04/06/2016. Společenská úloha směny 1. Paleoekonomie pravěku a středověku 14 Ekonomické interakce. Ekonomická antropologie:

Transkript

1 Ekonomie pro archeology APA Paleoekonomie pravěku a středověku 14 Ekonomické interakce Společenská úloha směny 1 Ekonomická antropologie: reciprocita redistribuce směna osnova M. Mauss M. Sahlins K. Polanyi Druhy a formy kontaktů Venclová 2002 Obchod: všechny typy směny (užší smysl peněžní směna) Dar: zdánlivě jednostranný, ale ve skutečnosti reciproční sociální závislost, feasting apod. Vojenství: kořist, přenos taktik, technologií, žold, zajatci... Specializace: transfer technologií Sociální kontakty: mezi elitami (artefakty, vzorce chování) Umění: fúze stylů přenos murrus gallicus products of mind: znalosti (technologie, techniky, strategie ), chování (společenské, rituální ), ideologie Archeologické doklady kontaktů Uniformita kultury je sama dokladem kontaktů... Jak poznat cizí artefakt? 5 základních kritérií: základní rozdíl mezi importem a inspirací 1) cizí surovina 2) různé technologické nebo stylistické zpracování záleží na rozsahu 3) předchozí absence podobných artefaktů pokud je to nová lokální výroba, měly by po ní zbýt stopy (polotovary, prototypy...) 4) různá role artefaktu na místě produkce a na místě importu 5) rozmístění prostorová distribuce artefaktu Olausson

2 Směna? dávání anebo braní jedné věci za druhou Pravidla směny a cirkulace komodit nám umožní poznat jádro socio ekonomické a kulturní organizace společnosti Ekonomická antropologie Formalistická maximizace osobního zisku vztahy řízené nabídkoupoptávkou racionální rozhodování individuální vlastní zájem ekonomika může být analyzována odděleně od ostatních sociálních fenoménů měřítka západní společnosti Substantivistická ekonomické interakce jsou součástí společenských institucí a nemohou být studovány odděleně od: příbuzenských struktur politických struktur ideologií komunity v neindustriálních společnostech fungují jinak než kapitalistické ekonomiky. Směna se uskutečňuje za jiným než ekonomickým benefitem kulturní hodnoty společenské vztahy benefit skupiny racionální je relativní primitivní směna Reciprocita DAR Co je to DAR? co jako dar dáváme? komu to dáváme? kdy je dáváme? jak je dáváme? A PROČ JE DÁVÁME???? Existuje DAR ZADARMO??? jaké jsou následky (ne)opětování daru? vznikají společenské závazky? je v tom obsažená kompetitivnost? rozdílné hodnoty darů jaký mají sociální dopad? Reciprocita primitivní směna Marcel Mauss Dar Essai sur le Don, forme et raison de l'echange dans les societes archaiques 1925 Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech) Přátelé dělají dary, dary dělají přátele Reciprocita předpoklad pro vytvoření a udržování sociálních kontaktů 3 pravidla reciprocity: mezi jednotlivci mezi komunitami 1) dát (give) 2) obdržet (receive) 3) splatit (repay) povinně (jinak následky) 2

3 ... několik příkladů... Příběh vánočních dárků pana a paní Carlyle Reciprocita ve formě DARU Se neprovádí na základě tržních pravidel Thomas a Jane Carlyle 1851 lord a lady Ashburton ale na základě společenských pravidel moci, symboliky, konvence, etikety, rituálů, společenských rolí a statusu hedvábné šaty (na stroji) Paní Carlyle se cítila uražena! 1855 šála. společenská třída, sociální mobilita, manželství, patronát, zaměstnání, zpracování (technologie), styl, společenské konvence puzzle Potlatch (potlač krmit konzumovat ) ceremoniální směna darů Indiány na SZ pobřeží Kanady R. Benedict (Kulturní vzorce ) uskutečňoval se ve významné dny: iniciace stavba domů manželství x pohřby... Potlatch (potlač) Kwakiutlové bohatý kmen: lovečsko sběračský způsob života rybolov SURPLUS kánoe lov, sběr v zimě se koncentrují ve vesnicích BOHATÝ SOCIÁLNÍ ŽIVOT měděná destička symbol bohatství Předáci dvou (více) klanů/kmenů Předcházely mu dlouhé přípravy (až roky) let příprav Dnes rok, $ 3

4 Potlatch (potlač) Dlouhodobé přípravy zahrnují přípravy obrovského množství jídla, výrobu masek a výzdoby jako darů pro hosty Potlatch (potlač) celý rok shromažďují rybí tuk za ceremonie: ostentativní konzumace předávají si dary v rybím tuku pálí (své) kánoe ničí měděné destičky soutěží ve výdrži pijí, konzumují Potlače mohou někdy skončit násilím Roky akumulují bohatství, aby se ho zbavili darováním nebo dokonce zničením potlač v r Potlatch at Fort Rupert, British Columbia, 1898 Vyjasňování sociální prestiže hostitele výměnou za pohoštění se dostává uznání jejich statutu, sňatkové politiky velmi kompetitivní může být (ceremoniálně) forma válečného konfliktu není primárně motivovaná úz. ziskem sociální mobilita skrze potlač Produkce napřená na sociální interakci Peer polity (interakce) Povinnost darovat Povinnost obdržet Povinnost oplatit Renfrew Cherry (1986) interakce probíhají mezi autonomními socio politickými skupinami v jednom geografickém regionu lokální (regionální) měřítko Totální sociální fenomén více, než jednoduchá směna zahrnuje nejen reciprocitu, ale i různé povinnosti jde o kolektivy více než o jednotlivce směňují se vztahy prostřednictvím majetku Směna je zároveň ekonomická, politická, legální, sociální, kulturně estetická atd. Studiem tohoto fenoménu porozumíme celé společnosti 4

5 příklad: Peer polity Halštatské knížecí prostředí centra stejného postavení hostiny v hrobech Ha knížat knížata bojovníci LT A Karl Polanyi historik ekonomie historická antropologie/sociologie filozofie sociologie substantivismus zaměření na roli ekonomiky ve společnosti a kultuře modely ekonomických systémů a organizací v prehistorických a historických společnostech 1957: Trade and Markets in the Early Empires 1963: Ports of Trade in Early Societies Směnné systémy vymezení termínů Reciprocity Reciprocita forma opláceného daru sociální kontakty K. Polanyi 1957 Redistribution Redistribuce mocenské prostředí přerozdělování komodity a služby tribut, daně Exchange Směna trh nabídka, poptávka obchod peníze barter (nemonetární) cílem jen zboží, ne vztahy hromadění kapitálu moc Základní hierarchické úrovně směny dálkový obchod lokální obchod komplexita organizace reciprocita směna jako aspekt diverzifikační strategie směna jako nepřímé skladování produktu (cultural indirect storage) jako dar, výměna pojistka proti krizi a sociální interakce Komodity: směna směna jako aspekt specializace ekonomické = sociální transakce redistribuce daně, závislí (attached) producenti sociální jistoty luxusní komodity směna tržní Zboží (suroviny, potraviny, výrobky ) Ideje (technologie, know how ) Symboly Služby. Halstead O Shea 1989 Polanyi 1957 Stjernquist

6 Marshall Sahlins: sociální vzdálenost určuje povahu směny Stone Age Economics (1972) Reciprocita = směna mezi sociálně rovnými Sociální vztahy dominují povaze směny a přenosu zboží 3 typy reciprocity korelují s příbuzenstvím a sociální vzdáleností Generalized (všeobecná) Balanced (vyvážená) Negative (negativní) mezi příbuzenstvem, přáteli sdílení, pomoc morální (nezavazující) koreluje s: statusem, bohatstvím, prostorem, potravinami očekávána návratnost možnost vzniku závazku vyvážení směnných komodit vazby mezi sociálně vzdálenějšími partnery sňatková politika, výkupné... neosobní jednostranná provázená násilím Kula ring Bronislaw Malinowski příklad balanční reciprocity příklad ekonomické iracionality ale: udržuje kontinuitu společnosti v kontextu kultury antropologicky popsaný princip směny rituálních objektů zahrnující pouze sociální interakce jazykově stejné skupiny obě soběstačné symbolická hodnota směňovaných předmětů prestiž a hrdost mwali Trobriadské ostrovy soulava při každé návštěvě se předá předmět, který byl naposledy obdržen jeho symbolická hodnota časem roste, stejně jako prestiž partnerů 6

7 Reciprocita shrnutí Redistribuce směna mezi společensky NE rovnoprávnými centralizovaná akumulace a přerozdělování kapitálu: o tribut o desátky o kořist o nevolnictví udržuje sociální postavení organizátora udržuje životní standard používá kapitál na udržení moci umožňuje specializaci zvyšuje komplexitu ve společnosti: hierarchické náčelnictví, (neindustriální) státy, říše s dostatečným organizačním potenciálem místo produkce místo redistribuce místo konzumace Redistribuce v komplexní společnosti Tržní směna hodnota zboží udávána tržními mechanismy směna se uskutečňuje nezávisle na sociálních vztazích peníze abstraktní symbol k měření hodnoty zboží 7

8 Karl Polanyi potvrzuje existenci trhů v pre industriálních (primitivních) ekonomiích založené na reciprocitě, stejně jako platidla používaná v místech směny místa trhů pro dálkový obchod ports pouze pro dálkové komodity komodity nemohou být získány lokálním systémem reciprocity tyto ports of trade jsou izolovány od lokálních ekonomických systémů a také je izolují od vnějších vlivů jsou kontrolovány autoritami, drží jejich ekonomickou izolaci Ports of Trade : místo /instituce/ zaštiťující obchod, (často u terénních překážek přístavy, úpatí hor, řeky) častěji obsahují směnu, než ji přitahují uzlové body centrální místa rozhraní sídelních oblastí neutrální organizace dlouhotrvající residenční funkce koncentrace aktivit: sociálních, výrobních postupné obchodní funkce úzké spojení mezi ekonomickými a sociálními organizacemi PORT OF TRADE zajišťuje: 1. vojenskou ochranu 2. civilní ochranu cizím obchodníkům 3. možnost uskladnění zboží, kotvení lodí atd. 4. správu 5. povolení k obchodu 6. rozsah obchodovatelného zboží Dálkový obchod Kdy se obchod stane dálkovým? pokud překonává vzdálenosti kritickým územím (pohraniční hory, velké toky, moře) Musí být pravidelný ojedinělé importy nemohou dálkový obchod doložit Core periphery models (80. léta 20. stol.) difuzionistické modely (G. Childe) z civilizace do divočiny uvažuje se spíše o etapovitém obchodu Lokální kontakty týkají se především redistribuce a základního zásobování potraviny, podomácká produkce kontakty centrálních míst s jejich zázemím mohou zahrnovat také produkty specializovaných dílen zde se nejvíc uplatňují koncepty nakládání se surplusem hybatel sociálních a ekonomických vztahů archeobotanika, archeozoologie, sídelní struktura B. Stjernquist

9 Lokální kontakty tržní směna nutné: v menším měřítku stabilně fungující společnost, často příbuzensky provázanou ve větším měřítku vytvoření obchodní sítě: nabídka a poptávka kde je trh přítomný a funguje: je možné oddat se plně specializaci být závislý v produkci potravin na kontinentu není aktuální do 19. stol. Polanyi 1957, Erdkamp 2005, Halstead 1989 Místa obchodu odpočinková a organizační místa uzlové body centrální místa rozhraní sídelních oblastí dlouhotrvající residenční funkce koncentrace aktivit: sociálních, výrobních postupné obchodní funkce Společenská kontrola jediné centrum redistribuce pro každý region x víc center, případně specializovaných? jediná centrální lokalita, kterou procházejí všechny typy zboží. kompetitivní centra solar central place system Salač 2002 Venclová 2008 Collis 2000 redistribuce závisí od společenské organizace zázemí a úrovně a mechanismů jeho mocenské kontroly další, méně významná redistribuční centra obchodní stanice kontakty individuální, nepodléhající kontrole Směna a společnost literatura Stjernquist B. 1985: Methodische Überlegungen zum Nachweis von Handel aufgrund archäologischer Quellen. Sahlins M. 1972: Stone Age Economics. Mauss M. 1925: The Gift: The Form and Reason for Exchange in Archaic Societies Polanyi, K. 1957: Trade and Markets in the Early Empires 1963: Ports of Trade in Early Societies. Journal of Economic History 23, Scarre, C. Healy, F. (eds.) 1993: Trade and Exchange in Prehistoric Europe. Venclová, N. 2002: External contacts visible and invisible, In: Lang Salač (eds.) : Fernkontakte in der Eisenzeit. Praha 9