Úřední věstník C 76. Evropské unie. Informace a oznámení. Sdělení. Svazek března České vydání. Obsah

Transkript

1 Úřední věstník Evropské unie C 76 České vydání Informce oznámení Svzek březn 2015 Obsh II Sdělení SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE Evropská komise 2015/C 076/01 Vysvětlivky ke kombinovné nomenkltuře Evropské unie CS

2

3 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE VYSVĚTLIVKY KE KOMBINOVANÉ NOMENKLATUŘE EVROPSKÉ UNIE (2015/C 076/01) Vydáno v souldu s čl. 9 odst. 1 nřízení Rdy (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní sttistické nomenkltuře o společném celním szebníku ( 1 ) ( 1 ) Úř. věst. L 256, , s. 1.

4

5 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/3 OBSAH Strn Předmluv A. Všeobecná prvidl pro výkld kombinovné nomenkltury C. Všeobecná prvidl pro nomenklturu i celní szby Tříd I Živá zvířt; živočišné produkty 1 Živá zvířt Mso jedlé droby Ryby korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí Mléko mléčné výrobky; ptčí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ni nezhrnuté Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ni nezhrnuté Tříd II Rostlinné produkty 6 Živé dřeviny jiné rostliny; cibule, kořeny podobné; řezné květiny okrsná zeleň Jedlá zelenin některé kořeny hlízy Jedlé ovoce ořechy; kůr citrusových plodů nebo melounů Káv, čj, mté koření Obiloviny Mlýnské výrobky; sld; škroby; inulin; pšeničný lepek Olejntá semen olejnté plody; různá zrn, semen plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; slám pícniny Šelk; gumy, pryskyřice jiné rostlinné šťávy výtžky Rostlinné pletcí mteriály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ni nezhrnuté Tříd III Živočišné nebo rostlinné tuky oleje výrobky vzniklé jejich štěpením; uprvené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky 15 Živočišné nebo rostlinné tuky oleje výrobky vzniklé jejich štěpením; uprvené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky Tříd IV Výrobky potrvinářského průmyslu; nápoje, lihoviny ocet; tbák vyrobené tbákové náhržky 16 Příprvky z ms, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých Cukr cukrovinky Kko kkové příprvky Příprvky z obilovin, mouky, škrobu nebo mlék; jemné pečivo Příprvky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin Různé jedlé příprvky Nápoje, lihoviny ocet

6 C 76/4 CS Úřední věstník Evropské unie Strn 23 Zbytky odpdy z potrvinářského průmyslu; připrvené krmivo Tbák vyrobené tbákové náhržky Tříd V Nerostné produkty 25 Sůl; sír; zeminy kmeny; sádrovcové mteriály; vápno cement Rudy kovů, strusky popely Nerostná pliv, minerální oleje produkty jejich destilce; živičné látky; minerální vosky Tříd VI Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví 28 Anorgnické chemikálie; norgnické nebo orgnické sloučeniny drhých kovů, kovů vzácných zemin, rdioktivních prvků nebo izotopů Orgnické chemikálie Frmceutické výrobky Hnojiv Tříselné nebo brvířské výtžky; tniny jejich deriváty; brviv, pigmenty jiné brvicí látky; nátěrové brvy lky; tmely jiné nátěrové hmoty; inkousty Vonné silice pryskyřice; voňvkářské, kosmetické nebo toletní příprvky Mýdlo, orgnické povrchově ktivní prostředky, prcí prostředky, mzcí prostředky, umělé vosky, připrvené vosky, leštící nebo cídící příprvky, svíčky podobné výrobky, modelovcí psty, dentální vosky dentální příprvky n bázi sádry Albuminoidní látky; modifikovné škroby; klihy; enzymy Výbušniny; pyrotechnické výrobky; záplky; pyroforické slitiny; některé hořlvé příprvky Fotogrfické nebo kinemtogrfické zboží Různé chemické výrobky Tříd VII Plsty výrobky z nich; kučuk výrobky z něj 39 Plsty výrobky z nich Kučuk výrobky z něj Tříd VIII Surové kůže kožky, usně, kožešiny výrobky z nich; sedlářské řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kbelky podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového) 41 Surové kůže kožky (jiné než kožešiny) usně Kožené zboží; sedlářské řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kbelky podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového) Kožešiny umělé kožešiny; výrobky z nich Tříd IX Dřevo dřevěné výrobky; dřevěné uhlí; korek korkové výrobky; výrobky ze slámy, esprt nebo jiných pletcích mteriálů; košíkářské proutěné výrobky 44 Dřevo dřevěné výrobky; dřevěné uhlí

7 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/5 Strn 45 Korek korkové výrobky Výrobky ze slámy, esprt nebo jiných pletcích mteriálů; košíkářské proutěné výrobky Tříd X Buničin ze dřev nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový ppír, krtón nebo lepenk (odpd výmět); ppír, krtón lepenk výrobky z nich 47 Buničin ze dřev nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový ppír, krtón nebo lepenk (odpd výmět) Ppír, krtón lepenk; výrobky z ppírenských vláknin, ppíru, krtónu nebo lepenky Tištěné knihy, noviny, obrzy jiné výrobky polygrfického průmyslu; rukopisy, strojopisy plány Tříd XI Textilie textilní výrobky 50 Hedvábí Vln, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě tkniny Bvln Jiná rostlinná textilní vlákn; ppírové nitě tkniny z ppírových nití Chemická nekonečná vlákn; pásky podobné tvry z chemických textilních mteriálů Chemická střížová vlákn Vt, plsť netkné textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provzy ln výrobky z nich Koberce jiné textilní podlhové krytiny Speciální tkniny; všívné textilie; krjky; tpiserie; prýmkřské výrobky; výšivky Textilie impregnovné, povrstvené, potžené nebo lminovné; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití Pletené nebo háčkovné textilie Oděvy oděvní doplňky, pletené nebo háčkovné Oděvy oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkovné Jiné zcel zhotovené textilní výrobky; souprvy; obnošené oděvy použité textilní výrobky; hdry Tříd XII Obuv, pokrývky hlvy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedcí hole, biče, jezdecké bičíky jejich části součásti; uprvená pér výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlsů 64 Obuv, kmše podobné výrobky; části součásti těchto výrobků Pokrývky hlvy jejich části součásti Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedcí hole, biče, jezdecké bičíky jejich části součásti Uprvená pér prchové peří výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlsů Tříd XIII Výrobky z kmene, sádry, cementu, osinku (zbestu), slídy nebo podobných mteriálů; kermické výrobky; sklo skleněné výrobky 68 Výrobky z kmene, sádry, cementu, osinku (zbestu), slídy nebo podobných mteriálů Kermické výrobky Sklo skleněné výrobky

8 C 76/6 CS Úřední věstník Evropské unie Strn Tříd XIV Přírodní nebo uměle pěstovné perly, drhokmy nebo polodrhokmy, drhé kovy, kovy plátovné drhými kovy výrobky z nich; bižuterie; mince 71 Přírodní nebo uměle pěstovné perly, drhokmy nebo polodrhokmy, drhé kovy, kovy plátovné drhými kovy výrobky z nich; bižuterie; mince Tříd XV Obecné kovy výrobky z obecných kovů 72 Železo ocel Výrobky ze želez nebo oceli Měď výrobky z ní Nikl výrobky z něho Hliník výrobky z něho Olovo výrobky z něho Osttní obecné kovy; cermety; výrobky z nich Nástroje, nářdí, náčiní, nožířské výrobky příbory, z obecných kovů; jejich části součásti z obecných kovů Různé výrobky z obecných kovů Tříd XVI Stroje mechnická zřízení; elektrická zřízení; jejich části součásti; přístroje pro záznm reprodukci zvuku, přístroje pro záznm reprodukci televizního obrzu zvuku části, součásti příslušenství těchto přístrojů 84 Jderné rektory, kotle, stroje mechnická zřízení; jejich části součásti Elektrické stroje, přístroje zřízení jejich části součásti; přístroje pro záznm reprodukci zvuku, přístroje pro záznm reprodukci televizního obrzu zvuku části, součásti příslušenství těchto přístrojů Tříd XVII Vozidl, letdl, plvidl doprvní zřízení 86 Železniční nebo trmvjové lokomotivy, kolejová vozidl jejich části součásti; kolejový svrškový upevňovcí mteriál upevňovcí zřízení jejich části součásti; mechnická (včetně elektromechnických) doprvní signlizční zřízení všeho druhu Vozidl, jiná než kolejová, jejich části, součásti příslušenství Letdl, kosmické lodě jejich části součásti Lodě, čluny plovoucí konstrukce Tříd XVIII Optické, fotogrfické, kinemtogrfické, měřicí, kontrolní, přesné, lékřské nebo chirurgické nátroje přístroje; hodiny hodinky; hudební nástroje; jejich části, součásti příslušenství 90 Optické, fotogrfické, kinemtogrfické, měřicí, kontrolní, přesné, lékřské nebo chirurgické nátroje přístroje; jejich části, součásti příslušenství Hodiny hodinky jejich části součásti Hudební nástroje; části, součásti příslušenství těchto nástrojů

9 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/7 Tříd XIX Strn Zbrně střelivo; jejich části, součásti příslušenství 93 Zbrně střelivo; jejich části, součásti příslušenství Tříd XX Různé výrobky 94 Nábytek; lůžkoviny, mtrce, vložky do postelí, polštáře podobné vycpávné výrobky; svítidl osvětlovcí zřízení, jinde neuvedená ni nezhrnutá; světelné znky, světelné ukztele podobné výrobky; montovné stvby Hrčky, hry sportovní potřeby; jejich části, součásti příslušenství Různé výrobky

10

11 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/9 PŘEDMLUVA Nřízením Rdy (EHS) čl. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní sttistické nomenkltuře o společném celním szebníku ( 1 ) byl zveden nomenkltur, známá jko kombinovná nomenkltur nebo zkráceně KN, která je zložen n Mezinárodní Úmluvě o Hrmonizovném systému popisu číselného oznčování zboží ( 2 ), známém jko Hrmonizovný systém nebo zkráceně HS. HS byl doplněn svými vlstními vysvětlivkmi (VHS). Tyto vysvětlivky jsou vydávány v nglickém frncouzském jzyce jsou udržovány v ktuálnosti: SVĚTOVÁ CELNÍ ORGANIZACE (WCO) Rd pro celní spolupráci (CCC) 30, rue du Mrché, B-1210 Brusel N zákldě článku 9 odst. 1 písm. ) druhá odrážk nřízení (EHS) č. 2658/87, přijl Komise Vysvětlivky ke Kombinovné nomenkltuře (VKN), poté co byly projednány Sekcí celní sttistické nomenkltury Výboru pro celní kodex. Přestože se mohou VKN odvolávt n VHS, nemění jejich význm, le měly by být povžovány z jejich doplněk používány ve spojení s nimi. Tto verze VKN zhrnuje, kde je to vhodné, nhrzuje VKN vydné v Úředním věstníku Evropské unie, řd C, do 16. září 2014 ( 3 ). VKN vydné v Úředním věstníku, řd C, po tomto dtu zůstávjí v pltnosti budou při revizi zhrnuty do těchto VKN. Nvíc, kódy čísel, položek podpoložek KN, ke kterým je vytvořen odkz, odpovídjí kódům v Kombinovné nomenkltuře pro rok 2015, jk je stnoveno prováděcím nřízením Komise (EU) č. 1101/2014 ( 4 ). Informce k Pokynům týkjícím se zřzení zboží v souprvách (sdách) v blení pro drobný prodej do kombinovné nomenkltury jsou tké zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, řdě C ( 5 ). ( 1 ) Úř. věst. L 256, , s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 198, , s. 1. ( 3 ) Úř. věst. C 316, , s. 2. ( 4 ) Úř. věst. L 312, , s. 1. ( 5 ) Úř. věst. C 105, , s. 1.

12

13 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/11 A. Všeobecná prvidl pro výkld kombinovné nomenkltury Všeobecné prvidlo 5 b) Oblové schránky používné obvykle pro prodej nápojů, džemů, hořčice, koření td. se zřzují se zbožím, které obshují, i když jsou jednoznčně vhodné pro opkovné použití. C. Všeobecná prvidl pro nomenklturu i celní szby Všeobecné prvidlo 3 1. V čl. 18 odst. 1 2 nřízení Rdy (EHS) č. 2913/92 ( 1 ), jsou všechny dny, jiné než stnovené veřejné svátky úředníky Komise Evropských společenství v Bruselu soboty neděle, prcovními dny. 2. Pokud není koeficient vydán v Úředním věstníku Evropské unie předposlední prcovní den v měsíci nebo předposlední prcovní den před ptnáctým v měsíci, použije se jko koeficient, o kterém je zmínk v článku 18 odst. 1 výše uvedeného nřízení, k přepočítání eur n národní měnu poslední koeficient vydný před předposledním prcovním dnem v měsíci nebo před ptnáctým. ( 1 ) Úř. věst. L 302, , s. 1.

14

15 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/13 TŘÍDA I ŽIVÁ ZVÍŘATA; ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY KAPITOLA 1 ŽIVÁ ZVÍŘATA 0101 Živí koně, osli, muly mezci Koně Divocí koně, jko jsou kůň Převlského nebo trpn (mongolský kůň) ptří do těchto podpoložek. Avšk zebry (Equus zebr, Equus grevyi, Equus burchelli, Equus qugg td.) se zřzují do podpoložky , přestože ptří do čeledi koňovitých. Kříženci koně zebry (zebrule) se zřzují do podpoložky Osli Do této podpoložky ptří jk osli domácí, tk i jiní osli. Mezi jiné osly ptří mongolský džigetj, tibetský king, onger (sijský divoký osel) poloosel (Equus hemionus). Kříženci osl zebry (zebroid) se zřzují do podpoložky Osttní Do této podpoložky ptří zvířt popsná v posledním odstvci vysvětlivek k HS k číslu Živí tuři ž Skot Do těchto podpoložek ptří zvířt popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 0102, první odstvec, 1). Jkové mjí 14 párů žeber, ztímco všechn osttní zvířt druhu skotu (s výjimkou zubr bizon) mjí pouze 13 párů žeber ž Buvoli Do těchto podpoložek ptří zvířt popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 0102, první odstvec, 2). Zubr (Bison bonsus) bizon (Bison bison) mjí 14 párů žeber, ztímco všechn osttní zvířt druhu skotu (s výjimkou jků) mjí pouze 13 párů žeber Domácí druhy Do této podpoložky ptří všechn zvířt domácích druhů skotu rodu Bublus,bez ohledu n jejich zmýšlené určení (živý inventář, chov, výkrm, odchov mláďt, porážk td.), všk s výjimkou plemenných čistokrevných zvířt (podpoložk ) Osttní Do této podpoložky ptří zvířt druhů skotu rodů Syncerus Bison, všk s výjimkou plemenných čistokrevných zvířt (podpoložk ) ž Osttní Do těchto podpoložek ptří zvířt popsná ve Vysvětlivkách k HS k číslu 0102, první odstvec, 3) Domácí druhy Do této podpoložky ptří všechn zvířt domácích druhů skotu, která nejsou uvedená výše, bez ohledu n jejich zmýšlené určení (živý inventář, chov, výkrm, odchov mláďt, porážk td.), všk s výjimkou plemenných čistokrevných zvířt (podpoložk ).

16 C 76/14 CS Úřední věstník Evropské unie Živá prst Osttní Mezi živá prst nedomácích druhů ptří: 1. prse divoké (Sus scrof); 2. prse brdvičnté (Phcochoerus ethiopicus), štětkoun (Potmochoerus porcus) černé lesní prse; 3. bbirus (Bbyrous bbyruss); 4. pekri (divoké prse) (Dicotyles tjcu) Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce Živé ovce kozy ž Ovce Do těchto podpoložek ptří domácí zvířt druhu ovce (Ovis ries), různé druhy muflonů, jko npř. muflon evropský (Ovis musimon), kndský neboli ovce tlustorohá (Ovis cndensis), sijský neboli Shpoor uril (Ovis orientlis), muflon pmírský rgli (Ovis mmon), tké Aoudd neboli povce (Ammotrgus lervi), známá jko ovce hřívntá, čkoli je více příbuzná kozám než ovcím Kozy Do těchto podpoložek ptří domácí zvířt druhu koz, kozorožec (Cpr ibex) koz bezoárová nebo perská koz (Cpr eggrus nebo Cpr hircus). Avšk následující druhy do těchto podpoložek neptří zřzují se do podpoložky : kbr pižmový (Moschus moschiferus), frický vodní kbr pižmový (Hyemoschus) sijský kbr pižmový (Trgulus), které nenáleží k druhu koz. Rovněž sem neptří zvířt známá jko kozí ntilopy (thrové (polokozy), kmzíci td.) Živí kohouti slepice (drůbež druhu Gllus domesticus), kchny, husy, krocni, krůty perličky Do tohoto čísl ptří pouze živí domácí ptáci druhů uvedených ve znění čísl (drůbež druhu Gllus domesticus zhrnuje i kuřt kpouny), ť se chovjí pro vejce, mso, peří nebo pro jkékoliv jiné účely (npříkld pro chov ve voliérách, prcích nebo n jezerech). Divocí ptáci (npř. divocí krocni Melegris gllopvo), dokonce i když mohou být chováni zprcováváni podobným způsobem jko domácí ptáci uvedení v tomto čísle, se zřzují do podpoložky Holubi domácích druhů se zřzují do podpoložky Osttní živá zvířt Velbloudi jiní velbloudovití (Cmelide) Do této podpoložky ptří velbloudi, dromedáři jiná zvířt čeledi velbloudovitých (lmy, lpky, lmy hunco, lmy vikuň) Domácí králíci Do této podpoložky ptří pouze králíci domácích druhů, ť jsou chováni pro mso, srst (npříkld králík ngorský) nebo pro jkékoliv jiné účely Osttní Do této podpoložky ptří králíci divocí (Oryctolgus cuniculus) zjíci.

17 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří všichni živí svci, s výjimkou domácích divokých koní, oslů, mul mezků (číslo 0101), skotu (číslo 0102), prst (číslo 0103), ovcí koz (číslo 0104), primátů (podpoložk ), velryb, delfínů, sviňuch, kpustňáků, dugongů, tuleňů, lvounů mrožů (podpoložk ), králíků zjíců (podpoložky ). Příkldy svců zhrnutých v této podpoložce jsou: 1. jeleni, srnci, kmzíci nebo divoké kozy (Rupicpr rupicpr), los obecný nebo merický (Alces lces), kozí ntilopy (kmzík gorl (Nemorhedus), Hemitrgus nebo vidloroh) vlstní ntilopy; 2. lvi, tygři, medvědi, nosorožci, hroši, sloni, žirfy, okpi, klokni, zebry td.; 3. veverky, lišky, meričtí norci, svišti, bobři, muskrtové nebo pižmové krysy, vydry, morčt; 4. sob; 5. psi kočky Plzi (včetně hdů želv) Holubi Osttní Osttní Osttní Do této podpoložky ptří všechny druhy plzů, ještěrek, krety želvy (mořské nebo sldkovodní). Do této podpoložky ptří všichni ptáci čeledi holubovitých, jk divocí, tk i domácí, bez ohledu n jejich zmýšlené určení (hospodářští holubi, ozdobní holubi, poštovní holubi). Mezi nedomácí druhy holubů ptří holub hřivnáč (Columb plumbus), holub doupňák (Columb oens), holub sklní (Columb livi), ustrlský holub bronzový, hrdličky divoké hrdličky chechtvé (Streptopeli turtur, Streptopeli risori). Avšk určité blízce příbuzné hrbvé druhy, jko npř. nikobři (Cloens nicobric), kolumbři, holubi s korunkou, gugsové syrhptesové jsou vyloučeny z této podpoložky zřzují se do podpoložky Do této podpoložky ptří všichni živí ptáci, jiní než drůbež druhu Gllus domesticus, kchny, husy, krocni, krůty perličky (číslo 0105) jiní než drvci (podpoložk ), ppouškovití (podpoložk ) pštrosi emuove (podpoložk ), domácí či nedomácí holubi (podpoložk ). Příkldy ptáků zhrnutých v této podpoložce jsou: 1. hus divoká (Anser nser), bernešk (Brnt bernicl), husice liščí (Tdorn tdorn), kchn divoká (Ans pltyrhynchos), kopřivk obecná (Ans streper), hvízdák eurosijský (Ans penelope), ostrlk (Ans cut), lžičák pestrý (Ans clypet), čírk obecná (Ans querquedul, Ans crecc), turpn černý kjk; 2. lbutě pávi; 3. koroptve, bžnti, křepelky polní, sluky lesní, beksíny, tetřevi, jeřábek lesní, divoké kchny, divoké husy, strnd zhrdní, drozdi, kosi, skřivni; 4. pěnkvy, sýkory, knárci, kolibříci td. Do této podpoložky ptří housenky bource morušového, motýli, brouci jiný hmyz. Do této podpoložky ptří: 1. všechny osttní druhy živých zvířt, s výjimkou ryb, korýšů, měkkýšů jiných vodních bezobrtlých (kpitol 3) kultur mikroorgnismů (číslo 3002); 2. žáby.

18 C 76/16 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 2 MASO A JEDLÉ DROBY Všeobecné vysvětlivky 1. Mso droby, způsobilé vhodné k lidskému požívání, zůstávjí zřzeny v této kpitole, i když jsou předkládány npř. jko určené pro výrobu potrvy pro domácí zvířt. 2. Pro účely této kpitoly je rozsh výrzů mso droby popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole. 3. Poučení o různých stvech, ve kterých se mohou mso droby této kpitoly ncházet (čerstvé, chlzené, zmrzené, solené nebo ve slném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole. Je třeb poznment, že hluboce zmrzené mso částečně nebo zcel rozmržené mso se zřzují stejným způsobem jko mso zmrzené. Kromě toho zmrzené zhrnuje nejen mso, které bylo zmrženo jko čerstvé, le rovněž mso, které bylo nejdříve lehce sušeno poté zmrženo do té míry, že jeho ktuální stálé uchování závisí hlvně n způsobu zmrzení. 4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi msem droby této kpitoly msem droby kpitoly 16. Do této kpitoly všk ptří droby, syrové, mleté nebo jemně nsekné, všk dále nepřiprvené, blené v plstovém mteriálu (dokonce ve formě uzenek) výhrdně z účelem usndnění mnipulce nebo doprvy. 5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými vykostěnými kusy se chrupvky šlchy nepovžují z kosti. Doplňková poznámk 1 A) d) doplňková poznámk 1 A) e) Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) 1 A) e) k této kpitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kpitole) se při stnovení, zd jsou splněny podmínky minimálního mximálního počtu žeber, počítjí pouze žebr, celá nebo dělená, která jsou přímo spojen s páteří. N zákldě tohoto vysvětlení zobrzuje níže uvedené vyobrzení příkld hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kpitole. PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ

19 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/17 Doplňková 2 C) poznámk Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kpitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení části lloky, tlmy lloky tlmy dohromdy, viz vyobrzení níže:

20 C 76/18 CS Úřední věstník Evropské unie Doplňková 6 ) poznámk Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovžuje z ochucovdlo. Viz rovněž doplňková poznámk 7 k této kpitole Hovězí mso, čerstvé nebo chlzené Do tohoto čísl ptří pouze čerstvé nebo chlzené mso zvířt čísl Pro účely definice předních čtvrtí zdních čtvrtí pltí následující: ) z žebr, krk podplečí se povžuje svlová část krku se sedmi krčními půlobrtli; b) z plec se povžuje kloub přední nohy, který zhrnuje loptku, pžní kost, kost loketní vřetenní přiléhjící svly; c) z roštěnec se svíčkovou se povžuje pnenská svíčková loupná plec ( flešná svíčková ); kýt může nebo nemusí obshovt bránici V celku půlené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. Prvních osm nebo devět výrůstků hřbetních obrtlů může být ponecháno buďto n prvé nebo n levé půlce Kompenzovné čtvrti Výrz kompenzovné čtvrti je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti Výrzy neoddělené přední čtvrti oddělené přední čtvrti jsou definovány v odstvcích d) e) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. Z této doplňkové poznámky vyplývá npříkld, že přední části půleného ms, které se všemi příslušnými kostmi zhrnují méně než čtyři žebr, kdy chybí podplečí nebo plec nebo u nichž byl odstrněn kost, npř. Atls, neptří do této podpoložky zřzují se do podpoložky Neoddělené nebo oddělené zdní čtvrti Výrzy neoddělené zdní čtvrti oddělené zdní čtvrti jsou definovány v odstvcích f) g) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. Z této doplňkové poznámky vyplývá, že zdní části půleného ms, npříkld, které se všemi příslušnými kostmi zhrnují méně než tři žebr nebo kde chybí kýt nebo nízký roštěnec se svíčkovou, neptří do této podpoložky zřzují se do podpoložky Avšk zdní čtvrti bez ledvin nebo ledvinového tuku, s bokem nebo bez něj, zůstávjí zřzeny jko zdní čtvrti Osttní Do této podpoložky ptří npříkld plec, kýt nízký roštěnec se svíčkovou, nevykostěné (s kostí). Rovněž sem ptří přední zdní části půlek (s kostí), které neodpovídjí definici kompenzovných čtvrtí, předních čtvrtí nebo zdních čtvrtí Vykostěné Do této podpoložky ptří všechno dělené hovězí mso, čerstvé nebo chlzené, z něhož byly odstrněny všechny kosti, npříkld plátky předkýtí bez kostí Hovězí mso, zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze zmrzené mso zvířt čísl V celku půlené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole Kompenzovné čtvrti Výrz kompenzovné čtvrti je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti Výrzy neoddělené přední čtvrti oddělené přední čtvrti jsou definovány v odstvcích d) e) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole.

21 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Neoddělené nebo oddělené zdní čtvrti Výrzy neoddělené zdní čtvrti oddělené zdní čtvrti jsou definovány v odstvcích f) g) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Přední čtvrti s částí boku nebo bez něj hovězí hrudí Výrzy přední čtvrti s částí boku nebo bez něj hovězí hrudí jsou definovány v odstvci h) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole Osttní Do této podpoložky ptří všechno dělené hovězí mso, zmrzené, které je kompletně vykostěné, s výjimkou zmrzených bloků vyjmenovných v podpoložce děleného ms podpoložky Vepřové mso, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze mso zvířt čísl Mso zvířt druhu prst certifikovné kompetentním orgánem v Austrálii jko mso prst žijících v Austrálii divoce se povžuje z vepřové mso jiné než domácích druhů prst ž Čerstvé nebo chlzené Do těchto podpoložek ptří pouze čerstvé nebo chlzené mso zvířt ptřících do čísl Z domácích prst Výrz vcelku nebo půlené je definován v odstvci ) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole Kýty kusy z nich Výrz kýt je definován v odstvci b) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky ptří mso s kostí ze zdních nohou Plece kusy z nich Výrz plec je definován v odstvci d) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky ptří velmi mlá vepřová žebr nebo prsní žebr mso s kostí z předních nohou Přední části kusy z nich Výrz přední část je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky neptří mso s kostí z předních nohou, ni velmi mlá vepřová žebr ni prsní žebr (podpoložk ) Hřbety s kostí kusy z nich Výrz hřbet s kostí je definován v odstvci e) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky ptří hřbety s žebry Bůčky (prorostlé) kusy z nich Výrzy bůčky (prorostlé) kusy jsou definovány v odstvci f) doplňkové poznámky 2 A) v doplňkové poznámce 2 B) k této kpitole. Kusy z nich se nezřzují do této podpoložky, pokud neobshují kůži podkožní tuk. Do této podpoložky neptří vepřová žebr bez kůže nebo podkožního tuku (podpoložk ) Osttní Do této podpoložky rovněž ptří vepřová žebr bez kůže nebo podkožního tuku.

22 C 76/20 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří pouze mso zvířt ptřících do podpoložek nebo , především mso divokých prst, jiné než vcelku, půlené, kýty, plece, části kýt části plecí ž Zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž jejich pododdíly Skopové nebo kozí mso, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze čerstvé, chlzené nebo zmrzené mso zvířt čísl 0104, jk domácích, tk i divokých, především mso zvířt druhu ovce (domácích nebo divokých ovcí), stejně jko mso kozorožce Jehněčí mso v celku půlené, čerstvé nebo chlzené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole. Definice jehněčího ms je uveden ve vysvětlivkách k HS k položkám V celku půlené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole Předky půlené předky Výrzy předky půlené předky jsou definovány v odstvcích c) d) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole Hřbety šrůtk půlené hřbety se šrůtkou Výrzy hřbety šrůtk půlené hřbety se šrůtkou jsou definovány v odstvcích e) f) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole Spojené kýty oddělené kýty Výrzy spojené kýty oddělené kýty jsou definovány v odstvcích g) h) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole Jehněčí mso v celku půlené, zmrzené Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce ž Osttní skopové mso, zmrzené Pro podpoložky , , se použijí, muttis mutndis, odpovídjící vysvětlivky k podpoložkám , , ž Kozí mso Výrzy v celku půlené (podpoložky ), předky půlené předky (podpoložky ), hřbety šrůtk půlené hřbety se šrůtkou (podpoložky ) spojené kýty oddělené kýty (podpoložky ) jsou definovány v doplňkové poznámce 3 A) k této kpitole, v odpovídjících odstvcích ) b), c) d), e) f) g) h) Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří droby zvířt ptřících do čísel 0101 ž Droby určené pro výrobu frmceutických produktů neptří do těchto podpoložek, pokud nevyhovují podmínkám stnoveným kompetentními orgány. Dlší výkld je dán vysvětlivkmi k HS k číslu ž Hovězí, čerstvé nebo chlzené Do těchto podpoložek ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt ptřících do čísl 0102.

23 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Okruží bránice Okruží bránice jsou svlové části bránice ž Hovězí, zmrzené Do těchto podpoložek ptří pouze zmrzené droby zvířt ptřících do čísl Vepřové, čerstvé nebo chlzené Do této podpoložky ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt čísl Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce , první odstvec. Do této podpoložky rovněž ptří nožičky, ocásky, játr, ledvinky, srdce, jzyky, plíce, poživtelná kůže, mozky předstěry Vepřové, zmrzené Do těchto podpoložek ptří pouze zmrzené droby zvířt čísl Osttní Do této podpoložky ptří hlvy půlky hlv, s nebo bez mozku, lícních částí nebo jzyku, části hlv (doplňková poznámk 2 C) k této kpitole); výrz části hlv je definován v třetím odstvci předmětné doplňkové poznámky. Do této podpoložky rovněž ptří nožičky, ocásky, ledvinky, srdce, jzyky, plíce, poživtelná kůže, mozky předstěry. Do této podpoložky ptří droby prsete divokého Koňské, oslí, z mul mezků Do této podpoložky ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt čísl Skopové kozí Do této podpoložky ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt čísl Koňské, oslí, z mul mezků Do této podpoložky ptří pouze zmrzené droby zvířt čísl Skopové kozí Do této podpoložky ptří pouze zmrzené droby zvířt čísl Mso jedlé droby z drůbeže čísl 0105, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Oškubné, vykuchné, s hlvou běháky, zvné kuřt 83 % Do této podpoložky ptří oškubná drůbež, s hlvou běháky, která byl vykuchná, le které byly ponechány některé vnitřnosti (zejmén plíce, játr, svlntý žludek, srdce, vječníky) Oškubné, vykuchné, bez hlvy běháků, všk s krkem, srdcem, játry svlntým žludkem, zvné kuřt 70 % Do této podpoložky ptří kuřt n pečení, což jsou oškubná kuřt bez hlvy běháků, všk s krkem, kompletně vykuchná, le do jejichž těl byly znovu vloženy srdce, játr svlntý žludek.

24 C 76/22 CS Úřední věstník Evropské unie Oškubné, vykuchné, bez hlvy běháků, bez krku, srdce, jter svlntého žludku, zvné kuřt 65 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří kuřt n pečení, což jsou oškubná kuřt bez hlvy běháků kompletně vykuchná. Rovněž sem ptří drůbež předkládná v jiné formě, než která je uveden v podpoložkách , npř. neoškubná, nevykuchná kuřt s hlvou běháky Nedělené, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám Vykostěné Do této podpoložky ptří drůbeží mso, bez kostí, bez ohledu n to z jké části těl pochází Půlky nebo čtvrtky Výrz půlky je definován v doplňkové poznámce 4 ) b) k této kpitole. Výrz čtvrtky je definován v doplňkové poznámce 4 ) c) k této kpitole. Do této podpoložky ptří též zdní čtvrtky sestávjící ze spodní části stehn (holenní lýtková kost), nohy (stehenní kost), zdní části hřbetu biskup, stejně jko přední čtvrtky sestávjící především z jedné půlky prsou s připojeným křídlem Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy, špičky křídel Viz doplňková poznámk 4 ) k této kpitole. Do této podpoložky ptří hřbety s připojenými krky sestávjící z krku, hřbetu přípdně biskup; hřbety; krky; biskupy (ocsy); špičky křídel Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole Stehn jejich části Výrz stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) f) k této kpitole. Řez oddělující stehno od hřbetu musí být veden mezi dvěm přímkmi ohrničujícími kloub, jk je znázorněno n obrázku níže: Játr Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec.

25 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří jedlé droby, především srdce, hřebínky lloky, všk s výjimkou jter. Do této podpoložky rovněž ptří drůbeží běháky ž Dělené mso droby, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Oškubné, vykuchné, bez hlv běháků, všk s krkem, srdcem, játry svlntým žludkem, zvné krůty 80 % Do této podpoložky ptří oškubné krůty bez hlvy běháků, všk s krkem, kompletně vykuchné, le do jejichž těl byly znovu vloženy, srdce, játr svlntý žludek Oškubné, vykuchné, bez hlvy krku, bez běháků, srdce, jter svlntého žludku, zvné krůty 73 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří oškubné krůty, vhodné k pečení, bez hlv, krků běháků kompletně vykuchné. Rovněž sem ptří krůty předkládné v jiné formě, než které jsou uvedeny v podpoložkách Nedělené, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Půlky nebo čtvrtky Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy, špičky křídel Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole Spodní stehn jejich části Výrz spodní stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) g) k této kpitole. Řez oddělující spodní stehno od femuru musí být veden mezi dvěm liniemi ohrničujícími klouby, jk je znázorněno n obrázku níže:

26 C 76/24 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří ty části, které jsou definovány v doplňkové poznámce 4 ) h) k této kpitole. Řez oddělující femur (někdy obchodně nzývný stehno) nebo celou nohu od hřbetu musí být veden mezi dvěm přímkmi ohrničujícími klouby, jk je znázorněno n obrázku u vysvětlivky k podpoložce Řez oddělující femur od spodního stehn musí být veden mezi dvěm přímkmi ohrničujícími klouby, jk je znázorněno n obrázku u vysvětlivky k podpoložce Játr Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce ž Dělené mso droby, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, všk s krkem, játry, srdcem svlntým žludkem, zvné kchny 70 % Do této podpoložky ptří oškubné kchny, bez hlvy běháků, všk s krkem, kompletně vykuchné, le do jejichž těl byly znovu vloženy srdce, játr svlntý žludek Oškubné vykuchné, bez hlv, běháků bez krků, srdce, jter svlntého žludku, zvné kchny 63 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří oškubné kchny, vhodné k pečení, bez hlv, krků běháků kompletně vykuchné. Rovněž sem ptří kchny předkládné v jiné formě, než které jsou uvedeny v podpoložkách , Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, všk s krkem, srdcem, játry svlntým žludkem, zvné kchny 70 % Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, bez krku, srdce, jter svlntého žludku, zvné kchny 63 %, nebo jink předkládné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Tučná játr, čerstvá nebo chlzená Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Půlky nebo čtvrtky Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy špičky křídel Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce

27 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole Stehn jejich části Výrz stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) f) k této kpitole Kchní plet Výrz kchní plet je definován v doplňkové poznámce 4 ij) k této kpitole Játr, jiná než tučná Viz vysvětlivk k číslu 0207, poslední odstvec Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce ž Nevykostěné Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Játr Viz vysvětlivk k číslu 0207, poslední odstvec Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, se srdcem svlntým žludkem nebo bez nich, zvné husy 75 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří oškubné husy, bez hlv běháků, kompletně vykuchné, le do jejichž těl byly znovu vloženy srdce svlntý žludek, stejně jko oškubné husy, vhodné k pečení, bez hlv běháků kompletně vykuchné. Rovněž sem ptří husy předkládné v jiné formě, než které jsou uvedeny v podpoložkách , npř. zbité husy bez jejich hlv běháků, které byly oškubány vykrveny, le nebyly vykuchány Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, se srdcem svlntým žludkem nebo bez nich, zvné husy 75 %, nebo jink předkládné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Tučná játr, čerstvá nebo chlzená Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Půlky nebo čtvrtky Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole.

28 C 76/26 CS Úřední věstník Evropské unie Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy špičky křídel Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole Stehn jejich části Výrz stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) f) k této kpitole Husí plet Výrz husí plet je definován v doplňkové poznámce 4 ij) k této kpitole Játr, jiná než tučná Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce ž Nevykostěné Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Játr Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Půlky nebo čtvrtky Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy špičky křídel Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole Stehn jejich části Výrz stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) f) k této kpitole Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce

29 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní mso jedlé droby, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze mso jedlé droby zvířt zřzovných do čísl 0106, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Z domácích králíků Do této podpoložky ptří mso jedlé droby zvířt ptřících do podpoložky Z domácích holubů Do této podpoložky ptří mso jedlé droby z domácích holubů (hospodářští holubi, okrsní holubi, poštovní holubi). Mso jedlé droby z holubů oznčovných ve vysvětlivce k podpoložce jko nedomácí jsou proto z této podpoložky vyloučeny zřzují se do podpoložky Ze zvěřiny, jiné než z králíků nebo zjíců Do této podpoložky ptří mso jedlé droby z: 1. kožešinové zvěřiny: dňci, srnci, kmzíci nebo divoké kozy (Rupicpr rupicpr), losi, kozí ntilopy, ntilopy, gzely, medvědi klokni; 2. pernté zvěřiny: divocí holubi, divoké husy, divoké kchny, koroptve, bžnti, sluky lesní, beksíny, tetřevi, strndi pštrosi. Mso jedlé droby zvířt, která jsou všeobecně předmětem lovu (sluky lesní, dňci, pštrosi td.) zůstávjí zřzeny jko mso jedlé droby ze zvěřiny, i když tkováto zvířt vyrostl v zjetí. Mso jedlé droby sobů neptří do této podpoložky (podpoložk ). Nicméně mso jedlé droby určitých druhů sobů (npř. kribu) se zřzují do této podpoložky z předpokldu, je-li dokázáno, že toto mso jedlé droby pocházejí ze zvířt, která žil divoce byl uloven. Do této podpoložky neptří mso jedlé droby divokých králíků (Oryctolgus cuniculus) nebo zjíců, které ptří do podpoložky Ze sobů Viz vysvětlivk k podpoložce , třetí odstvec Vepřový tuk neprorostlý libovým msem drůbeží tuk, neškvřený nebo jink neextrhovný, čerstvý, chlzený, zmrzený, solený nebo ve slném nálevu, sušený nebo uzený Podkožní vepřový tuk Výrz podkožní vepřový tuk je definován v doplňkové poznámce 2 D) k této kpitole Vepřový tuk, jiný než podpoložek nebo Viz vysvětlivk k HS k číslu 0209, druhý odstvec Osttní Viz vysvětlivk k HS k číslu 0209, třetí odstvec Mso jedlé droby, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky prášky z ms nebo drobů S výjimkou podkožního tuku jiného tuku čísl 0209 do tohoto čísl ptří mso droby, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené, ze všech zvířt ptřících do čísel 0101 ž Pokud jde o výrzy sušené nebo uzené solené, ve slném nálevu, viz doplňkové poznámky 2 E) 7 k této kpitole ž Kýty, plece kusy z nich, nevykostěné Pro definici výrzu nevykostěné viz vysvětlivky k HS k položce

30 C 76/28 CS Úřední věstník Evropské unie ž Z domácích prst Výrzy kýt plec jsou definovány v doplňkových poznámkách 2 A) b) d) k této kpitole Solené nebo ve slném nálevu Do těchto podpoložek ptří pouze kýty, plece jejich části, nevykostěné, z domácích prst, které byly hluboce konzervovány prosolením nebo nložením ve slném nálevu. Mohou všk být následně podrobeny slbému sušení nebo uzení, le ne v tkovém rozshu, který je pro účely podpoložek povžován z sušení nebo uzení (jk je definováno v doplňkové poznámce 2 E) k této kpitole) Sušené nebo uzené Do těchto podpoložek ptří kýty, plece jejich části, nevykostěné, z domácích prst, konzervovné procesem sušení nebo uzení, i když jsou tyto způsoby konzervce kombinovány s předchozí úprvou solením nebo nložením ve slném nálevu. Toto se týká především přípdu, kdy byl kýt nsolen předtím, než byl částečně dehydrován, ť již n vzduchu (druh prmské nebo byonnské šunky) nebo uzením (druh rdénské šunky). Kýty, plece jejich části, které byly částečně dehydrovné, le jejichž smotná konzervce je zjištěn zmrzením nebo hlubokým zmrzením, ptří do podpoložek nebo Z domácích prst Výrzy bůčky (prorostlé) kusy jsou definovány v odstvci f) doplňkové poznámky 2 A) v doplňkové poznámce 2 B) k této kpitole Solené nebo ve slném nálevu Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám Sušené nebo uzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám Slninové půlky nebo přední tři čtvrti Výrzy slninové půlky přední tři čtvrti jsou definovány v odstvcích g) h) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole Zdní tři čtvrti nebo půlky Výrzy zdní tři čtvrti půlky jsou definovány v odstvcích ij) k) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole Přední části kusy z nich Výrz přední části je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole Hřbety kusy z nich Výrz hřbety je definován v odstvci e) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole Přední části kusy z nich Výrz přední části je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole Hovězí mso Do těchto podpoložek ptří pouze mso zvířt čísl 0102, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené; hovězí droby ptří do podpoložek nebo Koňské, solené, ve slném nálevu, nebo sušené Do této podpoložky ptří pouze mso zvířt podpoložek ž , solené, ve slném nálevu nebo sušené. Uzené koňské mso ptří do podpoložky Koňské droby ptří do podpoložky

31 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Skopové kozí Do těchto podpoložek ptří mso zvířt čísl 0104, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené. Droby těchto druhů zvířt ptří do podpoložky Ze sobů Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce , třetí odstvec. Do této podpoložky ptří hlvy nebo půlky hlv z domácích prst, s nebo bez mozku, lícních částí nebo jzyků, včetně jejich částí (viz doplňková poznámk 2 C) k této kpitole). Části hlv jsou definovány ve třetím odstvci předmětné doplňkové poznámky. Pro definici drobů viz vysvětlivk k HS k číslu Jedlé moučky prášky z ms nebo drobů Do této podpoložky ptří též pelety z těchto mouček prášků.

32 C 76/30 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 3 RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ 1. Ryby korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí, jenž byli hluboce zmrzení, se zřzují stejně jko ryby korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí, kteří byli zmrzení. 2. Jednoduché spření (blnšírování), spočívjící v lehkém tepelném působení, které nemá z následek uvření jko tkové, nemá vliv n zřzení. Čsto se používá před zmrzením, především u tuňáků ms korýšů nebo měkkýšů. 3. Do kpitoly 3 neptří: ) vzduchové měchýře, surové, čerstvé nebo solené, nezpůsobilé k lidskému požívání (číslo 0511); b) slbě solené ryby, sušené nebo uzené nmočené do rostlinného oleje z účelem zjištění dočsné konzervce výrobky známé jko polokonzervy (číslo 1604); c) ryby, jednoduše nložené v oleji nebo v octě, též dále uprvené (číslo 1604); d) měkkýši, kteří byli podrobeni tepelnému zprcování, které způsobilo dosttečnou kogulci jejich proteinů (číslo 1605) Živé ryby Okrsné ryby Viz vysvětlivk k HS k položkám Sldkovodní Do této podpoložky ptří: 1. Hemigrmmus ocellifer; 2. zltá rybk (Crssius urtus) zltý kpr; 3. živorodky, včetně živorodky černé (Mollienisi ltipinn velifer), mečovk zelená, včetně její červené lbínské vrinty (Xiphophoris helleri), červená, zltá, černá bílá plt (Pltypoecilus mcultus) kříženci mečovky plty (Xiphophorus Okttoiecukys), jmenovitě černá mečovk mečovk berlínská; 4. bet bojovnice (Bett splendens), rájovec (Mcropodus operculris nebo viridi-urtus), čichvec šedý čichvec zkrslý pruhovný (Trichogster trichopterus Colis lli fscit); 5. skláry (Pterophyllum sclre eimckei) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. Chetodontide; 2. Lbride; 3. Scride (ryb ppouščí, neprvá ryb ppouščí scrichthys) Ryby, čerstvé nebo chlzené, kromě rybího filé jiného rybího ms čísl ž Pstruh (Slmo trutt, Oncorhynchus mykiss, Oncorhynchus clrki, Oncorhynchus gubonit, Oncorhynchus gile, Oncorhynchus pche Oncorhynchus chrysogster) Do této podpoložky ptří: 1. pstruh mořský (Slmo trutt trutt); 2. pstruh potoční nebo pstruh obecný (Slmo trutt frio); 3. pstruh obecný jezerní (Slmo trutt lcustris); 4. pstruh duhový nebo pstruh merický (Oncorhynchus mykiss);

33 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/31 5. pstruh Clrkův (Oncorhynchus clrki); 6. pstruh zltý Oncorhynchus gubonit; 7. pstruh Oncorhynchus gile; 8. pstruzi druhu Oncorhynchus pche; 9. pstruzi druhu Oncorhynchus chrysogster Losos (Oncorhynchus nerk, Oncorhynchus gorbusch, Oncorhynchus ket, Oncorhynchus tschwytsch, Oncorhynchus kisutch, Oncorhynchus msou Oncorhynchus rhodurus) Do této podpoložky ptří: 1. losos nerk (Oncorhynchus nerk); 2. losos gorbuš (Oncorhynchus gorbusch); 3. losos ket (Oncorhynchus ket); 4. losos čvyč (Oncorhynchus tschwytsch); 5. losos kisuč (Oncorhynchus kisutch); 6. losos sijský (Oncorhynchus msou); 7. losos druhu Oncorhynchus rhodurus Osttní Mezi osttní sldkovodní lososovité ryby zhrnuté do této podpoložky ptří: 1. síhové (Coregonus clupeformis, Coregonus fer, Coregonus lbul, Coregonus lvretus); 2. síh severní - ostronosý (nosen) (Coregonus oxyrhynchus); 3. siven rktický (Slvelinus lpinus), siven merický nzývný někdy Fountin slmon (Slvelinus fontinlis), siven obrovský (Slvelinus nmycush nebo Christivomer nmycush) ž Pltýsovité ryby (Pleuronectide, Bothide, Cynoglosside, Soleide, Scophthlmide Cithride), kromě jter, jiker mlíčí Pltýsovité ryby nejsou ploché ve svislé rovině jko rejnok, le ve vodorovné rovině, s dvěm očim n svrchní strně Osttní Tto podpoložk zhrnuje: kmblu kosočtverečnou Scophthlmus rhombus, limndu obecnou (Pleuronectes limnd nebo Limnd limnd), pltýse červeného (Pleuronectes microcephlus nebo Microstomus kitt), pltýse brdvičntého (Pltichthys flesus nebo Flesus flesus) Tuňák křídltý (Thunnus llung) Tuňák bílý nebo křídltý je rozpozntelný podle dlouhých prsních ploutví, které doshují ž k řitnímu otvoru, tmvě modrého hřbetu šedomodrých boků břich Tuňák žlutoploutvý (Thunnus lbcres) Tuňák žlutoploutvý je sndno rozpozntelný podle srpovitých řitních ploutví druhé hřbetní ploutve Tuňák pruhovný (bonito) (Euthynnus (Ktsuwonus) pelmis) Skipjck nebo tuňák pruhovný (bonito) (Euthynnus (Ktsuwonus) pelmis) jsou rozpozntelní podle čtyř ž sedmi tmvých, podélných pruhů n břiše. Jejich tmvě modrý hřbet je zdůrzněn jsně vymezenou zelenou plochou nd prsní ploutví, která se ztrácí směrem ke středu těl. Mjí stříbřité boky břicho krátké ploutve. Do této podpoložky neptří bonito tlntický nebo páskovný (Srd srd), které mjí šikmé proužky n hřbetě; tyto ryby, čerstvé nebo chlzené, se zřzují do podpoložky Sleď (Clupe hrengus, Clupe pllsii) Pro účely této podpoložky se výrzem sledi myslí pouze sleďovití druhu Clupe hrengus (sleď skndinávský) Clupe pllsii (sleď tichomořský). Ryb známá jko indický sleď (Chirocentrus dorb) se zřzuje do podpoložky , pokud je dovážen čerstvá nebo chlzená.

34 C 76/32 CS Úřední věstník Evropské unie Srdink obecná (Srdin pilchrdus) Do této podpoložky rovněž ptří velké dospělé srdinky (ž do 25 cm) známé jko pilchrds Šprot obecný (Sprttus sprttus) Pro účely této podpoložky se výrzem šproty myslí pouze sleďovití druhu Sprttus sprttus; tyto ryby, blízce příbuzné sleďovi, le mnohem menší, jsou čsto nesprávně nzývány norská nčovičk Tresk (Gdus morhu, Gdus ogc, Gdus mcrocephlus) Tresk může být ž 1,5 m dlouhá. Má olivově zbrvený hřbet s tmvými skvrnmi světlé břicho s bílým bočním pruhem. Má tři hřbetní ploutve, krátkou břišní ploutev vousky n brdě Tresk tmvá (Pollchius virens) Tresk černá je čstěji známá jko tresk tmvá Úhoři (Anguill spp.) Pro účely této podpoložky se výrzem úhoři myslí pouze vlstní úhoři (Anguill spp.), včetně úhoře evropského (Anguill nguill) v obou jeho formách (velkohlvý úhoř úhoř se špičtou tlmou neboli s dlouhou tlmou), úhoře merického (Anguill rostrt), úhoře jponského (Anguill jponic) úhoře ustrlského (Anguill ustrlis). Proto ryby, které jsou nesprávně nzývány úhoři, jko npř. mořští úhoři (Conger conger), murény, též nzývné murénovití úhoři (Muren helen) úhoři píseční (Ammodytes spp.) neptří do této podpoložky ptří do podpoložky Ostrouni druhu Squlus cnthis Ostrouni jsou to žrloci s trny, s bočními žberními štěrbinmi, umístěnými nd prsními ploutvemi; jejich těl jsou kulovitá hldká; hřbety jsou šedé břich bílá; mohou dosáhnout délky ž jednoho metru Osttní Tto podpoložk zhrnuje hldkoun obecného (Gleorhinus gleus nebo Gleus cnis) Sldkovodní ryby Mezi sldkovodní ryby této podpoložky ptří: 1. lín obecný (Tinc tinc); 2. prm (Brbus spp.); 3. okouni: okoun říční (Perc fluvitilis), okounek (Micropterus spp.), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) ježdík obecný (Gymnocephlus cernuus nebo Acerin cernu); 4. cejn velký (Abrmis brm) cejnek mlý (Blicc bjoerkn); 5. štiky (Esox spp.) kostlíni (Lepisosteus spp.); 6. ouklej obecná (Alburnus lburnus), hrouzek obecný (Gobio gobio), hrouzek dunjský (Gobio urnoscopus), vrnk skvrnitá (Cottus gobio) mník říční (mník jednovousý) (Lot lot); 7. mihule říční (Lmpetr fluvitilis) mihule potoční (Lmpetr plneri); 8. ryby rodu Leuciscus spp., Rutilus spp. Idus spp., npř. plotice, tmvý jelec jesen, jelec tloušť nebo plotice červená, velkohlvý evropský jelec, bělice; 9. lipni (Thymllus spp.); 10. cndát obecný (Stizostedion lucioperc) Osttní Mezi mořské ryby této podpoložky ptří: 1. tresk (Trisopterus luscus Trisopterus esmrki); 2. mořští okouni (Serrnus spp.) knic (Epinephelus spp.); 3. prmice proužkovná (Mullus brbtus) prmice nchová (Mullus surmuletus);

35 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/33 4. štítníci (Trigl, Eutrigl, Aspitrigl, Lepidotrigl Trigloporus spp.); 5. ropušnice (Scorpen spp.); 6. mihule mořská (Petromyzon mrinus); 7. jehlice rohozubá neboli mořská jehl (Belone belone) ostntci (Trchinus spp.); 8. korušky (Osmerus spp.); 9. huňáček severní (Mllotus villosus); 10. ryby druhu Kthetostom gignteum Játr, jikry mlíčí Játr, jikry mlíčí ryb, čerstvé nebo chlzené, které jsou vzhledem k jejich druhu stvu způsobilé k lidskému požívání, zůstávjí v této podpoložce, i když jsou určeny pro průmyslové účely Ryby, zmrzené, kromě rybího filé jiného rybího ms čísl 0304 Ustnovení vysvětlivek k podpoložkám čísl 0302 se použijí, muttis mutndis, n podpoložky tohoto čísl Rybí filé jiné rybí mso (též mleté), čerstvé, chlzené nebo zmrzené ž Čerstvé nebo chlzené filé Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstvec, bod 1). Tyto podpoložky rovněž zhrnují filé nřezné n kusy, z předpokldu, že lze u těchto kusů rozpoznt, že byly získány z filé. Nejčstěji používné druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, tresk, tresk skvrnitá, tresk tmvá, ropušnice severní nebo okouníci (npř. tresk norská), tresk bezvousá, štikozubec, pržm zltohlvá neboli dordo, mořský jzyk, pltýs, kmbl, mník mořský, tuňák, mkrel, sleď nčovičk Osttní Do této podpoložky ptří též filé z sledě ž Zmrzené filé Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Do těchto podpoložek ptří též hluboce zmrzené bloky nebo pláty, které sestávjí z filé nebo kousků filé (obvykle z tresky), též smíchné s mlým množstvím (nepřeshujícím 20 % hmotnostních) oddělených odštěpků stejného druhu ryby používných pouze k vyplnění prostoru v blocích nebo plátech. Bloky nebo pláty jsou určeny k rozřezání n mlé kousky (porce, prsty td.), které jsou bleny pro drobný prodej Surimi Surimi je polotovr prodávný ve zmrzeném stvu. Sestává z bělvé psty, která je prkticky bez zápchu nebo chuti je vyroben z jemně nmletého, vyprného propsírovného rybího ms. Postupné propírání odstrní většinu tuku ve vodě rozpustný protein. Aby se zlepšil konzistence výrobku jeho stbilizce ve zmrzeném stvu, přidává se mlé množství přísd (npříkld cukr, sůl, D-glucitol (sorbitol) di- nebo trifosfát). Tto podpoložk nezhrnuje příprvky ze surimi (podpoložk ) Surimi Viz vysvětlivk k podpoložce Surimi Viz vysvětlivk k podpoložce Surimi Viz vysvětlivk k podpoložce

36 C 76/34 CS Úřední věstník Evropské unie Ryby sušené, solené nebo ve slném nálevu; uzené ryby, též vřené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky pelety, způsobilé k lidskému požívání Rybí moučky, prášky pelety, způsobilé k lidskému požívání Rybí moučky prášky jsou všeobecně učiněny jedlými tk, že se zbví oleje zápchu někdy mohou být známy jko rybí koncentrát. Do této podpoložky rovněž ptří produkty známé jko instntní ryb, které se získávjí z ms čerstvých ryb, zmrzeného, nřezného n mlé kousky, jenž se nkonec nstrouhjí vysuší ž Rybí filé sušené, solené nebo ve slném nálevu, ne všk uzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Uzené rybí filé se zřzuje do podpoložek ž ž Uzené ryby, včetně filé, kromě jedlých rybích drobů Viz vysvětlivky k HS k číslu 0305, čtvrtý odstvec Srdele (nčovičky) (Engrulis spp.) Do této podpoložky ptří pouze nčovičky ve slném nálevu, které nebyly podrobeny žádné jiné úprvě. Jsou uloženy v mlých soudcích nebo sklenicích nebo jsou čsto v hermeticky uzvřených plechovkách, které nebyly po jejich uzvření podrobeny žádné tepelné úprvě Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; uzení korýši, též bez krunýřů, též vření před nebo během uzení; korýši v krunýřích, vření ve vodě nebo v páře, též chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; moučky, prášky pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání Korýši, kterým byly odstrněny krunýře byli uvřeni (npříkld vřené oloupné ocásky grnátů, obvykle zmrzené) se zřzují do čísl Části krbů s částečně odstrněným krunýřem (npříkld klepet), které jsou vřené ve vodě nebo v páře jsou připrvené k jídlu bez nutnosti dlšího odstrnění krunýře, se rovněž zřzují do čísl ž Lngusty jiní mořští rci (Plinurus spp., Pnulirus spp., Jsus spp.) N rozdíl od humrů, lngusty jiní mořští rci jsou červení mjí pouze velmi mlá klepítk, le silně vyvinutá tykdl. Nvíc mjí ostntý, vyboulený krunýř Lngustí ocásky Do této podpoložky ptří lngustí rčí ocásky (z mořských rků) v krunýři, celé nebo rozdělené n dvě části, stejně jko ocásky bez krunýřů Osttní Do této podpoložky ptří lngusty mořští rci v krunýři, celí nebo po délce rozdělení, stejně jko lngustí rčí mso ž Humři (Homrus spp.) Humři jsou korýši s velkými klepety. Neuvření humři jsou tmvě modří s bílým nebo nžloutlým mrmorováním; zčervenjí pouze při vření. Humři jsou předkládáni fkticky stejným způsobem jko lngusty jiní mořští rci ž Krbi Výrz krbi zhrnuje širokou řdu různě velkých korýšů s klepety, které lze odlišit od mořských rků, lngust, humrů, krevet, grnátů sldkovodních rků tím, že nemjí msitý článkovný ocásek.

37 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří kromě evropských mořských krbů, jko jsou npř. krb plovcí (Portunus puber) krb pvoučí (Mi squindo), velký počet dlších druhů (zejmén Cncer, Crcinus, Portunus, Neptunus, Chrybdis, Scyll, Erimcrus, Limulus, Mi, Menippi spp.), stejně jko sldkovodní krb známý jko krb čínský (Eriocheir sinensis) Humr severský (Nephrops norvegicus) Humry severské, rovněž známé jko grnáty Dublinského zálivu, lze rozeznt podle jejich dlouhých, štíhlých hrnolovitých klepet ž Studenomilné krevety grnáti (Pndlus spp., Crngon crngon); osttní krevety grnáti Do těchto podpoložek ptří: 1. grnáti, jejichž některé druhy jsou někdy známy jko růžové krevety (přestože určité druhy ve skutečnosti při vření nezrůžovějí), čeledi Pndlide; 2. hnědé nebo šedé krevety rodu Crngon; 3. krevety grnáti čeledi Plemonide Peneide. Mezi ně ptří grnát obecný (Plemon serrtus) krevet královská neboli crmot (Peneus crmot nebo Peneus kerthurus) Sldkovodní rci Rci jsou sldkovodní korýši, jejichž nejdůležitější druhy náleží do rodu Astcus, Cmbrus, Orconectes Pcifstcus. Do této podpoložky ptří rovněž ocásky Lngusty jiní mořští rci (Plinurus spp., Pnulirus spp., Jsus spp.) Viz vysvětlivky k podpoložkám ž ž Humři (Homrus spp.) Viz vysvětlivky k podpoložkám ž ž Krbi Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Osttní Do této podpoložky ptří kromě evropských mořských krbů, jko jsou npř. krb plovcí (Portunus puber) krb pvoučí (Mi squindo), velký počet dlších druhů (zejmén Prlithodes chmchticus, Cllinectes spidus, Chionoecetes spp., Cncer, Crcinus, Portunus, Neptunus, Chrybdis, Scyll, Erimcrus, Limulus, Mi, Menippi spp.), stejně jko sldkovodní krb známý jko krb čínský (Eriocheir sinensis) Humr severský (Nephrops norvegicus) Viz vysvětlivk k podpoložkám ž Studenomilné krevety grnáti (Pndlus spp., Crngon crngon); osttní krevety grnáti Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Sldkovodní rci Viz vysvětlivk k podpoložce

38 C 76/36 CS Úřední věstník Evropské unie Měkkýši, též v lsturách nebo ulitách, živí, čerství, chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; uzení měkkýši, též v lsturách nebo ulitách, též vření před nebo během uzení; moučky, prášky pelety z měkkýšů, způsobilé k lidskému požívání ž Ústřice Do těchto podpoložek ptří pouze škeblovití měkkýši rodu Ostre, Crssostre (nzývní rovněž Gryphe) Pycnodont. Dělí se obvykle n ústřice ploché (rodu Ostre) n ústřice s neprvidelnou lsturou, jko jsou npř. ústřice portuglská (Crssostre ngult) ústřice virginská neboli krémově modrá s tmvě šedými tečkmi (Crssostre virginic) Ústřice ploché (rodu Ostre) živé, o hmotnosti jednoho kusu nejvýše 40 g, včetně lstury Do této podpoložky se zřzují pouze ústřice rodu Ostre o hmotnosti jednoho kusu nepřeshující 40 g (včetně lstury). Ústřice ploché, sbírné v Evropě, jsou obvykle druhu Ostre edulis. Existují dlší druhy, jko jsou zejmén Ostre lurid z tichomořského pobřeží Severní Ameriky Ostre chilensis z Chile ž ž ž Osttní Do těchto podpoložek se zřzují ústřice rodu Ostre s hmotností jednoho kusu větší než 40 g, stejně jko všechny ústřice, nevyvinuté nebo dospělé, druhu Crssostre (nzývného rovněž Gryphe) rodu Pycnodont. Rod Crssostre zhrnuje ústřici portuglskou (Crssostre ngult), ústřici jponskou (Crssostre gigs) ústřici známou jko virginská neboli krémově modrá s tmvě šedými tečkmi (Crssostre virginic). Mlži, srdcovkovití návky (čeledi Arcide, Arcticide, Crdiide, Doncide, Hitellide, Mctride, Mesodesmtide, Myide, Semelide, Solecurtide, Solenide, Tridcnide Veneride) Do těchto podpoložek ptří: 1. mlži Scrobiculri pln, mlži Mctr spp. srdcovky (Crdium spp.); 2. mlži s ostntou lsturou (Solen spp.), jko jsou npř. mlži s dlouhou, zužující se, zkroucenou, tenkou lsturou (Solen mrgintus, Solen siliqu Solen ensis) mlži s tvrdou lsturou (Venus mercenri Venus verrucos). Osttní, včetně mouček, prášků pelet způsobilých k lidskému požívání Do těchto podpoložek ptří: 1. mořští plži, jko je npř. surmovk obecná (Buccinum undtum); 2. břeženky (Littorin Lunti spp.); 3. sépie druhu Sepi phronis; 4. klmr peruánský (Dosidicus gigs) klmr tichomořský (Todrodes pcificus).

39 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/37 KAPITOLA 4 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ Všeobecné vysvětlivky Kseináty získné z mléčného kseinu se používjí npříkld jko emulgátory (kseinát sodný) nebo jko zdroj bílkovin (kseinát vápentý). Výrobky, které obshují kseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 ž 0404 vyloučeny, jelikož tyto kseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejmén číslo 1901) Mléko smetn, nezhuštěné, neobshující přidný cukr ni jiná sldidl Pokud tyto výrobky neobshují žádné jiné přísdy, než které jsou uvedeny ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, druhý odstvec, ptří do tohoto čísl: 1. plnotučné mléko, nezprcovné, mléko částečně nebo úplně odstředěné; 2. psterizovné mléko, tj. mléko, zchovávjící vlstnosti, které bylo vylepšeno částečným omezením růstu bkterií pomocí tepelného zprcování; 3. sterilizovné mléko, včetně UHT mlék s prodlouženou trvnlivostí, u kterého byl růst bkterií prkticky zstven rozsáhlejším tepelným zprcováním; 4. homogenizovné mléko, v němž byly kpénky tuku přírodní emulze roztříštěny mechnickou cestou z velmi vysokého tlku spojenou s tepelným procesem do klubíček menší velikosti, které částečně chrání před vytvořením smetny; 5. peptonizovné mléko, tj. mléko, jehož strvitelnost byl zlepšen přidáním pepsinu, pro zprcování proteinů; 6. smetn, což je tuková vrstv, která se přirozeně vytváří v horní vrstvě ustáného mlék pomlou glomercí tukových emulzních kpiček. Ať už je odstrňován ručně nebo získáván odstřeďováním mlék v odstředivce n mléko, obshuje kromě jiných složek mlék docel vysoký podíl tuku (obvykle převyšující 10 % hmotnostních). Určité odstředivé procesy vyrobí smetnu s obshem tuku vyšším než 50 % hmotnostních. Smetn se povžuje v tomto čísle z nekoncentrovnou, bez ohledu n procentuální obsh tuku, pokud byl získná zcel: ) sbíráním n povrchu mlék, b) odstředěním. Avšk koncentrovná smetn, vyráběná odlišným způsobem, jko je npř. odpřování vody během tepelného zprcování, ptří do čísl Mléko smetn, zhuštěné nebo obshující přidný cukr nebo jiná sldidl Toto číslo zhrnuje sušené mléko, k němuž byl přidán zpět desinfekční centrifugát, z předpokldu, že poměr přírodních složek mlék není nrušen (jink číslo 0404). Výrobky, které obshují sojový lecitin (emulgátor) v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z tohoto čísl vyloučeny. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 0404, vyloučení d) Podmáslí, kyselé mléko smetn, jogurt, kefír jiné fermentovné (kysné) nebo cidofilní mléko smetn, též zhuštěné nebo obshující přidný cukr nebo jiná sldidl nebo ochucené nebo obshující přidné ovoce, ořechy nebo kko Výrobky ve formě psty, které se normálně jedí lžičkou, se nezřzují jko výrobky v prášku, grnulích nebo v jiné pevné formě. Pro účely tohoto čísl, výrz podmáslí zhrnuje jk sldké (tj. necidofilní), tk i cidofilní podmáslí ž Jogurt Do těchto podpoložek ptří pouze výrobky, které byly získány mléčnou fermentcí výlučně mikroorgnismy Streptococcus thermophilus Lctobcillus delbrueckii poddruh bulgricus. Do těchto podpoložek neptří výrobky, které byly, po fermentci, podrobeny tepelnému zprcování, které dektivuje kultury jogurtu (položk ).

40 C 76/38 CS Úřední věstník Evropské unie ž Osttní Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Do těchto podpoložek neptří výrobky typu cglit, jk jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám ž , třetí odstvec Syrovátk, též zhuštěná nebo obshující přidný cukr nebo jiná sldidl; výrobky sestávjící z přírodních složek mlék, též obshující přidný cukr nebo jiná sldidl, jinde neuvedené ni nezhrnuté Viz vysvětlivky k číslu 0402, první odstvec ž Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Do těchto podpoložek ptří též koncentrovné mléčné proteiny, získné částečným odstrněním lktózy minerálních solí z odstředěného mlék v nichž je obsh proteinu v sušině 85 % hmotnostních nebo nižší. Obsh proteinu se vypočítá vynásobením obshu dusíku změnovým fktorem 6,38. Pokud obsh proteinu v koncentrovném mléčném proteinu převyšuje 85 % hmotnostních v sušině, pk tkový výrobek ptří do čísl 3504 (viz doplňková poznámk 1 ke kpitole 35) Máslo jiné tuky oleje získné z mlék; mléčné pomzánky ž Máslo Výrz máslo je definován v poznámce 2 ) v poznámce k položce 2 k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 0405, písmeno A). Máslo je vodní emulze v mléčném tuku, jejíž dispergovná fáze je vod disperzní prostředí je tuk. N druhé strně, smetn (čísl ) která v některých přípdech může mít stejný procentuální obsh tuku jko máslo je emulze tukových kpének ve vodě, kde je disperzním prostředím vod dispergovná fáze je tuk. Z tohoto rozdílu ve struktuře je ptrné, že přidáním přiměřeného množství vody do smetny se může znovu přibližně vytvořit původní mléko, le toto není možné u másl ž Mléčné pomzánky Výrz mléčné pomzánky je definován v poznámce 2 b) k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 0405, písmeno B) Osttní Viz poznámk k položce 2 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 0405, písmeno C) Sýry tvroh Výrobky, ve kterých byl mléčný tuk zcel nebo částečně nhrzen jiným (npř. rostlinným) druhem tuku, se nepovžují z sýr tohoto čísl (všeobecně číslo 2106) ž Čerstvé (nevyzrálé nebo nenložené) sýry, včetně syrovátkového sýr, tvroh Pokud jde o syrovátkový sýr, viz vysvětlivky k HS k číslu 0406, druhý odstvec. Tvroh neboli bílý sýr je výrobek získný ze srženého mlék, z něhož byl odstrněn většin syrovátky (npř. dehydrováním nebo lisováním). Tvroh (jiný než v prášku) s přídvkem ž 30 % hmotnostních cukru ovoce, se povžuje z výrobek, který si zchovává chrkter tvrohu zůstává zřzen do těchto podpoložek. Do těchto podpoložek ptří výrobky typu cglit, tj. výrobky získné srážením syřidlem, jinými enzymy nebo působením kyseliny n plnotučné mléko, částečně nebo úplně odstředěné mléko, ze kterého byl extrhován většin syrovátky. Tyto výrobky jsou předkládány ve formě psty, která nemá ještě povhu tvrohu, je hldká, lehce dělitelná n zrn, se silnou chrkteristickou vůní s obshem chloridu sodného 0,3 % hmotnostní nebo méně. Jsou to meziprodukty, které je nutno dále zprcovt, hlvně k získání sýrů.

41 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Strouhné sýry nebo práškové sýry, všech druhů Do této podpoložky ptří: 1. strouhné sýry, obvykle používné jko ochucovcí prostředek nebo pro jiné účely při průmyslové výrobě jídel. Nejčstěji se získávjí z tvrdých sýrů (npříkld Grn, Prmigino Reggino, Emmentl, Regginito, Sbrinz, Asigo, Pecorino td.). Tyto sýry mohou být částečně dehydrovány z účelem zjištění nejdelší možné konzervce. Tto podpoložk zhrnuje rovněž sýry, které byly po nstrouhání glomerovány; 2. práškové sýry, obvykle používné v potrvinářském průmyslu. Vyrábějí se ze všech druhů sýrů, které byly buď rozpuštěny pk uprveny do podoby prášku nebo přeměněny v pstu pk usušeny rozemlety ž Tvené sýry, jiné než strouhné nebo práškové Viz vysvětlivky k HS k číslu 0406, první odstvec, bod 3) ž Sýry s modrou plísní jiné sýry obshující plíseň vytvořenou pomocí Penicillium roqueforti Viz vysvětlivk k HS k položce Hlvním znkem těchto sýrů je neprvidelná pigmentce, způsobená rozvojem plísní v sýrové hmotě Osttní Do této podpoložky ptří rovněž sýry se zřetelně viditelnou bílo/nšedlou neprvidelnou pigmentcí v sýrové hmotě, získnou použitím bezbrvého druhu Penicillium roqueforti Ptčí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovná nebo vřená Do tohoto čísl rovněž ptří zkžená vejce ve skořápkách, stejně jko vejce, kde již zčl inkubční proces. Konzervce může být dosženo úprvou povrchu vjec tukem, voskem nebo prfínem, ponořením do vápenného roztoku nebo křemičitého roztoku (sod nebo potš) nebo jinými metodmi. Výrzem drůbež se rozumí ptáci čísl ž Oplodněná vejce pro líhnutí Do těchto podpoložek ptří pouze drůbeží vejce, která splňují podmínky stnovené příslušnými orgány Ptčí vejce, bez skořápky, žloutky, čerstvé, sušené, vřené ve vodě nebo v páře, lisovné, zmrzené nebo jink konzervovné, též obshující přidný cukr nebo jiná sldidl Osttní Do této podpoložky ptří žloutky způsobilé k lidskému požívání žloutky nezpůsobilé k lidskému požívání, jiné než ty, které ptří do podpoložky Ptří sem rovněž sušené žloutky, které byly konzervovány přidáním mlého množství chemikálií jsou určeny pro zhotovování dortů sldkého pečiv, výrobků typu mkrónů podobných výrobků Osttní Použije se, muttis mutndis, první vět vysvětlivky k podpoložce Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce

42 C 76/40 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Kromě celých vjec bez skořápek, která mohou být předkládán čerstvá, ptří do této podpoložky celá vejce konzervovná v konzervčním roztoku, npříkld přidáním soli nebo chemických konzervčních prostředků zmrzená celá vejce. Ptří sem též vejce vřená v páře nebo ve vodě lisovná vejce (npř. válcovitá dlouhá vejce připrvená ze žloutků bílků několik vjec).

43 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/41 KAPITOLA 5 VÝROBKY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ 0505 Kůže jiné části ptáků s peřím nebo prchovým peřím, peří části per (též s přistřiženými okrji) prchové peří, neoprcovné nebo pouze čištěné, dezinfikovné nebo preprovné z důvodu konzervce; prášek odpd z ptčích per nebo jejich částí Peří používné k vycpávání; prchové peří Výrobky těchto podpoložek jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k položce Surové Do této podpoložky ptří peří používné pro vycpávání prchové peří v tom stvu, v jkém bylo vytrháno z ptčího těl, i když bylo vytrháno vlhké. Ptří sem tké peří prchové peří, které po vytrhání bylo podrobeno zprcování, kterým byl odstrněn prch, dezinfikováno nebo bylo podrobeno pouze konzervčnímu procesu. Do této podpoložky rovněž ptří peří ze sběru odpdových surovin (nebo použité), které nemůže být v jeho skutečném stvu znovu použito jko peří n vycpávání. Produkty této podpoložky jsou obvykle předkládány ve formě stlčených žoků Osttní Do této podpoložky ptří peří, které se používá k vycpávání, prchové peří, které bylo více vyčištěno než peří uvedené ve vysvětlivce k podpoložce , npříkld prním ve vodě nebo v páře sušením horkým vzduchem Osttní Do této podpoložky ptří: 1. kůže jiné části ptáků (hlvy, křídl, krky td.) s peřím nebo prchovým peřím, určené, npříkld, pro výrobu příslušenství čelenek do vlsů; 2. kůže ptáků bez krycích per, zvláště část kůže hus známá jko lbutí kůže, používná hlvně pro výrobu bmbulek; 3. velká per z křídl nebo ocsu nebo jiných částí opeření, nevhodná pro vycpávání zejmén z důvodů jejich velikosti pevnosti jejich stvolů; 4. ozdobné části určené, po zprcování, n výrobu ozdob pro čelenky, pro výrobu umělých květů td. Tkové části jsou npříkld per pštros, volvky bílé, volvky popelvé, bžnt, čáp mrbu, ibise, páv, rjky, plmeňák, sojky, kolibřík, strky, sup, rck čáp; 5. peří, obvykle stejné délky, používné pro výrobu péřových opršovčů péřových krtáčů; 6. určité jsně definovné části peří jko jsou brky stvoly, též vydrné (npř. pro výrobu zubních párátek, rybářského náčiní), háčky vykrojené ze stvolů nebo připojené k tenkým odřezkům stvolu, též s ořeznými okrji (vytžená per). Jestliže si všk ponechjí chrkter peří pro vycpávání, bez ohledu n jkýkoliv proces zprcování, ptří do položky nebo Do této podpoložky tké ptří výrobky známé jko gerissene Hhnenhälse, což jsou stvoly per ořezné, s výjimkou ostrých konců, které zůstávjí mlými pery nebo špičkmi, jež ořezáním nebylo možné odstrnit; 7. prch (nebo moučk) odpd z peří nebo částí peří Kosti rohové kosti, neoprcovné, zbvené tuku, jednoduše oprcovné (všk nepřiříznuté do tvru), uprvené kyselinou nebo zbvené klihu; prch odpd z těchto produktů Ossein kosti uprvené kyselinou Viz vysvětlivky k HS k číslu 0506, druhý odstvec, bod 3) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 0506, druhý odstvec, body 1), 2), 4) 5).

44 C 76/42 CS Úřední věstník Evropské unie Ambr šedá, kstoreum, cibet pižmo; kntridy; žluč, též sušená; žlázy jiné látky živočišného původu používné k příprvě frmceutických výrobků, čerstvé, chlzené, zmrzené nebo jink proztímně konzervovné Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 0510, do tohoto čísl ptří též chlzené nebo zmrzené tkáně plcenty, též ve sterilních zásobnících Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ni nezhrnuté; mrtvá zvířt kpitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání Odpd z ryb Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 0511, bod 6), odstvce i) ž iv). Do této podpoložky ptří: 1. vjíčk ryb jikry nezpůsobilé k lidskému požívání (viz vysvětlivky k HS k číslu 0511, bod 5), odstvce i) ii)); 2. zbytky korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých, npříkld lstury krevet grnátů, též v prášku; 3. mrtvá zvířt kpitoly 3, nezpůsobilá k lidskému požívání nebo nevhodná k lidskému požívání, npř. perloočky, známé jko vodní blechy, jiné lsturntky nebo listonožci, sušení, pro krmení kvrijních ryb Přírodní houby živočišného původu Viz vysvětlivky k HS k číslu 0511, bod 14) Surové Osttní Osttní Kromě hub dovážených v tkovém stvu, ve kterém byly vytženy z moře, zhrnuje tto podpoložk přírodní houby, které byly zbveny vnější vrstvy, měkkých viskózních látek některých cizích látek (npř. vápenných látek, písku) otloukáním nebo rozdrcením prním v mořské vodě. Do této podpoložky ptří tké přírodní houby, které byly zbveny nevyužitelných části (npř. shnilých částí) npř. ořezáním, obvykle všechny houby, které nebyly podrobeny chemickému zprcování. Do této podpoložky ptří houby, které byly dále uprveny úplným odstrněním vápenných látek ke zvýrznění brvy (účinkem brominu nebo sulfidem sodným), odmštěním (nmočením do roztoku moniku), bělením (nmočením do 2 % kyseliny šťvelové) nebo jiným chemickým zprcováním, by se stly vhodnými k použití. Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 0511, body 2), 3), 4), 7), 8) 13). Do této podpoložky ptří tké mrtvá zvířt kpitoly 1, nezpůsobilá nebo nevhodná k lidskému požívání. Do této podpoložky neptří zvířecí krevní plzm (npříkld číslo 3002).

45 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/43 TŘÍDA II ROSTLINNÉ PRODUKTY KAPITOLA 6 ŽIVÉ DŘEVINY A JINÉ ROSTLINY; CIBULE, KOŘENY A PODOBNÉ; ŘEZANÉ KVĚTINY A OKRASNÁ ZELEŇ 0601 Cibule, hlízy, hlízovité kořeny, drápovité kořeny oddenky, ve vegetčním klidu, ve vegetci nebo v květu; szenice, rostliny kořeny čeknky, jiné než kořeny čísl Orchideje, hycinty, nrcisy tulipány Tto podpoložk zhrnuje epifytické orchideje (npříkld orchideje rodu Cttley Dendrobium) Osttní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky rouby; podhoubí Nekořenovité řízky rouby Do těchto podpoložek ptří: 1. živé části rostlin bez kořenů, které byly odděleny od rodičovské rostliny, by se stly smosttnými rostlinmi (řízky); 2. živé části rostlin s pupeny (očky), které jsou určeny pro nroubování n rostliny (rouby) Růže, též roubovné Do těchto podpoložek ptří jk kultivovné růžové šípkové keře, tk i divoké keře růží Podhoubí Podhoubí je termín, používný pro sítě křehkých vláken (Thllus nebo Mycelium), čsto nlézné pod zemí, kde žijí rostou n povrchu rozkládjících se zvířt nebo n rostlinné hmotě, vyvíjejí se v smotné tkáně produkují vlstní houbu. Podhoubí, pěstovné pro obchodní účely, se prodává ve tvru čtverců, obshujících frgmenty polorozložené slámy, n níž jsou nneseny vrstvy myceli. Do této podpoložky ptří tké výrobky obshující podhoubí, neúplně vyvinuté, umístěné v mikroskopickém množství ve vrstvě obilných zrn vložených do kompostu z koňského hnoje (směs slámy koňského trusu) Lesní stromy Do této podpoložky ptří mldé rostliny ze semen jehličntých nebo opdvých stromů normálně používné k zlesňování. Obecně jsou dodávány bez sblených kořenů Zkořeněné řízky mldé rostliny Tto podpoložk zhrnuje mldé rostliny, jinde neuvedené ni nezhrnuté, tj. rostliny, které vyždují dlší kultivci ve školkách před zszením. Jsou to jeden ž dv roky stré semenáčky, rovněž zkořeněné řízky, oddenky nebo rostliny roubovné nebo s pupeny, vrstvy rostliny, které obvykle nejsou strší než dv ž tři roky Osttní Tto podpoložk zhrnuje stromy keře evropských nebo exotických druhů, jinde neuvedené ni nezhrnuté, které nejsou normálně používány k zlesňování. Obecně jsou dodávány s oblenými kořeny Osttní venkovní rostliny Tto podpoložk zhrnuje mrzuvzdorné rostliny, které jsou určeny trvlému vyszení, jejichž nedřevitý stonek nd zemí odumírá n podzim nový výhonek vyrší n jře. Do této podpoložky rovněž ptří kprdí, bhenní vodní rostliny (jiné než rostliny čísl 0601 podpoložky ) Do této podpoložky ptří též trvní smotné pásy trvní kusy ke zhotovení trávníků.

46 C 76/44 CS Úřední věstník Evropské unie Řezné květiny poupt n kytice nebo k okrsným účelům, čerstvé, sušené, bělené, brvené, npuštěné nebo jink uprvené ž Čerstvé Do těchto podpoložek ptří též květiny poupt, jejichž přírodní brv byl změněn nebo zvýrzněn, zejmén npuštěním brvicími roztoky před nebo po řezání, nebo pouze nmočením, z podmínky, že jsou dováženy čerstvé Osttní Tto podpoložk zhrnuje slunečnice rezedy. Avšk, stonek listy těchto dvou rostlin (bez květů) ptří do podpoložky Do této podpoložky rovněž ptří vrbové větve s poupty nebo květy. Avšk, vrbové větve bez poupt nebo květů ptří do podpoložky Listoví, listy, větve jiné části rostlin, bez květů nebo poupt, trávy, mechy lišejníky, n kytice nebo k okrsným účelům, čerstvé, sušené, bělené, brvené, npuštěné nebo jink uprvené Lišejníky sobí Osttní Lišejníky sobí Je to rostlin z čeledi Cldonicee (Cldoni rngiferin, Cldoni silvtic Cldoni lpestris). Do této podpoložky neptří čerstvé klsy kukuřice cukrové (Ze mys vr. scchrt) (kpitol 7) nebo obilnin (kpitol 10). Viz vysvětlivk k podpoložce Sušené, dále neuprvené Osttní Do této podpoložky neptří sušené větve, které jsou stočené nebo vytvrovné do spirál, bez ohledu n to, jestli byly stočeny nebo vytvrovány do spirál před sušením (podpoložk ). Do této podpoložky neptří jednoduše sušené klsy kukuřice cukrové (Ze mys vr. scchrt) (kpitol 7) nebo obilnin (kpitol 10). Do této podpoložky ptří též sušené klsy obilnin (npř. kukuřice), které byly bělené, brvené, npuštěné nebo jink uprvené k okrsným účelům. Do této podpoložky ptří rovněž sušené větve, které jsou stočené nebo vytvrovné do spirál.

47 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/45 KAPITOLA 7 JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY Všeobecné vysvětlivky Klíčky (rostlinné klíčky jiné klíčky) jsou nklíčená semen určená k lidskému požívání, která se konzumují syrová nebo vřená. Ke klíčení dochází vlhčením ršících semen (toto zvyšuje obsh vody v semenech ukončuje jejich dormnci), dokud nezčne růst nová rostlin neobjeví se listy. Obecně mohou mít klíčky, které jsou určeny k lidskému požívání, trojí podobu: ) podobu klíčící rostliny s lístky semen (děložní lístky, embryonální první lístky), se zbytky semen kořenů; b) podobu rostliny sestávjící z klíčících obilných zrn, npř. klíčícího ječmene, tzv. zeleného sldu (viz tké vysvětlivky k podpoložkám ž ), které lze použít buď syrové do slátů, nebo po dlším zprcování k výrobě zejmén piv nebo whisky; c) podobu velmi mldé rostliny sestávjící pouze z lístků semen, bez zbytků semen kořenů, která nemá dospělé listy (skutečné listy vytvořené v post-embryonální fázi vývoje). Tyto druhy výhonků se obvykle prodávjí v krbičkách s prostředkem n podporu růstu. Při zřzování klíčků výhonků se musí použít tyto zásdy: výhonky zeleniny uvedené v kpitole 7 se zřzují jko čerstvá zelenin v kpitole 7 do svých odpovídjících čísel, protože čerstvá zelenin spdá do této kpitoly, ť už je určen k jídlu, k setí nebo výsdbě, s výjimkou szenic zeleniny ve stvu pro opětovnou výsdbu čísl 0602 (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 7, desátý odstvec), fzole používné pro produkci fzolových klíčků jsou zřzeny do čísl 0713 jko sušené luštěniny (viz vysvětlivky k HS k položce ). Avšk fzolové klíčky ršící z těchto luštěnin klíčky ršící z osttních sušených luštěnin se zřzují jko čerstvé luštěniny do čísl 0708, i když se některé rostliny pouze ve formě semen zřzují do jiných kpitol kombinovné nomenkltury, npříkld do kpitol 9 12, jkmile byly nklíčeny, jsou vhodné k požívání jko zelenin měly by být podle toho zřzeny do kpitoly 7, neboť ztrtily objektivní vlstnosti uvedené v kpitolách Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstvec, bod 14), pokud jde o bmbusové výhonky klíčky sójových bobů, klíčky ze zrn obilovin kpitoly 10 (číslo 1001, 1002, 1003, 1004, 1006 nebo 1008), npř. klíčící ječmen, se zřzují do položky (klíčící ječmen je vyloučen z kpitoly 10, viz vysvětlivky k HS k číslu 1003, výjimk uvedená v písmenu )), což je nejspecifičtější číslo pro klíčící obiloviny, číslo není omezeno n sušené klíčící obiloviny (sld). Zelený sld se zřdí do podpoložek ž (viz vysvětlivky k podpoložkám ž , první odstvec) vykzuje se jko zrn, která zčl klíčit, všk nebyl dosud usušená, výhonky vyprodukovné z odrůdy Ze mys vr. scchrt (kukuřice cukrová), které mjí být zřzeny do kpitoly 7 n zákldě použití poznámky 2 ke kpitole 7 poznámky 2 ke kpitole 10, se zřzují do čísl 0709 (podpoložky ). Netxtivní seznm klíčků výhonků spolu s kódy KN: Kód KN Popis (ltinský název) Výhonky cibule (Allium cep) Výhonky česneku (Allium stivum) Výhonky póru (Allium porrum) Výhonky brokolice (Brssic olerce vr. itlic) Výhonky rokety (Eruc stiv; syn. Eruc vesicri ssp. stiv (Miller) Thell., Brssic eruc L.) Výhonky červené řepy (Bet vulgris ssp. vulgris)

48 C 76/46 CS Úřední věstník Evropské unie Výhonky ředkví (Rphnus stivus) Klíčky hrchu (Pisum stivum) Klíčky fzolí zuki (Phseolus ngulris) Klíčky fzolí mung (Vign rdit) Klíčky rýžových fzolí (Phseolus pubescens) Klíčky cizrny (Cicer rietinum) Klíčky ledence přímořského (Lotus mritimus) Klíčky čočky (Lens culinris) Klíčky holubího hrchu (Cjnus cjn) Výhonky fenyklu (Foeniculum vulgre vr. zoricum) Výhonky kukuřice cukrové (Ze mys vr. scchrt) Výhonky bzlky (Ocimum spp.) Výhonky hořčice černé (Brssic nigr, syn.: Sinpis nigr L., Sisymbrium nigrum (L.) Prntl.) Výhonky gstche nýzové (Agstche foeniculum) Výhonky brutnáku (Borgo officinlis) Výhonky česnekovníku čínského (Toon sinensis) Výhonky slnorožce evropského (Slicorni europe) Výhonky korindru setého (Corindrum stivum) Výhonky řeřichy seté (Lepidium stivum) Výhonky pískvice (Trigonell foenum-grecum) Výhonky perily křovité (Perill frutescens) Výhonky slunečnice (Helinthus nnuus) Výhonky hořčice bílé (Sinpis lb) Zelený sld z pšenice (Triticum estivum) Zelený sld z ječmene (Hordeum vulgre) Zelený sld z pros (Pnicum miliceum) Zelený sld z ovs (Aven stiv) Zelený sld z rýže (Oryz stiv) Zelený sld z žit (Secle cerele) Výhonky vojtěšky (Medicgo stiv)

49 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Brmbory, čerstvé nebo chlzené Rné brmbory, od 1. ledn do 30. červn Rné brmbory se vyznčují bledou brvou (obvykle bílou nebo růžovou) tenkou slupkou, která nedrží pevně je sndno oškrbtelná. Nvíc nevykzují žádné známky klíčení Cibule, šlotk, česnek, pór jiná cibulová zelenin, čerstvá nebo chlzená ž Cibule šlotk Do těchto podpoložek ptří všechny odrůdy cibule (Allium cep) šlotky (Allium sclonicum) Szečk Do této podpoložky ptří roční cibule, vyrostlá ze semen, pro vysázení. Její průměr bývá obvykle 1 ž 2 cm Česnek Do této podpoložky ptří všechny odrůdy česneku (Allium stivum), které jsou vhodné k lidskému požívání. Česnek sestávjící z nedělené cibule bez smosttných stroužků, o průměru přibližně mezi mm oznčovný pro obchodní účely jko sólo česnek ( solo grlic ), perlový česnek nebo tké česnek perlovk ( perl grlic ), česnek s nedělenou cibulí ( single bulb grlic ), česnek s jedním stroužkem ( single clove grlic ) nebo jednocibulový česnek ( monobulb grlic ) (nebo jkýmkoli podobným obchodním oznčením) ptří rovněž do této podpoložky. Do této podpoložky neptří tkzvný velkohlvý česnek ( gret round-heded grlic ) neboli sloní česnek ( elephnt grlic ) (Allium mpeloprsum, který ptří do podpoložky ), který sestává z nedělené cibule o průměru přibližně 60 mm nebo větším (tj. znčně větší těžší, než vícestroužková cibule česneku). Druhy Allium stivum Allium mpeloprsum se liší rovněž tím, že ptří k odlišným genofondům Pór jiná cibulová zelenin Tto podpoložk zhrnuje obyčejný jedlý pór (Allium porrum), cibuli velšskou neboli pór kmenný (Allium fistulosum) pžitku (Allium schoenoprsum) Zelí, květák, kpust kdeřvá, kedluben podobné jedlé rostliny rodu Brssic, čerstvé nebo chlzené Květák Viz vysvětlivky k HS k číslu 0704, první odstvec, bod (1) Zelí bílé zelí červené Do této podpoložky ptří zelí bílé (Brssic olerce L. vr. cpitt L. f. lb D. C.), včetně kdeřvého zelí (Brssic olerce L. vr. cpitt L. f. vr. lb D. C. subvr. conic subvr. pirmidlis) zelí červené (Brssic olerce L. vr. cpitt L. f. rubr (L.) Thell) Osttní Tto podpoložk zhrnuje kpustu kdeřvou (Brssic olerce L. vr. bullt D. C. vr. sbud L.), zelí čínské (npříkld Brssic sinensis Brssic pekinensis), brukev neboli kedluben (Brssic olerce vr.gongylodes) brokolici stonkovou/ chřestovou (Brssic olerce L. convr. botrytis (L.) Alef vr. itlic Plenck). Do této podpoložky všk neptří: ) jedlé kořeny rodu Brssic (tuříny ptří do čísl 0706 tuříny kolníky (Brssic npus vr. npobrssic) ptří do čísl 1214); b) krmné kpusty jko jsou jrmuzy (Brssic olerce vr. medullos) zelí krvské (Brssic olerce vr. viridis), které ptří do čísl 1214.

50 C 76/48 CS Úřední věstník Evropské unie Mrkev, vodnice, tuřín, řep slátová, kozí brd, celer bulvový, ředkvičk podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlzené Mrkev, vodnice tuřín Do této podpoložky ptří pouze odrůdy vodnice, tuřínu mrkve (červené nebo růžové) vhodné k lidskému požívání. Krmná mrkev, obvykle bílá nebo světle žlutá, krmná vodnice (Brssic cmpestris vr. rp) krmný tuřín (Brssic npus vr. npobrssic) ptří do podpoložky Osttní Do této podpoložky ptří: 1. řep slátová červená (Bet vulgris vr. conditiv); 2. kozí brd filová (Trgopogon porrifolius) černý kořen špnělský neboli hdí mord (Scorzoner hispnic); 3. ředkvičky všech druhů: bílá, černá, růžová td. (zvláště Rphnus stivus vr. stivus niger); 4. petržel zhrdní tuřínovitá (Petroselinum crispum vr. tuberosum) kořenový kerblík (Cherophyllum bulbosum); 5. pstinák (Pstinc stiv); 6. čistec neboli rtyčok jponský (Stchys ffinis nebo Stchys sieboldii), které mjí prodloužené oddenky, žlutvě bílé obvykle velikosti plce s četnými zúženými místy. Avšk jedlé kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu nebo inulinu, jko npř. slunečnice topinmbur (dříve rtyčok jeruzlémský), btáty (sldké brmbory), tro ymy, ptří do čísl Okurky slátové nkládčky, čerstvé nebo chlzené Okurky nkládčky Okurky nkládčky, které ptří do této podpoložky, jsou odrůdou mlých okurek (85 nebo více do kilogrmu) Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlzené Hrách (Pisum stivum) Do této podpoložky ptří všechny hrchy druhu Pisum stivum, včetně krmného hrchu (Pisum stivum vr. rvense). Neptří sem vign (včetně černooké odrůdy), což jsou fzole ptřící do podpoložky , nebo cizrn rodu Cicer ptřící do podpoložky Osttní luštěniny Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 0708, první odstvec, body 3), 4), 5) 6) Osttní zelenin, čerstvá nebo chlzená Chřest Do této podpoložky ptří pouze mldé výhonky nebo hlvičky chřestu (Asprgus officinlis) Celer, jiný než bulvový Do této podpoložky ptří celer odrůd Apium grveolens L. vr. dulce (Mill.) Pers. (celer žebrovný, větvový nebo zimní) Apium grveolens vr. seclinium Alef. (celer listový) Lišky Do této podpoložky ptří pouze lišky (vječné houby), obvykle brvy vječného žloutku, druhů Cnthrellus cibrius Fries Cnthrellus friesii Quélet. Podobné jedlé druhy jko npř. lišk neprvá (Clitocybe urntic) roh hojnosti (Crterellus cornucopioides), někdy používné jko náhržky lnýžů v lhůdkářství, ptři do podpoložky

51 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Hřiby Do této podpoložky ptří pouze prvé hřiby rodu Boletus zejmén hřib obecný (Boletus edulis) ž Plody rodu Cpsicum nebo rodu Piment Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstvec, bod 5) Olivy Olivy, u kterých byl extrhován olej, le s obshem tukových látek vyšším než 8 %, zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách Sláty, jiné než hlávkový slát (Lctuc stiv) čeknk (Cichorium spp.) Do této podpoložky ptří všechny druhy slátových rostlin, jiné než hlávkový slát (Lctuc stiv), čeknk endivie (Cichorium spp.); mezi ně ptří: 1. jehněčí slát; 2. smetnk lékřská (Trxcum officinle) Krdy krdony (rtyčok krdový jedlý zdužntělé jedlé řpíky krdy) Do této podpoložky ptří krdy, nzývné tké bílá řep, špenátová řep, mngold nebo listová řep (Bet vulgris subvr. cicl) krdony (Cynr crdunculus) Kpry Kpry jsou neotevřená květní poupt trnitého vytrvlého keře kpry (Cppris spinos) Osttní Tto podpoložk zhrnuje: 1. okru, ibišek jedlý čili gumbo neboli dámské prsty (Hibiscus esculentus); 2. rebrboru; 3. šťovík (Rumex cetos); 4. šťvel (Oxlis crent); 5. sevlák (Sium sisrum); 6. různé druhy řeřich: řeřich setá (Lipidium stivum), řeřišnice potočnice (Nsturtium officinle), brbork (Brbre vern), lichořeřišnice (Tropeolum mjus) td.; 7. šruchu zelnou čili portulák (Portulc olerce); 8. petržel kerblík, jiné než petržel zhrdní tuřínovitou kořenový kerblík, které ptří do podpoložky ; 9. pelyněk estrgon (Artemisi drcunculus) sturejku (Sturej hortensis neboli sturejk zhrdní Sturej montn neboli sturejk horská); 10. mjoránku zhrdní neboli sldkou (Orignum mjorn); 11. hlízy rodu Lilicee druhů Muscri comosum (obecné názvy lmpsciolo, divoká cibule, lilie zemní, hycint perntý ). Je třeb poznment, že: ) kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu nebo inulinu ptří do čísl 0714; b) určitý počet rostlin neptří do této podpoložky, čkoliv jsou používány k lidskému požívání; to se týká zejmén následujících: 1. tymiánu (podpoložek ž ); 2. bobkového listu (podpoložky ); 3. mjoránky plné neboli dobromyslu (Orignum vulgre), šlvěje lékřské (Slvi officinlis), bzlky prvé (Ocimum bsilicum), máty peprné (všechny odrůdy), sporýše (Verben spp.), routy vonné (Rut grveolens), yzopu lékřského (Hyssopus officinlis) brutnáku lékřského (Borgo officinlis), které ptří do čísl 1211.

52 C 76/50 CS Úřední věstník Evropské unie Zelenin (též vřená ve vodě nebo v páře), zmrzená Výrz zmrzené, definovný ve vysvětlivkách k HS k této kpitole, třetím odstvci, je třeb vykládt rovněž podle kritérií stnovených v rozsudku Soudního dvor Evropské unie ve věci 120/75. Anlogicky podle výkldu těchto kritérií Soudem v rozsudku ve věci C-423/09 musí vést postup mržení k podsttným nevrtným změnám, tk by se již produkt nencházel v přírodním stvu. Produkty jsou proto zmrzené, pokud u produktů, které byly zmrzeny, došlo již prostřednictvím tohoto procesu k určitým nezvrtným změnám, především u struktury buněk, tkže se již po částečném či celkovém rozmrzení nencházejí v přírodním stvu Zelenin proztímně konzervovná (npříkld oxidem siřičitým, ve slné vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervčních roztocích), všk v tomto stvu nezpůsobilá k přímému požívání Olivy Do těchto podpoložek ptří olivy, obvykle nložené ve slném nálevu, které ještě neprošly procesem n odstrnění jejich hořké chuti. Olivy připrvené jko jedlé i když jen jednoduchým delším máčením ve slném nálevu neptří do těchto podpoložek zřzují se do podpoložky Okurky slátové okurky nkládčky Do této podpoložky ptří okurky slátové okurky nkládčky jednoduše nskládné do velkých nádob, obshujících slný nálev, který, eventuálně s přidáním oct nebo kyseliny octové, zjišťuje jejich proztímní konzervci během přeprvy uskldnění, pokud jsou v tomto stvu nezpůsobilé k požívání. Tyto produkty obvykle obshují nejméně 10 % hmotnostních soli. Před konečným použitím jsou tyto produkty obvykle zprcovány následujícím způsobem, který je určuje pro zřzení do kpitoly 20: částečné odstrnění soli, následovné ochucením (které se obvykle skládá z přidání romtizovné krycí tekutiny n bázi oct), psterizce, by podpořil stbilizující účinek soli oct poté, co byly produkty přemístěny do mlých nádob (konzervy, lhve, zvřovcí sklenice td.). Avšk okurky slátové okurky nkládčky, též konzervovné ve slné vodě, které prošly úplným mléčným kvšením, ptří do kpitoly 20. Okurky slátové okurky nkládčky, které prošly úplným mléčným kvšením, mohou být odlišeny tím, že v příčném průřezu se zdá celý povrch dužniny skleněný (tj. poněkud průhledný) Houby rodu Agricus (žmpióny) Houby této podpoložky mohou být konzervovány v silném solném nálevu, ke kterému byl přidán ocet nebo kyselin octová Kpry Kpry této podpoložky jsou obvykle konzervovány v sudech slným nálevem Zelenin sušená, v celku, rozřezná n kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, všk jink neuprvovná Do tohoto čísl neptří látky, které se v sušeném stvu nepoužívjí jko zelenin, le jsou používány zejmén v prfumérii, ve frmcii nebo pro insekticidní, fungicidní podobné účely (číslo 1211) Rjčt Viz vysvětlivky k podpoložkám ž , týkjící se zřzení rjčtového prášku Osttní Do této podpoložky neptří sušené listy kořeny pmpelišky (Trxcum officinle), sušený šťovík (Rumex cetos) sušená lichořeřišnice (Tropeolum mjus), které se používjí k léčebným účelům (podpoložk ) Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupné nebo půlené Zboží ptřící do tohoto čísl, které je určeno k setí, jsou produkty pěstování rostlin jsou obvykle rozpozntelné podle blení (npříkld pytle nesoucí oznčení indikující jejich použití) podle vyšší ceny.

53 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Hrách (Pisum stivum) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Cizrn (grbnzos) Cizrny této podpoložky jsou rodu Cicer (hlvně Cicer rietinum) ť už k setí, lidské spotřebě nebo krmení zvířt Fzole druhů Vign mungo (L.) Hepper nebo Vign rdit (L.) Wilczek Viz vysvětlivky k HS k položce Mlé červené fzole (Adzuki) (Phseolus nebo Vign ngulris) Fzole Adzuki jsou vždy prodávány n trhu suché. Předtím, než rostlin Adzuki dozrje, jsou fzole zelené obshují vysoký podíl vody. Když rostlin dozrje, fzole zčervenjí uschnou Vign čínská (Vign unguicult) Tto podpoložk zhrnuje pntrop čínský (dříve Dolichos sinensis spp. sesquipedlis), jež je povžován z fzoli druhu vign. Názvy Dolichos unguicult Dolichos sinensis jsou synonym, již nepoužívná pro fzole druhu vign. Správný název pntropu čínského je tudíž Vign unguicult (L.) Wlp. ssp. sesquipedlis Čočk Do této podpoložky ptří pouze čočk rodu Ervum nebo Lens, npříkld mnoho odrůd čočky kuchyňské (Ervum lens nebo Lens esculent) čočk odrůdy Ervum ervili Osttní Tto podpoložk zhrnuje, s výjimkou pntropu čínského podpoložky Kjnu indického (Cjnus cjn) podpoložky , luskoviny rodu dolichos jko npř. bob egyptský (Dolichos lblb), knválie (Cnvli ensiformis), bob smetový (Mucun utilis) semen gurny tropické (Cymopsis tetrgonolob). Do této podpoložky neptří: vikve jiné odrůdy než Vici fb (podpoložky ) semen vlčího bobu (Lupinus) (podpoložky ) Mniokové kořeny, mrntové kořeny, slepové kořeny, topinmbury (jeruzlémské rtyčoky), sldké brmbory podobné kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlzené, zmrzené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku Výrz ve formě pelet je definován v poznámce 1 k této třídě Mniokové kořeny Do této podpoložky ptří: 1. hlízové kořeny mnioku, jehož existují dvě zákldní odrůdy (Mnihot utilissim Mnihot ipi); tyto kořeny jsou uspořádány jko pprsky kol; jejich hmotnost při sklizni může kolíst od 500 g do 3 kg nebo více; 2. pelety vyrobené z glomerovných kousků mniokových kořenů nebo z glomerovné mouky nebo moučky z kořenů (viz vysvětlivky k HS k číslu 0714, druhý odstvec) Btáty (sldké brmbory) Btáty (sldké brmbory) jsou hlízy s leskem, který je bílý, žlutý nebo červený v závislosti n odrůdě, pocházejí z bylinné liánovité rostliny povijnice jedlé (Ipome btts) Mrntové slepové kořeny podobné kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu Do této podpoložky ptří: 1. mrntové kořeny, které náleží k mnoh druhům zeleniny podle jejich původu: mrnt třtinová (Mrnt rundince), mrnt indická (Mrnt indic), tké (Tcc pinntifid), ustrlský druh dosny (Cnn edulis); 2. slepové kořeny pocházející z různých druhů rostlin rodu Orchis; 3. mrtvé kořeny jiřin jiné mrtvé hlízovité kořeny bylin; 4. hlízy šáchoru jedlého (Cyperus esculentus), známé rovněž pod názvem tygří ořech.

54 C 76/52 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří zejmén různé odrůdy topinmbur, tzv. jeruzlémského rtyčoku, (npříkld Helinthus tuberosus, Helinthus strumosus Helinthus decpetlus) škrobová dřeň zvná ságo z kmenů různých plem širokého druhového spektr (Metroxylon, Rumphii, Rphi ruffi, Areng td.).

55 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/53 KAPITOLA 8 JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ Všeobecné vysvětlivky Tto kpitol zhrnuje ovoce k destilčním účelům ve formě hrubé dužniny, dokonce i když přírodní kvšení už zčlo Kokosové ořechy, pr ořechy kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupné Pr ořechy Jsou to ořechy s pevnou skořápkou připomínjící tvrem velikostí dílky mndrinky; skořápk uzvírá velké jádro trojúhelníkového průřezu v nhnědlém vláknitém oblu Osttní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupné Lískové ořechy (Corylus spp.) Do těchto podpoložek ptří lískové ořechy (plody Corylus velln), turecké ořechy (plody Corylus colurn) plody lísky obecné (plody Corylus mxim) Jedlé kštny (Cstne spp.) Do těchto podpoložek ptří pouze jedlé sldké kštny rodu Cstne; proto sem neptří vodní kštny (plody Trp ntns), které ptří do podpoložky nebo koňské kštny (Aesculus hippocstnum), které ptří do čísl Pistácie Pistácie jsou plody stromu pistácie (Pistci ver), který se pěstuje hlvně n Sicílii, v Řecku n Středním Východě. Ořech pistácie je velikosti mlé olivy skládá se z měkké, tenké obvykle vlhké slupky, která je zbrven červenohnědě, n povrchu velmi drsná neptrně romtická, škeblovité skořápky, která je světle zbrvená dřevitá protáhlého jádr s červenohnědou slupkou, které je uvnitř světle zelené má příjemnou, jemnou chuť Piniové oříšky Do této podpoložky ptří piniová jádr (plody Pinus pine), též v šišce Osttní Do této podpoložky ptří semen limby (plody Pinus cembr), též v šišce Bnány, včetně bnánů plntejnů, čerstvé nebo sušené Čerstvé Bnány plntejny mohou být ž 50 cm dlouhé jsou širší mjí hrntější průřez než bnány podpoložky Škrob obsžený v bnánech plntejnech se liší od škrobu obsženého ve stolních bnánech tím, že během dozrávání nezesládne. Bnány plntejny nemjí chrkteristickou vůni. Nejsou vhodné v surovém stvu k jídlu. Obvykle se sklízejí zelené jí se vřené Dtle, fíky, nns, vokádo, kvjávy, mng mngostny, čerstvé nebo sušené Avokád Avokád jsou plody stromu hruškovce (Perse Americn Mill.); jsou to peckovice, čsto dosti velké, kulovité, hruškovitého tvru nebo podobné láhvím s dlouhým hrdlem v závislosti n odrůdě, uzvírjící někdy velkou pecku. Slupk je zbrvená tmvě zeleně, krmínově, purpurově nebo žlutě. Když dozrje, je pevná dužnin pod slupkou zbrven zelenvě bíle vybledlá u pecky.

56 C 76/54 CS Úřední věstník Evropské unie Kvjávy, mng mngostny Kvjávy jsou plody stromu kvjávy (Psidium guyv L.); kvjávy jsou bobule, jejichž dužin má různou brvu (bělvou, růžovou, smetnovou, nčervenlou nebo zelenou) které obshují mnoho mlých semen. Mng jsou plody mngovníku (Mngifer indic); mng jsou peckovice obshující plochou pecku s plzivými vlákny. Existuje několik odrůd mng, které se liší hmotností (od 150 g do 1 kg), sldkostí chutí (některé mjí slbou příchuť terpentýnu). Mngostny jsou plody stromu mngostnu (Grcini mngostn). Plod je bobule, která když dozrje, je hnědvě purpurové brvy, s tlustým perikrpem, obshující několik semen, obklopených kulovitým semenným míškem, který je bílý, cukrovitý má mimořádně lhodnou chuť Citrusové plody, čerstvé nebo sušené Sldké pomernče, čerstvé Do této podpoložky ptří pouze pomernče druhu Citrus sinensis. Mezi ně ptří krvvé polokrvvé pomernče. Krvvé pomernče jsou pomernče, jejichž kůr (čsto přes polovinu povrchu), dužin šťáv mjí zbrvení vyvolné přítomností krotenu. V přípdě polokrvvých pomernčů je pigmentce obecně méně výrzná je omezen n dužninu šťávu. Mezi krvvé pomernče ptří Blood ovls, Snguins redonds, Nvels snguins, Snguinelli, Double fines, Wshington snguines nebo vylepšená Double fines nebo velké snguines Portuglské Osttní Do této podpoložky ptří též hořké pomernče (sevillské pomernče), plody druhu Citrus urntium. Používjí se hlvně k zvřování Monrele stsum Stsumy (Citrus reticult Blnco vr. unshiu (Swing)) jsou rnné druhy mndrinek. Plody jsou velké, žlutoornžové, šťvnté, nekyselé bez jder Mndrinky wilkingy Mndrinky (Citrus nobilis Lour. nebo Citrus reticult Blnco) mohou být odlišeny od běžných pomernčů menším, zploštělým tvrem, sndnějším loupáním, nápdnějším oddělením dílků sldší voňvější chutí. Wilkingy jsou hybridy odrůdy (kultivru) mndrinky vrbolisté mndrinky chrámové (královské) (což je hybrid mndrinky hořkých pomernčů). Podobjí se mndrinkám, le jsou větší tečkovné n jednom konci Tngerinky Do této podpoložky ptří tngerinky (Citrus reticult Blnco vr. tngerin) Osttní Do této podpoložky ptří zejmén: 1. tngel, hybridy tngeriny grpefruitu, včetně pomel (šedoků); 2. ortniques, hybridy pomernče tngeriny; 3. mlquins, hybridy pomernče mndrinky; 4. tnžory Grpefruity, včetně pomel (šedoků) Do této podpoložky ptří plody druhů Citrus grndis Citrus prdisi. Tyto plody mjí světle nžloutlou kůru jsou obecně větší než pomernče, s tvrem sférickým, který může být lehce zploštělý, dužin je žlutá nebo nrůžovělá kyselé chuti.

57 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Limety (Citrus urntifoli, Citrus ltifoli) Do této podpoložky ptří všechny odrůdy druhu Citrus urntifoli Citrus ltifoli. Limety jsou mlé plody, většinou kulté nebo vejcovité, s tenkou, lepkvou, zelenou nebo zelenvě žlutou kůrou. Šťvntá dužnin je zelená silně kyselá Osttní Do této podpoložky ptří: 1. cedráty (Citrus medic), podobjí se velkému citrónu s velmi tlustou kůrou, která má hrudkovitý povrch; dužin je velmi voňvá, nkyslá kndovná kůr se nejčstěji používá n koláče cukrářské výrobky; 2. kumkvt (Fortunell jponic, F. hindsii F. mrgrit), plod velikosti velké olivy, kultý nebo protáhlý bez zploštění n koncích, s drsnou kůrou, s mlým množstvím dužniny lehce kyselou chutí; jeho kůr je sldká jí se syrová nebo jko pyré; někdy je tké používán pro cukrářské výrobky; 3. chinot (Citrus urntium vr. myrtifoli); 4. bergmot (Citrus urntium vr. bergmi), druh pomernče, bledě žlutý hruškovitého tvru, s lehce kyselou chutí, používný hlvně pro výrobu éterického oleje; 5. oroblnco neboli sweetie (Citrus grndis Osbeck Citrus prdisi Mcf.), druh vzniklý zkřížením nekyselého pomel s bílým grpefruitem, s tlustou, jsně zelenou ž zltvou kůrou; je o něco větší než grpefruit, le má méně semen je sldší Vinné hrozny, čerstvé nebo sušené Stolní hrozny Stolní hrozny se všeobecně liší od vinných hroznů jk vzhledem, tk i druhem blení. Ztímco stolní hrozny jsou čsto předkládány v krbicích, schránkách, miskách, přeprvních bednách nebo mlých utěsněných košících, bývjí vinné hrozny předkládány buď ve velkých koších, otevřených krbicích nebo v sudech, v nichž jsou hrozny čsto neprodyšně uzvřeny, rozdrceny nebo zpol vylisovány Korintky Korintky jsou sušený produkt získný z hroznů odrůd (kultivrů) Korinthiki N. (Černý Korint) (Vitis vinifer L.). Jsou mlé, kulté, bez stonku téměř bez semen, tmvě purpurová brv přechází do černé, jsou velmi sldké Sultánky Sultánky jsou sušený produkt získný z hroznů odrůd (kultivrů) Soultnin B. (neboli Thompson seedless) (Vitis vinifer L.). Jsou bez semen, střední velikosti, zltvá brv přechází do hnědé, jsou sldké Osttní Do této podpoložky ptří všechny osttní sušené hrozny kromě korintek sultánek. Mušktelky jsou sušený produkt získný z hroznů odrůd (kultivrů) Moschto Alexndreis B. (neboli Musctel, neboli Mlg) (Vitis vinifer L.). Obshují semen Melouny (včetně melounů vodních) ppáje, čerstvé Melouny vodní Melouny vodní jsou plody druhu Citrullus vulgris Schrd. Mohou dorůst do hmotnosti 20 kg. Dužin není velmi cukerntá, je hodně vodntá obvykle jsně červená obshuje černá semen Osttní Do této podpoložky ptří plody druhu Cucumis melo, jichž existuje několik odrůd, zejmén dýně meloun (vr. reticultus Nud.) se síťovnou slupkou, sldký meloun (vr. scchrus Nud.), který má tké síťovnou slupku, kntlup (vr. cntlupensis Nud.) se zřetelnými vroubky n slupce, zimní meloun (vr. inordorus Nud.) meloun s hldkou slupkou. Plod je obvykle objemný, okrouhlý nebo vejcovitý, buď s hldkou nebo drsnou kůrou; dužin je tuhá šťvntá, žlutvě ornžová nebo bílá, s cukrovou příchutí. Střed plodu, který má mnoho vláken je dutý, obshuje velký počet plochých oválných semen, která jsou lesklá žlutvě bílá.

58 C 76/56 CS Úřední věstník Evropské unie Ppáje Ppáje (Cric ppy) jsou protáhlé nebo kulovité plody, buď hldké nebo drsně žebrovné, žlutvě zelené ž ornžové, které když jsou zrlé, mohou dosáhnout hmotnosti od několik set grmů po několik kilogrmů. Dužnin, konzistencí podobná melounům, přechází od žluté do ornžové brvy, je sldká v různém stupni vonná, uzvírá dutinu obshující velký počet kultých černých semen, vnořených do dužiny Jblk, hrušky kdoule, čerstvé Jblk k výrobě moštu, volně ložená, od 16. září do 15. prosince Do této podpoložky ptří jblk, která pro svůj vzhled vlstnosti (neroztříděná, obecně menší než plody ke konzumci, s kyselou nebo nestrvitelnou chutí, nízké hodnoty td.) mohou být použitá pouze pro výrobů nápojů, též kvšených. Musí být volně ložená, netříděná, v určitých doprvních prostředcích (npř. železniční vgóny, velké kontejnery, nákldní utomobily nebo nákldní lodě) Hrušky k výrobě moštu, volně ložené, od 1. srpn do 31. prosince Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektrinek), švestky trnky, čerstvé Třešně višně Do těchto podpoložek ptří všechny odrůdy třešní višní, včetně divoké třešně zejmén třešně obecné (plod Prunus cersus) višně (plod Prunus cersus vr. uster), třešně srdcovky (plod Prunus vium vr. julin) třešně srdcovky s tvrdou dužinou (plod Prunus vium vr. durcin) třešně ptčí (plod Prunus vium nebo Cersus vium) Broskve, včetně nektrinek N rozdíl od broskví, nektrinky mjí hldkou slupku Trnky Trnky jsou plody švestky divoké neboli trnky (Prunus spinos) Osttní ovoce, čerstvé Mliny Do této podpoložky ptří plody Rubus ideus, Rubus illecebrosus, Rubus occidentlis Rubus strigosus. Některé odrůdy mjí červené plody, jiné bílé Černý rybíz Do této podpoložky ptří kulovité plody Ribes nigrum L Červený rybíz Do této podpoložky ptří plody Ribes rubrum L Brusinky (plody druhu Vccinium vitis-ide) Tyto plody jsou červené nebo růžové Borůvky (plody druhu Vccinium myrtillus) Tyto plody jsou modrvě černé.

59 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Kiwi Do této podpoložky ptří kiwi odrůd Actinidi chinensis Plnch. nebo Actinidi delicios. Tyto plody, které jsou velikosti vejce, jsou dužnté s hořce nsládlou příchutí jejich chluptá slupk je zelenvě hnědá Tmrindy (indické dtle), jblk kešú, liči (čínské švestky), jckfruit, spoty, mučenky (pssiflor), krmboly pithje Tmrindy (plody druhu Tmrindus indic Tmrindus officinlis) tk, jk jsou obvykle předkládány v mezinárodním obchodě (lusky nebo dužnin neobshující přidný cukr nebo jiné látky ni jink neuprvovné), se zřzují do podpoložky Jckfruit je plod druhu Artocrpus heterophyll Artocrpus integrifoli. Liči je plod druhu Litchi chinensis. Spoty jsou plody druhu Achrs spot. Do této podpoložky ptří mučenky neboli pssiflor (npř. mrcuj ), jko jsou npř. následující druhy: mučenk purpurová (Pssiflor edulis), mučenk obří (Pssiflor qudrngulris) mučenk sldká (Pssiflor ligulris) Osttní: Kromě produktů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 0810, druhý odstvec, bod 8) (vyjm liči (čínských švestek) spot) do této podpoložky ptří: 1. plody plniky (plody druhu Arbutus unedo); 2. dřišťál (plody druhu Berberis vulgris); 3. plody rkytníku řešetlákového (plody druhu Hippophäe rhmnoides); 4. plody sorbu nebo plody oškeruše (npř. plody druhů Sorbus domestic Sorbus ri); 5. grndily (plody druhu Annon cherimol (čeromoj) druhu Annon reticult (non síťovná)); 6. různé odrůdy Physlis neboli mochyní (plody druhu Physlis lkekengi nebo Physlis pubescens); 7. mdgskrské švestky nebo guvernérské švestky (Flcourti ctphrct Idesi polycrp); 8. mišpule (plody druhu Mespilus germnic) mišpule jponská (plody druhu Eriobotry jponic); 9. plody různých odrůd Spotcee, npř. spodily (plody druhu Lucum mmmos), všk s výjimkou spot, které ptří do podpoložky ; 10. jedlé odrůdy Actinidi, jiné než kiwi (Actinidi chinensis Plnch. nebo Actinidi delicios) ptřící do podpoložky ; 11. plody různých odrůd Spindcee, npř. rmbutny (plody druhu Nephelium lppceum) pulsny (plody druhu Nephelium mutbile), všk s výjimkou liči (plod druhu Litchi chinensis), které ptří do podpoložky Ovoce ořechy, též vřené ve vodě nebo v páře, zmrzené, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel Výrz zmrzené, definovný ve vysvětlivkách k HS k této kpitole, druhém odstvci, je třeb vykládt rovněž podle kritérií stnovených v rozsudku Soudního dvor Evropské unie ve věci 120/75. Anlogicky podle výkldu těchto kritérií Soudem v rozsudku ve věci C-423/09 musí vést postup mržení k podsttným nevrtným změnám, tk by se již produkt nencházel v přírodním stvu. Produkty jsou proto zmrzené, pokud u produktů, které byly zmrzeny, došlo již prostřednictvím tohoto procesu k určitým nezvrtným změnám, především u struktury buněk, tkže se již po částečném či celkovém rozmrzení nencházejí v přírodním stvu. Pokud jde o vyjádření obshu cukru u dotčených podpoložek, viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Mliny Viz vysvětlivk k podpoložce Černý rybíz Viz vysvětlivk k podpoložce

60 C 76/58 CS Úřední věstník Evropské unie Červený rybíz Viz vysvětlivk k podpoložce

61 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/59 KAPITOLA 9 KÁVA, ČAJ, MATÉ A KOŘENÍ Všeobecné vysvětlivky Zřzení koření, které bylo smícháno dohromdy nebo obshuje jiné přidné látky, je určeno poznámkou 1 k této kpitole. V souldu s touto poznámkou, směsi koření s jinými látkmi, nemjí-li podsttný chrkter koření, neptří do této kpitoly. Ptří do čísl 2103, pokud jde o kořenící směsi nebo o směsi přísd pro ochucení. V přípdě směsí používných přímo k ochucení nápojů (drinků) nebo při příprvě extrktů určených k výrobě nápojů (drinků), tvořených kořením nebo rostlinmi, částmi rostlin, semeny, plody nebo ořechy (celými, strouhnými, drcenými nebo v prášku) nebo kořením zhrnutým v jiných kpitolách (kpitoly 7, 11, 12 td.), viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, šestý sedmý odstvec. Zbytky odpdy koření, které nevyhnutelně vznikjí během sklizně následného zprcování (npř. třídění nebo sušení) nebo během skldovcích opercí nebo přeprvy, se zřzují jko nedrcené ni nemleté, s výjimkou přípdů, kdy je produkt rozpozntelný (npř. v důsledku své homogenity) jko pocházející z úmyslného drcení. Výrz drcené nebo mleté používný v různých číslech této kpitoly nezhrnuje výrobky nřezné n kusy Káv, též pržená či dekofeinovná; kávové slupky pulpy; kávové náhržky s jkýmkoliv obshem kávy Nepržená káv Do těchto podpoložek ptří všechny formy nepržené kávy, též dekofeinovné (včetně zrnek nebo zlomků oddělených při třídění, prosévání td.), i když jsou určeny pro jiné účely, než je lidské požívání (npříkld extrkce kofeinu) S kofeinem Do této podpoložky ptří nepržená káv z podmínky, že neprošl žádným procesem extrhování kofeinu Dekofeinovná Do této podpoložky ptří nepržená káv, která prošl procesem extrhování kofeinu. Káv tímto způsobem zprcovná má obvykle obsh kofeinu nepřeshující 0,2 % hmotnostní, počítáno v sušině Pržená káv Do těchto podpoložek ptří káv uvedená ve vysvětlivce k podpoložkám , která byl pržená, též prná, mletá nebo koncentrovná S kofeinem Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Dekofeinovná Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Kávové slupky pulpy Slupky jsou tenké obly uvnitř plodu (bobule) uzvírjící zrn, která jsou obvykle dvě. Pulpy jsou vnitřní nebo pergmenové povlky, které obepínjí kždé zrno které jsou odstrněny během pržení Kávové náhržky obshující kávu Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 0901, první odstvec, bod 5). Tyto směsi mohou být mleté nebo nemleté nebo dokonce komprimovné (stlčené).

62 C 76/60 CS Úřední věstník Evropské unie Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Cpsicum nebo Piment Nedrcený ni nemletý Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 0904, bod 1). Je třeb poznment, že lámná pepřová zrn zlomky pepře zůstávjí zřzeny v této podpoložce, z předpokldu, že nejsou zřetelně výsledkem úmyslného mletí nebo drcení. Toto se plikuje i n prch nebo smetky z koření, obshující nečistý pepř. Tto podpoložk zhrnuje zelená pepřová zrn konzervovná v octovém roztoku nebo ve slném nálevu, dokonce i s přídvkem mlého množství kyseliny citrónové ž Plody rodu Cpsicum nebo Piment Tyto podpoložky zhrnují produkty uvedené ve Vysvětlivkách k HS k číslu 0904, bod 2), jsou-li sušené nebo drcené či mleté Sldká pprik (Cpsicum nnuum) Ppriky této podpoložky (Cpsicum nnuum) jsou reltivně velké mjí sldkou chuť (nepálí). Mohou mít různé zbrvení. Do této podpoložky ptří pouze sušené ppriky, celé nebo v kouscích, všk nedrcené ni nemleté Skořice květy skořicovníku Nedrcené ni nemleté Do těchto podpoložek ptří, npříkld: 1. tyčinky sestávjící z pásků kůry neboli cívek, stočených nvzájem jeden do druhého doshující délky ž 110 cm; 2. kousky vzniklé krájením skořicových tyčinek n určité délky (npř. 5 ž 10 cm); 3. kůr v kouscích různé délky šířky jko cívečky (zlomky odpd vznikjící krájením skořicových tyčinek do normlizovné délky), peříčk lupínky (mlé kousky skořicové kůry získné během loupání kůry užívné zejmén při výrobě skořicové esence) Skořice (Cinnmomum zeylnicum Blume) Viz vysvětlivk k HS k položce Hřebíček (celé plody, květy stopky) Do tohoto čísl ptří též drcený nebo mletý hřebíček Muškátový oříšek, muškátový květ krdmom Nedrcený ni nemletý Viz vysvětlivky k HS k číslu 0908, odstvec ). Do této podpoložky ptří muškátové oříšky, což jsou semen stromu muškátovníku vonného (Myristic frgrns). Do této podpoložky ptří též celé muškátové oříšky k průmyslové výrobě vonných silic nebo pryskyřic, které jsou čsto zprcovány vápennou vodou z účelem ochrny před hmyzem, muškátové oříšky podřdné kvlity, jko npř. svrštěné nebo poškozené při sklizni, které jsou prodávány pod názvem odpd, BWP (poškozené, červivé, páchnoucí) nebo defektní Muškátový květ Viz vysvětlivky k HS k číslu 0908, odstvec b) Krdmom Viz vysvětlivky k HS k číslu 0908, odstvec c), body 1) ž 4).

63 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Semen nýzu, bdyánu, fenyklu, korindru, kmínu nebo kořenného kmínu; jlovcové bobulky Semen korindru Viz vysvětlivky k HS k číslu 0909, první třetí odstvec. Semen korindru jsou kulovitá, světle žlutohnědé brvy. N chuť jsou sldká lehce ostrá Semen kmínu Viz vysvětlivky k HS k číslu 0909, první třetí odstvec. Semen kmínu jsou vejcovitá hrboltá Semen nýzu, bdyánu, kořenného kmínu nebo fenyklu; jlovcové bobulky Viz vysvětlivky k HS k číslu 0909, první třetí odstvec. Semen kořenného kmínu jsou vejcovitá, protáhlá hrboltá Zázvor, šfrán, kurkum, tymián, bobkový list, kri jiná koření Zázvor Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec ). Do těchto podpoložek ptří oddenky zázvoru (Amomum zingiber L.), které mohou být předkládány čerstvé, sušené nebo drcené. Tto podpoložek zhrnuje též šedý (známý jko černý ) zázvor (neloupný) bílý zázvor (loupný) Šfrán Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec b) Kurkum Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec c). Komerční kultá kurkum pochází z hlvní hlízy, která je velká kulovitá, ztímco dlouhá kurkum pochází z bočních výrůstků n hlíze, které jsou vejcovité nebo cylindrické ž Směsi uvedené v poznámce 1 písm. b) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec e) g) Kri Práškové kri je popsáno ve Vysvětlivkách k HS k číslu 0910, písm. e); přidání neptrného množství jiných látek jko ingrediencí (sůl, hořčičná semen, mouk z luštěnin) nemění zřzení těchto směsí ž Tymián Do těchto podpoložek ptří mnoho odrůd tymiánu (Thymus vulgris, Thymus zygis, Thymus serpyllum L. neboli mteřídoušk), též sušené Mteřídoušk (Thymus serpyllum L.) Do této podpoložky ptří pouze tymián rodu Thymus serpyllum L.

64 C 76/62 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Tto podpoložk zhrnuje trhné sušené listy květy tymiánu rodu Thymus vulgris Thymus zygis Bobkový list Do této podpoložky ptří listy vvřínu (Lurus nobilis), též sušené Osttní Do těchto podpoložek ptří semen kopru (Anethum grveolens), kni černý pepř, vyráběné z plodů rodu Xylopi ethiopic. Nicméně, nvzdory skutečnosti, že následující produkty se obecně používjí jko koření, nezřzují se do těchto podpoložek: ) hořčičná semen (číslo 1207); b) všechny druhy oddenku glngy (číslo 1211); c) produkt zvný křížený šfrán nebo světlice, jehož brv je červenější než prvý šfrán který sestává z květů světlice nebo sfloru Crthmus tinctorius nebo Crthmus oxycnth nebo Crthmus plestinus (číslo 1404). Mnoho rostlin, které se používjí k ochucení, le nejsou správně řečeno kořením, rovněž neptří do této kpitoly zřzují se zejmén do kpitol 7 12 (viz vysvětlivky k těmto kpitolám).

65 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/63 Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 10 OBILOVINY Sušené klsy obilí (npříkld kukuřice), které byly běleny, brveny, impregnovány nebo jink zprcovány pro ozdobné účely se zřzují do podpoložky Obiloviny zůstávjí zřzeny v této kpitole, i když byly podrobeny tepelné úprvě pro účely konzervce, která může způsobit částečné želtinování někdy prsknutí zrn. Částečné želtinování (předželtinování) nstává při procesu sušení týká se pouze mlého počtu zrn. Tto přeměn škrobu není cílem tepelné úprvy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úprvu nelze povžovt z jiné zprcování ve smyslu poznámky 1 B) ke kpitole Pšenice sourež Pšenice tvrdá Viz poznámk 1 k položce k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1001, první odstvec, bod 2) Osivo obyčejné pšenice sourži 1003 Ječmen Osivo 1006 Rýže Jsou to vybrná zrn mohou být obvykle rozpozntelná podle jejich blení (npříkld pytle nesoucí oznčení jejich použití) podle vyšší ceny. Tto zrn mohou být uprven z účelem ochrny proti škůdcům nebo ptákům, po zsetí. Viz vysvětlivk k podpoložce Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Pohnk, proso lesknice knárská; osttní obiloviny Triticle Triticle je hybridní obilovin vzniklá křížením pšenice žit. Zrno je obvykle větší protáhlejší než u žit čsto větší protáhlejší než u pšenice; vnější vrstv je zvrásněná.

66 C 76/64 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 11 MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK Doplňková poznámk 2 Pokud jde o kokosové ořechy, doplňková poznámk 2 k této kpitole se použije pouze n mouku, krupici prášek z kokosových ořechů. Drcený sušený kokosový ořech je zřzen do podpoložky nespdá do rozshu čísl 1106, i když splňuje kritéri stnovená v bodě b) doplňkové poznámky 2 k této kpitole. Drcený sušený kokosový ořech je předkládán v plátcích, mlých kouscích nebo tenkých proužcích. Kokosová mouk, krupice nebo prášek se skládá z jemných částic Pšeničná mouk nebo mouk ze sourži Viz poznámk 2 k této kpitole. Mouk tohoto čísl může obshovt mlé množství soli (obvykle nepřeshující 0,5 %), stejně jko mlá množství mylázy, rozemletých klíčků prženého sldu Obilné mouky, jiné než pšeničná mouk nebo mouk ze sourži Viz poznámk 2 k této kpitole. Mouk tohoto čísl může obshovt mlé množství soli (obvykle nepřeshující 0,5 %), stejně jko mlá množství mylázy, rozemletých klíčků prženého sldu Kukuřičná mouk Pro stnovení obshu tuku se použije nlytická metod stnovená přílohou III, část H, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, , s. 1), v souldu s nřízením Komise (EHS) č. 1748/85 (Úř. věst. L 167, , s. 26). Do těchto podpoložek ptří tké kukuřičná mouk popsná jko mouk ms, která se získává metodou nixtmlizce, pro niž je chrkteristické vření máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápentého následné sušení mletí. Jkékoli dlší zprcovávání, npříkld pržení, všk vede k vyloučení tkového produktu z čísl 1102 (zprvidl kpitol 19) Krupice, krupičk pelety z obilovin ž Krupice krupičk 1. Viz poznámky 2 3 k této kpitole. 2. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, prvních šest odstvců. 3. Výrobky, které nevyhovují kritériím propdu sítem stnoveným v poznámce 3 k této kpitole, se zřzují do čísl Výrobky, které vyhovují kritériím propdu sítem stnoveným v poznámce 3 k této kpitole, le které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých kousků zrn, ptří do jedné z podpoložek čísl 1104, zhrnujících perlovitá zrn Z kukuřice Pro stnovení obshu tuku viz vysvětlivk k podpoložkám Do těchto podpoložek ptří tké krupice krupičk z kukuřice popsné jko mouk ms, která se získává metodou nixtmlizce, pro niž je chrkteristické vření máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápentého následné sušení mletí. Jkékoli dlší zprcovávání, npříkld pržení, všk vede k vyloučení tkového produktu z čísl 1103 (zprvidl kpitol 19) ž Pelety Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, poslední odstvec.

67 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Obilná zrn jink zprcovná (npříkld loupná, válcovná, ve vločkách, perlovitá, řezná nebo šrotovná), vyjm rýže čísl 1006; obilné klíčky, celé, rozválcovné, ve vločkách nebo drcené Zrn ve vločkách, která ptří do podpoložek , , jsou zrn, která byl loupán válcován ž Jink zprcovná zrn (npříkld loupná, perlovitá, rozřezná nebo šrotovná) Viz vysvětlivky k HS k číslu 1104, druhý odstvec, body 2) ž 5) Perlovitá Kromě perlovitých zrn uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 1104, druhý odstvec, bod 4), do této podpoložky ptří kousky zrn, které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých grnulí Osttní Do této podpoložky ptří produkty získné roztříštěním neloupných obilných zrn, které nevyhovují kritériím propdu sítem stnoveným v poznámce 3 k této kpitole Loupná (zbvená slupek nebo vylupovná), též řezná nebo šrotovná; perlovitá Pro definici výrzu perlovitá viz vysvětlivk k podpoložce Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce Rozbitá kukuřičná zrn získán během prosévání vyčištěných neloupných kukuřičných zrn vyhovující kritériím stnoveným v poznámce 2 A) k této kpitole se zřzují do této podpoložky jko zrn jink nezprcovná než šrotovná Perlovitá Viz vysvětlivk k podpoložce Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce Perlovitá Viz vysvětlivk k podpoložce ž Jink nezprcovná než šrotovná Viz vysvětlivk k podpoložce Obilné klíčky, celé, rozválcovné, ve vločkách nebo drcené Viz vysvětlivky k HS k číslu 1104, druhý odstvec, bod 6) Mouk, krupice prášek ze sušených luštěnin čísl 0713, ze ság nebo z kořenů nebo hlíz čísl 0714 nebo z výrobků kpitoly 8 Výrzy mouk, krupice prášek jsou definovány v doplňkové poznámce 2 k této kpitole. Výrobky předkládné ve formě psty jsou z tohoto čísl vyloučeny.

68 C 76/66 CS Úřední věstník Evropské unie Sld, též pržený ž Nepržený Veškerý sld, v němž je přítomn disttická ktivit, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, ptří do těchto podpoložek. Mezi tkový sld ptří zelený sld, provzdušněný sld sušený sld, posledně jmenovný je čsto komerčně dělen n světlý sld (plzeňského typu) tmvý sld (mnichovského typu). Do těchto podpoložek ptří tké zelený sld používný k lidskému požívání konzumovný stejným způsobem jko zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrn, která zčl klíčit, všk nebyl dosud usušená. Všechen sld ptřící do těchto podpoložek je chrkteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v přípdě tmvého sldu (mnichovského typu) brv jádr si v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádr mjí suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku Pržený Do této podpoložky ptří jkýkoliv sld, v němž byl disttická ktivit omezen nebo úplně vymizel důsledkem pržení který se, proto, upltní pouze při vření piv jko přísd k neprženému sldu, by dodl pivu zvláštní brvu chuť. Brv jder tkového sldu kolísá od špinvě bílé po černou, podle typu. Tto podpoložk zhrnuje: 1. pržený sld, který byl pržen bez předchozího zcukerntění nebo po částečném dílčím zcukerntění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sldu. Tento sld má lesklý vnější povrch jeho endosperm je černý bez skelného lesku. 2. krmelizovný (pálený) sld, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukerntěním, byl krmelizován. Brv tohoto sldu je mdle žlutá ž po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je n pohled sklovitý špinvě bílý ž tmvě hnědý. Disttická ktivit je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém krmelizovném sldu. Může se vyskytovt 10 % podíl nekrmelizovných (nepálených) zrn.

69 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/67 KAPITOLA 12 OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY 1201 Sójové boby, též drcené Sójové boby (semen rodu Glycine mx), různé podle brvy mezi hnědou, zelenou černou. Neobshují prkticky žádný škrob, le jsou bohté n protein olej. Zvláštní pozornost by měl být věnován trifnímu zřzování některých semen, která se objevují n trhu jko zelené sójové boby nebo zelené boby. Čsto to nejsou sójové boby, le fzole ptřící do čísl Podzemnice olejná, nepržená ni jink tepelně neuprvená, též loupná nebo drcená Podzemnice olejná neboli ršídy, semen rodu Archis hypoge, obshují vysoké množství jedlého oleje Semen řepky nebo řepky olejky, též drcená Semen řepky nebo řepky olejky s nízkým obshem kyseliny erukové Viz poznámk 1 k položce k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu Slunečnicová semen, též drcená Loupná; neloupná, v šedě bíle proužkovné slupce Slunečnicová semen této podpoložky jsou obvykle určen k výrobě cukrovinek, ke krmení ptáků nebo přímo k požívání. Všeobecně je jejich délk jen polovinou délky slupky, která může převyšovt 2 cm. Tto semen mjí normálně obsh oleje přibližně 30 ž 35 % hmotnostních Osttní Tto podpoložk zhrnuje slunečnicová semen pro výrobu oleje k lidskému požívání. Normálně jsou dodáván ve slupkách, které jsou jednotné černé brvy. Všeobecně, délk semen slupky je téměř stejná. Tto semen mjí normálně obsh oleje přibližně 40 ž 45 % hmotnostních Osttní olejntá semen olejnté plody, též drcené Sezmová semen Do těchto podpoložek ptří semen druhu Sesmum indicum Hořčičná semen Hořčičná semen jsou získáván z různých rostlinných druhů, npř. Sinpsis lb, Brssic hirt, Brssic nigr Brssic junce Osttní Z předpokldu, že nejsou zhrnut v předcházejících podpoložkách tohoto čísl, ptří do této podpoložky plody semen uvedená ve druhém odstvci vysvětlivek k HS k číslu Do této podpoložky rovněž ptří zelená semen tykve s měkkou slupkou, která geneticky nemjí zkorkovtělou vnější vrstvu osemení (Cucurbit pepo L. convr. citrullini Gerb. vr. styric Cucurbit pepo L. vr. oleifer Pietsch). Tyto tykve jsou pěstovány hlvně pro olej nikoliv pro použití jko zelenin, semen tykví pro použití jko zelenin ptří do podpoložky Do této podpoložky neptří pržená tykvová semen (podpoložk nebo ) Mouk krupice z olejntých semen nebo olejntých plodů, kromě hořčičné mouky krupice Viz poznámk 2 k této kpitole.

70 C 76/68 CS Úřední věstník Evropské unie Semen, plody výtrusy k setí Semen cukrové řepy Do této podpoložky ptří pouze semen cukrové řepy (Bet vulgris vr. ltissim). Rovněž jsou sem zhrnut semen zvná jednoděložná semen, získná buď genetickým procesem nebo rozčleněním klubíček (semen nzývná segmentová nebo rozčleněná či ztenčená), též oblená v povlku, nejčstěji n jílovém zákldě Semen krmné řepy (Bet vulgris vr. lb) Do této podpoložky rovněž ptří semen zvná jednoděložná semen, získná buď genetickým procesem nebo rozčleněním klubíček (semen nzývná segmentová nebo rozčleněná či ztenčená), též oblená v povlku, nejčstěji n jílovém zákldě Semen bylin pěstovných zejmén pro jejich květy Tto podpoložk zhrnuje semen bylin pěstovných výhrdně nebo hlvně pro jejich květy (květy k řezání, k ozdobným účelům td.). Semen těchto druhů mohou být předkládán v podpůrném médiu, npříkld v celulózové vtě nebo v ršelině. Do této podpoložky ptří též semen hrchoru (Lthyrus odortus) Osttní Tto podpoložk zhrnuje semen tykví, pokud jsou používán k setí. Viz rovněž vysvětlivky k podpoložce podpoložce Semen lesních stromů Do této podpoložky ptří zrn osttní semen lesních stromů, i když jsou určená k produkci okrsných stromů nebo keřů v zemi dovozu. Pro účely této podpoložky výrz stromy znmená všechny stromy, keře nebo keřovité stromy, jejichž kmeny, stonky větve jsou dřevité konzistence. Do této podpoložky ptří všechn semen plody používné k setí: 1. stromy evropských stejně jko exotických druhů, určené k zlesňování země, z účelem produkce dřev, le tké z účelem zpevňování půdy nebo jko ochrn proti erozi; 2. stromy určené pro okrsné účely nebo pro sdové úprvy prků, veřejných nebo soukromých zhrd nebo lemování veřejných ploch, městských ulic, cest, průplvů td. Mezi stromy druhé skupiny které z větší části ptří ke stejným druhům jko stromy skupiny první ptří stromy, které jsou používány nejen pro svůj tvr nebo brvu listů či jehličí (npříkld různé typy topolů, jvorů, jehličnnů td.), le tké pro květy (npříkld mimóz, tmryšek, mgnolie, šeřík, zltý déšť, třešeň skur, žmrilk čili jidášník, růže) nebo pro pestrou brvu plodů (npříkld višeň vvřín, velikonoční keře, pyrcnth). Avšk následující semen plody neptří do této podpoložky, i když jsou určeny k setí: ) plody nebo ořechy ptřící do kpitoly 8 (zejmén kštny, vlšské ořechy, lískové ořechy, peknové ořechy, mndle td.); b) semen plody ptřící do kpitoly 9 (npříkld jlovcové bobule); c) olejntá semen olejnté plody ptřící do čísel 1201 ž 1207 (npříkld bukové plody, plmové ořechy). Do této podpoložky rovněž neptří: ) tmrindová semen (podpoložk ); b) žludy koňské kštny (podpoložk ) Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin Chmelové šištice, drcené, v prášku nebo ve formě pelet, s vyšším obshem lupulinu; lupulin Kromě lupulinu do této podpoložky ptří produkty s vyšším obshem lupulinu získné mletím chmelových šištic po mechnickém odstrnění listů, stonků pzochů.

71 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Rostliny části rostlin (včetně semen plodů) používné zejmén ve voňvkářství, ve frmcii nebo jko insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezné, drcené nebo v prášku Kořeny ginsengu (ženšenu) Do této podpoložky ptří kořeny ginsengu (Pnx quinquefolium Pnx ginseng). Kořen je cylindrického ž vřetenovitého tvru, s okružními záhyby kolem horní třetiny; jsou čsto rozděleny do několik větví. Vnější brv kolísá od žlutvě bílé po hnědo žlutou vnitřek je bílý moučný (nebo tvrdý jko roh po povření ve vodě). Do této podpoložky tké ptří rozemleté nebo drcené kořeny ginsengu Tonková semen Do této podpoložky ptří semen druhu Dipteryx odort (čeledi Leguminose). Rovněž jsou nzýván semen tong nebo tonk kumru. Obshují kumrin používjí se ve voňvkářském průmyslu při výrobě trestí pro dietní nápoje Osttní Z předpokldu, že nejsou zhrnuty v předcházejících podpoložkách tohoto čísl, do této podpoložky ptří rostliny, části rostlin, semen plody, uvedené v jedenáctém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1211 následující: 1. části konopných rostlin, též ve směsi s norgnickými nebo orgnickými látkmi (používné jednoduše jko plnivo); 2. pomernčové hrášky neboli ornžetky, což jsou nezrlé, nejedlé pomernče, které opdly brzo potom, co strom odkvetl, sklizené suché, zejmén z účelem extrkce silic (mlá zrn); 3. listy sušené pmpelišky (Trxcum officinle); 4. sušený šťovík (Rumex cetos); 5. sušená lichořeřišnice (Tropeolum mjus). Do této podpoložky neptří mořské řsy (dříve chluhy) (číslo 1212) nebo semen tykve (číslo 1207 nebo 1209) Svtojánský chléb, mořské řsy (dříve chluhy) jiné řsy, cukrová řep cukrová třtin, čerstvé, chlzené, zmrzené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky jádr jiné rostlinné produkty (včetně nepržených kořenů čeknky Cichorium intybus stivum), používné zejmén k lidskému požívání, jinde neuvedené ni nezhrnuté Mořské řsy (dříve chluhy) jiné řsy Viz vysvětlivky k HS k číslu 1212, část A) Cukrová řep Do těchto podpoložek ptří pouze řep nezbvená schrózy, která má obsh cukru obvykle převyšující 60 % hmotnostních, počítáno v sušině. Částečně nebo zcel zbvená cukru ptří do podpoložek nebo Svtojánský chléb (rohovník) Viz vysvětlivky k HS k číslu 1212, část C), první druhý odstvec Semen svtojánského chleb Viz vysvětlivky k HS k číslu 1212, část C), třetí odstvec Osttní Kromě produktů uvedených v odstvcích tři, čtyři pět části D) vysvětlivek k HS k číslu 1212, do této podpoložky ptří též: 1. hlízy konjku neboli konnyku, celé, rozdrcené nebo v prášku; 2. pylová mouk mlé hrudky, tvořené pylem sbírným včelmi glomerovné nektrem, medem včelí kšičkou. Semen tykví (čísl 1207 nebo 1209) do této podpoložky neptří s výjimkou oloupných semen tykví, které je nutno zřdit do čísl 1212 v souldu s ustnoveními rozsudku Soudního dvor Evropské unie ve věci C-229/06.

72 C 76/70 CS Úřední věstník Evropské unie Tuřín, krmná řep, jiné krmné kořeny, seno, vojtěšk (lflf), jetel, vičenec ligrus, kpust kdeřvá krmná, vlčí bob, vikev podobné pícniny, též ve formě pelet Krmná řep, tuřín jiné krmné kořeny Do této podpoložky ptří: 1. krmná řep (Bet vulgris vr. lb); 2. tuřín (Brssic npus vr. npobrssic); 3. jiné krmné kořeny, npř. vodnice krmná mrkev. Různé druhy odrůdy topinmbur - dříve jeruzlémského rtyčoku - (npříkld Helinthus tuberosus) se zřzují do čísl 0714, ztímco pstinák (Pstinc stiv) se zřzuje do kpitoly 7 jko zelenin (číslo 0706, pokud je čerstvý nebo chlzený).

73 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/71 KAPITOLA 13 ŠELAK; GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY 1301 Šelk; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice přírodní olejové pryskyřice (npříkld blzámy) Arbská gum Arbská gum (nebo káciová gum čili seneglská gum) je předkládán ve žlutvých nebo nčervenlých kouscích, je průsvitná rozpustná ve vodě, le nikoliv v lkoholu Rostlinné šťávy výtžky; pektinové látky, pektináty pektny; gr-gr osttní slizy zhušťovdl získné z rostlin, též uprvené Opium Z lékořice Osttní Rostlinné výtžky čísl 1302 jsou nezprcovné rostlinné suroviny získné npříkld extrkcí rozpouštědlem, které se již dále chemicky neuprvují nebo nezprcovávjí. Avšk inertní ditiv (npř. protispékvé látky) zprcování související se stndrdizcí nebo fyzikální úprv, jko je sušení nebo filtrce, jsou povoleny. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část A), bod 1). Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část A), bod 2). Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část A), body 4) ž 20) Pektinové látky, pektináty pektny Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1302, část B) Agr-gr Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část C), bod 1) Slizy zhušťovdl ze svtojánského chleb, ze semen svtojánského chleb nebo z gurových semen, též uprvené Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část C), bod 2). Do těchto podpoložek neptří endosperm gurových semen ( gurové štěpy ) ve formě mlých, světle žlutých, neprvidelně tvrovných vloček (číslo 1404) Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 1302, část C), body 3) ž 5) ptří do této podpoložky tké: 1. výtžek získný z řsy druhu Furcellri fstigit, sklízené n pobřeží Dánsk, který se získává stejnou cestou předkládá ve stejné formě jko gr-gr; 2. slizy získné ze semen kdoule; 3. slizy získné z dutohlávky sobí; 4. krgén vápenné, sodné drselné krgenáty, i když byly stndrdizovány cukrem (npř. schrózou, glukózou), přidným k zbezpečení stálé ktivity při použití. Obsh přidného cukru obvykle nepřeshuje 25 %.

74 C 76/72 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 14 ROSTLINNÉ PLETACÍ MATERIÁLY; ROSTLINNÉ PRODUKTY, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ 1401 Rostlinné mteriály používné zejmén k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží (npříkld bmbus, rákos, špnělský rákos (rotng), sítin, vrbové proutí, rfie, obilná slám čištěná, bělená nebo brvená, lipové lýko) Bmbus Špnělský rákos (rotng) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1401, druhý odstvec, bod 1). Viz vysvětlivky k HS k číslu 1401, druhý odstvec, bod 2). Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1401, druhý odstvec, body 3) ž 7). Listy různých druhů Typh (npříkld Typh ltifoli neboli kočičí ocs) rovněž ptří do této podpoložky Rostlinné produkty, jinde neuvedené ni nezhrnuté Krátká bvln (z druhého vyzrňování) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1404, druhý odstvec, část A). Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1404, druhý odstvec, část B ž F). Hlvy soukenických štětek uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1404, druhý odstvec, část F), bod 7) jsou z druhu Dipscus stivus. Do této podpoložky rovněž ptří endosperm gurových semen ( gurové štěpy ) ve formě mlých, světle žlutých, neprvidelně tvrovných vloček.

75 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/73 TŘÍDA III ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 15 ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY Pro účely podpoložek této kpitoly, kde se objevuje výrz průmyslové účely, se tento výrz týká pouze tkových účelů, které zhrnují přeměnu zákldního produktu. N druhé strně výrz technické účely, který se nchází v některých podpoložkách, neznmená tkovouto přeměnu. Úprvy jko jsou vyčištění, rfince nebo hydrogence se nepovžují z průmyslový účel ni technický účel. Je třeb zdůrznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely. Podpoložky této kpitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výrob potrvin pro lidskou výživu, zhrnují oleje tuky pro výrobu potrvy pro zvířt. Doplňková 1 ) poznámk Tekutá frkce rostlinných olejů získná oddělením od pevné fáze, npříkld chlzením, použitím orgnických rozpouštědel, povrchově ktivních látek td., nemůže být povžován z surový olej Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísl 1503 Do tohoto čísl ptří kromě vyškvřených lojů i nevyškvřené loje, tj. loje uzvřené ve svých buněčných membránách. Do tohoto čísl proto ptří následující: 1. nevyškvřený tuk, surový nebo ve formě loje (jteční lůj, řeznický lůj, lůj z vnitřností); 2. vyškvřený lůj, zhrnující: ) Premier jus tuk, který je nejkvlitnější z jedlých lojů; b) škvrkový tuk; c) kyselý tuk, získávný vřením nevyškvřeného tuku nejnižší kvlity ve vodném roztoku kyseliny sírové, která hydrolyzuje lbuminoidní látky v tkáních tk, že se uvolní tuk; 3. tuky získné z kostí nebo odpdu hovězího dobytk, ovcí nebo koz. Avšk do tohoto čísl neptří olej z kostí z kostního morku olej z noh (podpoložk ) Sterin z vepřového sádl, olein z vepřového sádl, oleosterin, oleomrgrín olein z loje, neemulgovné, nesmíchné ni jink neuprvené Sterin z vepřového sádl oleosterin Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené v druhém předposledním odstvci vysvětlivek k HS k číslu Olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potrvin určených pro lidskou výživu Do této podpoložky ptří výrobky popsné v pátém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1503, z předpokldu, že jsou určeny pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potrvin pro lidskou výživu (viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole) Osttní Kromě výrobků uvedených v třetím čtvrtém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1503, zhrnuje tto podpoložk i olein z loje, který nesplňuje podmínky uvedené v podpoložce , npříkld olein z loje pro technické účely.

76 C 76/74 CS Úřední věstník Evropské unie Tuky oleje jejich frkce z ryb nebo mořských svců, též rfinovné, všk chemicky neuprvené Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), šestý sedmý odstvec ž Oleje z rybích jter jejich frkce Viz vysvětlivky k HS k číslu 1504, druhý odstvec S obshem vitminu A nepřeshujícím mezinárodních jednotek/g Obsh vitminu A v oleji z jter získného z Gdide (tresk, tresk jednoskvrnná, mník, štikozubec td.) obvykle nepřeshuje mezinárodních jednotek/g Osttní Obsh vitminu A v oleji z jter získného npříkld z tuňáků, pltýse obrovského z různých druhů žrloků, obvykle převyšuje mezinárodních jednotek/g. Oleje se zvýšeným obshem vitminů zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách z předpokldu, že neztrtily chrkter olejů z rybích jter. To je, npříkld, v přípdě olejů z rybích jter s obshem vitminu A nepřeshujícím mezinárodních jednotek/g Tuky oleje jejich frkce z ryb, jiné než oleje z jter Do těchto podpoložek ptří tuky oleje získné ze všech druhů ryb jejich frkce, s výjimkou olejů extrhovných výlučně z jejich jter, mezi ně ptří: 1. oleje získné ze sleďů menhdenu (sleďovitá ryb podobná sledi obecnému, lovená výlučně pro extrkci oleje); 2. oleje získné ze zbytků z konzervčního procesu, horší kvlity než výše uvedené oleje. Tyto oleje obchodního význmu jsou oleje ze zbytků Clupeide, oleje ze zbytků tuňáků bonit oleje ze zbytků Slmonide; 3. oleje ze zbytků z obchodu s rybmi, které mjí velmi smíšené složení vždy jsou méně hodnotné; 4. rybí sterin, který je popsán v pátém odstvci vysvětlivek k HS k číslu Tuky oleje těchto podpoložek jsou používány hlvně pro technické průmyslové účely jko je činění kůže, příprv mlířských brev, řezné oleje Tuky oleje jejich frkce z mořských svců Tyto podpoložky zhrnují: 1. velrybí olej surový vorvní olej, které jsou popsány ve třetím čtvrtém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1504; 2. tuk z mořských svců; 3. oleje z ploutvonožců (tuleni, mroži lvouni). Do těchto podpoložek ptří všechny oleje z mořských svců jejich frkce, včetně těch, které byly získány z jejich jter jko olej z jter vorvně, který je velmi bohtý n vitmin A, má vlstnosti obdobné olejům z rybích jter podpoložek , Tuk z ovčí vlny tukové látky z něho získné (včetně lnolinu) Tuk z ovčí vlny, surový Viz první odstvec vysvětlivek k HS k číslu Osttní Do této podpoložky ptří: 1. lnolin, který je popsán v druhém, třetím čtvrtém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1505; 2. tukové látky získné z tuku z ovčí vlny (olein sterin z ovčí vlny), což jsou kplné tuhé části získné po destilci poté lisováním tuku z ovčí vlny.

77 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní živočišné tuky oleje jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené Do této podpoložky neptří nejedlé směsi nebo příprvky ze živočišných tuků olejů, npř. jteční tuky z různých zvířt nebo směsi nebo příprvky ze živočišných rostlinných tuků olejů, npř. odpdní tuky ze smžení (číslo 1518) Sójový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený Surový olej, též odslizený Pro definici výrzu surový viz doplňková poznámk 1 k této kpitole, odstvce ), b) c) Osttní Do těchto podpoložek ptří rfinovný sójový olej Podzemnicový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený Surový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole Osttní Do těchto podpoložek ptří též rfinovný olej z podzemnicových jder (ršídový olej) Olivový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený Olivový olej ptřící do tohoto čísl musí splňovt následující tři poždvky: 1. musí být získán výhrdně ze zprcování plodů olivovníku (Ole europe L.); 2. musí být získán výhrdně mechnickým nebo jiným fyzikálním způsobem (npř. lisováním), tkže je vyloučeno použití rozpouštědel (viz poznámk 2 k této kpitole); 3. nesmí být reesterifikován nebo smíchán s jinými oleji, včetně olivového oleje ze zbytků (pokrutin), ptřících do čísl Pnenský olivový olej n svícení Viz doplňková poznámk 2 B) 1) k této kpitole Osttní Viz doplňková poznámk 2 B) 2) k této kpitole Osttní Viz doplňková poznámk 2 C) k této kpitole. Do této podpoložky ptří nejen rfinovný olivový olej, le tké rfinovný olivový olej smíchný s pnenským olivovým olejem Osttní oleje jejich frkce, získné výhrdně z oliv, též rfinovné, všk chemicky neuprvené, směsi těchto olejů nebo frkcí s oleji nebo frkcemi čísl 1509 Toto číslo zhrnuje pouze oleje splňující poždvky uvedené v bodě 1. vysvětlivky k číslu Obdobně jko oleje ptřící do čísl 1509, oleje ptřící do čísl nesmí být reesterifikovné nebo smíšené s jinými oleji, tj. oleji jinými než je olivový olej, le: mohou být extrhovány pomocí rozpouštědel nebo fyzikálním způsobem; mohou být smíchány s oleji nebo frkcemi ptřícími do čísl 1509; nejběžnější směs je složen ze směsi rfinovného olivového oleje ze zbytků (pokrutin) pnenského olivového oleje Surové oleje Viz doplňková poznámk 2 D) k této kpitole.

78 C 76/76 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří též rfinovný olivový olej ze zbytků (pokrutin) směsi rfinovného olivového oleje ze zbytků (pokrutin) pnenského olivového oleje Plmový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený Surový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole. Surový plmový olej se rozkládá rychleji než jiné oleje následně má vysoký obsh volných mstných kyselin Pevné frkce Do těchto podpoložek ptří plmový sterin Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. rfinovný plmový olej; 2. tekutá frkce plmového oleje získná oddělením pevné fáze ochlzením nebo použitím orgnických rozpouštědel nebo povrchově ktivních látek. Tto frkce (plmový olein), která může mít složení mstných kyselin v některých přípdech velmi podobné složení mstných kyselin v nefrkcionovném plmovém oleji, může obvykle být rozlišen porovnáním poměrného zstoupení v ní obsžených triglyceridů s poměrným zstoupením triglyceridů v typickém nefrkcionovném plmovém oleji. Triglyceridy obshující vyšší počet uhlíkových tomů (C 52 C 54 ) se ncházejí ve větším množství v tekuté frkci než v nefrkcionovném oleji, ztímco triglyceridy obshující poměrně nižší počet uhlíkových tomů (C 50 C 48 ) převládjí v pevné frkci Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bvlníkový olej jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené Slunečnicový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole společně s částí A) vysvětlivek k HS k číslu Světlicový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole společně s částí B) vysvětlivek k HS k číslu Osttní Do této podpoložky ptří rfinovný slunečnicový olej rfinovný světlicový olej ž Bvlníkový olej jeho frkce Viz vysvětlivky k HS k číslu 1512, část C) Řepkový nebo hořčičný olej jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené ž Olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obshem kyseliny erukové jeho frkce Viz poznámk k položce 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1514, část A), druhý odstvec, druhá vět Osttní stálé rostlinné tuky oleje (včetně jojobového oleje) jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené Ricinový olej jeho frkce Ricinový olej je tké znám jko olej Kristovy plmy kervový olej. Do těchto podpoložek neptří kurksový olej (neboli purgtivový olej), získný ze semen stromu druhu Jtroph curcs čeledi Euphorbicee, čsto nzývný merický ricinový olej nebo divoký ricinový olej (podpoložky ž ).

79 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Mrgrín; jedlé směsi nebo příprvky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frkcí různých tuků nebo olejů této kpitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frkce čísl 1516 Pro definici výrzu mrgrín viz vysvětlivky k HS k položkám Mrgrín, vyjm tekutý mrgrín Viz vysvětlivky k HS k číslu 1517, pátý odstvec, část A). Je třeb poznment, že obsh vody není rozhodující činitel při zřzení výrobků do těchto podpoložek Rostlinné oleje stálé, tekuté, smíšené Do této podpoložky ptří tké směsi chemicky uprvených rostlinných olejů Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk jiné hmyzí vosky vorvnin (spermcet), též rfinovné nebo brvené Rostlinné vosky Surové Osttní Kromě výrobků popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 1521, část I), ptří do této podpoložky kávový vosk, který se přirozeně vyskytuje ve všech částech keře kávovníku (lusky, pergmenová kutikul, listy td.) je to vedlejší produkt výroby kávy bez kofeinu. Je černý, má kávovou vůni je používán při výrobě určitých čistících prostředků. Do této podpoložky ptří vosky v přírodních plástvích. Do této podpoložky ptří vosky, lisovné nebo rfinovné, též bílené nebo brvené Degrs; zbytky po zprcování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků Obshující olej s vlstnostmi olivového oleje Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole, která specifikuje zbytky vyloučené z těchto podpoložek.

80 C 76/78 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA IV VÝROBKY POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; NÁPOJE, LIHOVINY A OCET; TABÁK A VYROBENÉ TABÁKOVÉ NÁHRAŽKY KAPITOLA 16 PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování složených potrvinových příprvků (včetně tzv. hotových jídel ) sestávjících npříkld z uzenek, slámů, ms, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých, nebo jkékoliv jejich kombince, spolu se zeleninou, špgetmi, omáčkou td., viz poznámk 2 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, předposlední odstvec. Druhá vět prvního odstvce poznámky 2 (zřzení do čísl odpovídjícího složce, která hmotnostně převládá) se použije i pro stnovení položek podpoložek. Toto se všk nepoužije n příprvky obshující játr čísel (viz odstvec 2 této poznámky). Doplňková poznámk 2 Jko všeobecné prvidlo, kus z něhož je získán část, je rozpozntelný pouze pokud část měří přibližně mm nebo více. Výrz jejich části se použije výhrdně n části, kde může být kus, ze kterého byly získány (npř. kýty), stnoven nesporným způsobem, spíše než vylučovcím postupem Uzenky, slámy podobné výrobky z ms, drobů nebo krve; potrvinové příprvky n bázi těchto výrobků Skutečnost, že výrobek může být pro obchodní účely povžován z uzenky, slámy podobné výrobky není rozhodujícím fktorem pro účely zřzení do tohoto čísl. Nsekné nebo smíchné příprvky z ms, které byly vytvrovány do tvru tím, že byly bleny v konzervách nebo jiných pevných oblech, též válcovitého tvru, nejsou povžovány z uzenky slámy pro účely tohoto čísl Z jter Do této podpoložky ptří uzenky, slámy podobné výrobky obshující játr, též s přidným msem, droby, tukem td., z předpokldu, že játr dávjí těmto výrobkům jejich podsttný chrkter. Tyto výrobky, obvykle vřené někdy uzené, jsou rozpozntelné především podle chrkteristické chuti jter Uzenky slámy, suché nebo roztírtelné, tepelně neuprvené Do této podpoložky ptří tepelně neuprvené uzenky slámy z předpokldu, že dozrály (npříkld sušením n vzduchu) jsou připrveny pro okmžitou spotřebu. Tyto výrobky mohou být též uzené z předpokldu, že uzení nezpůsobí úplnou kogulci lbuminu, což se stává při tepelné úprvě jko je uzení z vysoké teploty. Tudíž do této podpoložky ptří uzenky slámy, které se obvykle konzumují v plátcích (jko jsou suché slámy, uzenky Arles, Plockwurst), stejně jko uzenky slámy určené k nmzání, npříkld čjový slám Osttní Do této podpoložky ptří: 1. uzenky, slámy podobně, čerstvé, které nebyly podrobeny žádnému procesu zrání; 2. tepelně uprvené uzenky slámy, npříkld frnkfurtské párky, štrsburské párky, vídeňské párky, mortdely, párky vyrobené z vepřových drobů známé jko ndluzky, jitrnice, jitrnicový prejt, jelit jiné obdobné specility.

81 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Jiné příprvky konzervy z ms, drobů nebo krve Viz doplňková poznámk 6 ) ke kpitole 2, podle které se nevřené ochucené drůbeží mso zřzuje do kpitoly 16. Skutečnost, zd je nevřené drůbeží mso ochucené, se určí metodmi senzorického zkoušení nevřeného ochuceného drůbežího ms stnovenými v prováděcím nřízení Komise (EU) č. 1362/2013 ( 1 ) Homogenizovné příprvky Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole Z jter jkýchkoliv zvířt Do těchto podpoložek ptří příprvky nebo konzervovné výrobky obshující játr, též smíchné s msem nebo jinými droby, z předpokldu, že játr dávjí výrobkům jejich podsttný chrkter. Hlvní výrobky těchto podpoložek jsou vyráběny z husích nebo kchních jter (podpoložky ) ž Z drůbeže čísl 0105 Do těchto podpoložek ptří drůbež části drůbeže, konzervovné po tepelném zprcování. Mezi tyto výrobky ptří: 1. kuřt v rosolu; 2. půlky nebo čtvrti kuřt v omáčce celá stehn krocnů, hus nebo kuřt, též zmrzená; 3. drůbeží pštiky psty (obshující hlvně drůbeží mso, k němuž bylo přidáno telecí mso, vepřové sádlo, lnýže koření), též zmrzené; 4. připrvená jídl, obshující drůbeží mso jko zákldní ingredienci spolu s jinými výrobky jko je npř. zelenin, rýže nebo těstoviny jko doplněk k smotnému msu. Příkldy jídel z této ktegorie jsou příprvky známé jko kuře s rýží kuře s houbmi stejně jko zmrzená drůbeží jídl blená n tácku, který odděluje smotné mso různé jiné přílohy. Při určení procentuálního zstoupení drůbežího ms nebo drobů se nesmí přihlížet k hmotnosti jkýchkoliv kostí Obshující výhrdně tepelně neuprvené krůtí mso Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Tepelně neuprvené Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Tepelně neuprvené Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Kýty kusy z nich Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole pro vymezení výrzu kusy z nich příslušné vysvětlivky. Nsekné nebo jemně rozmělněné příprvky do těchto podpoložek neptří, to i když byly vyrobeny z kýt nebo kusů z nich Plece kusy z nich Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole pro vymezení výrzu kusy z nich příslušné vysvětlivky. Nsekné nebo jemně rozmělněné příprvky do těchto podpoložek neptří, to i když byly vyrobeny z plecí nebo kusů z nich. ( 1 ) Prováděcí nřízení Komise (EU) č. 1362/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stnoví metody senzorického zkoušení nevřeného ochuceného drůbežího ms pro účely jeho zřzení do kombinovné nomenkltury (Úř. věst. L 343, , s. 9).

82 C 76/80 CS Úřední věstník Evropské unie ž Z domácích prst Pro stnovení procentuálního podílu ms nebo drobů jkéhokoliv druhu, včetně tuku jkéhokoliv druhu nebo původu, viz nřízení Komise (EHS) č. 226/89 (Úř. věst. L 29, , s. 11). Při stnovení tohoto procentuálního podílu se nezpočítávjí želtin omáčk Osttní směsi obshující kýtu, plec, hřbet s kostí nebo krkovičku jejich části Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole pro vymezení výrzu jejich části příslušné vysvětlivky. Směsi ptřící do této podpoložky musí obshovt nejméně jeden z kusů (/nebo jejich částí) uvedených v názvu této podpoložky, i když tento kus nemusí dávt směsi její podsttný chrkter. Směs může rovněž obshovt mso nebo droby jiných zvířt Tepelně neuprvené; směsi ms nebo drobů tepelně uprvených ms nebo drobů tepelně neuprvených Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Hovězí konzervy v hermeticky uzvřených oblech Pro účely podpoložky se výrz v hermeticky uzvřených oblech vzthuje n výrobky zblené v oblech, které byly hermeticky uzvřeny, též pod vkuem, by se zbránilo vzduchu nebo jiným plynům vniknout do nebo uniknout z oblu. Jkmile je obl otevřen, původní utěsnění je trvle porušeno. Do této podpoložky ptří výrobky zblené, inter li, v hermeticky uzvřených plstových sáčcích, též pod vkuem Tepelně neuprvené; směsi ms nebo drobů tepelně uprvených ms nebo drobů tepelně neuprvených Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Příprvky nebo konzervy z ryb; kviár kviárové náhržky připrvené z rybích jiker Viz poznámk k položkám 2 k této kpitole V hermeticky uzvřených oblech Viz vysvětlivk k podpoložkám Filé známé jko hřbety Do této podpoložky ptří pouze filé ve smyslu vysvětlivek k HS k číslu 0304, bod 1), které má tři následující chrkteristické znky: je tepelně uprvené; je zblené, ne všk v kplném okolním prostředí, v sáčcích (nebo tenkých oblech) používných pro blení potrvin, též vkuově blené nebo tepelně hermeticky uzvřené; zmrzené Filé známé jko hřbety Viz vysvětlivk k podpoložkám Filé známé jko hřbety Viz vysvětlivk k podpoložkám Filé známé jko hřbety Viz vysvětlivk k podpoložkám Příprvky ze surimi Viz vysvětlivk k podpoložce Příprvky ptřící do této podpoložky jsou vyrobeny ze surimi smíchného s jinými výrobky (npř. mouk, škrob, bílkoviny, mso korýšů, koření, romtické příprvky brviv). Jsou podrobeny tepelné úprvě obvykle jsou předkládány ve zmrzeném stvu.

83 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí, uprvení nebo v konzervách Osttní Viz poznámk k položkám 2 k této kpitole. Do této podpoložky ptří krevety nebo grnáti v hermeticky uzvřených oblech (viz vysvětlivk k podpoložce ) V hermeticky uzvřených oblech Viz vysvětlivk k podpoložce

84 C 76/82 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 17 CUKR A CUKROVINKY 1701 Třtinový nebo řepný cukr chemicky čistá schróz, v pevném stvu ž Surový cukr bez přísdy romtických příprvků nebo brviv Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří: 1. určitý bílý nerfinovný cukr; 2. hnědý cukr s nízkým stupněm polrizce, získný z druhého třetího vření v procesu výroby cukru kolísjící ve zbrvení od žluté do tmvě hnědé jko hlvní důsledek přítomné melsy, který má obsh schrózy obvykle mezi 85 % 98 % hmotnostních; 3. méně čistý cukr jko zbytek z rfince nebo ze zprcování kndysu, npř. zboží podřdné kvlity, kusový hnědý cukr Řepný cukr Viz vysvětlivky k HS k položce , Třtinový cukr specifikovný v poznámce k položkám 2 této kpitoly Viz vysvětlivky k HS k položce , Osttní třtinový cukr Viz vysvětlivky k HS k položce , S přísdou romtických příprvků nebo brviv Aromtizovné nebo brvené cukry se zřzují do této podpoložky, i když je jejich obsh schrózy nižší než 99,5 % hmotnostních Bílý cukr Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole. Bílé cukry této podpoložky jsou cukry, též rfinovné, které jsou obvykle bílé, protože mjí vysoký obsh schrózy (99,5 % hmotnostních více). Pro stnovení obshu schrózy bílého cukru ve vzthu k doplňkové poznámce 3 ke kpitole 17 se použije polrimetrická metod stnovená směrnicí Komise 79/796/EHS, příloh II, metod 10 (Úř. věst. L 239, , s. 24) Osttní cukry, včetně chemicky čisté lktózy, mltózy, glukózy fruktózy, v pevném stvu; cukerné sirupy bez přísd romtických příprvků nebo brviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; krmel Lktóz lktózový sirup Viz vysvětlivky k HS k číslu 1702, část A), bod 1) část B), první odstvec Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole Osttní Pro účely výpočtu hmotnostních procent glukózy by měl být výrz sušin chápán jko obsh glukózy po vyloučení jk volné, tk i krystlické vody Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole.

85 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole Inulinový sirup Viz doplňková poznámk 6 ) k této kpitole Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole Inulinový sirup Viz doplňková poznámk 6 b) k této kpitole Osttní Do této podpoložky ptří: 1. mltóz, jiná než chemicky čistá mltóz; 2. invertní cukr; 3. schrózové sirupy (jiné než jvorový sirup), nebrvené ni neromtizovné; 4. výrobky nesprávně nzývné vysoce testovné melsy, získné hydrolýzou koncentrováním syrové třtinové šťávy používné hlvně jko výživné médium při výrobě ntibiotik tké pro výrobu ethyllkoholu; 5. lktulóz, jiná než chemicky čistá lktulóz Melsy získné extrkcí nebo rfincí cukru Třtinová mels Viz vysvětlivky k HS k položce Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobshující kko Žvýkcí gum, též oblená cukrem Do těchto podpoložek ptří slzená žvýkcí gum, chrkteristická přítomností čiklové gumy nebo jiných podobných nepoživtelných příprvků, bez ohledu n formu, v níž je prodáván (v tbulkách, bonbonech oblených cukrem, kuličkách td.), včetně bubble gum Výtžky z lékořice obshující více než 10 % hmotnostních schrózy, bez přídvku jiných látek Do této podpoložky ptří pouze výtžky z lékořice obshující více než 10 % hmotnostních schrózy, bez přidání jkýchkoliv jiných cukrů, romtických látek nebo jiných látek, též ve formě koláčů, tyčinek, pstilek td. Výtžky z lékořice připrvené jko cukrovinky přidáním jiných látek ptří do podpoložky bez ohledu n podíl schrózy Bílá čokolád Viz vysvětlivky k HS k číslu 1704, druhý odstvec, bod vi) ž Osttní Do těchto podpoložek ptří většin příprvků z cukru, běžně známých jko sldkosti nebo cukrovinky. Tyto příprvky zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, obshují-li pitný lkohol nebo likéry n bázi lkoholu. Do těchto podpoložek rovněž ptří těst psty pro výrobu fondánových bonbónů, mrcipánu, nugátu td., což jsou polotovry používné v cukrářství obecně předkládné jko bloky nebo hroudy. Tyto polotovry zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, je-li jejich obsh cukru později zvýšen v průběhu zprcování n finální výrobky, z předpokldu, že jsou specificky určeny svým složením pro použití pouze k výrobě určitého typu cukrovinek. Do těchto podpoložek neptří: ) poživtelné zmrzliny, i když jsou předkládány jko tbulky připevněné n špejli v podobě lízátek (číslo ); b) cukrovinky obshující kko smíšené v různém poměru s cukrovinkmi, které neobshují kko, blené pro prodej jko směsi (číslo 1806).

86 C 76/84 CS Úřední věstník Evropské unie Těst psty, včetně mrcipánu, v bezprostředním oblu o čisté hmotnosti 1 kg nebo více Viz vysvětlivky k HS k číslu 1704, druhý odstvec, body iv) ix). Do této podpoložky ptří směsi v cukrovém oblu nebo glzovné Zdrvotní pstilky dropsy proti kšli Viz vysvětlivky k HS k číslu 1704, druhý odstvec, bod v) Držé podobné cukrovinky ve formě držé Do této podpoložky ptří cukrářské výrobky, jko npř. mndle v cukru s pevnou cukrovou polevou nebo oblem. Cukrovinky n pánvi jsou získány ponořením středu sldkosti (npř. mndle) do pánve nplněné cukrovým sirupem; když se pánev točí, n středu ulpívá cukr. Při ochlzování cukr vytváří odlišitelný vnější obl Gumovité cukrovinky želé včetně ovocných pst ve formě cukrovinek Tvrdé bonbony, též plněné Gumovité cukrovinky želé jsou výrobky zhotovené z gelových látek (jko je rbská gum, želtin, pektin určité škroby), cukru romtických příprvků. Mjí různé tvry, npříkld lidí nebo zvířt. Tvrdé bonbony jsou tvrdé, někdy křehké, vzhledem mohou být čiré nebo neprůhledné. Sestávjí především z cukrů, které byly tvrzeny zhřátím k nimž byly přidány v mlém množství jiné látky (s výjimkou tuků), by se dosáhlo celé škály chutí, konzistencí brev. Tkové výrobky mohou tké obshovt středové náplně Krmely podobné cukrovinky Vyrobené kompresí Osttní Krmely podobné cukrovinky jsou výrobky, které jsou, stejně jko tvrdé bonbony, ze zhřátého cukru, le obshují přidný tuk. Vyrobené kompresí jsou cukrovinky, předkládné v různých tvrech získných kompresí, s pojivem nebo bez něj. Do této podpoložky ptří cukrovinky nezhrnuté v předcházejících podpoložkách. Mezi ně ptří: 1. fondánové bonbony; 2. mrcipán v blení pro okmžitou spotřebu o netto obshu menším než 1 kg (mrcipán v jiném blení: podpoložk ); 3. nugát; 4. výtžky z lékořice připrvené jko cukrovinky.

87 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/85 KAPITOLA 18 KAKAO A KAKAOVÉ PŘÍPRAVKY Kkové boby, též ve zlomcích, surové nebo pržené Kkové boby obshují (hmotnostně) 49 ž 54 % tuku, zvného kkové máslo, 8 ž 10 % škrobu, 8 ž 10 % proteinu, 1 ž 2 % theobrominu, 5 ž 10 % tninů (ktechinu nebo kkové červeně ), 4 ž 6 % celulózy, 2 ž 3 % minerálů, steroly (vitmin D) různé fermenty Kková hmot, též odtučněná Do tohoto čísl ptří kková hmot, též v kusech, všk uprvená lklickými látkmi ke zvýšení její rozpustnosti. Do tohoto čísl neptří kková hmot uprvená tímto způsobem, le která je ve formě prášku (číslo ) Kkový prášek neobshující přidný cukr ni jiná sldidl Kkový prášek, k němuž bylo přidáno mlé množství lecitinu (si 5 % hmotnostních) zůstává zřzen do tohoto čísl, jelikož účelem je zvýšit rozpustnost kkového prášku v kplině tím usndnit příprvu kkových nápojů (rozpustné kko) Čokolád osttní potrvinové příprvky obshující kko Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl Obshující 31 % hmotnostních nebo více kkového másl nebo obshující 31 % hmotnostních nebo více kombince kkového másl mléčného tuku Do této podpoložky ptří výrobky obecně známé jko čokoládové polevy mléčno-čokoládové polevy Obshující 25 % hmotnostních nebo více, všk méně než 31 % hmotnostních kombince kkového másl mléčného tuku Do této podpoložky ptří výrobky obecně známé jko mléčná čokolád Obshující 18 % hmotnostních nebo více kkového másl Do této podpoložky ptří výrobky obecně známé jko hořká čokolád Čokoládová mléčná drobenk (chocolte milk crumb) Čokoládová mléčná drobenk se získává vkuovým sušením dokonlé vodné směsi cukru, mlék kk; obvykle se používá pro výrobu mléčné čokolády. Může mít tvr neprvidelných, drobivých kousků nebo může být ve formě prášku. Čokoládová mléčná drobenk obvykle obshuje 35 ž 70 % hmotnostních cukru, 15 ž 50 % hmotnostních sušeného mlék 5 ž 30 % hmotnostních kk. Krystlizcí těchto přísd vznikjí zvláštním výrobním procesem čokoládové mléčné drobky Osttní Do této podpoložky ptří osttní příprvky z kk, zejmén prlinková pst čokoládová pomzánk Plněné Viz vysvětlivky k HS k položce S přídvkem obilí, ovoce nebo ořechů Do této podpoložky ptří pevné bloky, desky tbulky čokolády obshující obilí, ovoce nebo ořechy, též v kouscích, zlité do čokolády.

88 C 76/86 CS Úřední věstník Evropské unie Čokoládové bonbony (prlinky), též plněné Pokud jde o výrz plněné, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky ptří výrobky obvykle přizpůsobené pro konzumci jko jednotlivá soust, složené z: plněné čokolády; nebo kombince čokolády s jkoukoli poživtelnou hmotou, ve vrstvách; nebo směsi čokolády s jkýmikoli poživtelnými potrvinmi Obshující lkohol Osttní Plněné Neplněné Kolekce čokoládových cukrovinek, které obshují některé čokoládové cukrovinky s lkoholem některé bez lkoholu, se zřzují podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury. Viz vysvětlivk k podpoložce Pokud jde o výrz plněné, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky ptří plněná čokoládová velikonoční vejce jiné nezvyklé tvry. Do této podpoložky ptří čokoládové vlsové nudle (vermicelli), vločky podobně, plná nebo dutá čokoládová vjíčk figurky Cukrovinky jejich náhržky vyrobené z náhržek cukru, obshující kko Do této podpoložky ptří cukrovinky čísl 1704, npříkld krmely cukrem potžené výrobky, k nimž bylo přidáno kko Psty (pomzánky) obshující kko Osttní Do této podpoložky ptří čokoládové pomzánky předkládné v blení pro okmžitou spotřebu o netto obshu 2 kg nebo méně. Do této podpoložky ptří určité prášky obshující kko určené pro výrobu krémů, zmrzlin, zákusků podobných výrobků, kromě výrobků vyloučených podle všeobecných vysvětlivek k HS k této kpitole.

89 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/87 Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 19 PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO Obsh kkového prášku výrobků této kpitoly je obvykle vypočítán násobením součtu obshů theobrominu kofeinu činitelem 31. Obsh theobrominu kofeinu je určen HPLC (High Performnce Liquid Chromtogrphy Vysoce účinná kplinová chromtogrfie). U výrobků obshujících kofein nebo theobromin z jiných zdrojů než z kk by se tto dlší množství kofeinu nebo theobrominu neměl při výpočtu obshu kk brát v úvhu Sldový výtžek; potrvinové příprvky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sldových výtžků, neobshující kko nebo obshující méně než 40 % hmotnostních kk, měřeno n zcel odtučněném zákldě, jinde neuvedené ni nezhrnuté; potrvinové příprvky ze zboží čísel 0401 ž 0404, neobshující kko nebo obshující méně než 5 % hmotnostních kk, měřeno n zcel odtučněném zákldě, jinde neuvedené ni nezhrnuté Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl Směsi těst pro příprvu pekřského zboží, jemného nebo trvnlivého pečiv čísl 1905 Do této podpoložky ptří těstové směsi uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1901, část II), osmý odstvec, body 7) 8). Do této podpoložky neptří sušené nebo tepelně uprvené opltky z mouky nebo škrobu, též určené k použití jko pekřské zboží (číslo 1905) Sldový výtžek Viz vysvětlivky k HS k číslu 1901, část I). Sldový výtžek obshuje dextriny, mltózu, bílkoviny, vitmíny, enzymy romtické příprvky. Do těchto podpoložek neptří příprvky pro děti, v blení pro drobný prodej, které obshují sldový výtžek, to i tehdy, je-li sldový výtžek jedním z hlvních komponentů (podpoložk ) Těstoviny, též vřené nebo ndívné (msem nebo jinými nádivkmi) nebo jink připrvené, jko špgety, mkrony, nudle, lsgne, noky, rvioli, cnnelloni; kuskus, též připrvený Vřené Do této podpoložky ptří rovněž předvřené těstoviny Sušené Pro účely této podpoložky, odkzuje termín sušené, n produkty v suchém křehkém stvu s nízkým obshem vlhkosti (přibližně do 12 %), které prošly procesem sušení n slunci nebo procesem průmyslového zprcování (npříkld v tunelové sušárně, pržením či smžením) Osttní Do této podpoložky ptří připrvený kuskus, npř. předkládný s msem, zeleninou jinými ingrediencemi, z předpokldu, že obsh ms nepřeshuje 20 % hmotnostních příprvku Výrobky z obilovin získné bobtnáním nebo pržením (npříkld pržené kukuřičné vločky corn flkes); obiloviny (jiné než kukuřice), v zrnech, ve formě vloček nebo jink zprcovných zrn (kromě mouky, krupice krupičky), předvřené nebo jink připrvené, jinde neuvedené ni nezhrnuté Viz poznámky 3 4 k této kpitole. Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl 1904.

90 C 76/88 CS Úřední věstník Evropské unie ž Výrobky z obilovin získné bobtnáním nebo pržením Výrobky získné procesem uvedeným ve Vysvětlivkách k HS k číslu 1904, části A), čtvrtém odstvci, včetně výrobků získných z jiných obilovin, zde zůstávjí zřzeny, i když jsou po bobtnání přeměněny n mouku, kroupy nebo pelety. Do těchto podpoložek ptří neprvidelně tvrovné oblové mteriály, to i když nejsou vhodné k lidské spotřebě, vyrobené vytlčováním výrobků jko je kukuřičná moučk ž Připrvené potrviny získné z nepržených obilných vloček nebo ze směsí nepržených obilných vloček pržených obilných vloček nebo nbobtnlých obilovin Viz vysvětlivky k HS k číslu 1904, část B) Pšenice bulgur Viz vysvětlivky k HS k číslu 1904, část C) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1904, část D) Pekřské zboží, jemné nebo trvnlivé pečivo, též obshující kko; hostie, prázdné opltky používné pro frmceutické účely, opltky n zlepování, rýžový ppír podobné výrobky Do tohoto čísl ptří chuťovky připrvené ke spotřebě v podobě npř. sušeného hrchu nebo ršídů, které jsou zcel obleny těstem, jestliže podsttný rys produktu určuje díky své tloušťce chuti těstový obl. Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl Do tohoto čísl neptří těsto tepelně neuprvené, v jkékoliv formě, pro výrobu chleb, těstovin, koláčů, sušenek jiného pekřského zboží, též obshujících kko (podpoložk ) Křupvý chléb Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 4). Do této podpoložky ptří rovněž výrobky získné vytlčením ž Perník podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 6). Do těchto podpoložek neptří speculoos nebo ruský chléb ( šťovíkový chléb ) ž Sldké sušenky Viz doplňkové poznámky 1 2 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 8) b). Do těchto podpoložek ptří tkovéto výrobky získné vytlčením Obshující 8 % hmotnostních nebo více mléčných tuků Do této podpoložky ptří máslové sušenky Dvojité (slepovné) sušenky plněné Do této podpoložky ptří výrobky sestávjící ze zřetelné vrstvy jkékoliv potrvinářské hmoty mezi dvěm vrstvmi sušenek. Náplň může být, npříkld, čokolád, mrmelád, fondánová hmot nebo oříšková pomzánk ž Opltky mlé opltky Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 9).

91 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Slné, též plněné Do této podpoložky ptří pikntní kořeněné opltky obshující sýr Suchry, opékný chléb podobné opékné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 5) Hostie, prázdné opltky používné pro frmceutické účely, opltky n zlepování, rýžový ppír podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec B) Chléb bez přídvku medu, vjec, sýr nebo ovoce, obshující v sušině mximálně 5 % hmotnostních cukrů mximálně 5 % hmotnostních tuku Sušenky Výrz chléb zhrnuje výrobky různých rozměrů. Do této podpoložky ptří běžný chléb v jeho různých formách, zvláštní chléb jko je lepkový chléb pro dibetiky lodní suchry. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvce A) 8) ) c) Výrobky tlčené nebo pěnové, romtizovné nebo solené Slzené Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvce A) 7) 15). Do této podpoložky ptří všechny jemné pekřské výrobky, které nejsou zhrnuty v předcházejících podpoložkách, npříkld koláče, moučníky pusinky. Do této podpoložky ptří quiches, pizzy ty druhy chleb, které nejsou zhrnuty v podpoložkách Do této podpoložky ptří neprvidelně tvrovné oblové mteriály, to i když nejsou vhodné k lidské spotřebě, vyrobené vytlčením škrobu.

92 C 76/90 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 20 PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN Tto kpitol zhrnuje pochutiny připrvené ke spotřebě v podobě npř. sušeného hrchu nebo ršídů, které jsou jen částečně obleny těstem, jimž tudíž jejich podsttný rys dodává zelenin, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin. Tto kpitol zhrnuje rovněž okurky slátové okurky nkládčky, které prošly úplným mléčným kvšením. Avšk okurky slátové okurky nkládčky, které neprošly úplným mléčným kvšením jsou proztímně konzervovné ve slné vodě, se zřzují do podpoložky , nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obshují nejméně 10 % hmotnostních soli. Poznámk 4 Pro stnovení obshu sušiny šťávy z rjčt se použije nlytická metod uvedená v příloze k nřízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, , s. 12). Doplňková poznámk 1 Ke stnovení obshu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovt stejný podíl kplných pevných částí zboží Zelenin, ovoce, ořechy jiné jedlé části rostlin, připrvené nebo konzervovné v octě nebo kyselině octové Viz poznámk 3 k této kpitole Chutney z mng Pro účely této podpoložky podpoložky , chutney z mng znmená příprvek z nloženého mng, k němuž byly přidány různé produkty, jko je zázvor, rozinky, pepř cukr. Ztímco chutney z mng ptřící do této podpoložky obshuje kousky mng, chutney z mng, ptřící do podpoložky má podobu zcel homogenizovné omáčky, jejíž konzistence kolísá podle hustoty Houby Do této podpoložky neptří houby, které jsou pouze proztímně konzervovné procesy specifikovnými v čísle 0711, npříkld v silném láku obshujícím ocet nebo kyselinu octovou Rjčt připrvená nebo konzervovná jink než v octě nebo kyselině octové Rjčt celá nebo kousky rjčt Do této podpoložky ptří rjčt, celá nebo kousky rjčt, též oloupná, konzervovná sterilizcí ž Osttní Do těchto podpoložek ptří rjčtové pyré (protlk), též ve formě koláčů, rjčtového koncentrátu rjčtové šťávy, jejichž obsh sušiny je 7 % hmotnostních nebo více. Sem tké ptří rjčtový prášek získný dehydrtcí rjčtové šťávy; neptří sem všk prášek vzniklý rozemletím vloček získných ze sušených rjčt, předtím rozřezných n plátky, který ptří do podpoložky Osttní zelenin připrvená nebo konzervovná jink než v octě nebo kyselině octové, zmrzená, jiná než výrobky čísl 2006 Viz poznámk 3 k této kpitole. Do tohoto čísl neptří příprvky z výrobků ptřících do čísl 0714, které se nepovžují z zeleninu (podpoložky , , nebo ) Vřené, jink neuprvené Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2004, druhý odstvec, bod 1) Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2004, druhý odstvec, bod 3).

93 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Hrách (Pisum stivum) zelené fzole (Phseolus spp.) v lusku Pro účely této podpoložky jsou z fzole v lusku povžovány pouze fzole rodu Phseolus Vign sklizené před dozráním, jejichž celý lusk je jedlý. Lusk může mít různou brvu jko je khki zeleň, zelená s šedými nebo modrými skvrnmi nebo žlutá (voskové fzole) Osttní zelenin připrvená nebo konzervovná jink než v octě nebo kyselině octové, nezmrzená, jiná než výrobky čísl 2006 Vysvětlivky k číslu 2004 se použijí též n toto číslo. Do tohoto čísl ptří výrobek známý jko ppd, který je vyroben z listů sušeného těst připrveného z luštěninové mouky, soli, koření, oleje, příprvku n kynutí v některých přípdech z mlého množství obilné mouky nebo rýžové mouky Homogenizovná zelenin Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole Osttní Do této podpoložky ptří brmbory, rozkrájené, předsmžené v tuku nebo v oleji, zmrzené vkuově blené Olivy Do těchto podpoložek ptří olivy uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2005, čtvrtý odstvec, bod 1), též plněné zeleninou (npříkld pprikou nebo sldkou pprikou), ovocem nebo ořechy (npříkld mndlemi) nebo směsí zeleniny ovoce nebo ořechů Zelenin, ovoce, ořechy, ovocné kůry slupky jiné části rostlin, konzervovné cukrem (máčením, glzováním nebo kndováním) ž S obshem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních Pokud jde o obsh cukru, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole Džemy, ovocná želé, mrmelády, ovocné pomzánky, ovocné ořechové protlky (pyré) psty, získné vřením, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel Pokud jde o získání vřením, viz poznámk 5 k této kpitole. Pokud jde o obsh cukru, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole ž Homogenizovné příprvky Viz poznámk k položkám 2 k této kpitole Ovoce, ořechy jiné jedlé části rostlin, jink uprvené nebo konzervovné, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel nebo lkoholu, jinde neuvedené nebo nezhrnuté Pokud jde o obsh cukru, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole. Pokud jde o přidný cukr, viz doplňková poznámk 3 k této kpitole. Pokud jde o obsh lkoholu, viz doplňková poznámk 4 k této kpitole ž Ořechy, ršídy jiná semen, též ve směsi Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2008, druhý odstvec, body 1) 2), včetně jejich směsí. Do těchto podpoložek rovněž ptří tkové výrobky: 1. které byly vločkovány nebo drceny, používné zejmén při výrobě sldkého pečiv; nebo 2. které byly rozemlety nebo jink drceny, ve formě pst, též s přídvky jiných látek. Do těchto podpoložek všk neptří těst psty pro výrobu mrcipánu, nugátu td. (číslo 1704).

94 C 76/92 CS Úřední věstník Evropské unie ž Osttní, včetně směsí Do těchto podpoložek ptří ořechy jiná semen, vyjm ršídů, směsi ořechů jiných semen, i když v nich převládjí ršídy Grpefruity v částech, včetně pomel (šedoků) Pro účely této podpoložky, části znmenjí přirozené dílky plodu, celé. Přítomnost mlého množství polámných kousků, které nejsou výsledkem záměrného procesu, nemá vliv n zřzení do této podpoložky Grpefruity v částech, včetně pomel (šedoků) Viz vysvětlivky k podpoložce Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) zeleninové šťávy, nezkvšené bez přídvku lkoholu, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel Viz poznámk 6 k této kpitole, pokud jde o nezkvšenou šťávu bez přídvku lkoholu. Viz poznámk k položce 3 k této kpitole, pokud jde o hodnotu Brix. Viz doplňková poznámk 5 ) k této kpitole, pokud jde o přidný cukr. Pro účely doplňkové poznámky 5 b) k této kpitole se výrobky, k nimž byl přidán cukr v tkovém množství, že obshují méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy, povžují z výrobky, které ztrtily svůj původní chrkter ovocné šťávy čísl Pro stnovení, zd výrobky ztrtily, co se týče přídvku cukru, svůj původní chrkter nebo ne, se použijí pouze doplňkové poznámky 2 5 k této kpitole. Obsh různých cukrů vyjádřený jko schróz se stnoví v souldu s uvedenou doplňkovou poznámkou 2. Pokud obsh přidného cukru vypočtený v souldu s doplňkovou poznámkou 5 ) k této kpitole převyšuje 50 % hmotnostních, je vypočtený obsh ovocné šťávy menší než 50 % hmotnostních, tkže výrobek se nezřdí do čísl Doplňková poznámk 5 b) k této kpitole se nepoužije n koncentrovné přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrovné ovocné šťávy vyloučeny z čísl Pokud jde o přidání jiných látek k výrobkům čísl 2009, viz vysvětlivky k HS k číslu PŘÍKLAD Anlýz vzorku pomernčové šťávy dává následující výsledky: hodnot ukázná refrktometrem při teplotě 20 C: 65,3, vypočtený obsh různých cukrů vyjádřený jko schróz (doplňková poznámk 2 k této kpitole): 62,0 (65,3 0,95), vypočtený obsh přidného cukru (doplňková poznámk 5 k této kpitole): 49 % hmotnostních (62,0 13), vypočtený obsh ovocné šťávy: 51 % hmotnostních (100 49). Závěr: vzorek je povžován ve smyslu doplňkové poznámky 5 b) k této kpitole z výrobek, který neztrtil svůj původní chrkter, neboť vypočtený obsh ovocné šťávy není nižší než 50 % hmotnostních ž Zmrzená Viz vysvětlivky k HS k položce Rjčtová šťáv Viz poznámk 4 k této kpitole příslušná vysvětlivk.

95 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Koncentrovná Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole Koncentrovná Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole.

96 C 76/94 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 21 RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY Pro zřzení potrvinových doplňků (uvedených v bodě 16 vysvětlivek k HS k číslu 2106), zejmén osttních potrvinových příprvků předkládných v odměřených dávkách, jko jsou kpsle, tblety, pstilky prášky, které jsou určeny k používání jko potrvinové doplňky, se rovněž přihlíží ke kritériím stnoveným v rozsudku Soudního dvor Evropské unie ve spojených věcech C-410/08 ž C-412/ 08 ( Swiss Cps ). Doplňková poznámk 1 Tto poznámk zhrnuje zejmén mltodextriny Výtžky, esence (tresti) koncentráty z kávy, čje nebo mté příprvky n bázi těchto výrobků nebo n bázi kávy, čje nebo mté; pržená čeknk jiné pržené kávové náhržky výtžky, esence (tresti) koncentráty z nich Výtžky, esence (tresti) koncentráty Do této podpoložky ptří výtžky, esence (tresti) koncentráty z kávy ve formě prášku, grnulí, vloček, bloků v jkékoliv jiné pevné formě. Do této podpoložky ptří výrobky v kplné nebo pstovité formě (dokonce i zmrzené). Tkovéto výrobky se používjí zejmén pro příprvu potrvin (npříkld k výrobě čokolád, koláčů cukrářského zboží, zmrzliny) Osttní Do této podpoložky ptří nenklíčená zrn ječmene, oloupná, pržená vhodná pro výrobu piv jko brvící ochucovcí přísd nebo jko náhržk kávy Droždí (ktivní nebo nektivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorgnismy, vyjm očkovcí látky čísl 3002; hotové prášky do pečiv Kultivovné násdové kvsinky (kvsinkové kultury) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2102, část A), třetí odstvec, bod 4). Tyto kvsnice jsou kultivovány n zvláštním médiu pro specifické účely, zejmén pro destilci výrobu vín. Jejich použitím lze dosáhnout velmi přesných vlstností fermentovných výrobků Nektivní droždí Toto droždí, popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2102, část A), čtvrtý pátý odstvec, je běžně prodáváno jko droždí pro potrvinářský průmysl. Je obvykle dodáváno jko prášek, lupínky nebo grnule Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2102, část B) Hotové prášky do pečiv Viz vysvětlivky k HS k číslu 2102, část C) Omáčky příprvky pro omáčky; směsi koření směsi přísd pro ochucení; hořčičná moučk připrvená hořčice Chutney z mng, tekuté Pro účely této podpoložky, chutney z mng znmená příprvek z nloženého mng, k němuž byly přidány různé produkty jko zázvor, rozinky, pepř cukr. Chutney z mng této podpoložky je ve formě omáčky ve víceméně tekutém stvu, kompletně homogenizovné.

97 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Aromtické hořké příprvky s obshem lkoholu 44,2 % ž 49,2 % obj. obshující 1,5 % ž 6 % hmotnostních hořce, koření různých přísd 4 % ž 10 % hmotnostních cukru, v nádobách o obshu nepřeshujícím 0,5 litru Výrobky uvedené v této podpoložce jsou koncentrovné tekuté lkoholické příprvky, jejichž zvláštní chuť, která je hořká silně romtická, pochází od kořene hořce použitého při jejich výrobě, v kombinci s různým kořením romtickými látkmi. Tyto koncentrovné romtické hořké příprvky tvoří přísdy určené k použití jko ochucovdl do nápojů (koktejlů, sirupů, nelkoholických nápojů td.) tké jko kořenící příprvky, používné stejným způsobem jko omáčky kořenící směsi při příprvě jídel cukrářských výrobků (polévky, připrvené mso, rybí nebo zeleninová jídl, omáčky, lhůdkářské výrobky, ovocné kompoty ovocné sláty, ovocné koláče, dezerty, sorbety td.). Tyto romtické hořké příprvky jsou obvykle prodávány jko ngosturové hořké příprvky Polévky bujóny příprvky pro polévky bujóny; homogenizovné smíšené potrvinové příprvky Homogenizovné smíšené potrvinové příprvky Výrz homogenizovné smíšené potrvinové příprvky je definován v poznámce 3 k této kpitole. Vět Tyto příprvky mohou obshovt mlé množství viditelných kousků přísd. v poznámce 3 ke kpitole 21 neznmená, že pro tyto viditelné kousky existuje stnovený limit v procentech hmotnostních nebo jko velikostní procentní podíl, by tento výrobek mohl být zřzen do položky Pojem mlé množství viditelných kousků přísd je třeb vykládt n zákldě objektivních vlstností výrobku: je třeb posoudit, zd byly přidány viditelné kousky v tkovém množství, že předstvují znčnou část výrobku. Pokud no, výrobek by musel být zřzen jinm (npříkld do čísl 2005), neboť by ztrtil povhu homogenizovné směsi potrvinových příprvků Zmrzlin podobné výrobky, též s obshem kk Pro účely tohoto čísl se rozumí zmrzlinou podobnými výrobky potrvinové příprvky, též blené pro drobný prodej, též obshující kko nebo čokoládu (dokonce i jko polevu), které jsou v pevném nebo pstovitém stvu jko výsledek zmrzení které jsou určeny pro konzumci v tomto stvu. Podsttnou chrkteristickou vlstností těchto výrobků je, že se mohou zpátky přeměnit n tekutý nebo polotekutý stv při teplotě okolí si 0 C. Avšk výrobky, které, i když mjí vzhled zmrzliny, nemjí výše uvedené zákldní chrkteristiky, ptří do čísl 1806, čísl 1901 nebo čísl 2106, podle vhodnosti. Výrobky tohoto čísl mjí nejrůznější názvy (vodní led, smetnová zmrzlin, csst, nepolská zmrzlin td.) jsou dodávány v různých formách; mohou obshovt kko nebo čokoládu, cukr, rostlinný tuk nebo mléčný tuk, mléko (též odstředěné), ovoce, stbilizátory, romtické ochucující látky, brviv td. Celkový obsh těchto tuků obvykle nepřeshuje 15 % hmotnostních finálního výrobku. Avšk určité specility, pro jejichž výrobu bylo použito velké množství smetny, mohou obshovt celkem si 20 % hmotnostních tuku. Při výrobě určitých druhů zmrzliny je do suroviny vprven vzduch, by se zvýšil objem finálního výrobku (expnze). Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu položky Viz tké vysvětlivky k HS k číslu 2105, zvláště pokud jde o vyloučené výrobky Potrvinové příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté Bílkovinné koncentráty bílkovinné texturovné látky Viz vysvětlivky k HS k číslu 2106, druhý odstvec, bod 6), vyjm ty části, které se týkjí bílkovinných hydrolyzátů. Do těchto podpoložek neptří koncentrovné mléčné proteiny (položk nebo číslo ). Při stnovování obshu schrózy pro účely zřzení do těchto podpoložek se musí zpočítt i obsh invertního cukru vyjádřeného jko schróz.

98 C 76/96 CS Úřední věstník Evropské unie Složené lkoholické příprvky, jiné než zložené n vonných látkách, používné k výrobě nápojů Z isoglukózy Viz vysvětlivky k HS k číslu 2106, druhý odstvec, bod 7). Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole. Do této podpoložky neptří podobné složené příprvky, které mjí objemový obsh lkoholu nepřeshující 0,5 % obj. (podpoložky nebo ). Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2106, druhý odstvec, body 1) ž 5), 8) ž 11) 13) ž 16) třetí odstvec vysvětlivek k podpoložkám

99 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/97 KAPITOLA 22 NÁPOJE, LIHOVINY A OCET Všeobecné vysvětlivky Protože v této kpitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obshu 2 litry nebo méně v nádobách o obshu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsžené v nádobách nikoliv kpcity nádob. Do této kpitoly ptří v přípdě, že nejde o léky tonické příprvky, které i když se berou v mlých množstvích, npříkld po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jko nápoje. Nelkoholické tonické příprvky, které je třeb před použitím rozředit, neptří do kpitoly 22 (obvykle číslo 2106). Doplňková 2 b) poznámk Potencionální objemový obsh lkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno n kilogrmy invertního cukru) obsžených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0, Vod, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod sodovek, bez přídvku cukru nebo jiných sldidel, neromtizovná; led sníh ž Minerální vody sodovky Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2201, odstvce B) C). Do těchto podpoložek neptří přírodní minerální vody v erosolových zásobnících k použití pro péči o pleť (číslo 3304) Přírodní minerální vody Přírodní minerální vody jsou vody, které odpovídjí pltné verzi směrnice Evropského prlmentu Rdy 2009/54/ES (Úř. věst. L 164, , s. 45) Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2201, odstvce A) D). Do této podpoložky rovněž ptří vodní pár přírodní vod, filtrovná, sterilizovná, čištěná nebo měkčená Vod, včetně minerálních vod sodovek, s přídvkem cukru nebo jiných sldidel nebo romtizovná jiné nelkoholické nápoje, vyjm ovocné nebo zeleninové šťávy čísl 2009 Výrz nelkoholické nápoje je definován v poznámce 3 k této kpitole Vod, včetně minerálních vod sodovek, s přídvkem cukru nebo jiných sldidel nebo romtizovná Nelkoholické nápoje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2202, odstvec A), ptří do této podpoložky. Přítomnost ntioxidntů, vitmínů, stbilizátorů nebo chininu nemá vliv n zřzení nelkoholických nápojů. Do této podpoložky ptří tekuté výrobky složené z vody, cukru romtických látek, dodávné v plstových sáčcích určené pro zmrzení n ledová lízátk v mrzničce v domácnosti. Viz rovněž doplňková poznámk 1 k této kpitole Neobshující výrobky čísel 0401 ž 0404 ni tuky získné z výrobků těchto čísel Do této podpoložky ptří tonické příprvky, jk jsou popsány ve vysvětlivkách k této kpitole, všeobecné vysvětlivky, druhý odstvec. Tyto nelkoholické nápoje, čsto oznčovné jko potrvinové doplňky, mohou být zloženy n výtžcích z rostlin (včetně bylin) obshovt přidné vitminy /nebo minerály. Obecně by tyto příprvky měly udržovt zdrví pohodu, proto se liší od romtizovných nebo slzených vod jiných nelkoholických nápojů podpoložky , uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2202, odstvec A).

100 C 76/98 CS Úřední věstník Evropské unie ž Osttní, s hmotnostním obshem tuků získných z výrobků čísel 0401 ž 0404 Do těchto podpoložek ptří tekuté výrobky, známé v obchodě jko plněné mléko, z předpokldu, že je to nápoj připrvený ke konzumci. Plněné mléko je výrobek n bázi odstředěného mlék nebo práškového odstředěného mlék, k němuž byl přidán rfinovný rostlinný tuk nebo olej v množství téměř shodném jko je množství přírodního tuku, získného z původního mlék. Tento nápoj se zřzuje do jednotlivých podpoložek podle obshu mléčného tuku. Viz vysvětlivky k podpoložce Víno z čerstvých hroznů, včetně vín obohceného lkoholem; vinný mošt jiný než čísl 2009 Pokud jde o skutečný objemový obsh lkoholu, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole ž Šumivé víno Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole Šmpňské Šmpňské je šumivé víno produkovné ve frncouzské provincii Chmpgne z hroznů sklizených výlučně v této provincii ž Jiná vín než uváděná v položce , v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, přidržovnou svorkmi nebo kovovými svěrkmi; vín v jiné obchodní úprvě, mjící při teplotě 20 C přetlk, vznikjící působením oxidu uhličitého, lespoň 1 br, všk méně než 3 bry Do těchto podpoložek ptří: 1. víno dodávné v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, které nevyhovuje definici šumivého vín v poznámce k položkám 1 k této kpitole; 2. víno dodávné jink než v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, mjící přetlk lespoň 1 br, všk méně než 3 bry při teplotě 20 C. Korkové zátky odpovídjící nákresu níže podobné zátky vyrobené z plstů jsou povžovány z zátky ve tvru hříbku ž Osttní Viz doplňkové poznámky 4 5 k této kpitole. Netěkvé složky celkového suchého extrktu ve smyslu doplňkové poznámky 4 A) zhrnují cukry, glycerol, tniny, kyselinu vinnou, brviv soli ž Víno s chráněným oznčením původu (ChOP) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ).

101 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Tokj Viz doplňková poznámk 4 B) b) k této kpitole Víno s chráněným zeměpisným oznčením (ChZO) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ) Jiná vín než uváděná v položce , v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, přidržovnou svorkmi nebo kovovými svěrkmi; vín v jiné obchodní úprvě, mjící při teplotě 20 C přetlk, vznikjící působením oxidu uhličitého, lespoň 1 br, le méně než 3 bry Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž ž Osttní Viz doplňkové poznámky 4 5 k této kpitole ž Víno s chráněným oznčením původu (ChOP) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ) Tokj Viz doplňková poznámk 4 B) b) k této kpitole Víno s chráněným zeměpisným oznčením (ChZO) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ) Částečně kvšený (fermentovný) nebo se zstveným kvšením, jink než přidáním lkoholu Viz doplňková poznámk 3 spolu s doplňkovými poznámkmi 2 ), 2 b) 2 c) k této kpitole Koncentrovný Viz doplňková poznámk 7 k této kpitole Koncentrovný Viz doplňková poznámk 7 k této kpitole Vermut osttní víno z čerstvých hroznů, připrvené pomocí romtických bylin nebo jiných romtických látek Vín ptřící do tohoto čísl popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 2205, zhrnují: 1. nápoje známé jko Mrsl ll'uovo, Mrsl ll mndorl Crem di Mrsl ll'uovo, které jsou zloženy n víně z jihoitlského měst Mrsly ochucené vječnými žloutky, mndlemi jinými romtickými látkmi; 2. nápoje n bázi vín, známé jko Sngri, ochucené romtizovné npříkld citrónem nebo pomernčem. Viz doplňková poznámk 8 k této kpitole. Výrobky, které mjí skutečný objemový obsh lkoholu menší než 7 % obj. ptří do čísl Osttní kvšené (fermentovné) nápoje (npříkld jblečné víno, hruškové víno, medovin); směsi kvšených (fermentovných) nápojů směsi kvšených (fermentovných) nápojů s nelkoholickými nápoji, jinde neuvedené ni nezhrnuté Nápoje n bázi kvšených lkoholických nápojů, do nichž byl přidán destilovný lkohol, vod dlší látky (npř. sirup, různá romt brviv v některých přípdech i krémový zákld), jsou zřzeny podle rozsudku Soudního dvor Evropské unie ve věci C-150/08. Pokud přídvek tkových složek způsobí ztrátu chuti, vůně /nebo vzhledu nápoje vyrobeného z určitého ovoce nebo přírodního produktu, tj. kvšeného nápoje čísl 2206, je v souldu s rozsudkem zřzen do čísl 2208.

102 C 76/100 CS Úřední věstník Evropské unie Mtolinové víno Viz doplňková poznámk 9 k této kpitole ž Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2206, druhý odstvec, body 1) ž 10) Šumivé Pokud jde o šumivé nápoje, viz doplňková poznámk 10 k této kpitole. Pokud jde o zátky ve tvru hříbku ve výše zmiňovné doplňkové poznámce, viz vysvětlivky k podpoložkám to , poslední odstvec ž Jiné než šumivé, v nádobách Do těchto podpoložek ptří nápoje, které nejsou produktem přírodního kvšení (fermentce) moštu z čerstvých hroznů, le jsou vyráběny z koncentrovného vinného moštu. Tento mošt je stbilní může být skldován pro poždovné účely. Kvsný (fermentční) proces obvykle zčíná přidáním kvsnic. Před nebo během kvšení (fermentce) se tké může přidávt cukr. Výrobek, získný tímto způsobem, může být nkonec oslzen, obohcen lkoholem nebo smíchán Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu 80 % obj. nebo více; ethyllkohol osttní destiláty denturovné, s jkýmkoliv obshem lkoholu Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu 80 % obj. nebo více Viz vysvětlivky k HS k číslu 2207, s výjimkou čtvrtého odstvce. Lihové nápoje (npř. džin, vodk) ptří do podpoložek ž bez ohledu n jejich obsh lkoholu Ethyllkohol destiláty, denturovné, s jkýmkoliv obshem lkoholu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2207, čtvrtý odstvec Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry jiné lihové nápoje Destiláty, likéry jiné lihové nápoje čísl 2208 jsou lkoholické kpliny všeobecně určené k lidské spotřebě připrvené: buď přímo destilcí (s nebo bez přidných romtických příprvků) přírodně kvšených (fermentovných) kplin, jko je npříkld víno nebo cider nebo předem kvšeného (fermentovného) ovoce, mtolin, obilí nebo jiných rostlinných produktů, nebo jednoduchým přidáním různých romtických látek někdy cukru k lkoholu vyrobenému destilcí. Různé lihové nápoje jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 2208, třetí odstvec, body 1) ž 18). Pokud jde o nedenturovné destiláty, je nutno poznment, že zůstávjí zřzeny do tohoto čísl i když mjí objemový obsh lkoholu 80 % obj. nebo vyšší, ť jsou či nejsou připrveny ke spotřebě jko nápoje. Do tohoto čísl neptří lkoholické nápoje získné kvšením (fermentcí) (čísl ž ) ž Whisky Whisk(e)y jsou lihoviny destilovné z obilné kše prodávné s objemovým obshem lkoholu 40 % obj. nebo vyšším buď v lhvích nebo v jiných nádobách. Skotská whisky je whisky destilovná zrjící ve Skotsku. Whisky s přidnou sodovou vodou (whisky-sod) neptří do těchto podpoložek ptří do podpoložek nebo

103 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Čistá sldová whisky Čistá sldová Skotská whisky (Single mlt) je lihovin, která se vyrábí v periodických destilčních přístrojích v jediném lihovru destilcí kvšené (fermentovné) kše, která je pouze ze sldového ječmene Míchná sldová whisky, v nádobách o obshu Míchná sldová Skotská whisky se vyrábí smícháním dvou nebo více čistých sldových Skotských whisek, které byly destilovány/získány v různých lihovrech Čistá obilná whisky míchná obilná whisky, v nádobách o obshu Čistá obilná Skotská whisky je destilát jiný než čistá sldová Skotská whisky nebo míchná sldová Skotská whisky, který se vyrábí v jediném lihovru destilcí kvšené (fermentovné) kše ze sldového ječmene též s přidáním celých zrn jiných obilovin (hlvně pšenice nebo kukuřice). Míchná obilná Skotská whisky se vyrábí smícháním dvou nebo více čistých obilných Skotských whisek, které byly destilovány/získány v různých lihovrech Osttní míchná whisky, v nádobách o obshu Osttní míchná Skotská whisky ( Blended Scotch Whisky ) se vyrábí smícháním jedné nebo více čistých sldových Skotských whisek s jednou nebo více čistými obilnými Skotskými whiskmi ž Rum jiné destiláty získné destilcí kvšených (fermentovných) produktů z cukrové třtiny Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2208, třetí odstvec, bod 3), z podmínky, že si ponechjí své orgnoleptické vlstnosti Gin, v nádobách Gin je lihový nápoj obvykle získávný jednoduchou nebo postupnou destilcí rektifikovného obilného lihu nebo ethyllkoholu s bobulemi jlovce jinými romtickými látkmi (npříkld korindr, kořen nděliky, nýz, zázvor). Pro účely těchto podpoložek jsou povžovány z gin pouze lihové nápoje, které mjí orgnoleptické vlstnosti ginu. Npříkld následující lihové nápoje jsou proto vyloučeny z těchto podpoložek: ) Genev (Genièvre) (podpoložky nebo ); b) Aquvit (podpoložky nebo ); c) Krnwitter (podpoložky nebo ) ž Vodk Viz vysvětlivky k HS k číslu 2208, třetí odstvec, bod 5) Likéry cordily Viz vysvětlivky k HS k číslu 2208, první odstvec, část B) třetí odstvec Ark, v nádobách Ark je lkohol vyrobený z použití speciálních kvsnic z třtinové melsy nebo z melsy ze sldkých šťáv rostlin z rýže. Ark nesmí být změňován s rkijí, která je získáván opětovnou destilcí lihu z rozinek nebo lihu ze sušených fíků s nýzem ptří do podpoložek nebo Slivovice, hruškovice nebo třešňovice (vyjm likéry), v nádobách Slivovice, hruškovice třešňovice jsou lihové nápoje získné výlučně kvšením (fermentcí) destilcí švestkového, hruškového nebo třešňového moštu. Pokud jde o výrzy švestky třešně, viz vysvětlivky k HS k číslu 0809.

104 C 76/102 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Osttní Osttní lihové nápoje Z ovoce Osttní Pro účely této podpoložky destiláty destilovné z ovoce jsou lihové nápoje získné výhrdně lkoholovým kvšením (fermentcí) destilcí ovoce (jiného než švestek, hrušek nebo třešní), npř. z meruněk, borůvek, mlin, ostružin, černého rybízu, bílého rybízu, červeného rybízu, jhod, jblek, včetně destilátů získných z cideru. Klvádos ptří do podpoložky Do této podpoložky ptří nýzové destiláty, rkije, destiláty z gve jiné než tequil (npříkld mezcl), lkoholy destilovné z romtických bylin, hořké nápoje n trávení, quvit, krnwitter, lkoholy destilovné z kořenů (npříkld destiláty z hořce), destiláty z čiroku. Kromě nápojů uvedených ve Vysvětlivkách k HS k číslu 2208, třetí odstvec, body 14) ž 18), ptří do této podpoložky tké: 1. lihové nápoje s přidnou sodovou vodou (whisky-sod); 2. čj s lkoholem; 3. lkoholické nápoje smíchné dohromdy nebo lkoholické nápoje smíchné s ovocnou nebo zeleninovou šťávou (koktejly). Viz vysvětlivk k podpoložce Do této podpoložky ptří klvádos. Viz vysvětlivk k podpoložce Osttní lihové nápoje Viz vysvětlivk k podpoložce Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu nižším než 80 % obj., v nádobách o obshu Do těchto podpoložek ptří kpliny popsné jko mlt beer bse s objemovým obshem lkoholu 14 % vyráběné z vřeného piv, které bylo vyčiřeno poté podrobeno ultrfiltrci, kterou byl snížen obsh přísd, jko jsou hořké látky proteiny (viz rozsudek Soudního dvor Evropské unie ve věci C-196/10) Stolní ocet jeho náhržky získné z kyseliny octové Vinný ocet v nádobách Viz doplňková poznámk 11 k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2209, část I), druhý odstvec, bod 1). Osttní, v nádobách Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve Vysvětlivkách k HS k číslu 2209, část I), druhý odstvec, body 2), 3) 4) část II).

105 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/103 KAPITOLA 23 ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO Doplňková poznámk 3 Potenciální hmotnostní obsh lkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno n kilogrmy invertního cukru) obsžených ve 100 kg předmětného výrobku, činitelem 0, Moučky, šroty pelety, z ms, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvrky Moučky, šroty pelety, z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých Moučky, šroty pelety z ryb této podpoložky jsou složeny z ryb nebo zbytků ryb, které jsou obvykle tepelně uprveny potom přeměněny n pstu, sušeny mlety, někdy glomerovány do formy pelet. Do této podpoložky neptří rybí moučk způsobilá k lidskému požívání (podpoložk ) Otruby, vedlejší mlýnské produkty jiné zbytky, též ve tvru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zprcování obilí nebo luštěnin Pro rozlišení mezi produkty tohoto čísl produkty kpitoly 11, viz poznámk 2 A) ke kpitole 11. Zbytky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2302, část B), bod 1), by měly obshovt 50 % nebo více obilovin nebo sušených luštěnin. Pro stnovení obshu škrobu (ve výrobku jk je dodáván) se použije metod uvedená v příloze III, část L, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, , s. 1) Kukuřičné Z předpokldu, že splňují kritéri stnovená poznámkou 2 A) ke kpitole 11, jsou drcená kukuřičná zrn získná během prosévání čistých neloupných kukuřičných zrn vyloučen z těchto podpoložek (podpoložk ) Škrobárenské zbytky podobné zbytky, řepné řízky, bgs jiné cukrovrnické odpdy, pivovrnické lihovrnické mláto odpdy, též ve tvru pelet Pro stnovení obshu škrobu proteinu se použije metod uvedená ve příloze III, část L A, nřízení Komise (ES) č. 152/ 2009 (Úř. věst. L 54, , s. 1) Zbytky z výroby kukuřičného škrobu (vyjm koncentrovnou vodu z máčení) s obshem proteinu, počítáno v sušině Produkty zřzené do těchto podpoložek musí splňovt kritéri stnovená v doplňkové poznámce 1 k této kpitole Do těchto podpoložek ptří: 1. kukuřičný klih (obvykle ve formě mouky), který je tvořen hlvně z klihu z kukuřičných zrn získného při oddělování škrobu; obsh proteinu (dusík 6,25) je více než 40 % hmotnostních; 2. klihová mouk, která je hlvně získáván smíšením suchých zbytků z výroby škrobu z kukuřice s čistým klihem; tkové produkty obvykle obshují si 40 % hmotnostních proteinů (dusík 6,25);

106 C 76/104 CS Úřední věstník Evropské unie krmivo z kukuřičného klihu, které obvykle obshuje nejméně 20 % hmotnostních proteinů (dusík 6,25) je složeno hlvně z částí perikrpu endospermu, z kukuřičného klihu někdy z koncentrovné tekutiny pro máčení kukuřice, což jsou všechno vedlejší produkty výroby škrobu z kukuřice. Do těchto podpoložek rovněž ptří výše uvedené produkty glomerovné ve formě pelet. Do těchto podpoložek ptří pouze produkty s obshem škrobu v sušině nepřeshujícím 28 % hmotnostních, podle metody uvedené v příloze III, část L, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, , s. 1) jejichž obsh tuku v sušině nepřeshuje 4,5 % hmotnostních, podle metody uvedené v příloze III, část H, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (1). Produkty s vyšším obshem škrobu nebo tuku se obvykle zřzují do kpitoly 11 nebo do podpoložek , , nebo , podle příslušnosti. Totéž se použije u zboží, které obshuje produkty extrhovné z kukuřice jinou metodou než je výrob škrobu mokrým procesem (zbytky z prosévání kukuřičných zrn, drcená kukuřičná zrn, zbytky z extrkce oleje z kukuřičných klíčků suchým procesem td.). Produkty zřzené do těchto podpoložek nesmí obshovt zbytky z extrkce oleje z kukuřičných klíčků mokrým procesem. Koncentrovná vod z máčení kukuřice ptří do podpoložky , bez ohledu n obsh proteinů Osttní Pro účely této podpoložky se z zbytky z výroby škrobu z mniokových kořenů povžují tkové výrobky, které mjí obsh škrobu nepřeshující 40 % hmotnostních, počítáno v sušině. Jestliže je obsh škrobu vyšší, ptří tyto výrobky, ve formě mouky nebo moučky, do podpoložek nebo Výrobky ve formě pelet ptří do podpoložky Do této podpoložky rovněž ptří: 1. krmivo z glutenu čiroku, které obvykle obshuje nejméně 18 % hmotnostních proteinů je složeno hlvně z částic perikrpu endospermu čirokových semen, z glutenu čiroku někdy z koncentrovné tekutiny pro máčení čiroku, což jsou všechno vedlejší produkty výroby škrobu z čiroku. Do této podpoložky ptří pouze výrobky s obshem škrobu nepřeshujícím 40 % hmotnostních, počítáno v sušině. Výrobky s vyšším obshem škrobu se obecně zřzují do kpitoly 11 nebo do čísl 2302 nebo 2309, podle příslušnosti. 2. zbytky po výrobě škrobu známé jko sušená brmborová dřeň. Obsh škrobu tkových zbytků je obvykle 50 % hmotnostních nebo více. Pro stnovení obshu vlhkosti se použije metod uvedená v příloze III, část A, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, , s. 1). Koncentrovná vod z máčení kukuřice se zřzuje do této podpoložky bez ohledu n obsh proteinu Řepné řízky, bgs jiné cukrovrnické odpdy Syrovátk, z níž byl částečně odstrněn lktóz, není povžován z odpd výroby cukru neptří do těchto podpoložek (číslo 0404). Do těchto podpoložek ptří cukrová řep zbvená částečně nebo zcel cukru Pivovrnické nebo lihovrnické mláto odpdy Viz vysvětlivky k HS k číslu 2303, první odstvec, část E) 1) ž 5) Pokrutiny jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvru pelet, po extrkci sójového oleje Do tohoto čísl neptří sójové vločky, též drcené, z nichž nebyl extrhován sójový olej (číslo 2308).

107 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Pokrutiny jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvru pelet, po extrkci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel Ze semen řepky nebo řepky olejky s nízkým obshem kyseliny erukové Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k položce Z kukuřičných klíčků Do této podpoložky ptří zbytky po extrhování oleje z kukuřičných klíčků, získné mokrým nebo suchým procesem které vyhovují kritériím doplňkové poznámky 2 k této kpitole. Výrobky, které nevyhovují těmto kritériím, se obecně zřzují do kpitoly 11 nebo do čísl 2302 nebo 2309, podle příslušnosti Pokrutiny z oliv jiné zbytky po extrkci olivového oleje Výrz zbytky po extrkci olivového oleje znmená pouze výrobky s obshem tukových látek nepřeshujícím 8 % hmotnostních. Výrobky (s výjimkou klů uszenin) s vyšším obshem tukových látek se zřzují do stejné podpoložky jko zákldní mteriál (podpoložky nebo ). Pro stnovení obshu tuku se použije metod uvedená v nřízení Komise (EHS) č. 2568/91, příloh XV (Úř. věst. L 248, , s. 1) Vinný kl; surový vinný kámen Mjící celkový hmotnostní obsh lkoholu nepřeshující 7,9 % hm. obsh sušiny nejméně 25 % hmotnostních Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole odpovídjící vysvětlivky Surový vinný kámen Viz vysvětlivky k HS k číslu 2307, druhý odstvec Rostlinné látky rostlinné odpdy, rostlinné zbytky vedlejší produkty, též ve tvru pelet, používné pro výživu zvířt, jinde neuvedené ni nezhrnuté Mjící celkový hmotnostní obsh lkoholu nepřeshující 4,3 % hm. o obshu sušiny nejméně 40 % hm. Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole odpovídjící vysvětlivky Žludy koňské kštny; ovocné výlisky nebo mtoliny, jiné než z hroznů Mezi ovocné výlisky, jiné než z hroznů, ptří pomernčové buňky, tj. výrobky složené z částí pomernčů, které zpočátku v průběhu lisování přijímjí šťávu poté, co byly vymčkány, neobshují skoro žádné podsttné části dužniny ovoce, le jsou tvořeny hlvně buněčnou stěnou vnitřní stěnou oplodí v bobuli. Tyto výrobky jsou určeny k přidání k rozředěným koncentrátům pomernčové šťávy k limonádám (nelkoholickým nápojům) Osttní Do této podpoložky ptří výrobky, specifikovné v bodech 2), 3), 4), 6), 7), 8) 9) druhého odstvce vysvětlivek k HS k číslu Do této podpoložky rovněž ptří sójové slupky, též drcené, z nichž nebyl extrhován sójový olej.

108 C 76/106 CS Úřední věstník Evropské unie Příprvky používné k výživě zvířt Viz poznámk 1 k této kpitole. Pro stnovení obshu škrobu se použije polrimetrická metod (nzývná též modifikovná Ewersov metod) vymezená v příloze III, část L, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, , s. 1). Hmotnostní obsh škrobu v příprvcích používných k výživě zvířt čísl 2309 se stnoví enzymtickou nlytickou metodou vymezenou v příloze nřízení Komise (ES) č. 121/2008 (Úř. věst. L 37, , s. 03) v přípdech, jsou-li ve význmném množství přítomny tyto krmné suroviny: ) výrobky z cukrové řepy, jko cukrová pulp, cukrovková mels, cukrovrské vyloužené řízky, cukrovková melsovná pulp, cukrovková vináz, řep cukrová; b) citrusová pulp; c) lněné semeno; lněné expelery; extrhovné lněné semeno; d) řepkové semeno; řepkové expelery; extrhovné řepkové semeno; řepkové slupky; e) slunečnicové semeno; extrhovné slunečnicové semeno; slunečnicové semeno částečně loupné, extrhovné; f) kokosové expelery; kokosový extrhovný šrot; g) brmborová pulp; h) sušené kvsnice; ij) výrobky bohté n inulín (npř. řízky moučk z topinmbur); k) škvrky. U produktů s obshem škrobu nižším než 0,5 % se má z to, že škrob neobshují. K určení glukosy se použije vysokoúčinná kplinová chromtogrfie (HPLC) (nřízení Komise (ES) č. 904/2008; Úř. věst. L 249, , s. 9). Pokud jde o mléčné výrobky, viz doplňková poznámk 4 k této kpitole. Obsh mléčných výrobků obsh škrobu se vypočítávjí ve výrobcích ve stvu, v jkém jsou dodávány ž Výživ pro psy kočky, v blení pro drobný prodej Do těchto podpoložek ptří též hrčky n žvýkání pro psy, které jsou předkládány v různých tvrech, jko npř. kroužky kosti, složené z rozsekných kousků hovězí kůže, želtiny, glukózového sirupu (jko pojivo), brviv, hydrolyzátů rostlinných proteinů, stbilizátorů, v přípdě kroužků, z msové kostní moučky, které mohou být všechny zcel poživtelné Rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských svců Viz vysvětlivky k HS k číslu 2309, část II), B), poslední odstvec, bod 1) Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 k této kpitole Použití vody z máčení kukuřice jko růstového medi (živné půdy) může mít z příčinu přítomnost zbytků mrtvých kvsných (fermentčních) látek v množství obvykle nepřeshujícím 2 %. Tyto produkty jsou zjistitelné mikroskopem. Nvíc, výrobky obshující zbytky vody z máčení použité při některých kvsných (fermentčních) procesech, obshují ve velmi mlém množství následující látky: myloglukosidázu, lf-mylázu, xnthn, kyselinu mléčnou, kyselinu citrónovou, lyzin, threonin, triptofn. Vod z máčení kukuřice vždy obshuje některé z těchto látek (npř. minokyseliny) ve velmi mlém množství neptrně jejich koncentrce roste během kvšení (fermentci). Výrobky s obshem škrobu nebo tuku převyšujícím limity uvedené v doplňkové poznámce 5 se zřzují do podpoložky nebo , podle příslušnosti. Potvrzení, že se jedná o zbytky z výroby škrobu z kukuřice dovezené z USA, se ověří podle nřízení Komise (ES) č. 1375/ 2007 (Úř. věst. L 307, , s. 5).

109 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/107 KAPITOLA 24 TABÁK A VYROBENÉ TABÁKOVÉ NÁHRAŽKY 2401 Nezprcovný tbák; tbákový odpd Pokud jde o tbák v přírodním nebo nezprcovném stvu, viz vysvětlivky k HS k číslu 2401, odstvec 1. Je třeb poznment, že: ) tbákem sušeným teplým vzduchem (flue-cured) typu Virgini se rozumí tbák sušený v umělých tmosferických podmínkách procesem řízeného tepl ventilce bez toho, by se tbákové listy dostly do kontktu s kouřem; brv sušeného tbáku se obvykle pohybuje od citrónové po velmi tmvě ornžovou nebo červenou. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení; b) tbákem sušeným přirozenou cirkulcí vzduchu (light ir-cured) typu Burley se rozumí tbák sušený v přírodních tmosferických podmínkách který, jestliže bylo dodtečně použito teplo cirkulce vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle hnědé ž nčervenlé. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení; c) tbákem sušeným přirozenou cirkulcí vzduchu (light ir-cured) typu Mrylnd se rozumí tbák sušený v přírodních tmosferických podmínkách který, jestliže bylo dodtečně použito teplo cirkulce vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle žluté ž tmvě třešňově červené. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení; d) tbákem sušeným otevřeným ohněm (fire-cured) se rozumí tbák sušený v umělých tmosferických podmínkách při použití otevřeného ohně, z něhož byl kouř ze dřev částečně bsorbován tbákem. Tbákové listy sušené otevřeným ohněm (fire-cured) jsou obvykle silnější než listy Burley, listy sušené teplým vzduchem (flue-cured) nebo listy Mrylnd z odpovídjícího míst n stonku. Brv se obvykle pohybuje od žlutohnědé po velmi tmvě hnědou. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení. Tbák sušený při denním světle (sun-cured) je sušen přímo slunečním teplem n otevřeném vzduchu z plného denního světl. Do tohoto čísl neptří živé tbákové rostliny (číslo 0602) Tbákový zbytek (odpd) Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2401, odstvec 2), do této podpoložky tké ptří: 1. zbytky jko výsledek mnipulce s tbákovými listy; jsou obecně známé v obchodě jko drolin, le v členských státech jsou rovněž různě nzývány jko npř. drobenk, tříděný, smeteniny, kirinti nebo broqueliny td. Obvykle obshují nečistoty nebo cizí těles jko npř. prch, rostlinné zbytky, textilní vlákn. Někdy byl prch odstrněn z těchto zbytků prosetím; 2. zbytky z tbákových listů, v obchodě známé jko prosévný tbák, získné prosetím výše uvedených zbytků; 3. zbytky získné při výrobě doutníků, popsné jko odřezky, obshující kousky odřezků z listů; 4. tbákový prch (odpdní vedlejší produkt získný prosetím výše uvedených zbytků). Do této podpoložky neptří tbákové zbytky uprvené pro prodej jko tbák ke kouření nebo jko žvýkcí tbák, šňupcí tbák nebo tbákový prch nebo jejichž účelem je, by byly zprcovány pro použití jko tbák ke kouření, žvýkcí tbák, šňupcí tbák nebo tbákový prch (číslo 2403) Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky cigrety z tbáku nebo tbákových náhržek Doutníky (též s odříznutými konci) doutníčky obshující tbák Doutníky (též s odříznutými konci) doutníčky jsou svitky tbáku, které se kouří s ohledem n jejich vlstnosti jsou určeny výhrdně ke kouření jko tkové, :

110 C 76/108 CS Úřední věstník Evropské unie ) mjí vnější krycí list z přírodního tbáku, který pokrývá celý výrobek, včetně přípdného filtru (všk bez jkékoli dlší vrstvy, která by částečně zkrývl vnější krycí list), který všk v přípdě doutníků s náustkem nepokrývá náustek; nebo b) mjí nlámnou směsnou náplň vnější krycí list normální brvy doutníku z rekonstituovného tbáku podpoložky , pokrývjící celý výrobek, včetně přípdného filtru, všk nepokrývjící náustek v přípdě doutníků s náustkem, kde jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku je nejméně 2,3 g nejvýše 10 g obvod nejméně jedné třetiny délky není menší než 34 mm. Z předpokldu, že splňují výše uvedená kritéri, zřzují se do této podpoložky výrobky s krycím listem z rekonstituovného tbáku, který může sestávt částečně z jiných látek, než je tbák Cigrety obshující tbák Cigrety jsou svitky tbáku, které se kouří jko tkové neptří do ktegorie doutníků nebo doutníčků (viz vysvětlivky k podpoložce ). Z předpokldu, že splňují výše uvedené podmínky, zřzují se do této podpoložky výrobky sestávjící částečně z jiných látek než je tbák. Do této podpoložky neptří výrobky, složené zcel z jiných látek než je tbák (podpoložk , nebo jestliže jsou určeny pro lékřské užití, kpitol 30) Osttní Do této podpoložky ptří doutníky, doutníky s odříznutými konci, doutníčky cigrety, složené zcel z tbákových náhržek, npř. cigrety vyrobené ze speciálně připrvených listů odrůd hlávkového slátu neobshující ni tbák, ni nikotin Osttní tbákové výrobky vyrobené tbákové náhržky; homogenizovný nebo rekonstituovný tbák; tbákové výtžky esence (tresti) Tbák do vodní dýmky specifikovný v poznámce k položkám 1 této kpitoly Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k položce Osttní Tbák ke kouření je tbák, který byl nřezán nebo jink rozdělen, zkroucen nebo slisován do bloků, který se může kouřit bez dlšího průmyslového zprcování. Zbytky jko výsledek mnipulce s tbákovými listy nebo výroby tbákových výrobků, které jsou způso bilé ke kouření, se povžují z tbák ke kouření, pokud neodpovídjí popisu doutníků, doutníčků nebo cigret (viz vysvětlivky k podpoložkám ). Směsi tbáku ke kouření s látkmi jinými než tbák se rovněž zřzují do těchto podpoložek, z předpokldu, že odpovídjí shor uvedené definici, s výjimkou výrobků určených pro lékřské užití (kpitol 30). Do této podpoložky ptří krájený tbák ( cut cigrette rg ), což je konečná tbáková směs pro výrobu cigret Homogenizovný nebo rekonstituovný tbák Viz vysvětlivky k HS k číslu 2403, první odstvec, bod 6) Žvýkcí šňupcí tbák Žvýkcí tbák je tbák ve formě svitků, tyčinek, pruhů, krychliček hrnolků, který je speciálně připrven pro žvýkání, le ne pro kouření který je uprven pro drobný prodej. Šňupcí tbák je tbák v prášku nebo zrnech, který byl speciálně uprven, by mohl být šňupán, le není určen pro kouření. Z předpokldu, že vyhovují výše uvedeným podmínkám, zřzují se do této podpoložky výrobky, složené částečně z jiných látek, než je tbák.

111 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří: 1. tbákové výtžky esence (tresti), popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2403, první odstvec, bod 7); 2. tbákový prášek (obecně získný nějkým procesem, npř. mletím, vedoucím ke specifické distribuci velikosti částic). Velikost částic by měl být do 0,4 mm prášek by neměl obshovt žádné nečistoty; 3. předený, nvoněný kvšený (fermentovný) brzilský tbák, lisovný v povlku do kultého tvru (Mngotes); 4. expndovný tbák, který nebyl nřezán nebo jink rozdělen; 5. výrobek určený ke kouření (npř. tbák do vodní dýmky ) sestávjící zcel z tbákových náhržek látek jiných než tbák.

112 C 76/110 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA V NEROSTNÉ PRODUKTY KAPITOLA 25 SŮL; SÍRA; ZEMINY A KAMENY; SÁDROVCOVÉ MATERIÁLY; VÁPNO A CEMENT Poznámk 1 Flotce je určen k oddělování určitých prvků, které jsou bohtě obsženy v nerostných látkách, od hlušiny tím, že se látk sbírá n hldině vody, do které byl ponořen, ztímco hlušin zůstne n dně Sůl (včetně stolní soli denturovné soli) čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku nebo obshující prostředek proti spékání nebo prostředek pro dobrou tekutost; mořská vod Pro chemickou přeměnu (seprci N od Cl) pro výrobu jiných výrobků Z předpokldu, že odpovídjí ustnovením stnoveným kompetentními orgány, ptří do této podpoložky sůl, též denturovná, určená pro výrobu kyseliny chlorovodíkové, chlóru, chloridu vápentého, dusičnnu sodného, chlornnu sodného, sírnu sodného, uhličitnu sodného, hydroxidu sodného, chlorečnnu sodného, chloristnu sodného kovového sodíku Denturovná nebo pro průmyslové účely (včetně rfinovné), jiná než n konzervci nebo příprvu potrvin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířt Z předpokldu, že odpovídjí ustnovením stnoveným kompetentními orgány, tto podpoložk zhrnuje: 1. denturovnou sůl pro jkékoli zmýšlené účely, s výjimkou denturovné soli podpoložky ; 2. sůl pro rfinci; rfincí se v tomto smyslu povžuje pouze čištění tkovými procesy, při nichž je sůl rozpouštěn; 3. sůl pro průmyslové účely, jiné než pro chemickou přeměnu, nebo n konzervci či příprvu potrvin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířt. Sůl pro průmyslové účely znmená sůl určenou pro podniky jko surovin nebo jko meziprodukt při opercích průmyslové výroby (npříkld v metlurgii, v brvírnách, v koželužském kožešnickém průmyslu, při výrobě mýdl, při chlzení v kermickém průmyslu). Sůl, jiná než denturovná sůl používná n solení komunikcí, ptří do podpoložky Sůl vhodná k lidskému požívání Sůl vhodná k lidskému požívání je nedenturovná sůl vhodná přímo pro domácí či průmyslové účely jko ochucovcí prostředek nebo konzervční činidlo potrvin. Všeobecně má vysoký stupeň čistoty je stejnoměrně bílá Osttní Do této podpoložky ptří nedenturovná sůl používná v zimě jko odmrzovcí látk sůl používná jko potrv pro zvířt (npř. sůl k lízání) Sír všech druhů, jiná než sublimovná sír, srážená sír koloidní sír Surová nebo nerfinovná sír Do této podpoložky ptří různé druhy síry uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2503, první odstvec, body 1) ž 4). Tyto druhy síry jsou zprvidl ve formě bloků, kusů nebo prášků Osttní Tto podpoložk zhrnuje různé druhy síry uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2503, první odstvec, body 5) ž 7). Tyto druhy síry jsou zprvidl ve formě tyčí nebo mlých destiček (rfinovná sír) nebo v prášku ( prosévná sír, provívná sír, rozprášená sír ) Osttní jíly (kromě expndovných jílů čísl 6806), ndluzit, kynit sillimnit, též klcinovné; mullit; šmotové nebo dinsové zeminy

113 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Bentonit Viz vysvětlivky k HS k číslu 2508, třetí odstvec, bod 1). Přirozeně se vyskytující bentonity mjí normálně ph mezi 6 9,5 (pro 5 % vodnou suspenzi poté, co stál 1 hodinu) obsh uhličitnu sodného menší než 2 %; jejich celkový obsh vyměnitelného sodíku vápníku nepřeshuje 80 meq/ 100 g. Jsou dvou typů: nízkobobtnjící vápník vysokobobtnjící sodík (stupeň bobtnání menší než 7 ml/g nebo vyšší než 12 ml/g). Některé přirozeně se vyskytující bentonity mohou mít vlstnosti, které se od těchto hodnot liší; pokud se liší několik vlstností, pk se bentonit obecně povžuje z ktivovný. Aktivovný bentonit ptří obecně do podpoložky Přírodní sírn brntý (bryt, těživec); přírodní uhličitn brntý (witherit), též klcinovný, kromě oxidu brntého čísl Přírodní sírn brntý (bryt, těživec) Bryt (těživec) obshuje různé množství oxidu želez, hliníku, uhličitnu sodného oxidu křemičitého. Vzhledem k tomu, že je snh získt bílý výrobek, je drcen tříděn se snhou odstrnit brvící prvky (nejčstěji nžloutlé), rozmělňován n prch poté čištěn plvením Přírodní uhličitn brntý (witherit) Witherit se vyskytuje ve formě kosodélníkových krystlů nebo v nžloutlé hmotě, které jsou ve vodě nerozpustné Pemz; smirek; přírodní korund, přírodní grnát jiná přírodní brusiv, též tepelně zprcovná Smirek, přírodní korund, přírodní grnát jiná přírodní brusiv Pro účely této podpoložky ptří mezi osttní přírodní brusiv trypl n leštění kovů, známý jko zvětrlý kámen, šedý prchový výrobek používný jko jemné brusivo nebo n leštění Žul, porfyr, čedič, pískovec jiné kmeny pro výtvrné nebo stvební účely, též hrubě oprcovné nebo rozřezné pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru Pokud kvádry prvoúhlého tvru nemjí stejnou tloušťku, zřzují se podle největší tloušťky Surová nebo hrubě oprcovná Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k HS k položce Rozřezná pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k HS k položce Osttní kmeny pro výtvrné nebo stvební účely Do této podpoložky ptří: 1. tvrdé kmeny jko porfyr, syenit, láv, čedič, rul, trchyt, dibs, diorit, znělec (fonolit), liprit, gbro, lbrdorit peridotit; 2. vápenté kmeny pro výtvrné nebo stvební účely, nezřzené do čísl 2515, tj. o reltivní hustotě menší než 2,5, surové, hrubě oprcovné nebo rozřezné pilou nebo jink pouze do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru o jkékoliv tloušťce; 3. serpentin nebo ofit, surové, hrubě oprcovné nebo rozřezné pilou nebo jink pouze do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru o jkékoliv tloušťce.

114 C 76/112 CS Úřední věstník Evropské unie Dolomit, též klcinovný nebo spékný, včetně dolomitu hrubě oprcovného nebo rozřezného pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru; dolomitová duscí směs Neklcinovný ni nespékný dolomit Dolomit je přírodní podvojný uhličitn vápentý hořečntý. Zůstává zřzen v této podpoložce i když je uprven lehkým tepelným zprcováním, které nezmění jeho chemické složení. Do této podpoložky ptří dolomit, neklcinovný ni nespékný, surový, hrubě oprcovný nebo rozřezný pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru Klcinovný nebo spékný dolomit Klcinovný nebo spékný dolomit je dolomit, který byl podroben zprcování při vysoké teplotě (okolo C n slinutý (spékný) dolomit okolo 800 C n žírvý dolomit, který mění své chemické složení tím, že uvolňuje oxid uhličitý) Přírodní uhličitn hořečntý (mgnezit); tvená mgnézie (oxid hořečntý); přepálená (slinutá) mgnézie (oxid hořečntý), též obshující mlá množství jiných oxidů přidných před slinováním; jiné oxidy hořčíku, též čisté Oxid hořečntý, jiný než klcinovný přírodní uhličitn hořečntý Do této podpoložky ptří: 1. oxid hořečntý získný klcincí buď hydroxidu hořečntého nebo vysráženého uhličitnu hořečntého používný převážně ve frmcii; tto látk je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %; 2. oxid hořečntý získný tvením předem klcinovného uhličitnu hořečntého; uhličitn hořečntý se klcinuje při ž C; získná pálená mgnézie se poté tví elektrickým obloukem při teplotě ž C, jkmile se zchldí, vytvoří se krystlický produkt sestávjící téměř zcel z oxidu hořečntého (tvená mgnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) sestává ze sklovitých krystlů; 3. oxid hořečntý získný z mořské vody; vzniká klcincí hydroxidu hořečntého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zprvidl o čistotě 91 ž 98 % obshuje více bóru, jko jeho chrkteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) mgnézie (si 100 ppm oproti si 40 ppm) Sádrovec; nhydrit; sádr (skládjící se z klcinovného sádrovce nebo sírnu vápentého), též brvená nebo s mlou přísdou urychlovče nebo zpomlovče Sádr Do této podpoložky ptří sádr pro stvební účely. Sádr pro stvební účely se vyrábí podrobením surového sádrovce (sádrovcového kmene nebo jiných mteriálů nesoucích sádrovec, npř. vedlejší produkty chemického průmyslu) speciálnímu úprvnému klcinčnímu procesu. Přidáním přísd během procesu zprcování může být dosženo specifických vlstností. Těmito přísdmi jsou typy jko flotční činidl (tj. látky, které ovlivňují vlstnosti sádrovce npříkld jeho konzistenci nebo dhesivní vlstnosti příslušnou cestou) zpomlovče nebo urychlovče. Sádr pro stvební účely se používá npříkld jko štuk pro sádrování stěn stropů, při výrobě stvebních pnelů nebo jiných konstrukčních prvků nebo pro spárování dlždic Portlndský cement, hlinitnový cement, struskový cement, supersulfátový cement podobné hydrulické cementy, též brvené nebo ve formě slínků Osttní hydrulické cementy Do této podpoložky ptří: 1. vysokopecní cement obshuje nejméně 20 % hmotnostních portlndského cementového slínku, 36 ž 80 % hmotnostních grnulovné vysokopecní strusky ne více než 5 % hmotnostních jiných složek cementu; 2. puzolánový cement se skládá z nejméně 60 % hmotnostních portlndského cementového slínku, mximálně 40 % hmotnostních přírodní puzzolánové zeminy nebo polétvého popílku mximálně 5 % hmotnostních jiných složek cementu. Pro výrz puzzolánová zemin, viz vysvětlivky k HS k číslu 2530, část D), odstvec 7). Polétvý popílek je jemný, lehký prch získný extrkcí prchových částic z kouřových plynů pecí n práškové uhlí. Jeho brv se pohybuje od šedé k černé.

115 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osinek (zbest) Krokydolit Viz vysvětlivky k HS k číslu 2524, druhý odstvec Přírodní stetit, též hrubě oprcovný nebo rozřezný pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru; mstek Drcený nebo rozemletý Do této podpoložky neptří mstkový prášek v blení pro drobný prodej pro kosmetické účely (číslo 3304) Přírodní boritny jejich koncentráty (též klcinovné), kromě boritnů získných z přírodních solnek; přírodní kyselin boritá obshující nejvýše 85 % H 3 BO 3 v sušině Do tohoto čísl ptří: 1. kernit tinkl, tké známé jko přírodní borx ; 2. pndermit priceit, což jsou boritny vápenté; 3. borcit, což jsou chloroboritny hořečnté; 4. přírodní kyselin boritá, získná odpřováním vody ze zbytků po kondenzci přírodních výprů ze země v určitých loklitách (v Itálii soffioni) nebo odpřováním vody čerpné z podzemních zdrojů v těchto regionech, z předpokldu, že neobshuje více než 85 % H 3 BO 3, počítáno v sušině. Kyselin boritá obshující více než 85 % H 3 BO 3 se zřzuje do čísl Do tohoto čísl neptří boritn sodný (rfinovný borx) získný chemickým zprcováním kernitu nebo tinklu nebo boritny sodné získné odpřováním solného roztoku z určitých solných jezer (číslo 2840) Nerostné látky, jinde neuvedené ni nezhrnuté Vermikulit, perlit chlority, neexpndovné Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2530, část D), odstvec 3). Viz vysvětlivky k HS k číslu 2530, části A), B), C) D) (s vyloučením odstvce 3) v části D)).

116 C 76/114 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 26 RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY 2620 Strusk, popel zbytky (jiné než z výroby želez nebo oceli) obshující kovy, rsen nebo jejich sloučeniny Zinkové kmínky Zinkový kmínek je zbytek z glvnizčních lázní bývá čsto oznčován jko glvnizční kmínek. Existují dv zákldní druhy: 1. Kmínky z intenzivní (tvrdé) glvnizce, což jsou kovové produkty velice proměnného nehomogenního složení, hůře tvitelné s větší hustotou než zinek, které se tvoří jko uszenin n dně nádoby lázně tekutého zinku při glvnizci ocelových plechů, drátů, trubek, td. v roztveném zinku. Tyto kmínky se získávjí z nádoby lázně v konsistentní pstě přetvují se n pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch. Obshují od 2 % do 5 % hmotnostních želez. Obsh zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsh hliníku je zprvidl nízký nepřeshuje 0,2 % ž 0,3 % hmotnostní. 2. Kmínky z měkké glvnizce neboli povrchové kmínky, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírné z glvnizční lázně procesem Senzimir, bez obshu struskotvorného tvidl. Tyto kmínky, které mjí menší hustotu než zinek, zůstávjí plvt n povrchu lázně. Po stžení z lázně jsou ve formě konsistentní psty tvrují se do desek, které mjí méně neprvidelný povrch, než desky uvedené výše. Jejich obsh želez je velice nízký, zprvidl nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsh hliníku je mnohem vyšší: 1 % ž 2 % hmotnostní. Obsh zinku je řádově 98 % hmotnostních. Nesmí být změňovány se slitinmi zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zprvidl obshují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku mohou obshovt ž 3 % hmotnostní mědi, le které vyhovují specifickým technickým poždvkům, ztímco složení zinkových kmínků je tkové, že mohou být užitečně využity pouze pro metlurgické nebo chemické zprcování Osttní Tto podpoložk zhrnuje: 1. kmínky zbylé po rfinci, které jsou získávány ze dn vny po rfinci surového zinku. Obshují od 4 % do 8 % hmotnostních olov ž 6 % hmotnostních želez; 2. zinková strusk prch (popel), obshující zinek (od 65 % do 70 % hmotnostních) oxid zinečntý s uhlíkem jinými nečistotmi; 3. zinková pěn, která sestává z kovového zinku, chloridu zinečntého chloridu monného, oxidu zinečntého oxidu želez, získávná z povrchu glvnizční lázně nebo z vny, kde se přetvuje strý zinek; 4. zinkový kl, který vzniká jko zbytek při určitých průmyslových postupech využívjících zinek jko redukční činidlo; 5. zinkový stěr vznikjící jko zbytek při výrobě oxidu zinečntého ze zinkových kmínků; v tomto stvu obshuje si 60 % hmotnostních zinku, zbytek se skládá ze želez jiných nečistot; 6. zbytky oxidu zinečntého získné z plynů během regenerčního procesu různých kovů nebo slitin, jko je npř. mosz. Tyto zbytkové oxidy se nesmí změňovt z: zinkovou šeď (podpoložk ), což je velice znečištěný oxid zinečntý dodávný ve formě prášku homogenní brvy jemnosti (zrnitosti) používá se jko pigment; zinkový prášek vznikjící rozpršováním roztveného zinku (podpoložk ) nebo zinkový prch, který obshuje od 80 % do 94 % hmotnostních kovového zinku, získný regenercí ze zákldu oxidu zinečntého (podpoložk ) Kly olovntého benzinu kly olovntých ntidetončních sloučenin Viz poznámk 1 k položce k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2620, druhý odstvec, bod 10).

117 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Obshující rsen, rtuť, thllium nebo jejich směsi, používné k získání rsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě jejich chemických sloučenin Viz poznámk 2 k položce k této kpitole Obshující ntimon, berylium, kdmium, chrom nebo jejich směsi Viz vysvětlivky k HS k číslu 2620, druhý odstvec, bod 13) Osttní strusky popely, včetně popel z mořských chluh (kelp); popel zbytky ze splování komunálního odpdu Popel zbytky ze splování komunálního odpdu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2621, druhý odstvec, bod 5).

118 C 76/116 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 27 NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY Všeobecné vysvětlivky Pokud není uvedeno jink, výrz metod ASTM znmená metody stnovené Americkou společností pro zkoušení mteriály (Americn Society for Testing nd Mterils). Poznámk 2 Obsh romtických složek se určuje pomocí následujících metod: produkty s koncem destilce nepřeshujícím 315 C: metod EN 15553; produkty s koncem destilce převyšujícím 315 C: viz příloh A vysvětlivek k této kpitole. Doplňková poznámk 5 1. Je třeb poznment, že, s výjimkou ustnovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vzthovt zcel n produkt použitý pro specifický proces. Proto, pokud je ropný produkt podroben npříkld lkylci nebo polymerizci, t část, která se efektivně nepřeměnil (nelkylovl nebo nepolymerizovl) je rovněž osvobozen od cl. 2. V přípdech, kdy je nezbytné příprvné zprcování před specifickým procesem (viz poslední odstvec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, by mohlo být získáno osvobození od cl: ) dovezený produkt musí být efektivně podroben specifickému procesu, npříkld krkování; b) příprvné zprcování musí být nezbytné pro specifický proces. Z nezbytné příprvné zprcování produktů určených pro zprcování specifickým procesem se povžuje zejmén následující: ) odplynění; b) dehydrtce; c) odstrnění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negtivně ovlivnit zprcování; d) odstrnění nebo úprv merkptnu (změkčování nebo odstrňování) osttních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zprcování; e) neutrlizce; f) dekntce; g) odsolování. Jkékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu příprvného zprcování, le které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhjí clu, které se používá pro produkty pro jiné účely, podle druhu hodnoty dovezeného zboží n zákldě čisté hmotnosti produktů tkto získných. Doplňková 5 ) poznámk Vkuová destilce znmená destilci pod tlkem nepřeshujícím 400 mbr, měřeno v hlvě (horní části) destilční kolony. Doplňková 5 b) poznámk Redestilce při velmi pečlivém dělení do frkcí znmená destilci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používném v průmyslových zřízeních využívjících destiláty podpoložek ž , , ž , (jiné než propn o čistotě 99 % nebo více), při které se získávjí: 1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v přípdě olefinů 95 % nebo více v přípdě osttních uhlovodíků), směsi izomerů mjící stejné orgnické složení jko oddělené uhlovodíky. Z přípustné jsou povžovné pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, le toto omezení se nepoužívá v těch přípdech, kde se proces zkládá n oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zhrnut s xylenovými izomery;

119 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ produkty podpoložek ž , ž : ) nepřekročí-li jejich konečný bod vru jedné frkce počáteční bod vru následující frkce v teplotním intervlu ne větším než 60 C mezi teplotmi, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86) 5 % 90 % objemových (včetně ztrát); b) překročí-li konečný bod vru jedné frkce počáteční bod vru následující frkce v teplotním intervlu ne větším než 30 C mezi teplotmi, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86) 5 % 90 % objemových (včetně ztrát). Doplňková 5 c) poznámk Krkování je průmyslový technologický proces pro úprvu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepl, který může probíht i pod tlkem z nebo bez pomoci ktlyzátoru tím vytvořit hlvně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kplné nebo plynné při normálních teplotách tlcích. Hlvními krkovcími procesy jsou: 1. tepelné krkování; 2. ktlytické krkování; 3. krkování prou, čímž se získjí plynné uhlovodíky; 4. hydrokrkování (krkování plus hydrogence); 5. dehydrogence; 6. delkylce; 7. koksování; 8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krkováním. Doplňková 5 d) poznámk Reformování je tepelný nebo ktlytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsh romtických látek. Ktlytické reformování se používá npříkld k přeměně přímo destilovných lehkých olejů n lehké oleje s vyšším oktnovým číslem (s vyšším obshem romtických uhlovodíků) nebo n směs uhlovodíků obshujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen td. Zákldní ktlytické reformční procesy jsou tkové, které využívjí jko ktlyzátor pltinu. Doplňková 5 e) poznámk Extrkce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturmi pomocí látek mjících převážně rozpouštěcí účinky (npříkld furfurl, fenol, dichlorethylether, nhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovin některé její deriváty, ceton, propn, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin). Doplňková 5 g) poznámk Polymerizce je průmyslový proces, též využívjící teplo nebo používjící ktlyzátor, pomocí něhož se nensycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů. Doplňková 5 h) poznámk Alkylce znmená jkoukoli tepelnou nebo ktlytickou rekci, při níž jsou nensycené uhlovodíky spojeny s jkýmikoli osttními uhlovodíky, zvláště isoprfiny romtickými látkmi. Doplňková 5 ij) poznámk Izomerce je reformování struktury podsttných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení. Doplňková 5 l) poznámk Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příkldy odprfinování: 1. odprfinování chlzením (s nebo bez rozpouštědel); 2. mikrobiologické zprcování;

120 C 76/118 CS Úřední věstník Evropské unie odprfinování pomocí močoviny; 4. zprcování molekulárním sítem. Doplňková 5 n) poznámk Atmosférická destilce znmená destilci prováděnou při tlku si mbr, měřeno v hlvě (horní části) destilční kolony. Doplňková poznámk 6 1. Chemická přeměn znmená jkýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zprcování. Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ť již s ropou nebo bez ní, se nepovžuje z chemickou přeměnu. Npříkld přidání lkového benzinu (white spirit) do brvy nebo dodání zákldového oleje do tiskřské brvy se nepovžuje z proces spdjící pod definici chemické přeměny. Totéž pltí v přípdě všech druhů použití ropných produktů jko rozpouštědel nebo pliv. 2. Příkldy chemické přeměny : ) zprcování hlogeny nebo sloučeninmi hlogenů: i) rekce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frkcích, se záměrem získt orgnické deriváty (npříkld k získání propylenoxidu); ii) zprcování ropných frkcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), prfiny, ropné vosky nebo prfinové zbytky s chlorem nebo sloučeninmi chloru se záměrem získt chloroprfiny; b) zprcování se zásditými látkmi (npříkld hydroxidem sodným, drselným nebo monným), se záměrem získt kyseliny nftenové; c) zprcování s kyselinou sírovou nebo jejím nhydridem: i) k získání sulfonátů; ii) k extrkci nebo získání isobutylenu; iii) k sulfonci plynových olejů mzcích olejů. Olej přidávný po sulfonci nelze osvobodit od cl; d) sulfochlorce; e) hydrtce, zejmén pro výrobu lkoholů modifikcí nensycených uhlovodíků obsžených v plynných ropných frkcích; f) zprcování nhydridem kyseliny mleinové, zejmén zprcování butdienu smíšeného s plynnými ropnými frkcemi obshujícími čtyři tomy uhlíku, se záměrem získt kyselinu tetrhydroftlovou; g) zprcování fenolem, npříkld rekce ropných olefinů s fenoly z přítomnosti ktlyzátoru, se záměrem získt lkylfenoly; h) oxidce: i) oxidce těžkých olejů se záměrem získt bitumeny podpoložky ; ii) oxidce jkýchkoli ropných produktů, se záměrem získt komplexnější chemické produkty jko npříkld kyseliny, ldehydy, ketony, lkoholy; npříkld oxidce lehkých frkcí z tepl tlku se záměrem získt kyselinu octovou, kyselinu mrvenčí, kyselinu propionovou kyselinu jntrovou;

121 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/119 ij) dehydrogence, npř.: i) nftenických uhlovodíků, se záměrem získt romtické uhlovodíky (npříkld benzol); ii) prfinových uhlovodíků, se záměrem získt kplné olefiny, které se používjí npříkld při výrobě bioodbourtelných lkylbenzenů; k) oxosyntéz; l) nevrtné zčlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (npříkld do ltexu z přírodního nebo syntetického kučuku, butylkučuku, polystyrenu); m) výrob produktů čísl 2803; n) nitrce se záměrem získt nitroderiváty; o) biologické zprcování určitých ropných frkcí obshujících n-prfiny, se záměrem získt proteiny nebo jiné komplexní orgnické produkty Černé uhlí; brikety, bulety podobná tuhá pliv vyrobená z černého uhlí To plivo, které je známé n trhu ve Špnělsku jko černý lignit pocházející z uhelných polí Teruel, Mequinenz, Pirenic Bleres se povžuje z uhlí tohoto čísl Koksovtelné uhlí Koksovtelné uhlí obshuje mezi 19 % 41 % těkvých složek Hnědé uhlí, též glomerovné, kromě ggátu (černého jntru) Hnědé uhlí (lignit) hoří dlouhým, le chldným plmenem vydávjícím dráždivý černý kouř. Běžně rozeznáváme tyto druhy: vláknité hnědé uhlí (lignit), které v lomu připomíná vláknitý vzhled dřev, ze kterého vznikl, které má vysoký obsh vlhkosti (ž do 50 %); běžný, nebo povrchový, důlní lignit, hnědý nebo černý, obshuje méně vody než vláknitý druh (přibližně 15 %) v lomu připomíná půdu; bitumenové, mstné lignity, které při zhřívání měknou jsou proto velice vhodné k briketování; voskové lignity, které mjí v lomu vzhled vosku mjí vysoký obsh vosku. Do tohoto čísl neptří plivo, které je známé n trhu ve Špnělsku jko černý lignit pocházející z uhelných polí Teruel, Mequinenz, Pirenic Bleres (číslo 2701) Koks polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo ršeliny, též glomerovný; retortové uhlí Koks polokoks z černého uhlí Koks se odlišuje od uhlí tím, že hoří téměř bez plmene ponechává si svou poréznost propustnost plynu i po splování. Je netvitelný, tvrdší, obshuje méně síry více uhlíku. Oproti tomuto koksu, který se vyrábí při vysokých teplotách (1 000 ž C) krbonizcí černého uhlí bez přístupu vzduchu, se polokoks vyrábí, krbonizcí černého uhlí (s omezeným přístupem vzduchu) při teplotě mezi C. Do této podpoložky ptří koks polokoks z černého uhlí, které se používjí pro výrobu elektrod obvykle určených pro výrobu feroslitin. Koks polokoks této podpoložky jsou velmi čisté (s velice nízkým obshem popel) jsou obvykle ve formě mlých kusů. Tto podpoložk zhrnuje plynový koks (vedlejší produkt při výrobě plynu) slévárenský koks polokoks speciálně uprvený pro využití v metlurgickém průmyslu (koks pro vysoké pece), který je, n rozdíl od plynového koksu, tvrdý houževntý produkt ve formě velkých kusů, které mjí stříbřitý vzhled Koks polokoks z hnědého uhlí Hnědé uhlí není vhodné n výrobu koksu pomocí vysokotepelné krbonizce. Nicméně při nízkotepelné krbonizci se z něho vytváří polokoks, který se používá jko bezkouřové plivo, které je pórovité, lesklé, čisté při mnipulci sndno se zpluje hoří Osttní Do této podpoložky ptří: 1. produkty vzniklé při krbonizci ršeliny; vydávjí při splování silný dráždivý zápch jsou používány hlvně v průmyslových pecích; 2. retortové uhlí (viz Vysvětlivky k HS k číslu 2704, čtvrtý pátý odstvec).

122 C 76/120 CS Úřední věstník Evropské unie Oleje jiné produkty destilce vysokotepelných černouhelných dehtů; podobné produkty, ve kterých hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek Pokud jde o stnovení obshu romtických složek, viz vysvětlivky k poznámce 2 k této kpitole Benzol (benzen) Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do této podpoložky ptří pouze benzol (benzen) o čistotě menší než 95 % hmotnostních. Benzol (benzen) o čistotě 95 % hmotnostních nebo větší ptří do podpoložky Toluol (toluen) Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do této podpoložky ptří pouze toluol (toluen) o čistotě menší než 95 % hmotnostních. Toluol (toluen) o čistotě 95 % hmotnostních nebo větší ptří do podpoložky Xylol (xyleny) Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do této podpoložky ptří pouze xylol (xyleny) o čistotě menší než 95 % hmotnostních (orto-, met- nebo prizomery xylolu (xylenů), smosttné nebo ve směsi), určeno plynovou chromtogrfií. Xylol (xyleny) o čistotě 95 % hmotnostních nebo větší ptří do podpoložek ž Nftlen Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do této podpoložky ptří pouze nftlen, jehož bod krystlizce, zjištěný pomocí metody popsné v příloze B vysvětlivek k této kpitole, je nižší než 79,4 C. Jestliže produkt má bod krystlizce 79,4 C nebo vyšší, pk ptří do podpoložky Do této podpoložky neptří nftlenová homolog (podpoložky , ž , nebo ) Osttní směsi romtických uhlovodíků, z nichž 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) předestiluje při 250 C podle metody ASTM D 86 Do této podpoložky ptří směsi uhlovodíků, ve kterých převžují romtické uhlovodíky, jiné než benzen, toluen, xylen nebo nftlen, z nichž se předestiluje při teplotě do 250 C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86), 65 % objemových nebo více (včetně ztrát) Surové oleje Do těchto podpoložek ptří: 1. Produkty získné při první destilci vysokotepelného černouhelného dehtu. Tyto vysokotepelné černouhelné dehty vznikjí většinou v koksárenských zřízeních sléváren při teplotě převyšující 900 C. Produkty destilce těchto dehtů obshují nejen uhlovodíky s hmotnostní převhou romtických uhlovodíků, le též sloučeniny dusíku, kyslíku síry velice čsto nečistoty. Tyto produkty obvykle vyždují před použitím dlší zprcování.

123 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Podobné produkty, u nichž hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek. Výrz podobné produkty znmená tkové produkty, které mjí složení kvlittivně obdobné produktům popsným v bodě 1 výše. Mohou mít všk vyšší podíl liftických nftenických uhlovodíků nižší podíl vícejderných romtických uhlovodíků než produkty popsné v bodě 1 výše. Do těchto podpoložek ptří pouze tkové produkty, u nichž hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek. Do těchto podpoložek rovněž ptří oleje vyrobené debenzolizcí po vypírání plynu vznikjícího při koksování uhlí Vrchní sirntá vrstv (z dehtu černého nebo hnědého uhlí); ntrcen Pro účely této podpoložky, vrchní sirntá vrstv (z dehtu černého nebo hnědého uhlí) znmená pouze tkové lehké produkty získné při první destilci surových olejů z dehtů, obshující sloučeniny síry (npř. sirouhlík, merkptn, thiofen) uhlovodíky s převhou neromtických uhlovodíků, z nichž se 90 % objemových nebo více předestiluje při teplotě nižší než 80 C. Antrcen této podpoložky je obvykle ve formě klu nebo psty, většinou obshující fenntren, krbzol jiné romtické složky. Do této podpoložky ptří pouze ntrcen o čistotě nižší než 90 % hmotnostních. Antrcen o čistotě 90 % hmotnostních nebo více ptří do podpoložky Zásdité produkty Pro účely této podpoložky jsou zásdité produkty tkové romtické /nebo heterocyklické produkty, které mjí zásditou dusíktou funkci. Do této podpoložky ptří zejmén pyridinové, chinolinové, kridinové nilinové báze (včetně jejich směsí). Jsou odvozeny hlvně z pyridinu, chinolinu, kridinu jejich homologů. Mezi zásdité produkty spdjící do této podpoložky ptří: 1. pyridin o čistotě nižší než 95 % hmotnostních. Pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší ptří do podpoložky ; 2. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin), 2-vinylpyridin, o čistotě nižší než 90 % hmotnostních (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je obsh 90 % hmotnostních nebo více, pk tyto produkty ptří do položky ; 3. chinolin o čistotě nižší než 95 %, přepočítáno hmotnostně n dehydrovný produkt (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je čistot nejméně 95 %, pk tento produkt ptří do podpoložky ; 4. kridin o čistotě nižší než 95 %, přepočítáno hmotnostně n dehydrovný produkt (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je čistot nejméně 95 %, pk tento produkt ptří do podpoložky Do této podpoložky neptří soli kterýchkoliv popsných zásditých produktů (čísl 2933 nebo 3824) Fenoly Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. Do této podpoložky ptří: 1. fenoly vyrobené destilcí vysokotepelného černouhelného dehtu či podobných produktů, u nichž hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek. Do této podpoložky všk neptří soli fenolu (všeobecně číslo 2907 nebo podpoložk ); 2. krezoly (jednoduché nebo směsné izomery) obshující méně než 95 % hmotnostních krezolu, všechny izomery krezolu se musí brát dohromdy (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je obsh 95 % hmotnostních nebo více, pk tento produkt ptří do podpoložky ; 3. xylenoly (jednoduché nebo směsné izomery) obshující méně než 95 % hmotnostních xylenolu, všechny izomery xylenolu se musí brát dohromdy (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je obsh 95 % hmotnostních nebo více, pk tento produkt ptří do podpoložky ; 4. osttní fenoly, které mjí jeden nebo více benzenových jder s jedním nebo více hydroxylovými rdikály, z předpokldu, že se nejedná o chemicky definovné fenoly čísl Jedním z význčných produktů je fenol (C 6 H 5 OH) o čistotě menší než 90 % hmotnostních.

124 C 76/122 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do těchto podpoložek ptří hlvně produkty obshující směsi uhlovodíků. Mezi tyto produkty ptří: 1. těžké oleje (jiné než surové) vyrobené destilcí vysokotepelného černouhelného dehtu nebo produkty podobné těmto olejům, z předpokldu, že: ) méně než 65 % objemových předestiluje při teplotě do 250 C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86); b) mjí jehlový penetrční index 400 nebo více při 25 C, dle metody EN 1426; c) mjí chrkteristiku jinou než produkty čísl Tyto produkty mjí zprvidl hustotu převyšující 1,000 g/cm 3 při 15 C, dle metody EN ISO Produkty, které nesplňují podmínky stnovené v bodech ) ž c) výše se zřzují podle jejich chrkteristik, npříkld do podpoložek ž , , do čísl 2708, do podpoložky nebo čísl ; 2. romtické výtžky, které neodpovídjí poždvkům předepsným pro tyto produkty ve vysvětlivkách k podpoložkám ; 3. některá nftlenová ntrcenová homolog jko npř. ethylnftleny methylntrceny, z předpokldu, že neptří do čísl Minerální oleje oleje ze živičných nerostů, surové Do tohoto čísl ptří pouze produkty, které mjí vlstnosti chrkteristické pro surové oleje získné z různých zdrojů (npř. specifickou hmotnost, destilční křivku, obsh síry, bod tuhnutí, viskozitu) Kondenzáty zemního plynu Do této podpoložky ptří surové oleje získné ze stbilizce, přímo při extrkci, zemního plynu. Tto operce sestává z extrkce kondenzovných uhlovodíků obsžených v mokrém zemním plynu, hlvně chlzením snižováním tlku. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2709, druhý odstvec Minerální oleje oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté, obshující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje zákldní složkou těchto příprvků; odpdní oleje Viz poznámky 2 3 k této kpitole příslušné vysvětlivky ž Minerální oleje oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté, obshující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje zákldní složkou těchto příprvků, jiné než obshující bionftu kromě odpdních olejů Pro definici těchto produktů, viz poznámk 2 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I). Pokud jde o podpoložky týkjící se produktů: určených pro specifické procesy, určených pro chemickou přeměnu, viz doplňkové poznámky 5 6 k této kpitole příslušné vysvětlivky. I. Minerální oleje oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) Do této skupiny ptří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nsycených cyklických uhlovodíků obshujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nensycených cyklických uhlovodíků obshujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsh byl přepočítán n hmotnost dehydrovného produktu. Do této skupiny rovněž ptří smosttné izomery výše zmíněných uhlovodíků mjících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.

125 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/123 Do této skupiny ptří pouze minerální oleje oleje ze živičných nerostů: 1. které mjí bod krystlizce, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivlentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 C; nebo 2. které mjí bod krystlizce 30 C nebo vyšší ) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 C podle EN ISO 12185, penetrci prcovním kuželem (worked cone penetrtion), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivlentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 C; nebo b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 C podle EN ISO jehlovou penetrci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 C. Pro účely odstvce I) výše se k minerálním olejům olejům ze živičných nerostů řdí též tkové oleje, do nichž byly přidány ve velmi mlém množství různé látky, npříkld jko ditiv pro zlepšení kvlity nebo odstrnění zápchu, znčkovcí sloučeniny, brvicí činidl. Viz též schém uvedené níže: Rozlišovcí kritéri pro určité ropné produkty podpoložek ž čísel (jiné než příprvky podpoložek ž )

126 C 76/124 CS Úřední věstník Evropské unie II. Příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté, obshující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje zákldní složkou těchto příprvků, jiné než obshující bionftu Aby mohly být zřzeny do těchto podpoložek, musí tyto příprvky vyhovovt následujícím podmínkám: 1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jk je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více. Tento poměr je nutno zjišťovt nlýzou ne podle množství přidných mteriálů; 2. nesmí být nikde jinde ni uvedeny, ni zhrnuty; 3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích předstvovt zákldní složku příprvku, to znmená podsttnou složku s ohledem n použití. Mezi příprvky těchto podpoložek neptří: ) nátěrové brvy lky (čísl 3208, ); b) kosmetické příprvky kosmetik zložená n minerálních olejích (všeobecně čísl 3304 nebo 3307); c) ropné sulfonáty (čísl 3402 nebo 3824). Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsh čistého sulfonátu je obvykle tk velký, by bylo vyloučeno jeho přímé využití jko mzdl; d) příprvky n leštění, ochrnu nebo jinou úprvu dřev, nátěrů, kovu, skl nebo jiných mteriálů (hlvně číslo 3405); e) dezinfekční prostředky, insekticidy td., le připrvené, sestávjící z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808); f) připrvené pretury používné v textilním průmyslu (číslo 3809); g) připrvená ditiv pro minerální oleje (nzývné též dopnty) (číslo 3811); h) složená orgnická rozpouštědl ředidl (npř. číslo ); ij) pojidl pro licí jádr (podpoložk ); k) některé ntikorozní příprvky, zejmén: i) připrvené npříkld z lnolinu (si 20 %) rozpuštěného v lkovém benzinu (podpoložk ); ii) obshující miny jko účinné složky (podpoložk ) ž Lehké oleje příprvky Viz poznámk 4 k položce k této kpitole Speciální druhy benzinu Viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole Lkový benzin (White spirit) Viz doplňková poznámk 2 b) k této kpitole.

127 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Střední oleje Viz doplňková poznámk 2 c) k této kpitole Plivo pro tryskové motory Do této podpoložky ptří petrolej typu plivo pro tryskové motory. Toto plivo pro tryskové motory splňuje ustnovení doplňkové poznámky 2 c) k této kpitole. Plynově-chromtogrfický profil petroleje pro tryskové motory, npříkld nejpoužívnější plivo pro tryskové motory A- 1, je chrkteristický pro olej získný pouze procesem destilce surového oleje. Délk řetězce lknů se pohybuje mezi přibližně tomy uhlíku. Destilční rozmezí podle metody EN ISO 3405 ekvivlentní k metodě ASTM D 86 je přibližně 130 C ž 300 C. Obsh romátů může být ž 25 % objemových. Jeho bod vzplnutí je zprvidl nd 38 C podle metody ISO Plivo pro tryskové motory může obshovt tto ditiv: ntioxidnty, inhibitory koroze, inhibitory zmrzání znčkovcí brviv.

128 C 76/126 CS Úřední věstník Evropské unie Plynově-chromtogrfický profil pliv pro tryskové motory typu A-1 (petrolej) Rozšířená metod SIMDIS ASTM D 2887 (ekvivlentní 2 k metodě ISO 3924) Název vzorku: Plivo pro tryskové motory Získán dne: :51:24 PM Zprcován dne: :01:26 PM Dtový soubor: D070322\011F1101.D Nádobk: 1 Nástřik: 1 Bod vru ( C) Předestilovné množství Retenční čs (min) Korelce pro EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) distribuce Bod vru Bod vru Bod vru Předestilovné množství Předestilovné množství Předestilovné množství Bod vru % obj. C % obj. C % obj. C % obj. C Zčátek destilcstilce 139,7 20,0 167,3 70,0 210,1 Konec de- 260,7 5,0 153,0 30,0 174,3 80,0 221,5 10,0 159,4 50,0 190,1 90,0 234,9

129 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří petrolej jiný než plivo pro tryskové motory. Petrolej této podpoložky splňuje ustnovení doplňkové poznámky 2 c) k této kpitole. Chrkteristické pro některé z těchto olejů je jejich velmi nízký obsh romátů olefinů, což zbrňuje vytváření szí při splování. V některých přípdech jsou přítomny chemické znčkovče. Do této podpoložky neptří směsi petroleje jiných minerálních olejů nebo orgnických rozpouštědel.

130 C 76/128 CS Úřední věstník Evropské unie Plynově-chromtogrfický profil petroleje s nízkým obshem romátů Rozšířená metod SIMDIS ASTM D 2887 (ekvivlentní 2 k metodě ISO 3924) Název vzorku: Petrolej s nízkým obshem romátů Získán dne: :23:54 PM Zprcován dne: :30:02 PM Dtový soubor: D070122\006F1001.D Nádobk: 6 Nástřik: 1 Bod vru ( C) Předestilovné množství Retenční čs (min) Korelce pro EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) distribuce Bod vru Bod vru Bod vru Předestilovné množství Předestilovné množství Předestilovné množství Bod vru % obj. C % obj. C % obj. C % obj. C Zčátek destilcstilce 193,4 20,0 210,1 70,0 220,1 Konec de- 247,3 5,0 201,8 30,0 211,4 80,0 223,4 10,0 206,2 50,0 214,8 90,0 229,6

131 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Tto podpoložk zhrnuje střední oleje jiné než petrolej podpoložek Oleje této podpoložky splňují ustnovení doplňkové poznámky 2 c) k této kpitole. Příkldem těchto olejů je n-prfin.

132 C 76/130 CS Úřední věstník Evropské unie Plynově-chromtogrfický profil n-prfinu Rozšířená metod SIMDIS ASTM D 2887 (ekvivlentní 2 k metodě ISO 3924) Název vzorku: n-prfin Získán dne: :59:27 PM Zprcován dne: :30:02 PM Dtový soubor: D070122\008F1301.D Nádobk: 86 Nástřik: 1 Bod vru ( C) Předestilovné množství Bod vru Retenční čs (min) Distribuční tbulk bodu vru procent Bod vru Bod vru Předestilovné množství Předestilovné množství Předestilovné množství Bod vru % hmot. C % hmot. C % hmot. C % hmot. C Zčátek destilce 172,4 30,0 199,2 60,0 219,6 90,0 239,2 5,0 174,8 35,0 199,6 65,0 220,2 95,0 240,0 10,0 176,0 40,0 200,4 70,0 220,8 Konec destilce 254,4 15,0 188,2 45,0 200,8 75,0 221,8 20,0 197,2 50,0 217,4 80,0 237,0 25,0 198,4 55,0 218,8 85,0 238,2

133 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Těžké oleje Viz doplňková poznámk 2 d) k této kpitole ž Plynové oleje Viz doplňková poznámk 2 e) k této kpitole ž Topné oleje Viz doplňková poznámk 2 f) k této kpitole pro chrkteristiky topných olejů schém uvedené níže:

134 C 76/132 CS Úřední věstník Evropské unie ž Mzcí oleje; osttní oleje Do těchto podpoložek ptří těžké oleje jk jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kpitole, z předpokldu, že tyto oleje nesplňují podmínky stnovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86): 1. které, při odpovídjící rozpustné brvě C, mjí viskozitu V: ) nepřeshující hodnotu, která je uveden v řádku I v tbulce stnovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kpitole, jestliže obsh sirntého popel je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo b) převyšující hodnotu, která je uveden v řádku II v této tbulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 C; nebo c) převyšující hodnotu, která je uveden v řádku I, le nepřeshující hodnotu, která je uveden v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 C. Tto ustnovení se použijí pouze u těch olejů, které mjí rozpustnou brvu C menší než 2; 2. u kterých nelze stnovit následující: ) procento destilce při 250 C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86) (nul je myšlená jko procento); nebo b) kinemtickou viskozitu při 50 C dle metody EN ISO 3104; nebo c) rozpustnou brvu C dle metody ISO 2049 (ekvivlentní k metodě ASTM D 1500); 3. které jsou uměle brveny. Anlytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámk 2 f) k této kpitole). Viz rovněž schém uvedené níže:

135 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Odpdní oleje Viz poznámk 3 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2710, část II) Ropné plyny jiné plynné uhlovodíky Pro definici těchto produktů, viz vysvětlivky k HS k číslu Pokud jde o podpoložky týkjící se produktů: určených pro specifické procesy, určených pro chemickou přeměnu, viz doplňkové poznámky 5 6 k této kpitole příslušné vysvětlivky Osttní Tto podpoložk zhrnuje zkplněný plyn získný z biomsy. Tento zkplněný plyn se získává fermentcí biologicky rozložitelných částí průmyslového, domovního nebo komunálního odpdu zbytků, klů z čistíren odpdních vod, biologicky rozložitelných částí zemědělského lesnického odpdu zbytků, z odpdů zbytků ze zemědělsko-potrvinářského průmyslu jiných obdobných rostlinných živočišných surovin pocházejících z biomsy. Tento plyn se skládá převážně z methnu, většinou s oxidem uhličitým v menší míře je přítomný sirovodík, vodík, dusík kyslík.

136 C 76/134 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří plyn (v plynném stvu) získný z biomsy. Tento plyn se získává fermentcí biologicky rozložitelných částí průmyslového, domovního nebo komunálního odpdu zbytků, klů z čistíren odpdních vod, biologicky rozložitelných částí zemědělského lesnického odpdu zbytků, z odpdů zbytků ze zemědělsko-potrvinářského průmyslu jiných obdobných rostlinných živočišných surovin pocházejících z biomsy. Tento plyn se skládá převážně z methnu, většinou s oxidem uhličitým v menší míře je přítomný sirovodík, vodík, dusík kyslík Vzelín; prfin, mikrokrystlický prfin, prfinový gáč, ozokerit, montánní vosk, ršelinový vosk, osttní minerální vosky podobné výrobky, získné synteticky nebo jiným způsobem, též brvené Vzelín Viz vysvětlivky k HS k číslu 2712, část A). Viz rovněž schém ve vysvětlivkách k podpoložkám ž , část I) Surová Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole Prfin, obshující méně než 0,75 % hmotnostních oleje Do těchto podpoložek ptří prfin popsný ve vysvětlivkách k HS k číslu 2712, část B), první sedmý odstvec Ozokerit, montánní vosk nebo ršelinový vosk (přírodní produkty) Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2712, část B), třetí, čtvrtý pátý odstvec. Ozokerit (přírodní vosk) je v součsné době v prodeji velice málo (zdroje jsou vyčerpány je mlá finnční návrtnost), výrzy ozokerit ceresin (rfinovný ozokerit) se v prxi nesprávně používjí n mikrokrystlické vosky podpoložek ž ž Osttní Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2712, část B), druhý, šestý sedmý odstvec, jiné než syntetický prfin podpoložek nebo Tyto produkty mjí následující chrkteristiky: 1. bod krystlizce, zjištěný metodou ASTM D 938 ekvivlentní k metodě ISO 2207, není nižší než 30 C; 2. hustot je menší než 0,942 g/cm 3 při 70 C podle EN ISO 12185; 3. penetrce prcovním kuželem, zjištěná metodou ASTM D 217 ekvivlentní k metodě ISO 2137, je méně než 350 při 25 C; 4. penetrce kuželem, zjištěná metodou ASTM D 937 ekvivlentní k metodě ISO 2137, je méně než 80 při 25 C. Viz rovněž schém ve vysvětlivkách k podpoložkám ž , část I).

137 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Surové Viz doplňková poznámk 4 k této kpitole Pokud jde o podpoložky týkjící se produktů: určených pro specifické procesy, určených pro chemickou přeměnu, viz doplňkové poznámky 5 6 k této kpitole příslušné vysvětlivky Ropný koks, ropné živice osttní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů Ropný koks Do těchto podpoložek ptří ropný koks, jk je popsán ve vysvětlivkách k HS k číslu 2713, odstvec A) Ropné živice Do této podpoložky ptří ropná živice, jk je popsán ve vysvětlivkách k HS k číslu 2713, odstvec B). Tento produkt má následující chrkteristiky: 1. bod krystlizce není nižší než 30 C, dle metody ASTM D 938 ekvivlentní k metodě ISO 2207; 2. hustot není menší než 0,942 g/cm 3 při 70 C podle EN ISO 12185; 3. jehlová penetrce při 25 C je méně než 400, dle metody EN Viz rovněž schém ve vysvětlivkách k podpoložkám ž , část I) Osttní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2713, část C). Aromtické extrkty těchto podpoložek (viz vysvětlivky k HS k číslu 2713, část C), odstvec 1)) obecně splňují následující poždvky: 1. obsh romtických složek převyšuje 80 % hmotnostních podle metody popsné v příloze A k vysvětlivkám k této kpitole; 2. hustot při 15 C podle EN ISO převyšuje 0,950 g/cm 3 ; 3. při 300 C se předestiluje ne více než 20 % objemových, dle metody EN ISO 3405 (ekvivlentní k metodě ASTM D 86). Avšk směsné lkylbenzeny směsné lkylnftleny, které též splňují výše zmíněné poždvky, se zřzují do čísl Živičné směsi n bázi přírodního sfltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (npříkld živičné tmely, ředěné produkty) Složení živičných směsí tohoto čísl se mění podle zmýšleného použití. 1. Produkty používné k zjištění vodoodpudivosti k ochrně povrchů nebo pro izolční účely Produkty používné jko ochrnné protikorozní povlky, k izolci elektrických zřízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin td. se zprvidl skládjí z pojiv (živice, sflt nebo dehet), ztužovcích plnidel jko npř. minerálních vláken (zbest, sklo), jemných dřevěných pilin z jkékoliv látky potřebné k tomu, by dl produktu poždovné vlstnosti nebo usndnil jeho použití. Následující jsou příkldy těchto produktů:

138 C 76/136 CS Úřední věstník Evropské unie ) živičné těsnící mteriály s obshem rozpouštědl méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlk o tloušťce 3 ž 4 mm nebo méně; b) živičné tmely s obshem rozpouštědl nepřeshujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlk o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 ž 8 cm); c) osttní živičné příprvky obshující plnidl, le ne rozpouštědl. Tyto příprvky musí před použitím projít tepelným zprcováním. Kromě jiného využití, používjí se pro ochrnu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů). 2. Produkty používné n povrchy silnic Živičné produkty tohoto čísl používné n povrchy silnic se dělí do dvou hlvních ktegorií: ) ředěná pojiv silniční oleje Ředěná pojiv jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle poždovné viskozity. Obchodní oznčení těchto příprvků se mění podle toho, zd použitá ředidl jsou minerálního nebo jiného původu; ty příprvky, které obshují minerální ředidl jsou zkplněné živice, osttní jsou tvené živice. Silniční oleje jsou příprvky zložené n živicích obshující těžká rozpouštědl v množství, které může být rozdílné podle poždovné viskozity. Někdy se přidávjí dheziv, by se zbránilo odlupování těchto příprvků. Všechny tyto živičné příprvky mjí následující chrkteristické odlišení: jehlovou penetrci, zjištěnou metodou EN 1426, ne méně než 400 při 25 C; destilční zbytek, vzniklý při sníženém tlku dle metody ASTM D 1189 (zrušené v roce 1979 neexistuje žádná metod EN/ISO), ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrcí, zjištěnou metodou EN 1426, méně než 400 při 25 C. Následující schém znázorňuje jk: rozeznáme zkplněné tvené živice od živic podpoložky ,

139 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/137 rozeznáme zkplněné tvené živice od minerálních olejů podpoložek ž b) vodní emulze Tyto příprvky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou. Dělí se do dvou ktegorií: 1. niontové nebo lklické emulze zložené n běžném mýdle nebo mýdle z tllového oleje; 2. ktiontové nebo kyselé emulze zložené n liftických minech nebo kvrtérním iontu moni.

140 C 76/138 CS Úřední věstník Evropské unie PŘÍLOHA A METODA NA STANOVENÍ OBSAHU AROMATICKÝCH SLOŽEK V PRODUKTECH S KONCEM DESTILACE PŘEVYŠUJÍCÍM 315 C PRINCIP METODY Vzorku, rozpuštěnému v n-pentnu, je umožněno perkolovt speciální chromtogrfickou kolonou npěchovnou silikgelem. Neromtické uhlovodíky, vymyté n-pentnem, se následně se zchycují když se odpří rozpouštědlo, provede se jejich kvntittivní rozbor dle hmotnosti. PŘÍSTROJE A PŘÍSADY Chromtogrfická kolon: je to skleněná trubice, která má rozměry tvr znázorněné n průvodním schémtu. Otvor v horní části se musí dát utěsnit skleněným spojením, které má svou rovnou dosedcí plochu přitlčenu n horní část kolony pomocí dvou kovových svorek s pryžovým povlkem. Spojení musí zručovt dokonlou těsnost vůči použitému tlkovému dusíku nebo vzduchu. Silikgel: číslo jemnosti 200 mesh nebo více. Před použitím musí být ktivován v peci při 170 C po dobu sedmi hodin pk umístěn v desikátoru k ochlzení. n-pentn: s čistotou minimálně 95 %, bez romtických příměsí. METODA Chromtogrfická kolon se npěchuje předem ktivovným silikgelem ž po úroveň si 10 cm od horní skleněné bňky, pečlivé pěchování objemu válce se provede pomocí vibrátoru tk, by nikde nezůstl žádný únikový knál. Pk se do horní části kolony se silikgelem nsdí ucpávk ze skelné vty. Silikgel se zvlhčí 180 ml n-pentnu k horní části se připojí tlkový vzduch nebo dusík, dokud hldin tekutiny nedosáhne vrchní části silikgelu. Optrně se vypustí tlk uvnitř kolony vlije se si 3,6 g (přesně zváženého) vzorku rozpuštěného v 10 ml n-pentnu, pk se vypláchne kádink od vzorku dlšími 10 ml n-pentnu vlije se též do kolony. Postupně se zvyšuje tlk dokud nenstne situce, že tekutin bude v kpičkách vytékt ze spodní části kpilární trubice kolony v rychlosti si 1 ml/min tto tekutin se zchytává do 500 ml láhve. Jkmile hldin tekutiny, která obshuje látku jež se má seprovt, poklesne n úroveň silikgelu, znovu se optrně odpojí přívod tlku doplní se 230 ml n-pentnu; n to se okmžitě připojí tlk hldin tekutiny se stlčuje n úroveň povrchu silikgelu přitom se opět tekutin zchytává do stejné láhve jko dříve. Objem zchycené frkce se redukuje n menší množství pomocí odpřování ve vkuové peci při 35 C nebo ve vkuovém rotčním odpřovči nebo v podobném přístroji obsh se pk beze ztrát přenese do kádinky s využitím více n-pentnu jko rozpouštědl. Obsh kádinky se odpří ve vkuové peci n konstntní hmotnost (W). Procentní hmotnostní obsh neromtických uhlovodíků (A) se vypočítá podle následujícího vzorce: A ¼ W W kde W 1 je hmotnost vzorku. Rozdíl do 100 je procento romtických uhlovodíků bsorbovných silikgelem. PŘESNOST METODY Opkovtelnost: ± 0,2 %. Reprodukovtelnost: ± 0,5 %.

141 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/139

142 C 76/140 CS Úřední věstník Evropské unie PŘÍLOHA B METODA STANOVENÍ BODU KRYSTALIZACE NAFTALENU Asi 100 g nftlenu se z stálého míchání roztví v porcelánovém kelímku o obshu si 100 cm 3. Asi 40 cm 3 této roztvené látky se nlije do předehřáté láhve Shukoff tk, by byl nplněn ze tří čtvrtin. Otvorem v korkové zátce se vloží teploměr s přesností odečtení n desetinu stupně tk, by jeho zkončení se rtutí bylo uprostřed tekutiny. Když teplot poklesne téměř n bod krystlizce nftlenu (okolo 83 C), vyvolá se krystlizce nepřetržitým třepáním. Jkmile zčnou vznikt krystly, sloupec rtuti se ustálí pk zčne opět klest. Teplot, při níž byl rtuťový sloupec stbilizován zstvil se v jednom bodě po určitý čs, se zznmená tto teplot je brán jko bod krystlizce nftlenu, tuto teplotu je všk nutno korigovt pomocí porovnání s teplotou zjištěnou n rtuťovém teploměru umístěném vně láhve. Pro rtuťový teploměr se korekce stnoví podle vzorce: n ðt t 0 Þ 6000 kde n je počet dělení n stupnici rtuťového sloupce vně láhve, t je zznmenná teplot t je teplot části rtuťového sloupce, který je vně láhve. t může být stnoveno přibližně pomocí přídvného teploměru, jehož bňk je umístěn ve středu výšky té části sloupce, která je mimo láhev. Kpilární trubičk teploměru zručuje vysokou přesnost. Láhev Shukoff, znázorněná níže, je skleněná nádob s dvojitou stěnou, kde prostor mezi těmito stěnmi je vkuován:

143 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/141 TŘÍDA VI VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU NEBO PŘÍBUZNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ Všeobecné vysvětlivky Pro interpretci poznámek 1, 2 3 ke třídě, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke třídě VI. Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 28 ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ Smosttné chemicky definovné norgnické sloučeniny předkládné jko potrvinový doplněk ve formě kpslí (kromě mikrokpslí), npříkld želtinových, jsou z této kpitoly vyloučeny, protože předložení v kpslích je úprv, n kterou se nevzthuje poznámk 1 k této kpitole. II. ANORGANICKÉ KYSELINY A ANORGANICKÉ KYSLÍKATÉ SLOUČENINY NEKOVŮ 2811 Osttní norgnické kyseliny osttní norgnické kyslíkté sloučeniny nekovů ž Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené v poznámce 4 k této kpitole. III. HALOGENOVÉ A SIRNÉ SLOUČENINY NEKOVŮ 2812 Hlogenidy hlogenid-oxidy nekovů ž Fosforu Viz vysvětlivk k HS k číslu 2812, A) 3) B) 4) ž Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivce k HS k číslu 2812, část A) (s výjimkou 3)) B) (s výjimkou 4)), do těchto podpoložek ptří chlorid telluričitý (TeCl 4 ), který se používá k vyvolání ptiny n výrobcích ze stříbr. IV. ANORGANICKÉ ZÁSADY A OXIDY, HYDROXIDY A PEROXIDY KOVŮ Z peroxidy se povžují pouze sloučeniny kovu s kyslíkem, jejichž molekul obshuje jk je tomu u peroxidu vodíku vzbu O O. Oxidy, hydroxidy nebo peroxidy kovů, které nejsou specifikovány v předcházejících číslech, položkách nebo podpoložkách této podkpitoly, se zřzují do podpoložky Oxidy hydroxidy chromu Oxid chromový Viz vysvětlivk k HS k číslu 2819, část A) 1).

144 C 76/142 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Tto podpoložk zhrnuje výrobky uvedené ve vysvětlivce k HS k číslu 2819, část A) 2) B) Oxidy olov; suřík ornžový suřík Osttní Pro definici výrzů suřík ornžový suřík viz vysvětlivky k HS k číslu 2824, bod 2) Hydrzin hydroxylmin jejich norgnické soli; osttní norgnické zásdy; osttní oxidy, hydroxidy peroxidy kovů Oxidy hydroxidy molybdenu Do této podpoložky neptří technický oxid molybdenový získný pouhým pržením molybdenitých koncentrátů (podpoložk ). V. SOLI A PEROXOSOLI ANORGANICKÝCH KYSELIN A KOVŮ 2826 Fluoridy; fluorokřemičitny, fluorohlinitny osttní komplexní soli fluoru Fluorid monný nebo sodný Viz vysvětlivky k HS k číslu 2826, část A) 1) 2) Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivce k HS k číslu 2826, část A) 4) ž 9), ptří do této podpoložky: 1. fluorid berylntý (BeF 2 ), produkt sklovitého vzhledu, který má hustotu si 2 g/cm 3 bod tání řádově 800 C, je velice dobře rozpustný ve vodě používá se jko meziprodukt v berylné metlurgii. Získává se klcincí fluoroberylntnu monného; 2. fluorid-oxid berylntý (5BeF 2.2BeO), který má rovněž sklovitý vzhled je rozpustný ve vodě, le má o něco vyšší hustotu (si 2,3 g/cm 3 ) Hexfluorohlinitn sodný (syntetický kryolit) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2826, část C) 1) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2826, část B) C) 2) ž 5), s výjimkou hexfluorozirkoničitnu drselného, který je specificky zhrnut do podpoložky Sírny; kmence; peroxosírny (persírny) Kobltu; titnu Do této podpoložky ptří: 1. tris (sírn) dititnitý (Ti 2 (SO 4 ) 3 ). Ve své bezvodé podobě je to zelený krystlický prášek nerozpustný ve vodě, le rozpustný ve zředěných kyselinách, s nimiž vytváří purpurový roztok. V hydrtovném stvu vytváří stbilní krystlický hydrát, který je rozpustný ve vodě. Používá se jko redukční činidlo v textilním průmyslu; 2. oxid-sírn titničitý (sírn titnylu) ((TiO)SO 4 ). Může být v bezvodé formě jko bílý hygroskopický prášek nebo v jedné z mnoh hydrtovných forem, z nichž nejstbilnější je dihydrát. Používá se jko mořidlo při brvení; 3. bis (sírn) titničitý (Ti(SO 4 ) 2 ) je bílý, silně hygroskopický prášek, který není příliš stbilní.

145 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Fosfornny (hypofosfity), fosforitny (fosfity) fosforečnny (fosfáty); polyfosforečnny (polyfosfáty), chemicky definovné i nedefinovné Fosfornny (hypofosfity) fosforitny (fosfity) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2835, část A) B) ž Fosforečnny (fosfáty) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2835, část C), první odstvec, bod I) druhý odstvec, body 1) ), 2) ), b) c) 3) ž 8). Do těchto podpoložek neptří vzájemné směsi různých fosforečnnů (fosfátů) (obecně kpitol 31 nebo podpoložk ) Polyfosforečnny (polyfosfáty) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2835, část C), první odstvec, bod II), III) IV), druhý odstvec, bod 1) b) 2) d) ž g) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. difosfát tetrmonný (pyrofosfát monný) ((NH 4 ) 4 P 2 O 7 )) trifosfát pentmonný ((NH 4 ) 5 P 3 O 10 ); 2. pyrofosfáty sodné (difosfáty sodné): pyrofosfáty tetrsodné (neutrální difosfát) (N 4 P 2 O 7 ), dihydrogenpyrofosfát disodný (kyselin difosfátová) (N 2 H 2 P 2 O 7 ); 3. metfosfáty sodné (zákldní vzorec (NPO 3 ) n ), které jsou celkem dv: cyklo-trifosfát sodný cyklo-tetrfosfát sodný; 4. osttní polyfosfáty sodné s vysokým stupněm polymerizce. Mezi ně ptří výrobek nesprávně nzývný jko hexmetfosfát sodný, rovněž známý jko Grhmov sůl, který je polymerní směsí ((NPO 3 ) n ) o polymerčním stupni mezi Do této podpoložky dále ptří polyfosfáty monné s vysokým stupněm polymerizce, i když sestávjí z podobné řdy polymerů (někdy nzývné metfosfáty monné). Tk je tomu npříkld v přípdě kurrolské soli monné (nesmí být změňován z Kurrovou sůl, což je metfosfát sodný), lineárním polymerem o vysokém stupni polymerizce (několik tisíc ž desítek tisíc jednotek). Je to bílý krystlický prášek, nepříliš rozpustný ve vodě, který se hlvně používá jko prostředek pro nehořlvou úprvu Boritny; peroxoboritny (perboritny) Osttní Do této podpoložky ptří krystlický tetrboritn sodný (s 10 molekulmi H 2 O) Boritny sodíku, bezvodé Do této podpoložky ptří pentboritn metboritn sodný Soli oxokovových nebo peroxokovových kyselin Osttní Mngnitny jsou soli kyseliny mngnté (H 2 MnO 3 ). Jsou téměř nerozpustné ve vodě sndno hydrolyzují. Do této podpoložky ptří mngnitn měďntý (CuMnO 3 ), který se používá v plynových mskách n oxidci oxidu uhelntého n oxid uhličitý, bis(hydrogenmngnitn) mědntý (Cu(HMnO 3 ) 2 ), který je ještě účinnější. Kromě mngnnů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2841, bod 3) ), ptří do této podpoložky rovněž mngnny, v nichž je mngn pětimocný, npříkld N 3 MnO 4.10H 2 O.

146 C 76/144 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní soli norgnických kyselin nebo peroxokyselin (včetně hlinitokřemičitnů, chemicky definovných i nedefinovných), kromě zidů Podvojné nebo komplexní křemičitny, včetně hlinitokřemičitnů, chemicky definovných i nedefinovných Viz vysvětlivky k HS k číslu 2842, část II), druhý odstvec, bod L) Soli, podvojné soli nebo komplexní soli kyselin selenu nebo telluru Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2842, část I), body C) D) část II), druhý odstvec, body D) E) kromě selenosulfidů, selenosulfátů thiotellurnů uvedených v části II), druhý odstvec, bod C) 3), do této podpoložky ptří: 1. selenid indi (InSe), používný jko polovodič; 2. velice čistý tellurid olov (PbTe), který se používá pro trnzistory, termočlánky, rtuťové výbojky td. VI. RŮZNÉ 2844 Rdioktivní chemické prvky rdioktivní izotopy (včetně štěpitelných nebo množivých (tzv. fertile ) chemických prvků izotopů) jejich sloučeniny; směsi odpdy obshující tyto produkty Viz poznámk 6 k této kpitole ž Přírodní urn jeho sloučeniny; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující přírodní urn nebo přírodní sloučeniny urnu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), body A) 1), B) 1) C) 1) ž 3) ž Urn obohcený U 235 jeho sloučeniny; plutonium jeho sloučeniny; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující urn obohcený U 235, plutonium nebo sloučeniny těchto produktů Urn obohcený izotopem 235 se prodává pod oznčením mírně obohcený urn (obshuje ž okolo 20 % U 235) silně obohcený urn (obshuje více než 20 % U 235). Ohledně plutoni jeho sloučenin, viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), body A) 3), B) 2) C) 1) 3) Urn ochuzený o U 235; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující urn ochuzený o U 235 nebo sloučeniny tohoto produktu Urn ochuzený o U 235 je vedlejším produktem při výrobě urnu obohceného U 235. Vzhledem ke své mnohem nižší ceně dostupnosti ve velkém množství, nhrzuje přírodní urn, zejmén jko reprodukční mteriál, jko ochrnný štít proti rdici, jko těžký kov pro výrobu setrvčníků nebo při příprvě bsorpčních kompozitů (getrů) používných při čištění určitých plynů ž Thorium; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující thorium nebo sloučeniny tohoto produktu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), zejmén body A) 2) B) 3) Sloučeniny urnu ochuzené o U 235 nebo sloučeniny thori, též nvzájem smíšené Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), body B) 1) 3) ž Rdioktivní prvky izotopy sloučeniny jiné než položek , nebo ; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující tyto prvky, izotopy nebo sloučeniny; rdioktivní odpdy Pro definici výrzu izotopy, viz poslední vět poznámky 6 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2844, část I). Pro osttní výrobky uvedené v těchto podpoložkách, viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část III).

147 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Vyhořelé (vyzářené) plivové články (kzety) jderných rektorů (Eurtom) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), bod C) 4) Izotopy, jiné než čísl 2844; jejich norgnické nebo orgnické sloučeniny, chemicky definovné i nedefinovné Pro definici výrzu izotopy, viz poslední vět poznámky 6 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2844, část I) Těžká vod (deuterium oxid) (Eurtom) Do této podpoložky ptří těžká vod (neboli deuterium oxid), která vzhledově připomíná normální vodu má stejné chemické vlstnosti; její fyzikální vlstnosti jsou všk poněkud jiné. Těžká vod se používá jko zdroj deuteri využívá se v nukleárních rektorech ke zpomlení neutronů, které štěpí tomy urnu Deuterium jeho sloučeniny; vodík jeho sloučeniny obohcené deuteriem; směsi roztoky obshující tyto produkty (Eurtom) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2845, třetí odstvec, body 1) 3). Do této podpoložky rovněž ptří jiné hydrogenovné orgnické nebo norgnické sloučeniny, u nichž je vodík zčásti nebo zcel nhrzen deuteriem. Nejdůležitější jsou deuterid lithi, deuterovný monik, deuterovný hydrogen sulfid, deuterovný benzen, deuterovný bifenyl deuterovné terfenyly. Tyto výrobky se používjí v jderném průmyslu ke zpomlení neutronů (moderátory), jko meziprodukty při výrobě těžké vody nebo při studování rekce termojderné fúze. Tyto sloučeniny mjí rovněž důležité použití v orgnické nlýze syntéze. Do této podpoložky ptří následující izotopy sloučeniny: 1. uhlík 13, lithium 6, lithium 7 jejich sloučeniny; 2. bór 10, bór 11, dusík 15, kyslík 18 jejich sloučeniny (npříkld 10 B 2 O 3, 10 B 4 C, 15 NH 3, H 2 18O). Tyto sloučeniny se používjí při vědeckém výzkumu v jderném průmyslu Anorgnické nebo orgnické sloučeniny kovů vzácných zemin, yttri nebo skndi nebo směsí těchto kovů Sloučeniny ceru Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2846, třetí odstvec, bod 1). Do této podpoložky ptří sloučeniny kovů skupiny vzácných zemin, nzývné lnthnoidy (jelikož lnthn je jejich prvním prvkem), mezi které ptří oxidy europi, gdolini, smri terbi (terbit), které se používjí jko bsorbéry neutronů v regulčních nebo bezpečnostních tyčích jderných rektorů v brevných televizních obrzovkách. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2846, třetí odstvec, bod 2).

148 C 76/146 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 29 ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE Všeobecné vysvětlivky Písmen (INN) vyskytující se z názvem v kombinovné nomenkltuře ve vysvětlivkách k ní oznčují, že název je zhrnut v seznmu Mezinárodních nechráněných názvů pro frmceutické látky, vydném Světovou zdrvotnickou orgnizcí. Písmen (INNM) oznčují, že název byl přijt Světovou zdrvotnickou orgnizcí jko modifikovný mezinárodní nechráněný název. Písmen (ISO) oznčují, že název se objevuje jko všeobecný název chemikálií n ochrnu rostlin regulátorů růstu rostlin v doporučení R 1750 Mezinárodní orgnizce pro stndrdizci. Kondenzovný systém je systém, ve kterém jsou nejméně dv kruhy, které mjí jednu, pouze jednu, společnou vzbu mjí dv, pouze dv, společné tomy. Smosttné chemicky definovné orgnické sloučeniny předkládné jko potrvinový doplněk ve formě kpslí (kromě mikrokpslí), npříkld želtinových, jsou z této kpitoly vyloučeny, protože předložení v kpslích je úprv, n kterou se nevzthuje poznámk 1 k této kpitole. Poznámk 1 ) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), první čtyři odstvce. Tto kpitol zhrnuje: 1. nthrcen o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk ); 2. benzen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk ); 3. nftlen s bodem krystlizce 79,4 C nebo vyšším (podpoložk ); 4. toluen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk ); 5. xyleny obshující 95 % hmotnostních nebo více xylenu (souhrn izomerů) (podpoložky ž ); 6. ethn osttní nsycené cyklické uhlovodíky (jiné než metn propn) dodávné jko jednotlivé izomery o čistotě 95 % nebo vyšší se vzthem k objemu u plynných produktů ( 1 ) k hmotnosti u neplynných produktů (podpoložk ); 7. ethylen o čistotě 95 % objemových nebo vyšší (podpoložk ); 8. propen (propylen) o čistotě 90 % objemových nebo vyšší (podpoložk ); 9. mstné lkoholy o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu, obshující šest nebo více tomů uhlíku (položk , podpoložk nebo ); 10. kresoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obshující 95 % hmotnostních nebo více kresolu, všechny izomery kresolu brné dohromdy (podpoložk ); 11. fenol o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk ); 12. xylenoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obshující 95 % hmotnostních nebo více xylenolu, všechny izomery xylenolu brné dohromdy (podpoložk ); 13. mstné kyseliny (jiné než kyselin olejová) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu, obshující šest nebo více tomů uhlíku (čísl ); 14. kyselin olejová o čistotě 85 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (podpoložk ); 15. pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk ); ( 1 ) Plynný stv je měřen při 15 C pod tlkem milibrů.

149 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin) 2-vinylpyridin, o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (položk ); 17. chinolin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromtogrfií) (podpoložk ); 18. 1,2-dihydro-2,2,4-trimethylchinolin, o čistotě převyšující 85 % hmotnostních, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (podpoložk ); 19. kridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromtogrfií) (podpoložk ); 20. deriváty mstných kyselin mstných lkoholů bodů 9, výše (npříkld soli, estery (jiné než glycerinu), miny, midy, nitrily), z předpokldu, že vyhovují kritériím stnoveným pro odpovídjící mstné kyseliny lkoholy. Poznámk 1 b) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), poslední odstvec. Poznámk 1 d) Povolené vodné roztoky jsou pouze tkové, které jsou skutečnými roztoky, i když kvůli nedosttku vody je substnce rozpouštěn jen částečně. Poznámk 1 f) Pokud jde o přidání stbilizátoru, protipršného prostředku, brviv nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), předposlední odstvec. Poznámk 1 g) Pokud jde o přidání stbilizátoru, protipršného prostředku, brviv nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), předposlední odstvec. Poznámk 5 Ustnovení této poznámky se použije pouze pro zřzování dotyčných produktů do jednotlivých čísel (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část G)). Pro zřzování do položek v rámci čísl se použije ustnovení poznámky 1 k položkám k této kpitole. I. UHLOVODÍKY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO- NEBO NITROSODERIVÁTY 2902 Cyklické uhlovodíky Osttní Tto podpoložk zhrnuje: zulen (bicyklo[5,3,0]dekpenten) jeho lkylderiváty, npříkld chmzulen (7-ethyl-1,4- dimethylzulen), gujzulen (7-isopropyl-1,4-dimethylzulen), vetiverzulen (2-isopropyl-4,8-dimethylzulen) Hlogenderiváty uhlovodíků Fluoridy jodidy Tto podpoložk zhrnuje: 1,1-difluorethn, fluorid uhličitý (tetrfluormethn), tetrfluorethylen, trifluorethylen, trifluormethn ,2,3,4,5,6-Hexchlorcyklohexn [HCH (ISO)], včetně lindnu (ISO, INN) Tto podpoložk zhrnuje lindn (ISO, INN). Lindn je gmizomer hexchlorcyklohexnu [HCH (ISO)] o čistotě 99 % nebo vyšší. Pouze tento gmizomer HCH má insekticidní vlstnosti. Lindn se používá v zemědělství pro úprvu dřev.

150 C 76/148 CS Úřední věstník Evropské unie II. ALKOHOLY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO-, NEBO NITROSODERIVÁTY 2905 Acyklické lkoholy jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Osttní Do této podpoložky ptří pouze lkoholy: sekbutyl (2-butnol) isobutyl (2-methyl-1-propnol) Osttní Do této podpoložky ptří pentnol (myllkohol) nebo následující: n-myl (1-pentnol), sekmyl (2-pentnol), tercmyl (2- methyl-2-butnol, mylenhydrát), isomyl (3-methyl-1-butnol), sekisomyl (3-methyl-2-butnol), 2-methyl-1-butnol, neopentyl (neomyl, 2,2-dimethyl-1-propnol), 3-pentnol ž D-Glucitol (sorbitol, sorbit) Do těchto podpoložek ptří pouze D-glucitol (sorbitol, sorbit) vyhovující ustnovení poznámky 1 k této kpitole. Formy D-glucitolu (sorbitolu, sorbitu), které mu nevyhovují, se zřzují do podpoložek ž Cyklické lkoholy jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Menthol Do této podpoložky ptří pouze: ( )-prmenthol-3, (( )-trns-1,2-cis-1,5-isopropyl-2-methyl-5-cyklohexnol), (±)-prmenthol-3 (+)-prmenthol-3. Do této podpoložky neptří neomenthol, isomenthol nebo neoisomenthol (podpoložk ). VI. SLOUČENINY S KETONOVOU FUNKCÍ A SLOUČENINY S CHINONOVOU FUNKCÍ 2914 Ketony chinony, též s jinou kyslíktou funkcí, jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Ketofenoly ketony s jinou kyslíktou funkcí Ve smyslu této podpoložky, jinou kyslíktou funkcí se rozumí jkákoliv z kyslíktých funkcí specifikovných v předchozích číslech této kpitoly, jiné než lkoholické, ldehydické fenolické funkce ž Chinony Do těchto podpoložek ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2914, částech E) F). Ve smyslu těchto podpoložek je třeb rozumět slovu chinony v širším smyslu, tj. chinony, též s jinou kyslíktou funkcí ; sem ptří tedy chinony bez jiné kyslíkté funkce (jiné než chinonové funkce), chinonlkoholy, chinonfenoly, chinonldehydy, chinony s jinou kyslíktou funkcí (jiné než výše uvedené). VII. KARBOXYLOVÉ KYSELINY A JEJICH ANHYDRIDY, HALOGENIDY, PEROXIDY A PEROXYKYSELINY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO NEBO NITROSODERIVÁTY 2915 Nsycené cyklické monokrboxylové kyseliny jejich nhydridy, hlogenidy, peroxidy peroxykyseliny; jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Pokud jde o kritérium čistoty pro mstné kyseliny jejich deriváty, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, poznámk 1 ), body

151 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Nensycené cyklické monokrboxylové kyseliny, cyklické monokrboxylové kyseliny, jejich nhydridy, hlogenidy, peroxidy peroxykyseliny; jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Pokud jde o kritérium čistoty pro mstné kyseliny jejich deriváty, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, poznámk 1 ), body 13, IX. SLOUČENINY S DUSÍKATOU FUNKCÍ 2921 Sloučeniny s minovou funkcí Deriváty nilinu jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Toluidiny jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Difenylmin jeho deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Nftylmin (α-nftylmin), 2-nftylmin (β-nftylmin) jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Osttní Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Kvrterní moniové soli hydroxidy; lecithiny osttní fosfominolipidy, chemicky definovné i nedefinovné Lecithiny osttní fosfominolipidy Viz vysvětlivky k HS k číslu 2923, čtvrtý odstvec, bod 2). Osttní fosfominolipidy této podpoložky jsou estery (fosftidy) podobné lecithinům. Mezi ně ptří keflin, jehož dusíktou orgnickou bází je kolmin serin, sfingomyelin, jehož dusíktou bází je cholin sfingosin Sloučeniny s krboxyimidovou funkcí (včetně schrinu jeho solí) sloučeniny s iminovou funkcí Schrin jeho soli Viz vysvětlivky k HS k číslu 2925, část A), první odstvec, bod 1). X. ORGANICKO-ANORGANICKÉ SLOUČENINY, HETEROCYKLICKÉ SLOUČENINY, NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH SOLI A SULFONAMIDY 2930 Orgnické sloučeniny síry Orgnické sloučeniny síry definovné v poznámce 6 k této kpitole se zřzují do tohoto čísl, i když obshují jiné nekovy nebo kovy přímo nvázné n tomy uhlíku.

152 C 76/150 CS Úřední věstník Evropské unie Heterocyklické sloučeniny pouze s kyslíktým(i) heterotomem (heterotomy) ž Lktony Viz vysvětlivky k HS k položce Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2932, první odstvec, část B) Heterocyklické sloučeniny pouze s dusíktým(i) heterotomem (heterotomy) Fenzon (ntipyrin) jeho deriváty Viz vysvětlivky k HS k položkám , Hydntoin jeho deriváty Viz vysvětlivky k HS k položkám , Hlogenderiváty chinolinu; deriváty chinolinkrboxylové kyseliny Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2933, první odstvec, část D). Pro účely této podpoložky se pojem hlogenderiváty chinolinu vzthuje pouze n deriváty chinolinu, ve kterých byl jeden nebo více tomů vodíku romtického kruhového systému nhrzen odpovídjícím počtem tomů hlogenů. Pojem deriváty chinolinkrboxylové kyseliny zhrnuje deriváty chinolinkrboxylové kyseliny, ve kterých byl nhrzen jeden nebo více tomů vodíku romtického kruhového systému /nebo funkční skupiny kyselin Mlonylmočovin (kyselin brbiturová) její soli Viz vysvětlivky k HS k položkám , Osttní deriváty mlonylmočoviny (kyseliny brbiturové); její soli Viz vysvětlivky k HS k položkám , Osttní lktmy Viz vysvětlivky k HS k položce Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2933, první odstvec, část G), body 2) ž 7). XI. PROVITAMINY, VITAMINY A HORMONY 2936 Provitminy vitminy přírodní nebo reprodukovné syntézou (včetně přírodních koncentrátů), jejich deriváty používné zejmén jko vitminy jejich směsi, též v jkémkoliv rozpouštědle Produkty tohoto čísl mohou být: stbilizovné v olejovité formě; stbilizovné pokrytím npř. želtinou, voskem, tuky, různými druhy kučuku nebo deriváty celulózy ve formě mikrotobolek; dsorbovné n oxid křemičitý. N zřzení do tohoto čísl nemá vliv přidání plstifikátorů nebo prostředků proti spékání. Adsorbenty měniče iontů jsou všk z tohoto čísl vyloučeny zřzují se podle jejich složení použití Osttní, včetně přírodních koncentrátů Viz vysvětlivky k HS k položce

153 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Hormony, prostglndiny, tromboxny leukotrieny, přírodní nebo reprodukovné syntézou; jejich deriváty strukturní nlog, včetně polypeptidů s modifikovným řetězcem, používné zejmén jko hormony Viz poznámk 8 k této kpitole pokud jde o definici výrzu hormony výrzu používné zejmén jko hormony. Do tohoto čísl ptří pouze produkty vyhovující kritériím dným vysvětlivkmi k HS k číslu 2937, první odstvec, části I) ž VI) druhý odstvec Somtotropin, jeho deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část A), bod 1) Inzulin jeho soli Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část A), bod 2) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část A), body 3) ž 20) ž Steroidní hormony, jejich deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B). Viz rovněž, ve vysvětlivkách k HS k číslu 2937, Seznm steroidů používných zejmén pro jejich hormonální funkci pokud jde o látky oznčené jko kortikosteroidy Kortison, hydrokortison, prednison (dehydrokortison) prednisolon (dehydrohydrokortison) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), body 1) ), b), c) d) Hlogenderiváty kortikosteroidních hormonů Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), bod 2) Estrogeny progestogeny Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), bod 3). Viz rovněž, ve vysvětlivkách k HS k číslu 2937, Seznm steroidů používných zejmén pro jejich hormonální funkci pokud jde o látky oznčené jko estrogeny progestogeny Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), body 1) e) f) část B), bod 4).

154 C 76/152 CS Úřední věstník Evropské unie Prostglndiny, tromboxny leukotrieny, jejich deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část C) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část D). XII. GLYKOSIDY A ROSTLINNÉ ALKALOIDY, PŘÍRODNÍ NEBO REPRODUKOVANÉ SYNTÉZOU, A JEJICH SOLI, ETHERY, ESTERY A OSTATNÍ DERIVÁTY 2938 Glykosidy, přírodní nebo reprodukovné syntézou, jejich soli, ethery, estery osttní deriváty Glykosidy tohoto čísl jsou složeny z cukerné části necukerné části (glykon). Tyto části jsou nvzájem vázány přes nomerní tom uhlíku cukru. Tedy produkty jko je vcinin hmmelitnin čísl 2940 se nepovžují z glykosidy. Nejznámější v přírodě se vyskytující glykosidy jsou O-glykosidy. Nicméně v přírodě se vyskytují též N-glykosidy, S- glykosidy C-glykosidy, ve kterých je nomerní uhlík cukru nvázán k glykonu přes tom dusíku, tom síry nebo tom uhlíku (npř. sinigrin, loin, skoprin). Následující produkty jsou vyloučeny z tohoto čísl: ) nukleosidy nukleotidy čísl 2934 (viz vysvětlivky k HS k číslu 2934, třetí odstvec, část D), bod 6)); b) lkloidy čísl 2939 (npříkld tomtin); c) ntibiotik čísl 2941 (npříkld toyocmicin) Náprstníkové glykosidy Kromě sloučenin uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2938, třetí odstvec, bod 2), ptří do této podpoložky: cetyldigitoxin, cetyldigoxin, cetylgitoxin; descetyllntosid A, B, C D; digifolein, digintin, digitin, digipurpurin, Digitlinum verum germnicum; gitlin, gitloxin, gitonin, gitoxin, glucoverodoxin; lnfolein, lntosid A, B, C D; trigonin, verodoxin Osttní Do této podpoložky ptří sloučeniny uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2938, třetí odstvec, body 4) ž 9) poslední dv odstvce Rostlinné lkloidy, přírodní nebo reprodukovné syntézou, jejich soli, ethery, estery osttní deriváty Osttní Do této podpoložky ptří následující lkloidy žitného námelu: ergotminin; ergosin ergosinin; ergokristin ergokristinin; ergokryptin ergokryptynin; ergokornin ergokorninin; ergobsin ergobsinin, jejich deriváty, npříkld dihydroergotmin, dihydroergotoxin, methylergobsin.

155 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Antibiotik XIII. OSTATNÍ ORGANICKÉ SLOUČENINY Peniciliny jejich deriváty se strukturou kyseliny penicilnové; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položce Některé příkldy penicilinů jsou: benzylpenicilin sodný (fencetylpenin sodný), mylpenicilin sodný (n-krboxyhexenylpenin sodný), peniciliny z biosyntézy trvle uvolněné peniciliny jko jsou prokinpenicilin benzthindipenicilin Streptomyciny jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položce Kromě streptomycinu ptří do těchto podpoložek mnnosidostreptomycin soli všech těchto produktů, npř. jejich sulfáty pntothenáty Tetrcykliny jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky ptří oxytetrcyklin tetrcyklinhydrochlorid Chlormfenikol jeho deriváty; jeho soli Viz vysvětlivky k HS k položce Erythromycin jeho deriváty; jeho soli Viz vysvětlivky k HS k položce Mezi soli erythromycinu ptří hydrochlorid, sulfát, citrát, plmitát, sterát glukoheptonát; s chloridy kyselin dává odpovídjící estery s nhydridy kyselin tvoří monoestery jko glutrát, mleát ftlát.

156 C 76/154 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 30 FARMACEUTICKÉ VÝROBKY Všeobecné vysvětlivky Oznčení výrobku jko lék v legisltivě Evropské unie (jiné, než která se týká specificky zřzení do kombinovné nomenkltury) nebo v národní legisltivě členských států, nebo v jkémkoli lékopise, není rozhodujícím fktorem, pokud jde o zřzování do této kpitoly. Doplňková poznámk 1 1. Bylinné léčivé příprvky jsou příprvky zložené n jedné nebo více ktivních látkách, vyrobené tk, že je rostlin nebo její části podrobeny procesům jko je sušení, drcení, extrkce nebo pročištění (rfince). Aktivní látk znmená chemicky definovnou látku, chemicky definovnou skupinu látek (npř. lkloidy, polyfenoly, nthokyniny) nebo rostlinné výtžky. Tyto ktivní látky musí mít léčivé vlstnosti pro prevenci nebo léčení specifických chorob, zdrvotních potíží nebo jejich symptomů. 2. Homeoptické léčivé příprvky se připrvují z produktů, látek nebo směsí nzývných homeoptické chovy (mteřské tinktury). Musí být vyznčen stupeň zředění (npříkld D6). 3. Vitmínové minerální příprvky jsou příprvky zložené n vitmínech čísl 2936, n minerálech, včetně stopových prvků jejich směsí. Používjí se k léčení nebo prevenci specifických chorob, zdrvotních potíží nebo jejich symptomů. Tyto příprvky obshují velmi vysoké množství vitmínů nebo minerálů, obvykle nejméně třikrát tolik, než je doporučená denní dávk (DDD). Pokud jde o doporučenou denní dávku (DDD) u některých vitmínů minerálů, viz npříkld tbulk v příloze směrnice Rdy 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním oznčování potrvin (Úř. věst. L 276, , s. 40), pozměněné směrnicí Komise 2008/100/ES ze dne 28. říjn 2008 (Úř. věst. L 285, , s. 09), vyobrzená níže:

157 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/155 Vitmíny minerály DDD Vitmin A Vitmin D Vitmin E Vitmin K Vitmin C Thimin Riboflvin Nicin Vitmin B 6 Folcin (kyselin listová) Vitmin B 12 Biotin Kyselin pntotenová Drslík Chloridy Vápník Fosfor Hořčík Železo Zinek Měď Mngn Fluoridy Selen Chrom Molybden Jód 800 μg 5 μg 12 mg 75 μg 80 mg 1,1 mg 1,4 mg 16 mg 1,4 mg 200 μg 2,5 μg 50 μg 6 mg mg 800 mg 800 mg 700 mg 375 mg 14 mg 10 mg 1 mg 2 mg 3,5 mg 55 μg 40 μg 50 μg 150 μg Do čísl 3004 neptří, inter li, potrvinové doplňky nebo dietní příprvky (viz rovněž poznámk 1 ) k této kpitole).

158 C 76/156 CS Úřední věstník Evropské unie Žlázy jiné orgány k orgnoterpeutickým účelům, sušené, též v prášku; výtžky ze žláz nebo jiných orgánů nebo z jejich výměšků k orgnoterpeutickým účelům; heprin jeho soli; jiné lidské nebo živočišné látky připrvené k terpeutickým nebo profylktickým účelům, jinde neuvedené ni nezhrnuté Osttní Do této podpoložky ptří vnitřní fktor (sušené vyčištěné výtžky vrátníkové sliznice z vepřů) ž Osttní Kromě žláz jiných orgánů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3001, část A), ptří do těchto podpoložek hypofýz, ndledvinky štítná žláz Heprin jeho soli Viz vysvětlivky k HS k číslu 3001, část C) Lidská krev; zvířecí krev připrvená k terpeutickým, profylktickým nebo dignostickým účelům; ntisér, osttní krevní složky imunologické výrobky, též modifikovné nebo získné biotechnologickými procesy; očkovcí látky, toxiny, kultury mikroorgnismů (kromě kvsinek) podobné výrobky Antisér Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3002, část C), bod 1), třetí odstvec. Neptří sem sér používná jko regencie k určování krevních skupin nebo krevních fktorů (číslo 3006) nebo normální sér (podpoložk ) Hemoglobin, krevní globuliny sérové globuliny Tto podpoložk zhrnuje lidský normální imunoglobulin Osttní Do této podpoložky ptří normální sér, plzm, fibrinogen, fibrin, z předpokldu, že je připrven pro terpeutické nebo profylktické účely, krevní lbumin (npř. získný štěpením plzmy lidské krve n frkce). Krevní lbumin nepřiprvený pro terpeutické nebo profylktické účely je tudíž vyloučen (poznámk 1 h) k této kpitole) (číslo 3502) Očkovcí látky pro humánní lékřství Pro interpretci výrzu očkovcí látky, viz vysvětlivky k HS k číslu 3002, část D), bod 1) Očkovcí látky pro veterinární lékřství Viz vysvětlivk k podpoložce Kultury mikroorgnismů Viz vysvětlivky k HS k číslu 3002, část D), bod 3) Osttní Do této podpoložky ptří toxiny, pokud to jsou podobné výrobky, symbiotické przity používné k léčení určitých nemocí, jko Plsmodium (mlrický przit) Trypnosom cruzi Léky (kromě zboží čísel 3002, 3005 nebo 3006) sestávjící ze dvou nebo více složek smíchných k terpeutickým nebo profylktickým účelům, které nejsou v odměřených dávkách nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej Obshující peniciliny nebo jejich deriváty se strukturou penicilnové kyseliny nebo streptomyciny nebo jejich deriváty Do této podpoložky ptří rovněž kombince penicilinu streptomycinu.

159 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Léky (kromě zboží čísel 3002, 3005 nebo 3006) sestávjící ze smíšených nebo nesmíšených výrobků k terpeutickým nebo profylktickým účelům, v odměřených dávkách (včetně těch, které jsou ve formě trnsdermálních plikčních systémů) nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. N rozdíl od předchozího čísl, ptří do tohoto čísl nesmíšené výrobky. Pro interpretci výrzu nesmíšené výrobky, viz poznámk 3 ) k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 3004, čtvrtý pátý odstvec. Výrzy v odměřených dávkách (včetně těch, které jsou ve formě trnsdermálních plikčních systémů) uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej k terpeutickým nebo profylktickým účelům jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k číslu 3004, první druhý odstvec. Ptří sem léky v blení k dlouhodobému uchování nebo pro nemocnice podobné ústvy. V tkovém přípdě je obsženo větší množství jednotek výrobku zmýšlené dlouhodobé uchování nebo nemocniční použití je obyčejně udáno n blení. Skutečnost, že léky obshují npříkld ntibiotik, hormony nebo lyofilizovné výrobky blené v mpulích nebo láhvích musí být před použitím doplněny vodou prostou pyrogenů nebo jiným ředidlem, je nevylučuje z tohoto čísl Vt, gáz, obindl podobné výrobky (npříkld obvzy, náplsti, zábly), impregnovné nebo potžené frmceutickými látkmi nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej k léčebným chirurgickým účelům pro účely zubního nebo veterinárního lékřství Adhezívní obvzy jiné výrobky s dhezívní vrstvou Do této podpoložky neptří tekuté obvzy (podpoložk ) Frmceutické zboží specifikovné v poznámce 4 k této kpitole ž Sterilní chirurgický ktgut, podobné sterilní šicí mteriály (včetně sterilních bsorbovtelných nití pro chirurgii nebo zubní lékřství) sterilní tkninové náplsti k chirurgickému uzvírání rn; sterilní lminri sterilní lminární tmpony; sterilní bsorbovtelné prostředky k zstvení krvácení pro chirurgii nebo zubní lékřství; sterilní dhézní briéry pro chirurgii nebo zubní lékřství, též bsorbovtelné Výrzy těchto podpoložek je nutno interpretovt přesně. Neptří sem proto sterilní sešívcí svorky (číslo 9018).

160 C 76/158 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 31 HNOJIVA 3103 Minerální nebo chemická hnojiv fosforečná Superfosfáty Viz vysvětlivky k HS k číslu 3103, část A), bod 1) Minerální nebo chemická hnojiv obshující dv nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor drslík; osttní hnojiv; výrobky této kpitoly ve formě tblet nebo v podobných formách nebo v blení o celkové hmotnosti nepřeshující 10 kg Viz poznámk 6 k této kpitole, pokud jde o definování výrzu osttní hnojiv použitého v tomto čísle Výrobky této kpitoly ve formě tblet nebo v podobných formách nebo v blení o celkové hmotnosti nepřeshující 10 kg Výrz v podobných formách se vzthuje n zboží v odměřených dávkách. Proto hnojiv v obvyklé průmyslové podobě (npříkld grnule) nejsou povžován z podobnou formu Minerální nebo chemická hnojiv obshující tři hnojivé prvky: dusík, fosfor drslík Výrz obshující tři hnojivé prvky: dusík, fosfor drslík znmená, že udné prvky jsou v dosttečném množství, by měly hnojivou působnost že to nejsou pouhé nečistoty. Dusík může být přítomen ve formě dusičnnů, monných solí, močoviny, kynmidu vápentého nebo jiných orgnických sloučenin. Fosfor je obvykle přítomen ve formě fosforečnnů, které jsou více méně rozpustné nebo, občs, v orgnické formě. Drslík je přítomný ve formě solí (uhličitn, chlorid, sírn, dusičnn td.). Pro obchodní účely se obsh dusíku, fosforu drslíku uvádí, jednotlivě, jko N, P 2 O 5 K 2 O. Do těchto podpoložek ptří hnojiv uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část B) C), z předpokldu, že obshují tři hnojivé prvky: dusík, fosfor drslík. Někdy se oznčují jko NPK hnojiv. Podvojné fosforečnny monné drselné, které jsou chemicky definovnými sloučeninmi, jsou z těchto podpoložek vyloučeny (podpoložk ) Osttní minerální nebo chemická hnojiv obshující dv hnojivé prvky: dusík fosfor Pokud jde o interpretci výrzu obshující dv hnojivé prvky: dusík fosfor, použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám Obshující dusičnny fosforečnny Do této podpoložky ptří hnojiv obshující jk dusičnny, tk i fosforečnny jkýchkoliv ktiontů včetně moni, le vyjm drslíku. Výrobek popsný ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část B), bod 2), le získný bez přidání drselných solí, je příkldem hnojiv, které ptří do této podpoložky Osttní Do této podpoložky ptří: 1. směsi minerálních solí obshující fosforečnny jkýchkoliv ktiontů (vyjm drslíku) monných solí jiných než dusičnnů; 2. fosfo-dusíktá hnojiv, ve kterých je dusík přítomen ve formě jiné než dusičné nebo monikální, tj. ve formě kynmidu vápentého, močoviny nebo jiných orgnických sloučenin; 3. fosfo-dusíktá hnojiv typů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část C), body 1) 3).

161 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Minerální nebo chemická hnojiv obshující dv hnojivé prvky: fosfor drslík Pokud jde o interpretci výrzu obshující dv hnojivé prvky: fosfor drslík, použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám Do této podpoložky ptří hnojiv vytvořená z následujících směsí: klcinovných přírodních fosforečnnů chloridu drselného; superfosfátů sírnu drselného. Do této podpoložky neptří chemicky definovné fosforečnny drselné podpoložky , i když by mohly být použity jko hnojiv Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. všechn hnojiv obshující dv hnojivé prvky: dusík drslík. Do těchto podpoložek všk neptří chemicky definovný dusičnn drselný, i když je určen pro použití jko hnojivo (podpoložk ); 2. hnojiv s jediným hnojivým prvkem, jiná než t, která ptří do čísel 3102 ž 3104.

162 C 76/160 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 32 TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY Poznámk 4 Výrz roztoky, použitý jk v této poznámce, tk i v poznámce 6 ) ke kpitole 39 se nevzthuje n koloidní roztoky Tříselné výtžky rostlinného původu; tniny jejich soli, ethery, estery jiné deriváty Mimózový výtžek Mimózový tříselný výtžek se získává z kůry z různých druhů kácie (zvláště z Acci decurrens, Acci pycnnth, Acci mollissim). Akácie ktechová, výtžek z Acci ctechu, je zřzen do podpoložky Výtžek ze škumpy, výtžek z vlonek, dubový nebo kštnový výtžek Vlonky jsou klíšky (části žludu) některých druhů dubu (npříkld Quercus vlone) Osttní Do této podpoložky ptří, jko tříselné výtžky rostlinného původu: 1. výtžky z kůry borovic, mngrove, euklyptu, vrby břízy; 2. výtžky ze dřev tizerh urundy (Astronium blnse Engl.); 3. výtžky z plodů vrcholáku (myroblány) divi-divi; 4. výtžky z listů řemdiháku trpkého (gmbir) Syntetická orgnická třísliv; norgnická třísliv; tříselné příprvky, též obshující přírodní třísliv; enzymtické příprvky pro předčinění Syntetická orgnická třísliv Viz vysvětlivky k HS k číslu 3202, část I) A) Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3202, část I) B) II) Brviv rostlinného nebo živočišného původu (včetně brvicích výtžků, všk kromě černi živočišného původu), chemicky definovné i nedefinovné; příprvky zložené n brvicí látce rostlinného nebo živočišného původu specifikovné poznámkou 3 k této kpitole Brviv rostlinného původu příprvky n nich zložené Výtžky určitých druhů Perských bobulí nejsou používány hlvně jko brviv proto neptří do této podpoložky. To se vzthuje zvláště n výtžky z bobulí Rhmnus cthrtic, které jsou používány pro léčebné účely z tohoto důvodu jsou zřzeny do podpoložky Do této podpoložky ptří kácie ktechová (Acci ctechu). Akácie ktechová je brvířský výtžek získný z ktechu, odrůdy kácie.

163 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Syntetická orgnická brviv, chemicky definovná i nedefinovná; příprvky zložené n syntetické orgnické brvicí látce specifikovné poznámkou 3 k této kpitole; syntetické orgnické výrobky používné jko fluorescenční zjsňující prostředky nebo jko luminofory, chemicky definovné i nedefinovné ž Syntetická orgnická brviv příprvky n nich zložené specifikovné poznámkou 3 k této kpitole Do těchto podpoložek ptří: 1. syntetická orgnická brviv, též vzájemně smíšená též zředěná minerálními látkmi, které nemjí brvící vlstnosti, le obshující pouze mlé množství povrchově ktivních výrobků nebo jiných přísd k podpoře proniknutí zhuštění (fixce) brviv (viz vysvětlivky k HS k číslu 3204, část I), druhý odstvec, písmen A) B)); 2. příprvky specifikovné poznámkou 3 k této kpitole, jmenovitě výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část I), druhý odstvec, písmen C) ž E). Pokud jde o brviv podpoložek ž , která, se zřetelem n jejich využití, mohou ptřit do dvou nebo více ktegorií, ptřících do různých položek, viz vysvětlivky k HS k položkám ž , jedenáctý odstvec, k určení jejich zřzení Disperzní brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , druhý odstvec Kyselá brviv, též metlizovná příprvky n nich zložené; mořidlová brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , třetí čtvrtý odstvec Zásditá brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , pátý odstvec Přímá brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , šestý odstvec Kypová brviv (včetně těch, která jsou v tomto stvu použitelná jko pigmenty) příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , sedmý odstvec Rektivní brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , osmý odstvec Pigmenty příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , devátý odstvec Osttní, včetně směsí brviv dvou nebo více položek ž Viz vysvětlivky k HS k položkám ž , desátý ž dvnáctý odstvec Syntetické orgnické výrobky používné jko fluorescenční zjsňující prostředky Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část II) 1).

164 C 76/162 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří syntetické orgnické výrobky používné jko luminofory, které jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část II) 2) následující tři odstvce Osttní brviv; příprvky specifikovné poznámkou 3 k této kpitole, jiné než čísel 3203, 3204 nebo 3205; norgnické výrobky používné jko luminofory, chemicky definovné i nedefinovné Viz poznámk 5 k této kpitole. Jádrové pigmenty, tj. pigmenty sestávjící ze zrn nebo inertní hmoty (obvykle z křemene), z nichž kždé, pomocí speciálních technologických procesů, bylo potženo zvláštní vrstvou norgnického brviv, se zřzují do čísl, do kterého by ptřilo brvivo, které tvoří potžení. Tedy, npříkld pigmenty výše uvedeného typu, ve kterém potžení sestává ze zásditého silikochromnu olov jsou zřzeny do podpoložky ; ty, ve kterých potžení sestává z boritnu měďntého nebo olovičitnu vápentého jsou zřzeny do podpoložky Pigmenty příprvky n bázi oxidu titničitého Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 1), pokud jde o příprvky těchto podpoložek, čtyři odstvce následující po bodu 13). Viz rovněž vysvětlivky k HS k položce Pigmenty příprvky n bázi sloučenin chrómu Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 2), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13). Do této podpoložky ptří: 1. molybdenová červeň, sestávjící se smíšených krystlů molybdennu olovntého, chromnu olovntého obvykle sírnu olovntého; 2. smíšené krystly sírnu olovntého, chromnu olovntého, chromnu brntého, chromnu zinečntého nebo chromnu strontntého; 3. pigmenty zložené n chromnu železitém ( Siderinov žluť), dvojchromnu drselném dvojchromnu vápentém nebo oxidu chromu Ultrmrin příprvky n jeho bázi Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 3), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13) Litopon jiné pigmenty příprvky n bázi sulfidu zinečntého Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 4), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13) Mgnetit Do této podpoložky ptří pouze jemně mletý mgnetit. Mgnetit, z kterého 95 % hmotnostních nebo více projde sítem s velikostí ok 0,045 mm, je povžován z jemně mletý Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3206, část A), body 5) ž 13),, pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13), ptří do této podpoložky: 1. mngnová modř, která je pigmentem n bázi mngnnu brntého sírnu brntého; 2. umělý okr, který je pigmentem získným z umělých oxidů želez; 3. žlutý pigment n bázi titničitnu nikelntého. V přípdě pigmentů sestávjících z jemně mletých rud, výrz jemně mletý musí být vykládán stejným způsobem jko u mgnetitu podpoložky Anorgnické výrobky používné jko luminofory Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část B).

165 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Připrvené pigmenty, připrvená klidl připrvené brvy, sklotvorné smlty glzury, engoby, tekuté listry podobné příprvky používné v kermickém průmyslu, smltovnách nebo sklárnách; skleněné frity jiné sklo, ve formě prášku, grnulí, šupinek nebo vloček Připrvené pigmenty, připrvená klidl, připrvené brvy podobné příprvky Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3207, první odstvec, bod 1). Tto podpoložk zhrnuje: 1. pigment známý jko hlinitn kobltu sestávjící z nestechiometrické směsi oxidu hlinitého oxidu kobltu; 2. pigment známý jko křemičitn kobltu, sestávjící z nestechiometrické směsi oxidu křemičitého oxidu kobltu; 3. směsi oxidu chromu oxidu kobltu; 4. směsi oxidu želez, oxidu chromu oxidu zinečntého; 5. směsi ntimoničnnů olov želez; 6. vndová žluť sestávjící z oxidu zirkoničitého mlého množství oxidu vndičného; 7. vndová modř sestávjící z křemičitnu zirkoničitého mlého množství oxidu vnditého; 8. prseodymová žluť, sestávjící z křemičitnu zirkoničitého oxidu prseodymu; 9. železitá červeň, sestávjící z křemičitnu zirkoničitého oxidu železitého; 10. připrvená klidl n bázi oxidu cínu, oxidu zirkoničitého, křemičitnu zirkoničitého, td Engoby Viz vysvětlivky k HS k číslu 3207, první odstvec, bod 3) Osttní Do této podpoložky v zásdě ptří zeskelnitelné směsi. Jsou to výrobky obyčejně ve formě prášku, grnulí, šupinek nebo vloček, které zhřátím zeskelntí vytvářejí hldký homogenní povrch n kermickém nebo kovovém zboží. Tento povrch může být lesklý nebo mtný, brevný nebo bílý, průhledný nebo neprůhledný. Tyto výrobky mohou být zhotoveny následovně: 1. ze směsí, redukovných n prášek, ze skleněných frit podpoložky s jinými mteriály jko jsou oxid křemičitý, živec, kolin, pigmenty td.; 2. ze směsí, redukovných n prášek, z oxidu křemičitého, živce, kolinu, uhličitnu vápentého, uhličitnu hořečntého, td. (tj. složek skleněných frit, které jsou nerozpustné ve vodě) podle možnosti z pigmentů. Tyto dv druhy zeskelnitelných směsí produkují průhledné povlky, buď brevné nebo nebrevné; 3. z výrobků uvedených výše pod 1 2, s přísdou klidel. V tomto přípdě získné neprůhledné povlky jsou bílé nebo brevné; 4. z frit ve formě prášků, grnulí, šupinek nebo vloček složených získných jk je uvedeno ve vysvětlivce k podpoložkám le které obshují, kromě toho, brevné pigmenty nebo klidl někdy oxidy, k usndnění přilnvosti pothu ke kovovým povrchům. Brevné pigmenty používné k výrobě výrobků této podpoložky zhrnují oxidy soli kobltu, niklu, mědi, želez, mngnu, urnu chromu. Oxid cínu, oxid zirkoničitý křemičitn zirkoničitý, oxid titnu nhydrid kyseliny rzenité mohou být přidány jko klidl. Oxid niklu kobltu může být přidán k usndnění přilnvosti povlku ke kovovým povrchům Tekuté listry podobné příprvky Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3207, první odstvec, bod 4), ptří do této podpoložky příprvky n bázi stříbr, dispergovné v kolodiu nebo terpineolu, které se používjí do slídy nebo skl v elektrickém kermickém průmyslu.

166 C 76/164 CS Úřední věstník Evropské unie Skleněné frity jiné sklo, ve formě prášku, grnulí, šupinek nebo vloček Do těchto podpoložek ptří: 1. skleněné frity, tj. výrobky získné náhlým ochlzením tveniny nebo psty, vzniklé roztvením původních složek skl, ve vodě. Mezi tyto složky ptří npříkld oxid křemičitý, uhličitn sodný, uhličitn hořečntý, uhličitn brntý, uhličitn drselný, uhličitn vápentý, sírn sodný, sírn drselný, dusičnn sodný, dusičnn drselný, oxidy olov (klejt červené olovo), kolin, živec, borx kyselin boritá. Skleněné frity těchto podpoložek se používjí hlvně pro příprvu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznt od frit podpoložek tím, že neobshují pigmenty, klidl nebo oxidy usndňující přilnvost povlku ke kovovým povrchům tím, že dávjí, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, le ne jednotně průhledný nebo brevný; 2. skleněný prášek grnule získné drcením mletím polámného odpdového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jko určité druhy frit odstvce 1 výše, se používjí k příprvě brusných ppírů textilií, jsou glomerovány (slinovné) do tvrů disků, desek, tub td. používjí se k různým lbortorním účelům; 3. emilové sklo ve formě prášku, grnulí td., které je speciálním sklem používným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně tje mezi C n průhlednou hmotu, obyčejně brevnou. Ve větším množství ptří do položky , v tyčích, prutech nebo trubkách ptří do podpoložky nebo ; 4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ť už brevné nebo stříbřené, používné pro ozdobu získné drcením mlých kulovitých bublin foukného skl; 5. vitrit, známý též jko pěnové sklo, v prášku nebo grnulích, získný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý n nečistotách, které obshuje, používný hlvně k výrobě elektrických izolátorů (npř. ptice elektrických žárovek). Do těchto podpoložek neptří skleněné mikrokuličky k potžení promítcích ploch, elektronických zobrzovcích pnelů td. (podpoložk ) Pigmenty (včetně kovových prášků, šupinek vloček) rozptýlené v nevodném prostředí, v kplné nebo pstovité formě, používné při výrobě nátěrových hmot (včetně emilů); ržební fólie; brvy jiná brviv v úprvě nebo v blení pro drobný prodej Ržební folie Osttní Viz poznámk 6 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 3212, část B). Viz vysvětlivky k HS k číslu 3212, část A) C). Kovové prášky, šupinky vločky, popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3212, část A), zhrnují: 1. zinkový prch, který je neslučitelný s kyselým pojivem, le je výborným ntikorozním pigmentem; 2. lmelární prášky z nerezvějící oceli niklu, používné v určitých kyselinovzdorných ntikorozivních nátěrových brvách; 3. olověný prch, zásditý rekční pigment, používný jko inhibitor koroze (podle možnosti smíšený se suříkem nebo olovntou sírnovou bělobou) v olejových nátěrových brvách nebo olejových lcích používných jko zákldní nátěr n velké ocelové díly (hngárové konstrukce, mosty, vidukty, td.); 4. měděné bronzové prášky, jejichž lmelární částice olistí v lcích zložených n lkoholu, přírodních nebo umělých pryskyřicích, vytváří dekorční povlky.

167 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/165 KAPITOLA 33 VONNÉ SILICE A PRYSKYŘICE; VOŇAVKÁŘSKÉ, KOSMETICKÉ NEBO TOALETNÍ PŘÍPRAVKY 3301 Vonné silice (též deterpenovné), včetně pevných bsolutních; pryskyřice; extrhovné olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychvých olejích, voscích nebo podobných látkách, získné enfleuráží nebo mcercí; vedlejší terpenické produkty vznikjící při deterpenci vonných silic; vodné destiláty vodné roztoky vonných silic Některé složky vonných silic, od přírody, kzí vůni jsou rději odstrněny, jko jsou terpenické uhlovodíky (npř. pinen, kmfen, limonen). Vonné silice mohou být deterpenovány různými způsoby, podle svého složení, zejmén frkční destilcí ve vkuu, frkční krystlizcí ochlzením n nízkou teplotu, seprcí pomocí rozpouštědel, td. Vonné silice, které si stále podržují své terpenické složky vonné silice, které, od přírody, neobshují terpentické složky (npř. libvková silice hořčičná silice) jsou uvedeny jko nedeterpenovné ž Vonné silice z citrusového ovoce Tyto silice jsou získávány, téměř výhrdně, ze slupek tohoto ovoce. Mjí příjemnou vůni, která je podobná vůni ovoce, ze kterého se připrvují. Silice z pomernčových květů nebo neroliová silice se nepovžují z silice z citrusových plodů jsou zřzeny do podpoložek nebo Deterpenovná vonná silice je vonná silice, u níž byl částečně nebo zcel odstrněn obsh monoterpenických uhlovodíků Vedlejší terpenické produkty vznikjící při deterpenci silic Viz vysvětlivky k HS k číslu 3301, část C) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. koncentráty vonných silic v tucích, nevysychvých olejích nebo voscích nebo podobných látkách (viz vysvětlivky k HS k číslu 3301, část B)); 2. vodné destiláty vodné roztoky vonných silic (viz vysvětlivky k HS k číslu 3301, část D), první ž čtvrtý odstvec) Kosmetické příprvky nebo líčidl příprvky pro péči o pokožku (jiné než léky), včetně oplovcích nebo ochrnných příprvků; příprvky pro mnikúru nebo pedikúru Příprvky pro mnikúru nebo pedikúru Do této podpoložky ptří příprvky pro péči o nehty n rukou nohou, pro péči o nehtovou kůžičku zrohovtělou kůži nebo pro jejich ošetření. Avšk příprvky pro péči o pokožku, npř. krémy n ruce, jsou vyloučené (obecně podpoložk ) Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uprvené pro péči o pokožku (jiné než léky) předkládné ve vtě, plsti netkných textiliích, jko jsou hydrtční krémy, pleťové vody čisticí mlék. Pokud všk jsou vt, plsť netkné textilie impregnovné, povrstvené nebo potžené látkmi, které jim dávjí podsttné rysy prfému, kosmetického příprvku, mýdl nebo detergentu, jsou z tohoto čísl vyloučeny (čísl ).

168 C 76/166 CS Úřední věstník Evropské unie Příprvky n vlsy Osttní Do této podpoložky ptří vlsové vody, což jsou výrobky používné n vlsy v kplné formě k vytvoření efektu buď pprsků vlsů odstávjících od hlvy nebo efektu přiléhvých vlsů k hlvě. Jsou to obvykle vodné nebo lkoholové roztoky.

169 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/167 KAPITOLA 34 MÝDLO, ORGANICKÉ POVRCHOVĚ AKTIVNÍ PROSTŘEDKY, PRACÍ PROSTŘEDKY, MAZACÍ PROSTŘEDKY, UMĚLÉ VOSKY, PŘIPRAVENÉ VOSKY, LEŠTÍCÍ NEBO CÍDÍCÍ PŘÍPRAVKY, SVÍČKY A PODOBNÉ VÝROBKY, MODELOVACÍ PASTY, DENTÁLNÍ VOSKY A DENTÁLNÍ PŘÍPRAVKY NA BÁZI SÁDRY 3401 Mýdlo; orgnické povrchově ktivní výrobky příprvky používné jko mýdlo, ve tvru tyček, kusů, výlisků nebo v podobných tvrech, též obshující mýdlo; orgnické povrchově ktivní výrobky příprvky pro mytí pokožky, ve formě kpliny nebo krému uprvené pro drobný prodej, též obshující mýdlo; ppír, vt, plsť netkné textilie, impregnovné, povrstvené nebo potžené mýdlem nebo detergentem Pro toletní účely (včetně medicinálních výrobků) Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3401, část I), sedmý odstvec, bod 1) ty výrobky, které jsou uvedeny v částech II) IV), které jsou pro toletní účely Osttní Do této podpoložky ptří mýdlo v kplné nebo pstovité formě Orgnické povrchově ktivní výrobky příprvky pro mytí pokožky, ve formě kpliny nebo krému uprvené pro drobný prodej, též obshující mýdlo Viz vysvětlivky k HS k číslu 3401, část III) Mzcí prostředky (včetně řezných olejů, příprvků k uvolňování šroubů nebo mtic, příprvků proti rzi nebo ntikorozních seprčních příprvků pro formy n bázi mziv) příprvky používné pro olejovou nebo mstnou úprvu textilních mteriálů, kůže, kožešin nebo jiných mteriálů, kromě příprvků obshujících jko zákldní složku 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů Osttní Do této podpoložky ptří příprvky pro mzání strojů, zřízení vozidel. Do této podpoložky ptří příprvky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3403, první odstvec, část A), které obshují méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů. Do této podpoložky neptří tkové příprvky, které obshují 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů. Jestliže jsou tkovéto oleje zákldní složkou příprvku, ptří do podpoložek ž v osttních přípdech do podpoložky Osttní Do těchto podpoložek ptří příprvky typu uvedeného v čísle 3403, pokud neobshují minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů. Výrzem minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů se rozumí výrobky definovné v poznámce 2 ke kpitole 27. Tyto podpoložky zhrnují: 1. mzcí příprvky sestávjící ze sulfidu molybdeničitého polypropylenglykolu jiné mzcí příprvky n bázi sulfidu molybdeničitého, ť již koncentrovného nebo ve formě roubíků, tyčinek, mlých destiček, folií podobně; 2. seprční příprvky pro formy tvořené vodnou disperzí polyethylenového vosku minolkoholového mýdl; 3. mzcí příprvky n bázi sodného mýdl nebo vápentého mýdl borxu, určené k ochrně mzání ocelových drátů během tžení drátu; 4. příprvky pro mzání strojů, zřízení vozidel.

170 C 76/168 CS Úřední věstník Evropské unie Leštidl krémy n obuv, nábytek, podlhy, kroserie, sklo nebo kov, cídící psty prášky podobné příprvky (též ve formě ppíru, vty, plsti, netkných textilií, lehčeného plstu nebo lehčeného kučuku, impregnovných, povrstvených nebo potžených tkovými příprvky), kromě vosků čísl Leštidl, krémy podobné příprvky n obuv nebo kůži Zákldní mteriály používné při výrobě výrobků pro obuv zprvidl sestávjí z vosků (živočišných, rostlinných, minerálních nebo umělých), těkvého rozpouštědl (terpentýnová silice, lkový benzin td.), brviv různých jiných látek (lkohol, borx, umělé oleje, emulgátory td.). Brvy n kůži, obzvláště n velurovou obuv, nejsou svou podsttou leštidl nebo krémy ptří do podpoložky (jestliže jsou, jk tomu obvykle bývá, uprveny ve formě nebo v blení pro drobný prodej). Z této podpoložky jsou rovněž vyloučen bělidl n obuv, která ptří do podpoložky Mzdl n obuv zprvidl ptří do podpoložek nebo Leštidl, krémy podobné příprvky pro údržbu dřevěného nábytku, podlh nebo jiných výrobků ze dřev Výrobky určené k údržbě dřev (podlh, nábytku, truhlářských výrobků) mjí čistící vlstnosti znechávjí n povrchu, n který byly plikovány, slbou ochrnnou vrstvu, která po zschnutí v některých přípdech po přeleštění, zjsňuje jejich brvu nebo jim dodává lesk. Výrobky tohoto typu jsou zprvidl předkládány v plechovkách, láhvích, polštářcích nebo erosolových rozpršovčích. Při výrobě, vedle vosků, rozpouštědel, brviv speciálních ditiv tvořících složky leštidel krémů n obuv, jsou čsto používány některé z následujících produktů: mstné kyseliny, rostlinné oleje (npř. plmový olej, lněný olej) nebo minerální oleje, mýdl nebo povrchově ktivní látky, pryskyřice (kopálová, klfun td.), silikony, prfémy (npř. esence borovicové či růžové), insekticidy td., všk ne brusiv Leštidl podobné příprvky n kroserie, jiné než leštidl n kovy Výrobky určené pro údržbu kroserie vozidel se zprvidl skládjí z voskových emulzí nebo roztoků obshujících silikony, oleje, emulgátory, přípdně, jemná brusiv Cídící psty prášky jiné cídící příprvky Leštidl n kovy Osttní Cídící prášky n vny, umývdl, dlždice td. sestávjí z velmi jemně mletých brusných směsí (npř. pemzy, pískovce) rozmělněného čistícího prostředku (npř. povrchově ktivní látky s ktivními nionty, mýdlové prášky, fosforečnn sodný, bezvodý uhličitn sodný). Zprvidl jsou bleny v plechovkách nebo krbičkách. Cídící psty jsou cídící prostředky připrvené spojením prášků s, npříkld, roztokem vosku. Leštidl n kovy mjí obnovit, pomocí povrchové úprvy, původní vzhled korodovných, ušpiněných nebo ovzduším změněných kovů. Tohoto výsledku je dosženo broušením (mechnické leštící působení brusivem) chemickým, resp. čistícím účinkem kyselin nebo zásd n oxidy, sulfidy různé skvrny. Zákldními mteriály používnými při výrobě leštidel n kovy jsou velmi jemně mletá brusiv (npř. pemz, kříd, křemelin, tripolit, bentonit, křemen), kyseliny (npř. kyselin šťvelová, kyselin olejová, kyselin fosforečná, kyselin sírová), těkvá rozpouštědl (npř. lkový benzin, trichlorethylen, denturovný líh), lkálie (npř. čpvek, sod), povrchově ktivní výrobky, jko jsou mstné sulfonové lkoholy, tuky, mýdl v některých přípdech brviv syntetické prfémy. Leštidl n kovy jsou předkládán ve formě prášku, pst různých kompozic (krémy nebo emulze) kplin. V závislosti n typu jsou předkládán v láhvích, plechovkách, kovových tubách, plechových krbičkách, krbičkách nebo ve formě mlých kusů, kuželů, tyčinek td. Do této podpoložky ptří zejmén: 1. leštidl n sklo, obshující zprvidl vodu, lkohol, mlé množství čpvku nebo kyseliny (npř. šťvelové, vinné) jemné brusivo; 2. výrobky pro leštění, konečnou úprvu povrchu jemné broušení jiných mteriálů.

171 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/169 KAPITOLA 35 ALBUMINOIDNÍ LÁTKY; MODIFIKOVANÉ ŠKROBY; KLIHY; ENZYMY 3501 Ksein, kseináty jiné deriváty kseinu; kseinové klihy ž Ksein Do těchto podpoložek ptří kseiny uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3501, část A) 1). Tyto kseiny bez ohledu n srážecí metodu, kterou jsou získávány jsou zřzeny do těchto podpoložek, pokud obshují 15 % hmotnostních nebo méně vody; jink se zřzují do čísl Do těchto podpoložek neptří výrobky typu cglit, jk jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám ž , třetí odstvec Osttní Kseiny této podpoložky se používjí zejmén ve výrobě dietních výrobků (npř. sušenky, chléb); mohou být rovněž používány při příprvě potrvin pro zvířt Kseinové klihy Kseinové klihy, známé též jko studená (tekutá) lepidl, jsou příprvky n bázi kseinu křídy, ke kterým je přidáno mlé množství jiných výrobků, jko je borx přírodní chlorid monný. Mohou rovněž obshovt plnidl, npříkld živec. Kseinát vápentý bez přídvku jiných látek, i když může být použit jko klih, ptří do podpoložky Osttní Do této podpoložky ptří kseináty osttní deriváty kseinu uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3501, část A) 2) A) 3), podle pořdí. Kseináty jsou předkládány ve formě bílého nebo světle žlutého prášku jsou téměř bez zápchu Peptony jejich deriváty; jiné proteinové látky jejich deriváty, jinde neuvedené ni nezhrnuté; kožový prášek, též chromovný Koncentrovné mléčné proteiny specifikovné v doplňkové poznámce 1 k této kpitole Koncentrovné mléčné bílkoviny se obvykle získávjí odstrněním části lktózy minerálních solí z odstředěného mlék pomocí npříkld ultrfiltrce. Jsou tvořeny především kseinem syrovátkovými proteiny (lktoglobuliny, lktlbuminy td.) v poměru přibližně 4:1. Obsh bílkoviny se vypočítá vynásobením obshu dusíku konverzním fktorem 6,38. Pokud je obsh bílkoviny koncentrovné mléčné bílkoviny v sušině 85 % nebo méně, ptří tento výrobek do podpoložky Do této podpoložky neptří výrobky typu cglit, jk jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám ž , třetí odstvec Připrvené klihy jiná připrvená lepidl, jinde neuvedené ni nezhrnuté; výrobky vhodné k použití jko klihy nebo lepidl, uprvené pro drobný prodej jko klihy nebo lepidl, o čisté hmotnosti nepřeshující 1 kg Výrobky vhodné k použití jko klihy nebo lepidl, uprvené pro drobný prodej jko klihy nebo lepidl, o čisté hmotnosti nepřeshující 1 kg Viz vysvětlivky k HS k číslu 3506, první odstvec, část A), který se týká předkládání těchto výrobků. Do této podpoložky ptří methylcelulózová lepidl ve vločkách nebo kusech, která mohou být rozpuštěn ve vodě, by se získlo lepidlo obzvláště vhodné n tpety.

172 C 76/170 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3506, první odstvec, část B), body 1) ž 3), ptří do této podpoložky lepidl zložená n lišejníku, moučné pstě klihy zložené n gr-gru Enzymy; připrvené enzymy, jinde neuvedené ni nezhrnuté Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3507 (s výjimkou syřidl jeho koncentrátů, lipoproteinové lipázy spergilus lklické proteázy), ptří do této podpoložky penicilináz, sprgináz kllidinogenáz (INN) (kllikrein).

173 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/171 KAPITOLA 36 VÝBUŠNINY; PYROTECHNICKÉ VÝROBKY; ZÁPALKY; PYROFORICKÉ SLITINY; NĚKTERÉ HOŘLAVÉ PŘÍPRAVKY Záplnice; bleskovice; roznětky nebo rozbušky; zžehovče; elektrické rozbušky Záplnice; bleskovice Do této podpoložky ptří pouze výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3603, druhý odstvec, část A) Pyrotechnické výrobky pro zábvu, signlizční světlice, dešťové rkety, mlhové signály osttní pyrotechnické výrobky Pyrotechnické výrobky pro zábvu Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 3604, první odstvec, bod 1) ). Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3604, první odstvec, body 1) b) 2) druhý odstvec, ptří do této podpoložky kpsle, které jsou používány v bezpečnostních lmpách, známých jko plmenové bezpečnostní lmpy, určené k odhlení přítomnosti třskvého plynu v důlních chodbách. Tyto kpsle jsou uspořádány v úzkých proužcích textilie širokých přibližně 4 mm dlouhých zhrub 35 cm. V kždém proužku, který je obvykle svinut do role, je zprvidl obsženo si 30 kpslí.

174 C 76/172 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 37 FOTOGRAFICKÉ NEBO KINEMATOGRAFICKÉ ZBOŽÍ 3702 Fotogrfické filmy ve svitcích, citlivé, neexponovné, z jkéhokoliv mteriálu jiného než z ppíru, krtónu, lepenky nebo textilií; filmy pro okmžitou fotogrfii ve svitcích, citlivé, neexponovné Mikrofilmy; filmy pro grfické umění Mikrofilmy této podpoložky se obyčejně neliší od kinemtogrfických filmů, le jsou používány pro reprodukci dokumentů snímek po snímku. Rovněž jsou používány pro reprodukci výpisů počítčových progrmů, v tkovém přípdě jsou rozezntelné písmeny COM. Mikrofilm je obvykle blen v šířích 8 mm, 16 mm 35 mm v délkách přibližně 30 m, 61 m, 122 m 305 m. Filmy pro grfické umění jsou používány v tiskřském průmyslu pro fotomechnickou reprodukci ilustrcí textů (npříkld fotolitogrfie, heliogrvur, fotochromotypogrfie, fotosttická reprodukce) Mikrofilmy; filmy pro grfické umění Viz vysvětlivk k podpoložce Mikrofilmy; filmy pro grfické umění Viz vysvětlivk k podpoložce Fotogrfické desky filmy, exponovné vyvolné, jiné než kinemtogrfické filmy Mikrofilmy Do této podpoložky ptří reprodukce, ve zmenšené formě, dokumentů (npř. obchodní ppíry, rchivní dokumenty, průmyslové výkresy); získné fotogrfickými procesy. Mikrofilm je film plochý (mikrofiše) nebo ve svitcích, sestávjící ze série mikrosnímků. Mikrofiše zůstávjí zřzeny v této podpoložce, i když jsou zrámovány. Do této podpoložky neptří mikrokopie n fotogrfickém ppíru, exponovné vyvolné (ve formě mikrokret, knih td.), které ptří do podpoložky Kinemtogrfické filmy, exponovné vyvolné, též obshující zvukový záznm nebo obshující pouze zvukový záznm V rámci tohoto čísl se výrzem zvukové filmy, rozumi pouze ty, které mjí jk vizuální záznm, tk i zvukový záznm n témže pásu. V přípdě zvukových filmů ve dvou pásech, též předkládáných společně, se zřzuje kždý pás do své příslušné podpoložky, tj. filmový mteriál sestávjící pouze ze zvukového záznmu se zřdí do podpoložky nebo do podpoložky , podle jeho šíře, ztímco filmový mteriál obshující vizuální záznm ptří do jedné z těchto podpoložek nebo do podpoložek nebo (použití doplňkové poznámky 1 k této kpitole).

175 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Obshující pouze zvukový záznm; negtivní; pomocné pozitivní Do této podpoložky ptří: 1. originální filmové negtivy; 2. pomocné pozitivní filmy kopírovné z originálních negtivů; v černobílém procesu jsou známy jko duplikční pozitivy, kštnové pozitivy, levndulové pozitivy, duplikční kopie, hlvní kopie, jemnozrnné hlvní kopie, kdežto v brevném procesu jsou nzývány duplikční pozitivy, mezipozitivy nebo pomocné pozitivy ; jsou připevněny n podkldu, který je lehce nfilovělý nebo nhnědlý nebo není zbrvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, le jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negtivů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editci následné postsynchronizci filmů. Jko pomocné pozitivy jsou rovněž zřzovány tři pozitivní černobílé extrkty získné prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného červeného) z originálních brevných negtivů, používné k získání, pomocí obdobných filtrů, brevných mezinegtivů určených pro tvorbu pozitivních kopií; 3. duplikáty negtivů okopírovné z pomocných pozitivních filmů určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou oznčovány jko duplikční negtivy v černobílém procesu mezinegtivy v brevném procesu ( 1 ); 4. vrtné mezinegtivy, které jsou v brevném procesu získány přímo inverzí z originálního negtivu z kterého budou kopírovány kopie určené k ukzování; 5. mtricové filmy (červený, zelený, modrý), které jsou v brevném procesu získávány z negtivů ze kterých budou kopírovány kopie. Když je jejich šířk 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy s výjimkou mtricových filmů mjí obvykle perforci typickou pro negtivy (soudkovitou). To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobrvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mjí perforci typickou pro pozitivy. Nicméně musí být poznmenáno, že filmy z některých zemí (především z bývlého SSSR) vykzují jedinečný typ perforce (Dubry-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforci rovněž se nchází u originálních negtivních filmů, u pomocných pozitivů negtivů tké u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci. Mtricové filmy mjí perforci typickou pro pozitivy, le mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převžující nhnědlé brvy mírného reliéfu n snímcích. ( 1 ) Odpovídjící výrzy: Duplikční negtiv: dupe negtive (ngličtin) contretype négtif (frncouzštin) Dup Negtiv (němčin) controtipi negtivi (itlštin) duplict negtief (holndštin); Mezinegtiv: intermdite negtive, internegtive (ngličtin) internégtif (frncouzštin) Zwischennegtiv (němčin) internegtivi (itlštin) internegtief (holndštin).

176 C 76/174 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní pozitivní Do této podpoložky ptří filmy určené k promítání. Pozitivní filmy s dvěm nebo více pásy snímků mjí být zřzeny clo má být vyměřeno podle šířky délky filmu po rozřezání, tj. šířky délky filmu v podobě, ve které bude promítán. Npříkld film o šířce 35 mm (čtyři nřezné pásy o 8 mm) délce 100 m, je povžován z 8 mm film o délce 400 m Obshující pouze zvukový záznm; negtivní; pomocné pozitivní; ktulity, filmové týdeníky Viz vysvětlivk k podpoložce Pro definici výrzu ktulity, filmové týdeníky, viz doplňková poznámk 2 k této kpitole Osttní o šířce Viz vysvětlivk k podpoložce

177 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/175 KAPITOLA 38 RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY 3801 Umělý grfit; koloidní nebo polokoloidní grfit; příprvky n bázi grfitu nebo jiného uhlíku ve formě pst, bloků, tbulek nebo jiných polotovrů Umělý grfit Viz vysvětlivky k HS k číslu 3801, bod 1) Koloidní nebo polokoloidní grfit Viz vysvětlivky k HS k číslu 3801, bod 2) Osttní Tto podpoložk zhrnuje koloidní grfit ve vodné suspenzi nebo jiných neolejových suspenzích Uhlíkté psty pro elektrody podobné psty pro vyzdívky pecí Viz vysvětlivky k HS k číslu 3801, bod 3), písm. b) 3802 Aktivní uhlí; ktivní přírodní minerální produkty; živočišné uhlí, včetně použitého živočišného uhlí Aktivní uhlí Aktivní uhlí této podpoložky má jodové číslo 300 nebo vyšší (miligrmy jodu bsorbovné n grm uhlí), zjištěné metodou ASTM D Osttní Všeobecně, ktivní ditomit této podpoložky, klcinovný slinovcími činidly, jko je chlorid sodný nebo uhličitn sodný (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstvec, písmeno b), bod 1), má následující chrkteristiky: je bílý zůstává bílý i po podrobení dlší klcinci; jeho ph při 10 % suspenzi ve vodě je mezi 7,5 10,5; jeho ztrát žíháním při 900 C je menší než 0,5 %; jeho obsh sodíku vyjádřený jko N 2 O je vyšší než 1,5 %. Tto podpoložk zhrnuje ktivní bentonity vyhovující popisu ktivní zeminy (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstvec, písmeno b), bod 3)). Aktivní bentonity ptřící do této podpoložky jsou odlišitelné od v přírodě se vyskytujících bentonitů ptřících do podpoložky podle ph, které je obvykle menší než 6 (kyselé bentonity) nebo vyšší než 9,5 (u vodných suspenzí po odstání po dobu 1 hodiny) s obshem uhličitnu sodného vyšším než 2 % nebo celkovým obshem změnitelného sodíku vápníku převyšujícím 80 meq/100 g (ktivní bentonity sodné). Orgnofilní bentonity získné přidáním npříkld sterylminu ptří všeobecně do podpoložky Přírodní bentonity jednoduše smíšené s mlým množstvím uhličitnu sodného ptří do podpoložky Tllový olej, též rfinovný Surový Viz vysvětlivky k HS k číslu 3803, první dv odstvce Odpdní louhy z výroby dřevné buničiny, též koncentrovné, odcukerněné nebo chemicky uprvené, včetně ligninsulfonátů, všk kromě tllového oleje čísl 3803 Do tohoto čísl ptrí koncentrovné sulfitové louhy. Koncentrovné sulfitové louhy jsou produkty získné silným koncentrováním odpdních louhů z výroby dřevné buničiny sulfitovým procesem, někdy po vhodné chemické úprvě uprvující jejich stupeň kyselosti nebo zásditosti, obsh popel, brvu koloidní vlstnosti.

178 C 76/176 CS Úřední věstník Evropské unie Terpentýnová silice, borová silice nebo sulfátová terpentýnová silice jiné terpenické silice vyrobené destilcí nebo jiným zprcováním jehličntého dřev; surový dipenten; sulfitová terpentýnová silice jiný surový pr-cymen; borový olej obshující jko hlvní složku lfterpineol Terpentýnová silice Do této podpoložky ptří pouze produkty získné výhrdně přímo z destilce (extrkce vodní prou) olejntých pryskyřic získných z rostoucích jehličnnů Borová silice Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3805, druhý odstvec, bod 2) ) Sulfátová terpentýnová silice Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3805, druhý odstvec, bod 2) b) Borový olej Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3805, druhý odstvec, bod 5) Osttní Tto podpoložk zhrnuje terpentýn, ze kterého byl téměř úplně odstrněn betpinen frkční destilcí následovnou mísením s osttními frkcemi. Tento výrobek je prodáván pod názvem rekonstituovná terpentýnová silice Klfun pryskyřičné kyseliny jejich deriváty; klfunová silice klfunové oleje; tvené pryskyřice Klfun pryskyřičné kyseliny Viz vysvětlivky k HS k číslu 3806, část A) Soli klfuny, pryskyřičných kyselin nebo soli derivátů klfuny nebo pryskyřičných kyselin, jiné než soli duktů klfuny Viz vysvětlivky k HS k číslu 3806, část B) Estery pryskyřic Viz vysvětlivky k HS k číslu 3806, část C) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. deriváty klfuny nebo pryskyřičných kyselin uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3806, část D) I), stejně jko disproporcionovná (přeměněná) klfun, ve které je část pryskyřičných kyselin dehydrogenován část hydrogenován, technické pryskyřičné miny (npříkld dehydrobietylmin) technické pryskyřičné nitrily; 2. klfunový líh klfunové oleje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3806, část D) II); 3. tekuté pryskyřice uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3806, část D) III); Dřevný dehet; oleje z dřevného dehtu; dřevný kreosot; dřevný líh; rostlinná smol; pivovrská smol podobné příprvky n bázi klfuny, pryskyřičných kyselin nebo rostlinné smoly Dřevný dehet Viz vysvětlivky k HS k číslu 3807, druhý odstvec, část A) 1) Osttní Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3807, druhý odstvec, část A), body 2) 3) části B), C) D).

179 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, příprvky proti klíčení regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky podobné výrobky, v úprvě nebo blení pro drobný prodej nebo jko příprvky nebo výrobky (npříkld sirné pásy, knoty svíčky mucholpky) ž Insekticidy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3808, část I) z třemi hvězdičkmi ž Fungicidy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3808, část II) z třemi hvězdičkmi Příprvky n bázi sloučenin mědi Do této podpoložky ptří: 1. bordóská jích, směs připrvená ze sírnu měďntého hšeného vápn, používná v zemědělství jko fungicid; 2. příprvky vyrobené ze zásditého chloridu měďntého zásditého sírnu měďntého, oxichloridu měďntého, křemičitnu měďntého, cetorsenitnu měďntého, oxidu(ů) mědi, hydroxidu mědi nebo uhličitnu mědi, používné k témuž účelu; 3. příprvky n bázi nftenátu mědi nebo fosfátu mědi používné pro ochrnu textilií dřev proti houbám; 4. cheláty orgnických solí mědi s kovovými mýdly. Příprvky této podpoložky mohou mít formu prášku, roztoku nebo tblet, mohou být ve velkém nebo uprveny pro drobný prodej mohou obshovt vedle sloučenin mědi dlší ktivní látky jko jsou sloučeniny zinku nebo rtuti Regulátory růstu rostlin Do této podpoložky ptří látky, které při plikci n rostliny mění jejich fyziologické procesy v poždovném směru. Aplikují se n celou rostlinu, n části rostliny nebo do půdy. Jejich působením mohou být ovlivněny npříkld: ) celkový růst; b) výšk rostliny (zkrácení nebo prodloužení stonku); c) velikost nebo tvr hlízy; d) internodální délk (zvýšení odolnosti proti polehání); e) úrodnost velikost plodu; f) hldin rostlinných zásob (schridy, proteiny, tuky); g) čs rozkvětu nebo zrání plodů; h) neplodnost rostliny; ij) množství smičích květů. Regulátory růstu rostlin se dělí n čtyři hlvní skupiny: 1. uxiny, které působí n tvorbu kořenů, růst stonku vývoj plodu. Nejdůležitější je 3-indolyloctová kyselin; 2. gibereliny, které obzvláště podporují růst pupenů kvetení. Všechny jsou odvozeny od kyseliny giberelové; 3. cytokininy, které obzvláště podporují dělení buněk zpomlují stárnutí rostlin. Nejznámější jsou kinetin (6- furfurylminopurin) zetin. 4. retrdéry růstu. Do této podpoložky neptří: ) hnojiv; b) prostředky ke zlepšení půdy (kondicionéry); c) herbicidy, též selektivní (podpoložky ž ); d) příprvky proti klíčení (podpoložk ).

180 C 76/178 CS Úřední věstník Evropské unie ž Dezinfekční prostředky Viz vysvětlivky k HS k číslu 3808, část IV) z třemi hvězdičkmi, první tři odstvce Příprvky k úprvě povrchu, k pretování, příprvky k urychlení brvení nebo ustálení brviv jiné výrobky příprvky (npříkld pretury mořidl) používné v textilním, ppírenském, kožedělném podobném průmyslu, jinde neuvedené ni nezhrnuté ž N bázi škrobových látek Kromě výrobků n bázi škrobu příprvků popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstvec, část A), bod 1) 11) část B), bod 1) 2), ptří do těchto podpoložek směsi škrobu s borxem nebo s krboxymethylcelulózou (používné ke ztužení plátn) směsi rozpustného škrobu kolinu (používné v ppírenské výrobě) ž Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky příprvky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstvec, části A), B) C), pouze pokud škrobovité látky netvoří zákld těchto výrobků příprvků: 1. různé pretury používné v textilním průmyslu k nemčkvé nebo nesráživé úprvě textilií. Mezi ně ptří močovinoformldehyd, melminoformldehyd glyoxldimočovin, prekondenzovné, z předpokldu, že nemjí chrkter ni polykondenzátů ve smyslu kpitoly 39, ni chemicky definovných sloučenin (kpitol 29). Nvíc do těchto podpoložek ptří vodné sloučeniny (npříkld dimethylolmočovin, trimethylolmelmin), ke kterým byl přidán prfém mskující zápch formldehydu, způsobený částečným rozkldem výrobku; 2. pretury, které vedle nepromokvosti, poskytují textiliím i znčnou odolnost vůči olejům špíně, přičemž nezmezují prostupu vzduchu; 3. ntisttické pretury, tj. příprvky, které zbrňují kumulci sttické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou příprvky tvořené prekondenzovnými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit n vlákně síťovné polykondenzáty, které jsou dosttečně nerozpustné, by odolly opkovnému prní nebo čištění. Tto ktegorie zhrnuje produkty vytvořené zásditým, vodorozpustným, lineárním polymidem, připrveným z dikrboxylové kyseliny (npř. dipové, jntrové nebo tereftlové) s polyminy obshujícími jednu či více sekundárních minových skupin (npříkld diethylentrimin, triethylentetrmin) lkylnt (schopný síťovt polymid tk zručovt nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávjící npříkld z příslušných dihlogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o reltivně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin td.); 4. nehořlvé pretury, které snižují hořlvost obzvláště textilií kůže. Jsou to obvykle příprvky n bázi monných solí, kyseliny borité, chlorovných prfinů, oxidu ntimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů některých orgnických sloučenin dusíku /nebo fosforu Antidetonční příprvky (proti klepání motoru), oxidční inhibitory, pryskyřičné inhibitory, zlepšovče viskozity, ntikorozní příprvky jiná připrvená ditiv pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kpliny používné pro stejné účely jko minerální oleje N bázi tetrethylolov Do této podpoložky ptří příprvky, ve kterých je tetrethylolovo jedinou ntidetonční složkou Osttní Do této podpoložky ptří příprvky, ve kterých tetrmethylolovo nebo ethylmethylolovo nebo směs tetrethylolov tetrmethylolov předstvují jedinou nebo hlvní ntidetonční složku Iniciátory rekce, urychlovče rekce ktlytické příprvky, jinde neuvedené ni nezhrnuté

181 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Ktlyzátory n nosiči Jsou to ktlyzátory široce používného typu, které jsou uloženy n nosiči, obvykle impregncí, koprecipitcí nebo mísením. Obvykle sestávjí buď z jedné či více ktivních látek uložených n nosiči nebo ze směsi n bázi ktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčstěji používné kovy jsou ty, které ptří do VIII. skupiny periodické tbulky (především koblt, nikl, pldium pltin) molybden, chróm, měď zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikgelu, fosilní moučky, též ktivovných, kermických mteriálů td. Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě orgnických norgnických sloučenin při rfinci ropy (npř. při syntéze moniku, hydrogenci tuků, hydrogenci olefinů). Do této ktegorie ktlyzátorů ptří rovněž následující produkty: 1. určité příprvky zložené n sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usndnit oxidci tím odstrnit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jko v kotlích hořácích); 2. post-splovcí ktlyzátory určené k zbudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelntého n oxid uhličitý přeměnou dlších toxických produktů (npříkld heterocyklických sloučenin) vznikjících při splování benzinu Osttní Do těchto podpoložek ptří směsi zložené n sloučeninách, jejichž podstt poměry se různí podle chemické rekce, která má být ktlyzován. Čsto jsou používány ve výrobě plstů, mnohdy pod oznčeními jko iniciátory, přenosová činidl, terminátory nebo telomery síťovcí činidl. Ptří mezi ně: 1. rdikálové ktlyzátory Jsou to příprvky, zložené n orgnických sloučeninách, které se zvoln rozkládjí z rekčních podmínek poskytují frgmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vzby vznik nového volného rdikálu schopného opkovt proces propgovt řetězec. Mezi nimi jsou: ) příprvky n bázi orgnických peroxidů typu R O O R (orgnické roztoky peroxidů jko jsou cetyl dibenzoyl peroxidy). Během rekce vznikjí rdikály RO R O působí jko ktivátory; b) příprvky zložené n zosloučeninách (jko je zobisisobutyronitril), které se rozkládjí v průběhu rekce, uvolňují dusík tvoří volné rdikály; c) redoxní příprvky (npříkld směs peroxidu drselného dodecylmerkptnu), u kterých vzniká ktivující rdikál v důsledku redoxní rekce. 2. iontové ktlyzátory Jsou to obvykle orgnické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit n dvojnou vzbu reprodukovt ktivní místo ve vzniklém produktu. Zhrnují: ) ktlyzátory zieglerov typu pro výrobu polyolefinů (npříkld směs titnu triethyllumini); b) ktlyzátory ziegler-nttov typu (stereoktlyzátory, orientující ktlyzátory), jko je směs chloridu titnitého trilkyllumini, pro příprvu izotktického polypropylenu blokových kopolymerů ethylenu-olefinu; c) ktlyzátory pro příprvu polyuretnů (npříkld směs triethylendiminu sloučenin cínu); d) ktlyzátory pro výrobu minoplstů (npříkld kyselin fosforečná v orgnickém rozpouštědle). 3. ktlyzátory pro polykondenzční rekce Jsou to příprvky zložené n rozličných sloučeninách (npříkld směs octnu vápentého, oxidu ntimonitého, lkoholátů titnu td.) Připrvené živné půdy pro vývoj nebo vyživování mikroorgnismů (včetně virů pod.) nebo rostlinných, lidských nebo živočišných buněk Do této podpoložky neptří vjíčk, ť už oplodněná či nikoliv, která, přestože jsou z hejn potvrzeného, že je bez ptogenů, nejsou připrven pro vypěstování mikroorgnismů (číslo 0407 nebo 0408).

182 C 76/180 CS Úřední věstník Evropské unie Technické monokrboxylové mstné kyseliny; kyselé oleje z rfince; technické mstné lkoholy Kyselin sterová Pro účely této podpoložky se kyselinou sterovou rozumí směsi mstných kyselin, které jsou při normální teplotě pevné mjí obsh čisté kyseliny sterové 30 % nebo více, všk méně než 90 %, počítáno n hmotnost sušiny. Výrobky tohoto typu, které mjí obsh kyseliny sterové 90 % hmotnostních nebo více, ptří do podpoložky Kyselin olejová Pro účely této podpoložky se kyselinou olejovou rozumí směsi mstných kyselin, které jsou při normální teplotě kplné mjí obsh čisté kyseliny olejové 70 % nebo více, všk méně než 85 %, počítáno n hmotnost sušiny. Výrobky, které mjí obsh kyseliny olejové 85 % hmotnostních nebo více ptří do podpoložky Mstné kyseliny z tllového oleje Viz vysvětlivky k HS k číslu 3823, část A), druhý odstvec, bod 3). Výrobky tohoto typu, které obshují méně než 90 % hmotnostních mstných kyselin ptří do položky Technické mstné lkoholy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3823, část B). Do této podpoložky ptří pouze technické mstné lkoholy (směsi cyklických lkoholů), ve kterých žádný z jednotlivých lkoholů netvoří v sušině 90 % hmotnostních nebo více. Výrobky tohoto typu, kde jeden z mstných lkoholů tvoří 90 % hmotnostních nebo více ptří obecně do čísl Připrvená pojidl pro licí formy nebo jádr; chemické výrobky příprvky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávjících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ni nezhrnuté Připrvená pojidl pro licí formy nebo jádr Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část A) Neglomerovné krbidy kovů smíšené nvzájem nebo s kovovým pojidlem Do této podpoložky ptří prášky připrvené k přeměně n tvrdé kovy sintrováním (spékáním). Skládjí se ze směsí různých krbidů kovů (krbidy wolfrmu, titnu, tntlu niobu), též s kovovým pojidlem (kobltový nebo niklový prášek) čsto obshují mlé množství prfinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených krbidů s kovovým pojidlem ptří do této podpoložky, kdežto kždý z těchto krbidů, brány smosttně, ptří do čísl Připrvené přísdy do cementů, mlt nebo betonů Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 3) Beton připrvený pro lití Do této podpoložky ptří beton, ke kterému již byl přidán vod. Obvykle je doprvován v nákldních utomobilech s míchčkou betonu Osttní Do této podpoložky ptří: 1. beton ještě nesmíšený s vodou; 2. mlt.

183 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Sorbitol, jiný než položky Do těchto podpoložek ptří nekrystlizující druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávjí hydrogencí z vysokého tlku z glukózového sirupu obshujícího podíl dlších oligoschridů. Jejich obsh sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podsttě částečně hydrogenovné polylkoholy oligoschridy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystlizci velmi snížen (proto užívné oznčení: nekrystlizující sorbitol (D-glucitol)). Sorbitol vyhovující poždvkům poznámky 1 ke kpitole 29 se zřdí do podpoložek ž ž Směsi obshující hlogenovné deriváty methnu, ethnu nebo propnu Viz vysvětlivky k HS k podpoložkám ž Ropné sulfonáty, kromě ropných sulfonátů lklických kovů, moni nebo ethnolminů; thiofenické sulfonovné kyseliny z olejů získných ze živičných nerostů jejich soli Do této podpoložky ptří: 1. ropné sulfonáty vápníku bári, které mjí obvykle obsh minerálního oleje 55 % ž 70 % hmotnostních. Jsou široce používány při výrobě ditiv do minerálních olejů; 2. thiofenovné sulfonové kyseliny olejů získných ze živičných nerostů, připrvené suchou destilcí některých živičných břidlic následným působením kyseliny sírové, určené k použití ve frmcii které mjí celkový obsh síry zprvidl větší než 9 % hmotnostních, jkož i jejich soli, obzvláště vápenté Iontoměniče Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 14). Tto podpoložk zhrnuje iontoměniče zložené n sulfonovném uhlíku, jkož i některé typy jílu, z předpokldu, že byly podrobeny speciálním úprvám, které je učinily vhodnými pro použití jko iontoměniče (hlvně ktionické); mezi ně ptří glukonit, který je ve formě hlinito-křemičitého gelu získného z písčitých slínů mořského původu. Používá se především pro změkčování vody. Jiné výrobky používné pro tentýž účel jsou zloženy n montmorillonitu kolinitu. Do této podpoložky rovněž ptří syntetické iontoměniče, jko jsou umělé zeolity iontoměniče zložené n oxidu hlinitém nebo silikgelu. Do této podpoložky neptří: ) čistý silikgel (podpoložk ); b) čistý oxid hlinitý, též ktivovný (podpoložk nebo ); c) umělé zeolity, které neobshují pojidl (podpoložk ), v souldu s částí B), bod 14) vysvětlivek k HS, které se vzthují k číslu 3824; d) ktivovný jíl (podpoložk ) Getry (pohlcovče plynů) pro vkuové trubice Do této podpoložky ptří výrobky oznčovné jko getry. Ty se dělí n zábleskové getry objemové getry. Getry první skupiny jsou odpřeny v trubici během její výroby; mezi ně ptří: produkty skládjící se jk z bári, tk i z hliníku, hořčíku, tntlu, thóri td., ve formě drátů nebo pelet; směsi sestávjící ze směsi uhličitnu brntého stroncntého n tntlovém drátu. Getry druhé ktegorie jsou pouze zhřáty, le ne odpřeny mjí pouze kontktní bsorpční účinek. Obecně jsou složeny z čistých kovů (tntl, wolfrm, zirkonium, niob, thorium) ve formě drátů, destiček td. nemohou být tedy zřzeny do této podpoložky Nftenové kyseliny, jejich ve vodě nerozpustné soli jejich estery Nftenové kyseliny jsou směsi monokrboxylových licyklických kyselin získných během rfince surové ropy různého původu (především z bývlého SSSR). Do této podpoložky rovněž ptří soli nftenových kyselin nerozpustné ve vodě (npříkld soli hliníku, bári, olov, chrómu, vápníku, mngnu, kobltu, zinku) estery těchto kyselin.

184 C 76/182 CS Úřední věstník Evropské unie Směsi zbrňující tvorbě kotelního kmene podobných uszenin Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 15) příprvky, které rozpouštějí vápenté uszeniny Příprvky pro elektrolytické pokovování Do této podpoložky ptří, npříkld, speciální příprvky pro metlizční lázně, leštící lázně výrobky pro elektrogrfii Směsi mono-, di- triesterů mstných kyselin glycerolu (emulgátory tuků) Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 11) Pomocné produkty používné ve slévárenství, jiné než podpoložky Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, body 6) 43), do této podpoložky rovněž ptří: 1. příprvky pro ntírání slévárenských jderníků modelovcích desek, zložené n uhličitnu vápentém, voscích brvivech; 2. příprvky zložené n dextrinu uhličitnu sodném, určené pro použití, po emulgování, jko nátěr ocelářských forem; 3. formovcí směs potžená tenkou vrstvou syntetické pryskyřice, určená pro výrobu slévárenských jder; 4. výrobky pro odplynění oceli; 5. seprční činidl pro formování (jiná než t, která ptří do čísl 3403) Ohnivzdorné, vodovzdorné podobné ochrnné příprvky používné ve stvebnictví Tto podpoložk zhrnuje: 1. výrobky k ochrně, proti ohni (npříkld zložené n sloučeninách moni, které se, pod vlivem tepl, zesilují tím vytváří izolční vrstvu u stvebních konstrukcí); 2. výrobky (obvykle zložené n křemičitnech) pro impregnci exteriéru budov jko ochrn proti vodě; 3. výrobky přidávné do betonu k prevenci před pronikáním podzemní vody.

185 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/183 TŘÍDA VII PLASTY A VÝROBKY Z NICH; KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ KAPITOLA 39 PLASTY A VÝROBKY Z NICH Poznámk 6 Výrz roztoky, použitý jk v této poznámce, tk i v poznámce 4 ke kpitole 32 se nevzthuje n koloidní roztoky. I. PRIMÁRNÍ FORMY Pro definici výrzu primární formy viz poznámk 6 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, Primární formy Polymery ethylenu v primárních formách Polyethylen o hustotě nižší než 0,94 Do této podpoložky ptří pouze homopolymery ethylenu, tj. polymery, ve kterých ethylen činí 95 % hmotnostních nebo více z celkového obshu polymeru. Hustot polyethylenu musí být určen pro polymer bez přísd. Kplný polyethylen sem ptří pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stnovené v poznámce 3 ) k této kpitole. Jink ptří do podpoložek ž Polyethylenové vosky se zřzují do čísl Polyethylen o hustotě 0,94 nebo vyšší Viz vysvětlivk k podpoložkám Osttní V souldu s poznámkou 4 poznámkou 1 k položkám k této kpitole, do těchto podpoložek ptří: 1. kopolymery ethylenu monomery jiné než vinylcetát (npříkld kopolymery ethylenu propylenu) směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převžujícím komonomerem; 2. chemicky modifikovný polyethylen, jk je stnoveno v poznámce 5 k této kpitole (npříkld chlorovný polyethylen chlorosulfonovný polyethylen) Polymery propylenu nebo osttních olefinů, v primárních formách Polypropylen Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám , první odstvec. Do této podpoložky neptří kplný polypropylen, pokud není v souldu s poznámkou 3 ) k této kpitole (npříkld tripropylen nebo tetrpropylen) (podpoložky ž ) Polyisobutylen Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3902, třetí čtvrtý odstvec. Do této podpoložky neptří kplný polyisobutylen, pokud není v souldu s poznámkou 3 ) k této kpitole (npř. triisobutylen) (podpoložky ž ) Kopolymery propylenu Do této podpoložky ptří kopolymery nebo směsi polymerů sestávjících z 45 % hmotnostních ethylenu, 35 % hmotnostních propylenu 20 % hmotnostních isobutylenu, jelikož propylen isobutylen, polymery, které ptří do čísl 3902, odpovídjí 55 % kopolymeru, brány dohromdy, převžují nd ethylenem. Nvíc je to propylen, jehož kopolymery jsou výslovně zmíněny v tomto přípdě, který je převžujícím monomerem nd isobutylenem (plikce poznámky 4 poznámky 1 k položkám k této kpitole). Jestliže v uvedeném příkldu prohodíme obsh propylenu isobutylenu, příslušný kopolymer bude ptřit do podpoložek ž

186 C 76/184 CS Úřední věstník Evropské unie ž Osttní Tyto podpoložky zhrnují výrobky známé v obchodě jko poly(lf-olefiny), obvykle získné slbou polymerizcí 1- decenu, následovnou hydrogencí vytvořeného produktu oddělením, destilcí, frkcí bohtých n C 20 -, C 30 -, C 40 - C 50 - uhlovodíky. Tyto frkce se mísí do formy různých typů obchodních poly(lf-olefinů). Jsou to kpliny, které nemusí nevyhnutelně vyhovovt kritériím stnoveným v poznámce 3 c) k této kpitole, le odpovídjí ustnovením poznámky 3 ) ke stejné kpitole používjí se jko náhržky z minerální oleje při příprvě syntetických polosyntetických mzcích olejů, čímž dávjí těmto produktům vyšší viskozitní index, nižší bod tuhnutí, lepší tepelnou stbilitu, vyšší bod vzplnutí menší těkvost Polymery styrenu v primárních formách Do tohoto čísl neptří styrenové polyestery (číslo 3907) Polystyren Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám , první odstvec Polymery vinylchloridu nebo jiných hlogenolefinů, v primárních formách Vinylový polymer je polymer, jehož monomer odpovídá vzorci: kde vzb C X není ni vzb uhlík-uhlík, ni vzb uhlík-vodík Poly(vinylchlorid), nesmíšený s jinými látkmi Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám , první odstvec Osttní poly(vinylchloridy) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám , první odstvec Vinylchlorid-vinylcetátové kopolymery Do této podpoložky ptří pouze: 1. kopolymery vinylchloridu, ve kterých je vinylchlorid převžujícím monomerem; 2. směsi poly(vinylchloridu) poly(vinylcetátu), ve kterých je vinylchlorid převžujícím monomerem Osttní kopolymery vinylchloridu Do této podpoložky ptří kopolymery vinylchloridu ethylenu, ve kterých je vinylchlorid převžujícím komonomerem Polytetrfluorethylen Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám , první odstvec Osttní Tto podpoložk zhrnuje poly(chlortrifluorethylen) poly(vinylidenfluorid) Akrylové polymery v primárních formách Poly(methylmetkrylát) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám , první odstvec.

187 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Tto podpoložk zhrnuje poly(krylonitril). Do této podpoložky neptří: ) krylové polymery ve formě iontoměničů (podpoložk ); b) kopolymery krylonitrilu, které odpovídjí poznámce 4 ke kpitole 40 (kpitol 40) Polycetly, osttní polyethery epoxidové pryskyřice, v primárních formách; polykrbonáty, lkydové pryskyřice, polyllylestery osttní polyestery, v primárních formách Pro definici předpony poly, ve smyslu tohoto čísl, viz poznámk 1 ) 1) k položce k této kpitole ž Osttní polyethery Do těchto podpoložek rovněž ptří chemicky modifikovné polyethery (jiné než polycetly) (viz vysvětlivky k HS k číslu 3907, bod 2)) Polykrbonáty Do této podpoložky ptří kopolymery obshující složku tvořenou polykrbonátem složkou tvořenou poly (ethylentereftlátem), pokud polykrbonát převládá (viz všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, část B) 1), šestý odstvec) Poly(ethylentereftlát) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám Do těchto podpoložek ptří kopolymery obshující složku tvořenou polykrbonátem složkou tvořenou poly (ethylentereftlátem), pokud poly(ethylentereftlát) převládá (viz všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, část B) 1), šestý odstvec) S viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším Poly(ethylentereftlát) s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším je obvykle používán k výrobě lhví. Viskozitní číslo se počítá podle ISO normy s využitím kyseliny dichloroctové jko rozpouštědl Polymidy v primárních formách Polymid -6, -11, -12, -6,6, -6,9, -6,10 nebo -6,12 Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám Aminové pryskyřice, fenolové pryskyřice polyurethny, v primárních formách Pro zřzení kopolymerů vytvořených z monomerů pryskyřic uvedených v tomto čísle pro zřzení jejich směsí, viz poznámk 4 k této kpitole Ropné pryskyřice, kumron-indenové pryskyřice, polyterpeny, polysulfidy, polysulfony osttní výrobky specifikovné v poznámce 3 k této kpitole, jinde neuvedené ni nezhrnuté, v primárních formách Ropné pryskyřice, kumronové pryskyřice, indenové pryskyřice, kumron-indenové pryskyřice polyterpeny Polyterpeny této podpoložky jsou omezeny n polymery směsi polymerů, ve kterých jeden nebo více terpenových monomerů předstvují 95 % hmotnostních nebo více z celkového obshu polymeru ž Kondenzční nebo přeskupené polymerní produkty, též chemicky modifikovné Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3911, první odstvec, body 2) ž 5) Celulóz její chemické deriváty, jinde neuvedené ni nezhrnuté, v primárních formách Acetáty celulózy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstvec, bod 1).

188 C 76/186 CS Úřední věstník Evropské unie ž Nitráty celulózy (včetně kolodií) Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstvec, bod 2) Kolodi celuloid Kolodium je roztok s 12 % hmotnostních nitrocelulózy ve směsi etheru lkoholu. Při schnutí znechává tento roztok elstickou vrstvu nitrocelulózy, jejíž ohebnost může být zvýšen přídvkem ricinového oleje. Kolodium může být rovněž připrveno rozpuštěním nitrocelulózy v cetonu. Kolodium je používáno k příprvě fotogrfických emulzí v medicíně. Celuloid se získá z kolodi částečným odpřením rozpouštědel. Jde o pevnou látku Osttní Tto podpoložk zhrnuje neplstifikovné (neměkčené) nitráty celulózy (nitrocelulózy) jiné než kolodium celuloid, i když jsou z bezpečnostních důvodů zvlhčeny obvykle ethyl nebo butyllkoholem nebo jsou učiněny bezpečnými nějkým jiným způsobem ž Ethery celulózy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstvec, bod 4) Krboxymethylcelulóz její soli Krboxylmethylcelulóz se získává rekcí kyseliny monochloroctové s lklicelulózou. Používá se hlvně jko zhušťovdlo jko koloidní ochrnné činidlo Osttní Tto podpoložk zhrnuje methylcelulózu, ethylcelulóz, benzylcelulózu hydroxyethylcelulózu Estery celulózy Tto podpoložk zhrnuje propionát celulózy butyrát celulózy Osttní Do této podpoložky ptří celulóz, jinde neuvedená ni nezhrnutá, v primárních formách. Z důvodu své obvyklé komerční formy, regenerovná celulóz sem obecně neptří. Ve formě tenkých průhledných filmů ptří do čísl 3920 nebo 3921, ve formě textilních vláken, do kpitoly 54 nebo 55. Tto podpoložk zhrnuje směsi esterů celulózy etherů celulózy (viz poznámk 1 k položkám k této kpitole) Přírodní polymery (npříkld kyselin lginová) modifikovné přírodní polymery (npříkld tvrzené bílkoviny, chemické deriváty přírodního kučuku), jinde neuvedené ni nezhrnuté, v primárních formách Kyselin lginová, její soli estery Viz vysvětlivky k HS k číslu 3913, první odstvec, bod 1) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 3913, první odstvec, body 2) ž 4). II. ODPADY, ÚLOMKY A ODŘEZKY; POLOTOVARY; VÝROBKY 3915 Odpdy, úlomky odřezky z plstů Výrz plsty je definován v poznámce 1 k této kpitole. Do tohoto čísl ptří: 1. odpdy, úlomky odřezky z jednoduchých termosetových mteriálů (již vytvrzených) přeměněné n primární formu; 2. odpdy, úlomky odřezky smíchných plstů (termoplsty, termosety (již vytvrzené) nebo obou) přeměněné n primární formu.

189 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Monofily, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, pruty, tyčinky tvrovné profily, též povrchově uprvené, všk jink neoprcovné, z plstů Z kondenzčních nebo přeskupených polymerních produktů, též chemicky modifikovných Do této podpoložky ptří monofily, pruty, tyčinky tvrovné profily z polyesterů, polymidů nebo polyurethnů Z produktů diční polymerce Pro definici výrzu produkty diční polymerce viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, Polymery, druhý odstvec, bod 1). Do této podpoložky ptří monofily, pruty, tyčinky tvrovné profily z polymerů propylenu nebo styrenu nebo z krylových polymerů Trubky, potrubí hdice jejich příslušenství (npříkld spojky, kolen, příruby) z plstů Pro definici výrzu trubky, potrubí hdice viz poznámk 8 k této kpitole Z osttních plstů Do této podpoložky ptří trubky, potrubí hdice vyrobené z kondenzčních nebo přeskupených polymerních produktů, též chemicky modifikovných, jko jsou fenolové pryskyřice, minové pryskyřice, lkydové pryskyřice jiné polyestery, polymidy, polyurethny silikony. Do této podpoložky ptří výrobky vyrobené z produktů diční polymerce, jko jsou polytetrhloethyleny, polyisobutyleny, polymery styrenu, vinylidenchlorid, vinylcetát nebo jiné vinylestery krylové polymery Podlhové krytiny z plstů, též smolepicí, v rolích nebo ve formě obkldček nebo dlždic; obkldy stěn nebo stropů z plstů, definovné v poznámce 9 k této kpitole Do tohoto čísl ptří neperforovné pláty z plstů, v rolích nebo v podobě dlždic, používné k pokrytí npř. tenisových kurtů ters Smolepicí desky, listy, fólie, filmy, pruhy pásky jiné ploché tvry z plstů, též v rolích Pro definici výrzu smolepicí viz vysvětlivky k HS k číslu 3919, první odstvec. Do tohoto čísl neptří ploché tvry plstů, které pouze přilnou k hldkým povrchům jko je sklo. Zboží tohoto čísl má čsto ochrnný list nebo pás ppíru nebo plstů. Tento ochrnný list nebo pás není brán v úvhu při zřzování ž V rolích o šířce nepřeshující 20 cm Do těchto podpoložek ptří lepicí pásky s držátkem jednorázovým kontejnerem, který slouží hlvně jko blení pro drobný prodej který není obvykle znovu použitelný ž Pásky (pruhy) s vrstvou nevulknizovného přírodního nebo syntetického kučuku Do těchto podpoložek ptří pouze smolepicí pásky, npř. pásky zřetelně určené k použití výhrdně nebo hlvně jko prostředek k lepení. Tkovéto pásky jsou obvykle užívány pro blení zboží pro podobné účely Osttní desky, listy, fólie, filmy pásy z plstů, nelehčené nevyztužené, nelminovné, nezesílené ni jink nekombinovné s jinými mteriály Viz poznámk 10 k této kpitole. Do tohoto čísl neptří pásky se zjevnou šířkou nepřeshující 5 mm (kpitol 54).

190 C 76/188 CS Úřední věstník Evropské unie O tloušťce převyšující 0,10 mm Do této podpoložky ptří dekortivní pásky používné k blení, které jsou brevné, jemného vzhledu vyrobené protlčováním polymerů propylenu. Výsledná molekulární orientce polymerů propylenu umožňuje, by byl výrobek rozstřepen (rozdělen), když je pásek podélně tžen rukou vytváří mylný dojem, že se jedná o výrobek z vláken. Tloušťk tohoto pásku je okolo 0,13 mm, může být potištěn je vhodný ke zvlnění. Obvykle je nvinut n cívce nebo trubkovité špulce je prodáván pod názvem plstové bolduky. Používjí se pro stejný účel jko bolduky zřzovné do čísl Pokud se používjí k zvzování blíčků jsou obvykle tyto dekortivní pásky zmotány. Do této podpoložky ptří osttní pásky používné k blení, buď nebrvené nebo brevné ve hmotě, vyrobené protlčováním polymerů propylenu. Tyto dekortivní pásky, n rozdíl od pásek uvedených výše, nejsou jemného vzhledu, jsou tlustší mnohem tužší nejsou vhodné ke zvlnění. Povrch mohou mít s vypouklinkmi nebo s důlky může být potištěn. Tyto pásky se pod npětím umísťují kolem bleného výrobku jsou pk n koncích spojovány tepelně nebo pomocí kovových nebo plstových sponek. Do této podpoložky neptří pásky se zjevnou šířkou nepřeshující 5 mm (podpoložk ) Obshující nejméně 6 % hmotnostních změkčovdel Viz poznámk 2 k položce k této kpitole vysvětlivky k HS k položkám Osttní Viz vysvětlivky k HS k položkám Filmy v rolích nebo pásech pro fotogrfii kinemtogrfii Tto podpoložk zhrnuje listy vhodné pro použití v kinemtogrfii nebo fotogrfii jko podložky pro světlocitlivé mteriály Osttní desky, listy, fólie, filmy pásy z plstů Viz vysvětlivk k číslu Vysokotlké lmináty s jednostrnně nebo oboustrnně dekorovným povrchem Do této podpoložky ptří lminovné listy sestávjící z vrstev listu vláknitého mteriálu (npř. ppíru) impregnovného termosetovými pryskyřicemi spojených dohromdy pomocí tepl tlku, který není menší než 5 MP; vnější vrstv nebo vrstvy mjí dekortivní zbrvení nebo vzorování (npříkld imitci dřev). Listy s dekortivními vrstvmi n obou strnách se používjí vertikálně, npříkld jko příčky ve výstvních nebo obchodních výkldech; listy s jednou dekortivní vrstvou se hlvně používjí jko pothy n třískové desky Výrobky pro přeprvu nebo blení zboží, z plstů; zátky, víčk, uzávěry lhví jiné uzávěry, z plstů Osttní Do této podpoložky ptří vytlčovná síťovin trubkovitého tvru určená k blení, je prodáván v různých délkách, po nřezání n konkrétní délku, je obyčejně používán k výrobě sáčků nebo pytlů pro blení určitého ovoce zeleniny, jko jsou jblk, pomernče, brmbory cibule Stolní kuchyňské nádobí náčiní, osttní předměty pro domácnost hygienické toletní potřeby, z plstů Osttní Do této podpoložky ptří houby z regenerovné celulózy nřezné do jiného než prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru, jkož i houby nřezné do prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru se zoblenými hrnmi nebo jink oprcovné. Do této podpoložky neptří: ) přírodní houby (podpoložk podpoložk ); b) houby jednoduše nřezné do prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru (číslo 3921).

191 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Stvební výrobky z plstů, jinde neuvedené ni nezhrnuté Viz poznámk 11 k této kpitole Dveře, okn jejich rámy, zárubně prhy Viz vysvětlivky k HS k položce Příslušenství kování určené k upevnění n dveřích, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov Viz poznámk 11 ij) k této kpitole.

192 C 76/190 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 40 KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ Pro účely poznámky 4 ) k této kpitole výrz netermoplstické látky znmená látky, které nemohou být opkovně změkčeny zhříváním, tk by je bylo možné tvrovt litím nebo vytlčováním Přírodní kučuk, blt, gutperč, gujl, čikl podobné přírodní gumy, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech Uzené listy Viz vysvětlivky k HS k číslu 4001, část B) 1), první odstvec Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4001, část B) 1), druhý čtvrtý odstvec. Tto podpoložk zhrnuje krepy, hnědé krepy, žebrovné n vzduchu sušené listy, reglomerovné kučukové grnule sypké prášky z přírodního kučuku Syntetický kučuk fktis (olejový kučuk), v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech; směsi výrobků čísl 4001 s výrobky tohoto čísl, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech Výrobky modifikovné plsty Do této podpoložky ptří výrobky uvedené v poznámce 4 c) k této kpitole, s výjimkou depolymerizovného přírodního kučuku (podpoložk ) Osttní Tto podpoložk zhrnuje krboxylovné krylonitril-butdienové kučuky (XNBR), krylonitril-isoprenové kučuky (NIR) fktis z olejů Směsný kučuk, nevulknizovný, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech Roztoky; disperze, jiné než položky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4005, část B), první druhý odstvec, bod 2) Desky, listy pásy Viz vysvětlivky k HS k číslu 4005, část B), první druhý odstvec, body 3) 4). Do této podpoložky rovněž ptří desky, listy pásy z nevulknizovného kučuku, neřezné nebo jednoduše řezné do prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru, pokryté n jedné strně vrstvou lepivé látky. Nnesení lepidl je povžováno z pouhou povrchovou úprvu ve smyslu poznámky 9 k této kpitole. Tkovéto výrobky, zhrnující i snímtelné vrstvy ppíru, textilního mteriálu td., chránící lepidlo, zůstávjí zřzeny v tomto čísle Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4005, část B), první druhý odstvec, bod 5) Trubky, potrubí hdice, z vulknizovného kučuku, jiného než tvrdého kučuku, též s příslušenstvím (npříkld spoji, koleny, přírubmi) S příslušenstvím Trubky, potrubí hdice této podpoložky mohou mít příslušenství z jkéhokoli mteriálu S příslušenstvím Viz vysvětlivk k podpoložce

193 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ S příslušenstvím Viz vysvětlivk k podpoložce S příslušenstvím Viz vysvětlivk k podpoložce Nové pneumtiky z kučuku S indexem ztížení nepřeshujícím 121 Index ztížení je vždy uveden n pneumtice. Je definován ve směrnici Rdy 92/23/EHS (Úř. věst. L 129, , s. 95) S indexem ztížení převyšujícím 121 Viz vysvětlivk k podpoložce ž Osttní, s běhounem ve tvru rybí kosti nebo s podobným běhounem Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku nepřeshující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám , , Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku převyšující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám , , Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku nepřeshující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám , , Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku převyšující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám , , Oděvní výrobky oděvní doplňky (včetně prstových rukvic, rukvic bez prstů plčáků), z vulknizovného kučuku, jiného než tvrdého kučuku, pro jkékoliv účely Chirurgické Viz vysvětlivky k HS k položce Tto podpoložk není omezen n chirurgické rukvice ve sterilním blení. Ptří sem rovněž rukvice, které odpovídjí normám EN EN nebo ekvivlentní Osttní Do této podpoložky ptří: 1. plčáky vysoké rukvice k průmyslovým účelům; 2. rukvice pro rdiology, učiněné neprůchodnými pro rentgenové pprsky pomocí směsi n bázi uhličitnu olovntého Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 4015 (s výjimkou prstových rukvic, plčáků rukvic bez prstů), do této podpoložky rovněž ptří ochrnné oděvy proti rdici nebo tmosférickému tlku, npř. tlkové obleky pro letce), z předpokldu, že nejsou kombinovné s dýchcím přístrojem. Jestliže jsou tkto kombinovné, ptří do čísl

194 C 76/192 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní výrobky z vulknizovného kučuku, jiného než tvrdého kučuku Podlhové krytiny předložky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4016, druhý odstvec, bod 2) ž Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 4016, druhý odstvec, body 7) ž 14), rovněž ptří do těchto podpoložek, pemzové bloky, které, pokud jsou pokryty (vyměnitelným) smirkovým ppírem, jsou používány k ručnímu leštění některých výrobků.

195 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/193 TŘÍDA VIII SUROVÉ KŮŽE A KOŽKY, USNĚ, KOŽEŠINY A VÝROBKY Z NICH; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO) KAPITOLA 41 SUROVÉ KŮŽE A KOŽKY (JINÉ NEŽ KOŽEŠINY) A USNĚ 4101 Surové kůže kožky z hovězího dobytk (včetně buvolů) nebo koní jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklovné nebo jink konzervovné, všk nevyčiněné, nezprcovné n pergmen ni jink neuprvené), též odchlupené nebo štípné ž Celé kůže kožky, neštípné, o jednotkové hmotnosti nepřeshující 8 kg, jsou-li sušené jednoduchým způsobem, 10 kg, jsou-li suchosolené, nebo 16 kg, jsou-li čerstvé, mokrosolené nebo jink konzervovné Kůže kožky těchto podpoložek se povžují z celé bez ohledu n to, zd mjí či nemjí odstrněnu hlvu nohy; všk nesmějí být štípné, tj. původní tloušťk kůže nesmí být rozdělen n dvě nebo více vrstev Čerstvé Do této podpoložky ptří kůže kožky, které byly pouze stženy ze zvířt. Chlzené kůže kožky ptří rovněž do této podpoložky Mokrosolené Do této podpoložky ptří kůže kožky, které byly konzervovány proti zhnívání jednoduchým přidáním soli Sušené nebo suchosolené Do této podpoložky ptří sušené kůže kožky (konzervovné jednoduchými prostředky sušení, též s přidáním ntiseptického prostředku) suchosolené kůže kožky Osttní Do této podpoložky ptří vápněné kůže kožky (nmáčené ve vápenné vodě nebo ntřené pstou obshující vápno), piklovné kůže kožky (máčené ve slbých roztocích kyseliny chlorovodíkové nebo siřičité nebo jiných chemikálií, ke kterým byl přidán sůl) kůže kožky konzervovné jinými způsoby ž Celé kůže kožky o hmotnosti převyšující 16 kg Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Čerstvé Viz vysvětlivky k podpoložce Mokrosolené Viz vysvětlivky k podpoložce Sušené nebo suchosolené Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce

196 C 76/194 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní, včetně kruponů, půlkruponů krjin Krupony jsou kůže pokrývjící zád zdek; je to nejtlustší, nejpevnější proto nejcennější část kůže. Půlkrupony se získávjí rozdělením kruponů n dvě části podél linie páteře Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklovné nebo jink konzervovné, všk nevyčiněné, nezprcovné n pergmen ni jink neuprvené), též odchlupené nebo štípné, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) k této kpitole Jehňt Do této podpoložky ptří kůže, jejichž mximální ploch povrchu je 0,75 m Osttní Do této podpoložky ptří kůže, jejichž ploch povrchu je větší než 0,75 m Piklovné K piklovným kůžím viz vysvětlivky k podpoložce Osttní surové kůže kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklovné nebo jink konzervovné, všk nevyčiněné, nezprcovné n pergmen ni jink neuprvené), též odchlupené nebo štípné, jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) k této kpitole Plzů Do této podpoložky ptří kůže krjt, hroznýšů, ligátorů, kjmnů, leguánů, indických krokodýlů (gviálů) ještěrek Kůže kožky vyčiněné nebo zprcovné n crust z hovězího dobytk (včetně buvolů) nebo koní jiných lichokopytníků, odchlupené, též štípné, všk dále neuprvené Viz poznámky 2 A) 2 B) k této kpitole ž V mokrém stvu (včetně wet-blue) Kůže kožky jednoduše vyčiněné jsou rozpozntelné zejmén podle jejich msové strny, kde zvláště n okrjích je viditelné určité množství původních podkožních žilek. Z tohoto důvodu má msová strn žilkovný hrubý povrch. Kůže kožky částečně vyčiněné (předčiněné) se zřzují jko kůže kožky jink nezprcovné než vyčiněním. Procesy určené k správnému dokončení činění, během nichž jsou z kožek odstrněny činící látky veškerá zbylá vod (npříkld prní, ždímání, lisování, sušení npínání), nemění zřzení těchto usní. To pltí též o jednoduchém štípání kůží kožek jink nezprcovných než vyčiněním ž Plný líc, neštípný; lícové štípenky Do těchto podpoložek ptří kůže kožky, které si ponechávjí původní povrch líce, jk je odhlen po odstrnění epidermu, s žádným neodstrněným povrchem npříkld leštěním nebo jemným broušením. Do těchto podpoložek ptří pouze kůže kožky s vnějším povrchem (vlsovou strnou) kůže ž V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec ž Plný líc, neštípný; lícové štípenky Viz vysvětlivky k podpoložkám ž

197 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Východoindické kůže z mldého hovězího dobytk ( kip ), celé, s hlvou nohm nebo bez nich, jejichž čistá hmotnost kždé kůže nepřeshuje 4,5 kg, dále nezprcovné jink než třísločiněním, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Do této podpoložky ptří kipy (telecí) kůže jednoduše vyčiněné použitím rostlinných látek, které mohly projít konzervční úprvou k usndnění jejich přeprvy n dlouhé vzdálenosti, npř. pomocí rostlinného oleje. Tyto kůže jsou chrkterizovány pevnou kompktní strukturou světlou sušenkovou brvou následkem třísločinění. Vlsová strn kůže je hldká stejnoměrného lesku msová strn je většinou dobře omízdřen. Před použitím n výrobu koženého zboží, musí být kůže tohoto typu úplně přeprcovány (s účinkem odčinění) tk mohou být povžovány z předčiněné. Tyto kůže (známé jko kůže Mdrs nebo východoindické (EI) kůže) jsou hlvně dováženy z Indie nebo Pákistánu. Zprvidl jsou bleny, po šesti, ve slisovných blících zblených do slměných rohoží jutových pytlů Východoindické kůže z mldého hovězího dobytk ( kip ), celé, s hlvou nohm nebo bez nich, jejichž čistá hmotnost kždé kůže nepřeshuje 4,5 kg, dále nezprcovné jink než třísločiněním, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Viz vysvětlivky k podpoložce Kůže ovcí nebo jehňt vyčiněné nebo zprcovné n crust, odchlupené, též štípné, všk dále neuprvené Viz poznámky 2 A) 2 B) k této kpitole V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivky k podpoložkám ž V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec Z indických ovcí jemnovlnných plemen, předčiněné tříslem, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Do této podpoložky ptří kůže předčiněné tříslem, které vyždují před dokončením dlší činění. Kůže jednoduše vyčiněné použitím rostlinných látek, mohly projít konzervční úprvou k usndnění jejich přeprvy n dlouhé vzdálenosti, npř. pomocí rostlinného oleje. Tyto kůže jsou chrkterizovány pevnou kompktní strukturou světlou sušenkovou brvou následkem třísločinění. Tyto kůže (známé jko kůže Mdrs nebo východoindické (EI) kůže) jsou hlvně dováženy z Indie nebo Pákistánu. Zprvidl jsou bleny, po šesti, ve slisovných blících zblených do slměných rohoží jutových pytlů Osttní Do této podpoložky ptří kůže ovčí nebo jehněčí, které byly vyčiněny použitím směsi soli, kmence, vječného žloutku mouky (kůže činěné kmencem). Tyto kůže se používjí hlvně k výrobě rukvic nebo k výrobě obuvi vysoké kvlity Kůže kožky osttních zvířt vyčiněné nebo zprcovné n crust, odchlupené, též štípné, všk dále neuprvené Viz poznámky 2 A) 2 B) k této kpitole V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivky k podpoložkám ž V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec.

198 C 76/196 CS Úřední věstník Evropské unie Z indických koz nebo kůzlt, předčiněné tříslem, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivk k podpoložkám ž V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec Předčiněné tříslem Do této podpoložky ptří kůže kožky předčiněné tříslem, které vyždují před dokončením dlší činění. Tyto kůže kožky jsou chrkterizovány pevnou kompktní strukturou světlou sušenkovou brvou následkem třísločinění V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivky k podpoložkám ž V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec Usně z hovězího dobytk (včetně buvolů) nebo koní jiných lichokopytníků, po vyčinění nebo po zprcování n crust dále uprvené, včetně kůží zprcovných n pergmen, odchlupené, též štípné, jiné než usně čísl 4114 Usně ptřící do tohoto čísl mohou být dále vydělány (mzány, brveny, kdeřeny nebo rženy, uprveny n semiš (velur), potištěny, leštěny, sténově uprveny td.) nebo zprcovány n pergmen (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část III)) ž Plný líc, neštípný Do této podpoložky ptří usně, které nebyly štípné (tj. původní tloušťk nebyl rozdělen n několik vrstev), též pokud byly ztenčeny n stejnoměrnou tloušťku mízdřením též, pokud mjí odstrněny jkékoliv nerovnosti nebo přilnuté částice n msové strně Telecí box Telecí box je telecí useň vyčiněná chromem nebo někdy kombinovným procesem, poté je brvená leštěná používá se n svršky obuvi nebo n určité kožené zboží (npříkld kbelky, ktovky); tto kůže je velmi jemná Telecí box Viz vysvětlivky k podpoložce Plný líc, neštípný Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Spodková useň (n podešve) Vzhledem k jejímu použití, které vyžduje pevnost odolnost, useň známá jko spodková (n podešve) není plněná. Metod mzání používná pro tuto useň je známá jko vodní mzání, n rozdíl od tukového mzání používného pro plněné usně. Hlvní zprcování této usně zhrnuje čištění lícové strny usně, působení vzduchu, opkovné tlučení válcování pod tlkem. Viz též vysvětlivky k HS k číslu 4107, třetí odstvec.

199 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Usně ovčí nebo jehněčí, po vyčinění nebo po zprcování n crust dále uprvené, včetně kůží zprcovných n pergmen, odchlupené, též štípné, jiné než usně čísl 4114 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Usně osttních zvířt, po vyčinění nebo po zprcování n crust dále uprvené, včetně kůží zprcovných n pergmen, odchlupené, též štípné, jiné než usně čísl 4114 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Kompozitní usně n zákldě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích; odřezky jiné odpdy kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží; kožený prch, prášek moučk Kompozitní useň je vyroben z nerozvlákněné usně nebo z kožených vláken. Aby kompozitní useň získl speciální vlstnosti, přidávjí se někdy plstitelné mteriály jko celulóz, syntetická nebo bvlněná vlákn. Poměr tkovýchto vláken všk musí být dobře pod 50 %, by toto zboží mohlo být zřzeno do čísl 4115 ( desky, listy nebo pruhy, též ve svitcích ). Kožená vlákn sestávjí z chromových pomčkných třísek, rostlinných bělidel, odřezků nebo jiného odpdu. Nejobvykleji používnou pojivou látkou je přírodní ltex. Kompozitní useň se hlvně využívá v obuvnickém průmyslu, kde se používá k výrobě výztuží, optků, stélek, mezipodešví podešví pro pntofle. Dlší využití lze nlézt ve výrobě koženého zboží (npříkld n ruby kufrů, školní bršny, přihrádky pro ktovky náprsní tšky) v technickém sektoru (mnžety, těsnící mteriály td.).

200 C 76/198 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 42 KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO) 4202 Lodní kufry, cestovní kufry kufříky, včetně toletních kufříků, diplomtky, ktovky, školní bršny, pouzdr n brýle, divdelní kukátk, dlekohledy, fotogrfické přístroje, kmery, hudební nástroje, zbrně podobné schránky; cestovní vky bršny, tšky n potrviny nebo nápoje s tepelnou izolcí, neceséry, btohy, kbelky, nákupní tšky, náprsní tšky, peněženky, pouzdr n mpy, pouzdr n cigrety, pytlíky n tbák, bršny n nářdí, sportovní tšky vky, pouzdr n láhve, pouzdr n šperky, pudřenky, kzety n zltnické zboží podobné schránky z přírodní nebo kompozitní usně, z fólií z plstů, z textilních mteriálů, vulkánfíbru nebo lepenky, nebo potžené zcel nebo z větší části těmito mteriály nebo ppírem Pro definici výrzu vnější povrch viz doplňková poznámk 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k položkám , , Do tohoto čísl ptří pouzdr n rkety, která pokrývjí celou rketu, též vybvená drždlem nebo rmenním popruhem. Do tohoto čísl všk neptří pouzdr n hlvy tenisových rket, bdmintonových rket, golfových holí td., jsou-li vyrobená z textilie (obvykle potžené plsty), též jsou-li vybven kpsou n míče (číslo 6307) S vnějším povrchem z přírodní nebo kompozitní usně Pro definici výrzů kompozitní useň viz příslušné vysvětlivky k číslu 4115, část I) Ve formě plstových fólií Pokud je vnější mteriál schránky z kombince mteriálů, kde je pouhým okem vidět, že je vnější povrch z plstových fólií (npříkld tknin z textilních vláken v kombinci s plstovými fóliemi), je pro účely zřzení nepodsttné, jestli byly fólie vyrobeny zvlášť před vytvořením kombinovného mteriálu nebo jestli plstová vrstv vznikl potžením nebo pokrytím mteriálu (npříkld tkniny z textilních vláken) plsty, z předpokldu, že výsledná vnější vrstv, která je vidět pouhým okem, má stejný vzhled jko vrstv vyrobená z plstových fólií Z plstových fólií Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Výrobky obvykle nošené v kpse nebo v kbelce Viz vysvětlivky k HS k položkám , Z plstových fólií Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Z plstových fólií Viz vysvětlivky k podpoložkám Oděvy oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně Oděvy Do této podpoložky ptří oděvy, včetně prcovních oděvů, vyrobené z přírodní nebo kompozitní usně, jko jsou pláště, kbáty, sk, klhoty zástěry. Ptří sem též kožky sestvené kožky tvořící nekompletní nebo nedokončené výrobky, le přesto rozezntelné jko oděvy ž Prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů Tyto podpoložky zhrnují prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů dále nezprcovné, než vykrojené do tvru. Kusy usně vykrojené do dného tvru určené k výrobě rukvic, le jejichž plec prsty dosud nebyly vykrojeny do tvru se zřzují do podpoložky

201 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Speciálně uprvené k provozování sportu Viz vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky ptří též šermířské rukvice, kriketové rukvice, bsebllové rukvice rukvice s odstřiženými hřbety pro závodní cyklisty Ochrnné pro všechny profese Osttní Ochrnné prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů ptřící do této podpoložky jsou všeobecně určeny pro ochrnu rukou při práci. Pro tento účel, n rozdíl od vycházkových rukvic, jsou v mnoh přípdech vyrobeny ze silné, tuhé usně, která není normálně po činění jkkoli zprcován. Ochrnné rukvice mjí čsto hrubý povrch; mohou mít mnžety, které chrání zápěstí předloktí. Ochrnné rukvice, u nichž pouze dlň přední část prstů je z usně, se zřzují do této podpoložky. Do této podpoložky rovněž ptří prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů, které, čkoliv jsou používány ve sportu, neodpovídjí funkčním vzorovým znkům chrkteristickým pro rukvice speciálně nvržené k provozování sportu, které jsou dány ve vysvětlivkách k HS k položce Rukvice, u nichž dlň, přední část prstů části mezi prsty jsou z usně hřbet je z jiného mteriálu ptří tké do této podpoložky Pásy, opsky závěsné řemeny Osttní oděvní doplňky Tto podpoložk zhrnuje opsky n peníze podobné opsky z usně s jednou nebo více kpsmi optřené zpínáním. Do této podpoložky ptří šle, nármky, krvty šle pro tyrolské krátké klhoty. Do této podpoložky neptří tkničky do bot, které se nepovžují z oděvní doplňky zřzují se do podpoložky Nármky tvořící imitce nebo oděvní bižuterii (číslo 7117) hodinkové řemínky (číslo 9113) jsou tké vyloučeny z této podpoložky Osttní výrobky z přírodní nebo kompozitní usně Doprvníkové nebo převodové pásy nebo řemeny Osttní Osttní Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4205, druhý odstvec, bod 1), vyjm doprvníkových korečků. Do této podpoložky ptří doprvníkové korečky výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4205, druhý odstvec, bod 2). Viz vysvětlivky k HS k číslu 4205, třetí odstvec.

202 C 76/200 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 43 KOŽEŠINY A UMĚLÉ KOŽEŠINY; VÝROBKY Z NICH 4301 Surové kožešiny (včetně hlv, ohonů, nožek jiných kousků nebo odřezků použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže kožky čísel 4101, 4102 nebo 4103 Pro definici výrzu surové kožešiny viz vysvětlivky k HS k číslu 4301, předposlední odstvec Osttní kožešiny, celé, též bez hlv, ohonů nebo nožek Do této podpoložky ptří kožky z tuleně (npříkld z mláďt tuleně grónského nebo tuleně kroužkovného), z kln (mořské vydry) nebo nutrie (coypu). Kožky z mláďt tuleně grónského jsou úplně bílé. Kožky z mláďt tuleně kroužkovného jsou bílé se širokým, modrošedým hřbetním pruhem, který se táhne od hlvy k ocsu. Kožešiny ze srstntých tuleňů jsou čsto oznčovány nesprávně jko mořská vydr. Tulení kožešiny mjí jemnou, hedvábnou, hustou srst, leskle černou, která pokrývá zltvou podsdu přecházející do rezvě hnědého nebo ornžového odstínu n krku břiše. Kožešin z mořské vydry je hnědá ž černá, tu tm s bílými chlupy, ztímco podsd je velmi jemná, le též velmi pevná. Téměř jedinou používnou části kožešiny nutrií je kožešin z břich, protože mléčné žlázy jsou n zádech, proto při sthování zvířete je řez veden podél hřbetu. Srst, která je černohnědá n břiše světlejší n zádech bocích, je bohtá, má ostré, hrubé chlupy jemnou, hustou, huňtou podsdu. Do této podpoložky ptří zejmén kožešiny z geprd, jguár, rys, pnter (nebo leoprd) pumy Hlvy, ohony, nožky jiné kousky nebo odřezky použitelné v kožešnictví Do této podpoložky ptří nejen odpdní části (hlvy, ohony nožky), le tké odstřižky přířezy. Tyto kousky se používjí k příprvě kožešinových kusů, z nichž se vyrábějí kožešiny nižší kvlity Vyčiněné nebo uprvené kožešiny (včetně hlv, ohonů, nožek jiných kousků nebo odřezků), nesešité nebo sešité (bez přídvku jiných mteriálů), jiné než čísl ž Celé kožešiny, též bez hlv, ohonů nebo nožek, nesešité Do těchto podpoložek ptří kůže kožky (npř. z ovcí), z nichž nebylo odstrněno více než pouze hlv, nožky ohon, též zrovnné n okrjích, nevykrájené nebo jink nezprcovné do tvru; mohou být brvené jsou vhodné pro použití jko předložky nebo pokrývky Z mláďt tuleně grónského nebo tuleně kroužkovného Viz vysvětlivky k podpoložce Hlvy, ohony, nožky jiné kousky nebo odřezky, nesešité Kousky nebo odřezky této podpoložky vznikjí odstřihováním při uprvování kožešin nebo sestvování kožešin nebo jejich částí do čtverců, obdélníků, lichoběžníků nebo křížů Vypouštěné kožešiny Viz vysvětlivky k HS k číslu 4302, první odstvec, bod 2), druhý pododstvec. Vypouštěné kožešiny, někdy oznčovné jko prmenové kožešiny, mohou být též získány: úhlopříčným rozřezáním kožek do úzkých proužků jejich opětovným složením v původním pořdí, postupným krájením kožek znovuskládáním, s cílem vyrobit delší, le užší kožky.

203 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Osttní Do těchto podpoložek ptří, z předpokldu, že nebyly přidány žádné jiné mteriály: 1. kousky nebo odřezky podpoložky nebo celé kožky, sestvené do pytlů, plátů, křížů nebo podobných polotovrů; 2. části určené pro výrobu kožešinových sk nebo plášťů, obvykle sestávjící ze tří odlišných sestvených dílů kožešiny, jednoho ve formě souměrného lichoběžníku s dlouhou zákldní linií, ze které budou vystřižen zád zbývjících v prvoúhlých tvrech, ze kterých budou vystřiženy přední díl rukávy Z mláďt tuleně grónského nebo tuleně kroužkovného Viz vysvětlivky k podpoložce Oděvy, oděvní doplňky jiné výrobky z kožešin Oděvy oděvní doplňky Viz poznámk 4 k této kpitole Z kožešin mláďt tuleně grónského nebo tuleně kroužkovného Do této podpoložky ptří oděvy oděvní doplňky vyrobené z kožek podpoložky nebo Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4303, třetí čtvrtý odstvec.

204 C 76/202 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA IX DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ; KOREK A KORKOVÉ VÝROBKY; VÝROBKY ZE SLÁMY, ESPARTA NEBO JINÝCH PLETACÍCH MATERIÁLŮ; KOŠÍKÁŘSKÉ A PROUTĚNÉ VÝROBKY KAPITOLA 44 DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ 4401 Plivové dřevo v polenech, šplcích, větvích, otepích nebo v podobných tvrech; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny dřevěné zbytky dřevěný odpd, též glomerovné do polen, briket, pelet nebo podobných tvrů Plivové dřevo v polenech, šplcích, větvích, otepích nebo v podobných tvrech Pro polen šplky, které se povžují z plivové dřevo, nejsou stnoveny žádné mezní rozměry. Podmínk je, že jsou ze dřev od dřev ptřícího do čísl 4403 je odlišuje způsob jejich předkládání (viz vysvětlivky k HS k číslu 4401, vyloučení b)). Do této podpoložky neptří dřevěné piliny, dřevěný odpd nebo zbytky, i když jsou jsně určeny k použití jko plivo (podpoložk , , nebo ) Dřevěné štěpky nebo třísky Viz poznámky 1 ) 1 c) k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 4401, první odstvec, část B) ž Piliny, dřevěné zbytky dřevěný odpd, též glomerovné do polen, briket, pelet nebo podobných tvrů Viz poznámky 1 ) 1 c) k této kpitole. Do těchto podpoložek neptří dřevitá moučk definovná v doplňkové poznámce 1 k této kpitole (číslo ) Surové dřevo, též odkorněné, zbvené dřevní běli nebo nhrubo oprcovné Ntřené brvou, mořidlem, kreozotem nebo jinými konzervčními prostředky Viz vysvětlivky k HS k položce Injektování impregnce dřev jsou úprvy jeho konzervce (zvýšení životnosti) nebo jeho vybvení určitými speciálními vlstnostmi (npříkld ohnivzdornou úprvou nebo úprvou k ochrně proti sesychání). Injektční nebo impregnční úprv zjišťuje dlouhodobou konzervci npříkld sloupů z jehličntého dřev. Tto úprv předstvuje buď dlouhodobé nmáčení v otevřených nádržích s horkou tekutinou, přičemž se sloupy ponechjí v tekutině, dokud tto nezchldne, nebo úprvu v utoklávu působením vku nebo tlku. Mezi používnými produkty jsou orgnické produkty, jko kreozot, dinitrofenoly dinitrokrezoly. Sloupy ze dřev ntřené brvou nebo lkem rovněž ptří do této podpoložky Pilřská kultin Pilřská kultin je chrkterizován fyzikálními vlstnostmi, jko jsou: válcová rovná vlákenná struktur bez hlvního ohybu, průměr ne menší než 15 cm. Obvykle bude podélně řezán (nebo štípán) pro výrobu bloků nebo železničních pržců (příčných pržců) nebo pro použití při výrobě listů pro dýhování (hlvně loupáním nebo krájením n plátky) Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce

205 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce ž Osttní, z tropického dřev uvedeného v poznámce k položce 2 k této kpitole Viz též všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, týkjící se názvů některých tropických dřevin. Viz též příloh k vysvětlivkám k HS k této kpitole Okoumé Sipo Okoumé se těží téměř výhrdně v lesích Gbonu. Toto dřevo je měkké lososově růžové, s vláknitou strukturou s neprvidelnými vlákny, poněkud se podobá mhgonu, je všk mnohem světlejší. Strom poskytuje dobře tvrovné válcovité kmeny, vhodné skvěle n krájení loupání používá se hlvně n výrobu dýh Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce Topolové Do této podpoložky ptří všechny druhy rodu Populus. Topolové dřevo je bledé brvy, je lehké velmi měkké. Používá se v truhlářství (vnitřky nábytku, oblové bedny) n výrobu překližek. Po jehličnnech je hlvním zdrojem celulózy pro ppírovinu Pilřská kultin Viz vysvětlivk k podpoložce Dřevo n obruče; štípné tyče; dřevěné kůly, kolíky výtyčky, zšpičtělé, le podélně nerozřezné; dřevěné tyče nhrubo oprcovné, všk nesoustružené, neohýbné ni jink neoprcovné, vhodné pro výrobu vycházkových holí, deštníků, násd nástrojů podobných výrobků; dřevěné loubky, destičky, pásky podobné výrobky Dřevěné loubky, destičky, pásky podobné výrobky se hlvně odlišují od listů n dýhy čísl 4408 svou menší velikostí druhem použitého dřev (obyčejně běžná měkčí dřev) Jiné než jehličnté Do této podpoložky ptří dřevěné hobliny, které se podobjí spirálovým štěpkům (obvykle z bukového nebo lískového dřev), používné při výrobě oct nebo při čištění jiných kplin Dřevěná vln; dřevitá moučk Pro definici výrzu dřevitá moučk viz doplňková poznámk 1 k této kpitole Dřevěné železniční nebo trmvjové pržce (příčné pržce) Neimpregnovné Viz vysvětlivky k HS k podpoložkám Osttní Viz vysvětlivky k HS k položkám

206 C 76/204 CS Úřední věstník Evropské unie Dřevo rozřezné nebo štípné podélně, krájené nebo loupné, též hoblovné, broušené pískem nebo n koncích spojovné, o tloušťce převyšující 6 mm Pro definici výrzů krájené loupné viz vysvětlivky k HS k číslu 4408, druhý třetí odstvec ž Hoblovné Do těchto podpoložek neptří: ) dřevo uprvené nárzy nebo rnmi, tj. dřevo hoblovné z účelem odstrnění výrůstků s ponechnými stopmi hrubého řezání pilou (podpoložky ž ); b) dřevo řezné podélně, které s ohledem n zvláštnosti dného dřev techniku zprcování tohoto druhu dřev, nenese žádné stopy po řezání, z předpokldu, že bsence těchto stop je výsledkem pouze pomocné práce nezbytné při řezání z technických důvodů, jejímž cílem není usndnění pozdějšího používání dřev odstrňování těchto stop (podpoložky ž ) ž Osttní Do těchto podpoložek neptří kompletní sdy řezných desek, krájeného nebo loupného dřev o tloušťce převyšující 6 mm, určených k použití n výrobu blicích beden nebo doprvních klecí. Tyto sdy desek ptří do čísl 4415, též pokud obshují některá příslušenství, jko výztuže rohů nebo spodních okrjů. Viz též vysvětlivky k číslu ž Z tropického dřev uvedeného v poznámce k položce 2 k této kpitole Viz též všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, týkjící se názvů některých tropických dřevin. Viz též příloh k vysvětlivkám k HS k této kpitole Z tropického dřev Pro účely této podpoložky výrz tropické dřevo znmená pouze tkové tropické dřevo, které není specifikováno v poznámce k položce 2 k této kpitole. Do této podpoložky ptří následující druhy tropického dřev: iélé, lone, ndoung, biling, bomng, bubing, ebène, ebir, fro, kpokier, limbli, longhi, movingui, mutenye, ng, niové, tli, tchitol, wengé zingn Listy n dýhování (včetně listů získných krájením vrstveného dřev n plátky), n překližky nebo n podobné vrstvené dřevo osttní dřevo, rozřezné podélně, krájené nebo loupné, též hoblovné, broušené pískem nebo seszovné nebo n koncích spojovné, o tloušťce nepřeshující 6 mm ž Z tropického dřev uvedeného v poznámce k položce 2 k této kpitole Viz též vysvětlivky k HS k této kpitole, týkjící se názvů některých tropických dřevin. Viz též příloh k vysvětlivkám k HS k této kpitole Dřevo (včetně nesestvených pruhů vlysů pro prketové podlhy) souvisle profilovné (s pery, drážkovné, polodrážkovné, zkosené, spojovné do V, vroubkovné, lištovné, zoblené nebo podobně profilovné) podél jkékoliv z jeho hrn, konců nebo ploch, též hoblovné, broušené pískem nebo n koncích spojovné Lišty pro rámy n obrzy, fotogrfie, zrcdl nebo podobné předměty Viz vysvětlivky k HS k číslu 4409, pátý odstvec, bod 4). Do této podpoložky neptří tvrovné lišty, vytvořené nvrstvením jedné tvrovné lišty n druhou tvrovnou či netvrovnou (číslo 4418 nebo 4421) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. prothovná dřev zoblená dřev n výrobu kolíků, popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4409, pátý odstvec, bod 5); 2. pruhy vlysy pro prketové podlhy, souvisle tvrovné. Pruhy vlysy, které byly oprcovány jen hoblováním, broušením nebo spojením konců (npříkld spojením n klínové ozuby), ptří do čísl 4407 nebo Prkénk vlysy dýhovné nebo z překližky ptří do čísl 4412.

207 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Lišty pro rámy n obrzy, fotogrfie, zrcdl nebo podobné předměty Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce Třískové desky, desky s orientovnými třískmi tzv. oriented strnd bord (OSB) podobné desky (npříkld třískové desky tzv. wferbord ) ze dřev nebo z jiných dřevitých mteriálů, též glomerovné s pryskyřicemi nebo jinými orgnickými pojivy N povrchu potžené dekortivními lmináty z plstů Do této podpoložky ptří třískové desky ze dřev, potžené vysokotlkými lmináty podpoložky Osttní Do této podpoložky ptří třískové desky pokryté plsty, brvou, ppírem, textilními mteriály nebo kovem, jiné než ty, které jsou uvedeny v podpoložkách Osttní Příkldy dřevitých mteriálů jiných, než dřevo, které ptří do těchto podpoložek, jsou bgs, bmbus, obilná slám lněné nebo konopné pzdeří Dřevovláknité desky podobné desky z jiných dřevitých mteriálů, též pojené pryskyřicemi nebo jinými orgnickými látkmi ž Polotvrdé dřevovláknité desky (MDF) Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, bod (A), první pododstvec Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Pro účely zřzení do této podpoložky se broušení nepovžuje z mechnické oprcování Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce O hustotě převyšující 0,8 g/cm 3 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, bod (B), (1) Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce O hustotě převyšující 0,5 g/cm 3, všk nepřeshující 0,8 g/cm 3 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, bod (B), (2) Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce

208 C 76/206 CS Úřední věstník Evropské unie O hustotě nepřeshující 0,5 g/cm 3 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, bod (B), (2) (3) Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce Překližky, dýhovné desky podobné vrstvené dřevo Překližky z jehličntých druhů mjí čsto vdy (npříkld otvory) n vnější vrstvě, které jsou, během zprcovtelských procesů, oprveny mteriály jko jsou dřevěné ucpávky, plstické výplňové směsi td. Tkovéto mteriály se nepovžují z přidné látky nedávjí překližkám chrkter výrobků jiných čísel. Překližky tohoto čísl mohou být nebroušené nebo dále uprvené broušením. Výrz nebroušené zhrnuje dotykové broušení ; účelem dotykového broušení je pouze odstrnit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vysprvování, ucpávání nebo vyplňování. Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám , , Mezi překližky, dýhovné desky podobné vrstvené dřevo používné jko podlhové desky (viz zejmén čtvrtý odstvec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) ptří pouze tkové desky, které mjí vrchní vrstvu dřev o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýh). Příkld typického třívrstvého výrobku: Pokud má vrchní vrstv dřev tloušťku 2,5 mm nebo více, tkovéto výrobky do tohoto čísl neptří (podpoložk nebo ) Lťovky, vrstvené desky podlhové lťovky Pro výkld pojmů lťovky, vrstvené desky podlhové lťovky, viz vysvětlivky k HS k číslu 4412, první odstvec, bod 3), první pododstvec Zhutněné dřevo, ve tvru šplků, desek, pruhů nebo profilů Druhy nejběžněji zhutněného dřev jsou buk, hbr, trnovník topol Bedny, krbice, lťové bedny, bubny, podobné dřevěné obly; dřevěné kbelové bubny; jednoduché plety, skříňové plety jiné nkládcí plošiny ze dřev; nástvce plet ze dřev

209 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Bedny, krbice, lťové bedny, bubny podobné obly Do této podpoložky ptří kompletní sdy prken nesmontovných ze dřev, řezných, krájených nebo loupných, určených n výrobu blicích beden, lťových beden td., předkládné v jedné zásilce, též se dny, strnmi, víky zámky sestvenými v sdě. Nekompletní sdy se zřzují následovně: 1. díly oblů, jko jsou dn, vík td., sbíjené dohromdy nebo smontovné jkýmkoliv jiným způsobem, vyrobené z dřevěných řezných, krájených nebo loupných prken, ptří do podpoložky ; 2. nesmontovná prkn se zřzují podle jejich chrkteru (čísl 4407 nebo 4408). Viz též vysvětlivky k HS k číslu 4415, část I) Kbelové bubny Viz vysvětlivky k HS k číslu 4415, část II) Jednoduché plety, skříňové plety jiné nkládcí plošiny; nástvce plet Viz vysvětlivky k HS k číslu 4415, část III) IV) Sudy, džbery, kádě, nádrže, vědr, jiné bednářské výrobky jejich části součásti, ze dřev, včetně dužin (dílů pláště) sudu Sudy džbery mjí trup, který je uprostřed vydutý, mjí dv uzvřené konce. Kádě vědr mjí obvykle jen jeden uzvřený konec mohou mít odkládcí víko. Nejčstěji používnými druhy jsou kštn dub. Části zhrnují dužiny čel džberů jiné bednářské výrobky. Dužiny jsou hoblovná prkn, více či méně zkřivená, ohnutá nebo zkosená nejméně n jedné strně s drážkou nzývnou croze k sestvení. Čel jsou řezná do kruhovitého tvru s poždovným obvodem jsou nšikmo seříznutá n obou strnách, by mohl být vložen do drážky (croze) Dřevěné nástroje, dříky, násdy nástrojů, těles násdy pro košťt, krtáče štětce; dřevěná kopyt npínáky obuvi Viz poznámk 5 k této kpitole. Do této podpoložky ptří rukojeti ke štětcům holícím štětkám Výrobky stvebního truhlářství tesřství, včetně dřevěných voštinových desek, sestvených podlhových desek šindelů ( shingles shkes ) ze dřev ž Dveře jejich rámy zárubně prhy Do této podpoložky ptří pevné lminovné dřevěné desky s tlustým jádrem, z předpokldu, že byly dále oprcovány do tkového stupně, že jsou výhrdně určeny k použití jko dveře (npř. vybráním otvorů pro rukojeti, zámky nebo závěsy). Do této podpoložky neptří neoprcovné desky, někdy zvné jko dveřové polotovry s pevným jádrem, i když jsou jejich strny podýhovné (číslo 4412) Bednění pro betonování Bednění této podpoložky jsou montážní celky používné pro všechny druhy betonářských konstrukčních prcí (npříkld pro zákldy, stěny, podlhy, sloupy, pilíře, vzpěry, tunelové díly td.). Všeobecně se bednění vyrábí z pryskyřičntého dřev (z prken, trámů td.). Avšk překližkové desky používné jko bednění (k získání hldkého povrchu) do této podpoložky neptří, i když jsou n jedné nebo obou strnách optřené nátěrem jejich použití jko bednění pro betonování je nepochybné (číslo 4412) Šindele ( shingles shkes ) Viz vysvětlivky k HS k číslu 4418, sedmý osmý odstvec ž Sestvené podlhové desky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4418, šestý odstvec.

210 C 76/208 CS Úřední věstník Evropské unie Pro mozikové podlhy Do této podpoložky ptří podlhové desky sestávjící z vrstvy známé jko nášlpná vrstv, vyrobené z bloků, pásků, vlysů td., připevněné n vhodný podkld ze dřev, třískové desky, ppíru, plstů, korku td. Viz též vysvětlivky k číslu Osttní, vícevrstvé Viz rovněž vysvětlivky k HS k položce Viz vysvětlivky k podpoložce Dřevo provrstvené klihem Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4418, třetí odstvec. Do této podpoložky ptří voštinové dřevěné desky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4418, čtvrtý odstvec Mrketerovné intrzovné dřevo; skříňky pouzdr n klenoty nebo příbory podobné výrobky, ze dřev; sošky jiné ozdobné předměty, ze dřev; dřevěný nábytek, který neptří do kpitoly Mrketerovné intrzovné dřevo Do těchto podpoložek ptří desky z mrketerovného intrzovného dřev. Mrketerie sestává obvykle z tenkých kousků dřev nebo jiných mteriálů (obecný kov, ulity, slonovin td.) nlepených k dekortivním účelům n dřevěnou podložku Osttní výrobky ze dřev Osttní Do této podpoložky ptří: 1. sdy prken tvořící část dřevěných blicích beden (vík td.); 2. dřevěné regály (police), též smontovné, z předpokldu, že nemjí chrkter nábytku; 3. zhrdní ploty td., vyrobené z mřížoviny sbité křížovitě, která se potom vypne (hrmonikový systém); 4. špejle špičté tyčky mnoh druhů, používné k příprvě některých potrvin (rolky ze sleďů td.).

211 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/209 KAPITOLA 45 KOREK A KORKOVÉ VÝROBKY 4501 Přírodní korek, surový nebo jednoduše uprvený; korkový odpd; rozdrcený, grnulovný nebo n prch umletý korek Přírodní korek, surový nebo jednoduše uprvený Viz vysvětlivky k HS k číslu 4501, bod 1) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4501, body 2) 3) Přírodní korek, odkorněný nebo nhrubo hrněný nebo v prvoúhlých (též čtvercových) blocích, deskách, listech nebo pásech (včetně polotovrů s ostrými hrnmi n korkové zátky) Do tohoto čísl ptří obložení stěn, v kotoučích, sestávjící z tenkého přírodního korku podloženého ppírem Výrobky z přírodního korku Zátky uzávěry Viz vysvětlivky k HS k položce Aglomerovný korek (též s pojivy) výrobky z glomerovného korku Pro šumivá vín, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku Do této podpoložky ptří válcovité zátky uzávěry pro lhve šumivého vín. Průměr těchto zátek uzávěrů je zjevně větší než hrdlo lhve, tkže těsně přiléhjí, jkmile jsou vloženy do lhve. Po použití (tj. pokud je zátk vytžen z lhve), mjí tvr zobrzený ve vysvětlivkách k podpoložkám ž Horní část těchto zátek uzávěrů je čsto tvořen glomerovným korkem dolní část (tj. část, které má být v kontktu se šumivým vínem) přírodním korkem: Osttní Do této podpoložky ptří válcovité zátky uzávěry z glomerovného korku pro jiné lhve, než ty lhve co jsou určeny pro šumivé víno. Do této podpoložky neptří tenké korkové kotoučky používné jko těsnění pro korunkové uzávěry (podpoložky ) Osttní Do této podpoložky ptří též kotoučky z glomerovného korku pro korunkové zátky.

212 C 76/210 CS Úřední věstník Evropské unie Zátky uzávěry Do této podpoložky ptří zátky uzávěry z glomerovného korku, které nejsou válcovité. Tkovéto zátky uzávěry jsou npříkld kónické mohou mít též uprostřed otvor:

213 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/211 KAPITOLA 46 VÝROBKY ZE SLÁMY, ESPARTA NEBO JINÝCH PLETACÍCH MATERIÁLŮ; KOŠÍKÁŘSKÉ A PROUTĚNÉ VÝROBKY 4601 Pletence podobné výrobky z pletcích mteriálů, též spojené do pásů; pletcí mteriály, pletence podobné výrobky z pletcích mteriálů, svázné dohromdy v prlelních provzcích nebo tkné, ve formě listu, též jko dokončené výrobky (npříkld rohože, slměné rohožky, koštiny) ž Rohože, slměné rohožky koštiny z rostlinných mteriálů Do těchto podpoložek ptří: 1. hrubé rohože z tkné slámy nebo vázné dohromdy v prlelních prmenech nebo tkné nplocho, jko jsou rohože používné k ochrnným účelům v zhrdnictví; 2. čínské rohože rohožky vyrobené stejnou cestou používné pro stejný účel. Čínské rohože rohožky jsou rohože rohožky vyrobené přímo ze stonků pásků rostlin třídy Cyperce (Lepironi mucront); jsou předkládány v přírodním stvu nebo obrvené (obvykle červeně). Tyto rohože rohožky jsou tkné; řetězec (nebo osnov), který pojí stonky nebo pásky rostlinného mteriálu, sestává ze široce rozložených provzců nebo nití. Rohože jsou obvykle vyráběny jednotlivě mohou být lemovné páskem z textilního mteriálu; ze země původu jsou čsto odesílány v kotoučích skládjících se z několik rohoží sešitých svými konci k sobě; 3. hrubé rohožky, jké jsou používány k ochrnným účelům v zhrdnictví; 4. koštiny (ochrnné stěny) (npříkld ze slámy nebo sítiny), používné pro stejné účely jko hrubé rohože uvedené výše, všk též vhodné k použití při stvbě oplocení zvýšených cest Košíkářské, proutěné jiné výrobky, vyrobené přímo z pletcích mteriálů nebo zhotovené ze zboží čísl 4601; výrobky z lufy Z bmbusu Slměné obly n láhve Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 4602, první odstvec, body i) ii), npříkld koberce z rostlinného mteriálu zhotovené z mlých rohožek nebo ze zboží položky spojených dohromdy. Viz vysvětlivky k HS k číslu 4602, druhý odstvec, bod 8). Do této podpoložky ptří: 1. výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 4602, první odstvec, bod ii), npříkld koberce z rostlinného mteriálu zhotovené z mlých rohožek ze zboží položky spojených dohromdy; 2. výrobky z lufy. Luf, známá též jko rostlinná houb, se zřzuje do podpoložky skládá se z porézního pletiv různých druhů tykve (Luff cylindric).

214 C 76/212 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA X BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT); PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA A VÝROBKY Z NICH KAPITOLA 47 BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT) Všeobecné vysvětlivky Pro definici výrzů polobělená bělená, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, čtvrtý odstvec. Buničin se pokládá z polobělenou nebo bělenou, jestliže byl po zhotovení dále uprvená různým stupněm intenzity z účelem zvýšení bělosti (jsnosti) určitým postupem, zejmén odstrněním nebo menší či větší modifikcí brvících látek v buničině nebo jednoduchým přidáním zjsňujících činidel Mechnická vláknin (dřevovin) Termomechnická vláknin Viz vysvětlivky k HS k číslu 4701, čtvrtý odstvec, poslední pododstvec Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4701, čtvrtý odstvec, první tři pododstvce Dřevná buničin, nátronová nebo sulfátová, jiná než pro chemické zprcování Viz poznámk 1 k této kpitole Jehličnnová Do této podpoložky ptří zejmén buničiny vyrobené z borovice, jedle nebo smrku Jiná než jehličnnová Buničiny této podpoložky jsou obvykle vyrobeny z topolu osiky rovněž z tvrdších dřev jko je buk, kštn, blhovičník řd tropických dřevin. Vlákn jsou zprvidl krtší, než u jehličnnových buničin Jehličnnová Viz vysvětlivky k podpoložce Jiná než jehličnnová Viz vysvětlivky k podpoložce Dřevná buničin, sulfitová, jiná než pro chemické zprcování Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 4703 k podpoložkám k tomuto číslu Buničin z vláken získných ze sběrového ppíru, krtónu nebo lepenky (odpdu výmětu) nebo z jiných celulózových vláknovin Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, třetí odstvec.

215 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Buničin z bvlněného lintru Buničin z bvlněného lintru, která má zprvidl vysoký obsh lfcelulózy (98 ž 99 % hmotnostních) velmi nízký obsh popel (přibližně 0,05 % hmotnostních), se liší od bvlněného lintru pouze slisovného do tvru desek nebo plátů, které ptří do podpoložky , tím, že její vlákn, vřená pod tlkem po dobu několik hodin v roztoku klcinovné sody, jsou víceméně zhuštěná, ztímco vlákn z bvlněného lintru podpoložky , která neprošl týmž procesem, si obvykle zchovjí svou původní strukturu délku Sběrový ppír, krtón nebo lepenk (odpd výmět) Do tohoto čísl neptří kotouče ppíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně nmáčeny ve vodě nebo jink poškozeny (kpitol 48) Nebělený sulfátový (krft) ppír, krtón nebo lepenk nebo vlnitý ppír, krtón nebo lepenk Viz vysvětlivky k HS k položkám , Osttní ppír, krtón nebo lepenk vyrobené hlvně z bělené dřevné buničiny, nebrvené ve hmotě Viz vysvětlivky k HS k položkám , Do této podpoložky ptří odpd (npříkld odstřižky odřezky) z výroby nebo zprcování ppíru nebo z tiskřských prcí z použitých děrných štítků pásků. Tento druh ppíru určený pro recyklování je obvykle připrven téměř zcel z ppíru bez tisku Ppír, krtón nebo lepenk vyrobené převážně z mechnické vlákniny (npříkld noviny, čsopisy podobné tiskoviny) Viz vysvětlivky k HS k položkám ,

216 C 76/214 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 48 PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍRENSKÝCH VLÁKNIN, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY Kotouče ppíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně nmáčeny ve vodě nebo jink poškozeny, zůstávjí zřzeny v příslušných podpoložkách čísel 4801 ž Novinový ppír, v kotoučích nebo listech (rších) Viz poznámk 4 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu Nentírný ppír, krtón lepenk, určené ke psní, tisku nebo k jiným grfickým účelům, neděrovný ppír n děrné štítky nebo děrné pásky, v kotoučích nebo v prvoúlých (včetně čtvercových) listech (rších), jkéhokoliv rozměru, jiný než ppír čísel 4801 nebo 4803; ručně vyrobený ppír, krtón lepenk Viz poznámk 5 k této kpitole Ručně vyrobený ppír, krtón lepenk Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část B) vysvětlivky k HS k číslu 4802, druhý třetí odstvec Surový tpetový ppír Surový tpetový ppír může být bílý nebo brevný ppír, klížený, strojně hlzený, s tlustou, le pružnou strukturou hrubým povrchem. Tento ppír je vhodný k nátěru /nebo k tisku n jedné strně, druhá strn je určen pro lepidlo. Tento surový ppír je zákldem výroby tpetového ppíru tpetování Toletní nebo odličovcí tenký ppír, ručníkový nebo ubrouskový ppír podobné ppíry používné v domácnosti nebo pro hygienické účely, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken, též krepovné, plisovné, ržené, perforovné, n povrchu brvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v listech (rších) Buničitá vt Viz vysvětlivky k HS k číslu 4803, první odstvec, bod 2), druhý pododstvec. U otevřených útvrů pvučiny se ukzují mlé dírky, prochází-li jimi světlo Krepový ppír pásy zplstěných buničinových vláken (oznčovné jko hedvábný ppír tissue ) s plošnou hmotností kždé vrstvy Pro definici výrzu krepový ppír, viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, první odstvec, bod 2). Uzvřený tvr pásu předstvuje kompktnější více homogenní strukturu, než je u buničité vty Nentírný ppír, krtón lepenk krft, v kotoučích nebo listech (rších), jiné než ptřící do čísel 4802 nebo 4803 Pro definici pojmu ppír, krtón lepenk krft, viz poznámk 6 k této kpitole. Ppír krft krtón lepenk krft mjí velkou mechnickou pevnost. Obvykle neobshují žádná plnidl jsou do velké míry klížené, jsou téměř vždy opkní (neprůhledné), ve většině přípdů jsou strojově hlzené (tj. klndrovné pouze n jedné strně) většinou mjí viditelné znčky sít. Ppír krft krtón lepenk krft jsou výborným blícím mteriálem. Používjí se též jko blící ppír n ovinování elektrických kbelů, jko povrchově hldký poth vlnité lepenky, k výrobě ppírové nitě k výrobě dehtovného, živičného nebo sfltového ppíru, krtónu nebo lepenky ž Krftliner Viz poznámk k položce 1 k této kpitole příslušné vysvětlivky k HS k položkám.

217 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Pytlový ppír krft Viz poznámk k položce 2 k této kpitole příslušné vysvětlivky k HS k položkám Elektrotechnický izolční ppír krft Do této podpoložky ptří kondenzátorový ppír kbelový ppír. Kondenzátorový ppír je tenký ppír používný jko dielektrikum v elektrických kondenzátorech. Vlákn používná k výrobě tohoto ppíru procházejí znčně velkým zjemňováním, by se poréznost ppíru snížil n minimum, by se pečlivě odstrnily všechny cizí částice (zejmén kovové). Kbelový ppír je určen n izolci elektrických kbelů používných v cívkách trnsformátorů nebo jko jiná izolce používná v elektrotechnice. Vyžduje se, by měl velmi dobré izolční vlstnosti, by byl proto zbven všech kovových nebo kyselých částic nebo jiných elektricky vodivých nečistot Ppír n tvrzené lmináty, zvný sturting krft Ppír, krtón lepenk tohoto druhu sestávjí hlvně z dřevných vláken, mjí hmotnost vyšší než 185 g, le nižší než 225 g n m 2 jsou obvykle dodávány v kotoučích o šířce větší než 125 cm, všk menší než 165 cm. Mjí index pórovitosti, měřený Gurleyovým pórozimetrem v souldu s normou stnovenou Vědeckotechnickou socicí celulózřského ppírenského průmyslu (TAPPI), menší než 13 sekund n 100 cm 3 vzduchu 40 sekund n 300 cm 3 vzduchu. Ppír n tvrzené lmináty se chová jko svý ppír. Je možné přejet prstem přes nově nkreslenou čáru n ppíru bez toho, by se zšpinil inkoustem. Ppír n tvrzené lmináty je speciálně určen k impregnci syntetickými pryskyřicemi pro vysokotlkou výrobu lminovných listů Osttní nentírný ppír, krtón lepenk, v kotoučích nebo listech (rších), dále nezprcovné nebo zprcovné postupy uvedenými v poznámce 3 k této kpitole Polochemický ppír n zvlněnou vrstvu Viz poznámk k položce 3 k této kpitole Slámový ppír n zvlněnou vrstvu Viz poznámk k položce 4 k této kpitole Wellenstoff Viz vysvětlivky k HS k položce Testliner (recyklovný krycí krtón) Viz poznámk k položce 5 k této kpitole Sulfitový blicí ppír Viz poznámk 6 k položce k této kpitole Filtrční ppír, krtón lepenk Viz vysvětlivky k HS k položce Plstěný ppír, krtón lepenk Viz vysvětlivky k HS k položce S plošnou hmotností 150 g/m 2 nebo nižší Do této podpoložky ptří ppír, krtón lepenk vyrobené výlučně ze sběrového ppíru (odpdu výmětu), bez přísd, s ukztelem pevnosti v průtlku 0,8 kp nebo více, všk nepřeshujícím 1,9 kp S plošnou hmotností vyšší než 150 g/m 2, všk nižší než 225 g/m 2 Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce

218 C 76/216 CS Úřední věstník Evropské unie Vyrobený ze sběrového ppíru Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Rostlinný pergmen, nepromstitelné ppíry, puzovcí ppíry pergmin jiné hlzené průhledné nebo průsvitné ppíry, v kotoučích nebo listech (rších) Rostlinný pergmen Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, první čtyři odstvce Nepromstitelné ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, pátý ž osmý odstvec Puzovcí ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, devátý odstvec Pergmin jiné hlzené průhledné nebo průsvitné ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, desátý jedenáctý odstvec Ppír, krtón lepenk, zvlněné (též s nlepenými plochými listy n povrchu), krepovné, plisovné, ržené nebo perforovné, v kotoučích nebo listech (rších), jiné než ppír druhů popsných v čísle Vlnitý ppír, krtón lepenk, též perforovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, bod 1) Ppír krft, krepovný nebo plisovný, též ržený nebo perforovný Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, body 2), 3) 4) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, body 2), 3) 4) Krbonový ppír, smokopírovcí ppír jiné kopírovcí nebo přetiskové ppíry (včetně ntírného nebo impregnovného ppíru pro rozmnožovcí blány nebo ofsetové desky), též potištěné, v kotoučích nebo listech (rších) Smokopírovcí ppír Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), bod 2). Výrobky této podpoložky všk musí vyhovovt rozměrovým kritériím z poznámky 8 k této kpitole Osttní Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4816, část A), bod 1), osttní kopírovcí nebo přetiskové ppíry, jko jsou termosnímcí ppíry ntírné nebo impregnovné ppíry pro rozmnožovcí blány nebo ofsetové desky. Výrobky této podpoložky všk musí vyhovovt rozměrovým kritériím stnoveným poznámkou 8 k této kpitole Ppír, krtón lepenk, ntírné n jedné nebo n obou strnách kolinem nebo jinou norgnickou látkou, též s pojivem, bez jkéhokoliv dlšího nátěru, též n povrchu brvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v prvoúhlých (včetně čtvercových) listech (rších), jkéhokoliv rozměru ž Ppír, krtón lepenk, používné ke psní, tisku nebo k jiným grfickým účelům, neobshující vlákn získná mechnickými nebo chemicko-mechnickými postupy nebo z jejichž celkového vlákninového složení činí obsh těchto vláken nejvýše 10 % hmotnostních Viz vysvětlivky k HS k položkám , , ,

219 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Ppír, krtón lepenk, používné ke psní, tisku nebo k jiným grfickým účelům, z jejichž celkového vlákninového složení činí obsh vláken získných mechnickými nebo chemicko-mechnickými postupy více než 10 % hmotnostních vláken Viz vysvětlivky k HS k položkám , , , Tenký ntírný ppír Viz poznámk k položce 7 k této kpitole ž Vícevrstvé Viz vysvětlivky k HS k číslu 4805, druhý odstvec, bod 2) Ppír, krtón lepenk, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken, ntírné, impregnovné, potžené, n povrchu brvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v prvoúhlých (včetně čtvercových) listech (rších), jkéhokoliv rozměru, jiné než zboží popsné v číslech 4803, 4809 nebo 4810 Do tohoto čísl ptří některé podlhové krytiny, nevhodné jko obkldy stěn, n bázi ppíru, krtónu nebo lepenky. Do tohoto čísl neptří produkty vhodné pro použití jko podlhové krytiny i jko obkldy stěn (číslo 4823) Dehtovný, bitumenovný nebo sfltovný ppír, krtón lepenk Do této podpoložky ptří listy izolovné proti vlhku sestávjící ze dvou listů krepového ppíru impregnovného sfltem tenké hliníkové fólie sendvičově vložené mezi ně. Do této podpoložky neptří střešní krtón nebo lepenk sestávjící z podkldového krtónu nebo lepenky zcel oblených, nebo n obou strnách pokrytých, vrstvou sfltu nebo podobného mteriálu (číslo 6807) Ppír, krtón lepenk, ntírné, impregnovné nebo potžené plsty (kromě lepidel) Ppír, krtón lepenk, ntírné nebo potžené plsty ptří do těchto podpoložek pouze tehdy, jestliže tloušťk plstu není větší než polovin celkové tloušťky výrobku (viz poznámk 2 g) k této kpitole) Ppír, krtón lepenk, ntírné, impregnovné nebo potžené voskem, prfinem, sterinem, olejem nebo glycerinem Do této podpoložky ptří prfinovný ppír, krtón lepenk, které jsou určeny k výrobě oblů n mléko, ovocné šťávy nebo k výrobě oblů n grmofonové desky td., které mjí n jedné strně tisk nebo vyobrzení týkjící se zboží, které bude v oblu obsženo Osttní ppír, krtón lepenk, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken Do této podpoložky ptří kontinuální formy. Tyto formy sestávjí z listů, obvykle přeložených, nebo kotoučů, příčně perforovných v prvidelných mezerách, tkže mohou z sebou následovt formuláře, které je možno n perforcích oddělit. Obshují tisk, který se vyplňuje. Tyto výrobky mohou mít též postrnní vodící dírky, které umožňují je používt zejmén v rychlotiskárnách nebo účtovcích strojích. Do této podpoložky neptří obchodní formuláře v kontinuální formě (podpoložk ) Krbonový ppír, smokopírovcí ppír jiné kopírovcí nebo přetiskové ppíry (jiné než čísl 4809), rozmnožovcí blány nebo ofsetové desky, z ppíru, též v krbicích Smokopírovcí ppír Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), bod 2). Výrobky této podpoložky nesmí mít rozměry stnovené v poznámce 8 k této kpitole (číslo 4809) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), body 1) 3) část B), bod 1). Výrobky této podpoložky nesmí mít rozměry stnovené v poznámce 8 k této kpitole (číslo 4809). Do této podpoložky ptří rovněž ofsetové desky (viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část B), bod 2), druhá vět). Tyto výrobky nejsou podřízeny žádným rozměrovým podmínkám.

220 C 76/218 CS Úřední věstník Evropské unie Toletní ppír podobný ppír, buničitá vt nebo pásy zplstěných buničinových vláken, používné v domácnosti nebo pro hygienické účely, v kotoučích o šířce nepřeshující 36 cm nebo řezné n určitý rozměr nebo tvr; kpesníky, čisticí ubrousky, ručníky, ubrusy, ubrousky, prostěrdl podobné výrobky pro domácnost, hygienické nebo nemocniční účely, oděvy oděvní doplňky, z ppíroviny, ppíru, buničité vty nebo pásů zplstěných buničinových vláken Osttní Do této podpoložky ptří ložní prádlo pro invlidní osoby Krtóny, bedny, krbice, pytle jiné obly z ppíru, krtónu, lepenky, buničité vty nebo pásů zplstěných buničinových vláken; krbicové pořdče, dopisové přihrádky podobné výrobky z ppíru, krtónu nebo lepenky, používné v kncelářích, obchodech podobně Skládcí krtóny, bedny krbice, z nezvlněného ppíru, krtónu nebo lepenky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4819, část A), druhý odstvec Krbicové pořdče, dopisové přihrádky, skldovcí krbice podobné výrobky používné v kncelářích, obchodech podobně Viz vysvětlivky k HS k číslu 4819, část B) Rejstříky, účetní knihy, zápisníky, objednávkové knihy, příjmové knihy, složky dopisních ppírů, poznámkové bloky, diáře podobné výrobky, sešity, pscí své podložky, rychlovzče (s volnými listy nebo jiné), desky, spisové mpy, různé obchodní tiskopisy, sdy ppírů proložené krbonovými ppíry osttní školní, kncelářské ppírnické výrobky, z ppíru, krtónu nebo lepenky; lb n vzorky nebo sbírky obly n knihy, z ppíru, krtónu nebo lepenky Různé obchodní tiskopisy sdy ppírů proložené krbonovými ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4820, první odstvec, body 4) 5). Viz též vysvětlivk k podpoložce Osttní ppír, krtón, lepenk, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken, nřezné n určitý rozměr nebo tvr; osttní výrobky z ppíroviny, ppíru, krtónu, lepenky, buničité vty nebo pásů zplstěných buničinových vláken Filtrční ppír, krtón lepenk Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4823, druhý odstvec, bod 1). Viz vysvětlivky k HS k číslu 4823, druhý odstvec, body 3) 6) ž 17). Do této podpoložky ptří produkty vhodné pro použití jko podlhové krytiny i jko obkldy stěn. Do této podpoložky ptří též kondenzátorový ppír, což je elektroizolční ppír používný v kondenzátorech jko dielektrikum. Je velmi tenký (obvykle 0,006 mm ž 0,02 mm), velmi prvidelné tloušťky není vůbec porézní. Obvykle je vyroben z nátronové nebo sulfátové buničiny někdy z hdroviny. Kondenzátorový ppír je chemicky neutrální, je bez jkýchkoliv kovových částic má vysokou mechnickou dielektrickou pevnost (bez dielektrických ztrát).

221 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/219 KAPITOLA 49 TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY 4901 Tištěné knihy, brožury, letáky podobné tiskoviny, též v jednotlivých listech (rších) Osttní Viz poznámk 3 k této kpitole Krtogrfické výrobky všech druhů, včetně tlsů, nástěnných mp, topogrfických plánů glóbusů, tištěné Glóbusy Viz vysvětlivky k HS k číslu 4905, poslední odstvec před výjimkmi, výjimk f) Osttní Do této podpoložky ptří topogrficky přesné mpy vydávné k reklmním účelům, též obshující reklmní mteriál (npříkld utompy vydávné výrobci pneumtik nebo utomobilů, ropnými společnostmi td.) Nepoužité poštovní, kolkové nebo podobné známky, které jsou v oběhu nebo mjí být nově vydány v zemi, ve které mjí nebo mjí mít uznnou nominální hodnotu; ppír s ntištěnými známkmi; bnkovky; šekové tiskopisy; kcie, dluhopisy podobné cenné ppíry Poštovní, kolkové podobné známky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4907, část A) Obtisky všeho druhu Zeskelnitelné obtisky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4908, třetí odstvec Osttní tiskřské výrobky, včetně tištěných obrzů fotogrfií Reklmní propgční tiskoviny, obchodní ktlogy podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4911, pátý odstvec, bod 1) Obchodní ktlogy Do této podpoložky ptří publikce popisující nebo vyobrzující výrobky vyjdřující cenu objednávkové číslo Obrzy, tištěné obrzy fotogrfie Osttní Do této podpoložky ptří výrobky čísl 3703, které byly exponovány vyvolány. Do této podpoložky ptří též umělecké sítotisky, i když jsou podepsné očíslovné umělcem. Do této podpoložky neptří tiskoviny, jko jsou cestovní lístky plubní lístky, které mjí jeden nebo více mgnetických proužků (podpoložk ).

222 C 76/220 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XI TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY Všeobecné vysvětlivky 1. Jk je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstvec úvodu), tříd XI je rozdělen do dvou částí: ) v první části (kpitoly 50 ž 55) se textilní výrobky člení podle textilního mteriálu, z něhož jsou zhotoveny, zřzení výrobků sestávjících ze směsi textilních mteriálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě; b) v druhé části (kpitoly 56 ž 63), s výjimkou čísel , se n úrovni kpitol nebo čísel nepřihlíží k povze textilních mteriálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšk mnoho čísel kpitol 56 ž 63 se v kombinovné nomenkltuře dále člení podle povhy textilních mteriálů. V těchto přípdech se musí zřzení do položek či podpoložek provádět v souldu s ustnoveními poznámky k položce 2 k této třídě. 2. Poznámk k položce 2 k této třídě stnoví prvidl pro určení zřzení textilních výrobků obshujících dv nebo více textilních mteriálů do čísel kpitol 56 ž 63. Toto zboží se zřzuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního mteriálu, který hmotnostně převžuje, přičemž tm, kde je to vhodné, se berou v úvhu ustnovení poznámky 2 B) k této třídě. Při upltňování těchto prvidel se všk musí brát v úvhu ustnovení písmen ) ž c) poznámky k položce 2 B) k této třídě. 3. Návod pro výkld poznámky 2 k této třídě lze nlézt ve vysvětlivkách k HS (viz, npříkld, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě). Při upltňování poznámky 2 se nebere v úvhu následující: ) nitě obsžené v krjích z předpokldu, že krje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jko jsou, npříkld, krje určitých textilií používných pro deštníky nebo šály; b) oddělující nitě, které se vkládjí do textilie proto, by vyznčily, kde má být textilie rozřezán; c) nitě ( prvé nitě) obsžené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního mteriálu odlišného od toho, z něhož je smotná textilie zhotoven. 4. Pro vysvětlení výrzů nebělená, bělená brvená, pokud se používjí pro nitě, výrzů nebělená, bělená, brvená, z různobrevných nití potištěná, pokud se používjí pro tkninu, viz poznámky k položkám 1 ) ž 1 h) k této třídě. 5. Pro popis různých vzeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě. KAPITOLA 50 HEDVÁBÍ Hedvábné nitě (jiné než příze spředené z hedvábného odpdu), neuprvené pro drobný prodej Nebělené, odklížené nebo bělené Nebělené hedvábné nitě sestávjí z jedné nebo více zkroucených nití ze surového hedvábí (grežového hedvábí); nebyly ještě odlehčené (degumovné). Nebělené hedvábné nitě mohou obshovt ž 30 % sericinu (přírodní gum) v mnoh přípdech pořád mjí svou přírodní, lehce nžloutlou brvu. Nebělené hedvábné nitě jsou obvykle dále uprveny, všk mohou být přímo zprcovány n textilie. Odklížení nebělených hedvábných nití je odlehčuje (degumuje), jednoduché nitě jsou tk zbveny sericinu, který je pokrývá. Toto je obvykle prováděno horkou mýdlovou vodou nebo zředěným potšovým louhem. Stále přítomná přírodní brviv jsou rozkládán bělením.

223 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Příze spředené z hedvábného odpdu, neuprvené pro drobný prodej Nebělené, odklížené nebo bělené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Tkniny z hedvábí nebo z hedvábného odpdu ž Osttní tkniny obshující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpdu, jiného než buretového Viz vysvětlivky k HS k položce Krepy Do těchto podpoložek ptří tkniny, které jsou zprvidl lehké jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stvu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle ž zákrutů n metr), které mjí přirozený sklon k tvorbě smyček. Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, to buď smotné nebo v kombinci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opčným zákrutem se čsto střídjí, tj. z nitěmi se zákrutem S následují nitě se zákrutem Z, by se sklon ke kroucení v opčném směru u přilehlých nití usměrnil tk se zjistil vyváženost zkdeření. Do těchto podpoložek ptří prvé krepy, tj. tkové, u nichž lespoň osnov nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, mrokén, krepžoržet, tlsový krep, šrmé šifón. Tkniny s krepem pouze n jedné strně nebo n části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zřzují do těchto podpoložek. Do těchto podpoložek neptří tkniny, u nichž se krepový efekt získává jink, než použitím krepových nití, npříkld tkové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovného použití speciálních vzeb (npř. sobol ) nití různého rozměru různého zákrutu ž Ponžé, hbuti, honn, šntung, corh podobné tkniny z Dálného východu, zcel z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo osttního hedvábného odpdu nebo osttních textilních mteriálů) Tkniny těchto podpoložek mjí různé typické rysy ve svém chrkteru, vzbě vzhledu. Nejčstěji jsou utkány n místních domácích ručních tklcovských strojích v jednoduchých vzbách (plátno, kepr, tls) ze surových (neskných) hedvábných vláken bez zákrutu. Krje jsou zprvidl chybné. Skládjí se tškovým způsobem: dv konce určité délky se přiloží k sobě kolem nich se pk tknin nskládá. U některých typů (zejmén z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nhoře, druhý dole, tknin se skládá zpět n sebe se čtyřmi skldy n yrd (0,91 m). Mohou být všk dodávány i jink, npř. svinuté. Mezi tyto tkniny ptří: 1. Hbuti; jponská tknin v plátnové nebo v keprové vzbě, utkná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výrz hbuti zprvidl oznčuje tkninu v plátnové vzbě keprový hbuti tkninu v keprové vzbě. V neběleném stvu jsou tyto tkniny drsné n omk mjí nšedle bílý nebo špinvě bílý odstín. Když se odklíží (npříkld vybělí), tj. když se z nich odstrní hedvábný klih, jsou tyto tkniny bílé nebo špinvě bílé lze je používt bez dlšího zprcování pro zhotovení výrobků. Po bělení se tyto tkniny n závěr zprvidl ntužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jsnější vzhled vyšší hmotnost; 2. Ponžé; čínské tkniny zvné šntung, honn, ssn, ntung nebo ninghj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkniny jsou reltivně silné jsou těžší než výše uvedené jponské tkniny; v neběleném stvu mjí nžloutlý nebo nčervenlý odstín, po odklížení mjí podobnou brvu jko len nebo btist, který je nebělený, nebo pouze vyprný. Mohou být též žebrovné žebrový efekt se doshuje grogrén vzbou (plátnovou vzbou) z použití přízí rozdílné tloušťky; 3. Tussh (nebo tusser); tknin původem z oblsti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i n čínské tkniny nyní zhrnuje tkniny srovntelného typu, vyrobené v několik zemích Dálného východu z hedvábí získného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím. 4. Corh; tknin vyráběná v klktské oblsti, která znčně připomíná jponský hbuti, le liší se od něho v tom, že není tk prvidelná, že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrk procházející okrji.

224 C 76/222 CS Úřední věstník Evropské unie Průsvitné tkniny (volná vzb) Průsvitné tkniny (volná vzb) jsou tkové, u nichž je prostor mezi jednotlivými osnovními nitěmi jednotlivými útkovými nitěmi velký nejméně tk, jký je průměr použitých nití O šířce převyšující 57 cm, všk nepřeshující 75 cm Do této podpoložky ptří zejmén tkniny o tkových šířkách, které se používjí pro výrobu váznek.

225 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/223 KAPITOLA 51 VLNA, JEMNÉ NEBO HRUBÉ ZVÍŘECÍ CHLUPY; ŽÍNĚNÉ NITĚ A TKANINY 5102 Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykné ni nečesné Z kšmírských koz Viz vysvětlivky k HS k položce Odpd z vlny nebo z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně niťového odpdu, všk kromě rozvlákněného mteriálu Nekrbonizovné Pro výkld pojmu nekrbonizovné, viz vysvětlivky k HS k číslu 5101, třetí odstvec, část B) Krbonizovné Pro výkld pojmu krbonizovné, viz vysvětlivky k HS k číslu 5101, třetí odstvec, část C) Vln jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, mykné nebo česné (včetně česné vlny v útržcích) Česná vln v útržcích Pro definici výrzu česné vln v útržcích, viz vysvětlivky k HS k číslu 5105, sedmý odstvec Z kšmírských koz Viz vysvětlivky k HS k položce Vlněná příze mykná, neuprvená pro drobný prodej Nebělená Nebělené vlněné příze jsou příze vyrobené z vlny, které byly důkldně vyčištěny několik procesy. Nejsou bělené, brvené ni potištěné, proto mjí stále přírodní brvu vlny. Viz rovněž poznámk k položce 1 b) k této třídě Obshující 85 % hmotnostních nebo více vlny jemných zvířecích chlupů Do této podpoložky ptří pouze příze obshující 85 % hmotnostních nebo více směsi vlny jemných zvířecích chlupů, u níž podíl hmotnosti vlny převžuje nd podílem hmotnosti jemných zvířecích chlupů; v opčném přípdě se tto příze zřzuje do čísl Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Vlněná příze česná, neuprvená pro drobný prodej Nebělená Viz vysvětlivky k podpoložce Obshující 85 % hmotnostních nebo více vlny jemných zvířecích chlupů Do těchto podpoložek ptří pouze příze obshující 85 % hmotnostních nebo více směsi vlny jemných zvířecích chlupů, u níž podíl hmotnosti vlny převžuje nd podílem hmotnosti jemných zvířecích chlupů; v opčném přípdě se tto příze zřzuje do čísl Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

226 C 76/224 CS Úřední věstník Evropské unie Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Příze z jemných zvířecích chlupů (mykná nebo česná), neuprvená pro drobný prodej Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

227 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/225 KAPITOLA 52 BAVLNA Bvln, nemykná ni nečesná Hydrofilní nebo bělená Bvln, která je hydrofilní může bsorbovt reltivně velký objem vlhkosti. Bělená bvln je bvln, ze které byly oxidcí nebo redukcí použitím různých chemikálií odstrněny cizí brevné látky, které nebylo možné odstrnit jkoukoliv jinou cestou Bvlněné tkniny obshující 85 % hmotnostních nebo více bvlny, o plošné hmotnosti nepřeshující 200 g/m Obvzové gázy Obvzové gázy Jsou to jemné, gáze podobné tkniny v plátnové vzbě, mjící obvykle sklon k prokluzování. Jsou vyrobeny z jednoduchých přízí mjí méně než 28 nití n cm 2. Viz vysvětlivky k podpoložce Bvlněné tkniny obshující 85 % hmotnostních nebo více bvlny, o plošné hmotnosti vyšší než 200 g/m Denim Viz poznámk k položce 1 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této třídě, část I) C), vysvětlivky k položkám Bvlněné tkniny obshující méně než 85 % hmotnostních bvlny, smíšené hlvně nebo výhrdně s chemickými vlákny, o plošné hmotnosti vyšší než 200 g/m Denim Žkárové tkniny Viz poznámk k položce 1 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této třídě, část I) C), vysvětlivky k položkám. Žkárové tkniny jsou tkniny se strukturálním vzorem, vyrobeným zvedáním jednotlivých osnovních nití. Tímto způsobem, jemným tžením, se vyrábí velmi pestrý vzor skvrn. Žkárové tkniny se používjí hlvně jko člounické tkniny, pothy mtrcí záclonový mteriál.

228 C 76/226 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 53 JINÁ ROSTLINNÁ TEXTILNÍ VLÁKNA; PAPÍROVÉ NITĚ A TKANINY Z PAPÍROVÝCH NITÍ 5308 Nitě z osttních rostlinných textilních vláken; ppírové nitě Kokosové nitě Do této podpoložky se zřzují pouze ty kokosové nitě, které sestávjí z jednoho nebo dvou prmenů. Kokosové nitě sestávjící ze tří nebo více prmenů ptří do čísl 5607, v souldu s poznámkou 3 A) d) k této třídě.

229 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/227 KAPITOLA 54 CHEMICKÁ NEKONEČNÁ VLÁKNA; PÁSKY A PODOBNÉ TVARY Z CHEMICKÝCH TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ Všeobecné vysvětlivky Pro definici výrzu vysokopevnostní nit, viz poznámk 6 k této třídě. Elstomerová nit je definován v poznámce 13 k této třídě Šicí nitě z chemických nekonečných vláken, též uprvené pro drobný prodej Jádrové nitě Jádrová nit těchto podpoložek je šicí nit sestávjící z několik nití zkroucených dohromdy; kždá nit sestává ze syntetického nekonečného vlákn potženého nesouvislými přírodními, syntetickými nebo umělými textilními vlákny. S ohledem n jejich použití, jde o pevné jádrové předené nitě, tj. jsou to nitě s neelstickým jádrem. Jelikož jde o směsové nitě, budou se sem zřzovt pouze tehdy, když část nekonečné vlákno hmotnostně převžuje (viz poznámk 2 k této třídě). Tk je tomu obvykle v přípdě jádrových nití. N druhé strně do těchto podpoložek neptří jádrové nitě s měkkým jádrem, tvořeným elstomerní nití, jehož hmotnostní podíl zprvidl nepřeshuje 20 % (zřzení podle poznámky 2 k této třídě). Nvíc do těchto podpoložek neptří výrobky, které sestávjí z jádr z elstomerové nitě, kolem něhož je spirálovitě ovinut hotová nit (podpoložk ) Tvrovné nitě Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Nitě ze syntetických nekonečných vláken (jiné než šicí nitě), neuprvené pro drobný prodej, včetně nití z jednoho syntetického nekonečného vlákn (monofilmentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex ž Tvrovné nitě Viz vysvětlivky k HS k položkám ž Osttní, z polyesterů, částečně orientovné Viz vysvětlivky k HS k položce Nitě z jednoho syntetického nekonečného vlákn (monofilmentu) o délkové hmotnosti 67 decitex nebo vyšší, jehož největší rozměr příčného průřezu nepřeshuje 1 mm; pásky podobné tvry (npříkld umělá slám), ze syntetických textilních mteriálů, o zjevné šířce nepřeshující 5 mm Viz vysvětlivky k HS k číslu 5404 pro popis monofilmentu osttních výrobků tohoto čísl.

230 C 76/228 CS Úřední věstník Evropské unie ž Nitě z jednoho syntetického nekonečného vlákn (monofilmentu) Syntetický monofilment nřezný n vhodné délky s rozštěpenými konci ( fleurees ), určený pro použití při výrobě krtáčů, zůstává zřzen v těchto podpoložkách. Násobné nebo kblovné nitě, vyrobené vzájemným sdružováním zkrucováním syntetických monofilmentů těchto podpoložek, se do těchto podpoložek nezřzují ptří do odpovídjících čísel 5401, 5402, 5406 nebo Avšk bez ohledu n rozměry jejich průřezu se jednoduché monofilmenty těchto podpoložek nikdy nepovžují z motouzy, šňůry, provzy ln čísl Níže uvedená tbulk sumrizuje, jk se zřzuje syntetický monofilment, pásek nebo podobné tvry v závislosti n rozměru jejich průřezu (nebo šířce): Syntetický monofilment, jehož největší rozmer průřezu je Syntetický pásek podobné tvry (včetně pásku přeloženého npůl zploštělé hdice), jehož zjevná šířk (buď v přeloženém, nebo zploštělém stvu) je Syntetický pásek o skutečné šířce větší než 5 mm, le mírně zkroucený pk stlčený tk, by měl zjevnou šířku nepřeshující 5 mm nepřeshující 1 mm s délkovou hmotností převyšující 1 mm s výjimkou plochých výrobků uvedených níže menší než 67 decitex číslo 5402 ne menší než 67 decitex položky , nebo číslo 3916 nepřeshující 5 mm podpoložky nebo převyšující 5 mm obecně číslo 3920 podpoložky nebo Z polypropylenu Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce , všk ozdobné stužky této podpoložky mjí zjevnou šířku nepřeshující 5 mm Nitě z jednoho umělého nekonečného vlákn (monofilmentu) o délkové hmotnosti 67 decitex nebo vyšší, jehož největší rozměr příčného průřezu nepřeshuje 1 mm; pásky podobné tvry (npříkld umělá slám) z umělých textilních mteriálů, o zjevné šířce nepřeshující 5 mm Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Tkniny z nití z umělých nekonečných vláken, včetně tknin vyrobených z mteriálů čísl O šířce převyšující 135 cm, všk nepřeshující 155 cm, v plátnové, keprové, křížové (křížový kepr) nebo tlsové vzbě Pro popis výrzu plátnová vzb, keprová vzb křížový kepr viz vysvětlivky k položkám, část I) C) Všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

231 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/229 U tlsové (sténové) vzby jsou vzné body rozptýleny tk, že se nvzájem nedotýkjí. Výsledkem je proto hldký, lesklý povrch. Atls musí být nejméně pětivzný kepr. Vzor této vzby je grficky znázorněn níže:

232 C 76/230 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 55 CHEMICKÁ STŘÍŽOVÁ VLÁKNA 5516 Tkniny z umělých střížových vláken Žkárové tkniny o šířce 140 cm nebo větší (mtrcové pothy) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

233 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/231 Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 56 VATA, PLSŤ A NETKANÉ TEXTILIE; SPECIÁLNÍ NITĚ; MOTOUZY, ŠŇŮRY, PROVAZY A LANA A VÝROBKY Z NICH Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě Vt z textilních mteriálů výrobky z ní; textilní vlákn o délce nepřeshující 5 mm (postřižek), textilní prch nopky ž Vt z textilních mteriálů výrobky z ní Do těchto podpoložek ptří bvlněné smotky, tyčinky ze dřev, plstu nebo svinutého ppíru, které mjí n jednom nebo obou koncích smotek vty používjí se n čištění uší, nosních dírek, nehtů td., pro plikci ntiseptik nebo pleťových vod při líčení Absorpční Ohledně výrzu bsorpční se použije, muttis mutndis, vysvětlivk u podpoložky Textilní postřižky, prch nopky Viz vysvětlivky k HS k číslu 5601, část B) C) Plsť, též impregnovná, povrstvená, potžená nebo lminovná Vpichovná plsť Viz vysvětlivky k HS k číslu 5602, čtvrtý odstvec. Textilie proplétné vlstními vlákny Viz vysvětlivky k HS k číslu 5602, sedmý odstvec Ovinuté nitě, pásky podobné tvry čísel 5404 nebo 5405, ovinuté (jiné než čísl 5605 jiné než ovinuté žíněné nitě); žinylkové nitě (včetně povločkovné žinylkové nitě); řetízkové nitě Ovinuté nitě Jádro ovinuté nitě může tvořit rovněž elstomerová nit (viz poznámk 13 k této třídě).

234 C 76/232 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 57 KOBERCE A JINÉ TEXTILNÍ PODLAHOVÉ KRYTINY Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě Koberce jiné textilní podlhové krytiny, vázné, též zcel zhotovené Předběžné konečné stádium výroby vázných koberců, koberečků předložek, jk je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, předstvuje prosté protkávání několik útkových nití s osnovními nitěmi tk, že konce nebo čel koberce jsou držen n místě. Tyto tkné konce lze někdy doplnit bordurmi. Když se konečné stádium výroby koberce dokončí, osnov se v určité vzdálenosti od čel odstřihne. Tkto vzniklé třásně sestávjí z volných konců osnovy. U kvlitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několik skupin, které se svzují uzlíky se posunou co nejblíže ke tkné části, by se zbránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, tkže tyto třásně netvoří osnov smotného koberce. U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlvní plochu od bordury. Bordur vlstně vytváří rámec pro hlvní plochu koberce spojuje ji s okrji čely koberce. Ručně zhotovené koberce prvoúhlého tvru mjí jen zřídk okrje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeb zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čr, tedy přímek procházejících středem protilehlých strn. Při výpočtu plochy kždého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezpočítávjí Koberce jiné textilní podlhové krytiny, tkné, všk nevšívné ni nepovločkovné, též zcel zhotovené, včetně druhů Kelim neboli Kilim, Schumcks neboli Soumk, Krmnie podobných ručně tkných koberců Kelim neboli Kilim, Schumcks neboli Soumk, Krmnie podobné ručně tkné koberce Do této podpoložky ptří těžké ručně tkné textilie. Zprvidl jsou vícebrevné mjí rovný povrch bez smyček nebo vlsu. Některé mjí v podélném směru mezi osnovními nitěmi mezery vytvářející mezi útkovými nitěmi, různě brevnými, přerušení. Jsou vhodné k použití jko krytiny n podlhu nebo pohovku, k pověšení n stěny nebo jko portiéry. Jsou to exotické tkniny, pocházející hlvně ze Středního Východu mohou být v metráži, nebo čstěji v odměřených velikostech vhodných k použití, lemovné, optřené třásněmi nebo s nšitými bordurmi nebo jink zcel zhotovené.

235 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/233 KAPITOLA 58 SPECIÁLNÍ TKANINY; VŠÍVANÉ TEXTILIE; KRAJKY; TAPISERIE; PRÝMKAŘSKÉ VÝROBKY; VÝŠIVKY Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě Vlsové tkniny žinylkové tkniny, jiné než textilie čísel 5802 nebo 5806 Bez dotčení ustnovení uvedených v této třídě, které se týkjí zřzování výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, je třeb poznment, že v přípdě žinylkových tknin se berou v úvhu pouze textilní mteriály, u nichž je vls z žinylkové příze. Imitce smetů nebo plyšů zhotovené n pletcích strojích ptří do čísl nebo do kpitoly 60 podle přípdu ž Z bvlny Viz vysvětlivky k HS k položkám Tyly, bobinové tyly síťové textilie, kromě tknin, pletených nebo háčkovných textilií; krjky v metráži, pásech nebo motivech, jiné než výrobky čísel 6002 ž Tyly, bobinové tyly síťové textilie Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část I). Imitce tylu zhotovené n pletcích strojích (npříkld ršlových strojích) ptří do kpitoly Hldké Pro účely těchto podpoložek se z hldké tyly, bobinové tyly síťové textilie povžují ty, které n celém svém povrchu mjí jedinou sérii prvidelných ok stejného tvru velikosti, v nichž není žádný vzor ni výplň. Při upltňování této definice se neberou v úvhu žádné drobné volné prostory, které jsou doprovodným jevem při tvorbě ok ž Strojově vyrobené krjky Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II). K rozlišení mezi ručně strojově vyrobenou krjkou, viz vysvětlivky k HS k položkám , Je třeb věnovt pozornost tomu, by pletená textilie, která velice připomíná krjku ve skutečnosti se n trhu jko krjk prodává, nebyl zřzován do čísl Tková textilie se vyrábí n ršlových strojích lze ji poznt podle toho, že prolmovná míst se vytvářejí překřížením ok připomínjících osnovní pletení, nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) útkovými nitěmi (šikmé úseky). Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se znáší do ok, která vytvářejí strny mlých šestiúhelníků prolmování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vzby. Prolmování tudíž nekončí tm, kde zčíná vzor; nopk, vytváří k němu podkld (tk tomu není vždy v přípdě strojově vyráběné krjky). Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám , , který umožňuje poznt strojově vyrobenou krjku, pltí rovněž pro ršlovou krjku : ok nebo části ok zůstávjí i po rozřezání n pruhy, směr obrysových nití nití vzoru, prvidelné opkování jkýchkoli vd td. Avšk, pro účely kombinovné nomenkltury se krjk zhotovená n ršlovém stroji povžuje z pleteninu musí být tudíž zřzen do kpitoly 60. Textilie imitující šitou krjku (guipure), která byl vyroben stejným způsobem jko chemická výšivk, se nezřzuje jko strojově vyrobená krjk ptří do čísl 5810.

236 C 76/234 CS Úřední věstník Evropské unie Tkné stuhy, jiné než výrobky čísl 5807; stuhy bez útku sestávjící z osnovy spojené lepidlem (bolduky) Osttní tkné stuhy obshující 5 % hmotnostních nebo více elstomerových nití nebo kučukových nití S prvými krji Pro definici výrzu elstomerová niť, viz poznámk 13 k této třídě. Tkné stuhy s prvými krji jsou tkové, které sestávjí z osnovy útku, jejichž dv podélné krje jsou vytvořeny otočením útkové nitě. Rozmotání je zbráněno díky tomu, že tto nit je bez přerušení veden dopředu Stuhy bez útku sestávjící z osnovy spojené lepidlem (bolduky) Viz vysvětlivky k HS k číslu 5806, část B) Výšivky v metráži, v pásech nebo v motivech Výšivky bez viditelného podkldu Viz vysvětlivky k HS k položce

237 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/235 KAPITOLA 59 TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě Textilní výrobky zboží pro technické účely specifikovné v poznámce 7 k této kpitole Do tohoto čísl ptří textilní výrobky, jk jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k číslu 5911, to v metráži i kusové, specificky uvedené v poznámce 7 ) k této kpitole, dále textilní výrobky (jiné než zboží čísel ž ) nřezné do tvru, jiného než prvoúhlého, sestvené nebo jink zhotovené, pro technické účely, získné z výrobků v metráži uvedených výše nebo z jiných textilních výrobků. Pro vymezení rozshu výrzu textilie viz poznámk 1 k této kpitole Textilie, plsti tkniny s plsťovou podšívkou, povrstvené, potžené nebo lminovné kučukem, usní nebo jinými mteriály používnými n mykcí povlky podobné textilie pro jiné technické účely, včetně velurových stuh impregnovných kučukem pro krytí osnovních vrtidel Výrobky této podpoložky musí být v metráži nebo jednoduše rozřezány n určité délky nebo do prvoúhlého tvru; pokud jsou v jkékoli jiné formě, ptří do podpoložek nebo Výrz podobné textilie pro jiné technické účely znmená pouze textilie, plsti plstí podložené tkniny, kombinovné s jinými mteriály (npříkld s kučukem, usní), jk je vyznčeno v názvu podpoložky. Mezi tkové textilie ptří tiskřské běhouny, kombinovné s kučukem, které se používjí k pokrytí rotčních válců které mjí plošnou hmotnost g/ m 2 nebo menší (bez ohledu n příslušný poměr textilního mteriálu kučuku) nebo plošnou hmotnost větší než g/ m 2, pokud obshují více než 50 % hmotnostních textilního mteriálu. Tiskřské běhouny o plošné hmotnosti větší než g/m 2 obshující nejméně 50 % hmotnostních kučuku, ptří do čísl Do této podpoložky rovněž ptří převodové řemeny nebo doprvníkové pásy, které sestávjí z jednoho nebo více n plocho tkných pruhů z pletcího mteriálu sendvičově uložených mezi dvěm pruhy polymidové textilie, přičemž pruhy z pletcího mteriálu působí pouze jko zpevňující prvek, všechny pruhy jsou tepelně spojeny pomocí pojiv; jejich tloušťk je menší než 3 mm mjí neurčitou délku nebo jsou nřezány n určitou délku. Pásy řemeny tohoto druhu, které mjí buď tloušťku 3 mm nebo větší, nebo jsou nekonečné či optřené sponkmi, ptří do podpoložky Do této podpoložky neptří jednoduché osnovní útkové textilie povrstvené plsty (číslo 5903) nebo kučukem (čísl 4008 nebo 5906) Plátn k prosévání, též zcel zhotovená Viz vysvětlivky k HS k číslu 5911, část A), bod 2). Tyto textilie mohou být v metráži nebo zhotovené do podoby pro zmýšlené použití (npříkld nřezné do určitého tvru, lemovné páskmi, vybvené kovovými očky). Pokud jsou předkládány v metráži, musí být ne zcel dokončená plátn k prosévání neodstrnitelně oznčen tkovým způsobem, by bylo jednoznčně ztotožnitelné, že se jedná o zboží, které je určeno k prosévání nebo podobným průmyslovým účelům: Znčk tvořená prvoúhelníkem jeho úhlopříčkmi musí být ntisknutá v prvidelných intervlech n obou okrjích textilie bez záshu do tkného krje umístění je tkové, že vzdálenost mezi dvěm z sebou jdoucími znčkmi, měřeno mezi sousedními konci prvoúhelníků, není větší než jeden metr, znčky n jednom okrji jsou oproti znčkám n druhém okrji přeszeny tk, že jsou v poloviční vzdálenosti (střed kždé znčky musí být ve stejné vzdálenosti od středu mezi dvěm sousedními znčkmi n protějším okrji).

238 C 76/236 CS Úřední věstník Evropské unie Tloušťk čr tvořících strny prvoúhelníku je 5 mm úhlopříček 7 mm. Prvoúhelník je, měřeno od vnějších okrjů, nejméně 8 cm dlouhý 5 cm široký. Znčky musí být vytištěny jednou brvou, která je kontrstní vůči brvě textilie musí být neodstrnitelná Kždá znčk musí být umístěn tk, že delší strny prvoúhelníku jsou rovnoběžné s osnovou tkniny (viz nákres níže): Celní orgány mohou uznt jiné oznčení, pokud tto oznčení jednoznčně identifikují, že se jedná o zboží, které je určeno pro průmyslové účely, jko je prosévání, filtrce td. ne pro oděvy nebo podobné účely. Do této podpoložky neptří rámy pro sítotisk sestávjící z textilie uchycené n opěrném prvku (podpoložk ), ruční sít ruční prosévčky (číslo ) Osttní Do těchto podpoložek ptří textilní výrobky vyjmenovné ve vysvětlivkách k HS k číslu 5911, část A), všk s výjimkou textilií specifikovných v podpoložkách , , dále výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 5911, část B), všk s výjimkou hotových pláten k prosévání ptřících do podpoložky výrobků ptřících do podpoložek ž Pro zřzování výrobků zhotovených ze spojovných spirál monofilmentů, které mjí podobné použití jko textilie plsti používné n ppírenských nebo podobných strojích, viz vysvětlivky k HS k položce

239 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/237 Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 60 PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ TEXTILIE Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě Pletené nebo háčkovné textilie o šířce nepřeshující 30 cm, obshující 5 % hmotnostních nebo více elstomerových nití nebo kučukových nití, jiné než čísl 6001 Pro definici výrzu elstomerová niť, viz poznámk 13 k této třídě Pletené nebo háčkovné textilie o šířce nepřeshující 30 cm, jiné než čísel 6001 nebo Ršlová krjk Ršlová krjk je krjce podobná vzorovná pletená textilie vyrobená n žkárovém ršlovém stroji. Vzorovné obrzce podkld mohou mít různou hustotu struktury. Stupňování hustoty textilie může umožňovt ve vzoru vytvoření stínového efektu tvrovné struktury Pletené nebo háčkovné textilie o šířce převyšující 30 cm, obshující 5 % hmotnostních nebo více elstomerových nití nebo kučukových nití, jiné než čísl 6001 Pro definici výrzu elstomerová niť, viz poznámk 13 k této třídě Osnovní pleteniny (včetně pletenin vyrobených n glónových pletcích strojích), jiné než čísel 6001 ž 6004 Osnovní pleteniny jsou textilie vyrobené n osnovních pletcích strojích, ršlových strojích nebo háčkovcích glonových strojích. N rozdíl od útkových pletenin jsou vyrobeny tk, že osnovní nitě jsou nvzájem provzovány pomocí oček. Osnovní pleteniny sestávjí z jednoho nebo více systémů nití běžících podélně textilií. Sousední nitě jsou provzovány ve stejné chvíli tvoří očk (hřebenová technik) (viz rovněž vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky, část A II)). Háčkovcí glonový stroj ptří do skupiny osnovních pletcích strojů. Prcuje s osnovním systémem běžícím podélně s horizontálními útkovými nitěmi. Háčkovcí glonový stroj se používá čsto pro výrobu pletených pásků pro výrobu oděvů (elstické pásky k lemování u psu nohvic, pásky s názvem, rmenní pásky, pásky k lemování, čelenkové pásky, pásky pro zdrhovdl) pro výrobu lemovcích stuh pro záclony polštáře Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce

240 C 76/238 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 61 ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ Všeobecné vysvětlivky 1. Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 2. Pro zřzování oděvů předkládných v souprvách (sdách) pro drobný prodej, viz poznámk 14 k této třídě. 3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísl 6103 nebo 6104 připevněné nášivky nebo ozdoby, které n jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zřzeno jko obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou význmné omezují se n jedno nebo dvě míst n oděvu (npř. jsou n límci koncích rukávů nebo n klopách kpsách). Když se všk tyto ozdobné prvky vytvářejí během pletení oděvu, je zřzení jko obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjm přípdů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol. 4. Oděvy zkrývjící horní část těl, n rozdíl od oděvů zkrývjících dolní část těl oděvů zkrývjících celé tělo (npř. kbáty, šty), jsou oděvy, které: jsou n zákldě svých objektivních vlstností (stylu, střihu td.) zjevně určeny k nošení npříkld jko bundy, sk horní části kompletů, košile hlenky, horní části pyžm, pulovry, zpíncí vesty vesty, horní části lyžřských kombinéz kompletů td. (Není-li stnoveno jink, nemusí tyto oděvy zcel zkrývt horní část těl), neshjí pod půli stehen. Avšk některé části těchto oděvů, zejmén z módních důvodů, mohou doshovt pod půli stehen (npř. ozdobné módní třásně, le tké trdiční šosy frků) lze je znedbt, pokud jde o délku oděvu, protože nemění funkci těchto oděvů, kterou je zkrytí horní části těl Pánské nebo chlpecké kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, pletené nebo háčkovné, jiné než výrobky čísl 6103 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Jedním z chrkteristických rysů těchto kbátů podobných výrobků je, že, když se nosí, pokrývjí tělo nejméně do poloviny stehen. Obvykle, v přípdě stndrdních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlpeckých), odpovídá tto minimální délk, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obrtel) ke spodnímu okrji, při n plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tbulce níže (viz náčrt níže).

241 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/239 Rozměry uvedené v tbulce předstvují průměry vzté z mnoh pánských (s výjimkou chlpeckých) oděvů ve stndrdních velikostech (normálních velikostech) S (smll, mlá velikost), M (medium, střední velikost) L (lrge, velká velikost). Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu pánské stndrdní velikosti (s výjimkou chlpeckých) Oděvy, které nejsou dosttečně dlouhé, by byly zřzeny jko kbáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště podobné výrobky viz definice níže), které sem rovněž ptří, se zřzují do podpoložky , nebo Krátké pláště Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy nosí se přes veškeré jiné oděvy jko ochrn proti nepřízni počsí. Obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií, jiných než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo Krátké pláště jsou různých délek od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořdové nebo dvouřdové. Krátké pláště mjí všeobecně následující rysy: v předním díle mjí úplné zpínní n knoflíky, le někdy n zdrhovdlo nebo stiskcí knoflíky, mjí podšívku, která může být někdy vyjímtelná (která může být vycpávná /nebo prošívná), mjí ve středu zd rozprek nebo postrnní rozprky. Možné dlší rysy: kpsy, límec. Krátké pláště nemjí následující rysy: kpuci, sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse /nebo ve spodní části oděvu. Toto všk nevylučuje možnost přítomnosti opsku. Výrz podobné výrobky, pokud jde o krátké pláště, zhrnuje rovněž oděvy, které mjí stejné chrkteristické rysy jko krátké pláště, le mjí kpuci Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce Dámské nebo dívčí kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, pletené nebo háčkovné, jiné než výrobky čísl 6104 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce , podle níž jsou odpovídjící rozměry pro dámské oděvy (s výjimkou dívčích) následující: Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu dámské stndrdní velikosti (s výjimkou dívčích)

242 C 76/240 CS Úřední věstník Evropské unie Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce Dámské nebo dívčí kostýmy, komplety, sk, blejzry (sportovní sk), šty, sukně, klhotové sukně, klhoty, náprsenkové klhoty se šlemi, krátké klhoty šortky (jiné než plvky), pletené nebo háčkovné ž Šty Výrz šty znmená oděvy určené k zkrytí těl, které obyčejně zčínjí u rmen shjí přípdně ž ke kotníkům nebo níže, s nebo bez rukávů. Musí je být možno nosit bez jkýchkoliv jiných oděvních kusů. Tento výrz rovněž zhrnuje průhledné šty. Nošení spodního prádl nevylučuje zřzení těchto oděvů jko šty. Pokud sestává horní část tkovýchto oděvů ze šlí s náprsenkmi vepředu nebo vepředu i vzdu, povžují se z šty pouze tehdy, pokud rozměry, střih umístění uvedených náprsenek umožňují, by byly nošeny tk, jk je uvedeno výše. V přípdě, že tomu tk není, pk se zřzují jko sukně do podpoložek ž ž Sukně klhotové sukně Výrz sukně znmená oděvy určené k zkrytí dolní části těl, které obyčejně zčínjí v pse shjí přípdně ž ke kotníkům nebo níže. Sukně jsou oděvy, které se musí nosit nejméně s jedním dlším oděvním kusem jko je tričko, košile, hlenk, košilová hlenk, pulovr nebo jiný podobný oděvní kus určený k zkrytí horní části těl. Pokud tkovéto oděvy mjí šle, nepřestávjí být v podsttě sukněmi. V přípdě, že, kromě šlí, mjí vepředu /nebo vzdu náprsenku, zůstávjí tkovéto oděvy zřzeny v těchto podpoložkách jko sukně, pokud rozměry, střih umístění uvedených náprsenek dosttečně neumožňuje, by byly nošeny bez oděvních kusů výše uvedených druhů. Klhotové sukně jsou oděvy s výše uvedenými chrkteristickými rysy, které všk zkrývjí kždou nohu zvlášť. Od klhot nebo šortek se odlišují střihem šířkou Dámské nebo dívčí hlenky, košile košilové hlenky, pletené nebo háčkovné Hlenky Dámské nebo dívčí hlenky jsou lehké oděvy určené k zkrytí horní části těl, mjí ozdobný design zprvidl volný střih, s nebo bez límce či rukávů, s jkýmkoliv tvrem výstřihu nebo lespoň s rmínky, s knoflíky nebo jinými prostředky k zpínání, přičemž nepřítomnost knoflíků nebo zpínání je přípustná jen u ošcení s velice hlubokým výstřihem, též s okrsnými ozdobmi jko jsou váznky, fiží, krvty, krjky nebo výšivky. Košile košilové hlenky Dámské nebo dívčí košile košilové hlenky jsou oděvy určené k zkrytí horní části těl s plným nebo částečným rozhlením ve výstřihu, s rukávy, obvykle s límečkem, s nebo bez kpes, všk s výjimkou kpes pod psem. Střih těchto oděvů je odvozen od pánských nebo chlpeckých košil, proto je rozhlení obvykle umístěno vpředu. Obě části tvořící rozhlení se překrývjí nebo zpínjí zprv dolev. Podle poznámky 9 k této kpitole mohou mít košile košilové hlenky tohoto čísl rozhlení, které se nepřekrývá. Oděvy tohoto čísl shjí pod ps, přičemž hlenky jsou zprvidl krtší než osttní výše uvedené druhy. Do tohoto čísl neptří oděvy, které, vzhledem ke své délce, jsou zjevně určené k nošení jko šty.

243 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Pánské nebo chlpecké slipy, spodky, noční košile, pyžm, koupcí pláště, župny podobné výrobky, pletené nebo háčkovné ž Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří pánská nebo chlpecká pyžm, pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, bez poklopce nebo s poklopcem vepředu. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem, nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek nebo Dámské nebo dívčí kombiné, spodničky, klhotky, noční košile, pyžm, nedblky (negližé), koupcí pláště, župny podobné výrobky, pletené nebo háčkovné ž Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří dámská nebo dívčí pyžm, pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, pulovru nebo podobného typu, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, též s poklopcem. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem, nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Souprvy (sdy) oděvů oznčovné jko Bby Doll, které sestávjí z velmi krátké noční košilky k ní se hodících klhotek, se rovněž povžují z pyžm. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek ž Vrchní tričk, tílk bez rukávů osttní nátělníky, pletené nebo háčkovné Oděvy typu, jký je uveden v doplňkové poznámce 2 k této kpitole, mjící v přední části částečné rozhlení ve výstřihu, zpíntelné nebo pouze se překrývjící, neptří do tohoto čísl. Tyto oděvy ptří obecně do čísl 6105 nebo 6106, podle své povhy, to v souldu s ustnoveními poznámek 4 9 k této kpitole, nebo u pánských či chlpeckých oděvů bez rukávů, do čísl 6114, v souldu s ustnovením druhé věty poznámky 4 k této kpitole.

244 C 76/242 CS Úřední věstník Evropské unie Svetry, pulovry, zpíncí vesty, vesty podobné výrobky, pletené nebo háčkovné Do tohoto čísl ptří oděvy určené k zkrytí horní části těl, s nebo bez rukávů, s jkýmkoliv typem výstřihu, též s límcem či kpsmi. Tyto oděvy obvykle mjí ve spodní části, kolem rozepínání, n koncích rukávů nebo v průrmcích lemy nebo žebrování (ptenty). Mohou být vyrobeny z jkéhokoliv druhu pleteniny nebo háčkovného mteriálu, včetně lehkých či jemných pletených textilií, z jkýchkoliv textilních vláken. Mohou mít jkýkoliv druh zdobení, včetně krjky nebo výšivky. Níže jsou uvedeny příkldy oděvů, které ptří do tohoto čísl: 1. svetry pulovry, včetně mikin (s výstřihem tvru V, námořnickým, kultým nebo lodičkovým (oblým) výstřihem nebo se zrolovným límcem n nejrůznější způsob), které se oblékjí nthováním přes hlvu zprvidl jsou bez zpínání ve výstřihu bez zpíncího systému; 2. oděvy podobné těm z předchozího pododstvce, s nebo bez límce, které všk mjí částečné rozhlení ve výstřihu, npříkld vpředu nebo n rmeni, které se zpíná knoflíky nebo jinými prostředky n zpínání; 3. vesty svetry, které mjí v přední části po celé délce zpínání n knoflíky nebo jiné prostředky pro zpínání nebo bez nich, též s límcem; 4. souprvy (sdy) oděvů oznčovné jko twinsety neboli dvojsdy, které sestávjí z pulovru s nebo bez rukávů zpíncí vesty s dlouhými nebo krátkými rukávy. Tyto oděvy musí být odpovídjící velikosti ze stejného mteriálu stejných brev. Pokud mjí vzory zdobení, musí být rovněž stejné n obou oděvních kusech; 5. oděvy popsné v některém z předchozích pododstvců, vyrobené z lehkého mteriálu, jký se používá pro vrchní tričk nebo podobné oděvy, které mjí ve spodní části sthovcí šňůrku, žebrový náplet/ptent nebo jiný podobný prostředek pro stžení spodního okrje. Do tohoto čísl neptří: ) dámské nebo dívčí hlenky (číslo 6106); b) bundy, větrovky podobné výrobky (číslo 6101 nebo 6102 podle povhy); c) vrchní tričk, tílk bez rukávů osttní nátělníky (číslo 6109) Z kšmírských koz Viz vysvětlivky k HS k položce Roláky Z roláky v různém provedení se povžují následující oděvy: lehké, těsně pdnoucí jemně pletené oděvy, které zkrývjí horní část těl, jsou jednobrevné nebo vícebrevné, s rukávy nebo bez nich mjí zrolovný límec n nejrůznější způsob bez rozhlení. Výrz jemně pletené znmená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky n cm jk ve vodorovném směru (řádky), tk i ve svislém směru (sloupky), počítáno n jedné strně vzorku, který má rozměry cm. Lehké roláky jsou zprvidl upleteny jko jednolícní pletenin (žerzej), žebrová pletenin (oboulícní pletenin) (1 1) nebo interlok. Jednolícní pletenin (žerzej) je nejjednodušší form zátžné pleteniny (Obrázek 1), očk n lícní strně vypdjí jko mlá V nebo obrácená V (Obrázek 2) očk n rubu jko provázné smyčky (Obrázek 3).

245 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/243 Jemná pletenin žebrového typu (oboulícní pletenin) (Obrázek 4) má střídvě v kždé řdě lícní rubní očko (1 1) (Obrázek 5); n jednom povrchu jsou tedy žebr, která odpovídjí prolmování n povrchu druhém. Ob povrchy tkové pleteniny vypdjí stejně (Obrázky 6 7).

246 C 76/244 CS Úřední věstník Evropské unie Interlok je dvojitá žebrová pletenin, která n obou strnách vypdá zcel stejně. Tento efekt se doshuje provzováním oček ze dvou oboulícních vzeb (Obrázek 8), tkže n obou strnách pleteniny očko z jednoho žebr se střídá s očkem z odpovídjícího žebr n opčné strně textilie (Obrázek 9). Žebr n jedné strně pleteniny odpovídjí tudíž žebrům n strně druhé (Obrázky 10 11).

247 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Roláky Viz vysvětlivk k podpoložce Kojenecké oděvy oděvní doplňky, pletené nebo háčkovné Viz poznámk 6 ) k této kpitole. Do tohoto čísl ptří řd oděvů, které jsou určeny pro mlé děti, jejichž výšk postvy nepřeshuje 86 cm (obvykle mlé dítě ve věku přibližně 18 měsíců). Mezi ně ptří: kbátky, pláštíky, prošívné zvinovčky, skřítkovské oděvy, župny, dvoudílné oblečky, dětské kombinézy, klhoty, klhotové návleky, lýtkové klhoty, dupčky, vestičky, větrovky, šty, sukně, boler, sk, bundy, pláštěnky, tuniky, hlenky, košilové hlenky, šortky td. Některé z těchto oděvů jsou výrobky do výbvičky. U některých těchto výrobků do výbvičky nelze definovt velikost, le zřzují se do tohoto čísl, pokud jsou jsně identifikovtelné jko oděvy pro kojence. Do tohoto čísl tedy ptří: 1. křestní dlouhé štečky župánky; 2. mlé bezrukávové pláštěnky s kpucí;

248 C 76/246 CS Úřední věstník Evropské unie skřítkovské oděvy: oděvy s kpucí rukávy, které tvoří jk kbátek, tk i pytel (ve spodní části zcel uzvřený); 4. kombinézové pytle pro kojence, které mohou být též vycpávné, s rukávy nebo otvory pro ruce. Příkld je znázorněn níže uvedenou fotogrfií Teplákové souprvy, lyžřské kombinézy komplety, plvky, pletené nebo háčkovné ž Teplákové souprvy ž Pánské nebo chlpecké plvky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6112, část A). Viz vysvětlivky k HS k číslu 6112, písm. C), kde je uvedeno, že do čísl 6112, inter li, ptří pánské koupcí šortky plvky, též z elstického mteriálu. Koupcí šortky jsou oděvy, které vzhledem k jejich celkovému vzhledu, střihu druhu textilie jsou určeny k nošení výhrdně nebo hlvně jko plvky ne jko šortky čísl 6103 nebo Většinou jsou zcel nebo převážně vyrobeny z chemických vláken. Koupcí šortky musí mít všechny následující chrkteristiky: mít vnitřní spodky nebo slipy všité do oděvu nebo lespoň vnitřní podšívku v přední části nebo v rozkroku; být těsné v pse (npříkld mít sthovcí šňůrku nebo zcel pružný pás). Koupcí šortky mohou mít kpsy z předpokldu, že vnější kpsy mjí pevné zpínání (npříkld musí mít zpínání n zdrhovdlo nebo zpínání n suchý zip pro úplné zpnutí kpsy, tj. nesmí být zpínány v úsecích); vnitřní kpsy mjí stejné pevné zpínání jko výše zmíněné vnější kpsy. Jsou-li všk vnitřní kpsy připevněny k psu, mohou mít pouze překryté zpínání, pokud toto zpínání zjistí úplné uzvření kpsového otvoru.

249 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/247 Koupcí šortky nesmí mít žádnou z následujících chrkteristik: rozepínání vepředu, i když je uzvírtelné zpínáním, rozepínání v pse, i když je uzvírtelné zpínáním ž Dámské nebo dívčí plvky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Punčochové klhoty, punčochy, podkolenky, ponožky jiné punčochové zboží, včetně punčochového zboží s odstupňovným stlčením (npříkld punčochy n křečové žíly) obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkovné Punčochové zboží s odstupňovným stlčením (npříkld punčochy n křečové žíly) Viz vysvětlivky k HS k položce Osttní zcel zhotovené oděvní doplňky, pletené nebo háčkovné; pletené nebo háčkovné části oděvů nebo oděvních doplňků Osttní doplňky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6117, druhý odstvec, bod 12). Do těchto podpoložek ptří pletené čelenky pásky n zápěstí, které jsou používány sportovci sportovkyněmi k bsorpci potu pletené klpky n uši, též spojené.

250 C 76/248 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 62 ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ Všeobecné vysvětlivky 1. Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 2. Pro zřzování oděvů předkládných v souprvách (sdách) pro drobný prodej viz, poznámk 14 k této třídě. 3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísl 6203 nebo 6204 připevněné nášivky nebo ozdoby, které n jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zřzeno jko obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou význmné omezují se n jedno nebo dvě míst n oděvu (npř. jsou n límci koncích rukávů nebo n klopách kpsách). Když se všk tyto ozdobné prvky vytvářejí během tkní oděvu, je zřzení jko obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjm přípdů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol. 4. Do této kpitoly ptří též prcovní oděvy, které odpovídjí typům uvedeným v podpoložkách kombinovné nomenkltury u kterých je, vzhledem k jejich celkovému vzhledu (jednoduchý nebo speciální střih nebo vzor odpovídjící funkci oděvu) povze jejich textilie, která je všeobecně pevná nesrážlivá, zřejmé, že jsou určeny k nošení výhrdně nebo hlvně, by zjišťovly ochrnu (fyzickou nebo zdrvotní) jiným oděvům /nebo osobám během průmyslových, odborných nebo domácích činností. Obvykle oděvy tohoto typu nejsou zdobeny. Pro tento účel se oznčení znčky vyjdřující vykonávnou činnost nepovžují z zdobení. Oděvy tohoto typu jsou vyrobeny z bvlněných, syntetických nebo umělých vláken nebo ze směsi těchto textilních mteriálů. Aby se zvýšil jejich pevnost, jsou při dokončování nejčstěji používány dv typy švů, to bezpečnostní šev dvojitý šev. Prcovní oděvy mjí nejčstěji zpínání n zdrhovdlo, stiskcí knoflíky, suchý zip nebo n šněrovcí či vázcí zpínání používjící šňůrky nebo podobné výrobky. Oděvy tohoto typu mohou mít kpsy, které jsou většinou nšity n povrchu. Prostřižení kpes (kpsové otvory) jsou obvykle vyrobeny ze stejné textilie, jko je vyroben oděv nejsou podšity stejným způsobem jko osttní kusy oděvu. Z prcovních oděvů lze jmenovt oděvy používné mechniky, továrními dělníky, zedníky, zemědělci td., což jsou obvykle oděvy ve dvou kusech, kombinézy, kombinézy s náprsenkou šlemi klhoty. Pro jiné činnosti to mohou být zástěry, pláště proti prchu td. (pro doktory, zdrvotní sestry, uklízečky, kdeřníky, pekře, řezníky td.). Z prcovní oděvy se povžují pouze oděvy obchodní velikosti 158 (výšk těl = 158 cm) nebo větší. Uniformy nebo jiné podobné služební oděvy (npříkld soudcovské tláry, kněžská rouch) se nepovžují z prcovní oděvy. 5. Použijí se, muttis mutndis, všeobecné vysvětlivky ke kpitole 61, bod 4.

251 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Pánské nebo chlpecké kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, jiné než výrobky čísl ž Kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky Jedním z chrkteristických rysů těchto kbátů podobných výrobků je, že, když se nosí, pokrývjí tělo nejméně do poloviny stehen. Obvykle, v přípdě stndrdních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlpeckých), odpovídá tto minimální délk, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obrtel) ke spodnímu okrji, při n plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tbulce níže (viz náčrt níže). Rozměry uvedené v tbulce předstvují průměry vzté z mnoh pánských (s výjimkou chlpeckých) oděvů ve stndrdních velikostech (normálních velikostech) S (smll, mlá velikost), M (medium, střední velikost) L (lrge, velká velikost). Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu pánské stndrdní velikosti (s výjimkou chlpeckých) Oděvy, které nejsou dosttečně dlouhé, by byly zřzeny jko kbáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště podobné výrobky viz definice níže), které sem rovněž ptří, se zřzují do podpoložek ž Krátké pláště Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy nosí se přes veškeré jiné oděvy jko ochrn proti nepřízni počsí. Jsou více formálnější než bundy s kpucí (prk) obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií (npříkld z tvídu, lodenu), jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5602, 5603, 5903, 5906 nebo Krátké pláště jsou různých délek, od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořdové nebo dvouřdové. Krátké pláště mjí všeobecně následující rysy: v předním díle mjí úplné zpínání n knoflíky, le někdy n zdrhovdlo nebo stiskcí knoflíky, mjí podšívku, která může být vyjímtelná (která může být vycpávná /nebo prošívná), mjí ve středu zd rozprek nebo postrnní rozprky. Možné dlší rysy: kpsy, límec. Krátké pláště nemjí následující rysy: kpuci, sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse /nebo ve spodní části oděvu. Toto všk nevylučuje možnost přítomnosti opsku.

252 C 76/250 CS Úřední věstník Evropské unie Výrz podobné výrobky, pokud jde o krátké pláště, zhrnuje rovněž oděvy, které mjí stejné chrkteristické rysy jko krátké pláště, le mjí kpuci. Do těchto podpoložek ptří oděvy oznčovné jko prk (bundy s kpucí), což jsou chrkteristicky stylizovné oděvy určené k zjištění ochrny proti chldu, větru dešti. Jsou to volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy. Prk (bundy s kpucí) těchto podpoložek jsou vyrobeny z nelehčených, hustě tkných tknin, jiných, než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo Prk (bundy s kpucí) jsou různých délek od délky od půli stehen po délku ke kolenům. Prk (bundy s kpucí) musí mít rovněž všechny následující rysy: kpuci; n předním díle mjí úplné zpínání n zdrhovdlo, stiskcí knoflíky nebo suchý zip, čsto kryté ochrnnou lištou; mjí podšívku, která je obyčejně prošívná nebo je z imitce kožešiny; sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse, s výjimkou opsku; vnější kpsy ž Osttní Do těchto podpoložek ptří větrovky, bundy podobné výrobky, popsné níže: 1. Bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky Bundy jsou oděvy určené k ochrně proti větru, chldu dešti. Mjí mnoho společných rysů s bundmi s kpucí (prk), le liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. T se může pohybovt od délky pod ps ž k délce do půli stehen, le už ne níže. Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkných tknin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo ). Bundy mjí následující rysy: kpuci (někdy skrytou v límci oděvu); v předním díle mjí úplné zpínání n zdrhovdlo, stiskcí knoflíky nebo suchý zip, čsto krytým ochrnnou lištou; mjí podšívku (která může být prošívná nebo vycpávná); dlouhé rukávy. Nvíc mjí bundy nejméně jeden z následujících rysů: sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse /nebo ve spodní části oděvu; konce rukávů přiléhvé, pružné nebo stžené nějkým jiným způsobem; límec; kpsy. V souvislosti s bundmi, výrz podobné výrobky zhrnuje: ) Oděvy, které mjí chrkteristické rysy bundy, s výjimkou buď: kpuci, nebo podšívky. Mezi ně ptří rovněž oděvy definovné výše jko bundy, které mjí pouze částečné rozhlení zpínání vepředu. Neptří sem oděvy, které nemjí ni kpuci, ni podšívku. b) Oděvy bez podšívky, které mjí dlouhé rukávy shjí pod boky, všk ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkných tknin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo ) jsou nepropustné nebo uprvené tk, by poskytly dekvátní ochrnu zejmén proti dešti.

253 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/251 Mjí kpuci, le obvykle nemjí vepředu rozhlení po celé délce oděvu. Pokud mjí jen částečné rozhlení, nemusí mít zpíncí systém, le v tomto přípdě musí mít v rozhlení ochrnný klínek. Obvykle mjí n koncích rukávů ve spodní části oděvu pružné nebo sthovcí okrje. Oděvy, které by jink byly zhrnuty pod výrz bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, le nemjí ni kpuci, ni podšívku, všk mohou být zhrnuty pod výrz podobné výrobky, pokud je použit ve vzthu k větrovkám. 2. Větrovky podobné výrobky ) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, by poskytly určitou ochrnu proti nepřízni počsí. Shjí n boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkných tknin. Jsou obvykle nepromokvé, le n rozdíl od bund nemjí kpuci. Větrovky mjí následující rysy: dlouhé rukávy; v předním díle mjí úplné zpínání n zdrhovdlo; mjí podšívku, která není ni prošívná, ni vycpávná; límec; prostředky ke stžení dolní části (obyčejně v dolním okrji). Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhvé, pružné nebo stžené nějkým jiným způsobem. b) Krátké větrovky (běžně nzývné jko bluzony ) jsou svrchní oděvy zkrývjící horní část těl. Mjí obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, shjí k psu nebo těsně pod něj. Mjí dlouhé rukávy, které shjí pod spodní okrj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úprvu proti povětrnostním vlivům. Krátké větrovky mjí následující rysy: přiléhvý výstřih, s límcem nebo bez něj; úplné nebo částečné zpínání v předním díle s jkýmkoliv způsobem zpínání; konce rukávů obyčejně přiléhvé, pružné nebo stžené nějkým jiným způsobem; pružný nebo nějk jink stžený spodní okrj oděvu. Nvíc krátké větrovky mohou mít: vnější kpsy; /nebo podšívku; /nebo kpuci. V souvislosti s krátkými větrovkmi, výrz podobné výrobky zhrnuje oděvy, které mjí všechny chrkteristické rysy popsné v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících: přiléhvý výstřih; nebo bez rozhlení ve předním díle, s přiléhvým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo rozhlení ve předním díle bez žádného zpínání. Do těchto podpoložek neptří: ) kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky ptřící do podpoložek ž ; b) kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky ptřící do podpoložek ž ; c) sk blejzry (sportovní sk) ptřící do podpoložek ž nebo ž ; d) bundy, větrovky, bundy do psu podobné výrobky, z textilií čísl 5903, 5906 nebo nebo z netkných textilií čísl 5603, ptřící do čísl 6210.

254 C 76/252 CS Úřední věstník Evropské unie Dámské nebo dívčí kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, jiné než výrobky čísl ž Kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž , podle níž jsou odpovídjící rozměry pro dámské oděvy (s výjimkou dívčích) následující: Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu dámské stndrdní velikosti (s výjimkou dívčích) ž Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Dámské nebo dívčí kostýmy, komplety, sk, blejzry (sportovní sk), šty, sukně, klhotové sukně, klhoty, náprsenkové klhoty se šlemi, krátké klhoty šortky (jiné než plvky) ž Šty Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž ž Sukně klhotové sukně Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Dámské nebo dívčí hlenky, košile košilové hlenky Hlenky Dámské nebo dívčí hlenky jsou lehké oděvy určené k zkrytí horní části těl, mjí ozdobný design zprvidl volný střih, s nebo bez límce či rukávů, s jkýmkoliv tvrem výstřihu nebo lespoň s rmínky, s rozepínáním nebo bez něj. Mohou mít rovněž ozdoby, jko jsou váznky, fiží, krvty, krjky nebo výšivky. Košile košilové hlenky Pro košile košilové hlenky tohoto čísl se použijí, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 6106, týkjící se dámských nebo dívčích košilí košilových hlenek, pletených nebo háčkovných. Oděvy tohoto čísl shjí pod ps, přičemž hlenky jsou zprvidl krtší než osttní výše uvedené oděvy. Do tohoto čísl neptří oděvy, které, vzhledem ke své délce, jsou zjevně určené k nošení jko šty Pánská nebo chlpecká tílk bez rukávů osttní nátělníky, slipy, spodky, noční košile, pyžm, koupcí pláště, župny podobné výrobky ž Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří pánská nebo chlpecká pyžm, jiná než pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, též s poklopcem vepředu.

255 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/253 Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem, nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek ž Dámská nebo dívčí tílk bez rukávů osttní nátělníky, kombiné, spodničky, klhotky, noční košile, pyžm, nedblky (negližé), koupcí pláště, župny podobné výrobky ž Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří dámská nebo dívčí pyžm, jiná než pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, pulovru nebo podobného typu oděvu, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, též s poklopcem. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem, nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Souprvy (sdy) oděvů oznčovné jko Bby Doll, které sestávjí z velmi krátké noční košilky k ní se hodících klhotek se rov,něž povžují z pyžm. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek ž Kojenecké oděvy oděvní doplňky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Oděvy zcel zhotovené z textilií čísel 5602, 5603, 5903, 5906 nebo Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž k podpoložkám ž Jednorázové pláště, používné pcienty nebo chirurgy během chirurgických zákroků Pláště pro pcienty chirurgy jsou výrobky n jedno použití, jež se obvykle zpínjí n zádech jsou určeny k použití ve zdrvotnických zřízeních. Pláště se používjí pro předcházení přenosu potenciálně infekčních látek (suchou cestou, mokrou cestou či vzduchem) přímým stykem z týmu chirurgů n pcient nebo obráceně. Pláště jsou obvykle zhotoveny z více vrstev netkné textilie mohou být částečně lminovné plstovou fólií pro zjištění větší odolnosti ochrny v místech, jež jsou prvděpodobně více vystven tělesným tekutinám (npř. předloktí břicho). Chirurgické pláště mohou být impregnovány fluorovnými uhlovodíky nebo silikonem, by se zlepšil jejich nepropustnost.

256 C 76/254 CS Úřední věstník Evropské unie Teplákové souprvy, lyžřské kombinézy komplety, plvky; osttní oděvy Plvky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6211, první odstvec. Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám ž Ze stejné jediné vnější textilie Pro použití této podpoložky, musí být jednotlivé části teplákové souprvy z textilie stejné struktury, stylu, brvy složení; rovněž musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti. Pokud má součást teplákové souprvy připevněné nášivky nebo ozdoby, které n jiné součásti nejsou, toto oblečení zůstává zřzeno v této podpoložce, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou význmné omezují se n jedno nebo dvě míst n oděvu (npř. jsou n límci koncích rukávů). Když se všk tyto nášivky nebo ozdoby vytvářejí během tkní oděvu, je zřzení do této podpoložky vyloučeno, vyjm přípdů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol Osttní Pro účely těchto podpoložek, musí být horní i spodní části teplákové souprvy dodávány společně Ze stejné jediné vnější textilie Viz vysvětlivk k podpoložce Osttní Viz vysvětlivk k podpoložkám Ze stejné jediné vnější textilie Viz vysvětlivk k podpoložce Osttní Viz vysvětlivk k podpoložkám Ze stejné jediné vnější textilie Viz vysvětlivk k podpoložce Osttní Viz vysvětlivk k podpoložkám Podprsenky, podvzkové pásy, korzety, šle, podvzky, kulté podvzky podobné výrobky jejich části, též pletené nebo háčkovné

257 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Podvzkové pásy podvzkové klhotky Do této podpoložky ptří podvzkové klhotky, též pletené nebo háčkovné, střihu ve formě klhotek s nohvičkmi nebo bez nich nebo klhotek se zvýšeným psem s nohvičkmi nebo bez nich. Musí odpovídt následujícím chrkteristickým rysům: ) obepínt ps boky mít boční díly široké 8 cm nebo širší (měřeno od nohvičky k hornímu okrji), b) mít vertikální pružnost omezenou horizontální pružnost. Zpevnění nebo břišní vložk je povolen, jestliže byl použit krjk, stuhy, lemovky nebo podobné výrobky, pokud je zchován vertikální pružnost, c) sestávt z následujících textilních mteriálů: směsi bvlny s obshem elstomerových nití nejméně 15 %, nebo směsi chemických vláken s obshem elstomerových nití nejméně 10 %, nebo směsi bvlny (ne více než 50 %) vysokého poměru chemických vláken s obshem elstomerových nití nejméně 10 % Osttní zcel zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísl Doplňky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám

258 C 76/256 CS Úřední věstník Evropské unie Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 63 JINÉ ZCELA ZHOTOVENÉ TEXTILNÍ VÝROBKY; SOUPRAVY; OBNOŠENÉ ODĚVY A POUŽITÉ TEXTILNÍ VÝROBKY; HADRY Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě Pytle pytlíky k blení zboží Použité I. JINÉ ZCELA ZHOTOVENÉ TEXTILNÍ VÝROBKY Některé pytle pytlíky z textilního mteriálu se zřzují, npříkld, do čísel Pytle pytlíky ptří do čísl 4819, jsou-li z ppíru, pokud jsou vyrobeny z tknin z ppírových přízí, ptří do tohoto čísl. Pytle z textilního mteriálu podšité ppírem se obvykle zřzují do tohoto čísl, ztímco ppírové pytle podšité textilním mteriálem ptří do podpoložky Do této podpoložky ptří pouze výrobky, které byly lespoň jednou použity pro doprvu zboží n nichž zůstly zjevné stopy po tkovém použití, npříkld stopy po výrobku, který se v něm přeprvovl, špín, zšpinění, díry, ntržení, známky po oprvě, vytžené švy stopy po zvzování nebo šití n otevřeném konci Osttní zcel zhotovené výrobky, včetně střihových šblon Jednorázové roušky vyrobené z textilií čísl 5603, které se používjí během chirurgických zákroků Osttní Tto podpoložk zhrnuje zcel zhotovené chirurgické roušky n jedno použití speciálně nvržené pro využití při chirurgických opercích z účelem předcházení přenosu potenciálně infekčních látek (suchou cestou, mokrou cestou či vzduchem) přímým stykem z týmu chirurgů n pcient nebo obráceně. Chirurgické roušky se obvykle skládjí z více vrstev netkné textilie jsou optřeny lemováním. Chirurgické roušky se používjí k zjištění mikrobiologicky čistého prcovního prostoru kolem pcient. Chirurgické roušky mohou být impregnovány fluorovnými uhlovodíky nebo silikonem, by se zlepšil jejich nepropustnost. Mohou být částečně lminovné plstovou fólií pro zjištění větší odolnosti ochrny v místech, jež jsou prvděpodobně více vystven tělesným tekutinám. Nvíc mohou být pokryty hedvábným ppírem pro větší pohodlí při styku s pcientovou pokožkou. Roušky používné pro pcienty mohou být optřeny otvory nebo okénky pro usndnění přístupu k pcientovi. Tto podpoložk nezhrnuje: roušky, které jsou impregnovné nebo potžené frmceutickými látkmi nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej k léčebným chirurgickým účelům pro účely zubního nebo veterinárního lékřství (číslo 3005), výrobky, jež mjí zřejmé vlstnosti toletního prádl (npř. ručníky n ruce nebo obličej žínky) nebo kuchyňské prádlo jko kuchyňské utěrky nebo utěrky n sklo (číslo 6302). Do této podpoložky ptří: 1. obly n horní část tenisových rket, bdmintonových rket, golfových holí td., pokud jsou zhotoveny z textilie (zprvidl povrstvené plstem), též pokud mjí kpsu n míčky. Avšk obly n celou rketu, též optřené rukojetí nebo rmenním popruhem, sem neptří (číslo 4202); 2. turbny sestávjící z metráže exklusivní tkniny (zprvidl bvlněné nebo ze směsi bvlny přírodního hedvábí), jejichž délk je mezi 4 5 m šířk přibližně 50 cm. Jsou n všech strnách lemovány, někdy jsou ozdobeny třásněmi, zprvidl se předkládjí jednotlivě složené zblené.

259 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/257 TŘÍDA XII OBUV, POKRÝVKY HLAVY, DEŠTNÍKY, SLUNEČNÍKY, VYCHÁZKOVÉ HOLE, SEDACÍ HOLE, BIČE, JEZDECKÉ BIČÍKY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; UPRAVENÁ PÉRA A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ KAPITOLA 64 OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ Všeobecné vysvětlivky 1. Pro definici výrzů zevní podešev svršek viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, odstvce C) D). Kromě toho se u svršků sestávjících ze dvou nebo více mteriálů (poznámk 4 ) doplňková poznámk 1 ke kpitole 64), použijí následující ustnovení: ) Svršek je t část obuvi, která pokrývá strny horní část chodidl rovněž může pokrývt nohu. Doshuje ž dolů je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve. Zákldními mteriály, které tvoří svršek, jsou tkové mteriály, jejichž povrch je částečně nebo zcel odkryt n vnějším povrchu obuvi. Proto podšívk není svrškem. Mteriály svršku jsou mezi sebou nvzájem připevněny. Po odstrnění doplňků výztuh, když se počítá celkový povrch části mteriálů tvořících svršek, se nezpočítávjí ty části, které se ncházejí pod překrývjícími se částmi, kde byly mteriály k sobě nvzájem připevněny. Npříkld, useň (A), textilní mteriál (B), část (C) je část textilního mteriálu (B), která se nchází pod překrývjící usní (A). Když se počítá celkový povrch mteriálů tvořících svršek, nezpočítává se textilní část (C). Nezpočítávjí se žádné zpíncí systémy, npř. tkničky, zpíncí proužek suchého zipu td. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část D), poslední odstvec). b) Podšívk může být vyroben z jkýchkoliv mteriálů. Může sestávt z jednoho nebo z více mteriálů. Podšívk je v kontktu s chodidlem slouží jko vycpávk, ochrn nebo pouze jko ozdob. Podšívk není odkryt n vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky npř. okolo horního okrje. c) Doplňky výztuhy jsou definovány v poznámce 4 ) ke kpitole 64 v doplňkové poznámce 1 ke kpitole 64 ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstvec. Doplňky mjí všeobecně ozdobnou funkci výztuhy mjí ochrnnou nebo zpevňovcí funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávjí dodtečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku ne pouze k podšívce. Mlá část podšívky se všk může objevit pod výztuhou z předpokldu, že se tím nesníží její vyztužovcí funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít ž do podešve. Mteriál se nepovžuje z doplňky nebo výztuhy, le povžuje se z část svršku, z předpokldu, že způsob spojení spodních mteriálů není trvlý (šití je příkldem trvlého způsobu spojení).

260 C 76/258 CS Úřední věstník Evropské unie Ve smyslu poznámky 4 ) mohou být podobným příslušenstvím rovněž npř. log nebo ozdoby špiček. Při určování mteriálu svršku se nebere v úvhu částečně či zcel zkrytý jzyk (vnitřní jzyk). Viz obrázek níže, kde je vnitřní jzyk oznčen přerušovnou črou. Obrázky text níže ukzují příkldy jk stnovit mteriál svršku :

261 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/259 Bot n obrázcích výše je bot z usně textilie. Aby bylo možno stnovit mteriál svršku ve smyslu kpitoly 64 vyřdit doplňky výztuhy, bylo provedeno následující posouzení: 1 2. Odstrnění usňové ozdoby špičky (1) příštipku n špičce (2) odhlilo spodní textilní mteriál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 2) mjí ochrnou funkci, povžují se z výztuhy. Jelikož textilní mteriál pod částmi usně (1 2) je částečně odkryt n povrchu, zpočítává se textilní mteriál jko část svršku. 3. Odstrnění části usně (3) odhlilo část textilie (n obrázku oznčené jko A) část podšívkového mteriálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcel pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívk se nepovžuje z svršek, jelikož je pod usní především podšívk, nevyztužuje tto část usně žádný svrchní mteriál, zpočítává se tk jko část svršku. 4. Tto část usně (4) byl nšit n část textilie též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní mteriál pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), jelikož část z usně (4) dodává dodtečnou pevnost strně svršku, část (4) se povžuje z výztuhu. Tedy, část z usně (3) textilní mteriál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se zpočítávjí jko části svršku. 5. Odstrnění této části z usně (5) odhlilo částečně odkrytý spodní textilní mteriál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části pty jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní mteriál, useň se povžuje z výztuhu. 6. Odstrnění překrytí pty z usně (6) odhlilo část podšívkového mteriálu částečně odkrytý textilní mteriál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcel pod usní, překrytí pty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro mteriál svršku, proto se zpočítává jko část svršku ( ne jko výztuh). 7. Odstrnění této části z usně (7) odhlilo pod ní částečně odkrytý textilní mteriál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodtečnou pevnost strně svršku, povžuje se useň z výztuhu. 8. Odstrnění log z usně (8) odhlilo pod ním částečně odkrytý textilní mteriál. Proto, jelikož logo je podobným příslušenstvím ve smyslu poznámky 4 ) ke kpitole 64, nejedná se o část svršku. Po vypočítání procent částí z usně procent textilních částí, které byly identifikovány jko části svršku, převžuje textilie (70 % textilního mteriálu). Bot proto bude zřzen jko obuv se svrškem z textilních mteriálů. 2. Výrz kučuk je definován v poznámce 1 ke kpitole 40 pro celou kombinovnou nomenklturu; poznámk 3 ) k této kpitole, rozšiřuje rozsh tohoto výrzu pro účely této kpitoly. 3. Výrz plsty je definován v poznámce 1 ke kpitole 39 pro celou kombinovnou nomenklturu; poznámk 3 ) k této kpitole, rozšiřuje rozsh tohoto výrzu pro účely této kpitoly. 4. Pro účely této kpitoly je výrz useň definován v poznámce 3 b) ke kpitole Výrz textilní mteriály je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) F). Tedy, vlákn (npř. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkné textilie, motouzy, šňůry, provzy, ln td., jk jsou definovány v kpitolách 50 ž 60, jsou textilními mteriály ve smyslu kpitoly 64. Pokud jde o textilie kpitoly 59, poznámky ke kpitole 59 jsou použitelné pouze s výhrdou ustnovení poznámky 3 ) ke kpitole Osttní obuv se zevní podešví svrškem z kučuku nebo plstů ž Sportovní obuv Viz poznámk k položce 1 k této kpitole.

262 C 76/260 CS Úřední věstník Evropské unie Lyžřská obuv, běžkřská obuv obuv pro snowbord Do těchto podpoložek ptří obuv používná pro všechny druhy lyžování Osttní Poznámk k položce 1 ) k této kpitole zhrnuje pouze obuv, která je určen pro specifickou sportovní ktivitu jejíž pevné nebo snímtelné příslušenství jmenovitě uvedené v této poznámce k položce zpříčiňuje, že tto obuv je obtížně použitelná pro jkýkoliv jiný účel, zejmén pro chození po sfltových cestách, vzhledem k výšce nebo neohebnosti či klouzvosti td. tohoto příslušenství Obuv se svrškem z řemínků nebo pásků připevněných k podešvi čepy Pro použití této podpoložky není nutné, by byly čepy viditelné n zevní podešvi, která je v kontktu se zemí; mohou být rovněž připevněny ke stélce /nebo k mezipodešvi. Postrnní kusy vystupující z podešve se nepovžují z část podešve Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několik výřezy Z nárt se povžuje t část svršku, která kryje přední část nohy S výškou podešve společně s podptkem větší než 3 cm Pro účely této podpoložky není podsttné, zd je možno podptek rozpoznt od podešve nebo zd je podptek nerozpozntelnou součástí podešve (npříkld klínová podešev, plochá podešev). Obrázek níže uvádí příkld, jkým způsobem měřit: A je bod, kde svršek zčíná B > 3 cm.

263 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Obuv se zevní podešví z kučuku, plstů, usně nebo kompozitní usně svrškem z usně Z useň se povžují pouze kožky kůže čísel ž 4114 (viz poznámk 3 b) k této kpitole). Proto je npříkld z tohoto čísl vyloučen obuv se svrškem z kožešiny nebo z kompozitní usně je zřzen v čísle Sportovní obuv Viz poznámk k položce 1 k této kpitole Lyžřská obuv, běžkřská obuv obuv pro snowbord Viz vysvětlivky k podpoložkám Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce ž Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několik výřezy Viz vysvětlivky k podpoložkám S výškou podešve společně s podptkem větší než 3 cm Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce ž Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několik výřezy Viz vysvětlivky k podpoložkám S výškou podešve společně s podptkem větší než 3 cm Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Obuv se zevní podešví z kučuku, plstů, usně nebo kompozitní usně se svrškem z textilních mteriálů Sportovní obuv; obuv pro tenis, košíkovou, gymnstiku, cvičení podobně Pro účely této podpoložky, výrz sportovní obuv znmená veškerou obuv, která plně vyhovuje podmínkám uvedeným v poznámce k položce 1 k této kpitole. Poznámk k položce 1 ) k této kpitole zhrnuje pouze obuv, která je určen pro specifickou sportovní ktivitu jejíž pevné nebo snímtelné příslušenství jmenovitě uvedené v této poznámce k položce, zpříčiňuje, že tto obuv je obtížně použitelná pro jkýkoliv jiný účel, zejmén pro chození po sfltových cestách, vzhledem k výšce nebo neohebnosti či klouzvosti td. tohoto příslušenství. Výrz obuv pro tenis, košíkovou, gymnstiku, cvičení podobně této podpoložky zhrnuje obuv, z jejíhož tvru, střihu zprcování je zřejmé, že je určen pro sportovní ktivitu, npříkld pro jchtření, sqush, stolní tenis, volejbl. Neptří sem všk obuv používná převážně nebo výhrdně npříkld ke knoistice n divoké vodě, wlkingu, trekkingu, pěší turistice, horolezectví. Veškerá tto obuv má neklouzvou zevní podešev zpíncí zřízení, které poskytují noze stbilitu v botě (npř. tkničky nebo smopřilnvé zpínání). Neptrné součásti, npříkld ozdobné proužky nebo švy, visčky (i když jsou nšité), výšivky, potištěné nebo brvené tkničky, nemjí vliv n vyloučení této obuvi z této podpoložky. Tto podpoložk může rovněž zhrnovt obuv, která je, vzhledem ke své velikosti, určen pro nošení dětmi nebo mldými lidmi.

264 C 76/262 CS Úřední věstník Evropské unie Části součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než zevními); vkládcí stélky, pružné podptěnky podobné výrobky; kmše, kožené kmše podobné výrobky, jejich části součásti Většin částí součástí obuvi zhrnutých do tohoto čísl je uveden ve vysvětlivkách k HS k číslu Do tohoto čísl ptří též dřevěné podešve pro sndály ( zdrvotní sndály jiné), bez svršků bez proužků, tkniček nebo řemínků. Pro seznm výrobků, které se nepovžují z části součásti obuvi ve smyslu tohoto čísl, viz poznámk 2 k této kpitole. Části součásti obuvi mohou být z jkéhokoliv mteriálu, kromě zbestu, mohou obshovt kov Svršky spojené s vnitřní podešví nebo s jinou částí podešve obuvi, le bez zevní podešve Do této podpoložky ptří výrobky, které dosud netvoří obuv, sestávjící ze svršků obuvi jedné nebo více součástí podešve (zvláště vnitřní podešve), le nemjí ještě zevní (druhou) podešev.

265 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/263 KAPITOLA 65 POKRÝVKY HLAVY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Klobouky jiné pokrývky hlvy, splétné nebo zhotovené spojením pásků z jkéhokoliv mteriálu, též podšívné nebo zdobené Výrzem klobouky jiné pokrývky hlvy, podšívné zdobené se rozumí ty, které jsou zcel nebo zčásti podšívné, též s podšívkou nebo zdobením ze stejného mteriálu jko pokrývk hlvy. Z zdobení se npříkld povžují: podšívky, vložky do klobouku (z usně nebo z jkéhokoliv jiného mteriálu), obrubní pásky, kloboukové stuhy, lemování, spony, knoflíky, leštěné kmeny, odznky, pér, ornmentální výšivky, umělé květiny, krjky, mšle z tknin nebo stuh td Klobouky jiné pokrývky hlvy, pletené nebo háčkovné nebo zhotovené z krjek, plsti nebo jiných textilních mteriálů, v metráži (ne všk v pásech), též podšívné nebo zdobené; síťky n vlsy z jkéhokoliv mteriálu, též podšívné nebo zdobené Pro zřzování turbnů viz vysvětlivky k podpoložce Z plsti z chlupů nebo z plsti z vlny chlupů, zhotovené ze šišáků nebo šišákových plochých kotoučů (plteux) čísl Plstí z chlupů se rozumí plst vyrobená ze srsti králík, zjíce, ondtry, nutrie, bobr, vydry nebo z podobných krátkosrstých kožešin. Plst z vlny chlupů může být vyroben ze směsi vlny srsti, v jkémkoli poměru, nebo z jiné kombince těchto dvou výrobků (npř. vlněné plsti pokryté vrstvou kožešiny). Plsti z chlupů plsti z vlny chlupů mohou též obshovt jiná vlákn (npříkld syntetická nebo regenerovná textilní vlákn) Osttní Do této podpoložky ptří výrobky z plsti z vlny, též s přidnými jinými vlákny (npříkld syntetická nebo regenerovná textilní vlákn), je rozuměno, že zboží vyrobené z vlny chlupů ptří do podpoložky Plstí z vlny se rozumí plst vyrobená z vlny nebo z chlupů mjících jistou podobnost s vlnou (npříkld srst vikuni, velbloud, telete, krávy td.) Osttní pokrývky hlvy, též podšívné nebo zdobené Z plsti z chlupů nebo z plsti z vlny chlupů, zhotovené ze šišáků nebo šišákových plochých kotoučů (plteux) čísl Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Viz vysvětlivky k podpoložkám Pásky pro vnitřní vybvení, podšívky, povlky, podložky, kostry, štítky (kšilty) podbrdní pásky, pro pokrývky hlvy Do tohoto čísl neptří pletené čelenky používné sportovci sportovkyněmi k bsorpci potu (podpoložky ).

266 C 76/264 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 66 DEŠTNÍKY, SLUNEČNÍKY, VYCHÁZKOVÉ HOLE, SEDACÍ HOLE, BIČE, JEZDECKÉ BIČÍKY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Poznámk 1 c) Deštníky slunečníky, určené jko hrčky, lze obvykle odlišit od deštníků slunečníků této kpitoly podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny, podle jejich zprcování, které je obvykle jednodušší, podle jejich mlé velikosti skutečnosti, že nemohou být účinně použity jko ochrn proti dešti nebo slunci (viz též vysvětlivky k HS k číslu 9503, část D), poslední odstvec). Bez dotčení těchto kritérií, délk drždel deštníků slunečníků povžovných z hrčky zřídk převyšuje 25 cm Deštníky slunečníky (včetně deštníků v holi, zhrdních deštníků podobných deštníků) Pokud jde o rozdíl mezi výrobky tohoto čísl těmi výrobky, které jsou určeny jko hrčky, viz vysvětlivky k poznámce 1 c) k této kpitole. Do tohoto čísl tké ptří: 1. slunečníky deštníky mlých rozměrů, které jsou ve skutečnosti určeny k ochrně dětí před sluncem nebo deštěm; 2. mlé slunečníky konstruovné k připevnění n dětské kočárky pro ochrnu před sluncem. Deštníky slunečníky, které jsou, vzhledem k povze mteriálů použitých při jejich výrobě, použitelné pouze jko krnevlové zboží, jsou vyloučeny z tohoto čísl zřzují se do čísl Zhrdní nebo podobné deštníky Viz vysvětlivky k HS k položce Části součásti, ozdoby příslušenství výrobků čísel 6601 nebo Deštníkové kostry, včetně koster nszených n holích Do této podpoložky ptří: Rukojeti knoflíky Osttní 1. kostry nmontovné n drždl (nebo hole), též s úprvou nebo zdobením (nebo příslušenstvím); 2. složené kostry, bez drždel (nebo holí), tj. kostr deštíku, slunečníku td., též s úprvou nebo zdobením (nebo příslušenstvím), tj. kompletní systém žeber jezdce, který klouže po drždle umožňuje otvírání nebo zvírání deštníku, slunečníku td. součsně plnící funkci npínče drždl pothu. Avšk pouhé kostry z žeber jezdce, jenž netvoří kompletní systém žeber jezdce, jsou vyloučeny z této podpoložky zřzují se do podpoložky Do této podpoložky ptří rukojeti (včetně polotovrů rukojetí, které lze rozpoznt jko rukojeti) knoflíky, které je možno připevnit n konec, který se drží v ruce, jsou připevněny n konci drždel deštníků nebo slunečníků, vycházkových holí, sedcích holí, bičů, jezdeckých bičíků podobných výrobků. Kromě koster uvedených v posledním odstvci vysvětlivky k podpoložce , ptří do této podpoložky nesestvená žebr jezdce, stejně jko výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 6603, druhý odstvec, body 3) ž 5).

267 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/265 KAPITOLA 67 UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ 6702 Umělé květiny, listoví ovoce jejich části součásti; výrobky zhotovené z umělých květin, listoví nebo ovoce Viz poznámk 3 k této kpitole. Spojení zhřátím mteriálů, by se stly smolepicí nebo použitím zžehlovcích pomůcek, které přilnou ke stonku třením, se povžují z podobné metody ve smyslu poznámky 3 k této kpitole Vlsy rovnoběžně srovnné, ztenčené, odbrvené nebo jink zprcovné; vln nebo jiné zvířecí chlupy nebo jiné textilní mteriály uprvené pro výrobu pruk nebo podobných výrobků Přírodní vrkoče nezprcovných lidských vlsů, též vyprné nebo vyčištěné, které byly pouze ostříhné které nebyly podrobeny žádnému jinému procesu, jsou vyloučeny z tohoto čísl (číslo ).

268 C 76/266 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XIII VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ; KERAMICKÉ VÝROBKY; SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY Všeobecná vysvětlivk KAPITOLA 68 VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ Do této kpitoly ptří nejen výrobky připrvené k použití, le rovněž, v některých číslech, polotovry, které mohou vyždovt dlší zprcování před jejich použitím k předpokládným účelům (npříkld směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého čísl 6812) Oprcovné kmeny pro výtvrné nebo stvební účely (vyjm břidlice) výrobky z nich, jiné než zboží čísl 6801; mozikové kostky podobné výrobky, z přírodního kmene (včetně břidlice), též n podložce; uměle brvená zrn, odštěpky prch z přírodního kmene (včetně břidlice) Pro definici výrzu oprcovné kmeny pro výtvrné nebo stvební účely, viz poznámk 2 k této kpitole Dlždice, kostky podobné výrobky, též prvoúhlé (včetně čtvercových), jejichž největší plochu lze zhrnout do čtverce o strně menší než 7 cm; uměle brvená zrn, odštěpky prch Pro podrobnosti o výrobcích zhrnutých v této podpoložce, viz vysvětlivky k HS k číslu 6802, sedmý odstvec ž Osttní kmeny pro výtvrné nebo stvební účely výrobky z nich, jednoduše rozsekné nebo rozřezné, s plochým nebo rovným povrchem Do těchto podpoložek ptří kmeny výrobky z kmene (včetně nedohotovených výrobků), jednoduše rozsekné nebo rozřezné, s jednou nebo více rovnými nebo hldkými plochmi. Posledně jmenovné mohou být zčištěny dlátem, špičákem nebo pemrlicí Leštěná, zdobená nebo jink oprcovná, ne všk vyřezávná, o čisté hmotnosti 10 kg nebo více Kromě výrobků z kmene, jejichž povrch byl celý nebo z části leštěný, do této podpoložky ptří: 1. výrobky z kmene, jejichž povrch byl celý nebo z části ohoblovný, opískovný nebo obroušený; 2. výrobky z ozdobného kmene. To jsou výrobky z kmene pokrytého motivy ozdobmi, které jsou brvené, glzurovné nebo jink plošně vytvořené, npříkld kde jsou vzory vytvářeny vytesáváním dlátem do leštěného povrchu; 3. výrobky z obloženého kmene, lůžkové moziky, kovové ornmenty nebo jednoduché tesné nápisy; 4. výrobky z kmene, které mjí výlisky nebo drážky, npříkld lineárními ornmenty, jko jsou římsy, sokly, zkosené hrny, fsety obruby; 5. výrobky ze zobleného kmene, jko trojúhelníkové štíty, sloupkové zábrdlí podobné výrobky Osttní Do této podpoložky ptří výrobky vytesné ze žuly, pokryté ornmentálními motivy, buď zpuštěnými nebo v reliéfu, jko jsou listy, věnce chiméry (mytologické výjevy), provedené v detilnějším zprcování, než dekorce v předchozích podpoložkách. Sochy, vyšší plstik nízká plstik (jiné než originální díl modelářství nebo sochřství) se tké zřzují do této podpoložky Leštěné, zdobené nebo jink oprcovné, ne všk vyřezávné, o čisté hmotnosti 10 kg nebo více Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

269 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Oprcovná přírodní břidlice výrobky z přírodní nebo glomerovné břidlice Střešní nebo nástěnné břidlice Výrobky této podpoložky mohou být prvoúhlé (včetně čtvercových), mnohoúhelníkové, kruhové nebo jkéhokoliv jiného tvru. Jsou jednotné tloušťky, která obvykle nepřeshuje 6 mm Mlýnské kmeny, brusné kmeny, brusné kotouče podobné výrobky, bez rámů, používné k mletí, drcení, broušení, ostření, leštění, hoblování nebo řezání, ruční brousky nebo lešticí kmeny jejich části součásti, z přírodního kmene, z glomerovných přírodních nebo umělých brusiv nebo z kermiky, též s některými částmi z jiných mteriálů Odpd šrot z ručních lešticích kmenů, brousků, olejových brousků, obthovcích brousků, mlýnských kmenů, brusných kmenů, brusných kotoučů podobných kmenů vyrobených z přírodních nebo glomerovných umělých brusiv, neptří do tohoto čísl (podpoložk ) Mlýnské kmeny brusné kmeny používné k mletí, drcení nebo rozvlákňování Viz vysvětlivky k HS k položce ž Osttní mlýnské kmeny, brusné kmeny, brusné kotouče podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6804, první odstvec, body 2) 3) Z glomerovného syntetického nebo přírodního dimntu Do této podpoložky ptří výrobky ze syntetického nebo přírodního dimntu glomerovného některým způsobem. Proces glomerce může vyždovt minerální glomerční činidl, která způsobují tvrdost (npř. cement) nebo méně účinná pojidl (npř. kučuk nebo plsty) nebo kermické pálené hlíny ž Z osttních glomerovných brusiv nebo z kermiky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce ž Ze syntetických nebo umělých pryskyřic Příkldy umělých brusiv jsou korund, krbid křemíku (krborundum) krbid bóru Ruční brousky nebo lešticí kmeny Viz vysvětlivky k HS k číslu 6804, první odstvec, bod 4) Strusková vln, horninová vln podobné minerální vlny; expndovný vermikulit, expndovné hlíny, strusková pěn podobné expndovné nerostné mteriály; směsi výrobky z nerostných mteriálů používných pro tepelnou nebo zvukovou izolci nebo zvukovou bsorpci, jiné než čísl 6811 nebo 6812 nebo kpitoly Strusková vln, horninová vln podobné minerální vlny (včetně jejich směsí), volně ložené, v listech nebo rolích Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, první tři odstvce. Podobné minerální vlny zhrnují ty vlny, které jsou získány ze směsí horninové nebo struskové vlny, které prošly procesem uvedeným ve vysvětlivkách k HS k číslu 6806, první odstvec Expndovné jíly Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, šestý odstvec.

270 C 76/268 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří: 1. odlupovný vermikulit podobné expndovné minerální produkty, jiné než jíly (expndovný chlorit, perlit obsidiány). Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, čtvrtý pátý odstvec. Avšk expndovný chlorit perlit sem ptří pouze v přípdě, že proces expnze byl zstven jkmile byly získány duté grnule, tj. před tím, než grnule prsknou vytvoří vyduté destičky. Tento destičkový produkt se všeobecně používá jko filtrční prvek ne jko tepelný zvukový izolátor; proto ptří do podpoložky (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802); 2. struskové nebo horninové pěny, které, jsou-li ve formě bloků, desek podobných tvrech, jsou podobné multicelulárnímu (mnohobuněčnému) sklu ptřícímu do čísl V tkových přípdech mohou být odlišeny od multicelulárního skl použitím kritérií pro rozlišování vln podpoložky vln čísl 7019; 3. grnulovná vysokopecní strusk, která byl znčně expndován pěněním která má sypnou hustotu v suchém stvu ne větší než 300 kg/m Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, text z hvězdičkmi Výrobky z sfltu nebo z podobných mteriálů (npříkld z ropného živice nebo černouhelné dehtové smoly) V kotoučích Střešní nástěnné výrobky ptřící do této podpoložky sestávjí nejméně ze tří vrstev; střední vrstv, která je z ppíru, krtónu, lepenky nebo z jiných mteriálů npř. ze skelné vlny, jutové tkniny, hliníkové fólie, plsti nebo netkné textilie, je sendvičově uložen mezi dvěm vrstvmi z sfltu nebo z podobných mteriálů. Tyto vnější vrstvy mohou rovněž obshovt nebo mohou být potženy jinými mteriály (npříkld pískem) Výrobky ze sádry nebo ze směsí n bázi sádry Tbule, desky, pnely, dlždice podobné výrobky, nezdobené Do těchto podpoložek ptří ploché výrobky všech druhů používné hlvně n přepážky stropy. Výrobky, které jsou jednoduše perforovné nebo pokryté tenkou vrstvou ppíru nebo jiného mteriálu n jedné nebo n obou strnách se nepovžují z zdobené. Mohou mít tké jednoduchý nátěr brvy nebo glzury (lku). Jkákoliv ozdob, sestávjící npříkld z motivů buď zpuštěných nebo v reliéfu nebo dekorovný povrch nebo dekorce ve hmotě, zpříčiňuje zřzení tkovýchto desek, pnelů td. do podpoložky Do těchto podpoložek rovněž ptří čtvercové pnely sestávjící z perforovných sádrových čtverců n vnější strně pnelu, se dvěm prvoúhlými prohlubeninmi (dutinmi) do hloubky sádry vyplněnými proužky minerální vlny n vnitřní strně jsou pokryté ppírem potženým hliníkovou fólií; tyto pnely se používjí n pokrytí stěn stropů pro tepelnou zvukovou izolci Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kmene, též vyztužené Beton se vyrábí ze směsi cementu, plniv (písek, štěrk) vody, které po nnesení nesmírně ztvrdnou. Vyztužený beton obshuje tké železné pruty (betonářskou ocel) nebo ocelové pletivo. Při použití lehčích plniv (npř. expndovné jíly, rozdrcená pemz, vermikulit nebo grnulovná strusk) je získán lehký beton Z lehkého betonu (se zákldem z rozdrcené pemzy, grnulovné strusky, td.) Do této podpoložky ptří stvební tvárnice cihly z porézního betonu o hustotě, ve ztvrdlé formě, nepřeshující 1,7 kg/ dm 3. Lehký beton je dobrým tepelným izolátorem, le není tk pevný, jko beton s vyšší hustotou.

271 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Zprcovná osinková (zbestová) vlákn; směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého; výrobky z těchto směsí nebo osinku (zbestu) (npříkld nitě, tkniny, oděvy, pokrývky hlvy, obuv, těsnící vložky), též vyztužené, jiné než zboží čísel 6811 nebo Z krokydolitu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2524, druhý odstvec Zprcovná vlákn; směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého Osttní Pro definici výrzu zprcovná vlákn viz vysvětlivky k HS k číslu 6812, první odstvec. Odpd z výrobků z krokydolitu se všk zřzuje do podpoložky Směsi této podpoložky jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 6812, druhý odstvec. Odpd ve formě frgmentů nebo prchu z výrobků n bázi osinku (zbestu) nebo osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého ptří rovněž do této podpoložky. Do této podpoložky ptří ppír, lepenk plsť vyrobené z vláken krokydolitu, ppíroviny přípdně plniv, jestliže obshují 35 % hmotnostních nebo více krokydolitu. Jink se zřzují do kpitoly 48. Viz tké vysvětlivky k HS k číslu Ppír, lepenk plsť Ppír, lepenk plsť vyrobené z osinkových (zbestových) vláken, ppíroviny přípdně plniv ptří do této podpoložky, jestliže obshují 35 % hmotnostních nebo více osinku (zbestu). Jink se zřzují do kpitoly 48. Viz tké vysvětlivky k HS k číslu Zprcovná osinková (zbestová) vlákn; směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého Pro definici výrzu zprcovný osinek (zbest), viz vysvětlivky k HS k číslu 6812, první odstvec. Avšk odpd z osinkových (zbestových) výrobků se zřzuje do podpoložky Směsi této podpoložky jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 6812, druhý odstvec. Odpd ve formě frgmentů nebo prchu z výrobků n bázi osinku (zbestu) nebo osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého ptří rovněž do této podpoložky Zprcovná slíd výrobky ze slídy, včetně glomerovné nebo rekonstituovné slídy, též n podložce z ppíru, krtónu, lepenky nebo jiných mteriálů Desky, tbule pásy z glomerovné nebo rekonstituovné slídy, též n podložce Osttní Desky, tbule pásy této podpoložky musí být uprveny ve svitcích neurčité délky nebo jednoduše rozřezné do čtverců nebo obdélníků. Výrobky rozřezné do jkéhokoliv jiného tvru se zřzují do podpoložky Tto podpoložk zhrnuje desky ze slídy nebo štípnou slídu, rozřezné do tvru pro specifické použití. Od desek ze slídy štípné slídy ptřících do čísl 2525 se odlišují podle různých chrkteristik uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu Do této podpoložky ptří též desky ze slídy štípná slíd, i když nejsou rozřezány do tvru, jk je popsáno výše, které byly podrobeny procesům, které je vylučují z čísl 2525, jko je leštění nebo spojování s podložkou.

272 C 76/270 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 69 KERAMICKÉ VÝROBKY I. VÝROBKY Z KŘEMIČITÝCH FOSILNÍCH MOUČEK NEBO PODOBNÝCH KŘEMIČITÝCH ZEMIN A ŽÁRUVZDORNÉ VÝROBKY Cihly, tvárnice, dlždice jiné kermické výrobky z křemičitých fosilních mouček (npříkld z křemeliny, tripolitu nebo ditomitu) nebo z podobných křemičitých zemin Viz vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky k podkpitole I, odstvec A). Do tohoto čísl ptří izolční cihly získné tvrováním pálením kopné hlíny Žáruvzdorné cihly, tvárnice, dlždice podobné žáruvzdorné kermické stvební výrobky, jiné než výrobky z křemičitých fosilních mouček nebo z podobných křemičitých zemin Dvě hlvní chrkteristiky žáruvzdorných výrobků zhrnutých do tohoto čísl jsou, že by měly mít žáruvzdornost v žároměrkách nejméně C (stnovenou v souldu s ISO doporučením R R ) že jsou skutečně nvrženy pro použití vyždující tkový stupeň žáruvzdornosti. Viz též vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky k podkpitole I, odstvec B) Obshující, smosttně nebo dohromdy, více než 50 % hmotnostních prvků Mg, C nebo Cr, vyjádřeno jko MgO, CO nebo Cr 2 O 3 Viz vysvětlivky k HS k položce Osttní žáruvzdorné kermické výrobky (npříkld retorty, tvicí kelímky, mufle, trysky, zátky, podpěry, zkušební kelímky, trouby, trubky, pouzdr tyče), jiné než výrobky z křemičitých fosilních mouček nebo podobných křemičitých zemin Pro toto číslo se použije v plném rozshu první odstvec vysvětlivky k číslu Proto, do tohoto čísl neptří sintrovné hliníkové nitě jko vodítk pro stvy, nástroje nářdí rukojeti nástrojů nářdí ze stejných nebo jiných žáruvzdorných mteriálů, lišty ze žáruvzdorného hlinitokřemičitnu jko nosné médium pro chemikálie sloužící jko ktlyzátory v různých výrobních procesech, td. II. OSTATNÍ KERAMICKÉ VÝROBKY Všeobecná vysvětlivk Pro definice výrzů porcelán nebo čínský porcelán, kermik, pórovin kmeninové zboží používných v číslech, položkách podpoložkách této podkpitoly, viz vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky k podkpitole II Kermické stvební cihly, podlhové bloky, nosné nebo výplňové tvrovky podobné výrobky Kritéri pro rozlišení stvebních cihel od kmenných desek dlždic pro dláždění nebo obkládání jsou uvedeny ve vysvětlivkách k HS k číslu Střešní tšky, komínové krycí desky, komínové vložky, stvební ozdoby jiné stvební kermické výrobky Střešní tšky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6905, druhý odstvec, bod 1). Střešní tšky mohou být rozlišeny od dlždic pro dláždění nebo obkládání tím, že obvykle mjí per, svorky nebo jiné prostředky, pomocí kterých mohou být nvzájem spojeny Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 6905, druhý odstvec, body 2), 3) 4).

273 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Neglzovné kermické dlždice obkládčky, neglzovné obkládčky pro krby nebo stěny; neglzovné kermické mozikové kostky podobné výrobky, též n podložce Kmeninové zboží Viz vysvětlivky k podpoložce Glzovné kermické dlždice obkládčky, glzovné obkládčky pro krby nebo stěny; glzovné kermické mozikové kostky podobné výrobky, též n podložce Z běžné kermiky Viz vysvětlivky k podpoložce Dvojité obkldčky typu Spltpltten K výrobě obkldček Spltpltten se používá protlčovcí lis, který tvruje připrvenou plstickou hmotu do dvojitých obkldček, které se řežou do podélných sd, suší se vyplují. Po vypálení se dvojité obkldčky rozdělují n dvě smosttné obkldčky. Pro obkldčky typu Spltpltten jsou chrkteristické rýhy n rubu. Z výrobních důvodů mjí dvojité obkldčky typu Spltpltten n dvou delších strnách stupňovitou hrnu. Během výroby tyto hrny ochrňují líc obkldčky před poškozením. Vzdálenost mezi vnitřní hrnou vystouplou, vnější, ochrnnou hrnou je mximálně 2 mm. Dvojité obkldčky typu Spltpltten se vyrábějí v různých brvách, tvrech velikostech. Jejich povrch může být rovný, profilovný, rýhovný nebo jink dekortivně uprvený. Dvojité obkldčky typu Spltpltten mjí normálně následující vzhled: Dvojité obkldčky typu Spltpltten Viz vysvětlivky k podpoložce Kmeninové zboží Viz vysvětlivky k podpoložce Pórovin nebo jemné kermické zboží Viz vysvětlivky k podpoložce

274 C 76/272 CS Úřední věstník Evropské unie Kermické zboží pro lbortorní, chemické nebo jiné technické účely; kermické žlby, kádě podobné nádrže používné v zemědělství; kermické hrnce, nádoby podobné výrobky používné pro přeprvu nebo blení zboží do Kermické zboží pro lbortorní, chemické nebo jiné technické účely Viz vysvětlivky k HS k číslu 6909, druhý odstvec, body 1) 2) Výrobky o tvrdosti odpovídjící stupni 9 nebo vyšší podle Mohsovy stupnice Viz vysvětlivky k HS k položce Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 6909, druhý odstvec, body 3) 4) Kermické stolní kuchyňské nádobí náčiní, osttní předměty pro domácnost toletní předměty z jiných mteriálů než z porcelánu Pro zřzení do různých podpoložek tohoto čísl, viz též vysvětlivky k HS k této kpitole zejmén všeobecné vysvětlivky k podkpitole II Osttní kermické výrobky. Pro zřzení stolního nádobí, kuchyňského nádobí osttních předmětů pro domácnost ozdobné povhy zejmén těch, které mjí zprcován dekorční vzor v reliéfu podobně, viz vysvětlivky k HS k číslu 6913, část B). 1. Pivní žejdlíky se obvykle zřzují do tohoto čísl; všk zřzují se do čísl 6913, jestliže: jejich okrje jsou tvrovány nebo oprcovány tk, že je obtížné z nich pít; se pro jejich tvr těžko drží doprvují k ústům; jsou vzory v reliéfu tkové povhy nebo tk četné, že stěžují jejich čištění; jsou neobvyklého tvru (npříkld tvr umrlčí lebky nebo ženského poprsí); jsou ozdobeny netrvnlivými brvmi. 2. Výrobky, které jsou ve tvru pivních žejdlíků, mjící dekortivní vzory v reliéfu nebo podobně, le s obshem menším než 0,2 litru, ptří všeobecně do čísl Z běžné kermiky Do této podpoložky ptří výrobky získné z železitých vápenitých hlinek (cihlová hlín), které v lomu mjí zemitý, mtný zbrvený (obvykle hnědý, červený nebo žlutý) vzhled. Jejich úlomek je nestejnorodý (heterogenní); průměr nehomogenních prvků (částečky, dutinky, póry) jko reprezentntů struktury celkové hmoty, by měl být větší než 0,15 mm. Tyto prvky jsou proto viditelné pouhým okem. Nvíc jejich pórovitost (koeficient bsorpce vody) není menší než 5 % hmotnostních. Pórovitost je měřen následující metodou: Určení koeficientu bsorpce vody Předmět definice Předmětem testu je určit koeficient bsorpce vody kermického mteriálu. Tento koeficient předstvuje procento vypočítné v poměru k zákldní hmotnosti kermického mteriálu. Příprv zkušebních kusů provedení testu Měly by být minimálně tři zkušební kusy pro kždou položku, která má být testován. Měli by být vzty ze smltovné části stejného výrobku nesmí mít více než jeden smltový povrch. Povrch zkušebního kusu by měl být okolo 30 cm 2 jeho mximální tloušťk okolo 8 mm, včetně smltu. Zkušební kusy se suší ve vyplovcí peci při 105 C po dobu 3 hodin po vychldnutí v sušárně se určí jejich suchá hmotnost (Hs) nejblíže k 0,05 g. Poté se zkušební kusy ihned ponoří do destilovné vody tk, by se nedotýkly dn nádoby.

275 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/273 Ve vodě se vří po dobu 2 hodin potom se zkušební kusy nechjí ve vodě po dobu 20 hodin. Vyjmou se z vody jejich povrch se otře čistým lehce nvlhčeným hdrem. Jkékoli dutinky dírky se vysuší lehce nvlhčeným jemným krtáčem. Zjistí se vlhká hmotnost (Hv). Koeficient bsorpce vody zkušebních kusů se získá násobením zvýšené hmotnosti 100 vydělením suchou hmotností: Vyhodnocení výsledků Průměr koeficientů bsorpce vody různých zkušebních kusů, vyjádřený v procentech, je koeficient bsorpce vody kermického mteriálu Kmeninové zboží Do této podpoložky ptří výrobky získné z hlinek obvykle brvených ve hmotě; jsou chrkterizovány kompktním, neprůhledným úlomkem, které jsou vyplovné dosttečně vysokou teplotou do zeskelnění. Průsvitnost (průhlednost) se určuje n úlomku, jehož tloušťk je nejméně 3 mm, následujícím testem: Test průsvitnosti Definice Obrysy předmětu musí být viditelné zkušebním kusem o tloušťce mezi 2 4 mm umístěném v tmvé místnosti 50 cm od nové žárovky uzvřené v pouzdře vydávjící pprsek (kužel) světl mezi lumeny. Žárovk musí být vyměněn po 50 hodinách používání. Zkušební zřízení (viz nákres níže) Zřízení se skládá z pouzdr s vnitřním mtově bílým nátěrem. N jednom konci pouzdr je umístěn žárovk (A). N protější strně je udělán otvor tk, že obrysy předmětu (B) mohou být viděny přes zkušební kus (C). Rozměry pouzdr jsou následující: délk: délk žárovky, plus 50 cm; šířk výšk: přibližně 20 cm. Průměr otvoru je přibližně 10 cm.

276 C 76/274 CS Úřední věstník Evropské unie Nvíc, jejich pórovitost (koeficient bsorpce vody) je 3 % hmotnostní nebo méně. Pórovitost je měřen metodou uvedenou ve vysvětlivce k podpoložce Pórovin nebo jemné kermické zboží Osttní Do této podpoložky ptří výrobky vyrobené pálením směsi vybrných jílů ( jemná kermik ), někdy smíchných s živcem rozličným množstvím křídy (tvrdá pórovin, smíšená pórovin, měkká pórovin). Výrobky z póroviny jsou chrkterizovány bílým nebo světle zbrvenými úlomkem (lehce šedivá, krémová nebo slonová kost) výrobky z jemné kermiky úlomkem s brvou pohybující se od žluté do hnědé nebo červenohnědé. Jejich úlomek, který je jemnozrnný, je homogenní; průměr nehomogenních prvků (částice, dutinky, póry) jko reprezentntů struktury celé hmoty, by měl být menší než 0,15 mm; tyto prvky jsou proto neviditelné pouhým okem. Nvíc, jejich pórovitost (koeficient bsorpce vody) je 5 % hmotnostních nebo více. Pórovitost je měřen metodou uvedenou ve vysvětlivce k podpoložce Do této podpoložky ptří výrobky, které neodpovídjí ni kritériím dným pro výrobky ptřící do osttních podpoložek tohoto čísl, ni těm, které odpovídjí porcelánu (číslo 6911) Sošky jiné ozdobné kermické předměty Do tohoto čísl ptří ozdobné tlíře. Tlíř se povžuje z ozdobný, když součsně: 1. má n své vnější strně dekortivní vzor (květy, rostliny, krjiny, zvířt, lidi, mytologické postvy, symboly nebo reprodukce uměleckých děl nebo náboženských děl td.), které z důvodů pokryté plochy je činí zjevně vhodné pro ozdobu; 2. není součástí stolního servisu; Z běžné kermiky 3. odpovídá jedné nebo více z následujících podmínek: ) je provrtán n jeho vnějším okrji jedním nebo více otvory určenými pro protžení příprvku pro zvěšení; b) je dovážen s jeho stojnem, který je vhodný pro jeho vystvení nemůže být použit zvlášť; c) je tvru, rozměru nebo hmotnosti, které ho obvykle činí nevhodným k užitkovému použití; d) mteriál použitý k jeho výrobě nebo dekorci (zejmén brv, kov) ho činí nevhodným pro kulinářské nebo potrvinářské účely; e) jeho užitná ploch není hldká (tkže ztěžuje jeho čištění). Viz vysvětlivky k podpoložce Pórovin nebo jemné kermické zboží Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce Viz vysvětlivky k podpoložce

277 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/275 Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 70 SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY Výrz optické sklo zhrnuje různé typy speciálního skl používného při výrobě optických přístrojů, zejmén pro použití npř. ve fotogrfii, stronomii, mikroskopii, nvigci, zbrňových systémech (teleskopické změřovče td.), lbortorních zřízeních pro výrobu určitých typů oftlmologických čoček ke korekci zrkových vd. Existuje široká škál optických skel, le jejich obvyklým společným znkem je jejich výrzná (extremní) průhlednost čistot, čkoliv někdy jsou zbrveny tk, že do jisté míry pohlcují určité frekvence světl. Jsou dokonle homogenní, tj. normálně bez bublinek nebo nerovností oproti osttním typům skl mjí mimořádné indexy lomu. Tbule skl zszené do dřevěných rámů, kovových rámů td., ztrtily podsttný chrkter skl ptří do různých čísel, npříkld: 1. k zrámování obrzů (čísl , 8306 td.); 2. pro stroje nebo vozidl (tříd XVI nebo XVII); 3. do dveří, oken budov td. (čísl 4418, 7610 td.) Skleněné střepy jiné skleněné odpdy; msivní sklo v kusech Skleněné střepy jiné skleněné odpdy Viz vysvětlivky k HS k číslu 7001, první odstvec, část A). Výrz skleněné střepy oznčuje rozbité sklo pro opětovné použití ve výrobě skl Msivní sklo v kusech Viz vysvětlivky k HS k číslu 7001, první odstvec, část B), druhý třetí odstvec Sklo ve tvru kuliček (jiných než mikrokuliček čísl 7018), tyčí nebo trubic, neoprcovné Do tohoto čísl ptří pouze polotovry v neoprcovném stvu, tj. neoprcovné po formování, tžení nebo foukání, s výjimkou řezání, v přípdě tyčí trubic, nebo tvení/formování extremních kusů, které jim má vrátit hldký nebo zdrsněný povrch učinit výrobky méně nebezpečné při mnipulci, bez ohledu n to, zd výrobky v této formě mohou být používány bez dlšího oprcování Kuličky Viz vysvětlivky k HS k číslu 7002, první odstvec, bod 1), předposlední odstvec Z osttního skl s lineárním koeficientem teplotní roztžnosti nepřeshujícím K 1 v rozmezí teplot od 0 C do 300 C Zákldní chrkteristiky tohoto skl jsou bezolovntost, velmi mlé množství drslíku oxidů lklických zemin znčné množství oxidu boritého. Tkové sklo má vysokou tepelnou vodivost znčnou elstičnost, které ho činí odolným proti náhlým teplotním změnám; výsledkem je zejmén jeho vhodnost pro výrobu kuchyňského skl, stolního skl, lbortorního skl, skl pro osvětlovcí zřízení td Lité válcovné sklo v tbulích nebo profilovné, též s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou, všk jink neoprcovné Do tohoto čísl neptří plvené sklo (číslo 7005). Pro definici výrzu oprcovný, viz poznámk 2 ) k této kpitole ž Tbulové sklo bez drátěné vložky Pro definici výrzu drátěná vložk, viz vysvětlivky k HS k číslu 7003, předposlední odstvec před vyloučením.

278 C 76/276 CS Úřední věstník Evropské unie ž Brvené ve hmotě, zklené, přejímné nebo s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou Pro definici výrzu bsorpční nebo reflexní vrstv, viz poznámk 2 c) k této kpitole. Pro definici výrzu zklené, viz vysvětlivky k HS k číslu 7003, druhý odstvec, část B). Přejímné sklo je průsvitné sklo normálně vyráběné z bílé oplinové vrstvy zbrvené vrstvy; obě vrstvy jsou ještě z měkk stlčeny proti sobě tk, že se spojí Tbulové sklo s drátěnou vložkou Viz vysvětlivk k podpoložkám ž Profilovné sklo Profilovné sklo je vyráběno kontinuálním procesem, ve kterém je sklo tvrováno ihned po opuštění pece během zbytku kontinuálního procesu. Sklo je dodtečně řezáno n poždovnou míru, le po vyrobení není již dále oprcováno Tžené foukné sklo v tbulích, též s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou, všk jink neoprcovné Pro definici výrzu oprcovný, viz poznámk 2 ) k této kpitole ž Sklo brvené ve hmotě, zklené, přejímné nebo s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou Viz vysvětlivk k podpoložkám ž Plvené sklo sklo n povrchu broušené nebo leštěné, v tbulích, též s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou, všk jink neoprcovné Pro definici výrzu oprcovný, viz poznámk 2 ) k této kpitole ž Sklo bez drátěné vložky, s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou Viz vysvětlivky k podpoložkám ž k podpoložkám ž , první odstvec, první vět ž Brvené ve hmotě, zklené, přejímné nebo pouze broušené n povrchu Pro definici výrzu zklené, viz vysvětlivky k HS k číslu 7003, druhý odstvec, část B) Demižóny, lhve, sklenice, bňky, kelímky, lékovky, lhvičky n tblety, mpule jiné skleněné obly používné pro přeprvu nebo k blení zboží; zvřovcí sklenice; zátky, víčk jiné uzávěry ze skl Vyrobené ze skleněných trubic Tyto nádoby jsou kruhovitého příčného průřezu mjí prvidelnou, stejnoměrnou tloušťku stěny, která je obvykle menší než 2 mm. Nemjí žádné vyryté znčky, jko jsou čísl, log, linky nebo zdrsnění. Při vizuálním prozkoumání nevykzují ve skle téměř žádné optické deformce. Odměrný objem těchto nádob se obvykle pohybuje od 1 do 100 mililitrů. Používjí se především k blení frmceutických nebo dignostických výrobků Stolní, kuchyňské, toletní, kncelářské skleněné výrobky, skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely (jiné než zboží čísel 7010 nebo 7018) Ze sklokermiky Pro definici výrzu sklokermik, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, poslední odstvec, bod 2).

279 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole ž Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole Ze skl s lineárním koeficientem teplotní roztžnosti nepřeshujícím K 1 v rozmezí teplot od 0 C do 300 C Viz vysvětlivky k podpoložce Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole Hodinová nebo hodinková skl podobná skl, skl pro korekční i nekorekční brýle, vypouklá, ohýbná, dutá pod., opticky neoprcovná; duté skleněné koule jejich segmenty (kulové úseče) k výrobě těchto skel Skl pro korekční brýle Viz vysvětlivky k HS k číslu 7015, část C) Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 7015, část A) B) Dlžební kostky, desky, cihly, dlždice, obkládčky osttní výrobky z lisovného skl, též s drátěnou vložkou, používné pro stvební nebo konstrukční účely; skleněné kostky osttní skleněné drobné zboží, též n podložce, pro moziky nebo podobné dekortivní účely; skleněné vitráže podobné výrobky; pěnové sklo v blocích, tbulích, deskách, skořepinách nebo podobných tvrech Válcovné čtvercové sklo (npříkld opálové sklo nebo sklo podobjící se mrmoru) neptří do tohoto čísl, le zřzuje se do odpovídjících čísel 7003 nebo Lbortorní, hygienické nebo frmceutické skleněné zboží, též optřené stupnicemi nebo klibrovné Z tveného křemene nebo jiného křemenného skl Výrobky zhrnuté do této podpoložky mjí obsh křemene ne menší než 99 % hmotnostních. Jko surovin pro výrobky tohoto druhu jsou používány velmi čistý křemenný písek, křišťál nebo sloučeniny těkvého křemíku. Skleněné zboží vyrobené z křemenného písku je opkní (neprůhledné) nebo nnejvýš průsvitné. Avšk skleněné zboží, vyrobené z křišťálu nebo těkvého křemíku je dokonle čisté průhledné Z osttního skl s lineárním koeficientem teplotní roztžnosti nepřeshujícím K 1 v rozmezí teplot od 0 C do 300 C Viz vysvětlivky k podpoložce

280 C 76/278 CS Úřední věstník Evropské unie Skleněné perly, imitce perel, imitce drhokmů nebo polodrhokmů podobné drobné skleněné zboží výrobky z nich, jiné než bižuterie; skleněné oči jiné než protézní výrobky; sošky osttní ozdobné předměty ze skl tvrovného n khnu, jiné než bižuterie; skleněné mikrokuličky, jejichž průměr nepřeshuje 1 mm (blotin) Skleněné perly Do těchto podpoložek ptří: 1. výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část A); 2. podobné výrobky obchodně oznčovné jko skleněné perly, sestávjící ze skleněných perel větších rozměrů (ž do přibližné velikosti vlšského ořechu). Tyto výrobky, převážně určené pro výrobu náhrdelníků nármků, jsou vyráběny ve velmi různých tvrech (npříkld kuličky, polokoule, slzy, kostky, válečky, mlé trubičky, kužely, mnohostěny) jsou rovněž provrtné. Mlé trubičky jsou povžovány z skleněné perly pro účely těchto podpoložek jen tehdy, pokud jejich průměr nepřeshuje 4 mm délk nepřeshuje 24 mm. Nesmí být změňovány se speciálními stndrdizovnými trubicemi z olovntého skl typu, který se používá pro výrobu žárovek se žhvicím vláknem; trubice tohoto typu jsou obvykle bezbrvé ptří do čísl Výrobky ptřící do těchto podpoložek jsou normálně bleny hromdně, v pytlích, v krbicích td. Do těchto podpoložek rovněž ptří skleněné perly stejného rozměru brvy svázné dohromdy bez dělících uzlů bez prostředků pro zpínání, pro ulehčení doprvy pro účely blení. Tkové návleky jsou obvykle spojeny do svzků svázáním volných konců nebo jejich nití nemjí proto povhu hotových výrobků připrvených k použití. Do těchto podpoložek neptří: ) návleky perel (též spojené do svzků svázáním), ve kterých jsou perly různých velikostí nebo brev uspořádné prvidelným způsobem (npříkld střídáním brev nebo velikostí prvidelným způsobem nebo návlekem perel podle velikostí) nebo ve kterých jsou perly oddělovány uzlíky (číslo 7117); b) návleky perel (i když obshují pouze perly stejné velikosti, brvy nebo provedení), které mjí zpínání nebo podobné mechnismy nebo které jsou v krátkých délkách vhodných pro nošení jko náhrdelníky (číslo 7117) Broušené mechnicky leštěné Broušené mechnicky leštěné perly ptřící do této podpoložky jsou odlišeny od perel tepelně leštěných podpoložky jejich dokonle hldkými fsetmi ostrými hrnmi. Dále pk, konce děr jsou čsto fsetovány (někdy též leštěny) mjí ostré broušené hrny odpovídjící přilehlým fsetám, ztímco konce děr u tepelně leštěných perel jsou čsto zoblené nespojují se s fsetmi ostrou hrnou. Jsou to hlvně výrobky uvedené v prvním odstvci, v bodu 2) vysvětlivky k podpoložkám , které jsou nejčstěji broušeny mechnicky leštěny Imitce perel Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část B). Pokud jde o návleky imitcí perel, použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám Imitce drhokmů polodrhokmů Do těchto podpoložek ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část C) Broušené mechnicky leštěné Broušené mechnicky leštěné imitce drhokmů polodrhokmů této podpoložky jsou odlišeny od podobných tepelně leštěných výrobků podpoložky jejich dokonle hldkými fsetmi ostrými hrnmi Osttní Do této podpoložky ptří imitce korálu, perel kbošonů (jiné než imitce perel nebo imitce drhokmů nebo polodrhokmů) do hlv kloboukových jehlic, kpky pro náušnice mlé skleněné trubičky pro výrobu třásní. Pokud jde o rozlišení mezi mlými skleněnými trubičkmi ptřícími do této podpoložky těmi, které se povžují z skleněné perly pro účely podpoložek , viz druhý odstvec vysvětlivky k těmto podpoložkám.

281 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Skleněné mikrokuličky, jejichž průměr nepřeshuje 1 mm (blotin) Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část H) Skleněné oči; drobné skleněné zboží Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část E) F). Do této podpoložky ptří předměty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část G) Skleněná vlákn (včetně skleněné vlny) výrobky z nich (npříkld příze, tkniny) Skleněná vlákn ptřící do tohoto čísl se vyrábějí z textilního skl, tj. ze skleněných výrobků, jejichž filmenty jsou většinou nvzájem prlelní. Existují dv druhy textilního skl: nekonečné skleněné vlákno sestávjící z velkého počtu nekonečných prlelních filmentů s průměry obvykle mezi 5 15 μm (mikronů). Tyto filmenty drží pohromdě ve vláknu (nekonečný prmen nebo prmenec) pomocí klížidl (obvykle plstový mteriál); vzhled těchto prmenců je podobný prmenům hedvábných prmenců, skleněné střižové vlákno sestávjící z mnoh filmentů různých délek poskytující prmence, které jsou měkké chluptého vzhledu Střiž (chopped strnds) o délce nejvýše 50 mm Viz vysvětlivky k HS k položce Prmence (rovings) Viz vysvětlivky k HS k položce Ze střižových vláken Rohože Viz vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky ptří příze vyrobená ze střižových vláken. Viz vysvětlivky k HS k položce Tenké listy (závojovin) Osttní Viz vysvětlivky k HS k položce Osttní skleněné výrobky Do této podpoložky ptří volně ložená vlákn, která jsou msy jednotlivých filmentů různých délek spolu promíchná (skelná vt skleněná vln), používná pro tepelnou izolci nebo pro odzvučení obvykle předkládná v žocích nebo ppírových pytlích Skleněné vložky do termosek nebo do jiných tepelně izolčních nádob Viz vysvětlivky k HS k číslu 7020, druhý odstvec, bod 4) Dokončené Výrz dokončené se vzthuje pouze n skleněné vložky již připrvené pro pokovování obvodovým pláštěm nebo pro opláštění jink.

282 C 76/280 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XIV PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE KAPITOLA 71 PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE I. PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY A DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY 7101 Perly, přírodní nebo uměle pěstovné, též oprcovné nebo tříděné, všk nenvlečené, nezmontovné ni nezszené; perly, přírodní nebo uměle pěstovné, dočsně nvlečené pro usndnění jejich doprvy Přírodní perly Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, první čtyři odstvce Uměle pěstovné perly Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, pátý odstvec Neoprcovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, šestý odstvec Oprcovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, šestý odstvec Dimnty, též oprcovné, všk nezmontovné ni nezszené Netříděné Viz vysvětlivky k HS k položce Průmyslové Viz vysvětlivky k HS k položkám Neoprcovné nebo jednoduše řezné, štípné nebo nhrubo broušené Viz vysvětlivky k HS k položkám , třetí odstvec. Hrubé broušení (brutování) je proces broušení surového dimntu o jiný dimnt, by se broušený dimnt zredukovl n poždovnou velikost Jiné než průmyslové Viz vysvětlivky k HS k položkám Neoprcovné nebo jednoduše řezné, štípné nebo nhrubo broušené Viz vysvětlivky k HS k položkám , druhý odstvec. Hrubé broušení (brutování) je proces broušení surového dimntu o jiný dimnt, by se broušený dimnt zredukovl n poždovnou velikost.

283 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Drhokmy (jiné než dimnty) polodrhokmy, též oprcovné nebo roztříděné, všk nenvlečené, nezmontovné ni nezszené; netříděné drhokmy (jiné než dimnty) polodrhokmy, dočsně nvlečené pro usndnění jejich doprvy Neoprcovné nebo jednoduše řezné nebo hrubě tvrovné Viz vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky neptří kmeny uprvené jko dublety nebo triplety (podpoložk nebo ) Jink oprcovné Viz vysvětlivky k HS k položkám Kmeny uprvené jko dublety nebo triplety jsou povžovány z podřdné kmeny, získávné vrstvením jednoho kmene (horní část dublety nebo triplety) buď n jeden nebo dv jiné kmeny (obyčejně menší kvlity) nebo n jiný zákld (npříkld rekonstituovný kámen nebo sklo). Pokud jde o kmeny, které nejsou povžovány z jink oprcovné pro účely těchto podpoložek, tké kmeny, které, i když nejsou zszeny nebo zmontovány, ptří do kpitoly 90 nebo 91, viz vysvětlivky k HS k číslu 7103, třetí pátý odstvec. Surové kmeny (obvykle nzývné blnks ) ptří do podpoložky Rubíny, sfíry smrgdy Rubíny jsou jedním z druhů korundu, jehož červená brv je způsoben stopmi solí chromu. Sfír je rovněž druh korundu, jehož tmvě modrá brv je způsoben přítomností stop solí kobltu. Smrgd je druh berylu. Obvykle se nlézá ve formě hrnolů jeho zelenou brvu získává ze stop oxidu chrómu. Je neptrně tvrdší než křemen, le méně tvrdší než korund dimnt, smrgd vděčí z svojí vysokou hodnotu své brvě průhlednosti. Nejčstěji je broušen do prvoúhelníků nebo čtverců Syntetické nebo rekonstituovné drhokmy nebo polodrhokmy, též oprcovné nebo roztříděné, všk nenvlečené, nezmontovné ni nezszené; netříděné syntetické nebo rekonstituovné drhokmy polodrhokmy, dočsně nvlečené pro usndnění jejich doprvy Piezoelektrický křemen Viz vysvětlivky k HS k položce Do této podpoložky neptří: ) piezoelektrické krystly vyrobené z chemických sloučenin, jko je Seignettov neboli Rochellov sůl (podvojný vinn tetrhydrátu drselno-sodného), titničitn bri, orthomonofosfát moni nebo orthomonofosfát rubidi (podpoložk ); b) piezoelektrické krystly vyrobené z přírodních kmenů (npř. křemene, turmlínu) (číslo 7103); c) piezoelektrické krystly vyrobené ze syntetických kmenů, jiných než křemen (podpoložky nebo ); d) zmontovné piezoelektrické krystly (podpoložk ) Osttní, neoprcovné nebo jednoduše řezné nebo hrubě tvrovné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k HS k položkám Drť prch z přírodních nebo syntetických drhokmů nebo polodrhokmů Z dimntů Viz vysvětlivky k HS k číslu 7105, druhý, třetí čtvrtý odstvec.

284 C 76/282 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří drť prch získný z drhokmů typu grnátu. II. DRAHÉ KOVY A KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY 7106 Stříbro (včetně stříbr pokoveného zltem nebo pltinou), netepné nebo ve formě polotovrů nebo prchu Prch Pro definici výrzu prch, viz poznámk 1 k položce k této kpitole. Prchové výrobky, které neodpovídjí velikosti zrn stnovené v poznámce 1 k položce k této kpitole, jsou povžovány z grnule podpoložek Odpd ze zprcování stříbr nebo jeho slitin, vhodný pouze ke znovu získání kovu nebo k použití při výrobě chemikálií, jko npř. piliny, smetí drť, není povžován z prch. Tento odpd se zřzuje do čísl Avšk piliny, které byly odděleny od cizích částic homogenizovány ve velikosti zrn (npř. prosetím) se povžují z prch této podpoložky z předpokldu, že splňují výše uvedené poždvky Netepné Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7106, čtvrtý odstvec, část II). Tyče, které z účelem prodeje mjí hldký povrch punc, zůstávjí zřzeny v této podpoložce. Zrnk stříbr jeho slitin se zřzují do této podpoložky z předpokldu, že nesplňují poždvky poznámky 1 k položce k této kpitole. Do této podpoložky neptří tyče získné tžením nebo válcováním (podpoložk ) Zlto (včetně zlt pokoveného pltinou), netepné nebo ve formě polotovrů nebo prchu Prch Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Osttní netepné formy Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Měnové Viz vysvětlivky k HS k položce Pltin, netepná nebo ve formě polotovrů nebo prchu Pro účely zřzení slitin do položek tohoto čísl, viz poznámk 3 k položce k této kpitole ž Pltin Pro definice výrzu pltin v kontextu těchto podpoložek, viz poznámk 2 k položce k této kpitole Netepná nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Netepné nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce

285 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Netepné nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Netepné nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce Odpd šrot z drhých kovů nebo z kovů plátovných drhými kovy; osttní odpd šrot obshující drhé kovy nebo sloučeniny drhých kovů, používný hlvně pro rekuperci drhých kovů Odpd zbytky drhých kovů nebo kovů plátovných drhými kovy, které byly roztveny odlity do ingotů, bloků nebo podobných forem se zřzují jko netepné nebo surové kovy ne do tohoto čísl. III. ŠPERKY, ZLATNICKÉ A STŘÍBRNICKÉ ZBOŽÍ A OSTATNÍ VÝROBKY 7113 Šperky klenoty jejich části součásti z drhých kovů nebo z kovů plátovných drhými kovy Viz poznámky 2 A) 9 k této kpitole Zltnické nebo stříbrnické zboží jejich části součásti z drhých kovů nebo z kovů plátovných drhými kovy Viz poznámky 2 A) 10 k této kpitole Výrobky z přírodních nebo uměle pěstovných perel, drhokmů nebo polodrhokmů (přírodních, syntetických nebo rekonstituovných) 7117 Bižuterie Viz poznámk 2 B) k této kpitole. Viz poznámk 11 k této kpitole Z obecných kovů, též pokovených drhými kovy Do těchto podpoložek ptří: 1. řetízky z obecného kovu, řezné do délek, z nichž kždá je vhodná pro dohotovení jednoho kusu imitce nebo bižuterie, npříkld připevněním uzávěru. Tkové délky normálně nepřeshují dv metry; 2. ozdobné motivy z obecného kovu, zhrnuté ve vysvětlivkách k HS k číslu 7117, druhý odstvec, písmeno b), jejichž příkldy jsou vyobrzeny níže:

286 C 76/284 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XV OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ Všeobecné vysvětlivky Odpd šrot z neželezných kovů, který byl roztven odlit do ingotů, housek, bloků nebo podobných forem se zřzuje jko surový kov ne jko odpd šrot. V důsledku toho se zřzuje, npříkld, do čísl 7601 (hliník), 7801 (olovo), 7901 (zinek) nebo do podpoložek nebo (hořčík). Výrz kov zhrnuje rovněž kov, který má morfní (nekrystlickou) strukturu, jko je metlizovné sklo práškové metlurgické výrobky. Všeobecné vysvětlivky KAPITOLA 72 ŽELEZO A OCEL A. Existuje mnoho způsobů, jk rozlišovt kovné válcovné výrobky tm, kde je to nutné, by k rozlišení docházelo (čísl 7207, 7214, 7216, 7218, ). Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jké jsou rozdíly v jeho příčném řezu: jsou-li n něm rozdíly, které se prvidelně neopkují, pk je tento výrobek kovný; n druhou strnu, jsou-li n příčném řezu rozdíly, které se prvidelně opkují, nebo je-li příčný řez konstntní, výrobek může být jk kovný, tk i válcovný. V tomto přípdě je nutné prověřit všechn následující kritéri: 1. rozměry příčného řezu Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než mm 2 ), bude výrobek prvděpodobně kovný. Jsou-li mlé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek prvděpodobně válcovný; 2. tvr příčného řezu Je-li jednoduchý (npříkld čtvercový, prvoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový td.), může být výrobek jk válcovný, tk i kovný, ztímco výrobek s mnohem složitějším tvrem je téměř vždy získán válcováním; 3. délk Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovný; je-li krtší, může být jk válcovný, tk i kovný; 4. rozměrová tolernce Tolernce rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovných výrobků, než u kovných výrobků; 5. metlogrfický spekt Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovných výrobků podsttně vyšší než u kovných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem. Zákldní fktory k rozlišení jsou vměstky struktur: ) vměstky ve válcovných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené téměř přesně prlelní ke směru válcování; u kovných výrobků jsou, n druhé strně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvru téměř eliptické) nejsou přesně prlelní; b) je-li výrobek klený temperovný, struktur válcovného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočré dělící znky, prlelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovných výrobků dochází k dělícím znkům mnohem méně někdy téměř vůbec neexistují; 6. množství Kovné výrobky jsou zprvidl dodávány v mlém množství. Válcování se provádí buď z tepl nebo z studen. V závislosti n tvru kusu, který má být válcován n tvru postvení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jko jsou plechy desky nebo obruče pruhy, nebo tyče pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby td.

287 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/285 B. Pro definici určitých typů plstických deformcí (jko je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 72, část IV) A) B). C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovnými nebo tženými z tepl výrobky vyrobenými nebo dohotovenými z studen, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 72, část IV) B), poslední odstvec. Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovnými z tepl válcovnými z studen se mohou zmenšovt nebo zcel eliminovt, budou-li výrobky válcovné z studen vyžíhány; obdobně, v přípdě výrobků válcovných z tepl, které mjí povrchovou úprvu provedenou lehkým dokončením z studen, rozdíly se omezí n povrchovou tvrdost vzhled. Z tepl válcovné nebo tžené tyče, pruty, úhelníky, tvrovky profily mohou mít povrchovou úprvu z studen provedenou tžením nebo jiným procesem zejmén rektifikce (nrovnávání) nebo klibrce který dodává výrobku lepší povrchovou úprvu. Tento proces způsobuje, že se zřzují jko tvářené z studen nebo povrchově uprvené z studen. Nicméně, čištění z studen nebo hrubé odstrnění okují, se nepovžuje z rektifikční nebo klibrční proces, proto tyto úprvy nemjí vliv n zřzení tyčí, prutů, úhelníků, tvrovek profilů jko z tepl válcovných nebo vytlčovných, všk dále neuprvených. Podobně, tkové tyče pruty, které jsou krouceny, nejsou povžovány z výrobky povrchově uprvené z studen. D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2), písmeno e). Obecné kovy plátovné drhými kovy, bez ohledu n tloušťku plátování, ptří do kpitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kpitole 71). E. Pro výkld povrchových úprv, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d). F. Nedokončené výkovky, které již nemjí hrubý vzhled kusů zhrub tvrovných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zřzují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kpitolách 82, 84, Tkže výkovky ze želez nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí ptří do čísl I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU 7201 Surové železo vysokopecní zrcdlovin v houskách, blocích nebo v jiných primárních tvrech Surové železo vysokopecní zrcdlovin jsou definovány v poznámkách 1 ) 1 b) k této kpitole. Surové železo, jk je definováno v poznámce 1 ) k této kpitole, které obshuje více než 6 % hmotnostních, všk mximálně 30 % hmotnostních mngnu, se zřzuje jko vysokopecní zrcdlovin (podpoložk ). Jestliže slitin, která má tento procentuální obsh mngnu, obshuje jiný prvek v množství větším, než je množství uvedené v poznámce 1 ), npříkld obsh křemíku vyšší než 8 %, musí být zřzen jko feroslitin; v tomto jko příkld uvedeném přípdě, musí být slitin zřzen do podpoložek ž (ferosilicium). (Pokud slitin obshuje více než 30 % mngnu 8 % křemíku, musí být povžován z ferosilikomngn ptřící do podpoložky pokud slitin obshuje dlší legovcí prvek v množství stnoveném v poznámce 1 c), musí být zřzen do podpoložky ). Surové železo, jk je definováno v poznámce 1 ) k této kpitole, které není vysokopecní zrcdlovinou, musí být proto zřzeno do podpoložek ž , jelikož obshuje 6 % nebo méně mngnu. U tohoto druhu surového želez se rozdíl mezi nelegovným surovým železem (podpoložky ž ) legovným surovým železem (podpoložky nebo ) odvíjí od obshu legovcího prvku. Legovné surové železo je definováno v poznámce k položce 1 ) k této kpitole; nelegovné surové železo nesmí v hmotnosti obshovt, počítáno smosttně nebo dohromdy, více než: 0,2 % chromu, 0,3 % mědi, 0,3 % niklu, 0,1 % kždého z následujících prvků: hliník, molybden, titn, wolfrm, vnd.

288 C 76/286 CS Úřední věstník Evropské unie Legovné surové železo obshující nejméně 0,3 % hmotnostních, všk nejvýše 1 % hmotnostní titnu nejméně 0,5 % hmotnostních, všk nejvýše 1 % hmotnostní vndu Výrobky této podpoložky se používjí hlvně n výrobu komponentů, u nichž je potřeb, by byly obzvláště odolné proti opotřebení, jko jsou klikové hřídele, brzdové bubny, písty čerpdel, válce válcovcích stolic, kovcí zápustky, trubková kolen, kokily n ingoty Osttní Do této podpoložky ptří následující druhy surového želez: 1. obshující nikl (od 0,5 do 3,5 %) n výrobu výrobků s velkou odolností vůči pnutí (nmáhání); 2. tvrdé niklové (Ni-Hrd) (obshující 3,3 ž 5 % niklu 1,4 ž 2,6 % chromu) n výrobu výrobků s velkou odolností vůči opotřebování; 3. s vysokým obshem niklu, chromu, křemíku nebo mědi n výrobu výrobků, které musí být odolné vůči korozi; 4. obshující tké nikl nebo chrom n výrobu výrobků odolných vůči žáru; 5. obshující měď Feroslitiny Poznámk 1 c) k této kpitole definuje feroslitiny, specifikuje zejmén limity obshu neželezných legovcích prvků prvku želez. Pro zřzování feroslitin do podpoložek čísl 7202, viz poznámk k položce 2 k této kpitole. Proto, npříkld, se feroslitin obshující více než 30 % mngnu 8 % nebo méně křemíku zřzuje do podpoložek ž ; jestliže všk obshuje více než 30 % mngnu více než 8 % křemíku, zřzuje se do podpoložky Podobně slitin želez-křemíku-mngnu-hliníku musí obshovt více než 8 % křemíku, více než 30 % mngnu více než 10 % hliníku, by mohl být zřzen do podpoložky Pokud nejsou binární (podvojné), ternární (potrojné) guternární (sestávjící ze čtyř) feroslitiny výslovně jmenovány, zřzují se do podpoložky Odpdy výrobků z průmyslu želez oceli, které jsou znovu roztveny znovu nhrubo odlity do tvrů ingotů (litý odpd) mjí složení feroslitin jsou používány jko přídvný mteriál při výrobě speciálních ocelí, se zřzují do podpoložek čísl 7202 podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny. Do tohoto čísl neptří zbytky z tvení neželezných kovů, které, jelikož obshují síru nebo fosfor nebo některé jiné nečistoty, nemohou být použity jko feroslitiny (obvykle číslo 2620) ž Feromngn Feromngn má formu neoprcovných kousků s bílým zábleskem v lomu. Je křehký velmi tvrdý. Používá se pro odstrňování kyslíku, odstrňování síry opětovném nuhličování oceli, při přidání mngnu, jko legující prvek Obshující více než 2 % hmotnostní uhlíku Do těchto podpoložek ptří tkové druhy feromngnu, které jsou známé jko vysokouhlíkové (vysokouhlíkové feromngny). Nejběžněji používná jkost obshuje 6 ž 7 % uhlíku; obsh mngnu musí být vyšší než 30 %, le většinou bývá mezi % Osttní Do této podpoložky ptří feromngny se středním (1,25 ž 1,5 %) nebo s nízkým (méně než 0,75 %) obshem uhlíku; obsh mngnu může kolíst od 80 do 90 %. Tkovéto výrobky se používjí při výrobě mngnových legovných ocelí vyždujících nízký obsh uhlíku ž Ferosilicium Ferosilicium má lom leskle šedý je křehké. V obchodě existují druhy, které obshují od 10 % do téměř 96 % křemíku, s mlým obshem uhlíku (0,1 ž 0,2 %). Používá se buď k zušlechťování oceli nebo pro výrobu křemíkových ocelí (zvláště elektrické plechy tbule ) nebo (nmísto křemíku, který je držší) jko redukční činidlo (křemíko-tepelný proces) v osttních metlurgických procesech, npříkld v metlurgii hořčíku.

289 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Ferosilikomngn Ferosilikomngn, známý též pod jednodušším názvem silikomngn, se používá v různých formách obshujících více než 8 % ž do 35 % křemíku, více než 30 % ž do 75 % mngnu ž do 3 % uhlíku. Jeho použití je obdobné jko u ferosilici, le kombinovný efekt křemíku mngnu minimlizuje vliv nekovových látek zásdně redukuje obsh kyslíku ž Ferochrom Ferochrom má formu velice tvrdé krystlické hmoty, jejíž krystly bývjí někdy velice vyvinuty. Zprvidl obshuje 60 ž 70 % chromu; obsh uhlíku je 4 ž 10 % u běžného ferochromu může být dokonce velice nízký ž 0,01 % s odpovídjící redukcí křehkosti. Je používán při výrobě chromových ocelí Ferosilikochrom Ferosilikochrom zprvidl obshuje 30 % křemíku 50 % chromu obsh uhlíku může být vysoký nebo velmi nízký, jk tomu je v přípdě ferochromu. Používá se pro stejné účely jko ferochrom; přítomnost křemíku usndňuje odstrňování kyslíku z oceli Feronikl Feronikl ptřící do této podpoložky obshuje méně než 0,5 % síry převážně se používá jko legovcí prvek při výrobě niklové oceli. Feronikl s obshem síry 0,5 % nebo více, nemůže být v tomto stvu použit pro výrobu niklových ocelí; povžuje se z meziprodukt v metlurgii niklu je proto zřzován do čísl Avšk určité slitiny známé v obchodě jko litý nikl používné pro odlévání určitých předmětů se zvýšenou odolností proti korozi nebo proti vysokým teplotám, se zřzují do této podpoložky. Toto je npříkld přípd určitých druhů ustenitické litiny, v obchodě známé pod různými registrovnými obchodními názvy, obshujícími ž do 36 % niklu, 6 % chromu, 6 % křemíku, více než 2 % uhlíku někdy mlé množství jiných prvků (hliník, mngn, měď td.). Pro účely kombinovné nomenkltury, nemohou být tyto výrobky povžovány z surové železo, vzhledem k jejich obshu niklu, který je více než 10 %, ni z ocel, protože jejich obsh uhlíku je vyšší než 2 % Osttní Do této podpoložky ptří feroslilikoklcium, feromngnotitn, ferosilikonikl, ferosilikoluminoklcium, feroluminium, ferosilikoluminium ferosilikomngnoluminium. Feroluminium zprvidl obshuje mezi % hliníku. Určité druhy ferolumini jsou někdy používány přímo pro odlévání speciálních dílů z důvodů jejich vysokého ntikorozního účinku dokonce i při vysokých teplotách tké pro jejich mgnetické tepelné vlstnosti. Ferosilikoluminium se používá v různých druzích slitin obshujících npříkld: 45 % křemíku 20 ž 25 % hliníku; 65 ž 75 % křemíku, více než 10 % ž do 15 % hliníku 3 ž 4 % titnu; 20 ž 25 % křemíku, 20 ž 25 % mngnu více než 10 ž 12 % hliníku. Ferosilikomngnoluminium zprvidl obshuje 20 % křemíku, 35 % mngnu 10 ž 12 % hliníku Produkty ze želez získné přímou redukcí železné rudy jiné houbovité železo, v kusech, peletách nebo podobných tvrech; železo, jehož ryzost je minimálně 99,94 % hmotnostních, v kusech, peletách nebo podobných tvrech Osttní Kromě výrobků uvedených ve druhé části znění čísl 7203, které jsou zhrnuty v předposledním odstvci vysvětlivek k HS k tomuto číslu, ptří do této podpoložky výrobky z houbovitého želez, vyrobené jiným způsobem než přímou redukcí železné rudy, tj. tkové, které byly získány z roztveného surového želez rozpršovcí technikou.

290 C 76/288 CS Úřední věstník Evropské unie Odpd šrot ze želez oceli; přetvený odpd želez nebo oceli v ingotech Kromě odpdu šrotu ze želez oceli, popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 7204, část A), ptří do tohoto čísl tké opotřebovné kolejnice nřezné v délce menší než 1,5 m (viz vysvětlivk k podpoložce ) Třísky od soustružení, hobliny, odřezky, odpd od frézování, piliny, odstřižky odpdy z ržení, též pketovné Do této podpoložky neptří odpd od frézování pilování oddělený od cizích těles (npříkld mgnetickým procesem) tkový, který vznikne homogenizcí n zrnitost (npříkld proséváním). V závislosti n velikosti zrn (viz poznámk 8 b) ke třídě XV poznámk 1 h) k této kpitole), ptří tyto produkty do podpoložek , nebo Drcené (rozstříhné) Drcený (rozstříhný) odpd šrot zhrnuje tkové produkty, z nichž 95 % hmotnostních nemá rozměry větší než 200 mm Osttní Do této podpoložky ptří odpd šrot ve velkém, který obshuje npříkld směs litiny, pocínovného želez různých druhů oceli, v různých formách Přetvený odpd v ingotech Přetvený odpd v ingotech, který má chemické složení feroslitin používných jko přídvky při výrobě speciálních ocelí, se zřzuje do odpovídjících podpoložek čísl Grnule prášky ze surového želez, vysokopecní zrcdloviny, želez nebo oceli Prášky Výrobky těchto podpoložek mohou být smíchány buď s legovcími pro určité účely uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 7205, část B), nebo s ochrnnými prvky (npříkld zinkem), by se předešlo riziku spontánního spálení želez. II. ŽELEZO A NELEGOVANÁ OCEL 7208 Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcovné z tepl, neplátovné, nepokovené ni nepotžené Výrz dlší válcování je pro účely podpoložek tohoto čísl omezen n proces, při němž kov prochází mezi válci otáčejícími se v protisměru tím je zmenšován jeho tloušťk. Tento proces může mít tké z cíl zkvlitnění povrchu kovu nebo zlepšení jeho mechnických vlstností. Výrz dlší válcování všk nezhrnuje proces povrchového válcování z studen, při němž dochází pouze k mlému snížení tloušťky mteriálu, nebo jiné procesy, při nichž je kov tvrován, le není redukován jeho tloušťk Osttní Do těchto podpoložek ptří ploché výrobky válcovné z tepl, které byly podrobeny jednomu nebo více povrchovým zprcováním, uvedenými ve vysvětlivkách k HS k číslu 7208, druhý odstvec, body 3) ž 5) /nebo řezné do tvrů jiných než čtvercových nebo obdélníkových. Do těchto podpoložek rovněž ptří ploché výrobky válcovné z tepl, které byly po válcování podrobeny dlšímu zprcování, jko je zvlnění, děrování, zkosení (sržení hrn) nebo zoblení hrn. Avšk výrobky se vzorem v reliéfu vyrobeným přímo při válcování, se nepovžují z výrobky podrobené dlšímu zprcování ve smyslu těchto podpoložek Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcovné z studen (úběrem z studen), neplátovné, nepokovené ni nepotžené Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám

291 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší, plátovné, pokovené nebo potžené Pro účely tohoto čísl jsou plátovnými výrobky tkové, které byly podrobeny plátování, jk je definováno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2), písm. e), pokovené nebo potžené výrobky jsou tkové, které byly podrobeny jedné z úprv, uvedených v části zmíněné výše ve všeobecných vysvětlivkách k HS, písm. d) iv) v) Pocínovný plech Do této podpoložky neptří výrobky pocínovné metodou nnášení (lkování) (podpoložk ) Pokovené nebo potžené olovem, včetně mtového bílého plechu Pro účely této podpoložky se pod výrzem mtový bílý plech rozumí běžné ploché válcovné výrobky s tloušťkou menší než 0,5 mm, které jsou popotženy, pomocí elektrolýzy nebo ponorem do lázně s roztveným kovem, s vytvořenou povrchovou vrstvou ze slitiny olov cínu. Množství olov n ob dv povrchy nesmí přesáhnout 120 g/m 2 výrobku Elektrolyticky pokovené nebo potžené zinkem Viz vysvětlivky k HS k položkám , Vlnité Viz vysvětlivky k HS k číslu 7208, šestý odstvec Pokovené nebo potžené slitinmi hliník-zinek Do této podpoložky ptří ploché válcovné výrobky pokovené nebo potžené slitinmi, ve kterých v hmotnosti převžuje hliník nd zinkem. Jiné legovcí prvky jsou povoleny Osttní Kromě smltovných plechů nebo desek, ptří do této podpoložky ještě desky plechy postříbřené, pozlcené nebo pokovené pltinou, tj. potžené drhými kovy n jedné nebo obou strnách, to procesy jinými než plátováním. Do těchto procesů spdá hlvně elektrolytické nnášení, nstříkávání npřování ve vkuu (viz vysvětlivky k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2, písm. d) iv)) Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce menší než 600 mm, neplátovné, nepokovené ni nepotžené Do tohoto čísl neptří ploché válcovné výrobky, které mjí jiný tvr než čtvercový nebo obdélníkový, i když je jejich šířk menší než 600 mm (číslo 7208) Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce menší než 600 mm, plátovné, pokovené nebo potžené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7210 k jeho podpoložkám Pocínovný plech, po povrchové úprvě již dále neoprcovný Do této podpoložky neptří výrobky pocínovné, po lkování již dále neoprcovné (podpoložk ) Pokovené nebo potžené slitinmi hliník-zinek Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Osttní tyče pruty ze želez nebo nelegovné oceli, po kování, válcování, tžení nebo protlčování z tepl, již dále neoprcovné, všk včetně těch, které byly po válcování krouceny Kovné Pro rozlišení mezi kovnými válcovnými výrobky, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, část A).

292 C 76/290 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní tyče pruty ze želez nebo nelegovné oceli ž Osttní, po tváření z studen nebo povrchové úprvě z studen již dále neoprcovné Tyče válcovné z tepl mohou být povrchově uprveny tžením z studen nebo jinými postupy, zejmén rektifikcí nebo klibrcí, což dodává výrobku lepší povrchovou úprvu. Ze zlepšení povrchové úprvy vyplývá snížení tolerncí, pokud jde o průměr ovlizci, odstrnění kždé vdy z povrchu, jko jsou mikroskopické trhlinky nebo dekrbonizovná míst. Po provedení této operce jsou tyče povžovány z tvářené z studen nebo povrchově uprvené z studen. Většinou mjí hldký převážně homogenní povrch. Nemjí drážky ni jiné povrchové vdy, i když rozměrově uprvené tyče mohou mít velmi slbou ž průměrnou drsnost podle stupně rektifikce. Jiné úprvy povrchu než výše uvedené úprvy, jko je leštění, jsou vyloučeny (viz vysvětlivky k podpoložce ) Osttní Do této podpoložky ptří tyče pruty vyrobené kováním, válcováním z tepl nebo tžením z tepl dále tkové, které byly získány zprcováním z studen následujícími postupy: 1. povrchovou úprvou následující po zprcováních uvedeným ve vysvětlivkách k HS k číslu 7214, čtvrtý odstvec, body 1) ž 3), npříkld leštěním, hlzením, uměle vyvolnou oxidcí, fosfátováním, oxlátováním, potžením plátováním; nebo 2. mechnickým oprcováním jko je perforce nebo klibrce Úhelníky, tvrovky profily ze želez nebo nelegovné oceli Do tohoto čísl neptří perforovné úhelníky půlené ( Hlfen ) úhelníky, tvrovky profily, které ptří do čísl 7308 jsou popsány ve vysvětlivkách k tomuto číslu S přírubmi s prlelními strnmi Do této podpoložky ptří pouze profily, které mjí jk vnitřní, tk i vnější přírubové strny prlelní. Tyto profily mjí následující tvr: S přírubmi s prlelními strnmi Viz vysvětlivk k podpoložce Hlvičkové ploché Do této podpoložky ptří výrobky, které mjí stejnoměrný pevný příčný průřez po celé délce, jk je znázorněno níže, jejich šířk je obvykle pod 430 mm. Výšk hlvičky je obvykle jedn sedmin šířky b hlvičkového plochého profilu.

293 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří úhelníky, tvrovky profily, které byly tvrovány nebo dokončeny z studen prothováním z účelem redukce tloušťky q Tvářené z studen nebo povrchově uprvené z studen z plochých válcovných výrobků Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Žebrovné plechy Žebrovné plechy se hlvně používjí pro obkládání fsád. Jejich typický tvr je níže: Do této podpoložky neptří žebrovné plechy se zřízením k přimontování (podpoložk ) Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce III. NEREZAVĚJÍCÍ OCEL 7219 Ploché válcovné výrobky z nerezvějící oceli, o šířce 600 mm nebo větší Osttní Do těchto podpoložek ptří ploché výrobky válcovné z tepl nebo válcovné z studen, které byly podrobeny jedné nebo více povrchovým úprvám uvedeným ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2), písm. d) e) nebo byly nřezány n jiný tvr než čtvercový nebo obdélníkový. Do těchto podpoložek rovněž ptří ploché výrobky válcovné z tepl nebo válcovné z studen, které byly po válcování podrobeny dlší operci, jko je děrování, zkosení (sržení hrn) nebo zoblení hrn Ploché válcovné výrobky z nerezvějící oceli, o šířce menší než 600 mm Do tohoto čísl neptří ploché válcovné výrobky jiného tvru než čtvercového nebo obdélníkového, i když je jejich šířk menší než 600 mm (číslo 7219). IV. OSTATNÍ LEGOVANÁ OCEL; DUTÉ VRTNÉ TYČE A PRUTY Z LEGOVANÉ NEBO NELEGOVANÉ OCELI 7225 Ploché válcovné výrobky z osttní legovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší S orientovnou strukturou Ploché válcovné výrobky s orientovnou strukturou jsou tkové, jejichž mgnetické vlstnosti jsou výrzně lepší ve směru válcování než kolmo ke směru válcování ( hrubá struktur ). Tyto výrobky jsou obvykle potženy izolční vrstvou, kterou obvykle tvoří sklovitý film (hlvně ze silikátů hořečntých) Ploché válcovné výrobky z osttní legovné oceli, o šířce menší než 600 mm S orientovnou strukturou Viz vysvětlivky k podpoložce

294 C 76/292 CS Úřední věstník Evropské unie Elektrolyticky pokovené nebo potžené zinkem Viz vysvětlivky k HS k položkám , Jink pokovené nebo potžené zinkem Viz vysvětlivky k HS k položkám , Tyče pruty, válcovné z tepl, v neprvidelně nvinutých svitcích, z osttní legovné oceli Osttní Do této podpoložky ptří svřovcí drát, jiný než čísl Osttní tyče pruty z osttní legovné oceli; úhelníky, tvrovky profily z osttní legovné oceli; duté vrtné tyče pruty z legovné nebo nelegovné oceli Osttní tyče pruty, po kování již dále neoprcovné Pro rozlišení mezi kovnými válcovnými výrobky, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, část A).

295 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/293 KAPITOLA 73 VÝROBKY ZE ŽELEZA NEBO OCELI 7301 Štětovnice, ze želez nebo oceli, též vrtné, ržené nebo vyrobené ze sestvených prvků; svřovné úhelníky, tvrovky profily, ze želez nebo oceli Do tohoto čísl ptří štětovnice svřovné úhelníky, tvrovky profily, které byly podrobeny dlšímu zprcování jko je vrtání, kroucení td., z předpokldu, že jim tto zprcování nedodjí chrkter výrobků zhrnutých někde jinde Úhelníky, tvrovky profily Do této podpoložky neptří perforovné úhelníky půlené ( Hlfen ) úhelníky, tvrovky profily (číslo 7308) Konstrukční mteriál pro stvbu železničních nebo trmvjových trtí ze želez nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestvné tyče výměny osttní přejezdová zřízení, pržce (příčné pržce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkldnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhl) jiný mteriál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic Npájecí kolejnice s vodičem z neželezného kovu Do této podpoložky ptří pouze kolejnice pro vedení proudu, vyjm pojížděných kolejnic, jejichž dotyková ploch je z neželezného kovu (hliník, měď) nebo které jsou vybveny spojkmi z neželezných kovů. Npájecí kolejnice ptřící do této podpoložky jsou obvykle též nzývány jko třetí (nebo čtvrtá) kolej, mjí stejný průřez jko pojížděné kolejnice nebo mjí průřez tvru dvojitého T, obdélníku nebo lichoběžníku td., jsou vyrobeny z oceli, která je zprvidl měkčí než ocel pojížděných kolejnic, protože jejich mechnické vlstnosti jsou obětovány pro kvlitu elektrickou: elektrický měrný odpor, který je u oceli pojížděných kolejnic okolo 0, ohm.m, je u oceli s nízkým obshem uhlíku (přibližně 0,08 %) mngnu (0,20 %) pouze 0,11 ohm.m u želez ARMCO (což je prkticky čisté železo: 99,9 %) je jejich měrný odpor dokonce 0,10 ohm.m. Npájecí kolejnice mohou mít propojovcí kontkt v části horní, dolní nebo po strně, bývjí čsto chráněny povlkem z pryskyřice, přičemž strn, po které přejíždí sběrč, zůstává nekrytá Vignolovy (širokoptní) kolejnice Vignolov (širokoptní) kolejnice, pojmenovn po jejím vynálezci, je druhem kolejnice běžně používným jk pro obyčejné vysokorychlostní železniční trtě, tk pro horské železniční trtě nebo sítě místních drh. Mjí následující tvr: Žlábkové kolejnice Žlábkové kolejnice jsou speciální kolejnice určené pro trmvjové trtě pro průmyslové využití, jko npříkld pro jeřáby podvěsné přeprvníky. Profil této kolejnice je nvržen tkovým způsobem, by okolek kol zpdl do vybrání žlábku. Mjí následující tvr:

296 C 76/294 CS Úřední věstník Evropské unie Použité Do této podpoložky neptří použité kolejnice povžovné z šrot čísl 7204, npříkld kolejnice zkroucené nebo řezné n délku menší než 1,5 m Trouby, trubky duté profily, z litiny Trouby trubky používné v tlkových systémech Do této podpoložky ptří trouby trubky z litiny obvykle používné jko potrubí (čsto uložené v zemi) pro dodávku plynu nebo vody které odoljí tlku nejméně 10,13 bru. Tyto trouby trubky se téměř výlučně vyrábějí z kujné litiny s mimořádně vysokou pevností (minimální pevnost v thu: 420 Mp) musí mít mimořádně dobré mechnické vlstnosti (zejmén plstickou deformci), by nedošlo k jejich zlomení jko důsledek postupného posunu zeminy. Proto mjí mez průtžnosti nejméně 300 MP Trouby, trubky duté profily, bezešvé, ze želez (jiného než litiny) nebo z oceli Výrobky tohoto čísl, jejichž délk nepřeshuje dvojnásobek největšího vnějšího rozměru příčného průřezu, se nepovžují z trouby nebo trubky. Povžují se buď z příslušenství trub nebo trubek (číslo 7307) nebo z podložky (číslo 7318) Přesné trubky Výrobky této podpoložky jsou chrkteristické jejich hldkostí, leskem nebo leštěným vnitřním nebo vnějším povrchem dále fktem, že jejich tolernce jsou přesnější než trubek dokončovných z tepl. Trubky splňující poždvky normy ISO 3304 tomu odpovídjících národních norem se používjí do plikcí jko jsou hydrulické pneumtické obvody, tlumiče rázů, hydrulické nebo pneumtické šneky obecně pro výrobu částí součástí pro motorová vozidl, motory nebo stroje. Avšk trubky, které odpovídjí ustnovením norem ISO odpovídjícím národním normám, se používjí jko propojovcí trubky v tlkových nádobách: kotlích, přehřívčích páry, tepelných výměnících ohřívčích npájecí vody pro prní elektrárny, kde je vyždován dokonlá přesnost trubek, tedy s mlou tolerncí Neoprcovné, rovné s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhrdně pro výrobu trub trubek o jiném příčném průřezu tloušťce stěny Do této podpoložky ptří ocelové bezešvé trubky vyrobené zprvidl protžením válcováním z tepl nebo protžením tžením z tepl; jsou zprvidl nzývány polotovr ( blnks ). Jsou určeny k dlšímu přeprcování n trubky jiného tvru jiné tloušťky stěny s přesnějšími rozměrovými tolerncemi. Předkládjí se s hrubě odstřiženými konci s odstrněnými otřepy, le jink jsou nedokončené. Jejich vnější i vnitřní povrch je hrubý nejsou n nich odstrněny okuje. Nejsou nolejovány, pozinkovány ni brveny Trubky se závity nebo vhodné k řezání závitů (plynové trubky) Tyto trubky se vyrábějí válcováním z tepl klibrcí. Mjí vnější průměr 13,5 ž 165,1 mm, dodávjí se s hldkými konci nebo s konci se závitem optřeným závitovým nátrubkem. Mjí buď nedokončený povrch nebo je jejich povrch pokoven vrstvou zinku nebo jiného ochrnného výrobku, npř. plst nebo živice. Konečná tepelná úprv dává trubkám tkové mechnické vlstnosti, které umožňují, by mohly být n místě montáže řezány n potřebnou délku, ohýbány kde je to nezbytné i řezány závity. Jsou používány hlvně pro rozvod páry, vody nebo plynu v budovách. Splňují poždvky normy ISO 65 odpovídjících národních norem Neoprcovné, rovné s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhrdně pro výrobu trub trubek o jiném příčném průřezu tloušťce stěny Viz vysvětlivky k podpoložce Přesné trubky Viz vysvětlivky k podpoložce

297 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Neoprcovné, rovné s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhrdně pro výrobu trub trubek o jiném příčném průřezu tloušťce stěny Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní trouby trubky (npříkld svřovné, nýtovné nebo podobně uzvírné), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze želez nebo oceli Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Osttní trouby, trubky duté profily (npříkld s netěsným rámem nebo svřovné, nýtovné nebo podobně uzvírné), ze želez nebo oceli Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Přesné trubky, s tloušťkou stěny Do těchto podpoložek ptří jk přesné trubky po klibrci již dále neoprcovné, tk i přesné trubky svřovné dohotovené tžením z studen. 1. Trubky po klibrování již dále neoprcovné Tyto trubky se vyrábí převážně elektrickým odporovým nebo indukčním kontinuálním svřováním, bez přídvného svrového kovu, z plochých válcovných výrobků ve svitcích, které byly válcovány z tepl nebo z studen, po jejich podélném tvrování z studen. Ve většině přípdů je jejich povrch bez okují nolejován, což je výsledek mzání při tváření, svřování klibrování. Nemjí vnější svr (housenku), který bývá odstrněn okmžitě po svřování. V některých přípdech bývá svr odstrněn též z vnitřní strny výrobku. Po následném oprcování z studen klibrci se tyto výrobky dodávjí s tvrdým svárem, pokud není vyždováno tepelné zprcování pro regenerci struktury. Tyto výrobky se používjí hlvně pro výrobu částí součástí motorových vozidel nebo strojů, kovového nábytku, rámů jízdních kol, dětských kočárků, vrt sloupkových zábrdlí. Splňují poždvky normy ISO 3306 odpovídjících národních norem. 2. Svřovné, tžené trubky Tyto trubky se odlišují od svřovných přesných trubek po klibrování již dále neoprcovných tím, že n nich není žádná stop švu po svřování to jk n vnějším, tk n vnitřním povrchu trubky dále, že jejich rozměrové tolernce jsou přesnější. Jejich využití je stejné jko u trubek podpoložek Splňují poždvky normy ISO 3305, přípdně poždvky norem ISO , pokud mjí být používány pro tlkové nádoby Trubky se závity nebo vhodné k řezání závitů (plynové trubky) Tyto trubky se vyrábí procesem svřování-kování (kování svru) po zprcování z tepl. Pro osttní chrkteristiky použití, viz vysvětlivk k podpoložkám Přesné trubky Viz vysvětlivky k podpoložkám Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (npříkld spojky, kolen, nátrubky), ze želez nebo oceli Z nekujné (netvárné) litiny Výrz nekujná zhrnuje litinu s lmelárním grfitem. Do těchto podpoložek ptří příslušenství z litiny, jko jsou kolen, ohyby, nátrubky, spojky, objímky T-kusy (tvrovky T). Připojují se n trubky nebo potrubí z litiny nebo oceli šroubováním, dotykem nebo mechnickým spojem.

298 C 76/296 CS Úřední věstník Evropské unie Z kujné (tvárné) litiny Kujná (tvárná) litin je meziprodukt mezi železem s lmelárním grfitem (šedou litinou) litou ocelí. Dobře se odlévá po vhodném tepelném zprcování se stává houževntou kujnou (tvárnou). Při tepelném zprcování uhlík částečně zniká nebo mění svou stvbu; nkonec se vyloučí jko sediment ve formě grfitových kuliček, které již nemjí tkový záporný vliv n soudržnost kovu, lespoň ne v tkovém stupni jko grfitové vločky v šedé litině. Produkty, u nichž je obsh uhlíku 2 % hmotnostní nebo méně, se povžují z výrobky z lité oceli ptří do podpoložky (viz poznámk 1 k této kpitole). Výrz kujná zhrnuje litinu s kuličkovým grfitem. Viz též vysvětlivk k podpoložkám , druhý odstvec Kolen ohyby Do této podpoložky ptří kolen ohyby, které mjí konstntní tloušťku po celé jejich délce, jk je popsáno v normě ISO v odpovídjících národních normách. Jejich konce jsou zrovnány do prvého úhlu, u výrobků se silnějšími stěnmi, jsou zkoseny, by je bylo možno přivřit k trubkám. Toto příslušenství se předkládá s ohybem buď 45 nebo 90 (známé jko kolen) nebo s ohybem 180 (známé jko ohyby). Tto podpoložk zhrnuje též kolen ohyby, jejichž tloušťk není konstntní Osttní Do této podpoložky ptří hlvně T-kusy (tvrovky T) křížové tvrovky, nátrubky, zátky centrické nebo excentrické redukční články, popsné v normě ISO v odpovídjících národních normách. Co se týká konečného oprcování konců, viz vysvětlivky k podpoložce Kolen ohyby Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce Kolen ohyby Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce Konstrukce (vyjm montovných stveb čísl 9406) části součásti konstrukcí (npříkld mosty části mostů, vrt plvebních komor propustí, věže, příhrdové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře okn jejich rámy, zárubně prhy, okenice, sloupková zábrdlí, pilíře sloupky), ze želez nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvrovky, profily, trubky podobné výrobky ze želez nebo oceli, připrvené pro použití v konstrukcích Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 7308, do tohoto čísl ptří: 1. perforovné (děrovné) úhelníky ( příruční úhelníky nebo úhelníky s otvory Dexion ) uprvené pro použití při sestvování kovových konstrukcí jko jsou regály, sestvy skldových polic, nábytku, schodišť, lešení, střešních rámových nosných konstrukcí, předkládné smosttně nebo v sdách; 2. půlené ( Hlfen ) úhelníky, tvrovky profily s průřezem přibližně tvru omeg, n zdní strně se štěrbinmi v neprvidelných vzdálenostech, lehce vyhnuté, by bylo umožněno vložit ukotvovcí pásek, určené k zpuštění do betonové podlhy, stropu nebo stěny z pomocí speciálních šroubů zjistit upevnit různé druhy zřízení (stroje, železniční koleje, doprvníkové nosníky, jednokolejnicové dráhy, pojízdné jeřáby, potrubí td.).

299 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří pnely s izolčním jádrem mezi stěnou ze žebrovných plechů zřzovných do podpoložky stěnou z jiného plechu, než žebrovného Cisterny, sudy, brely, plechovky, krbice podobné nádoby, pro jkékoliv mteriály (jiné než stlčený nebo zkplněný plyn), ze želez nebo oceli, o objemu nepřeshujícím 300 l, též vybvené vložkou nebo tepelnou izolcí, všk nevybvené mechnickým nebo tepelným zřízením Plechovky určené ke konzervování potrvin Do této podpoložky ptří plechovky, které mjí následující chrkteristiky: tělo plechovky je: buď potištěno názvem výrobku, nebo dodáváno čisté později je optřeno etiketou; víčko plechovky je vždy zcel otevřené může mít npříkld kroužek, který umožňuje otevření víčk. Víčko všk může být dodáváno smosttně Plechovky určené ke konzervování nápojů Do této podpoložky ptří plechovky, které mjí následující chrkteristiky: tělo plechovky je vždy potištěno názvem nápoje; víčko plechovky je vždy částečně otevřené může mít npříkld kroužek k ztlčení nebo vytžení jzýčku. Víčko všk může být dodáváno smosttně Nádoby pro stlčený nebo zkplněný plyn, ze želez nebo oceli Do této podpoložky neptří přenosné hustilky pneumtik, které obshují kromě stlčeného vzduchu, zásobník, měřič tlku, přepouštěcí trubice, dpter trysky npouštěcí vypouštěcí ventil u nichž se měřič tlku používá pro měření tlku v pneumtikách ne tlku vzduchu uvnitř zásobníku (podpoložk nebo ) Splétná lnk, ln, kbely, splétné pásy, smyčky podobné výrobky, ze želez nebo oceli, elektricky neizolovné ž Splétná lnk Splétná lnk sestávjí z drátů kruhovitého průřezu svinutých v jedné nebo více vrstvách kolem jádr. Splétná lnk mohou být kruhovitého průřezu, plochého průřezu nebo trojúhelníkového průřezu ž Ln kbely (včetně uzvřených ln) Ln obvykle sestávjí z několik prmenů svinutých v jedné nebo více vrstvách kolem jádr. Uzvřená ln mjí jednu nebo více vnějších vrstev vytvořené zcel nebo zčásti ze vzájemně spojených drátů, což dodává povrchu nepropustnost vůči vodě nebo cizím tělesům. Mjí vždy kruhovitý tvr průřezu Šrouby vruty, svorníky (mticové šrouby), mtice, vrtule (do pržců), háky se závitem, nýty, závlčky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) podobné výrobky, ze želez nebo oceli

300 C 76/298 CS Úřední věstník Evropské unie Vrtule (do pržců) Vrtule do pržců jsou specifickým typem vrutů do dřev (bez drážek pro šroubovák), které mjí šestihrnnou či čtyřhrnnou hlvu mohou mít připevněno krycí víčko. Existují dv typy pržcových vrtulí: vrtule do dřevěných pržců používné k zbezpečení železničních trtí, které jsou v podsttě širokými vruty do dřev s šestihrnnou nebo čtyřhrnnou hlvou bez zářezu (viz příkld A); vrtule používné pro montování krovů pro podobné těžké dřevěné konstrukce, které mjí s ohledem n jejich použití průměr dříku vyšší než 5 mm (viz příkld B). Příkld A Příkld B Šrouby s prostorovým závitem Do této podpoložky ptří tvrzené šrouby s hlvou řezným závitem (V-závitem) ke šroubování do kovových plechů. Závit, který není metrický, shá od konce dříku (špičky) k hlvě. Konec dříku je zšpičtělý nebo je rovný jko u čepu. Obvykle mjí následující vzhled: Soustružené z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřeshující 6 mm Výrobky vyrobené n šroubových strojích se povžují z výrobky soustružené n šroubových strojích z tyčí, profilů nebo drátu, podle jejich celého průřezu. Tyto výrobky nemusí být bezpodmínečně soustružené po celé své délce. Kromě soustružení mohou být podrobeny dlším opercím ubírjícím kov, npř. frézování, vrtání nebo hoblování. Mohou mít též zářezy nebo drážky. Je možno též připustit povrchové úprvy, které nezmění jejich tvr které se provádí po soustružení, z předpokldu že jsou tyto výrobky stále rozpozntelné jko výrobky vyrobené soustružením Pro upevňování konstrukčních mteriálů železničních trtí Do této podpoložky ptří: 1. hákové šrouby (svorníky), které mjí obvykle čtvercovou nebo lichoběžníkovou hlvu se čtvercovým krkem nebo bez něj které se používjí pro kovové pržce;

301 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ spojkové šrouby (svorníky), které mjí obvykle čtvercovou nebo kultou hlvu oválný krk které se používjí pro vzájemné spojování kolejnic; 3. osttní šrouby (svorníky) pro připevňování mteriálu pro stvbu trtí, které jsou obvykle dodávány s nmontovnými mticemi které mjí tloušťku dříku ne menší než 18 mm ž Bez hlv Do těchto podpoložek ptří zboží, které má obvykle následující vzhled: Osttní Do této podpoložky ptří šrouby svorníky (mticové šrouby) se čtvercovou hlvou s vybráním pro nástrčný klíč, se čtvercovou, osmihrnnou nebo trojhrnnou hlvou, šrouby svorníky (mticové šrouby) se zoblenou hlvou různých typů, npříkld:

302 C 76/300 CS Úřední věstník Evropské unie Soustružené z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s průměrem otvoru nepřeshujícím 6 mm Viz vysvětlivk k podpoložce Osttní, s vnitřním průměrem Vnitřní průměr musí být měřen u dn závitu. N druhé strně, průměr svorníku (mticového šroubu) musí být měřen n vrcholu závitu Pružiny pružinové listy, ze želez nebo oceli Listová per listy pro listová per Listová per jsou z tepl zprcovné listové pružiny s průřezem, který se od středu ke krjům zužuje Spirálové tlčné pružiny Spirálové tlčné pružiny jsou určeny k tomu, by regovly n stlčení proto jsou volně vinuté Spirálové tžné pružiny Spirálové tžné pružiny jsou určeny k tomu, by regovly n npínání proto jsou těsně vinuté Osttní Do této podpoložky ptří spirálové torzní pružiny kuželové pružiny. Spirálové torzní pružiny mjí obvykle následující vzhled: Kuželové pružiny mjí obvykle následující vzhled: Diskové pružiny Diskové pružiny mjí obvykle následující vzhled:

303 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Snitární (hygienické) výrobky jejich části součásti, ze želez nebo oceli Výlevky, umyvdl dřezy, z nerezvějící oceli Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72. Výrobky této podpoložky jsou zprvidl vyrobeny z nerezvějící oceli ustenitického typu obshujícího přibližně 18 % chromu 8 % niklu. Jsou vyrobeny buď hlubokým tžením plechu z nerezvějící oceli, čímž vznikne výlevk z jednoho kusu, nebo spojením jedné nebo výlevkových jednotek s jednou nebo dvěm hldkými či zvlněnými odvodňovcími deskmi Osttní výrobky ze želez nebo oceli Výrobky ze železných nebo ocelových drátů Do této podpoložky ptří výrobky sestávjící z jednoho nebo více ocelových drátů sendvičově uložených mezi dv proužky ppíru nebo plstu, nenřezné n určité délky. Toto zboží je obvykle dodáváno n cívkách pro použití ve strojích n uzvírání pytlů. Pokud jsou nřezány n krátké délky (vhodné pro uzvírání pytlů, sáčků td.), zřzují se tyto výrobky do čísl 8309 (viz vysvětlivky k HS k číslu 8309, druhý odstvec, bod 9)).

304 C 76/302 CS Úřední věstník Evropské unie Měděný prášek šupiny (vločky) KAPITOLA 74 MĚĎ A VÝROBKY Z NÍ Prášek s lmelární strukturou; šupiny (vločky) Prášek s lmelární strukturou je možno rozlišit pod mikroskopem. Je extrémně jemně zrnitý, zprvidl lesklý, trochu olejovitý je většinou používán jko pigment do brev. Šupiny (vločky) se djí rozlišovt již prostým okem, nebo použitím lupy. Vyskytují se jko drobné, jemné, neprvidelné šupiny většinou se používjí jko mteriál pro povrchovou úprvu Měděné tyče, pruty profily 7411 Měděné trouby trubky Do tohoto čísl ptří profily s uzvřeným obrysem (duté profily), z předpokldu, že nevyhovují definici trub trubek. Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304.

305 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/303 KAPITOLA 75 NIKL A VÝROBKY Z NĚHO 7507 Niklové trouby, trubky příslušenství pro trouby nebo trubky (npříkld spojky, kolen, nátrubky) Trouby trubky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304.

306 C 76/304 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 76 HLINÍK A VÝROBKY Z NĚHO Hliníkový odpd šrot Do tohoto čísl neptří surový (netvářený) odpd šrot, který byl přetven (číslo 7601) Třísky ze soustružení, hobliny, odřezky, odpd z frézování piliny; odpd z brevných, potžených nebo lepených (vrstvených) plechů fólií o tloušťce (s výjimkou jkékoliv podložky) nepřeshující 0,2 mm Do této podpoložky ptří třísky ze soustružení, hobliny, odřezky nebo piliny z řezání, odpd od frézování, což předstvuje odpd z výrobků, které byly oprcovávány n soustruhu, fréze, hoblovce, vrtčce, pile, brusce nebo pilníku. Do této podpoložky ptří též odpd z brevných, potžených nebo lepených (vrstvených) plechů fólií o tloušťce (s výjimkou jkékoliv podložky) nepřeshující 0,2 mm. Tento odpd musí být podroben speciálnímu zprcování, před rekupercí kovu, k odstrnění cizorodých látek (mzdel, oleje, brev lků, ppíru td.) Osttní (včetně zmetků z výroby) Šrot Do této podpoložky ptří veškerý hliníkový odpd, který není zhrnut v podpoložce Výrz zmetky z výroby znmená nové výrobky, dokončené nebo nedokončené, které z důvodu výrobní chyby (npř. defektu ve struktuře kovu nebo defektu vzniklého při zprcování), mohou být použity pouze k znovuzískání kovu. Hliníkovým šrotem jsou míněny stré hliníkové výrobky, které se stly nepoužitelnými pro své původní účely, protože prskly, rozbily se nebo byly opotřebovány, stejně jko šrot z těchto výrobků Hliníkový prášek šupiny (vločky) Prášek s lmelární strukturou; šupiny (vločky) Viz vysvětlivky k podpoložce Hliníkové trouby trubky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304.

307 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Netvářené (surové) olovo KAPITOLA 78 OLOVO A VÝROBKY Z NĚHO S obshem ntimonu o hmotnosti převžující nd hmotností kždého z dlších prvků Osttní Do této podpoložky ptří slitiny olov ntimonu, které se převážně používjí n výrobu kumulátorových desek (Pb 92 ž 94 %, Sb 6 ž 8 %), potrojné slitiny (olovo-ntimon-cín), v nichž hmotnost ntimonu převyšuje hmotnost cínu, používné hlvně n tiskřské typy (Pb 55 ž 88 %, Sb 10 ž 30 %, Sn 2 ž 25 %). Antimon činí olovo tvrdším křehčím. Do této podpoložky ptří: 1. slitiny olovo-cín-ntimon s obshem více než 20 % cínu 10 % ntimonu, které se používjí jko ložiskový kov; 2. slitiny olovo-cín, používné k pájení; Osttní výrobky z olov 3. slitiny olovo-rzén (rzén činí olovo tvrdším vhodnějším k výrobě olověných broků) Kontejnery s olověnou ochrnnou vrstvou proti rdici určené pro přeprvu nebo ukládání rdioktivních mteriálů (Eurtom) Osttní S výjimkou kontejnerů pro přeprvu uvedených v podpoložce , ptří do této podpoložky všechny typy úložných nádob, ť již z olov vyrobených nebo olovem vyložených, určených pro přeprvu nebo ukládání rdioktivních mteriálů tk, by emitovné záření nemohlo poškodit objekty nebo osoby v přímé blízkosti. Těchto úložných nádob je celá řd, od jednoduchých válcových bubnů s víkem nebo jednoduchých mlých beden s poklopem, celých z olov, ž po velké kontejnery, též uvnitř povlečené nerezvějící ocelí, vně pokryté nebo vyztužené ocelovými pásy optřené háky (oky), výztuhou, dvojitými stěnmi, přírubmi, speciálními ventily, s cirkulátory chldící vody, spádnicí nebo i čepem td. V určitých přípdech mohou obshovt dv nebo více souosých pouzder (plášťů) nebo větší počet oddělených prostor. Jsou konstruovány tk, by byly tepelně izolovné, otřesuvzdorné vodotěsné, musí odolávt korozi vůči jejich obshu nvíc musí být možno je jednoduše dekontminovt, to jk uvnitř, tk i vně. Do této podpoložky neptří mlé válcové olověné úložné nádobky používné jko počítče pulsů rdioktivních mteriálů (podpoložk ). Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 7806, druhý třetí odstvec, do této podpoložky ptří: 1. olověné cihly nebo pláty (které nejsou výrobky čísl 7804), zprcovné tk, že jejich tvr umožňuje, že se mohou spojovt dohromdy, tkže vytváří stěny nebo stropy, které jsou určeny k ochrně proti rdici; 2. mlé válcové olovněné úložné nádobky, které mohou být i rozebírtelné n více dílů, které se používjí jko počítče pulsů pro rdioktivní mteriály. Obshují okénko pro Geiger-Müllerův počítč je možno vložit i scintilční počítč čsto jsou vybveny okénkem (otvorem) pro vložení vzorku; 3. olověné rámy určené k nszení speciálních tlustých skleněných tbulí, které vytváří okn k horkým buňkám, tj. k prostorám, kde se zprcovávjí látky s vysokou rdioktivitou; 4. zřízení pro kolimci rdice; 5. olověné trouby trubky se zprvidl vyrábějí protlčováním. Olověné trouby, trubky příslušenství (včetně odskokových kolen pro drenážní jímče) se převážně používjí jko vodní potrubí, potrubí pro zemní plyn nebo kyseliny (npř. sírová nebo chlorovodíková), jko plášť pro elektrické kbely td.

308 C 76/306 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 81 OSTATNÍ OBECNÉ KOVY; CERMETY; VÝROBKY Z NICH 8101 Wolfrm výrobky z něho, včetně odpdu šrotu Prášek Do této podpoložky ptří wolfrmový prášek, který vzniká při vodíkové redukci oxidu wolfrmového (nebo nhydridu wolfrmu) Netvářený (surový) wolfrm, včetně tyčí prutů získných prostým slinováním Do této podpoložky ptří: 1. ingoty, tyče pruty, zprvidl tvru hrnolu, vyrobené slinováním (sintrováním) prášku, které ještě nebyly kovné, válcovné nebo tžené; 2. wolfrmový prášek lisovný do tblet, kosočtverečných fset td., pouze pro účely dávkování nebo pro přeprvu Molybden výrobky z něho, včetně odpdu šrotu Prášek Do této podpoložky ptří molybdenový prášek vyrobený redukcí čistého oxidu molybdenu nebo molybdennu monného Netvářený (surový) molybden, včetně tyčí prutů získných prostým slinováním Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Tntl výrobky z něho, včetně odpdu šrotu Netvářený (surový) tntl, včetně tyčí prutů získných prostým slinováním; prášek Pokud se jedná o netvářený (surový) tntl, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Tntlový prášek se vyrábí redukcí oxidu tntlu nebo elektrolyticky z roztveného tntlfluoridu drselného.

309 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/307 KAPITOLA 82 NÁSTROJE, NÁŘADÍ, NÁČINÍ, NOŽÍŘSKÉ VÝROBKY A PŘÍBORY, Z OBECNÝCH KOVŮ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Z OBECNÝCH KOVŮ 8202 Ruční pily; pilové listy všech druhů (včetně prořezávcích, drážkovcích nebo neozubených pilových listů) Pásové pilové listy Do této podpoložky ptří řezné listy připrvené k použití (nekonečné listy) listy dělené n pásy nestnovené délky (z předpokldu, že jsou zcel jsně určeny pro použití jko pilové listy). Pásové pilové listy pro oprcování kovu jsou pilové listy s jemnými zuby, které jsou prvidelně rozvedené. Pásové pilové listy pro oprcování jiných mteriálů než je kov jsou pilové listy s poměrně hrubými zuby, které jsou vyhnuté (tj. jednotlivé zuby jsou střídvě mírně ohnuty doprv do lev vůči podélné ose listu). Do této podpoložky neptří listy bez zubů, které řežou pomocí n listu nnesených brusiv (npříkld dimntový prášek, umělý korund) (číslo 6804) S prcovní částí z oceli Do této podpoložky neptří: ) pilové kotouče bez zubů (podpoložk ); b) kotoučové nože bez zubů, které řežou pomocí n povrchu nnesených brusiv (npříkld dimntový prášek, umělý korund) (číslo 6804) Vyměnitelné nástroje pro ruční nástroje nářdí, též poháněné motorem nebo pro obráběcí stroje (npříkld n lisování, ržení, děrování, řezání vnějších nebo vnitřních závitů, vrtání, vyvrtávání, prothování, frézování, soustružení nebo šroubování), včetně průvlků pro tžení nebo protlčování kovů nástrojů n vrtání nebo sondáž při zemních prcích ž Nástroje n vrtání nebo sondáž při zemních prcích Všeobecně, nářdí zhrnuté v těchto podpoložkách má jko svou prcovní část destičky, hroty td., ptřící do čísl Avšk nářdí, které má jko svou prcovní část destičky, tyčinky, špičky, hroty td. neodmontovtelné, sestávjící z vrstvy syntetického dimntu uloženého n podkldu z cermetů, se zřzují do podpoložky Nástroje pro řezání vnitřních závitů Nástroje pro řezání vnitřních závitů se používjí k vytvoření vnitřního závitu. Do této podpoložky rovněž ptří nástroje pro vytvoření závitu bez úběru mteriálu Nástroje pro řezání vnějších závitů Nástroje pro řezání vnějších závitů se používjí k vytvoření vnějšího závitu. Do této podpoložky rovněž ptří nástroje pro vytvoření závitu bez úběru mteriálu.

310 C 76/308 CS Úřední věstník Evropské unie Se stopkou Nástroje se stopkou mjí válcovou nebo kuželovitou stopku, která jim umožňuje, by byly upnuty do nástrojového držáku. Obvykle mjí následující vzhled: 8212 Břitvy, holicí strojky holicí čepelky (včetně polotovrů holicích čepelek v pásech) Bezpečné holicí čepelky, včetně polotovrů holicích čepelek v pásech Kromě polotovrů v pásech, ptří do této podpoložky: 1. nedokončené čepelky, tj. nenbroušené čepelky, perforovné i neperforovné; 2. čepelky v pásech nbroušené pouze n jedné strně, neperforovné, které jsou nvinuté vloženy do strojků Lžíce, vidličky, sběrčky, nběrčky, cukrářské lžíce, nože n ryby, nože n krájení másl, kleštičky n cukr podobné kuchyňské nebo jídelní výrobky Obshující pouze výrobky pokovené drhým kovem Z nerezvějící oceli Osttní Z nerezvějící oceli Pokovené drhým kovem Z nerezvějící oceli Do této podpoložky neptří výrobky s neptrnou ozdobou z drhých kovů (npříkld motiv okvětních lístků n rukojeti příboru). Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72. Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72. Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72.

311 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/309 KAPITOLA 83 RŮZNÉ VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ 8302 Úchytky, kování podobné výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím, oknům, roletám, kroseriím, sedlářským výrobkům, kufrům, truhlám, pouzdrům nebo k podobným výrobkům; věšáky háčky n šty klobouky, konzoly podobné výrobky, z obecných kovů; rejdovcí kolečk s úchytkmi, z obecných kovů; zřízení pro utomtické zvírání dveří, z obecných kovů Rejdovcí kolečk Pro účely této podpoložky se výrzem rejdovcí kolečk rozumí kolečk s úchytkmi z obec ných kovů. Úchytky slouží k uchycení kolečk k souvisejícímu výrobku v nezměněném stvu bez přidání dlších složek. Části součásti z obecných kovů, které jsou částí smotného kolečk (npříkld okrj nebo kuličkové ložisko), se nepovžují z úchytky z obecných kovů čísl Rejdovcí kolečk této podpoložky mohou být otočná nebo neotočná (pevně ukotvená). Obvykle vypdjí tkto: Rejdovcí kolečk, která nemjí úchytky z obecných kovů nebo která nevyhovují podmínkám poznámky 2 ke kpitole 83, mohou být zřzen jko části, součásti nebo příslušenství nebo podle mteriálu, ze kterého jsou vyroben.

312 C 76/310 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XVI STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ Poznámk 4 Doplňková poznámk 1 Doplňková poznámk 3 Pokud není stnoveno jink, může být přenos rovněž vytvořen pomocí zřízení (též zbudovného do jednotlivých komponentů), které používá infrčervené pprsky, rdiové vlny nebo lserové pprsky td. n krátké vzdálenosti. A. Nástroje nářdí k montáži nebo údržbě strojů Aby byly zřzeny s příslušnými stroji, musí nástroje nářdí pro montáž nebo údržbu splňovt následující tři podmínky, týkjící se jejich povhy, zmýšleného použití předložení: 1. musí jít o nástroje nářdí, tj. ruční nástroje nářdí čísl nebo čísl 8205 nebo, npříkld, o nástroje nářdí ptřící do podpoložky , , , , , , , , , nebo Měřící kontrolní přístroje kpitoly 90 jsou ve všech přípdech vyloučeny; 2. jejich zmýšlené použití musí být pro montáž nebo údržbu příslušného stroje. Pokud jde o stejné nástroje nářdí, pk se pouze ty, které musí být použity součsně, zřzují s příslušným strojem. Pokud jde o různé nástroje nářdí, pk je povolen pouze jeden z kždého druhu nástroje; 3. musí být předkládány k celnímu řízení součsně s příslušnými stroji. B. Vyměnitelné nástroje Aby byly zřzeny s příslušnými stroji, musí vyměnitelné nástroje splňovt tři podmínky: 1. musí jít o nástroje, tj. nástroje ptřící do čísl 8207 nebo, npříkld, nástroje ptřící do čísl 4016, nebo podpoložky , , , , , , , , , nebo Formy (číslo 8480) příslušenství, včetně pomocných zřízení (npříkld čísl 8466) se nepovžují z nástroje tudíž se neposuzují podle této doplňkové poznámky; 2. musí tvořit součást obvyklého vybvení příslušných strojů. Dále jsou uvedeny součásti, které se pokládjí z obvyklé vybvení stroje: ) jkýkoliv počet stejných nástrojů, které lze použít n stroji součsně; b) jeden z kždého druhu nástroje, jestliže jsou nástroje různé; 3. musí se běžně prodávt s příslušným strojem musí být s tímto strojem předkládány k celnímu řízení. Stroj v rozmontovném nebo nesmontovném stvu je možné dovézt v několik zásilkách v určitém čsovém období, jestliže je toto vhodné z obchodního nebo doprvního hledisk. Aby bylo možné deklrovt různé součásti pod stejným szebním číslem, položkou nebo podpoložkou jko smontovný stroj, musí deklrnt písemně požádt celní úřd nejpozději při první zásilce připojit: ) nákres, nebo, v přípdě nutnosti, několik nákresů, stroje s výrobními čísly nejdůležitějších součástí; b) obecný soupis obshující oznčení chrkteristik přibližných hmotností různých součástí výrobní čísl hlvních součástí, n které se odkzuje výše. Žádost může být kceptován pouze při relizci kontrktu n dodávku stroje, který lze povžovt z kompletní pro účely kombinovné nomenkltury. Všechny součásti musí být dovezeny přes stejný vstupní bod ve stnoveném čsovém období. Ve zvláštních přípdech všk mohou kompetentní orgány povolit dovoz přes několik vstupních bodů. Tto lhůt se nesmí být překročen, pokud prodloužení termínu nepoždují kompetentní orgány. Při kždém částečném dovozu se musí předložit seznm součástí tvořících zásilku, který musí obshovt odkzy n obecný soupis uvedený výše. Celní prohlášení pro kždou zásilku musí obshovt popis jk součásti nebo součástí tvořících zásilku, tk i kompletního stroje.

313 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/311 KAPITOLA 84 JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Všeobecné vysvětlivky Pro účely podpoložek , pro průmyslovou montáž se vzthuje pouze n sériovou montáž nových vozidel v továrnách, které vyrábějí nebo montují motorová vozidl (včetně subdodvtelů). Tyto podpoložky lze použít pouze pro motory skutečně používné při výrobě nových vozidel typů, n které se v těchto podpoložkách odkzuje. Proto do těchto podpoložek neptří podobné motory, používné jko náhrdní díly Prní kotle (jiné než kotle k ústřednímu vytápění schopné dodávt jk teplou vodu, tk i nízkotlkou páru); kotle zvné n přehřátou vodu Osttní Do této podpoložky ptří hybridní žárotrubné vodotrubné kotle tké speciální vrinty nádrž-kotel, jko jsou elektricky vyhřívné prní kotle vybvené elektrickými topnými tělesy místo topeniště Plynové generátory pro výrobu generátorového nebo vodního plynu, též vybvené čističi plynů; vyvíječe cetylenu podobné plynové generátory pro výrobu plynu mokrou cestou, též vybvené čističi plynů Plynové generátory pro výrobu generátorového nebo vodního plynu, též vybvené čističi plynů; vyvíječe cetylenu podobné plynové generátory pro výrobu plynu mokrou cestou, též vybvené čističi plynů Do této podpoložky neptří: ) generátory svítiplynu (koksovcí pece), používné v plynárnách (číslo 8417); b) generátory elektrolytického plynu (npř. pro výrobu oxidu dusičitého, sirovodíku nebo kynovodíku, v závislosti n použitém elektrolytu) se zřzují do čísl Vrtné nebo rotční zážehové splovcí pístové motory s vnitřním splováním ž Motory pro pohon lodí Do těchto podpoložek neptří motory používné n plubě vodních plvidel pro jiné účely než k jejich pohonu Vznětové pístové motory s vnitřním splováním (dieselové motory nebo motory s žárovou hlvou) ž Motory pro pohon lodí Viz vysvětlivky k podpoložkám ž Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně s motory čísel 8407 nebo 8408 Kromě vyloučení uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8409, neptří do tohoto čísl též následující: ) potrubí trubky z netvrzeného vulknizovného kučuku (číslo 4009); b) ohebné trubky potrubí, z obecného kovu (číslo 8307); c) těsnění podobné výrobky (zřzují se obecně podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny nebo do čísl 8484).

314 C 76/312 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky neptří turbodmychdl výfukových plynů používná pro stlčování tmosférického vzduchu potřebného pro splování, z účelem zvýšení výkonu pístových motorů s vnitřním splováním. Jelikož jde o turbinové vzduchové kompresory poháněné turbinou n výfukové plyny, ptří do čísl Proudové motory, turbovrtulové pohony osttní plynové turbiny ž Proudové motory Do těchto podpoložek neptří tk zvná pomocná zřízení pro dodtečné splování, předkládná smosttně (podpoložk ) Osttní Do této podpoložky ptří rotorové (ventilátorové) loptky pro plynové turbíny, i když tkováto turbín plní, ve spojení s elektrickým generátorem, funkci primárního zdroj pohybu Osttní motory pohony ž Hydrulické motory pohony Do těchto podpoložek ptří motory pro hydrulický převod S lineárním pohybem (válců) Do těchto podpoložek ptří hydrulické polohovcí zjišťovcí ovldče používné k seřízení polohy seddel posádky letdl Čerpdl n kpliny, též vybvená měřicím zřízením; zdviže n kpliny Hydrulické jednotky Viz vysvětlivky k HS k číslu 8412, část B), bod 6) Hydrulické jednotky Viz vysvětlivky k HS k číslu 8412, část B), bod 6) ž Rdiální průtoková čerpdl V rdiálních průtokových čerpdlech je kplin hnán v prvém úhlu k ose oběžného kol Osttní odstředivá čerpdl Do těchto podpoložek ptří zejmén xiální odstředivá čerpdl, v nichž je kplin hnán podél osy oběžného kol. Ptří sem rovněž hybridní typy rdiálních xiálních čerpdel (npř. s rdiálním sáním xiálním vypouštěním nebo s xiálním sáním rdiálním vypouštěním) Osttní čerpdl; zdviže n kpliny Do těchto podpoložek neptří: ) tk zvná lékřská scí čerpdl pro odsávání sekretů, která, kromě čerpdl, tké sestávjí ze scího zřízení používjí se n operčních sálech nebo ve vozidlech první pomoci (pojízdných operčních sálech) (číslo 9018); b) lékřská čerpdl, která jsou nošená n těle, určená k nesení v ruce nebo k implntování do těl, vybvená přívodní nádržkou prcující jko zřízení utomticky vydávjící lék, se zbudovným zdrojem energie pro pohon čerpdl, vše ve společném pouzdře (číslo 9021).

315 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Vzduchová čerpdl nebo vývěvy, kompresory ventilátory n vzduch nebo jiný plyn; ventilční nebo recirkulční odsávče s ventilátorem, též s vestvěnými filtry Pro účely tohoto čísl, zhrnují čerpdl kompresory tké čerpdl s motorovým pohonem, turbočerpdl, kompresory s motorovým pohonem turbokompresory Osttní Do této podpoložky ptří vkuová čerpdl s kplinovým prstencem membránová vkuová čerpdl Vzduchová čerpdl ovládná ručně nebo nohou Do těchto podpoložek ptří pouze t čerpdl, která jsou ovládán rukou nebo nohou, tj. ovládjí se výhrdně lidskou silou, jk je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 8414, části A). Tto čerpdl musí být konstruovná zejmén pro huštění pneumtik (npř. jízdních kol, motorových vozidel td.) podobného zboží, npříkld, vzduchových mtrcí, vzduchových polštářů nfukovcích člunů ž Ventilátory Z ventilátory se pro účely těchto podpoložek povžuje pouze zboží, které má vlstnosti popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8414, části B) vyhovuje následujícím podmínkám: 1. tlk vzduchu nebo plynu nesmí převyšovt 2 bry; 2. musí obshovt pouze jeden rotující povrch (jeden stupeň). Vzduchové kompresory, které nesplňují podmínky uvedené výše, se zřzují do podpoložek ž Odstředivé ventilátory Odstředivé ventilátory jsou tkové, u kterých je vzduch nebo jiný plyn nbírán xiálně vytlčován rdiálně Turbokompresory U turbokompresoru je hřídel loptkového kol poháněn externím motorem vzduch nebo jiný plyn, který má být čerpán, je uváděn do pohybu loptkovým kolem. Turbokompresory mohou být jednostupňové nebo vícestupňové, xiální nebo rdiální. Jednoduché dvojstupňové kompresory se používjí, npříkld, ve vysvčích Jednostupňové Do této podpoložky ptří též výfukovými plyny poháněná turbodmychdl pro pístové motory s vnitřním splováním, kde se používjí ke stlčování tmosférického vzduchu potřebného pro splování, by se zvýšil výkon. Jsou to jednostupňové vzduchové turbokompresory (dmychdl) používné pro vytvoření přetlku většího než 2 bry jsou poháněny turbinou poháněnou výfukovými plyny, ninstlovnou vedle skříně kompresoru. Hncí turbín je zásobován výfukovými plyny z pístového motoru s vnitřním splováním, n kterém je nmontován Části součásti Do této podpoložky ptří též části součásti výfukovými plyny poháněných turbodmychdel pro motory s vnitřním splováním. Avšk části součásti výfukovými plyny poháněné turbiny používné s výfukovými plyny poháněnými turbodmychdly se zřzují do čísl 8411 jko části součásti plynové turbiny bez splovcí komory Chldničky, mrzničky jiná chldicí nebo mrzicí zřízení, elektrické nebo jiné; tepelná čerpdl jiná než klimtizční zřízení čísl Osttní Do této podpoložky ptří chldicí sušiče, což jsou zřízení používná k sušení vzduchu v budovách plveckých bzénů jiných vlhkých prostorách. V podsttě sestávjí z chldící jednotky ventilátoru hnného motorem. Ventilátor vhání vlhký vzduch potrubím do výprníku chldicí jednotky, kde dochází ke kondenzci n chldných stěnách. Vznikjící kondenzát se zchycuje ve žlbu. Vysušený vzduch se přihřívá v kondenzátoru chldící jednotky vrcí se zpět do místnosti.

316 C 76/314 CS Úřední věstník Evropské unie V přípdě použití těchto chldicích sušičů k sušení tlkového vzduchu v systémech tlkového vzduchu rovněž ptřících do této podpoložky, se vysušený tlkový vzduch normálně přihřívá pomocí dodtečně instlovného výměníku tepl vzduchvzduch. Tento výměník tepl odvádí teplo z vlhkého stlčeného vzduchu, vedeného n vstup chldícího sušiče přes stěny do vysušeného tlkového vzduchu. Tto zřízení nejsou vybven zřízeními pro regulci teploty vzduchu. Do této podpoložky všk neptří zřízení n výrobu suchého ledu pomocí rychlého snížení tlku vysokotlkého oxidu uhličitého s výsledným hlubokým podchlzením (číslo 8479) Stroje, strojní zřízení nebo lbortorní přístroje, též elektricky vytápěné (kromě pecí jiných zřízení čísl 8514), pro zprcování mteriálů výrobními postupy, které spočívjí ve změně teploty, jko jsou topení, vření, pržení, destilce, rektifikce (opkovná destilce), sterilizce, psterizce, pření, sušení, vypřování, odpřování, kondenzce nebo chlzení, jiné než stroje strojní zřízení typu používného v domácnosti; neelektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody Sterilizční přístroje pro lékřské, chirurgické nebo lbortorní účely Přístroje ptřící do této podpoložky, určené jko vybvení klinik, operčních sálů, lékřských středisek td., sestávjí z úložných nádob, ve kterých se lékřské chirurgické nástroje, jkož i bvlněná vt, bsorpční cupnin jiné obvzy vystvují teplotě 100 C nebo vyšší, by se zničily přítomné mikroorgnismy. Mjí obvykle formu rovnoběžnostěnu nebo válce n podstvci obshují vyjímtelné mřížky. Obecně je tková nádob zhotovená z oceli nebo hliníku optřená izolčním mteriálem. Dvířk mohou být zsklená, by bylo vidět nástroje umístěné uvnitř. Některé přístroje mjí formu skříňky nebo jiného nábytku. V tkovém přípdě, může vlstní sterilizátor obshovt stojn pro uložení nástrojů nebo jiných předmětů, které se mjí sterilizovt; to všk neovlivňuje jeho zřzení do této podpoložky. Tyto přístroje se vytápějí lihem, ropným produktem, plynem nebo elektřinou sterilizce se provádí vroucí vodou (vny), párou pod tlkem (utoklávy) nebo horkým suchým vzduchem (trouby), v závislosti n konstrukci přístroje Výměníky tepl Výměníky tepl se používjí: 1. k přivození změny teploty kplin nebo plynů bez změny jejich stvu, přičemž tto změn teploty v některých přípdech postčuje pro provedení sterilizce nebo psterizce; 2. pro odpřování nebo kondenzování tekutin. Do této podpoložky ptří: 1. kondenzátory pro dusík jiné plyny; 2. zřízení zvná mrzničky pro chlzení kondenzci rozpouštědel používných hlvně při brvení chemickém čištění; 3. chldící přístroje pro kpliny, páry nebo plyny, používné v různých průmyslových odvětvích (npř. v mlékárnách, pivovrech); 4. kontinuální psterizční přístroje používné zejmén v mlékárnách (deskové psterizátory). Do této podpoložky neptří: ) průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody podpoložky nebo ; b) přístroje v nichž: se používá tepelná výměn pro převedení kplné nebo plynné látky do pevného stvu (npříkld sušení rozstřikováním); tepelná výměn mezi dvěm tekutinmi neprobíhá přes stěnu (npříkld s přímým stykem proudícího vzduchu). Tkové přístroje se obecně zřzují do podpoložky nebo Chldicí věže podobná zřízení n přímé chlzení (bez přepážky) pomocí recirkulce vody Do této podpoložky ptří chldicí věže, ve kterých vod, která má být ochlzen uvolňuje teplo přímo do vzduchu pomocí odpřování. Teplá vod je čerpán n vrchol, pk pomlu volně stéká uvnitř chldicí věže dolů tím je ochlzován stoupjícím vzduchem (komínový efekt).

317 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří přístroje pro uzení syrových uzenin, i když uzeniny prochází během uzení tepelným zprcováním, které způsobí částečné nebo úplné uvření uzeniny. Sestávjí z velké komory vyhřívné prními hdy; do komory se zvenku ventilátorem vhání teplý nebo chldný kouř. Jsou vybveny zvlhčovcím zřízením hdy obshujícími studenou vodu z účelem chlzení. Syrové uzeniny se doprvují do komory zvěšené n pohybujících se rámech. Do této podpoložky neptří zřízení známá jko schránky n stolní nádobí pro ukládání vydávání stolního nádobí strávníkům v závodních jídelnách nebo smoobslužných resturcích, i když jsou vybven elektrickým topným zřízením nebo topnou vodní lázní pro ohřev stolního nádobí (číslo 9403) Odstředivky, včetně odstředivých ždímček; stroje přístroje k filtrování nebo čištění kplin nebo plynů Ktlytickým procesem Do této podpoložky ptří ktlytické čističe výfukových plynů pro montáž do výfukových systémů motorových vozidel nebo splinových potrubí průmyslových zřízení z účelem odstrnění oxidů dusíku přípdně jiných zplodin (npříkld oxidu uhelntého nebo uhlovodíků) z výfukových plynů nebo splin pomocí chemické rekce, s cílem snížit znečišťování ovzduší. Ktlytické konvertory instlovné v motorových vozidlech sestávjí z pláště, který obshuje kermickou voštinovou strukturu (monolitický nosič), tvořenou knály potženými ktivním ktlyzátorem. V průmyslovém zřízení sestávjí čističe splin z nosného rámu s velkým počtem ktlytických komponentů. Monolitické nosiče ktlytické komponenty předkládné smosttně se všk zřzují jko ktlyzátory do čísl Osttní Kromě přístrojů prcujících elektrosttickým tepelným procesem, ptří do této podpoložky zřízení n čištění plynů, které zdržovcím procesem sepruje plynnou směs n její jednotlivé složky Myčky nádobí; stroje přístroje n čištění nebo sušení lhví nebo jiných oblů; stroje přístroje k plnění, uzvírání, pečetění nebo oznčování lhví, plechovek, krbic, pytlů nebo jiných oblů; stroje přístroje n uzvírání lhví, sklenic, tub podobných oblů kpslemi; osttní blicí stroje přístroje nebo zřízení oblové techniky (včetně strojů přístrojů n blení tepelným smršťováním); stroje přístroje k nsycování nápojů oxidem uhličitým Myček nádobí Progrmovné čsové spínče pro myčky nádobí předkládné smosttně se zřzují podle svých chrkteristik (npříkld číslo ) Přístroje zřízení k určování hmotnosti (kromě vh o citlivosti 5 cg nebo citlivější), včetně váhových počítcích nebo kontrolních strojů; závží pro váhy všech druhů Váhy pro průběžné vážení zboží n doprvnících Do této podpoložky ptří elektromechnické váhy pro doprvníky. Konstrukce způsob provozu těchto vh odpovídá elektromechnickým váhám popsných ve vysvětlivce k podpoložkám ž Váhy pro konstntní odvžování váhy pro dávkování předem stnoveného množství mteriálů do pytlů nebo jiných oblů, včetně násypných vh Do této podpoložky ptří elektromechnické váhy typu popsného výše. Konstrukce způsob provozu těchto vh odpovídjí elektromechnickým vhám popsným ve vysvětlivce k podpoložkám ž ž Osttní přístroje zřízení k určování hmotnosti Do těchto podpoložek ptří elektromechnické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí n elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pk měří měřicím zřízením, které je zbudováno v těchto váhách. Zprvidl měřicí převodníky v tkových váhách sestávjí z dynmometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zpojených tk, by vytvářely elektrický můstek. Síl vyvolávná váženou hmotou deformuje dynmometr způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zřízení n stupnici můstkem, jenž měří odpor.

318 C 76/316 CS Úřední věstník Evropské unie Kromě měřicího zřízení, známého jko vážící jednotk, váhová zobrzovcí jednotk nebo indikátor vážení, které se normálně nchází pod jedním uzvřením, mohou mít elektromechnické váhy tké jiné jednotky, které jsou nvzájem propojeny (npř. klávesnice, pměťová jednotk, tiskárn, VDU, regulátor čtecí zřízení štítků nebo kret pro kontrolu vstupu do vh). V systémech vážení tohoto typu lze několik vh připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé tké jko dálkové vážící terminály ). Váhy uvedené výše je rovněž možné vybvit propojovcí jednotkou ( interfce ), přes kterou lze váhy připojit k jednotce utomtizovného zprcování dt. Elektromechnické váhy se pokládjí z elektronické váhy, jsou-li do měřicího zřízení vh zbudovány mikroprocesory, npříkld, by počítly cenu váženého množství z pomoci jednotkové ceny (npř. ceny z kilogrm) zvedené do vh Mechnické přístroje (též ruční) ke stříkání, rozstřikování (rozmetávání) nebo rozpršování kplin nebo prášků; hsicí přístroje, též s náplní; stříkcí pistole podobné přístroje; dmychdl n vrhání písku nebo vhánění páry podobné tryskcí přístroje N stlčený vzduch Do této podpoložky ptří pískovcí stroje, které obshují vzduchový kompresor, používné pro čištění zplovcích svíček nebo úprvu monolitických elektrických kondenzátorů. Touto úprvou se rozumí odstrnění vodivého mteriálu kondenzátoru pomocí proudu písku s cílem získt žádnou kpcitnci kondenzátoru Osttní Do této podpoložky ptří mycí stroje pro čištění motorových vozidel, kovových součástek nebo jiných výrobků rozstřikováním vody, benzínu nebo jiných kplin; jsou vybveny čerpdlem, hdicemi s tryskmi tké přípdně podávcím (přívodním) zřízením, topným zřízením td., s nimiž tvoří kompletní jednotku. Do této podpoložky všk neptří vysokotlká vodní čisticí zřízení (podpoložky ) Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby, včetně lnových jeřábů; mobilní zdvihcí rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky jeřábové vozíky Osttní stroje, smohybné Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, smohybné osttní mobilní stroje, písm. b), bod 2). Pro rozlišení mezi smohybnými stroji těchto podpoložek n jedné strně vozidly s vlstním pohonem pro zvláštní účely čísl 8705 n strně druhé, smohybné stroje ptřící do těchto podpoložek mjí všeobecně následující chrkteristiky: 1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihcího zřízení; 2. mjí mximální rychlost 20 km z hodinu; 3. mjí jednu kbinu, která je součástí zdvihcího zřízení; 4. obvykle se nepohybují, jsou-li nloženy, pokud no, pk jenom, když je tento pohyb omezen souvisí s jejich zdvihcí funkcí Osttní zvedcí, mnipulční, nkládcí nebo vykládcí zřízení (npříkld výthy, esklátory, doprvníky, visuté lnovky) Do této podpoložky neptří pásové housenkové zdviže (výthy) s dráhovými systémy s housenkovými pásy používné pro přeprvu invlidních vozíků, včetně osoby, nhoru nebo dolů po schodech; ty ptří do čísl 8714 jko příslušenství pro invlidní vozíky.

319 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří: 1. válečkové stoly nebo válečkové doprvníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezprcovného mteriálu do válcovcí stolice pro odběr z ní nebo pro přeprvu nezprcovného mteriálu od jedné stolice ke druhé; 2. unášecí válce s nlogickou funkcí jko u strojů uvedených výše, které se skládjí ze dvou sd válců, mezi nimiž prochází nezprcovný mteriál; 3. válcová chldicí lože, která jsou umístěn n konci válcovcích linek n nichž se pomlu přeprvuje mteriál (npříkld tyče drát) z součsného chlzení v okolním vzduchu; 4. zdvihcí nebo vyklápěcí stoly pro válcovcí trtě s několik sdmi válců nd sebou (stolice trio dvojité duo). Tková zřízení obshují stůl nklápějící se kolem osy umístěný n nejvzdálenějším konci válcovcí trtě. Tyto stoly jsou vybveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sdou válců přichází mteriál n stůl, který se pk nklápí vyrovnává n dlší sdu válců, mezi nimiž je pk protlčován mechnicky poháněnými válci; 5. přeprvní zřízení používná ve válcovnách s prlelními stolicemi pro přeprvování, npříkld tyčí z válečkového stolu první stolice n válečkový stůl stolice druhé; 6. vyklápěcí překlápěcí zřízení; 7. strojní zřízení konstruovné pro dálkovou mnipulci s vysoce rdioktivními látkmi. Do této podpoložky neptří utomtické mnipulátory strojní zřízení pro ingoty (npříkld jeřáby pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používjí k zásobování válcovcích trtí, se přímo nepodílí n práci válcovcích trtí (podpoložky , , nebo ) Smohybné buldozery, ngldozery, srovnávče (grejdry), stroje n vyrovnávání terénu (nivelátory), škrbče (skrejpry), mechnické lopty, rypdl, loptové nkldče, dusdl silniční válce Škrbče (skrejpry) Viz vysvětlivky k HS k číslu 8429, druhý odstvec, část C). Do této podpoložky neptří kombinovné škrbče (skrejpry), které sestávjí z thče (též pouze s jednou náprvou) vlstního škrbče (skrejpru). Kždý prvek musí být, v souldu s poznámkou 2 ke kpitole 87, zřzen do svého vlstního příslušného čísl (číslo 8701 pro thč podpoložk pro škrbč (skrejpr)) Stroje přístroje pro zemědělství, zhrdnictví nebo lesnictví, k příprvě nebo obdělávání půdy; válce n úprvu trávníků nebo sportovních ploch Přesně nstvitelné secí stroje s centrálním pohonem Do této podpoložky ptří stroje, které umísťují osivo nebo jednotlivá zrn do zeminy v řádcích s kontrolovnou prvidelností mezer. Tyto stroje mohou rovněž umísťovt osivo součsně do několik řádků Žcí nebo mláticí stroje, přístroje zřízení, včetně blicích lisů n píci nebo slámu; sekčky n trávu nebo píci; stroje n čištění nebo třídění vjec, ovoce nebo jiných zemědělských produktů, jiné než stroje přístroje čísl ž Sekčky n trávu k úprvě trávníků, prků nebo sportovních ploch Viz vysvětlivky k HS k číslu 8433, část A), předposlední odstvec, s odkzem n jízdní žcí stroje Stroje přístroje, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté, pro průmyslovou příprvu nebo výrobu potrvin nebo nápojů, jiné než stroje přístroje pro extrkci nebo příprvu živočišných nebo ztužených rostlinných tuků nebo olejů

320 C 76/318 CS Úřední věstník Evropské unie Pro příprvu čje nebo kávy Do této podpoložky ptří stroje pro mísení různých čjů stroje pro mletí kávy. Do této podpoložky neptří stroje pro průmyslovou příprvu předem připrveného čje nebo kávy (podpoložk ), stroje pro pržení kávy (podpoložk ), stroje pro výrobu práškové kávy (instntní kávy) (podpoložk ) Stroje přístroje pro výrobu buničiny (ppíroviny) z vláknitého celulózového mteriálu nebo pro výrobu nebo konečnou úprvu ppíru, krtónu nebo lepenky Stroje přístroje pro konečnou úprvu ppíru, krtónu nebo lepenky Kromě strojního zřízení uvedeného ve vysvětlivkách k HS k číslu 8439, část III, ptří do této podpoložky též stroje pro konečnou úprvu pergmenu. Do této podpoložky neptří: ) stroje, které mjí obdobné funkce jko stroje uvedené výše, všk nepoužívné pro rchy ppíru, krtónu nebo lepenky, le pro výrobky z těchto mteriálů. Npříkld, stroje n voskování ppírových kelímků oblů td. ponorem (podpoložk ). Stroje, které vyrábějí ppírové, krtónové nebo lepenkové výrobky, jko jsou ppírové kelímky, krbice, nádoby td., ptří do čísl 8441; b) stroje, které, i když se používjí pro rchy ppíru, krtónu nebo lepenky, zhotovují výrobky, které již nejsou ppírem, krtónem nebo lepenkou pro účely kombinovné nomenkltury. Toto je přípd, npříkld, strojů pro nnášení brusiv nebo fotocitlivých emulzí n ppír (podpoložk ) Osttní stroje přístroje pro zprcování buničiny (ppíroviny), ppíru, krtónu nebo lepenky, včetně řezček všech druhů Osttní podélné příčné řezčky Do této podpoložky ptří stroje, které vyrábí rchy specifického formátu z nekonečných pásů ppíru buď pouze příčným řezáním nebo zároveň podélným příčným řezáním Knihřské řezčky Do této podpoložky ptří stroje, které řežou stohy ppíru jedním břitem, ztímco rmeno umístěné nd řezcím stolem drží ppír n místě ve směru řezání. Do této podpoložky rovněž ptří stroje s jedním nožem otočným řezcím stolem pro zřezávání knižních bloků, které po prvním druhém řezání otočí knižní bloky o Osttní Do této podpoložky ptří stroje s třemi noži uloženými nvzájem v 90, které se používjí pro zřezávání knižních bloků. Dv nože zřezávjí součsně horní dolní hrnu knižních bloků pk třetí nůž zřízne boční okrj, nebo nopk. Do této podpoložky ptří stroje poháněné ručně nebo nohou (pedálem) Stroje, přístroje zřízení (jiné než obráběcí tvářecí stroje čísel 8456 ž 8465) pro příprvu nebo zhotovování desek, válců nebo jiných tiskřských pomůcek; desky, válce jiné tiskřské pomůcky; desky, válce litogrfické kmeny uprvené pro grfické účely (npř. hlzené, zrněné nebo leštěné) Fotosázecí stroje Do této podpoložky ptří fotosázecí stroje, které text sázejí postupným fotogrfováním znků upevněných n otočných kotoučích nebo n zvláštních mtricích či znků vytvořených n obrzovce CRT mticí s velmi mlými překrývjícími se body. Do této podpoložky rovněž ptří sázecí stroje, které prcují s lserovým pprskem promítným n fotogrfický film.

321 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/319 Do této podpoložky všk neptří: ) všeobecně použitelná zřízení pro utomtizovné zprcování dt, která se používjí pro fotoszbu kromě toho, že mjí npříkld účetnické výpltní funkce, jsou pro tento účel připojeny kbelem (on-line) k fotosázecímu stroji z účelem jeho řízení zásobování dty pro sázení písm (číslo 8471 viz poznámk 5 A) k této kpitole); b) smosttné telegrfické vysílcí přijímcí přístroje (číslo 8517) Pro lití sázení písm (npříkld linotypů, monotypů, intertypů), též se zřízením pro odlévání Písmo se může odlévt ručně nebo mechnicky pomocí více či méně složitých zřízení. K uvedeným přístrojům zřízením ptří: 1. mtrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí rzníku. Používjí se n odlévání oddělených tiskových písmen; 2. stoly n vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlzením. Tyto stoly v zásdě mívjí nprosto hldký povrch uprostřed se nchází prohlubeň; jsou vybveny upíncím zřízením n uchycení písmen; 3. utomtická zřízení n lití písm. V těchto zřízeních se tiskové typy odlévjí písmeno z písmenem, všk nedochází k szbě. Obvykle sestávjí z elektricky vyhřívného tvicího kelímku obshujícího roztvený kov, ze zřízení n zchlzení formy k urychlení vytvrzení ze zřízení n hlzení vyrovnávání písmen; 4. přístroje n odlévání linek, mteriálu k vyplnění prostoru td. využívjící metodu protlčování; 5. sázítk používná k zhájení szby, jejichž pomocí se ručně sází jedn nebo více řádek písm. Nejčstěji sestávjí z mlé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubmi n dvou přilehlých strnách čsto s upíncím šoupátkem. Do této podpoložky ptří loďky (szebnice), podobné, všk rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strny; 6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několik strn pro tisk. Do rámu se uchytí jedn, dvě nebo čtyři strny pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechnickým zkliňujícím zřízením (jko mtice či šroub td.), které rovněž ptří do tohoto čísl. Vedle výše uvedených strojů přístrojů k lití sázení písm existuje rozsáhlá skupin dlších strojů, které mechnicky odlévjí písmen rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných prcovních postupech n dvou různých, všk doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou ppírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písm buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho prcovního postupu n témže stroji. K uvedeným, čsto velmi složitým strojům ptří: 1. stroje n odlévání sázení jednotlivých typů (monotyp), které používjí děrovnou pásku vytvořenou tstrem, dále pomocí pneumtických relé vybírjí zvláštní mtrice obsžené ve stroji které vytvářejí jednotlivé znky sázejí je do loďky (szebnice t je též součástí stroje). Tyto stroje se používjí ve spojení s tstrem; předloh pro text se přenáší pomocí mechnické klávesnice vytváří se děrovná pásk. Tstry rovněž ptří do tohoto čísl. 2. stroje s klávesnicí pro odlévání sázení oddělených typů; veškeré prcovní postupy se odehrávjí n témže stroji (rototyp td.); 3. zřízení n lití písm pro typové řádky. Mtrice se ručně vysázejí do řádek vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug); 4. stroje pro szbu lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linogrph td.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévjí po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybveny zřízením umožňujícím používt ppírové děrovné pásky předem vyhotovené n jiném stroji, který rovněž ptří do tohoto čísl Osttní stroje, přístroje zřízení Do této podpoložky ptří stroje, přístroje zřízení pro příprvu nebo výrobu desek, válců nebo jiných tiskřských pomůcek popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8442, část A, bodech 1) ž 3).

322 C 76/320 CS Úřední věstník Evropské unie Desky, válce jiné tiskřské pomůcky; desky, válce litogrfické kmeny připrvené pro grfické účely (npříkld hlzené, zrněné nebo leštěné) Přírodní litogrfický kámen je z druhu vápence s jemnými homogenními zrny. Umělý litogrfický kámen se obvykle vyrábí z cementu uhličitnu vápentého, který byl rozemlet zhutněn (komprimován). Litogrfické kmeny těchto podpoložek jsou: pokryté ilustrcemi, buď ručně kreslenými nebo fotogrficky přenesenými; nebo hlzené nebo se zrnem uprveným tk, by byly vhodné, bez dlší úprvy, pro kreslení nebo psní. Do těchto podpoložek neptří vápenec (známý jko litogrfický kámen ) v surovém stvu ptří do podpoložky Tiskřské stroje přístroje určené k tisku pomocí desek, válců jiných tiskřských pomůcek čísl 8442; osttní tiskárny, kopírovcí stroje telefxové přístroje, též kombinovné; jejich části, součásti příslušenství Telefxové přístroje (fxy) Viz vysvětlivky k HS k číslu 8443, část II), písmenu C) S optickým systémem Přístroje této podpoložky mjí zbudovný optický systémem (zhrnující hlvně zdroj světl, kondenzátor, čočky, zrcdl, hrnoly nebo soustvu optických vláken či podobných zřízení) ke skenování předlohy Osttní Do této podpoložky ptří modrotiskové stroje kopírky, které se používjí ke kopírování průsvitných originálů n fotocitlivý ppír. Vlivem světl, které prochází přes průsvitný originál, se n osvětlených plochách rozkládá v kopírovcím ppíru dizosloučenin nebo fotocitlivé železné soli. Neosvětlené plochy se zviditelní při vyvolání. Tyto přístroje obvykle vytvářejí nmodrlé kopie, které nemjí tk ostré čáry, jko má originál. Do této podpoložky rovněž ptří přístroje s kontktním systémem termokopírovcí přístroje Osttní Do této podpoložky ptří tiskárny, které neprcují n principu nárzu, z podmínky, že je nelze připojit k zřízení pro utomtizovné zprcování dt nebo k síti, jko npříkld: 1. tepelné tiskárny, ve kterých elektricky vyhřívná tepelná tisková hlv vytvoří žádné znky n tepelně citlivém ppíru pomocí bodové mtice; 2. elektrosttické tiskárny, kde pohybující se stticky nbité kovové hroty zpisovcí hlvy vytvářejí neviditelné znky z mlých elektrostticky nbitých bodů n elektrogrfickém ppíru. N tyto nbité body se plikuje tónovcí tekutin tvoří se znky viditelné. Uvedené tiskárny jsou ovládány pomocí dtových médií (npříkld CD ROM, diskety, mgnetické pásky nebo polovodičová médi) nebo zřízeními kromě zřízení pro utomtizovné zprcování dt (npříkld digitální fotopráty, videokmery se záznmem obrzu i zvuku či telefony pro celulární sítě) ž Části, součásti příslušenství Vedle částí doplňků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8443 ptří do těchto podpoložek: 1. utomtické podvče pro zásobování strojů n potiskování pocínového plechu; 2. npíncí systémy, zprvidl pneumtické, pro udržování npnutí ppíru odthovného z držáku cívek; 3. nti-ofsetová zřízení, jiná než postřikového typu; 4. tiskcí řetězce, kolíkové hlvy, typové hlvy (hlvy se znky) typová kolečk ( kopretiny ).

323 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Elektronické sestvy Elektronické sestvy sestávjí z jednoho nebo více tištěných obvodů vybvených elektronickými integrovnými obvody čísl Mohou rovněž obshovt diskrétní ktivní prvky, diskrétní psivní prvky, výrobky čísl 8536 nebo jiné elektrické nebo elektromechnické součástky, to z předpokldu, že neztrácejí svůj chrkter jko elektronické sestvy. Do této podpoložky neptří: ) mechnismy (bez elektrických komponentů); b) moduly (složené z mechnismů elektronických sestv), jko jsou npř. kzetové mechniky, mechniky pro kompktní disky DVD mechniky pro reprodukci dt, video nebo udio signálu, které sestávjí z mechnismu ze sestv elektronického ovládání zprcování signálu Stroje pro příprvu textilních vláken; stroje n spřádání dopřádání, zdvojování nebo kroucení jiné stroje přístroje n výrobu textilních přízí; stroje pro nvíjení nebo soukání (včetně útkových soukcích strojů) stroje pro příprvu textilních přízí pro zprcování n strojích čísel 8446 nebo Osttní Kromě strojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8445, části E), ptří do této podpoložky tké stroje pro montáž osnovní příze n pprsek ze snovcích bubnů, stroje pro provzování dodávání nití během tkní provlékcí stroje pro vyšívání. N druhé strně, ruční uzlovče, což jsou mlé ruční nástroje pro svzování přetržených nití, ptří do čísl Tklcovské stvy Do tohoto čísl ptří tklcovské stvy popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8446, včetně stvů n xminsterské koberce, žinylkových stvů, stvů n vlsové tkniny, stvů n smyčkové zboží, krepy, lněné nebo plátěné zboží, stvy n plchty, převodové řemeny popruhy Pletcí stroje, stroje n zpevnění prošitím, stroje n výrobu ovinutých nití, stroje n výrobu tylu, krjek, výšivek, lemovek, prýmků nebo sítí stroje n výrobu střpců Ploché pletcí stroje; stroje n zpevnění prošitím Do těchto podpoložek ptří háčkovcí stroje, což jsou vlstně řetízkovcí pletcí stroje používné pro zhotovování ornmentálních ozdob, třásní, záclonovin, síťovin, krjek td. (jko jsou prýmkovcí glonové stvy, rámy n krjky, stroje n záclonoviny stvy n stužky) Osttní Kromě strojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8447, části C), ptří do této podpoložky: 1. stroje n ruční vyšívání (vyšívcí stroje s pntogrfovými člunky), utomtické člunkové vyšívcí stroje, vybvené žkárovými nebo podobnými mechnismy, vyšívcí stroje s více jehlmi utomtické vyšívcí stroje s více hlvmi (s několik strojními hlvmi n jednom stole vybvené žkárovým nebo podobným mechnismem); 2. cívkové krjkovcí stroje, které vyrábějí krjky z jedné nebo několik nití (cívková krjk) z použití cívek; 3. pličkovcí prýmkovcí stroje, které, provzováním přízí pomocí podvčů (pliček) vybvených cívkmi s přízí opisováním kruhových sinusových drh, vyrábějí metrové zboží (npř. ploché nebo kulté prýmky) nebo výrobky různých tvrů (ztužené lemování, stužky, hrubé přásty, trubkové stužky, ztužené lemování pro součásti oděvů) nebo pothují knoflíky, dřevěné předměty, žlábkování td. přízí (npř. stvy pro kulté prýmky, trubkové (duté) opleteniny, blicí stužky). Avšk, speciální pletcí stroje určené pro oplétání kbelových drátů nebo jiných elektrických vodičů, nebo které oplétjí či splétjí ohebné drátové vodiče, ptří do čísl 8479;

324 C 76/322 CS Úřední věstník Evropské unie stroje pro výrobu lemovek (jiné než prýmkovcí stroje uvedené výše pod číslem 3), včetně: ) strojů n výrobu střpců žinylek; b) strojů pro výrobu kultých ozdobných (mškrních) žinylek strojů pro výrobu žinylkových girlnd pro vánoční stromky; c) zkrucovcích řezcích strojů n třásně. Avšk, vyvžovcí stroje, tj. tkcí stroje n výrobu stuh nebo lemovek, ptří do čísl 8446 háčkovcí stroje n výrobu lemovek ptří do podpoložek nebo Přídvná (pomocná) strojní zřízení pro stroje čísel 8444, 8445, 8446 nebo 8447 (npříkld listovky, žkárové stroje, smočinné zrážky, zřízení pro člunkovou výměnu); části, součásti příslušenství vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se stroji tohoto čísl nebo čísel 8444, 8445, 8446 nebo 8447 (npříkld vřeten křídl, mykcí povlky, tklcovské pprsky, vochličky, trysky, člunky, nitěnky listy brdové, pletcí jehly) Přídvná (pomocná) strojní zřízení pro stroje čísel 8444, 8445, 8446 nebo 8447 Do těchto podpoložek neptří: ) stroje pro odstrňování zbývjících nití z útků tkcích strojů lťové čističe (podpoložk ); b) zřízení pro kontrolu prvidelnosti nití nbírných n buben nebo desku (podpoložk ); c) čističe nití využívjící elektronické procesy npříkld fotoelektrické buňky (podpoložk nebo ) Prčky pro domácnost nebo prádelny, včetně prček se sušičkmi ž Prčky s obshem suchého prádl nepřeshujícím 10 kg Do těchto podpoložek ptří: prčky vnového typu s loptkmi, míchdly, pulsátory td. nebo s rozstřikovcím systémem; prčky bubnového typu, včetně těch, ve kterých prcí buben působí též jko odstředivý sušič; kombinovné prčky, u nichž prcí zřízení vnového nebo bubnového typu je kombinováno pod jedním uzvřením s odstředivým sušičem čísl U těchto prček se povžuje, že mjí náplň suchého prádl nepřeshující 10 kg, jestliže plnící objem bubnu nebo vny je: litrů (120 dm 3 ) nebo méně v přípdě prček bubnového typu; litrů (150 dm 3 ) nebo méně v přípdě prček vnového typu s míchdly nebo loptkmi; litrů (200 dm 3 ) nebo méně v přípdě prček vnového typu s pulsátory; litrů (250 dm 3 ) nebo méně v přípdě vnových prček s rozstřikovcím systémem. Při určování objemu, pltí tto prvidl: 1. v přípdě bubnových prček se neberou v úvhu žebr jkékoliv zvláštní deformce n bubnu; 2. v přípdě prček vnového typu se nebere z zákld plná hloubk vny (měřená od horního okrje), le výšk ke znčce hldiny vody nebo, když výšk (znčk) hldiny vody není uveden, úplná hloubk mínus 10 cm Stroje přístroje (jiné než čísl 8450) pro prní, čištění, ždímání, sušení, žehlení (včetně žehlicích lisů), bělení, brvení, pretování, konečnou úprvu nebo impregnování textilních přízí, textilií nebo zcel zhotovených textilních výrobků stroje n nnášení psty n zákldové tkniny nebo jiné podložky používné při výrobě podlhových krytin jko je linoleum; stroje pro nvíjení, odvíjení, skládání plisování, stříhání nebo zoubkování či vykrjování textilií

325 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Části součásti Do této podpoložky neptří: ) speciální kužely cívky pro brvící stroje zřízení (zřzují se podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny, viz poznámk 1 c) ke třídě XVI); b) břity řezné nástroje pro postřihovcí stroje (číslo 8208); c) elektrosttická zřízení pro semišovcí stroje (číslo 8543) Šicí stroje, jiné než stroje n sešívání knih čísl 8440; nábytek, podstvce kryty speciálně konstruovné pro šicí stroje; jehly do šicích strojů Šicí stroje (pouze s prošívcím stehem), s hlvmi o hmotnosti nepřeshující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru; hlvy šicích strojů (pouze s prošívcím stehem), o hmotnosti nepřeshující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru 1. Do těchto podpoložek ptří šicí stroje hlvy šicích strojů, které mjí obě následující chrkteristiky: ) musí zhotovovt jenom prošívcí steh (průběžný steh, kliktý steh, dekortivní steh), tj. prcovt se dvěm nitěmi, jednou nvléknutou n jehle druhou unášenou vespod člunkem; b) hmotnost hlvy nesmí přeshovt 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru (v přípdě neúplné hlvy, která se má zřdit jko úplná v souldu s všeobecným prvidlem 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, se počítá hmotnost hlvy v kompletním stvu). 2. Hlv šicího stroje obshuje prcovní jednotku stroje (včetně přípdného motoru zbudovného do nebo nmontovného n hlvě) sestává v podsttě z rmen obshujícího hncí mechnismus jehly zákldny obshující člunkový mechnismus přípdně zřízení pro zvedání ptky přitlčovče. Rám, stůl, kryt jiné nábytkové díly (včetně pedálové desky) nejsou součástí hlvy. 3. Je třeb všk poznment, že u některých přenosných šicích strojů slouží zákldn tké jko podstvec. V tkovém přípdě se povžuje z šicí stroj ne z hlvu šicího stroje Obráběcí stroje pro zprcování jkéhokoliv mteriálu úběrem mteriálu, pomocí lserů nebo jiných světelných nebo fotonových svzků, ultrzvuku, elektroeroze, elektrochemických rekcí, elektronových svzků, ionizujícího záření nebo obloukových výbojů v plzmtu; stroje pro obrábění vodním pprskem Prcující pomocí lserů nebo jiných světelných nebo fotonových svzků Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8456, části A), ptří do této podpoložky též stroje pro dolďování elektrických rezistorů v tištěných obvodech z použití lserového pprsku. Vodivý mteriál, který tvoří rezistory n izolčním substrátu tištěných obvodů, se lserovým pprskem odstrňuje, dokud se nezíská poždovná rezistence Pro dělení mteriálu Tyto stroje jsou vybveny elektrodou, která sestává z drátu mlého průměru, který je nvinut mezi dvěm cívkmi uloženými n protilehlých strnách obrobku Obráběcí centr, stroje stvebnicové konstrukce (jednopolohové) vícepolohové postupové obráběcí stroje, pro obrábění kovů Horizontální Do této podpoložky ptří obráběcí centr, u kterých jsou nástroje výlučně zszené v horizontálním vřetenu obrábí obrobek ze strny Osttní Do této podpoložky ptří obráběcí centr, u kterých nástroje působí n obrobek ze shor (obráběcí centr s vertikálním vřetenem), obráběcí centr, která používjí jk vertikální, tk i horizontální vřeten (kombinovná obráběcí centr) nebo obráběcí centr, která obrábí použitím otočné hlvy (univerzální obráběcí centr).

326 C 76/324 CS Úřední věstník Evropské unie Soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center) pro obrábění kovů Do tohoto čísl ptří soustruhy speciálně konstruovné pro obrábění kovů, které prcují úběrem mteriálu pomocí otáčejících se nástrojů. Obvykle je tvrovný předmět (obrobek) hnán otáčivým pohybem kolem vlstní osy. Do tohoto čísl všk ptří tké soustruhy, u kterých se smotný nástroj nebo nástroj předmět (obrobek) otáčí. Kromě soustruhů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8458, třetím odstvci, ptří do tohoto čísl speciální soustruhy k podsoustružení pro obrábění náprv, odkorňovcí soustruhy, soustruhy n náprvy nebo vřeten univerzální soustruhy. Tyto univerzální soustruhy připomínjí soustruhy n podélné soustružení, le odlišují se zvláštním mechnismem, který jim umožňuje vykonávt, kromě vlstního soustružení, jiné funkce jko vrtání, frézování řezání n délku Obráběcí stroje (včetně strojů s pohyblivou hlvou) pro vrtání, vyvrtávání, frézování, řezání vnitřních nebo vnějších závitů úběrem kovu, jiné než soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center) čísl Stroje s pohyblivou hlvou Viz vysvětlivky k HS k číslu 8459, třetí odstvec, bod 1) Osttní kombinovné vyvrtávcí-frézovcí stroje Viz vysvětlivky k HS k číslu 8459, třetí odstvec, bod 3), třetí pododstvec Obráběcí stroje pro odstrňování ostřin (otřepů), k ostření, broušení, honování, lpování, dohlzování povrchu, leštění nebo jinou konečnou úprvu kovů nebo cermetů pomocí brusných kmenů, brusiv nebo leštících prostředků, jiné než stroje n obrábění ozubených kol, broušení ozubených kol nebo stroje pro konečnou úprvu ozubených kol čísl Brusky n plocho, nstvitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm Do těchto podpoložek ptří brusky n plocho uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8460, třetím odstvci, bod 3). Tyto stroje jsou vybveny měřicími nebo nstvovcími zřízeními. Mezi tto zřízení ptří: 1. lineární přístroje s přímým odečítáním, npříkld posuvná měřítk verniery, u kterých vzdálenost mezi dvěm po sobě jdoucími dílky odpovídá pohybu prvku stroje nepřeshujícímu 1/100 mm (0,01 mm); 2. projektory n kontrolu profilů pro kontrolu probíhjící práce. Tyto projektory se skládjí z obrzovky z broušeného skl se stupnicí, n kterou se promítá ve velkém zvětšení obrz předmětu nástroje, tkže může být jkýkoliv přesun předmětu nebo nástroje, zároveň vývoj probíhjící práce, vyhodnocen podle stupnice n obrzovce. Probíhjící práci lze tké kontrolovt umístěním výkresu předmětu, který odpovídá zvětšení projektoru pro kontrolu profilů, n obrzovku; v tomto přípdě je úkolem operátor stroje dospět ke shodě obrzu předmětu s výkresem n obrzovce; 3. zřízení omezující dráhu pohybu držáku nástroje nebo držáku obrobku pomocí stvěcího prvku, jehož poloh je ovládán pomocí zákldní měrky; 4. elektronická kontrolní ovládcí zřízení pro honovcí lpovcí stroje, které se seřizují pomocí stupnice s dělením n skutečné konečné rozměry předmětu které umožňují zpomlení zstvení nástroje, když se rozměry předmětu přiblíží dosáhnou předem určených rozměrů ž Osttní brusky, nstvitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm Viz vysvětlivky k podpoložkám Hrotové brusky pro vnitřní broušení Hrotové brusky pro vnitřní broušení se používjí pro broušení vnitřních průměrů dutých obrobků (npř. vývrt). Obrobek je upnut ve sklíčidle je oprcováván brusným kolem, které je dosttečně mlé, by se vešlo do vyvrtného otvoru v obrobku.

327 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Bezhrotové brusky Bezhrotové brusky se používjí pro broušení vnějších průměrů obrobků. U bezhrotového procesu není obrobek upnut npevno, le je umístěn n příčníku mezi rotujícím brusným kotoučem vodícím kotoučem (rovněž poháněným). Poždovný průměr je určen vzdáleností mezi brusným kotoučem vodicím kotoučem Osttní Do této podpoložky ptří univerzální brusky. Jsou to kombince brusek pro broušení vnějších vnitřních ploch mohou proto njednou oprcovávt jk vnější, tk i vnitřní průměr obrobku Pro válcové povrchy Pro hrotové brusky pro vnitřní broušení, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Pro Pro bezhrotové brusky univerzální brusky, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám Obráběcí stroje k hoblování, obrážení, drážkování, prothování, obrábění ozubených kol, broušení ozubených kol nebo pro konečnou úprvu ozubených kol, strojní pily, odřezávcí stroje jiné obráběcí stroje prcující úběrem kovů nebo cermetů, jinde neuvedené ni nezhrnuté Prothovcí stroje Do těchto podpoložek ptří prothovcí stroje (viz vysvětlivky k HS k číslu 8461, třetí odstvec, bod 4)); jde o obráběcí stroje, které sestávjí z řezného nástroje s více zuby, nzývného prothovcí trn, který se používá pro oprcování vnitřního nebo vnějšího povrchu předmětu. U těchto strojů je předmět upnutý prothovcí trn, připevněný k sním, se táhne nebo tlčí přes obrobek rovnoměrným řezným pohybem. Vnitřní prothovcí trn oprcovává klibruje vnitřní povrchy neoprcovného nebo částečně oprcovného předmětu, přes který nástroj přejíždí. Vnější prothovcí trn vytváří rovinné nebo profilovné povrchy Pro zhotovování čelních ozubených kol Pro účely těchto podpoložek se z čelní ozubená kol povžují pouze tková ozubená kol, která se získávjí z válcových předrobků která si tuto formu zchovávjí i po obrobení. Do těchto podpoložek ptří stroje pro výrobu ozubených kol s přímými zuby, šnekových ozubených kol, šnekových převodů, rohtkových kol řetězových kol Pro zhotovování osttních ozubených kol Do těchto podpoložek ptří stroje n výrobu ozubnic, šroubovicových převodů šnekových převodů jiných než čelních ozubených kol Vybvené mikrometrickým nstvovcím systémem umožňujícím nstvení v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm Viz vysvětlivk k podpoložkám , kde jsou uveden měřicí nstvovcí zřízení Počítcí stroje kpesní přístroje k záznmu, vyvolání zobrzení údjů s výpočetními funkcemi; účtovcí stroje, frnkovcí stroje, stroje n vydávání lístků podobné stroje, vybvené počítcím zřízením; registrční pokldny

328 C 76/326 CS Úřední věstník Evropské unie Elektronické klkulčky provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie kpesní přístroje k záznmu, vyvolání zobrzení údjů s výpočetními funkcemi Do této podpoložky ptří, npříkld: 1. elektronické klkulčky obshující zobrzení čsu dt budík nebo, npříkld, ještě stopky, čsovcí zřízení či hudební tlčítk; 2. elektronické bteriové kpesní přístroje, které, kromě toho, že vykonávjí výpočetní operce, mjí pměť, do které lze ukládt údje o telefonních číslech, čsovém rozvrhu, poznámky, klendář td. (někdy nzývné jko digitální diáře ); 3. mlá elektronická kpesní zřízení (rovněž nzýván minipočítče ), která lze použít pro tvorbu slov vět, jež jsou předkládány do zvoleného cizího jzyk, to v závislosti n pměťových modulech použitých s těmito zřízeními; rovněž vykonávjí jednoduché výpočty. Mjí lfnumerickou klávesnici prvoúhlý displej. Do této podpoložky neptří: ) nármkové kpesní hodinky se zbudovnou mlou elektronickou klkulčkou (číslo 9101 nebo 9102); b) cigretové zplovče se zbudovnou mlou elektronickou klkulčkou přípdně s elektronickými hodinkmi (číslo 9613); c) podobná zřízení bez výpočetních funkcí (číslo 8543) Osttní počítcí stroje Do této podpoložky ptří neelektronické počítcí stroje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8470, části A), které pro účely výpočtu využívjí mechnická zřízení, obvykle ozubnicové převody, bez ohledu n to, zd jsou ovládány ručně, motorem nebo elektromgneticky Osttní Kromě strojů vyjmenovných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8470, částech B) D), do této podpoložky ptří stroje pro vydávání lístků (štítků) uvádějící prodejní cenu vypočítnou z hmotnosti jednotkové ceny dále stroje vydávjící lístky z dálniční popltky součsně s uvedenou částkou. Do této podpoložky neptří smosttně předkládné tiskárny (číslo 8443) Zřízení pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotky; mgnetické nebo optické snímče, zřízení pro přepis dt v kódovné formě n pměťová médi zřízení pro zprcování těchto dt, jinde neuvedené ni nezhrnuté Optické, včetně mgnetooptických Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole Osttní kncelářské stroje přístroje (npříkld rozmnožovcí hektogrfické nebo blánové stroje, dresovcí stroje, utomtické rozdělovče bnkovek, stroje n třídění, počítání nebo blení mincí, přístroje n ořezávání tužek, dírkovcí nebo spíncí přístroje) Do tohoto čísl neptří pscí stroje vybvené zvláštním zřízením pro psní štítků s dresou přes šblonu (číslo 8469) Osttní Kromě strojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8472, pátém odstvci, bodech 2), 3), 5), 7) ž 11) 16) ž 22), do této podpoložky ptří; 1. stroje pro oboustrnné pothování (oblení) kontrktů, dtových výpisů, plánů, průkzů nebo jiných dokumentů průhlednou fólií, jehož účelem je chránit tyto dokumenty před stárnutím, flšováním, zšpiněním nebo zmčkáním.

329 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/327 Do této podpoložky všk neptří podobné stroje, které se nepoužívjí v kncelářích (tzv. tepelné zvřovcí lisy), které užívjí teplo tlk z účelem nnesení termoplstické průhledné fólie vyrobené ze syntetického mteriálu n povrch nebo rubovou strnu obrázků, fotogrfií, uměleckých tisků nebo jiných tištěných výrobků, ptří do čísl 8477; 2. elektrické rycí stroje používné npříkld v projekčních kncelářích. Do této podpoložky neptří: ) tiskárny čísel 8443; b) elektronické bteriové kpesní přístroje, které, kromě toho, že vykonávjí výpočetní operce, mjí pměť, do které lze ukládt údje o telefonních číslech, čsovém rozvrhu, poznámky, klendář td. (někdy nzývné jko digitální diáře ) (podpoložk ) Části, součásti příslušenství (jiné než kryty, kufříky podobné výrobky) vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se stroji přístroji čísel 8469 ž 8472 Kromě částí součástí, sestv příslušenství uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8473, do tohoto čísl ptří: 1. mgnetické hlvy technologie Winchester nebo tenké vrstvy pro periferní mgnetické diskové pměťové jednotky, též se zbudovnými nosnými rmeny nebo v uzvření; 2. sestvy pro ukládání dt (tk zvné Hed/Disk/Assemblies, Hlv/Disk/Sestvy (HDA)) určené pro trvlé zbudování do diskových pměťových jednotek sestávjící z několik mgnetických disků pevně nmontovných n nosném vřetenu, rmen dtové hlvy s hlvmi pro čtení/zápis, z ovládcích, přístupových polohovcích mechnismů, vše zbudováno v hermeticky uzvřeném krytu; 3. kzety pro tisk psní, zhotovené ve formě jednoznčně vyměnitelného příslušenství obshující ve speciálním uzvření, jk brvicí, tk i korekční pásky Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Části, součásti příslušenství pro zřízení čísl 8471 Do těchto podpoložek neptří klávesnice pro zřízení pro utomtizovné zprcování dt, ve svém vlstním uzvření (podpoložk ) Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Osttní Typy dresových desek ptřící do této podpoložky jsou typy, které se používjí v dresovcích strojích které obshují dresy pro rozmnožování, to jmenovitě ržením, psním nebo vytlčováním. Předmětné desky tedy mohou být vyrobeny z kovu nebo syntetického mteriálu nebo mohou mít formu mlých rámovných desek (kret, šblon) zhotovených z krtónu, lepenky td. Do této podpoložky tké ptří dresové desky, které ještě nebyly rženy, popsány nebo vytlčeny, z předpokldu, že jsou rozpozntelné jko dresové desky pro dresovcí stroje. Zboží tohoto druhu vyrobené z ppíru, krtónu nebo lepenky, tj. mlé šblony v lepenkových rámečcích které lze proto vkládt do dresovcích strojů, všk ptří do čísl 4816.

330 C 76/328 CS Úřední věstník Evropské unie Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Stroje přístroje n zprcování kučuku nebo plstů nebo n zhotovování výrobků z těchto mteriálů, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8477, do tohoto čísl ptří: 1. stroje n odstrňování kučukových podešví kučukových podptků, i když se používjí v obuvnickém průmyslu, nejsou určeny pro zprcování usně, kožek nebo kůží; 2. stroje pro krájení bloků z pěnového plstu, pěnového kučuku, ltexové pěny nebo podobných mteriálů, z použití pásového nože nebo pilového listu Stroje mechnická zřízení s vlstní individuální funkcí, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté Stroje pro výrobu ln, provzů nebo kbelů Do této podpoložky ptří: 1. stroje zřízení pro výrobu provzů, šňůr, ln nebo kbelů z textilního vlákn, jko npř.: ) splétcí stroje, které zhotovují prmeny zkrucováním dvou nebo více jednotlivých nití (kblové příze); b) zkrucovcí stroje n výrobu ln nebo kbelů, které zkrucují dv nebo více prmenů do ln nebo kbelu velkého průměru; c) kombinovné splétcí zkrucovcí stroje n výrobu ln nebo kbelů, používné hlvně pro výrobu těžších šňůr ln nebo kbelů menšího průměru; 2. stroje zřízení pro výrobu drátěných ln kbelů, jiných než elektrických kbelů, které prcují n stejném principu jko stroje zřízení popsné v bodě 1 výše; 3. stroje zřízení pro kbeláž nebo oplétání elektrických drátů stroje pro výrobu koxiálních kbelů. Do této podpoložky neptří stroje, které provádějí operce předcházející splétání, npř. česání, nthování, zdvojování, postupné tžení nebo spřádání, nebo zkrucovcí rámy typů používných v přádelnách; některé stroje tohoto typu lze tké používt pro výrobu jemných šňůr kroucením lnové příze (číslo 8445) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. systémy pro otevírání vrt gráží, což jsou mechnická zřízení pro utomtické otevírání zvírání vrt vysouvjících se nhoru ke stropu ovládná n dálku rdiovým signálem. Jsou uchyceny ke stropu gráže sestávjí hlvně z elektrického servomotoru s hncím vřetenem, spojovcí kolejnice se zřízením pro přenos energie prcovního rmen připevněného ke vrtům gráže. Servomotor je připojen kbelem k dálkově ovládnému rdiovému přijímči, který spíná přívod proudu do servomotoru, pokud přijme řídicí signál z dálkového rdiového vysílče z vozidl. Rdiové vysílče přijímče nezbytné pro dálkové ovládání těchto systémů, jsou všk z této podpoložky vyloučeny zřzují se do čísl 8526 v souldu s jejich vlstními chrkteristikmi; 2. určité stroje zřízení pro výrobu desek s tištěnými obvody nebo hybridních integrovných obvodů (oprcováním řezáním větších listů lminátu n bázi ppíru, tknin ze skelných vláken, kermického nebo jiného izolčního mteriálu), jko npříkld: ) krtáčovcí stroje ultrzvukové mycí stroje pro čištění listů izolčního mteriálu; b) válcovcí nebo licí stroje pro nnášení fotorezistu, pojiv nebo dheziv n listy izolčního mteriálu; 3. stroje n sestvování desek tištěných obvodů, které montují ktivní, psivní nebo propojovcí komponenty n tištěné obvody (umísťovcí připevňovcí stroje). Tyto komponenty jsou utomticky dodávány do stroje n pásech. Tyto stroje umísťují tyto komponenty přesně n určené místo montují je n tištěný obvod. Poté co jsou komponenty nmontovány, jsou připevněny k tištěnému obvodu npř. pájením nebo kontktním spojováním. Kromě montáže polovodičových součástek jsou tyto stroje schopny připevňovt umísťovt n substrát i jiné komponenty. Do této podpoložky neptří stroje zřízení používné výhrdně nebo hlvně pro výrobu polovodičových ingotů (boules) nebo destiček, polovodičových součástek, elektronických integrovných obvodů nebo plochých pnelových displejů (číslo 8486).

331 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Kohouty, ventily podobná zřízení pro potrubí, kotle, nádrže, vny nebo podobné výrobky, včetně redukčních ventilů ventilů řízených termosttem Kombinovné s filtry nebo mznicemi Do této podpoložky ptří výrobky sestávjící z různých komponentů, které vykonávjí funkce potřebné k regulci systémů stlčeného vzduchu: filtrce vzduchu (k odstrnění nečistot, npříkld vody, rzi, špíny td.), nstvení správného prcovního tlku, mzání (k zjištění hldkého chodu pneumtických komponentů). Obvykle mjí následující vzhled: 8486 Stroje, přístroje zřízení používné výhrdně nebo hlvně pro výrobu polovodičových ingotů (boules) nebo destiček, polovodičových součástek, elektronických integrovných obvodů nebo plochých pnelových displejů; stroje, přístroje zřízení specifikovné v poznámce 9 C) k této kpitole; části, součásti příslušenství Do tohoto čísl mimo jiné neptří: ) stroje zřízení pro výrobu desek s tištěnými obvody, jk jsou definovány v poznámce 5 ke kpitole 85; b) elektrické stroje zřízení pro testování destiček nebo integrovných obvodů elektrickým měřením pro detekci loklizci poruch, včetně strojů zřízení, které jsou vybveny zřízením n oznčování poruch nebo třídicím zřízením, jež třídí odzkoušené výrobky do specifických úložných zásobníků (kpitol 90) Obráběcí stroje prcující pomocí ultrzvuku Viz vysvětlivky k HS k číslu 8456, druhý odstvec.

332 C 76/330 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8486, části B), ptří do této podpoložky: 1. obráběcí stroje pro rytí nebo drážkování polovodičových destiček; 2. přístroje k rychlému zhřívání polovodičových destiček; 3. obráběcí stroje pro zprcování jkéhokoliv mteriálu úběrem mteriálu pomocí lserů nebo jiných světelných nebo fotonových svzků; 4. přístroje pro sušení tištěných nebo umytých izolčních substrátů kontinuální sušárny pro destičky Stroje, přístroje zřízení specifikovné v poznámce 9 C) k této kpitole Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8486, části D), ptří do této podpoložky: 1. lisovcí upevňovcí přístroje proužkové utomtizovné upevňovče pro montáž polovodičových součástek či elektronických integrovných obvodů; 2. fotopráty jko přístroje vytvářející předlohy pro zhotovení msek nebo ohniskových destiček z mteriálů potžených fotocitlivou vrstvou; 3. oznčovcí nástroje jko přístroje vytvářející předlohy pro zhotovení msek nebo ohniskových destiček z mteriálů potžených fotocitlivou vrstvou; 4. určité stroje zřízení pro výrobu hybridních integrovných obvodů (oprcováním řezáním větších listů kermického nebo jiného izolčního mteriálu), jko npř.: ) krtáčovcí stroje ultrzvukové mycí stroje pro čištění listů izolčního mteriálu; b) válcovcí nebo licí stroje pro nnášení fotorezistu, pojiv nebo dheziv n listy izolčního mteriálu.

333 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/331 KAPITOLA 85 ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ 8501 Elektrické motory generátory (s výjimkou generátorových soustrojí) Do tohoto čísl ptří rotční elektrické motory stěrčů skl utomobilů, bez rmének nebo vlstních stěrčů, le s příslušnými převodovými mechnismy (čelní ozubené kolo kmitcí spojovcí tyč), které převádějí rotční pohyb n kmitvý pohyb Elektrická generátorová soustrojí rotční měniče Kromě elektrického strojního zřízení popsného ve vysvětlivkách k HS k číslu 8502, částech I) II), ptří do tohoto čísl kskádové měniče (konvertory), Wrd-Leonrdov soustrojí rotční odfázovče Turbogenerátory Turbogenerátory jsou přímo poháněny plynovými nebo prními turbínmi. Mjí pevný msivní válcovitý rotor s podélnými drážkmi, ve kterém je zbudováno indukční vinutí. Rotor může být v jednom kuse nebo může sestávt z několik msivních dílů. Turbogenerátory jsou obvykle chlzeny vzduchem, všk vysokokpcitní typy jsou chlzeny vodíkem Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se stroji čísel 8501 nebo 8502 Do této položky neptří větvené obvodové desky pro elektrické motory (číslo 8536) Elektrické trnsformátory, sttické měniče (npříkld usměrňovče) induktory Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8504, ptří do tohoto čísl: 1. nstvitelné trnsformátory (npříkld kurzorové trnsformátory) trnsformátory s proměnným převodem; 2. rozptylové trnsformátory pro fluorescenční trubice (zářivky); 3. speciální trnsformátory pro komunikce; 4. kompenzční cívky; 5. výstupní cívky; 6. vyhlzovcí induktory; 7. cívky s pohyblivým jádrem pro úprvu induktnce; 8. předřdníky (tlumivky) pro elektrické výbojky; 9. Pupinovy cívky; 10. Godefroyovy cívky; 11. stbilizovné proudové zdroje (usměrňovč s regulátorem). Do tohoto čísl ptří tké selenové usměrňovcí prvky, ť jednotlivé (zejmén selenové desky) nebo násobné. Do tohoto čísl všk neptří křemíkové nebo germniové jednokrystlové usměrňovče, které jsou vytvořeny z diskrétních komponentů (npříkld usměrňovcích diod) nebo usměrňovče, které jsou vytvořeny z integrovných obvodů, hlvně mikroobvodů, též vybvené chldicím nebo izolčním zřízením td., jelikož poznámk 8 k této kpitole určuje tkovýmto komponentům zřzení do čísl 8541 nebo do čísl 8542 (viz rovněž poznámk 2 k této kpitole). Dále do tohoto čísl neptří: ) komutátory pro víceodbočkové trnsformátory (číslo 8536); b) usměrňovcí elektronky trubice, jko npř. fnotrony, tyrtrony, ignitrony vysokonpěťové usměrňovcí elektronky pro rentgenová zřízení (podpoložk ); c) regulátory npětí čísl 9032.

334 C 76/332 CS Úřední věstník Evropské unie Používné s telekomunikčními přístroji, zřízeními pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotkmi Do této podpoložky ptří sttické měniče pro telekomunikční přístroje nebo pro zřízení pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotky, které: mjí obvykle stbilizční obvody; mjí specifické výstupní npětí npříkld 3,3, 5, 12, 24, 48 nebo 60 V. Sttické měniče pro telekomunikční přístroje nebo pro zřízení pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotky slouží npříkld k převodu střídvého proudu (AC) z hlvní elektrické sítě n poždovný stejnosměrný proud (DC). U zřízení pro utomtizovné zprcování dt se používjí tk zvné zdroje nepřerušitelného npájení (UPS), které zjišťují záložní energii (se signálem o správném výkonu ) v přípdě, kdy dojde k poruše při dodávce energie, tk lze předejít ztrátě dt Elektronické sestvy strojů podpoložky Pro definici výrzu elektronické sestvy, viz vysvětlivky k podpoložce Elektronické sestvy strojů podpoložky Pro definici výrzu elektronické sestvy, viz vysvětlivky k podpoložce Elektromgnety; permnentní mgnety výrobky určené ke zmgnetizování n permnentní mgnety; sklíčidl, svěrdl podobná upíncí zřízení, elektromgnetická nebo permnentně mgnetická; elektromgnetické spojky, převody brzdy; elektromgnetické zdvihcí hlvy Elektromgnety; sklíčidl, svěráky podobná upíncí zřízení, elektromgnetická nebo permnentně mgnetická Do této podpoložky ptří elektricky prcující mgnety nmontovné n dveřích osobních utomobilů tvořící část centrálního systému zmykání dveří. Tkové systémy jsou připojeny k npájecímu zdroji vozidl jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zřízení ptřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zvřou, součsně se elektromgneticky odemknou nebo zmknou osttní dveře vozidl. Do této podpoložky všk neptří solenoidem ovládné vstřikovcí ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním splováním, jejichž ventilová těles jehly jsou vybveny vinutím mgnetu kotvou mgnetu (podpoložk nebo ) Glvnické články bterie Válcové články Válcové články mjí kruhový příčný průřez. Pozitivní negtivní pole jsou n opčných koncích. Délk válcových článků je větší než jejich průměr: Válcové články Viz vysvětlivky k podpoložce

335 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Válcové články Viz vysvětlivky k podpoložce Knoflíkové články Výšk knoflíkových článků je menší než nebo rovn průměru: 8507 Elektrické kumulátory, včetně seprátorů pro ně, též prvoúhlých (včetně čtvercových) Osttní olověné kumulátory S výjimkou kumulátorů, používných pro strtování pístových motorů (viz podpoložky ) ptří do těchto podpoložek elektrické olověné kumulátory uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8507, třetím odstvci, bodu 1). Tyto kumulátory se používjí npříkld pro pohon elektrických vozidel pro npájení telekomunikčních zřízení energií Niklo-kdmiové Akumulátory těchto podpoložek se používjí zejmén v bezpečnostních svítidlech horníků čsto jko náhrd suchých bterií v zřízeních jko jsou přenosná rádi, televizní přístroje, elektrické holicí strojky jiné elektrické spotřebiče Osttní kumulátory Do této podpoložky ptří stříbro-zinkové stříbro-kdmiové kumulátory Části součásti Do těchto podpoložek neptří spojovcí části součásti kumulátorových prvků (podpoložk ) Elektromechnické přístroje pro domácnost, s vestvěným elektrickým motorem, jiné než vysvče čísl Osttní přístroje Do této podpoložky ptří elektrické sdy pro mnikúru pedikúru s vestvěným elektrickým motorem, které jsou připojeny kbelem k npájecí jednotce ptřící k tomuto přístroji Holicí strojky, stříhčky n vlsy srst depilční přístroje, s vestvěným elektrickým motorem Holicí strojky Do této podpoložky ptří i holicí strojky, které mjí zbudován strojek n stříhání vlsů.

336 C 76/334 CS Úřední věstník Evropské unie Elektrické zplovcí nebo spouštěcí přístroje zřízení pro zážehové nebo vznětové splovcí motory s vnitřním splováním (npříkld mgnetické zplovče (mgnet), dynm s mgnetem (mgdyn), zplovcí cívky, zplovcí svíčky žhvicí svíčky, spouštěče); generátory (npříkld dynm, lternátory) regulční spínče používné ve spojení s těmito motory Spouštěče víceúčelové strtovcí generátory Zřízení této podpoložky obvykle prcuje n 6, 12 nebo 24 V má zvláštní prvky pro připevnění k motorům. Do této podpoložky ptří: 1. spouštěče motorů s kluznou kotvou, spouštěče motorů s kluzným npáječem, spouštěče motorů se spirálovým pohybem spouštěče motorů s kluzným pstorkem spirálovým pohybem; 2. zřízení, které je výsledkem spojení spouštěče motoru generátoru do jedné jednotky Elektrické přístroje osvětlovcí nebo signlizční (kromě výrobků čísl 8539), elektrické stěrče, rozmrzovče odmlžovče pro jízdní kol nebo motorová vozidl Poplšná zřízení n ochrnu proti vloupání, používná v motorových vozidlech Viz vysvětlivky k HS k číslu 8512, druhý odstvec, bod 11) Osttní Do této podpoložky ptří rámečky reflektory pro přední světl, rmen stěrčů, se stírátky nebo bez nich, pro elektrické stěrče skel. Do této podpoložky všk neptří objímky žárovek (podpoložk nebo ) Elektrické průmyslové nebo lbortorní pece (včetně pecí prcujících indukčně nebo dielektrickými ztrátmi); osttní průmyslová nebo lbortorní zřízení pro tepelné zprcování mteriálů indukčně nebo dielektrickými ztrátmi Dielektrické pece Mikrovlnné trouby pece určené k použití v resturcích, jídelnách td. se od přístrojů pro domácnost čísl 8516 liší svým výkonem objemem. Trouby pece s výkonem vyšším než W nebo s objemem větším než 34 litrů se povžují z pece pro průmyslové účely. U mikrovlnných trub pecí, které jsou v jednom uzvření kombinovány s grilem nebo jiným druhem trouby nebo pece, pltí výše uvedený výkon pouze pro mikrovlnnou část. N zřzení těchto kombinovných přístrojů nemá vliv kritérium objemu trouby nebo pece. Mikrovlnné trouby pece s výkonem, který není vyšší než W, s objemem, který není větší než 34 litrů se povžují z trouby pece používné v domácnosti (číslo 8516) Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody ponorné ohřívče; elektrické přístroje pro vytápění prostor půdy (zeminy); elektrotepelné přístroje pro péči o vlsy (npříkld vysoušeče vlsů, ntáčky n vlsy, vlsové kulmy) vysoušeče rukou; elektrické žehličky; osttní elektrotepelné přístroje používné v domácnosti; elektrické topné rezistory (odpory), jiné než čísl Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody ponorné ohřívče Do těchto podpoložek ptří: 1. ohřívče vody, které prcují jko průtokové ohřívče vody i jko zásobníkové ohřívče vody; 2. elektrické kotle, které produkují pouze horkou vodu nebo součsně horkou vodu nízkotlkou páru. Do těchto podpoložek neptří elektricky vyhřívné prní kotle kotle zvné n přehřátou vodu (číslo 8402) elektricky vyhřívné kotle pro ústřední vytápění (číslo 8403).

337 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Elektrické přístroje pro vytápění prostor půdy (zeminy) Do těchto podpoložek ptří: 1. elektrické topné zřízení pro suny; 2. bterií npájená topná zřízení pro ohřev rozmrzování zmrzlých zámků dveří motorových vozidel pomocí topného prvku umístěného v zámku. Tto mlá přenosná zřízení mohou obshovt svítidlo typu ptřící do čísl 8513 pro osvětlení prcovního prostoru Mikrovlnné trouby pece Viz vysvětlivky k podpoložce Vřiče (obshující lespoň troubu plotýnku) Tyto vřiče sestávjí lespoň z plotýnky trouby (která může rovněž obshovt mikrovlnnou jednotku nebo gril) Osttní Kromě přístrojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8516, části E), bodech 5) ž 20), do této podpoložky ptří: 1. suny s infrčervenými zářiči (jednotlivé kbiny); 2. desky pro ohřívání nohou; 3. elektricky vyhřívná obuvnická kopyt (npínáky); 4. zřízení pro čištění kontktních čoček, sestávjící z dvou mlých elektricky vyhřívných komůrek se šroubovcími víčky, do kterých se vkládjí kontktní čočky v kterých se vyhřívá čisticí kplin Elektrické topné rezistory (odpory) Do těchto podpoložek ptří dráty, kbely, pásky pod., které jsou izolovány vydávjí teplo pro vyhřívání stropů, stěn, potrubí, nádob td. Do těchto podpoložek všk neptří topné rezistory (odpory) připojené k částem přístroje, npříkld, zákldním deskám žehliček plotýnkám elektrických vřičů (podpoložk ) Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě; osttní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlsu, obrzů nebo jiných dt, včetně přístrojů pro komunikci v drátových nebo bezdrátových sítích (jko jsou lokální nebo dálkové sítě), jiné než vysílcí nebo přijímcí přístroje čísel 8443, 8525, 8527 nebo Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě Viz vysvětlivky k HS k číslu 8517, část I), písmenu B). Do této podpoložky ptří telefony pro celulární sítě, tzv. mobilní telefony. Mobilní telefony mjí tyto vlstnosti: jsou kpesní, tj. při měření v nejkompktnější podobě nepřeshují jejich rozměry 170 mm 100 mm 45 mm; jsou provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie; mjí mikrofon i sluchátko /nebo reproduktor, buď v smotném přístroji, nebo v podobě oddělitelné náhlvní souprvy (hedsetu) předkládné společně s mobilním telefonem, pro vysílání příjem hlsu umožňující hlsovou komunikci; mjí dlší komponenty, npříkld zesilovč telefonní nténu, které zjišťují obousměrný přenos hlsu n krátkou vzdálenost v rámci sítě tvořené zákldními stnicemi položky využívjící frekvenční pásm pro mobilní telefonii; jsou schopny telefonní komunikce pomocí celulárních sítí, jsou-li vybveny krtou SIM (modul identity účstník) různých druhů (fyzický nebo softwre), která byl ktivován. Mohou umožňovt tísňová volání bez krty SIM.

338 C 76/336 CS Úřední věstník Evropské unie Mobilní telefony mohou mít i dlší funkce, npříkld odesílání přijímání zpráv SMS (služb krátkých textových zpráv) MMS (služb multimediálních zpráv); e-mil; přepojování pketů pro přístup k internetu; vysílání příjem signálů pro určení polohy; nvigci, plánování trsy, mpy, instnt messging, VoIP (Voice over Internet Protocol); PDA (osobní digitální pomocník); hry; příjem rádiových nebo televizních signálů; snímání, záznm reprodukci zvuku obrzu. Bez ohledu n tyto doplňkové funkce je funkce mobilní telefonie obecně hlvní funkcí mobilních telefonů, které vykzují všechny výše uvedené vlstnosti. Tk je tomu npříkld tehdy, když funkce telefonie převáží nd všemi osttními funkcemi, včetně přípdů, kdy je uživtel běžně upozorňován n příchozí hovory bez ohledu n používné druhotné funkce Osttní Kromě telefonních přístrojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8517, části I), písmenu A), ptří do této podpoložky tlčítkové telefonní přístroje, které mjí čtecí zřízení mgnetických kret, zobrzovcí jednotku dt, desku elektronických obvodů s mikroprocesorem, několik dtových pmětí, hodiny modulátor-demodulátor (modem). Tyto přístroje lze používt nejen jko telefonní přístroje, le tké (npříkld v supermrketech) jko dtové terminály, npř. pro ověřování mgnetických kreditních kret či šeků nebo pro přenos dt o prodeji telefonními linkmi do zřízení pro utomtizovné zprcování dt Zřízení pro příjem, konverzi vysílání nebo regenerci hlsu, obrzů nebo jiných dt, včetně přepíncích směrovcích přístrojů Do této podpoložky ptří dvě skupiny přístrojů: 1. přístroje pro příjem, konverzi vysílání hlsu, obrzů nebo jiných dt; 2. přístroje pro regenerci hlsu, obrzů nebo jiných dt. Do této podpoložky ptří: 1. krty pro síťová rozhrní; 2. modemy; 3. opkovče; 4. rozbočovče; 5. můstky (včetně přepínčů); 6. směrovče. Do této podpoložky ptří přístroje sestávjící ze všech částí potřebných pro vysílání příjem umístěných v jedné skříni nebo uzvření. Tk tomu je npříkld u přenosných vysílček s přijímčem (wlkie-tlkie), které obshují bterie nebo kumulátory potřebné pro svůj provoz, nebo u přístroje vysílč-přijímč, kde npájecí zdroj bývá oddělený k přístroji je připojen jenom kbelem. Do těchto podpoložek tké ptří jednotky, u nichž jsou prvky vysílče přijímče umístěny v různých nábytkových jednotkách nebo pouzdrech, to z předpokldu, že vytvářejí funkční jednotku. Aby byly povžovány z funkční jednotku, musí být přístroj vysílč-přijímč instlován blízko vedle sebe (npříkld ve stejné budově nebo ve stejném vozidle) musí mít některé prvky společné, jko npř. nténu. Do této podpoložky rovněž ptří tkzvné bezdrátové náhlvní souprvy (hedsety) nvržené pro použití výhrdně nebo hlvně s telefony pro celulární sítě (mobilní telefony) určené k umístění n ucho, by nebylo nutné přístroj držet v ruce. Tyto souprvy umožňují uživteli ovládt funkce telefonu, jko jsou příjem, ukončení hovoru vytáčení čísel (npříkld vytáčení posledního volného čísl) ve vzdálenosti přibližně 10 m od telefonu umožňují seřizovt hlsitost poslechu ve sluchátku. Součástí těchto náhlvních souprv je rdiový vysílč/přijímč zjišťující spojení s mobilním telefonem pomocí bezdrátové technologie, jko je npříkld Bluetooth Videotelefony Viz vysvětlivky k HS k číslu 8517, část II), písmenu C). Do této podpoložky rovněž ptří uzvřené obvody televizních systémů, které sestávjí z jedné kmery, pnelu s několik vyvolávcími tlčítky, z jednoho nebo více monitorů připojených ke komunikční stnici koxiálních kbelů pro propojení různých prvků, předkládné ve formě sdy v blení pro drobný prodej. Výrobky této podpoložky mohou být rovněž kombinovány s elektrickým zřízením pro otevírání dveří, signlizčním zřízením nebo se zdrojem světl.

339 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří: 1. pevná přijímcí zřízení (včetně zřízení používných především v rozsáhlých zřízeních) zvláštní přístroje jko npř. utjovcí zřízení (npříkld invertory spektr); některé přijímče, nzývné diverzifikovné přijímče, využívjí k tomu, by nedocházelo ke kolísání rádiového signálu, několik technologií příjmu; 2. přijímče pro rdiotelefonii určené pro motorová vozidl, lodě, letdl, vlky td.; 3. přijímče užívné v systémech rdiotelegrfické loklizce osob; 4. rdiopřijímče pro simultánní tlumočení při mnohojzyčných konferencích; 5. zvláštní přijímče pro tísňové signály z lodí, letdel td.; 6. přijímče telemetrických signálů; 7. fksimilní rdiotelegrfické přístroje pro příjem kopií dokumentů, novin, plánů, sdělení td. jejich zobrzení n citlivém ppíře Osttní Do této podpoložky ptří: 1. pevné vysílče. Některé typy, používné především v rozsáhlých zřízeních, zhrnují zvláštní přístroje, jko npříkld utjovcí zřízení (npříkld invertory spektr) multiplexní zřízení (používná k souběžnému odesílání více než dvou sdělení); 2. vysílče pro rdiotelefonii určené pro motorová vozidl, lodě, letdl, vlky td.; 3. vysílče používné pro systémy rdiotelegrfické loklizce osob; 4. rdiové vysílče pro simultánní tlumočení při mnohojzyčných konferencích; 5. smočinné vysílče pro tísňové signály z lodí, letdel td.; 6. fksimilní rdiotelegrfické přístroje pro odesílání kopií dokumentů, novin, plánů, sdělení td.; 7. vysílče telemetrických signálů Mikrofony jejich stojny; reproduktory, též vestvěné; sluchátk všech druhů, též kombinovná s mikrofonem, souprvy (sdy) sestávjící z mikrofonu jednoho nebo více reproduktorů; elektrické nízkofrekvenční zesilovče; elektrické zesilovče zvuku Do tohoto čísl ptří smosttně předkládné bezdrátové mikrofony, náhlvní sluchátk, sluchátk reproduktory, též kombinovné. Do tohoto čísl neptří: 1. smosttně předkládné bezdrátové mikrotelefony k drátovým telefonním přístrojům (viz vysvětlivky k HS k položce ); 2. smosttně předkládné bezdrátové náhlvní souprvy (kombince náhlvního sluchátk mikrofonu), které umožňují vytáčet telefonní číslo (viz vysvětlivky k HS k podpoložce ) Přístroj pro záznm nebo reprodukci zvuku Kpesní kzetové přehrávče Pro vymezení rozměrů těchto přístrojů se použije poznámk k položce 1 ke kpitole 85 při stnovení těchto rozměrů se měří skříňk; výstupky jko jsou ovládcí tlčítk, uzvírcí zřízení zbezpečovcí úchytky se neberou v úvhu Osttní Do této podpoložky neptří zřízení pro reprodukci zvuku, nzývná MP3 přehrávče, která využívjí optická médi která obshují zřízení, jež lze následně z pomoci progrmového vybvení ktivovt pro příjem rozhlsového vysílání (číslo 8527).

340 C 76/338 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Kpesní mgnetofony Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Části, součásti příslušenství vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně s přístroji čísel 8519 ž Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Disky, pásky, energeticky nezávislá polovodičová pměťová zřízení, čipové krty jiná médi pro záznm zvuku nebo jiného fenoménu, též nenhrná, včetně mtric glvnických otisků pro výrobu disků, všk kromě výrobků kpitoly 37 Předkládjí-li se médi podle tohoto čísl společně s jiným zbožím, použijí se pro zřzení tyto zásdy: 1. pokud médi jiné zboží tvoří sdy v blení pro drobný prodej podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury, je třeb sdu zřdit s tím, že se použije uvedené prvidlo, nebo 2. pokud médi jiné zboží netvoří sdu v blení pro drobný prodej podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury, je třeb médi zřdit do vlstní náležité podpoložky Krty se zbudovným mgnetickým proužkem Do této podpoložky rovněž ptří tiskoviny, jko jsou cestovní lístky plubní lístky, které mjí jeden nebo více mgnetických proužků Nenhrné Do této podpoložky ptří tké pásky, které byly před použitím nstříhány n určitou délku Disky pro lserové snímcí systémy s kpcitou záznmu nepřeshující 900 megbjtů, jiné než mztelné Do této podpoložky ptří zpisovtelné kompktní disky (CD-R). Disky CD-R jsou obvykle vyráběny z bezbrvého průhledného polykrbonátu o tloušťce 1,2 mm. Vrchní strn je potžen zltou či stříbrnou reflexní vrstvou může být potištěn. Spodní strn je potžen vrstvou brviv ochrnnou vrstvou. Mjí průměr 8 nebo 12 cm nebo mohou mít podobu krty. Kpcitu záznmu lze ověřit pomocí čtecích/zpisovcích přístrojů s příslušným záznmovým softwrem. Ačkoli lze zápis n tkovéto disky provést ve více krocích, zznmenné informce není možné smzt Disky pro lserové snímcí systémy s kpcitou záznmu převyšující 900 megbjtů, všk nepřeshující 18 gigbjtů, jiné než mztelné Do této podpoložky ptří digitální víceúčelové disky s možností záznmu (DVD+/-R). N rozdíl od disků CD-R podpoložky jsou disky DVD+/-R složeny ze dvou polykrbonátových vrstev o tloušťce 0,6 mm, slepených dohromdy. Tento fyzický rozdíl lze zjistit přezkoumáním vnějšího okrje disku. Mjí průměr 8 nebo 12 mm. Kpcitu záznmu lze ověřit pomocí čtecích/zpisovcích přístrojů s příslušným záznmovým softwrem. Ačkoli lze zápis n tkovéto disky provést ve více krocích, zznmenné informce není možné smzt.

341 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří: 1. optické disky, z nichž lze smzt zznmenné informce n které lze zznment údje nové ( přepisovtelné kompktní disky (CD-RW) přepisovtelné digitální víceúčelové disky (DVD-/+RW)). Lze je identifikovt pomocí softwru pro záznm n disk v zřízení pro utomtizovné zprcování dt; 2. přepisovtelné DVD-RAM minidisky, které jsou umístěny v kzetách Čipové krty Viz vysvětlivky k HS k číslu 8523, část C), bod 2). Do těchto podpoložek rovněž ptří elektronické bezdotykové krty / štítky, které obvykle sestávjí z cívky ktivovné signálem ze čtecího zřízení; n cívce vzniká npětí, kterým se npájí mikroobvod, dále ze systému n generování kódů, který s příchozím signálem z cívky generuje dt, ntény pro přenos signálu Vysílcí přístroje pro rozhlsové nebo televizní vysílání, též obshující přijímcí zřízení nebo zřízení pro záznm nebo reprodukci zvuku; televizní kmery, digitální fotopráty videokmery se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) Do tohoto čísl ptří termozobrzovcí kmery s infrčerveným zobrzovčem, který zchycuje tepelné záření převádí ho n zobrzení, jenž vyjdřuje teploty jednotlivých povrchů nebo objektů v různých odstínech šedé nebo v různých brvách, všk které nemohou měřit teploty nebo vyjdřovt nměřené teploty v číslech Vysílcí přístroje obshující přijímcí zřízení Do této podpoložky tké ptří jednotky, u nichž jsou prvky vysílče přijímče umístěny v různých nábytkových jednotkách nebo pouzdrech, z předpokldu, že vytvářejí funkční jednotku. Aby byly povžovány z funkční jednotku, musí být přístroj vysílč-přijímč instlován blízko vedle sebe (npříkld ve stejné budově nebo ve stejném vozidle) musí mít některé prvky společné, jko npř. nténu ž Televizní kmery, digitální fotopráty videokmery se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) Viz vysvětlivky k HS k číslu 8525, část B). Do těchto podpoložek neptří elektronická čtecí zřízení pro osoby s postižením zrku (viz vysvětlivky k podpoložce ) Digitální fotopráty Digitální fotopráty ptřící do této podpoložky jsou vždy schopny zznmenávt sttické snímky; snímky se ukládjí do vnitřní pměti či n vyměnitelná médi. Většin fotoprátů této podpoložky má konstrukci trdičního fotoprátu nemá sklopný hledáček. Tyto fotopráty mohou být rovněž schopny zznmenávt videosekvence. Fotopráty zůstávjí zřzeny v této podpoložce, nejsou-li schopny, při využití nejvyšší kpcity pměti, záznmu lespoň 30 minut souvislé videosekvence v rozlišení pixelů (nebo vyšším) při rychlosti 23 snímků z sekundu (nebo vyšší). Ve srovnání s videokmermi se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) podpoložek nbízí mnoho digitálních fotoprátů (při použití ve funkci videokmery) funkci optického trnsfokátoru během videozáznmu. Některé fotopráty po určité době, bez ohledu n kpcitu pměti, videozáznm utomticky ukončí Videokmery se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) Videokmery se záznmem obrzu i zvuku zřzené do těchto podpoložek mohou vždy zznmenávt videosekvence; videosekvence se ukládjí do vnitřní pměti či n vyměnitelná médi. Videokmery se záznmem obrzu i zvuku těchto podpoložek mjí obecně jinou konstrukci než digitální fotopráty podpoložky Bývjí zprvidl vybveny sklopným hledáčkem jsou čsto předkládány společně s dálkovým ovládáním. Vždy nbízejí funkci optického trnsfokátoru během videozáznmu. Tyto videokmery se záznmem obrzu i zvuku mohou rovněž disponovt funkcí záznmu sttických snímků. Fotopráty do této podpoložky neptří, nejsou-li schopny, při využití nejvyšší kpcity pměti, záznmu lespoň 30 minut souvislé videosekvence v rozlišení pixelů (nebo vyšším) při rychlosti 23 snímků z sekundu (nebo vyšší).

342 C 76/340 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří videokmery se záznmem obrzu i zvuku (tzv. kmkordéry ) pro záznm nejen obrzu snímného kmerou, le i signálů z externích zdrojů, npříkld DVD přehrávčů, zřízení pro utomtizovné zprcování dt televizních přijímčů. Tkto zznmenný obrz může být přehráván pomocí externího televizního přijímče nebo monitoru. Do této podpoložky rovněž ptří kmkordéry, ve kterých je video vstup zblokován deskou nebo jiným způsobem nebo ve kterých může být obrzové rozhrní (interfce) následně ktivováno jko video vstup pomocí softwru. Tento přístroj je všk přesto určen pro záznm televizních progrmů nebo jiných signálů z externího zdroje. Avšk, kmkordéry, které mohou obrz snímný kmerou pouze zznmenávt přehrávt pomocí externího televizního přijímče ptří do podpoložky Přijímcí přístroje pro rozhlsové vysílání, též kombinovné v jednom uzvření s přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku nebo s hodinmi Pro vysílcí přístroje, které obshují přijímcí přístroj, viz vysvětlivky k podpoložce Kpesní rdiokzetové přehrávče Viz vysvětlivky k podpoložce S lserovým snímcím systémem Do této podpoložky ptří rozhlsové přijímče kombinovné s přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku s lserovým snímcím systémem, též kombinovné s jiným přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku (npř. kzetového typu) nebo s hodinmi. Do této podpoložky tké ptří zřízení pro reprodukci zvuku, nzývná MP3 přehrávče, která využívjí optická médi která obshují zřízení, jež lze následně z pomoci progrmového vybvení ktivovt pro příjem rozhlsového vysílání Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce S lserovým snímcím systémem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce S lserovým snímcím systémem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce ž Kombinovné s přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku Stereofonní systémy (hi-fi systémy) obshující rdiopřijímč, dodávné v sdách pro drobný prodej, sestávjící z modulárních jednotek ve svých vlstních uzvřeních, npříkld v kombinci s CD přehrávčem, kzetovým mgnetofonem zesilovčem s ekvlizérem, ptří vždy do těchto podpoložek jko rdiopřijímče, které jim dávjí podsttný chrkter Umístěné pod jedním uzvřením spolu s jedním nebo více reproduktory Do těchto podpoložek ptří přístroje, které mjí neoddělitelné reproduktory. Do těchto podpoložek všk neptří přístroje s oddělitelnými reproduktory, i když mohou být tyto reproduktory připevněny k přístroji pomocí upevňovcích prostředků (podpoložky , nebo ) ž Osttní Pokud jsou reproduktory pro stereofonní systémy (hi-fi systémy) speciálně konstruovány pro osttní komponenty sdy jsou s nimi společně bleny, ptří do těchto podpoložek.

343 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ S lserovým snímcím systémem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Monitory projektory, bez vestvěného televizního přijímcího přístroje; televizní přijímcí přístroje, též s vestvěnými rozhlsovými přijímči nebo s přístroji pro záznm nebo reprodukci zvuku nebo obrzu Podle všeobecného prvidl 3 c) pro výkld kombinovné nomenkltury ptří do tohoto čísl kmerové monitorovcí systémy sestávjící z omezeného počtu televizních kmer jednoho videomonitoru, to z předpokldu, že jsou uprveny jko sd v blení pro drobný prodej. Komponenty těchto kmerových monitorovcích systémů musí být zřzeny smosttně, pokud systém není uprven jko sd v blení pro drobný prodej (viz vysvětlivky k HS ke třídě XVI (část VII)). Do tohoto čísl neptří elektronická čtecí zřízení pro osoby s postižením zrku (viz vysvětlivk k podpoložce ) ž Projektory Do těchto podpoložek neptří produkty sestávjící z projektoru obrzovky v témže uzvření (podpoložky ž , nebo pokud mjí integrovný televizní přijímcí přístroj podpoložky ) Prcující pomocí plochého pnelového displeje (npříkld zřízení z kplných krystlů), schopné zobrzovt digitální informce generovné zřízením pro utomtizovné zprcování dt Vedle přístrojů prcujících pomocí zřízení z kplných krystlů (LCD) ptří do této podpoložky též přístroje prcující pomocí technologie digitálního zprcování světl. Ty prcují pomocí polovodičově ovládného mechnického mikrozrcdlového zřízení ž Videotunery Do těchto podpoložek ptří přístroje se zbudovným videotunerem, který převádí vysokofrekvenční televizní signály n signály použitelné pro přístroje pro záznm nebo reprodukci obrzu nebo monitory. Tyto přístroje obshují obvody voliče, které umožňují nldění speciálního knálu nebo nosné frekvence, demodulční obvody. Tyto přístroje mohou být rovněž vybveny dekódovcím zřízením (brvy) nebo seprčními obvody pro synchronizci. Obvykle jsou určeny pro použití s individuální nténou nebo se sdíleným nténním systémem (vysokofrekvenčním kbelovým rozvodem). Výstupní signál může být použit jko vstupní signál pro monitory nebo přístroje pro záznm nebo reprodukci signálu. Tento signál sestává z původního signálu kmery (tj. není modulován pro účely přenosu). Anlogové videotunery spdjící do těchto podpoložek mohou mít formu modulů obshujících lespoň rdiofrekvenční obvody (rdiofrekvenční blok), mezifrekvenční obvody (mezifrekvenční blok) obvody pro demodulci (demodulční blok), kde výstupem je smosttný zvukový kompozitní videosignál v zákldním pásmu (CVBS). Digitální videotunery spdjící do těchto podpoložek mohou mít formu modulů obshujících lespoň rdiofrekvenční blok, mezifrekvenční blok, demodulční blok dekodér MPEG pro digitální televizi, kde výstupem je smosttný zvukový digitální videosignál. Moduly obshující komponenty jk nlogového, tk i digitálního videotuneru spdjí do těchto podpoložek, pokud lze podle všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury jednu z komponent zřdit jko kompletní nebo dokončený videotuner. Modul nesplňující výše uvedené podmínky se zřdí jko součást do položky Elektronické sestvy určené k zbudování do zřízení pro utomtizovné zprcování dt Pro definici výrzu elektronické sestvy viz vysvětlivky k podpoložce Televizní projekční zřízení Do této podpoložky ptří projekční zřízení s vestvěným televizním přijímcím zřízením. Tkovéto zřízení promítá obrz prostřednictvím optického systému n projekční plochu. Může být zloženo n technologii CRT obrzovky nebo plochého pnelu (npříkld DMD, LCD, plzm). Projekční ploch může být buď zbudován ve stejném uzvření jko televizní přijímč nebo může být smosttná.

344 C 76/342 CS Úřední věstník Evropské unie S integrální obrzovkou Do této podpoložky ptří přístroje, které kombinují pod stejným uzvřením funkce tuneru monitoru, s možností součsného použití určitých prvků těchto funkcí. Do této ktegorie obvykle ptří televizní přijímče pro domácnost. Rozměrem úhlopříčky plochy zobrzení se myslí ktivní část obrzovky měřená přímočře Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně s přístroji čísel 8525 ž 8528 Do této podpoložky neptří sttivy pro kmery typu čísl 8525 nebo kpitoly 90 (zřzené podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny) ž Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. číselníky; 2. ldicí bloky; 3. clony pro televizní kmery; 4. tk zvné dptéry PAL-SECAM. Jde o dekodérové desky (desky s tištěnými obvody oszené elektrickými komponenty) pro následné zbudování do televizních přijímčů určených pro příjem signálů PAL, by tyto přijímče mohly být použity pro dvojí příjem signálů PAL/SECAM. Do těchto podpoložek neptří vlnovody (zřzené jko trubice podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny) Skříně pouzdr Výrzy skříně pouzdr zhrnují opláštění, která nejsou vybven elektrickými nebo elektronickými součástmi (npříkld deskmi tištěných obvodů, reproduktory, kbely td.). Skříně pouzdr vybvené elektrickými nebo elektronickými součástmi jsou vyloučeny (npříkld podpoložky nebo ). Části skříní pouzder jsou z těchto podpoložek vyloučeny Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Pro televizní kmery podpoložek přístroje čísel Tto podpoložk obshuje tkzvné LCD moduly sestávjící z trnzistorů v tenké vrstvě (TFT) kplných krystlů vložené mezi dvě skleněné nebo plstové tbule, které nejsou kombinovány s možnostmi dotykové obrzovky, používné při výrobě monitorů /nebo televizních přijímcích přístrojů čísl Tyto moduly jsou vybveny jedním nebo více tištěnými nebo integrovnými obvody s řídicí elektronikou pouze n dresování pixelů. Nejsou vybveny elektronikou pro zprcovávání vide (jko npř. videokonvertorem nebo konvertorem kmitočtu). Moduly mohou být vybveny jednotkou podsvícení /nebo invertory. Tto podpoložk neobshuje zřízení s kplnými krystly sestávjící z vrstvy tekutých krystlů vložené mezi dvě skleněné nebo plstové tbule, optřené nebo neoptřené elektrickými přípojkmi (npř. pro dodávku elektrické energie), vcelku nebo nřezné do určitých tvrů (podpoložk ) Elektrické kustické nebo vizuální signlizční přístroje (npříkld zvonky, sirény, návěstní pnely, poplšná zřízení n ochrnu proti krádeži nebo požáru), jiné než čísel 8512 nebo Poplšná zřízení n ochrnu proti vloupání nebo požáru podobné přístroje Viz vysvětlivky k HS k číslu 8531, druhý odstvec, písmeno E). Do těchto podpoložek neptří poplšná zřízení n ochrnu proti krádeži používná v motorových vozidlech (podpoložk ).

345 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Návěstní pnely se zbudovnými zřízeními z kplných krystlů (LCD) nebo diodmi vyzřujícími světlo (LED) Do těchto podpoložek ptří různé elektroluminiscenční diodové indikce (odečty) používné hlvně jko číslicové /nebo lfnumerické signály nebo zobrzovcí pnely, npříkld sestvené z buněk nebo různých diod vyzřujících světlo. Kždé znménko obshuje určitý počet diod vyzřujících světlo ve formě komponentů, které jsou buď diskrétní, nebo zmontovány do jednoho mikročipu. Tto zřízení jsou nmontován n tištěném obvodu s budičem/dekodérem. Kždá číslice nebo sestv číslic je zkryt průsvitným mteriálem, který zesiluje intenzitu světelných bodů vytvořených diodmi, by se vytvořily číslice nebo písmen odpovídjící impulsu vloženého do obvodu vstupním signálem Osttní Do této podpoložky ptří štítky proti krádeži (npříkld štítky sestávjící z diody ntény, tzv. mikrovlnné štítky, nebo štítky sestávjící z mikročipu rezonnčního obvodu, tzv. štítky s kmitočtovým dělením ) připevněné ke zboží. Když se tyto štítky dostnou do signálního pole systému proti krádeži, instlovného u východu z obchodu, typu ptřícího do podpoložky , způsobí n přijímjící elektroniku tohoto systému spustí poplch. Do této podpoložky rovněž ptří štítky kombinující dvě různé technologie, npříkld kusticko-mgnetickou s mikrovlnnou nebo kusticko-mgnetickou s technologií rádiové frekvence. Do této podpoložky všk neptří: štítky sestávjící z drátu, proužku nebo kombince dvou proužků, tzv. mgnetické štítky nebo kusticko-mgnetické štítky z mgnetických mteriálů určených k použití v kontrolní zóně systému elektronického sledování zboží (EAS) (položk 8505); štítky, do nichž je zbudován jeden nebo více elektronických integrovných obvodů ve formě čipů ntény, všk bez jkéhokoli dlšího ktivního nebo psivního prvku obvodu ( čipové krty ), tzv. štítky RFID (identifikce n zákldě rádiové frekvence) (podpoložk ); štítky obshující jeden nebo více elektronických integrovných obvodů ve formě čipů se zbudovnou nténou jedním nebo více kondenzátory, všk bez jkéhokoli dlšího ktivního nebo psivního prvku obvodu (podpoložk ); štítky ve formě tištěného obvodu (viz poznámk 5 ke kpitole 85), tzv. štítky rádiové frekvence (položk ) Tištěné obvody (Desky plošných spojů) Do této položky ptří: 1. ppírové štítky ve formě tištěného obvodu k ochrně proti krádeži, npříkld knih v knihovnách; 2. ohebné elektrické vodiče ve formě tištěných obvodů Elektrická zřízení k vypínání, spínání nebo k ochrně elektrických obvodů, nebo k jejich zpojování, spojování připojování (npříkld vypínče, spínče, relé, pojistky, omezovče proudu, zástrčky, zásuvky, objímky žárovek jiné konektory, rozvodné skříně), pro npětí nepřeshující V; konektory pro optická vlákn, pro svzky optických vláken nebo pro kbely z optických vláken Kromě přístrojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8536, do tohoto čísl ptří: 1. rozvděče (rámy) pro telefonní ústředny; 2. desky křížení nebo spojovcí desky visutých trmvjových vedení; 3. spojovcí desky pro elektrické motory; 4. komutátory pro vícebodové trnsformátory; 5. spojovcí díly pro kumulátorové prvky; 6. tk zvné indukční bezdotykové koncové spínče, tj. elektronické spínče, které mjí volně vyzřující indukční cívku pro bezkontktové ovládání (sepnutí) spínče, dostne-li se do rozptylového pole indukční cívky kovový předmět. Tkové spínče se používjí, npříkld, v obráběcích strojích, doprvníkových zřízeních vhách nmísto mechnicky ovládných elektrických koncových spínčů; 7. spínče zpnout-vypnout umístěné spolu se zřízením pro modulci intensity (dimmeru) v jednom uzvření. Jejich pomocí lze nejen zpínt vypínt lmpy npájené ze sítě, le tké kontinuálně měnit jejich intenzitu světl;

346 C 76/344 CS Úřední věstník Evropské unie tk zvné kontktní plošky pro připojování elektrických obvodů. Skládjí se ze dvou n sobě umístěných pružných vrstviček plstu, v nichž je v prvidelných intervlech zlit velký počet elektrických vodivých kontktních bodů ze silikonového kučuku. Tyto kontktní plošky (podložky) se vkládjí npříkld pod klávesy (tlčítk) telefonních přístrojů. Pokždé, když je kláves stisknut dostnou se do styku příslušné kontktní body obou vrstev vznikne elektrický kontkt; 9. elektronické spínče, které prcují bezkontktním způsobem, z použití polovodičových komponentů (npříkld trnzistory, tyristory, integrovné obvody). Do tohoto čísl všk neptří: ) izolce opláštění elektrických vedení (obecně číslo 7326); b) ovládcí (řídící) zřízení pro železnice jiné komunikční trsy (číslo 8530) Stiskcí Do této podpoložky neptří n dotyk citlivé spínče (podpoložk ) ž Osttní Do těchto podpoložek ptří elektromechnické zástrčky zásuvky, které umožňují vícecestné propojení, npříkld mezi přístroji, kbely deskmi s konektory, pouhým zstrčením připojených zástrček do připojených zásuvek bez nutnosti montáže. Konektory mohou mít zástrčku či zásuvku n obou strnách nebo zástrčku či zásuvku n jedné strně jiné kontktní prvky n strně druhé (npříkld s dutinkou pro zmčkávný spoj, svorkové, pájené nebo šroubové). Do těchto podpoložek rovněž ptří zásuvné spojky (se zásuvnými kontkty) skládjící se ze zástrčky páru zásuvek (dvou kusů). Kždý z těchto výrobků, tvořených zástrčkou zásuvkou má vždy jednu zásuvku jeden jiný kontktní prvek. Do těchto podpoložek neptří propojovcí nebo kontktní prvky, s nimiž je elektrické propojení vytvořeno jinými prostředky (npříkld koncovky s dutinkou pro zmčkávný spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky). Tyto prvky ptří do položky Pro koxiální kbely Do této podpoložky ptří pouze zástrčky zásuvky používné pro koxiální propojení, kterým lze koxiální kbely trvle připojit ke kontktům n druhém konci (viz příkldy n obrázcích 1 ž 4).

347 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Pro tištěné obvody Do této podpoložky ptří všechny zástrčkové zásuvkové konektory, k nimž lze přímo připojit tištěné obvody n jedné nebo n obou strnách (přímé konektory; viz příkldy n obrázcích 5 ž 9). 1. Zástrčkové zásuvkové konektory pro přímou vertikální montáž tištěných obvodů: 2. Jednostrnné dvoustrnné zástrčkové zásuvkové konektory pro horizontální montáž tištěných obvodů: Do této podpoložky neptří zástrčkové zásuvné komponenty zástrčkové zásuvkové propojky (npříkld kolíková nebo zásuvková svorkovnice), které jsou trvle připojeny k desce s tištěnými obvody lze je zstrčit do konektoru (podpoložk ).

348 C 76/346 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří všechny dlší níže vyobrzené zástrčkové zásuvkové konektory propojky: Konektory pro optická vlákn, pro svzky optických vláken nebo pro kbely z optických vláken Viz poznámk 6 k této kpitole. Viz vysvětlivky k HS k číslu 8536, část IV) Prefbrikovné prvky pro elektrické obvody Do této podpoložky ptří prvky připrvené k nmontování pro přenos elektrické energie. Tyto prvky poskytují určitou míru prostorové flexibility při rozvodu npájení lmp elektricky poháněných strojů zřízení. Kontktní body, přes které je proud dodáván, jsou svorkového nebo kluzného typu. Typické instlce jsou zobrzeny n nákresu níže:

349 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Propojky kontkty pro dráty kbely Do této podpoložky ptří všechn koncová zřízení ninstlovná n konce drátů nebo kbelů pro vytvoření elektrického propojení jiným způsobem než zstrčením (npříkld koncovky s dutinkou pro zmčkávcí spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky) Tbule, pnely, ovládcí stoly, pulty, skříně jiné zákldny, vybvené dvěm nebo více zřízeními čísel 8535 nebo 8536, pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu, včetně těch, které mjí vestvěny nástroje nebo přístroje kpitoly 90, číslicové ovládcí přístroje, jiné než spojovcí přístroje čísl 8517 Do tohoto čísl ptří sestvy n podpěře (npříkld pnelu, skříni) ze stejných prvků zřízení uvedených v čísle 8536 (npříkld spínče světel).

350 C 76/348 CS Úřední věstník Evropské unie Progrmovtelné pměťové řídící prvky Do této podpoložky ptří pnelové skříňky, které obshují plikční pměť pro elektrické řízení strojů. Jsou vybveny nejen zřízením čísl 8535 nebo 8536 (npříkld relé), le tké, npříkld trnzistory nebo triky čísl 8541 jko spíncími zřízeními které, kromě těchto spíncích prvků, mjí rovněž mikroprocesory (npříkld pro logické zprcování řízení vstupů výstupů), rozhrní (interfce) npájecí jednotku (proudový zdroj) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. jednotky kbelového dálkového ovládání pro videorekordéry. Jsou to elektrické ovládcí klávesnice (s tlčítkovými spínči jinými elektrickými komponenty oszenými n desce), které se používjí k ovládání všech funkcí připojeného videorekordéru přes spojovcí kbel; 2. elektrická ovládcí zřízení pro prodejní utomty. Sestávjí z ovládcího bloku (klávesnice), který má kromě relé elektrických spínčů tké triky integrovné obvody. Do této podpoložky neptří: ) elektrická ovládcí zřízení známá jko pákové ovldče (joystick) ve smyslu poznámky 5 C) ke kpitole 84 (číslo 8471); b) bezdrátová infrčervená zřízení pro dálkové ovládání televizních přijímčů, videorekordérů nebo jiných elektrických zřízení (číslo 8543) Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se zřízeními čísel 8535, 8536 nebo Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce Elektrické žárovky nebo výbojky, včetně žárovek pro světlomety, tzv. zpečetěných světlometů ultrfilových nebo infrčervených žárovek výbojek; obloukovky Kromě určitých obloukovek (viz vysvětlivky k podpoložkám ), které jsou speciálně vybveny nmontovány, ptří do tohoto čísl pouze žárovky, výbojky trubice jko tkové jejich části součásti, které jsou rozpozntelné v souldu s poznámkou 2 b) ke třídě XVI. Přístroje vybvené tkovými žárovkmi nebo výbojkmi (sestávjící npříkld z jednoduchého reflektoru s podpěrou nebo zákldnou) se zřzují do svého příslušného čísl jko osvětlovcí zřízení (číslo 9405), tepelné zřízení (npříkld číslo 7321) nebo lékřské zřízení (číslo 9018) td ž Osttní žárovky, s výjimkou ultrfilových nebo infrčervených Do těchto podpoložek neptří: ) odporové žárovky s uhlíkovými vlákny žárovky s nstvitelným odporem se železnými vlákny v prostředí vodíku (číslo 8533); b) elektrické žárovkové sestvy specifické délky, které obshují pevný počet dekorčních světel, používné hlvně pro ozdobu vánoční stromů (číslo 9405).

351 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ ž Výbojky, jiné než ultrfilové Do těchto podpoložek ptří: 1. xenonové trubice; 2. spektrální výbojky; 3. doutnvky; 4. lfnumerické trubice Ultrfilové nebo infrčervené žárovky výbojky; obloukovky Do těchto podpoložek ptří: 1. ultrfilové trubice, žárovky výbojky. Kromě použití uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8539, části D), prvním odstvci, lze uvést tyto: ) ktinicko-chemický tisk; b) vitminizce; c) sterilizce; d) fotochemie; e) výrob ozónu. 2. infrčervené žárovky, výbojky trubice. Kromě použití uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8539, části D), druhém odstvci, lze uvést tyto: ) vyhřívání prostoru; b) zřízení pro infrčervené emitory (npříkld v přístrojích n ochrnu proti krádeži); c) vědecký výzkum (npříkld spektrální nlýz). 3. obloukovky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8539, části E). Obloukovky s uhlíkovou elektrodou se instlují, npříkld v kinemtogrfických projekčních zřízeních čísl 9007 nebo se používjí v zřízeních pro reprodukci dokumentů. Do podpoložky ptří elektrické obloukovky vybvené speciálními nosiči tké pohyblivá světelná zřízení, sestávjící z jedné nebo více obloukovek nmontovných n mobilním nosiči, určené pro použití zejmén ve fotogrfických nebo filmových studiích. Do těchto podpoložek neptří: ) luminiscenční diody (číslo 8541); b) elektroluminiscenční zřízení, obvykle ve formě pásků, desek nebo pnelů, zložená n elektroluminiscenčních látkách (npř. sirník zinečntý) umístěných mezi dvěm vrstvmi vodivého mteriálu (číslo 8543) Části součásti Do těchto podpoložek ptří: 1. ptice pro žárovky výbojky; 2. wolfrmová vlákn, spirálová, nřezná n délku připrvená k nmontování; 3. kovové elektrody pro výbojkové žárovky trubice; 4. skleněné části součásti (s výjimkou izolčních částí součástí podpoložky ) určené pro nmontování do vnitřku žárovek nebo trubic; 5. nosné konzole pro vlákn Elektronky trubice se studenou ktodou, se žhvenou ktodou nebo fotoktodou (npříkld vkuové nebo prmi či plyny plněné elektronky trubice, rtuťové usměrňovcí výbojky trubice, obrzovky (CRT), snímcí elektronky televizních kmer) Brevné Do této podpoložky ptří obrzovky (CRT) popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtém odstvci, bodu 2), které vyhovují podmínkám uvedeným dále: 1. štěrbinová msk;

352 C 76/350 CS Úřední věstník Evropské unie mezer mezi dvěm řádky stejné brvy ve středu stínítk není menší než 0,4 mm. Pro měření úhlopříčky plochy zobrzení, viz vysvětlivk k podpoložce Osttní obrzovky (CRT) Do této podpoložky ptří obrzovky (CRT) popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtém odstvci, bodu 2, písm. d), jiné než ty, které jsou zhrnuty v položkách Mikrovlnné elektronky (npříkld mgnetrony, klystrony, permktrony, krcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou Do těchto podpoložek ptří elektronky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstvec, bod 4). Do těchto podpoložek neptří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítče (podpoložk ) Osttní elektronky trubice Kromě lmp, trubic elektronek pro usměrňování elektrického proudu, uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtém odstvci, bodu 1), ptří do těchto podpoložek fnotrony, tyrtrony, ignitrony vysokonpěťové usměrňovcí elektronky pro rentgenové přístroje Diody, trnzistory podobná polovodičová zřízení; fotosenzitivní polovodičová zřízení, včetně fotovoltických článků, též sestvených do modulů nebo zbudovných do pnelů; diody vyzřující světlo (LED); zmontovné piezoelektrické krystly Osttní Do této podpoložky ptří fotovoltické články sestvené do modulů nebo zbudovné do pnelů obshující nulové diody (všk nikoli blokovcí diody). Nulové diody nejsou prvky, které přivádějí proud přímo, npříkld, k motoru (viz vysvětlivky k HS k číslům ) Části součásti Kromě částí součástí uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8541, ptří do této podpoložky: 1. podpěry pouzdr pro piezoelektrické krystly; 2. pouzdr z kovu, stetitu, td. pro zmontovné polovodiče. Do této podpoložky neptří: ) elektrické konektory pro vedení proudu mezi kolíky (nebo kontkty) elektrodmi (číslo 8536); b) grfitové části součásti (podpoložk ) Elektronické integrovné obvody Do tohoto čísl ptří vyměnitelné předprogrmovné pměťové moduly ve formě monolitického integrovného obvodu pro elektronická překldtelská zřízení ptřících do podpoložek Do tohoto čísl neptří kotouče (někdy nzývné destičky), které pro účely své plikce v oblsti elektroniky sestávjí z dopovných chemických prvků, též leštěné epitxně potžených nebo epitxně nepotžených, z předpokldu, že nebyly selektivně dopovány nebo difundovány s cílem vytvořit diskrétní oblsti (číslo )

353 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Procesory řídící jednotky, též kombinovné s pměťmi, měniči, logickými obvody, zesilovči, hodinovými čsovými obvody nebo s jinými obvody Do těchto podpoložek ptří: 1. mikroprocesory, rovněž nzývné mikroprocesorové jednotky (MPU), což jsou integrovné obvody, které lze definovt jko zřízení, jež vykonávjí primární instrukce, činnosti systémové řídící funkce. Sestávjí z následujících hlvních částí: ritmetická logická jednotk (ALU); dekodér instrukce progrmový čítč; řídicí jednotk; vstupní/výstupní (I/O) jednotk pro komunikci s jinými zřízeními. Mikroprocesor může prcovt pouze tehdy, je-li kromě vnitřní pměti použit též externí pměť nebo jiné zřízení. Mohou mít jednu nebo více mikroprogrmových pmětí (RAM nebo ROM) pro zvádění ukládání mikroinstrukcí, čímž se zvyšuje počet primárních instrukcí v řídicí jednotce. Mikroprogrmová ROM, kterou může obshovt mikroprocesor, je určen k ukládání binárních zákldních instrukcí není povžován z reálnou progrmovou pměť pro ukládání instrukcí, které se mjí provést. Tyto výrobky mohou obshovt rychlou vyrovnávcí pměť instrukcí nebo mikroperiferních funkcí. Ptří sem mikroprocesory zcel vyrobené pro specifické plikce, n zákldě určení plně zkázkové, hrdlové pole nebo stndrdní primární článek. Provozní kpcit mikroprocesorů znmená délku kždého slov, které dokáže registr ritmetické logické jednotky zprcovt v jednom mikroinstrukčním cyklu. 2. Mikrořdiče mikropočítče, což jsou integrovné obvody, sestávjící nejméně z následujících hlvních částí: mikroprocesoru, rovněž nzývného mikroprocesorová jednotk (MPU); progrmové pměti (npříkld RAM, ROM, PROM, EPROM, E 2 ROM, flsh E 2 PROM) připojené k dekodéru instrukce obshující progrm, který definuje pořdí instrukcí; dtové pměti (npříkld RAM nebo E 2 PROM), která není, oproti mikroprocesorům, přístupná z vně čipu; externí sběrnice (pro dt, dresy nebo instrukce). Mikrořdiče jsou nprogrmovány nebo následně progrmovtelné k vykonávání specifických funkcí pouze pro určité použití (npř. pro televizní přijímče, videorekordéry nebo videopřehrávče nebo pro mikrovlnné trouby). Mikropočítče jsou schopny smosttné činnosti (jsou smosttné) jsou určeny pro všeobecné použití (npř. u střediskových počítčů, minipočítčů osobních počítčů). Mikropočítče jsou volně progrmovtelné v souldu s poždvky uživtele. Ptří sem mikrořdiče zcel vyrobené pro specifické plikce, n zákldě určení plně zkázkové, hrdlové pole nebo stndrdní buňk. Provozní kpcit mikrořdičů mikropočítčů znmená délku kždého slov, které dokáže registr ritmetické logické jednotky zprcovt v jednom mikroinstrukčním cyklu. 3. Řídicí obvody, což jsou integrovné obvody používné k ovlivnění postupu nebo výkonu stroje (npříkld zřízení pro utomtizovné zprcování dt). Řídicí obvody (npř. pro diskové pměťové jednotky, pměti, elektrické motory nebo CRT obrzovky) jsou obvykle schopny interpretovt signály v souldu s touto interpretcí stnovit dobu pořdí určitých funkcí (npříkld vstup, zprcování, uložení výstup v systému utomtizovného zprcování dt) Zboží specifikovné v poznámce 8 b) 3) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III) Zboží specifikovné v poznámce 8 b) 3) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III).

354 C 76/352 CS Úřední věstník Evropské unie Sttické pměti s přímým přístupem (S-RAM), včetně rychlé vyrovnávcí pměti s přímým přístupem (cche- RAM) Rychlé vyrovnávcí pměti s přímým přístupem (cche-ram) jsou sttické pměti s přímým přístupem s rychlejším přístupem, než hlvní (operční) pměti. Cche-RAM se obvykle používjí jko dočsné vyrovnávcí pměti pro účely vyrovnání rychlostí mezi centrální procesorovou jednotkou hlvní (operční) pmětí ž Permnentní progrmovtelné pměti, vymztelné elektricky (E 2 PROM), včetně Flsh E 2 PROM E 2 PROM jsou obecně pměti s mztelnými bjty. Flsh E 2 PROM jsou pměti, které jsou rovněž nzývány Flsh pměti, Flsh EPROM nebo Flsh EEPROM. Flsh pměti mohou být zloženy n technologii EPROM nebo E 2 PROM jsou elektricky vymztelné, buď zcel (celý obsh njednou) nebo po sektoru (obsh stránky nebo bloku). Progrmování, čtení vymzání těchto pmětí lze uskutečnit při dvojitém npájení nebo jednoduchém npájení. Flsh pměti zložené n technologii EPROM mjí strukturu pole tvořenou jednou trnzistorovou buňkou. Flsh pměti zložené n technologii E 2 PROM mjí strukturu pole tvořenou dvěm nebo více trnzistorovými buňkmi nebo jednou trnzistorovou buňkou kombinovnou s jiným trnzistorem n sektor (stránku nebo blok). Tento poslední typ se nvíc liší od pmětí zložených n technologii EPROM, protože obshují několik E 2 PROM chrkteristických prvků (npř. E 2 PROM nstvení příkzu) Osttní pměti Do této podpoložky ptří socitivní pměti (CAM) feroelektrické pměti. Asocitivní pměti (CAM) jsou socitivní pměťová zřízení. Pměťová míst těchto zřízení jsou určen jejich obshy nebo částí jejich obshů, spíše než jejich názvy nebo pozicemi (dresmi). Feroelektrické pměti jsou energeticky nezávislé pměti získné zkombinováním feroelektrického polovodičového mteriálu. Feroelektrický mteriál je schopen udržet elektrické polrizce při nepřítomnosti použitého elektrického pole. Tto zřízení jsou jk elektricky progrmovtelná, tk i vymztelná Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. plně zkázkové logické obvody, které jsou definovány jedním uživtelem jsou pro něj vyrobeny. Výrobní proces vyžduje prcovní postup umístění buněk (logické členy), z použití plně zkázkových difúzních msek. Plně zkázkové logické obvody jsou určeny k plnění poždovných specifických funkcí. Jsou známé jko integrovné obvody pro specifické použití, tk zvné ASIC; 2. hrdlová pole, což jsou integrovné logické obvody, které sestávjí z pevného prvidelného uspořádání nepropojených logických prvků (trnzistorových buněk z, npříkld, AND-, NAND-, OR- nebo NOR-hrdel). Hrdlová pole jsou nprogrmován v souldu s uživtelem specifikovným propojením těchto logických prvků jedním nebo více metlizovnými vzory (směrovými předlohmi); 3. stndrdní buňky, což jsou integrovné logické obvody, které sestávjí z uživtelem specifikovného uspořádání předem definovných podobvodů pevných podobvodů. Tyto podobvody mohou obshovt jkoukoliv integrovnou funkci (npř. logickou funkci nebo pměťovou funkci); 4. progrmovtelné logické obvody, což jsou integrovné obvody, které sestávjí z pevných logických prvků. Konečná funkce těchto obvodů je stnoven uživtelem zvětšením přeplování nebo elektrickým progrmováním vzájemných propojení mezi logickými prvky; 5. stndrdní logické obvody, což jsou integrovné obvody, které sestávjí z méně než 150 logických hrdel (npř. AND, NAND, OR, NOR). Tto zřízení mohou integrovt několik funkcí nebo sd stejných nezávislých funkcí; 6. obvody rozhrní, což jsou integrovné obvody, které vykonávjí propojovcí funkci (npř. převodem kódu, převodem mezi bitově sériovým bitově prlelním protokolem nebo synchronizcí) k vzájemnému propojení progrmů, integrovných obvodů, periferních jednotek nebo systémů s různými chrkteristikmi.

355 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ mikroperiferní zřízení, což jsou integrovné obvody, které vykonávjí specifické funkce jko doplněk k mikroprocesorům, mikrořdičům nebo mikropočítčům zlepšují jejich externí komunikční řídicí funkce externí funkce rozhrní. Technické specifikce mikroperiferního zřízení jednoznčně vyjdřují jejich spojitost s mikroprocesorem, mikrořdičem nebo mikropočítčem nutnost přiřzení k nim. Komunikční řídicí vlstnosti vlstnosti rozhrní mohou být tvořeny řídicími jednotkmi sběrnice, řídicími jednotkmi pměti (řídicí jednotky DRAM, jednotky řízení pměti (MMU), řídicí člen přímého přístupu do pměti) nebo řídicími jednotkmi rozhrní periferního zřízení (řídicí jednotky grfických zřízení, řídicí jednotky lokální počítčové sítě, univerzální synchronní přijímcí/vysílcí řídicí jednotky, řídicí jednotky klávesnice, řídicí jednotky velkokpcitní pměti); 8. inteligentní silové obvody, což jsou integrovné nlogové obvody, které kombinují digitální nlogové obvody (silové trnzistory) k řízení logických výstupních signálů silových výstupních signálů. Tto zřízení jsou schopn zjistit npříkld vnitřní ochrnu proti ztrátám energie, poruchám řízení nebo dignostické schopnosti. Do těchto podpoložek neptří progrmovtelné permnentní pměti (PROM) (podpoložk ) Zboží specifikovné v poznámce 8 b) 3) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III) Elektrické stroje přístroje s vlstní individuální funkcí, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté Osttní Do této podpoložky ptří: 1. elektrosttická zřízení (npříkld pro semišovcí stroje); 2. elektroluminiscenční zřízení, většinou ve formě pásů, desek nebo pnelů; 3. termoelektrické generátory sestávjící z termoelektrického sloupu, který obshuje proměnný počet termočlánků tepelného zdroje (npř. plynného butn), produkující stejnosměrný proud Seebeckovým efektem; 4. eliminátory sttické elektřiny; 5. demgnetizční zřízení; 6. generátory rázových vln; 7. digitální zpisovče letových dt (letové zpisovče) ve formě elektronických přístrojů odolávjících požáru nárzu pro nepřetržitý záznm specifických letových údjů z letu; 8. bezdrátová infrčervená zřízení pro dálkové ovládání televizních přijímčů, videorekordérů nebo jiných elektrických zřízení; 9. elektronická zřízení pro zvukové efekty používná jko periferní zřízení pro elektrické kytry, která vytvářejí rozličné zvukové efekty (npříkld duplikce zvuku, zkreslování zvuku, ozvěny). Tto zřízení nejsou umístěn v kytře, le jsou zpojen mezi kytrou zesilovčem výkonu; 10. elektronická čtecí zřízení pro osoby s postižením zrku. Tto zřízení obshují v jednom uzvření kmeru, která snímá originální text (npříkld noviny nebo knihu) monitor, který tento text reprodukuje ve zvětšené formě. Do této podpoložky rovněž ptří mlá elektronická zřízení nenmontovná n zákldní desce (včetně tk zvných minipočítčů ), která lze použít pro tvorbu slov vět, jež jsou překládány do zvoleného cizího jzyk, to v závislosti n pměťových modulech použitých s těmito zřízeními. Mjí lfnumerickou klávesnici prvoúhlý displej. Do této podpoložky všk neptří podobná zřízení s výpočetními funkcemi (číslo 8470). Do této podpoložky neptří: ) elektrosttické filtry elektromgnetické čističe vody (číslo 8421); b) ultrfilová ozřovcí zřízení pro zprcování mlék (číslo 8434);

356 C 76/354 CS Úřední věstník Evropské unie c) zřízení pro čištění různých předmětů ultrzvukem (zejmén kovových částí součástí) ultrzvukové generátory (číslo 8479); d) ultrzvuková svářecí zřízení (číslo 8515); e) ultrfilová ozřovcí zřízení pro lékřské účely, i když je nemusí používt odborník (číslo 9018); f) elektrické regulátory pro regulci elektrických nebo neelektrických proměnných, ptřící do čísl Izolovné (též s lkovným povrchem nebo nodickým okysličením) dráty, kbely (včetně koxiálních kbelů) jiné izolovné elektrické vodiče, též vybvené přípojkmi; kbely z optických vláken vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo vybvené přípojkmi Do tohoto čísl neptří: ) ohebné elektrické vodiče ve formě tištěných obvodů (položk ); b) smosttně předkládné konektory dptéry pro kbely nebo jiné elektrické vodiče (číslo 8535 nebo 8536); c) konektory pro kbely z optických vláken (podpoložk ) Používné pro telekomunikce Viz vysvětlivky k HS k číslu Pro účely této podpoložky výrz používné pro telekomunikce zhrnuje též elektrické vodiče vybvené přípojkmi používné v telekomunikčních sítích, npříkld pro připojení zřízení pro utomtizovné zprcování dt (ADP) k modemu. Do této podpoložky všk neptří: ) elektrické vodiče vybvené přípojkmi, které mjí být použity pro propojení různých přístrojů (npříkld DVD přehrávče s monitorem nebo zřízení pro utomtizovné zprcování dt (ADP) s monitorem, tiskárnou, klávesnicí, projektorem td.); b) elektrické vodiče určené k vložení do strojů, npříkld do zřízení pro utomtizovné zprcování dt (ADP) nebo jeho jednotky, pro propojení různých vnitřních částí dného stroje; c) elektrické vodiče, které slouží pouze k npájení, npříkld silových kbelů Používné pro telekomunikce, pro npětí nepřeshující 80 V Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Kbely z optických vláken Do této podpoložky rovněž ptří kbely z optických vláken určené npříkld k použití pro telekomunikce, zhotovené z optických vláken jednotlivě potžených dvojitou vrstvou krylátového polymeru, umístěných v ochrnném oblu. Poth sestává z vnitřního pláště z měkkého krylátu vnějšího pláště z tvrdého, různými brvmi povrstveného, krylátu. Poth jednotlivých optických vláken poskytuje ochrnu celistvost struktury, npříkld ochrnou jednotlivého vlákn proti zlomení.

357 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ jádro optického vlákn (jádro skleněného vlákn) 2. pouzdro optického vlákn (sklo) 3. vnitřní plášť pothu z měkkého krylátu 4. brevné identifikční oznčení 5. vnější plášť pothu z tvrdého krylátu 8545 Uhlíkové elektrody, uhlíkové krtáčky, osvětlovcí uhlíky, uhlíky pro elektrické bterie osttní výrobky z grfitu nebo z jiného uhlíku, též spojené s kovem, pro elektrické účely Osttní Do této podpoložky ptří: 1. uhlíky pro bleskojistky; 2. kontkty pro elektrická ovládcí zřízení nebo pro reostty. Do této podpoložky neptří pstové kompozice pro elektrody n bázi krbonizovného mteriálu (číslo 3824) Izolční části součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zřízení, vyrobené zcel z izolčních mteriálů nebo jen s jednoduchými, do mteriálu vlisovnými drobnými kovovými součástmi (npříkld s objímkmi se závitem), sloužícími výhrdně k připevňování, jiné než izolátory čísl 8546; elektrické instlční trubky jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolcí Izolční části součásti z plstů Do této podpoložky ptří izolční části součásti získné stlčováním skleněných vláken uložených v pryskyřici nebo skládáním n sebe či stlčováním vrstev ppíru nebo tkných mteriálů, předem impregnovných umělými pryskyřicemi, z předpokldu, že příslušné výrobky jsou tvrdé tuhé (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 39, plsty kombinovné s jinými než textilními mteriály, písm. d)) Osttní Do této podpoložky ptří izolční tvrovky z ppíru, krtónu nebo lepenky, z osinkocementu slídy, jkož i instlční trubky jejich spoje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8547, části B) Odpd zbytky glvnických článků, bterií elektrických kumulátorů; nepoužitelné glvnické články, bterie elektrické kumulátory; elektrické části součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté Osttní Do této podpoložky ptří: 1. elektrické cívky bez mgnetických jder, které jsou stejně vhodné pro použití ve strojích nebo přístrojích ptřících do různých čísel, npříkld, pro trnsformátory čísl 8504 pro elektromgnety čísl 8505 (upltnění poznámky 2 c) ke třídě XVI); 2. zpožďovcí vedení používná npříkld v zřízeních pro utomtizovné zprcování dt nebo v televizních přijímčích;

358 C 76/356 CS Úřední věstník Evropské unie elektronické filtry používné pro selektivní přenos různých frekvencí elektromgnetických, elektromechnických nebo elektrokustických vibrcí; 4. prvky z feritu nebo jiných kermických mteriálů (npříkld díly používné v cirkulátorech pro přístroje vysíljící v ultrkrátkých vlnách (UHF) nebo jko vysokofrekvenční filtry v elektrických vedeních), které jsou elektrickými částmi součástmi vhodnými stejnou měrou pro použití ve strojích nebo přístrojích ptřících do různých čísel této kpitoly.

359 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/357 TŘÍDA XVII VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Doplňková poznámk 2 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k doplňkové poznámce 3 ke třídě XVI. KAPITOLA 86 ŽELEZNIČNÍ NEBO TRAMVAJOVÉ LOKOMOTIVY, KOLEJOVÁ VOZIDLA A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; KOLEJOVÝ SVRŠKOVÝ UPEVŇOVACÍ MATERIÁL A UPEVŇOVACÍ ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; MECHANICKÁ (VČETNĚ ELEKTROMECHANICKÝCH) DOPRAVNÍ SIGNALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ VŠEHO DRUHU 8602 Osttní lokomotivy mlé posunovcí lokomotivy; zásobníky (tendry) Dieselelektrické lokomotivy Většin dieselových motorů používných pro tžení jsou dieselelektrické motory Železniční nebo trmvjové osobní vozy nákldní vozy, s vlstním pohonem, jiné než čísl Závislé n vnějším zdroji proudu Viz vysvětlivky k HS k číslu 8603, třetí odstvec, část A) Železniční nebo trmvjové nákldní vozy vgony, bez vlstního pohonu Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Pro zřzení do této podpoložky musí mít železniční nebo trmvjové nákldní vozy, vgony n zboží nákldní vozíky, jko nedílnou součást, ochrnné opláštění, které zjišťuje účinnou ochrnu proti záření Osttní Do této podpoložky ptří izotermické, chldírenské nebo mrzicí vozy vgóny, jiné než podle položky Izotermické vozy vgony jsou vozidl, která mjí zdroj chlzení (led, suchý led, eutektické desky, zkplněný plyn td.) jiný než chldicí zřízení. Chldírenské nebo mrzicí vozy vgony jsou izolovná vozidl vybvená chldicím zřízením (prcující n principu komprese, bsorpce nebo nějkým jiným způsobem) Části součásti železničních nebo trmvjových lokomotiv nebo kolejových vozidel ž Podvozky, Bisselovy podvozky, náprvy kol, jejich části součásti Do těchto podpoložek ptří: 1. podvozky Bisselovy podvozky pro lokomotivy; 2. Bisselovy podvozky, které jsou kombincí podvozku bisselu které se tké používjí pro lokomotivy; 3. motorové podvozky (podvozky s vestvěným elektrickým motorem) pro motorové drezíny, motorové osobní vozy, nákldní železniční vozy vozíky lokomotivy; 4. podvozky pro osobní nákldní vozy. Do těchto podpoložek ptří tké části součásti podvozků Bisselových podvozků jko jsou npř. hydrulické tlumiče nárzů pro podvozky. Do těchto podpoložek všk neptří pružiny (číslo 7320). Do těchto podpoložek rovněž ptří náprvy, též nesestvené, kol jejich části součásti, uvedené ve Vysvětlivkách k HS k číslu 8607, druhém odstvci, bodech 2) 3). Kučukové pneumtiky kryty pneumtik se nezřzují jko části součásti kol do těchto podpoložek (číslo 4011 nebo 4012, podle druhu).

360 C 76/358 CS Úřední věstník Evropské unie ž ž Brzdy jejich části součásti Do těchto podpoložek neptří zřízení zvná kolejnicové brzdy (číslo ). Do těchto podpoložek tké neptří některé části součásti brzd, npř. kohouty ventily, jko npříkld regulční ventil vzduchové brzdy strojvedoucího (podpoložk ). Osttní Kromě částí součástí uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8607, druhém odstvci, bodech 4) 8) ž 11), ptří do těchto podpoložek rovněž hncí spojovcí tyče pro lokomotivy.

361 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/359 KAPITOLA 87 VOZIDLA, JINÁ NEŽ KOLEJOVÁ, JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ Všeobecné vysvětlivky 1. V celé kombinovné nomenkltuře, nová vozidl znmenjí vozidl, která nebyl nikdy zregistrován. 2. V celé kombinovné nomenkltuře, použitá vozidl znmenjí vozidl, která byl nejméně jednou zregistrován Trktory thče (jiné než thče čísl 8709) Jednonáprvové mlotrktory Do této podpoložky ptří zřízení popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 8701, šestém sedmém odstvci, včetně trktorů ovládných chodcem. Trktory tohoto druhu se používjí hlvně v zhrdnictví. Vyměnitelná nářdí určená pro použití s jednonáprvovými mlotrktory (brány, pluhy, td.) se vždy zřzují smosttně, i když jsou nmontován n jednonáprvovém mlotrktoru. Jestliže jsou všk tto nářdí nebo náčiní trvle připojen k podvozku s motorem, spolu s motorem tvoří jednu mechnickou jednotku, pk se tková jednotk zřzuje do čísl, které zhrnuje tkovou prcovní jednotku. To pltí pro motorizovné pluhy motorizovné kultivátory (číslo 8432) Pásové trktory thče Do této podpoložky ptří vozidl trktorového typu s velmi širokým rozchodem pro vyrovnávání uhlzování sněhu n lyžřských svzích td. Stroje prcovní nástroje určené k vybvení těchto vozidel, jko vyměnitelná zřízení (tlčné rdlice, rotční sněžné pluhy td.) zůstávjí zřzeny ve svých příslušných číslech (čísl 8430, 8479 td.), i když jsou předkládány s vozidlem ť už jsou n něm nmontovány či nikoliv ž Osttní Do těchto podpoložek ptří tzv. všeterénní vozidl (ll terrin vehicles ATV), která jsou konstrukčně řešen jko thče s těmito chrkteristikmi: řidítk se dvěm rukojeťmi s ovládáním k řízení vozidl; řízení je zjištěno ntáčením dvou předních kol je zloženo n utomobilovém řídicím systému (Ackermnův způsob řízení), brzdy n všech kolech, utomtická spojk zpátečk, motor speciálně sestrojený pro provoz v náročném terénu tk, by při nízkých otáčkách vyvinul dosttečný výkon pro vlečení připojeného zřízení, pohon kol pomocí hřídele ne pomocí řetězu, pneumtiky mjí hrubý vzorek vhodný do těžkého terénu, připojovcí zřízení jkéhokoli druhu, npříkld vlečný hák, konstrukčně řešené tk, by vozidlu umožnilo tht nebo tlčit nejméně dvojnásobek jeho hmotnosti bez nákldu, tžná síl nebrzděného thče je dvojnásobek hmotnosti bez nákldu nebo více. To lze doložit technickou dokumentcí, uživtelskou příručkou, osvědčením výrobce nebo vnitrostátního orgánu, které uvádějí přesnou tžnou sílu všeterénního vozidl jeho hmotnost bez nákldu (hmotnost vozidl bez kplin, posádky či nákldu) vyjádřené v kilogrmech. Pokud tto vozidl splňují všechny výše uvedené chrkteristiky jsou v souldu s vysvětlivkmi podpoložek ž , je možné je zřdit jko zemědělské lesnické trktory. V osttních přípdech ptří do podpoložky Pokud nevyhovují výše uvedeným chrkteristikám, je nutné tzv. všeterénní vozidl zřdit do čísl Do těchto podpoložek rovněž neptří tzv. terénní čtyřkolky ( quds ) (číslo 8703 nebo podpoložk (viz vysvětlivky k této podpoložce)).

362 C 76/360 CS Úřední věstník Evropské unie ž Zemědělské trktory thče (kromě jednonáprvových mlotrktorů) lesnické trktory thče, optřené koly Do těchto podpoložek ptří zemědělské nebo lesnické trktory thče, které mjí lespoň tři kol jsou zcel jsně svou konstrukcí vybvením určeny pro zemědělské, zhrdnické nebo lesnické účely. Vozidl tohoto druhu mjí obvykle mximální rychlost 45 km/h. Jejich motor dokáže vyvinout mximální tžnou sílu, npř. při použití uzávěrky diferenciálu. Jejich pneumtiky mjí hrubý vzorek vhodný pro zemědělské, zhrdnické nebo lesnické účely. Zemědělské trktory thče jsou obvykle vybveny hydrulickým zřízením, které umožňuje zvedt nebo spouštět zemědělské náčiní (brány, pluhy, td.), vývodovým hřídelem, který dovoluje využívt výkon motoru pro činnost jiných strojů nebo náčiní, připojovcím zřízením pro přívěsy. Mohou být tké vybveny hydrulickým zřízením pro ovládání mnipulčního zřízení (nkldčů sen, nkldčů chlévské mrvy td.), pokud lze tyto systémy pokládt z příslušenství. Do těchto podpoložek tké ptří speciálně konstruovné zemědělské trktory thče, jko npř. s portálovým podvozkem (obkročné trktory) používné n vinicích ve školkách, trktory do kopcovitého terénu trktory nesoucí nástroje. Vyměnitelné zemědělské zřízení, i když je při předložení nmontovné n trktoru nebo thči, zůstává zřzeno do svého příslušného čísl (číslo 8432, 8433 td.). Zvláštní chrkteristikou lesnických trktorů thčů je přítomnost trvle připojeného nvijáku, který umožňuje doprvovt dřevo. V souldu s poznámkou 2 k této kpitole mohou trktory thče ptřící do těchto podpoložek tké obshovt určité vlstnosti, které jim dovolují, ve spojení s jejich hlvním účelem, nést zemědělské nebo lesnické stroje, nářdí, hnojiv, semen, td. Do těchto podpoložek neptří stroje n sekání trávníků (oznčovné jko pojízdné sekčky trávy nebo zhrdní trktory) vybvené permnentním sekcím zřízením ne více než jedním vývodovým hřídelem výhrdně pro účely pohonu sekcího zřízení (viz vysvětlivky k podpoložkám ž ) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. trktory pro veřejné práce; 2. jednonáprvové trktory pro kloubová motorová vozidl Osobní utomobily jiná motorová vozidl konstruovná především pro přeprvu osob (jiná než čísl 8702), včetně osobních dodávkových utomobilů závodních utomobilů Do tohoto čísl ptří víceúčelová vozidl, jko npříkld motorová vozidl určená pro přeprvu jk osob, tk nákldů.: 1. Typu pick-up: Tento typ vozidl má obvykle více než jednu řdu seddel je tvořen dvěm oddělenými prostory to uzvřenou kbinou pro přeprvu osob otevřeným nebo zkrytým prostorem pro přeprvu zboží. Tková vozidl se zřzují do čísl 8704, jestliže mximální vnitřní délk podlhy prostoru pro přeprvu nákldu je větší než 50 % délky rozvoru kol vozidl nebo jestliže mjí více než dvě náprvy. 2. Dodávkového (vn) typu: Vozidlo dodávkového (vn) typu s více než jednou řdou seddel musí splňovt popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k číslu Pokud všk vozidlo dodávkového (vn) typu s jednou řdou seddel není vybveno stálými kotvícími body zřízením pro montáž seddel bezpečnostního zřízení v zdní části vozidl, zřdí se do čísl 8704, to bez ohledu n to, zd je vybveno stálým pnelem nebo briérou mezi prostorem pro osoby prostorem určeným pro přeprvu nákldu nebo okny v bočních stěnách kroserie, či nikoliv ž Osttní vozidl, s vrtným zážehovým splovcím pístovým motorem s vnitřním splováním Pro definici obshu válců, viz vysvětlivky k HS k položkám , , Do těchto podpoložek ptří osobní dodávkové utomobily víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8703, pátém šestém odstvci.

363 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/361 Do těchto podpoložek rovněž ptří mlá závodní ut (nzývná skelters nebo go-crts ) bez kroserie, vybvená vrtným zážehovým splovcím pístovým motorem s vnitřním splováním schopná doshovt reltivně vysoké rychlosti ž Osttní vozidl, se vznětovým pístovým motorem s vnitřním splováním (dieselovým motorem nebo motorem se žárovou hlvou) Do těchto podpoložek ptří osobní dodávkové utomobily víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8703, pátém šestém odstvci Motorová vozidl pro přeprvu nákldu Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu Pro definici obshu válců, viz vysvětlivky k HS k položkám , , Do tohoto čísl ptří vozidl pro všechny terény, jenž mjí náhon n čtyři kol kloubový podvozek, u kterých přední část obshuje nftový (dieselový) motor kbinu vybvenou řízením. Zdní část sestává z dvoukolového podvozku, bez vybvení, který je všk určen k připevnění různých zřízení. Do tohoto čísl všk neptří tto vozidl, pokud mjí připevněn zřízení pro zemědělské nebo jiné speciální účely (číslo 8705) Terénní vyklápěcí vozy (dmpry) 1. Do těchto podpoložek ptří hlvně vozidl vybvená přední nebo zdní vyklápěcí kroserií nebo kroserií s otevírjícím se dnem, která jsou speciálně konstruovná pro doprvu písku, štěrku, zeminy, kmenů td., jsou určen pro používání v lomech, dolech nebo n stveništích, při silničních prcích, n letištích v přístvech. Příkldy zobrzující různé typy dmprů jsou uvedeny n konci této vysvětlivky. 2. Do těchto podpoložek tké ptří menší vozidl typu používného n stveništích pro doprvu zeminy, stvebního rumu, čerstvého cementu betonu td. Mjí pevný nebo kloubový podvozek náhon n dvě nebo čtyři kol, přičemž jejich výsypk se nchází nd jednou náprvou seddlo řidiče nd náprvou druhou. Seddlo řidiče obvykle nebývá uvnitř kbiny.

364 C 76/362 CS Úřední věstník Evropské unie Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce ž Osttní Do těchto podpoložek ptří víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8704, druhém odstvci Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce ž Osttní Do těchto podpoložek ptří víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8704, druhém odstvci Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Kroserie (včetně kbin pro řidiče) pro motorová vozidl čísel 8701 ž Pro průmyslovou montáž Pro účely této podpoložky se výrz pro průmyslovou montáž používá pouze pro krosérie používné v montážních nebo výrobních závodech motorových vozidel (nebo krosérie používné subdodvteli v závodech pro dílčí montáže) pro výrobu nových vozidel. Tto podpoložk může být použit pouze pro krosérie skutečně používné při výrobě nových vozidel zhrnutých v tkovýchto podpoložkách. Proto nemůže být použit pro podobné krosérie, které se používjí jko náhrdní díly Pro průmyslovou montáž: jednonáprvových mlotrktorů položky ; vozidel čísl 8704, buď se vznětovým pístovým motorem s vnitřním splováním (dieselovým motorem nebo motorem se žárovou hlvou) s obshem válců nepřeshujícím cm 3 nebo se zážehovým splovcím pístovým motorem s vnitřním splováním s obshem válců nepřeshujícím cm 3 ; motorových vozidel pro zvláštní účely čísl 8705 Viz vysvětlivky k podpoložce Pro definici obshu válců, viz vysvětlivky k HS k položkám , , Části, součásti příslušenství motorových vozidel čísel 8701 ž 8705 Pro části, součásti příslušenství určené pro průmyslovou montáž se použijí, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

365 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Hvězdicové středy kol odlévné v jediném kuse, ze želez nebo oceli Hvězdice kol této podpoložky se obvykle používjí pro utobusy nebo vozidl pro přeprvu nákldu. Mjí tvr hvězdy, obvykle s pěti nebo šesti cípy, jsou určeny pro použití se snímtelnými ráfky Osttní Kromě částí, součástí příslušenství uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8708, druhém odstvci, části K), ptří do této podpoložky závží pro vyvžování kol Příčné stbilizční tyče; osttní torzní tyče Příčné stbilizční tyče jsou pružiny pro vozidl k přenosu závěsné síly z jedné strny vozidl n druhou. Nejčstěji sestávjí z ocelových tyčí kruhového průřezu, obvykle ohnuté do přibližného tvru U. Typicky mjí následující vzhled: Torzní tyče jsou ocelové tyče, které jsou obvykle kruhové, le někdy mohou být čtvercové nebo to mohou být svzky několik čtvercových tyčí. Torzní tyče jsou lineární, tj. točivý moment použitý n jednom konci tyče je úměrný vytvořenému torznímu úhlu. Typicky mjí následující vzhled: ž Osttní Do těchto podpoložek neptří: ) podvozky motorových vozidel čísel 8702 ž 8704, nevybvené motorem, le vybvené kbinou (číslo 8702, 8703 nebo 8704); b) opěrky hlvy pro seddl motorových vozidel (číslo 9401 nebo 9404) Vozíky s vlstním pohonem, nevybvené zdvihcím nebo mnipulčním zřízením, typů používných v továrnách, skldech, přístvech nebo n letištích k přeprvě zboží n krátké vzdálenosti; mlé thče používné n železničních nástupištích; jejich části součásti Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

366 C 76/364 CS Úřední věstník Evropské unie Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce Jízdní kol jiná kol (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru Toto položk zhrnuje nekompletní jízdní kol, která mjí podsttné rysy kompletních jízdních kol (všeobecné prvidlo 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury). Nekompletní jízdní kolo, též smontovné, se zřzuje do čísl , pokud se skládá z rámu, vidlice lespoň ze dvou z následujících prvků: kol, pedálového ústrojí (viz vysvětlivky k podpoložce ), jednotky řízení jízdního kol (včetně řídítek sloupku řídítek), brzdového systému Vozíky pro invlidy, též s motorem nebo jiným mechnickým pohonným zřízením Osttní Motorová vozidl speciálně konstruovná pro invlidy lze odlišit od vozidel čísl 8703 především tím, že mjí: mximální rychlost 10 km/h, tj. rychlost rychlé chůze; mximální šířku 80 cm; dvě sdy kol dotýkjících se země; speciální rysy k ulehčení hndicpu (npříkld, stupátk ke stbilizci nohou). Tkováto vozidl mohou mít: doplňkovou sdu kol (proti nklánění); řízení jiné ovládání (npříkld pákový ovldč), které usndňuje mnipulci; tkovéto ovládání je obvykle připevněno k jedné z opěrek n ruce; nikdy není ve formě odděleného, nstvitelného sloupku řízení. Do této podpoložky ptří elektricky poháněná vozidl podobná křeslům s koly, která jsou určen pouze pro doprvu invlidních osob. Mohou mít následující vzhled:

367 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/365 Nicméně, skútry poháněné motorem (pojízdné skútry) vybvené odděleným, nstvitelným sloupkem řízení jsou z této podpoložky vyloučeny. Mohou mít následující vzhled zřzují se do čísl 8703: 8714 Části, součásti příslušenství vozidel čísel 8711 ž ž Osttní Do těchto podpoložek ptří části, součásti příslušenství určené pro výrobu, vybvení nebo oprvu: 1. postrnních vozíků pro motocykly jízdní kol; 2. kol vybvených pomocným motorem, tj. kol, které lze pohánět pomocí pedálů které jsou vybveny pomocným motorem (o obshu válců nepřeshujícím 50 cm 3 ); 3. jiných kol (včetně dodávkových tříkolek) nevybvených motorem Brzdy Do této podpoložky ptří volnoběžné brzdové hlvy (náboje) brzdové hlvy. Brzdové hlvy kol jsou obvykle typu brzdění pedálem zpět. Nicméně u bubnových středových brzd je brzdění prováděno mnuálně přes kbel nebo ojnici. Typicky mjí následující vzhled: Části součásti Do této podpoložky ptří brzdové páky. Do této podpoložky všk neptří kučukové brzdové šplíky (podpoložk ) nebo vodící zřízení brzd (obecně podpoložk nebo ).

368 C 76/366 CS Úřední věstník Evropské unie Pedálová ústrojí Pedálové ústrojí se obvykle skládá ze: středové osy (viz obrázek 1), jednoho či několik převodníků (rovněž oznčovných jko ozubená kol či řetězová kol) obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu (viz obrázek 2), levého rmen kliky/pedálu (viz obrázek 3). N zákldě všeobecného prvidl pro výkld 2 písm. ) kombinovné nomenkltury se výrobek ndále povžuje z nekompletní výrobek, též smontovný, v rámci této podpoložky, npříkld pokud se skládá z: jednoho či několik převodníků obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu, jednoho či několik převodníků obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu levým rmenem kliky/pedálu, nebo jednoho či několik převodníků obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu středovou osou. Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek Přehzovčky (vyrovnávcí převody) Přehzovčky (vyrovnávcí převody) této podpoložky jsou mechnismy, které umožňují přesun řetězu jízdního kol n přesmykče nebo n přehzovčky. Úplné ozubené soukolí vyrovnávcích převodů obvykle sestává z lespoň jednoho přesmykče či přehzovčky (viz obrázky) řdicí páčky propojené s přesmykčem či přehzovčkou pomocí lnk. Pokud jezdec při šlpání použije řdící páčku, změnou v pnutí lnk dojde k posunu přesmykče či přehzovčky ze strny n strnu, čímž dojde k přehozu řetězu n různá kol.

369 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/367 Tto podpoložk rovněž zhrnuje přesmykče či přehzovčky předkládné smosttně, jkož i soukolí sestávjící z těchto přesmykčů přehzovček s lnky nebo řdicích páček bez montáže. Jsou-li všk řdicí páčky lnk předkládány smosttně, je potřeb je zřdit do podpoložky jko části součásti. Přesmykč Přehzovčk 8716 Přívěsy návěsy; osttní vozidl bez mechnického pohonu; jejich části součásti Obytné nebo kempinkové přívěsy návěsy typu krvn Z hmotnost se povžuje hmotnost vozidl s veškerým trvlým připevněným vybvením nebo výstrojí Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce

370 C 76/368 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 88 LETADLA, KOSMICKÉ LODĚ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Doplňková poznámk 1 Mezi trvle přimontovné vybvení neptří, npříkld, záchrnná zřízení (npř. záchrnné čluny, pdáky únikové skluzy) vyměnitelná zřízení pro systémy zbrní. Tm, kde se zřzuje neúplný nebo nedokončený stroj jko kompletní výrobek podle všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, používá se pro určení příslušné podpoložky normální provozní hmotnost Osttní letdl (npříkld vrtulníky, letouny); kosmické lodě (včetně družic) blistické kosmické nosné rkety ž Vrtulníky Do těchto podpoložek ptří pouze stroje, u nichž se zdvihu pohonu doshuje pomocí jednoho nebo více motorem hnných rotorů.

371 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/369 KAPITOLA 89 LODĚ, ČLUNY A PLOVOUCÍ KONSTRUKCE Doplňková poznámk 1 Výrz plvidl konstruovná pro námořní plvbu oznčuje plvidl, která jsou z důvodu své konstrukce vybvení schopná provozu n moři i z šptného počsí (vítr o síle si 7 Beufortovy stupnice). Tková plvidl jsou obecně vybven vodotěsnými plubmi ndstvbmi, které odolávjí počsí. Výrz trup o celkové délce znmená délku trupu měřenou mezi nejpřednějším bodem přídě nejzzším bodem zádě, le nezhrnuje výčnělky, i když jsou vytvořené trupem (npř. kormidl, kotevní čnělky, rybářské plošiny nebo potápěčské plošiny). Výrz plvidl pro námořní plvbu oznčuje lodě vznášedl, která splňují výše uvedené podmínky, bez ohledu n to, zd se ve skutečnosti používjí hlvně v pobřežních vodách, ústích řek nebo n jezerech td. Dále je třeb uvést, že: 1. plvidl krtší než 12 m, která jsou konstruovná jko plvidl pro námořní doprvu, jsou zhrnut do pojmu rybářské čluny jen tehdy, jsou-li specificky konstruován vybven pro profesionální rybolov, i když mohou být příležitostně používán pro zábvní účely; 2. pojem záchrnné čluny zhrnuje plvidl umístěná n lodích pro námořní plvbu pro převzetí cestujících posádky, jestliže jsou lodě v nebezpečí; oznčuje tké záchrnné čluny rozmístěné ve vhodných místech po pobřeží určené pro vyslání n pomoc lodím v tísni Lodě pro osobní doprvu, turistické lodě, trjektové lodě, nákldní lodě čluny podobná plvidl pro přeprvu osob nebo nákldů Pro námořní plvbu Do tohoto čísl neptří poloviny třetiny trupů, které se zřzují podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny (npříkld číslo 7308). Do této podpoložky ptří tké plvidl konstruovná pro doprvu nákldních člunů nebo námořních nákldních člunů. U těchto lodí jsou kontejnery trdičního typu nhrzeny nákldními čluny nebo námořními nákldními čluny, které přijíždějí po vodě nkládjí se přímo n mteřskou loď, která je rozdělen n vertikální oddělení, do kterých lze uložit tři nebo čtyři tkovéto čluny nd sebou. Tkové lodě jsou vybveny pojízdnými portálovými jeřáby, ponornými zdvihcími plošinmi nebo jinými prostředky pro nkládání, mnipulci vykládání těchto člunů. Do této podpoložky je možné zřdit pouze mteřskou loď; uvedené čluny, které se postupně používjí jko čluny pro vnitrozemskou plvbu, jko kontejnery pro námořní přeprvu potom opět jko čluny pro vnitrozemskou plvbu, se zřzují do podpoložky Lodě k vlečení nebo tlčení jiných lodí (remorkéry) Pro zřzení polovin třetin trupů, viz vysvětlivk k číslu Lodě k tlčení jiných lodí Do těchto podpoložek se ve všech přípdech zřzují lodě konstruovné pro použití jk k tlčení, tk i k vlečení jiných lodí, popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 8904, druhém odstvci Mjákové lodě, požární lodě, plovoucí bgry, plovoucí jeřáby jiná plvidl, u nichž je plvb ve srovnání s jejich hlvní funkcí pouze vedlejší činností; plovoucí doky; plovoucí nebo ponorné vrtné nebo těžební plošiny Pro zřzení polovin třetin trupů, viz vysvětlivky k číslu Osttní plvidl, včetně válečných lodí záchrnných člunů, jiných než veslových Pro zřzení polovin třetin trupů, viz vysvětlivky k číslu 8901.

372 C 76/370 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XVIII OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁTROJE A PŘÍSTROJE; HODINY A HODINKY; HUDEBNÍ NÁSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ KAPITOLA 90 OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁTROJE A PŘÍSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ 9001 Optická vlákn svzky optických vláken; kbely z optických vláken, jiné než čísl 8544; polrizční mteriál v listech nebo deskách; čočky (včetně kontktních čoček), hrnoly, zrcdl jiné optické články, z jkéhokoliv mteriálu, nezszené, jiné než z opticky neoprcovného skl Do tohoto čísl ptří předměty využívjící viditelné světlo předměty využívjící neviditelnou část spektr (infrčervenou ultrfilovou). Do tohoto čísl všk neptří elektronické optické prvky, npříkld, elektrosttické čočky, elektromgnetické čočky tk zvné polní čočky (obecně kpitol 85) Optická vlákn, svzky kbely z optických vláken Do těchto podpoložek neptří konektory dptéry pro spojování nebo připojování optických vláken, svzků kbelů z optických vláken. Viz rovněž vysvětlivk k podpoložce Polrizční mteriál v listech nebo deskách Do této podpoložky ptří fólie polrizčního mteriálu v rolích, npř. pro použití při výrobě LCD modulů.

373 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří: 1. rubíny jiné optické prvky pro lsery; 2. Fresnelovy čočky z plstů, určené pro použití, npříkld po zszení, jko zvětšovcí stínítk pro televizní přijímče Brýle (korekční, ochrnné nebo jiné) podobné výrobky Šňůrky, řetízky podobné výrobky (npříkld šňůrky n brýle nebo řetízky n brýle ) určené pro výrobky tohoto čísl, též s ouškem n koncích, nesmějí být povžovány z části ni součásti ni příslušenství, neboť nejsou neoddělitelnou součástí těchto výrobků ni neslouží k jejich doplnění či k vylepšení jejich funkčnosti. Proto je třeb je zřdit podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny (npříkld do čísl 5609, 6307, 7117, 7315 nebo 7616) Binokulární i monokulární dlekohledy jiné optické teleskopy jejich podstvce rámy; osttní stronomické přístroje jejich podstvce rámy, všk s výjimkou rdiostronomických přístrojů Do tohoto čísl ptří přístroje, které používjí systémy pro zesilování obrzu pro noční vidění Fotogrfické přístroje (jiné než kinemtogrfické); přístroje žárovky pro bleskové světlo k fotogrfickým účelům, kromě výbojek čísl Fotogrfické přístroje používné k příprvě tiskových štočků nebo válců Viz vysvětlivky k HS k číslu 9006, část I), třetí odstvec, bod 17) Přístroje vybvení pro fotogrfické (včetně kinemtogrfických) lbortoře, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté; negtoskopy; promítcí plátn Osttní přístroje vybvení pro fotogrfické (včetně kinemtogrfických) lbortoře; negtoskopy Do této podpoložky ptří přístroje pro expozici desek s tištěnými obvody, které kopírují fotogrfické negtivy předloh tištěných obvodů expozicí n desky z izolčního mteriálu, z kterého se vyrábějí desky s tištěnými obvody. Tyto přístroje v podsttě obshují expoziční komoru vybvenou ultrfilovými lmpmi, do které se vkládjí fotogrfický negtiv desk z izolčního mteriálu v které je tto desk exponován v kontktu s negtivem ve vkuu Zřízení s kplnými krystly, která nejsou výrobky specifičtěji zhrnutými v jiných číslech; lsery, jiné než lserové diody; osttní optické přístroje nástroje, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté Osttní Do této podpoložky ptří zvětšující stínítk pro televizní přístroje sestávjící z optického prvku (Fresnelovy čočky) z plstu, rámu systému kovových tyčí speciálně konstruovných pro upevnění stínítk před televizní přístroj Kreslicí (rýsovcí), oznčovcí nebo mtemtické počítcí nástroje přístroje (npříkld kreslicí (rýsovcí) stroje, pntogrfy, úhloměry, kreslicí (rýsovcí) souprvy, logritmická prvítk, počítcí kotouče); ruční délková měřidl (npříkld měřicí tyče měřicí pásm, mikrometry, posuvná měřítk), jinde v této kpitole neuvedená ni nezhrnutá Osttní Do této podpoložky ptří kreslicí (rýsovcí) stoly vybvené pntogrfy nebo podobným zřízením ž Osttní kreslicí (rýsovcí), oznčovcí nebo mtemtické počítcí nástroje přístroje Do těchto podpoložek ptří: 1. koordinátogrfy, které nejsou určeny pro fotogrmmetrii; 2. písmenové šblony jednoznčně rozpozntelné jko specilizovné kreslicí nebo rýsovcí nástroje.

374 C 76/372 CS Úřední věstník Evropské unie Lékřské, chirurgické, zubolékřské nebo zvěrolékřské nástroje přístroje, včetně scintigrfických přístrojů, osttní elektroléčebné přístroje nástroje přístroje pro vyšetření zrku Jiné než optické Kromě ultrzvukových dignostických zřízení pro všeobecné použití, ptří do této podpoložky speciální přístroje pro ultrzvukové vyšetření očí (jko npříkld přístroje pro stnovení tloušťky rohovky oční čočky nebo délky oční bulvy) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. elektrické defibrilátory pro dodávání proudových impulsů k obnovení přirozené srdeční funkce. Pomocí těchto přístrojů, které jsou vybveny generátorem pulsů dvěm defibrilčními elektrodmi, se signál elektrokrdiogrmu (EKG) pcient, přicházející z těchto elektrod, zobrzuje n obrzovku nebo tiskne n vestvěné tiskárně; 2. lékřské přístroje pro vhánění plynů do břišní dutiny lidského těl s cílem umožnit vyšetření různých orgánů pomocí endoskopu. K těmto přístrojům, vybveným měřícími přístroji zobrzovcími jednotkmi, jsou připevněny dvě hdice s uzvírcím kohoutem dlouhou jehlou n svých koncích; 3. lékřská scí čerpdl pro odsávání sekretů, která sestávjí z čerpdl scího zřízení používjí se n operčních sálech nebo v mbulncích; 4. ntikoncepční prostředky známé jko nitroděložní tělísko (IUD), zhotovené z plstu spolu s měděným drátem, mědi v koloidní formě nebo hormonální vložkou Ortopedické pomůcky přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů kýlních pásů; dlhy jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těl; pomůcky pro nedoslýchvé jiné prostředky nošené v ruce nebo n těle nebo implntovné v orgnismu ke kompenzování následků nějké vdy nebo neschopnosti Pro účely tohoto čísl se výrzem ke kompenzování následků nějké vdy nebo neschopnosti rozumí pouze přístroje, které oprvdu přebírjí nebo nhrzují funkci vdné nebo invlidní části těl. Do tohoto čísl neptří přístroje pomůcky, které pouze zmírňují příčiny vdy nebo neschopnosti. Do tohoto čísl rovněž neptří přístroje rozpozntelné pro stomické použití (podpoložk ) Osttní Do této podpoložky ptří: 1. desky, které trvle zůstávjí v těle, npříkld, jko náhrd části nebo celé kosti; 2. tkné pásy z umělých vláken, které se implntují do kolenního kloubu jko náhrd vzů v přípdě chronické nestbility vzů kolenního kloubu Pomůcky pro nedoslýchvé, kromě jejich částí, součástí příslušenství Do této podpoložky ptří přístroje pomůcky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 9021, části IV), i když jsou ve formě brýlí Srdeční stimulátory, kromě jejich částí, součástí příslušenství Do této podpoložky ptří pouze vlstní krdiostimulátory. S výhrdou poznámek 1 2 k této kpitole, ptří části, součásti příslušenství pro tyto srdeční stimulátory, jko npříkld pouzdr, poloviny pouzder, kryty pouzder elektrody, do podpoložky Smosttně předkládné bterie elektrické kumulátory pro srdeční stimulátory se zřzují do čísl 8506 nebo Nbíječky s trnsformátorovým primárním vinutím pro nbíjení kumulátoru v implntovném srdečním stimulátoru indukováním proudu v sekundárním vinutí v srdečním stimulátoru ptří do čísl 8504.

375 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Do této podpoložky ptří dále uvedené přístroje, které kompenzují vdu nebo neschopnost: 1. přístroje implntovné v lidském těle jko dávkovče léků které mjí ve společném pouzdru lékřské čerpdlo, npájecí zdroj čerpdl zásobník léku; 2. prstencové protézy, tj. kruhy z nerezové oceli pokryté dvěm vrstvmi plstů tkniny z umělých vláken. Jsou chirurgicky připevněny k srdeční chlopni, by obnovily její schopnost zvírt, npříkld, v přípdě mitrální nedosttečnosti; 3. deštníkové filtry pro implntci do srdeční vény (dolní duté žíly), které brání vstupu trombóz embolismů do srdce. Skládjí se z velmi mlého rámu ve tvru deštníku, který je zhotoven z nerezové ocelové slitiny který je pokryt tenkou vrstvou syntetického elstického mteriálu v žíle se otvírá jko deštník; 4. permnentní močovodové diltátory z plstů. Tyto ostnté, tyčovité přístroje se vkládjí do močovodu, by umožnily průtok moči Rentgenové přístroje přístroje používjící záření lf, bet nebo gm, též pro lékřské, chirurgické, zubolékřské nebo zvěrolékřské účely, včetně rdiogrfických nebo rdioterpeutických přístrojů, rentgenky jiná zřízení k výrobě rentgenových pprsků, generátory vysokého npětí, ovládcí pnely stoly, prosvětlovcí štíty, vyšetřovcí ozřovcí stoly, křesl podobné výrobky Počítčové tomogrfické přístroje Viz vysvětlivky k HS k položce Avšk, systémy pro záznm obrzu, které neobshují rentgenový přístroj které digitlizují, editují ukládjí nlogové obrzové signály dodávné vnější videokmerou, ptří do čísl V podsttě se skládjí z nlogově-digitálního převodníku, procesního počítče, monitorů mgnetické páskové nebo diskové pměti Osttní, včetně částí, součástí příslušenství Do této podpoložky ptří beryliová okénk pro rentgenky Hydrometry (hustoměry) podobné plovoucí přístroje, teploměry, pyrometry (žároměry), brometry, vlhkoměry psychometry, též s registrčním zřízením, jkékoliv kombince těchto přístrojů Kplinové, s přímým čtením Teploměry s přímým čtením jsou přístroje, které ukzují teplotu n stupnici výškou kpliny v teploměru Přístroje zřízení n měření nebo kontrolu průtoku, hldiny, tlku nebo jiných proměnných chrkteristik kplin nebo plynů (npříkld průtokoměry, hldinoměry, mnometry, měřiče spotřeby tepl), kromě přístrojů zřízení čísel 9014, 9015, 9028 nebo ž N měření nebo kontrolu tlku Do těchto podpoložek ptří hustilky pneumtik se zbudovným tlkoměrem jsou povžovány z tlkoměry, i když nejsou konstruovány pro připojení k vnějšímu npájecímu zdroji, le obshují svůj vlstní zásobník stlčeného vzduchu.

376 C 76/374 CS Úřední věstník Evropské unie Přístroje zřízení pro fyzikální nebo chemické rozbory (npříkld polrimetry, refrktometry, spektrometry, nlyzátory plynů nebo kouře); přístroje zřízení n měření nebo kontrolu viskozity, pórovitosti, roztžnosti, povrchového npětí nebo podobné přístroje zřízení; přístroje zřízení n klorimetrické, kustické nebo fotometrické měření (včetně expozimetrů); mikrotomy Elektronické Do této podpoložky ptří lserová počítdl částic vzduchu. Jde o elektronická zřízení, která stnovují nebo monitorují obsh prchu ve filtrovném vzduchu, npříkld, v průmyslových závodech nebo v oblsti lékřství. Částice prchu přítomné ve vzorku vzduchu způsobují, že lserový pprsek vytváří rozptýlené světlo v měřicí komoře zřízení, které po soustředění do svzku pprsků systémem čoček je snímáno fotodiodou převáděno n elektrický signál. Pomocí předem nprogrmovných referenčních údjů se stnovuje podíl prchových částic výsledek měření se zobrzuje n digitální zobrzovcí jednotce zřízení nebo se tiskne n vnější páskové tiskárně. Přes rozhrní (interfce) lze výsledek měření tké přenést ve formě elektrického signálu kbelem do zřízení pro utomtizovné zprcování dt Spektrometry, spektrofotometry spektrogrfy využívjící optické záření (ultrfilové, viditelné, infrčervené) Do této podpoložky ptří elektronická zřízení řízená mikroprocesorem (víceknálové optické nlyzátory) pro měření nlýzu vlnových délek optických signálů pro spektrální nlýzy. Vlnové délky optických signálů, měřené detektory, se převádějí n digitální elektrické signály porovnávjí se s referenčními hodnotmi (nlyzovnými). Výsledek porovnání vyhodnocuje počítč zobrzuje se n vnějších monitorech, které lze k těmto zřízením připojit Osttní přístroje zřízeni využívjící optické záření (ultrfilové, viditelné, infrčervené) Do této podpoložky ptří elektronická zřízení používná v chemických lbortořích nemocnic pro plně utomtické rozbory krevního sér. V podsttě se skládjí z vlstního nlyzátoru (se zřízením pro příprvu vzorku, s dávkovcím ústrojím činidel fotometrickým měřícím systémem, který používá hlogenovou lmpu jko světelný zdroj fotodiody jko detektory), kontrolního vyhodnocovcího zřízení (s mikroprocesory obrzovkou pro zobrzování výsledků měření) tiskárny pro záznm výsledků. Všechn tto tři zřízení jsou propojen elektrickými kbely Osttní Do této podpoložky ptří klimtické zkušební skříně vybvené tlkovou komorou, elektrickým ohřívčem, zvlhčovčem vzduchu elektrickou jednotkou, v nichž jsou elektrické komponenty vystveny účinkům specifického tlku, teploty vlhkosti, které simulují vlivy ekologické podmínky vyskytující se při jejich následném použití, k testování jejich životnosti, izolce td Osciloskopy, nlyzátory spektr osttní přístroje zřízení n měření kontrolu elektrických veličin, kromě měřidel čísl 9028; přístroje zřízení n měření nebo detekci záření lf, bet, gm, rentgenového, kosmického nebo jiného ionizujícího záření V souldu se všeobecným prvidlem 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury, ptří přístroje zřízení, které lze použít pro měření nebo kontrolu jk elektrických, tk i neelektrických veličin vždy do čísl 9030, jestliže jejich povh určuje, že se používjí hlvně pro měření nebo kontrolu elektrických veličin. Jde npříkld o ktodové osciloskopy ktodové oscilogrfy oscilogrfy se světelným nebo UV-pprskem (podpoložky ž ). Do tohoto čísl všk neptří přístroje zřízení, jejichž zákldní chrkter není možné určit, protože se používjí pro měření nebo kontrolu jk elektrických, tk i neelektrických veličin ve stejné míře. V souldu se všeobecným prvidlem 3 c) pro výkld kombinovné nomenkltury ptří přístroje pro zkoušení motorů motorových vozidel zplovcích systémů měřením elektrických veličin, jko je npětí odpor neelektrických veličin jko jsou otáčky, úhel kontktu stv přerušovče kontktu do čísl Osttní, s registrčním zřízením Do této podpoložky ptří oscilogrfy se světelným nebo ultrfilovým pprskem pro měření záznm rychlých změn elektrických veličin. Tyto přístroje jsou rovněž známé jko světelné zpisovče, ultrfilové zpisovče nebo smyčkové oscilogrfy zznmenávjí signály produkovné periodicky sledovným jevem pomocí světelného nebo ultrfilového pprsku nebo fotocitlivého ppíru.

377 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní, s registrčním zřízením Do této podpoložky ptří elektrická zkušební zřízení nebo systémy, které určují provozuschopnost tištěných obvodů nebo jiných elektrických komponentů zobrzující veškeré vdy, jko npříkld zkrty nebo poruchy, měřením nebo kontrolou elektrických veličin jko jsou kpcitnce, induktnce, impednce, odpor npětí. Tto zřízení nebo systémy obvykle obshují měřicí kontrolní jednotku (se vstupní klávesnicí, progrmovou pmětí obrzovkovým (CRT) terminálem), která provádí měření porovnává výsledky s referenčními hodnotmi zobrzuje je, řídící jednotku (se zřízením pro utomtizovné zprcování dt nebo mikroprocesory), výstupní tiskárnu pro vytištění výsledků testu zřízení pro třídění testovných komponentů podle specifických ktuálních hodnot vyřzení vdných kusů. Do této podpoložky všk neptří elektrická zřízení pro kontrolu, jestli jsou sestvy elektronických komponentů hermeticky uzvřeny (číslo 9031) N měření nebo kontrolu polovodičových destiček nebo polovodičových zřízení Do této podpoložky ptří elektrická testovcí zřízení nebo systémy, které měří nebo kontrolují elektrické veličiny, jko je npětí, frekvence td., by se stnovil provozuschopnost destiček, čipů jiných polovodičových součástek zobrzují jkékoliv vdy, jko jsou odchylky od předem nstvených hodnot. Tto zřízení nebo systémy obvykle obshují měřící kontrolní jednotku (se vstupní klávesnicí, progrmovou pmětí obrzovkovým (CRT) terminálem), která provádí měření porovnává výsledky s referenčními hodnotmi zobrzuje je, řídící jednotku (se zřízením pro utomtizovné zprcování dt nebo mikroprocesory), výstupní tiskárnu pro vytištění výsledků testu zřízení pro třídění testovných komponentů podle specifických ktuálních hodnot vyřzení vdných kusů. Do této podpoložky všk neptří elektrická zřízení pro kontrolu, jestli jsou sestvy integrovných obvodů nebo jiných elektronických komponentů hermeticky uzvřeny (číslo 9031) Měřicí nebo kontrolní přístroje, zřízení stroje, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté; projektory n kontrolu profilů Zkušební zřízení Zkušební zřízení pro kontrolu vstřikovcích čerpdel pliv dieselových motorů mjí jko zákldní komponenty, které jsou všechny připevněny k témuž podstvci, elektrický motor zřízení obshující vstřikovče stupnicí optřené skleněné trubice pro kontrolu výkonu prvků vstřikovcího čerpdl; mohou být nvíc vybveny pomocným přístrojem (stroboskopem) n kontrolu přesného čsování vstřiků pliv N měření nebo kontrolu geometrických veličin Příkldy geometrických veličin jsou: délk, vzdálenost, průměr, poloměr, zkřivení, úhel, sklon, obsh nerovnost povrchu. Do těchto podpoložek neptří interferometry pro kontrolu rovnosti povrchu, používné v lbortořích (podpoložk ) N měření nebo kontrolu geometrických veličin Viz vysvětlivky k podpoložkám Do této podpoložky neptří rovněž ptří lihové libely.

378 C 76/376 CS Úřední věstník Evropské unie KAPITOLA 91 HODINY A HODINKY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI 9102 Nármkové hodinky, kpesní hodinky jiné hodinky, včetně stopek, jiné než čísl 9101 Do tohoto čísl ptří kombince hodinek s elektronickou klkulčkou, která má společně vzhled nármkových hodinek nebo kpesních hodinek. Neptří sem elektronické klkulčky s čsovým dtumovým zobrzením budíkem (podpoložk , nebo ) Hodinková pouzdr jejich části součásti Hodinkové řemínky, pásky nebo nármky připevněné k pouzdru hodinek se zřzují s hodinkovým pouzdrem. Avšk pokud jsou předkládány s hodinkovými pouzdry nejsou k nim připevněny, zřzují se do svého příslušného čísl jko hodinkové řemínky, pásky nebo nármky předkládné smosttně (číslo 9113) Osttní části součásti hodin nebo hodinek Hodinové hodinkové pružiny, včetně vlásků Osttní Do této podpoložky ptří všechny pružiny používné v hodinových nebo hodinkových strojcích. Příkldy jiných než hlvních pružin vlásků jsou: 1. třecí pružiny; 2. kontrolní pružiny; 3. rohtkové pružiny, pružiny nepokoje, tžné pružiny příčné pružiny. Do této podpoložky neptří pružiny pro hodinová pouzdr pro pouzdr podobného druhu, která jsou částmi součástmi všeobecně použitelnými ve smyslu poznámky 2 ke třídě XV. Hlvní pružiny nmontovné ve svých bubíncích ptří do podpoložky Do této podpoložky ptří: 1. sestvy elektrických nebo elektronických komponentů, které tvoří rozpozntelnou část hodin npříkld elektronické vyzvánění; 2. výrobky známé jko blnční šrouby nebo blnční miskové šrouby ; 3. klíny, obvykle z plstů, vkládné mezi pouzdro strojek hodinek; 4. krystlové oscilátory do hodinek (krystlové rezonátory spojené s elektronickým mikroobvodem pro udržení oscilce).

379 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/377 KAPITOLA 92 HUDEBNÍ NÁSTROJE; ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO NÁSTROJŮ 9207 Hudební nástroje, jejichž zvuk je vydáván, nebo musí být zesilován, elektricky (npříkld vrhny, kytry, thcí hrmoniky) Digitální klvíry Syntetizátory Osttní N rozdíl od syntetizátorů klávesových vyvíječů zvuku, rozsh šířk kláves u digitálních klvírů odpovídá přesně klávesám kustických klvírů (číslo 9201). Reprodukují zvuk, který je stejný jko zvuk kustického klvíru do té míry, jk je to jen možné. Jejich princip, včetně pedálů, odpovídá principu kustických klvírů. Zprvidl mjí vestvěné zesilovče reproduktory. Syntetizátory se liší od osttních hudebních nástrojů položky tím, že kromě toho, že poskytují předprogrmovné zvuky (neboli předvolby ), které lze rovněž modulovt, dovolují hudebníkům nprogrmovt jejich vlstní zvuky. Syntetizátory mohou mít též vestvěné jiné elektronické komponenty, jko jsou vzorníky zvuků, zesilovče, reproduktory, řdiče posloupnosti, echo, lemovče zvuku, zkreslovče zvuku jiné jednotky zvukových efektů, elektronické bicí nástroje. Do této podpoložky ptří klávesové vyvíječe zvuku, což jsou nástroje, které dovolují hudebníkům použít pouze předprogrmovné zvuky (neboli předvolby ). Hudebník nemůže vytvářet nprogrmovt své vlstní zvuky. Klávesové vyvíječe zvuku mohou mít též vestvěné zesilovče reproduktory.

380 C 76/378 CS Úřední věstník Evropské unie TŘÍDA XIX ZBRANĚ A STŘELIVO; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ KAPITOLA 93 ZBRANĚ A STŘELIVO; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ 9305 Části, součásti příslušenství výrobků čísel 9301 ž Pro vojenské zbrně čísl 9301 Do této podpoložky ptří části součásti, které jsou uvedeny ve vysvětlivkách k HS k číslu 9305, body 1) ž 7), z předpokldu, že podle svého druhu výroby jsou zjevně nepoužitelné jko části součásti loveckých, sportovních, n cíl střílejících nebo jiných zbrní čísel , Bomby, grnáty, torpéd, miny, řízené střely podobné válečné střelivo jejich části součásti; náboje podobné střelivo střely jejich části součásti, včetně broků všech druhů nábojových krytek Náboje Náboj je celek složený z projektilu (broků nebo střely), který je vymrštěn ze střelné zbrně, pouzdr obshujícího výbušnou nálož kovového spodku, obshujícího výbušnou kpsli Pro revolvery pistole čísl 9302 pro smoply čísl Pro vojenské zbrně Náboje ptřící do této podpoložky určené pro použití ve střelných zbrních mjí obecnou chrkteristiku, že jsou krátké kompktní. Příkldy částí součástí jsou: pouzdr, spojená nebo nespojená s nárzovou kpslí; pouzdro z moszi; střely. Neoprcovné nebo jen hrubě tvrovné části součásti se tké zřzují do této podpoložky. Do této podpoložky ptří puškové krbinové náboje (jiné než cvičné dávky podobné, bez prchové nálože (podpoložk )), s kulkmi, slepé, záplné, protipncéřové, td.

381 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/379 TŘÍDA XX RŮZNÉ VÝROBKY KAPITOLA 94 NÁBYTEK; LŮŽKOVINY, MATRACE, VLOŽKY DO POSTELÍ, POLŠTÁŘE A PODOBNÉ VYCPÁVANÉ VÝROBKY; SVÍTIDLA A OSVĚTLOVACÍ ZAŘÍZENÍ, JINDE NEUVEDENÁ ANI NEZAHRNUTÁ; SVĚTELNÉ ZNAKY, SVĚTELNÉ UKAZATELE A PODOBNÉ VÝROBKY; MONTOVANÉ STAVBY 9401 Seddl (jiná než seddl čísl 9402), též proměnitelná v lůžk, jejich části součásti Seddl používná v letdlech Seddl této podpoložky se obvykle vyrábějí z lehkých všk trvnlivých mteriálů (npříkld durlu). Ve většině přípdů je lze rozeznt od seddel určených pro jiné způsoby doprvy jejich rozdílnou konstrukcí (nstvitelná poloh, zvláštní zřízení pro jejich upevnění k podlze nebo stěnám, bezpečnostní pásy nebo míst určená k jejich přimontování td.). Ktpultovcí seddl pro letdl se nepovžují z seddl čísl 9401 zřzují se jko části součásti letdel (číslo 8803) Seddel používných v letdlech Do této podpoložky neptří hydrulické pohonné zřízení k nstvení polohy k uzmčení, používné k nstvení polohy seddel pro posádku letdl (podpoložk nebo ) Osttní nábytek jeho části součásti Stoly vyrobené z různých mteriálů jsou zřzeny podle mteriálu, ze kterého je vyroben nosná konstrukce (nohy rám), pokud, podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury, mteriál vrchní desky nedává stolu podsttné rysy, npř. není-li vyšší hodnoty (to by mohl být přípd povrchu vyrobeného z drhých kovů, skl, mrmoru, vzácného dřev) Pružné vložky do postelí; ložní potřeby podobné výrobky (npříkld mtrce, prošívné přikrývky, peřiny, polštáře, pufy podušky), pérovné, vycpávné nebo uvnitř vyložené jkýmkoliv mteriálem nebo z lehčeného kučuku nebo lehčených plstů, též povlečené Pružné vložky do postelí Viz vysvětlivky k HS k číslu 9404, část A) Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 9404, část B), bod 2). Do těchto podpoložek ptří též elektricky vyhřívné polštáře plněné uvnitř lehčenými nebo pěnovými plsty, mechovým kučukem, vtou, plstí nebo flnelem Svítidl osvětlovcí zřízení, včetně reflektorů světlometů, jejich části součásti, jinde neuvedené ni nezhrnuté; světelné reklmy, světelné znky, světelné ukztele podobné výrobky s nesnímtelným pevným světelným zdrojem jejich části součásti, jinde neuvedené ni nezhrnuté Reflektory světlomety Viz vysvětlivky k HS k číslu 9405, část I), třetí čtvrtý odstvec.

382 C 76/380 CS Úřední věstník Evropské unie Montovné stvby Pojízdné příbytky Pojízdné příbytky mjí, npříkld, následující chrkteristické znky: vnější povrch může sestávt z různých mteriálů (dřevo, plsty, hliník td.); obvykle mjí délku od 7 do 11 m, šířku od 3 do 4 m, výšku od 3 do 4 m hmotnost od 1 do 4,5 t; mohou mít střechu, která se n dvou strnách svžuje; jejich vnitřek je kompletně zřízený pro potřeby bydlení; mjí v prostředku jednu nebo dvě náprvy, které jsou vybveny koly mlých rozměrů tžnou tyč, která umožňuje přesun pouze n krátké vzdálenosti n místě, kde jsou postveny; přesun po veřejných cestách je možné provést pouze nložením n přívěs nebo nákldní vozidlo, jelikož nejsou ni vybveny elektrickými signálními světly ni nemjí žádný brzdný systém proto nemohou být zregistrován pro veřejný provoz.

383 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/381 KAPITOLA 95 HRAČKY, HRY A SPORTOVNÍ POTŘEBY; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ Poznámk 4 Kombince, které mjí být n zákldě této poznámky zřzeny do čísl 9503, sestávjí z jednoho nebo více výrobků čísl 9503 kombinovných s jedním nebo více výrobky jiných čísel, jež jsou společně bleny pro drobný prodej, mjí podsttné rysy hrček. Tyto kombince získávjí podsttné rysy hrček nejen n zákldě blení, le tké význmu, hodnoty použití jejich součástí. Zřzení těchto kombincí do příslušné podpoložky je určeno výrobky zhrnutými do čísl 9503, jež jsou součástí kombince; osttní složky se nezohledňují. Npříkld: pnenku z plstu plněnou sldkostmi je třeb zřdit do podpoložky , figurku předstvující klun, cirkusový stn, hrčku ve tvru zvířátek kroužek n klíče je třeb zřdit do podpoložky jko souprvu hrček sestávjící z figurky, stnu hrček ve tvru zvířátek Tříkolky, koloběžky, šlpcí ut podobná vozidl nebo vozítk jko hrčky; kočárky pro pnenky; pnenky loutky; osttní hrčky; zmenšené modely podobné modely n hrní, též s pohonem; skládnky všech druhů Do tohoto čísl ptří: 1. nfukovcí výrobky různých tvrů velikostí určené n hrní ve vodě, jko npříkld plvcí kruhy, tvry zvířt td., též zdobené, též určené k sezení; 2. nfukovcí čluny určené pro děti n hrní. Do tohoto čísl neptří: ) nfukovcí rukávy, nákrčníky, pásy nebo podobné výrobky, které nejsou určeny k bezpečnostním nebo záchrnným účelům, pouze člověk ve vodě ndnášejí, tj. drží ho nd vodou, npříkld když se učí plvt (číslo 9506); b) nfukovcí mtrce n vodu (použitý mteriál); c) výrobky, které, vzhledem k jejich konstrukci, jsou výlučně určeny pro zvířt (npř. textilní myši obshující kočičí mátu, boty z buvolí kůže ke žvýkání, kosti z plstů). Viz rovněž poznámk 5 k této kpitole Tříkolky, koloběžky, šlpcí ut podobná vozidl vozítk jko hrčky; kočárky pro pnenky Do této podpoložky ptří hrčky s koly, poháněné motory s vnitřním splováním, konstruovné k tomu, by byly řízeny dětmi, tzv. čtyřkolky, z předpokldu, že nejsou překročen následující omezení: rychlost nepřeshuje 20 km/h; čistá hmotnost nepřeshuje 50 kg; obsh motoru nepřeshuje 49 cm 3 ; jednorychlostní převodovk; brzdový systém pouze n jednom zdním kole. N rozdíl od většiny hrček s koly zřzovných do této podpoložky, čtyřkolk je konstruován pro použití v nerovném terénu. Jkmile je jedno z výše uvedených kritérií překročeno, musí být čtyřkolky zřzeny do čísl Pnenky loutky Viz vysvětlivky k HS k číslu 9503, část C), první dv odstvce. Viz rovněž vysvětlivk k podpoložkám ž Do této podpoložky ptří, při použití všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, nesmontovné nebo rozmontovné pnenky loutky Části, součásti příslušenství Viz vysvětlivky k HS k číslu 9503, část C), třetí odstvec.

384 C 76/382 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní sdy stvebnic stvební hrčky Do těchto podpoložek ptří sdy stvebnic stvební hrčky, jiné než sdy pro sestvení zmenšených modelů, které mjí chrkter hrček. Toto zboží má následující chrkteristiky: sestává ze dvou nebo více smosttných komponentů předkládných ve společném blení; smosttné komponenty se nvzájem doplňují nejsou vhodné, by se s nimi hrálo smosttně. S těmito sdmi stvebnic mohou být dodávány instrukce k sestvení Hrčky předstvující zvířt nebo jiné než lidské bytosti Do těchto podpoložek ptří, při použití všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, nesmontovné nebo rozmontovné hrčky předstvující zvířt nebo jiné než lidské bytosti Osttní hrčky tvořící souprvy nebo sbírky Souprvy v této podpoložce zhrnují dv nebo více různých typů výrobků (hlvně pro zábvu) uložených ve stejném blení pro drobný prodej bez opětovného zblení. Výrobky stejné podpoložky, kromě těch, které ptří do podpoložek nebo (jelikož do těchto podpoložek mohou ptřit různé výrobky různých typů), se nepovžují z různé typy výrobků. Kromě výrobků, které tvoří souprvu sem mohou ptřit jednoduchá příslušenství nebo předměty, které nejsou význmné které jsou určené k použití s výrobky (npř. plstová mrkev nebo plstový krtáč pro hrčku předstvující zvíře). Podle poznámky 4 ke kpitole 95 ptří do této podpoložky souprvy, které jsou určené pro zábvu dětí do kterých ptří výrobky pod číslem 9503 v kombinci s jedním nebo více předměty, které, pokud se vyskytují smosttně, jsou zřzeny do jiných čísel z předpokldu, že tyto kombince mjí převážně chrkter hrček. Npříkld: souprvy, do kterých ptří hrčky v podobě vstřikovcích forem forem pro modelovcí psty společně s jinými předměty jko jsou brvy v tubách nebo tbletách, modelovcí psty, tužky křídy; kosmetické souprvy pro děti, do kterých ptří výrobky pod číslem 9503 v kombinci s příprvky pod číslem Kosmetické souprvy pro děti, do kterých ptří příprvky pod číslem 3304, jejichž součástí nejsou výrobky pod číslem 9503, sem všk neptří (číslo 3304). Sbírky v této podpoložce zhrnují dv nebo více různých výrobků uložených ve stejném blení pro drobný prodej bez opětovného zblení jsou specifické pro určitý typ rekrece, práce, osoby nebo povolání, npř. hrčky instruktivního vzdělávcího typu Osttní hrčky modely, s vestvěným motorem Pro účely těchto podpoložek výrz motor znmená jkýkoliv motor nebo pohon čísel 8406 ž 8408, 8410 ž 8412 nebo 8501, npříkld, pneumtické pohony motory, setrvčníky, motory prcující pomocí pružiny nebo závží ž Osttní Do těchto podpoložek ptří figurky předstvující lidem podobné bytosti, npř. postvy z filmů, pohádkové postvy, postvy z komiksů, indiáni, stronuti nebo vojáci, které nemjí pohyblivé části nemjí snímtelné oblečení, připevněné k zákldní desce, podstvci nebo podobné zákldně, která umožňuje figurkám udržet jejich pozici bez podepření. Tyto figurky tvoří čsto část sbírkové kolekce. Jelikož jsou mlé, lehké pevné, používjí je obvykle děti jko hrčky. Jejich zábvní funkce proto převžuje nd jejich ozdobnou hodnotou. Do těchto podpoložek ptří, při použití všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, nesmontovné nebo rozmontovné figurky předstvující lidem podobné bytosti (cínoví vojáčci pod.) Potřeby pro lunprkové, stolní nebo společenské hry, včetně motorových nebo mechnických her, kulečníků, speciálních stolů pro herny zřízení pro utomtický kuželník Sdy elektrických závodních utíček, které mjí povhu soutěžních her Mezi výrobky této podpoložky ptří trtě se dvěm nebo více dráhmi pro součsně závodící dvě utíčk nebo více utíček.

385 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Výrobky pro slvnosti, krnevly nebo jiné zábvy, včetně kouzelnických rekvizit žertovných výrobků Mimo příkldů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 9505 (A) musí mít předměty zřzovné jko výrobky pro slvnosti dekortivní hodnotu (design ozdob) být výhrdně nvrhnuté, vyráběné uznné jko výrobky pro slvnosti. Tyto výrobky se používjí během konkrétního dne nebo období během roku. Tyto předměty jsou v souldu s jejich konstrukcí designem (otisky, ozdoby, symboly nebo nápisy) určeny k použití během konkrétní slvnosti. Slvnost je konkrétní den nebo období během roku vyhrzené společenstvím, spojené s chrkteristickými symboly zvláštními zvyky. Některé z těchto slvností pocházejí z období strověku jsou spojeny s rituálními obřdy náboženských svátků; jiné se mohutně oslvují hrjí důležitou roli v národním životě. Příkldem tkových událostí jsou Vánoce, Velikonoce, Hlloween, Svtý Vlentýn, nrozeniny svtby. Následující předměty se rovněž povžují z výrobky pro slvnosti: figurky oblečené ve slvnostních štech předstvující témt z jednotlivých ročních období nebo provádějící činnosti spojené s jednotlivými ročními obdobími; umělé dýně pro Hlloween (též s úsměvem); výrobky trdičně používné během velikonočních svátků (npříkld umělá velikonoční vjíčk (nepoužívná pro účely blení), žlutá velikonoční kuřátk velikonoční zjíčci); ppírové ozdoby spojené s konkrétní slvností, které se umisťují kolem cukrářských výrobků; kermické výrobky s slvnostním designem určené pro dekortivní účely. Výrobky s užitkovou funkcí jsou vyloučeny i v přípdě, že jejich design nebo zdobení je vhodné pro určitou slvnost. Do tohoto čísl neptří: ) hrčky, včetně vycpných zvířt her; b) permnentní ozdobné mgnety (obecně nzývné mgnety n lednici ) c) fotogrfické rámečky; d) velikonoční vjíčk používná pro účely blení; e) sochy ndělů; f) miniturní ozdoby (npříkld ve formě tštičky nebo zvonu) používné jko obl n čokoládu nebo cukrovinky; g) nádoby krbice (npříkld ve formě vánočního stromku nebo Mikuláše); h) svícny se slvnostními ozdobmi; ij) kermické výrobky se slvnostním designem s užitkovou funkcí; k) ubrusy, prostírání ubrousky se slvnostní ozdobou; l) oděvy kostýmy Výrobky potřeby pro tělesné cvičení, gymnstiku, tletiku nebo jiné sporty (včetně stolního tenisu) nebo hry pod širým nebem, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté; bzény brouzdliště Běžecké lyže Výrobky této podpoložky jsou velmi lehké užší než sjezdovky Osttní lyže Do této podpoložky ptří skoknské lyže. Jsou to lyže znčně delší širší než obyčejné sněhové lyže. Skluzná ploch, která nemá žádné hrny, má několik drážek.

386 C 76/384 CS Úřední věstník Evropské unie Osttní Do této podpoložky ptří nfukovcí rukávy, nákrčníky, pásy nebo podobné výrobky, které nejsou určeny k bezpečnostním nebo záchrnným účelům, pouze člověk ve vodě ndnášejí, když se učí plvt. Do této podpoložky neptří: ) záchrnné pásy záchrnné vesty (použitý mteriál); b) nfukovcí výrobky určené n hrní (číslo 9503) Hole, úplné sdy Golfové hole mjí ocelovou, hliníkovou nebo krbonfíbrovou násdu, n jednom konci s koženou nebo gumovou rukojetí n druhém s hlvou z ocele nebo ze dřev. Různé hlvy mjí různé odpálení, tkže způsobují různou dráhu Míčky Golfové míčky mjí polokulové rýhy, by míček oprvdu letěl. Soutěžní míčky mjí mximální hmotnost 45,93 g průměr lespoň 42,67 mm Výrobky potřeby pro stolní tenis Míčky n stolní tenis, které jsou kulovité, jsou vyrobeny z celuloidu nebo podobných mteriálů, mjí hmotnost 2,7 g průměr 40 mm obvod přibližně 12,6 cm. Síťky n stolní tenis jsou vysoké 15,25 cm široké 183 cm Osttní Do této podpoložky ptří bdmintonové rkety, které jsou menší lehčí než tenisové rkety; mjí slbší, velmi ohebné drždlo. Do této podpoložky ptří rovněž rkety n sqush Tenisové míčky Tenisové míčky, které jsou z kučuku pokrytého plstí, jsou bezešvé. Mjí průměr mezi 6,35 cm 7,30 cm. Mjí minimální hmotnost 56,00 g mximální hmotnost 59,40 g Nfukovcí Tto podpoložk zhrnuje tké nfukovcí gymnstické míče určené k tělesnému cvičení Kriketové míčky míče pro pólo Kriketové míčky sestávjí z koženého oblu, který obshuje stlčené hrubé provznické konopí, piliny korek. Mjí obvod od 20,50 do 22,90 cm. Jejich hmotnost je v rozmezí od 133 do 163 g. Míče pro pólo jsou zhotoveny ze dřev, bmbusu nebo plstů; mjí průměr od 7,6 8,9 cm hmotnost od 120 do 135 g.

387 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/ Osttní Tto podpoložk zhrnuje žonglovcí míčky všech velikostí, tvrů hmotností ť pro děti či dospělé. Do této podpoložky rovněž ptří tkzvné ntistresové míčky, které mjí tvr koule mohou být různě zdobeny. Obvykle jsou vyrobeny z plstu nebo kučuku jsou určeny k mčkání v ruce. Jiné ntistresové předměty, které jsou určeny k mčkání v ruce, le nemjí tvr koule, se všk zřzují do čísl Brusle Do této podpoložky ptří bruslřské boty, ke kterým jsou připevněny brusle Kolečkové brusle Do této podpoložky ptří bruslřské boty, ke kterým jsou připevněny brusle.

388 C 76/386 CS Úřední věstník Evropské unie Zřízení pro tělesné cvičení s mechnismem pro nstvení odporu Tto podpoložk zhrnuje zřízení pro tělesné cvičení jko jsou npříkld veslovcí stroje, ergonometrická kol, steppery běžecké pásy, které lze pomocí mechnismu nstvit n zátěž poždovnou uživtelem Vybvení pro kriket pólo, jiné než míče Osttní Do této podpoložky ptří kriketové pálky (z tvrdého dřev, s mximální šířkou 10,8 cm mximální délkou 96,5 cm) pličky n pólo. Do této podpoložky ptří házecí tlíře ť už je používjí děti nebo dospělí Rybářské pruty, udičky (háčky) osttní výrobky pro lov n udici; podběráky, síťky n motýly podobné síťky; umělé volvky (jiné než čísel 9208 nebo 9705) podobné lovecké potřeby Rybářské pruty Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 9507, bod 3). Do této podpoložky ptří: 1. podběráky, síťky n motýly podobné síťky, uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 9507, bod 2); 2. výrobky pro lov n udici (jiné než pruty), uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 9507, bod 3); 3. lovecké návndy potřeby, uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 9507, bod 4).

389 CS Úřední věstník Evropské unie C 76/387 KAPITOLA 96 RŮZNÉ VÝROBKY 9601 Slonovin, kost, želvovin, rohovin, prohy, korály, perleť jiný živočišný řezbářský mteriál, oprcovný, výrobky z těchto mteriálů (včetně výrobků získných tvrováním) Pro definici výrzu oprcovný, viz vysvětlivky k HS k číslu 9601, druhý odstvec Oprcovné rostlinné nebo nerostné řezbářské mteriály výrobky z těchto mteriálů; výrobky tvrovné nebo vyřezávné z vosku, prfínu, sterinu, přírodního kučuku nebo přírodních pryskyřic nebo z modelovcích pst jiné tvrovné nebo vyřezávné výrobky, jinde neuvedené ni nezhrnuté; netvrzená oprcovná želtin (jiná než čísl 3503) výrobky z netvrzené želtiny Pro definici výrzu oprcovné, viz vysvětlivky k HS k číslu 9601, druhý odstvec, který se použije muttis mutndis. Aglomerovná mořská pěn glomerovný jntr předkládný ve formě desek, prutů, tyčí v podobných formách, dále neoprcovné než jen jednoduchým tvrováním, ptří do čísl Košťt, smetáčky, štětce, štětky, krtáče krtáčky (včetně těch, které tvoří části nebo součásti strojů, přístrojů vozidel), ruční mechnická košťt bez motoru, mopy opršovdl; připrvené krtáčové svzečky k výrobě krtáčnických výrobků; mlířské podložky válečky; stěrky (jiné než stírcí válečky) Košťt, smetáčky krtáče z proutků nebo jiných rostlinných mteriálů svázných ve svzcích, též s násdou Viz vysvětlivky k HS k číslu 9603, část A) ž Krtáčky n zuby, štětky n holení, krtáče n vlsy, krtáčky n řsy nebo n nehty osttní toletní krtáče krtáčky pro osobní použití, včetně těch, které tvoří části součásti přístrojů Krtáčky n řsy sestávjí obvykle z několik chomáčků vlsů, upevněných v prvém úhlu k drždlu. Krtáče n šty n boty neptří do těchto podpoložek (podpoložk ) Mlířské podložky (polštářky) válečky Viz vysvětlivky k HS k číslu 9603, část F), první dv odstvce Ruční mechnická košťt bez motoru Viz vysvětlivky k HS k číslu 9603, část C) Knoflíky, stiskcí knoflíky ptentky, formy n knoflíky osttní části součásti těchto výrobků; knoflíkové polotovry Formy n knoflíky osttní části součásti knoflíků; knoflíkové polotovry Viz vysvětlivky k HS k číslu 9606, čtvrtý odstvec, bod 1), 2) 3) Kuličková per; popisovče, znčkovče zvýrzňovče s plstěným hrotem nebo jiným pórovitým hrotem; plnicí per s perem jiná plnicí per; rydl pro rozmnožovče; ptentní tužky; násdky n per, držátk n tužky podobné výrobky; části součásti (včetně ochrnných uzávěrů příchytek) těchto výrobků, jiné než výrobky čísl ž Kuličková per Viz vysvětlivky k HS k číslu 9608, bod 1). Výrobky ptřící do těchto podpoložek mohou obshovt zbudovné elektronické hodinky (obvykle s digitálním zobrzením) Plnicí per s perem jiná plnicí per Viz vysvětlivky k HS k číslu 9608, bod 3).

390 C 76/388 CS Úřední věstník Evropské unie Ptentní tužky Viz vysvětlivky k HS k číslu 9608, bod 5) Pscí per špičky pro per Osttní Do této podpoložky ptří též hlvy pro speciální per používná se šblonmi. Do této podpoložky ptří kuličky pro kuličková per; jsou obvykle vyrobeny z krbidu wolfrmu, le rovněž z jiných kovů (s výjimkou ocelových kuliček, čísl 7326 nebo 8482) mjí průměr od 0,6 do 1,25 mm. Avšk kuličky pro pscí per špičky pro per ptří do podpoložky , bez ohledu n jejich mteriál (viz vysvětlivky k HS k číslu 9608, části součásti) Tužky (jiné než čísl 9608), pstelky, tuhy, pstely, kreslicí uhle, pscí nebo kreslicí křídy krejčovské křídy Tužky pstelky, s tuhou v pevné pochvě Viz vysvětlivky k HS k číslu 9609, první odstvec, část B) Tuhy pro tužky, černé nebo brevné Viz vysvětlivky k HS k číslu 9609, třetí odstvec, bod 7) Pásky do pscích strojů podobné brvicí pásky npuštěné tiskřskou černí nebo jink připrvené k předávání otisků, též n cívkách nebo v kzetách; rzítkové polštářky, též npuštěné, též v krbičkách ž Brvicí pásky Viz vysvětlivky k HS k číslu 9612, první odstvec, bod 1) Rzítkové polštářky Viz vysvětlivky k HS k číslu 9612, první odstvec, bod 2) Zplovče cigret jiné zplovče, též mechnické nebo elektrické, jejich části součásti, jiné než kmínky knoty Do tohoto čísl ptří zplovče, které mjí vestvěnou mini klkulčku /nebo elektronické hodinky Dýmky (včetně dýmkových hlv), doutníkové cigretové špičky jejich části součásti Hrubě tvrovné šplky ze dřev nebo kořenů pro výrobu dýmek Viz vysvětlivky k HS k číslu 9614, první odstvec, bod 4) Hygienické vložky tmpony, dětské pleny podobné hygienické výrobky, z jkéhokoliv mteriálu Z vty z textilních mteriálů Osttní Do této podpoložky ptří hygienické vložky tmpóny, dětské pleny podobné hygienické výrobky z vty, též s krytím z pleteniny nebo volné tkniny. Do této podpoložky ptří dámské klhotkové vložky.

391

392 ISSN (elektronické vydání) ISSN (ppírové vydání) CS