Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním Mgr. Martin Úlovec Ing. Jiří Vojtěch

Transkript

1 Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2018 Mgr. Martin Úlovec Ing. Jiří Vojtěch Praha 2018

2 OBSAH 1. Úvodní poznámky Nezaměstnanost škol a hospodářský vývoj Počty škol, počty škol, míra škol Počty škol Celkový počet škol a jeho podíl na celkové v zemi Počty škol a používané definice absolventa uchazeče o zaměstnání škol Struktura z hlediska úrovně vzdělání Nezaměstnanost čerstvých škol Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H) Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem kategorie E Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) Nezaměstnanost nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) Nezaměstnanost vyššího odborného vzdělání (kategorie vzdělání N) Nezaměstnanost vysokoškolského magisterského vzdělání (kategorie T) Celkový pohled na strukturu Nezaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva a mladých lidí z hlediska vzdělání Nezaměstnanost čerstvých škol v jednotlivých krajích Závěr Přehled o škol v krajích Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2018 Mgr. Martin Úlovec, Ing. Jiří Vojtěch Vydal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Praha 2018 Korektura: oddělení pro informační a publikační činnost

3 1. Úvodní poznámky Nezaměstnanost škol sleduje Národní ústav pro vzdělávání již mnoho let a každoročně vydává tuto publikaci. Ta shrnuje informace o aktuálním stavu středního a vyššího odborného vzdělání a mapuje její vývoj na základě srovnání výsledků za předchozí roky. Při analýzách škol vycházíme z údajů o čerstvých absolventech uchazečích o zaměstnání, což jsou ti, kteří ukončili své vzdělávání v předchozím školním roce (obvykle v červnu), a jsou v evidenci v dubnu daného roku. Údaje o čerstvých absolventech získáváme ze statistik Úřadu práce ČR (ÚP). Označení čerstvý absolvent používáme pro odlišení, protože pro potřeby statistického sledování používá ÚP definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP, u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Ve statistikách MPSV, zejména měsíčních, jsou tedy uváděny počty do dvou let po úspěšném ukončení studia, v této publikaci vycházejí analýzy z počtu čerstvých. V kapitole 6 jsou pak pro srovnání uváděny údaje z Výběrového šetření pracovních sil, prováděného Českým statistickým ústavem, ve kterém je i definice nezaměstnaného odlišná. Kapitoly 2 a 3 podávají informace o vývoji v dlouhodobějším pohledu a ve srovnání s celkovou nezaměstnaností. Kapitola 4 podrobně analyzuje míry v jednotlivých kategoriích vzdělání. Čtenář zde nalezne informace o míře a uplatnitelnosti v rámci skupin oborů, včetně srovnání s hodnotami za duben Hodnoty míry vycházejí z údajů o čerstvých absolventech uchazečích o zaměstnání evidovaných k 30. dubnu V dalších kapitolách se publikace zaměřuje na míru v rámci skupin oborů s nejvyšším počtem napříč sledovanými kategoriemi vzdělání (kapitola 5) a poskytuje informace o uplatnění škol v jednotlivých krajích (kapitola 7 a přílohy na konci publikace). Publikace je také doplněna dílčími údaji o mladých lidí, vycházejících z Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) z roku 2017, které čtenáři slouží jako dodatečný zdroj v monitorování a sledování. Nejpodrobnější členění, které umožňuje zjistit míru jednotlivých oborů vzdělání, je k dispozici v Informačním systému o uplatnění škol na trhu práce (ISA) na v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Nezaměstnanost na dynamické stránce Nezaměstnanost podle oborů vzdělání. 3

4 2. Nezaměstnanost škol a hospodářský vývoj Nezaměstnanost škol výrazným způsobem determinuje ekonomická situace ve společnosti. Ta přímo ovlivňuje stav nabídky volných pracovních pozic a poměr nabídky a poptávky po pracovní síle na trhu práce. Výrazný vliv má sladění potřeb a požadavků zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovníků s produkcí. Na nezaměstnanost má tedy dopad vývoj vzdělanostní struktury, preference a požadavky zaměstnavatelů na dosaženou úroveň vzdělání a počet škol vstupujících na pracovní trh. Absolventi škol jsou z hlediska ohrožení nezaměstnaností rizikovou skupinou, která je charakteristická zejména minimálními pracovními zkušenostmi a chybějícími pracovními návyky, na něž kladou zaměstnavatelé důraz. Je však zřejmé, že v současné době je situace v silně atypická, protože existuje vysoká poptávka po pracovní síle. Tuto poptávku posiluje dlouhodobý demografický pokles populace 15letých, který probíhá od roku Velikost populačního ročníku poklesla z necelých 200 tisíc mladých lidí k téměř 90 tisícům v současné době to se odráží i na počtu přicházejících na trh práce. V této situaci nelze dost dobře označovat absolventy z hlediska získání zaměstnání jako ohroženou skupinu, naopak situace je pro ně velice příznivá, zřejmě ještě lepší než v roce mezi absolventy škol měla do roku 2008 klesající charakter. Ve snižující se míře se projevoval především zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů. Výraznou roli hrála také akcentace vysokoškolského vzdělání a nárůst počtu středních škol přecházejících do terciárního vzdělávání. V důsledku příznivých ekonomických podmínek a zlepšující se situace na pracovním trhu zaměstnavatelé ve větším měřítku přijímali na nabízené pracovní pozice absolventy škol, přestože měli minimální pracovní zkušenosti a nedostatečnou praxi. Zaměstnavatelé se také začali více angažovat ve spolupráci se školami (ať již z hlediska participace ve výuce zaměřené na praxi, nebo finanční podporou na zajištění moderního technického zázemí či exkurzemi do firem) a podporou studentů v některých oborech, mezi nimiž si vybírali potenciální pracovníky na volné pozice. Situace se změnila na podzim roku 2008, přesněji v době nástupu ekonomické krize doprovázené výrazným propadem hospodářského a ekonomického růstu. Zaměstnavatelé spíše propouštěli zaměstnance a omezovali nábor. Propad v ekonomice měl negativní vliv také na kooperaci zaměstnavatelů a škol. V důsledku ekonomických tlaků již zaměstnavatelé neměli o absolventy zájem, a tak se výrazným způsobem snížila možnost uplatnění škol. Zaměstnavatelé, pokud přijímali pracovníky, si vybírali spíše kvalifikované lidi s praxí a předchozími pracovními zkušenostmi. Rizikovost se pro absolventy výrazným způsobem zvýšila. V průběhu hospodářské krize byla situace pro absolventy velmi nepříznivá, v obdobích let 2009 až 2014 dochází každoročně k výraznému nárůstu počtu škol a mladistvých 1 a to i při zřetelném poklesu počtu osob v populačních ročnících a narůstajícím počtu přijímaných na vysoké školy. Obrat nastává až po roce 2014, kdy dochází k oživení ekonomiky a výraznému zlepšení situace škol při přechodu na trh práce. Počty, kteří jsou v září evidováni na pracovištích ÚP, je rok od roku nižší. Na druhé straně se dlouhodobý pokles v populační síle ročníků daný snižující se porodností velmi negativně projevuje ve snižujícím se počtu. Vedle toho narůstá i podíl maturitních oborů, kteří jsou přijímáni na vysoké školy. V roce 2013 to sice nestačilo k poklesu, v současné době se tato skutečnost, při nedostatku pracovníků, stává vážnou překážkou rozvoje ekonomiky. 1 V tomto grafu jsou používány hodnoty celkových počtů (tedy dva roky od ukončení školy), protože v měsíčním členění nejsou hodnoty počtu čerstvých k dispozici. Do těchto počtů jsou výjimečně zahrnuti i mladiství. 4

5 Vývoj počtu zachycuje obrázek 2.1. V grafu jsou patrné pravidelné cykly, v září příchod velkého počtu na trh práce a tedy i nárůst počtu, následně jejich postupná absorpce trhem práce. V těchto cyklech je patrné, že do poloviny roku 2008 má vývoj počtu škol klesající charakter. K výraznému nárůstu dochází na přelomu roku 2008/2009. Vzhledem k nepříznivým ekonomickým podmínkám a omezení přijímání nových pracovníků je zde absorpce trhem práce pozvolnější, než tomu bylo v předchozích letech, a celkově je zřejmý nárůst. Nejobtížnější situace nastala pro absolventy v roce Od ledna 2015 dochází k posunutí celého cyklu k nižším hodnotám, v dalších letech se situace přicházejících na trh práce výrazně zlepšuje. Velmi názorně ukazuje vývoj situace křivka souhrnného trendu znázorněná v grafu černou čarou. Obrázek 2.1 Vývoj počtu škol a mladistvých (4/2006 4/2018) Vývoj počtu škol a v evidenci na úřadech práce zřetelně ovlivnilo také zavedení jednotné státní maturitní zkoušky. Vysoká neúspěšnost žáků maturitních oborů s odborným výcvikem i klasických maturitních oborů odborného vzdělávání má značný vliv na data týkající se počtu a počtu maturantů všech kategorií odborného vzdělání (M, L/0, L/5). Mladí lidé, kterým se nepodařilo na střední škole studium úspěšně dokončit nebo kteří předčasně odešli ze školy, nejsou za absolventy považováni. V evidenci úřadů práce jsou registrováni jako osoby s ukončeným základním vzděláním. Jejich situaci na trhu práce sice zlepšují současné příznivé podmínky, ovšem z dlouhodobého pohledu do budoucnosti je pro ně jejich nekvalifikovanost výraznou hrozbou. 3. Počty škol, počty škol, míra škol V rámci této kapitoly bude věnována pozornost vývoji počtu škol v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání, dále problematice jejich uplatnitelnosti a i faktorům ovlivňujícím nezaměstnanost škol. 5

6 3.1 Počty škol Jedním ze základních faktorů působících na počty a vypočtenou míru této skupiny na pracovním trhu jsou počty škol. Informace o počtech škol každoročně uvádějí statistiky MŠMT. Pokles počtu ve středoškolském vzdělávání je patrný na obr. 3.1, který znázorňuje počty škol v rámci jednotlivých kategorií vzdělání v letech Z grafu je dobře patrný pokles v počtech téměř ve všech kategoriích vzdělání. Výjimkou je vyšší odborné vzdělání, kde počty se ukazují poměrně ustálené a pokles není tak jednoznačný. Obrázek 3.1 Přehled o vývoji počtů středních a vyšších odborných škol Střední s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K Střední odborné s MZ - M Střední s MZ a odb.výcvikem - L/0 Nástavbové vzdělání - L/5 Vyšší odborné vzdělání - N Pozn: Vzhledem k nepatrnému počtu není uvedena kategorie J (77 abs.) a kategorie C (530 abs). Tabulka 3.1 Počty středních a vyšších odborných škol Střední s výučním listem - E, H Střední bez MZ i výučního listu - J Gymnaziální vzdělání - K Střední odborné s MZ - M Střední s MZ a odb.výcvikem - L/ CELKEM Nástavbové vzdělání - L/ Vyšší odborné vzdělání - N V roce 2017 ukončilo denní studium středního vzdělávání, které navazuje na základní školu (tj. bez nástaveb a VOŠ). Nejpočetnější kategorií vzdělání je střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou v této skupině v roce 2017 ukončilo studium absolvent (37,6 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou absolventi oborů středního vzdělání s výučním listem (20 739; 28,7 %). Třetí v pořadí jsou absolventi gymnázií (20 403; 28,3 %). V rámci středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem je evidováno (4,4 %). Nejméně jsou zastoupeni absolventi středního vzdělání bez maturity i výučního listu (77; 0,1 %). V nástavbovém vzdělání bylo v roce 2017 evidováno 1 645, ve vyšším odborném vzdělání

7 3.2 Celkový počet škol a jeho podíl na celkové v zemi Počty škol jsou evidovány prostřednictvím kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR a následně vykazovány MPSV v měsíčních statistikách. Nezaměstnanost škol se dále detailněji sleduje v rámci pololetních statistik, vždy k 30. září a 30. dubnu příslušného roku, kdy jsou k dispozici počty čerstvých. Počty jsou v září vždy vyšší, jelikož v té době kulminují počty nových vstupujících na trh práce, kteří v červnu téhož roku úspěšně ukončili své studium - ne všem se však v této době podaří na pracovním trhu okamžitě prosadit. Hodnoty z dubna jsou pro sledování vhodnější, protože od ukončení studia na škole uplynula delší doba, během které se absolventi dokázali uplatnit na trhu práce. V průběhu těchto měsíců došlo k absorpci z června předchozího roku trhem práce a počty nejsou tak vysoké, jako je tomu v září při nástupu na pracovní trh. V této kapitole jsou používány celkové (měsíční) počty škol, zjišťované MPSV pro statistické účely. Jedná se o absolventy a mladistvé, kteří úspěšně ukončili studium v posledních dvou letech předcházejících okamžiku zjišťování. Celkový počet (a rovněž i podíl počtu na celkové ) a jeho vývoj ovlivňují následující faktory: Úroveň celkové, jelikož jsou absolventi škol i za současných příznivých ekonomických podmínek ohrožováni nezaměstnaností ve větší míře než zkušení pracovníci. Cyklus školního roku, kdy se počet hledajících práci každoročně začne zvyšovat v červenci v souvislosti s koncem školního roku. Svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět snižuje a minimální hodnoty dosahuje v dubnu a květnu. Požadavek několikaleté praxe ze strany zaměstnavatelů. Absolventi škol jsou ve srovnání se zkušenými pracovníky v nevýhodě, jelikož nedisponují prakticky žádnými pracovními zkušenostmi. V některých případech hraje svou roli nesprávná volba vzdělávací cesty základní škol, způsobená nerespektování potřeb trhu práce případně i obratem v hospodářském vývoji, což způsobuje horší uplatnitelnost v profesích odpovídajících zvolenému oboru vzdělání. Rozšíření nabídky terciárního vzdělávání, díky čemuž narůstá podíl středních škol pokračujících v dalším vzdělávání a klesá podíl vstupujících po ukončení střední školy na trh práce. Demografický vývoj, který vede ke snižování počtu žáků a ve vzdělávací sféře a tím k možnosti lepšího uplatnění na trhu práce. Zavedení jednotné části maturitní zkoušky, která způsobila pokles počtu s maturitní zkouškou. Nezaměstnanost škol je v zásadě odrazem ekonomické situace v ČR a situace na pracovním trhu. Na obr. 3.2 je zobrazen vývoj celkové a škol a mladistvých v období Jestliže se podíváme na vývoj celkové, můžeme vidět, že do roku 2008 dochází k jejímu poklesu a počet osob se snižuje. Situace se výrazně změnila na podzim 2008 s příchodem ekonomické krize, kdy dochází k výraznému nárůstu počtu. K určitému zlepšení dochází v letech , kdy se počty osob opět mírně snižují, aby následně v roce 2013 opět překonaly dosavadní hranice. Poté následuje pětileté období výrazného růstu ekonomiky a poklesu. 7

8 U křivky zobrazující celkovou nezaměstnanost jsou také patrné pravidelné výkyvy, ty však odrážejí sezonní nezaměstnanost v zimních měsících s růstem počtu v tomto období dochází vždy k následnému poklesu na jaře, při průměrném vývoji přibližně na stejnou úroveň jako před projevem sezonní. Obrázek 3.2 Vývoj počtu a mladistvých, celkem a podílu a mladistvých na celkové (září 2007 duben 2018) Podobný vývoj můžeme sledovat i v případě škol a mladistvých. Do roku 2008 se počty a mladistvých také snižovaly. Následně od září 2009 dochází v počtu k silnému nárůstu. V září 2009 úřady práce evidovaly a mladistvých, v období tak přibylo v evidenci a mladistvých osob. Stejně jako v případě celkové dochází i v a mladistvých v období k určitému zlepšení. V září 2013 bylo na úřadech práce zaregistrováno 41 tisíc a mladistvých; absolventi nalézají pracovní uplatnění jen minimálně; zaměstnavatelé mají zájem jen o zkušené pracovníky. K mírnému zlepšení dochází v dubnu 2014, kdy je oproti předchozímu roku méně a mladistvých (34,4 tisíc v dubnu 2013, 29,3 v dubnu 2014). Zřejmé zlepšení přichází s rokem 2015, počet v dubnu 2015 činí pouze 23,5 tisíce, v dubnu 2016 činí 18,8 tisíc osob a v dubnu 2017 pak 13,1 tisíc. V dubnu 2018 počet a mladistvých poklesl poprvé pod 10 tisíc a činil 9,5 tisíce. Jestliže se podíváme na celoroční průměrné podíly na celkové v grafu na obrázku 3.2, jsou z hodnot patrné cyklické výkyvy související s ukončením školního roku. Ekonomická krize a období recese však podíl a mladistvých na celkové příliš neovlivňuje, postupný pokles souvisí spíše s populačním vývojem. Kolísání v ročních intervalech je způsobeno vývojem absorpce trhem práce po vysokém počtu v září dochází k poklesu do června následujícího roku, přitom je tento vývoj kombinován sezonním cyklem celkové. V letech 2016 až 2018 je pokles celkové také výrazný, takže pokles míry se na vývoji sledovaného podílu příliš neprojevuje. 8

9 3.3 Počty škol a používané definice absolventa uchazeče o zaměstnání Při analýzách rozlišujeme dva ukazatele počtu. 1. Všichni evidovaní absolventi uchazeči o zaměstnání Do této skupiny patří uchazeči o zaměstnání fyzické osoby do 25 let věku, kteří mají nejvýše dva roky od ukončení školy, absolventi vysokých škol pak nejdéle do 30 let věku. Příslušná data byla prezentována v předchozích částech publikace. 2. Nezaměstnaní čerství absolventi Do této skupiny patří pouze ti, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování (tedy ti, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni na úřadu práce k 30. dubnu 2018). Údaje o zahrnující absolventy posledního roku ( čerstvé absolventy) jsou v současné době nejvhodnější pro posuzování situace škol, protože tímto způsobem lze nejkorektněji stanovit míru. Z tohoto důvodu vychází analýzy v dalších kapitolách této studie právě z těchto hodnot. Tabulka 3.2 čerstvých středních škol a VOŠ Střední s výučním listem - E Střední s výučním listem - H Střední s výučním listem - E, H Střední s MZ a odb.výcv. - L/ Nástavbové vzdělání - L/ Střední odborné s MZ - M Gymnaziální vzdělání - K Vyšší odborné vzdělání - N škol Z hlediska sledování uplatnitelnosti škol na trhu práce jsou absolutní počty a míra nejčastěji využívanými ukazateli. Z hlediska relevance a validity je však vhodnějším ukazatelem míra. Pokud se při sledování škol vychází z počtů evidovaných uchazečů o zaměstnání, dochází k výraznému zkreslení, jelikož v rámci tohoto ukazatele není zohledněn celkový počet. Pak může poměrně snadno docházet k situaci, kdy jsou označeny jako problematické ty obory nebo skupiny oborů, které jsou z hlediska počtu více zastoupené, a proto je zde také evidováno více, než je tomu v ostatních sledovaných oborech či skupinách oborů. V tomto ohledu je relevantnějším ukazatelem míra, která je dána podílem uchazečů o zaměstnání ( ) konkrétního druhu přípravy (kategorie vzdělání), skupiny oborů či oboru vzdělání k celkovému počtu (tj. zaměstnaných, i pokračujících v dalším vzdělávání) v daném druhu přípravy (kategorii vzdělání), v dané skupině oborů či v daném oboru vzdělání. Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. 2 2 Námitka, že jsou zahrnuti do propočtů i ti, kdo odcházejí studovat na vyšší odborné či vysoké školy, je oprávněná, nicméně stejným způsobem jsou ovlivněny i absolutní počty. Přesný počet, kteří skutečně přejdou na trh práce a získají nebo hledají pracovní uplatnění, je statisticky obtížně kvantifikovatelný. 9

10 Tabulka 3.3 čerstvých středních škol a VOŠ Střední s výučním listem - E 8,7% 12,9% 16,0% 21,7% 26,0% 35,6% 29,2% 31,3% Střední s výučním listem - H 4,4% 6,2% 9,1% 12,6% 16,5% 26,2% 15,1% 17,1% Střední s MZ a odb.výcv. - L/0 4,6% 6,3% 10,6% 13,2% 14,2% 19,3% 12,4% 16,0% Nástavbové vzdělání - L/5 5,3% 8,9% 10,6% 15,2% 18,5% 29,6% 17,6% 20,6% Střední odborné s MZ - M 3,7% 5,2% 7,5% 9,6% 11,6% 14,8% 9,0% 11,4% Gymnaziální vzdělání - K 1,5% 2,5% 3,1% 3,8% 4,4% 4,1% 3,1% 3,2% Vyšší odborné vzdělání - N 1,8% 2,9% 5,2% 7,5% 10,2% 11,9% 7,9% 9,4% Pokud se podíváme na vývoj zobrazený v obou přiložených tabulkách 3.2 a 3.3, můžeme vidět, že v rámci sledovaného období (duben 2011 duben 2018) dochází v míře k několika výrazným změnám. V letech dochází z hlediska uplatnitelnosti k mírnému zlepšení. Ve snižující se míře v roce 2012 se odráží také zavedení státní maturitní zkoušky z roku 2011, která z evidence škol do určité míry vyřadila žáky se slabším studijním prospěchem, kteří si hledali uplatnění na trhu práce hůře (pokud opustí vzdělávání, jsou hodnoceni jako osoby se základním vzděláním). V dubnu 2013 však v míře opět dochází k nárůstu v důsledku druhé vlny ekonomické krize. Od roku 2014 dochází k poklesu, v dubnu 2016 jsou hodnoty srovnatelné se začátkem krize a pokles dále výrazně pokračuje, v roce 2018 jsou míry minimální. 4. Struktura z hlediska úrovně vzdělání Absolventy škol můžeme na základě školského zákona rozlišovat na absolventy se základním, středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním. V rámci střední úrovně vzdělání můžeme hovořit o třech skupinách škol. První skupinou jsou absolventi středního vzdělání, kam spadají absolventi oborů kategorií vzdělávání D a J. Druhou skupinou jsou absolventi středního vzdělání s výučním listem, kam se řadí absolventi kategorií E a H. Poslední skupinu tvoří absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie K, L/0, L/5 a M). Takovéto rozdělení je nicméně pro účely analýzy postavení na trhu práce příliš obecné, z tohoto důvodu pracujeme v rámci této publikace s podrobnějším členěním: Absolventi středního vzdělání s výučním listem jedná se o absolventy tříletých, případně dvouletých učebních oborů. Žáci, kteří úspěšně dokončí svou přípravu v rámci učebních oborů, získávají výuční list. Absolventi učebních oborů nacházejí své uplatnění převážně v dělnických, řemeslných a obslužných profesích a vykonávají hlavně manuální a obslužné činnosti. Tato skupina zahrnuje kategorie vzdělání E a H. Vzhledem k tomu, že z hlediska míry mezi těmito kategoriemi se rýsují poměrně výrazné rozdíly, jsou obě kategorie v rámci této publikace analyzovány také samostatně. Na následujících stránkách proto budeme hovořit o absolventech středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání E a o absolventech středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem v této skupině jsou zastoupeni absolventi, kteří se připravovali ve vzdělávacích programech, jejichž součástí je odborný výcvik. Po úspěšném ukončení těchto studijních oborů absolventi získávají maturitní vysvědčení. Absolventi uvedených oborů procházejí také odborným výcvikem, jsou tedy zároveň i vyučení, ačkoliv výuční list nedostávají (pouze někteří v rámci experimentálního ověřování této možnosti). Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem jsou připravováni pro náročné dělnické práce nebo činnosti v oblasti služeb, zároveň však mají také předpoklady pro výkon nižších řídicích funkcí. V rámci publikace je tato skupina označována jako absolventi středního (odborného) vzdělání s MZ a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L/0). 10

11 Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou nástavbové studium v této kategorii vzdělání jsou zastoupeni absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, kteří se vyučili v tříletém učebním oboru a po vyučení vystudovali nástavbové studium pro absolventy učebních oborů. Pro tuto skupinu se používá alternativní označení absolventi nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L/5). Tito absolventi bývají někdy prezentováni společně s kategorií vzdělání L/0 pod jednotným názvem kategorie vzdělání L. Absolventi středního vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu (kategorie vzdělání J) jedná se o absolventy nematuritních oborů, které neposkytují vyučení. Absolventi jsou v této skupině připravováni v rámci dvouletých studijních oborů, po jejichž ukončení získávají vysvědčení o závěrečné zkoušce a střední odborné vzdělání. Podíl v této skupině je však velmi nízký. Ze zmíněného důvodu není této skupině v publikaci věnována pozornost. Absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou studovali v rámci čtyřletých oborů, které byly dříve označovány jako studijní obory středních odborných škol (SOŠ). Absolventi v této skupině získávají po úspěšném ukončení studia maturitní vysvědčení. Jde o úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitou, jehož součástí není odborný výcvik. Tato skupina je na následujících stránkách označována jako absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M), případně absolventi maturitních oborů SOŠ. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, získanou v oborech gymnázií, se připravovali ve čtyřletých i víceletých oborech gymnázií. Alternativní označení v publikaci je absolventi gymnázií nebo absolventi gymnaziálního vzdělání (kategorie vzdělání K). 4.1 Nezaměstnanost čerstvých škol V této části publikace je věnována pozornost výhradně čerstvým m škol. čerstvých vychází ze stavu k 30. dubnu Z hlediska sledování a monitorování jsou dubnové hodnoty více relevantní z toho důvodu, že se zde tolik neprojevuje vliv cyklů školního roku. Míru je možné sledovat také na základě zářijových hodnot. V tomto období jsou nicméně hodnoty silně ovlivněné kumulací čerstvých vstupujících na trh práce, jejichž počet nabývá právě v této době maximálních hodnot. Do dubna jsou však absolventi škol schopni na trhu práce nalézt pracovní uplatnění a část z nich je tak trhem práce "přirozeně" absorbována. Zmíněný ukazatel vyjadřuje, kolik procent z roku 2017 bylo k poslednímu dubnu 2018 evidovaných na Úřadu práce ČR jako nezaměstnaní. Vývoj čerstvých v posledních třech letech zobrazuje graf na obrázku 4.1. Ze srovnání škol v letech je velmi dobře patrný výrazný kontinuální pokles míry napříč všemi sledovanými roky i kategoriemi vzdělání. Pokud srovnáme uplatnitelnost škol na pracovním trhu napříč jednotlivými kategoriemi vzdělání, můžeme vidět lepší uplatnění u klasických kategorií vzdělání maturanti kategorie M a vyučení kategorie H, dále i u vyššího odborného vzdělání, vyšší míra byla v dubnu 2018 evidována v rámci oborů vzdělání kategorie E. Ve všech kategoriích došlo k poklesu míry, největší relativní pokles nastal u vyššího odborného vzdělání kategorie N a středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie L0. V průměru poklesla míra proti roku 2016 na poloviční hodnotu. 11

12 Kategorie vzdělání Obrázek 4.1 čerstvých v ČR (duben ) Střední vzdělání s výučním listem - H Nižší střední vzdělání s výučním listem - E Střední odborné s MZ a odbor. výcvikem - L/0 Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné s MZ - M Gymnaziální vzdělání - K Vyšší odborné vzdělání - N duben 2018 duben 2017 duben % 5% 10% 15% 20% je tradičně nejvyšší u středního vzdělání s výučním listem kategorie E (8,7 %) ve srovnání s předchozím rokem nicméně došlo právě v této kategorii vzdělání k poklesu míry o 4,1 procentního bodu (dále jen p.b.). Vyšší míru vykazují také absolventi nástavbového vzdělání (5,3 %), i když zde byl zaznamenán její poměrně výrazný pokles. Tabulka 4.1 Přehled o čerstvých podle kategorií vzdělání, duben 2018 Srovnání Kategorie vzdělání s dubnem 2017 (duben 2018) (duben 2018) Střední odborné s výučním listem - H ,4% -1,8% Střední odborné vzdělání - E ,7% -4,2% Střední odborné s MZ a odborným výcvikem - L/ ,6% -1,7% Nástavbové vzdělání - L/ ,3% -3,6% Střední odborné s MZ - M ,7% -1,5% Gymnaziální vzdělání - K ,5% -0,9% Vyšší odborné vzdělání - N ,8% -1,1% Pozn.: Srovnání s dubnem 2017 absolutní rozdíl míry v dubnu 2018 oproti míře v dubnu 2017 (p.b. procentní bod). Nízkou míru registrujeme u téměř všech kategorií klasických oborů vzdělání, tj. vyššího odborného vzdělání (1,8 %, meziroční pokles o 1,1 p.b.), středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (3,7 %, meziroční pokles o 1,5 p.b.), středního odborného vzdělání s výučním listem (4,4 %, pokles o 1,8 p.b.) i středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (4,6 %, pokles o 1,7 p.b.). Nejnižší míru vykazují pravidelně absolventi gymnaziálního vzdělání kategorie K (1,5 %). V souvislosti s touto kategorií vzdělání je však třeba si uvědomit, že drtivá většina gymnázií dále pokračuje ve vzdělávání na vysokých školách. Po ukončení studia na gymnáziu vstupují na trh práce ve většině případů pouze ti absolventi, kteří neuspěli u přijímacího řízení na vysoké školy. 12

13 4.2 Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H) V případě středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) je dobře patrný kontinuální mírný pokles v počtech. Zatímco v roce 2010 bylo v rámci středního vzdělání s výučním listem kategorie H evidováno , v roce 2017 se jedná už jen o počet Je však nutno připomenout, že úbytek je způsoben z větší části vlivem poklesu počtu osob v populačních ročnících. Nejvíce kategorie H bylo v roce 2017 ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba ( ,0 %), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ( ,6 %), 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika ( ,5 %), 41 Zemědělství (1777 9,5 %), 69 Osobní a provozní služby (1622 8,7 %) a 36 Stavebnictví (1533 8,2 %). středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) v dubnu 2018 činila 4,4 %. Oproti dubnu 2017 dochází v míře v rámci této kategorie vzdělání k poklesu o 1,8 p.b. V dubnu 2018 bylo evidováno celkem 829 této kategorie. Obrázek 4.2 : střední vzdělání s výučním listem, duben 2017 a 2018, skupiny oborů kategorie H * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2018 v dané kategorii vzdělání více než Nejnižších hodnot míry kategorie H v dubnu 2018 dosahují absolventi skupin oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 3 0,0 %, 37 Doprava a spoje 3,2 %, 23 Strojírenství a strojírenská výroba 3,3 % a 41 Zemědělství a lesnictví 3,3 %. Nejvyšší hodnoty míry kategorie H byly v dubnu 2018 zaznamenány ve skupinách oborů 39 Speciální a interdisciplinární technické obory 9,7 % 4, 66 Obchod 6,4 %, 69 Osobní služby 6,3 % a 28 Technická chemie a chemie silikátů 6,0 %. 3 U skupiny Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů jde o velmi malý počet (pouze 10). 4 V této skupině je pouze obor Malíř a lakýrník. 13

14 K nejvýraznějším poklesům v míře dochází především u skupin oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví (o 6,2 p.b.), 69 Osobní a provozní služby (o 4,0 p.b.) a 37 Doprava a spoje (o 3,5 p.b.). Nárůst míry byl zaznamenán u skupin oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů 5 (o 4,6 p.b.) a 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (o 0,9 p.b.). Tabulka 4.2 Přehled o : střední vzdělání s výučním listem, duben 2018, skupiny oborů kategorie H Skupina oborů vzdělání (duben 2018) (duben 2018) Srovnání s dubnem Hornictví, hutnictví a slévárenství ,5% 4,5 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,3% -1,2 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,7% -1,1 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,0% 4,6 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,2% -2,3 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,9% -6,2 p.b. 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů ,0% 0,0 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,6% -1,6 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,5% 0,5 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,9% -0,9 p.b. 37 Doprava a spoje ,2% -3,5 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,7% 0,9 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,3% -2,6 p.b. 53 Zdravotnictví ,1% 0,0 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,3% -2,3 p.b. 66 Obchod ,4% -1,5 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,3% -4,0 p.b. 82 Umění a užité umění ,4% -2,9 p.b. Celkem H ,4% -1,8 p.b. Srovnání s dubnem 2017 kladná hodnota představuje nárůst MN v dubnu 2018, p.b. procentní bod 4.3 Nezaměstnanost středního vzdělání s výučním listem kategorie E Tato kategorie vzdělání je určena pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami nebo žáky s nižším vzdělávacím potenciálem. Ze statistik je zřejmé, že míra v rámci této kategorie vzdělání zůstává tradičně vysoká. V roce 2010 absolvovalo v této kategorii osob, i zde je patrný pokles, v roce 2017 jich absolvovalo Nejvíce středního vzdělání s výučním listem kategorie E ukončilo v roce 2017 studium ve skupinách oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (689 26,4 %), 41 Zemědělství a lesnictví (411 15,8 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (302 11,6 %). Vyšší podíl je patrný také u skupin oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie (272) a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 6 (256). středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) v dubnu 2018 činila 8,7 %. V meziročním srovnání došlo v této kategorii vzdělání k poklesu o 4,1 p.b. V dubnu 2018 bylo v této kategorii evidováno 228. Nejnižší hodnoty míry kategorie E byly v dubnu 2018 ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika 0,0 % a 69 Osobní a provozní služby 2,8 %. 5 Hodnoty MN jsou značně proměnlivé při malých počtech, např. skupina 28 patřila v loňském roce do skupiny s nejnižší nezaměstnaností, v letošní do skupiny s nejvyšší nezaměstnaností. 6 V této skupině je pouze obor Pečovatelské služby 14

15 Nejvyšší hodnoty míry kategorie E byly v dubnu 2018 ve skupinách oborů vzdělání 31 Textilní výroba a oděvnictví (15,8 %), 28 Technická chemie a chemie silikátů (13,3 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (10,3 %). Nejvýraznější pokles v míře zaznamenaly skupiny oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie (o 26,6 p.b.), 26 Elektrotechnika (o 19,0 p.b.) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (o 5,8 p.b.). V meziročním srovnání se zhoršila situace pouze u skupiny oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví (nárůst o 8,7 p.b.). Obrázek 4.3 : střední vzdělání s výučním listem, duben 2017 a 2018, skupiny oborů kategorie E * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2017 v dané kategorii vzdělání více než 200. ** Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2017 v dané kategorii vzdělání více než 600. Tabulka 4.3 Přehled o : střední vzdělání s výučním listem, duben 2018, skupiny oborů kategorie E Skupina oborů vzdělání (duben 2018) (duben 2018) Srovnání s dubnem Strojírenství a strojírenská výroba ,0% -1,4 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,0% -19,0 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,3% -2,1 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,2% -5,3 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,8% 8,7 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,8% -5,3 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,7% -26,6 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,3% -2,5 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,8% -3,5 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,9% -5,8 p.b. 66 Obchod ,7% -2,1 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,8% -3,0 p.b. 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,2% -3,9 p.b. Celkem E ,7% -4,2 p.b. 15

16 4.4 Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L0) V kategorii vzdělání L0 dochází ve srovnání s jinými kategoriemi v posledních letech k výraznějšímu snížení počtu. V období let se počet pohyboval okolo hranice 7000 osob. V roce 2011 však došlo v počtu k výraznému poklesu, a to o více než 1 600, a tento trend dále pokračoval (zřejmě v souvislosti s novou formou maturitní zkoušky). V roce 2018 bylo v kategorii L0 evidováno 3224 ve srovnání s rokem 2010 je to pokles o více než polovinu. V rámci středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem kategorie L0 bylo v roce 2017 evidováno nejvíce ve skupinách oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (887 27,5 %), 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (603 18,7 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (511 15,8 %) a 69 Osobní a provozní služby (407 12,6 %). středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L/0) v dubnu 2018 činila 4,6 %. Celkově u této kategorie vzdělání došlo meziročně k poklesu o 1,7 p.b. činil v dubnu 2018 celkově 147 osob. Obrázek 4.4 čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2017 a 2018, skupiny oborů kategorie L0 *Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2017 v dané kategorii vzdělání více než 300. Skupina 31 Textilní výroba a oděvnictví v roce 2016 však neměla žádného absolventa, takže míra v roce 2017 nemůže být vyjádřena, v roce 2017 měla 3 absolventy a míru v roce 2018 nulovou. Nejnižší hodnoty míry kategorie L/0 v dubnu 2018 byly zaznamenány ve skupinách 31 Textilní výroba a oděvnictví, 28 Technická chemie a chemie silikátů a 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství vždy 0,0 % Velmi nízkou míru vykazuje i skupina 23 Strojírenství a strojírenská výroba 1,8 %. Nejvyšší hodnoty míry kategorie L/0 v dubnu 2018 byly zaznamenány ve skupinách 66 Obchod 9,0 %, 69 Osobní a provozní služby 8,6 %, 82 Umění a užité umění 7,0 % a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie 6,4 %. K nejvýraznějším poklesům v míře dochází ve skupinách oborů 69 Osobní a provozní služby (o 5,4 p.b.), 28 Technická chemie a chemie silikátů (o 2,6 p.b.) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (o 2,2 p.b.). 16

17 K nárůstu míry v této kategorii došlo u skupin oborů 33 Zpracování dřeva (o 4,8 p.b.), 41 Zemědělství a lesnictví (o 3,2 p.b.) a 66 Obchod (o 2,5 p.b.). V dubnu 2017 došlo u všech skupin oborů k poklesu míry, v letošním roce už tomu tak není. Nulové hodnoty posledních tří skupin ovlivňuje malý počet a zřejmě i velký zájem zaměstnavatelů o pracovní síly. Tabulka 4.4 Přehled o čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2018, skupiny oborů kategorie L/0 Skupina oborů vzdělání (duben 2018) (duben 2018) Srovnání s dubnem Hornictví, hutnictví a slévárenství ,0% 0,0 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,8% -2,2 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,8% -1,3 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,0% -2,6 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví 3 0 0,0% - 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,8% 4,8 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,7% -1,3 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,9% 0,1 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,2% 3,2 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% -1,5 p.b. 66 Obchod ,0% 2,5 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,6% -5,4 p.b. 82 Umění a užité umění ,0% -0,6 p.b. Celkem L ,6% -1,7 p.b. 4.5 Nezaměstnanost středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M) V rámci středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou bylo možné pozorovat kontinuální nárůst v počtech do roku 2007, kdy bylo v rámci této kategorie evidováno osob. Od roku 2007 dochází v této kategorii vzdělání k postupnému poklesu. V roce 2013 bylo v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou evidováno , v roce 2017 je to již jen osob. Od roku 2007 tedy klesl počet oborů kategorie M o 42 %. Nejvíce středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) ukončilo v roce 2017 studium ve skupinách oborů 63 Ekonomika a administrativa ( ,7 %), 78 Obecně odborná příprava ( ,8 %), 18 Informační technologie ( ,0 %), 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ( ,7 %) a 53 Zdravotnictví ( ,6 %). středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) v dubnu 2018 činila 3,7 %. Ve srovnání s dubnovými hodnotami v roce 2017 dochází v míře kategorie M k meziročnímu poklesu o 1,5 p.b. v dubnu 2018 činil osob. V souvislosti s monitorováním míry v této kategorii vzdělání je třeba poznamenat, že tento ukazatel ovlivňuje zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011, jež s velkou pravděpodobností způsobilo pokles v počtech i míry, a také skutečnost, že značná část pokračuje ve studiu v terciárním vzdělávání. Nejnižší nezaměstnanost kategorie M byla v dubnu 2018 zjištěna u skupin oborů 66 Obchod, 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství a 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů vždy 0,0 %, je to ovšem při velmi malých počtech. Dále už následují obory s vysokými počty Zdravotnictví 2,1 % a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 2,2 %. 17

18 Obrázek 4.5 : střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2017 a 2018, skupiny oborů kategorie M * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2017 v dané kategorii vzdělání více než Nejvyšší hodnoty míry kategorie M v dubnu 2018 byly zaznamenány především v rámci skupin oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie 7,3 %, 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 6,5 % a 37 Doprava a spoje 6,0 %. Následují skupiny 29 Potravinářství a potravinářská chemie 5,6 % a 82 Umění a užité umění 5,3 %. K nejvýraznějšímu poklesu míry kategorie M došlo ve skupinách oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů (o 66,7 p.b.), 33 Zpracování dřeva (o 8,9 p.b.) a 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (o 5,3 p.b.). U skupiny oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů je velmi nízký počet (v minulém roce 3, v letošním 5), míra pak náhodně silně kolísá. Meziroční nárůst míry kategorie M byl patrný pouze ve skupinách oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie (o 3,5 p.b.), 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (o 2,7 p.b.) a 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (o 1,4 p.b.). 18

19 Tabulka 4.5 Přehled o : střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2018, skupiny oborů kategorie M Skupina oborů vzdělání (duben 2018) (duben 2018) Srovnání s dubnem Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% 1,4 p.b. 18 Informační technologie ,1% -0,8 p.b. 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ,0% 0,0 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,1% -0,2 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% -3,6 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů ,4% -1,2 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,6% -2,9 p.b. 31 Textilní výroba a oděvnictví ,7% -4,3 p.b. 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 5 0 0,0% -66,7 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,3% -8,9 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,3% 3,5 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,1% -1,7 p.b. 37 Doprava a spoje ,0% -1,1 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,3% -5,3 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,0% -0,8 p.b. 43 Veterinářství a veterinární prevence ,6% -1,3 p.b. 53 Zdravotnictví ,1% -1,3 p.b. 63 Ekonomika a administrativa ,8% -1,6 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% -2,8 p.b. 66 Obchod ,0% -6,1 p.b. 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,4% -1,7 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,9% 2,7 p.b. 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,2% -1,9 p.b. 78 Obecně odborná příprava ,5% -0,9 p.b. 82 Umění a užité umění ,3% -1,2 p.b. Celkem M ,7% -1,5 p.b. 4.6 Nezaměstnanost nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L5) Kategorie L5 patří z hlediska počtu k méně zastoupeným kategoriím vzdělání. Od roku 2007 dochází v počtu nástavbového vzdělání ke kontinuálnímu poklesu. K výraznému propadu došlo v roce 2011, kdy počet klesá z na Tento klesající trend pokračuje také v letech 2015 až 2017 v rámci této kategorie vzdělání bylo v roce 2017 pouze Ve srovnání s rokem 2007 zde tedy klesl počet o 74 %. Částečně je to dáno demografickým vývojem, převažující vliv má zavedení státní maturitní zkoušky orientované na všeobecné vzdělání, kde značná neúspěšnost jednak snižuje počty, jednak odrazuje zájemce o nástavbové studium. Absolventi nástavbového vzdělání (kategorie L5) jsou velmi silně zastoupeni ve skupině oborů 64 Podnikání v oborech, odvětví ( ,8 %). Je to dáno hlavně skutečností, že počty zájemců o nástavby jsou malé a nestačí na otevření třídy s oborem orientovaným na odborné pokračování oboru vyučení. S velmi výrazným odstupem následují skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba (158 9,6 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (114 6,9 %). nástavbového vzdělání (kategorie L5) v dubnu 2018 činila 5,3 %. Meziročně došlo v míře zmíněné kategorie 19

20 vzdělání k poklesu o 3,6 p.b. V dubnu 2018 úřady práce evidovaly 87 nástavbového vzdělání. Nízká míra nástaveb souvisí nejen se současnou ekonomickou situací, kdy je velký zájem o absolventy, ale i se skutečností, že velký počet žáků nástaveb neuspěje u maturitní zkoušky, a tedy absolventi s nižšími studijními předpoklady se na trhu práce neobjeví. Obrázek 4.6 čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou nástavbové vzdělání, duben 2017 a 2018, skupiny oborů kategorie L5 * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2017 v dané kategorii vzdělání více než Tabulka 4.6 Přehled o čerstvých : střední odborné vzdělání s maturitou nástavbové vzdělání, duben 2018, skupiny oborů kategorie L/5 Skupina oborů vzdělání Srovnání s dubnem 2017 (duben 2018) (duben 2018) 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,3% -7,7 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,0% -7,5 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,0% -25,0 p.b. 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,3% -5,7 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,6% -6,6 p.b. 37 Doprava a spoje 4 0 0,0% 0,0 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,2% -2,1 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,6% -6,9 p.b. 53 Zdravotnictví 9 0 0,0% 0,0 p.b. 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,4% -2,9 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,3% 1,0 p.b. 66 Obchod ,8% 8,7 p.b. 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,0% -6,3 p.b. 69 Osobní a provozní služby ,3% -6,2 p.b. 82 Umění a užité umění ,0% -7,7 p.b. Celkem L ,3% -3,6 p.b. 20

21 Nejnižší hodnoty míry kategorie L/5 v dubnu 2018 byly zaznamenány ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví 0,0 %, 37 Doprava a spoje 0,0 % (stejně jako v předchozím roce), dále ve skupinách 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0 % a 82 Umění a užité umění 0,0 %. Ve všech případech jde o velmi nízké počty. Nejvyšší hodnoty míry kategorie L/5 v dubnu 2018 můžeme pozorovat ve skupinách oborů 66 Obchod 15,8 % a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie 9,3 %. Při hodnocení musíme brát v úvahu, že míra v oborech s nízkými počty velice kolísá, např. při počtu 4 stačí, že je náhodou jeden nezaměstnaný, a v tom okamžiku míra dosahuje 25 %. Nejvýraznější pokles v míře je zjevný u skupin oborů 33 Zpracování dřeva (o 25,0 p.b.), 23 Strojírenství a strojírenská výroba (o 7,7 p.b.), 82 Umění a užité umění (o 7,7 p.b.) a 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (o 7,6 p.b.). K nárůstu míry došlo pouze u skupin oborů 66 Obchod (o 8,7 p.b.) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (o 1,0 p.b.). 4.7 Nezaměstnanost vyššího odborného vzdělání (kategorie vzdělání N) Tato kategorie vzdělání zaznamenávala do roku 2005 poměrně výrazný nárůst počtu, který do značné míry způsobil zájem o terciární vzdělávání. Od roku 2005, v němž vyšší odborné vzdělání absolvovalo osob, však v této kategorii vzdělání dochází ke kontinuálnímu poklesu počtu. Je to ovlivněno rozšiřující se vzdělávací nabídkou vysokých škol (volba vyššího odborného vzdělání byla mnohdy alternativní variantou v případě neúspěchu v přijímacím řízení na vysoké školy) a demografickým poklesem obyvatelstva. V roce 2017 bylo v rámci vyššího odborného vzdělání evidováno Nejvíce vyššího odborného vzdělání (kategorie N) ukončilo studium ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví ( ,3 %), 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (714 19,4 %) a 63 Ekonomika a administrativa (395 10,7 %). vyššího odborného vzdělání (kategorie N) v dubnu 2018 činila 1,8 %. Oproti dubnovým hodnotám za rok 2017 tak dochází v rámci této kategorie vzdělání k meziročnímu poklesu v míře o 1,1 p.b. V dubnu 2018 bylo zaregistrováno 67 z čerstvých vyššího odborného vzdělání. V souvislosti se sledováním míry vyššího odborného vzdělávání je nicméně třeba mít na paměti, že tato kategorie vzdělání je poměrně náchylná k výkyvům v míře z důvodu nízkého počtu v rámci některých skupin oborů. Nejnižší, a to nulová hodnota míry kategorie N v dubnu 2018 byla zaznamenána ve skupinách 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 41 Zemědělství a lesnictví, 66 Obchod, 33 Zpracování dřeva, 29 Potravinářství a potravinářská chemie, 61 Filozofie, teologie a 28 Technická chemie a chemie silikátů pozoruhodné je, že u prvních tří jde o poměrně vysoké počty ( ). Nejvyšší hodnoty míry kategorie N byly v dubnu 2018 zjištěny v rámci skupin oborů vzdělání 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 16,7 % a dále s velkým odstupem 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 4,5 % a 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 3,3 %). 21

22 Obrázek 4.7 : vyšší odborné vzdělání, duben 2017 a 2018, skupiny oborů kategorie N * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2017 v dané kategorii vzdělání více než 200. Tabulka 4.7 Přehled o : vyšší odborné vzdělání, duben 2018, skupiny oborů kategorie N Skupina oborů vzdělání Srovnání s dubnem 2017 (duben 2018) (duben 2018) 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,7% 2,4 p.b. 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,0% -2,4 p.b. 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,9% -3,3 p.b. 28 Technická chemie a chemie silikátů 1 0 0,0% 0,0 p.b. 29 Potravinářství a potravinářská chemie 9 0 0,0% 0,0 p.b. 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,0% -3,6 p.b. 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,3% 0,0 p.b. 37 Doprava a spoje ,8% 1,8 p.b. 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,0% -2,7 p.b. 41 Zemědělství a lesnictví ,0% -2,2 p.b. 53 Zdravotnictví ,3% 0,2 p.b. 61 Filozofie, teologie 9 0 0,0% 0,0 p.b. 63 Ekonomika a administrativa ,8% -0,6 p.b. 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,0% 0,3 p.b. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,0% -2,7 p.b. 66 Obchod ,0% -3,0 p.b. 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost ,3% -1,7 p.b. 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,5% -6,7 p.b. 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,1% -0,4 p.b. 82 Umění a užité umění ,6% -3,2 p.b. Celkem N ,8% -1,1 p.b. 22

23 K nejvýraznějšímu poklesu míry došlo v rámci skupin oborů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika (o 6,7 p.b.), 33 Zpracování dřeva (o 3,6 p.b.) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (o 3,3 p.b.). Nejvyšší nárůst míry je poměrně malý a to v rámci skupin 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (o 2,4 p.b. ovšem při vysoké míře ) a 37 Doprava a spoje (o 1,8 p.b.). 4.8 Nezaměstnanost vysokoškolského magisterského vzdělání (kategorie T) V rámci této kapitoly pravidelně uvádíme také údaje o absolventech pětiletého magisterského či navazujícího magisterského studia, kteří se vzdělávali v prezenční (denní) formě. Přestože se tato publikace primárně zaměřuje na uplatnění střední úrovně vzdělání na pracovním trhu, následující údaje mohou posloužit jako vhodný doplněk obrazu situace na trhu práce. Tato kategorie vzdělání zaznamenávala od roku 2005, kdy absolvovalo osob, pozvolný nárůst počtu způsobený stoupajícím zájmem o terciární vzdělávání až do roku 2011 (počet ). Pak následoval pokles způsobený nepříznivým demografickým vývojem a v roce 2017 ukončilo magisterské studium Nejvíce bylo ve skupinách studijních programů: Technické vědy a nauky (25,2 %), Ekonomické vědy a nauky (19,6 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (13,6 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (10,2 %), Přírodní vědy a nauky (8,8 %) a Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (9,2 %). magisterského vzdělání (kategorie T) v dubnu 2018 činila 2,2 %. Ve srovnání se situací v loňském roce došlo v míře k poklesu o 1,2 p.b. V dubnu 2018 bylo zaregistrováno 475 z čerstvých magisterského vzdělávání. Obrázek 4.8 : vysokoškolské magisterské vzdělání, duben 2017 a duben 2018, skupiny studijních programů kategorie T Nejvyšší míra byla v roce 2018 evidována v rámci skupin studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (4,1 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (3,1 %), Zemědělsko lesnické a veterinární vědy a nauky (2,8 %). 23

24 Nejnižší míra (kategorie T) byla letos v dubnu zaznamenána v rámci skupin studijních programů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (1,5 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (1,7 %) a Technické vědy a nauky (1,9 %). K nejvýraznějšímu poklesu míry pak došlo ve skupinách studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (o 2,4 p.b.), Humanitní a společenské vědy a nauky (o 2,0 p.b) a Ekonomické vědy a nauky (o 1,9 p.b). V žádné ze skupin nedošlo k meziročnímu nárůstu v míře ve srovnání s předchozím rokem, s výjimkou skupiny Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky, která má nejnižší míru, ale ta vzrostla o 0,1 p.b. Tabulka 4.8 Přehled o : vysokoškolské magisterské vzdělání, duben 2018, skupiny studijních programů kategorie T Skupina studijních programů Srovnání s dubnem 2017 (duben 2018) (duben 2018) Přírodní vědy a nauky ,2% -0,3 p.b. Technické vědy a nauky ,9% -1,0 p.b. Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky ,8% -1,5 p.b. Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky ,5% 0,1 p.b. Humanitní a společenské vědy a nauky ,1% -2,0 p.b. Ekonomické vědy a nauky ,2% -1,9 p.b. Právní vědy a nauky ,0% -0,6 p.b. Pedagogika, učitelství a soc. péče ,7% -1,2 p.b. Vědy a nauky o kultuře a umění ,1% -2,4 p.b ,2% -1,2 p.b. Pozn.: Kódy tříd a skupin studijních programů začleněných v jednotlivých kategoriích Přírodní vědy a nauky 1 Ekonomické vědy a nauky 63 Technické vědy a nauky 2,3 Právní vědy a nauky 68 Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky 4 Pedagogika, učitelství a soc. péče 75 Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky 5 Vědy a nauky o kultuře a umění 8 Humanitní a společenské vědy a nauky 61,65,67,71,72,73,74,77 61 Filozofie, teologie, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 67 Politologie, 71 Obory z oblasti historie, 72 Publicistika, knihovnictví a informatika, 73 Filologie, 74 Tělesná kultura, tělovýchova a sport, 77 Obory z oblasti psychologie. 5. Celkový pohled na strukturu Tato shrnující kapitola poskytuje názorný pohled na míry v kategoriích vzdělání i v hlavních skupinách oborů (ty představují obecnější členění oborů z hlediska profesního zaměření). V tabulce 5.1 jsou pro lepší orientaci uvedeny počty v roce 2017, datové pruhy umožnují vhodně porovnat rozdíly v počtech. Tabulka 5.1 Počty hlavních skupin oborů v roce

25 Tabulka 5.2 v přehledu uvádí míry v jednotlivých kategoriích i hlavních skupinách. Propojení údajů do jedné tabulky a znázornění datovými pruhy přináší možnost dobrého srovnání. Tabulka 5.2 v členění podle hlavních skupin oborů a kategorií vzdělání, duben 2018 V celkovém pohledu je zřejmé, že nejnižší hodnoty míry nacházíme zejména ve zdravotnických oborech (tabulka 5.2), v podstatě nezávisle na kategoriích vzdělání, s výjimkou učebního oboru s malým počtem. Zdravotnické obory patří již tradičně ke skupinám oborů, které jsou zaměstnavateli výrazně poptávané. Celkově jsou ještě nízké hodnoty míry ve skupinách Právní vědy a nauky a Pedagogika, učitelství a sociální péče, což ale souvisí s tím, že téměř všichni absolventi mají vyšší úroveň vzdělání (kategorie M, N a T), kde jsou míry nižší. Vysoké hodnoty míry v celkovém pohledu všech kategorií nacházíme ve skupinách Službové, Přírodní vědy a nauky a Vědy a nauky o kultuře a umění. U skupiny oborů Službové to však ovlivňuje převaha v kategoriích nižší úrovně vzdělání (H, E), u přírodních věd pak vysoká míra ekologických oborů. V jednotlivých oblastech (polích) nacházíme nejnižší hodnoty míry ve skupině Zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy a nauky v kategorii L5 a Zemědělskolesnické a veterinární vědy a nauky kategorie N (obojí 0 %), ovšem při velmi malém počtu. Mnohem významnější je hodnota 1,1 % ve skupině Pedagogika, učitelství a sociální péče a 1,3 % ve Zdravotnictví ad. v kategorii N vyšší odborné vzdělání. Nejvyšší hodnoty míry jsou ve skupinách Přírodní vědy a nauky (16,7 %) v kategorii N, Službové (13,9 %) v kategorií E a (7,5 %) v kategorii L0. V této kategorii L0 je vysoká i hodnota (7,0 %) v uměleckých oborech. V magisterském studiu (kat. T) dosahuje míra vysokých hodnot ve skupinách Vědy a nauky o kultuře a umění (4,1%) a Humanitní a společenské vědy a nauky (3,1 %). 6. Nezaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva a mladých lidí z hlediska úrovně vzdělání a profesí Údaje o čerstvých jsou ovlivněny tím, že mnoho pokračuje v dalším vzdělávání, a tím hodnota míry, definovaná jako poměr ke všem m, nevyjadřuje zcela přesně situaci, kteří skutečně přešli na trh práce. Část vyučených vstupuje do nástavbového studia, mnoho maturantů do terciárního vzdělávání, zejména pokud jde o absolventy gymnázií. Z tohoto důvodů využíváme další zdroj informací o, kterým je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), prováděné ČSÚ. 25

26 Zde míru stanovujeme jako poměr mezi nezaměstnanými ekonomicky aktivními obyvateli (EAO) a všemi EAO. Údaje o míře jsou členěny podle dosaženého vzdělání. Tabulka 6.1 porovnává hodnoty míry v desetileté věkové skupině let. Kvůli lepší srovnatelnosti byla pro absolventy terciárního vzdělání zvolena věková skupina starší let, protože tito absolventi přicházejí na trh práce ve vyšším věku. Vzhledem k velikosti vzorku VŠPS jsou hodnoty pod 10 tisíc osob (přepočtených) málo věrohodné a uvádíme je jen pro úplnost. V ostatních případech tyto výpočty dobře dokreslují zjištění v předcházejících kapitolách. V tabulce 6.1 a obrázku 6.1 jsou prezentovány údaje týkající se ekonomicky aktivních lidí, tedy těch, kteří se uplatňují na trhu práce a kteří absolvovali základní, střední nebo terciární úroveň vzdělání. Vedle míry mladých lidí je zde současně prezentována i míra ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tabulka 6.1 mladých lidí v roce 2017 podle VŠPS Zam Nezam Celkem MN (15-24) MN (EAO) Základní vzdělání (vč. nedokončeného) - B, C ,1% 12,1% Střední odborné s výučním listem - E, H ,2% 3,2% Střední odborné s MZ - M a L/ ,3% 1,7% Gymnaziální vzdělání - K ,2% 2,7% Pomaturitní a nástavbové vzdělání - L/ ,3% 2,0% Zam Nezam Celkem MN (20-29) MN (EAO) Vyšší odborné vzdělání - N ,9% 2,2% Konzervatoře ,0% 1,0% Vysokoškolské bakalářské vzdělání - R ,4% 1,9% Vysokoškolské magisterské vzdělání - T ,2% 1,3% Vysokoškolské doktorské vzdělání - V ,0% 0,2% Celkem ,4% 2,7% Zam počet zaměstnaných mladých lidí; Nezam počet mladých lidí Celkem = Zam + Nezam; MN (míra ) = Nezam/Celkem EAO všichni ekonomicky aktivní obyvatelé Z dat VŠPS je opět patrná závislost mezi úrovní vzdělání a nezaměstnaností. Nejtěžší postavení na trhu práce mají lidé bez vzdělání (v ČR je jejich podíl velmi malý, takže nejsou uváděni) a se základním vzděláním, nejlépe jsou na tom lidé s terciární úrovní vzdělání. V porovnání s vyššími věkovými ročníky mají obtížnější postavení mladí lidé bez dostatečné praxe a pracovních zkušeností. mladých lidí se středním vzděláním se pohybuje mezi 5 až 7 %. Jedná se o vyučené (7,2 %), absolventy s maturitou běžného odborného maturitního studia (kat. M) a maturitního studia s odborným výcvikem (kat. L0) dohromady 4,3 %, dále o absolventy nástavbového studia 7 (5,3 %). Absolventi gymnaziálního vzdělání (6,2 %), kteří přejdou na trh práce, se rovněž dobře uplatní, je však zřetelný rozdíl v této hodnotě a hodnotě uváděné v předchozích kapitolách, protože zde jsou započteni pouze ti absolventi, kteří se vyskytují na trhu práce. Údaje o absolventech terciárního vzdělání ukazují nižší míru s bakalářským vzděláním (2,4 %) i s magisterskou úrovní vzdělání (2,2 %), obě hodnoty jsou výrazně nižší než u středoškoláků. V tabulce i v grafu je možné si porovnat rozdíly mezi mírou mladých lidí a všech ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). 7 V názvu uvedené pomaturitní studium se k m této věkové kategorie 15-24let nevztahuje, to bylo početněji zastoupeno u lidí vyšších věkových ročníků, tedy ovlivňuje hodnoty všech EAO. 26

27 Obrázek 6.1 mladých lidí a EAO v roce 2017 podle VŠPS Detailnější analýza mladých lidí podle profesního zaměření není možná s ohledem na omezenou velikost vzorku VŠPS. Proto se informace o podle profesí vztahují pouze na ekonomicky aktivní obyvatelstvo jako celek. Nadprůměrnou míru mají ekonomicky aktivní lidé v profesích zaměřených na gastronomii či obchod nebo lidé pracující v pomocných profesích (uklízeči, pomocní pracovníci) a překvapivě i pekaři, cukráři a výrobci cukrovinek (zde však půjde převážně o cukráře, kterých je dlouhodobě připravováno neúměrně mnoho). Z údajů jsou zřejmé problémy stavebních profesí (7112), které se odrážejí ve vysoké míře pracovníků, kterých je údajně nedostatek. Upozorňujeme, že v profesi 5322 Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci nejde o zdravotní sestry, ty jsou zařazeny ve třídách 2 a 3. Bez problémů nejsou ani chovatelé hospodářských zvířat či pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur. Z profesí vyžadujících minimálně maturitní vzdělávání se v oblasti vyšší úrovně míry objevují odborní pracovníci v oblasti peněžnictví, a s výrazně nižší mírou odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví a odborní pracovníci v oblasti sociální práce. Další informace poskytuje tabulka 6.2. Podprůměrnou míru nacházíme zejména u pracovníků s vysokoškolským magisterským vzděláním. S nulovou hodnotou míry jsou to řídicí pracovníci ve stavebnictví, lékaři specialisté, programátoři a IT pracovníci, a úředníci ti již s nižší úrovní vzdělání. Velmi nízkou míru mají mzdoví účetní, stavební technici i stavební inženýři, dále i strojírenští technici. Z dělnických povolání sem patří obsluha zařízení na zpracování kovů a obsluha stacionárních strojů a zařízení. Nezanedbatelnou skupinu s nízkou mírou tvoří učitelé vysokých i středních škol, nejvyšší představitelé společností a institucí či řídicí pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací. Další informace poskytuje tabulka

28 Tabulka 6.2 Výběr profesí EAO dle ISCO s nadprůměrnou mírou (minimální počet zaměstnaných osob; řazeno sestupně od nejvyšší míry, rok 2017, VŠPS) ISCO Název profese Pracovníků mnz 5131 Číšníci a servírky ,4% 9112 Uklízeči a pomocníci v hotelích, administr., průmyslových a jiných objektech ,4% 9329 Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě ,0% 5223 Prodavači v prodejnách ,0% 7512 Pekaři, cukráři (kromě šéfcukrářů) a výrobci cukrovinek ,4% 6121 Chovatelé hospodářských zvířat (kromě drůbeže) ,3% 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur ,0% 3312 Odborní pracovníci v oblasti peněžnictví ,9% 5321 Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče ,7% 8219 Montážní dělníci ostatních výrobků ,4% 4110 Všeobecní administrativní pracovníci ,4% 7112 Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb ,1% 4412 Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) ,1% 5120 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři ,1% 5322 Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti ambulantních a terénn ,1% 7522 Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech ,1% 5142 Kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech ,0% 5153 Správci objektů ,0% 8211 Montážní dělníci mechanických zařízení ,9% 3321 Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví ,9% 3412 Odborní pracovníci v oblasti sociální práce ,9% Tabulka 6.3 Výběr profesí EAO podle ISCO s podprůměrnou mírou (nad zaměstnaných; řazeno vzestupně podle míry, rok 2017, VŠPS) ISCO Název profese Pracovníků mnz 1323 Řídící pracovníci ve stavebnictví a zeměměřictví ,0% 2212 Lékaři specialisté ,0% 2514 Programátoři počítačových aplikací specialisté ,0% 2522 Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí ,0% 4419 Úředníci jinde neuvedení ,0% 4313 Mzdoví účetní ,2% 3112 Stavební technici ,2% 2142 Stavební inženýři ,2% 8121 Obsluha zařízení na zpracování kovů ,2% 8189 Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená ,2% 1120 Nejvyšší předst. společností a institucí (kromě polit., zájmových a příb.organ.) ,3% 3115 Strojírenští technici ,3% 1213 Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací ,3% 2310 Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách ,4% 2412 Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté ,5% 2144 Strojní inženýři ,5% 2433 Specialisté v oblasti prodeje a nákupu produktů a služeb (kromě ICT) ,5% 2330 Učitelé na středních školách (kromě odb. předmětů) a na 2. st. zákl.škol ,5% 2359 Specialisté a odb.pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení ,5% 3341 Vedoucí v oblasti administrativních agend ,5% 5412 Policisté ,5% V těchto tabulkách není rozlišováno jakou úroveň vzdělání a jaký obor vzdělání pracovník získal, rozhodující je jakou profesi vykonává. V dalších tabulkách můžeme alespoň dílčím způsobem sledovat nezaměstnanost v členění podle oborové struktury vzdělání. Tabulky 6.4 a 6.5 uvádějí srovnání míry mladých a všech EAO pro obory vzdělání dostatečně zastoupené v obou kategoriích. 28

29 Tabulka 6.4 pro kategorii vyučených ukazuje výrazné rozdíly v míře jak v oborovém pohledu, tak mezi mladými a všemi ekonomicky aktivními. Ukazuje se, že tam, kde je poměrně vysoká míra EAO, zůstávají výrazně častěji nezaměstnanými i mladí lidé (vysoký násobek). Výjimkou jsou vyučení v oboru motorová vozidla a Mechanika a kovovýroba, kde je uplatnění mladých lidí oproti dospělým horší. Špatná je také situace u vyučených v oborech zaměřených na zpracování dřeva, obchod a výrobu a zpracování potravin (převážně cukráři). Problémová situace je i u v oboru Kadeřnictví a v oborech stavebních. Tabulka 6.4 Porovnání míry mladých (15 24letých) a EAO v roce 2017 ve vybraných oborech vzdělání vyučení Obor vzdělání (vyučení) EAO NZ NZ Násobek (15-24 let) (15-24 let) EAO EAO MN 0722 Výroba a zprac. mater. (sklo, papír, plasty, dřevo) ,0% ,8% 5, Velkoobchod a maloobchod ,8% ,9% 3, Výroba a zpracování potravin ,5% ,5% 2, Kadeřnické a kosmetické služby ,6% ,7% 2, Stavebnictví a stavební inženýrství ,7% ,2% 2, Mechanika a kovovýroba ,2% ,2% 6, Zahradnictví ,9% ,1% 1, Oděvy, obuv a kožené výrobky 877 6,3% ,6% 1, Hotelnictví, restauratérství a catering ,8% ,4% 1, Motorová vozidla, lodě a letadla ,4% ,5% 3, Elektrotechnika a energetika ,0% ,3% 1,5 EAO Všichni vyučení ,2% ,2% 2,3 Pozn.: Kódy a názvy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry mladých. Dobré postavení z hlediska možnosti nalezení zaměstnání vykazují vyučení ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Tabulka 6.5 Porovnání míry mladých (15 24letých) a EAO v roce 2017 ve vybraných oborech vzdělání maturitní SOŠ a SOU Obor vzdělání (maturanti) EAO NZ NZ Násobek (15-24 let) (15-24 let) EAO EAO MN 0811 Rostlinná a živočišná výroba ,1% ,0% 7, Přepravní služby a spoje ,7% ,5% 8, Mechanika a kovovýroba ,2% ,2% 6, Motorová vozidla, lodě a letadla ,5% ,0% 6, Sociální práce a poradenství ,3% ,1% 3, Cestování, turismus a volný čas ,3% ,5% 1, Audiovizuální technika a mediální produkce ,9% ,0% 2, Příprava učitelů pro předšk. vzděl. a výchovu ,5% ,8% 6, Management a správa ,7% ,9% 1, Účetnictví a daně ,9% ,9% 4, Ošetřovatelství a porodní asistentství ,5% ,6% 2, Obchod a administrativa ,3% ,6% 1, Elektronika a automatizace ,0% ,4% neuv. Všichni maturanti ,3% ,7% 2,5 Pozn.: Kódy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry mladých. V maturitních oborech se hodnotou míry vydělují mladí lidé připravení v oborech Rostlinná a živočišná výroba a Přepravní služby a spoje. Je to jak mírou, tak vysokým poměrem mezi MN všech a mladých lidí. Tento poměr je vysoký i v oborech Mechanika a kovovýroba a Motorová vozidla, lodě a letadla. Ve všech těchto případech je zřejmé obtížný přechod mladých k uplatnění na trhu práce, zřejmě i z důvodu nedostatku zkušeností. Velmi dobré šance na nalezení zaměstnání mají absolventi oborů skupin Elektronika a automatizace, Obchod a administrativa a Ošetřovatelství a porodní asistentství. 29

30 7. Nezaměstnanost čerstvých škol v jednotlivých krajích Následující část publikace je věnována analýze míry škol v rámci jednotlivých krajů České republiky. Při interpretování míry v jednotlivých krajích je důležité mít na paměti, že statistiky počtu vždy vycházejí z evidence uchazečů, kteří mají v daném kraji trvalé bydliště. Počty škol jsou naproti tomu udávány na základě sídla školy. V souvislosti s výpočtem a sledováním míry na úrovni krajů by tak mohla poměrně snadno nastat situace, kdy by se krajská příslušnost u absolventa uchazeče o zaměstnání - mohla z hlediska trvalého bydliště a sídla školy lišit. Právě z tohoto důvodu je výpočet míry z hlediska regionálního členění v rámci této publikace upraven. Při výpočtu míry na krajské úrovni jsou počty i uchazečů o zaměstnání vztaženy ke školám v kraji, v němž vystudovali. škol v kraji je definována jako podíl počtu škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji ČR jsou evidováni na ÚP) k počtu, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Před výpočty této míry jsou absolventi uchazeči o zaměstnání - strukturováni podle sídla školy, kterou vystudovali. Informace o tom, v jakém kraji jsou evidováni, v tomto případě ustupuje do pozadí. v krajích je v celkové hodnotě všech SŠ a VOŠ nejnižší v Praze a v Plzeňském kraji. Podstatnější jsou však výsledky v závislosti na kategorii vzdělání, protože maxima i minima se v krajích liší, nejsou soustředěna do jednoho kraje. U učebních oborů kategorie vzdělání E+H je nejvyšší hodnota míra v Ústeckém kraji, u klasických maturitních oborů odborného vzdělání (M) a oborů s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (L/0) vč. nástavbového vzdělání (L/5) je překvapivě nejvyšší v Jihomoravském kraji. U gymnázií je nejvyšší míra v Kraji Vysočina a ve vyšším odborném vzdělání je nejvyšší v Libereckém kraji. Minima jsou také zřejmá z tabulky 7.1 absolventi s vyučením se nejlépe uplatní v Plzeňském kraji, maturanti kategorie M a absolventi VOŠ v Karlovarském kraji, gymnazisté, kteří nejdou do terciárního vzdělávání, v Praze. Tabulka 7.1 Přehled o škol v krajích podle úrovně dosaženého vzdělání duben 2018 duben 2018 Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odb. vzdělání s MZ a odb. výcvik.- L/0; Nástavb. vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Gymnaziální vzdělání - K Vyšší odborné vzdělání - N NZ mnz NZ mnz NZ mnz NZ mnz NZ mnz Hl. m. Praha 60 3,7% 23 4,5% 94 2,5% 18 0,6% 10 1,3% Středočeský kraj 110 4,9% 23 5,8% 95 4,1% 37 2,1% 4 1,7% Jihočeský kraj 49 3,3% 8 2,5% 60 3,2% 20 1,6% 7 3,5% Plzeňský kraj 27 2,4% 4 1,5% 38 2,7% 6 0,7% 4 1,7% Karlovarský kraj 18 3,1% 5 5,1% 11 1,8% 4 0,9% 1 1,1% Ústecký kraj 122 6,8% 12 5,6% 87 4,6% 23 1,8% 5 2,1% Liberecký kraj 48 5,9% 7 7,3% 40 3,7% 11 1,6% 2 3,6% Královéhradecký kraj 44 3,5% 7 3,2% 54 3,0% 17 1,6% 4 2,2% Pardubický kraj 44 3,6% 9 2,8% 46 3,4% 10 1,0% 5 2,3% Kraj Vysočina 67 5,4% 13 4,2% 66 4,4% 38 3,8% 2 1,2% Jihomoravský kraj 166 6,6% 55 8,3% 155 5,4% 49 2,0% 10 2,0% Olomoucký kraj 78 4,9% 20 4,8% 61 3,5% 17 1,2% 3 1,3% Zlínský kraj 58 4,6% 18 4,1% 55 3,3% 18 1,4% 3 1,8% Moravskoslezský kraj 166 6,7% 30 4,9% 153 4,7% 44 1,8% 7 2,0% ČR celkem ,0% 234 4,8% ,7% 312 1,5% 67 1,8% Podrobnější informace k problematice v jednotlivých krajích jsou uvedeny na v sekci TÉMATA, téma Vzdělávání a trh práce/analýzy a data, odkaz 30

31 Zajímavý je i pohled na situaci v jednotlivých krajích České republiky z hlediska míry ve srovnání s celkem EAO. Jde o porovnávání hodnot, které pocházejí z různých zdrojů, a není tedy zcela korektní, přesto názorně ukazuje situaci při přechodu na trh práce. Z obrázku 7.1 jsou mezi jednotlivými kraji poměrně dobře patrné výrazné rozdíly, a to jak pro hodnoty míry celku čerstvých středních a vyšších odborných škol, tak i pro hodnoty podílu osob ve věku let, vycházející z VŠPS. Obecně je přijímáno, že míra v krajích je úměrná míře všech EAO v kraji, tedy že s nižší celkovou nezaměstnaností nabývá nižších hodnot také míra škol. Na základě obrázku 7.1 můžeme posoudit, že situace v uplatnitelnost na pracovním trhu v jednotlivých krajích je různá. Ukazuje se, že v některých krajích je míra shodná s mírou EAO, v Karlovarském kraji je pak dokonce nižší. To ale může být ovlivněno rychlým poklesem mezi průměrem roku 2017 u EAO a dubnem 2018 u. Na druhé straně je zřejmě nejobtížnější situace v porovnání s EAO v Kraji Vysočina. Obrázek 7.1 středních a vyšších odborných škol v dubnu 2018 a podíl osob (15-64 let) v roce 2017 v jednotlivých krajích. 8. Závěr Hodnoty míry škol indikují již pět let výrazné zlepšování situace v uplatnění, což jednoznačně souvisí s růstem ekonomiky jak u nás, tak v celosvětovém měřítku. K výrazným poklesům míry došlo ve všech kategoriích vzdělání, kde je vykazován téměř lineární pokles od roku 2013, kdy hodnoty míry dosáhly nejvýše. Pozitivní na tom je, že k nejvýraznějším poklesům došlo i v rámci těch kategorií vzdělání, kde je nezaměstnanost tradičně nejvyšší týká se to především nižšího středního odborného vzdělání (kategorie E) a středního odborného vzdělání s výučním listem (kategorie H). Na pokles míry škol má vliv lepšící se ekonomická situace a velmi příznivé podmínky na pracovním trhu. Určitou roli hraje také demografické stárnutí populace a pokles v síle populačních ročníků, který ve výsledku vede k snižování konkurence na pracovním trhu, a tak zvyšuje šance na úspěšné uplatnění škol. 31

32 Na lepšící se uplatnitelnost a pokles v míře má vliv také vstup značného podílu do terciární vzdělávání či do nástavbového studia. Na data o škol mělo dále vliv zavedení státní maturitní zkoušky na jaře Pokud žáci nesloží maturitní zkoušku, nemohou získat status absolventa. Mezi absolventy škol jsou tak ve větší míře zastoupeni jedinci s lepšími studijními výsledky, kteří ve značné míře odcházejí studovat do terciárního vzdělávání. Ve společné části maturitní zkoušky však neuspějí tisíce, kteří buď pokračují ve vzdělávání znovu v maturitním, nebo v učebním oboru, velká část z nich však odchází na trh práce jako nekvalifikovaní pracovníci. To je jedna z příčin nedostatku pracovníků se středním odborným vzděláním na trhu práce. Hlavní částí této publikace jsou kapitoly 3 a 4, v nichž se čtenář seznamuje se základními pojmy v souvislosti s nezaměstnaností škol, vývojem v počtech v rámci jednotlivých kategorií vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání a s nezaměstnaností škol v těchto kategoriích. V souvislosti s monitorováním míry jsou k dispozici statistiky k září a dubnu každého roku. V rámci této publikace se pracuje převážně s dubnovými hodnotami, a to z jednoho prostého důvodu. Zářijové hodnoty silně ovlivňuje školní cyklus a počet vstupujících na trh práce právě v tomto období dosahuje maximálních hodnot. Zvyšuje se tak i míra, jelikož si absolventi škol nejsou schopni ihned nalézt zaměstnání. Existuje vyšší pravděpodobnost, že si absolventi do dubna na pracovním trhu naleznou uplatnění a budou trhem práce absorbováni. Dubnové hodnoty tak lépe popisují, do jaké míry se podařilo m, kteří ukončili studium, nalézt pracovní uplatnění. V souvislosti s výpočtem míry se v rámci publikace pracuje převážně s čerstvými absolventy, mezi něž patří jen ti, kteří úspěšně ukončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování (tedy ti, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni na pracovištích úřadu práce k 30. dubnu). středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) v dubnu 2018 činila 4,4 %, evidováno bylo celkem 829. Ve srovnání s dubnem 2017 došlo v této kategorii vzdělání k meziročnímu poklesu o 1,8 p.b. V rámci učebních oborů kategorie H dochází z hlediska úspěšnosti na trhu práce ke zlepšení situace téměř ve všech skupinách oborů. Nárůst míry byl zaznamenán u skupiny oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů. Nejvyšší hodnoty míry kategorie H byly v dubnu 2018 zaznamenány ve skupinách oborů 39 Speciální a interdisciplinární technické obory 9,7 % 8, 66 Obchod 6,4 %, 69 Osobní služby 6,3 % a 28 Technická chemie a chemie silikátů 6,0 %. Nejnižších hodnot míry kategorie H v dubnu 2018 dosahují absolventi skupin oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 9 0,0 %, 37 Doprava a spoje 3,2 %, 23 Strojírenství a strojírenská výroba 3,3 % a 41 Zemědělství a lesnictví 3,3 %. středního vzdělání s výučním listem (kategorie E) v dubnu 2018 činila 8,7 %, evidováno bylo celkem 228. Ve srovnání s předchozím rokem došlo v této kategorii vzdělání k meziročnímu poklesu o 4,2 p.b. Nejvyšších hodnot míry kategorie E bylo v dubnu 2018 dosaženo ve skupinách oborů vzdělání 31 Textilní výroba a oděvnictví (15,8 %), 28 Technická chemie a chemie silikátů (13,3 %) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (10,3 %) Nejnižší hodnoty míry kategorie E byly v dubnu 2018 ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika 0,0 % a 69 Osobní a provozní služby 2,8 %. 8 V této skupině je pouze obor Malíř a lakýrník. 9 U skupiny Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů jde o velmi malý počet (pouze 10). 32

33 středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L/0) v dubnu 2018 činila 4,6 %, evidováno bylo celkem 147. U této kategorie vzdělání došlo meziročně k poklesu o 1,7 p.b., ten je zaznamenán téměř u všech skupin oborů. K nejvýraznějším poklesům došlo ve skupinách oborů 69 Osobní a provozní služby, 28 Technická chemie a chemie silikátů a 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Nejvyšší hodnoty míry kategorie L/0 v dubnu 2018 byly zaznamenány ve skupinách 66 Obchod 9,0 %, 69 Osobní a provozní služby 8,6 %, 82 Umění a užité umění 7,0 % a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie 6,4 %. Nejnižší hodnoty míry kategorie L/0 v dubnu 2018 byly zaznamenány ve skupinách 31 Textilní výroba a oděvnictví, 28 Technická chemie a chemie silikátů a 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství vždy 0,0 % Velmi nízkou míru vykazuje i skupina 23 Strojírenství a strojírenská výroba 1,8 %. středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) v dubnu 2018 činila 3,7 %, evidováno bylo celkem V rámci této kategorie vzdělání došlo k meziročnímu poklesu o 3,7 p.b. V souvislosti s nezaměstnaností v rámci této kategorie vzdělání je třeba upozornit na skutečnost, že značná část pokračuje v dalším vzdělávání a míru ovlivňuje také zavedení jednotné maturitní zkoušky, protože neúspěšní maturanti nejsou v této kategorii evidováni. Ve většině skupin oborů došlo v míře ve srovnání s dubnem 2017 k poklesu, k meziročnímu nárůstu míry došlo pouze ve skupinách oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie, 72 Publicistika, knihovnictví a informatika a 16 Ekologie a ochrana životního prostředí. Nejvyšší hodnoty míry kategorie M v dubnu 2018 byly zaznamenány v rámci skupin oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie 7,3%, 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 6,5% a 37 Doprava a spoje 6,0%. Následují skupiny 29 Potravinářství a potravinářská chemie 5,6% a 82 Umění a užité umění 5,3%. Nejnižší nezaměstnanost kategorie M byla v dubnu 2018 zjištěna u skupin oborů 66 Obchod, 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství a 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů vždy 0,0 %, je to ovšem při velmi malých počtech. Dále už následují obory s vysokými počty Zdravotnictví 2,1 % a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 2,2 %. nástavbového vzdělání (kategorie L/5) v dubnu 2018 činila 5,3 %, evidováno bylo celkem 87. Ve srovnání s rokem 2017 došlo v této kategorii k meziročnímu poklesu o 3,6 p.b. V této kategorii vzdělání došlo k nárůstu míry u dvou skupin oborů, jde o skupiny oborů 66 Obchod a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Nejvyšší hodnoty míry kategorie L/5 v dubnu 2018 můžeme pozorovat ve skupinách oborů 66 Obchod 15,8 % a 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie 9,3 %. Nejnižší hodnoty míry kategorie L/5 v dubnu 2018 byly zaznamenány ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví 0,0 %, 37 Doprava a spoje 0,0 % (stejně jako v předchozím roce), dále ve skupinách 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0 % a 82 Umění a užité umění 0,0 %. Ve všech uvedených případech jde o velmi nízké počty. vyššího odborného vzdělání (kategorie N) v dubnu 2018 činila 1,8 %, evidováno bylo celkem 68. V rámci této kategorie vzdělání došlo k meziročnímu poklesu o 1,1 p.b. 33

34 Nejvyšší hodnoty míry kategorie N byly v dubnu 2018 zjištěny v rámci skupin oborů vzdělání 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 16,7 % a dále s velkým odstupem 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 4,5 % a 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 3,3 %). Nejnižší, a to nulová hodnota míry kategorie N v dubnu 2018 byla zaznamenána ve skupinách 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 41 Zemědělství a lesnictví, 66 Obchod, 33 Zpracování dřeva, 29 Potravinářství a potravinářská chemie, 61 Filozofie, teologie a 28 Technická chemie a chemie silikátů pozoruhodné je, že u prvních tří skupin jde o poměrně vysoké počty ( ). magisterského vzdělání (kategorie T) v dubnu 2018 činila 2,2 %, evidováno bylo celkem 475. Ve srovnání se situací v loňském roce došlo v míře k poklesu o 1,2 p.b. V žádné skupině nedošlo k meziročnímu nárůstu ve srovnání s předchozím rokem, s výjimkou skupiny Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky, která má nejnižší míru, ale ta vzrostla o 0,1 p.b. Nejvyšší míra byla v roce 2018 evidována v rámci skupin studijních programů Vědy a nauky o kultuře a umění (4,1 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (3,1 %), Zemědělsko lesnické a veterinární vědy a nauky (2,8 %). Nejnižší míra byla zaznamenána v rámci skupin studijních programů Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (1,5 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (1,7 %) a Technické vědy a nauky (1,9 %). Konkrétní hodnoty míry škol v jednotlivých oborech vzdělání, evidovaných jako uchazeči o zaměstnání k 30. dubnu 2018, lze nalézt v Informačním systému o uplatnění škol na trhu práce (ISA+) na v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Zaměstnanost a nezaměstnanost na dynamické stránce podle oborů vzdělání. Informace k problematice v jednotlivých krajích jsou uvedeny na v sekci TÉMATA, téma Vzdělávání a trh práce/analýzy a data, odkaz 34

35 9. Přehled o škol v krajích duben 2018 Česká republika Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N duben 18 Abs17 NZ mnz Abs17 NZ mnz Abs17 NZ mnz Abs17 NZ mnz Celkem ,0% ,8% ,7% ,9% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% ,7% 18 Informační technologie ,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ,5% 17 0,0% 10 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,4% ,7% ,1% 84 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,6% ,4% ,5% ,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,0% 41 0,0% ,4% 1 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,1% 10 0,0% ,6% 9 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,1% 3 0,0% ,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů ,0% 5 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,2% ,8% ,3% 14 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,7% ,7% ,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,6% ,6% ,1% ,3% 37 Doprava a spoje ,2% 4 0,0% ,0% ,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,7% ,9% ,3% ,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,3% ,1% ,0% 51 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,6% 53 Zdravotnictví ,1% 9 0,0% ,1% ,3% 61 Filozofie, teologie 9 0 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,8% ,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,4% ,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,2% ,8% ,5% ,0% 66 Obchod ,7% ,9% 24 0,0% 29 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 10 0,0% ,4% ,3% 69 Osobní a provozní služby ,0% ,4% ,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,9% ,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,2% ,2% ,1% 78 Obecně odborná příprava ,5% 82 Umění a užité umění ,4% ,2% ,3% ,6% Gymnaziální vzdělání - K ,5% Vysvětlivky: Abs17 počet škol v kraji, NZ počet škol v kraji, kteří jsou čerstvě nezaměstnaní (duben 2018), mnz () míra škol v kraji (duben 2018). Pozn.: Při zjišťování míry škol a její interpretaci z hlediska krajů je nutné stanovovat míru jako podíl škol daného kraje a celkového počtu škol v kraji. Počty škol jsou ve statistikách udávány podle sídla školy. Statistiky počtu vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou evidováni uchazeči o zaměstnání s trvalým bydlištěm v příslušném okrese a kraji (který se může lišit od kraje, v němž vystudovali). V případě, že bychom pro výpočet míry použili tyto počty bez předchozích úprav, mohlo by dojít k disproporcím (podhodnocení nebo naopak nadhodnocení míry v případě, kteří se zaregistrovali na úřadě práce v jiném kraji, než kde vystudovali), a vypočtená míra by ztrácela vypovídací hodnotu. Údaje o mírách v krajském měřítku, uváděné v této publikaci, poskytují informace o tom, jak se uplatňují absolventi škol jednotlivých krajů (z hlediska vzdělanostní a oborové struktury) na trhu práce v celé České republice. Počty jsou tedy rovněž členěny podle kraje, v němž získali vzdělání. 35

36 Hl. m. Praha Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,7% 5,0% ,5% 4,8% ,5% 3,7% ,3% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,7% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,2% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,0% 3,4% ,8% 1,7% ,2% 3,1% 17 0,0% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,1% 3,6% 66 0,0% 3,4% 132 0,0% 2,5% 10 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 10 0,0% 7,0% 11 0,0% 0,0% ,6% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,1% 5,1% 0,0% ,0% 5,6% 1 0,0% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,1% 10,1% 0,0% 11 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 4 0,0% 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,4% 4,2% 5 0,0% 7,8% ,3% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 28 0,0% 3,7% ,1% 6,7% ,6% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,4% 6,6% 5 0,0% 3,6% ,8% 3,1% 15 0,0% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% ,4% 6,0% 22 0,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,3% 9,7% ,7% 4,9% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,1% 4,3% ,7% 4,1% ,5% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,2% 4,6% 53 Zdravotnictví ,3% 5,1% 0,0% ,8% 2,1% ,6% 1,3% 61 Filozofie, teologie 3 0,0% 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,9% 3,8% 77 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,3% 6,4% ,8% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% 6,2% ,4% 4,8% ,2% 4,5% 21 0,0% 2,0% 66 Obchod ,3% 6,7% ,1% 9,9% 20 0,0% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,8% 4,4% 35 0,0% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,1% 6,0% ,3% 8,4% 22 0,0% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,8% 3,9% ,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,7% 8,2% ,6% 2,2% ,6% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,1% 2,5% 82 Umění a užité umění ,6% 3,4% ,4% 6,2% ,5% 5,3% ,9% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,5% 1,5% Středočeský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,9% 5,0% ,8% 4,8% ,1% 3,7% ,7% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 23 0,0% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,2% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,2% 3,4% 96 0,0% 1,7% ,4% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% 3,6% ,3% 3,4% ,2% 2,5% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 7,0% 2 0,0% 0,0% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,0% 5,1% 1 0,0% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 5 0,0% 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,1% 4,2% 5 0,0% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,7% 4 0,0% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,2% 6,6% 3,6% ,9% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% 41 0,0% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 21 0,0% 9,7% 28 0,0% 4,9% ,1% 3,3% 23 0,0% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,4% 4,3% 4,1% ,7% 5,0% 18 0,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,3% 4,6% 53 Zdravotnictví 19 0,0% 5,1% 4 0,0% 0,0% ,2% 2,1% 87 0,0% 1,3% 61 Filozofie, teologie 6 0,0% 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,5% 3,8% ,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,5% 6,4% 15 0,0% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% 6,2% 29 0,0% 4,8% ,0% 4,5% 29 0,0% 2,0% 66 Obchod ,0% 6,7% 12 0,0% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 3 0,0% 0,0% ,8% 4,4% 13 0,0% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,9% 6,0% ,1% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,1% 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,5% 8,2% ,8% 2,2% ,6% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,6% 2,5% 82 Umění a užité umění 6 0,0% 3,4% 6,2% ,1% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,9% 1,5% 36

37 Jihočeský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,3% 5,0% ,5% 4,8% ,2% 3,7% ,5% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,8% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,3% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,8% 3,4% 97 0,0% 1,7% ,8% 3,1% 12 0,0% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,4% 3,6% ,2% 3,4% ,6% 2,5% 10 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,0% 7,0% 0,0% ,3% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,0% 5,1% 0,0% ,1% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,2% 4,2% 3 0,0% 7,8% 16 0,0% 4,3% 14 0,0% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,7% 7 0,0% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,9% 6,6% 2 0,0% 3,6% ,2% 3,1% ,5% 2,3% 37 Doprava a spoje 7 0,0% 3,2% 0,0% ,6% 6,0% ,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 2 0,0% 9,7% ,9% 4,9% 11 0,0% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,2% 4,3% ,7% 4,1% ,1% 5,0% 4 0,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,2% 4,6% 53 Zdravotnictví 7 0,0% 5,1% 0,0% ,6% 2,1% ,7% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,9% 3,8% 32 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,9% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,1% 6,2% 21 0,0% 4,8% ,8% 4,5% ,3% 2,0% 66 Obchod ,5% 6,7% 8 0,0% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,3% 4,4% 16 0,0% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,2% 6,0% ,7% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 11 0,0% 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,3% 8,2% 61 0,0% 2,2% 10 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,7% 2,5% 82 Umění a užité umění 7 0,0% 3,4% 6,2% ,7% 5,3% 10 0,0% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,6% 1,5% Plzeňský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,4% 5,0% ,5% 4,8% ,7% 3,7% ,7% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 11 0,0% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,5% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4 0,0% 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% 3,4% 69 0,0% 1,7% 72 0,0% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,1% 3,6% 41 0,0% 3,4% ,1% 2,5% ,3% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,0% 7,0% 0,0% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,3% 5,1% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 10,1% 0,0% 1 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 61 0,0% 4,2% 5 0,0% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,7% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,1% 6,6% 3 0,0% 3,6% 68 0,0% 3,1% 1 0,0% 2,3% 37 Doprava a spoje ,2% 3,2% 0,0% ,3% 6,0% 21 0,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 3 0,0% 9,7% 20 0,0% 4,9% 3,3% 8 0,0% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,0% 4,3% 4,1% ,1% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,4% 4,6% 53 Zdravotnictví 10 0,0% 5,1% 0,0% ,2% 2,1% ,2% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 3,8% 38 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,8% 6,4% ,3% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,1% 6,2% ,7% 4,8% ,2% 4,5% 8 0,0% 2,0% 66 Obchod 50 0,0% 6,7% ,8% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% 49 0,0% 4,4% ,1% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,3% 6,0% 4 0,0% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 17 0,0% 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,6% 8,2% ,1% 2,2% 42 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,1% 2,5% 82 Umění a užité umění 3,4% 19 0,0% 6,2% ,5% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,7% 1,5% 37

38 Karlovarský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,1% 5,0% ,1% 4,8% ,8% 3,7% ,1% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 4 0,0% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,4% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,5% 3,4% 1 0,0% 1,7% 26 0,0% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,2% 3,6% 4 0,0% 3,4% ,4% 2,5% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,5% 7,0% 0,0% ,0% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,5% 5,1% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 16 0,0% 4,2% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,7% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,0% 6,6% 3,6% 24 0,0% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% ,0% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 9,7% ,4% 4,9% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví 16 0,0% 4,3% 4,1% ,0% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence 4,6% 53 Zdravotnictví ,6% 5,1% 0,0% ,5% 2,1% ,9% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 3,8% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,7% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,2% 6,2% ,5% 4,8% 61 0,0% 4,5% 25 0,0% 2,0% 66 Obchod ,2% 6,7% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,0% 4,4% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,8% 6,0% ,1% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 7 0,0% 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 8,2% 59 0,0% 2,2% 33 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava 51 0,0% 2,5% 82 Umění a užité umění 3,4% 4 0,0% 6,2% 36 0,0% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,8% 1,5% Ústecký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,8% 5,0% ,6% 4,8% ,6% 3,7% ,1% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,1% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,2% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,9% 3,4% ,7% 1,7% ,0% 3,1% 10 0,0% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,1% 3,6% 35 0,0% 3,4% ,1% 2,5% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 7,0% 0,0% ,3% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,5% 5,1% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,0% 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,1% 4,2% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,8% 3,7% ,0% 6,7% 20 0,0% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,9% 6,6% 6 0,0% 3,6% ,7% 3,1% 5 0,0% 2,3% 37 Doprava a spoje 15 0,0% 3,2% 0,0% ,6% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 9,7% 15 0,0% 4,9% 18 0,0% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,6% 4,3% 4,1% ,1% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,8% 4,6% 53 Zdravotnictví ,3% 5,1% 0,0% ,7% 2,1% 94 0,0% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,2% 3,8% 10 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,0% 6,4% ,3% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,2% 6,2% ,1% 4,8% ,9% 4,5% ,1% 2,0% 66 Obchod ,4% 6,7% 2 0,0% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,9% 4,4% ,1% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,0% 6,0% ,0% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,7% 8,2% ,0% 2,2% 34 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,2% 2,5% 82 Umění a užité umění ,3% 3,4% 6,2% ,6% 5,3% 14 0,0% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,8% 1,5% 38

39 Liberecký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,9% 5,0% ,3% 4,8% ,7% 3,7% ,6% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,0% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,4% 3,4% ,0% 1,7% ,4% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,3% 3,6% 3,4% ,9% 2,5% 5 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,8% 7,0% 0,0% ,1% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,7% 5,1% 2 0,0% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,1% 10,1% 0,0% 20 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,1% 4,2% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,7% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,0% 6,6% 3,6% ,2% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 2 0,0% 0,0% ,1% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 9,7% ,7% 4,9% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví 77 0,0% 4,3% 4,1% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence 10 0,0% 4,6% 53 Zdravotnictví ,1% 5,1% 0,0% ,0% 2,1% 16 0,0% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,9% 3,8% ,5% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,5% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,8% 6,2% 6 0,0% 4,8% ,8% 4,5% 2,0% 66 Obchod ,1% 6,7% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,2% 4,4% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,1% 6,0% 10 0,0% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,3% 8,2% 53 0,0% 2,2% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,2% 2,5% 82 Umění a užité umění 5 0,0% 3,4% 6,2% ,2% 5,3% ,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,7% 1,5% Královéhradecký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,5% 5,0% ,2% 4,8% ,0% 3,7% ,2% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,5% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,5% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 3 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,5% 3,4% 31 0,0% 1,7% ,8% 3,1% 27 0,0% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,8% 3,6% ,9% 3,4% 76 0,0% 2,5% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 7,0% 0,0% 15 0,0% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 120 0,0% 5,1% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 14 0,0% 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,2% 4,2% 5 0,0% 7,8% 3 0,0% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,2% 3,7% ,8% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,6% 6,6% 3,6% ,8% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% ,8% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 9,7% ,0% 4,9% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,3% 4,3% 4,1% ,8% 5,0% 10 0,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,4% 4,6% 53 Zdravotnictví ,0% 5,1% 0,0% ,2% 2,1% ,7% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,2% 3,8% ,4% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 63 0,0% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,9% 6,2% 15 0,0% 4,8% ,8% 4,5% 14 0,0% 2,0% 66 Obchod ,9% 6,7% ,0% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,3% 4,4% 22 0,0% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,1% 6,0% 16 0,0% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,3% 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 21 0,0% 8,2% ,8% 2,2% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,9% 2,5% 82 Umění a užité umění ,6% 3,4% 14 0,0% 6,2% ,8% 5,3% 2 0,0% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,5% 1,5% 39

40 Pardubický kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,6% 5,0% ,8% 4,8% ,4% 3,7% ,3% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 7 0,0% 6,5% ,7% 16,7% 18 Informační technologie ,5% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,7% 3,4% ,4% 1,7% ,9% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,0% 3,6% ,4% 3,4% ,6% 2,5% 4 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 8 0,0% 7,0% 0,0% ,8% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,7% 5,1% 7 0,0% 0,0% 19 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,0% 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 33 0,0% 4,2% ,7% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,8% 3,7% ,6% 6,7% ,1% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,5% 6,6% 9 0,0% 3,6% ,6% 3,1% 15 0,0% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% 17 0,0% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,0% 9,7% ,9% 4,9% 10 0,0% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,0% 4,3% 18 0,0% 4,1% ,7% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,9% 4,6% 53 Zdravotnictví 23 0,0% 5,1% 0,0% ,3% 2,1% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,6% 3,8% 18 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 30 0,0% 6,4% 10 0,0% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,4% 6,2% ,1% 4,8% ,7% 4,5% 2,0% 66 Obchod 19 0,0% 6,7% 4 0,0% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 7 0,0% 0,0% ,8% 4,4% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,3% 6,0% ,3% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ,1% 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,7% 8,2% ,1% 2,2% ,6% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,2% 2,5% 82 Umění a užité umění 9 0,0% 3,4% 6,2% ,3% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,0% 1,5% Kraj Vysočina Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,4% 5,0% ,2% 4,8% ,4% 3,7% ,2% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,6% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,1% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4 0,0% 4,5% 3 0,0% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,6% 3,4% ,5% 1,7% ,7% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,1% 3,6% ,9% 3,4% ,4% 2,5% 18 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů ,6% 7,0% 0,0% 4,4% 1 0,0% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,3% 5,1% 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 3 0,0% 10,1% 3 0,0% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 60 0,0% 4,2% ,3% 7,8% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,1% 3,7% 8 0,0% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,7% 6,6% ,7% 3,6% ,6% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 7 0,0% 3,2% 0,0% 8 0,0% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 9,7% 33 0,0% 4,9% 3,3% ,0% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,1% 4,3% 4,1% ,1% 5,0% 9 0,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,1% 4,6% 53 Zdravotnictví ,7% 5,1% 0,0% ,3% 2,1% ,7% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,7% 3,8% 20 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,4% 6,4% 11 0,0% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,0% 6,2% ,5% 4,8% ,2% 4,5% 4 0,0% 2,0% 66 Obchod ,2% 6,7% ,2% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,4% 4,4% 11 0,0% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,0% 6,0% ,1% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,5% 8,2% ,8% 2,2% 21 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,8% 2,5% 82 Umění a užité umění ,6% 3,4% ,7% 6,2% ,2% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,8% 1,5% 40

41 Jihomoravský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,6% 5,0% ,3% 4,8% ,4% 3,7% ,0% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,7% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,1% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,8% 3,4% ,0% 1,7% ,6% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,0% 3,6% ,0% 3,4% ,2% 2,5% 23 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 7,0% 0,0% ,1% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,7% 5,1% 0,0% ,8% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví 3 0,0% 10,1% 0,0% ,6% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,8% 4,2% 4 0,0% 7,8% ,1% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,0% 3,7% ,5% 6,7% ,0% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,2% 6,6% ,2% 3,6% ,8% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje ,3% 3,2% 2 0,0% 0,0% ,3% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,3% 9,7% ,0% 4,9% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,9% 4,3% 8 0,0% 4,1% 65 0,0% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,7% 4,6% 53 Zdravotnictví ,0% 5,1% 5 0,0% 0,0% ,6% 2,1% ,0% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,3% 3,8% ,7% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,1% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,0% 6,2% ,3% 4,8% ,7% 4,5% 22 0,0% 2,0% 66 Obchod ,9% 6,7% ,3% 9,9% 4 0,0% 0,0% 27 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,5% 4,4% ,3% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,6% 6,0% ,6% 8,4% 17 0,0% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 32 0,0% 3,9% ,3% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 34 0,0% 8,2% ,5% 2,2% 53 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,1% 2,5% 82 Umění a užité umění ,9% 3,4% ,3% 6,2% ,0% 5,3% 37 0,0% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,0% 1,5% Olomoucký kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,9% 5,0% ,8% 4,8% ,5% 3,7% ,3% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,1% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,5% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,2% 3,4% ,7% 1,7% ,4% 3,1% 10 0,0% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,7% 3,6% ,3% 3,4% ,8% 2,5% ,2% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 4 0,0% 7,0% 0,0% ,4% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,9% 5,1% 0,0% ,7% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,3% 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 6 0,0% 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,2% 4,2% 7,8% 15 0,0% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 3,7% ,0% 6,7% ,0% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,5% 6,6% 11 0,0% 3,6% ,4% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje ,8% 3,2% 0,0% ,5% 6,0% 3 0,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 9,7% ,1% 4,9% ,3% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,1% 4,3% 4 0,0% 4,1% ,9% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence 4,6% 53 Zdravotnictví ,0% 5,1% 0,0% ,4% 2,1% 55 0,0% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,0% 3,8% 13 0,0% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,5% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,5% 6,2% ,0% 4,8% ,0% 4,5% ,3% 2,0% 66 Obchod ,8% 6,7% ,7% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,6% 4,4% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,5% 6,0% 12 0,0% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,7% 8,2% ,2% 2,2% 61 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,5% 2,5% 82 Umění a užité umění 8 0,0% 3,4% ,3% 6,2% ,3% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,3% 1,5% 41

42 Zlínský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,6% 5,0% ,1% 4,8% ,3% 3,7% ,8% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,6% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,8% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 4,5% 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,9% 3,4% 140 0,0% 1,7% ,4% 3,1% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,9% 3,6% ,9% 3,4% ,0% 2,5% 3 0,0% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 34 0,0% 7,0% 1 0,0% 0,0% ,3% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,1% 5,1% 0,0% ,3% 5,6% 8 0,0% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,0% 10,1% 0,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 5 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,4% 4,2% ,0% 7,8% 5 0,0% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie ,3% 3,7% 23 0,0% 6,7% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,1% 6,6% 16 0,0% 3,6% ,8% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory ,3% 9,7% 16 0,0% 4,9% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,6% 4,3% 4,1% ,8% 5,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence ,9% 4,6% 53 Zdravotnictví ,0% 5,1% 0,0% 131 0,0% 2,1% 67 0,0% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,6% 3,8% ,7% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,6% 6,4% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,4% 6,2% ,6% 4,8% ,7% 4,5% 8 0,0% 2,0% 66 Obchod ,4% 6,7% ,3% 9,9% 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,9% 4,4% ,2% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,9% 6,0% ,0% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 3,9% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 12 0,0% 8,2% ,7% 2,2% ,2% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,9% 2,5% 82 Umění a užité umění ,0% 3,4% ,8% 6,2% ,6% 5,3% 10 0,0% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,4% 1,5% Moravskoslezský kraj Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem ,7% 5,0% ,9% 4,8% ,7% 3,7% ,0% 1,8% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí ,0% 6,5% 16,7% 18 Informační technologie ,8% 5,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ,1% 4,5% 14 0,0% 0,0% 7 0,0% 0,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba ,0% 3,4% ,6% 1,7% ,2% 3,1% 8 0,0% 0,0% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika ,5% 3,6% ,7% 3,4% ,9% 2,5% 1,9% 28 Technická chemie a chemie silikátů 7,0% 27 0,0% 0,0% ,4% 4,4% 0,0% 29 Potravinářství a potravinářská chemie ,3% 5,1% 0,0% 5 0,0% 5,6% 0,0% 31 Textilní výroba a oděvnictví ,0% 10,1% 0,0% ,0% 3,7% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů ,1% 4,2% 7 0,0% 7,8% 11 0,0% 4,3% 0,0% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 14 0,0% 3,7% 16 0,0% 6,7% ,3% 7,3% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ,3% 6,6% 5 0,0% 3,6% ,4% 3,1% 2,3% 37 Doprava a spoje 3,2% 0,0% ,1% 6,0% 1,8% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 4 0,0% 9,7% ,5% 4,9% ,0% 3,3% 2,0% 41 Zemědělství a lesnictví ,7% 4,3% 4,1% ,8% 5,0% 10 0,0% 0,0% 43 Veterinářství a veterinární prevence 4,6% 53 Zdravotnictví ,6% 5,1% 0,0% ,1% 2,1% ,8% 1,3% 61 Filozofie, teologie 0,0% 63 Ekonomika a administrativa ,2% 3,8% ,3% 2,8% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích ,8% 6,4% 11 0,0% 3,0% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus ,2% 6,2% ,7% 4,8% ,2% 4,5% ,9% 2,0% 66 Obchod ,7% 6,7% ,0% 9,9% 0,0% 2 0,0% 0,0% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0,0% ,9% 4,4% ,7% 3,3% 69 Osobní a provozní služby ,4% 6,0% ,3% 8,4% 2,6% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 3,9% 6 0,0% 4,5% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče ,1% 8,2% ,4% 2,2% 67 0,0% 1,1% 78 Obecně odborná příprava ,4% 2,5% 82 Umění a užité umění 3,4% ,3% 6,2% ,7% 5,3% 1,6% Gymnaziální vzdělání - K ,9% 1,5% 42

43

44

45 Výrazně inovovaný informační systém ISA+ pomáhá žákům základních škol při volbě oboru vzdělání a výběru střední školy, žákům středních škol při rozhodování o pokračování ve vzdělávání a při přechodu na trh práce, výchovným-kariérovým poradcům a učitelům při poskytování kariérového poradenství a výuce témat Úvodu do světa práce, managementu škol při úpravách vlastní vzdělávací nabídky a tvorbě školních vzdělávacích programů. VÝZNAMNÉ MOŽNOSTI SYSTÉMU: možnost výběru oborů i školních vzdělávacích programů (ŠVP), nové videoukázky představují práci v technických profesích i přípravu na ně, profitest pomůže žákům základních škol při výběru oblasti vzdělávání, výběr podle obrázků poskytuje snadnější orientaci ve vzdělávací nabídce SŠ, bez bariér až na trh práce nová sekce věnovaná problematice žáků se zdravotním postižením a tématu předčasných odchodů ze vzdělávání, jak na to - rady a doporučení různé užitečné informace pro uživatele systému, syntetické stránky obsahují soubor informací ke každé skupině oborů, filtry vzdělávací nabídky podle zdravotního postižení, vzdálenosti od bydliště, formy studia, zřizovatele, ŠVP, fulltextové vyhledávání najde na ISA+ odkazy související se zadaným výrazem. O inovaci a obsah systému ISA+ se stará Národní ústav pro vzdělávání v rámci udržitelnosti projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy (VIP Kariéra II - KP).