Potraviny a sociální struktura

Transkript

1 Ekonomie pro archeology APA Paleoekonomie pravěku a středověku Ekonomická produkce a její vliv na lidskou společnost 12 Hospodářské strategie, surplus a sociální struktura produkce hospodářské strategie ve vztahu k sociální struktuře organizace produkce a struktura společnosti konzumace surplus (nadprodukt) jako hybatel sociálních a ekonomických vztahů hospodářské strategie Ekonomika a sociální struktura přírodní zdroje SURPLUS důležitý aspekt identity společností nástroj, kterým se tvoří sociální vztahy prostředek získání prestiže a sociálního statutu Van der Veen, M. 2003, 2007 komplexita společnosti diferenciace omezování přístupu a) Luxusní b) běžné kontrola jejich produkce a konzumace primární produkty, suroviny specializované hotové výrobky nejmarkantnější potraviny Potraviny a sociální struktura luxusní potraviny produkty specifického významu a kvality víno, bílý chleba, šunka, kaviár... detekce: obaly (amfory, importované nádoby), botanika, zoologie důraz na kvantitu a běžné potraviny: společnosti bez velké vnitřní hierarchie luxusní komodity (maso, pivo) jsou konzumovány v široké společnosti tmelení kolektivu (feasting) vůdcové společnosti mění ekonomický kapitál v symbolický získávají prestiž důraz na kvalitu a styl: stratifikované společnosti luxus (vzácné a drahé potraviny) a specifický způsob stolní etikety slouží k zdůraznění exkluzivity určité části společnosti a prezentace jejich statutu vůdcové společnosti se cíleně vydělují z běžné společnosti Tradiční společnosti Tradiční elity 1

2 Nositelé informací o sociální struktuře běžné potraviny hlavní prameny: produkce základních potravin mechanismy a strategie produkce mimo vlastní spotřebu (surplus) spotřebovávání a distribuce surplusu obilí, živočišné produkty situace skladovací zařízení artefakty (nářadí) archeobotanika archeozoologie M. Sahlins 1974 M. van der Veen 1992, 2003, P. Halstead 1989 G. Jones 1984, 2006 J. Stevens 2003 Fuller Stevens 2009 M. Hajnalová 2012 Surplus (nadprodukt) a jeho role ve vývoji společností definice: disponibilní část produkce to co je nad úroveň vlastní konzumace těch, kteří produkují a zajištění kontinuity produkce strategie jeho spotřebovávání: = základní rozdíly mezi organizací společností = nejzákladnější měřítko sociálních nerovností = spouštěč sociálních změn ve společnosti Surplus (nadprodukt) Předpoklady pro produkci surplusu v pravěku půda (přírodní zdroje, krajina jasné vlastnictví); předpoklad vzniku elit cyklický argument důsledek vzniku elit technologie (rádlo, Fe radlice,, kosy, vše v mladším pravěku); dostatečný sortiment plodin (zajišťuje stabilitu produkce); domácí zvířata (práce a hnojení); pracovní síla (kolektivní nebo hierarchická); sociální struktura a organizace (rozhodující společenská entita a G. Childe M. Sahlins produkční cíle) rozhodující je schopnost elit přivlastnit si surplus Halstead

3 Produkce surplusu v hospodářských strategiích diverzifikace: malý potenciál pro surplus accidental surplus náhodný mimořádně dobrá úroda... intenzifikace specializace velký potenciál pro surplus cílená produkce Produkce surplusu na co, pro koho? sociální struktura a organizace produkce všichni produkují surplus pro sebe pojistka, kapitál, stabilita spotřeba: konzumace, feasting, směna v krizi rostoucí komplexita = organizace práce větší produkce cash crops (výnosné, efektivní plodiny, nemusí být nutně životně důležité mají cenu na trhu: bavlna, víno, olivy...) pro druhé stejného postavení směnu, obchod spotřeba: směna, obdržení jiné komodity pro jinou skupinu (elitu, rozhodující složku společnosti) tribut, daně dávky spotřeba: odvod (politická organizace), redistribuce Sociální struktura a spotřebovávání surplusu pro sebe Hastead 1989 normal (subsistence) surplus na horší časy carry over dosáhnutí stability vlastní produkcí je základním cílem záměrná vyšší produkce jako pojistka nebo kapitál luxury margin uskladnění časově omezené investice (dobytek) energetické ztráty směna jako očekávání reciprocity spotřebování najednou slavnosti udržení sociálního postavení postupná akumulace kapitálu základní stádium sociálních rozdílů: některé domácnosti jsou úspěšnější a postupně akumulují kapitál a získávají společenský význam Halstead 1989, Sahlins 1974 Sociální struktura a spotřebovávání surplusu pro směnu záměrná produkce pro trh rozhoduje produkční jednotka sama může pružně reagovat na změny ve společnosti vztahy mezi producenty a konzumenty nejsou založeny primárně vysávání, ale na reciprocitě podporuje specializaci a interakce nutné: v menším měřítku stabilně fungující společnost, často příbuzensky provázanou ve větším měřítku vytvoření obchodní sítě: nabídka a poptávka tržní prostředí K. Polanyi

4 Sociální struktura a spotřebovávání surplusu redistribuce: pro odvody a redistribuci část produkce směřuje jinam ustanoveno rozhodující soc. skupinou možné i nátlakové mechanismy se silovým potlačením problémů institucionální podpora specialistů propojování vzdálených území podpora ne producentů: vojáci, úředníci, elita podporuje specializaci a sociální vývoj komplexitu tribut daně odvody Sociální struktura a spotřebovávání surplusu pro odvody a redistribuci redistribuce: centralizuje společnost výměnou za zboží nabízí zaopatření tribut: jednosměrný pohyb produktů (bez evidentního návratu) udržovaný silou, prestiží, zvykem může být represivní může nabízet sociální jistoty (ochranu, rituály) Childe 1923, Marx 1867 implikace pro třídní strukturu Steponaitis 1981 flow of tribute archeologický znak: komunální zařízení na příjem surplusu (sýpky...) Surplus is a cultural choice... rozdíly v produkci zemědělského nadproduktu: největší šance v úrodných regionech marginální oblasti volba svobodná volba: když nemám dostatek prostředků (prostředky = zdroje, pracovní síla) nebo: když se mi nechce jak to??? nesvobodná volba: centrální autoritu nezajímají produkční schopnosti komunity nebo úrodný potenciál regionu Důležitý aspekt mobilizace a organizace práce grand scale organizované společnosti se stejným cílem (hierarchické, egalitářské) širší rodiny, komunity a nikdo mě nenutí (nutit = nátlak, daně, odvody)... vyprodukuji přesně pro vlastní spotřebu nebo maximálně v souladu se svými vlastními produkčními cíli uvalila břemeno produkce za všech okolností nebo: tam kde žiju nejsou jiné možnosti než zemědělství (komplexní společnosti) týká se zejména nárazových aktivit: sklizeň a zpracování plodin small scale focused rodiny, usedlosti Fuller Stevens

5 produkce (rostlinných) potravin Produkce a odvádění surplusu pracovní síla = 2 hlavní krizové období bottlenecks 1) ORBA + SETBA 2) SKLIZEŇ ÚRODY nadprodukt = pozitiva inegativa malá usedlost/rodina (limitovaný počet lidí) = produkuje jen tolik co potřebuje: výroba nadproduktu nemožná výroba nadproduktu možná ale (do určitého momentu) nežádoucí možná jen na úkor vyšších nároků na práci/čas velká komunita hodně pracovní síly surplus pravidelný, stabilní velké komunity řízené centrální autoritou velké komunity se společným cílem římské villy města... pokud není vynucovaný malé nespecializované komunity málo pracovní síly usedlosti ( peasant households ) komunity bez centrální autority, bez společných cílů nepravidelný, nahodilý surplus surplus surplus surplus surplus surplus surplus Svědectví archeobotaniky strategie produkce crop processing studies sortiment pěstovaných plodin crops Svědectví archeobotaniky Tafonomická analýza části obilí vzhledem ke stádiu zpracování po sklizni van der Veen Jones 2006 chaff weeds prostředí (rostou tam, kde to mají rádi) (ukazatelé intenzity úhory, doba setí, vyčerpání) strategie zpracování (sklizeň, vlastní kultivace, dovoz) + zrno + plevele po vymlácení po odplevování producenti a konzumenti plevy archeobotanika může napomoct detekci strategií produkce 5

6 Strategie zpracování rozpoznání producentů a konzumentů G. Hillman (1981) C. J. Stevens ( ) M. van der Veen (1992, 2007, ) G. Jones (1984, ) D. Q. Fuller C. J. Stevens (2009) Zpracování úrody SLÁMA OSINY mlácení hrabání přehazování hrubé přesívání Cesta uchování v archeologickém kontextu objekty (jámy, studny) zdůrazňují nutnost modelů přejatých z etnografie zkoumaní odpadů ze zpracování dokumentace pracovního nasazení rozložení prací v čase pražení mletí jemné přesívání ohniště aplikace na archeobotanický materiál (mixing) výklad skladby archbot. vzorků předmět dlouhotrvající diskuze! sušení skladování třídění vaření latríny S. Mihelic 2002, G. Jones 1984 nadprodukt a rostlinné zbytky odpady z různých fází zpracování plodin finální fáze Rozdíl mezi producenty a konzumenty 1) postup stádií zpracování sklizené obilí zrna velká proporce semen plevelů plevy odebírání kontaminací čisté zrno zrna malá proporce semen plevelů velká semena vybírána ručně počáteční fáze konzumenti konečná stádia větší opatrnost při nakládání se zásobou producenti všechna stádia množství rostlinných zbytků závisí na velikosti komunity PRODUKCE KONZUMACE a jejich škála Fuller Stevens (2009) názor: konečná produkce na produkčních místech chybí 6

7 nový nápad: důležitý moment: kdy je obilí uskladněno? v jakém stádiu zpracování nadprodukt a rostlinné zbytky časový stres / nedostatečná pracovní síla Zásoby!!!! nevyčištěné částečně vyčištěné úplně čisté ukazují stupeň organizace pracovní síly Fuller Stevens (2009) Zásoby nevyčištěné částečně vyčištěné úplně čisté ukazují stupeň organizace pracovní síly dokonalé zpracování velkého množství obilí: uskladněné čisté ( cleaned ) dostatečná pracovní síla efektivní organizace nedokonale zpracované obilí: uskladněno v pluchách ( in spikelets ) časový stres malá pracovní síla klimatické faktory households usedlosti Případová studie Mobilizace pracovní síly Velká Británie hradiště doby železné do r. 100 BC Surplus pro vlastní spotřebu van der Veen 2007 van der Veen Jones 2006 Případová studie doba železná v Británii hradiště doby železné do r. 100 BC van der Veen 2007 van der Veen Jones 2006 Danebury grain rich deposits vyčištěné zásoby v obilních jamách zásobní jámy jsou na opevněných lokalitách celé baterie skladovacích zařízení ( BC) centralizovaná produkce obilí je zpracováváno ve velkém a transportováno na centrální lokalitu a tam je uskladněno (ne na výsev) hradiště jsou místa spotřeby surplusu, které využívá celá komunita přebytky jsou věnovány komunitě vládci společnosti tak udržují svoje sociální postavení toto obilí má být přerozděleno v komunitě a konzumováno na slavnostech (feasting) tmelení kolektivu, rituály apod. 7

8 Případová studie Mobilizace pracovní síly Velká Británie Fuller Stevens 2009 lokality doby železné 100 BC individualizace Velká Británie lokality doby železné 100 BC JV Anglie van der Veen 2007 zintenzivnění dálkového obchodu s kontinentem!!! místní produkce je směňovaná za importy Strabón (konec 1. stol. BC) exporty: obilí, dobytek households small scale oppida relativně vyčištěné zásoby znaky centralizace nejsou úplně stopy po konzumentech nevyčištěné zásoby (Maiden Castle, SV Anglie) soukromé hospodaření (small scale) roste individualizace importy slouží k posilování osobní prestiže Případová studie Mobilizace pracovní síly Velká Británie Fuller Stevens 2009 romanizace (od 1.stol.AD) aplikace nové organizace na stávající strukturu Mikulčice Štepnice Tešický les římské lokality (villa rustica), (určené k zásobování) římský vliv na lokální sídliště běžné usedlosti římské lokality daleko pokročilejší diferenciace v produkci než v DŽ zpracování ve velkém(vzorky pouze spálených plev) pravděpodobně následují další stádia (mletí, nebo kvašení...) a transport určené k zásobování většího množství lidí konzumenti (směna, tribut, daně...) ve městech, vojenských táborech Předhradí S Z podhradí Akropole Kostelisko M. Hladík 8

9 Organizace produkce a pracovní síly střední Evropa nejsou k dispozici archeobotanické analýzy je pouze evidence na základě sídelní struktury v aglomeracích (oppidech) jednotlivé ohrazené usedlosti dvorce v nich jsou individuální skladovací zařízení není doklad komunálního skladování interpretace: jednotlivé usedlosti se zásobují samy vlastní produkce směna tlak na vlastní producenty 11