ČÁST B. Podklady pro RURÚ včetně SWOT. Územně analytické podklady ORP Vrchlabí 4. aktualizace/2016. Objednatel: Zpracovatel: Město Vrchlabí

Transkript

1 ČÁST B Podklady pro RURÚ včetně SWOT Územně analytické podklady ORP Vrchlabí 4. aktualizace/2016 Objednatel: Město Vrchlabí Vrchlabí, Zámek č. p. 1 Zpracovatel: Atelier T plan s. r. o Praha 7, Na Šachtě 9 Listopad 2016

2 Obsah B.1/a Horninové prostředí a geologie... 1 Geologická stavba...1 Nerostné bohatství...3 Evidence a správa nerostného bohatství... 3 Omezující okolnosti pro využití ložisek nerostných surovin... 4 Historie a perspektivy využívání rudních ložisek a ložisek energetických surovin... 4 Historie a perspektivy využívání nerudních ložisek a ložisek stavebních surovin... 5 Perspektivy využití geotermální energie...7 Možnosti nízkoteplotní geotermální energie... 8 Možnosti vysokoteplotní geotermální energie... 9 Významné geologické a paleontologické lokality...9 Geologická rizika B.1/b Souhrnný popis území jednotlivých obcí z hlediska horninového prostředí,... geologie a hydrogeologie...11 Špindlerův Mlýn Strážné Dolní Dvůr Vrchlabí Černý Důl Lánov Dolní Lánov Dolní Branná Kunčice nad Labem Horní Kalná Dolní Kalná Klášterská Lhota Prosečné Rudník Čermná Hostinné... 16

3 Hodnoty a limity využití území B.1/c SWOT analýza / horninové prostředí a geologie...17 B.2/a Vodní režim...18 Povrchová a podzemní voda Hydrologie...18 Hydrogeologie...19 Využití a ochrana vod Vodní zdroje...21 Chráněná oblast přirozené akumulace vod...21 Přírodní léčivé zdroje...22 Zranitelné oblasti...22 Ohrožení povodněmi...22 Hodnoty a limity využití území B.2/b SWOT analýza / vodní režim...24 B.3/a Hygiena životního prostředí...24 Kvalita ovzduší Nakládání s odpady Staré zátěže Hluková zátěž území Hodnoty a limity využití území B.3/b SWOT analýza / hygiena životního prostředí...30 B.4/a Ochrana přírody a krajiny...31 Úvod Zvláštní ochrana přírody Zvláště chráněná území...31 Natura Evropsky významné lokality (EVL)...33 Ptačí oblasti (PO)...34 Obecná ochrana přírody Územní systém ekologické stability (ÚSES)...36 Dálkové migrační koridory...37 Krajinný ráz...38 Koeficient ekologické stability (KES)...39

4 Hodnoty a limity využití území B.4/b SWOT analýza / ochrana přírody a krajiny...40 B.5/a Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...41 Zemědělský půdní fond (ZPF) Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Hodnoty a limity využití území B.5/b SWOT analýza / zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...46 B.6/a Dopravní infrastruktura...47 Širší vztahy Silniční doprava Silnice I. třídy...47 Silnice II. třídy...48 Silnice III. třídy...49 Místní a účelové komunikace...50 Intenzity silniční dopravy Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava Lanová doprava Nemotoristická doprava Limity a problémy rozvoje území Základní limity a dlouhodobé cíle vyváženého vývoje území...53 Významné deficity rizik a trendů očekávaného vývoje území...53 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Problémy k řešení v zásadách územního rozvoje...54 Problémy k řešení v územním plánu...54 Hygienické závady...54 B.6/b SWOT analýza / veřejná dopravní infrastruktura...54 B.7/a Technická infrastruktura / zásobování elektrickou energií...55 Základní informace o zásobování elektrickou energií Čermná Stav systému...56 Záměry...56

5 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...56 Silné stránky a příležitosti...56 Slabé stránky a hrozby, problémy...56 Černý důl Stav systému...56 Záměry...56 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...56 Silné stránky a příležitosti...57 Slabé stránky a hrozby, problémy...57 Dolní Branná Stav systému...57 Záměry...57 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...57 Silné stránky a příležitosti...57 Slabé stránky a hrozby, problémy...57 Dolní Dvůr Stav systému...58 Záměry...58 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...58 Silné stránky a příležitosti...58 Slabé stránky a hrozby, problémy...58 Dolní Kalná Stav systému...58 Záměry...58 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...59 Silné stránky a příležitosti...59 Slabé stránky a hrozby, problémy...59 Dolní Lánov Stav systému...59 Záměry...59 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...59 Silné stránky a příležitosti...59 Slabé stránky a hrozby, problémy...59

6 Horní Kalná Stav systému...60 Záměry...60 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...60 Silné stránky a příležitosti...60 Slabé stránky a hrozby, problémy...60 Hostinné Záměry...60 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...61 Silné stránky a příležitosti...61 Slabé stránky a hrozby, problémy...61 Klášterská Lhota Stav systému...61 Záměry...61 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...61 Silné stránky a příležitosti...61 Slabé stránky a hrozby, problémy...61 Kunčice nad Labem Stav systému...62 Záměry...62 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...62 Silné stránky a příležitosti...62 Slabé stránky a hrozby, problémy...62 Lánov Stav systému...62 Záměry...62 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...63 Silné stránky a příležitosti...63 Slabé stránky a hrozby, problémy...63 Prosečné Stav systému...63 Záměry...63 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...63

7 Silné stránky a příležitosti...63 Slabé stránky a hrozby, problémy...63 Rudník Stav systému...64 Záměry...64 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...64 Silné stránky a příležitosti...64 Slabé stránky a hrozby, problémy...64 Strážné Stav systému...64 Záměry...65 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...65 Silné stránky a příležitosti...65 Slabé stránky a hrozby, problémy...65 Špindlerův Mlýn Stav systému...65 Záměry...65 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...66 Silné stránky a příležitosti...66 Slabé stránky a hrozby, problémy...66 Vrchlabí Stav systému...66 Záměry...66 Koncepční předpoklady dalšího rozvoje...67 Silné stránky a příležitosti...67 Slabé stránky a hrozby, problémy...67 B.7/b Technická infrastruktura / zásobování zemním plynem...67 Stávající stav Správce systému a distributor Stupeň plynofikace území a obcí Pozitiva a příležitosti Negativa a hrozby Poznámka o ochranných pásmech:...69

8 B.7/c Technická infrastruktura / obnovitelné zdroje energie...69 Solární energie Fotovoltaické systémy Větrné elektrárny Geotermální energie B.7/d Technická infrastruktura / vodní hospodářství...70 Čermná Zásobování pitnou vodou...70 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...71 Černý Důl / Čistá v Krkonoších, Fořt Zásobování pitnou vodou...71 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...72 Dolní Branná oprava Zásobování pitnou vodou...72 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...73 Dolní Dvůr Zásobování pitnou vodou...73 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...74 Dolní Kalná Zásobování pitnou vodou...74 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...75 Dolní Lánov Zásobování pitnou vodou...75 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...76 Horní Kalná Zásobování pitnou vodou...76 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...77 Hostinné Zásobování pitnou vodou...77 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...77 Klášterská Lhota Zásobování pitnou vodou...78 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...78

9 Kunčice nad Labem Zásobování pitnou vodou...79 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...79 Lánov Zásobování pitnou vodou...80 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...80 Prosečné Zásobování pitnou vodou...80 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...81 Rudník / Arnultovice, Javorník Zásobování pitnou vodou...81 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...82 Strážné Zásobování pitnou vodou...82 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...83 Špindlerův Mlýn / Přední Labská, Labská, Bedřichov Zásobování pitnou vodou...83 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...84 Vrchlabí Zásobování pitnou vodou...85 Odkanalizování a likvidace odpadních vod...86 B.7/e SWOT analýza / veřejná technická infrastruktura...86 B.8/a Sociodemografické podmínky...87 Osídlení Administrativně správní vazby a postavení obvodu...87 Sídelní struktura...88 Hustota osídlení...89 Dlouhodobý vývoj početních stavů obyvatelstva...90 Pohyb přirozenou měnou a migrací...92 Věková skladba...94 Vzdělání obyvatel...97 Technický standard bydlení B.8/b SWOT analýza / Sociodemografické podmínky...99

10 B.9/a Domovní a bytový fond Domovní fond Vývoj v domovním a bytovém fondu Neobydlené domy Obydlený domovní fond Druhovost domů Bytový fond Obydlené byty Neobydlené byty Nová bytová výstavba B.9/b SWOT analýza / Bydlení B.10/a Hospodářské podmínky Základní charakteristika obvodu Ekonomická aktivita a zaměstnanost obyvatelstva Situace na trhu práce Pracovní příležitosti Dojížďková pracovní centra a pracovní vazby Podnikatelské prostředí a struktura podnikatelské základny Charakteristika podmínek pro cestovní ruch Hromadná ubytovací zařízení Individuální rekreace B.10/b SWOT analýza / hospodářské podmínky včetně cestovního ruchu

11 B.1/a Horninové prostředí a geologie Geologická stavba Geologická stavba území obce s rozšířenou působností (dále též ORP) Vrchlabí je přes relativně malou rozlohu velmi pestrá v důsledku přítomnosti žulového plutonu obklopeného různorodým metamorfovaným pláštěm a nasedajícími nemetamorfovanými sedimenty permokarbonu. Výrazná morfologická expozice terénu vedla k denudaci mladších sedimentárních pokryvů, pokud byly přítomny, s výjimkou nejmladších kvartérních sedimentů. Krkonošsko-jizerské krystalinikum pronikané centrálním plutonem má složitou vnitřní stavbu, protože je složeno z více litostratigrafických jednotek prekambrického a staropaleozoického stáří, polyfázově deformovaných během několika horotvorných pochodů. Charakteristické rysy zanechaly grenvillská, kadomská a kaledonská orogeneze, integrované do poslední variské fáze, ukončené před ukládáním permských a karbonských sedimentů v pánvích u okraje variského horstva. Horniny krystalinika jsou mohutně zvrásněny. Amplituda vrás nejrůznějších forem sahá od centimetrových po několika set metrové, patrně též izoklinální, přecházející podle některých autorů do šupinové až příkrovové stavby krystalinika. Mezi zlomovými strukturami převažují v krystaliniku směry východo-západní. Pro území ORP Vrchlabí jsou významné tzv. středokrkonošské zlomové pásmo, procházející jádrem krkonošského bloku v úrovni Pece pod Sněžkou a Vítkovic, a hlavně jihokrkonošské zlomové pásmo, sledující pohřbený okraj krkonošského bloku a projevující se v povrchových strukturách zlomovým pásmem Janských Lázní. Významně vystupují rovněž zlomy SZ JV a SV JZ směru. Pro popisované území je významný žalský zlom probíhající údolím Labe mezi Žalým a labskou přehradou, kde odděluje horninové sekvence velkoúpské a ponikelské skupiny. Zlomy tohoto směru lze pozorovat i v krkonošskojizerském plutonu. Krkonošsko-jizerský žulový masív variského stáří zaujímá nejsevernější část území ORP od státní hranice po svahy hřebenů hor jižně od obou zdrojnic Labe, jeho větší část vystupuje severně a západně, částečně na území Polska. (Pluton má celkovou rozlohu km 2, z toho v ČR 685 km 2.) Jde o hluboce založenou intruzivní strukturu deskovitého tvaru o průměrné tloušťce asi 4 5 km prostupující nejstaršími horninami krystalinika velkoúpské skupiny a předvariskými žulami a rulami. Z petrografického hlediska není masív příliš komplikovaný. Převládajícím typem je výrazně porfyrická středně zrnitá biotitická žula až granodiorit. Směrem do hlubších úrovní přechází do porfyrické hrubozrnné biotitické žuly. Na území ORP však převažuje drobnozrnný typ biotitické žuly přecházející až do aplitů, vycházející v pásmu podél státní hranice a na svazích klesajících k Labi a Bílému Labi, kde přechází do středně zrnité facie biotitické žuly. Žilné vyvřelé horniny pronikající plutonem jsou zastoupeny poměrně vzácně. Několik metrů mocné žíly aplitu a žulového porfyru převážně ssv.-jjz. směru vystupují místy v kontaktním dvoru při jižním okraji žulového masívu (např. na svazích Luční a Studniční hory). Předpokládá se, že výstup plutonu vyvolaly tektonické slabiny v centru klenbovité struktury u jeho kořene, podél nichž vystupovalo magma relativně nejrychleji a nejvýše. Jak šlírovou, tak i mladší puklinovou stavbou se žulový masív výrazně přizpůsobuje stavbě svého metamorfního pláště. 1

12 Jádro krystalinika kolem krkonošsko-jizerského plutonu tvoří zejména v horské části Krkonoš horniny tzv. velkoúpské skupiny hornin, řazených do středního proterozoika. Horniny tohoto komplexu jsou stratigraficky nejníže ležícím a nejintenzivněji metamorfovaným komplexem krkonošsko-jizerského krystalinika. Jsou to převážně souvrství svorů až fylitů, o mocnosti zhruba 1000 m. Na území ORP jsou to v blízkosti kontaktu s krkonošsko-jizerským plutonem především šedé sericitické fylity až svory s polohami a čočkami kvarcitů, jejichž významné těleso vystupuje v oblasti Kozích hřbetů. Další málo zastoupené horninové vložky jsou tvořeny erlány, krystalickými dolomitickými vápenci, amfibolity. Za mladší jsou považovány zelenavě šedé chlorit-muskovitické albitické svory, obsahující na rozdíl od starších vrstev biotit a granát v akcesorickém množství. Při hranici obou svorových souvrství jsou místy hojné vložky erlanů, krystalinických vápenců až dolomitů, amfibolitů, kvarcitů a grafitických břidlic. Jižně a západně od komplexu velkoúpské skupiny vystupují mladší kambrické až svrchně proterozoické krkonošské (biotit) muskovitické ruly. Styk rul se svory je většinou neostrý, na přechodu obou hornin bývá vyvinuta několik metrů až desítek metrů mocná zóna laminovaných okatých rul a feldspatizovaných svorů. Ruly jsou bohaté muskovitem a výrazně břidličnaté. Dříve byly pokládány za přeměněné starší granitoidy, novějšími interpretacemi jsou řazeny k metamorfovaným sedimentům. Svrchní hranici velkoúpské skupiny hornin tvoří báze diskordantně uložených transgresívních metasedimentů ponikelské skupiny svrchnoordovické kvarcity s metakonglomeráty a silurské fylity. Ponikelská skupina o celkové mocnosti kolem 300 m je členěna na tři základní souvrství: nejstarší souvrství sericitických kvarcitů s ojedinělými metakonglomeráty, nadloží souvrství grafit-sericitických fylitů, ve vyšších polohách s metalydity a jemnozrnnými kvarcity, nejmladší souvrství chlorit-sericitických fylitů, ve spodní části s krystalickými vápenci až dolomity, kvarcity, porfyroidy a zelenými břidlicemi. Na území ORP Vrchlabí vystupují horniny ponikelské skupiny východně od toku Labe jižně od Špindlerova Mlýna a severně od Vrchlabí vybíhá úzký pás hornin ponikelské skupiny k východu. Převažují grafit-sericitické fylity doplňované jižně od Špindlerova mlýna metalydity, grafitickými kvarcity a sericitickými kvarcity, východně od Labe a severně od Vrchlabí zejména chlorit-seritickými fylity. Vzácněji vystupují menší polohy zelených břidlic a tektonicky integrovaných rul mladšího proterozoika. Mezi Horním Lánovem a Černým Dolem vystupuje větší těleso krystalických vápenců. Jižně od území krystalických břidlic nastupují sedimenty podkrkonošské permokarbonské pánve. Jedná se souborně o kontinentální limnické uloženiny karbonu a permu (a paleontologicky nedoloženého triasu) ve statigrafickém rozpětí vestfál autun o mocnosti až m. Na území ORP Vrchlabí zasahují následující litostratigrafické jednotky: Nejspodnější část sledu je tvořena kumburským souvrstvím, které počíná vestfálem D a je ukončeno stefanem A. V souvrství se rozlišují dva členy: spodní brusnické vrstvy jsou tvořeny převážně aleuropelity s hlízami karbonátů, dále oligomiktními slepenci a pískovci. Svrchní štikovské arkózy jsou načervenalé až hnědé horniny klasifikované jako arkózy a arkózové pískovce. Syřenovské souvrství je stratigraficky omezeno na stefan B a po jeho uložení následovalo přerušení sedimentace. Syřenovské souvrství lze rozdělit na dva oddíly: spodní oddíl je budován bazálními arkózami nebo pískovci a aleuropelity s uhelnými slojemi syřenovského 2

13 souvrství. Svrchní oddíl začíná černošedými jílovci s laminami tonsteinů a nad nimi se nachází komplex šedých prachovců s vložkami pískovců a arkózových pískovců. Spodní hranice následujícího semilského souvrství fluviatilně lakustrinního původu je transgresivní, sedimentace probíhala během stefanu C. Obecně lze celý komplex rozdělit na tři oddíly, které mají v jižní a severní části pánve odlišný vývoj. V s. části převažují psefity a psamity a přítomen je štěpanicko-čikvásecký uhelný obzor tvořený prachovci, pískovci a jílovci se slojkami uhlí až 30metrové mocnosti. Vrchlabské souvrství (stáří autun) je rozdělováno na spodní staropacké pískovce a svrchní čistské pískovce. V severní části pánve převažují aleuropelity červené barvy s konkrecemi karbonátů. V aleuropelitech jsou uloženy prachovce, jílovce, pískovce, bitumenní pelity a lavice vápenců rudnického obzoru. Prosečenské souvrství (autun) reprezentuje velmi jemnozrnnou jezerní sedimentaci červených aleuropelitů, místy s polohami vápenců. Na bázi jsou zachovány vložky vulkanogenních hornin (tufů a tufitů). Poměrně hojná jsou v podkrkonošské pánvi tělesa vulkanitů převážně spodnopermského stáří. Jedná se jak o intruzívní, tak především ložná tělesa a subaerické výlevy láv. Petrograficky náleží jak k bazaltoidním horninám, známým někdy jako melafyry, tak kyselejším, označovaným jako křemenné porfyry a porfyrity. Ještě běžnější je výskyt jejich tufů a tufitů. Subsekventní magmatické horniny jsou reprezentovány ložními žilami a subaerickými příkrovy bazaltových a andezitových hornin v komplexech sedimentů spodnopermského stáří. Stejného stáří jsou i kyselé vulkanity. Kvartérní sedimenty jsou v celé oblasti nejčastěji zastoupeny běžnými fluviálními uloženinami v inundačním území toků a deluviálními a fluviodeluviálními polygenetickými svahovými sedimenty. Ve vrcholových partiích hor jsou specifickými kvartérními sedimenty rašeliny a kongelifrakční kamenitá až bloková eluvia až deluvia. V nižších partiích ORP Vrchlabí se kolem toků objevují fluviální uloženiny vyšší terasy. Nerostné bohatství Evidence a správa nerostného bohatství Za nerostné bohatství státu jsou považována výhradní ložiska nerostů (ložiska vyhrazených nerostů podle horního zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, nebo ložiska nevyhrazených nerostů, která byla klasifikována jako vhodná pro průmyslové využití). Pro výhradní ložiska je příslušným Obvodním báňským úřadem stanoven dobývací prostor s funkcí změny využití území ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., zakládající právo organizace, které byla svěřena jeho správa, k využívání ložiska. Za dobývací prostor i za vytěženou surovinu organizace platí stanovené poplatky odváděné státu a obcím, na jejichž katastru dobývací prostor leží. Zároveň musí být pro výhradní ložisko stanoveno Ministerstvem životního prostředí chráněné ložiskové území, zajišťující možnost jeho využívání v budoucnosti tím, že znemožňuje vznik nových střetů zájmů v CHLÚ, které by využívání ložiska bránily. Využívání nerostného bohatství sleduje Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím evidence objemů těžby ložisek, zajišťované Českou geologickou službou a kontrolované státní báňskou správou. Ložiska nevyhrazených nerostů jsou po příslušném prozkoumání rovněž evidována, jsou však v majetkovém smyslu vedena jako součást pozemku, pod kterým leží. Jejich využívání je tedy vlastnickým právem majitele pozemků, povolení těžby však stejně jako v případě výhradních ložisek podléhá procesu schválení předloženého plánu využití ložiska Obvodním báňským 3

14 úřadem a posouzení vlivů využívání ložiska na životní prostředí. Evidence využívání je obdobná jako u výhradních ložisek. Omezující okolnosti pro využití ložisek nerostných surovin Omezení využívání nerostných surovin pramení ze střetů s dalšími veřejnými zájmy. Těmi jsou střety s ochranou zemědělské půdy nebo půdy určené k plnění funkcí lesa, zdrojů vody, přírody a krajiny, ovzduší, veřejného zdraví, kulturních a uměleckých památek a ochranou cizího majetku. Tato ochrana je zajištěna složkovými zákony ochrany životního prostředí, zákony k ochraně veřejného zdraví a hygienickými předpisy, zákonem na ochranu památek a majetkoprávními zákonnými předpisy. Pro území ORP Vrchlabí je nejvýznamnějším regulativem pro využívání ložisek nerostných surovin Krkonošský národní park a další maloplošná chráněná území přírody v jeho hranicích, území soustavy NATURA 2000 a Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krkonoše, na jejichž území jsou pro využívání ložisek stanoveny omezující podmínky až po zákaz využívání. Pro národní park platí ustanovení 16, odst. (1): Na celém území národních parků je zakázáno písm. m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku. Protože území ostatních ochranných území se od území KRNAP v podstatě neliší, není třeba uvažovat jiné omezující podmínky. Historie a perspektivy využívání rudních ložisek a ložisek energetických surovin Velkou pozornost zpravidla vyvolává těžba rudních ložisek pro odlišnost jejich složení od běžných hornin. Ložiska rud a bituminózních břidlic na území ORP Vrchlabí tomto kraji měla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou záležitostí. Měděné rudy tvořené sulfidy a karbonáty byly těženy ze zrudnění doprovázejícího bituminózní břidlice a jílovce permokarbonu v Rudníku a Horní Kalné. Pokusy o obnovení těžby těchto rud v minulém století nebyly úspěšné. Těženy byly také např. magnetitové rudy v okolí Špindlerova Mlýna (spolu se sirníkovými rudami mědi) a Vrchlabí. Ve Svatém Petru u Špindlerova Mlýna bylo těženo rovněž polymetalické ložisko stříbra a mědi, v novější době poskytující ale hlavně baryt, který byl předmětem těžby v padesátých letech minulého století. Bituminózní hořlavé břidlice s obsahem organické hmoty většinou jen pod 10 % byly využívány zpravidla spolu s uhlím (po vypálení jako hnojivo), též pro výrobu svítiplynu. V současnosti a blízké budoucnosti není jejich využití reálné, později by snad mohly být petrochemickou surovinou. Samostatný vývoj mělo vyhledávání a využívání ložisek uranu, kterému byla v druhé polovině minulého století věnována mimořádná pozornost a prostředky. V rámci průzkumu bylo vytěženo malé ložisko uranu v Labské u Špindlerova Mlýna. Nalezené indicie uranového zrudnění nemají do budoucna žádný význam. V období plánovaného hospodářství byly vymezeny poměrně rozsáhlé plochy prognózních zdrojů polymetalických rud Z Podkrkonošský perm a Z Krkonoše Vrchlabsko (spolu s fluoritem), zasahující v různé míře na území ORP Vrchlabí, které byly po revizi 4

15 provedené Českou geologickou službou pro svou nekonkrétnost zrušeny. Výjimečné postavení má prognózní zdroj polymetalických stříbrných rud v Černém Dole, vázaný na bývalou těžbu prováděnou různými způsoby. Z uvedených dat je zřejmé, že potenciál využití rud je na Vrchlabsku dosti omezený a jeho využití není ani v dlouhodobém horizontu reálné. Baryt a fluorit jsou zpravidla hydrotermálního původu, tudíž často spjaté s výskytem hydrotermálních rud jako v případě ložiska Svatý Petr, jsou proto uvedeny v této kapitole. Historie a perspektivy využívání nerudních ložisek a ložisek stavebních surovin Významnou nerostnou surovinou na území kraje jsou karbonátové suroviny. Historie těžby karbonátů v Podkrkonoší sahá podle dochovaných údajů až do 16. a 17. století. První lomy pro místní vápenky zde prokazatelně vznikaly v 18. a 19. století. Krkonošské vápno bylo známo nejen v Čechách, ale i v sousedním Německu, kam je rozváželi místní vápeníci. Úpadek těžby nastal až po roce 1945 především z důvodu nedostatku pracovních sil v pohraničí. Ložiska většinou tvoří čočky v horninách krkonošského krystalinika. Nejdůležitější je (i historicky) ložisko dolomitů až vápnitých dolomitů Lánov. Tvořeno je čočkou krystalického dolomitu ve fylitech a břidlicích krkonošského krystalinika. V současné době se z dolomitu ložiska vyrábějí hnojivé a krmné moučky, drtě a z horších partií drcené kamenivo (štěrk). V budoucnu by se mohlo s partiemi kvalitnější suroviny v severní části ložiska počítat i pro výrobu dolomitických vápenců, žáruvzdorných hmot a odsiřování. Ložisko je největší a nejperspektivnější zdroj kvalitního dolomitu v celé ČR. Vytěžený dolomit se využívá jako kamenivo, dále do maltových směsí, pro výrobu mletých vápenců na odsiřování emisí elektráren a filerů do obalovaných směsí. Zásoby ložiska při zachování současného objemu těžby jsou dostatečné ještě pro stovky let. Problematické je jeho umístění v ochranném pásmu Krkonošského národního parku, kvůli kterému je tolerance vůči negativním projevům těžby přirozeně nižší. Dosavadní povolení na základě rozhodnutí OBÚ pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, které nabylo právní moci dne (č.j. SBS 35060/2012/09/4) dovoluje těžbu do Dalším dlouhodobě těženým ložiskem je Černý Důl. Stěnovým lomem se dobývají vápence již téměř 100 let. Ložisko je dnes téměř vydobyto, jeho životnost se předpokládá již jen přibližně 10 let. Stejně jako ložisko Lánov leží v ochranném pásmu KRNAP a další zásoby vápence jsou vedeny v kategorii vázaných, takže je nelze využívat beze změny tohoto statutu, kterou nelze předpokládat. To potvrzuje případ ložiska vápenců Strážné, ležícího přímo v KRNAP, na kterém byla z toho důvodu v roce 1972 ukončena těžba a zbylé zásoby byly počátkem roku 1998 odepsány, takže ložisko již není vedeno ani mezi zrušenými. S výjimkou dvou výše jmenovaných výhradních ložisek Lánov a Černý Důl (v rozsahu dobývacích prostorů Horní Lánov a Černý Důl) není v současné době žádná jiná lokalita aktivně těžena. Na ložiscích Horní Lánov a Prostřední Lánov-Biener.b. Jsou sice stanoveny též dobývací prostory, ale jsou ČGS evidovány jako rezervní. Nejvýznamnějším prognózním zdrojem (subregistr Q) je zdroj Koťálov-Rudník (bituminózní břidlice, jílovec) nacházející se jižně pod Vrchlabím. Obecně řada ostatních geologicky prozkoumaných ložisek využívána není. Jedná se jednak o dolomity a vápence vyhodnocené jako dekorační kameny (mramory) nebo vhodné pro výrobu 5

16 drceného kameniva. Většinou leží ve stejné statigrafické pozici jako obě využívaná ložiska a také ve stejné pozici vůči KRNAP. Ložiska pro ně vymezená byla zrušena. Číslo ložiska Název ložiska Černý Důl B Horní Lánov B Horní Lánovsever Horní Lánov- U drtírny Horní Lánovvýchod 1 Horní Lánovvýchod 2 Horní Lánovzápad Hořejší Vrchlabí-lom Adolf Hořejší Vrchlabí-Peklo Lánov B Prostřední Lánov- Biener.b. Výhradní a nevýhradní ložiska na území ORP Subregistr Těžba Surovina D D B B D B B B současná povrchová dosud netěženo dosud netěženo dřívější povrchová dosud netěženo dřívější povrchová dosud netěženo dřívější povrchová dřívější povrchová současná povrchová dřívější povrchová Dobývací prostor Vápenec Černý Důl - Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Dolomit, Křemenné suroviny Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Horní Lánov I CHLÚ - Horní Lánov III. - Horní Lánov II Horní Lánov V. - Horní Lánov Prostřední Lánov Hořejší Vrchlabí I. Horní Lánov - Přes nepopiratelný význam území ORP Vrchlabí jako zdrojové oblasti kvalitního kameniva a dalších produktů, které je možno z kvalitních karbonátů vyrábět, včetně pro čistotu ovzduší nezbytných mletých karbonátů pro odsíření spalin uhelných elektráren, se jeví jako dominantní fenomén přítomnost KRNAP a jeho ochranného pásma, který nedovolí využívání ložisek pravděpodobně mimo již otevřené a dlouhodobě využívané ložisko Lánov. Tomu nebudou bránit ani chráněná ložisková území, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí pro všechna popsaná výhradní ložiska (včetně ložiska Strážné), pokud se dramaticky nezmění vztah společnosti k ochraně přírody a těžbě nerostných surovin, která je vnímána jako aktivita k přírodě nepříznivá. 6

17 Vybrané jevy ochrany nerostných surovin Perspektivy využití geotermální energie Zdroje geotermální energie lze obecně dělit na nízkoteplotní a vysokoteplotní, nastupující od teploty cca 140 o C. Nízkoteplotní geotermální energie je vhodná pouze pro vytápění, využití vysokoteplotních zdrojů geotermální energie je možné také pro výrobu elektrické energie. Zdroje vysokoteplotní energie jsou však u nás pouze ve větších hloubkách několika km a jsou málo probádány. V poslední době se však výrazně zvýšil zájem o jejich využívání a v ČR je v různém stadiu přípravy několik projektů zaměřených na využití vysokoteplotní geotermální energie. Lze očekávat, že v případě úspěchu prvních projektů a s narůstajícími zkušenostmi s tímto zdrojem energie, dojde k jeho rozvoji, protože po úvodních relativně vysokých nákladech na vyhloubení hlubokých vrtů je provoz geotermálních elektráren a výtopen velmi laciný. Povzbudivých výsledků bylo v poslední době dosaženo v polské části krkonošsko-jizerského krystalinika a rovněž v české části se připravuje několik projektů. Již v roce 1998 byla pro MŽP zpracována Studie možností využití geotermální energie v ekologicky exponovaných územích, zahrnující i KRNAP. Je v ní mj. sestaven přehled pozitivních a negativních geofaktorů 7

18 pro využití geotermální energie na území KRNAP, který je možno aplikovat i na území ORP Vrchlabí. Jako pozitivní vlivy jsou označeny: a) přítomnost struktur, zejména zlomových, hlubšího dosahu, které představují přednostní úseky proudění tepla z hloubky, b) relativně zmenšenou tloušťku kůry v jižní části oblasti a relativní blízkost Mohorovičičovy diskontinuity (MOHO), c) relativně nižší nadmořskou výšku (třeba i v horských údolích), d) přítomnost krkonošské žuly, zejména drobnozrnné facie, obecně známé zvýšenou radioaktivitou (10 12 ppm U), e) přítomnost žilných vyvřelin alkalických žul v oblasti Rýchor, známých vysokou radioaktivitou srovnatelnou s durbachity Českého masívu, f) území s recentní hydrogeotermální aktivitou a s přívodními drahami hydrotermálních vod, g) území s fosilní geotermální aktivitou, reprezentovanou hydrotermálními rudními žilami nebo jinými rudními tělesy vzniklými z rudonosných geotermálních fluid (teploty těchto rudonosných roztoků jsou známy z geotermometrických výzkumů a pohybují se do 180 o C), h) přítomnost hydrogeologických struktur s výskytem vyšších obsahů oxidu uhličitého ve vodách, i) území tvořené metamorfity, v jejich podloží v hloubce do 2 3 km vystupuje krkonošská žula. V tomto podloží tvořeném krkonošskými žulami pak jsou zvláště důležité apikální, vrcholové partie žulových elevací, zjištěných v reziduálním tíhovém obraze a někdy spojené i s výskyty rudních ložisek, j) území prohřáté vulkanickými procesy, zejména neovulkanickými, a místa přívodních drah i výskytů neovulkanitů představující zlomové struktury hlubokého, až korového dosahu. Někdy tento vulkanismus souvisí i s hydrotermálními roztoky, jako např. 3. vývojové (tzv. opálové) stadium na ložisku fluoritu a barytu v Harrachově. Za negativní vlivy jsou považovány: a) oblasti větší mocnosti kůry a větší vzdálenosti od MOHO, b) polohy na úbočích a na vrcholových partiích hor, c) přítomnost metamorfitů (svorů a fylitů) s izolačními vlastnosti, málo porušenými zlomy nebo hlubšími zlomovými pásmy a s nepříznivými úklony foliačních ploch, d) přítomnost ortorul vyznačujících se nízkou radioaktivitou, e) přítomnost metamorfitů, v jejichž podloží nevystupuje krkonošský granit. Možnosti nízkoteplotní geotermální energie Tento druh energie se získává tepelnými čerpadly, využívajícími různé zdroje. Za geotermální je možno označit zdroj tepla z hornin, podzemní vody nebo z půdních vrstev. Použití konkrétního systému využívání geotermální energie musí být posouzeno a projektováno podle skutečných poměrů na každé lokalitě a v závislosti na podmínkách využití. Je možné konstatovat, že pro každou lokalitu lze nalézt vhodné řešení, protože tepelné čerpadlo se kombinuje s jiným bivalentním zdrojem. Limitujícím faktorem je pochopitelně cena tepelných čerpadel ve vztahu k ceně energií, která dosud nedovolovala větší rozvoj tohoto způsobu vytápění. Měnový hendikep však ve srovnání s evropskými státy, ve kterých se tepelná čerpadla významně uplatňují jako alternativní zdroj 8

19 tepla pro domácnosti a malé provozy, již pominul, naopak ceny energií vytrvale rostou a nedá se předpokládat nástup opačného trendu. Území ORP Vrchlabí s relativně rozptýlenou zástavbou, citlivými ekosystémy a vhodným geologickým podložím se jeví pro využití nízkoteplotních zdrojů geotermální energie jako velmi vhodné. Modelově byly dokonce propočteny možnosti reálného využití pro 3 obce, z nichž Strážné je součástí ORP Vrchlabí a Vítkovice s Maršovem leží nedaleko jejich hranic, a pro Pomezní boudy. Ve všech případech propočty prokázaly dostatečnou kapacitu nízkoteplotní geotermální energie pro pokrytí potřeb tepla již v systému voda voda, pouze ve vyšších oblastech je vhodnější nebo nutné použití dražšího systému země voda. V případě Strážného bylo konstatováno, že zástavba je převážně rozptýlená a protože jednotlivé lokality jímání zemského tepla budou od sebe vzdáleny více než několik desítek metrů, je možné počítat s odběrem zemského tepla hornin podle potřeb jednotlivých objektů. Generálně se při uplatnění bilaterárních zdrojů v kombinaci s tepelným čerpadlem odhaduje potřeba zemského tepla primárního zdroje na 18 kw, což pro vytápění uvažovaných 30 objektů představuje celkovou potřebu 540 kw. To je přibližně dvojnásobek horninového tepelného potenciálu, což lze z energetického hlediska akceptovat s ohledem na rozptýlenost odběru bez nebezpečí prochlazení horninového masívu, ke kterému by mohlo dojít jen v dlouhém časovém horizontu několika set let. Možnosti vysokoteplotní geotermální energie Využití vysokoteplotní geotermální energie z větších hloubek zemské kůry vyžaduje detailní geologickou a geofyzikální analýzu hlubinných struktur, která pro zájmové území nebyla dosud s dostatečnou lokální precizací provedena. Z přehledu pozitivních geofaktorů však lze obecně soudit, že se nalezení lokality s kombinací vhodných vlastností, zajišťujících vysokou pravděpodobnost dosažení dostatečného zdroje geotermálního tepla, jeví i v okolí Vrchlabí jako reálné. Máme na mysli přítomnost hluboko zasahujících zlomových pásem, vulkanických hornin, hydrotermálního zrudnění, pramenů termálních vod a geofyzikální indicie přítomnosti apikálních struktur granitů v hloubce v zóně styku krystalinika permokarbonského sedimentárního pokryvu. Systém získávání tepla ze zemských hlubin využívá hluboké vrty, kterými se vhání studená voda do podzemí, kde se v přirozeně vzniklém podzemním výměníku ohřívá na dostatečnou teplotu a čerpá zpět na povrch, kde je využívána buď k výrobě elektrické energie, nebo k vytápění. Zejména druhý způsob využití je, a v budoucnosti pravděpodobně bude ještě více vítaný, protože transport elektrické energie z místa výroby do místa spotřeby je mnohem snazší, než transport tepla nebo médií pro jeho výrobu. Geotermální tepelný zdroj je přitom po celou dobu provozu zcela bez exhalací látek škodlivých životnímu prostředí a veřejnému zdraví. Významné geologické a paleontologické lokality V oblasti krkonošského krystalinika jsou za geologicky významné lokality považovány především skalní defilé aj. výchozy hornin registrované Českou geologickou službou. Jsou to: 9

20 Petrologická lokalita Přední Labská, kde v zářezu cesty v údolí Labe jsou odkryté chloritickomuskovitické fylity až svory dokazující intenzivnější metamorfózu hornin mladšího paleozoika, při které došlo i k albitizaci. Ambity, které jsou několik mm velké a mají výrazný postkinematický charakter, nesporně nahradily metasomaticky slídnatou základní hmotu. Labská soutěska v úseku 1,5 km V od kóty 925 Janský vrch a 1-2 km ZSZ od kóty 958 Herlíkovický Žalý tvoří skalní defilé krkonošského krystalinika. Skalní defilé u Vrchlabí v silničním zářezu západně od města, 1,7 km z od centra (západní obchvat). V severní části defilé vystupují sericiticko-chloritické fylity s vložkami grafitických fylitů a čočkami sekrečního křemene. Jsou protkány křemennými žílami nebo žílami tvořenými křemenem a živcem (ponikelská skupina krystalinika). Na krystaliniku leží bazální sedimenty karbonu a posléze semilského souvrství červenohnědé nevytříděné, většinou hrubozrnné slepence se semiangulárními až angulárními valouny, poté sekvence střídajících se prachovců, pískovců a slepenců. V nadloží semilského souvrství následují uloženiny spodní části vrchlabského souvrství rudnického obzoru. Převládají tmavošedé a zelenošedé prachovité jílovce, prachovce a podřízenější prachovité pískovce. V několika metrových polohách v nich jsou uloženy bituminózní karbonátické jílovce s lavicemi šedých dolomitických vápenců až dolomitů, většinou také bituminózních. Z těchto hornin byla získána bohatá fosilní flóra, sporové společenstvo a zbytky fauny. Časté jsou karbonátické (kalcit, dolomit) hlízovité konkrece. V podloží rudnického obzoru byly zjištěny 4 slabé polohy tufů, resp. tufitů a uprostřed jednotky asi 45 m mocná poloha červenohnědých aleuropelitů. Zářez Klínového potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy v muskoviticko-albitických svorech až fylitech velkoúpské skupiny krkonošského krystalinika. Dolní Dvůr Hádek označuje dlouhý zalesněný hřbet se skalním defilé odkrývajícím kontakt ortorul a kvarcitů. Skalní stěna u Kláštěrské Lhoty na levém břehu Labe, dlouhá 300 m a vysoká 20 m odkrývá typový profil prosečenského souvrství s hnědočervenými prachovci a prachovitými jílovci, slabě vápnitými, s podřízenějšími polohami jemnozrnných pískovců. Další geologické zajímavosti vznikly hornickým působením člověka: Lokalita Tetřeví boudy označuje zachovaný malý lom používaný jako hliniště, ve kterém jsou odkryty silně jílovitě zvětralé granát-muskovitické svory. Mají místy čočky a proužky sekrečních křemenů. Po bývalém dole na železnou rudu Svatá trojice u Godrových domků, asi 600 m VSV od mostu přes Kotelský potok zůstala nepřístupná štola a stopy po povrchovém dobývání (pinky). Dobývky jsou vázány na zelené masivní erlány, které přecházejí do skarnů, nečistých krystalických vápenců a zelených břidlic. Dvě průzkumné štoly s odvaly Černý Důl u odbočky cesty od řeky Čistá ke Kolínské boudě odkrývají tektonické rozhraní mezi ortorulami a erlány; je to významná mineralogická lokalita, proslulá zejména nálezy nových minerálů. Lokalita proslula nálezem nových minerálů ze skupiny arsenidů. Lom Hříběcí Budy u Strážného poskytoval tzv. vrchlabský mramor jemnozrnný, buď tmavě šedý, nebo čistě bílý, také narůžovělý nebo krémový krystalický vápenec, který má hnědé, růžové, zelené a (bílý typ) žluté žilky, bílé, zelené a šedé pruhy, tmavé skvrny a šedé obláčky. K lomu Strážné jsou vázány jeskyně v krystalických vápencích; lom byl vyhlášen za přírodní památku pro výskyt obojživelníků a plazů. 10

21 Jiřičkův lom na severním okraji Dolní Kalné Dolní Kalné poskytuje dobře patrný profil sedimentárních hornin kalenského obzoru (prosečenské souvrství) charakterizované modrošedými pískovci, prachovci a jílovci s polohami bituminózních slínovců s rohovci; ve slínovcích se nacházejí zbytky ryb, zejména šupiny a zbytky rostlin. Na odvalech bývalého dolu Adam na měděné rudy u Horní Kalné se v bituminózních slínovcích nacházejí fosilie ryb a obojživelníků. Geologická rizika Za rizikové faktory, spojené s geologií území je možno pokládat: vysoké radonové riziko v území krkonošsko-jizerského žulového masivu a lokálně v dalších místech s nadprůměrným obsahem uranu jako hostitele radia, aktivní sesuvy, ale také potenciální sesuvná území na strmých svazích s nepříznivými úklony vrstevnatosti, břidličnatosti nebo kliváže hornin subparalelních s úklonem svahu, přítomnost poddolovaných území, starých důlních děl, hald a odvalů v oblasti bývalé těžby měděných a polymetalických rud. Dlouhodobé ovlivnění životního prostředí může přinášet přítomnost odvalů rudních ložisek se zvětrávajícími sulfidy, vedoucí až k extrémnímu snížení ph vody a uvolňování těžkých nebo toxických (arsen, olovo) kovů do vody. Velikost ložisek a objemy bývalé těžby, stejně jako minerální složení rud a okolorudních přeměn hornin ale nezakládají v území ORP Vrchlabí důvod k vážnému znepokojení. Obecným problémem u lokalit s výskytem geologických rizik jsou ztížené podmínky pro zakládání staveb. Statické narušení lokality může být proměnlivé, míru rizika bude vždy nutné posoudit individuálně dle povahy záměry, který by měl být v území umístěn. B.1/b Souhrnný popis území jednotlivých obcí z hlediska horninového prostředí, geologie a hydrogeologie Špindlerův Mlýn Nejvyšší partie hor jsou na území Špindlerova Mlýna tvořeny granity krkonošskojizerského žulového masívu. Typickými kvartérními uloženinami jsou jednak rašeliny, jednak kongelifrakční eluvia až deluvia a morfologicky výrazné skalní výchozy na reliktech parovinného reliéfu. Intruzivní činnost žulového masívu vyvolala následné hydrotermální aktivity vedoucí ke vzniku dříve těženému hydrotermálnímu ložisku ve Svatém Petru. Nové využití ložiska nebo nález nového významného zrudnění však nelze předpokládat. Krystalické břidlice a kvarcity krkonošského krystalinika velkoúpské skupiny nebo v malé míře jižně od Špindlerova Mlýna ponikelské skupiny nedávají svými vlastnostmi předpoklad k jejich využití, bez ohledu na to, že by bylo komplikováno významnými střety zájmů s ochranou přírody a krajiny, případně ochranou vod. 11

22 Celé území lze pokládat za pramenné území Labe s nejnižšími čísly hydrologického pořadí jednotlivých zdrojnic. Podzemní vody se vyznačují nízkou mineralizací v rozmezí 0,03 g.l -1-0,11 g.l -1, v oblasti granitů je zaznamenána zvýšená radioaktivita podzemních vod. Hydrogeologické poměry jsou jednoduché, podzemní voda se udržuje převážně v připovrchových kolektorech deluvií a rozvolněných hornin do hloubek až 30 m, odkud je drénována malými prameny a vodními toky. Její množství je výrazně vázáno na srážky, které dominantním způsobem saturují podzemní kolektory. Jímání vody je možné v úzkých nivách toků nebo u paty svahů s významnějším deluviálním pokryvem. Jímací objekty, stejně jako přirozené prameny, jsou však poměrně málo vydatné, zcela dostačují pro individuální nebo skupinové zásobování s menším počtem odběratelů. Obnovení těžby barytu nebo polymetalů na ložisku Svatý Petr nebo jiných známých mineralizací nepřichází v úvahu již jen vzhledem k existenci a statutu KRNAP. Nelze uvažovat ani o využívání rašeliny. Strážné Celé správní území obce je tvořeno převážně muskovitickými rulami (krkonošskými ortorulami ) a krystalinikem velkoúpské skupiny: muskovitickými albitickými svory až fylity s chloritem nebo bez chloritu. Ojediněle se vyskytují tělesa kvarcitů a polohy migmatitických rul. Osamocené je těleso krystalických vápenců, ve kterém je otevřen lom. S využíváním vápenců však nelze počítat s ohledem na umístění lomu v KRNAP. Hydrologické a hydrogeologické poměry jsou shodné jako v případě svažitých území Špindlerova Mlýna mimo krkonošsko-jizerský žulový masiv. Území se jeví jako vhodné pro využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů k vytápění a získávání teplé vody pro osamocené objekty nebo jejich skupiny. Dolní Dvůr Geologický fundament i hydrogeologické a geotermální poměry jsou v základních rysech shodné s územím Strážného. Nejsou zde známa žádná ložiska nerostných surovin. Vrchlabí Se změnou morfologie terénu v severo-jižně protáhlém správním území města se výrazně mění také geologické podloží a s ním spojené hydrogeologické charakteristiky. Fundament katastrálního území Hořejší Vrchlabí tvoří v jižní části grafit-sericitické nebo chlorit-sericitické fylity (zčásti karbonatické) ponikelské skupiny. Relativně časté jsou čočky a polohy krystalických karbonátů s různým zastoupením dolomitické složky. Ve vyšší části katastru, ležící již v KRNAP, převažují muskovitické ruly, ale za Žalským Kozím hřbetem nastupují opět fylity ponikelské skupiny. Terén má stále horský charakter, což předurčuje spolu s geologickým podložím v podstatě totožné hydrogeologické poměry jak v jižní části území Špindlerova Mlýna tak Strážného. 12

23 Zhruba centrem Vrchlabí prochází kontakt krkonošského krystalinika s krkonošským permokarbonem. Ve vrstevním sledu od severu k jihu vystupují postupně hnědé klastické karbonské sedimenty zrnitosti od aleuropelitů po slepence (semilské, syřenovské a kumburské vrstvy), rudnický obzor s vrstvami bituminózních jílovců, permské červenohnědé aleuropelity a pískovce vrchlabského souvrství, západně od Podhůří s polohami arkóz, vulkanogenních tufů a tufitů. Se změnou geologického podloží dochází rovněž ke změně hydrogeologických poměrů, která ale není dramatická. Nejvýznamnějším fenoménem zůstávají připovrchové kolektory podzemních vod s hladinou 5-10 m pod úrovní terénu a průlinovou propustností. Zvyšují se hodnoty mineralizace vody na úroveň 0,1 až 0,5 g.l -1 a snižuje transmisivita. Celkově je připovrchový kolektor v permokarbonských sedimentech vhodný k rozptýlenému nevelkému odběru pro místní zásobování vodou jednotlivých objektů či menších obcí. V hlubších kolektorech s puklinovým oběhem vod v sedimentech permu se mineralizace podzemní vody řádově zvyšuje. Obnovení těžby karbonátů v lomech Adolf a Vrchlabí východ je nereálné pro nedostatek zásob i z hlediska střetů zájmů. To platí i pro dosud netěžené ložisko Horní Vrchlabí U silnice. Černý Důl Severojižně protáhlé správní území obce Černý Důl připomíná rozsahem a geologickým podloží území Vrchlabí. Katastrální území Černý Důl je budováno převážně muskovitickými rulami (dle dřívější klasifikace krkonošskými ortorulami), ale již za jen asi 2 km širokým pásem fylitů ponikelské skupiny s mocnou polohou karbonátů nastupují permokarbonské sedimenty. Výskyt karbonských semilských a kumburských vrstev je omezen jen na asi 500 m široký pás u Čisté, jižněji nastupují permské červenohnědé sedimenty vrchlabského souvrství a sedimenty rudnického obzoru s polohami bituminózních jílovců. Výjimečným jevem je bohaté zastoupení kvartérních sedimentů, hlavně fluviálních písčito-hlinitých a štěrkových uloženin v nivě Čisté, ale také pleistocénní terasy rozsáhlých deluvií. Přítomnost větších objemů fluviálních sedimentů v jižní části katastrálního území Čistá v Krkonoších a celém k. ú. Fořt napovídá, že území je vhodné k jímání podzemních vod, hlavně ze štěrkových poloh jinak hlinitopísčitých sedimentů. V ostatních oblastech území Černého Dolu odpovídají hydrogeologické poměry typu horninového podloží a morfologii terénu, tak jak jsou popsány např. na území Vrchlabí. Těžba vápenců má střednědobou perspektivu jen na ložisku Horní Lánov. Využití polymetalického zrudnění se stříbrem naráží na nízké obsahy užitkové složky rud a nízkou znalost jejich zásob. Pozitivní výsledek průzkumu je nepravděpodobný, mineralizaci je třeba pokládat pouze za indicii zrudnění. Lánov Území je tvořeno v severní části (převážné části k. ú. Horní Lánov) horninami ponikelské skupiny s mimořádně významně zastoupenými karbonáty ve fylitech. Východně od Malého Labe nasedají na ponikelskou skupinu sedimenty vrchlabských vrstev, při kontaktu zastoupených rudnickým obzorem s bituminózními jílovci. Západně od toku se při kontaktu s krystalinikem 13

24 vyskytují i karbonské sedimenty semilského, případně též kumburského a syřenovského souvrství, které bez zastoupení fosilií nelze odlišit. Hydrogeologické poměry a potenciál využití geotermální energie zůstává v závislosti na geologickém podloží srovnatelný s územím sousedního Vrchlabí. Na území Lánova, především na katastru Horního Lánova, se nachází většina ložisek karbonátů na území ORP Vrchlabí. Jsou hodnoceny v různé kvalitě a tudíž s různými možnostmi využití. Jejich otevření se nejeví jako reálné po dobu těžby ložiska Lánov. Značné zásoby výjimečně kvalitního dolomitu (v rámci ČR) na ložisku Lánov dávají předpoklad, že přes trvalé střety s ochranou přírody, vyplývající z umístění ložiska v ochranném pásmu KRNAP, bude těžba pokračovat. Z historie ložiska je ostatně zřejmé, že těžba probíhala dlouho před vymezením KRNAP, jež mohlo na přítomnost cenného ložiska vhodně reagovat. Dolní Lánov Na rozdíl od Lánova je geologický fundament Dolního Lánova poměrně jednotvárný, tvořený červenohnědými pískovci a aleuropelity svrchní části vrchlabských vrstev. Zvodnění permských sedimentů není významné, dominantním zdrojem podzemní vody je niva Malého Labe. Dolní Branná Horninové prostředí tvoří výlučně permské sedimenty převážně svrchního vrchlabského souvrství s arkózovým obzorem a zastoupením tufů a tufitů. Poměrně významně se uplatňují rovněž bazaltoandezity tvořící hřbet Principálku severně od obce a menší tělesa jižně od obce. Zde se uplatňují rovněž sedimenty prosečenského souvrství včetně kalenského obzoru. Měděné zrudnění, které je na něj vázáno dosáhlo ložiskových parametrů a bylo v minulosti těženo povrchově (karbonáty mědi) i hlubinně (sulfidické zrudnění). S obnovením těžby nelze počítat. Kvartérní sedimenty mimo nivu Sovinky jsou málo mocné a nehojné. Hydrogeologické poměry proto odpovídají charakteristice zvodnění v permských sedimentech s vyšší mineralizací. Kunčice nad Labem Nad již výraznou nivou Labe tvoří území obce svah budovaný horninami vrchního členu prosečenského souvrství. Dominantní hydrogeologickou strukturou je kolektor v nivních sedimentech. Horní Kalná Území obce je tvořeno převážně svrchním členem prosečenského souvrství s převažujícími hnědočervenými aleuropelity, ale také polohami pestrobarevných slínovců a vápenců. Poměrně hojně vystupuje rovněž kalenský obzor, tvořený pastelově nebo šedě zbarvenými slínovci, prachovci, vápenci a podřadně bituminózními jílovci. Obzor je významný přítomností mineralizace měděných rud, které byly dříve těženy. Dnes odvaly šachet (hlavně šachty Adam) 14

25 poskytují paleontologické nálezy flóry, ryb a obojživelníků. Obnovení těžby měděných rud je velmi nepravděpodobné. Dolní Kalná Území je tvořeno vrstvami prosečenského a vrchlabského souvrství v pestrém sledu. Severovýchodně od obce se významně uplatňují horniny kalenského obzoru. Jižně od obce vystupuje nejvýznamnější těleso vulkanitů bazaltoandezitového složení v ORP Vrchlabí. Vulkanity a hydrotermální aktivity spojené s jejich výstupem jsou zdrojem zrudnění v kalenském obzoru a jinde v permských sedimentech. Klášterská Lhota Geologický fundament tvoří vrstvy prosečenského souvrství. Dominantní hydrogeologickou strukturou je niva Labe. Prosečné Na horniny prosečenského souvrství s převahou hnědočervených aleuropelitů diskordantně nasedá v podkrkonošské pánvi nejmladší chotěvické souvrství, které se však litologicky příliš neodlišuje od svého podloží. V severní části katastru obce je zastižena aluviální planina Čisté u Fořtu s nivní a pleistocénní terasou. Rudník Severní část správního území obce je budována fylitickými horninami ponikelské skupiny. Karbonáty se vyskytují jen omezeně, častější jsou čočky zelených břidlic. Jižní hranice krystalinika probíhá zhruba mezi severním okrajem Javorníku, Rudníku a Čisté. Jižně od kontaktu pak vystupují v pestrém sledu horizonty permokarbonských vrstev od nejstarších (nerozlišené kumburské a semilské souvrství) po nejmladší chotěvické souvrství. Převažují nejstarší karbonské vrstvy a zejména západně od Rudníku horniny rudnického obzoru. Dříve těžené měděné zrudnění již postrádá perspektivní vývoj a s obnovením těžby není možno v představitelné době počítat. Pro otevření ložiska bituminózních jílovitých břidlic by bylo nutné najít vhodnou technologii pro využití poměrně nízkého obsahu hořlavých látek, buď energetického, nebo v chemickém průmyslu. Čermná Sedimenty nejmladšího chotěvického souvrství překrývají u Čermné a severního okraje jejího katastru horniny prosečenského souvrství, ve kterém se podřízeně uplatňuje kalenský a arkózový obzor. 15

26 Hostinné Pro katastr Hostinného je charakteristická jednodušší geologická stavba území tvořená chotěvickým souvrstvím, na jihozápadě tektonicky omezeným významným zlomem SZ JV směru, na jihovýchodě transgresivně nasedající na horniny prosečenského souvrství bez výskytu charakteristických obzorů. Tabulkový přehled Obec Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Stav systému permské sedimenty bez ložiskových indicií pestré geologické podloží, ložiskové indicie permské sedimenty krkonošské krystalinikum permské sedimenty Dolní Lánov permokarbonské sedimenty Horní Kalná permské sedimenty, ložiskové indicie Hostinné Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné permské sedimenty permské sedimenty permské sedimenty ponikelská skupina krystalinika, permské sedimenty permské sedimenty Koncepční předpoklady dalšího rozvoje v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů Silné stránky a příležitosti individuální využívání podzemní vody přípovrchového kolektoru příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje, využívání podzemní vody z nivy Čisté využívání podzemní vody z nivy Sovinky příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje využívání podzemní vody z nivy Malého Labe využívání podzemní vody z nivy Labe využívání podzemní vody z nivy Labe dlouhodobá perspektiva těžby dolomitických karbonátů, příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje využívání podzemní vody z nivy Čisté Slabé stránky a hrozby, problémy ukončení těžby vápenců v horizontu cca 10 let střety zájmů těžby se zájmy ochrany přírody a obytným územím sídla Poznámky hydrotermální zrudnění je neperspektivní mineralizace mědi vázaná na kalenský obzor není perspektivní mineralizace mědi vázaná na kalenský obzor není perspektivní mineralizace mědi vázaná na kalenský obzor již není perspektivní vedle využívaného ložiska je přítomno několik dalších prozkoumaných ložisek dolomitických karbonátů 16

27 Obec Stav systému Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Silné stránky a příležitosti Slabé stránky a hrozby, problémy Poznámky Rudník Strážné Špindlerův Mlýn Vrchlabí ponikelská skupina krystalinika, permokarbonské sedimenty krkonošské ruly, krystalinikum velkoúpské skupiny krkonošsko-jizerský žulový masiv, krkonošské krystalinikum krkonošské krystalinikum, permokarbonské sedimenty v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů v horských částech využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje v jižní části území příležitost využití vysokoteplotního geotermálního zdroje systémem HDR těžba vápenců není možná pro střet zájmů s KRNAP vysoké radonové riziko na území žulového masivu známá mineralizace v rudnickém obzoru není perspektivní těžba (neperspektivních) ložisek vyloučena pro střet zájmů s KRNAP těžba vápenců možná jen v případě zastavení těžby v Lánově Hodnoty a limity využití území Vyplývající ze zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, a navazujících předpisů: dobývací prostory ložiska nerostů chráněná ložisková území prognózní zdroje svahové deformace území s výskytem důlních děl (poddolovaná území) stará důlní díla B.1/c SWOT analýza / horninové prostředí a geologie Silné stránky dlouhodobě perspektivní těžba dolomitických karbonátů (Lánov) výskyt doposud nevyužitých nerostných zásob (surovinová potenciál ORP) četný výskyt geologicky a paleontologicky významných lokalit Slabé stránky nezužitkovatelnost některých zdrojů surovin s ohledem na ochrnu přírody (např. vápence ve Strážném) vysoké radonové riziko na území žulového masivu (Špindlerův Mlýn) výskyt sesuvných a poddolovaných území, které zasahují do zastavěných území 17

28 Příležitosti využití nízkoteplotních geotermálních zdrojů (vytápění) a vysokoteplotních geotermálních zdrojů (vč. výroby elektřiny) využití doposud netěžených zdrojů surovin budoucími generacemi sanace a zajištění vlivů poddolování rekultivace lokalit ovlivněných povrchovou těžbou Hrozby střety zájmů těžby nerostných surovin a ochrany přírody změna aktivity sesuvných území, projevy vlivů poddolování na zemský povrch. vznik ztížených podmínek pro zakládání staveb v zastavitelných plochách a v zastavěných územích B.2/a Vodní režim Povrchová a podzemní voda Hydrologie Převážná část území ORP Vrchlabí patří do povodí Labe. Hlavní rozvodnice mezi Labem a Odrou (tj. úmořím Baltského a Severního moře) probíhá v podstatě souběžně se státní hranicí. Rozvodnice s Jizerou je v horské části území v podstatě shodná s hranicemi katastrů Špindlerova Mlýna a severní části Vrchlabí, v nižších polohách ustupuje k západu. Labe pramení v nadmořské výšce metrů v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Nejvyšším vodopádem v Česku, 148 metrů, je Pančavský vodopád, který padá ze skalnaté hrany karu z Pančavské louky do Labského dolu. Číslo hydrologického pořadí pramenné části Labe odpovídá významu Labe: Spolu s povodím Bílého Labe odvádí Labe vodu z vrcholové části hor z plochy více než 37 km 2. Spolu s cca 12 km 2 rozlehlým povodím Svatopetrského potoka a povodími dalších menších přítoků o celkové rozloze cca 52 km 2 zajišťuje dostatečnou vodnost přehrady Labská pod Špindlerovým Mlýnem. U soutoku s Čermnou jižně od Hostinného je plocha povodí samotného Labe již 300 km 2 (číslo hydrologického pořadí ). Čermná s přítoky (číslo hydrologického pořadí ) odvodňuje dalších téměř 106 km 2. Průtočná množství vody v tocích úzce souvisejí s množstvím srážek, protože prameny a infiltrace do toků z mělkých kvartérních kolektorů jsou saturovány takřka výhradně srážkovou vodou. Průměrný úhrn srážek se pohybuje v širokém rozpětí hodnot, stoupá a klesá přibližně podle nadmořské výšky, např. srážkoměrná stanice Špindlerův Mlýn přehrada (691 m n. m.) vykazuje dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek mm, Hostinné (351 m n. m.) 715 mm. Podobně kolísají i teploty, které však nemají závažný vliv na množství vody v tocích. 18

29 Hydrogeologie Vztah k jednotlivým obcím je z hydrogeologického hlediska uveden v kap. B.1b (pokud kapitolu u hornin vyhodíme, tuto větu smazat). Podle hydrogeologické rajonizace (Olmer Kessl a kol. 1990) a vyhlášky č. 5/2011 Sb. je posuzovaný prostor rozdělen mezi hydrogeologické rajóny základní vrstvy 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery a 5151 Podkrkonošský permokarbon. Pro dané území je charakteristický až extrémně vysoký podzemní odtok >10 l.s -1.km 2, který směrem k J postupně klesá na 5 7 l.s -1.km 2 resp. 3 5 l.s -1.km 2 v horninovém prostředí podkrkonošské pánve (Krásný a kol. 1981), a to v souladu s klesající nadmořskou výškou a změnou geologického fundamentu. Vysoký podzemní odtok se projevuje rychlým odvodněním mělkého puklinového kolektoru v oblastech hřebenů Krkonoš. Tato zákonitost ale neplatí v oblasti rašelin. Hydrogeologická prozkoumanost území je nerovnoměrná, hydrogeologické vrty jsou situovány převážně do údolí povrchových toků v osídlených oblastech. Hydrogeologii podkrkonošského permokarbonu shrnul ve své práci Skořepa a kol. (1978), knižní publikace Geologie Krkonoš a Jizerských hor (Chaloupský a kol. 1989) obsahuje kapitolu popisující hydrogeologické vlastnosti krystalinických hornin. Regionálně je hydrogeologie zpracována ve Vysvětlivkách k Základní hydrogeologické mapě ČSSR, 1 : (Jetel a kol. 1986), případně k jednotlivým Hydrogeologickým mapám ČR (1 : ). Ostatní práce mají zcela lokální charakter, různou kvalitu a zabývají se zabezpečením vodních zdrojů pro obce nebo jednotlivé objekty. Z hydrogeologického hlediska jsou v zájmové oblasti zastoupeny pouze dvě, resp. tři hydrogeologické jednotky: hydrogeologický masív, který tvoří metamorfované horniny krkonošského krystalinika a granitoidní horniny krkonošsko-jizerského žulového masívu a permokarbonské sedimenty podkrkonošské pánve. V pouze omezené míře a bez podstatného hydrogeologického významu jsou přítomny kvartérní uloženiny. V hydrogeologickém masivu, tzn. v horninách krkonošsko-jizerského žulového masívu a krkonošského krystalinika, lze obecně vyčlenit mělký oběh podzemní vody vázaný na pokryvné útvary (deluvia či deluviofluviální uloženiny) se svrchní zónou přípovrchového zvětrání a rozpojení puklin a hlubší oběh podzemních vod s koncentrací oběhových cest ve zlomových pásmech. Hlubší oběh podzemních vod je na rozdíl od mělkého oběhu v přípovrchové zóně lokální, zpravidla se vyskytující v mladých erozních údolích. Lze tedy vymezit v hydrogeologickém masivu dva kolektory: 1) svrchní mělký kolektor v kvartéru a přípovrchové zóně rozpukání a rozvolnění hornin (do 10 m), 2) spodní puklinový kolektor v hloubkách kolem m. Zásadní význam pro kvantitu podzemních vod v horninovém prostředí hydrogeologického masivu má srážková infiltrace, resp. výše srážkových úhrnů. Infiltrované atmosférické srážky, či spíše zasáklá podzemní voda se akumuluje či gravitačně odtéká po puklinách či tektonických zónách k místům drenáže (zahloubená erozní údolí nebo koryta povrchových toků). Obvyklá je volná hladina podzemní vody zachycená v hloubce zpravidla do 4 5 m pod povrchem, často i hlouběji, nebo také vůbec. Sklon hladiny podzemní vody resp. směr proudění je určen k místním erozním bázím, jež tvoří povrchové toky. Pouze výjimečně je průzkumnými vrty naražena mírně napjatá hladina podzemní vody s negativní výtlačnou úrovní. Horninové prostředí hydrogeologického masivu je odvodňováno skrytou infiltrací do místních erozních bází 19

30 (povrchové toky) či drobnými, většinou suťovými prameny s vydatností několika desetin l.s -1, ojediněle s vydatnostmi nad 1 l.s -1. Hlavní horninové typy hydrogeologického masívu tvoří prostředí s převažující nízkou transmisivitou (ve smyslu Krásného 1986), avšak s lokálně značně vysokými vydatnostmi vrtů či studní. Z vodohospodářského hlediska je většina zájmového území vhodná pro menší odběry pro místní zásobování jednotlivých objektů. Výjimkou jsou prameny či prameniště vysokých vydatností drénující plošně rozsáhlá území vyšších poloh Krkonoš. Podle Kadlecové (1992) vykazuje zóna rozvolnění hornin krkonošsko-jizerského krystalinika řádově vyšší propustnost (T mezi 3, , m 2.s -1 ) než u krkonošského plutonu. Celková mineralizace podzemních vod hydrogeologického masívu je nízká, pohybuje se v rozmezí 0,03 g.l -1-0,3 g.l -1. Nejčastěji prokázaný je chemický typ vod Ca-HCO 3 až CaMg- HCO 3SO 4. Lokálně se vyskytuje oproti limitům mírné zvýšení obsahu dusičnanů, železa a manganu. Poměrně vysokou radioaktivitu ( 222 Rn) Bq.l -1 vykazují vrty a prameny v žule severně od Špindlerova Mlýna. Podzemní voda ve vysokých nadmořských výškách (nad 1000 m) má velmi nízkou mineralizaci 0,03 až 0,11 g.l -1. Mělké a hlubší objekty se v tomto ohledu liší jen nevýznamně. Vyšší mineralizaci než je obvyklé, kolem 0,2 g.l -1, mají vápence. V limnických permokarbonských horninách podkrkonošské pánve se hladina podzemní vody ve svrchním kolektoru pohybuje v hloubkách od 5 do 10 m pod povrchem. Pravidlem je volná hladina, avšak není výjimkou výskyt mírně napjaté hladiny podzemní vody s negativní výtlačnou úrovní. Stejně jako v horninovém prostředí hydrogeologického masívu je významnější oběh vod s převahou puklinové propustnosti omezen na přípovrchovou zónu rozvolnění hornin zasahující do hloubky cca 40 m (Jetel a kol. 1986). Přípovrchový kolektor je sycen především srážkami, pouze nepatrně infiltrací z povrchových toků či přetokem z bočních a podložních hornin hydrogeologického masivu. Pod hloubku s intenzívním oběhem vod (tzn. cca 40 m) klesá podíl puklinové propustnosti na úkor průlinové porozity. Se vzrůstající hloubkou dochází k prokázanému poklesu průměrné propustnosti resp. filtračních parametrů. K drenáži podzemních vod z permokarbonu dochází převážně skrytou infiltrací do povrchových toků. Drenáž uskutečňovaná prostřednictvím pramenních vývěrů je na rozdíl od hydrogeologického masivu výjimečná. Horninové prostředí permokarbonu je charakteristické střední transmisivitou podle Krásného (1986) s hodnotami transmisivity T okolo 2, m 2.s -1 a je vhodné k rozptýlenému, většinou nevelkému odběru pro místní zásobování vodou menších obcí či jednotlivých objektů. Relativně příznivé hydrofyzikální vlastnosti se jeví u rozpukaných melafyrů (T m 2.s -1 ). Převládající chemický typ podzemních vod v permokarbonských sedimentech podkrkonošské pánve je Ca-HCO 3. Hodnoty celkové mineralizace se pohybují v rozmezí 0,1 až 0,5 g.l -1 v přípovrchovém kolektoru. V hlubších partiích permokarbonu, v zóně zpomaleného oběhu podzemních vod, se hodnoty celkové mineralizace pohybují od 1 do 4 g.l -1, přičemž časté jsou zvýšené obsahy železa, hořčíku a síranů. Kvartérní uloženiny tvořené náplavy toků, kamenitohlinitými až balvanitými sutěmi mají malý až zanedbatelný hydrogeologický význam, stejně jako rašeliny a relikty morény vzhledem k jejich malému rozsahu a mocnosti. Kvartér v zájmovém území je hydrogeologicky prakticky součástí přípovrchové zóny rozvolnění podložních hornin. Propustnost kvartéru je výhradně 20

31 průlinová. Podzemní voda v údolních nivách hydraulicky souvisí s vodním tokem a obvykle vytváří jeden zvodněný systém spolu s přípovrchovými partiemi podložních hornin. Hydrogeologický význam rašelin spočívá především v schopnosti dotace vody do přípovrchové zóny krystalinika. Rašeliny mají nepatrnou transmisivitu, přestože jsou nasáklé vodou. Jejich vodohospodářský význam je malý. K jímání podzemní vody jsou naprosto nevhodné po kvalitativní i kvantitativní stránce. V zájmovém území nejsou téměř žádné hydrogeologické objekty s hydraulickými nebo hydrochemickými parametry výhradně v kvartéru. Ostatní horninové celky v zájmovém území jsou vzhledem k velmi omezenému plošnému rozšíření bez podstatného hydrogeologického významu. Využití a ochrana vod Vodní zdroje V zájmovém území jsou podzemní i povrchové vody využívány pro potřebu měst a obcí rozdílně. Nejdůležitější využívaná jímací území jsou např.: Špindlerův Mlýn Panoráma (prameny 6,58 l.s -1 roku 1999), Špindlerův Mlýn Bedřichov (prameny 4,47 l.s -1 roku 1999), Vrchlabí Žalý (pramenní jímky se zářezy 12,18 l.s -1 roku 1999), Vrchlabí Pod Strážným (studny 2,14 l.s -1 roku 1999). Úpravna vody ve Špindlerově Mlýně u Dívčí Lávky upravuje povrchovou vodu z Labe. Podobné parametry vykazuje využití vod v blízkém okolí ORP Vrchlabí: Štěpanická Lhota (studny, prameny pro Jilemnici 2,59 l.s -1 roku 1999), Benecko Batovka (pramenní jímky se zářezy 3,88 l.s -1 roku 1999). Chráněná oblast přirozené akumulace vod Část popisovaného území je součástí Krkonošského Národního parku (KRNAP) a CHOPAV Krkonoše (chráněná oblast přirozené akumulace vod). CHOPAV Krkonoše bylo stanoveno Nařízením vlády České socialistické republiky č. 40/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy). CHOPAV je obecně oblast, kde vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků podzemní vody a kde se výrazně uplatňuje faktor akumulace a regulace odtoku vod. Tato oblast přispívá výrazně k vodnosti vodohospodářsky významných toků, proto zde platí zpřísněný dohled nad dodržováním ochrany podzemních a povrchových vod. V celé ploše CHOPAV Krkonoše se zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha a o více než 500 ha proti stavu k , b) odvodňovat lesní pozemky o rozloze větší než 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrogeologického posudku prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti, d) těžit rašelinu v množství přesahujícím m 3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrogeologického posudku prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblasti, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, 21

32 f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy ochrany jakosti vod, g) ukládat radioaktivní odpady, h) provádět výstavbu zařízení k výkrmu prasat o kapacitě nad kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad m 3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje ročně 5 t BSK 5, 10 t nerozpuštěných látek, 5 t minerálních olejů, 50 t rozpuštěných anorganických solí aj. Přírodní léčivé zdroje Na území obce Černý Důl zasahuje ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů Janské Lázně oznámené vyhláškou VčKNV ze dne Výnosem MZ ČSR č. 1/1980 Věst. MZ ČSR ozn. v částce 11/1980 Sb. jsou na katastru Janských Lázní vyhlášeny jako přírodní léčivý zdroj - minerální vody prameny Janský a Černý ). Veškeré aktivity v oblasti ochranného pásma podléhají speciálnímu režimu stanovenému citovanou vyhláškou a vyjádřením České inspekce lázní. Zranitelné oblasti Celé území ORP Vrchlabí je dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. zařazeno do tzv. Zranitelných oblastí, které jsou vymezovány po jednotlivých katastrech. V rozsahu vymezených zranitelných oblastí dochází nebo může docházet k zhoršení kvality vody zvýšenými koncentracemi dusičnanů, a to včetně vod využívaných jako zdroje pitné vody. Pro tyto oblast na zemědělské půdě platí omezení využívání dusíkatých hnojiv. Ohrožení povodněmi Vodní toky Labe, Malé Labe, Kalenský potok a potok Čistá mají vymezena záplavová území a to včetně aktivních zón. Jde o horní toky zmíněných vodotečí pramenících v Krkonoších. Stanovená záplavová území proto významně nelimitují širší území okolo vodních toků. Jejich součástí jsou zpravidla jejich koryta a nivy. Vodní dílo Labská má poté vymezeno záplavové území zvláštní povodně zahrnující v sobě území potenciálně zasažené záplavovou vlnou při protržení hrázového tělesa. Pro řeku Labe je cca od 1057 ř.km v blízkosti soutoku Labe a Malého Labe vymezeno tzv. povodňové nebezpečí a riziko zanesené do stejnojmenných mapy. 22

33 Vybrané jevy ochrany vod Hodnoty a limity využití území Vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, a navazujících předpisů: vodní útvary povrchových a podzemních vod chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) vodní zdroje a jejich ochranná pásma záplavová území s periodicitou Q100 a jejich aktivní zóny záplavová území zvláštní povodně pod vodním dílem povodňové riziko zranitelné oblasti Vyplývající ze zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, a navazujících předpisů: přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod a jejich ochranná pásma 23

34 B.2/b SWOT analýza / vodní režim Silné stránky využívání pozemních vod přípovrchového kolektoru a z niv vodních toků území chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV Krkonoše) oblast přispívá k vodnosti vodohospodářsky významných toků Slabé stránky kolísavé množství pozemních vod (závislost na nadmořské výšce a srážkách) stanovená záplavová území často zasahují do zastavěných území obcí často špatný stav koryt regulovaných vodních toků Příležitosti revitalizace vodních toků možnost návratu k přirozenému meandrování možnost využití vodních toků pro výstavbu malých vodních elektráren výstavba vodních nádrží (akumulace pitné vody, pro zasněžování apod.) realizace protipovodňových opatření v zastavěných území, kde hrozí riziko vybřežení vodních toků Hrozby zmenšování rozsahu lesních pozemků narušení akumulace a odtokových parametrů záměr vodních nádrží ve střetu se zastavěnými územími a zastavitelnými plochami obcí B.3/a Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Správní obvod ORP Vrchlabí je součástí zóny Severovýchod (CZ05), které stanovuje příloha č. 3 zákona o ovzduší č 201/2012 Sb., v platném znění. Pro tuto zónu je zpracován Program zlepšování kvality ovzduší z roku V území správního obvodu ORP Vrchlabí se nenacházejí žádné významné zdroje znečišťování ovzduší. Dle Integrovaného registru znečišťování (IRZ), který je provozován Ministerstvem životního prostředí, nebyly ve sledovaném roce 2015 na území ORP zaznamenány žádné nadlimitní úniky do ovzduší. Za největšího znečišťovatele ovzduší lze považovat Škoda Auto, a. s., Vrchlabí. ĆHMÚ k roku 2014 eviduje na území ORP celkem 40 zdrojů znečištění ovzduší. Nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší vně území správního obvodu ORP Vrchlabí je tepelná elektrárna ČEZ, a. s., Poříčí (východně od řešeného území), významným zdrojem je rovněž teplárna ČEZ, a. s., Dvůr Králové nad Labem. Dálkový přenos emisí se v určitém rozsahu, zejména ve vrcholových částech Krkonoš, projevuje i ze vzdálenějších velkých stacionárních zdrojů, jakými jsou např. zdroje na Liberecku, v Polsku, SRN a severních Čechách. Elektrárna Poříčí je největším znečišťovatelem ovzduší nacházejícím se na území Královéhradeckého kraje. 24

35 Celkově však lze kvalitu ovzduší, zejména ve vztahu k ovlivnění zdraví člověka, považovat za dobrou. Důvodem pro tuto skutečnost je absence významnějších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a rovněž, vzhledem k převládajícímu směru větrného proudění, v západním směru od něj. Naopak velké zdroje znečištění Elektrárna Poříčí a Teplárna Dvůr Králové nad Labem se nacházejí východně, resp. jihovýchodně, od řešeného území, takže se v imisní situaci v řešeném území většinou neuplatňují. Rovněž ve vztahu k ochraně ekosystémů je situace poměrně příznivá, zásadním způsobem se odlišující od situace v 70. a 80. letech 20. století, kdy došlo k ekologické katastrofě krkonošských monokultur smrkových lesů. Kvalitu ovzduší nejlépe ukazují klouzavé pětileté průměry ročních průměrů nejsledovanějších látek znečišťujících ovzduší, rizikových z hlediska veřejného zdraví, prezentované ČHMÚ se čtvercovou kilometrovou sítí. A to v průměrovaném období , kdy nedošlo k překročení žádného ze stanovených imisních limitů. Na území správních obvodů Vrchlabí a Hostinné však byly zaznamenány zvýšené hodnoty pro B(a)P přibližující se k stanovenému limitu 1 ng.m-3. V roce 2014 však na území ORP došlo k překročení imisních limitů pro B(a)P (roční průměrné hodnoty), jmenovitě na území správních obvodů Vrchlabí, Dolní Branná, Dolní Kalná, Prosečné a Hostinné. V horské čísti ORP byly poté překročeny imisní limity pro přízemní ozón O 3 (klouzavá průměrná koncentrace maximálních denních hodnot za tři roky) viz obr. níže. Přízemní ozón vzniká za přítomnosti slunečního záření, které je v horských oblastech obecně intenzivnější. Proto se jeho zvýšené koncentrace vyskytují hlavně v nejvýše položených oblastech ORP. Ty jsou však osídleny jen velmi řídce zpravidla formou izolovaně stojících horských bud. Špindlerův Mlýn již zvýšenými koncentracemi není zasažen. Lze proto konstatovat, že výsledný dopad na veřejné zdraví z hlediska počtu potenciálně zasažených obyvatel není významný. 25

36 Území s překročením alespoň jednoho imisního limitu (včetně O 3) Je prokazatelné, že dlouhodobé působení vysokých koncentrací škodlivin v ovzduší, jež by bylo pro zdraví obyvatel rizikové, je možno vyloučit, a to i v místech soustředěné zástavby s výrobními podniky, jak ukazují maxima pětiletých průměrů ve Vrchlabí a Hostinném. Lze tak předpokládat, že nadlimitní znečištění ovzduší, pokud se vyskytne, je vázáno na období limitované výskytem špatných povětrnostních podmínek, jako je především inverze v nižších částech ORP spojená se špatnými rozptylovými podmínkami v lokalitách s produkcí škodlivin z místních zdrojů. 26

37 Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu lidského zdraví a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid siřičitý (SO2) 1 hodina 350 µg.m Oxid siřičitý (SO2) 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový 10 mg.m -3 - průměr PM10 24 hodin 50 µg.m PM10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - PM2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m -3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m -3 - Oxid dusičitý (NO2) 1 hodina 200 µg.m Oxid dusičitý (NO2) 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m -3 - Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 - Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 - Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 - Benzo(a)Pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 - Troposférický ozon (O3) maximální denní osmihodinový průměr 120 µg.m Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (SO2) kalendářní rok a zimní období 20 µg.m -3 (1. října 31. března) Oxidy dusíku (NOx) 1 kalendářní rok 30 µg.m -3 Troposférický ozon (O3) AOT404) 1800 µg.m -3.h Místní situace v jednotlivých sídlech může být od tohoto celkového hodnocení území správního obvodu ORP odlišná. Projevit se mohou krátkodobě významnější lokální stacionární zdroje znečištění ovzduší (zejména v největších sídlech Vrchlabí a Hostinném, zpracování vápence Krkonošské vápenky Kunčice n. L., těžba v Černém Dole a v Lánově), největší negativní vliv má však silniční doprava a spalování tuhých paliv zejména uhlí v lokálních topeništích domácností. Tyto dva faktory, z nichž jeden působí trvale (doprava) a druhý převážně sezónně (spalování uhlí), mají, s výjimkou Strážného a do jisté míry Špindlerova Mlýna (plynofikace), většinový podíl na horší kvalitě ovzduší sídel. Je to dáno zejména morfologií terénu a historického vývoje osídlení a dopravní sítě v území. Sídla jsou lánového typu, natažená v údolí podél vodního toku na vzdálenosti mnoha kilometrů, těmito údolími v téměř souvislé zástavbě procházejí nejvýznamnější dopravní komunikace. Výjimkami jsou pouze příčná trasování silnic I/14 mezi Vrchlabím a Čistou a II/295 v okolí Vrchlabí. Intenzivní silniční dopravou jsou nejvíce postižena sídla Rudník, Vrchlabí (zejména jižní část), Dolní Branná, Dolní Kalná, Hostinné a další. Relativně dobrá je situace pouze u sídel Strážné (centrální zástavba na hřebeni, málo frekventovaná silnice III. třídy), Dolní Dvůr (málo frekventovaná silnice III. třídy) a Čermná (málo frekventovaná silnice III. třídy), rovněž zástavba některých oddělených součástí obce Rudník (Bolkov, Janovice, částečně Javorník) se nachází mimo kontakt s frekventovanými silnicemi. Intenzity dopravy jsou uvedeny v kap. B.6a. 27

38 Pozitivní vliv plynofikace hlavních sídel v řešeném území (Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Lánov, v menším rozsahu Černý Důl, Čermná, Kunčice n. L., Dolní Branná, Prosečné, Rudník) se projevuje pouze omezeně, mj. i vlivem částečného nevyužívání stávajícího systému a možnosti jeho doplnění z důvodů ekonomických. Spalování fosilních paliv je levnější. Specifickým problémem některých území, k nimž patří i území středisek cestovního ruchu v rámci ORP Vrchlabí, je světelné znečištění atmosféry. Osvětlená sídla, reklamní poutače, veřejné osvětlení u cest mířících do volné krajiny, zejména však fenomén večerního lyžování přinášejí situaci, která působí rušivě na řadu druhů volně žijících živočichů, ale je negativně vnímána i trvalými obyvateli či některými skupinami návštěvníků. Nakládání s odpady Kraj má nový Plán odpadového hospodářství Dle souhlasů k nakládání s odpady, vydávanými Královehradeckým krajem, se na území ORP nachází pouze jedno významné zařízení, a to ve Vrchlabí provozované Marius Pedersen a.s. Je zde umístěno autovrakoviště, sběrný dvůr a skládka odpadů. Na území ORP jsou dále tři kompostárny, jmenovitými provozovateli jsou Ivana Čílová (Rudník), KOMPOSTÁRNA NOR s.r.o. (Tutleky) a Služby města Vrchlabí, příspěvková organizace (Vrchlabí). V obcích je zaveden separovaný sběr využitelných složek odpadu papír, plasty, sklo (bílé, barevné) a nápojové kartony. V území správního obvodu ORP Vrchlabí se nevyskytuje žádná spalovna odpadu a žádné zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu. Staré zátěže V území správního obvodu ORP Vrchlabí je v Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) evidováno celkem 30 lokalit starých ekologických zátěží (kontaminovaných ploch), v nichž v minulosti došlo ke znečištění životního prostředí (půdy, podzemních a povrchových vod, horninového prostředí aj.) a nadále představují riziko. K jejich největší koncentraci dochází na území správního obvodu Vrchlabí, ve formě izolovaných lokalit se poté vyskytují i v dalších obcích. Ve všech případech jde ale o území mimo KRNAP. Ani jedna z lokalit není zařazena do nejvyšší kategorie A3 vyžadující bezodkladné nápravné řešení. V minulosti bylo na lokalitách evidovaných jako ekologické zátěže provozováno několik skládek odpadů, největší u silnice západně od obce Čermná. Jde o bývalé obecní či obdobné jiné skládky z období před zavedením účinných právních norem, v současnosti jsou všechny uzavřeny. Staré zátěže území průmyslové areály jsou zastoupeny zejména lokalitami ve městě Vrchlabí. Nejvýznamnější z nich je Škoda Auto, a. s., Vrchlabí. Další se vyskytují jednotlivě v Černém Dole, Rudníku a Dolní Branné nebo v Hostinném. 28

39 Hluková zátěž území Akustické limity pro hlukovou zátěž definuje Nařízení vlády č. 272/2011. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve venkovním prostředí se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 db a některé z korekcí. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 db, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce -5 db. Hlukové limity v chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb včetně korekcí Korekce (db) Druh chráněného prostoru 1) 2) 3) 4) Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory ) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu, nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Přípustné hodnoty akustické zátěže při započítání korekcí Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy v případě staré hlukové zátěže denní doba LAeq,16h = = 60 db LAeq,16h = = 70 db Noční doba LAeq,8h = = 50 db LAeq,8h = = 60 db Z hlediska ochrany veřejného zdraví lze za nejvýznamnější producenty akustické zátěže považovat stacionární zdroje hluku (např. průmyslové areály apod.) a silniční a železniční dopravu. Provoz průmyslových areálů je spojen s dopravní zátěží, která koresponduje s jejich velikostí a tím nároky na obsluhu. Jsou zdroji tzv. cílové dopravy. Z hlediska velikosti je nejvýznamnější průmyslovou zónou zóna na jižním okraji města Vrchlabí. Intenzity dopravy, vyplývající ze sčítání dopravy 2010 jsou uvedeny v kap. B.6a. Jednoznačně nejzatíženější komunikací je na území ORP silnice I/14 procházející Vrchlabím. Zde intenzity dopravy překračují 6000 voz/den. Na zbývajících silnicích I. III. třídy jsou již zaznamenány intenzity nižší. Nejvýznamnější železniční tratí je celostátní jednokolejná trať č Nicméně intenzity osobní dopravy na ní dosahují cca 8 vlakových souprav denně (v úseku Trutnov Nová Paka). Z pohledu dopravních intenzit se tedy nejedná o významný zdroj hluku. 29

40 Hodnoty a limity využití území Vyplývající ze zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a navazujících předpisů: imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a navazujících předpisů: hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech, chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných vnitřních prostorech staveb Vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a navazujících předpisů staré ekologické zátěže zařízení pro odstraňování odpadů B.3/b SWOT analýza / hygiena životního prostředí Silné stránky celkově dobrá kvalita životního prostředí malá zátěž prostředí ze zdrojů umístěných na území správního obvodu ORP Vrchlabí fungující systém nakládání s odpady vysoký podíl separovaných složek komunálních odpadů Slabé stránky zhoršená kvalita životního prostředí v sídlech v údolních polohách a současně při hlavních tazích silniční dopravy (hluk, emise znečišťujících látek, ohrožení a stres) několik lokalit starých zátěží bývalých skládek odpadů, průmyslových areálů (zejména ve městě Vrchlabí) velké množství komunálních odpadů v přepočtu na 1 trvale bydlícího obyvatele malá zátěž prostředí ze zdrojů umístěných na území správního obvodu ORP Vrchlabí = obtížněji dosažitelné celkové zlepšení stavu vnitřními možnostmi ORP Vrchlabí (kromě dalšího rozvoje a využití plynofikace) místně zhoršená kvalita ovzduší vlivem návratu části domácností k lokálnímu vytápění 30

41 Příležitosti snížení zátěže obyvatelstva realizací některých staveb silniční dopravy prohloubení účinnosti systému nakládání s odpady separace a následující využití dalších složek odpadu, zejména biologické složky (BRKO) řešení problémů starých zátěží s využitím dotačních titulů (MŽP, KÚ, EU) realizace obchvatu Vrchlabí a tím snížení dopravních intenzit (hlukové zátěže) na silnici I/14 při průtahu městem Hrozby neřešení problémů životního prostředí v městech a obcích ORP Vrchlabí snížení kvality životního prostředí v důsledku expanze aktivit cestovního ruchu do nových středisek další nárůst světelného znečištění atmosféry B.4/a Ochrana přírody a krajiny Úvod Stav hodnot přírody a krajiny v území správního obvodu ORP Vrchlabí je v celokrajském, celostátním i celoevropském měřítku mimořádný. Vývoj těchto hodnot v čase osciloval, kromě pozitivních aspektů vývoje v posledních staletích, znamenajících zvýšení biodiverzity zejména vlivem odlesnění řady enkláv v Krkonoších, přinesl též řadu jevů negativních. Ve vzdálenější minulosti se zejména jednalo o velkoplošné odlesnění vlivem enormní těžby dřeva a následné zalesnění téměř výhradně smrkem (včetně nepůvodních ekotypů z Alp). V blízké minulosti bylo negativním faktorem vyhnání původního obyvatelstva, s důsledkem mj. v poškození kvalit přírody a krajiny nevhodnými způsoby hospodaření či absencí hospodaření. Došlo rovněž k masivnímu rozvoji cestovního ruchu (zejména v jeho tvrdé formě) a k ekologické katastrofě smrkových lesů v důsledku imisního poškození a hmyzích a větrných kalamit. Ochrana přírody a krajiny je zajištěna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů. Zejména se jedná o formu územní ochrany. Druhová ochrana je velmi často vyjádřena vymezením chráněného území, speciálně v případě území zařazených do soustavy NATURA 2000 (území jsou vymezena za účelem ochrany určitého druhu bioty či typu stanoviště předmětu ochrany). Zvláštní ochrana přírody Zvláště chráněná území KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK (KRNAP) V území správního obvodu ORP Vrchlabí je nejvýznamnější zařazení severní cca poloviny území do Krkonošského národního parku (KRNAP) a jeho ochranného pásma. 31

42 KRNAP byl vyhlášen Vládním nařízením č. 41 ze dne (41/1963 Sb.), dnešní podoba je dána Nařízením vlády ČR č. 165 ze dne (165/1991 Sb.). Ochranné pásmo KRNAP bylo zřízeno v roce 1986 Nařízením vlády ČSR č. 58 ze dne (58/1986 Sb.). Výměra KRNAP činí je ha, jeho ochranného pásma potom ha. V roce 2015 došlo k změně zónace KRNAP. I. a II. zóna byly zvětšeny, došlo tak k rozšíření přírodně nejcennější jádrové oblasti národního parku. Poslání Krkonošského národního parku je definováno v Nařízení vlády č. 165/1991 Sb. 2, odst. (1) jako uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hlavními předměty ochrany jsou: Horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemitů, glaciálních reliktů a zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů: krkonošská arkto-alpínská tundra s řadou glaciálních (ledovcové kary, trogy, morény apod.) a periglaciálních jevů (strukturní půdy, kryoplanační terasy, mrazové sruby, kamenná moře apod.), subarktická a lesní rašeliniště a luční mokřady, horské smrčiny a jejich horní hranice lesa, listnaté, smíšené a jehličnaté lesní porosty montánního a submontánního stupně, květnaté horské a podhorské louky. Chráněn je rovněž specifický krajinný ráz horské krajiny Krkonoš. Při novém vyhlášení KRNAP v roce 1991 došlo ke změnám ve vymezení hranic KRNAP i jeho ochranného pásma. Zásadní novinkou bylo vyjmutí území ve střediscích cestovního ruchu Harrachov, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou Velká Úpa z území KRNAP, úpravami hranic se mimo území KRNAP dostaly rovněž Janské Lázně a Horní Maršov. Všechna tato intenzivně využívaná území se nyní nacházejí v ochranném pásmu. Ochranné pásmo je pracovně členěno na vnější (= standardní ochranné pásmo, zajišťující ochranu vlastního území národního parku před rušivými vlivy působícími z prostředí vně území národního parku) a vnitřní, tvořené územími středisek Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou Velká Úpa a nově i Vítkovice (v důsledku rozšíření KRNAP v roce 1991). Vnitřní ochranné pásmo je specifikem Krkonošského národního parku. Orgánem ochrany přírody, který vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny na území národního parku a jeho ochranného pásma, pokud k tomu není příslušný obecní úřad, MŽP či ČIŽP, je Správa Krkonošského národního parku (se sídlem ve Vrchlabí). Zároveň Správa KRNAP vykonává na území KRNAP a jeho ochranného pásma státní správu hospodaření v lesích, které jsou ve státním vlastnictví, na území KRNAP rovněž státní správu myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Činnost Správy KRNAP řídí MŽP. Správa národního parku mj. navrhuje plán péče o národní park, vydává vyhlášku o návštěvním řádu národního parku a zřizuje radu. Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo je odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody. Zásadní význam pro usměrnění či omezení aktivit v území má zonace vnitřního území národního parku. Jeho platnost je stanovena na období

43 MALOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (MZCHÚ) Na území ORP se nachází celkem čtyři MZCHÚ, které jsou kategorizovány jako přírodní památky. Pokud není stanoveno jinak má každé MZCHÚ zákonem stanoveno ochranné pásmo 50 m od jeho hranice. PP Labská soutěska - skalnaté a balvanité koryto řeky s obřími hrnci. PP Herlíkovické štoly - vyústění dvou středověkých štol v protisvahu oproti Labské soutěsce, místo zimování netopýrů a troglofilních bezobratlých. PP Luční potok v Podkrkonoší - ochrana populace a biotopu raka kamenáče. PP Lom Strážné - druhově bohatá vápnomilná, xerotermní a lesní květena s výskytem řady zvláště chráněných a ohrožených druhů na druhotně vzniklém stanovišti bývalého lomu). Dvě MZCHÚ, a to PP Prameny Úpy a PP Prameny Labe byly v roce 2008 (č. 75/2008 Sb.) zrušeny. Menší jádrové části těchto dvou území jsou na seznamu tzv. ramsarských lokalit (Ramsar Site RS) Krkonošská rašeliniště - Pančavská a Labská louka a RS Krkonošská rašeliniště - Úpské rašeliniště (na Seznam mezinárodně významných mokřadů byly zapsány v roce 1993). Jedná se o mezinárodně chráněné mokřady dle Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva), která se stala součástí českého právního řádu zveřejněním ve Sbírce zákonů (č. 396/1990 Sb.). V roce 2009 dále došlo ke zrušení PP Klínovský potok. Natura 2000 Evropsky významné lokality (EVL) EVL jsou na území ČR stanoveny nařízením vlády č. 318/2013 Sb., které v roce 2016 prošla novelizací. Na území ORP se v současné době nacházejí celkem tři EVL, a to EVL Krkonoše (v rozsahu KRNAP a jeho ochranného pásma), EVL Labe-Hostinné a EVL Luční potok v Podkrkonoší. EVL KRKONOŠE Je vyhlášena na území o rozloze ,6 ha pro tyto typy přírodních stanovišť a druhy rostlin a živočichů: Typy přírodních stanovišť (prioritní typy přírodních stanovišť jsou označeny *) 4030 Evropská suchá vřesoviště 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 4070*Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo- Rhododendretum hirsuti) 4080 Subarktické vrbové křoviny 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 6230*Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 33

44 7110*Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagteum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9180*Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0*Rašelinný les 91E0*Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Evropsky významný druhy (prioritní druh je označen *) hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)* svízel sudetský (Galium sudeticum)* vranka obecná (Cottus gobio) všivec krkonošský (Pedicularis sudetica)* zvonek český (Campanula bohemica)* EVL LABE-HOSTINNÉ Je vyhlášena na území o rozloze 11,2 ha pro evropsky významný druh vranka obecná (Cottus gobio). EVL LUČNÍ POTOK V PODKRKONOŠÍ Je vyhlášena na území o rozloze 3,6 ha pro evropsky významný (prioritní) druh rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Ptačí oblasti (PO) Území KRNAP a některé části jeho ochranného pásma v řešeném území správního obvodu ORP Vrchlabí se jedná o podstatnou část ochranného pásma západně a východně od Vrchlabí a prostor Bíner Peklo mezi lomy v Lánově a Černém Dole jsou zařazeny do PO Krkonoše (Nařízení vlády č. 600/2004 Sb.), v níž jsou předmětem ochrany populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix), sýce rousného (Aegolius funereus), čápa černého (Ciconia nigra), chřástala polního (Crex crex), lejska malého (Ficedula parva), datla černého (Dryocopus martius) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) a jejich biotopy. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO Celé území KRNAP a jeho ochranných pásem je zařazeno do Biosférické rezervace Krkonoše / Karkonosze (BRKK), vyhlášené v roce 1992 v rámci programu Man and the Biosphere (MaB) OSN UNESCO. Je tím zdůrazněna bilaterálnost a mezinárodní význam území obou národních parků (KRNAP, KPN založen 1959), které v souvislosti s dalším vývojem v Evropě pravděpodobně budou sloučeny do jednoho národního parku. Jádrovou zónu (Core Zone) 34

45 tvoří 1. a 2. zóna národního parku, 3. zóna národního parku je nárazníkovou zónou (Buffer Zone), ochranné pásmo přechodovou zónou (Transition Zone) české části biosférické rezervace. BOTANICKÉ LOKALITY Na území III. zóny KRNAP a jeho ochranného pásma jsou Správou KRNAP evidovány tzv. botanické lokality. Nejedná se o chráněná území ve smyslu územní ochrany přírody a krajiny v kategorii dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, ale orgán ochrany přírody si zajišťuje evidenci území, v nichž byl zjištěn výskyt vzácných či zvláště chráněných druhů rostlin. Původní lesní botanické lokality jsou v navrhovaném Plánu péče doplněny lokalitami nelesními. PAMÁTNÉ STROMY Na území ORP se nachází celkem 99 památných stromů, nejčastěji se jedná o duby letní. Pokud není stanoveno jinak, má každý památný strom stanoveno ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Památné stromy na území ORP Název Počet Název obce Duby v Čisté v Krkonoších 2 Černý Důl Vrba v Černém Dole 1 Černý Důl Smrk pod Hrnčířskými Boudami 1 Černý Důl Jilm horský 1 Dolní Branná Lípa u "dřevěnky" v Dolním Lánově 1 Dolní Lánov Borovice v Horní Kalné 1 Horní Kalná Dub v Kunčicích nad Labem 1 Kunčice nad Labem Třešeň v Horním Lánově 1 Lánov Lípa u Poštovní cesty v Horním Lánově 1 Lánov Dub v Prosečném 1 Prosečné Špindlerovská jedle 1 Špindlerův Mlýn Jasan ve Voském Dole 1 Špindlerův Mlýn Dub letní ve Vrchlabí 1 Vrchlabí Vrchlabský javor mléč 1 Vrchlabí Dubová alej u Zámečku na Podhůří 83 Vrchlabí Dub pod Jankovým kopcem 1 Vrchlabí LOKALITY S VÝSKYTEM ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ Na území obce Černý Důl se nachází lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů, resp. s výskytem národně významného druhu. Lokalita se nachází na území těženého dobývacího prostoru Černý Důl, předmětem ochrany je taxon Gentianella praecox subsp. Bohemika. 35

46 Vybrané jevy ochrany přírody Obecná ochrana přírody Území ochranného pásma KRNAP (není součástí KRNAP) a ostatní území v rámci ORP Vrchlabí je chráněno dle části zákona týkající se tzv. obecné ochrany přírody. Chráněn je krajinný ráz (přírodní park Hrádeček se nachází při východní hranici ORP mimo její území), významné krajinné prvky (ze zákona ex lege: les, vodní toky a jejich nivy, rybníky; registrované registrace příslušným orgánem ochrany přírody) a vymezené skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES, vymezovaný ve třech hierarchických úrovních (nadregionální, regionální, lokální místní), se od svého legislativního vzniku (zákon č. 114/1992 Sb., účinnost od ) stal náplní územně plánovací dokumentace zásadní významnosti. Dle nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) může nabývat statusu veřejně prospěšného opatření (VPO), pokud je takto 36

47 ve vydané ÚPD vymezen. Pozemky pro ÚSES potom podléhají právu vyvlastnění. Po novele stavebního zákona již nelze pro ÚSES využít předkupního práva. Vymezování nadregionálního a regionálního ÚSES v ÚPD je v kompetenci ZÚR Královehradeckého kraje. Vymezení lokálního ÚSES včetně zpřesnění dvou výše jmenovaných nadmístních hierarchií potom provádějí ÚP měst a obcí. ZÚR Královehradeckého kraje na území ORP vymezují následující skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES, které leží nebo zasahují do správního obvodu ORP: nadregionální biocentrum NBC 85 Prameny Úpy nadregionální biokoridor K 22 MB (mezofilní bučinná osa) nadregionální biokoridor K 27 H (hájová osa) nadregionální biokoridor K 28 MB (mezofilní bučinná osa) regionální biocentrum RBC 1656 Labe - Bělá Principálek regionální biocentrum RBC 384 Prameny Labe regionální biocentrum RBC H022 Bedřichovské regionální biocentrum RBC 1655 Labská Soutěska regionální biocentrum RBC 1657 Výsplachy regionální biocentrum RBC 1209 Bíner regionální biocentrum RBC H023 Dolnobranské regionální biocentrum RBC 1217 Nad Kunčicemi regionální biocentrum RBC H024 Dolnokalenské regionální biocentrum RBC 1646 U Prosečného regionální biocentrum RBC 1653 Nad Čistou regionální biocentrum RBC 1208 Čistý les regionální biocentrum RBC H026 Nad Hostinným regionální biocentrum RBC 1194 Vestřev regionální biokoridory RBK 654, RBK 655/1, RBK 655/2, RBK 707/1, RBK 707/2, RBK 708, RBK 709, RBK 710, RBK 711, RBK 712, RBK 716, RBK 717, RBK 718, RBK 719, RBK 720/1, RBK 737, RBK 738, RBK 743, RBK H001, RBK H002, RBK H003, RBK H004. Lokální ÚSES je závazně vymezen v platných územních plánech. Dálkové migrační koridory Dálkové migrační koridory byly vymezeny v rámci studie Ochrana průchodnosti pro velké savce (Evernia, s.r.o., 2010). Okolo migračních koridorů jsou vymezena migračně významná území. Vzhledem k relativně vysoké lesnatosti ORP a nízké fragmentaci území významnými dopravními trasami (nejvýznamnější komunikací je silnice I/14) pokrývá migračně významné území značnou část rozlohy ORP. Tzn. celé území horského masivu Krkonoš, lesní pás táhnoucí se jižně pod Vrchlabím a dále lesní pás mezi Hostinným a Jánskými Lázněmi. 37

48 Migrační prostupnost území Krajinný ráz Pro uplatňování obecné ochrany krajinného rázu na území KRNAP a jeho ochranného pásma si nechala Správa KRNAP zpracovat studii Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma (Brychtová, J. et Krause, J., Praha, 2004). Výstupy z této studie jsou začleněny do navrhovaného Plánu péče. Pro území mimo KRNAP a jeho ochranného pásma není žádný oborový dokument zpracován. Na území celého kraje je ochrany krajiny zajišťována prostřednictvím ZÚR Královehradeckého kraje, které vymezují oblasti a podoblasti krajinného rázu, v rámci nichž se nacházejí oblasti se shodným krajinným typem. Pro tyto typy krajin jsou následně stanoveny cílové charakteristiky. Na území ORP jsou ZÚR definovány krajinné typy lesozemědělská krajiny, lesní krajina, horské krajiny při horní hranici lesa. Z krajinářského hlediska lze za cenné považovat mj. dochované plužiny v Podkrkonoší, jakožto odkazu na tradiční principy zemědělské činnosti. Plužiny harmonicky utvářejí krajinu 38

49 menšího měřítka. Nejčetněji jsou dochovány na území správních obvodů Vrchlabí, Lánov, Černý Důl a Rudník, kde zpravidla leží sídla lánového typu. Koeficient ekologické stability (KES) KES je snadno zjistitelným údajem, který podává orientační informaci o zastoupení ploch s potenciálně vyšší úrovní ekologické stability, resp. o vzájemném poměru mezi plochami ekologicky relativně stabilnějšími (trvalými kulturami ekosystémy) a labilnějšími (technoantropocenózami). Výpočet vychází z údajů evidence druhů pozemků v katastru nemovitostí ČR. Ve vzorci jsou v čitateli (stabilnější plochy) druhy pozemků: lesy, vodní plochy, trvalé travní porosty, zahrady, ovocné sady, vinice, ve jmenovateli (labilnější plochy): orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a nádvoří. Z druhů pozemků dle KN není do vzorce (např. Míchal, Löw, 2003) zařazena položka ostatní plochy, a to pro neurčitost a neuchopitelnost této kategorie. Avšak pro potřeby podrobnějšího výpočtu KES lze ostatní plochy diferencovat dle způsobu využití pozemků a dle jejich povahy poté přiřadit do čitatele, či jmenovatele. Hodnota KES pro území správního obvodu ORP Vrchlabí je dle pravidelné evidence ČSÚ 2,96 (ostatní plochy jsou v tomto výpočtu považovány generelně za ekologicky nestabilní). Jedná se o hodnotu, která převyšuje KES pro území Královéhradeckého kraje (1,04), tak ČR (1,07). Hodnota KES je obvykle v těsné korelaci s ukazatelem lesnatosti území s vysokou lesnatostí mají, bez ohledu na skutečnou ekologickou stabilitu lesních porostů, vysokou hodnotu KES. Není pak výjimkou, že ukazatel KES nabývá hodnot v řádu desítek či stovek, jako např. pro správní obvod města Špindlerův Mlýn. Členění KES KES 0,10 Rozmezí KES Charakteristika Území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur 0,1 < KES 0,3 Území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur 0,3 < KES 1 Území (krajina) intenzivně využívané 1 < KES < 3 Území (krajina) relativně vyvážené KES 3 Území (krajina) přírodní a přírodě blízké Hodnoty a limity využití území Vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a navazujících předpisů: Krkonošský národní park, členěný do dílčích zón I. III. ochranné pásmo Krkonošského národního parku ( vnitřní Špindlerův Mlýn, vnější ) přírodní památky a jejich ochranná pásma: Labská soutěska, Herlíkovické štoly, Lom Strážné, Luční potok v Podkrkonoší ptačí oblast soustavy NATURA 2000 PO Krkonoše (Nařízení vlády č. 600/2004 Sb.) evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 EVL Krkonoše, EVL Labe Hostinné, EVL Luční potok v Podkrkonoší (Nařízení vlády č. 318/2013 Sb.) 39

50 významné krajinné prvky pouze mimo území KRNAP, registrované skladebné části ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky) vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci památné stromy a jejich ochranná pásma obecná ochrana krajiny a jejího rázu Vyplývající z mezinárodních smluv: Ramsarská lokalita Krkonošská rašeliniště (sdělení č. 396/1990 Sb.) Obecná ochrana krajiny a jejího rázu (Evropská úmluva o krajině č. 13/2005 Sb. m. s.) B.4/b SWOT analýza / ochrana přírody a krajiny Silné stránky Krkonošský národní park zóny I. III. ochranné pásmo; současně EVL a PO NATURA 2000 Krkonoše, BR Krkonoše / Karkonosze Ramsarská lokalita mezinárodního mokřadu Krkonošská rašeliniště (I. zóna KRNAP) maloplošná zvláště chráněná území (4 přírodní památky) další dvě EVL NATURA 2000 v Podkrkonoší s názvy Labe Hostinné a Luční potok v Podkrkonoší harmonická lesozemědělská krajina Podkrkonoší s dochovanými plužinami obecně závazné vymezení skladebných částí ÚSES v některých územně plánovacích dokumentacích obcí a měst Slabé stránky lesy postižené zejm. ve vyšších nadmořských výškách ekologickou katastrofou nepůvodní druhová skladba většiny lesů na území KRNAP absence údržby většiny luk nelesních enkláv v horách invaze nepůvodních a expanzivních druhů rostlin i živočichů s následkem simplifikace a unifikace druhové skladby zejména nelesních ploch trvalé odlesnění ploch z důvodu realizace zařízení pro sport a cestovní ruch nedostatečná regulace rozsahu a forem rozvoje středisek cestovního ruchu s negativním vlivem zejména na krajinný ráz Krkonoš nevyužívání nástroje ÚSES pro obnovu a navýšení ekologické stability území zejména v území s místním deficitem ekologicky stabilních ploch absence oborových dokumentací ÚSES 40

51 Příležitosti důsledná územní a druhová ochrana nejcennějších partií v KRNAP i ostatním území v rámci ORP Vrchlabí využití institutu ÚSES k obnově ekologické stability zejména v územích se zemědělsky intenzivnějším využitím výsadba autochtonních druhů dřevin při obnově lesa, prioritně v KRNAP a lesních skladebných částech ÚSES zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch, zejména v případech nízké bonity zemědělské půdy a vhodnosti zalesnění z hledisek přírodních a krajinných využití řady dotačních titulů ke zlepšení přírodního a krajinného stavu území (dosadby zeleně, revitalizace vodních toků a niv, protierozní opatření, tlumení rozvoje invazních neofytů, udržování sekundárního bezlesí atp.) Hrozby ztráta unikátních hodnot území KRNAP zejména v území nad horní hranicí lesa a dochovaných cenných nelesních společenstev přirozeného i sekundárního bezlesí pod horní hranicí lesa obnova lesa na území KRNAP s preferencí smrku (mimo stanovišť jeho přirozeného výskytu), případně i nepůvodního modřínu realizace záměrů staveb v přírodovědně a krajinářsky významných územích neřešení problematiky vymezování a realizování ÚSES jakožto výlučně odborné činnosti erudice na straně zpracovatelů dokumentací a úředníků orgánů ochrany přírody zánik přirozených ekosystémů v důsledku invaze neofytů zánik unikátních nelesních biotopů v důsledku absence jejich údržby (extenzivní pastva, kosení) postupné zarůstání nevyužívané zemědělské půdy lesní vegetací mající za následek zánik dochovaných plužin B.5/a Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond (ZPF) Vývoj zemědělského hospodaření v území správního obvodu ORP Vrchlabí probíhal ve dvou fázích. Téměř do poloviny 20. století narůstal rozsah zemědělsky obhospodařovaných ploch, v 19. století byly k zemědělství (pastevectví, lukaření) využívány i extrémní polohy u horní hranice lesa. Po vyhnání většiny původního obyvatelstva zemědělství ztrácelo svou pozici, řada ploch zemědělské půdy zůstávala bez využití či byla využívána nevhodnými velkovýrobními způsoby. V souvislosti s celkovým útlumem zemědělství v 90. letech 20. století byl tento proces dále urychlen. V posledních letech se však, s dotační podporou ze strany státu i ES, znovu některé plochy stávají zemědělsky obhospodařovanými, především jsou rozvíjeny ekologicky šetrné formy zemědělství v podhůří hor a částečně i v horách. S tím souvisí nárůst podílu ploch trvale zatravněných (louky, pastviny). 41

52 Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Podrobnosti stanovuje vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená, na základě Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č.j. OOLP/1067/96 ze dne , s platností od ), příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF). Třída ochrany I zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Jednotlivé BPEJ jsou do příslušných tříd ochrany zařazeny vyhláškou č. 48/2011 Sb. Zemědělská půda, i přes její relativně nevelkou výměru v rámci celého území správního obvodu ORP Vrchlabí (pouze cca 36,7 % celkové výměry, zatímco Královéhradecký kraj 58,2 %, ČR 53,4 %), má v jižní části (Podkrkonoší) velký význam pro hospodářství v území. Důvodem je hlavně vyšší kvalita části ZPF v tomto území zejména v jižní polovině území ORP tvoří půdy I. a II. třídy ochrany podstatnou část rozlohy zemědělských půd. V tomto území převládá využití ZPF jako orné půdy, v celkovém přehledu za ORP je zorněno 45,8 % ZPF. Avšak podíl trvalých travních porostů je mírně vyšší (50,3 %), což dokládá fakt, že výše položené a členité území není vzhledem ke svým morfologickým vlastnostem ideální pro intenzivní produkci zemědělských plodin a slouží spíše jako pastviny. 42

53 Třídy ochrany ZPF Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Lesy představují tradičně významnou hodnotu území správního obvodu ORP Vrchlabí. Od 15. století jsou však intenzivně těženy, důsledkem bylo v minulosti směřování lesního hospodaření k maximalizaci dřevoprodukční funkce, projevující se druhově a věkově stejnorodými lesními porosty v podobě smrkových monokultur obdobného charakteru jako jsou monokultury zemědělské, ovšem s delší dobou obnovy. Kvůli nedostatku sadbového materiálu byly od 18. století využívány ve velké míře nepůvodní ekotypy, převážně z Alp. Tyto ze své podstaty ekologicky velmi labilní porosty v 70. a 80. letech 20. století podlehly extrémní imisní zátěži, ve vlnách kombinované s hmyzími i větrnými kalamitami. Vzhledem k výraznému poklesu stávající imisní zátěže, zejména však jako výsledek ekonomicky velmi náročných zalesňovacích aktivit v současnosti dochází k pozvolnému návratu lesů do horských oblastí minulých imisních holin. Budoucí stav je však značně nejistý, zejména z důvodu velmi dlouhodobého ovlivnění chemismu lesních půd. 43

54 Lesem jsou dle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), tj. lesní pozemky a jiné pozemky (např. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy). Zastoupení PUPFL ve struktuře druhů pozemků na území správního obvodu ORP Vrchlabí je vysoké lesní pozemky tvoří 53,7 % celkové výměry území (Královéhradecký kraj 31,1 %, ČR 33,8 %). Tento údaj je mírně zkreslen skutečností, že do PUPFL jsou zařazeny i pozemky bezlesí nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Druhová skladba lesů je oproti přirozené výrazně odlišná. Dominují druhotné smrkové lesy, převážně monokulturního stejnověkého charakteru (dle evidence ÚHÚL k roku 2013 byl smrk ztepilý zastoupen na cca 75% porostní plochy). Fragmenty přirozených lesů jsou dochovány spíše v nižších polohách území, zejména podél vodních toků a v prudkých svazích. V Krkonoších se relativně přirozené lesy dochovaly pouze nepatrně v dolních částech strmých svahů údolí horských vodních toků (bučiny), u horní hranice lesa se jedná o fragmenty přirozených smrčin, také některé porosty kosodřeviny lze považovat za přirozené. Lesy jsou v kategoriích dle Lesního zákona č. 289/1995 Sb. evidovány jako: 1) lesy hospodářské (cca 20 % PUPFL) převaha funkcí hospodářských dřevoprodukčních v praxi označovány jako lesy kategorie 10 2) lesy ochranné (cca 29 % PUPFL) převaha funkcí nehospodářských ochranných v praxi označovány jako lesy kategorie 21 lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, kde svou přítomností působí k ochraně těchto stanovišť (sutě, prudké svahy a strže apod.) lesy subkategorie 21a vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech lesy subkategorie 21b lesy v klečovém lesním vegetačním stupni lesy subkategorie 21c 3) lesy zvláštního určení (cca 52 % PUPFL) převaha funkcí nehospodářských prioritní funkce určena zařazením k určité subkategorii způsobem ustanovení rozlišeny na: LZU ze zákona ( 8, odst. 1) v praxi označovány jako lesy kategorie 31, dále pak v subkategoriích 31a, 31b, 31c (dle písmen v 8, odst. 1 zákona) LZU vyhlášené ( 8, odst. 2 zákona) v praxi označovány jako lesy kategorie 32, dále pak v subkategoriích 32a 32h (dle písmen v 8, odst. 2 zákona) s platností nového Lesního zákona č. 289/1995 Sb. neexistuje bývalá kategorie lesů postihovaných imisemi Lesy na území Krkonošského národního parku nemohou být zařazeny mezi lesy hospodářské. Jsou tedy lesy zvláštního určení v některé ze subkategorií, pokud nejsou zařazeny mezi lesy ochranné. 44

55 Kategorizace PUPFL Hodnoty a limity využití území Vyplývající ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, a navazujících předpisů: ZPF v diferenciaci na I. V. třídu ochrany ZPF odstupňovaná ochrana dle Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č. j. OOLP/1067/96 ze dne , s platností od ) Investice do půdního fondu (meliorace) Vyplývající ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a navazujících předpisů PUPFL dle kategorizace pozemky ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa 45

56 B.5/b SWOT analýza / zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky rozmanité přírodní podmínky vhodné pro tradiční zemědělskou produkci (Podkrkonoší) i ekologické zemědělství (vyšší polohy v horách, zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma) vysoký podíl kvalitního ZPF v jižní části území tradice zemědělského hospodaření u původních obyvatel pozvolný rozvoj ekologicky šetrného zemědělství, plnícího zejména krajinotvornou funkci celkově vysoká lesnatost území Příležitosti podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách využití zemědělské půdy k výrobě obnovitelných energetických surovin (selektivně, mimo území KRNAP a jeho OP) realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability, retenční schopnosti a snížení náchylnosti k vodní a větrné erozi zalesňování vhodně zvolených málo produktivních zemědělských půd a ostatních ploch obnova lesa s využitím původních druhů dřevin dělení velkých ploch na menší části návrat remízků, pomoc z hlediska erozí využívání ploch brownfields a tím snižování záborů zemědělských půd Slabé stránky pokles přirozené úrodnosti dlouhodobě intenzivně využívaného ZPF vodní eroze na zemědělských pozemcích ve svazích bývalé zemědělsky využívané pozemky ponechané ladem nízké zastoupení dřevin přirozené druhové skladby, a to i na území KRNAP vysoká náchylnost lesních monokultur k ekologickým kalamitám (znečištění ovzduší, hmyzí škůdci, poškození větrem či sněhem) velká závislost údržby krajiny/půdy na dotacích (pouze sečení a mulčování). zemědělství, zvláště ve vyšších polohách, prakticky neexistuje. Hrozby pokračování úbytku zemědělské půdy v důsledku výstavby i zalesňování, zejména v případech kvalitního ZPF pokračování nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad absence údržby drenážních systémů zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) nedostatek finančních prostředků na realizaci komplexních pozemkových úprav trvající preference smrku při obnově lesa trvalá ztráta ploch zemědělské půdy a lesa zapříčiněná extenzivním rozvojem sídel nedostatek financí na dotovanou údržbu krajiny 46

57 B.6/a Dopravní infrastruktura Širší vztahy Z hlediska širších dopravních vazeb je území vázáno v silniční dopravě na vedení silnic I. třídy, a to silnice I/14 a I/16, které umožňují dopravní vazby území ve směru na Trutnov, Novou Paku a Jablonec nad Jizerou. U železniční dopravy jsou územím vedeny pouze tratě regionálního charakteru, a to tratě č. 040 (Stará Paka Hostinné Trutnov) a č. 044 (Hostinné Vrchlabí). Silniční doprava Silnice I. třídy Území je z hlediska širších dopravních vazeb vázáno na vedení silnic I. třídy, a to silnice I/14 (Jablonec nad Jizerou Vrchlabí Trutnov), procházející územím obcí Vrchlabí, Lánov, Dolní Lánov, Černý Důl a Rudník, a silnice I/16, procházející územím Dolní Kalné a okrajově se dotýkající území Hostinného. Současné ne zcela vyhovující parametry silnic jsou výrazně ovlivněny konfigurací terénu a jejich vedením v údolních polohách, kde je ovšem také soustředěna obytná zástavba. Z dopravních závad lze jako závažné hodnotit průjezd Vrchlabím a obcí Rudník, kde neodpovídající směrové parametry jsou doplněny ještě omezeným šířkovým profilem bez oddělení pěší dopravy. Černý Důl Silnice I/14 Dolní Kalná Silnice I/16 Dolní Lánov Silnice I/16 Hostinné Silnice I/16 Lánov Silnice I/14 Záměry Silnice je v území stabilizována Do území okrajově zasahuje uvažovaná přeložka silnice I/16 (Horka u Staré Paky Čistá) Silnice je v území stabilizována a zasahuje do území jen okrajově Silnice zasahuje do území pouze okrajově a je v území stabilizována Do území obce zasahuje plánovaný obchvat Vrchlabí, jinak je silnice v území stabilizována Koncepční předpoklady dalšího rozvoje V případě realizace vodní nádrže Vestřev by došlo k přeložce silnice do zcela nové trasy Silné stránky a příležitosti Napojení obce na silnici I.třídy Silnice je vedena mimo zastavěné území obce Napojení obce na silnici I.třídy Dobré napojení na silnici I. třídy po silnici III/ Poměrně dobré napojení na silnici I.třídy, silnice je vedena mimo zastavěné území obce Napojení obce na silnici I.třídy Slabé stránky a hrozby, problémy Silnice je vedena napříč zástavbou obce Silnice je vedena napříč zástavbou obce 47

58 Rudník Silnice I/14 Vrchlabí Silnice I/14 Záměry Problematika nevyhovujícího současného vedení silnice je v ÚPD řešena návrhem několika kratších přeložek (územní rezervy) Problematika řešení současného vedení silnice je v ÚPD řešeno navrhovaným jižním obchvatem (ZUR) Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Silné stránky a příležitosti Navrhované přeložky Napojení obce na silnici I.třídy silnice odstraní hlavní dopravní závady Jižní obchvat silnice výrazně sníží dopravní zatížení zastavěného území města Napojení města na silnici I.třídy Slabé stránky a hrozby, problémy Silnice je vedena napříč zástavbou obce Silnice je vedena zastavěným územím města, což vede ke kumulaci intenzit dopravy v centrální části města Silnice II. třídy Silnice II. třídy doplňují silnice I. třídy a spolu s nimi vytvářejí základní komunikační systém území. Jsou to silnice II/295 (Studenec Vrchlabí Špindlerův Mlýn), procházející územím obcí Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Dolní Branná, dále silnice II/297 (Čistá Černý Důl Svoboda nad Úpou), procházející územím obce Černý Důl, a silnice II/325 (I/16 Hostinné Rudník I/14), procházející územím obcí Hostinné a Rudník. Silnice II/295 je hlavní přístupovou trasou z vnitrozemí od silnice I/16 do prostoru Vrchlabí a Špindlerova Mlýna. Silnice byla již dříve rekonstruována či přestavěna téměř v celé délce v odpovídajících parametrech. Silnice II/297 umožňuje dopravní obsluhu Černého Dolu a jeho propojení na Janské Lázně a Dolní Maršov. Průjezd Černým Dolem je limitován stávající zástavbou a další pokračování na Janské Lázně je pak odpovídající vedení silnice v horském terénu. Silnice II/325 je významným propojením mezi Hostinným (silnicí I/16) a Rudníkem (silnicí I/14). Silnice je v celém rozsahu vedena zastavěným územím v údolní poloze a její parametry jsou limitovány stávající zástavbou. Černý Důl Silnice II/297 Dolní Branná Silnice II/295 Hostinné Silnice II/325 Rudník Silnice II/325 Špindlerův Mlýn Silnice II/295 Záměry Silnice je v území stabilizována Východní přeložka II/295 Silnice je v území stabilizována, kromě přeložení trasy v centrální části města Silnice je v území stabilizována Silnice je v území stabilizována Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Přeložení silnice umožní dopravní zklidnění v prostoru jádra města Silné stránky a příležitosti Dobré napojení obce na základní silniční síť Dobré napojení obce na základní silniční síť Dobré napojení obce na základní silniční síť Dobré napojení obce na základní silniční síť Dobré napojení obce na základní silniční síť Slabé stránky a hrozby, problémy Vedení silnice zástavbou obce Vedení silnice zástavbou obce Vedení silnice zástavbou obce Vedení silnice zástavbou obce 48

59 Vrchlabí Silnice II/325 Záměry Silnice je v území stabilizována Koncepční předpoklady dalšího rozvoje Silné stránky a příležitosti Dobré napojení obce na základní silniční síť, vedení silnice v poloze západního obchvatu mimo zastavěné území města Slabé stránky a hrozby, problémy Silnice III. třídy Silnice III. tříd mají dopravní význam především pro dopravní zpřístupnění jednotlivých obcí či jejich částí. Jejich nižšímu dopravnímu významu odpovídají i jejich směrové i šířkové parametry. Jsou to silnice: Silnice III/0149 Silnice III/01410 Silnice III/01411 Silnice III/28624 Silnice III/2932 Silnice III/2951 Silnice III/2952 Silnice III/2953 Silnice III/2954 Silnice III/2956 Silnice III/2957 Silnice III/32548 Silnice III/32549 Silnice III/32550 Silnice III/32551 Silnice III/32552 Silnice III/32553 Silnice III/32554 (Rudník Bolkov) (Rudník Janovice) (Javorník) (Vrchlabí Benecko) (Studenec Dolní Kalná) (Studenec Horní Kalná) (II/295 Dolní Kalná) (Dolní Branná - Kunčice) (Horní Branná Dolní Branná) (Vrchlabí Dolní Dvůr Lánov) (Dolní Dvůr) (Hostinné Karlovka) (Hostinné Čermná Chotěvice) (Čermná) (Vrchlabí Klášterská Lhota Hostinné) (Lánov - Prosečné) (Dolní Kalná Slemeno Hostinné) (Čistá Fořt) Za dopravně nejvýznamnější a také nejvíce dopravně zatížené lze považovat silnice III/32551, III/32552 a III/ U těchto silnic se nejvíce projevuje negativní vliv dopravy na okolní obytné území a na ostatní druhy dopravy zejména pěší a cyklistickou. Ostatní silnice III. tříd mají minimální dopravní význam a zajišťují především přímou dopravní obsluhu zástavby obcí. Silnice III/0149, III/01410, III/01411 a III/32550 mají charakter obslužné místní komunikace. Silnice III/01410 je navíc pasportově vedena v trase, která není pro přístup do osady Janovice využitelná. Dopravní význam těchto silnic je tedy především pro dopravní vazby místního charakteru. Tomuto významu odpovídají i jejich parametry, které jsou charakterizovány menšími poloměry směrových oblouků, místy většími podélnými sklony a omezeným šířkovým profilem. Přes tato dopravní omezení je možné jejich vedení považovat za stabilizované. Výjimku tvoří silnice III/32551 procházející Klášterskou Lhotou. V Klášterské Lhotě je v ÚPD vymezen koridor územní rezervy pro přeložku silnice III/32551 mimo zastavěné území. 49

60 Místní a účelové komunikace Vzhledem k tomu, že komunikační systém tvoří téměř výhradně vedení silnic silniční sítě, mají místní a účelové komunikace význam pouze obslužných přístupových komunikací, a tak nejsou zařazeny mezi sledované. Výjimku tvoří pouze pokračování silnice III/32554 od Fořtu do místní části Rudníka Terezína a původní průtah silnice II/295 Vrchlabím. Intenzity silniční dopravy Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je poslední celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha v letech 2000 až silnice stanoviště úsek I2000 I2005 I2010 I/ hranice kraje II/ II/295 Vrchlabí, Pražská ulice Vrchlabí, Pražská ulice Vrchlabí, Pražská ulice Vrchlabí Vrchlabí Lánov Lánov Čistá Čistá Rudník Rudník Mladé Buky I/ Hranice kraje Dolní Kalná Vestřev II/ II/ Hranice kraje odb.vrchlabí odb.vrchlabí I/ I/14 Hořejší Vrchlabí Hořejší Vrchlabí odb.strážné odb.strážné Labská Labská Špindlerův Mlýn II/ Čistá Jánské Lázně II/ , 11 I/16 Hostinné Hostinné Rudník (I/14) III/ Hořejší Vrchlabí III/ Dolní Branná Kunčice nad Labem III/ Kunčice nad Labem Klášterská Lhota III/ Lánov Prosečné III/ Slemeno III/ pozn.: Uváděné hodnoty jsou ročním průměrem denních intenzit dopravy (RPDI) ve vozidlech za 24h. Nákladní vozidla s přívěsy a tahače s návěsy se na rozdíl od předchozích výsledků CSD počítají za jedno vozidlo. Pro zdůraznění této změny bylo upraveno označení kategorií vozidel. Při využívání výsledků CSD 2010 v praxi je třeba výše uvedená upřesnění metodiky CSD zohlednit. 50

61 Obr.: Mapa Intenzit dopravy 2010 (zdroj ŘSD) 51