Cíl: funkční sítě recyklace, která produkuje kvalitní organické hnojivo

Transkript

1 KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ TÉMA Cíl: funkční sítě recyklace, která produkuje kvalitní organické hnojivo Technologie zajišťující u nás recyklaci biologicky rozložitelných odpadů nebo zpracování cíleně pěstované biomasy jsou poplatny nekoordinovanému vlivu dotací. Potřebovali bychom však propojený funkční systém, respektující potřeby praxe. Princip blízkosti zpracuj a využij v místě vzniku Zařízení, jako jsou kompostárny nebo bioplynové stanice, vznikaly pod vlivem dotací do investic nebo provozní podpory. Byly však v důsledku toho budovány živelně, bez jasné potřeby regionu. A tak máme regiony s přetlakem kapacit a naopak jiné regiony s bílými místy na mapě (viz tab.). Nerovnoměrně vybudovaná infrastruktura způsobuje, že někde je nedostatek odpadu, který se zpracovává prakticky zadarmo, jen aby se udržela podmínka OPŽP na udržitelnost projektů. Na druhé straně jsou zase regiony, kde pro zpracování bioodpadů nemají dostatečnou kapacitu. K tomuto základnímu problému přistupuje další, a to v odbytu kompostů. Ekonomika kompostárny začíná a končí s principem blízkosti. Biologicky rozložitelný odpad/materiál je velmi specifický svými vlastnostmi. Je to živý materiál, který obsahuje organickou hmotu s živinami, proto se nedá skladovat bez dalšího ošetření. Jediný způsob, jak jej smysluplně využít, je vytvořit pro mikro- a makroorganismy vhodné prostředí v kompostárně nebo bioplynové stanici a výsledný produkt předat místnímu zemědělci. Zapojení zemědělců znamená zlevnění systému nakládání s odpady díky levnějšímu zpracování a minimalizaci dojezdových vzdáleností. Na druhé straně se tím zároveň zvyšuje potenciál produkce a vstupu kvalitního organického hnojiva do zemědělství. Nekoncepčním rozhodováním a nedostatečnou komunikací mezi původci odpadu a potenciálními uživateli kompostu však vznikl rozpor, který se v současné době obtížně napravuje. Přestože má kompostování v ČR velkou tradici, zemědělci nebyli připraveni na novou situaci a o produkty z kompostáren nemají příliš zájem. PROBLÉM SE ZPRACOVÁNÍM Kompostárny, uváděné postupně do provozu v důsledku podpory OPŽP ( ), zpracovávají zhruba z devadesáti procent pouze rostlinné zbytky, jejichž původcem je obec, tedy zeleň ze zahrad občanů a veřejných ploch obce nebo rostlinné zbytky z domácností. Cílem České republiky (který se zatím nedaří plnit) je přitom výrazně snižovat podíl bioodpadu ve směsném komunálním odpadu, který je ukládán na skládky. Tento stav lze ovlivnit zavedením udržitelného systému třídění a zpracování bioologicky rozložitelného odpadu: například zavedením odděleného sběru v domácnostech, včetně kuchyňských odpadů s obsahem zbytků živočišného původu, sběru gastroodpadů z restaurací a jídelen. Problém je, že při zpracování těchto odpadů musí proběhnout hygienizační proces, který snižuje jejich mikrobiální nebezpečnost. Kompostárnám na rostlinné odpady Potenciál produkce BRKO a zpracovatelské kapacity v jednotlivých krajích Kompostárny celkem (t/rok) Z toho kompostárny s využitím kompostu na ZPF (t/rok) 8 /

2 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Kompostárny s využitím kompostu v zemědělství Kraj Kompostárny celkem zdroj ISOH MŽP, KÚ Z toho kompostárny s využitím kompostu na ZPF zdroj VÚZT v. v. i. Další potenciál zpracovatelských kapacit pro využití v zemědělství (t/rok) Kompostárny s využitím kompostu na ZPF (% ) počet zařízení kapacita (t/rok) počet zařízení kapacita (t/rok) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Zlínský Celkem ČR však chybí odpovídající technologické vybavení, které by hygienizaci zabezpečilo. DOSTAT SE DÁL DÍKY SPOLUPRÁCI Cílem by mělo být dotvoření funkční sítě recyklace bioodpadu, která by produkovala kvalitní organické hnojivo pro zemědělství. Například malé čistírny odpadních vod, které produkují neupravený kal a zemědělci jej nesmí použít k přímé aplikaci (vyhláška č. 437/2016 o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) je kompostárna vhodnou technologií pro úpravu (hygienizaci) kalu. Dojde tak ke snížení provozních nákladů čistírny, úpravě kalů a zjednodušené využitelnosti kompostu v zemědělské praxi. Vedle rozšíření spektra surovinové skladby je podmínkou dobudování technologií, u nichž jsou zajištěny všechny technologické i legislativní požadavky. Tyto podmínky mohou splnit pouze zařízení podle 14 zákona o odpadech, která by se měla stát nosnou a stabilní sítí komplexního systému zpracování biologicky rozložitelných zdrojů v regionu. Vytvořit tento systém bychom měli i za předpokladu, že některé ze stávajících kompostáren do systému nezapadnou a z mizí. Odpadářská veřejnost očekává poslední výzvu k financování projektů z operačního programu Životní prostředí. Jelikož v některých oblastech instalované kapacity zařízení převyšují potenciál produkce, bude obtížné nové investice obhájit. Pro to, kam půjdou dotace, by však měla dát významné doporučení praxe. Ing. KVĚTUŠE HEJÁTKOVÁ, ZERA zemědělská ekologická regionální agentura Právní normy v oblasti bioodpadů Nakládání s bioodpady je vymezeno jak právními normami Evropské unie, tak našimi národními. Požadavky se liší podle velikosti zařízení a typu zpracovávaných bioodpadů. Z evropských norem je pro nás v této oblasti důležitý především požadavek na postupné snižování množství BRKO ukládaných na skládku vycházejí ze směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování. V podmínkách naší republiky se jedná o snížení množství v roce 2010 na 75 %, v roce 2013 na 50 % a v roce 2020 na 35 % množství BRKO uloženého na skládku v roce Z našich národních norem se jedná především o zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. v aktuálním znění a pro obce zejména jeho novela z roku 2014, která ve svém 17 ukládá obcím povinnost zajištění míst pro oddělené soustřeďování některých složek odpadů a mezi nimi i biologicky rozložitelné odpady. Tyto povinnosti stanovené k jsou pak blíže rozvedeny ve vyhlášce č. 321/2014 Sb. která mimo jiné určuje, že obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně biologických odpadů rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Vyhláška dále určuje všechny povolené způsoby, kterými je možnost toto oddělené soustřeďování zajistit. Pro BRO se vedle sběrů prostřednictvím nádob, sběrných dvorů apod. za splnění povinnosti považuje též prostřednictvím malého zařízení ve smyslu 33b zákona o odpadech, anebo zavedením systému komunitního kompostování. Vlastní nakládání s bioodpady určuje vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Vyhláška taxativně určuje seznam bioodpadů vč. požadavků na jejich kvalitu pro vstup do technologie zpracování, určuje technologické podmínky jednotlivých způsobů zpracování a technické požadavky na daná zpracovatelská zařízení. V přílohách č. 5 a 6 pak stanovuje způsoby hodnocení a kontroly výstupů a zařazování výstupů do skupin podle způsobu jejich využití. Zařízení na biologické zpracování bioodpadů můžeme rozdělit podle přístupu ke zpracovávanému materiálu na zařízení pro předcházení vzniku odpadu nebo zařízení na zpracování odpadu. PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ Předcházení vzniku odpadů v obci můžeme řešit buď domácím kompostováním, nebo provozováním komunitní kompostárny. Domácí kompostování je z pohledu obce nejideálnější způsob, jak mohou občané řešit nakládání s rostlinnými zbytky. Není 12 8 / 2017

3 KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ TÉMA Seznam bioodpadů včetně požadavků na jejich kvalitu pro vstup do technologie zpracování určuje vyhláška č. 341/2008 Sb. nárok na tvorbu infrastruktury, žádné provozní náklady a vzniklý kompost si obyvatelé aplikují na vlastní pozemky. Obec to však nezbavuje povinnosti vytvořit místo pro oddělené soustřeďování bioodpadů. Komunitní kompostárna zahrnuje systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úpravu a následné zpracování na zelený kompost. Veřejnou zelení se v této souvislosti rozumí parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. Jako zelený kompost se označuje substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků, který lze využít k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Před zavedením systému komunitní kompostárny je tedy zapotřebí posoudit reálnou potřebu zeleného kompostu v souvislosti s rozsahem veřejné zeleně obce. Jiné využití zeleného kompostu je možné pouze po registraci hnojiva podle zákona č. 156/98 Sb., o hnojivech, a to v souladu s platnou legislativou v oblasti hnojiv (vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv). Registraci provádí ÚKZÚZ Praha. Komunitní kompostárna není zařízení k nakládání s odpady a nemá v tomto smyslu stanoveny žádné limity ani požadavky ze zákona o odpadech. Její umístění spadá pod stavební řízení, a to podle specifik místních podmínek, požadavků na umístění, předpokládané velikosti apod. V rámci provozu zařízení je zapotřebí respektovat požadavky zákona o vodách č. 254/2001 Sb. pokud je nakládáno se závadnými látkami nad stanovené limity (záchytné jímky, havarijní plán). Pokud je projektovaná kapacita více než 150 t rostlinných zbytků za rok, resp. více než 10 t v jedné zakládce, jedná se o vyjmenovaný zdroj znečištění ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb., a zařízení tedy podléhá vydání souhlasu příslušného krajského úřadu a plnění následných povinností (provozní evidence, roční hlášení apod.). Malé zařízení Smí zpracovávat pouze tyto druhy odpadu Odpad z rostlinných pletiv Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad Odpad z tržišť ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ Pro zpracování odpadů máme z pohledu zákona o odpadech dvě možná zařízení, a to malé zařízení podle 33b zákona a klasické zařízení povolené podle 14 odst. 1 zákona. Malé zařízení je definované jako zařízení na zpracování odpadů o projektované kapacitě maximálně 150 tun za rok, resp. méně než 10 t v jedné zakládce. Zařízení má některá provozní omezení a naopak administrativní zjednodušení. Provozovat ho lze pouze na základě kladného vyjádření ORP ( 79, odst. 4 písm. e) zákona o odpadech, není potřeba souhlas krajského úřadu. Zařízení smí zpracovávat pouze čtyři druhy odpadu (viz box 1). Technické, technologické a provozní požadavky na zařízení jsou stanoveny ve vyhlášce č. 341/2008 Sb., a to především v příloze 3. Zařízení nemusí být vybaveno vážním zařízením hmotnost se určuje odhadem, je však nutné mít k dispozici zařízení pro měření teploty a provzdušňování, resp. překopání. V malém zařízení je zapotřebí dosáhnout teploty alespoň 45 o C a udržet ji po dobu min. pět dní. Dále je zapotřebí provést alespoň dvě překopávky. O provozu se vedou záznamy do provozního deníku, veškeré požadavky na zaznamenávané údaje jsou opět v příloze 3 vyhlášky č. 341/2008 Sb. Kontrola výstupu (rozbor) z malého zařízení se provádí 1x ročně. Podle výsledků se výstup zařadí do jedné ze čtyř skupin a podle přílohy 6 uvedené vyhlášky je možno tyto výstupy aplikovat. Pokud je podle provedeného rozboru splněna podmínka pro 1. skupinu, lze výstup registrovat jako hnojivo a poté aplikovat na zemědělskou půdu. Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle 14 odst. 1 zákona jedná se o kompostárny i o bioplynové stanice. Pro zahájení provozu je zapotřebí souhlasu příslušného krajského úřadu s provozem a s provozním řádem (PŘ). Požadavky na strukturu PŘ jsou v příloze 4 vyhl. č. 341/2008 Sb. Podle jeho znění probíhá příjem odpadů do zařízení, jeho zpracování i hodnocení výstupů. Aplikace výstupů se provádí opět podle dosažených hodnot a zařazení do skupiny. V případě 1. skupiny je možná registrace podle zákona o hnojivech (viz kapitola o komunitní kompostárně) a následné využívání na zemědělské či lesní půdě. Bez registrace není možné uvádění do oběhu a může být aplikováno pouze v souladu s vyhl. č. 341/2008 Sb. Dopad legislativy v oblasti ochrany vod a ovzduší je popsán v kapitole o komunitní kompostárně. Všechna výše uvedená zařízení mohou zpracovávat bioodpady rostlinného původu. Pro zpracování odpadů živočišného původu je zapotřebí, aby technologie zařízení byla schopna hygienizace podle nařízení ES č. 1069/2009, o vedlejších produktech živočišného původu. Zařízení pak zároveň spadá pod povolovací a kontrolní činnost Státní veterinární správy. IVA ZERONIKOVÁ 8 /

4 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Technologie a využití kompostu na trhu Propojení technologií a komplexní zpracování bioodpadu v regionu přináší stabilitu a udržitelnost systému a umožňuje zajištění maximálních zdrojů organické hmoty a obnovitelných živin. Česká republika má v současné době vybudovanou kapacitu pro zpracování a recyklaci biologicky rozložitelných odpadů (BRO) kolem 2,5 mil. tun (tabulka). Z toho jsou nosnou technologií kompostárny (s kapacitou nad 150 tun zpracovaného BRO za rok), jejichž projektovaná kapacita pokrývá přibližně 90 % současných kapacit. Informace o jednotlivých zařízeních, která mají oprávnění nakládat s odpady (malá zařízení a zařízení povolovaná podle 14 zákona o odpadech) lze najít v internetové aplikaci ISOH Registr zařízení včetně údajů o druzích přijímaných odpadů. Aktuální informace do ní zasílají všechny krajské úřady i Magistrát hlavního města Prahy. V registru však chybí evidence komunitních kompostáren, které spadají do systému předcházení vzniku odpadů a nejsou tudíž oprávněnou osobou ve smyslu zákona o odpadech. SYSTÉMY ZPRACOVÁNÍ BRO Malé kompostárny jsou zařízení s roční kapacitou do 150 tun a pokrývají přibližně 1,7 % kapacit pro potřeby zpracování BRO v ČR. Mají svá opodstatnění ve zpracování rostlinných zbytků obce i dalších původců a mohou mírně zjednodušeným provozem zajistit využití BRO na nejbližším území obce. Je to systém, který se přibližuje původní zahradnické nebo zemědělské praxi, většinou není tak pečlivě monitorován (byť má rovněž své legislativní požadavky) a doba procesu kompostování může být delší. Kvalita kompostu podle stávajících zkušeností téměř vždy splňuje podmínky zákona o hnojivech a kompost může být po registraci využíván na zemědělské pozemky mimo plochy ekologického zemědělství (přetrvává nebezpeční klíčivosti plevelných semen). Při budování malých kompostáren a jejich uvádění do provozu způsobují komplikace různá stanoviska a nejasný výklad legislativy, hlavně co se týká stavebně-technických otázek a požadavků zákona o odpadech nebo zákona o vodách. U posledně jmenovaného je to zejména ochrana vod u ploch, kde probíhá vlastní kompostovací proces. Velké kompostárny, respektive zařízení provozovaná podle 14 zákona o odpadech, zpracovávají odpady podle provozního řádu, schváleného příslušným krajským úřadem. Více než 90 % současných kapacit kompostáren zpracovává pouze bioodpad rostlinného charakteru. Doplnění technologie kompostáren o kvalitní přípravu vstupních surovin, zajištění homogenních aerobních podmínek a kvalitní monitoring procesu kompostování (měření teploty, kyslíku, vlhkosti) dává předpoklad pro kompostování dalších bioodpadů (které v rámci procesu kompostování dodrží hygienizační teplotní režimy dané vyhláškou č. 341/2008 Sb.), která řeší v kategorii bioodpadů kaly z čištění komunálních odpadních vod, kaly ze septiků a žump a odpady z primárního čištění odpadních vod. Ověření se řídí podle tabulky 5.4 této vyhlášky. Pokud bude kompostárna zpracovávat bioodpady s kvalitou vedlejších živočišných produktů, musí být vybavena technologií, která zajistí podmínky hygienizace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Kompostárny pak mohou být nosnou sítí pro udržitelnost, přispět ke komplexnímu zpracování bioodpadu v regionu a plnění Plánu odpadového hospodářství ČR, krajů a obcí. Typy a kapacity zařízení pro zpracování BRO Kraj Malé zařízení podle 33 b zákona o odpadech počet zařízení (ks)* kapacita (t/rok) Kompostárna podle 14 zákona o odpadech počet zařízení (ks)* kapacita (t/rok) BPS ( 14 zákona o odpadech) počet zařízení (ks)* kapacita (t/rok) počet zařízení (ks)** BPS (IPPC) kapacita (t/rok) BPS zemědělské počet zařízení (ks)*** Kapacity zpracování BRKO celkem (t/rok) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Zlínský Celkem ČR * ZDROJ: ISOH MŽP PODLE ŽÁDOSTÍ O IČZ STAV K ** ZDROJ: MŽP, STAV K *** ZDROJ: ČESKÁ BIOPLYNOVÁ ASOCIACE STAV K / 2017

5 KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ TÉMA Většina bioplynových stanic zpracovává zemědělské odpady BIOPLYNOVÉ STANICE Síť kompostáren doplňují bioplynové stanice (BPS). Převážnou část tvoří zemědělské BPS (kolem 400 stanic), dalších sto bioplynových stanic funguje na čistírnách odpadních vod. Odpadářských BPS, které jsou provozovány podle zákona o odpadech a jsou určeny pro zpracování BRO (průmyslové a komunální), je pouze kolem dvaceti a jejich rozmístění je velmi nerovnoměrné (mapa BPS je dostupná na Právě odpadářské BPS by však měly řešit zpracování odpadů s patogenními mikroorganismy, jako je bioodpad z domácností včetně vedlejších živočišných produktů, dále gastroodpad a podobné suroviny, V roce 2015 bylo v rámci studie Optimalizace sítě zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady osloveno 13 % zemědělských bioplynových stanic. Ze studie vyplynulo, že více než polovina z nich by mohla po úpravách zpracovávat i biologicky rozložitelné odpady. U BPS zemědělského charakteru, které zpracovávají cíleně pěstované plodiny, je zpracovávání bioodpadů podmíněno hlavně požadavky dotací. U bioplynových stanic spuštěných do roku 2012, které fungují v tzv. režimu AF1/AF2 (vyhláška č. 477/2012 Sb.), je příjem odpadů limitován. Stanice v režimu AF1 (kterých je ze spuštěných do roku 2012 většina) musí každý měsíc zpracovat minimálně 50 % cíleně pěstované biomasy, (počítáno v sušině). U stanic zprovozněných od roku 2013 nemá surovinová skladba na výši provozní dotace vliv. Zemědělská BPS uvažující o zpracování bioodpadu však musí také být oprávněnou osobou z hlediska zákona o odpadech, změnit svůj provozní řád a obdržet povolení od Krajského úřadu. DVĚ TECHNOLOGIE Existují dvě základní technologie pro bioplynové stanice suchá a mokrá. Suchá BPS není tak citlivá na kvalitu vstupní suroviny, zejména znečištění inertními materiály. Může do ní být dávkována i neupravená biomasa obsahující např. hlínu, kameny, větší větve apod. Mokrá BPS má vyšší výtěžnost bioplynu ze stejného množství biomasy v porovnání se suchou technologií. Je to způsobeno pravidelným promícháváním homogenní směsi v reaktoru. Vstupní materiál však musí být nadrcen na danou velikost (obvykle 35 x 35 mm), zbaven anorganických příměsí (kameny, obaly) či obtížně fermentujících organických látek (např. dřevo). Fermentace probíhá různě při různých teplotách, podle kterých se procesy nazývají (mezofilní (30 40 C), termofilní (45 60 C) a extrémně termofilní (nad 60 C). Obecně platí, že při vyšších teplotách se lépe rozkládají hůře rozložitelné látky (např. senáže). Naopak BRO z gastronomických provozů, obsahující zejména cukry a tuky, fermentují velmi dobře i při nižších teplotách. Takové vstupní suroviny se však musí předem hygienizovat, aby se odstranily případné choroboplodné zárodky (drtit na 12 x 12mm a udržet na 70 C min. jednu hodinu). Stejně tak je třeba tepelně upravovat VŽP, které jsou technologicky nejnáročnější. UPLATNĚNÍ KOMPOSTU NA TRHU Pro uplatnění výstupu ze zařízení především pro uvádění kompostu na trh a využití u zemědělce je velmi důležitou informací kvalita kompostu. Podpora jeho využívání v zemědělské praxi předpokládá standardizaci jeho kvality. Agentura ZERA pracuje v současnosti na vytvoření jednotného standardizovaného postupu certifikace kompostáren, který by významným způsobem přispěl ke zlepšení celého systému zpracování a využití odpadů/surovin kompostováním. Cílem je tvorba jednotných pravidel, která umožní certifikovat provoz kompostáren, následně tedy standardizovat kvalitu kompostu, a to v souladu s doposud platnou českou legislativou. Vytvořená certifikace významně usnadní práci zemědělským podnikatelům, provozovatelům kompostáren a v neposlední řadě také orgánům státní a veřejné správy, neboť nabídne nezávislé hodnocení výsledného produktu. Veřejné prostředky vynakládané na podporu kompostování (zejména DZES) pak mohou být snáze cíleně směrovány na podporu kompostu certifikované kvality, který bude nezpochybnitelným kvalitním hnojivem, bezpečným pro využití v ochranných pásmech vod. Může tak významně přispívat ke zlepšování půdní kvality díky prokázanému obsahu důležitých surovin či jejich vhodné kombinace. Zpracování BRO v jednotlivých krajích ČR se liší podle místních podmínek. Reálné posouzení skutečné kapacity a produkce BRO v regionu (kraje, obce mikroregionu) je prvním krokem, jak hledat vhodná zařízení a zajistit jejich udržitelnost přičemž je třeba připomenout, že většina údajů a návrhů je v POH krajů. Ing. KVĚTUŠE HEJÁTKOVÁ, ZERA zemědělská ekologická regionální agentura Konference pořádaná v rámci cyklu ODPADOVÉ DNY Pod záštitou Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu. 13. ročník konference se koná pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka a pod záštitou rektora Mendelovy univerzity Brno Prof. RNDr. Ladislava Havla, CSc. Akreditace Konference je akreditovaná Ministerstvem vnitra ČR AK/VE-89/2010, AK/PV- 228/2010, jako vzdělávací akce pro průběžné vzdělávání vedoucích úředníků. Pořádá ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, z. s. 13. ročník mezinárodní konference biologicky rozložitelné odpady v Náměšti nad Oslavou září 2017 Pod záštitou Mediální partneři 8 /

6 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Krajina půda voda: udržitelné hospodaření v krajině Půda je jedním z hlavních přírodních zdrojů. Dáva nám obživu, ale i prostor pro stavbu obydlí nebo cest. Rostlinám umožňuje růst, poskytuje výživu a oporu a stejně nezbytná je i pro mnoho druhů živočichů, kterým slouží jako životní prostředí, zdroj obživy, teritorium či úkryt. Člověk půdu svojí činností ovlivňuje a přetváří, čímž může způsobit její značné proměny až úplnou devastaci. Nezodpovědný zásah tak může v poměrně krátké době zcela zničit to, co se tvořilo v průběhu stovek až tisíců let. Půda je nenahraditelným výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Poskytuje nám důležité produkty, jako jsou potraviny, dřevo, léčiva nebo nerostné suroviny. Prostřednictvím parků, rekreačních a sportovních zařízení nám rovněž vytváří prostředí k odpočinku a rekreaci. Půda je také prostředím, uchovávajícím důkazy o životě našich předků. Je zdrojem informací o vývoji krajiny. Půda zachovává mnoho znaků a vlastností, které svědčí o podmínkách, za kterých se v minulosti tvořila, o dynamice procesů a režimů, které kdysi panovaly. V půdě jsou konzervovány a uchovávány různé objekty, jako jsou zkameněliny a archeologické nálezy. Půdu využíváme primárně k zajištění potravy. Tyto aktivity však mají dopad na životní prostředí. Ovlivňují kvalitu vody, ovzduší a biodiverzitu, ale také zdraví obyvatel. Je tedy nezbytné, abychom půdu využívali ohleduplně a zajistili její ochranu nejen z hlediska udržení její úrodnosti, ale také pro ochrany proti degradaci a znečištění. Důležitá je rovněž ochrana zemědělské půdy před zábory v souvislosti s rozrůstáním obcí, výstavbou průmyslových Benefity využívání kompostu v půdě Stabilita produkce během teplotních a srážkových extrémů přispěje k eliminaci extrémních klimatických jevů. Obnovení průsaku srážek zvýšení vodní absorpce půdy, menší riziko erozních smyvů půdy, lepší mikroklima díky zvýšenému odparu. Oživení půdy umožňuje biologické zneškodnění (rozklad) použitých pesticidů, Rovnoměrnější navázání aplikovaných živin do buněk (mikro)organismů sníží kontaminaci podzemních vod anorganickými dusíkatými hnojivy a eutrofizaci vod povrchových. Přísunem organických látek a energie v kompostu se rozrušuje zhutnělá vrstva podorničí. Stabilní organické hnojivo Je definováno širokým poměrem C : N, dusík je navázán v organických látkách, živiny jsou přístupné pro rostliny postupně. Poměr C : N v rozsahu Kompost : 1 Hnůj : 1 Kejda 3 5 : 1 Kvalitativní parametry kompostu Vlhkost % Obsah organických látek % Obsah spalitelných látek min. 25 % N 0,3 1,8 % P 0,2 0,4 % K 0,8 1,3 % Ca + Mg 2,5 3,5 % Poměr C:N max 30 : 1 ph 6,0 8,5 Nerozložitelné příměsi max 2,0 % Homogenita celku ±30 % Kompost je stabilizované, pomalu působící organické hnojivo, obsahuje také značné množství mikrorganismů důležitých pro půdní prostředí. Aplikuje se rozmetadlem organických hnojiv / 2017

7 KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ TÉMA POZN: MAPA DOKRESLUJE VARIABILITU PŮVODU A KVALITY PŮDY infiltrace vody FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ÚRODNOST PŮDY Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje, bez ní by život na zemi vyhasl. Je nutné ji chránit. zón, těžební činností, nebo výstavbou dopravní infrastruktury. VLIV NA CHARAKTER KRAJINY Zemědělství je profese velmi náročná na harmonizaci potřeby ochrany životního prostředí a ekonomické produkce zemědělského podniku. Zemědělská činnost v krajině zásadním způsobem ovlivňuje její charakter. Zemědělec pracuje s živými organismy půdou, rostlinami, živočichy, a to v prostředí velmi variabilním (půda, klima, počasí). Při volbě struktury a technologie obdělávání půdy proto musí mít na zřeteli, v jakých přírodních podmínkách pracuje. V úvahu je třeba brát jednotlivé druhy a typy půd, vlastnosti půdy (fyzikální, biologické i chemické), přičemž cílem zemědělské činnosti musí být zachování přirozené půdní úrodnosti. Ved le produkční potřeby by zemědělec měl mít na zřeteli také environmentální rámec. půdní struktura využitelná hloubka minerály dostatečné odvodnění život v půdě půdní reakce uvolňování živin matečná hornina obsah organické hmoty vododržnost spodní voda VYUŽÍT EXTERNÍ ZDROJ ORGANICKÉ HMOTY Kvalita půdy je v základě daná původní genetikou podloží a je v ČR velmi variabilní. Současný stav půdy je obrázkem snižování obsahu organické hmoty v zemědělsky obhospodařovaných půdách a její stav je otázkou velmi vážnou, ba až varovnou. Vnos organické hmoty do půdy představuje jednak zdroj energie a stavebních látek pro půdní organismy a jednak důležitou složku organominerálního sorpčního půdního komplexu, který je základním půdním výměníkem umožňujícím dostupnost živin pro rostliny. Pro regeneraci úrodnosti půd a návrat vody do krajiny je v současnosti vážným tématem aplikace organických látek. Zásobení půdy organickými látkami organické odpady přírodní látky ROSTLINNÁ VÝROBA ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA příprava posklizňové a kořenové zbytky zelené hnojení sláma chlévský hnůj hnojůvka komposty přísun organických látek do půdy reprodukce půdní organické hmoty potřeba organických látek pro půdu ZDROJ: LOŽEK A KOL /

8 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Zemědělec má možnost zajistit zdroje organické hmoty ve variantách, které řeší v rámci své výrobní struktury a zvolené technologie základní agrotechniky. Každý z typů nebo zdrojů organické hmoty má svoje specifika a to z pohledu přístupnosti živin a kvality organické hmoty. Podíl statkových hnojiv je v současnosti minimální. Je to důsledek změn zemědělské politiky: zrušení velké části chovu zvířat nebo výstavby bioplynových stanic zemědělského typu, které zbývající statková hnojiva (kejdu) využívají pro produkci energie a případně tepla. Pro zlepšení situace je nezbytné v zemědělství využít externí zdroje organické hmoty tedy biologicky rozložitelné odpady, odpady vznikající mimo zemědělskou prvovýrobu, respektive z nich vyrobený kompost. KVALITA KOMPOSTU Zavedená praxe hodnotí kvalitu kompostu využitelnou v zemědělské praxi podle parametrů zákona o hnojivech. Tyto parametry informují zemědělce dílčím způsobem, chybí obsahy dalších živin (fosfor, draslík, hořčík, vápník), splnění podmínek stability (formy dusíku) a teplotních režimů (snížení nebezpečnosti klíčivost semen plevelů). Připravovaná certifikace kvality procesu kompostárny společností ZERA bude řešit legislativní nadstandard kvality kompostu. Toto opatření povede ke standardizaci kvality kompostu a bezpečnému využití kompostu v oblastech ochrany vod a v systému ekologického zemědělství. -zera- Příspěvek kompostu ke zdravé produkci potravin Aplikace kompostu Organický materiál tvoří více než 40 % komunálního odpadu. Produkt jeho recyklace kompost je výhodné používat jak z ekologických, tak ekonomických důvodů. Kompost vyrobený z biologicky rozložitelného odpadu přináší zemědělství a zahradnictví výhody, především organickou hmotu, která přispívá ke zlepšení půdní struktury, pórovitosti a kapacity pro zadržování vody nebo zvyšuje podíl mikrobiální biomasy a její aktivitu, což může také potlačit choroby rostlin. Účinky hnojení kompostem na zemědělské plodiny závisí na faktorech určujících mineralizaci živin z půdy a kompostu, ale také na faktorech souvisejících s plodinami, jako jsou náročné požadavky na výživu a dynamika příjmů příslušné plodiny. PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NA ORNÉ PŮDĚ V polním zemědělství vede hnojení kompostem v mírných dávkách k okamžitým a velkým účinkům pouze u špatných půd, zatímco na úrodných půdách se dosahuje výnosových účinků v delším časovém horizontu. Tam, kde byl kompost aplikován společně s minerálními hnojivy, bylo pozorováno další zvýšení výnosu existuje synergický účinek mezi kompostem a hnojivem nebo meziplodinami typu jetelovin a luskovin. Aplikujeme jej jako základní hnojení s mělkým zapravením do půdy nebo jako regenerační přihnojení se zavláčením. Aby se dosáhlo maximálního výnosu, ale zabránilo se tvorbě koncentrace živin (zejména draslík) v půdě v důsledku nadměrné míry kompostu, měl by být kompost kombinován buď s minerálními nebo organickými hnojivy, ve kterých je dusík snadněji dostupný. PĚSTOVÁNÍ ZELENINY A OKRASNÝCH KULTUR Většina zeleninových plodin potřebuje půdu, která je bohatá na organickou hmotu, je dobře strukturovaná a má vysokou vodní kapacitu. Proto mnoho zeleninových plodin, zejména těch, které vyžadují vysokou výživu, příznivě reaguje na hnojení kompostem, často již po první aplikaci / 2017

9 KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ TÉMA Zdravý půdní edafon 1 aktinomycety 2 3 bakterie 4 8 houby 9 10 prvoci 11 máloštětinatci 12 želvušky 13 hlístice 14 vířníci 15 stonožky mnohonožky 18 vidličnatky 19 roztoči pancířníci larvy hmyzu (muchnice, hrbáč) 22 chvostoskoci ZDROJ: MZLU BRNO z kompostárny ve fázi poklesu teplot pod 40 C. Jde o kompost před dozráváním, kdy je část forem dusíku rychle přístupná rostlinám. Ve fázi kompostování, kdy teplota trvale klesá pod 30 C, vzniká zralý kompost. Kvalita kompostu podle přístupnosti dusíku bude rozhodující pro využití v různých plodinových systémech a pro ochranu vodních zdrojů. Dalším kritériem je obsah celkových živin NPK. Při systémovém využití v zemědělském podniku kompost zhruba po pěti letech plně nahrazuje fosfor a draslík z minerálních hnojiv. Dusík je nahrazen zhruba z % a je nutno ho doplňovat buď formou minerálních hnojiv, nebo luskovinami a jetelovinami. Obsah NPK v kompostu ovlivňuje surovinová skladba na vstupu. Například důsledkem využití čistírenských kalů je vysoký obsah fosforu v kompostu. Procenta celkového C Revitalizace humusu v půdě Pěstování okrasných keřů: listnaté okrasné keře reagují většinou kladně na hnojení kompostem, jehličnaté okrasné rostliny jsou citlivé na obsah soli v kompostu. PRAKTICKÉ POUŽITÍ U TRVALÝCH KULTUR V oblasti vinařství podporuje kompost udržování a zvyšování půdního humusu. Vinařství profituje ze zvýšeného půdního humusu lepším rozvojem kořenů a lepším Kvalita kompostu Výslednou kvalitu kompostu ovlivňuje: technologie kompostárny zajištění aerobního prostředí, teplotních limitů, hygienizace (nebezpečnost mikrobiální, klíčivá semena plevelů), průběh vlastního kompostovacího procesu teplota, vlhkost, kyslík, kvalita vstupů optimální surovinová skladba C : N/30 35 : 1, obsah organických látek minimálně 20 %, vlhkost %, pórovitost %, úprava kompostu pro finální využití mechanické třídění. kompost kejda sláma zelené hnojení zásobováním vodou, hlavními živinami a stopovými prvky. Vinice mají nízkou potřebu živin, proto by měly být preferovány komposty s nižším obsahem živin jejich požadavkům nejlépe odpovídají komposty vyrobené z biologicky rozložitelného odpadu s vysokým podílem zeleného odpadu. Pro založení nebo údržbu trvalých travních porostů (louky, pastviny, zeleň) může být využito kompostu v dávkách podle potřeb rostlin, při založení travních porostů jsou stejné principy jako na orné půdě, při přihnojení porostů po seči se kompost zapraví vláčením. KV ALITA KOMPOSTU Kvalitu kompostu můžeme dělit z několika hledisek. Podle legislativy (viz článek na straně 12) je využití kompostu pro dané účely (zemědělská půda, obytné zóny, rekultivace) definováno limity rizikových prvků. V případě, že kompost splňuje nejvyšší kvalitu (zákon č. 156/2008 Sb., o hnojivech), můžeme jej dále dělit podle přístupnosti dusíku, tedy podle zralosti kompostu. Čerstvý kompost představuje výstup HYGIENIZACE O kvalitě kompostu rozhoduje také jeho hygienizace, tedy zajištění dostečně vysokých teplot během procesu kompostování. Dosahuje se tím omezení klíčivosti semen plevelů, na které však není legislativní požadavek. Zejména však jde o snížení mikrobiální nebezpečnosti při použití vstupních materiálů, jako jsou vedlejší živočišné produkty nebo čistírenské kaly. V tomto případě je hygienizace podložena legislativním požadavkem (vyhláška č. 341/2008 o podrobnostech nakládání s bioologicky rozložitelným odpadem, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě). Při využívání kompostu je nutné respektovat i určitá rizika, přestože průměrné hodnoty cizorodých látek v kompostech se neliší od průměrných hodnot ve statkových hnojivech. V závislosti na vstupních surovinách mohou být komposty kontaminovány cizorodými látkami, jako jsou těžké kovy, chlorované organické polutanty, detergenty, disruptivní látky, patogenní mikroorganismy nebo antibiotika. Patogenní mikroorganismy a termolabilní cizorodé látky jsou rozkládány nebo přeměňovány v termofilní fázi kompostovacího procesu, ostatní v kompostu zůstávají. Proto je zapotřebí úzkostlivě kontrolovat kvalitu vstupních surovin, neboť komposty s nadlimitními obsahy těchto látek mohou půdu nenapravitelně poškodit. KVALITA BLÍZKÁ PŮDĚ Nejdůležitější výhodou využívání kompostu je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Početné experimenty dokazují, že pravidelné hnojení kompostem vede ke zřetelnému zvýšení obsahu humusu v půdě. Rozumné aplikování kompostu (kolem 6 7 t ha/rok v sušině) je obvykle postačující pro udržení hladiny humusu v půdě. Pravidelné hnojení kompostem zvyšuje množství organismů a mikrobiální biomasu v půdě a stimuluje aktivitu enzymů, čímž dochází ke zvýšení mineralizace 8 /

10 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Příspěvek kompostu ke zdravé produkci potravin Neutralizace kyselých půd, zvýšení zásoby humusu v půdě, eliminace utužování půd Zlepšuje vitalita rostlin a odolnost proti nemocím a škůdcům Celkové snížení chemizace na zemědělských plochách a zvýšení kvality zemědělských produktů Špatná praxe nedostatek organické hmoty v půdě Dobrá praxe dostatek organické hmoty v půdě organické hmoty a zlepšení odolnosti proti škůdcům a chorobám. Díky význačnému nárůstu organického uhlíku v půdě může při hnojení kompostem docházet ke snížení produkce oxidu uhličitého, což přispívá ke zmírnění skleníkového efektu. V procesu kompostování se původní organická hmota upraví na kvalitu, která je blízká půdě. V tom je mimořádný přínos kompostu. Při absenci organické hmoty dochází k dramatickému poklesu počtu půdních živočichů, utužené podorničí způsobuje deformaci kořenů rostlin. V důsledku zhroucení struktury půdy dochází ke snížení retence a infiltrace vody. To má vliv na deficit zdrojů podzemní vody, vytváření dešťových lagun a nebezpečí eroze, přehřívání a promrzání krajiny. Aplikace agrochemikálií a hnojiv sice zajistí okamžitou efektivitu, ovšem za cenu neefektivního odběru živin půdními mikroorganismy a ztráty živin vyplavením. Na konci je půda bez života. Dobrá praxe znamená dostatek organické hmoty v půdě. Oživení půdy umožňuje biologické zneškodnění (rozklad) použitých pesticidů. Během teplotních a srážkových extrémů je produkce rovnoměrná díky rovnoměrné nabídce aplikovaných živin a jejich dočasným navázáním do buněk (mikro)organismů. Kořeny prorůstají do hloubky a plodiny jsou schopny v suchých periodách hospodařit i s hlouběji zasáknutou srážkovou vodou, půda je vnímána jako místo pro život. -zera- Články na stranách byly zpracovány v rámci projektu 20 8 / 2017

11 KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ TÉMA Komunikace a spolupráce v regionech Pro rozvoj regionů v praxi lze využít struktury, které vznikají regionálně a mají za cíl region propojit a podpořit jeho rozvoj. Účinné jsou tam, kde obec sama nedosáhne, nebo jde o povinnosti nebo aktivity, které si vyžadují obecnou komunikaci. Základním materiálem, o který by se měla opírat strategie rozvoje a případně financování komplexního systému nakládání s odpady v regionu ČR, potažmo krajů a obcí, je Plán odpadového hospodářství (POH, viz box). Jeho účelem je zajištění trvale udržitelného a ekonomicky únosného systému hospodaření s odpady vznikajícími na území kraje (i mimo něj) při dosažení zákonných cílů v oblasti nakládání s odpady stanovených zákonnými normami ČR. MOŽNOSTI KOMUNIKACE Při vytváření strategie rozvoje komplexního systému nakládání s odpady se realizují některé zajímavé projekty. Projekt Strategie komunitně vedeného místního rozvoje, financovaný z programu rozvoje venkova MZE, je jedinečný pro znalost a vyhodnocení situace v regionu a hledání finančních prostředků pro potřebné projekty a zemědělství do podobných projektů rozhodně patří. Na projektu pracují místní akční skupiny, v nichž se propojuje veřejný a soukromý sektor (státní správa a samospráva, podnikatelé, neziskové organizace). Projekt Obce sobě s oficiálním názvem Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností zase mapuje situaci v území a přispívá k hledání společných řešení v rámci samostatné působnosti obcí mimo jiné i v oblasti odpadů (garantem nebo realizátorem je Svaz měst a obcí ČR). V rámci projektu Propagace a podpora kompostu jako prostředku pro zvyšování Plán odpadového hospodářtví (POH) Vznikl na základě 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a nařízením vlády č. 352/2014 Sb. Účelem POH je zajištění trvale udržitelného a ekonomicky únosného systému hospodaření s odpady vznikajícími na území kraje (i mimo něj) při dosažení zákonných cílů v oblasti nakládání s odpady stanovených zákonnými normami ČR. POH je dlouhodobou strategií, která určuje základní směr v nakládání s hlavními skupinami odpadů, pro které jsou stanoveny zákonné cíle a to při maximální snaze o dodržení hierarchie způsobů nakládání s odpady. Strategie je závazná pro všechny původce odpadů v kraji, zejména pak pro obce a města, protože velká část zákonných cílů je směřována do oblasti komunálních odpadů. kvality půdy, který realizuje agentura ZERA do konce roku 2017 s podporou MZE i MŽP, proběhla řada setkání se zástupci pracovníků odborů životního prostředí a provozovateli kompostáren. Hlavním cílem akce bylo prezentovat a diskutovat problémy provozní praxe kvality třídění bioodpadu v návaznosti na provoz kompostáren a odbyt kompostu, v oblasti technologií, legislativy a dotací (odpady, zemědělství). Hovořilo se hlavně o těchto tématech: jak využít stávající technologie a kapacity pro zpracování nejen BRKO technologie, legislativa, dotace. jak motivovat stávající kompostárny k produkci kvalitního kompostu uplatnitelného na trhu organických hnojiv, praktické příklady, kdy jsou udržitelné systémy spolupráce mezi obcí a zemědělcem, kde hledat podporu k využití kompostu kvalita, dotace, cena, technologie, recyklace živin, do jaké míry splňuje stávající legislativa potřeby praxe. POZORNOST MÍSTNÍM PODMÍNKÁM Jednotlivé kraje se od sebe liší strukturou zástavby počtem a velikosti obcí i technologickou vybaveností. Liší se zařízení v rámci odpadového hospodářství i návazné technologie, v kterých lze odpady využít pro další zpracování (spalovny, ZEVO, BPS, kompostárny). Některá stanoviska nebo závěry mohou být napříč kraji rozdílné, v základě však je největší problém pro všechny shodný: je to nerovnoměrnost rozmístění kapacit zařízení, která má vliv na naplněnost kapacit kompostáren a cenu za zpracování bioodpadu, včetně kvality kompostu (musí mít kvalitu, které zemědělec věří). Místními podmínkami mohou být ovlivněny některé konkrétní problémy: U kompostáren se souhlasem kraje se objevují aktualizace kapacity zařízení v provozních řádech podle toho, jak se v průběhu roku mění produkce BRO. To může být předmětem pokuty ČIŽP. Technologie, které zpracovávají odpady s potřebou hygienizace, většinou neprovádí validaci technologie podle vyhlášky č. 341/2008, o podrobnostech nakládání s bioodpady. Chybí koncepce využití směsného komunálního odpadu pro snížení BRO na skládkách. V rámci projektu Propagace a podpora kompostu jako prostředku pro zvyšování kvality půdy proběhla řada setkání se zástupci pracovníků odborů životního prostředí a provozovateli kompostáren V regionu je nedostatek zařízení pro zpracování vedlejších živočišných produktů (VŽP). Technologie, které by zpracování VŽP zajistily (bioplynové stanice), nejsou zapojeny do systému zpracování BRO. Chybí oborová komora kompostářů pro sdílení a prosazování potřeb praxe, nabídky spolupráce a snad i podnikatelských strategií. SEJÍT SE U JEDNOHO STOLU Pro řešení uvedených (i dalších) problémů by mohlo napomoci setkávání provozovatelů kompostáren v regionu, navázání technologické spolupráce i lobbingu v oblasti legislativy, který by prosazoval pro potřeby praxe. Pro vznik koncepce odpadového hospodářství pro využití dalších technologií a podporu podnikání má velký význam meziresortní komunikace: zemědělci, vodaři, stavaři i odpadáři by se měli sejít se k jednomu stolu. Jaké otázky by se mohly v rámci meziresortní komunikace řešit? podpora převádění výzkumu a inovací do praxe (v ČR neexistuje koordinovaný výzkum pro odpadové hospodářství), zadání konkrétních problémů z praxe k řešení výzkumným organizacím, specifikace jednoznačných stanovisek pro hodnocení vlivu technologie na životní prostředí s využitím výsledků výzkumu (například ochrana vod u malých kompostáren a jejich provoz podle zákona o odpadech a správné zemědělské praxe), cílené využívání finančních prostředků jednotlivých operačních programů podle potřeb praxe, komunikace z praxí, zejména například pro naplnění POH krajů, podpora vzdělávání projektantů, provozovatelů zařízení, státní a veřejné správy, kontrolních organizací. Ing. KVĚTUŠE HEJÁTKOVÁ, ZERA zemědělská ekologická regionální agentura 8 /

12 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Ekonomický efekt využití komunálních bioodpadů v zemědělské praxi Rozhodnutí o spolupráci zemědělce a obce vybudovat kompostárnu, kde by se daly zpracovávat biologicky rozložitelné odpady z měst a obcí, musí nutně předcházet důkladná ekonomická rozvaha. Snížení investičních nákladů je možné dosáhnout využitím stávající zemědělské techniky Přesné údaje nákladovosti využití produktů zpracování bioodpadů jsou vázáné na konkrétní podmínky a jejich získávání z praxe patří k citlivým údajům jednotlivých provozovatelů. Modelové příklady však mohou přiblížit, jaký může být ekonomický efekt v praxi. Na ekonomiku zpracování bioodpadů v zemědělské praxi má vliv několik faktorů. V oblasti nákladů jsou to investiční náklady na pořízení kompostárny a náklady na samotný provoz zařízení (naplněnost projektované kapacity, volba správné technologie a její správné využívání). Na straně příjmů je získání kvalitního hnojiva a benefity pro obec a region, které však nejsme zvyklí vyjadřovat finančně: jsou to ekologické přínosy v obohacení půdy o organickou hmotu a podpora stability života. NÁKLADY Investiční náklady na pořízení kompostárny jsou závislé na druhu technologie a na celkové projektované kapacitě, tak aby zařízení pokrylo skutečné potřeby daného regionu, pro který je záměr tvořen. Jistého snížení investičních nákladů je možné dosáhnout spoluprací obce a podnikatelů zejména zemědělských efektivním využitím stávající zemědělské techniky (traktory, manipulační technika) a původních zemědělských staveb (silážní žlaby, sklady, stavby pro chov dobytky, ). Pro menší kompostárny to mohou být služby v oblasti techniky pro přípravu surovin nebo úpravu kompostu. Pro ekonomický provoz zařízení je nutné zajistit naplněnost projektované kapacity, tedy dostatečný přísun kvalitně vytříděného biologicky rozložitelného odpadu. Zemědělský podnikatel však může kapacitu komunálního bioodpadu doplnit o další odpad buď z vlastní zemědělské produkce nebo z dalších externích zdrojů jiných původců (podnikatelů). Vytvoří tak udržitelný provoz v době, kdy není dostatek biologicky rozložitelných odpadů z obcí (například zimní sezóna) nebo sběr postupně nabíhá. U zařízení vybudovaných s podporou OPŽP je možné kapacitu BRKO doplňovat jinými zdroji až z padesáti procent. Provozní náklady kompostárny tvoří náklady osobní, náklady na energie a další Náklady na výrobu živin kompostováním Činnost Provozní náklady (Kč/t bez DPH) Cena živin (Kč/t bez DPH) Zpracování BRO Výroba kompostu Benefit kompostu náklady (např. opravy a údržba). V kalkulaci nákladů na produkci kompostu je nutné rozlišovat mezi náklady na zpracování vstupní hmoty (odpady, vztaženo na celkovou kapacitu kompostárny) a náklady na výsledný objem vzniklého kompostu. Poměr objemu mezi výsledným kompostem a objemem vstupní hmoty se pohybuje mezi % a stoupá s tím, jak dobře se daří vytvořit a udržet optimální provozní podmínky. BENEFITY Pro provoz zařízení na zpracování bioodpadů je významným benefitem zemědělská vzdělanost jeho provozovatele, tedy schopnost na odborné úrovni zajistit provoz zařízení. Z kvalitního provozování vycházejí další výhody: úspora nákladů na nákup průmyslově vyrobených hnojiv (živin) a výroba vlastního organického hnojiva. Kompost jako vysoce kvalitní organické hnojivo obsahuje v jedné tuně v průměru 6 27 kg dusíku, 2 11 kg fosforu, 6 26 kg draslíku. Celkem dosahuje NPK kg/tunu. Lze jím tedy nahradit neobnovitelná minerální hnojiva, především zdroje fosforu, které v přírodních ložiscích chybí nebo mají vysoký obsah nežádoucího kadmia. U ekologických podniků může kompost nahradit až 100 % potřeby N, P, K. Konvenční podniky mohou počítat, že dusík v kompostu nahradí % jeho potřeby, u fosforu a draslíku je to až 100 % potřeby. Kvalitní kompost se vyznačuje stabilitou živin v důsledku navázání dusíku do organických vazeb. To je pro zemědělce významný benefit pro hospodaření v oblastech ochrany vod a na erozně ohrožených plochách. Legislativní podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) ukládají zemědělcům pro naplnění dotačních podmínek ochranu vod (DZES 1), protierozní ochranu půdy (zpomalení povrchového odtoku), opatření proti působení vodní a větrné eroze a pro zachování půdní vláhové bilance (DZES 4). Hodnota kompostu jako hnojiva, ačkoliv je poměrně žádoucí, pokud jde o fosfor, draslík a vápník, je však až na druhém místě za výhodami, které přináší obohacování půdy o organickou hmotu, která zásadním způsobem přispěje ke stabilitě pěstované produkce i v dobách teplotních a srážkových deficitů v půdě je život a voda. Systémové využití kompostu v zemědělské praxi má rovněž svá úskalí. Mezi ně patří rozmanitost a roztříštěnost kapacit a technologií v regionu, náročná logistika využití kompostu především u malých kapacit a rovněž variabilní kvalita kompostu. -zera / 2017