Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament ( Ma staré

Transkript

1 Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament ( Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který akretoval k Baltice již patrně v kambrium Stal se předpolím variského orogenu k němu akretovaly jednotky ATA (rotace více než od 90 st) později i alpinského Trangreduje kambrium (jv. od Brna pouze z vrtů, hlavní transgrese však přišla v devonu, souvislý sled hornin až do sv. karbonu Devon rifting kadomského podkladu, vulkanismus bimodální, karbon přechod do kolize flyšové sledy kulm Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny v předpolní pánvi sv. karbon vytvoření variské uhlonosné předhlubně hornoslezská pánev variské vrásnění vyznívá ve westfalu. Odlišnost od zbytku ČM- oddělil se dříve, neprojevuje se zde kambroodrovický magmatismus, rhenohercynský vývoj v devonu a karbonu Klasická oblast příkrovové stavby fundamentu na jejím západním okraji Nasunutí moldanubika na brunovistulikum, které se pod něj přesouvá

2 Brunovistulikum Dyjský terén (580 Ma) granitoidy Metabazitová zóna (metavulkanity, medadiority, gabra žíly ryolitů 725 Ma) Nejstarší bazický komplex ve variscidách Evropy Slavkovský terán tonality, granodiority, sv. hlavně metamorfity fylity až ruly migmatitizované

3 Brněnský masiv výchozy u Blaska, granodiorit, Typ Blansko epidotizace na ohlazových plochách Lom Předklášteří, tišnovské brunnidy, Metadroby Geologický deblínské vývoj území ČR skupiny, místy Pronikané kadomskými granitoidy

4 Lom Křoví u Velké Bíteše, Střídání bítešských ortorul a rul (vnější, fylity, Moravikum)

5 Bítešská rula s mafickými budinovanýi polohami, budináž světlých poloh v mafické poloze

6 Tremolitické vápence vnějších fylitů (olešnická skupina), lom jv. okraji Olešnice

7 Devonský pokryv brunovistulika devonský rifting kadomského fundamentu

8 Bazální konglomeráty devonu, Tišnov, Žernůvka nské vápence v lomu Čebínka u Kuřimi

9 Bazální devonská klastika, lomu Hády u Brna Diskordantní nasedání jury Na zvrásněných vápencích Hádsko-říčských, sv. devon Mor. krasu

10 Karbon moravsko-slezské oblasti vznik předpolní pánve a předhlubně

11 Střídání kulmských břidlic a drob, lom Olšany u Vyškova, myslojovické s. Lom Luleč, střídání drob a břidlic myslejovického s.

12 Využití krajiny a surovinového potenciálu Chráněné kraj. Oblasti: Jeseníky, Suroviny: kámen- kadomské granity brněnského a dyjského masivu, kulmské droby, amfibolity (hrubý Jeseník, staroměstské pásmo), devonské vulkanity, ortoruly moravika a silezika, Vápence devon moravský kras, Hranice n. Mor., drahanská vrchovina, Vitošov (silesikum), šternbersko-hornobenešovské pásmo, Grafit (moravikum silezikum- opuštěno)- Velké Vrbno, Tresné). Černé, uhlí hornoslezská paralická pánev, dříve též boskovická brázda (Rosice, Oslavany). Kaolín- Znojemsko (z bít. Ortorul a granitů dyjského plutonu) netěží se již Rudy: Silezikum- zlato (Zlaté hory), sulfidy Pb, Cu, (Zlatohorsko). Fe rudy šternbersko-hornobenešovský pás, silesikum (netěží se již).

13 Hornoslezská pánev (svchnokarbonské molasové pánve ve variské předhlubni)

14 Limnické pánve ČM Dvě skupiny: westphalsko-stefanské stefansko-permské (vázány na ssv. jjz. zlomy tzv. brázdy) nejsou zvrásněny diskordantně uloženy na paleozoickém nebo starším zvrásněném podkladě Uhlonosné v té době zde byly pralesy ČM byl blízko na rovníku

15 Stratigrafické rozsahy limnických pánví ČM ( Ma)

16 Paleogeografie limnických pánví koncem westphalu

17 Paleogeografická rekonstrukce rozsahu limnických pánví koncem stephanu až začátkem permu

18 Horniny permokarbonu Pískovce a prachovce, sp. perm Český Brod Sedimenty převážně laterálně migrujících říčních koryt, Týnecké s., Radčice, sz. od Plzně Výchoz uhelné sloje Radnické vrstvy, Ovčín u Radnic

19 Využití krajiny: Permokarbonské pánve: dříve těžba černého uhlí (Kladensko-rakovnická pánev, vnitrosudetská pánev)- nyní opuštěno), zásoby na Slánsku, mělnické a mnichovohradišťské pánvi, pod křídou střety zájmů s ochranou vod v křídě). Kámen pro stavební účely a ušlechtilou kamenickou a sochařskou výrobu (arkózy, arkózovité pískovce)

20 Trias ČM Polická pánev (v podloží křídy) Jv. část Podkrkonošské pánve Trutnovsko náchodská deprese Mocnosti od m, diskordantně na sv. permu Většinou pestře zbarvené pískovce s polohami slepenců Sed. prostředí: fluviální, jezerní, deltové jezerní, nálezy kořenových Systémů rostlin, dinosauří stopy Větší část překryta křídou

21 Český masiv v juře (cca před Ma)

22 Jurské vápence, lom Stránská skála u Brna Líšně, sv. jura Jurské vápence s amonity, Olomučany, jv. od Blanska.

23 Český masiv v křídě (cca Ma)

24 Sedimenty křídy Vytříděné pískovce lom Střeleč pod Troskami, Pískovcová skalní města Českého ráje Sloní hřbety Jítravské sedlo u Jítravy, cenomanské pískovce, modelované vodou

25 Vývoj ČM v terciéru Pokrušnohoří: Předriftová etapa (eocén-oligocén) vulkanismus již od rozhraní křídy a paleogénu Riftové období (oligocén-miocén) - cca Ma Poriftové období (pliocén-pleistocén) Morava: Autochtonní paleogén jv. svahů ČM Předhlubeň, vídeňská pánev

26 Využití krajiny a surovinové zdroje Česká křída je oblastí se zvýšenou ochranou zdrojů pitné vody, zásobárna pitné vody, která infiltruje z okolních jednotek krystalinika, příp, permokarbonských pánví, Nutná co nejpřísnější ochrana čistoty vod, dekontaminace po chemické těžbě uranu (ekologická zátěž na desítky let) Suroviny: žáruvzdorné jílovce, suroviny (jíly, jílovce) pro výrobu stavební i užitné keramiky, jíly, stavební kámen (opuka, pískovce),

27 Stratigrafe terciérních pánví Českého masivu

28 Rozšíření miocénních uloženin rekonstrukce říční sítě (cca 16-6 mil let)

29 Horniny terciéru Sloupcová odlučnost olivinického bazaltu, Vrch Hradiště u Konst. Lázní Oligomiocénní vulkanity Českého středohoří cca Ma

30 Povrchový hnědouhelný důl Bílina, Jenišův Újezd, sedimenty bílinské Delty

31 Využití krajiny suroviny (terciérní limnické pánve a Vídeňská pánev) Energetické uhlí (hnědé uhlí) Podkrušnohoří, Vídeňská pánev (lignit), pro el. a teplárny hlavně Část jílů lze využít i ve stavebním průmyslu (využívají se pro výrobu cihel a keramiky (např. Vídeňská pánev) Problémy s antropogenně silně ovlivněnou krajinou, nutné dekontaminace průmyslově využívaných oblastí, exhalace elektráren, špatné ovzduší, těžké kovy v půdách aj.

32 Základní stavební jednotky vnějších Karpat

33 Paleogeografická mapa střední křídy jižní Evropy a přilehlých tethydních pánví

34 Korelace litostratigrafických jednotek vnějších Záp. Karpat

35 Karpatská předhlubeň a vídeňská pánev

36 Využití krajiny vnější flyšové jednotky Záp. Karpat Potenciálně ropa, plyn, také břidličný plyn z jurských a křídových černých břidlic, příp. břidlic kenozoických Stavební a dekorační kámen (pískovce) Vulkanity (těšínity)- stavební kámen Jurské vápence vyvlečené na bázi příkrovů např. Štramberk (vápno, stavební kámen, hutní výroba na Ostravsku

37 Kvartérní pokryv Českého masivu Glaciální, glaciofluviální sedimenty Eolické sedimenty (spraše, písečné duny) Deluviální (svahové sedimenty) Fluviální (např. terasové štěrky), Limnické sedimenty, chemogenní sed. (krápníky, travertiny atd.), Vulkanity (Komorní Hůrka, Železná Hůrka, možná Jeseníky)

38 Využití kvartérních hornin Spraše- výroba cihel, stavební materiály Písky (váté) stavební výroba, sklářství Písky (glaciofluviální) stavebnictví Štěrkopísky (terasový říční systém, stavebnictví, živcové suroviny (Halámky). Vulkanity- stavební kámen (např. Velký Roudný). - bazalty

39 Závěr ČM je koláží čtyř autonomních jednotek moldanubické, tepelskobarrandienské, moravsko-slezské a sasko-durynské Moravsko-slezská skupina teránů se oddělila od Gondwany nejdříve a akretovala k baltice patrně již v kambriu, ale zcela jistě před sp. devonem Armorická skupina mikrokontinentů se oddělila v průběhu ordoviku a akretovala v období devonu až spodního karbonu během variské orogeneze Definitivnímu připojení armorické skupiny k Avalonii/Baltice předcházely dílčí vzájemné kolize jednotlivých fragmentů Variská amalgamace byla několikafázovým procesem, který byl řízen geometrií subdukčních zón, k JV ukloněnými suturami tepelskou a rhenohercynskou, které byly kořenovými zónami příkrovů sunutých k SZ v případě zbylých dvou (u moldanubické suturury jasné doklady chybí) Během ukládání svrchnokarbonské paralické molasy vyznívají procesy variské orogeneze, s výjimkou záp. části předhlubně nejsou sedimenty zvrásněny, až do konce sp. permu jsou vázány pánve na variské struktury Platforní vývoj začíná sv. permem (zechsteinem), jehož sed. Jsou nezávislé na varisky erodovaných strkturách. Epizody eroze ČM masivu, střídají krátké epizody sedimentace v triasu, juře, křídě, terciéru v pánvích jejich vývoj je spjat s deformacemi v předpolí vznikajícího alpinského orogénu (od křídy do kvartéru doprovázeno i aktivním alkalickým vnitrodeskovým vulkanismem