Vodohospodářská bilance za rok 2009

Transkript

1 Vodohospodářská bilance za rok 2009 Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2009

2

3 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2009 Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Mgr. Petr Ferbar Bc. Jana Popelková Romana Skořepová Ing. Lukáš Havránek Hradec Králové, září 2010

4

5 Obsah 1. ÚVOD POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE METODIKA ZPRACOVÁNÍ VODNÍ TOKY VODNÍ NÁDRŽE VODÁRENSKÉ NÁDRŽE VODNÍ NÁDRŽE S OSTATNÍM VYUŽITÍM VE SPRÁVĚ POVODÍ LABE, STÁTNÍ PODNIK OSTATNÍ VODNÍ NÁDRŽE VE VLASTNICTVÍ JINÝCH SUBJEKTŮ...6. PŘEVODY VODY POŽADAVKY NA ZDROJE VODY MINIMÁLNÍ PRŮTOKY ODBĚRY VODY VYPOUŠTĚNÍ VOD PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ODBĚRŮ POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY ZA ROK PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH ZA ROK BILANČNÍ HODNOCENÍ BILANČNÍ HODNOCENÍ ROKU Vodní toky Vodní nádrže Bilanční profily ZÁVĚR GRAFY TABULKY...81

6 Seznam obrázků Obr. 1. Přehledná mapa vodních nádrží, u kterých objem povrchové vody vzduté vodním dílem přesahuje m Obr. 2. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím... 9 Obr. 3. Odběry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím Obr.. Rozmístění bilančních profilů státní sítě Seznam tabulek Tab. 1. Nejvýznamnější vodní toky dle hydrologického pořadí... Tab. 2. Vodárenské nádrže... 6 Tab. 3. Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik... 6 Tab.. Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů... 6 Tab. 5. Převody vody... 7 Tab. 6. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím v roce Tab. 7. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím v roce Tab. 8. Odběry povrchové vody s ostatním využitím v roce Tab. 9. Odběry podzemní vody s ostatním využitím v roce Tab. 10. Vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v roce Tab. 11. Vypouštění průmyslových a ostatních vod v roce Tab. 12. Vypouštění důlních vod v roce Tab. 13. Vodoměrné stanice určené za bilanční profily státní sítě Tab. 1. Bilanční hodnocení vodních toků...18 Tab. 15. Vliv hospodaření vodních nádrží s vodárenským využitím Tab. 16. Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Tab. 17. Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve vlastnictví jiných subjektů Tab. 18. Bilanční profily státní sítě Tab. 19. Bilančního hodnocení roku Seznam zkratek BS β ČHMÚ DBC HGR MQ MZe MZP MŽP PO POD POV Q a QMM QMN QMO QMP QMX QRN QRO QZ VÚV VYP VYPP ZPN ZPNC ZPR bilanční stavy akumulační součinitel nádrže Český hydrometeorologický ústav databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) hydrogeologický rajón minimální bilanční průtok Ministerstvo zemědělství minimální zůstatkový průtok Ministerstvo životního prostředí poměr mezi přirozeným (rekonstruovaným) a měřeným (ovlivněným) průtokem součet odběrů podzemních vod nad bilančním profilem součet odběrů povrchových vod nad bilančním profilem dlouhodobý průměrný roční průtok dlouhodobý minimální měsíční průtok průměrný měsíční průtok přirozený (rekonstruovaný) průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) údaje poskytlo ČHMÚ dlouhodobý průměrný měsíční průtok dlouhodobý maximální měsíční průtok průměrný roční průtok přirozený (rekonstruovaný) průměrný roční průtok ovlivněný (měřený) minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění Výzkumný ústav vodohospodářský součet vypouštění do povrchových vod nad bilančním profilem součet vypouštění do podzemních vod nad bilančním profilem součet změn průtoků vlivem nádrží nad bilančním profilem vliv hospodaření nádrží změna průtoku celkem

7

8

9 1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/200 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 5 zákona č. 25/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 31/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2009 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 31/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 2528/ ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2009 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2009 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2009 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2009, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 31/2001 Sb. 1

10 1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek normální. Roční srážkový úhrn činil 7 mm, což představuje 110 % dlouhodobého normálu. Srážky byly v průběhu roku nerovnoměrně rozloženy. Srážkově nadprůměrné byly na většině území měsíce únor a především březen. V dubnu pak nastoupilo srážkově podnormální období, ze kterého vybočily až srážkově bohaté měsíce červen a červenec. Závěr roku započal výrazně nadnormální říjen, konec roku už byl srážkově blízký normálu. Nejvyšší srážkové úhrny byly v průměru zaznamenány v červnu (133 mm), naopak nejméně srážek spadlo v září (22 mm). Teplotní poměry Rok 2009 lze hodnotit jako teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 8, C a přesáhla dlouhodobý normál o 0,9 C. Začátek roku byl studený, leden vykázal největší zápornou odchylku a stal se také nejchladnějším měsícem celého roku (průměrná teplota.0 C). Chladno zůstalo ještě v únoru (průměrná teplota 1.0 C), zatímco v březnu už byla teplota nad normálem. Duben vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota +12 C je o,7 C vyšší než hodnota normálu, teplotně nadprůměrné byly rovněž měsíce červenec, srpen, září a také listopad, prosinec byl již naopak se svou průměrnou teplotou 1.0 C v mezích normálu. Nejteplejším měsícem se stal červenec, jehož průměrná teplota činila 18, C. Režim podzemních vod Na počátku roku 2009 se úroveň hladin v mělkém oběhu podzemních vod pohybovala v převážné části republiky více či méně pod dlouhodobými měsíčními normály. Nadprůměrné srážky během února a března pak zvedaly hladiny mělkých zvodní na celém území. Lokální srážky, které se vyskytly během následujícího období, se krátkodobě projevovaly pouze místně. U hladin mělkých zvodní byl proces vyprazdňování rychlejší, zatímco u vydatnosti pramenů pozvolný. Až končící vegetační období a nadnormální srážky ve 2. říjnové dekádě opět zahájily dotaci podzemních vod na celém území. Odtokové poměry Rok 2009 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako průměrný, s významnou povodňovou situací na přelomu června a července v některých oblastech republiky, zejména pak v Povodí Odry, povodí horní Vltavy a oblasti povodí dolního Labe. Průměrné průtoky se převážně pohybovaly v rozmezí % dlouhodobého průměru. Začátek roku (leden a únor) byl z hlediska vodnosti setrvalý, s hodnotami hluboko pod dlouhodobými průměry. Největší odtoky byly zaznamenány v březnu (Labe až 151 %, Orlice 155 %, Loučná 238 %), velmi vodný byl také červenec s výjimkou Cidliny. Zbývající část roku byla již odtokově vyrovnanější, převážně s průměrnými až podprůměrnými průtoky na většině toků. Silně podprůměrné průtoky se vyskytly na některých tocích v září (např. Cidlina 13 %). Povodňové situace nebyly na území oblasti Horního a středního Labe příliš významné. Začátkem března byly dosaženy 2 až 5leté průtoky v povodí Chrudimky a Doubravy, koncem června se pak rovněž vyskytly 2 až 5leté průtoky na horním Labi a Stěnavě. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2009 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 2

11 1.2 Metodika zpracování Hodnocení množství povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z V územní působnosti Povodí Labe, státní podnik neexistuje vodohospodářská soustava nádrží ani samostatná nádrž s funkcí víceletého hospodaření s vodou. Z tohoto důvodu je vliv nádrží uvažován pro každý úsek toku ovlivněný nádrží samostatně a bez návaznosti na eventuelní další ovlivnění průtoku. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). 3

12 2. Vodní toky Vodní tok je krajinný vodní útvar, pro který je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě toku ve směru celkového sklonu koryta a který je napájen vodou z vlastního povodí nebo z jiného vodního útvaru. Počet významných a určených drobných vodních toků, které Povodí Labe, státní podnik mělo v oblasti své působnosti ke dni ve správě se oproti předcházejícímu roku nezměnil. Povodí Labe, státní podnik vykonával správu celkem 276 vodních toků v celkové délce 3 8,5 km, z toho v kategorii významných vodních toků jich bylo 157 v délce 3 560,1 km a v kategorii určených drobných vodních toků jich bylo 119 v délce 28, km. Z celkového počtu významných vodních toků jich 39 tvořilo státní hranici s Polskem a Německem v délce 109,2 km. Přehled nejvýznamnějších vodních toků seřazených dle hydrologického pořadí pramene je uveden v následující tabulce. Tab. 1. Nejvýznamnější vodní toky dle hydrologického pořadí Název vodního toku Délka vodního toku ( km ) ČHP pramene toku ČHP ústí toku Plocha povodí ( km 2 ) Počet bilančních profilů státní sítě Labe Úpa Metuje Divoká Orlice Zdobnice Bělá Tichá Orlice Třebovka Orlice Dědina Loučná Chrudimka Novohradka Doubrava Klejnárka Vrchlice Cidlina Bystřice Mrlina Výrovka Vlkava Jizera Kamenice Mohelka Košátecký potok Stěnava Lužická Nisa Smědá

13 Úpa Zpráva o hodnocení množství povrchových vod 3. Vodní nádrže Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrázováním části území, určený k akumulaci vody a řízení odtoku. Řízením odtoku vody z vodní nádrže se zabývá vodohospodářské řešení nádrže, jehož výsledky a závěry jsou uvedeny ve vodohospodářském plánu nádrže. Vodohospodářský plán nádrže stanoví za jakých podmínek a s jakou zabezpečeností lze zajistit požadavky na vodu a splnit účel, pro nějž je nádrž určena. Z tohoto hlediska jsou vodní nádrže důležitým prvkem posilujícím přirozené vodní zdroje, umožňující vyšší zabezpečenost přirozených zdrojů vody. Vyhláška MZe č. 31/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci platná pro hodnocený rok 2009 v ustanovení 10 bod 1) určuje mimo jiné evidovat údaje o vodních dílech, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku, nebo povrchové vody vodním dílem akumulované, přesahuje m 3. Ústí nad Labem. Děčín. Labe Lužická Nisa. Jizera Smědá Liberec Josefův Důl Souš Mšeno Bedřichov Labská Vodárenské nádrže Ostatní nádrže Povodí Labe, s.p. Ostatní nádrže Ohře Labe Stěnava Metuje Vlkava Mrlina Les Království Rozkoš Vltava. Praha Výmola Cidlina Žehuňský r. Proudnický r. Hradec Králové. Orlice Dědina Vavřinecký r. Výrovka Vrchlice Klejnárka Pařížov Doubrava. Pardubice Seč Křižanovice Chrudimka Novohradka Hamry Loučná Divoká Orlice Tichá Orlice Hvězda Pastviny Obr. 1. Přehledná mapa vodních nádrží, u kterých objem povrchové vody vzduté vodním dílem přesahuje m 3. 5

14 3.1 Vodárenské nádrže Vodárenské nádrže (jejich úplný seznam je dán vyhláškou MŽP č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů). Tab. 2. Vodárenské nádrže Nádrž Vodní tok Hydrologické pořadí Říční km Zásobní objem (mil.m 3 ) Q a (m 3 /s) β Hamry Chrudimka Křižanovice Chrudimka Vrchlice Vrchlice Josefův Důl Kamenice Souš Černá Desná Vysvětlivky: Nádrž...název nádrže Vodní tok...vodní tok Hydrologické pořadí...hydrologické pořadí Říční km...říční kilometr umístění hráze nádrže na vodním toku Zásobní objem...zásobní objem nádrže v mil.m 3 Q a...dlouhodobý průměrný roční průtok v m 3 /s β... akumulační součinitel nádrže (poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku) 3.2 Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Vodní nádrže, které nejsou uvedeny ve výše citované vyhlášce nejsou určeny přednostně k zásobování obyvatelstva pitnou vodu, plní však mnoho dalších významných funkcí. Jedná se zejména o zásobování průmyslu vodou, dále ochranu před povodněmi, energetické využití potenciálu vodního toku, nadlepšování průtoku v toku v málo vodném období, rekreace, rybářství a další. Vliv těchto nádrží na průtoky ve vodním toku je závislý na velikosti akumulačního součinitele nádrže, tj. na velikosti objemu zásobního prostoru nádrže vzhledem k ročnímu odtoku vody v profilu nádrže. Tab. 3. Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Nádrž Vodní tok Hydrologické pořadí Říční km Zásobní objem (mil.m 3 ) Q a (m 3 /s) β Labská Labe Les Království Labe Rozkoš Úpa Pastviny Divoká Orlice Seč Chrudimka Pařížov Doubrava Mšeno Mšenský potok Bedřichov Černá Nisa Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů Tab.. Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů Nádrž Vodní tok Hydrologické pořadí Říční km Zásobní objem (mil.m 3 ) Q a (m 3 /s) β rybník Hvězda Třebovka Proudnický rybník Radovesnický p Žehuňský rybník Cidlina Vavřinecký rybník Výrovka

15 . Převody vody Převody vody, obdobně jako vodní nádrže, umožňují regulaci odtokových poměrů na vodních tocích a v jednotlivých dílčích povodích s cílem racionálnějšího využívání vodních zdrojů, a to jak povrchových, tak i podzemních, efektivnější zásobování vodou a v neposlední řadě i zlepšení ekologických poměrů vodních toků a okolní krajiny. Voda může být převáděna mezi povodími zejména pro tyto účely: zásobování pitnou vodou, zásobování užitkovou vodou pro průmyslové závody, zásobování vodou pro závlahy, pro vodní cesty (plavbu), pro hydroenergetiku, z důvodů odkanalizování obcí a měst (zlepšení kvality vody v toku), z důvodu obecného zlepšení kvality vody v tocích, z ekologických a krajinářských důvodů, pro zásobení malých vodních nádrží a rybníků nebo z důvodu odvedení důlních vod. V poslední době je k převodům vody mezi povodími důvodem i ochrana jednotlivých povodí či lokalit před povodněmi. Převádění vody patřilo už v dávné minulosti mezi nejvýznamnější vodohospodářská opatření. Například závlahové kanály a přivaděče vody k rybníkům - náhon Alba z 15. století, Opatovický kanál s komplexem pobočných kanálů ze začátku 16. století. Převodem určitého množství povrchové vody buď v rámci povodí nebo mezi jednotlivými povodími či vodními toky lze posílit nebo regulovat průtok v dotčených vodních tocích či povodích. V některých případech jsou převody vody zahrnuty do vodohospodářské bilance nádrží (převod vody z toku Úpy do vodní nádrže Rozkoš a poté do toku Metuje), v ostatních případech posilují bilančně napjatý vodní tok jako nový zdroj vody z bilančně aktivního vodního toku. Specifickým převodem vody je převod odebírané podzemní vody z povodí Dědiny (prameniště Litá) prostřednictvím vodárenské soustavy do povodí Labe pod soutokem s Orlicí (vypouštění kanalizací města Hradce Králové). Tento převod vody je řešen bilančně jako odběr podzemní vody a vypouštění odpadní vody. Obdobně i nejvýznamnější převod vody z povodí Jizery do povodí Vltavy odběr vody pro zásobování Prahy a Středočeské aglomerace pitnou vodou. Stejně tak je řešen odběr podzemní (důlní) vody ze závodu Sklopísek Střeleč, kde je voda převáděna z důvodů kvalitativních a ekologických z povodí Žehrovky do povodí Libuňky. V následujícím přehledu jsou uvedeny významné převody vody na území ve správní působnosti Povodí Labe, státní podnik. Všechny níže uvedené převody vody jsou gravitační. Tab. 5. Převody vody Převod Zaústění název odběr ČHP tok odběr zaústění ČHP tok zaústění Úpský přivaděč jez Ratibořice Úpa nádrž Rozkoš Rozkošský p. 2,3 150,0 56,7 Labský náhon Předměřice Labe Březhrad Labe 9, 0,8 22,3 Dlouhá strouha Kvasiny Bělá Ještětice Zlatý p. 7,5 1,3 1,1 Alba Častolovice Bělá Třebechovice Dědina 19,0 0,6 15,7 Opatovický kanál Opatovice Labe Semtín Labe 31,8 2,5 8,7 Halda Počaply Loučná Pardubice Chrudimka,7 0,8 11,1 Zmínka Dvakačovice Novohradka V. Koloděje Loučná 11,5 0,28 6,2 Sánská strouha Sány Cidlina Budiměřice Mrlina 15,8 0,75 19,5 Soušský přivaděč nad býv. přehr Bílá Desná nádrž Souš Černá Desná 1,7 1,25 0 Vysvětlivky název... název převodu vody odběr... profil odběru (odbočení) převodu ČHP (převod)... hydrologické pořadí profilu odběru tok odběr... název vodního toku, ze kterého je převod realizován zaústění... profil zaústění převodu ČHP (zaústění)... hydrologické pořadí zaústění převodu tok zaústění... název vodního toku zaústění převodu délka převodu... délka převodu vody v km technická kapacita... technická kapacita převodu vody v m 3 /s převedené množství... průměrné roční převedené množství vody v mil. m 3 délka převodu technická kapacita převedené množství 7

16 5. Požadavky na zdroje vody K požadavkům na zdroje vody patří zejména požadavky na odběry povrchových a podzemních vod pro veřejné vodovody, zemědělství, energetiku, ostatní průmysl apod. a požadavky na zachování minimálních průtoků. Údaje o realizovaných odběrech povrchových a podzemních vod a vypouštění vod jsou součástí evidence, kterou na základě vyhlášky č. 31/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, vedou správci povodí. Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované přesahuje m 3, ohlašují údaje pro vodní bilanci. 6. Minimální průtoky Minimálním zůstatkovým průtokem (MZP) rozumíme množství povrchových vod, které ještě umožňuje obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku. Stanovuje se tam, kde dochází k jednomu nebo více odběrům z vodního toku. Ekologickou funkcí je umožnění života vodním organismům při zachování kontinua vodního prostředí. S postupujícím vývojem vodního hospodářství se měnil i názor na potřebnost a velikost minimálního průtoku. Se vznikem Směrného vodohospodářského plánu byla stanoveno hodnota Q 36 denní vody, někdy i její poloviční hodnota, popř. hodnota Q 355 denní vody. V dalších letech byl uplatňován tzv. sanační průtok, který vycházel z potřeby vypouštění znečišťujících látek a jeho velikost odpovídala množství potřebného naředění. Od roku 1992 je pro stanovení MZP používána metoda vycházející z biologické podstaty MZP a je uplatňován požadavek na množství vody, které zabezpečí i ekologické funkce vodního toku. S přijetím nového vodního zákona č. 25/2001Sb. je institut MZP zakotven do zákona v 36, kdy jeho stanovení přísluší vodoprávnímu úřadu a vychází se přitom z Metodického pokynu vydaného MŽP ČR č. 9, uveřejněného ve Věstníku MŽP, ročník Tento metodický pokyn vypracoval VÚV Brno a vychází z hodnot průtoků Q 355 denní vody. Po více než 10 letém uplatňování takto stanovovaných MZP se ukazuje, že až na výjimky je tento model správný. 7. Odběry vody vypouštění vod 7.1 Přehled nejvýznamnějších odběrů povrchové a podzemní vody za rok 2009 Přehled nejvýznamnějších odběrů s vodárenským využitím V následujících přehledech jsou uvedeny největší odběry povrchové vody s vodárenským využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 500 tis. m 3 /rok a největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 315 tis. m 3 /rok (tj. 10 l/s). 8

17 Tab. 6. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2009 Název místa Zdroj Úpravna vody ř.km Množství Vodárna Káraný - odběr z Jizery Jizera Káraný, , ,0 1,01 SčVaK Teplice VN Souš na Černé Desné Souš 7, , ,9 0,99 SčVaK Teplice VN Josefův Důl na Kamenici Bedřichov 30,00 052,5 865, 1,20 VS Vrchlice - Maleč Vrchlice Trojice 10, , ,5 0,92 VaK Chrudim VN Křižanovice na Chrudimce Monaco (Slatiňany) 37, ,0 3 15,3 0,97 VAK Pardubice Oplatil (důlní) 3, , , 0,89 VaK Trutnov Úpa Temný Důl 65, , ,3 1,01 MěVaK Vrchlabí Labe Herlíkovice 1075,03 769,8 782,3 1,02 celkem vybrané odběry povrchové vody s vodárenským využitím v tis. m , ,1 1,00 celkem odběry povrchové vody s vodárenským využitím v tis. m , ,7 1,01 Index Vysvětlivky: Název místa... název odběru Zdroj... zdroj odběru Úpravna vody... název úpravny vody uváděného odběru ř.km... říční kilometr umístění odběru roční množství odběru v tis.m 3 v roce roční množství odběru v tis.m 3 v roce 2009 Index... index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2009 ve vztahu k roku 2008 Z bilancovaných odběrů povrchové vody je zřejmé, že celkové množství odebrané povrchové vody pro vodárenské využití stouplo v roce 2009 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2009 a v roce 2008, je 1,00 pro vybrané významné odběratele, tj. nad 500 tis. m 3 a 1,01 pro všechny bilancované odběry povrchové vody s vodárenským využitím za rok Obr. 2. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím 9

18 Tab. 7. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2009 Název místa HGR Množství Index Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko ,5 78,3 1,0 Vodárna Káraný - ČS Sojovice ,8 3700,5 0,8 Vodárna Káraný - ČS Kochánky ,6 3519,1 1,0 VaK Chrudim-Podlažice ,1 295,3 1,3 SčVK Teplice - Libíč ,7 2371,3 1,2 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov , 2093,6 1,2 SčVK Teplice - Dolánky ,2 1930, 0,5 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j ,2 1927,8 1,0 Vodárna Káraný - ČS Skorkov ,6 187,6 1,1 VODOS Kolín - Tři Dvory ,9 1811,3 1,0 VaK Náchod-Teplice n.m., VS ,6 1652,5 0,9 VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk ,5 169,8 1,0 Vodárna Káraný - Artésko ,7 115,5 1,0 VaK Náchod-Machov,st ,6 100, 1,0 VAK Pardubice-Nemošice ,7 1372,5 1,1 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka ,7 128,5 1,0 OVS Č. Třebová - Vrbovka ,3 0,8 Litá, Lt , 99,3 1,1 Litá, Lt ,9 99,0 1,1 VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy ,2 982,6 0,9 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S , 90,5 1,0 AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK ,9 926,8 1,0 Litá, V ,9 892,2 1,0 VaK Havl.Brod - Horní Studenec štola ,6 83,2 1,1 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice ,7 823,7 1,0 Litá, Lt 8 a ,9 785,6 1,0 VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky ,2 710,7 1,3 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV ,9 671, 1,0 VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH ,8 1, VHOS Mor.Třebová - Sebranice, vrty ,1 2,5 AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice ,3 609,3 1,1 Litá, Lt ,5 60,1 1,0 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 10 77,6 598,3 0,8 VHOS Mor.Třebová - Čistá, vrt CL ,8 585,7 0,6 Ústí nad Orlicí - UO ,9 585, 0,7 VODOS Kolín - Nová vodárna ,5 57,7 0,8 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce ,7 58, 1,0 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 20 72,3 517,2 1,1 Černčice, Lt ,5 1,1 VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice ,9 89,3 0,8 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P ,9 87,9 1,1 VaK Nymburk-Milovice 30 36,1 66,2 1,1 VaK Jablonné n.o. - Letohrad,štola ,8 5,5 1,0 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka 10 33,7 5,3 1,0 SčVK Teplice - Lesnovek ,8 1,0 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P ,9 9, 0,9 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Nová Ves 10 89,9 5,6 0,9 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 20 51,6 15,5 0,9 Vodárna Káraný - ČS Předměřice ,2 11, 1,3 Vodovody Litomyšl,Nedošín ,9 0,3 0,9 Litá, Lt 9 a ,3 01,3 0,8 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P ,6 397,7 1,0 Litá, Lt , 397,2 1,1 Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý ,8 395,8 1,1 Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla , ,1 2,2 10

19 Název místa HGR Množství VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V ,7 365,1 0,8 VaK Jablonné n.o. - Horní Čermná V ,9 35,0 0,9 VOS Jičín-Hořice-Březovice B2+B2a ,7 36,0 0,9 VaK Náchod-Nízká Srbská,NV ,8 0,8 VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách ,6 3,5 1,0 Vodovod Žamberk ,7 1,0 VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram ,7 0,9 Chlumec,Třesice ,2 337,9 1,0 AQUA a.s. Rychnov n.k.- Vamberk, Luka , 337,7 0,9 Úpravna vody Písty ,0 0,5 VaK Jablonné n.o. - Horní Čermná V ,7 335,2 0,8 VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) ,1 1,0 VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov ,1 315, 0,9 celkem vybrané odběry podzemní vody s vodárenským využitím v tis. m , ,70 1,0 celkem odběry podzemní vody s vodárenským využitím v tis. m , ,50 1,0 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa odběru HGR... hydrogeologický rajon roční množství odběru v tis.m 3 v roce roční množství odběru v tis.m 3 v roce 2009 Index... index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2009 ve vztahu k roku 2008 Z bilancovaných odběrů podzemní vody je zřejmé, že celkové množství odebrané podzemní vody pro vodárenské využití setrvalo v roce 2009 na stejné úrovni. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2009 a v roce 2008, je 1,0 pro vybrané významné odběratele a stejně tak i pro všechny bilancované odběry podzemní vody s vodárenským využitím za rok

20 Přehled nejvýznamnějších odběrů s ostatním využitím V následujících přehledech jsou uvedeny největší odběry povrchové vody s ostatním využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 500 tis. m 3 /rok a největší odběry podzemní vody ostatním využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 315 tis. m 3 /rok (tj. 10 l/s). Tab. 8. Odběry povrchové vody s ostatním využitím v roce 2009 Název místa Zdroj ř.km Množství Index Elektrárna Horní Počaply Labe 827, , ,7 1,01 Opatovice - elektrárna Odpad ELNY Opatovice 0, , ,7 1,00 Papírny Štětí Labe 820, , ,0 1,03 LOVOCHEMIE Lovosice Labe 788, , ,0 0,95 Spolana Neratovice Labe 88, , ,6 0,97 Synthesia Pardubice - Semtín Labe 963, , ,5 0,87 Elektrárna Chvaletice Labe 91, , 8 01,6 0,87 ČEZ,a.s., Elektrárna Ledvice Labe 788, , ,6 0,96 Dalkia Kolín Labe 919, , ,5 0,6 Teplárna Trmice - Dalkia Labe 765, , ,1 1,03 Teplárna Dvůr Králové Labe 1035, ,2 3 69,5 1,30 Spolek pro chem. a hutní výr. Ústí n.l. Labe 766, , ,8 0,72 ČEZ-Elektrárna Poříčí Úpa, , ,0 0,72 Papírny Hostinné Labe 105, , ,7 0,65 ŠKODA Mladá Boleslav Jizera 3, , ,8 0,98 ENERGY Ústí nad Labem (býv. Setuza) Labe 765, , ,9 1,0 Závlaha Prosmyky - čerpací stanice Labe 789, , ,3 1,16 SčVK Teplice Jizerka pro ÚV Cutisin Jilemnice Jizerka 7,00 79,2 827,8 1,0 Závlaha - Kozly - Lobkovice Labe 852, ,0 768,1 1,08 Lučební závody Draslovka a.s. Kolín Labe 922,83 816,7 75,7 0,91 Závlahy - Přerov nad Labem - Lysá - Litol - Zbudov Labe 879,58 870,2 726,5 0,83 Závlahy - Přerov nad Labem - Semice Labe 882, ,9 722,5 0,80 Závlahy - Přerov nad Labem - Přerov nad Labem Labe 880, ,1 678,6 0,78 Paramo Pardubice Labe 965,317 65,7 662,8 1,01 Závlaha - Křenek Labe 859, ,1 629, 0,7 BIOFERM Lihovar Kolín Labe 923,91 769,0 619,5 0,81 Veba-záv.Olivětín Stěnava 37, ,9 595,6 0,99 Teplárna Náchod Metuje 36,676 53,3 559,8 1,23 Závlahy - Přerov nad Labem - Sedlčánky Labe 876, ,3 520,1 0,75 celkem vybrané odběry povrchové vody s ostatním využitím v tis. m , ,6 0,99 celkem odběry povrchové vody s ostatním využitím v tis. m , ,3 0,99 Vysvětlivky: Název místa...název místa odběru Zdroj...zdroj odběru ř.km...říční kilometr umístění odběru roční množství odběru v tis.m 3 v roce roční množství odběru v tis.m 3 v roce 2009 Index...index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2009 ve vztahu k roku 2008 Z bilancovaných odběrů povrchové vody je zřejmé, že celkové množství odebrané povrchové vody s ostatním využitím kleslo v roce 2009 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím povrchové vody s ostatním využitím v roce 2009 a v roce 2008, je stejný jak pro vybrané významné odběratele, tak i pro všechny bilancované odběry povrchové vody s ostatním využitím za rok 2009 a je 0,99. 12

21 Obr. 3. Odběry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím Tab. 9. Odběry podzemní vody s ostatním využitím v roce 2009 Název místa HGR Množství Index Rafinerie Kralupy hydraul,clona ,6 2 36,0 2,0 Sklopísek Střeleč - důlní vody , 2 06,6 1,0 SYNTHOS Kralupy hydraul,clona ,1 1 80,0 3,6 Elektrárna Chvaletice ,8 595, 1,1 Paramo Kolín - sanace ,0 68,5 Lučební závody Kolín, sanace ,9 321,2 1,0 celkem vybrané odběry podzemní vody s ostatním využitím v tis. m 3 853, ,0 1,56 celkem odběry podzemní vody s ostatním využitím v tis. m , ,9 0,95 Z bilancovaných odběrů podzemní vody je zřejmé, že celkové množství odebrané podzemní vody s ostatním využitím setrvalo v roce 2009 na stejné úrovni. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím podzemní vody s ostatním využitím v roce 2009 a v roce 2008, je cca 1,0 pro všechny bilancované odběry podzemní vody. Nově jsou v tabulce 9 uvedeny dva odběry, které plní funkci hydraulický clon v Kralupech nad Vltavou a spadají do územní působnosti státního podniku Povodí Vltavy. Vzhledem k jejich umístění do HG rajónu 1172 jsou však zahrnuty ve vodohospodářské bilanci zpracovávané Povodím Labe, státní podnik. 13

22 7.2 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2009 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění odpadních vod do vod povrchových z veřejných kanalizací, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m 3 /rok. Tab. 10. Vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v roce 2009 Název místa Vodní tok ř.km Množství Liberec - ČOV Lužická Nisa 29, , ,9 1,18 Hradec Králové - ČOV Labe 988, , ,0 1,01 Pardubice - BČOV Velká strouha 0, , ,3 0,9 Ústí nad Labem - ČOV Labe 76, , ,8 0,89 Trutnov - ČOV Úpa 1, , ,2 1,02 Děčín - ČOV Labe 75, , ,1 1,17 Dvůr Králové n. L. - SČOV Labe 1 033,89 231, , 0,88 Náchod - ČOV Metuje 31, ,6 18,1 1,05 Litomyšl - ČOV Loučná 59, , ,3 1,00 Kolín - ČOV Labe 918, , 3 150,9 0,98 Česká Třebová - ČOV Třebovka 8, , ,5 0,92 Kutná Hora - ČOV Vrchlice 3, , ,6 0,90 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 39, ,7 2 08,6 0,95 Chrudim - ČOV Májov Chrudimka 18, , ,8 1,06 Ústí nad Orlicí - ČOV Tichá Orlice 50, , ,7 0,93 Litoměřice - ČOV Labe 791, ,8 2 09,6 1,02 Jilemnice Cutisin - SČOV Jizerka 2, , ,9 0,98 Vrchlabí - ČOV Labe 1 065, , ,2 1,03 Praha - Miškovice - ČOV Mratínský potok 9, , ,9 1,05 Slezan Frýdlant v Č. - SČOV Smědá 23, , ,0 0,90 Jičín - ČOV Cidlina 7, , 1 602,7 0,81 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35, , ,8 1,05 Hlinsko - ČOV Chrudimka 85, , ,7 1,05 Turnov - ČOV Jizera 78, , ,7 1,0 Broumov - ČOV Stěnava 33, , ,7 1,26 Nymburk - ČOV Labe 896, ,1 1 0,8 0,98 Poděbrady - ČOV Labe 901, ,9 1 19,6 1,05 Jaroměř - ČOV Labe 1 011, ,2 1 16,2 0,93 Týniště n. O. - ČOV Orlice 29, , ,7 0,89 Brandýs n.l. - Stará Boleslav - ČOV Labe 866, ,9 856,7 0,72 Chotěboř - ČOV Kamenný potok 2, , ,3 1,15 Rychnov nad Kněžnou - ČOV Kněžná 6, , ,1 1,0 Nová Paka - SČOV Oleška 23, , ,1 1,11 Hrádek nad Nisou - ČOV Lužická Nisa 1, , 1 029,7 0,88 Mělník - ČOV Labe 835, , ,8 0,98 Vysoké Mýto - SČOV Loučná 38, ,2 1 25, 1,35 Nové Město n. M. - SČOV Krčín Metuje 16, , 1 199,8 1,22 Semily - ČOV Jizera 10,250 95,6 986,9 1,03 Čáslav - nová ČOV Brslenka 8,00 930,8 851,5 0,91 Praha - Kbely - ČOV Vinořský potok 11,00 910,6 95,8 1,05 Police nad Metují - SČOV Metuje 5, ,7 988,1 1,1 Čelákovice - ČOV Labe 872,25 850,8 870,8 1,02 Roudnice nad Labem - ČOV Labe 808, ,3 853,8 1,03 Nový Bydžov - SČOV Cidlina 1, ,3 85,6 1,06 Lysá nad Labem - ČOV Litolská svodnice 1,00 775,8 659,8 0,85 Letohrad - ČOV Tichá Orlice 6, ,3 852,6 1,10 Špindlerův Mlýn - ČOV Labe 1 083, ,2 639,3 0,83 Harrachov - ČOV Mumlava 2,210 78,7 835,2 1,12 Hořice - ČOV Chlumský potok 1,00 739,0 653,5 0,88 1 Index

23 Název místa Vodní tok ř.km Množství Červený Kostelec - ČOV Olešnice 12,600 70,0 700,3 0,99 Rokytnice nad Jizerou - ČOV Huťský potok 0,1 189,2 621,7 0,9 Holice - ČOV Ředický potok 11, ,6 63, 0,99 Česká Skalice - ČOV Úpa 10, ,9 665,0 1,07 Lomnice nad Popelkou - ČOV Popelka 7, ,5 56, 0,88 Choceň - ČOV Tichá Orlice 25, ,6 613,9 1,02 Přelouč - ČOV Labe 950, ,7 561,3 0,93 Praha - Horní Počernice - ČOV Čertousy Jirenský potok 10, , 638,5 1,07 Dobruška - ČOV Dědina 23, , 599,9 1,12 Bedřichov Úpravna vody Rýnovická Nisa 7,980 51,8 519, 0,96 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m , ,1 1,02 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m , ,3 1,03 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2009 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2009 ve vztahu k roku 2008 Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných vod z veřejných kanalizací vzrostlo v roce 2009 oproti předcházejícímu roku o 3 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi vypouštěním vod z veřejných kanalizací v roce 2009 a v roce 2008, je cca 1,02 pro vybrané významné vypouštění vod z veřejných kanalizací resp. 1,03 pro všechny vypouštění vod z veřejných kanalizací za rok Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m 3 /rok. Tab. 11. Vypouštění průmyslových a ostatních vod v roce 2009 Název místa Vodní tok ř.km Množství Index Elektrárna Horní Počaply - chladící vody Labe 99, , , 1,01 Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Labe 255, , , 1,00 Mondi Packaging Paper Štětí a.s. Labe 92, , ,0 1,0 Elektrárna Horní Počaply - složiště Labe 98, , ,9 0,91 Lovochemie Lovosice - NK (výt.b-mbč,c,d) Labe 60, , , 0,97 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 120, , ,8 0,93 Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Labe 193, , ,0 0,63 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 58, , ,6 0,87 Spolana Neratovice - NK kanál K7 Labe 121, , ,5 0,85 Synthesia Pardubice - Pohránovský odpad Velká strouha 3, , , 0,9 Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 Labe 236,305 12,6 32,2 1,00 ČOV Krkonošské papírny a.s. Hostinné Labe 327, , , 0,73 Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Labe 213, , ,8 0,86 Teplárna Dvůr Králové - průtočné chlaz. - výtok II Labe 1035, , ,1 1,60 Synthesia Pardubice - výusť A6 (A1 - A6) Velká strouha 2, ,0 531,1 0,3 Teplárna Dvůr Králové - odkaliště Labe 309, ,9 1 25,3 1,03 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Úpa, , ,6 0,8 ŠKODA Mladá Boleslav Zálužanská vodoteč 0, , , 0,99 Setuza Ústí nad Labem Labe 37, , ,6 1,07 Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Labe 212, , ,9 1,19 Elektrárna Opatovice - stoka A Labe 255,370 8,5 819,1 0,97 15

24 Název místa Vodní tok ř.km Množství LZ Draslovka Kolín Labe 195, ,5 711, 0,89 Bioferm Kolín - Lihovar Labe 19,570 75,0 60,0 0,80 Spolana Neratovice - NK K6a Labe 88,71 31,1 97,2 2,86 Teplárna Náchod - složiště Radechovka 1,950 29, ,2 2,5 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m , ,7 1,00 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m , ,6 1,00 Index Vysvětlivky: Název místa...název místa vypouštění vod Vodní tok...název vodního toku ř.km...říční kilometr vypouštění vod roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2009 Index...index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2009 ve vztahu k roku 2008 Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že se celkové množství vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2009 nezměnilo. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2009 a v roce 2008, je cca 1,0 pro vybrané významné vypouštění průmyslových a ostatních vod resp. 1,0 pro všechny vypouštění průmyslových a ostatních vod za rok Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod do vod povrchových V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění důlních vod, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m 3 /rok. Tab. 12. Vypouštění důlních vod v roce 2009 Název místa Tok ř.km Množství Index VUD Důl Malé Svatoňovice Petrovický potok 2, , ,5 0,92 Sklopísek Střeleč (Libuňka) Libuňka 1, ,9 1 53,2 1,10 VUD - Důl Kateřina Radvanice Jívka 11,00 788,9 765,5 0,97 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m 3 177,0 127,2 0,99 celkem vypouštění důlních vod v tis. m , ,6 1,01 Vysvětlivky: Název místa...název místa vypouštění vod Vodní tok...název vodního toku ř.km...říční kilometr vypouštění vod roční množství vypouštěných důlních vod v tis.m 3 v roce roční množství vypouštěných důlních vod v tis.m 3 v roce 2009 Index...index vyjadřující poměr vypouštěných důlních vod za rok 2009 ve vztahu k roku 2008 Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných důlních vod vzrostlo v roce 2009 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných důlních vod v roce 2009 a v roce 2008, je cca 0,99 pro vybrané významné vypouštění důlních vod resp. 1,01 pro všechny vypouštění důlních vod za rok

25 8. Bilanční hodnocení 8.1 Bilanční hodnocení roku 2009 V následujícím tabelárním přehledu jsou uvedeny vodoměrné stanice, ve kterých je zpracováno bilanční vyhodnocení minulého roku Bilanční profily jsou řazeny podle hydrologického pořadí. Tab. 13. Vodoměrné stanice určené za bilanční profily státní sítě Bilanční profil DBC ČHP Vodní tok MQ QZ MZP Království Labe Horní Staré Město Úpa Zlíč Úpa Jaroměř Labe Jaroměř Metuje Kostelec nad Orlicí Divoká Orlice Častolovice Bělá Malá Čermná Tichá Orlice Týniště nad Orlicí Orlice Mitrov Dědina Němčice Labe Dašice Loučná Svídnice Chrudimka Úhřetice Novohradka Nemošice Chrudimka Přelouč Labe Žleby Doubrava Vrchlice Vrchlice Nový Bydžov Cidlina Sány Cidlina Vestec Mrlina Nymburk Labe Plaňany Výrovka Bohuňovsko-Jesenný Kamenice Sovenice Jizera Mělník Labe Ústí nad Labem Labe Děčín Labe Hrádek nad Nisou Lužická Nisa Višňová Smědá Vysvětlivky: Bilanční profil... název bilančního profilu (vodoměrné stanice) DBC... databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) ČHP... hydrologické pořadí umístění profilu Vodní tok... název vodního toku MQ... minimální bilanční průtok pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku v m 3 /s QZ... minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění v m 3 /s MZP... minimální zůstatkový průtok MZP v m 3 /s Vodní toky Bilanční hodnocení vodního toku se provádí pomocí součtové čáry ovlivnění vodního toku v podélném profilu. V příloze této zprávy jsou pro zvolený vodní tok a hodnocený rok uvedeni všichni evidovaní uživatelé vody. V součtové čáře ovlivnění jsou odběrům povrchových a podzemních vod přisouzeny záporné hodnoty množství vod a vypouštěným vodám jsou přisouzeny kladné hodnoty. Čára ovlivnění určuje celkovou změnu průtoku v místě užívání vody. Do výpočtu je zařazeno užívání vody na přítocích s promítnutím v profilu zaústění přítoku do hodnoceného toku. 17

26 V následujícím přehledu je uveden přehled vybraných výsledků bilančního hodnocení nejvýznamnějších vodních toků v roce Tab. 1. Bilanční hodnocení vodních toků Vodní tok ČHP Změna průtoku v závěrovém profilu Nejvyšší záporná změna průtoku Profil ř. km Tichá Orlice ,055-0,025 pod ústím Čermné 71,278 Orlice ,026-0,011 pod odběrem Vodovod Žamberk 78,61 Chrudimka ,082-0,100 pod odběrem VaK Chrudim - ÚV Křižanovice - Monaco 37,150 Cidlina ,02-0,01 pod ústím Javorky 3,500 Kamenice ,33-0,199 pod odběrem SčVK Teplice Josefův Důl 30,00 Jizera ,223-0,3 pod odběrem Vodárna Káraný,720 Labe ,189-1,78 pod odběrem Elektrárny Horní Počaply 827,850 Lužická Nisa ,662-0,009 pod odběrem Teplárna Liberec 3,00 Vysvětlivky: Vodní tok.... název hodnoceného vodního toku ČHP.... hydrologické pořadí závěrového úseku toku Změna průtoku v závěrovém profilu.. celková změna průtoku v závěrovém profilu v m 3 /s Nejvyšší záporná změna průtoku... nejvyšší záporná změna průtoku na hodnoceném toku v m 3 /s Profil.... profil, ve kterém byla vyhodnocena nejvyšší záporná hodnota změny průtoku ř.km.... říční km profilu s nejvyšší změnou průtoku Podélný profil ovlivnění vodního toku pro Tichou Orlici, Divokou Orlici a Orlici, Chrudimku, Cidlinu, Kamenici, Jizeru, Labe a Lužickou Nisu je součástí přílohy této zprávy. Posouzení bylo provedeno ve dvou variantách, pro rovnoměrný provoz v průběhu celého roku a provoz dle skutečných hodin provozu Vodní nádrže Vliv hospodaření vodních nádrží na režim vodních toků Téměř všechny přehradní nádrže plnily v plné míře veškeré povinnosti v souladu s vydanými povoleními k nakládání s vodami a s ustanoveními manipulačních řádů. Mimořádné manipulace jsou uvedeny v následující kapitole. Pro všechny výše uvedené nádrže byl zpracován grafický výstup, uvedený v příloze této zprávy, ve kterém je znázorněn stav objemu vody v nádrži vždy k 1. dni měsíce v roce 2009, znázorněn je prostor stálého nadržení nádrže, zásobní prostor a celkový ovladatelný prostor nádrže. Čáry objemů vody v nádrži byly vybrány pro představu o velikosti jednotlivých nádrží. Ve sloupcovém grafu je znázorněn vliv hospodaření nádrže na průtoky ve vodním toku pod nádrží, vyjádřený v % dlouhodobého průměrného průtoku Q a. Stejným způsobem (v % Q a ) je také znázorněn celkový vliv odběrů a vypouštění spolu s vlivem nádrže. Měřítko sloupcového grafu je vyjádřeno na vedlejší ose pořadnic, zatímco objemy vody v nádrži jsou určovány hlavní osou pořadnic. Na vodorovné ose jsou vyneseny jednotlivé měsíce daného období, tj. kalendářní rok Mimořádné manipulace na vodních dílech Nad rámec manipulačních řádů bylo povoleno příslušnými vodoprávními úřady snížení hladiny vody od května do října v nádržích VD Labská, Les Království a Josefův Důl. Na Labské byla hladina snížena o 6 m na úroveň stálého nadržení pro umožnění těžení nánosů. Tím byla znemožněna zásobní funkce nádrže a tak nádrž nebyla schopná nadlepšovat odtok na stanovené minimální hodnoty. V nádrži VD Les Království byla hladina snížena o 1 m rovněž pro těžení nánosů a v nádrži VD Josefův Důl o 6 m pro umožnění opravy betonových konstrukcí sdruženého odběrného objektu a šachtového přelivu. U těchto nádrží nedošlo k omezení jejich funkčnosti a své účely plnily bezezbytku. Manipulace na všech nádržích provozovaných naším státním podnikem probíhaly v roce 2009 podle podmínek příslušných povolení k nakládání s vodami a v souladu s ustanoveními manipulačních řádů a žádné mimořádné manipulace prováděny nebyly. Na labské vodní cestě byly během odstávky na základě povolení sníženy hladiny vody ve zdrži jezu Kolín o 60 cm od nominální hladiny, ve zdrži jezu Klavary o 0 cm od nominální hladiny, ve zdrži jezu Velký Osek o 30 cm od nominální hladiny a ve zdrži Lysá nad Labem o 70 cm od nominální hladiny 18