Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním Mgr. Martin Úlovec

Transkript

1 Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2016 Mgr. Martin Úlovec Praha 2016

2 OBSAH 1. Úvodní poznámky Nezaměstnanost škol a hospodářský vývoj Počty škol, počty škol, míra škol Počty škol Celkový počet škol a jeho podíl na celkové v zemi Počty škol a používané definice absolventa uchazeče o zaměstnání škol Struktura z hlediska úrovně vzdělání Nezaměstnanost čerstvých škol Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H) Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem kategorie E Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) Nezaměstnanost nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) Nezaměstnanost vyššího odborného vzdělání (kategorie vzdělání N) Nezaměstnanost vysokoškolského magisterského vzdělání (kategorie T) Celkový pohled na strukturu Nezaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva a mladých lidí z hlediska vzdělání Nezaměstnanost čerstvých škol v jednotlivých krajích Závěr Přehled o škol v krajích Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2016 Mgr. Martin Úlovec Vydal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Praha

3 1. Úvodní poznámky Nezaměstnanost škol je Národním ústavem pro vzdělávání sledována již mnoho let a každoročně je vydávána tato publikace. Ta shrnuje informace o aktuálním stavu středního a vyššího odborného vzdělání a mapuje její vývoj na základě srovnání výsledků za předchozí roky. Při sledováním škol vycházíme především z údajů o čerstvých absolventech uchazečích o zaměstnání, což jsou ti, kteří ukončili své vzdělávání v předchozím školním roce (obvykle v červnu), a jsou v evidenci v dubnu daného roku. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ze dne 13. května 2004 již pojem absolvent uchazeč o zaměstnání nedefinuje, ale vyčleňuje uchazeče, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Do roku 2008 do této skupiny patřili absolventi středních škol v rámci kategorie fyzické osoby do 25 let věku. Absolventi vysokých škol byli uváděni samostatně. Mezi absolventy vysokých škol byli zároveň zařazeni jen ti absolventi, kteří měli maximálně dva roky od úspěšného ukončení studia a nebyli starší 30 let. Od 1. ledna 2009 je zvýšená péče věnována pouze mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době dvou let po ukončení středního vzdělání 1. Ve statistikách MPSV, zejména měsíčních, jsou uváděny počty související s existující legislativní úpravou, tedy počty do dvou let po ukončení studia. V první části této publikace (kap. 2 a 3) jsou používány celkové počty (do 2 let po ukončení studia), v dalších částech vycházejí analýzy z počtu čerstvých. V kapitole 6 jsou pak uváděny pro srovnání údaje z Výběrového šetření pracovních sil, prováděného Českým statistickým ústavem, ve kterém je i definice nezaměstnaného odlišná. Kapitoly 2 a 3 podávají informace o vývoji v dlouhodobějším pohledu a ve srovnání s celkovou nezaměstnaností. Kapitola 4 podrobně analyzuje míry v jednotlivých kategoriích vzdělání. Čtenář zde nalezne informace o míře a uplatnitelnosti v rámci skupin oborů, včetně srovnání s hodnotami za duben Hodnoty míry opět vycházejí z údajů o čerstvých absolventech uchazečích o zaměstnání evidovaných k 30. dubnu V dalších kapitolách se publikace zaměřuje na míru v rámci skupin oborů s nejvyšším počtem napříč sledovanými kategoriemi vzdělání a poskytuje informace o uplatnění škol v jednotlivých krajích (tyto informace jsou zároveň k dispozici v přílohách na konci publikace). Publikace je také doplněna dílčími údaji o mladých lidí, vycházejících z Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) z roku 2014, které čtenáři slouží jako dodatečný zdroj v monitorování a sledování. Nejpodrobnější členění, které umožňuje zjistit míru jednotlivých oborů vzdělání, je k dispozici v Informačním systému o uplatnění škol na trhu práce (ISA) na v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Zaměstnanost a nezaměstnanost na dynamické stránce podle oborů vzdělání. 1 Zákon číslo 382/2008 Sb. novelizuje od zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 3

4 2. Nezaměstnanost škol a hospodářský vývoj Nezaměstnanost škol je výrazným způsobem determinována ekonomickou situací ve společnosti. Nezaměstnanost ovlivňují i další faktory, jako například stav nabídky volných pracovních pozic, poměr nabídky a poptávky po pracovní síle na trhu práce, sladění potřeb a požadavků zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovníků. Na nezaměstnanost má dopad také vývoj vzdělanostní struktury ve společnosti, preference a požadavky zaměstnavatelů na dosaženou úroveň vzdělání a počet škol vstupujících na pracovní trh. Absolventi škol jsou z hlediska ohrožení nezaměstnaností rizikovou skupinou, která je charakteristická zejména minimálními pracovními zkušenostmi a chybějícími pracovními návyky. Hlavním znevýhodněním škol vstupujících na trh práce je především nedostatečná praxe a absence pracovních zkušeností, na něž kladou zaměstnavatelé důraz. mezi absolventy škol měla do roku 2008 klesající charakter. Ve snižující se míře se projevoval především zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů. Výraznou roli hrála také akcentace vysokoškolského vzdělání a nárůst počtu vysokých škol. V důsledku příznivých ekonomických podmínek a zlepšující se situace na pracovním trhu zaměstnavatelé ve větším měřítku přijímali na nabízené pracovní pozice absolventy škol, přestože měli minimální pracovní zkušenosti a nedostatečnou praxi. Zaměstnavatelé se také začali více angažovat ve spolupráci se školami (ať již z hlediska participace ve výuce zaměřené na praxi, nebo finanční podporou na zajištění moderního technického zázemí či exkurzemi do firem) a podporou studentů v některých oborech, mezi kterými si vybírali potenciální pracovníky na volné pozice. Na snižování škol měl výrazný vliv také vstup České republiky do Evropské unie v roce Dotace z evropských fondů umožnily rozvíjení vzdělávací soustavy v ČR, zvyšování kvalifikace pracovní síly na trhu práce a jejich uplatnitelnosti. Příliv zahraničních investic umožnil vznik nových pracovních pozic, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Situace se změnila na podzim roku 2008, v době nástupu ekonomické krize doprovázené výrazným propadem hospodářského a ekonomického růstu. Zaměstnavatelé spíše propouštěli zaměstnance a omezovali nábor. Propad v ekonomice měl negativní vliv také na kooperaci zaměstnavatelů a škol. V důsledku ekonomických tlaků již zaměstnavatelé neměli o absolventy zájem, a tak se výrazným způsobem snížila možnost uplatnění škol. Zaměstnavatelé, pokud přijímali pracovníky, si vybírali spíše kvalifikované pracovníky s praxí a předchozími pracovními zkušenostmi. Rizikovost se pro absolventy výrazným způsobem zvýšila. S růstem rizikovosti mezi absolventy škol a s rychle se měnícími podmínkami na pracovním trhu se nicméně poměrně jasně prokázalo, že vzdělávací systém musí profilovat absolventy šířeji, aby byli schopni se lépe prosadit na pracovním trhu a lépe reagovat na měnící se požadavky zaměstnavatelů a jejich potřeb. Jestliže budou m v rámci formálního vzdělávání poskytnuty širší základy, budou schopni snáze měnit zaměstnání a budovat si svou profesní dráhu. Širší profilace v rámci formálního vzdělávání vybaví absolventa škol co nejširším okruhem kompetencí (především těch klíčových) a flexibilitou, jež zvýší šance na dobrou uplatnitelnost škol. V souvislosti s rizikem a problematickou uplatnitelností škol je však třeba podotknout, že sami zaměstnavatelé často očekávají spíše úzce profilovanou pracovní sílu pro konkrétní nabízené pozice. V důsledku širší profilace škol tak zaměstnavatelé nejsou mnohdy plně spokojeni s kvalitami vstupujících na trh práce a považují je za nedostatečně připravené. Takovéto negativní vnímání připravenosti škol se pak odráželo v menší preferenci škol jako potenciální pracovní síly a snižovalo možnosti jejich uplatnitelnosti na trhu práce. 4

5 Vývoj počtu zachycuje obrázek 2.1. V grafu jsou patrné pravidelné cykly, v září příchod velkého počtu na trh práce a tedy i nárůst počtu, následně jejich postupná absorpce trhem práce. V těchto cyklech je patrné, že od roku 2003 do poloviny roku 2009 má vývoj počtu škol klesající charakter. K výraznému nárůstu dochází na přelomu roku 2008/2009. Vzhledem k nepříznivým ekonomickým podmínkám a omezení přijímání nových pracovníků je zde absorpce trhem práce pozvolnější, než tomu bylo v předchozích letech, a celkově je zřejmý nárůst. Od ledna 2014 dochází k posunutí celého cyklu k nižším hodnotám, ještě lepší situace nastává v roce Obrázek 2.1 Vývoj počtu škol a mladistvých (4/2006 4/2016) Uplatnitelnost škol na trhu práce je paradoxně do určité míry pozitivně ovlivněna demografickým stárnutím populace. Dlouhodobý pokles v populační síle ročníků daný snižující se porodností se začíná projevovat ve snižujícím se počtu. Vedle toho narůstá i podíl maturitních oborů, kteří jsou přijímáni na vysoké školy. Ani to však v roce 2013 nestačilo k poklesu a zlepšení přináší teprve současné oživení ekonomiky od roku Vývoj počtu škol a v evidenci na úřadech práce výrazně ovlivnilo také zavedení státní maturitní zkoušky na jaře Její zavedení mělo vliv na data týkající se počtu a počtu maturantů všech kategorií vzdělání (K, M, L/0, L/5). Mladí lidé, kterým se nepodařilo na střední škole studium úspěšně dokončit nebo kteří předčasně odešli ze školy, nejsou za absolventy považováni. V evidenci úřadů práce jsou registrováni jako osoby s ukončeným základním vzděláním a mají potíže prosadit se a nalézt uplatnění na trhu práce. 5

6 3. Počty škol, počty škol, míra škol V rámci této kapitoly bude věnována pozornost vývoji počtu škol v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání, problematice jejich uplatnitelnosti a a faktorům, které nezaměstnanost škol ovlivňují. 3.1 Počty škol Jedním ze základních faktorů ovlivňujících počty a vypočtenou míru této skupiny na pracovním trhu jsou počty škol. Informace o počtech škol jsou uváděny každoročně ve statistikách MŠMT. Pokles v populační síle ročníků procházejících středoškolským vzděláváním je patrný na obr. 3.1, který znázorňuje počty škol v rámci jednotlivých kategorií vzdělání v letech Z grafu je dobře patrný pokles v počtech téměř ve všech kategoriích vzdělání. Výjimkou je vyšší odborné vzdělání, kde jsou počty poměrně ustálené a nedochází zde k výrazným poklesům. Obrázek 3.1 Přehled o vývoji počtů středních a vyšších odborných škol Pozn: Vzhledem k nepatrnému počtu není uvedena kategorie J. Tabulka 3.1 Počty škol Střední s výučním listem - E, H Střední bez MZ i výučního listu - J Gymnaziální vzdělání - K Střední odborné s MZ - M Střední s MZ a odb.výcvikem - L/ CELKEM Nástavbové vzdělání - L/ Vyšší odborné vzdělání - N V roce 2016 ukončilo denní studium středního vzdělávání, které navazuje na základní školu (tj. bez nástaveb). Nejpočetnější kategorií vzdělání je střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou v této skupině v roce 2016 ukončilo studium (38,0 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou absolventi oborů středního 6

7 vzdělání s výučním listem (21 345; 29,6 %). Třetí v pořadí jsou absolventi gymnázií (20 221; 28,0 %). V rámci středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem je evidováno osob (4,4 %). Nejméně jsou zastoupeni absolventi středního vzdělání bez maturity i výučního listu (49; 0,1 %). V nástavbovém vzdělání bylo v roce 2014 evidováno 1 554, ve vyšším odborném vzdělání Celkový počet škol a jeho podíl na celkové v zemi Počty škol jsou evidovány prostřednictvím úřadů práce a následně vykazovány MPSV v měsíčních statistikách. Nezaměstnanost škol je dále detailněji sledována v rámci pololetních statistik, vždy k 30. září a 30. dubnu příslušného roku. Počty jsou v září vždy vyšší, jelikož v té době kulminují počty nových vstupujících na trh práce, kteří v červnu téhož roku úspěšně ukončili své studium - ne všem se však v této době podaří na pracovním trhu okamžitě prosadit. Hodnoty z dubna jsou pro sledování vhodnější, protože od ukončení studia na škole uplynula delší doba, během které si absolventi byli schopni uplatnění na trhu práce nalézt. V průběhu těchto měsíců došlo k absorpci z června předchozího roku trhem práce a počty nejsou tak vysoké, jako je tomu v září při nástupu na pracovní trh. V této kapitole jsou používány celkové (měsíční) počty škol, zjišťované MPSV pro statistické účely. Jedná se o absolventy a mladistvé, kteří úspěšně ukončili studium v posledních dvou letech předcházejících okamžiku zjišťování. Celkový počet (a rovněž i podíl počtu na celkové ) a jeho vývoj je ovlivněn následujícími faktory: Úrovní celkové, jelikož jsou absolventi škol nepříznivými ekonomickými podmínkami a vývojem na trhu práce ohrožováni nezaměstnaností ve větší míře než zkušení pracovníci a patří mezi jednu z nejvýznamnějších rizikových skupin na trhu práce. Cyklem školního roku, kdy se počet hledajících práci každoročně začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku. Svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět snižuje a minimální hodnoty dosahuje v dubnu a květnu. Požadavkem několikaleté praxe ze strany zaměstnavatelů. Absolventi škol jsou ve srovnání se zkušenými pracovníky v nevýhodě, jelikož nedisponují prakticky žádnými pracovními zkušenostmi. V některých případech hraje svou roli nesprávná volba vzdělávací cesty základní škol, způsobená nesprávným odhadem budoucí situace na trhu práce nebo náhlým obratem v hospodářském vývoji zvoleného odvětví, oboru činnosti. Rozšířením nabídky terciárního vzdělávání, díky čemuž narůstá podíl středních škol pokračujících v dalším vzdělávání a klesá podíl vstupujících po ukončení střední školy na trh práce. Demografickým vývojem a stárnutím populace, které vedou ke snižování počtu žáků a ve vzdělávací sféře. Zavedením státní maturitní zkoušky, která způsobila pokles počtu s maturitní zkouškou. Nezaměstnanost škol je v zásadě odrazem ekonomické situace v ČR a situace na pracovním trhu. Na obr. 3.2 je zobrazen vývoj celkové a škol v období Jestliže se podíváme na vývoj celkové, můžeme vidět, že v období let dochází k jejímu 7

8 poklesu a počet osob se snižuje. Situace se výrazně mění na podzim 2008 s příchodem ekonomické krize, kdy dochází k výraznému nárůstu počtu. K určitému zlepšení dochází v letech , kdy se počty osob opět mírně snižují. U křivky zobrazující celkovou nezaměstnanost jsou sice patrné pravidelné výkyvy, ty jsou však odrazem sezonní v zimních měsících s růstem počtu v tomto období dochází vždy k následnému poklesu na jaře, přibližně na stejnou úroveň jako před projevem sezonní. Po mírném poklesu celkové v letech nicméně dochází k jejímu opětovnému růstu v létě Od té doby již dochází k poklesu, který je nadějný zejména v roce 2015 a již výrazný v roce Obrázek 3.2 Vývoj počtu, celkem a podílu na celkové (září 2006 duben 2016) Podobný vývoj můžeme sledovat i v případě škol. Do roku 2008 se počty také snižovaly. Následně od září 2009 dochází v počtu k silnému nárůstu. V září 2009 úřady práce evidovaly , v období tak přibylo v evidenci osob. Stejně jako v případě celkové dochází i v v období k určitému zlepšení. V září 2010 bylo na úřadech práce zaregistrováno , v září 2012 pouze Ve 4. čtvrtletí 2012 však opět dochází ke zhoršení situace absolventi nalézají pracovní uplatnění jen minimálně; zaměstnavatelé mají zájem jen o zkušené pracovníky. K mírnému zlepšení dochází v březnu 2014, kdy je oproti předchozímu roku méně ( v březnu 2013, v březnu 2014). Zřejmé zlepšení přichází s rokem 2015, počet v březnu 2015 činí pouze , ještě lepší je situace v březnu 2016, kdy počet klesl až na osob. Jestliže se podíváme na celoroční průměrné podíly na celkové v grafu na obrázku 3.2, jsou z hodnot patrné cyklické výkyvy související s problémy ukončením školního roku. Ekonomická krize a období recese podíl na celkové příliš neovlivňuje, postupný pokles souvisí spíše s populačním vývojem. 8

9 Kolísání v ročních intervalech je způsobeno vývojem absorpce trhem práce po vysokém počtu v září dochází k poklesu do června následujícího roku, přitom je tento vývoj kombinován sezonním cyklem celkové. V roce 2015 i 2016 je pokles celkové výrazný, takže pokles míry se na vývoji sledovaného podílu příliš neprojevuje. 3.3 Počty škol a používané definice absolventa uchazeče o zaměstnání Při analýzách je potřebné rozlišovat dva ukazatele počtu. 1. Všichni evidovaní absolventi uchazeči o zaměstnání Do této skupiny patří podle definice z roku 2005: uchazeči o zaměstnání fyzické osoby do 25 let věku, kteří mají nejvýše dva roky od ukončení školy, absolventi vysokých škol pak nejdéle do 30 let věku. Příslušná data byla prezentována v předchozích částech publikace. 2. Nezaměstnaní čerství absolventi Do této skupiny patří pouze ti, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování (tedy ti, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni na úřadu práce k 30. dubnu 2016). Údaje o zahrnující absolventy posledního roku ( čerstvé absolventy) jsou v současné době nejvhodnější pro posuzování situace škol, protože tímto způsobem lze nejkorektněji stanovit míru. Z tohoto důvodu vychází analýzy v dalších kapitolách této studie právě z těchto hodnot. Tabulka 3.2 čerstvých Střední s výučním listem - E Střední s výučním listem - H Střední s výučním listem - E, H Střední s MZ a odb.výcv. - L/ Nástavbové vzdělání - L/ Střední odborné s MZ - M Gymnaziální vzdělání - K Vyšší odborné vzdělání - N škol Z hlediska sledování uplatnitelnosti škol na trhu práce jsou absolutní počty a míra nejčastěji využívanými ukazateli. Z hlediska relevance a validity je však vhodnějším ukazatelem míra. Pokud se při sledování škol vychází z počtů evidovaných uchazečů o zaměstnání, dochází k výraznému zkreslení, jelikož v rámci tohoto ukazatele není zohledněn celkový počet. Pak může poměrně snadno docházet k situaci, kdy jsou označeny jako problematické ty obory nebo skupiny oborů, které jsou z hlediska počtu více zastoupené a je zde proto také evidováno více, než je tomu v ostatních sledovaných oblastech. V tomto ohledu je relevantnějším ukazatelem míra, která je dána podílem uchazečů o zaměstnání ( ) konkrétního druhu přípravy (kategorie vzdělání), skupiny oborů či oboru vzdělání k celkovému počtu (tj. zaměstnaných, i pokračujících v dalším vzdělávání) v daném druhu přípravy (kategorii vzdělání), v dané skupině oborů či 9

10 v daném oboru vzdělání. Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. 2 Tabulka 3.3 čerstvých Střední s výučním listem - E 32,1% 31,3% 29,2% 35,6% 26,0% 21,7% 16,0% Střední s výučním listem - H 17,7% 17,1% 15,1% 26,2% 16,5% 12,6% 9,1% Střední s výučním listem - E, H 13,4% 19,4% 18,7% 16,7% 27,4% 17,8% 13,7% 9,9% Střední s MZ a odb.výcv. - L/0 10,5% 17,0% 16,0% 12,4% 19,3% 14,2% 13,2% 10,6% Nástavbové vzdělání - L/5 13,1% 21,7% 20,6% 17,6% 29,6% 18,5% 15,2% 10,6% Střední odborné s MZ - M 7,8% 10,6% 11,4% 9,0% 14,8% 11,6% 9,6% 7,5% Gymnaziální vzdělání - K 2,4% 3,0% 3,2% 3,1% 4,1% 4,4% 3,8% 3,1% Vyšší odborné vzdělání - N 6,8% 8,9% 9,4% 7,9% 11,9% 10,2% 7,5% 5,2% Pokud se podíváme na vývoj míry zobrazený v obou přiložených tabulkách 3.2 a 3.3, můžeme vidět, že v rámci sledovaného období (duben 2009 duben 2016) dochází v míře k několika výrazným změnám. Od roku 2008 dochází v míře k poměrně výraznému nárůstu, který je odrazem nástupu ekonomické krize a nepříznivých podmínek na pracovním trhu. V letech dochází z hlediska uplatnitelnosti k mírnému zlepšení. Ve snižující se míře v roce 2012 se odráží také zavedení státní maturitní zkoušky z roku 2011, která z evidence škol do určité míry vyřadila jedince se slabším studijním prospěchem, kteří si hledají uplatnění na trhu práce hůře. V dubnu 2013 však v míře opět dochází k nárůstu v důsledku druhé vlny ekonomické krize. Od roku 2013 dochází v míře k poklesu, v dubnu 2016 jsou hodnoty srovnatelné se začátkem krize. 4. Struktura z hlediska úrovně vzdělání Absolventy škol můžeme na základě školského zákona rozlišovat na absolventy se základním, středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním. V rámci střední úrovně vzdělání můžeme hovořit o třech skupinách škol. První skupinou jsou absolventi středního vzdělání, kam spadají absolventi oborů kategorií vzdělávání D a J. Druhou skupinou jsou absolventi středního vzdělání s výučním listem, kam se řadí absolventi kategorií E a H. Poslední skupinou jsou absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie K, L/0, L/5 a M). Takovéto rozdělení je nicméně pro účely analýzy postavení na trhu práce příliš obecné, z tohoto důvodu pracujeme v rámci této publikace s podrobnějším členěním: Absolventi středního vzdělání s výučním listem jedná se o absolventy tříletých, případně dvouletých učebních oborů. Žáci, kteří úspěšně dokončí svou přípravu v rámci učebních oborů, získávají výuční list. Absolventi učebních oborů nacházejí své uplatnění převážně v dělnických a řemeslných profesích a vykonávají hlavně manuální a obslužné činnosti. Tato skupina zahrnuje kategorie vzdělání E a H. Vzhledem k tomu, že jsou z hlediska míry mezi těmito kategoriemi poměrně výrazné rozdíly, jsou obě kategorie v rámci této publikace analyzovány také samostatně. Na následujících stránkách tak budeme hovořit o absolventech středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání E a o absolventech středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem v této skupině jsou zastoupeni absolventi, kteří se připravovali ve vzdělávacích programech, jejichž 2 Námitka, že jsou zahrnuti do propočtů i ti, kdo odcházejí studovat na vyšší odborné či vysoké školy, je oprávněná, nicméně stejným způsobem jsou ovlivněny i absolutní počty. Přesný počet, kteří skutečně přejdou na trh práce a získají nebo hledají pracovní uplatnění, je statisticky obtížně kvantifikovatelný. 10

11 součástí je odborný výcvik. Po úspěšném ukončení těchto studijních oborů absolventi získávají maturitní vysvědčení. Absolventi uvedených oborů procházejí také odborným výcvikem, jsou tedy zároveň i vyučení, ačkoliv výuční list nedostávají. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem jsou připravováni pro náročné dělnické práce nebo činnosti v oblasti služeb, zároveň však mají také předpoklady pro výkon nižších řídících funkcí. V rámci publikace je tato skupina označována jako absolventi středního (odborného) vzdělání s MZ a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L/0). Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem v této kategorii vzdělání jsou zastoupeni absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, kteří se vyučili v tříletém učebním oboru a po vyučení vystudovali nástavbové studium pro absolventy učebních oborů. Pro tuto skupinu je používáno alternativní označení absolventi nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L/5). Tito absolventi bývají prezentováni společně s kategorií vzdělání L/0 pod jednotným názvem kategorie vzdělání L. Absolventi středního vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu (kategorie vzdělání J) jedná se o absolventy nematuritních oborů, které neposkytují vyučení. Absolventi jsou v této skupině připravováni v rámci dvouletých studijních oborů, po jejichž absolvování získávají vysvědčení o závěrečné zkoušce a střední odborné vzdělání. Podíl v této skupině je však velmi nízký. Ze zmíněného důvodu není této skupině v publikaci věnována pozornost. Absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou studovali v rámci čtyřletých oborů, které byly dříve označovány jako studijní obory středních odborných škol (SOŠ). Absolventi v této skupině získávají po úspěšném ukončení studia maturitní vysvědčení. Jde o úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitou, jehož součástí není odborný výcvik. Tato skupina je na následujících stránkách označována jako absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M), případně absolventi maturitních oborů SOŠ. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, získanou v oborech gymnázií, se připravovali ve čtyřletých i víceletých oborech gymnázií. Alternativní označení v publikaci je absolventi gymnázií nebo absolventi gymnaziálního vzdělání (kategorie vzdělání K). 4.1 Nezaměstnanost čerstvých škol V této části publikace je věnována pozornost výhradně čerstvým m škol. čerstvých vychází ze stavu k 30. dubnu Z hlediska sledování a monitorování jsou dubnové hodnoty více relevantní z toho důvodu, že se zde tolik neprojevuje vliv cyklů školního roku. Míru je možné sledovat také na základě zářijových hodnot. V tomto období jsou nicméně hodnoty silně ovlivněné kumulací čerstvých vstupujících na trh práce, jejichž počet nabývá právě v tomto období maximálních hodnot. Do dubna jsou však absolventi škol schopni na trhu práce nalézt pracovní uplatnění a část z nich je tak trhem práce "přirozeně" absorbována. Zmíněný ukazatel vyjadřuje, kolik procent z roku 2015 bylo k poslednímu dubnu 2016 evidovaných na Úřadu práce ČR jako nezaměstnaní. Vývoj čerstvých v posledních čtyřech letech zobrazuje graf na obrázku 4.1. Ze srovnání škol v letech je velmi dobře patrný výrazný kontinuální pokles míry napříč všemi sledovanými roky i kategoriemi vzdělání. V roce 2013 dosahovala míra čerstvých nejvyšších hodnot. Od roku 2013 dochází k poklesu míry v rámci všech sledovaných kategorií vzdělání malou odchylku tvoří jen absolventi gymnázií, kde došlo v mezi roky 2013 a 2014 k mírnému nárůstu. 11

12 Obrázek 4.1 čerstvých v ČR (duben ) Největší rozdíly v míře čerstvých můžeme ve srovnání s rokem 2013 pozorovat především u nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) a učebních oborů (kategorie vzdělání E a H). Mezi roky 2013 a 2016 poklesla míra nástavbového vzdělání (kategorie L5) o 19 procentních bodů (dále p.b.). nižšího středního vzdělání s výučním listem je nižší o 19,6 p.b., v případě středního vzdělání s výučním listem o 17,1 p.b. Mezi lety 2013 a 2016 není ale zanedbatelné ani snížení míry čerstvých v dalších kategoriích vzdělání. Absolventi středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) zaznamenali v roce 2016 míru nižší o 8,7 p.b., absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) pak o 7,3 p.b. Absolventi vyšších odborných škol dosáhli v roce 2016 na nezaměstnanost o 6,6 p.b. nižší než v roce V poklesu míry se zřetelně projevuje pokles celkové v ČR a stále se zlepšující ekonomická situace. Svou roli hraje také pokles v populační síle ročníků a snižující se počet škol. Z komparace míry čerstvých škol v rámci jednotlivých kategorií vzdělání napříč roky můžeme vidět, že dlouhodobě je nejvyšší míra zaznamenána u s nižší úrovní vzdělání (kategorie vzdělání E) a u nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5). V obou případech se však situace v posledních letech velmi zlepšila. V případě nižšího středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) je míra tradičně nejvyšší v dubnu 2016 dosahovala 16,0 %. Ve srovnání s rokem 2015 poklesla míra mezi absolventy nižšího středního vzdělání o 5,7 p.b. Právě tato kategorie vzdělání vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými kategoriemi vzdělání nejvýraznější pokles míry čerstvých. U středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) činila míra v dubnu 2016 celkem 9,1 %. Oproti předchozímu roku došlo v této kategorii vzdělání k poklesu míry čerstvých o 3,5 p.b. Navíc již druhý rok je nezaměstnanost těchto nižší než nezaměstnanost středního vzdělání s MZ a odborným výcvikem (kategorie L0). Jejich míra poklesla z 13,2 % v roce 2015 na 10,6 % v roce 2016 v rámci této kategorie vzdělání tedy míra poklesla o 2,7 p.b. 12

13 Tabulka 4.1 čerstvých podle kategorií vzdělání, duben 2016 Kategorie vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem 2015 Střední odborné s výučním listem - H ,1% -3,5 p.b. Nižší střední odborné vzdělání - E ,0% -5,7 p.b. Střední odborné s MZ a odborným výcvikem - L/ ,6% -2,7 p.b. Nástavbové vzdělání - L/ ,6% -4,6 p.b. Střední odborné s MZ - M ,5% -2,1 p.b. Gymnaziální vzdělání - K ,1% -0,7 p.b. Vyšší odborné vzdělání - N ,2% -2,2 p.b. Pozn.: Srovnání s dubnem 2015 absolutní rozdíl míry v dubnu 2016 oproti míře nezam. abs. v dubnu 2015 (p.b. procentní bod). Také absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) jsou na pracovním trhu ve srovnání s předchozím rokem o něco úspěšnější oproti roku 2015 poklesla jejich míra o 2,1 p.b. na 7,5 %. U gymnaziálního vzdělávání kategorie K je míra tradičně nejnižší v této vzdělanostní skupině jsou ve větší míře zastoupeni především ti absolventi, kteří neuspěli v přijímacím řízení na vysoké školy a rozhodli se tedy ke vstupu na pracovní trh, jinak většina pokračuje v terciárním vzdělávání. V rámci této kategorie vzdělání je v dubnu 2016 evidován pokles v míře čerstvých o 0,7 p.b. na 3,1 %. U nástavbového vzdělání poklesla míra ve srovnání s rokem 2015 o 4,6 p.b. (15,2 % v roce 2015, 10,6 % v roce 2016), čímž se tito absolventi dostali svou nezaměstnaností na úroveň středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). V případě vyššího odborného vzdělávání došlo ke snížení o 2,2 p.b. na 5,2 % v roce Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H) V souvislosti s vývojem počtu v jednotlivých kategoriích vzdělání již bylo řečeno, že dochází k poklesu v počtech, na kterém se výrazným způsobem podílí pokles v populační síle ročníků, ale také částečně ztráta zájmu o učební obory či zavedení státní maturitní zkoušky. V případě středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) je dobře patrný kontinuální mírný pokles v počtech. Zatímco v roce 2010 bylo v rámci středního vzdělání s výučním listem kategorie H evidováno , v roce 2015 se jedná už jen o počet Nejvíce středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) bylo v roce 2015 evidováno ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (24,3 %), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (17,1 %), dále ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,0 %), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (9,9 %) a 69 Osobní a provozní služby (9,4 %). středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) v dubnu 2016 činila 9,1 %. Oproti dubnu 2015 dochází v míře v rámci této kategorie vzdělání k poklesu o 3,5 p.b. V rámci učebních oborů kategorie H dochází z hlediska úspěšnosti na trhu práce ke zlepšení situace téměř ve všech skupinách oborů. Výjimkou jsou skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie a méně zastoupená skupina 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo ve srovnání s dubnem 2015 k mírnému nárůstu míry. 13

14 Obrázek 4.2 : střední vzdělání s výučním listem, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie H * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než Nejvyšší míra (kategorie H) je evidována v početněji zastoupených skupinách oborů 69 Osobní a provozní služby (13,5 %) a 66 Obchod (12,6 %). Vyšší míru můžeme zaznamenat také v méně zastoupené skupině oborů 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (12,4 %). Nejnižší míra (kategorie H) je evidována ve skupinách oborů, které jsou z hlediska počtu méně zastoupené. Týká se to především skupin oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (0,0 %), 28 Technická chemie a chemie silikátů (4,3 %) a 53 Zdravotnictví (4,3 %). V případě početně více zastoupených skupin oborů to jsou 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (4,9 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (6,6 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (7,6 %). K nejvýraznějším poklesům v míře došlo v posledním roce především u skupin oborů s nižším počtem. Týká se to zejména skupiny oborů 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (pokles z 23,8 % v roce 2015 na 12,4 % v roce 2016), 28 Technická chemie a chemie silikátů (pokles o 8,4 p.b. na 4,3 %) a 53 Zdravotnictví (pokles o 8,4 p.b. na 4,8 %). Mezi více zastoupenými skupinami oborů došlo k výraznému meziročnímu poklesu v míře především v rámci skupin oborů 41 Zemědělství a lesnictví (7,6 %, pokles o 4,7 p.b.) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (11,0 %, pokles o 4,6 p.b.). 14

15 Tabulka 4.2 Přehled o : střední vzdělání s výučním listem, duben 2016, skupiny oborů kategorie H Skupina oborů vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem Hornictví, hutnictví a slévárenství ,9% 3,5 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% -3,1 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,9% -2,4 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,3% -8,4 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,8% -3,7 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,3% -7,0 p.b. 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 2 0 0,0% 0,0 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,0% -1,2 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,3% 1,8 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% -3,0 p.b. 37 Doprava a spoje ,7% -5,2 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,4% -11,4 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,6% -4,7 p.b. 53 Zdravotnictví ,8% -8,4 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,0% -4,6 p.b. 66 Obchod ,6% -3,0 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,5% -3,1 p.b. 82 Umění a užité umění ,3% -1,5 p.b. Celkem H ,1% -3,5 p.b. 4.3 Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem kategorie E Tato kategorie vzdělání je primárně určena pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami. Z již uvedených statistik je dobře patrné, že míra v rámci této kategorie vzdělání zůstává tradičně vysoká, přestože je zde ve srovnání s ostatními kategoriemi vzdělání evidovan téměř nejnižší počet. V roce 2015 absolvovalo v této kategorii osob, je zde patrný pokles, v roce 2010 jich absolvovalo Nejvíce středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) ukončilo v roce 2015 studium ve skupinách oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (28,2 %), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (14,8 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (14,4 %). Vyšší podíl je patrný také u skupin oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (10,0 %) a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (9,1 %). středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) v dubnu 2016 činila 16,0 %. Z hlediska meziročního srovnání došlo v této kategorii vzdělání k poklesu o 5,7 p.b. Z obrázku 4.3 je z hlediska míry a uplatnitelnosti učebních oborů kategorie E patrné zlepšení v rámci většiny skupin oborů. Výjimkou jsou méně zastoupené skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a ýpočetní technika a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie, kde došlo v míře oproti dubnu 2015 k nárůstu. Nejvyšší míru (kategorie E) v dubnu 2016 zaznamenala méně zastoupená skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (30,0 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (26,9 %). Z početněji zastoupených skupin oborů je míra vyšší zejména ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (17,7 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (17,2 %). Nejnižší míra (kategorie E) je v dubnu 2016 evidována ve skupině oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů (5,0 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (12,5 %). Z početněji zastoupených skupin oborů je míra této kategorie vzdělání nízká také ve skupině 41 Zemědělství a lesnictví (14,5 %) a 26 Strojírenství a strojírenská výroba (14,9 %). 15

16 Nejvýraznější pokles v míře je zaznamenán u skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby (15,3 %, pokles o 15,6 p.b.) výrazný pokles je však částečně ovlivněn nižším počtem. V rámci více zastoupených skupin oborů došlo k výraznému meziročnímu poklesu míry především u skupin oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (17,7 %, pokles o 8,7 p.b.), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (15,4 %, pokles o 7,7 p.b.) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (14,9 %, pokles o 6,5 p.b.). Obrázek 4.3 : střední vzdělání s výučním listem, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie E * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 200. ** Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 600. Tabulka 4.3 Přehled o : nižší střední vzdělání s výučním listem, duben 2016, skupiny oborů kategorie E Skupina oborů vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem Strojírenství a strojírenská výroba ,9% -6,5 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,9% 1,1 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,0% -0,3 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,2% -2,3 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,4% -0,3 p.b. 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů ,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,5% -4,8 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,0% 10,0 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,7% -8,7 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,5% -1,8 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,4% -7,7 p.b. 66 Obchod ,0% -2,6 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,3% -15,6 p.b. 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,1% -5,0 p.b. Celkem E ,0% -10,0 p.b. 16

17 4.4 Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) V souvislosti s nezaměstnaností kategorie L0 je třeba uvést skutečnost, že ve statistikách nejsou uvedeni ti absolventi, kteří neuspěli u státní maturitní zkoušky. V evidenci se tedy nacházejí spíše schopnější absolventi, kteří maturitní zkoušku úspěšně složili a mají vyšší studijní předpoklady. Proto se dá předpokládat, že tyto absolventy trh práce snáze přijme a úspěšně si najdou své pracovní uplatnění. V kategorii vzdělání L0 dochází ve srovnání s jinými kategoriemi v posledních letech k výraznějšímu snížení počtu. V období let se počet pohyboval okolo hranice osob. V roce 2011 však došlo v počtu k výraznému poklesu, o více než 1 634, a tento trend dále pokračoval. V roce 2015 bylo v kategorii L0 evidováno ve srovnání s rokem 2010 je to pokles téměř na polovinu. V rámci středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem kategorie L0 je v roce 2015 evidováno nejvíce ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (19,1 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (18,1 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (16,0 %) a 69 Osobní a provozní služby (16,0 %). Obrázek 4.4 čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie L0 *Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než 300. středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to pokles o 2,7 p.b. Na pozitivní vývoj míry této kategorie vzdělání a zlepšující se situaci z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu má částečně vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce Pokud by státní maturitní zkouška nebyla zavedena, byla by míra v této skupině pravděpodobně vyšší. Na obrázku 4.4 můžeme vidět, že z hlediska míry dochází v dubnu 2016 ve většině skupin oborů k poklesu. Výjimkou jsou jen skupiny oborů s velmi malým počtem, a to skupiny 31 Textilní výroba a oděvnictví, 41 Zemědělství 17

18 a lesnictví a 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo v míře oproti dubnu 2015 k mírnému nárůstu. Tabulka 4.4 Přehled o čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2015, skupiny oborů kategorie L/0 Skupina oborů vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem Hornictví, hutnictví a slévárenství ,3% 2,5 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,8% -1,6 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,6% -1,7 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,9% -2,2 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,0% 3,3 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,0% -2,1 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,9% -2,3 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,7% -1,3 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,7% 3,2 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,2% -3,0 p.b. 66 Obchod ,0% -6,7 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,3% -5,3 p.b. 82 Umění a užité umění ,5% -2,7 p.b. Celkem L ,6% -2,6 p.b. Nejvyšší míru (kategorie L0) vykazují především početněji zastoupené skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby (16,3 %), 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (13,9 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (13,2 %). Vyšší míra je v dubnu 2016 evidována také ve slaběji zastoupené skupině oborů 66 Obchod (13,0 %). Naopak nejnižší míra (kategorie L0) je evidována ve skupině oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,8 %), dále pak v méně zastoupených skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství (6,3 %), 41 Zemědělství a lesnictví (7,7 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (8,0 %). Nižší míru vykazují také více zastoupené skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (8,6 %) a 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (8,7 %). K nejvýraznějším poklesům v míře dochází ve skupinách oborů s vyšším počtem. Týká se to především skupiny oborů 66 Obchod (13,0 %, pokles o 6,7 p.b.) a 69 Osobní a provozní služby (16,3 %, pokles o 5,3 p.b.). 4.5 Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) V rámci středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou bylo možné pozorovat kontinuální nárůst v počtech do roku 2007, kdy je v rámci této kategorie evidováno osob. Od roku 2007 dochází v této kategorii vzdělání k postupnému poklesu. V roce 2013 je v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou evidováno , v roce 2015 je to již jen osob. Za dva roky tedy klesl počet oborů kategorie M o 23 %. Přesto tito absolventi tvoří přibližně 38 % z celkového počtu středních škol (bez nástaveb). Nejvíce středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) úspěšně ukončilo v roce 2014 studium ve skupinách oborů 63 Ekonomika a administrativa (19,3 %), 78 Obecně odborná příprava (12,7 %), 18 Informační technologie (8,8 %), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,1 %) a 53 Zdravotnictví (6,8 %). středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) v dubnu 2016 činila 7,5 %. Ve srovnání s dubnovými hodnotami v roce 2015 dochází v míře kategorie M k meziročnímu poklesu o 2,1 p.b. 18

19 V souvislosti s monitorováním míry v této kategorii vzdělání je třeba poznamenat, že na tento ukazatel má vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011, jež s velkou pravděpodobností způsobilo pokles v počtech i míru, a skutečnost, že v rámci kategorie M pokračuje značná část ve studiu v terciárním vzdělávání. Pokud se podíváme na situaci v rámci jednotlivých skupin oborů kategorie M (obrázek 4.5), můžeme vidět, že ve většině případů došlo v míře ve srovnání s dubnem 2015 k poklesu. Výjimku tvoří jen skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství s nízkým počtem. Obrázek 4.5 : střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie M * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než Nejvyšší míra byla zaznamenána především v rámci skupin oborů s nižším počtem, mezi něž patří skupiny 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (10,5 %), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (9,7 %), 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (9,4 %) a 43 Veterinářství a veterinární prevence (9,4 %). V rámci 19

20 více zastoupených skupin oborů je v dubnu 2016 evidována vyšší nezaměstnanost také ve skupině 82 Umění a užité umění (9,4 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %). Nejnižší míru zaznamenaly především skupiny oborů s nízkým počtem. Jedná se o skupiny oborů 66 Obchod a 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (obě 0,0 %, neboť ke 30. dubnu 2016 nebyl evidován žádný jejich nezaměstnaný absolvent), dále pak 28 Technická chemie a chemie silikátů (4,4 %) a 69 Osobní a provozní služby (4,8 %). Nízkou míru v dubnu 2016 vykazují také početně zastoupené skupiny oborů 53 Zdravotnictví (4,5 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,7 %), 78 Obecně odborná příprava (5,7 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (6,0 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,6 %). Tabulka 4.5 Přehled o : střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2016, skupiny oborů kategorie M Skupina oborů vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% -2,0 p.b. 18 Informační technologie ,7% -1,5 p.b. 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ,0% 8,0 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,7% -0,7 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,6% -1,1 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,4% -5,4 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,7% -7,2 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,8% -14,3 p.b. 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 5 0 0,0% -66,7 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,6% -3,3 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,7% -5,0 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,6% -1,3 p.b. 37 Doprava a spoje ,9% -3,0 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,8% -3,4 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,6% -3,5 p.b. 43 Veterinářství a veterinární prevence ,4% -2,4 p.b. 53 Zdravotnictví ,5% -2,1 p.b. 63 Ekonomika a administrativa ,8% -1,7 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,1% -4,6 p.b. 66 Obchod ,0% -7,5 p.b. 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,4% -2,9 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,4% -4,9 p.b. 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,0% -2,1 p.b. 78 Obecně odborná příprava ,7% -1,2 p.b. 82 Umění a užité umění ,4% -1,4 p.b. Celkem M ,5% -2,1 p.b. K nejvýraznějšímu poklesu míry kategorie M došlo ve skupinách oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (pokles o 66,7 p.b.), 31 Textilní výroba a oděvnictví (6,8 %, pokles o 14,3 p.b.), 66 Obchod (0 %, pokles o 7,5 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (9,7 %, pokles o 7,2 p.b.). K vyššímu meziročnímu poklesu došlo v roce 2016 také v početněji zastoupené skupině oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %, pokles o 4,6 p.b.). K větším meziročním poklesům dále došlo například ve skupině oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů (4,4 %, pokles o 5,4 p.b.), 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (7,7 %, pokles o 5,0 p.b.) a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (9,4 %, pokles o 4,9 p.b.). Naopak nejmenší rozdíl v míře je v dubnu 2016 zaznamenán ve skupinách oborů s vysokými počty : 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,7 %, 20

21 pokles o 0,7 p.b.), 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (6,6 %, pokles o 1,1 p.b.), 78 Obecně odborná příprava (5,7 %, pokles o 1,2 p.b.), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (7,6 %, pokles o 1,3 p.b.), 82 Umění a užité umění (9,4 %, pokles o 1,4 p.b.). Pro doplnění je potřeba uvést, že u skupiny oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství došlo meziročně k nárůstu míry, neboť v předchozím roce byla nezaměstnanost nulová. 4.6 Nezaměstnanost nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) Kategorie L5 patří z hlediska počtu k méně zastoupeným kategoriím vzdělání. Od roku 2005 dochází v počtu nástavbového vzdělání ke kontinuálnímu poklesu. K výraznému propadu dochází v roce 2011, kdy počet klesá z na Tento klesající trend pokračuje také v roce 2015 v rámci této kategorie vzdělání bylo minulý rok evidováno pouze Ve srovnání s rokem 2011 zde tedy klesl počet o třetinu. Částečně je to dáno demografickým vývojem, částečně pak zavedením státní maturitní zkoušky. Z hlediska vývoje počtu se zde tedy zavedení státní maturitní zkoušky odrazilo spíše negativně. Ovšem dá se předpokládat, že z pohledu uplatnitelnosti na trhu práce měla nová maturitní zkouška pozitivní vliv. Absolventi nástavbového vzdělání (kategorie L5) jsou velmi silně zastoupeni ve skupině oborů 64 Podnikání v oborech, odvětví 61,7 %. S velmi výrazným odstupem následují skupiny oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,4 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,5 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,9 %). V roce 2015 bylo ve většině skupin oborů evidováno méně než 170 a jsou tedy z hlediska počtu osob méně zastoupené. Obrázek 4.6 čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou nástavbové vzdělání, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie L5 * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než

22 nástavbového vzdělání (kategorie L5) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Meziročně došlo v míře zmíněné kategorie vzdělání k poklesu o 4,6 p.b. Tímto výrazným posunem se absolventi nástavbového studia dostali na hodnoty s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). Pokud ovšem z hlediska vývoje porovnáme situaci v roce 2015 s předchozím rokem, můžeme vidět, že v některých skupinách oborů je míra vyšší než v dubnu 2015 ve většině případů jde nicméně o méně zastoupené skupiny oborů, kde může v míře docházet k výrazným výkyvům v důsledku nízkého počtu. Tabulka 4.6 Přehled o čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou nástavbové vzdělání, duben 2015, skupiny oborů kategorie L/5 Skupina oborů vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem Strojírenství a strojírenská výroba ,4% -1,5 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% 0,6 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,4% 22,0 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,3% -24,0 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 1,2 p.b. 37 Doprava a spoje ,0% -1,7 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,2% -6,0 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,6% -16,6 p.b. 53 Zdravotnictví ,0% 0,0 p.b. 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,6% -3,9 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,6% -13,2 p.b. 66 Obchod ,3% -3,7 p.b. 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,5% -27,5 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,0% 10,0 p.b. 82 Umění a užité umění ,7% 16,2 p.b. Celkem L ,6% -4,6 p.b. Nejvyšší míru pozorujeme převážně ve skupinách oborů s velmi nízkým počtem. Týká se to především skupiny oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (44,4 %), 82 Umění a užité umění (26,7 %) a 37 Doprava a spoje (25,0 %). Vyšší míra je evidována také ve skupinách oborů 66 Obchod (14,3 %) a 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (12,5 %). Nejnižší míra je evidována ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví (0,0 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (2,2 %), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,3 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (5,6 %). V případě skupiny oborů 53 Zdravotnictví nebyl v dubnu 2016 evidován žádný absolvent v evidenci osob a míra je proto nulová. Nižší míra byla dále zaznamenána ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,4 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (8,8 %). Nejvýraznější pokles v míře je patrný především u skupin oborů 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (12,5 %, pokles o 27,5 p.b.), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,3 %, pokles o 19,1 p.b.), 41 Zemědělství a lesnictví (5,6 %, pokles o 16,6 p.b.) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,6 %, pokles o 13,2 p.b.). 4.7 Nezaměstnanost vyššího odborného vzdělání (kategorie vzdělání N) Tato kategorie vzdělání zaznamenávala do roku 2005 poměrně výrazný nárůst v počtu, který byl do značné míry způsoben zájmem o terciární vzdělávání. Od roku 2005, ve kterém vyšší odborné vzdělání absolvovalo osob, však v této kategorii vzdělání dochází ke kontinuálnímu poklesu počtu. Je to ovlivněno rozšiřující se 22

23 vzdělávací nabídkou vysokých škol (absolvování vyššího odborného vzdělání je mnohdy alternativní variantou v případě neúspěchu v přijímacím řízení na vysoké školy), demografickým poklesem obyvatelstva a do určité míry také zavedením státní maturitní zkoušky v roce V roce 2015 bylo v rámci vyššího odborného vzdělání evidováno Nejvíce vyššího odborného vzdělání (kategorie N) ukončilo studium ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví (27,9 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (17,4 %), 63 Ekonomika a administrativa (12,7 %), 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (7,1 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (6,4 %). vyššího odborného vzdělání (kategorie N) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Oproti dubnovým hodnotám za rok 2015 tak dochází v rámci této kategorie vzdělání k meziročnímu poklesu v míře o 2,2 p.b. V souvislosti se sledováním míry vyššího odborného vzdělávání je nicméně třeba mít na paměti, že tato kategorie vzdělání je poměrně náchylná k výkyvům v míře z důvodu nižšího zastoupení v rámci jednotlivých skupin oborů. Výjimkou jsou skupiny oborů, které byly z hlediska počtu v loňském roce nejvíce zastoupené. Obrázek 4.7 : vyšší odborné vzdělání, duben 2015 a 2016, skupiny oborů kategorie N * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než

24 Jestliže se podíváme na meziroční srovnání míry v rámci jednotlivých skupin oborů, můžeme vidět, že ve většině skupin oborů došlo v míře k poklesu. K meziročnímu nárůstu došlo především u skupin oborů s nižším počtem, které jsou v důsledku slabšího zastoupení náchylnější k výkyvům. Musíme ovšem zmínit skupinu oborů 82 Umění a užité umění, kde bylo v roce 2015 více než 200, a přesto došlo k nárůstu míry meziročně o 3,2 p.b. na 14,2 %. Tabulka 4.7 Přehled o : vyšší odborné vzdělání, duben 2016, skupiny oborů kategorie N Skupina oborů vzdělání (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem Ekologie a ochrana životního prostředí ,3% 4,6 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,3% 1,7 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,2% -1,4 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,7% -0,6 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,7% -1,3 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,6% -7,5 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,9% -5,2 p.b. 37 Doprava a spoje ,0% -4,3 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,1% -6,1 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,5% -2,1 p.b. 53 Zdravotnictví ,8% -0,6 p.b. 61 Filozofie, teologie ,3% 13,3 p.b. 63 Ekonomika a administrativa ,1% -4,4 p.b. 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,4% -7,0 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,1% -4,8 p.b. 66 Obchod ,8% -5,0 p.b. 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,9% -3,8 p.b. 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,8% -1,8 p.b. 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,4% -1,6 p.b. 82 Umění a užité umění ,2% 3,2 p.b. Celkem N ,2% -2,3 p.b. Nejvyšší míra (kategorie N) byla v dubnu 2016 evidována u početnější skupiny oborů 82 Umění a užité umění (14,2 %). K ní se řadí i skupiny oborů s nižším počtem (méně než 200) 61 Filozofie, teologie (33,3 %), 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (13,3 %), 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (10,9 %) a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (10,8 %). Nejnižší míra (kategorie N) je ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (2,4 %), 53 Zdravotnictví (2,8 %) a 63 Ekonomika a administrativa (5,1 %). Ze skupin oborů s nízkým zastoupením pak nízkou nezaměstnanost evidujeme u skupiny 37 Doprava a spoje (0,0 %) a 33 Zpracování dřeva (3,6 %). K nejvýraznějšímu poklesu míry došlo především v rámci skupin oborů s nižším počtem týká se to skupin oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,6 %, pokles o 7,5 p.b.), 64 Podnikání v oborech, odvětví (5,4 %, pokles o 7,0 p.b.), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (7,1 %, pokles o 6,1 p.b.) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (10,9 %, pokles o 5,2 p.b.). Naopak nárůst míry je zaznamenán ve skupinách oborů 61 Filozofie, teologie (33,3 %, nárůst o 13,3 p.b.), 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (13,3 %, nárůst o 4,6 p.b.), 82 Umění a užité umění (14,2 %, nárůst o 3,2 p.b.) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (9,3 %, nárůst o 1,7 p.b.). Opět se většinou jedná o skupiny oborů s nižším počtem, kde může v důsledku slabšího zastoupení docházet v míře k výraznějším výkyvům 24

25 4.8 Nezaměstnanost vysokoškolského magisterského vzdělání (kategorie T) V rámci této kapitoly pravidelně uvádíme také údaje o absolventech pětiletého magisterského či navazujícího magisterského studia, kteří se vzdělávali v prezenční (denní) formě. Přestože se tato publikace primárně zaměřuje na uplatnění střední úrovně vzdělání na pracovním trhu, následující údaje mohou posloužit jako vhodný doplněk obrazu situace na trhu práce. V roce 2015 ukončilo magisterské studium nejvíce ve skupinách studijních programů: Technické vědy a nauky (24,7 %), Ekonomické vědy a nauky (21,4 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (13,8 %) a Pedagogika, učitelství a sociální péče (9,9 %). magisterského vzdělání (kategorie T) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Ve srovnání se situací v loňském roce došlo v míře k mírnému poklesu o 0,7 p. b. Nejvyšší míra byla v roce 2016 evidována v rámci skupin studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (9,3 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (7,4 %), Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (6,5 %), Ekonomické vědy a nauky (6,1 %) a Technické vědy a nauky (4,7 %). Nejnižší míra (kategorie T) byla letos v dubnu zaznamenána v rámci skupin studijních programů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (1,4 %), Právní vědy a nauky (3,4 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,4 %) a Přírodní vědy a nauky (4,5 %). Meziroční poklesy v míře jsou v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem jsou menší, výkyvy a změny však nejsou obecně příliš vysoké. K nejvýraznějšímu poklesu došlo především ve skupině studijních programů Technické vědy a nauky (2,0 p.b.), dále ve skupinách Pedagogika, učitelství a sociální péče a Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (shodně pokles o 1,4 p. b.). K větším meziročním nárůstům došlo v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem ve skupinách Vědy a nauky o kultuře a umění (nárůst o 0,6 p. b.) a Přírodní vědy a nauky (0,5 p.b.). Obrázek 4.8 : vysokoškolské magisterské vzdělání, duben 2015 duben 2016, skupiny studijních programů kategorie T * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2014 v dané kategorii vzdělání více než

26 Tabulka 4.8 Přehled o : vysokoškolské magisterské vzdělání, duben 2016, skupiny studijních programů kategorie T Skupina studijních programů (duben 2016) (duben 2016) Srovnání s dubnem 2015 Přírodní vědy a nauky ,5% 0,5 p.b. Technické vědy a nauky ,7% -2,0 p.b. Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky ,5% -1,4 p.b. Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky ,4% -0,3 p.b. Humanitní a společenské vědy a nauky ,4% 0,2 p.b. Ekonomické vědy a nauky ,1% -0,2 p.b. Právní vědy a nauky ,4% -1,1 p.b. Pedagogika, učitelství a soc. péče ,4% -1,4 p.b. Vědy a nauky o kultuře a umění ,3% 0,6 p.b. Celkem T ,2% -0,7 p.b. Pozn.: Kódy tříd a skupin studijních programů začleněných v jednotlivých kategoriích Přírodní vědy a nauky 1 Ekonomické vědy a nauky 63 Technické vědy a nauky 2,3 Právní vědy a nauky 68 Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky 4 Pedagogika, učitelství a soc. péče 75 Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky 5 Vědy a nauky o kultuře a umění 8 Humanitní a společenské vědy a nauky 61,65,67,71,72,73,74,77 5. Celkový pohled na strukturu Tato shrnující kapitola poskytuje názorný pohled na míry v kategoriích vzdělání i v hlavních skupinách oborů (ty představují obecnější členění oborů z hlediska profesního zaměření). V tabulce 5.1 jsou pro lepší orientaci uvedeny počty v roce 2015, datové pruhy umožnují vhodně porovnat rozdíly v počtech. Tímto způsobem není znázorněn počet žáků gymnázií a lyceí, protože by se odlišení v dalších polích znepřehlednilo. Tabulka 5.1 Počty hlavních skupin oborů v roce 2015 Počty v roce 2015 H E L0 L5 M+K N T Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter.vědy a nauky Zdravotnictví, lékař.a farmac.vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Gymnázia+Lycea Službové Vědy a nauky o kultuře a umění V tabulce 5.2 jsou v přehledu uvedeny míry v jednotlivých kategoriích i hlavních skupinách. Propojení údajů do jedné tabulky a znázornění datovými pruhy přináší možnost dobrého srovnání. V celkovém pohledu je zřejmé, že nejnižší hodnoty míry nacházíme zejména ve zdravotnických oborech (tabulka 5.2), v podstatě nezávisle na kategoriích vzdělání. Zdravotnické obory patří již tradičně k těm skupinám oborů, které jsou zaměstnavateli poměrně výrazně poptávané. V rámci této skupiny dochází v posledních několika letech ke kontinuálnímu poklesu počtu. Důvodem je především obecný pokles počtu v důsledku demografického stárnutí populace. Příčinou je nicméně také nižší atraktivita těchto oborů (roli zde hraje vysoká náročnost studia i nepříliš dobré finanční ohodnocení, navíc i nepřiměřené požadavky na dosaženou vzdělanostní úroveň). 26

27 Tabulka 5.2 v členění podle hlavních skupin oborů a kategorií vzdělání, duben 2016 v dubnu 2016 H E L0 L5 M+K N T Přírodní vědy a nauky 8,8% 13,3% 4,5% Technické vědy a nauky 7,7% 16,6% 8,5% 8,2% 6,7% 6,8% 4,7% Zemědělsko-lesnické a veter.vědy a nauky 7,6% 14,5% 7,7% 5,6% 8,8% 6,5% 6,5% Zdravotnictví, lékař.a farmac.vědy a nauky 4,8% 0,0% 4,5% 2,8% 1,4% Humanitní a společenské vědy a nauky 12,5% 9,4% 12,5% 7,4% Ekonomické vědy a nauky 11,6% 8,8% 5,2% 6,1% Právní vědy a nauky 8,4% 6,9% 3,4% Pedagogika, učitelství a soc. péče 16,1% 6,0% 2,4% 4,4% Gymnázia+Lycea 3,5% Službové 12,0% 15,9% 14,7% 10,4% 8,9% 8,2% Vědy a nauky o kultuře a umění 11,3% 11,5% 26,7% 9,4% 14,2% 9,3% Celková 9,1% 16,0% 10,6% 10,6% * 7,5% 5,2% 5,2% * bez započtení gymnázií Celkově jsou ještě nízké hodnoty míry ve skupinách Právní vědy a nauky a Pedagogika, učitelství a sociální péče, což ale souvisí s tím, že téměř všichni absolventi mají vyšší úroveň vzdělání (kategorie M, N a T). Poměrně nízké hodnoty míry nacházíme i ve skupinách Technické vědy a nauky a Ekonomické vědy a nauky. Vysoké hodnoty míry v celkovém pohledu všech kategorií nacházíme ve skupině Vědy a nauky o kultuře a umění a rovněž ve skupině Službové, kde je to ale ovlivněno i převahou v kategoriích nižší úrovně vzdělání (H, E). V jednotlivých oblastech (polích) nacházíme nejnižší hodnoty míry ve skupině Zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy a nauky v kategorii L5 (0 %), ovšem při velmi malém počtu. Mnohem významnější je hodnota 1,4 % v téže skupině, ale v kategorii T magisterské studium. Další nízkou hodnotu vykazuje skupina Pedagogika, učitelství a sociální péče v kategorii N vyšší odborné vzdělávání. Nejvyšší hodnota míry je ve skupině Vědy a nauky o kultuře a umění (26,7 %) v kategorií L5 nástavbové studium, dále v Technické vědy a nauky v kategorií E střední vzdělávání s výučním listem (16,6 %) a pomineme-li ostatní skupiny v kategorii E pak ještě ve skupině Službové v kategorii L0 (14,7 %). Poměrně vysoké hodnoty se objevují i ve skupině Humanitní a společenské vědy a nauky ve všech kategoriích, v magisterské úrovni jde o druhou nejvyšší hodnotu. Podprůměrné hodnoty míry jsou zřejmé v nižších vzdělanostních úrovních (H, E, L0, L5) ve skupině Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky a v magisterské úrovni ve skupině Přírodní vědy a nauky. 6. Nezaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva a mladých lidí z hlediska vzdělání Údaje o čerstvých jsou ovlivněny tím, že mnoho pokračuje v dalším vzdělávání, a tím vlastně snižuje hodnotu míry. Je to dáno jak přechodem vyučených do nástavbového studia, tak přechodem maturantů do terciárního vzdělávání. Z tohoto důvodů využíváme další zdroj informací o, kterým je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), prováděné ČSÚ. Základními údaji o míře jsou její hodnoty v členění podle dosaženého vzdělání. V tabulce 4.2 jsou porovnávány hodnoty míry v 10leté věkové skupině let. Kvůli srovnatelnosti byla pro absolventy terciárního vzdělání zvolena věková skupina starší let, protože tito absolventi přicházejí na trh práce ve vyšším věku. 27

28 Vzhledem k velikosti vzorku VŠPS jsou hodnoty pod 10 tisíc osob celkem málo věrohodné a uvádíme je jen pro úplnost. V ostatních případech tyto výpočty dobře dokreslují zjištění v předcházejících kapitolách. V tabulce a grafu jsou prezentovány údaje týkající se ekonomicky aktivních lidí, tedy těch, kteří se uplatňují na trhu práce a kteří absolvovali základní, střední nebo terciární úroveň vzdělání. Vedle míry mladých lidí je zde prezentována i míra ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tabulka 6.1 mladých lidí v roce 2015 podle VŠPS Zam Nezam Celkem MN (15-24) MN (EAO) Základní vzdělání (vč. nedokončeného) ,9% 22,7% Střední odborné s výučním listem - E, H ,1% 5,7% Střední odborné bez výučního listu - J ,0% 10,7% Střední odborné s MZ - M a L/ ,7% 3,6% Gymnaziální vzdělání - K ,6% 5,2% Pomaturitní a nástavbové vzdělání - L/ ,9% 3,3% Zam Nezam Celkem MN (20-29) MN (EAO) Vyšší odborné vzdělání - N ,3% 3,7% Konzervatoře ,0% 1,7% Vysokoškolské bakalářské vzdělání - R ,7% 3,8% Vysokoškolské magisterské vzdělání - T ,8% 2,0% Vysokoškolské doktorské vzdělání - V ,0% 1,0% Celkem ,9% 5,0% Zam počet zaměstnaných; Nezam počet Celkem = Zam + Nezam; MN (míra ) = Nezam/Celkem Z dat VŠPS je patrná závislost mezi úrovní vzdělání a nezaměstnaností. Nejtěžší postavení na trhu práce mají lidé bez vzdělání (v ČR je jejich podíl velmi malý, takže nejsou uváděni) a se základním vzděláním, nejlépe jsou na tom lidé s terciární úrovní vzdělání. V porovnání s vyššími věkovými ročníky mají obtížnější postavení mladí lidé bez dostatečné praxe a pracovních zkušeností. mladých lidí se středním vzděláním se pohybuje zhruba na stejné úrovni, kolem 9 %. Jedná se jak o vyučené (9,1 %), tak o absolventy s maturitou běžného odborného maturitního studia (kat. M) a maturitního studia s odborným výcvikem (kat. L0) dohromady 9,7 %, dále o absolventy nástavbového studia 3 (překvapivě pouze 7,9 %). Absolventi gymnaziálního vzdělání, kteří přejdou na trh práce, se rovněž dobře uplatní, jejich míra je 11,6 %. Údaje o absolventech terciárního vzdělání ukazují vyšší míru s bakalářským vzděláním (6,7 %) a také poněkud vyšší míru u s magisterskou úrovní vzdělání (4,8 %), je ovšem výrazně nižší než míra středoškoláků. V tabulce je možné také porovnávat rozdíly mezi mírou mladých lidí a všech ekonomicky aktivních, výrazný nepoměr se objevuje u maturitního studia a magisterského studia. 3 Uváděné pomaturitní studium se k m této věkové kategorie nevztahuje, to bylo početněji zastoupeno u lidí vyšších věkových ročníků, tedy ovlivňuje hodnoty EAO. 28

29 Obrázek 6.1 mladých lidí a EAO v roce 2014 podle VŠPS Detailnější analýza mladých lidí podle profesního zaměření není možná s ohledem na omezenou velikost vzorku VŠPS. Proto se informace o podle profesí vztahují pouze na ekonomicky aktivní obyvatelstvo jako celek. Tabulka 6.2 Výběr profesí EAO podle ISCO s nadprůměrnou mírou (minimální počet zaměstnaných osob; řazeno sestupně od nejvyšší míry, rok 2015, VŠPS) ISCO Název profese mnz 5131 Číšníci a servírky 13,0% 8211 Montážní dělníci mechanických zařízení 12,6% 9112 Uklízeči a pomocníci v hotelích, admin., průmyslových a jiných objektech 12,5% 8344 Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci 12,0% 9329 Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě 11,7% 8212 Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení 11,2% 7112 Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 10,7% 8142 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu 10,6% 5223 Prodavači v prodejnách 10,4% 5141 Kadeřníci 9,8% 3112 Stavební technici 9,6% 8219 Montážní dělníci ostatních výrobků 9,4% 5120 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 8,8% 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 8,6% 5230 Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 8,5% 4110 Všeobecní administrativní pracovníci 8,4% 4120 Sekretáři (všeobecní) 8,4% 7119 Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 8,1% 5322 Ošetřovatelé a pracovníci v oblasti domácí péče a ter. sociálních služeb 7,5% 3341 Vedoucí v oblasti administrativních agend 7,1% 7412 Elektromechanici 7,1% Nadprůměrnou míru mají zejména ekonomicky aktivní lidé se středním vzděláním s výučním listem v profesích zaměřených na gastronomii nebo lidé se základním vzděláním pracující v pomocných profesích (uklízeči, pomocní pracovníci) a překvapivě 29

30 i montážní dělníci mechanických zařízení. Z údajů jsou zřejmé problémy ve stavebnictví, které se odrážejí ve vysoké míře pracovníků, kterých je údajně nedostatek. Vysokou nezaměstnanost mají rovněž pracovníci s nízkou kvalifikací (montážní dělníci, obsluha strojů na výrobu plastů i prodavači). K průměrné míře se pak přibližují ošetřovatelé a pracovníci hlavní stavební výroby. Podprůměrnou míru nacházíme zejména u pracovníků s vysokoškolským magisterským vzděláním. Jsou to například stavební inženýři, lékaři, učitelé a řídící pracovníci, u pracovníků s maturitním vzděláním pak jde převážně o technicky orientované profese (strojaři, elektrotechnici, programátoři) a zdravotní sestry. Nedostatkoví, tedy s nízkou mírou, jsou z dělnických profesí zejména řidiči a obsluha zemědělských strojů, řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají, stavební a provozní elektrikáři, obsluha zařízení na zpracování kovů, mechanici a opraváři motorových vozidel, tesaři a stavební truhláři, dále pak pracovníci v dělnických povoláních technického charakteru. Tabulka 6.3 Výběr profesí EAO podle KZAM s podprůměrnou mírou (nad zaměstnaných; řazeno vzestupně dle míry, rok 2015, VŠPS) ISCO Název profese mnz 2142 Stavební inženýři 0,0% 2212 Lékaři specialisté 0,0% 2341 Učitelé na 1. stupni základních škol 0,0% 3113 Elektrotechnici a technici energetici 0,5% 5153 Správci objektů 0,5% 3221 Všeobecné sestry bez specializace 0,7% 2342 Učitelé v oblasti předškolní výchovy 0,7% 1321 Řídící pracovníci v průmyslové výrobě 0,7% 2412 Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté 0,8% 2221 Všeobecné sestry se specializací 0,9% 2359 Pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení 0,9% 2330 Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů) a na 2. st. ZŠ 1,0% 1213 Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací 1,0% 3115 Strojírenští technici 1,2% 3122 Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) 1,4% 2514 Programátoři počítačových aplikací 1,5% 1120 Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických a zájm.) 1,7% 8341 Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů 1,8% 1412 Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb 1,8% 5412 Policisté 1,9% 3321 Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví 1,9% 3512 Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií 1,9% 2411 Specialisté v oblasti účetnictví 2,3% 5321 Ošetřovatelé a pracovníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 2,3% V případě sledování podle oborového zaměření přinášíme srovnání míry mladých a všech ekonomicky aktivních lidí pro obory vzdělání, které jsou dostatečně zastoupeny v obou kategoriích. Do porovnání tak byly zařazeny ty obory, u kterých jsou počty zaměstnaných větší než (EAO), a to samostatně pro učební a pro maturitní vzdělání. Tabulka 6.4 pro kategorii vyučených ukazuje výrazné rozdíly v míře jak v oborovém pohledu, tak mezi mladými a všemi ekonomicky aktivními. Ukazuje se, že tam, kde je poměrně vysoká míra EAO, zůstávají výrazně častěji nezaměstnanými i mladí lidé (vysoký násobek). Špatná je situace u vyučených pro velkoobchod a maloobchod a v potravinářských oborech, gastrooborech (hotelnictví) a stavebních oborech. 30

31 Tabulka 6.4 Porovnání míry mladých (15 24letých) a EAO v roce 2015 ve vybraných oborech vzdělání vyučení Obor vzdělání (vyučení) (mladí let) (EAO) Násobek (mladí/eao) 341 Velkoobchod a maloobchod 19,0% 7,6% 2,5 541 Potravinářství 16,7% 7,0% 2,4 811 Hotelnictví 12,1% 7,6% 1,6 582 Stavebnictví 12,0% 6,0% 2,0 543 Materiály (dřevo, papír, plasty) 10,4% 6,3% 1,7 815 Kadeřnické a kosmetické služby 10,3% 5,1% 2,0 525 Motorová vozidla 6,7% 3,4% 2,0 521 Strojírenství 4,3% 3,8% 1,1 522 Elektrotechnika a energetika 2,3% 4,7% 0,5 Pozn.: Kódy a názvy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry mladých. Velmi dobré postavení z hlediska možnosti nalezení zaměstnání vykazují vyučení ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Tabulka 6.5 Porovnání míry mladých (15 24letých) a EAO v roce 2015 ve vybraných oborech vzdělání maturitní SOŠ a SOU (mladí let) (EAO) Násobek (mladí/eao) Obor vzdělání (maturanti - M, L0) 344 Účetnictví a daně 14,9% 2,9% 5,2 723 Ošetřovatelství 14,5% 2,4% 5,9 345 Management a správa 13,4% 4,8% 2,8 811 Hotelnictví 10,1% 4,1% 2,4 582 Stavebnictví 7,9% 3,2% 2,5 522 Elektrotechnika a energetika 5,8% 2,6% 2,3 521 Strojírenství 3,8% 2,1% 1,8 621 Rostlinná a živočišná výroba 1,6% 1,9% 0,9 Pozn.: Kódy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry mladých. V maturitních oborech se hodnotou míry výrazně vydělují mladí lidé připravení v oborech Účetnictví a daně, Ošetřovatelství (nejedná se o zdravotnictví), Management a správa a Hotelnictví. Bylo by vhodné propojit hodnotu oborů Účetnictví a daně a Management a správa, které jsou ve VŠPS sledovány samostatně, i když příprava pro toto uplatnění probíhá v ekonomických oborech. Velmi dobré šance na nalezení zaměstnání mají obory skupin Elektrotechnika a Strojírenství a k výraznému obratu došlo u připravených v oboru Rostlinná a živočišná výroba. 7. Nezaměstnanost čerstvých škol v jednotlivých krajích Následující část publikace je věnována analýze míry škol v rámci jednotlivých krajů České republiky. Při interpretování míry v jednotlivých krajích je důležité mít na paměti, že statistiky počtu vždy vycházejí z evidence uchazečů, kteří mají v daném kraji trvalé bydliště. Počty škol jsou naproti tomu udávány na základě sídla školy. V souvislosti s výpočtem a sledováním míry na úrovni krajů by tak mohla poměrně snadno nastat 31

32 situace, kdy by se krajská příslušnost u absolventa uchazeče o zaměstnání mohla z hlediska trvalého bydliště a sídla školy lišit. Mohou nastat případy, kdy se trvalé bydliště v příslušném kraji liší od místa, kde absolventi vystudovali. Právě z tohoto důvodu je výpočet míry z hlediska regionálního členění v rámci této publikace upraven. Při výpočtu míry na krajské úrovni jsou počty i uchazečů o zaměstnání vztaženy ke školám v kraji, ve kterém vystudovali. škol v kraji je definována jako podíl počtu škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji ČR jsou evidováni na ÚP) k počtu, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Před výpočty této míry jsou absolventi uchazeči o zaměstnání - strukturováni podle sídla školy, kterou vystudovali. Informace o tom, v jakém kraji jsou evidováni, v tomto případě ustupuje do pozadí. Podívejme se nyní na konkrétní situaci v jednotlivých krajích České republiky z hlediska míry. Z obrázku 7.1 jsou mezi jednotlivými kraji poměrně dobře patrné výrazné rozdíly, a to jak na úrovni středních a vyšších odborných škol, tak i na úrovni podílu osob ve věku let. Ve většině případů platí, že míra je úměrná míře osob v krajích, tedy s nižší celkovou nezaměstnaností nabývá nižších hodnot také míra škol. Na základě obrázku 7.1 můžeme posoudit uplatnitelnost na pracovním trhu. Zajímavostí je, že i když je v Hl. m. Praha nejnižší celková nezaměstnanost, míra je nižší v Plzeňském, Jihočeském a Pardubickém kraji. Obrázek 7.1 středních a vyšších odborných škol a podíl osob (15-64 let) v jednotlivých krajích v dubnu 2015 Nejvyšší míra je v Ústeckém, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V některých krajích jsou výrazné rozdíly mezi a celková nezaměstnaností. Nejvyšší míra v krajích je různá v závislosti kategorii vzdělání. U učebních oborů kategorie vzdělání E+H a ve středním odborném vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (L/0) a nástavbovém vzdělání (L/5) je nejvyšší 32

33 v Ústeckém kraji, u klasických maturitních oborů je to v Jihomoravském kraji. U VOŠ je nejvyšší míra v Moravskoslezském kraji. Tabulka 7.1 Přehled o škol v krajích podle úrovně dosaženého vzdělání duben 2016 duben 2016 Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odb. vzdělání s MZ a odb. výcvik.- L/0; Nástavb. vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Gymnaziální vzdělání - K Vyšší odborné vzdělání - N NZ mnz NZ mnz NZ mnz NZ mnz NZ mnz Hl. m. Praha ,6% 82 13,3% 253 6,2% 68 2,0% 41 4,7% Středočeský kraj 205 8,7% 51 11,0% 180 7,3% 72 4,0% 14 3,6% Jihočeský kraj 117 7,5% 25 7,0% 121 5,9% 35 2,9% 15 5,6% Plzeňský kraj 78 6,6% 22 7,8% 107 6,9% 20 2,2% 10 3,8% Karlovarský kraj 51 9,1% 16 13,6% 38 5,7% 14 3,1% 3 3,8% Ústecký kraj ,1% 41 16,2% 177 8,4% 33 2,7% 14 4,5% Liberecký kraj ,4% 21 14,7% 100 9,0% 25 3,8% 6 7,8% Královéhradecký kraj 100 6,9% 22 7,4% 145 7,1% 31 2,7% 8 3,8% Pardubický kraj 82 6,4% 29 9,1% 100 7,0% 25 2,6% 14 5,3% Kraj Vysočina 121 8,9% 32 9,8% 107 6,6% 25 2,4% 16 6,7% Jihomoravský kraj ,5% 73 9,9% 321 9,9% 101 4,0% 33 5,3% Olomoucký kraj 117 7,6% 42 8,8% 125 6,7% 26 1,9% 17 6,3% Zlínský kraj ,9% 43 8,6% 162 8,7% 54 3,9% 12 5,2% Moravskoslezský kraj ,8% ,1% 318 8,5% 102 4,1% 31 8,5% ČR celkem ,9% ,6% ,5% 631 3,1% 234 5,2% Další informace k problematice v jednotlivých krajích jsou uvedeny na v sekci TÉMATA, téma Vzdělávání a trh práce/analýzy a data, odkaz 8. Závěr Ačkoliv v roce 2013 došlo v škol k poměrně výraznému zhoršení situace a míra se mezi absolventy škol opět začala zvyšovat, z dosavadních hodnot za roky 2014 až 2016 můžeme pozorovat poměrně výrazné zlepšení situace. V těchto letech došlo k výrazným poklesům míry prakticky v rámci všech kategorií vzdělání. Výjimkou je pouze gymnaziální vzdělání, kde je úroveň za poslední tři roky víceméně konstantní. Velmi pozitivním signálem je skutečnost, že v roce 2016 došlo k nejvýraznějším poklesům v rámci těch kategorií vzdělání, kde je nezaměstnanost tradičně nejvyšší týká se to především nižšího středního odborného vzdělání (kategorie E) a středního odborného vzdělání s výučním listem (kategorie H). K výraznějšímu poklesu v míře došlo také u nástavbového vzdělání (kategorie L/5). Na pokles míry škol má vliv lepšící se ekonomická situace a podmínky na pracovním trhu. Určitou roli hraje také demografické stárnutí populace a pokles v síle populačních ročníků, který ve výsledku vede k snižování konkurence na pracovním trhu a do určité míry tak zvyšuje šance na úspěšné uplatnění škol. Na lepšící se podmínky v uplatnitelnosti a pokles v míře má vliv také zájem o terciární vzdělávání. Na data o škol mělo dále vliv zavedení státní maturitní zkoušky na jaře Pokud žáci nesloží maturitní zkoušku, nemohou získat status absolventa. Mezi absolventy škol jsou tak ve větší míře zastoupeni jedinci s lepšími studijními výsledky, u nichž je pravděpodobnost úspěšného uplatnění na pracovním trhu vyšší. Vliv zavedení státní maturitní zkoušky na nezaměstnanost je nicméně poměrně obtížně kvantifikovatelný. Pokud by ale státní maturitní zkouška v roce 2011 nebyla zavedena, míra maturitních oborů by pravděpodobně byla vyšší. Hlavní částí této publikace jsou kapitoly 3 a 4, v nichž se čtenář seznamuje se základními pojmy v souvislosti s nezaměstnaností škol, vývojem v počtech v rámci jednotlivých kategorií vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání a s nezaměstnaností škol v těchto kategoriích. V souvislosti s monitorováním 33

34 míry jsou k dispozici statistiky k září a dubnu každého roku. V rámci této publikace se pracuje převážně s dubnovými hodnotami, a to z jednoho prostého důvodu. Zářijové hodnoty jsou silně ovlivněny školním cyklem a počtem vstupujících na trh práce, který v tomto období dosahuje maximálních hodnot. Zvyšuje se tak i míra, jelikož si absolventi škol nejsou schopni ihned nalézt zaměstnání. Existuje vyšší pravděpodobnost, že si absolventi do dubna na pracovním trhu naleznou uplatnění a budou trhem práce absorbováni. Dubnové hodnoty tak lépe popisují, do jaké míry se podařilo m, kteří ukončili studium, nalézt pracovní uplatnění. V souvislosti s výpočtem míry se v rámci publikace pracuje převážně s čerstvými absolventy, mezi něž patří jen ti, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování (tedy ti, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni na pracovištích úřadu práce k 30. dubnu). středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) v dubnu 2016 činila 9,1 %. Oproti dubnu 2015 dochází v míře v rámci této kategorie vzdělání k poklesu o 3,5 p.b. V rámci učebních oborů kategorie H dochází z hlediska úspěšnosti na trhu práce ke zlepšení situace téměř ve všech skupinách oborů. Výjimkou jsou skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie a méně zastoupená skupina 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo ve srovnání s dubnem 2015 k mírnému nárůstu míry. Nejvyšší míra (kategorie H) je evidována v početněji zastoupených skupinách oborů 69 Osobní a provozní služby (13,5 %) a 66 Obchod (12,6 %). Nejnižší míra v případě početně více zastoupených skupin oborů je ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (4,9 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (6,6 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (7,6 %). středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) v dubnu 2016 činila 16,0 %. Z hlediska meziročního srovnání došlo v této kategorii vzdělání k poklesu o 5,7 p.b. Z hlediska míry a uplatnitelnosti učebních oborů kategorie E patrné zlepšení v rámci většiny skupin oborů. Výjimkou jsou méně zastoupené skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie, kde došlo v míře oproti dubnu 2015 k nárůstu. Nejvyšší míra (kategorie E) v dubnu 2016 z početněji zastoupených skupin oborů je ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (17,7 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (17,2 %). Nejnižší míra je evidována ve skupině oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů (5,0 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (12,5 %). středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to pokles o 2,7 p.b. Na pozitivní vývoj míry této kategorie vzdělání a zlepšující se situaci z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu má částečně vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce Z hlediska míry dochází v dubnu 2016 ve většině skupin oborů k poklesu. Výjimkou jsou jen skupiny oborů s velmi malým počtem, a to skupiny 31 Textilní výroba a oděvnictví, 41 Zemědělství a lesnictví a 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, kde došlo v míře oproti dubnu 2015 k mírnému nárůstu. Nejvyšší míru (kategorie L0) vykazují především početněji zastoupené skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby (16,3 %), 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (13,9 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (13,2 %). Naopak nejnižší míra je evidována ve skupině oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,8 %), dále pak v méně zastoupených skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství (6,3 %), 41 Zemědělství a lesnictví (7,7 %) a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (8,0 %). 34

35 středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) v dubnu 2016 činila 7,5 %. Ve srovnání s dubnovými hodnotami v roce 2015 dochází v míře kategorie M k meziročnímu poklesu o 2,1 p.b. V souvislosti s monitorováním míry v této kategorii vzdělání je třeba poznamenat, že na tento ukazatel má vliv zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011, jež s velkou pravděpodobností způsobilo pokles v počtech i míru, a skutečnost, že v rámci kategorie M pokračuje značná část ve studiu v terciárním vzdělávání. Ve skupině ve většině případů došlo v míře ve srovnání s dubnem 2015 k poklesu. Výjimku tvoří jen skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství s nízkým počtem. * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2015 v dané kategorii vzdělání více než Nejvyšší míra byla zaznamenána především v rámci skupin oborů s nižším počtem, mezi něž patří skupiny 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (10,5 %), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (9,7 %), 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (9,4 %) a 43 Veterinářství a veterinární prevence (9,4 %). V rámci více zastoupených skupin oborů je v dubnu 2016 evidována vyšší nezaměstnanost také ve skupině 82 Umění a užité umění (9,4 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %). Nejnižší míru z početně více zastoupených vykazují skupiny oborů 53 Zdravotnictví (4,5 %), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (5,7 %), 78 Obecně odborná příprava (5,7 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (6,0 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,6 %). nástavbového vzdělání (kategorie L5) v dubnu 2016 činila 10,6 %. Meziročně došlo v míře zmíněné kategorie vzdělání k poklesu o 4,6 p.b. Tímto posunem se absolventi nástavbového studia dostali na hodnoty s maturitou a odborným výcvikem (kategorie L0). Nejvyšší míru pozorujeme převážně ve skupinách oborů s velmi nízkým počtem. Týká se to především skupiny oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (44,4 %), 82 Umění a užité umění (26,7 %) a 37 Doprava a spoje (25,0 %). Nejnižší míra je evidována ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví (0,0 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (2,2 %), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,3 %) a 41 Zemědělství a lesnictví (5,6 %). Nižší míra byla dále zaznamenána ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,4 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (8,8 %). vyššího odborného vzdělání (kategorie N) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Oproti dubnovým hodnotám za rok 2015 tak dochází v rámci této kategorie vzdělání k meziročnímu poklesu v míře o 2,2 p.b. Nejvyšší míra (kategorie N) byla v dubnu 2016 evidována u početnější skupiny oborů 82 Umění a užité umění (14,2 %). K ní se řadí i skupiny oborů s nižším počtem (méně než 200) 61 Filozofie, teologie (33,3 %), 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (13,3 %). Nejnižší míra (kategorie N) je ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (2,4 %), 53 Zdravotnictví (2,8 %) a 63 Ekonomika a administrativa (5,1 %). magisterského vzdělání (kategorie T) v dubnu 2016 činila 5,2 %. Ve srovnání se situací v loňském roce došlo v míře k mírnému poklesu o 0,7 p. b. Nejvyšší míra byla v roce 2016 evidována v rámci skupin studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (9,3 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (7,4 %), Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (6,5 %), Ekonomické vědy a nauky (6,1 %) a Technické vědy a nauky (4,7 %). Nejnižší míra (kategorie T) byla letos v dubnu zaznamenána v rámci skupin studijních programů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (1,4 %), Právní vědy a nauky (3,4 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,4 %) a Přírodní vědy a nauky (4,5 %). 35

36 Konkrétní hodnoty míry v jednotlivých oborech vzdělání škol, evidovaných jako uchazeči o zaměstnání k 30. dubnu 2016, lze nalézt v Informačním systému o uplatnění škol na trhu práce (ISA+) na v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Zaměstnanost a nezaměstnanost na dynamické stránce podle oborů vzdělání. Další informace k problematice v jednotlivých krajích jsou uvedeny na v sekci TÉMATA, téma Vzdělávání a trh práce/analýzy a data, odkaz 9. Přehled o škol v krajích duben 2016 Česká republika Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N duben 2016 Abs15 NZ mnz Abs15 NZ mnz Abs15 NZ mnz Abs15 NZ mnz Celkem ,9% ,6% ,5% ,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% ,3% 18 Informační technologie ,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ,9% ,3% ,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,9% ,1% ,7% ,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,2% ,7% ,6% ,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,5% ,9% ,4% ,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,3% ,4% ,7% ,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,9% ,0% ,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,3% ,4% ,6% ,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,4% ,2% ,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,9% ,8% ,6% ,9% 37 Doprava a spoje ,7% ,0% ,9% Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,4% ,3% ,8% ,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,8% ,5% ,6% ,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,4% 53 Zdravotnictví ,8% ,5% ,8% 61 Filozofie, teologie ,3% 63 Ekonomika a administrativa ,8% ,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,6% ,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,8% ,1% ,1% ,1% 66 Obchod ,3% ,2% ,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,5% ,4% ,9% 69 Osobní a provozní služby ,6% ,2% ,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,4% ,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,1% ,0% ,4% 78 Obecně odborná příprava ,7% 82 Umění a užité umění ,3% ,1% ,4% ,2% Gymnaziální vzdělání - K ,1% Vysvětlivky: Abs15 počet škol v kraji, NZ počet škol v kraji, kteří jsou čerstvě nezaměstnaní (duben 2016), mnz () míra škol v kraji (duben 2016). Pozn.: Při zjišťování míry škol a její interpretaci z hlediska krajů je nutné stanovovat míru jako podíl škol daného kraje a celkového počtu škol v kraji. Počty škol jsou ve statistikách udávány podle sídla školy. Statistiky počtu vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou evidováni uchazeči o zaměstnání s trvalým bydlištěm v příslušném okrese a kraji (který se může lišit od kraje, v němž vystudovali). V případě, že bychom pro výpočet míry použili tyto počty bez předchozích úprav, mohlo by dojít k disproporcím (podhodnocení nebo naopak nadhodnocení míry v případě, kteří se zaregistrovali na úřadě práce v jiném kraji, než kde vystudovali) a vypočtená míra by ztrácela vypovídací hodnotu. Údaje o mírách v krajském měřítku uváděné v této publikaci poskytují informace o tom, jak se uplatňují absolventi škol jednotlivých krajů (z hlediska vzdělanostní a oborové struktury) na trhu práce v celé České republice. Počty jsou členěny podle kraje, v němž získali vzdělání. 36

37 Hl. m. Praha Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,6% 9,9% ,3% 10,6% ,2% 7,5% ,7% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,3% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,9% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,3% 6,9% ,2% 6,1% ,5% 5,7% ,0% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% 5,2% ,1% 8,7% ,0% 6,6% ,7% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 13 0,0% 4,5% ,0% 8,9% ,9% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,9% 10,3% 44,4% ,7% 9,7% ,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,3% 16,9% 20,0% 12 0,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,9% 10,3% ,0% 5,4% ,5% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,5% 12,4% ,0% 14,2% 31 0,0% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,6% 11,9% ,7% 8,8% ,3% 7,6% ,5% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% ,2% 6,9% 31 0,0% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,0% 12,4% ,3% 8,3% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,9% 8,8% ,8% 6,5% ,5% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 9,4% 53 Zdravotnictví ,5% 4,8% 0,0% ,6% 4,5% ,5% 2,8% 61 Filozofie, teologie 1 0,0% 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 8,8% ,3% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,2% 11,6% ,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% 11,8% ,3% 12,1% ,3% 9,1% ,0% 8,1% 66 Obchod ,8% 13,3% ,7% 13,2% 21 0,0% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,9% 8,4% ,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,9% 13,6% ,0% 16,2% ,5% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% ,8% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 14 0,0% 16,1% ,8% 6,0% ,1% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,9% 5,7% 82 Umění a užité umění ,7% 11,3% ,0% 13,1% ,8% 9,4% ,0% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,0% 3,1% Středočeský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,7% 9,9% ,0% 10,6% ,3% 7,5% ,6% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,9% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,1% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% 6,9% ,2% 6,1% ,7% 5,7% ,3% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,3% 5,2% ,4% 8,7% ,1% 6,6% 11 0,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 4,5% 5 0 0,0% 8,9% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,6% 10,3% 1 0 0,0% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,6% 10,3% ,0% 5,4% 4 0,0% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% ,0% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,1% 11,9% 8,8% ,4% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% ,3% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,7% 12,4% ,2% 8,3% ,4% 7,8% ,6% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,8% 8,8% 6,5% ,3% 8,6% ,8% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,5% 9,4% 53 Zdravotnictví 15 0,0% 4,8% 1 0 0,0% 0,0% ,8% 4,5% ,4% 2,8% 61 Filozofie, teologie ,0% 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 8,8% 73 0,0% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,0% 11,6% ,8% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,9% 11,8% ,5% 12,1% ,5% 9,1% ,7% 8,1% 66 Obchod ,5% 13,3% ,5% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,7% 12,5% ,3% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,4% 13,6% ,9% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 6 0,0% 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 10 0,0% 16,1% ,0% 6,0% ,6% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,2% 5,7% 82 Umění a užité umění ,7% 11,3% 13,1% ,5% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,0% 3,1% 37

38 Jihočeský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,5% 9,9% ,0% 10,6% ,9% 7,5% ,6% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% 10,5% 6 0,0% 13,3% 18 Informační technologie ,1% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,0% 6,9% ,0% 6,1% ,1% 5,7% ,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,7% 5,2% ,6% 8,7% ,0% 6,6% ,2% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,3% 4,5% 8,9% 18 0,0% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,1% 10,3% 44,4% ,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,3% 10,3% ,3% 5,4% 18 0,0% 7,6% ,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% ,0% 14,2% ,4% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 11,9% 3 0 0,0% 8,8% ,6% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje ,5% 7,7% 25,0% ,3% 6,9% 14 0,0% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,7% 12,4% ,8% 8,3% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,8% 8,8% 3 0 0,0% 6,5% ,5% 8,6% 32 0,0% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,3% 9,4% 53 Zdravotnictví 4,8% 0,0% ,9% 4,5% 38 0,0% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,0% 8,8% ,9% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,1% 11,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,6% 11,8% ,1% 12,1% ,3% 9,1% ,1% 8,1% 66 Obchod ,1% 13,3% ,0% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,3% 8,4% ,0% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,6% 13,6% ,7% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 13 0,0% 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 5 0,0% 16,1% ,8% 6,0% 13 0,0% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,4% 5,7% 82 Umění a užité umění ,1% 11,3% 4 0 0,0% 13,1% ,5% 9,4% ,1% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,9% 3,1% Plzeňský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,6% 9,9% ,8% 10,6% ,9% 7,5% ,8% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,8% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,5% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5 0,0% 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,9% 6,9% ,0% 6,1% ,4% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% 5,2% ,6% 8,7% ,4% 6,6% 14 0,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 1 4,5% 8,9% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,9% 10,3% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 6 0,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,0% 10,3% 5,4% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 11,9% 8,8% ,3% 7,6% 1 0,0% 10,9% 37 Doprava a spoje ,3% 7,7% 25,0% ,9% 6,9% 11 0,0% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 7 0,0% 12,4% ,8% 8,3% 7,8% 5 0,0% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,4% 8,8% 6,5% ,8% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,7% 9,4% 53 Zdravotnictví 4,8% 0,0% ,4% 4,5% ,2% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,2% 8,8% ,6% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,5% 11,6% ,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,4% 11,8% ,5% 12,1% ,7% 9,1% 8,1% 66 Obchod ,6% 13,3% ,9% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,3% 8,4% ,8% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,5% 13,6% ,6% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,8% 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,4% 16,1% ,2% 6,0% ,6% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,2% 5,7% 82 Umění a užité umění 11,3% ,0% 13,1% ,0% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,2% 3,1% 38

39 Karlovarský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,1% 9,9% ,6% 10,6% ,7% 7,5% ,8% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 5 0,0% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,4% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,8% 6,9% 6,1% 11 0,0% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 51 0,0% 5,2% 4 0 0,0% 8,7% ,7% 6,6% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,1% 4,5% 8,9% 7 0,0% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,0% 10,3% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 1 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,5% 10,3% 5,4% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 11,9% 8,8% ,7% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% ,5% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 1 0,0% 12,4% ,3% 8,3% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,4% 8,8% 6,5% ,5% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 9,4% 53 Zdravotnictví 4,8% 0,0% 70 0,0% 4,5% ,7% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 8,8% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,1% 11,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,3% 11,8% ,1% 12,1% ,9% 9,1% ,6% 8,1% 66 Obchod ,3% 13,3% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,8% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,3% 13,6% ,6% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,2% 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 16,1% ,9% 6,0% 17 0,0% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,4% 5,7% 82 Umění a užité umění 11,3% 1 0 0,0% 13,1% ,6% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,1% 3,1% Ústecký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,1% 9,9% ,2% 10,6% ,4% 7,5% ,5% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 11 0,0% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,1% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 1 0,0% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,0% 6,9% ,2% 6,1% ,8% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,3% 5,2% ,5% 8,7% ,9% 6,6% ,7% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 4,5% 8,9% ,1% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,1% 10,3% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,7% 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,6% 10,3% 5,4% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,1% 12,4% ,1% 14,2% ,7% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 11,9% 2 0 0,0% 8,8% ,5% 7,6% 9 0,0% 10,9% 37 Doprava a spoje 6 0,0% 7,7% 25,0% ,5% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 12,4% ,0% 8,3% ,0% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,0% 8,8% 6,5% ,0% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 19 0,0% 9,4% 53 Zdravotnictví ,8% 4,8% 0,0% ,5% 4,5% ,1% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,7% 8,8% ,1% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,8% 11,6% ,3% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,6% 11,8% ,1% 12,1% ,8% 9,1% ,5% 8,1% 66 Obchod ,2% 13,3% 5 0 0,0% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,4% 8,4% ,3% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,6% 13,6% ,2% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,7% 16,1% ,3% 6,0% ,3% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,8% 5,7% 82 Umění a užité umění ,3% 11,3% 13,1% ,3% 9,4% ,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,7% 3,1% 39

40 Liberecký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,4% 9,9% ,7% 10,6% ,0% 7,5% ,8% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,1% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,7% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,7% 6,9% ,0% 6,1% ,5% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,8% 5,2% ,1% 8,7% ,5% 6,6% 4 0,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,9% 4,5% 8,9% 13 0,0% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,8% 10,3% ,0% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,4% 16,9% 20,0% ,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,3% 10,3% 5,4% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 11,9% 8,8% ,0% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% ,0% 25,0% ,1% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,9% 12,4% ,1% 8,3% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,3% 8,8% 6,5% 1 0,0% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 10 0,0% 9,4% 53 Zdravotnictví ,7% 4,8% 0,0% ,9% 4,5% 30 0,0% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,8% 8,8% ,4% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,9% 11,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,9% 11,8% ,7% 12,1% ,2% 9,1% 8,1% 66 Obchod ,3% 13,3% 1 0 0,0% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,1% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,3% 13,6% ,8% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,3% 16,1% ,8% 6,0% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,2% 5,7% 82 Umění a užité umění 4 0,0% 11,3% 13,1% ,1% 9,4% ,3% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,8% 3,1% Královéhradecký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,9% 9,9% ,4% 10,6% ,1% 7,5% ,8% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,4% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% ,7% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% 6,9% ,5% 6,1% ,7% 5,7% ,0% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,2% 5,2% ,0% 8,7% ,2% 6,6% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 4,5% 8,9% ,0% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,0% 10,3% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 4 0,0% 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,9% 10,3% 3 0 0,0% 5,4% ,3% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 23 0,0% 12,4% ,8% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,8% 11,9% 1 0 0,0% 8,8% ,3% 7,6% ,7% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% ,1% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 12,4% ,0% 8,3% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,0% 8,8% 6,5% ,1% 8,6% ,0% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,5% 9,4% 53 Zdravotnictví 7 0,0% 4,8% 0,0% 82 0,0% 4,5% 83 0,0% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,8% 8,8% ,0% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,6% 11,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,6% 11,8% ,0% 12,1% ,6% 9,1% ,3% 8,1% 66 Obchod ,1% 13,3% 6 0 0,0% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,5% 8,4% ,0% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,3% 13,6% ,3% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,5% 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,5% 16,1% ,3% 6,0% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,3% 5,7% 82 Umění a užité umění ,2% 11,3% ,0% 13,1% ,2% 9,4% 1 0,0% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,7% 3,1% 40

41 Pardubický kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,4% 9,9% ,1% 10,6% ,0% 7,5% ,3% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,7% 10,5% ,2% 13,3% 18 Informační technologie ,4% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,2% 6,9% ,7% 6,1% ,1% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,6% 5,2% ,3% 8,7% ,3% 6,6% 11 0,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 6 0,0% 4,5% 8,9% ,8% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,4% 10,3% ,7% 44,4% ,9% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 1 0,0% 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,3% 10,3% ,0% 5,4% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,6% 12,4% ,9% 14,2% ,0% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,5% 11,9% ,0% 8,8% ,0% 7,6% ,3% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% 21 0,0% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 5 0,0% 12,4% ,3% 8,3% ,6% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,2% 8,8% 3 0 0,0% 6,5% ,1% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 22 0,0% 9,4% 53 Zdravotnictví ,7% 4,8% 6 0 0,0% 0,0% ,7% 4,5% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 8,8% ,6% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,3% 11,6% ,3% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,2% 11,8% ,2% 12,1% ,2% 9,1% 8,1% 66 Obchod ,0% 13,3% ,3% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,0% 12,5% ,8% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,9% 13,6% ,6% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,3% 16,1% ,2% 6,0% ,6% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,1% 5,7% 82 Umění a užité umění 4 0,0% 11,3% 13,1% ,1% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,6% 3,1% Kraj Vysočina Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,9% 9,9% ,8% 10,6% ,6% 7,5% ,7% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 13 0,0% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,3% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ,3% 5,9% ,3% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,3% 6,9% ,3% 6,1% ,8% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,7% 5,2% ,8% 8,7% ,4% 6,6% ,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 11 0,0% 4,5% 8,9% 4,4% ,7% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,1% 10,3% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,0% 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,7% 10,3% ,3% 5,4% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% ,0% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,0% 11,9% 6 0 0,0% 8,8% ,5% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% 5 0,0% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 4 0,0% 12,4% ,3% 8,3% 7,8% ,1% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,5% 8,8% 6,5% ,7% 8,6% ,1% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,7% 9,4% 53 Zdravotnictví 10 0,0% 4,8% 0,0% ,6% 4,5% ,2% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,7% 8,8% ,9% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,1% 11,6% ,0% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,0% 11,8% ,5% 12,1% ,8% 9,1% ,0% 8,1% 66 Obchod ,0% 13,3% ,4% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,3% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,9% 13,6% ,7% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,0% 16,1% ,7% 6,0% 29 0,0% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,2% 5,7% 82 Umění a užité umění ,6% 11,3% ,3% 13,1% ,7% 9,4% ,1% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,4% 3,1% 41

42 Jihomoravský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,5% 9,9% ,9% 10,6% ,9% 7,5% ,3% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,9% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,9% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% 6,9% ,1% 6,1% ,8% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,9% 5,2% ,2% 8,7% ,8% 6,6% 38 0,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 5 0,0% 4,5% 8,9% ,0% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,8% 10,3% 44,4% ,0% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,1% 16,9% ,0% 20,0% ,7% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 6 0,0% 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,8% 10,3% ,0% 5,4% ,2% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,3% 12,4% ,1% 14,2% 8 0,0% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,2% 11,9% ,8% 8,8% ,1% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 8 0,0% 7,7% 2 0 0,0% 25,0% ,7% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,0% 12,4% ,7% 8,3% 7,8% 10 0,0% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,9% 8,8% 6 0 0,0% 6,5% ,2% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,3% 9,4% 53 Zdravotnictví ,4% 4,8% 3 0 0,0% 0,0% ,9% 4,5% ,6% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,4% 8,8% ,2% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,0% 11,6% 10 0,0% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,8% 11,8% ,0% 12,1% ,6% 9,1% ,8% 8,1% 66 Obchod ,0% 13,3% ,0% 13,2% 9 0,0% 0,0% ,5% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,4% 8,4% ,3% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,5% 13,6% ,8% 16,2% 23 0,0% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,5% 9,4% ,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,1% 16,1% ,3% 6,0% ,7% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,9% 5,7% 82 Umění a užité umění ,9% 11,3% ,4% 13,1% ,9% 9,4% ,0% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,0% 3,1% Olomoucký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,6% 9,9% ,8% 10,6% ,7% 7,5% ,3% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,3% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,8% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,8% 6,9% ,8% 6,1% ,2% 5,7% ,3% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,3% 5,2% ,7% 8,7% ,7% 6,6% ,5% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 5 0,0% 4,5% 8,9% ,4% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,7% 10,3% 44,4% ,7% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 1 0,0% 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 2 0,0% 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,5% 10,3% 3 0 0,0% 5,4% ,1% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% ,5% 14,2% ,5% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,7% 11,9% ,0% 8,8% ,3% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% ,3% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 6 0,0% 12,4% ,4% 8,3% ,9% 7,8% ,0% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,2% 8,8% 2 0 0,0% 6,5% ,9% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 9,4% 53 Zdravotnictví 4,8% 0,0% ,5% 4,5% ,8% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 8,8% 11 0,0% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,9% 11,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,9% 11,8% ,8% 12,1% ,7% 9,1% 15 0,0% 8,1% 66 Obchod ,9% 13,3% ,9% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,8% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,3% 13,6% ,3% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,8% 16,1% ,4% 6,0% ,7% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,5% 5,7% 82 Umění a užité umění 15 0,0% 11,3% ,0% 13,1% ,1% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,9% 3,1% 42

43 Zlínský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,9% 9,9% ,6% 10,6% ,7% 7,5% ,2% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,7% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,8% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,1% 6,9% ,0% 6,1% ,8% 5,7% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,1% 5,2% ,8% 8,7% ,6% 6,6% ,3% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 20 0,0% 4,5% 8 0 0,0% 8,9% ,3% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,8% 10,3% 44,4% ,1% 9,7% ,0% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 5 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,5% 10,3% ,0% 5,4% ,0% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,1% 12,4% ,1% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,1% 11,9% ,7% 8,8% ,0% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,1% 12,4% ,6% 8,3% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,8% 8,8% 6,5% ,1% 8,6% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,3% 9,4% 53 Zdravotnictví 7 0,0% 4,8% 0,0% ,5% 4,5% 81 0,0% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,8% 8,8% ,5% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,7% 11,6% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,1% 11,8% ,8% 12,1% ,7% 9,1% ,7% 8,1% 66 Obchod ,7% 13,3% ,3% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,6% 8,4% ,6% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,5% 13,6% ,7% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 1 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,5% 16,1% ,1% 6,0% ,8% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,1% 5,7% 82 Umění a užité umění ,3% 11,3% ,9% 13,1% ,6% 9,4% ,3% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,9% 3,1% Moravskoslezský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,8% 9,9% ,1% 10,6% ,5% 7,5% ,5% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,6% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie ,8% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% ,0% 6,3% 12 0,0% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% 6,9% ,2% 6,1% ,5% 5,7% 13 0,0% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% 5,2% ,6% 8,7% ,1% 6,6% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 4,5% ,7% 8,9% ,4% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,5% 10,3% 44,4% 8 0,0% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 3 0,0% 16,9% 20,0% ,5% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,9% 10,3% ,0% 5,4% ,7% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% ,1% 14,2% ,3% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,1% 11,9% ,6% 8,8% ,6% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% ,0% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,1% 12,4% ,2% 8,3% ,7% 7,8% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví ,7% 8,8% 6,5% ,3% 8,6% ,4% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 9,4% 53 Zdravotnictví ,7% 4,8% 0,0% ,2% 4,5% ,1% 2,8% 61 Filozofie, teologie 33,3% 63 Ekonomika a administrativa ,5% 8,8% ,3% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,3% 11,6% ,5% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% 11,8% ,8% 12,1% ,4% 9,1% ,7% 8,1% 66 Obchod ,9% 13,3% ,2% 13,2% 0,0% ,7% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12,5% ,7% 8,4% ,0% 6,9% 69 Osobní a provozní služby ,2% 13,6% ,2% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 9,4% ,3% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,2% 16,1% ,7% 6,0% 52 0,0% 2,4% 78 Obecně odborná příprava ,0% 5,7% 82 Umění a užité umění 11,3% ,2% 13,1% ,9% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K ,1% 3,1% 43

44 Výrazně inovovaný informační systém ISA+ pomáhá žákům základních škol při volbě oboru vzdělání a výběru střední školy, žákům středních škol při rozhodování o pokračování ve vzdělávání a při přechodu na trh práce, výchovným-kariérovým poradcům a učitelům při poskytování kariérového poradenství a výuce témat Úvodu do světa práce, managementu škol při úpravách vlastní vzdělávací nabídky a tvorbě školních vzdělávacích programů. VÝZNAMNÉ MOŽNOSTI SYSTÉMU: možnost výběru oborů i školních vzdělávacích programů (ŠVP), nové videoukázky představují práci v technických profesích i přípravu na ně, profitest pomůže žákům základních škol při výběru oblasti vzdělávání, výběr podle obrázků poskytuje snadnější orientaci ve vzdělávací nabídce SŠ, bez bariér až na trh práce nová sekce věnovaná problematice žáků se zdravotním postižením a tématu předčasných odchodů ze vzdělávání, jak na to - rady a doporučení různé užitečné informace pro uživatele systému, syntetické stránky obsahují soubor informací ke každé skupině oborů, filtry vzdělávací nabídky podle zdravotního postižení, vzdálenosti od bydliště, formy studia, zřizovatele, ŠVP, fulltextové vyhledávání najde na ISA+ odkazy související se zadaným výrazem. O inovaci a obsah systému ISA+ se stará Národní ústav pro vzdělávání v rámci udržitelnosti projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy (VIP Kariéra II - KP).