Vodohospodářská bilance za rok 2015

Transkript

1 Vodohospodářská bilance za rok 215 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik za rok 215

2

3 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 5 3 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 215 Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Irena Skalická Ing. Aleš Kovář Dr. Tomáš Zapletal Ing. Michal Krejčí Hradec Králové, září 216

4 ahoj

5 Zpráva o jakosti povrchových vod Obsah ÚVOD... 9 METODIKA ZPRACOVÁNÍ SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ JAKOSTI VODY V TOCÍCH SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ JAKOSTI SEDIMENTŮ VE VODNÍCH TOCÍCH SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽÍCH ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE JAKOST VODY VE VODNÍCH TOCÍCH BILANČNÍ HODNOCENÍ ZA ROK CHARAKTERISTIKA JAKOSTI VODY HLAVNÍCH TOKŮ A PŘÍTOKŮ Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Drobné přítoky Labe CELKOVÉ HODNOCENÍ JAKOSTI VOD V TOCÍCH JAKOST SEDIMENTŮ VE VODNÍCH TOCÍCH JAKOST VODY V NÁDRŽÍCH SITUACE KLASIFIKACE NÁDRŽÍ Velmi dobrá jakost Vyhovující jakost Nevyhovující jakost Závadná jakost ZÁVĚR MAPY GRAFY TABULKY ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V DÍLČÍM POVODÍ LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE JAKOST VODY VE VODNÍCH TOCÍCH BILANČNÍ HODNOCENÍ ZA ROK CHARAKTERISTIKA JAKOSTI VODY Stěnava Bobr Lužická Nisa Smědá Mandava CELKOVÉ HODNOCENÍ JAKOSTI VOD V TOCÍCH JAKOST SEDIMENTŮ VE VODNÍCH TOCÍCH JAKOST VODY V NÁDRŽÍCH SITUACE KLASIFIKACE NÁDRŽÍ Vyhovující jakost

6 Zpráva o jakosti povrchových vod Nevyhovující jakost ZÁVĚR MAPY GRAFY TABULKY ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD LABE OD SOUTOKU S VLTAVOU PO STÁTNÍ HRANICI POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE JAKOST VODY LABE BILANČNÍ HODNOCENÍ ZA ROK CHARAKTERISTIKA JAKOSTI VODY LABE CELKOVÉ HODNOCENÍ JAKOST SEDIMENTŮ LABE ZÁVĚR MAPY GRAFY TABULKY SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ

7 Zpráva o jakosti povrchových vod Seznam obrázků Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 1 Vymezení dílčích povodí na území České republiky Obr. 2 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 3 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 4 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%) Obr. 5 Charakteristické teploty na nádržích Obr. 6 Charakteristika průhlednosti na nádržích Obr. 7 Koncentrace chlorofylu a (µg/l) ve vodní nádrži Vrchlice v průběhu roku Obr. 8 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 9 Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Obr. 14 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Obr. 15 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk Obr. 16 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Obr. 17 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 18 Podélný profil Labe v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 19 Podélný profil Labe v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 2 Podélný profil Labe v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Obr. 21 Podélný profil Labe v období pro ukazatele RL a AOX Obr. 22 Podélný profil Labe v období pro ukazatel EDTA Obr. 23 Podélný profil Labe v období pro ukazatele Cu a Zn Obr. 24 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 25 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 26 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Obr. 27 Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 28 Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 29 Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Obr. 3 Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 31 Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 32 Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Obr. 33 Podélný profil Cidliny v období ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 34 Podélný profil Cidliny v období ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 35 Podélný profil Cidliny v období ukazatele Pcelk Obr. 36 Podélný profil Jizery v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 37 Podélný profil Jizery v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 38 Podélný profil Jizery v období pro ukazatele Pcelk... 6 Obr. 39 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích zinku, niklu a mědi v období Obr. 4 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období Obr. 41 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období Obr. 42 Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie Obr. 43 Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Obr. 44 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fek. koli.66 Obr. 45 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Obr. 46 Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie Obr. 47 Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Obr. 48 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fek. koli. bakterie Obr. 49 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Obr. 5 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 21 do roku Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 1 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 2 Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 3 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Obr. 4 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr Obr. 5 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Obr. 6 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Obr. 7 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu

8 Zpráva o jakosti povrchových vod Obr. 9 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. 99 Obr. 1 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 11 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 12 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele Pcelk Obr. 13 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie Obr. 14 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 1 Kontrolní profily sledování jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 2 Kontrolní profily sledování sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 3 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Obr. 4 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr Obr. 5 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Obr. 6 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Obr. 7 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Obr. 9 Výsledná třída jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 1 Podélný profil Labe v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr Obr. 11 Podélný profil Labe v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH Obr. 12 Podélný profil Labe v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu Obr. 13 Podélný profil Labe v období pro ukazatele RL a AOX Obr. 14 Podélný profil Labe v období pro ukazatel EDTA Obr. 15 Podélný profil Labe v období pro ukazatele Cu a Zn Obr. 16 Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období Obr. 17 Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, chromem a arsenem v období Obr. 18 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období Obr. 19 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie Obr. 2 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk Obr. 21 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 21 do roku

9 Zpráva o jakosti povrchových vod Seznam tabulek Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilech v letech Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s hodnotami přípustného znečištění Tab. 13 Jakost sedimentů v období Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s hodnotami přípustného znečištění Tab. 13 Jakost sedimentů v období Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s hodnotami přípustného znečištění Tab. 13 Jakost sedimentů v období

10 Zpráva o jakosti povrchových vod Seznam použitých zkratek a symbolů AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny BSK5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní C-9 koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 9 % Cprům koncentrace průměrná CB chlorbenzen ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika CHSKMn chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSKCr chemická spotřeba kyslíku dichromanem EDTA kyselina ethylendiamintertaoctová EO ekvivalentní obyvatel DCB dichlorbenzeny DCEt dichlorethan DMKP dlouhodobá měsíční křivka překročení (dle údajů ČHMÚ) HCB hexachlorbenzen KTJ kolonie tvořící jednotku MKOL Mezinárodní komise pro ochranu Labe MKP měsíční křivka překročení MZd Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NEK norma environmentální kvality NL nerozpuštěné látky N-NH4 + amoniakální dusík N-NO3 - dusičnanový dusík OP ochranné pásmo PCB polychlorované bifenyly Pcelk. celkový fosfor Pcelk. F celkový fosfor po filtraci SRN Spolková republika Německo TCE trichlorethylen TOC celkový organický uhlík VD vodní dílo 8

11 Zpráva o jakosti povrchových vod Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/21 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance za rok 215. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dne 1. ledna 22 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 215 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj /22-6 ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 215 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 1 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 215 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 9

12 Zpráva o jakosti povrchových vod Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zprávu o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zprávu o hodnocení vypouštění vod do Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 215 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 215, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/21 Sb. 1

13 Zpráva o jakosti povrchových vod Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí z Hodnocení jakosti povrchových vod v minulém roce 215 bylo provedeno ve smyslu článků 7-9 uvedeného metodického pokynu. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod a Historická data ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). Obr. 1 Vymezení dílčích povodí na území České republiky. 11

14 Zpráva o jakosti povrchových vod Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích Sledování jakosti vody v tocích zajišťuje odbor vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové v laboratořích Hradec Králové a Děčín. Vyhodnocování naměřených údajů provádí odbor péče o vodní zdroje - referát vodních zdrojů. Vzorky vody pro sledování stavu jakosti povrchových vod jsou odebírány na profilech provozního monitoringu správce povodí. Pro bilanční hodnocení stavu za rok 215 byly použity výsledky měření z období na profilech sledovaných s četností 12 x ročně a z období na profilech sledovaných s četností 5 x ročně tak, aby celkově pro hodnocení na každém profilu bylo k dispozici 24 až 25 výsledků rozborů. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: index saprobity bentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Kromě základní klasifikace je možné pro klasifikaci libovolně vytvářet skupiny ukazatelů, ale je nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány ve všech společně hodnocených profilech. Výsledky klasifikace se zpravidla vyjadřují tabelárně. Pro lepší názornost mohou být výsledky zpracovány do grafů nebo vyznačeny na mapě. Základní klasifikaci bylo podrobeno celkem 153 kontrolních profilů, jejichž rozmístění je patrné z mapky na obrázku č. 2. Obr. 2 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. 12

15 Zpráva o jakosti povrchových vod Mimo klasifikace dle zmíněné ČSN se užívají také další způsoby hodnocení jakosti vody v tocích. V této zprávě jsou dále uvedeny výsledky porovnání ročních průměrů s normami environmentální kvality vodních útvarů dle nařízení vlády č. 41/215 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen nařízení vlády č. 41/215 Sb.). Pro některé významné toky a vybrané kontrolní profily byly zpracovány také grafy časového vývoje jakosti vody v základních ukazatelích. K názornému vyjádření situace na vybraných tocích slouží podélné profily jakosti vody. Vyjma dat z vlastního monitoringu, který provádí Povodí Labe, státní podnik byly v případě vodního toku Mandava do zprávy o Dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry také zahrnuta data poskytnutá Povodím Ohře, státním podnikem. Sledování a hodnocení jakosti sedimentů ve vodních tocích Sledování jakosti sedimentů ve vodních tocích na území ve správě Povodí Labe, státní podnik je prováděno od roku 1999 s četností 2 x ročně na 45 kontrolních profilech, jejichž umístění je patrné z mapového obrázku č. 3. Pro hodnocení stavu pětiletého období bylo vybráno 1 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Vyhodnocené průměrné obsahy látek na 1 kg sušiny byly porovnány s cílovými záměry MKOL pro akvatická společenstva a zemědělské využití sedimentů. Identifikátory znečištění jsou specifické koncentrace jednotlivých chemických látek v zemině, podzemní vodě a v půdním vzduchu. Překročení hodnot indikátorů se posuzuje jako indikace znečištění, které by mělo být dále zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce znečištění a ohrožené ekosystémy. Obr. 3 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. 13

16 Zpráva o jakosti povrchových vod Sledování a hodnocení jakosti vody v nádržích Rozdělení nádrží z hlediska významu jakosti vod Vodárenské nádrže Slouží jako zdroj pitné vody pro velký počet obyvatel. Jsou přesně vymezeny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 137/1999 Sb. Správou těchto nádrží jsou pověřeny jednotlivé podniky Povodí. Povodí Labe, státní podnik má tímto způsobem vymezeno pět vodárenských nádrží. Ve smyslu 3 zákona o vodách č. 254/21 Sb. jsou kolem těchto nádrží vyhlášena ochranná pásma. Kvalita vody v přítocích je posuzována dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. V místě odběru na úpravnu je jakost hodnocena dle vyhlášky MZe ČR č. 428/21 Sb. Nevodárenské nádrže Jsou určeny především pro účely, které nejsou vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, ochrana před povodněmi aj). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou doplňkové. Na řadě těchto vodních nádrží jsou stanoveny dle 34 zák. č. 254/21 Sb. tzv. povrchové vody využívané ke koupání. V těchto lokalitách musí jakost vody odpovídat limitům stanoveným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 238/211 Sb. Chovné rybníky Jedná se o nádrže, které slouží především k chovu ryb ve smyslu 8 písmena a) článku 4. zákona č. 254/21 Sb. Činnost na rybnících je podřízena výrobě rybího masa. Aplikace závadných látek spojená s produkcí tržních ryb je podmíněna udělením výjimky dle 39 článku 7, písmeno b) a písmeno d) zákona č. 254/21 Sb. nebo povolením k nakládání s vodami se stanovením podmínek pro aplikaci závadných látek dle 9 článku 8 zákona č. 254/21 Sb. 14

17 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe 15

18 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Rok 215 byl z hlediska množství spadlých srážek na území Horního a středního Labe podnormální. Průměrný roční úhrn srážek činil 595 mm (81 % normálu). V jednotlivých povodích spadlo od 78 % do 83 % normálu. Nejméně srážek vzhledem k normálu bylo naměřeno v povodí horního Labe (78 %). Úvod roku byl srážkově silně podnormální. Nejvyšší roční úhrn srážek byl naměřen na stanici Labská bouda (1 461 mm). Nejnižší roční úhrn srážek (354 mm) na stanici Konárovice. Nejnižší měsíční srážkový úhrn (2 mm) byl naměřen na stanici Skuteč a na stanici Dolní Bousov. Nejvyšší denní úhrn srážek (78 mm) byl naměřen na stanici Desná, Souš. Teplotní poměry Rok 215 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu (+9,1 C) mimořádně nadnormální. Odchylka od normálu byla +1,5 C. Největší kladná odchylka byla v povodí středního Labe (+2, C). Teplotně mimořádně nadnormální byl srpen (+4,5 C) a prosinec (+4,7 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+38,6 C) byla naměřena 7.8. na stanici Poděbrady. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-22,5 C) byla naměřena na stanici Kořenov, Jizerka. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horního Labe odpovídal v lednu vzestup hladin (3 % MKP) ročním maximům pro většinu hodnocených vrtů. V březnu se hladiny dostaly pod hranici sucha na 88 % MKP. Další vzestup byl zaznamenán začátkem dubna (66 % MKP). Následoval trvalý pokles hladin na minima v srpnu (9 % MKP) a v září (87 % MKP). Další vzestup nastal až koncem roku na 58 % MKP v prosinci. V povodí středního Labe byl režim hladin mělkých vrtů podobný jako na horním Labi. V lednu byl zaznamenán vzestup na roční maxima (3 % MKP), v březnu hladiny poklesly na 74 % MKP. Od dubna trval pokles s krátkými vzestupnými epizodami až na roční minima v srpnu (86 % MKP) a listopadu (77 % MKP). V prosinci nastal vzestup na 59 % MKP. Vydatnost pramenů v lednu vystoupala na 45 % MKP. U většiny objektů byla roční maxima naměřena začátkem dubna a odpovídala 72 % MKP. Následoval trvalý pokles téměř do konce roku. Minima byla zaznamenána v listopadu (76 % MKP) a v prosinci (72 % MKP). Odtokové poměry Po stránce odtoku byl rok 215 v povodí horního a středního Labe podprůměrný až silně podprůměrný. Průměrný roční průtok dosáhl na větších tocích jen 63 až 68 % Qa, Cidlina měla pouze 34 % Qa. Nejvíce vodným měsícem roku byl leden, kdy byly kromě povodí Cidliny zaznamenány průměrné až nadprůměrné průtoky (115 až 15 %). Souviselo to s vydatnějšími srážkami a táním sněhové pokrývky zejména v polovině měsíce. Vzhledem ke slabým sněhovým zásobám a nízkým srážkám byly měsíce únor a březen odtokově silně podprůměrné (55 až 6 %). Na přelomu března a dubna odtávala zbývající sněhová pokrývka ve vyšších polohách, proto byly dubnové průtoky vyšší, ale stále spíše podprůměrné (7 až 9 %). Měsíce květen a červen byly silně podprůměrné (4 až 65 %), od července do září byly vodnosti toků dokonce silně až mimořádně podprůměrné (3 až 4 %). Listopad byl podprůměrný (6 až 8 %) a prosinec už průměrný (9 až 11 %). V povodí Cidliny byly téměř po celý rok mimořádně podprůměrné průtoky (1 až 5 %), kromě ledna a dubna, kdy byly průtoky podprůměrné (6 až 7 %). Minimální průtoky se pohybovaly na úrovni Q355d až Q364d a byly zaznamenány většinou v srpnu a v září. Žejbro ve Vrbatově Kostelci na 31 dnů na přelomu července a srpna vyschlo, Klejnárka v Chedrbí vyschla na 25 dnů a Rokytenka v Žamberku na 5 dnů. Významné povodňové situace se během roku nevyskytly. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 215 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 16

19 2. Jakost vody ve vodních tocích 2.1. Bilanční hodnocení za rok 215 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé hlavní toky v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou za období v přílohové části této dílčí zprávy v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN a kolik vykazuje jakost vody překračující hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie, adsorbovatelné organické halogeny (AOX) a kyselina ethylendiamintetraoctovou (EDTA). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období ve 127 sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 11 až č. 16 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 17. Porovnání ročních průměrů z období s hodnotami přípustného znečištění vodních útvarů dle nařízení vlády č. 41/215 Sb., pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily, je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody ve 127 kontrolních profilech nacházejících se v dílčím povodí Horního a středního Labe za období s výsledky klasifikace za období Pohled na trend vývoje jakosti vody v tomto dílčím povodí poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. V období nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích BSK5 26 %, CHSKCr 31,5 %, NL 22 %, N-NH %, N-NO3-12,6 %, Pcelk. 32,3 %, fekální koliformní bakterie 45 % a v ukazateli AOX 1 % profilů. Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Ukazatel hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN v období v období I II III IV V I II III IV V bentos 86/ BSK CHSK Cr N-NH N-NO P celk výsl. třída Na obrázcích č. 18 až 38 jsou v podélných profilech Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery uvedeny vývoje jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (EDTA). Pro lepší orientaci v grafické části a ucelený pohled na situaci toku Labe v úseku od pramene po státní hranici jsou i v této části vodohospodářské bilance za rok 215 týkající se dílčího povodí Horního a středního Labe uváděny podélné profily Labe v celé jeho délce. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období , který signalizuje mírné zhoršení jakosti vody v tocích zejména vzhledem k navýšení počtu toků v V. třídě jakosti vody. Zároveň došlo k úbytku počtu toků s III. třídou jakosti vody a nárůstu počtu třídy II. 17

20 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období období hodnoceno profilů ve třídě jakosti podle ČSN I II III IV V Z ukazatelů vyjadřující stav vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality výrazněji narostl v ukazatelích BSK5 a CHSKCr a Pcelk. K poklesu počtu nevyhovujících profilů došlo v ukazatelích N-NO3, NL, fekální koliformní bakterie a AOX. Setrvalý stav je u ukazatele N-NH4 +. Na obrázcích č. 42 až č. 47 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, Pcelk., N-NO3 - a fekálních koliformních bakterií od roku 1996 do konce roku 215 pro závěrové profily nejdůležitějších přítoků Labe v dílčím povodí Horní a střední Labe, tj. Orlici, Chrudimku a Jizeru. Tyto grafy časových průběhů v závěrovém profilu dílčího povodí Horního a středního Labe Obříství jsou uvedeny na obrázcích č. 48 a 49. Časový průběh koncentrací zkoumaných ukazatelů od roku 1996 do konce roku 215 pro závěrový profil Labe - Děčín je součástí oddílu Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 21 do roku 215 ukazuje obrázek č. 5, na kterém jsou v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 + a Pcelk. za pětiletí 21-25, 26-21, Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilech v letech období hodnoceno profilů překračuje hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. BSK 5 CHSK Cr N-NO 3 - N-NH 4 + P celk. NL fek. koli AOX (124*) 8 (79*) *) počet kontrolních profilů Na hlavním toku Labe vývoj jakosti vody pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění je možné očekávat ještě na menších a drobných přítocích. Lze konstatovat setrvalý trend u většiny ukazatelů. Přesto je i nadále třeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickými organickými látkami. Rovněž je třeba přihlédnout k současnému trendu období sucha a podprůměrných průtoků ve vodních tocích, kdy lze očekávat přechodné zhoršení jakosti vody zejména v letní a podzimní části roku. 18

21 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2. Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků Labe Páteřní tok Labe je v dílčím povodí Horního a středního Labe sledován v patnácti kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je prováděn v rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL ve třech měrných profilech - Valy, Lysá nad Labem a Obříství. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. V horním úseku má Labe nejlepší jakost vody po Vrchlabí (II. třídu). Nejvýše situovaný významný zdroj znečištění je ČOV Špindlerův Mlýn. Negativní vliv zbytkového znečištění z tohoto zdroje je eliminován údolní nádrží Labská, na jejímž konci vzdutí jsou odpadní vody do Labe vypouštěny. Účinek nádrže je zejména významný na zadržování fosforu, což však ve svých důsledcích tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci. Pod Vrchlabím zůstává jakost vody ve II. třídě. V úseku nad městem Dvůr Králové nad Labem až po Obříství se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve II. a III. třídě. Ke zhoršení došlo v ukazateli bentos, kde v profilu Jiřice bylo dosaženo IV. třídy jakosti. V ukazateli N-NH4 + Labe stabilně vykazuje I. třídu jakosti (viz obrázky č. 18 až č. 23). Zhoršení jakosti vody prakticky ve všech sledovaných ukazatelích v druhé polovině roku lze přisoudit sníženým průtokům po dlouhodrvajícím období sucha. Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění již bylo dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň norem environmentální kvality. Tuto skutečnost dokládá fakt, že hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. jsou v Labi v dílčím povodí Horního a středního Labe plněny v ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL, N-NO3, N-NH4, Pcelk. a překračovány pouze v ukazateli fekální koliformní bakterie a to ve třech profilech. Podle ukazatelů základní klasifikace úroveň znečištění Labe ponejvíce stoupá v úseku od Vrchlabí po Pardubice. Dále převažuje setrvalý stav. Nejnepříznivější jakost vody má Labe ve střední trati. Největší zhoršení způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti, ale normy environmentální kvality nejsou nikde překročeny. Nejvyšší hodnoty se pohybují výrazně pod normami environmentální kvality. S výjimkou profilu Jiřice je jakost vody Labi ve III. třídě jakosti. V tomto profilu je ukazatel bentos ve IV. třídě jakosti. V ukazatelích specifického organického znečištění v sumárním ukazateli AOX jsou na většině profilů splněny hodnoty přípustného znečištění povrchových vod. Rozhodujícími zdroji specifického znečištění v horním a středním úseku Labe je Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k hodnotám přípustného znečištění jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí. Norma environmentální kvality 5 µg/l byla překročena v profilu Lysá nad Labem. K významnému zlepšení jakosti vody Labe a jeho hlavních přítoků podstatně přispěly zejména rekonstrukce, resp. intenzifikace velkých čistíren odpadních vod v Hradci Králové a Pardubicích, rozšíření a optimalizace ČOV Kolín byla dokončena v srpnu 214. Z dlouhodobě připravovaných akcí lze jmenovat např. intenzifikaci ČOV Poděbrady. Vývoj jakosti vody Labe za posledních cca 2 let názorně ukazují grafy uvedené na obrázcích č. 48 a 49 v příloze této zprávy. V současné době jsou už vesměs dokončeny rozsáhlé rekonstrukce významných ČOV s cílem zvýšení účinnosti odstraňování nutrientů, zvýšení kapacity z důvodu výhledového napojení dosud neodkanalizovaných částí měst a také zvýšení provozní spolehlivosti. 19

22 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Úpa Úpa pramení v Krkonoších a je prvním významnějším levostranným přítokem Labe. Její jakost vody je sledována na čtyřech profilech - Horní Staré Město, Zlíč, Havlovice a Jaroměř. V horním úseku je povrchová voda Úpy podle základní klasifikace jakosti ve II. třídě, tj. mírně znečištěná. Od své střední části vykazuje již jakost III. třídy znečištění, což je oproti loňsku posun k horšímu. Již od profilu Havlovice vykazuje III. třídu jakosti v ukazatelích BSK5, CHSKCr a celkový fosfor. Mimo horního úseku Úpy po město Trutnov jsou hodnoty přípustného znečištění překračovány také v ukazateli fekální koliformní bakterie a celkový fosfor. V září roku 27 byl zahájen projekt Čistá horní Úpa spolufinancovaný Evropskou unií, který zahrnoval rekonstrukci a intenzifikaci ČOV Trutnov, výstavbu a rekonstrukci kanalizační sítě v lokalitách Trutnova, Mladých Buků, Svobody nad Úpou, Horního Maršova a Janských Lázní. Projekt byl dokončen 26. listopadu 29. Z Úpy nad Českou Skalicí odbočuje přivaděč vody do nádrže Rozkoš, takže na dolním toku ochuzeném o značnou část průtoku se výrazněji uplatňují zdroje znečištění, především města Česká Skalice, kde byla realizována dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV v roce 21. Dalším velkým zdrojem v povodí je město Červený Kostelec ležící na přítoku Olešnice. Sledování se provádí i na třech hlavních přítocích: Ličná, Rtyňka a Olešnice. Z přítoků Úpy vykazuje jednoznačně nejhorší jakost vody Olešnice, jejímž největším znečišťovatelem jsou odpadní vody města Červený Kostelec. Ukazatelem celkového fosforu náleží povrchové vody Olešnice až do V. třídy jakosti. Hodnoty přípustného znečištění jsou v Olešnici překračovány ve všech sledovaných ukazatelích. Rtyňka překračuje hodnoty přípustného znečištění v ukazatelích BSK5, N- NH4, fekální koliformní bakterie a Pcelk. Ličná pramenící v Polsku v Jestřebích horách má vyhovující jakost vody ve všech sledovaných ukazatelích, vyjma ukazatele CHSKCr a NL Metuje Sledování se provádí na čtyřech profilech Metuje, a to ve Velkých Petrovicích, Bělovsi, v Novém Městě nad Metují, v Jaroměři a v závěrových profilech přítoků Ledhujka, Dřevíč a Židovka. Podle základního hodnocení vykazuje Metuje na horním úseku II. třídu jakosti. V Bělovsi se dostává do III. třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Dřevíč, jehož vody jsou jen málo zatížené a vykazují jakost v mezích I. až. II. třídy, je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu mihule potoční v České republice. Ledhujka má povrchové vody III. třídy jakosti vlivem dusičnanového dusíku. Tok Židovka se nově dostal do II. třídy jakosti, tedy mírně znečištěná voda, když došlo ke zlepšení u ukazatele CHSKCr ze IV. třídy jakosti. Hodnoty přípustného znečištění jsou překračovány pouze v ukazateli fekální koliformní bakterie ve dvou profilech Metuje a na přítoku Dřevíč. V ukazateli N-NO3 - je překročena hodnota přípustného znečištění na Ledhujce. Výraznější je také znečištění v ukazateli EDTA v Jaroměři a zejména pak v Novém Městě nad Metují, které je způsobeno pravděpodobně vyšší koncentrací průmyslových zdrojů. Rozhodujícími zdroji znečištění Metuje jsou města Police nad Metují, Hronov společně s Náchodem a Nové Město nad Metují. Jako jeden z významných problémů v daném povodí bylo identifikováno nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. V současné době je již dokončena rekonstrukce ČOV Nové Město nad Metují, jejichž cílem bylo zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů. Se stejnými cíli byla se uskutečnila také rekonstrukce ČOV Náchod Orlice Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Na Divoké Orlici je sledována jakost vody na třech kontrolních profilech, na Tiché Orlici jsou situovány čtyři profily. Z rozhodujících přítoků Divoké Orlice se sledují Rokytenka, Zdobnice, Kněžná a Bělá. Z přítoků Tiché Orlice je sledována pouze Třebovka, do které jsou vypouštěny odpadní vody z města Česká Třebová. Hlavním přítokem Spojené Orlice je Dědina, sledovaná v závěrovém profilu Třebechovice pod Orebem. Sledovány jsou i její obě větve před soutokem v Českém Meziříčí. Divoká Orlice vykazuje v ukazatelích základní klasifikace vodu I. až II. třídy jakosti, vlivem ukazatele bentos se v profilu Záměl dostává do III. třídy jakosti. V celé délce mají vody Divoké, Tiché i Spojené Orlice zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli N-NH4 + (I. třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace nejsou překročeny přípustné hodnoty přípustného znečištění vyjma ukazatele fekální koliformní bakterie v profilu Čestice. Hlavními bodovými zdroji znečištění Divoké Orlice jsou města Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí. Zatímco v Žamberku a Kostelci nad Orlicí jsou již ČOV 2

23 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe s nitrifikací a denitrifikací, ve Vamberku je ČOV pouze s nitrifikací. V současné době je vydáno rozhodnutí o umístění stavby Doplnění a intenzifikace stávající ČOV Vamberk. Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích I. až II. třídy jakosti, vyjma celkového fosforu, který je v celém úseku ve III. třídě. Po soutoku s Třebovkou se dostává do III. třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok s Divokou Orlicí. Vlivem dokončené rekonstrukce ČOV Česká Třebová, se pravděpodobně také oproti minulým letům jakost vody Třebovky dostává z IV. do III. třídy. Dalšími významnými zdroji znečištění Tiché Orlice jsou města Ústí nad Orlicí, Choceň, Letohrad a Králíky vybavené centrálními ČOV. Hodnoty přípustného znečištění jsou překročeny pouze v ukazateli fekální koliformní bakterie na Třebovce a na Tiché Orlici, vyjma profilu v Jablonném nad Orlicí a ve Žďáru nad Orlicí. Spojená Orlice vykazuje ve většině ukazatelů II. třídu jakosti vody. Jediným významným zdrojem znečištění Spojené Orlice je město Týniště nad Orlicí. V roce 215 proběhla rekonstrukce a intenzifikace mechanicko-biologické ČOV (původně sloužící i pro potřeby dnes již neexistujícího kožedělného závodu. Provedená rekonstrukce by měla zlepšit jakost vypouštěných odpadních vod do toku. Spojená Orlice od roku 1995 (po dokončení ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění) až do současné doby v podstatě vykazuje setrvalou jakost vody. Všechny ukazatele splňují hodnoty přípustného znečištění. Povrchová voda toku Orlice je v ř.km 3, v současné době odebírána pro úpravnu vody Hradec Králové. Tento povrchový tok slouží opětovně jako strategický zdroj pitné vody ke zdrojům podzemních vod z prameniště Litá a Mokré využívané pro zásobování města Hradce Králové a doplňování celého systému Vodárenské soustavy východní Čechy. Stav jakosti vody Zlatého potoka a Dědiny jako hlavních přítoků Orlice se oproti minulým letům výrazněji nezměnil, problémem nadále zůstává nesystematické odkanalizování obce České Meziříčí bez centrální ČOV, které je ale již projektově připraveno. V době kampaně citelně ovlivňuje jakost vody Dědiny také cukrovar České Meziříčí. V Českém Meziříčí jsou hodnoty přípustného znečištění na Dědině překročeny v ukazatelích Pcelk. a v obou tocích také v ukazateli fekální koliformní bakterie Loučná Jakost vody Loučné je sledována na třech kontrolních místech a v celé své délce se řadí do III. třídy jakosti vody vyjma profilu Zámrsk, kde v ukazateli bentos dosáhla IV. třídy. V celé délce toku nejsou dodrženy hodnoty přípustného znečištění v ukazateli dusičnanový dusík, v profilu Tržek také v ukazateli fekální koliformní bakterie. Rozhodujícími bodovými zdroji znečištění jsou města Litomyšl, Vysoké Mýto a Dašice. Tato města mají systematické odkanalizování přes centrální ČOV. Výhledově je třeba řešit rekonstrukci a dostavbu stávající kanalizační sítě v Sezemicích a Vysokém Mýtě. V Moravanech je navržena nová ČOV v prostoru stávající ČOV ČSAO. Výhledově by bylo vhodné napojit odpadní vody i ze současné druhé kořenové ČOV v obci. Jediným významnějším přítokem Loučné je Desná, která vlivem ukazatele dusičnanový dusík vykazuje celkovou IV. třídu jakosti. Ve zbývajících ukazatelích ovšem I. až II. třídu jakosti vody. Hodnota přípustného znečištění je překročena pouze v ukazateli dusičnanový dusík. Vyšší znečištění dusičnanovým dusíkem je pravděpodobně plošného původu. Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je pak obecným předpokladem snížení obsahu dusičnanů v povrchových vodách Chrudimka Chrudimka v horní trati po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. Odběry vody jsou uskutečňovány z údolních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice. Jakost vody těchto nádrží je pojednána samostatně. Na volných tratích Chrudimky je situováno sedm kontrolních profilů. Rozhodujícími znečišťovateli jsou města Hlinsko a Chrudim. Jakost vody Chrudimky se ve většině ukazatelů řadí do I. až II. třídy, vyjma ukazatele CHSKCr, který je ve všech profilech ve III. třídě, což je způsobeno pro tuto oblast charakteristickým přirozeným pozadím. Ve III. třídě je rovněž ukazatel bentos a to ve třech profilech. V horním úseku v profilu Blatno, Stan, Horní Bradlo a Svídnice nejsou hodnoty přípustného znečištění dodrženy v ukazatelích CHSKCr a v profilech Stan a Tuněchody v ukazateli N-NH4 +. Hlavním přítokem Chrudimky je Novohradka, která je sledována na dvou kontrolních profilech. Sledována je i jakost vody jejich přítoků Žejbra a Ležáku. Ve sledovaných profilech byla zjištěna jakost vody dle základní klasifikace ve III. třídě. U Novohradky, Žejbra a Ležáku jsou hodnoty přípustného znečištění překročeny v ukazateli fekální koliformní bakterie. 21

24 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Doubrava Doubrava má prakticky v celé své délce jakost vody ve II. až III. třídě, vyjma ukazatele CHSKCr, který je v profilu Bílek ve IV. třídě. Hodnoty přípustného znečištění jsou překračovány v horním úseku u ukazatele BSK5, CHSKCr a celkový fosfor, v profilu Žleby a Záboří také v ukazateli CHSKCr. Ukazatel fekálních koliformních bakterií je problematický v horním a středním úseku Doubravy. Naopak došlo ke zlepšení u ukazatele AOX a NEK je oproti minulému období splněna. Norma environmentální kvality byla překročena u ukazatele EDTA v profilu Záboří. Výrazně znečištěn je levostranný přítok Doubravy Brslenka. Hodnoty přípustného znečištění jsou překračovány ve všech hodnocených ukazatelích vyjma N-NO3 a NL. Přestože jsou městské odpadní vody z města Čáslavi, jako největšího zdroje v povodí, i průmyslové odpadní vody biologicky čištěny, zůstává jakost vody až po soutok s Doubravou vlivem BSK5, CHSKCr a celkového fosforu dokonce ve IV. třídě jakosti. Jednou z příčin stávajícího stavu mohou být také nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech, ale i nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Doubrava a její přítoky byly v roce 215 velmi výrazně ovlivněny dlouhodobým obdobím sucha a nedostatkem vody, což se projevilo ve zhoršené kvalitě povrchových vod. Intenzifikace ČOV Čáslav, která byla dokončena v roce 214 byla zaměřena nejen na vyšší stupeň odstraňování nutrientů, ale i klasického organického znečištění. Opatření jako dokončená rekonstrukce ČOV Vrdy, výstavba kanalizace a ČOV v Ronově nad Doubravou, dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV v Golčově Jeníkově, napojení okolních obcí na ČOV Chotěboř a doplnění její technologie v souladu s novými trendy budou jistě mít pozitivní dopad na jakost vody Doubravy Cidlina Cidlina je nížinným tokem s relativně malým spádem a velmi vysokou rozkolísaností průtoků, který protéká severovýchodními Čechami, převážně na území Královéhradeckého kraje. Tato oblast je charakterizována zemědělsky intenzivně obhospodařovaným územím. Cidlina je recipientem odpadních vod ze dvou větších městských a průmyslových aglomerací - Jičína a Nového Bydžova. Tyto skutečnosti se spolupodílí na faktu, že jakost Cidliny je téměř v celé trati po soutok s Labem ve III. třídě. V horním úseku Cidliny nejsou dodrženy hodnoty přípustného znečištění ukazatelů základní klasifikace - BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, NL, Pcelk. a bakteriálního znečištění. V závěrovém profilu Cidliny jsou NEK překročeny v ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL. Ke zlepšení došlo u ukazatele AOX, jehož norma environmentální kvality je plněna v celé délce toku. Rovněž na Cidlině a jejich přítocích se v roce 215 se negativně projevila zhoršená jakost vody ovlivněná dlouhodobým obdobím sucha a vodním deficitem. Největším přítokem Cidliny je Bystřice, která je sledována ve dvou kontrolních profilech, má obdobnou jakost vody jako Cidlina. Hodnocena je nejvýše III. třídou. Z přítoků Bystřice je sledována jakost vody Javorky, která se řadí do II. třídy Mrlina Mrlina je pravostranným přítokem Labe, protéká aglomeracemi Nymburk a Jičín a má obdobný charakter jako Cidlina. Přestože se v povodí nenachází větší městské a průmyslové celky, nevyhovuje jakost vody Mrliny hodnotám přípustného znečištění ve většině hodnocených ukazatelů základní klasifikace. Rovněž Mrlina se v roce 215 potýkala s nedostatkem vody během dlouhotrvajícího období sucha a vykazuje téměř v celé trati až po zaústění do Labe IV. třídu jakosti. Na výrazně horší jakosti vody Štítarského potoka (IV. třída jakosti), jakožto hlavního přítoku Mrliny, se podílí hlavně odpadní vody z Městce Králové. Mrlina a Štítarský potok vykazují poměrně vysoký obsah nerozpuštěných látek. V ostatních ukazatelích, a to zejména na Štítarském potoce, nejsou pravděpodobně také vlivem jeho malé vodnosti hodnoty přípustného znečištění ve většině ukazatelů plněny. Účinnost stávajících ČOV v povodí Mrliny bude třeba zvýšit alespoň na úroveň nejlepších dostupných technologií. Současně bude nezbytné vybudovat kanalizace a centrální ČOV také v malých obcích a usilovat o redukci plošného znečištění na přijatelnou míru. Ke zlepšení stavu by měla přispět prakticky dokončená výstavba kanalizace a ČOV Kopidlno, která byla dokončena v srpnu 214. Na zlepšení stavu by se měla projevit dokončená intenzifikace a rekonstrukce ČOV Městec Králové v roce

25 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Výrovka Výrovka je menším levostranným přítokem na středním toku Labe. V horním úseku vykazuje celkovou III. třídu jakosti vody téměř ve všech ukazatelích. Norma environmentální kvality byla překročena u ukazatele EDTA v profilu Písty, pravděpodobně vlivem průmyslových zdrojů (Lonza Biotec s.r.o.). Její přítok Šembera, kde je rozhodujícím znečišťovatelem město Český Brod, se řadí rovněž do III. třídy a oba toky dosáhly oproti minulému hodnocení jistého zlepšení kvality vody. Dokončená rozsáhlá rekonstrukce čistírny odpadních vod v areálu společnosti JATKY Český Brod a.s. a další přijatá opatření by měla nadále zlepšit stávající stav, kdy jsou hodnoty přípustného znečištění překročeny na Výrovce i Šembeře cca u poloviny hodnocených ukazatelů. Naopak ukazatel AOX je splněn. Výrovka i Šembera se v loňském roce potýkaly s nedostatkem vody vlivem dlouhotrvajícího období sucha, což se projevilo ve zhoršené jakosti povrchových vod zejména v letních a podzimních měsících v roce 215. V povodí Výrovky je několik středně velkých bodových zdrojů znečištění, u nichž čištění odpadních vod není na vyhovující úrovni (Pečky, Plaňany, Kouřim aj.). Např. v Kouřimi chybí systematická kanalizace umožňující přivedení odpadních vod na společnou biologickou ČOV s průmyslovým závodem LONZA BIOTEC s.r.o Jizera Jizera je největším pravostranným přítokem Labe. V horním úseku je její jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace v I. - II. třídě, pouze v ukazateli CHSKCr se ve dvou profilech dostává do III. třídy jakosti. Dále se v důsledku větší koncentrace významnějších znečišťovatelů (města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) vlivem ukazatele CHSKCr zhoršuje opět do III. třídy, což je ale oproti minulému hodnocení mírné zlepšení. Vyšší hodnoty CHSKCr mohou být na horním toku přirozeného původu vlivem obsahu humínových látek. Hodnoty přípustného znečištění jsou však plněny prakticky v celém úseku toku. Pouze v jednom případě jsou překračovány u fekálních koliformních bakterií. Největším zdrojem znečištění Jizery je aglomerace Mladá Boleslav. Odkanalizována je přes dvě biologické ČOV, z nichž ČOV II Podlázky byla v roce 22 modernizována a intenzifikována pro zvýšené odstraňování nutrientů. V roce 29 byla fakticky ukončena také rekonstrukce ČOV I Neuberk. V rámci projektu Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod také byla rozšířena kanalizační síť v místní části Mladé Boleslavi v Debři, Benátkách nad Jizerou, Bakově nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Kosmonosích a jejich okolí. Po realizaci akcí zahrnutých v tomto projektu se očekává pozitivní dopad na zlepšení jakosti vody Jizery, která je v oblasti Káraného vodárensky využívána pro zásobování pitnou vodou hlavního města Prahy a která je také mimo jiné určena k rekreačním účelům. Z dalších opatření se na celkovém stavu zcela jistě projeví dokončená rekonstrukce kanalizace a ČOV v Mnichově Hradišti, výstavba kanalizace a ČOV v Jizerním Vtelnu a podchycení drobných znečišťovatelů a menších obcí do 2 obyvatel. Největším přítokem Jizery je Kamenice, která má vodu I. až II. třídy jakosti, tedy vodu neznečištěnou až mírně znečištěnou, a hodnoty přípustného znečištění jsou plněny ve všech ukazatelích. Taktéž přítok Desná plní hodnoty přípustného znečištění vyjma ukazatele fekální koliformní bakterie. Z dalších přítoků Jizery má dobrou jakost vody Mohelka, Bělá a Zábrdka (II. třídu). Vody Olešky, Libuňky, Žehrovky, Kněžmostky a Klenice se řadí do III. třídy jakosti Drobné přítoky Labe Kromě výše zmíněných toků je sledováno a hodnoceno dalších šestnáct drobných přítoků Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace má nejlepší jakost vody Malé Labe a Běluňka, které se řadí do II. třídy jakosti vody. Vodu III. třídy jakosti má Čistá, Pilníkovský potok, Kalenský potok, Trotina, Klejnárka a Košátecký potok. Silně znečištěné vody má Piletický potok, Mratínský potok, Vlkava a Vinořský potok, které dosahují IV. třídy jakosti. V Piletickém potoce a na Mlynařici je překročena norma environmentální kvality u ukazatele AOX, v Mratínském potoce dokonce velmi výrazně. Nejhůře hodnocenými drobnými přítoky Labe pak jsou Ředický potok, Mlynařice, Výmola a Černávka, které se dostávají až do V. třídy. Na Výmole nejsou splněny normy environmentální kvality u ukazatelů EDTA a AOX. Vzhledem k nízké vodnosti těchto toků je však jejich vliv na jakost vody Labe zanedbatelný. Lokální ovlivnění životního prostředí je ale významné. Stávající systémy odkanalizování měst a obcí v povodích bude třeba zdokonalit a dovybavit čištěním odpadních vod na odpovídající úrovni technického pokroku. Připravovaná dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Odolená Voda by se měla pozitivně projevit i na vývoji jakosti vody Černávky. Dokončená je výstavba kanalizace v Milovicích, která odvádí 23

26 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe splaškové vody na ČOV Benátecká Vrutice. Dokončená rekonstrukce v Čachovicích také bezesporu přispěje ke zlepšení situace v recipientu Vlkava. Jakost vody některých drobných přítoků je negativně ovlivněna vypouštěním důlních vod nebo průmyslových odpadních vod znečištěných těžkými kovy nebo jinými specifickými látkami. Důlními vodami z dolu Kutná Hora - Kaňk je nadměrně znečišťována Klejnárka. Vrchlice spadá do IV. třídy jakosti vlivem ukazatele celkový fosfor. Důlní vody z těžby lupků Keramostem Nehvizdy způsobují nadměrné znečištění Výmoly železem a niklem. Vinořský a Mratínský potok vykazují vysoké znečištění absorbovatelnými organickými halogeny Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech v dílčím povodí Horního a středního Labe (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazuje většina toků (cca 54 %) III. třídu jakosti a ještě přibližně 21 % kontrolních profilů vykazuje IV. a V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Tento stav je mírně horší v porovnání s předchozím hodnoceným obdobím. Voda s jakostí ve IV. a V. třídě byla vyhodnocena nejčastěji v ukazateli Pcelk. v cca 1 %, v ukazateli a CHSKCr cca v 9 %, v ukazateli BSK5 6 % v ukazatelích bentos a N-NO3 - cca v 2 % a v ukazateli N-NH4 + v cca 3 % posuzovaných profilů. Převážně se jedná o malé a drobné vodní toky s nízkou vodností. Na Labi, vyjma profilu Jiřice, se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje. V porovnání s hodnotami přípustného znečištění podle nařízení vlády č. 41/215 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje nejvíce posuzovaných profilů z ukazatelů základní klasifikace v ukazatelích CHSKCr a Pcelk. shodně ve 32 %, BSK5 ve 26 %, N-NH4 + v 23 %, NL v 22 % a N-NO3 - ve 13 %. Nejhůře hodnoceným ukazatelem jakosti vod jsou fekální koliformní bakterie. V tomto ukazateli jsou hodnoty přípustného znečištění překročeny až u cca 45 % posuzovaných profilů, což je však oproti minulému období znatelné zlepšení. Z hlediska splnění norem environmentální kvality u ukazatele EDTA lze konstatovat, že tyto hodnoty jsou překračovány v osmi profilech, z toho jeden profil se nachází na Labi. Nejvýrazněji je překročena NEK na Metuji v Novém Městě a na Výrovce v Pístech. Ukazatel AOX nebyl splněn celkově na jedenácti profilech, ve dvou případech na Labi. Norma environmentální kvality byla nejvýrazněji překročena na Mratínském potoce, Brslence, Mlynařici. 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích Umístění kontrolních profilů jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe je znázorněno na obr. č. 9. Pro jakost sedimentů Labe, která je v celém jeho úseku sledována na dvanácti kontrolních profilech, byly zpracovány průběhy znečištění v podélném profilu graficky (viz obrázky č. 39 až č. 41 v příloze). Ukazuje se, že přirozený obsah některých těžkých kovů, zejména zinku, mědi a kadmia již v horní trati Labe překračuje nebo se výrazně přibližuje hodnotám indikátorů znečištění. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe mědí je zejména pod areálem Synthesie, a.s. v Pardubicích, stejně tak obsahy rtuti v sedimentu Labe výrazněji stoupají na profilu Valy a dostávají se nad mez cílového záměru MKOL. Cílové záměry MKOL jsou v horním a středním úseku dále překročeny v ukazatelích kadmium a rtuť. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití přesahuje zinek v téměř všech hodnocených profilech a kadmium cca na polovině hodnocených profilů. V ukazatelích olovo, měď a rtuť jsou překročeny cílové záměry MKOL pro akvatická společenstva cca v pětině z celkového počtu třiceti sedmi profilů. Koncentrace arsenu nevyhověla cílovému záměru MKOL pouze ve dvou profilech. V ukazateli AOX a v ukazateli Cr VI, vyjma profilu na Mratínském potoce, jsou cílové záměry MKOL splněny. Výrazně nad limit tohoto záměru je proti tomu obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazuje Klejnárka, Kamenice a Mratínský potok. Znečištění Klejnárky má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora - Kaňk. Vysoký obsah kadmia převyšující mezní hodnotu MKOL pro zemědělské využití vykazuje sediment na Mratínském potoce. 24

27 4. Jakost vody v nádržích 4.1. Situace Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 215 hodnotit jako jeden z nejsušších ve sledovaném období (obr. 4 - jednotlivé nádrže jsou voleny typově pro srovnání, bez ohledu na topologii). Nižší srážková činnost vyvolala na některých nádržích (Souš, Rozkoš, Seč) významnější pokles hladiny. Zimní období patřilo opět k mimořádně teplým v řadě od roku Oproti roku 214 však byl rok 215 srážkově bohatší, s výraznější sněhovou pokrývkou. Z tohoto důvodu bylo po roční přestávce z podnětu akciové společnosti Severočeské vodovody a kanalizace na vodárenské nádrži Souš opět zorganizováno letecké vápnění, které eliminovalo nepříznivé vlivy jarního tání sněhu na jakost vody. Vodní nádrž Mšeno je zde uvedena pro srovnání. Od května však byla jakost vody na nádržích ovlivňována mimořádně dlouhým obdobím s minimálním přítokem a vysokými teplotami vody. Tato situace trvala prakticky až do poloviny října, kdy zvýšené srážky zvýšily přítok, a obměna vody v nádržích byla intenzivnější. Na řadě nádrží byly zaznamenány vůbec nejnižší objemy přítoků ve vegetačním období za celé sledované období. Tato situace vyvolala poměrně brzké vyčerpání kyslíku ve větších hloubkách (Vrchlice, Seč). Naopak nižší přítok znamenal na řadě nádrží zpomalení přísunu živin z povodí a tím i lokální omezení tvorby vodního květu sinic. Přesto epizodní masivní rozvoj primární produkce byl zaznamenán v červenci na nádrži Seč a Rozkoš, na podzim pak mimo jiné i na nádržích Vrchlice a Fojtka. Z hlediska vývoje hladinových teplot (medián hodnot) vody v průběhu vegetační sezóny lze rok 215 hodnotit na většině nádrží jako nadprůměrný (obr. 5 - jednotlivé nádrže jsou voleny typově pro srovnání, bez ohledu na topologii). Roční objem přítoku (%) % 8 4 SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Obr. 4 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%). 25

28 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Charakteristické teploty vody na nádržích v období o C SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Median 199/1999 Median 21 Median 22 Median 23 Median 24 Median 25 Median 26 Median 27 Median 28 Median 29 Median 21 Median 211 Median 212 Median 213 Median 214 Median 215 Obr. 5 Charakteristické teploty na nádržích. 26

29 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4.2. Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. 6 - jednotlivé nádrže jsou voleny typově pro srovnání, bez ohledu na topologii) a rozvoje chlorofylu-a. Pro srovnání uvedena i vodní nádrž Mšeno. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích (minima na VD Les Království) až po pětimetrové hodnoty na horských nádržích (maxima na VD Mšeno). Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 2 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 1 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období ( ). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 5 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií. ( I. - < 2,5 výborný, II. - 2,5-1 dobrý, III vyhovující, IV nevyhovující, V. - > 11 závadný). 5 Charakteristická průhlednost na nádržích v letním období 4 3 cm 2 1 SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Median 6/215 Median 7/215 Median 8/215 Median 9/215 Obr. 6 Charakteristika průhlednosti na nádržích Velmi dobrá jakost VD Souš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 7 m n.m., v oblasti bez osídlení a bez zdrojů odpadních vod. Vzhledem k menšímu objemu akumulace a nepříznivé skladbě lesních porostů v povodí docházelo k periodickému zhoršení jakosti vody. Negativní změny byly monitorovány zejména u parametru hliník, organické látky dle CHSKMn, (TOC), hodnota ph i alkalita. Negativními změnami bývalo obvykle nejvíce poznamenáno jarní období v průběhu tání sněhu. 215: V jarním období byly při monitoringu jakosti vody zjištěny hodnoty ph okolo 5,2. Vzhledem k této skutečnosti a zásobám vody ve sněhu bylo po roční přestávce provedeno opět tradiční letecké 27

30 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe vápnění. V průběhu vegetačního období se průhlednost pohybovala v rozmezí 29 5 cm, maxima koncentrace chlorofylu-a činila 5,5 μg/l. Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. S využitím režimu CHKO Jizerské hory nepřipustit výstavbu zdrojů odpadních vod v území nad vodárenskou nádrží. Udržovat regulaci provozu po levobřežní komunikaci včetně údržby ochranných prvků vybudovaných při silnici Vyhovující jakost VD Vrchlice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o nenahraditelnou vodárenskou nádrž nižších poloh. Velká část povodí je zemědělsky obhospodařována, je zde několik desítek obcí. To v konečném důsledku znamená poměrně značný přísun nutrientů do nádrže. Akumulované vodní zásoby jsou obměňovány velmi málo. Tím jsou vytvořeny dobré morfologické předpoklady pro zvýšenou primární produkci. Vzhledem k tomu, že na části nádrže jsou hloubky přesahující dvacet metrů, vytváří se zde v letním období rozsáhlé anoxické prostory, ve kterých se sekundárně aktivují interní zásoby fosforu. Proto na vrcholu vegetačního období a během podzimní cirkulace dochází pravidelně k značnému zhoršení jakosti surové vody a jsou zhoršovány podmínky pro výrobu pitné vody. 215: V průběhu vegetační sezóny se průhlednost pohybovala v rozmezí hodnot 2 44 cm. Koncentrace chlorofylu-a v nádrži 6 μg/l (obr. 7) byly zjištěny až koncem letního období v přítokové části a souvisely s největší pravděpodobností s vysokými hladinovými teplotami vody a nízkým přítokem do nádrže. Problémy s upravitelností surové vody nebyly hlášeny. Nástin možných opatření: Vzhledem ke značné exploataci povodí je obtížné uplatňovat opatření s rychlým efektem. Je však zřejmé, že k účinným metodám ochrany zdroje budou patřit veškeré zásahy, které omezí transport nutrientů do nádrže. Nelze vyloučit, že také prošetření možnosti převedení krátkodobých průtoků bohatých na fosfor mimo vzdutí nádrže by mohlo otevřít účinnou cestu ke snížení aktuální eutrofizaci vodního díla. K uplatnění koncepce ochrany této vodárenské nádrže začala být zpracovávána Základní strategie ke zlepšení jakosti vody pro vodárenské účely na nádrži Vrchlice u Kutné Hory. Obr. 7 Koncentrace chlorofylu a (µg/l) ve vodní nádrži Vrchlice v průběhu roku

31 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe VD Křižanovice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou vodárenskou nádrž situovanou ve výškách kolem 4 m n. m. Protože je postavena pod vodním dílem Seč, je jakost vody v této malé nádrži především určována sečskými poměry. Vzhledem k vysokému koeficientu obměny je nádrž značně promývána přítokem. Vodárenský zdroj bývá zatížen nutrienty a v důsledku eutrofizace je kvalita vody ve vegetační sezóně ovlivňována rozvojem fytoplanktonu. Autochtonní vývoj jakosti vody je patrný obvykle ke konci léta, kdy se ve vodním objemu prosazují i odpadní vody z okolní rekreace. Z nádrže je odebírána surová voda pro úpravnu Monako, ze které je zásobován skupinový vodovod Chrudim. 215: Jakost vody zde byla poměrně dobré kvality, koncentrace chlorofylu-a (indikátor přítomnosti fytoplanktonu) dosahovala 28 μg/l. Průhlednost přesahovala v letním období úroveň 2 cm a teprve v srpnu se postupně snižovala. Významný úbytek kyslíku v hlubších vrstvách nádrže byl zaznamenán pouze v červenci. Nástin možných opatření: Pro vývoj jakosti vody je rozhodující vývoj na VD Seč. Proto opatření přijatá v souvislosti s ochranou jakosti vody Seč budou současně vylepšovat i situaci na VD Křižanovice. Na samotné nádrži Křižanovice je nutné i nadále dodržovat režim ochranného pásma 1. a 2. stupně. Současně je nutné zachovat i aktuální ráz občanské vybavenosti v četných rekreačních objektech v okolí nádrže a zajistit dodržování platné stavební uzávěry. VD Pastviny Způsob monitoringu - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně využívaná nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 7 m n. m. Před rekonstrukcí ČOV v Klášterci na Orlicí se na nádrži vytvářel vodní květ. V posledním období tyto problémy nejsou pravidelné a VD Pastviny patří k nádržím s nejkvalitnější vodou ve správě státního podniku Povodí Labe. V posledních dvou letech je ke konci vegetačního období zaznamenávána zhoršující tendence ve vývoji jakosti vody. 215: Velmi dobrá jakost vody setrvalo pouze v první polovině vegetační sezóny. Nízký přítok do nádrže a vysoká teplota vody nastartovaly intenzívní rozvoj řas a sinic. Průhlednost oscilovala v rozmezí 7-5 cm, koncentrace chlorofylu-a v srpnu dosahovala maxima 67 μg/l. Krajskou hygienickou stanicí Pardubického kraje byla vydána informace o zhoršené jakosti vody. Nástin možných opatření: Je zcela nezbytné a zásadní udržet stávající funkcionalitu ČOV v Klášterci n. O. s postupnou další intenzifikací zaměřenou především na masivní odstraňování fosforu z vypouštěných OV. VD Labská Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská nádrž ve Špindlerově Mlýně. Část povodí se nachází v nadmořských výškách nad 12 m n. m. Z hlediska jakosti vody má především význam jako základní útvar ovlivňující jakost vodárenského odběru pro město Vrchlabí, které se nachází cca 9,5 km pod přehradou. 215: Maximum vegetačního zákalu na nádrži ve Špindlerově Mlýně bylo zjištěno v červnu (chlorofyl-a přesahoval hodnotu 35 μg/l). Významné zhoršení vodárenského odběru pro město Vrchlabí umístěného několik km pod vodním dílem nebylo správci povodí hlášeno. Průhlednost v nádrži se pohybovala v rozmezí cm. Nástin možných opatření: Vzhledem k předchozím zkušenostem je nutné zajistit, aby odpadní vody byly jednak velmi intenzivně čištěny na ČOV Špindlerův Mlýn a nové OV nebyly sváděny přímo do akumulace. Konečným řešením by bylo svedení všech odpadních vod z města Špindlerův Mlýn pod hráz vodního díla. 29

32 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Nevyhovující jakost VD Josefův Důl Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 6 m n.m. Organické látky dle CHSKMn a hodnota ph jsou dostatečně eliminovány účinnou technologií úpravny vody v Bedřichově. V posledních letech se kvalita vody zhoršila zvýšenou primární produkcí. 215: Na vodárenské nádrži Josefův Důl byly opět zjištěny neobvykle vysoké počty pikosinic rodu Merismopedia. V podzimním období však oproti předchozím třem rokům došlo ke zřetelnému poklesu těchto vodárensky nežádoucích organizmů. Průhlednost se pohybovala v rozmezí m, koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxima v dubnu - 5,3 g/l Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. V povodí nádrže nezvyšovat aktuální množství vypouštěných odpadních vod a vylepšit situaci v oblasti Šámalovy louky.. VD Hamry Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská vodárenská nádrž v nadmořské výšce 6 m n.m. Lesnaté povodí kombinované s průměrným osídlením. Původně kvalitní zdroj pitné vody. Se zvyšující se úrovní občanské vybavenosti v obcích nad nádrží dochází ke zvýšení transportu nutrientů a nástupu eutrofizace. Tím jsou v konečném důsledku násobeny nepříznivé vlivy způsobené vyplavováním organického uhlíku z lesních komplexů. Od roku 29 jsou na nádrži prováděny intenzivní regulační odlovy doprovodných druhů ryb pro podporu rozvoje filtrujícího zooplanktonu. 215: Hladinové teploty dosahovaly koncem dubna hodnoty cca 1 C. V letním období hladinová teplota vody epizodně přesahovala 25 C. Protože byla zvýšena také koncentrace celkového fosforu (4 5 μg/l), došlo k intenzívnímu rozvoji řas a sinic. Průhlednost nepřesahovala hodnotu 13 cm, maxima koncentrace chlorofylu-a přesahovala hodnotu 65 μg/l. Ke zlepšení jakosti surové vody byl na nádrži Hamry prováděn regulační odlov doprovodných druhů ryb spojený s dlouhodobým ichtyologickým průzkumem. Nástin možných opatření: Vyloučit vypouštění i vyčištěných odpadních vod do přítoků ústících do nádrže. Optimální řešení spočívá v odvedení veškerých odpadních vod ze tří hlavních sídel v povodí na centrální ČOV do Hlinska. I nadále regulovat rekreační využití blízkého okolí nádrže. Hospodaření na zemědělských plochách i na rybnících přizpůsobit existenci vodárenského zdroje. Eliminací generačních ryb doprovodných druhů (zejména cejn) snížit početnost jejich plůdku konzumujícího zooplanktonní filtrující organismy. Eliminovat vliv rybářského hospodaření výše položených rybníků. VD Seč Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou nádrž ve výškách kolem 5 m n. m., která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Je zde také realizován vodárenský odběr lokálního významu. S postupnou intenzifikací zemědělství v povodí a urychlením odtoku komunálních odpadních vod se začaly koncem minulého století objevovat důsledky eutrofizace. Od té doby bývá rekreační sezóna nepravidelně postihována tvorbou vodního květu sinic. 215: Na nádrži došlo v letním období ke značnému rozvoji sinic, který si vynutil dne vydání varovné informace Krajské hygienické stanice Pardubického kraje o nevhodnosti koupání pro vnímavé jedince. Průhlednost oscilovala v rozmezí 17 4 cm, maxima koncentrace chlorofylu a byla 34 μg/l (obr. 4). K lepšímu posouzení okolností vytvářejících jakost vody v nádrži probíhal v roce 215 opět podrobný monitoring realizovaný ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje a Ústavem experimentální botaniky AV ČR. 3

33 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Nástin možných opatření: Nádrž je nutné především chránit před zvýšenou dotací nutrienty. Je proto žádoucí aby na odpadních vodách ve velkých sídlech v povodí (Hlinsko, Trhová Kamenice) byl před vypuštěním do toku intenzivně odstraňován fosfor. Rekreační objekty v blízkém okolí nádrže by měly být odkanalizovány mimo vodní dílo Závadná jakost VD Rozkoš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Plochou rozsáhlá nádrž nižších poloh, která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Její přítok je především určen jakostí vody v Úpě, se kterou je vodní dílo propojeno plně manipulovatelným přivaděčem. Nádrž se skládá ze dvou základních ploch. Vzhledem k tomu, že z hlediska vývoje jakosti vody má tato část funkci sedimentační předzdrže, je zde obvykle voda velmi špatné kvality. Naopak ve větší (jižní) částí za dělící (tzv. Rovenskou hrází) bývá voda lepší kvality. 215: Na této nádrži došlo v letním období (přelom července a srpna) k enormnímu rozvoji sinice Aphanizomenon flos-aquae. Maxima koncentrace chlorofylu a v tomto období přesahovala koncentraci 4 μg/l (severní nádrž), průhlednost zde poklesla na hodnotu 3 cm. V návaznosti na tuto skutečnost byl vydán Krajskou hygienickou stanicí Královéhradeckého kraje dne opatřením obecné povahy dočasný zákaz používání vody ke koupání. Na jižní nádrži docházelo k postupnému zhoršování jakosti vody v důsledku významného poklesu hladiny vody (období sucha). Situace se zlepšila až s nástupem podzimu a postupným ochlazováním vody v nádrži. Nástin možných opatření: Nádrž má vzhledem k svému objemu a málo průtočnému režimu předpoklady pro udržení příznivé jakosti vody v jižní části. Severní plocha vzhledem ke zvýšené sedimentaci nesených nutrientů a malým hloubkám nemá vhodné podmínky pro vytváření vhodné jakosti vody. Pro další udržení jakosti vody a to zejména v jižní a střední části je nezbytné vyloučit odvod veškerých odpadních vod (byť i částečně vyčištěných) prostřednictvím Rozkošského potoka do prostoru vzdutí. Také odpadní vody z veškerých přiléhajících rekreačních objektů je nutné odvádět mimo povodí nádrže. VD Les Království Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž na Labi pod městy Vrchlabí a Hostinné. Nádrž je eutrofizována. Na špatné jakosti vody se podílí i časté zákaly minerální povahy. Rekreační ani vodárenské využití vodní dílo nemá. 215: Nádrž je intenzívně promývána a s tím souvisí také krátká doba zdržení vody v akumulaci nádrže, minerální zákal, nízká průhlednost (pod 1 m), vysoké koncentrace polutantů a následně i rozvoj vodního květu (maxima 29 μg/l.). Nástin možných opatření: Již velmi dlouho je zvažována možnost odstranění části sedimentů. Tím by došlo také ke snížení interních zásob fosforu. Vzhledem k morfologickým podmínkám, vysokému stupni obměny akumulace a značnému osídlení nad nádrží nejsou zde dobré předpoklady pro udržení vhodné jakosti vody. VD Pařížov Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž především s funkcí ochrany před povodněmi. Vzhledem k častému kolísání hladiny nízká průhlednost a vegetační i minerální zákaly. Dle měřených ukazatelů patří tato nádrž z hlediska kvality vody k nejméně jakostním v celém územním obvodu působnosti naší organizace. 215: Nádrž s vodou zhoršené jakosti. Ve vegetačním období průhlednost kolísala v rozmezí 4 18 cm. V srpnu dosahovala koncentrace chlorofylu-a až 38 μg v litru. Nástin možných opatření: Nádrž nemá vodárenské ani významné rekreační využití. Vzhledem k uplatňovanému režimu manipulace a malému objemu bude i do budoucna nutné počítat s proměnlivou jakostí vody. 31

34 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 5. Závěr Zpráva o jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích za období Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 127 profilech v matrici voda a 37 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 41/215 Sb. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. V roce 215 nejsou hodnoty přípustného znečištění a normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod dodrženy u některých menších vodních toků, větší a velké toky zpravidla vyhovují. V ukazatelích dusíkatých látek nejsou splněny standardy v dusičnanovém dusíku ve 13 % a v amoniakálním dusíku ve 23 % případů, u celkového fosforu v cca 32 % případů a u fekálních koliformních bakterií až v 45 % případů. Z pohledu základního hodnocení jakosti vody dle normy ČSN ( Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod ) došlo v roce 215 k mírnému nárůstu počtu profilů hodnocených jako silně a velmi silně znečištěná voda (IV. a V. třídou jakosti v pětistupňovém hodnocení). Jedná se o cca 2% z celkově 127 profilů hodnocených v rámci Vodohospodářské bilance. Řádově o cca 1% také vzrostl počet profilů, kde nebyly dodrženy hodnoty přípustného znečištění (normy environmentální kvality) v ukazatelích Pcelk a CHSKCr. Vzhledem k ukončeným, případně probíhajícím, intenzifikacím významných ČOV již nelze očekávat výraznější trendy v poklesu organického znečištění z bodových zdrojů. Nutností je zodpovědný přístup k provozu těchto zdrojů a jejich důsledná kontrola. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Výrazné obtíže zejména na menších tocích mohou být způsobeny také neúměrné odlehčování odpadních vod na kanalizační síti. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením. S řešením hygienizace vyčištěných odpadních vod se z technicko-ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Znečištění specifickými organickými látkami není v horním úseku Labe významné až na některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti, nejvíce stoupá v úseku od Pardubic. Norma environmentální kvality pro útvary povrchových vod není dodržena na 1 % hodnocených kontrolních profilů v ukazateli AOX. Nejvýrazněji byla překročena na Mratínském potoce, Brslence, Mlynařici. Z hlediska splnění norem environmentální kvality u ukazatele EDTA lze konstatovat, že tyto hodnoty jsou překračovány v osmi profilech, z toho jeden profil se nachází na Labi. Nejvýrazněji je překročena NEK na Metuji v Novém Městě a na Výrovce v Pístech. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období bylo vybráno 1 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití přesahuje zinek v téměř všech hodnocených profilech a kadmium cca na polovině hodnocených profilů. V ukazatelích olovo, měď a rtuť jsou překročeny cílové záměry MKOL pro akvatická společenstva cca v pětině z celkového počtu 37 profilů. Koncentrace arsenu nevyhověla tomuto cílovému záměru MKOL pouze ve dvou profilech. Koncentrace niklu v sedimentech Výmoly překročila cílový záměr MKOL pro zemědělské využití. V ukazateli AOX jsou cílové záměry MKOL splněny. V ukazateli Cr VI, vyjma profilu na Mratínském potoce, jsou splněny rovněž. Výrazně nad limit tohoto záměru je proti tomu obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazují zejména toky Klejnárka a Kamenice. 32

35 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Jakost vody v nádržích byla ovlivněna podprůměrným hydrologickým režimem v povodí. Dle údajů, které má státní podnik Povodí Labe k dispozici (od roku 1978) byl objem přítoku v roce 215 téměř do všech nádrží výrazně nejnižší. Výjimkou byly pouze nádrže v oblasti Vysočiny (Hamry, Seč, Pařížov), kde byl v tomto období ještě sušší rok 1992 a nádrž Fojtka, na které byl vůbec nejsušší rok 23. Na některých nádržích vysoké teploty vody spolu s využitelnými živinami vyvolaly nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Vzhledem k vývoji teplot v jarním období byly podmínky pro rozvoj primární produkce příznivé. Vliv hydrologicky podprůměrného loňského roku se výrazně projevil zejména na málovodných tocích nebo recipientech většího množství odpadních vod. Rozdíly v jakosti povrchových vod v roce 215 oproti minulým letům byly patrné zejména tam, kde se potkává kumulace antropogenních vlivů s nízkými průtoky. Vlivem těchto zmíněných faktorů dochází v posledním dvouletém období k výraznějšímu nárůstu znečištění. Naopak při celkovém pohledu na situaci Labe a další významné toky nelze jednoznačně hovořit o výrazném negativním ovlivnění jeho jakosti suchou periodou loňského roku. 33

36 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 6. Mapy Obr. 8 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Horního a středního Labe. Obr. 9 Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe. 34

37 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. 35

38 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3-. Obr. 14 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4+. 36

39 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 15 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk. Obr. 16 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. 37

40 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 17 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe. 38

41 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 7. Grafy Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody hlavních toků Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě: koncentrace: průměr třídy jakosti: I. C9 II. jevy na toku: vodní díla sídla III. IV. přítoky NEK: (nařízení vlády č. 41/215 Sb.) 39

42 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 9, 8, III. 7, 6, 5, 4, 3, II. NEK 2, 1, I., c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSK Cr ) 5, 45, III. 4, 35, 3, 25, 2, 15, NEK II. 1, 5, I., Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Smiřice Jaroměř Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Obr. 18 Podélný profil Labe v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 4

43 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) II. NEK I., c [mg/l],35 Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ),3,25,2 I. NEK,15,1,5, Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Obr. 19 Podélný profil Labe v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

44 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P celk. ),45,4,35,3,25,2,15,1,5, III. NEK / II. I. 725 Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 2, II. 1,5 1, I.,5, Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Obr. 2 Podélný profil Labe v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 42

45 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 8 Ukazatel: Rozpuštěné látky (RL) NEK II. I Ukazatel: Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) c [ g/l] IV. III. NEK II. I. 725 Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Obr. 21 Podélný profil Labe v období pro ukazatele RL a AOX. 43

46 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel: EDTA c [ g/l] NEK 725 Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Obr. 22 Podélný profil Labe v období pro ukazatel EDTA. 44

47 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel: Měď (Cu) c g/l] II. NEK 1 5 I Ukazatel: Zinek (Zn) c [ g/l] II I Malé Labe Čistá Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Vltava Ohře Bílina Vrchlabí Dvůr Králové Jaroměř Smiřice Hradec Králové Pardubice Kolín Nymburk Poděbrady Neratovice Mělník Štětí Roudnice Litoměřice Lovosice Ústí n.l. Děčín VD Labská VD Les Království Obr. 23 Podélný profil Labe v období pro ukazatele Cu a Zn. 45

48 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 9, 8, 7, III. 6, 5, 4, 3, II. NEK 2, 1,, I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, III. NEK II. I. Nekořský p. Rokytenka Zdobnice Bělá Tichá Orlice Dědina Klášterec n.o. Žamberk Litice n.o. Záměl Vamberk Kostelec n.o. Častolovice Týniště n.o. Třebechovice Hradec Králové VD Pastviny Obr. 24 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 46

49 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) II. NEK I., c [mg/l],35,3,25,2,15,1,5 Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) I. NEK, Nekořský p. Rokytenka Zdobnice Bělá Tichá Orlice Dědina Klášterec n.o. Žamberk Litice n.o. Záměl Vamberk Kostelec n.o. Častolovice Týniště n.o. Třebechovice Hradec Králové VD Pastviny Obr. 25 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

50 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),45,4 III.,35,3,25,2,15 II.,1,5 I., Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 2, 1,5 II. I. 1,,5, Nekořský p. Rokytenka Zdobnice Bělá Tichá Orlice Dědina Klášterec n.o. Žamberk Litice n.o. Záměl Vamberk Kostelec n.o. Častolovice Týniště n.o. Třebechovice Hradec Králové VD Pastviny Obr. 26 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 48

51 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 4,5 4, 3,5 II. NEK 3, 2,5 2, 1,5 I. 1,,5, c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 5, 45, 4, III. 35, 3, 25, 2, NEK II. 15, 1, I. 5,, Orličský p. Bystřec Čermná Lukavický p. Dobroučka Libchavský p. Třebovka Skořenický p. Čermná Jablonné n.o. Letohrad Dolní Dobrouč Ústí n.o. Brandýs n.o. Choceň Čermná n.o. Borohrádek Žďár n.o Obr. 27 Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 49

52 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) 7, 6, 5, II. NEK 4, 3, 2, I. 1,, c [mg/l] Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ),8,7,6 II.,5,4,3 I.,2 NEK,1, Orličský p. Bystřec Čermná Lukavický p. Dobroučka Libchavský p. Třebovka Skořenický p. Čermná Jablonné n.o. Letohrad Dolní Dobrouč Ústí n.o. Brandýs n.o. Choceň Čermná n.o. Borohrádek Žďár n.o Obr. 28 Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH4 +. 5

53 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),45,4,35 III.,3,25,2,15 NEK,1,5 I., Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, III. 2,5 2, II. 1,5 1, I.,5, Orličský p. Bystřec Čermná Lukavický p. Dobroučka Libchavský p. Třebovka Skořenický p. Čermná Jablonné n.o. Letohrad Dolní Dobrouč Ústí n.o. Brandýs n.o. Choceň Čermná n.o. Borohrádek Žďár n.o Obr. 29 Podélný profil Tiché Orlice v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 51

54 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 9, 8, III. 7, 6, 5, 4, 3, II. NEK 2, 1, I., c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 6, 5, III. 4, 3, 2, NEK II. I. 1,, Libáňský p. Novohradka Hlinsko Trhová Kamenice Seč Svídnice Chrudim Pardubice VD Hamry VD Seč VD Křižanovice Obr. 3 Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 52

55 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 12, 1, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) III. 8, 6, 4, 2, II. NEK I., c [mg/l] Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) 1,,9,8,7,6,5,4,3,2,1, II. I. NEK Libáňský p. Novohradka Hlinsko Trhová Kamenice Seč Svídnice Chrudim Pardubice VD Hamry VD Seč VD Křižanovice Obr. 31 Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

56 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P celk. ),5,45,4,35 III.,3,25,2,15,1 NEK II.,5, I. Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,5 3, 2,5 2, 1,5 III. II. I. 1,,5, Libáňský p. Novohradka Hlinsko Trhová Kamenice Seč Svídnice Chrudim Pardubice VD Hamry VD Seč VD Křižanovice Obr. 32 Podélný profil Chrudimky v období pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. 54

57 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 16, 14, IV. 12, 1, 8, III. 6, 4, 2,, II. NEK I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 7, 6, IV. 5, 4, III. 3, NEK 2, 1, II. I., Valdický p. Úlibický p. Javorka Kralický p. Zábědovský p. Bystřice Sánský kanál Jičín Vysoké Veselí Smidary Nový Bydžov Chlumec n.c. Žiželice Žehuňský rybník Libice n.c Obr. 33 Podélný profil Cidliny v období ukazatele BSK5 a CHSKCr. 55

58 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 12, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) 1, 8, 6, III. II. 4, NEK 2, I., c [mg/l] 2,5 2, Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) IV. 1,5 1, III.,5, II. I. NEK Valdický p. Úlibický p. Javorka Kralický p. Zábědovský p. Bystřice Sánský kanál Jičín Vysoké Veselí Smidary Nový Bydžov Chlumec n.c. Žiželice Žehuňský rybník Libice n.c Obr. 34 Podélný profil Cidliny v období ukazatele N-NO3 - a N-NH

59 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P celk. ),8,7,6 IV.,5,4,3 III.,2,1, II. NEK I. Valdický p. Úlibický p. Javorka Kralický p. Zábědovský p. Bystřice Sánský kanál Jičín Vysoké Veselí Smidary Nový Bydžov Chlumec n.c. Žiželice Žehuňský rybník Libice n.c Obr. 35 Podélný profil Cidliny v období ukazatele Pcelk. 57

60 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, II. NEK I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku CHSK Cr 35, 3, 25, NEK II. 2, 15, I. 1, 5,, Mumlava Jizerka Oleška Kamenice Libuňka Žehrovka Mohelka Zábrdka Bělá Kněžmostka Klenice Strenický p. Kořenov Jablonec n.j. Poniklá Háje n.j. Semily Železný Brod Líšný Turnov Příšovice Svijany Mnichovo Hradiště Bakov n.j. Mladá Boleslav Benátky n.j Obr. 36 Podélný profil Jizery v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 58

61 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] 6, 5, 4, 3, 2, Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) II. NEK I. 1,, c [mg/l],4 Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ),35,3,25,2 II. I.,15,1,5, Mumlava Jizerka Oleška Kamenice Libuňka Žehrovka Mohelka Zábrdka Bělá Kněžmostka Klenice Strenický p. Kořenov Jablonec n.j. Poniklá Háje n.j. Semily Železný Brod Líšný Turnov Příšovice Svijany Mnichovo Hradiště Bakov n.j. Mladá Boleslav Benátky n.j Obr. 37 Podélný profil Jizery v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

62 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P c ),2,18,16,14 II.,12,1,8,6,4 I.,2, Mumlava Jizerka Oleška Kamenice Libuňka Žehrovka Mohelka Zábrdka Bělá Kněžmostka Klenice Strenický p. Kořenov Jablonec n.j. Poniklá Háje n.j. Semily Železný Brod Líšný Turnov Příšovice Svijany Mnichovo Hradiště Bakov n.j. Mladá Boleslav Benátky n.j Obr. 38 Podélný profil Jizery v období pro ukazatele Pcelk. 6

63 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obsah zinku v sedimentu Labe mg/kg 8 7 cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obsah niklu v sedimentu Labe mg/kg 14 cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obsah mědi v sedimentu Labe mg/kg cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obr. 39 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích zinku, niklu a mědi v období

64 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obsah olova v sedimentu Labe mg/kg cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obsah chromu v sedimentu Labe mg/kg 35 cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obsah arsenu v sedimentu Labe mg/kg cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obr. 4 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období

65 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obsah AOX v sedimentu Labe mg/kg 45 cíl. záměr MKOL - zemědělské využití Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obsah rtuti v sedimentu Labe mg/kg 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6,4,2 cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obsah kadmia v sedimentu Labe mg/kg 2,5 cíl. záměr MKOL - zemědělské využití cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva 2 1,5 1,5 Debrné Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Lysá n. L. Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Střekov Děčín Obr. 41 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období

66 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Orlice v profilu Nepasice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l 7 Časový vývoj CHSK Cr Orlice v profilu Nepasice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 KTJ/1 ml 1 Časový vývoj fek. koli Orlice v profilu Nepasice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 42 Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. 64

67 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Orlice v profilu Nepasice 1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj N-NO 3- Orlice v profilu Nepasice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj P celk. Orlice v profilu Nepasice,4,35,3,25,2,15,1,5 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 43 Časový průběh jakosti vody Orlice v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk. 65

68 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Chrudimky v profilu Pardubice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj CHSK Cr Chrudimky v profilu Pardubice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l,4 Časový vývoj P celk. Chrudimky v profilu Pardubice,35,3,25,2,15,1,5 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 44 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fek. koli. 66

69 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Chrudimky v profilu Pardubice 1,4 1,2 1,8,6,4,2 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj N-NO 3- Chrudimky v profilu Pardubice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l,4 Časový vývoj P celk. Chrudimky v profilu Pardubice,35,3,25,2,15,1,5 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 45 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk.. 67

70 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Jizery v profilu Tuřice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj CHSK Cr Jizery v profilu Tuřice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 KTJ/1 ml 6 Časový vývoj fek. koli Jizery v profilu Tuřice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 46 Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. 68

71 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Jizery v profilu Tuřice 1,2 1,8,6,4,2 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l 6 Časový vývoj N-NO 3- Jizery v profilu Tuřice I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l,3 Časový vývoj P celk. Jizery v profilu Tuřice,25,2,15,1,5 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 47 Časový průběh jakosti vody Jizery v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk. 69

72 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj BSK 5 Labe v profilu Obříství I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj CHSK Cr Labe v profilu Obříství I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 KTJ/1 ml 6 Časový vývoj fek. koli Labe v profilu Obříství I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 48 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fek. koli. bakterie. 7

73 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Labe v profilu Obříství 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj N-NO 3- Labe v profilu Obříství I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj P celk. Labe v profilu Obříství,4,35,3,25,2,15,1,5 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 49 Časový průběh jakosti vody Labe v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk.. 71

74 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, mg/l BSK 5 Klášterská Lhota Debrné Verdek Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Veletov Nymburk Lysá n. L. Jiřice Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Vaňov Děčín Loubí Hřensko mg/l 3 CHSK Cr Klášterská Lhota Debrné Verdek Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Veletov Nymburk Lysá n. L. Jiřice Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Vaňov Děčín Loubí Hřensko,45,4,35,3,25,2,15,1,5, mg/l N-NH 4 + Klášterská Lhota Debrné Verdek Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Veletov Nymburk Lysá n. L. Jiřice Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Vaňov Děčín Loubí Hřensko,2,18,16,14,12,1,8,6,4,2, mg/l P celk. Klášterská Lhota Debrné Verdek Hořenice Hradec Králové Opatovice Němčice Valy Veletov Nymburk Lysá n. L. Jiřice Obříství Dolní Beřkovice Litoměřice Vaňov Děčín Loubí Hřensko Cprům mg/l Cprům mg/l Cprům mg/l Obr. 5 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 21 do roku

75 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe 8. Tabulky Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe 1,4 3,2 1,6 4, drobné přítoky Labe 1,6 14,8 2,2 25, Úpa 1,3 4,2 1,8 7, Metuje 1,4 2,5 1,8 4, Orlice 1,5 4,5 1,9 7, Loučná 1,9 2,8 2,5 4,6 4 4 Chrudimka 1,7 3,2 2,1 4, Doubrava 2,8 16,5 3,6 29, Cidlina 2,2 7,5 3,2 13, Mrlina 5,2 7,9 7,4 11, Výrovka 3,7 5,7 5,8 9, Jizera 1,6 14,5 2,1 15, souhrn 1,3 16,5 1,6 29, Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe 13,7 24,5 18,1 32, drobné přítoky Labe 15, 47,9 21,5 7, Úpa 14,4 4,8 22,1 52, Metuje 8,7 16,6 12,4 22, Orlice 9,3 26,9 11,8 35, Loučná 15,3 18,3 2,8 28, Chrudimka 2,2 35,7 28,6 52, Doubrava 24,9 53,6 32,8 68, Cidlina 15,4 39,1 22,1 53, Mrlina 32,4 42,5 4,2 55, Výrovka 23,1 33, 3,4 49, Jizera 11,3 122,4 15,1 131, souhrn 8,7 122,4 11,8 131,

76 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe,5 3,5,7 5, drobné přítoky Labe 1,4 11,5 1,6 15, Úpa,9 6, 1, 8, Metuje,8 7,3 1,5 7, Orlice 1,5 4,3 1,9 5, Loučná 6,8 8,5 8, 11, Chrudimka 1, 5,4 1,4 8, Doubrava 2,7 5,1 3,7 6,2 5 5 Cidlina 2,1 4, 4, 6,1 9 9 Mrlina 1,9 3, 4,4 8, Výrovka 5, 5,8 6,7 7, Jizera,4 5,2,5 6, souhrn,4 11,5,5 15, Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe,2,21,3, drobné přítoky Labe,3 6,57,6 17, Úpa,2,3,4, Metuje,2,38,3, Orlice,2,16,4, Loučná,3,2,5, Chrudimka,4,34,5, Doubrava,7 1,17,11 1, Cidlina,8,94,14 2, Mrlina,14,67,25 1, Výrovka,22,28,41, Jizera,3,37,6, souhrn,2 6,57,3 17,

77 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe,2,136,31, drobné přítoky Labe,68 1,139,12 2, Úpa,31,81,51 1, Metuje,71,155,91, Orlice,32,183,53, Loučná,6,141,92, Chrudimka,24,118,4, Doubrava,114,462,171, Cidlina,96,433,137, Mrlina,13,333,144, Výrovka,167,27,212, Jizera,17,238,24, souhrn,17 1,139,24 2, Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. max. min. max. I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe 2, 3,3 2,1 3, drobné přítoky Labe 1,7 3,3 1,7 3, Úpa 2,1 2,1 2,3 2, Metuje 1,4 2,3 1,4 2, Orlice 1,6 3,2 1,6 3, Loučná 1,6 3, 1,7 3, Chrudimka 1,6 2,8 1,6 2, Doubrava 2,3 2,3 2,3 2, Cidlina 2,1 2,7 2,1 2, Mrlina,,,, - Výrovka 2,5 2,5 2,5 2, Jizera,,,, - souhrn, 3,3, 3,

78 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období vodní tok aritmetický průměr min. KTJ/1 ml max. KTJ/1 ml charakter. hodnota min. KTJ/1 ml max. KTJ/1 ml hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe drobné přítoky Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera souhrn Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. ug/l max. ug/l min. ug/l max. ug/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe 1,4 21,8 14,6 33, drobné přítoky Labe 11,9 41,1 18,2 66, Úpa 12, 21,1 18,1 35, Metuje 7,9 13,4 11,7 21, Orlice 8,5 13,8 12,1 21, Loučná 11,9 14,7 15,6 23, Chrudimka 16,9 18,2 19,7 26, Doubrava 18,6 35,6 28,7 57, Cidlina 11,5 24,1 17,1 37, Mrlina 21,9 22,2 35,6 38,4 2 2 Výrovka 21,6 24,9 3, 38, Jizera 8,1 23,1 11,6 31, souhrn 7,9 41,1 11,6 66,

79 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe drobné přítoky Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera souhrn Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Labe 3,6 19,5 7,2 27, drobné přítoky Labe 6, 45, 8,8 93, Úpa 4,5 38,4 11,5 73, Metuje 2, 1,5 2,2 19,7 7 8 Orlice 2,3 19, 3,9 29, Loučná 6,6 17,4 15,1 23, Chrudimka 5,6 17,7 9,1 31, Doubrava 1,2 17,2 17,6 49, Cidlina 6,2 55,6 1,7 8, Mrlina 26,1 52,3 47,1 69, Výrovka 16,5 42,9 25,9 59, Jizera 2, 114,9 3, 135, souhrn 2, 114,9 2,2 135,

80 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Labe Herlíkovice 175,878 I II I I I II Labe Klášterská Lhota 163,138 II II II I I II II Labe Debrné 147,973 II II II I I III III Labe Verdek 139,638 III II II I I II III Labe Hořenice 118,138 III II III I II III III Labe Hradec Králové 994,43 II II II I II III III Labe Opatovice 987,82 II II III I II III III Labe Němčice 978,761 II II II I II III III Labe Valy 954,73 III II III I II III III Labe Veletov 928,63 III II III I II II III Labe Kolín 916,288 III III III I II II III Labe Nymburk 895,899 III II III I II III III Labe Lysá (MS) 878,796 III III III I II III III Labe Jiřice 854,535 IV II II I II III IV Labe Obříství (MS) 842,46 III III III I II III III Malé Labe Prosečné,5 I II I I II II Čistá Hostinné,5 II III I I III III Pilníkovský potok Chotěvice,7 II II I II III III Kalenský potok Debrné,1 III II I II III III Běluňka Běluň 2, II II II I II II II Úpa Horní Staré Město 53,5 I II I I I II Ličná Poříčí u Trutnova,38 II II I I II II Rtyňka Úpice,2 III III II II IV IV Úpa Havlovice 3,6 III III I I III III Úpa Zlíč 14,9 II II I I III III Olešnice Zlíč,5 III III II III V V Úpa Jaroměř,275 II II II I II III III Metuje Velké Petrovice 54,15 II II I I II II II Ledhujka Velké Petrovice,3 I I I I III II III Židovka Vysoká Srbská 2,5 I II II I I II II Dřevíč Velký Dřevíč,95 II II II I I II II Metuje Běloves 36,24 II II II I II III III Metuje Nové Město n. M. 21,64 II II II I II III III Rozkoš Velká Jesenice 2,135 II II II II I II II Metuje Jaroměř,681 III II II I II III III Trotina Lochenice 2,278 II II III I II II III Piletický potok Hradec Králové,49 III III IV IV III IV IV Divoká Orlice Líšnice 83,83 II II II I I I II Rokytenka Žamberk,5 II II II I II II II Divoká Orlice Záměl 56,5 III II II I I II III Zdobnice Vamberk 1, II I II I I II II Kněžná Synkov 2,1 II II II I II III III Bělá (do D. Orlice) Častolovice 1,5 II II II I II III III Divoká Orlice Čestice 42,19 II II II I II II II 78

81 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Tichá Orlice Jablonné nad Orlicí 79,92 II I II I I III III Tichá Orlice Ústí nad Orlicí 51,38 II II II I II III III Třebovka Hylváty 1,2 III III III I II III III Tichá Orlice Choceň 29,5 II II II I II III III Tichá Orlice Žďár nad Orlicí 1,58 III II II I II III III Dědina Chábory 3,7 I I I II II II Dědina České Meziříčí 15,58 II II III I II III III Zlatý potok České Meziříčí,38 IV III III I II III IV Dědina Třebechovice p. O.,42 III II III I II III III Orlice Nepasice 12,867 II II II I II II II Orlice Hradec Králové 2,6 II II I II II II Ředický potok Lukovna,2 III III IV III IV V V Loučná Tržek 57,2 II II II I III III III Desná Tržek 1,5 II II II I IV II IV Loučná Zámrsk 33,21 IV II III I III III IV Loučná Dašice 7,36 II II II I III III III Chrudimka Blatno 89,63 II I IV I I I IV Chrudimka Stan 81, III II III II I II III Chrudimka Horní Bradlo 64,983 II II III I II II III Chrudimka Svídnice 28,787 II II III I II I III Chrudimka Tuněchody 14,68 II II III II II II III Novohradka Lozice 23,487 II II III I II III III Žejbro Blížňovice,5 II III III I III II III Ležák Hrochův Týnec,925 II III III I II II III Novohradka Úhřetická Lhota,6 II II III I II III III Chrudimka Nemošice 4,187 III II III I II II III Chrudimka Pardubice,5 III II III I II II III Opatovický kanál Semín 1,2 II III I II II III Doubrava Bílek 71,6 III IV II II III IV Doubrava Spačice 43,966 III III I II III III Doubrava Žleby 23,71 II III I II III III Brslenka (Čáslavka) Rohozec 1,6 IV IV III II IV IV Doubrava Záboří 1,457 III III III I II III III Klejnárka Nové Dvory 6,25 II III I II II III Vrchlice Malín,79 II III I III IV IV Klejnárka Starý Kolín 2,18 II III III II III IV IV Cidlina Vitiněves 67,65 IV III III II IV IV Javorka Ostroměř 14,8 II II II I II II II Cidlina Sloupno 44,47 III III II II III III Cidlina Luková 34,66 II III III II II III III Bystřice Popovice 25,17 III III II II III III Bystřice Kosičky 7,61 III II II I II III III Cidlina Žiželice 21,4 III III II II III III Cidlina Zbraň 18,5 IV III I II III IV Cidlina Sány 6,79 III IV IV II II III IV Mrlina Kopidlno 3,84 III IV III II II IV Mrlina Nové Zámky 16,14 IV IV II II III IV Štítarský potok Svídnice 3,18 III IV III III IV IV Sánský kanál Budiměřice,32 III III I II III III Mrlina Nymburk 1,39 III IV I II III IV Výrovka Plaňany 21,4 III III II III III III Výrovka Zvěřínek 3,62 III III II III III III 79

82 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Šembera Klučov 11,49 III III II III III III Šembera Zvěřínek,427 III III II III III III Výrovka Písty 2,69 III III III II III III III Vlkava Hronětice 5,938 IV III IV III III IV IV Mlynařice Lysá nad Labem 5,23 IV V V II V V Výmola Vyšehořovice 8,76 V III IV III IV V Výmola Císařská Kuchyně,89 III III III III III IV IV Jizera Kořenov 142,872 II III I I I III Jizera Horní Sytová 121,79 II II I I I II Jizerka Víchová 1, II II II I I II Oleška Bořkov 2, II III I III III III Jizera Spálov 11,13 II II I I II II Kamenice Josefův Důl 28,3 I II I I I II Kamenice Tanvald 15,8 II II I I I II Desná (do Kamenice) Tanvald 1, II II I I I II Kamenice Spálov,56 II II I I II II Libuňka Turnov,55 II II I II III III Jizera Příšovice 7,626 II III I I II III Žehrovka Žabakor 1, III III I II III III Mohelka Mohelnice,5 II I I II II II Zábrdka Klášter Hradiště n.j.,5 II II I II II II Jizera Bakov nad Jizerou 48,925 II II I I II II Bělá Malá Bělá,5 II II I II II II Kněžmostka Bakov nad Jizerou,8 III III II III III III Klenice Mladá Boleslav 1, III III III II III III Jizera Vinec 34,65 II II I II II II Jizera Tuřice 11,47 II II I II II II Vinořský potok Brandýs nad L. 2,1 IV III I III IV IV Mratínský potok Kostelec nad L.,24 IV III IV III IV IV Košátecký potok Tišice 1,83 II II II III III III Černávka Obříství,58 III III III V IV V Počet hodnocených profilů celkem Počet profilů v I. třídě jakosti Počet profilů ve II. třídě jakosti Počet profilů ve III. třídě jakosti Počet profilů ve IV. třídě jakosti Počet profilů v V. třídě jakosti

83 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s hodnotami přípustného znečištění. Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Labe Herlíkovice 1,4 13,7,5,2,2 3,6 1,9 Labe Klášterská Lhota 2,1 16,6 1,4,8,8 11,2 19,8 1,8 Labe Debrné 2,7 17,8 1,9,12,12 19,5 57,9 1,4 Labe Verdek 2,2 16,2 1,9,1,9 8,9 14,7 1,4 Labe Hořenice 2,2 16,5 2,4,6,13 8, 45,1 11,7 Labe Hradec Králové 2, 17,8 2,6,7,13 7,3 11,5 13, Labe Opatovice 2,2 2,6 2,8,6,13 1, 2,9 12, Labe Němčice 2,5 18,8 2,9,6,13 12,3 16,1 11,8 Labe Valy 2,6 22,9 3,4,1,12 13,5 26, 17,7 Labe Veletov 2,7 24, 3,3,8,12 12,3 15,9 16,2 Labe Kolín 3, 24,5 3,2,11,14 1,9 47,9 Labe Nymburk 2,7 23, 3,3,2,13 11, 36,1 17,8 Labe Lysá (MS) 3, 22,3 3,4,13,12 9,6 19,1 18,1 Labe Jiřice 2,7 14,9 3,3,1,12 11,9 2,9 16,3 Labe Obříství (MS) 3,2 24,3 3,5,21,12 18,5 11,5 21,8 Malé Labe Prosečné 1,6 16,8 1,4,3,7 12,1 34,9 Čistá Hostinné 2,5 25, 1,7,5,12 25,2 49, 11,9 Pilníkovský potok Chotěvice 2,4 15, 3,9,7,17 13,2 88,4 Kalenský potok Debrné 2,9 15, 3,8,6,19 3, 24,4 Běluňka Běluň 2,1 16,1 4,2,1,11 9,1 9,1 Úpa Horní Staré Město 1,3 14,4,9,2,3 4,5 39,5 Ličná Poříčí u Trutnova 2,6 29,6 1,7,9,9 38,4 4, 12,9 Rtyňka Úpice 4,2 25,7 3,3,3,32 18,8 128,9 14,2 Úpa Havlovice 3,2 2, 1,8,26,2 12,7 45, 12,7 Úpa Zlíč 2,2 17,3 2,1,7,16 12,2 37,6 12, Olešnice Zlíč 4,2 4,8 6,,23,8 37,9 127,8 21,1 Úpa Jaroměř 2, 14,8 2,5,6,16 6,9 4,3 13,7 Metuje Velké Petrovice 1,8 11,8 3,1,2,7 2,8 14,2 8,9 Ledhujka Velké Petrovice 1,4 8,7 7,3,4,7 2, 29,9 7,9 Židovka Vysoká Srbská 1,7 14,5 2,3,4,9 2, 2,2 Dřevíč Velký Dřevíč 2, 12,9 2,,1,7 2,6 7, Metuje Běloves 1,8 13,3 3,,5,12 3,9 71,2 9,1 Metuje Nové Město n. M. 2, 14,1 3,4,4,16 5, 52,9 11,4 Rozkoš Velká Jesenice 2,5 16,6,8,38,7 6,5 77,4 Metuje Jaroměř 2, 15,7 2,4,6,11 1,5 33, 13,4 Trotina Lochenice 2,1 17,6 5,1,8,8 17,5 15,6 Piletický potok Hradec Králové 4,8 32,3 4,8 1,19,49 32,7 112,5 27,9 Divoká Orlice Líšnice 1,9 19,8 1,5,4,3 5, 5,4 Rokytenka Žamberk 2,2 16,1 3,3,5,5 9,9 29,4 11,7 Divoká Orlice Záměl 1,9 19,1 2,1,3,4 4,8 17,6 11,2 Zdobnice Vamberk 1,8 12, 2,5,4,3 4, 29,4 8,5 Kněžná Synkov 2, 17,7 3,5,6,18 7,8 52,4 Bělá (do D. Orlice) Častolovice 2,5 15,5 2,9,11,13 7,9 51, 12,4 81

84 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Divoká Orlice Čestice 2,7 17,9 2,5,9,9 7,3 57, 1,5 Tichá Orlice Jablonné nad Orl. 2,1 17,3 2,5,5,12 9,7 26,5 Tichá Orlice Ústí nad Orlicí 2,4 13,8 4,3,9,12 9,9 48,9 8,8 Třebovka Hylváty 4,5 26,9 3,5,16,14 19, 91,5 12,6 Tichá Orlice Choceň 2,1 14,5 4,3,7,13 8,7 71,5 9,2 Tichá Orlice Žďár nad Orlicí 2,5 19, 3,8,9,13 14,8 3,2 11,2 Dědina Chábory 1,5 9,3 2,7,2,5 2,3 2,6 Dědina České Meziříčí 2, 17,6 3,,8,18 1,3 21,9 12,2 Zlatý potok České Meziříčí 3,3 2,6 3,3,13,13 11,8 272,4 12,1 Dědina Třebechovice p. O. 3, 21,6 3,4,8,12 12,5 111, 13,8 Orlice Nepasice 2,3 18,5 3,1,4,11 9, 32, 1,7 Orlice Hradec Králové 2,5 17,3 3,,6,11 9,4 29, 12,4 Ředický p. Lukovna 5,6 38,8 7,8,76,85 23,1 9,2 Loučná Tržek 2,8 15,3 6,8,2,14 11,5 61,8 Desná Tržek 1,9 16,5 8,5,3,6 6,6 22,6 Loučná Zámrsk 2,3 18,3 7,4,7,1 12,3 12,5 11,9 Loučná Dašice 2,1 17, 7,,5,11 17,4 29,8 14,7 Chrudimka Blatno 1,7 35,7 1,,4,2 6,2 4,1 Chrudimka Stan 2,2 3,8 2,,3,6 8,9 Chrudimka Horní Bradlo 2,1 26,9 2,4,12,6 7,9 17,1 Chrudimka Svídnice 1,9 26,1 2,3,4,3 7,6 Chrudimka Tuněchody 2,4 24,2 3,3,34,5 5,6 51,2 17,4 Novohradka Lozice 2,7 2,2 4,8,1,1 8,8 154,6 Žejbro Blížňovice 3,1 21,3 5,4,11,11 17,7 88,3 Ležák Hrochův Týnec 3,2 24,6 4,1,8,1 11, 41,9 Novohradka Úhřetická Lhota 2,9 21,4 4,8,11,12 11,5 27,9 Chrudimka Nemošice 2,5 23,3 3,6,1,8 8,7 15,8 16,9 Chrudimka Pardubice 2,6 23,9 3,8,11,11 11,8 23,3 18,2 Opatovický kanál Semín 2,4 2,4 2,9,3,1 19,8 12,7 Doubrava Bílek 5,4 36,9 2,7,19,17 14, 134,2 Doubrava Spačice 3,1 24,9 3,5,9,14 1,2 16,5 Doubrava Žleby 2,8 27,9 3,7,7,11 1,8 21,2 18,6 Brslenka Rohozec 16,5 53,6 5,1 1,17,46 17,2 345, 35,6 Doubrava Záboří 3,6 27,2 3,5,13,15 13, 16,4 21,7 Klejnárka Nové Dvory 2,4 24,2 4,2,12,7 14, 6,1 Vrchlice Malín 3,5 27,2 7,3,35,46 6, 26, 28,2 Klejnárka Starý Kolín 3,1 26,1 5,2,29,37 9,8 167,1 27,7 Cidlina Vitiněves 7,5 35,7 3,6,94,43 34,9 17,5 Javorka Ostroměř 2,4 15,4 3,2,8,1 11, 48,6 11,5 Cidlina Sloupno 4,7 27,4 3,1,26,18 27,2 26,9 Cidlina Luková 4,5 28,3 3,,16,23 17,3 45,8 23,7 Bystřice Popovice 4,6 27,4 3,5,29,17 55,6 34,8 Bystřice Kosičky 2,2 18,7 4,,11,13 6,2 24,6 2,9 Cidlina Žiželice 6, 31, 3,5,23,17 21,4 37,6 21,1 Cidlina Zbraň 6, 33,6 2,1,9,16 21,9 8,5 Cidlina Sány 6,8 39,1 2,3,18,15 23, 22,2 24,1 Mrlina Kopidlno 5,9 33,4 1,9,52,1 36, 23, Mrlina Nové Zámky 7,9 42,2 2,2,24,23 42, 86,1 Štítarský potok Svídnice 6,3 42,5 2,7,67,33 52,3 63,9 Sánský kanál Budiměřice 5,2 32,4 2,5,16,16 26,1 7,3 22,2 Mrlina Nymburk 5,6 38,1 3,,14,2 29,7 16,8 21,9 Výrovka Plaňany 5,7 33, 5,2,22,17 26,7 72,8 Výrovka Zvěřínek 3,7 25,8 5,,23,17 16,5 55,7 21,6 82

85 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Šembera Klučov 5,4 28,8 5,2,28,18 42,9 19, Šembera Zvěřínek 4,5 23,1 5,8,27,21 26,3 11,3 24,9 Výrovka Písty 3,9 27,2 5,2,25,19 16,7 91,8 22,3 Vlkava Hronětice 4,3 36,2 6,2,32,33 21,1 56,1 26,9 Mlynařice Lysá nad Labem 14,8 47,9 2,1 6,57 1,14 45, 187,1 31, Výmola Vyšehorovice 1,4 32,7 6,1 1,5,49 4,7 159,6 Výmola Císařská Kuchyně 4,6 27,9 7,4,31,33 18,8 69,5 27,1 Jizera Kořenov 1,7 21,1,4,4,2 2, 7,1 Jizera Horní Sytová 1,6 16,6,8,4,3 3,5 2,9 13,7 Jizerka Víchová 2,6 12,9 1,4,17,4 6,2 18,9 1,4 Oleška Bořkov 2,7 18,2 5,2,11,22 12,6 54,8 11,9 Jizera Spálov 1,9 17,4 1,7,5,6 4,3 52,9 14,4 Kamenice Josefův Důl 1,6 14,7,4,3,2 2,2 5,6 Kamenice Tanvald 1,9 14,7,9,4,3 3,4 24,9 Desná Tanvald 1,8 15, 1,,5,2 3,9 62,2 Kamenice Spálov 1,6 16,9 1,5,4,4 4,2 17,3 12,3 Libuňka Turnov 3, 21,3 2,4,11,11 22,3 5,3 13,7 Jizera Příšovice 1,8 18,2 1,9,5,6 6,5 13,2 14,2 Žehrovka Žabakor 3,5 23,8 2,2,5,12 15, 2,8 Mohelka Mohelnice 1,6 11,3 4,3,3,9 4,4 18,1 9,9 Zábrdka Klášt. Hradiště 14,5 122,4 3,8,8,6 114,9 16,5 Jizera Bakov nad Jizerou 1,8 16,5 2,3,5,7 7,5 15,1 13,1 Bělá Malá Bělá 2,3 14,5 3,2,7,1 7,7 24,2 8,1 Kněžmostka Bakov nad Jizerou 4,4 35,2 4,1,19,11 14,9 38,7 Klenice Mladá Boleslav 5,8 27,6 4,2,37,24 12,3 16,5 23,1 Jizera Vinec 2, 17,4 2,4,5,8 9,5 18,2 15,3 Jizera Tuřice 2, 17,3 2,6,4,8 11,2 18,2 15, Vinořský p. Brandýs n. L. 6,6 31,8 6,,21,33 36,4 13,3 25, Mratínský p. Kostelec n. L. 8,3 37, 7, 1,13,6 41,5 278, 41,1 Košátecký p. Tišice 2,8 18,2 6,4,26,18 15,5 74,5 Černávka Obříství 5,1 28,5 11,5,44,49 28,9 123,6 Počet hodnocených profilů Počet nevyhovujících profilů

86 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 13 Jakost sedimentů v období Ukazatel Zn Ni Pb As Cu Hg Cd Cr IV HCB AOX Název toku Název profilu C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg ug/kg mg/kg Labe Debrné 295,3 46,8 85,8 24,9 62,8,31 1,13 56, <3, 15,3 Labe Hořenice 374,5 41, 79,8 18,8 52,,38 1,18 63,5 <3, 14,3 Labe Hradec Králové 413,1 41,4 74,3 23, 6,8,43 1,34 118,3 <3, 24,6 Labe Opatovice 385,8 49,2 83,3 23,3 5,5,4 1,18 79, <3, 7,2 Labe Němčice 4,4 43,8 73,3 21,4 64,4,45 1,39 114,9 <3, 17,5 Labe Valy 387, 41,5 71,2 2,8 68,2,93 1,32 92,3 <3, 13,6 Labe Lysá nad Labem 416,7 41,5 91,5 23,7 81, 1,3 1,72 94,7 <3, 27,7 Labe Obříství 393,2 44,8 77,7 25,2 59,7,87 1,68 75, 57,6 26,3 Úpský přiv. Rozkoš 337,5 39,6 8,1 29,8 57,9,29 1,59 58,8 <3, 13,4 Úpa Jaroměř 314, 34, 67,3 19,6 5,3,31 1,54 59, <3, 1,9 Metuje Nové Město n. Met. 33,6 39,8 77,3 21,8 57,6,55 1,23 58, <3, 14,1 Metuje Jaroměř 284,5 38,4 7,5 26,1 44,8,43,89 6,3 <3, 13, Divoká Orlice Záměl 316,2 28,7 51,7 11,5 32,8,4 1,13 42,5 <3, 15,5 Divoká Orlice Čestice 212,8 34,9 5,9 14, 39,3,3,78 57,3 <3, 9,7 Tichá Orlice Ústí nad Orlicí 242,8 35,8 57,7 12,5 39,3,37 1,23 53,7 <3, 9,6 Tichá Orlice Žďár nad Orlicí 225,8 29,6 47,8 11,6 33,4,31,76 49, <3, 12,9 Orlice Nepasice 24,6 35,9 48,8 15,1 33,8,23,84 66, <3, 14, Orlice Hradec Králové 238,3 39, 58,3 12,3 37,6,33,86 8,3 <3, 1,7 Dědina Třebechovice p. O. 229,5 41,9 56,4 14, 54,3,35,66 82,4 <3, 11,2 Loučná Dašice 178,3 23,9 57, 9,3 3,3,23,31 44,4 <3, 16, Chrudimka Nemošice 257,7 39, 57,7 16,3 43,5,32,88 55, <3, 12,5 Novohradka Úhřetická Lhota 17,7 36, 4, 7,8 24,5,19,72 5, <3, 2,5 Doubrava Záboří 347,1 5, 66,3 19,8 5,8,9,66 74, <3, 11,6 Klejnárka Starý Kolín 999, 55,9 21,5 69,6 13,6,98 4,1 74,9 <3, 8, Cidlina Luková 23,3 36,7 53,8 2,8 32,2,4,45 55, <3, 22,3 Cidlina Sány 133, 22, 31,4 12,9 2,6,18,29 45,8 <3, 14, Mrlina Nymburk 172,1 3,6 48,1 16,3 42,,3,39 44,8 6,4 26,4 Výrovka Písty 25,9 33,5 44,9 19,1 32,9 1,35,66 49,6 <3, 16,3 Vlkava Hronětice 147,5 26,8 38, 8,4 3,,74,31 4,6 <3, 18,6 Mlynařice Lysá n. L. 157,7 2,5 38,8 15,2 23,8,23,31 35,3 3,4 2,9 Výmola Císařská Kuchyně 563,5 113,1 56,1 28,8 73,,43,8 57,1 <3, 13,8 Jizera Spálov 255, 48,8 79,1 27,5 43,1,31 1,49 59, <3, 1,9 Jizera Bakov nad Jizerou 252,6 41, 75,9 22,5 5,5,3 1,83 53,8 8,4 18,9 Jizera Vinec 274,5 4,4 96,6 15,4 56,3,53 1,38 54,9 <3, 9,6 Jizera Tuřice 364,8 47, 13,3 15,7 67,3,52 1,78 61,5 <3, 17,3 Kamenice Spálov 336,8 52,8 12,9 32,4 78,3 1,78 3,5 62,3 <3, 15,7 Mratínský p. Kostelec n. L. 47,3 41, 64, 19,7 87,5 1,23 1,95 157,5 <3, 17,8 Cíl. záměr MKOL - akv. spol ,8 1,2 32 Cíl. záměr MKOL - zeměděl. využití ,8 1,

87 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 85

88 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 215 byl 556 mm (67 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově mimořádně podnormální. Srážkově silně podnormální byly měsíce červen (48 %), červenec (38 %) a prosinec (33 %), podnormální byl srpen (46 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota v roce 215 vzduchu byla +8,9 C (odchylka od normálu +2,2 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Měsíce únor, březen, duben, květen, červen a říjen byly teplotně normální. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod hladiny mírně stoupaly od ledna do února, kdy bylo dosaženo ročního maxima (48 % MKP). Do června hladiny kolísaly od 67 do 75 % MKP a od června následoval jejich pokles. Od července se hladina ve vrtech držela pod hranicí sucha (85 % MKP) a klesala až na roční minima do prosince (93 % MKP). Odtokové poměry Během roku se v této oblasti nevyskytly žádné významné povodňové události, při kterých by byl překročen 2letý průtok. Naopak v průběhu srpna a září byly na řadě toků vyhodnoceny významné minimální průtoky. K významnější povodňové situaci během roku nedošlo. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 215 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 86

89 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2. Jakost vody ve vodních tocích 2.1. Bilanční hodnocení za rok 215 Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé toky v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou za období v přílohové části v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie, adsorbovatelné organické halogeny (AOX) a kyselina ethylendiaminteraoctová (EDTA). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období ve všech sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 6 až č. 11 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 12. Porovnání ročních průměrů z období s přípustnými hodnotami znečištění povrchových vod dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody v 18 kontrolních profilech za období s výsledky klasifikace za období Pohled na trend vývoje jakosti vody poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. V období nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazateli NL 6 %, v ukazateli CHSKCr 11 %, v ukazateli BSK5 a NL 17 %, v ukazatelích Pcelk. a N-NH % a v ukazateli fekální koliformní bakterie až 72 % profilů. Vodní toky v tomto dílčím povodí jsou velmi málo zatíženy dusičnany, norma environmentální kvality ukazatele N-NO3 - byla splněna na všech sledovaných profilech. Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Ukazatel hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN v období v období I II III IV V I II III IV V bentos 4/ BSK CHSK Cr N-NH N-NO P celk výsl. třída Podélné profily Lužické Nisy na obrázcích č. 1 až 12 uvádějí jakost vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období období hodnoceno profilů ve třídě jakosti podle ČSN I II III IV V

90 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Z ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality je téměř shodný. Na obrázcích č. 13 a č. 14 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, Pcelk., N-NO3 - a fekálních koliformních bakterií od roku 1996 do konce roku 215 pro závěrový profil Hrádek nad Nisou. Časový vývoj jakosti povrchové vody Lužické Nisy setrvale mírně klesající trend. Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech období hodnoceno profilů překračuje hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. BSK 5 CHSK Cr N-NO 3 - N-NH 4 + P celk. NL fek. koli AOX Obecně lze konstatovat, že vývoj jakosti vody v posledním období pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2 dosáhla setrvalé úrovně. Také v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se ukazuje potřeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi. 88

91 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2. Charakteristika jakosti vody Stěnava Jedná se o hraniční tok přitékající na území České republiky z Polska, protéká po území Broumovského výběžku, české území opouští u Otovic a do Polska se vrací v Kladské kotlině. Stěnava na přítoku do ČR vykazuje II. třídu jakosti vody v ukazatelích organického znečištění a v ukazateli celkový fosfor III. třídu. Rozhodujícím znečišťovatelem Stěnavy je město Broumov. Ve sledovaných profilech Stěnavy není dodržena hodnota přípustného znečištění v ukazatelích bakteriálního znečištění a celkového fosforu, která není plněna už na přítoku Stěnavy z Polska. V listopadu roku 213 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce ČOV Broumov včetně dostavby kanalizace v Broumově a Meziměstí. Tento fakt může v budoucnu dále příznivě ovlivňovat jakost vod v povodí Stěnavy. V devadesátých letech došlo ke zlepšení stavu mj. zánikem některých provozů (Broumovské strojírny Hynčice, Mlékárna Broumov) nebo napojením těchto provozů na centrální ČOV (Veba Olivětín, Veba Meziměstí). Dalším znečišťovatelem v Broumově je společnost HOBRA - Školník Broumov (VHB ), zabývající se výrobou skleněných vláken Bobr Bobr je hraniční tok pramenící v Krkonoších na svazích Žacléřského hřbetu západně od města Žacléř, který Českou republiku opouští na státní hranici po cca 1 kilometrech. Jedná se levostranný přítok Odry, do které se vlévá u polského Krosna. Povrchové vody toku Bobr, který má v této části jen malý průtok a je recipient odpadních vod z města Žacléř, dostávají v ukazatelích BSK5, CHSKCr, N-NO3 a bentos do III. třídy a v ukazateli celkový fosfor až do V. třídy jakosti. Hodnoty přípustného znečištění nejsou dodrženy v ukazatelích Pcelk. a fekální koliformní bakterie Lužická Nisa Lužická Nisa pramení na území České republiky, protéká rozsáhlou aglomerací Jablonec nad Nisou Liberec a pod Hrádkem nad Nisou se stává hraničním tokem mezi Českou republikou, Německem a Polskem. Společnou kanalizací pro aglomerace Jablonec nad Nisou a Liberec jsou odváděné odpadní vody čištěny na společné ČOV situované pod Libercem. Lužická Nisa pod Jabloncem nad Nisou vykazuje v tomto sledovaném období I. až II. třídu jakosti. V tomto úseku došlo k pozitivnímu posunu. Lužická Nisa se pod Libercem v profilu Andělská hora dostává většinou ukazatelů základní klasifikace do třídy III. Vlivem malé vodnosti a nízkého stupně ředění může jakost vody Lužické Nisy kolísat v širokém rozmezí. Hodnoty přípustného znečištění jsou na všech profilech překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie, v profilu Hrádek nad také v ukazateli BSK5, CHSKCr, N-NH4. Ukazatel specifického organického znečištění (AOX) byl splněn. Naopak v profilu Hrádek nad Nisou je cca dvojnásobně překročena norma environmentální kvality v ukazateli EDTA. Ačkoliv dlouhodobý trend ukazuje na víceméně setrvalý stav jakosti vody, v krátkodobém horizontu je patrný mírně zhoršující trend v ukazatelích organického znečištění (BSK5, CHSKCr), dusičnanovém, dusíku, fosforu i bakteriálním znečištění, který lze přisuzovat delším obdobím sucha a sníženým průtokům. Hlavní přítoky Lužické Nisy, tj. Černá Nisa a Jeřice, jsou shodně ve II. třídě jakosti. Harcovský potok má II. třídu jakosti, Doubský potok před ústím do Lužické Nisy dlouhodobě vykazuje III. třídu vlivem ukazatele BSK5, N-NH4 a Pcelk. Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod je pravděpodobně příčinou toho, že se Janovodolský potok v ukazatelích BSK5, CHSKCr, N-NH4 + a Pcelk. řadí do IV. třídy a má tak z vodních toků v povodí Lužické Nisy nejhorší jakost. Zlepšení jakosti vody těchto přítoků na přijatelnou úroveň také závisí na dostavbě kanalizační sítě v Liberci a podchycení všech dosud neodkanalizovaných rozptýlených drobných zdrojů na již intenzifikovanou centrální ČOV Smědá Smědá pramení v Jizerských horách. Jako Smědá se označuje od chaty Smědava, kde se stéká Bílá, Černá a Hnědá Smědá. Protéká Frýdlantským výběžkem a dále je hraničním tokem s Polskem. Smědá vykazuje v ukazatelích základní klasifikace jakost vody I. až II. třídy. Hodnoty přípustného znečištění jsou plněny vyjma ukazatele fekální koliformní bakterie, který je překročen v jednom ze tří sledovaných profilech. Povrchové vody Lomnice a Řasnice, hlavních přítoků Smědé, náleží ukazatelů do II. třídy jakosti vody. Hodnoty přípustného znečištění jsou na těchto přítocích splněny. 89

92 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Město Frýdlant má společnou ČOV pro městské odpadní vody a odpadní vody ze závodu Slezan, jehož provoz byl silně omezen, což zásadním způsobem ovlivnilo hydraulické a látkové zatížení společné ČOV. Drobným znečišťovatelem ve Frýdlantu je dále společnost KNORR - BREMSE Hejnice. Dosud nevyřešeným znečišťovatelem je obec Raspenava. V obci se nachází pouze dílčí stoky jednotné kanalizace a ČOV u sídliště, kterou tvoří tzv. Emšerská nádrž. Je plánováno vytvoření kanalizačního sběrače s napojením na kanalizační síť města Frýdlant. Stávající nevyhovující ČOV Emšerská nádrž u sídliště bude po napojení na ČOV Frýdlant zrušena. Připravovaná rekonstrukce ČOV Frýdlant a výstavba kanalizace v Raspenavě dále přispějí k již pozitivnímu vývoji jakosti v povodí Smědé. V obci Hejnice je provozována ČOV a připravuje se postupné dobudování systematické kanalizace. V obci Bílý potok je výhledově navrženo vybudování systematické kanalizace a napojení na ČOV Hejnice. Mezi významnější přítoky Smědé patří toky Lomnice a Řasnice. Na Lomnici je největším znečišťovatelem Nové Město pod Smrkem s vlastní ČOV, která čistí zároveň odpadní vody ze závodu Textilana. Vodní tok Řasnice protéká prakticky v celé své délce obytnou zástavbou obcí Horní Řasnice, Dolní Řasnice a Krásný Les. Tyto obce nemají vybudovánu systematickou kanalizaci s napojením na ČOV. V těchto obcích není uvažováno s výstavbou kanalizace a předpokládá se individuální způsob čištění odpadních vod. Toky Lomnice i Řasnice náleží do II. třídy jakosti, tedy mírně znečištěná voda. V porovnání s hodnotami přípustného znečištění oba toky vyhovují ve všech sledovaných parametrech Mandava Mandava je levostranný přítok Lužické Nisy náležící k povodí Odry. Pramení ve výšce 433 m nad mořem západně od Starých Křečan. U Rumburka poprvé opouští české území, aby se do Česka v krátkém úseku ve Varnsdorfu opět vrátila. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má délku 21 km, z toho na českém území 16 km. Po dalších přibližně 2 km toku na německém území se vlévá do Lužické Nisy v nadmořské výšce 228 m v Žitavě. Největším přítokem Mandavy je Lužnička. Jakost vody Mandavy je státním podnikem Povodí Ohře sledována na třech kontrolních profilech Rumburk hranice (ř.km 11,2), nad Varnsdorfem (ř.km 6,) a v profilu Varnsdorf (ř.km,3). Z předaných výsledků vyplývá, že jakost povrchové vody Mandavy v Rumburku náleží dle ukazatelů základní klasifikace jakosti vody do III. třídy. Mandava ve Varnsdorfu náleží do IV. třídy jakosti vlivem ukazatele Pcelk. Hodnoty přípustného znečištění jsou v závěrovém profilu Varnsdorf překračovány v ukazatelích amoniakální dusík a celkový fosfor. Norma environmentální kvality je překročena také v ukazateli AOX. Nejvýznamnějšími znečišťovateli v povodí Mandavy jsou ČOV Varnsdorf a teplárna Varnsdorf Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazuje z celkového počtu osmnácti profilů jedenáct II. třídu jakosti, čtyři profily III. třídu jakost, dva profily vykazují IV. jakosti a jeden profil V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Nejhorší jakost vody tomto dílčím povodí je klasifikována u vodního toku Bobr v ukazateli Pcelk. (V. třída) u Janovodolského potoka v ukazatelích BSK5, CHSKCr a N-NH4 + (IV. třída jakosti) a Lužická Nisa v profilu Hrádek nad Nisou v ukazateli BSK5 (IV. třída jakosti). V případě toků Bobr a Janovodolský potok se jedná o drobné vodní toky s nízkou vodností. Hodnoty přípustného znečištění jsou překročeny v ukazateli NL v jednom případě, v ukazateli CHSKCr v 11 % případů, v ukazateli BSK5 v 17 % případů, v ukazateli N-NH4 + a Pcelk. v 22 % případů, v ukazateli fekální koliformní bakterie až 72 % z celkového počtu 18 hodnocených profilů. V ukazateli a N-NO3 - jsou již normy environmentální kvality splněny. Norma environmentální kvality (viz tabulka č. 12 v příloze) je v ukazateli AOX splněna ve všech deseti sledovaných profilech. Naopak není v tomto dílčím povodí splněna norma environmentální kvality u ukazatele EDTA, a to na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou. 9

93 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích Jakost sedimentů toků v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla v minulém roce sledována na celkem čtyřech kontrolních profilech na tocích Stěnava, Lužická Nisa a Smědá. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití sedimentu jsou v ukazateli zinek překračovány na dvou sledovaných profilech Stěnavy a v profilu Smědé. Na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou jsou cílové záměry MKOL překročeny ve čtyřech ukazatelích, a to v případě zemědělského využití sedimentu v ukazatelích nikl a kadmium, cílové záměry pro akvatická společenstva jsou překročeny v ukazatelích zinek, olovo a měď. V ukazatelích AOX a HCB jsou v tomto povodí cílové záměry MKOL splněny. 91

94 4. Jakost vody v nádržích 4.1. Situace Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 215 hodnotit jako jeden z nejsušších ve sledovaném období. Nižší srážková činnost vyvolala na některých nádržích významnější pokles hladiny. Zimní období patřilo opět k mimořádně teplým v řadě od roku Oproti roku 214 však byl rok 215 v zimním období srážkově bohatší, s výraznější sněhovou pokrývkou. Od května však byla jakost vody na nádržích ovlivňována mimořádně dlouhým obdobím s minimálním přítokem a vysokými teplotami vody. Tato situace trvala prakticky až do poloviny října, kdy zvýšené srážky zvýšily přítok, a obměna vody v nádržích byla intenzivnější. Na řadě nádrží byly zaznamenány vůbec nejnižší objemy přítoků ve vegetačním období za celé sledované období. Epizodní masivní rozvoj primární produkce byl zaznamenán na podzim na nádrži a Fojtka. Z hlediska vývoje hladinových teplot (medián hodnot) vody v průběhu vegetační sezóny lze rok 215 hodnotit na většině nádrží jako nadprůměrný Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích - velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od jednoho metru na eutrofizovaných nádržích (VD Fojtka) až po několikametrové hodnoty (VD Mšeno). Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 2 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 1 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období ( ). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 5 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií (I. - < 2,5 výborný, II. - 2,5-1 dobrý, III vyhovující, IV nevyhovující, V. - > 11 závadný) Vyhovující jakost VD Bedřichov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jakost vody na nejvýše položené nádrži v Čechách (výška 77 m n. m.) je tvořena především pod vlivem přirozených podmínek horských poloh kolem nadmořské výšky 1 m n. m. Rozhodující podíl na chemizmu a optických vlastnostech vody mají rašeliniště v povodí. 215: Bez antropického zatížení. V roce 215 zde průhlednost oscilovala v hodnotách cm, koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxim 7,5 μg/l. Nástin možných opatření: Vzhledem k čistě přirozeným podmínkám ovlivňujícím jakost vody v nádrži a především k plnění jejího účelu není nutné prosazovat žádná zvláštní opatření k zachování jakosti vody. VD Mšeno Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 7 m n. m. Jsou zde vyhlášena dvě koupací místa. Oblíbená a vyhledávána rekreační plocha uprostřed městské zástavby Jablonce nad Nisou. Od roku 21 je monitorována zvýšená primární produkce. 92

95 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 215: Jakost vody byla velmi dobré kvality pouze v první polovině vegetační sezóny. V druhé polovině srpna došlo ke zhoršení jakosti vody v důsledku rozvoje sinic. Průhlednost poklesla z hodnot 35 5 cm na hodnoty pod 2 cm, koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxim 43,6 μg/l (srpen), ale pouze v nádrži č. 2, která není využívána ke koupání osob. Krajským hygienikem Libereckého kraje byla jakost vody klasifikována jako vhodná pro koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. Nástin možných opatření: Nádrž má dobré předpoklady k zachování velmi dobré jakosti. Především je však nutné eliminovat stálou dotaci živin z osídlených prostorů v Janově nad Nisou i v okolí Mšenského potoka. Jako účinná metoda se nabízí regulace obsádky kaprovitých ryb a účelová manipulace s přítoky. VD Harcov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně vyhledávaná nádrž v intravilánu města Liberec. Po odvedení odpadních vod z blízkého sídliště na městskou ČOV se jakost vody v nádrži značně zlepšila. Přesto ještě její hlavní přítok svádí odpadní vody z gravitující městské výstavby. Protože se však jedná z velké části o zastíněnou nádrž podhorských poloh, často je kvalita vody v přijatelné kvalitě. Pro její malý objem je jakost významně ovlivňována srážkovými epizodami. 215: Průhlednost se v nádrži pohybovala v letním období v rozmezí 9-27 cm. Koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxim v červenci - 35 μg/l. Krajským hygienikem Libereckého kraje byla jakost vody klasifikována jako vhodná pro koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v městském osídlení účinnost přijímaných opatření nebude velká. Přesto je nutné důsledně bránit vytváření dalších zdrojů odpadních vod, které by byly vypouštěny buď do Harcovského potoka anebo do samotné nádrže Nevyhovující jakost VD Fojtka Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Malá nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 8 m n. m. Povodí leží částečně v lesích a částečně v osídlené oblasti v podhůří. Jakost vody je značně proměnlivá a mimo jiné je velmi závislá na hydrologických poměrech. 215: Průhlednost vody v nádrži byla povětšinu období pod 2 cm, max. koncentrace chlorofylu a byla 52 μg/l. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v osídlené oblasti nemůže být účinnost přijímaných opatření velká. Při zvýšené péči o jakost vody v nádrži je především nutné dbát na zajištění co nejvyššího vodního sloupce a zamezit odtok odpadních vod do vzdutí nádrže a jejich přítoků. 93

96 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 5. Závěr Zpráva obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry za rok 215. Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 18 profilech v matrici voda a 4 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 41/215 Sb. Průměrné hodnoty koncentrací jednotlivých hodnocených ukazatelů v sedimentech za období byly porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. Hodnotám přípustného znečištění a normám environmentální kvality podle nařízení vlády č. 41/215 Sb. v současné době nevyhovuje v ukazatelích NL jeden profil; CHSKCr dva profily; BSK5 tři profily; N-NH4 + a Pcelk. čtyři profily z celkového počtu osmnácti profilů. V ukazateli fekální koliformní bakterie jsou hodnoty přípustného znečištění překročeny u třinácti z osmnácti profilů. V ukazateli N- NO3 - jsou již normy environmentální kvality splněny. Norma environmentální kvality je v ukazateli AOX splněna ve všech jedenácti sledovaných profilech. Naopak není v tomto dílčím povodí splněna norma environmentální kvality u ukazatele EDTA, a to na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry zůstává nadále problémem především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením se kterými se z technicko-ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období bylo vybráno deset ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití sedimentu jsou v ukazateli zinek překračovány na dvou sledovaných profilech Stěnavy a v jednom profilu Smědé. Na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou jsou cílové záměry MKOL překročeny ve třech ukazatelích, a to v případě zemědělského využití sedimentu v ukazatelích nikl a kadmium, pro akvatická společenstva v ukazatelích zinek, olovo a měď. V ukazatelích AOX a HCB jsou v tomto povodí cílové záměry MKOL splněny. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna podprůměrným hydrologickým režimem v povodí. Na některých nádržích zvýšený přísun živin vyvolal nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Vzhledem k vývoji teplot v jarním období byly podmínky pro rozvoj primární produkce příznivé. Příčinou byl nejen přísun nutrientů (zejména fosforu), ale také nižší srážkový úhrn. Vliv hydrologicky podprůměrného loňského roku se výrazně projevil zejména na málovodných tocích nebo recipientech většího množství odpadních vod. Rozdíly v jakosti povrchových vod v roce 215 oproti minulým letům byly patrné zejména tam, kde se potkává kumulace antropogenních vlivů s nízkými průtoky. Vlivem těchto zmíněných faktorů dochází v posledním dvouletém období k výraznějšímu nárůstu znečištění. K negativnímu ovlivnění jakosti došlo zejména ve druhé polovině roku. Z pohledu základního hodnocení jakosti vody dle normy ČSN ( Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod ) došlo v roce 215 k mírnému nárůstu počtu profilů hodnocených jako silně a velmi silně znečištěná voda (IV. a V. třídou jakosti v pětistupňovém hodnocení). Jedná se o cca 2% z celkově 153 profilů hodnocených v rámci Vodohospodářské bilance. Řádově o cca 1% také vzrostl počet profilů, kde nebyly dodrženy hodnoty přípustného znečištění (normy environmentální kvality) v ukazatelích Pcelk. a CHSKCr. 94

97 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 6. Mapy Obr. 1 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Obr. 2 Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. 95

98 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 3 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. Obr. 4 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. 96

99 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 5 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3-. Obr. 6 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4+. 97

100 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 7 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk.. Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. 98

101 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 9 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. 99

102 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 7. Grafy Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody Lužické Nisy. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě: koncentrace: průměr třídy jakosti: I. C9 II. jevy na toku: vodní díla sídla III. IV. přítoky NEK: (nařízení vlády č. 41/215 Sb.) 1

103 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry c [mg/l] 12, Ukazatel: Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) 1, 8, III. 6, 4, 2,, II. NEK I. c [mg/l] Ukazatel: Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) 5, III. 4, 3, NEK 2, 1, II. I., Lučanská Nisa Mšenský potok Bílá Nisa Doubský potok Janovodolský potok Černá Nisa Ostašovský potok Jeřice Václavický potok Jablonec n. N. - VK GalvanotechnaProseč Liberec - ČOV Teplárna Liberec Sládka Zlaté Návrší Elitex Chrastava Chotyně - ČOV Hrádek n. N. - ČOV Obr. 1 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. 11

104 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry c [mg/l] Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO 3- ) 5, NEK 4, 3, I. 2, 1,, c [mg/l] 1,4 Ukazatel: Amoniakální dusík (N-NH 4+ ) 1,2 1,,8 II.,6,4,2 I. NEK, Lučanská Nisa Mšenský potok Bílá Nisa Doubský potok Janovodolský potok Černá Nisa Ostašovský potok Jeřice Václavický potok Jablonec n. N. - VK GalvanotechnaProseč Liberec - ČOV Teplárna Liberec Sládka Zlaté Návrší Elitex Chrastava Chotyně - ČOV Hrádek n. N. - ČOV Obr. 11 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele N-NO3 - a N-NH

105 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry c [mg/l] Ukazatel: Fosfor - celkový (P celk. ),24,2,16 NEK II.,12,8,4 I., Lučanská Nisa Mšenský potok Bílá Nisa Doubský potok Janovodolský potok Černá Nisa Ostašovský potok Jeřice Václavický potok Jablonec n. N. - VK GalvanotechnaProseč Liberec - ČOV Teplárna Liberec Sládka Zlaté Návrší Elitex Chrastava Chotyně - ČOV Hrádek n. N. - ČOV Obr. 12 Podélný profil Lužické Nisy v období pro ukazatele Pcelk. 13

106 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry mg/l Časový vývoj BSK 5 Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj CHSK Cr Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 KTJ/1 ml 5 Časový vývoj fek. koli Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 13 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. 14

107 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry mg/l Časový vývoj N-NH 4+ Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj N-NO 3- Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 mg/l Časový vývoj P celk. Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou,8,7,6,5,4,3,2,1 I-96 I-97 I-98 I-99 I- I-1 I-2 I-3 I-4 I-5 I-6 I-7 I-8 I-9 I-1 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 Obr. 14 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období pro ukazatele N-NH4 +, N-NO3 - a Pcelk.. 15

108 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 8. Tabulky Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava 2, 2,1 2,5 2,9 2 2 Luž. Nisa 1,6 7,4 2, 16, Smědá 1,2 1,9 1,6 2, souhrn 1,2 7,4 1,6 16, Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava 13,4 15,1 18,4 22, 2 2 Luž. Nisa 13,9 32,8 19,4 54, Smědá 13,1 16,9 19,7 24,1 5 5 souhrn 13,1 32,8 18,4 54, Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 - v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava 2,7 3,4 3,1 4, Luž. Nisa 1,4 3,4 1,9 4, Smědá 1,1 3,4 1,3 4, souhrn 1,1 3,4 1,3 4, Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 + v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava,,1,1,2 2 2 Luž. Nisa,1 1,5,1 2, Smědá,,1,,1 5 5 souhrn, 1,5, 2,

109 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava,2,2,2, Luž. Nisa,,3,1, Smědá,,1,, souhrn,,3,, Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. max. min. max. I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava 1,7 1,7 1,7 1, Luž. Nisa 1,9 2, 1,9 2, Smědá 1,7 1,7 1,9 1, souhrn 1,7 2, 1,7 2, Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období vodní tok aritmetický průměr min. KTJ/1 ml max. KTJ/1 ml charakter. hodnota min. KTJ/1 ml max. KTJ/1 ml hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava Luž. Nisa Smědá souhrn Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. ug/l max. ug/l min. ug/l max. ug/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava 12,8 13,5 17, 19, 2 2 Luž. Nisa 1,6 24,9 13,2 4, Smědá 1,3 12,5 14,7 18,2 4 4 souhrn 1,3 24,9 13,2 4,

110 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava Luž. Nisa Smědá souhrn Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období vodní tok aritmetický průměr charakter. hodnota hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l I II III IV V překračuje příp. hodnotu dle NV 41/215 Sb. Stěnava 4,5 5,6 6,7 8,7 2 2 Luž. Nisa 3,5 25,4 6, 65, Smědá 2,6 6,4 3,2 11,4 3 5 souhrn 2,6 25,4 3,2 65,

111 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Ukazatel bentos BSK5 CHSKCr N-NH4 + N-NO3 - Pcelk. F Název toku Název profilu říční km tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. tř. jak. výsl. tř Stěnava Starostín 46,35 II II II I I III III Stěnava Otovice 27,644 II II II I II III III Bobr státní hranice 1,5 III III III I III V V Bílá Nisa (Rýnovická) před ústím,1 II II I I II II Lužická Nisa Jablonecké Paseky 48,9 II II I I II II Lužická Nisa Proseč nad Nisou 39,288 II II II I I II II Doubský potok před ústím,17 III II III II III III Harcovský potok před ústím,4 II II I I I II Janovodolský potok před ústím,1 IV IV IV II III IV Černá Nisa Stráž nad Nisou,135 I II I I II II Lužická Nisa Andělská Hora 16,717 III III III II II III Jeřice Chrastava 1,39 II II I I II II Lužická Nisa Hrádek nad Nisou 1,9 II IV III II II III IV Smědá Luh 32,581 I II I I II II Lomnice Raspenava,1 I II I I I II Řasnice Frýdlant 2,98 I II I II I II Smědá Víska 15,31 I II I I II II Smědá Ves u Černous 2,64 II II II I I II II Počet hodnocených profilů celkem Počet profilů v I. třídě jakosti Počet profilů ve II. třídě jakosti Počet profilů ve III. třídě jakosti Počet profilů ve IV. třídě jakosti Počet profilů v V. třídě jakosti

112 Zpráva o jakosti povrchových vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s hodnotami přípustného znečištění. Název toku Název profilu BSK5 CHSKCr N-NO3 - N-NH4 + Pcelk. F NL fek. koli AOX 3,8 mg/l 26 mg/l 5,4 mg/l,23 mg/l,15 mg/l 2 mg/l 4 KTJ/1 ml 25 ug/l Stěnava Starostín 2,1 15,1 2,7,6,15 4,5 54,8 12,8 Stěnava Otovice 2, 13,4 3,4,4,16 5,6 49,9 13,5 Bobr státní hranice 3, 24, 4,1,8,99 1,2 142,6 Rýnovická Nisa Jablonec n. N. 2,4 18,2 1,8,14,9 4,4 9, Lužická Nisa Jablonecké Paseky 1,9 13,9 1,9,8,6 6,9 163,2 Lužická Nisa Proseč nad Nisou 3,5 22,3 1,8,21,1 7,7 479,1 15,7 Doubský p. Liberec 3,9 18,4 2,7,48,14 4,6 26, Harcovský p. Liberec 2,4 16,2 1,7,14,3 5, 51,8 Janovodolský p. Liberec 7,4 32,8 3,4 1,48,29 25,4 992, Černá Nisa Stráž nad Nisou 1,6 17,3 1,8,12,5 3,5 84,2 14,7 Lužická Nisa Andělská Hora 3,5 24,1 3,1,91,12 4,5 97, Jeřice Chrastava 1,7 16,3 1,4,7,4 6,7 37,3 1,6 Lužická Nisa Hrádek nad Nisou 4,8 28,3 3,2,3,14 12,8 347,7 24,9 Smědá Luh 1,5 16,9 1,1,8,5 2, 4,9 Lomnice Raspenava 1,2 13,1 1,6,2,2 2, 19,5 1,3 Řasnice Frýdlant 1,4 13,5 3,4,3,3 3,1 5,6 1,4 Smědá Víska 1,5 15,9 1,8,3,7 2,6 3,6 12,5 Smědá Ves u Černous 1,9 14,8 1,9,5,5 6,4 29,5 11,4 Počet hodnocených profilů Počet nevyhovujících profilů Tab. 13 Jakost sedimentů v období Ukazatel Zn Ni Pb As Cu Hg Cd Cr IV HCB AOX Název toku Název profilu C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům C prům mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg ug/kg mg/kg Stěnava Starostín 222,3 4,5 73,7 24, 43,2,3,47 55,7 <3, 23,4 Stěnava Otovice 28,2 37,8 72,2 2,8 36,8,33,53 57,8 <3, 12,8 Lužická Nisa Hrádek nad Nisou 792, 93, 154,5 23,8 148,5,73 3, 19, <3, 16,4 Smědá Ves u Černous 214,7 44, 67,3 19, 33,7,33,95 79,8 <3, 11,5 Cíl. záměr MKOL - akv. spol ,8 1,2 32 Cíl. záměr MKOL - zeměděl. využití ,8 1,

113 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 111

114 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 215 byl na povodí dolního Labe 632 mm (91 % normálu). Rok je hodnocen jako normální. Silně podnormální byl měsíc únor (2 %), podnormální byly květen (48 %), červenec (59 %), září (54 %) a prosinec (4 %). Nadnormální byl říjen (135 %) a silně nadnormální listopad (163 %), ostatní měsíce byly normální. Nejvyšší roční úhrn srážek (975 mm) byl naměřen na stanici Český Jiřetín. Nejnižší roční úhrn srážek (469 mm) a nejnižší měsíční úhrn srážek (3 mm) v únoru byl naměřen v Roudnici nad Labem. Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v roce 215 na území dolního Labe byla +9,5 C (odchylka od normálu +1,2 C). Rok je hodnocen jako silně nadnormální. Mimořádně nadnormální byl srpen (+3,8 C) a prosinec (+4,7 C), silně nadnormální listopad (+2,7 C) a nadnormální leden (+2,7 C), březen (+1,1 C) a červenec (+1,4 C). Ostatní měsíce byly v rámci normálu. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu (+39,1 C) byla naměřena na stanici Ústí nad Labem, Vaňov. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod v povodí dolního Labe byl průměrný roční stav hladin v mezích normálu (58 % MKP). Od ledna do března hladiny postupně klesaly z ročního maxima (4 % MKP) až do března (66 % MKP). Po mírném zvýšení v dubnu následoval opět pokles až do srpna na roční minimum (73 % MKP). Do konce roku pak došlo k mírnému vzestupu hladin mělkých zvodní na 54 % MKP. Průměrná roční vydatnost pramenů byla podnormální (77 % MKP). Od počátku roku do dubna vydatnosti klesaly až na roční minimum (8 % MPK). Následoval víceméně setrvalý stav až do konce roku, kdy se vydatnosti pohybovaly od 73 do 8 % MKP. Odtokové poměry Hlavní tok dolního Labe byl odtokově silně podprůměrný (6 %). Začátek roku s ročním průtokovým maximem byl průměrný (leden 119 %). Únor byl ještě také průměrný 64 %, ale březen již silně podprůměrný 37 %. Duben byl díky srážkám a tání sněhu průměrný 7 %, ale období od května až do listopadu bylo jako celek podprůměrné (4 až 55 %), prosinec byl již odtokově opět průměrný (okolo 7%). Minima byla naměřena v srpnu a byla nižší než Q364. K významnější povodňové situaci během roku nedošlo. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 215 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 112

115 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2. Jakost vody Labe 2.1. Bilanční hodnocení za rok 215 Pro vybrané ukazatele jakosti vody vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici za období jsou v přílohové části této dílčí zprávy v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN a kolik vykazuje jakost vody překračující hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády nařízení vlády č. 41/215 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie, adsorbovatelné organické halogeny (AOX) a kyselina ethylendiamintertraoctová (EDTA). Základní klasifikace jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici za období v osmi sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 1 až 8 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 9. Porovnání ročních průměrů z období s hodnotami přípustného znečištění vodních útvarů dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody v 8 kontrolních profilech nacházejících se v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici za období s výsledky klasifikace za období Pohled na trend vývoje jakosti vody v tomto dílčím povodí poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. V období nevyhovoval z celkového počtu osmi hodnocených profilů v ukazateli BSK5 a AOX pouze jeden, v ukazatelích CHSKCr a fekální koliformní bakterie dva profily. Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Ukazatel hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN v období v období I II III IV V I II III IV V bentos BSK CHSK Cr N-NH N-NO P celk výsl. třída V příloze na obrázcích č. 1 až č. 15 jsou pro Labe uvedeny podélné profily jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (EDTA). Pro lepší orientaci v grafické části a ucelený pohled na situaci toku Labe v úseku od pramene po státní hranici jsou i v této části vodohospodářské bilance za rok 215 týkající se Labe v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici uváděny podélné profily v celé jeho délce. V tabulce č. II je pak uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období

116 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období období hodnoceno profilů ve třídě jakosti podle ČSN I II III IV V Z ukazatelů vyjadřující stav vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období vyplývá, že počet profilů nevyhovující hodnotám přípustného znečištění je dlouhodobě obdobný. Oproti předchozímu dvouletí došlo ke zhoršení jakosti u jednoho profilu v ukazatelích BSK5 a CHSKCr. Zároveň došlo ke zlepšení jakosti na dvou profilech u ukazatelů NL a AOX. Na obrázcích č. 19 a č. 2 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, Pcelk., N-NO3 - a fekálních koliformních bakterií od roku 1996 do konce roku 215 pro závěrový profil Labe - Děčín. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 21 do roku 215 ukazuje obrázek č. 21, na kterém jsou v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 + a Pcelk. za pětiletí 21-25, 26-21, Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech období hodnoceno profilů překračuje hodnoty přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. BSK 5 CHSK Cr N-NO 3 - N-NH 4 + P celk. NL fek. koli AOX Na hlavním toku Labe pokračoval pozitivní vývoj jakosti vody. Ukazuje se, že v klasických ukazatelích organických látek po roce 2 lze konstatovat setrvalý trend u většiny ukazatelů. Nadále je třeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickým organickým látkami. 114

117 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2.2. Charakteristika jakosti vody Labe V dílčím povodí dolního Labe a ostatních přítoků Labe je v územní působnosti Povodí Labe, státního podniku hodnocen úsek vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. V uvedeném úseku se nachází 8 kontrolních profilů, a to: Dolní Beřkovice, Štětí, Nučnice, Lovosice, Vaňov-Střekov, Děčín, Loubí a Schmilka-Hřensko. V rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL je prováděno sledování kvality vody ve dvou měrných profilech Děčín a Schmilka-Hřensko. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. Ve většině ukazatelů se základní klasifikace jakosti vody na Dolním Labi pohybuje ve II. a III. třídě. Hodnoty přípustného znečištění a normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 41/215 Sb. jsou na Dolním Labi plněny v celé své délce v ukazatelích NL, N-NO3 -, N-NH4 + a Pcelk.. Hodnota přípustného znečištění je překročena u ukazatele BSK5 jedenkrát, u ukazatele CHSKCr a fekální koliformní bakterie dvakrát, k čemuž s největší pravděpodobností přispívá provoz papírem společnosti Mondi Štětí a.s. U ukazatele CHSKCr je v posledních třech letech vidět mírně zhoršující trend. Z šesti hodnocených profilů je jedenkrát norma environmentální kvality překročena v ukazateli v ukazateli AOX tohoto úseku Labe v profilu Děčín. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti. Normy environmentální kvality však nejsou nikde překročeny. Jako největší zdroje znečištění jsou identifikovány výrobní závody Spolana Neratovice a.s., Lovochemie Lovosice a.s. a Spolchemie Ústí nad Labem a.s. U ostatních těžkých kovů v celé délce Labe úroveň znečištění kolísá jen nevýznamně. Nejvyšší hodnoty se přesto pohybují výrazně pod normami environmentální kvality. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritická ve vztahu k normám environmentální kvality jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí. Norma environmentální kvality 5 µg/l byla překročena na všech sledovaných profilech až po státní hranici. V podzimních měsících dále došlo na dolním Labi pod Ústím nad Labem k opakovaným významně zvýšeným nálezům haloetherů ve vodě. Jediným potenciálním zdrojem znečištění je dle dostupných informací Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s. v Ústí nad Labem, jehož odpadní vody odcházejí do ČOV Neštěmice, odkud se polární haloethery dostávají dále do řeky Labe. Hydrologické projevy sucha postihly v roce 215 prakticky celé území České republiky. Na většině vodních toků hladina zaklesla po dobu několika týdnů významně pod úroveň 355-tidenního průtoku. Vliv hydrologicky podprůměrného loňského roku se rovněž výrazně projevil i na toku Labe, kde docházelo ke zhoršení jakosti vody zejména ve druhé polovině roku. Naopak při celkovém pohledu na situaci Labe nelze jednoznačně hovořit o výrazném negativním ovlivnění jeho jakosti suchou periodou loňského roku. I v průběhu loňského roku pokračoval trend snižování látkového zatížení živinami a některými znečisťujícími látkami, což je v souladu s novými cíli Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (aktualizace ) a s dlouhodobými cíli Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Snížením dotace dusíku a fosforu v povodí Labe dochází ke zmírnění eutrofizačních jevů s účinkem na mořské prostředí, potažmo přiblížení se dosažení environmentálních cílů. Pozn.: Podélné profily Labe jsou na grafech znázorněny v celé délce toku z důvodu přehlednosti a kontinuity (obr. č. 1 až č. 15). 115

118 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2.3. Celkové hodnocení Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech nacházejících se na Labi v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazují všechny hodnocené profily III. třídu jakosti. Hodnoty přípustného znečištění a normy environmentální kvality podle nařízení vlády č. 41/215 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) jsou již na všech profilech splněny v ukazatelích NL, N-NO3 -, N-NH4 + a Pcelk. Ze stejného porovnání vyplývá, že z profilů hodnocených v úseku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici nevyhovuje jeden v ukazateli BSK5, dva profily v ukazatelích CHSKCr a fekální koliformní bakterie. Oproti poslednímu hodnocení došlo ke zlepšení v ukazateli AOX, kde nyní nevyhovuje pouze jeden profil v Děčíně. Z grafů časového vývoje jakosti vody na Labi v profilu Děčín (viz obrázky č. 19 a č. 2 v příloze) je zřejmé, že po roce 2 vykazuje Labe v ukazatelích základní klasifikace dlouhodobě setrvalý trend vývoje jakosti vody v organickém a dusíkatém znečištění. V krátkodobém horizontu je patrný mírně zhoršující trend v organickém znečištění (CHSKCr), zapříčiněný delšími obdobími sucha a sníženými průtoky. Oproti tomu je vlivem průmyslových zdrojů stále neuspokojivá situace u ukazatele EDTA, jehož norma environmentální kvality je překročena prakticky v celé délce hodnoceného úseku Labe. 3. Jakost sedimentů Labe Jakost sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici je sledována na celkem čtyřech kontrolních profilech. Průběhy znečištění byly zpracovány v podélném profilu Labe z důvodu kontinuity a přehlednosti v celé jeho délce (viz obrázky č. 16 až č. 18 v příloze). Sedimenty dolního úseku Labe jsou nejvíce zatíženy obsahy těžkých kovů, zejména kadmiem a zinkem, dále pak mědí, olovem a rtutí. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe zinkem je zejména pod Litoměřicemi. Původcem tohoto znečištění je Lovochemie, a.s. Lovosice. Obsahy rtuti v sedimentu výrazně stoupají pod Ústím nad Labem, kde se obsah rtuti vlivem znečištění z činnosti chemických výrob v areálu společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost výrazně zvyšuje. Obsah AOX v sedimentech v dolním úseku Labe naopak postupně klesá. Cílové záměry MKOL jsou překračovány v ukazatelích nikl, olovo, měď, rtuť a kadmium na polovině hodnocených profilů. Ukazatel zinek nevyhovuje na žádném hodnoceném profilu. Chrom a arsen vyhovují cílovému záměru MKOL. V ukazateli specifického znečištění AOX je cílový záměr MKOL splněn. Obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Děčín výrazně vyšší než v ostatních sledovaných profilech. V České republice byla jeho výroba v 7. letech zastavena a jeho použití jako pesticidu bylo ukončeno v 8. letech. HCB je však vedlejším produktem při výrobě průmyslových chemikálií jako jsou tetrachlormetan, perchlorethylen, trichlorethylen či pentachlorbenzen, které vyrábí Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost. I když obsah HCB v odpadních vodách vypouštěných z tohoto závodu významně pokleslo, stále ještě negativně ovlivňuje všechny složky hydrosféry v koncové části toku řeky Bíliny a následně Labe. Jeho výskyt je zaznamenán nejen v sedimentech a plaveninách, vodních biofilmech, ale i ve vodních organismech a rybách. V průběhu roku 215 bylo na Labi pod Ústím nad Labem pozorováno významné zvýšení obsahu polychlorovaných bifenylů v sedimentovatelných plaveninách a sedimentech a po omezený časový úsek také v labské vodě. Na základě výsledků analýz vzorků odebíraných v zájmové lokalitě lze předpokládat, že zdrojem této kontaminace mohly být sanační práce na železničním mostě v Ústí nad Labem, při kterých byly odstraňovány staré nátěry s vysokým obsahem PCB. 116

119 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 4. Závěr Tato dílčí zpráva o jakosti povrchových vod obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchové vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Vyhodnocení povrchové tekoucí vody bylo zpracováno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 8 profilech v matrici voda a 4 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k hodnotám přípustného znečištění a normám environmentální kvality nařízení vlády č. 41/215 Sb., ve znění pozdějších změn. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. Jakost vody Labe se ve svém dolním úseku nachází celkově ve III. třídě. Hodnoty přípustného znečištění pro útvary povrchových vod nejsou splněny jen ojediněle a to v ukazatelích BSK5, CHSKCr, a fekální koliformní bakterie. V jednom případě je překročena norma environmentální kvality u ukazatele AOX. Na dolním úseku Labe je norma environmentální kvality ukazatele EDTA překročena ve všech sledovaných profilech. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období bylo vybráno 1 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr IV, HCB a AOX. Na dolním úseku Labe se vlivem přínosu průmyslového znečištění výrazně zhoršuje jakost sedimentů hlavně v ukazatelích kadmium, zinek, nikl, olovo, měď, rtuť a HCB. Vývoj koncentrací sledovaných ukazatelů posledních let odráží jak vývoj množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů a přístup k čištění odpadních vod v České republice, tak i socioekonomický a politický vývoj, zejména v případě odpadních vod z průmyslových zdrojů (restrukturalizace průmyslu). Obecně lze konstatovat, že z provedeného vyhodnocení vyplynulo, že po uskutečnění rozsáhlé výstavby ČOV pro rozhodující zdroje znečištění a po dalších koncepčních opatřeních se stav jakosti povrchových vod podstatně a zcela prokazatelně zlepšil. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením, se kterými se z technicko-ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Z hydrologického hlediska je rok 215 charakteristický výskytem hydrologického sucha. Ve většině sledovaných profilů průtok klesl pod úroveň Q355, který je považován za limit sucha. V řadě profilů došlo k zaznamenání nejmenších průtoků od začátku pozorování. Na Labi v Děčíně byl během roku dosažen nejnižší průtok od vybudování přehrad vltavské kaskády. Velikost průtoků byla rovněž negativně ovlivněna na sníh relativně chudou zimou a vysokým výparem v důsledku vysokých letních teplot. Na většině stanic byla překonána průtoková minima z roku 23 (pozn. předešlý hydrologicky suchý rok). Hydrologické sucho v roce 215 je možno srovnávat se situací v letech 194 a Vliv hydrologicky podprůměrného loňského roku se výrazně projevil zejména na málovodných tocích nebo recipientech většího množství odpadních vod. Naopak při celkovém pohledu na situaci dolního Labe nelze jednoznačně hovořit o výrazném negativním ovlivnění jeho jakosti suchou periodou loňského roku. Jakost povrchových vod má přímý vliv především na biodiverzitu vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Řada nebezpečných látek obsažených v povrchových vodách má schopnost dlouhodobě se akumulovat v sedimentech a tkáních vodních živočichů a vstupovat tak do potravního řetězce celé řady dalších organismů včetně člověka. 117

120 Zpráva o jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 5. Mapy Obr. 1 Kontrolní profily sledování jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Obr. 2 Kontrolní profily sledování sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. 118