSK5, NL, fekální koliformní bakterie a ukazateli specifického organického znečištění (AOX). Hlavní přítoky Lužické Nisy, tj. Černá Nisa a Jeřice, jsou shodně ve II. třídě jakosti. Harcovský potok má II. třídu jakosti, Doubský potok před ústím do Lužické Nisy dlouhodobě vykazuje III. třídu vlivem ukazatele BSK5, N-NH4 a Pcelk. Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod je pravděpodobně příčinou toho, že se Janovodolský potok v ukazatelích N-NH4 + a Pcelk. řadí do IV. třídy a má tak z vodních toků v povodí Lužické Nisy nejhorší jakost. Zlepšení jakosti vody těchto přítoků na přijatelnou úroveň také závisí na dostavbě kanalizační sítě v Liberci a podchycení všech dosud neodkanalizovaných rozptýlených drobných zdrojů na již intenzifikovanou centrální ČOV Smědá Smědá pramení v Jizerských horách. Jako Smědá se označuje od chaty Smědava, kde se stéká Bílá, Černá a Hnědá Smědá. Protéká Frýdlantským výběžkem a dále je hraničním tokem s Polskem. Smědá vykazuje v ukazatelích základní klasifikace jakost vody I. až II. třídy. Normy environmentální kvality jsou vesměs plněny. Jako u většiny vodních toků v tomto dílčím povodí jsou problematickým ukazatelem fekální koliformní bakterie. Povrchové vody Lomnice a Řasnice, hlavních přítoků Smědé, náleží ukazatelů do III. třídy jakosti vody. V roce 213 se pravděpodobně vlivem nepříznivé hydrologické situace dostávají v ukazateli CHSKCr do třídy III. Připravovaná rekonstrukce ČOV Frýdlant a výstavba kanalizace v Raspenavě dále přispějí k již pozitivnímu vývoji jakosti v povodí Smědé Mandava Mandava je levostranný přítok Lužické Nisy náležící k povodí Odry. Pramení ve výšce 433 m nad mořem západně od Starých Křečan. U Rumburka poprvé opouští české území, aby se do Česka v krátkém úseku ve Varnsdorfu opět vrátila. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má délku 21 km, z toho na českém území 16 km. Po dalších přibližně 2 km toku na německém území se vlévá do Lužické Nisy v nadmořské výšce 228 m v Žitavě. Největším přítokem Mandavy je Lužnička. 89

90 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Jakost vody Mandavy je státním podnikem Povodí Ohře sledována na třech kontrolních profilech Rumburk hranice (ř.km 11,2), nad Varnsdorfem (ř.km 6,) a v profilu Varnsdorf (ř.km,3). Z předaných výsledků vyplývá, že jakost povrchové vody Mandavy v Rumburku náleží dle ukazatelů základní klasifikace jakost vody do III. třídy. Mandava ve Varnsdorfu náleží do V. třídy jakosti. Normy environmentální kvality jsou v závěrovém profilu Varnsdorf překračovány v ukazatelích nerozpuštěné látky a celkový fosfor. Nejvýznamnějšími znečišťovateli v povodí Mandavy jsou ČOV Varnsdorf a teplárna Varnsdorf Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazuje z celkového počtu 18 profilů 9 II. třídu jakosti, 6 profilů III. třídu jakosti. 2 profily vykazují IV. jakosti a 1 profil V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Nejhorší jakost vody tomto dílčím povodí je klasifikována u vodního toku Bobr v ukazateli Pcelk. (V. třída) u Janovodolského potoka v ukazatelích N- NH4 + a Pcelk. (IV. třída jakosti) a Lužická Nisa v profilu Hrádek nad Nisou v ukazateli N-NH4 + (IV. třída jakosti). V případě toků Bobr a Janovodolský potok se jedná o drobné vodní toky s nízkou vodností. V porovnání s normami environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/23 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje v ukazateli AOX jeden z deseti sledovaných profilů. Dále nevyhovuje v ukazateli Pcelk. 11 %, v ukazatelích BSK5 a NL 17 %, v ukazateli N-NH %, v ukazateli fekální koliformní bakterie až 89 % z celkového počtu 18 hodnocených profilů. V ukazatelích CHSKCr a N-NO3 - jsou již normy environmentální kvality splněny. 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích Jakost sedimentů toků v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla v minulém roce sledována na celkem čtyřech kontrolních profilech na tocích Stěnava, Lužická Nisa a Smědá. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití sedimentu jsou v ukazateli zinek překračovány na dvou sledovaných profilech Stěnavy a v jednom profilu Smědé. Na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou jsou cílové záměry MKOL překročeny ve čtyřech ukazatelích, a to v případě zemědělského využití sedimentu v ukazatelích nikl a kadmium, cílové záměry pro akvatická společenstva jsou překročeny v ukazatelích olovo a měď. V ukazatelích AOX a HCB jsou v tomto povodí cílové záměry MKOL splněny. 9

91 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4. Jakost vody v nádržích 4.1. Situace Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 214 hodnotit jako jeden z nejsušších ve sledovaném období třiceti sedmi let (obr. 1). Nižší srážková činnost vyvolala na některých nádržích (Souš, Rozkoš, Seč) významnější pokles hladiny. Neobvykle malý objem tajícího jarního sněhu v povodí tentokrát nezpůsobil žádné změny v jakosti vody na nádrži Souš, a proto v roce 214 pravidelné letecké vápnění této nádrže nebylo provedeno. Po srážkově bohatším dubnu až červnu byla většina nádrží bilančně stabilizována. Uspokojivý stav setrval až do konce kalendářního roku. Přestože úroveň letních teplotních maxim nepatřila k historicky nejvyšším, je možné nejvyšší teploty z roku 214 na všech nádržích v období červenec- srpen či červen-září zařadit do segmentu třetiny nejvyšších teplot naměřených od roku Z hlediska vývoje hladinových teplot (medián hodnot) vody v průběhu vegetační sezóny lze rok 214 hodnotit na většině nádrží jako průměrný (obr. 2). Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%). 91

92 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 51,39 m n. m. / Pastviny 469, m n. m. / Seč 487,2 / Vrchlice - 323,8 m n. m.) Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích - velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. 3) a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích (minima na VD Les Království) až po šestimetrové hodnoty na horských nádržích (maxima na VD Pastviny). Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 2 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 1 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období ( ). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 5 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií (I. - < 2,5 výborný, II. - 2,5-1 dobrý, III vyhovující, IV nevyhovující, V. - > 11 závadný). 92

93 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Charakteristika průhlednosti na nádržích Velmi dobrá jakost VD Bedřichov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jakost vody na nejvýše položené nádrži v Čechách (výška 77 m n. m.) je tvořena především pod vlivem přirozených podmínek horských poloh kolem nadmořské výšky 1 m n. m. Rozhodující podíl na chemizmu a optických vlastnostech vody mají rašeliniště v povodí. Byl zde úspěšně reintrodukován siven americký. 214: Bez antropického zatížení, proto je zde předpoklad dobré jakosti vody. V roce 214 zde nebyly žádné problémy s kvalitou vody (průhlednost se pohybovala v hodnotách 2-34 cm a koncentrace chlorofylu-a na vyhovující úrovni, max. 8,5 μg/l). Nástin možných opatření: Vzhledem k čistě přirozeným podmínkám ovlivňujícím jakost vody v nádrži a především k plnění jejího účelu není nutné prosazovat žádná zvláštní opatření k zachování jakosti vody. 93

94 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Vyhovující jakost VD Mšeno Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 7 m n. m. Jsou zde vyhlášena dvě koupací místa. Oblíbená a vyhledávána rekreační plocha uprostřed městské zástavby Jablonce nad Nisou. Od roku 21 je monitorována zvýšená primární produkce. 214: Na vodním díle bylo ukončeno odstraňování sedimentů z obou předzdrží. Jakost vody byla velmi dobré kvality. Průhlednost se pohybovala v hodnotách 2-55 cm, i když koncentrace chlorofylua dosahovala maxim 41, μg/l (srpen), ale pouze v nádrži č. 2, která není využívána ke koupání osob. Opatření pro případ nežádoucích změn nemusela být aplikována. Nástin možných opatření: Nádrž má dobré předpoklady k zachování velmi dobré jakosti. Především je však nutné eliminovat stálou dotaci živin z osídlených prostorů v Janově n. Nisou i v okolí Mšenského potoka. Za vhodné opatření působící proti nadměrné primární produkci lze považovat také další odstraňování sedimentů ve zdržích. Jako účinná metoda se nabízí regulace obsádky kaprovitých ryb a účelová manipulace s přítoky Nevyhovující jakost VD Harcov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně vyhledávaná nádrž v intravilánu města Liberec. Po odvedení odpadních vod z blízkého sídliště na městskou ČOV se jakost vody v nádrži značně zlepšila. Přesto ještě její hlavní přítok svádí odpadní vody z gravitující městské výstavby. Protože se však jedná z velké části o zastíněnou nádrž podhorských poloh, často je kvalita vody v přijatelné kvalitě. Pro její malý objem je jakost významně ovlivňována srážkovými epizodami. 214: Průhlednost se v nádrži pohybovala v letním období v rozmezí cm. Koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxim v srpnu - 32 μg/l. Ke konci koupací sezóny byla krajským hygienikem situace klasifikována jako voda vhodná pro koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v městském osídlení účinnost přijímaných opatření nebude velká. Přesto je nutné důsledně bránit vytváření dalších zdrojů odpadních vod, které by byly vypouštěny buď do Harcovského potoka anebo do samotné nádrže. VD Fojtka Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Malá nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 8 m n. m. Povodí leží částečně v lesích a částečně v osídlené oblasti v podhůří. Jakost vody je značně proměnlivá a mimo jiné je velmi závislá na hydrologických poměrech. 214: Průhlednost v nádrži značně oscilovala (7 22 cm), max. koncentrace chlorofylu a byla 5 μg/l. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v osídlené oblasti nemůže být účinnost přijímaných opatření velká. Při zvýšené péči o jakost vody v nádrži je především nutné dbát na zajištění co nejvyššího vodního sloupce a zamezit odtok odpadních vod do vzdutí nádrže a jejich přítoků. 94

95 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 5. Závěr Zpráva obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry za rok 214. Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 18 profilech v matrici voda a 4 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 61/23 Sb. Průměrné hodnoty koncentrací jednotlivých hodnocených ukazatelů v sedimentech za období byly porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a pro srovnání s loňským rokem dále s indikátory znečištění podle metodického pokynu MŽP ČR platného od roku 211, který však byl již nahrazen metodickým pokynem novým z roku 214 a uvedené hodnocení bylo vypuštěno. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. Normám environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/23 Sb. v současné době nevyhovuje v ukazatelích AOX 1 %, Pcelk. 11 %, BSK5 a NL 17 %, N-NH % z celkového počtu 18 profilů. V ukazateli fekální koliformní bakterie dokonce až 89 % hodnocených profilů. V ukazatelích CHSKCr a N-NO3 - jsou již normy environmentální kvality splněny. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry zůstává nadále problémem především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením se kterými se z technicko ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období bylo vybráno 1 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití sedimentu jsou v ukazateli zinek překračovány na dvou sledovaných profilech Stěnavy a v jednom profilu Smědé. Na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou jsou cílové záměry MKOL překročeny ve čtyřech ukazatelích, a to v případě zemědělského využití sedimentu v ukazatelích nikl a kadmium, pro akvatická společenstva v ukazatelích olovo a měď. V ukazatelích AOX a HCB jsou v tomto povodí cílové záměry MKOL splněny. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna podprůměrným hydrologickým režimem v povodí. Na některých nádržích zvýšený přísun živin vyvolal nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Vzhledem k vývoji teplot v jarním období byly podmínky pro rozvoj primární produkce příznivé. Příčinou byl nejen přísun nutrientů (zejména fosforu), ale také brzký nástup jarních vysokých teplot. 95

96 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 6. Mapy Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. 96

97 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. 97

98 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 -. Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH

99 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk.. Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. 99