PŘÍRODNÍ POMĚRY ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 PŘÍRODNÍ POMĚRY ČESKÉ REPUBLIKY TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ - učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9 GEOLOGICKÝ VÝVOJ Území naší republiky se skládá ze dvou odlišných jednotek. Česká vysočina - vyplňuje většinu státu - nejvíce ji poznamenalo hercynské vrásnění v prvohorách Karpaty - východní část republiky - vytvořily se ve třetihorách při alpínském vrásnění Alpínské vrásnění ovlivnilo i Českou vysočinu rozlámání povrchu a projevy sopečné činnosti. Ve čtvrtohorách zasáhlo území republiky několik ledových dob. TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ ETAPY - učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9 GEOLOGICKÝ VÝVOJ ETAPY Starohory vývoj České vysočiny Prvohory hercynské vrásnění, horniny České vysočiny zvrásněny a vyzdviţeny v pohoří, pánve zatopeny vodou hromadění písků, jílů, přesliček a plavuní sloje černého uhlí (Ostravsko, Kladensko) Druhohory hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána, v severních Čechách mělké moře, usazování pískovců a jílovců vytvoření České tabule Třetihory po nárazu euroasijské a africké desky alpínské vrásnění karpatská pohoří. V České vysočině podél zlomů vyzdviţeny Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky. Pokleslá území pánve (sloje hnědého uhlí). Sopečná činnost České středohoří, Doupovské hory. Čtvrtohory střídání dob ledových a meziledových. Pevninský ledovec na severní Moravě, horské ledovce. Po roztání ledovců vznik jezer (Šumava). Říční síť dostává dnešní podobu.

2 TÉMA: POVRCH - učebnice Zeměpis naší vlasti str POVRCH Povrch ČR tvoří především pahorkatiny ( m.n.m.) a vrchoviny ( m.n.m.). Rozlohou nevelké níţiny, roviny a pánve (do 300 m.n.m.) najdeme v okolí řek a hornatiny ( m.n.m.) v pohraničních oblastech. Nejniţší bod ČR Hřensko (115 m.n.m.) Nejvyšší bod ČR Sněţka (1602 m.n.m.) Na území ČR se nachází 4 geomorfologické jednotky: - Česká vysočina většina území - Západní Karpaty východ Moravy a Slezska - Panonská pánev výběţek na jiţní Moravě - Středopolská níţina výběţek ve Slezsku TÉMA: ČESKÁ VYSOČINA - učebnice Zeměpis naší vlasti str ČESKÁ VYSOČINA Česká kotlina - vnitřní část Čech - lemována horami - protékají jí řeky Labe a Vltava Třeboňská a Českobudějovická pánev (rybníky) Středočeská pahorkatina (tvořená ţulou) Brdy Český kras (Koněpruské jeskyně) Praţská plošina Křivoklátská vrchovina (biosférická rezervace) Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev (těţba hnědého uhlí) Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří (sopečné útvary) Česká tabule (plochý povrch tvořený usazenými horninami, největší zásoby podzemních vod, skalní pískovcová města)

3 Pohraniční pohoří České kotliny Novohradské hory (Ţofínský prales) Šumava (NP a CHKO Šumava, Boubínský prales, ledovcová jezera) Český les Krušné hory (hrásťové pohoří, velmi poškozené lesy) Děčínská vrchovina (NP České Švýcarsko ochrana pískovcových skalních útvarů) Luţické hory Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd, Kozákov naleziště polodrahokamů) Jizerské hory Krkonoše (nejvyšší české pohoří, dva rovnoběţné hřbety, Krkonošský NP), Labský a Obří důl kamenná moře (stopy po zalednění ve čtvrtohorách) Broumovská vrchovina největší pískovcová skalní města v Česku (Adršpach, Teplice nad Metují) Orlické hory Moravskoslezská část České vysočiny Králický Sněţník (pramen řeky Moravy) Rychlebské hory Hrubý a Nízký Jeseník (nejvyšší pohoří Moravy) Českomoravská vrchovina (střední částí prochází hlavní evropské rozvodí), nejvyšší výšky Jihlavské vrchy a Ţďárské vrchy, nejseverněji Ţelezné hory Boskovická brázda Brněnská (Drahanská) vrchovina (vápencové útvary Moravského krasu jeskyně, propast Macocha, ponorná říčka Punkva) TÉMA: ZÁPADNÍ KARPATY - učebnice Zeměpis naší vlasti str ZÁPADNÍ KARPATY Vněkarpatské sníţeniny o pásmo sníţenin, které odděluje Českou vysočinu a Karpaty o Dyjskosvratecký úval (úrodná oblast), Vyškovská brána, Hornomoravský úval (úrodná oblast), Moravská brána, Ostravská pánev (loţiska černého uhlí) Vnější Západní Karpaty o Středomoravské Karpaty (Ţdánický les, Chřiby) o při moravsko-slovenské hranici se táhnou Bílé Karpaty a Javorníky o Hostýnské a Vsetínské vrchy o Moravskoslezské Beskydy

4 TÉMA: PANONSKÁ PÁNEV - učebnice Zeměpis naší vlasti str PANONSKÁ PÁNEV Na jiţní Moravu proniká výběţek Panonské pánve, který se nazývá Vídeňská pánev. - Dolnomoravský úval (podél řeky Moravy, úrodná a teplá oblast, vinice) - Pavlovské vrchy (vápencové, CHKO Pálava) TÉMA: STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY - učebnice Zeměpis naší vlasti str STŘEDOPOLSKÉ NÍŢINY Ve Slezsku zasahuje z Polska do ČR výběţek Středoevropské níţiny (okolí Hlučína na Ostravsku).

5 TÉMA: PODNEBÍ - učebnice Zeměpis naší vlasti str PODNEBÍ Česká republika leţí v mírném pásu a má přechodné podnebí (mezi oceánským a kontinentálním). Velký vliv má nadmořská výška. Počasí je proměnlivé střídají se tlakové výše a níţe a atmosférické fronty, mění se směr proudění vzduchu. Převládá západní proudění. TEPLOTA Vliv má nadmořská výška a členitost povrchu. Teplota vzduchu v ČR klesá o 0,6 C na 100 výškových metrů. V zimním období nastávají teplotní inverze kdy se v údolích hromadí těţší studený vzduch a okolní svahy a hřbety jsou teplejší. Průměrná roční teplota je 7,5 C. Průměrné lednové teploty se pohybují od 7 C na horách po 0 C v níţinách. Červencové pak od 7 C na horách po 20 C v Praze a na jiţní Moravě. SRÁŢKY Sráţky u nás rostou s nadmořskou výškou a členitostí reliéfu (návětrná a závětrná strana hor). Návětrné strany hor aţ 1500mm sráţek Jizerské hory (Bílý Potok), Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora). Nejsušší místa mm sráţek - Dyjskosvratecký úval (okolí Znojma) a závětrná strana Krušných hor (Ţatecko, Lounsko sráţkový stín). PODNEBNÉ OBLASTI 1)Teplá oblast do výšek asi 300 m.n.m., průměrná teplota nad 8 C, sráţky okolo 600 mm. Polabí, Povltaví, Poohří, úvaly na Moravě 2)Mírně teplá oblast zahrnuje pahorkatiny a vrchoviny ( m.n.m.), průměrná teplota 5-8 C, sráţky v rozmezí mm. 3)Chladná oblast zahrnuje vrcholové části vrchovin a hornatin, průměrná teplota nedosahuje 5 C a mnoţství sráţek je nad 800 mm (polovina sráţek padá ve formě sněhu).

6 TÉMA: VODSTVO - učebnice Zeměpis naší vlasti str VODSTVO Naším územím probíhá hlavní evropské rozvodí naše vodní toky odvádějí vodu do tří moří Severního, Baltského a Černého. ŘEKY Na území ČR máme poměrně hustou říční síť. Vltava nejdelší řeka (433 km), Vltavská kaskáda (přehrady Lipno, Orlík, Slapy, Štěchovice) Labe na našem území dlouhá 370 km, lodní doprava, odvodňuje 2/3 území ČR, úrodná Polabská níţina Morava v Česku 277 km, na dolním toku tvoří hranici mezi Českem a Slovenskem Dyje 287 km, tvoří hranici ČR s Rakouskem, přehrady Vranov a Nové Mlýny, NP Podyjí Ohře 291 km, severozápadní Čechy, přehradní nádrţe Skalka a Nechranice Berounka 240 km, vzniká soutokem Mţe s Radbuzou v Plzni Odra 135 km, odvádí vody ze severní Moravy, ústí do Baltského moře JEZERA Na jezera je naše země chudá. ledovcová (Šumava 5 jezer největší a nejhlubší je Černé jezero, 40m hloubka a 18,5 ha rozloha, dále Čertovo j. a Plešné j.) krasová j. (v Macoše, v Hranické propasti) hrazená j. (Mladotické) rašelinová j. (Tříjezerní slať na Šumavě, Mechová jezírka v Jeseníkách atd.) umělá j. zatopené prostory po těţbě, rekultivační plochy např.jezero Most RYBNÍKY Byly budovány od 14.století. Dnes v ČR asi rybníků. Největší v jiţních Čechách - Rožmberk (489 ha), Horusický r., Bezdrev. Známé jsou i Máchovo jezero či Nesyt na jiţní Moravě. PŘEHRADNÍ NÁDRŢE Význam: ochrana před povodněmi, výroba energie, zdroj pitné nebo uţitkové vody, rekreace. Největší Lipno (49 km 2 ), nejhlubší (max.74 m) Orlík. K rekreaci slouţí např. Slapy, Vranov, Rozkoš. Zdroj pitné vody: přehrada Švihov na Ţelivce zásobuje Prahu. PODZEMNÍ VODY Podzemní vody jsou zásobárnou pitné vody (oblast České tabule) a v místech, kde vyvěrají minerální prameny, byly zřízeny lázně (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice).

7 TÉMA: PŮDY - učebnice Zeměpis naší vlasti str PŮDY Převaţujícím půdním typem u nás jsou hnědozemě a kambizemě. Nejúrodnější půdy (černozemě) se vyskytují pouze ve středních Čechách a na střední a jiţní Moravě. Úrodnost půd u nás značně ohroţuje větrná a vodní eroze. Půdní typy v ČR Černozemě hodně humusu, níţiny: Polabí, Poohří, moravské úvaly Hnědozemě hnědý půdní horizont, pahorkatiny v Čechách a na Moravě Kambizemě (hnědé lesní půdy) mírně kyselé, úrodné, vrchoviny, pod původními listnatými a smíšenými lesy, např. podhůří Šumavy Podzoly vrchoviny a hornatiny, pod jehličnatými lesy, vyţadují stálé hnojení, Šumava, Krkonoše Nivní půdy na náplavech řek, vyuţívají se jako louky, Polabí, Pomoraví, Podyjí Rendziny na vápencích, Český a Moravský kras

8 TÉMA: ŽIVÁ PŘÍRODA - učebnice Zeměpis naší vlasti str ŢIVÁ PŘÍRODA V ČR převládá biota (ţivé organismy) středoevropská. Ke změnám v druhovém sloţení rostlin a ţivočichů u nás přispívá zejména nadmořská výška. Lesy tvoří v ČR asi 33% rozlohy území. Níţiny a pahorkatiny jsou intenzivně hospodářsky vyuţívány (pěstování plodin) lesy tvoří jen 3-10% území. Naopak pohraniční pohoří jsou zalesněna z 95%. Původní listnaté dubovo-bukové lesy nahradily jehličnaté monokultury (smrk, borovice). Horní hranice lesa leţí u nás přibliţně ve výšce 1300 m nad mořem. Značné plochy našich lesů jsou poškozeny zplodinami z tepelných elektráren a průmyslu. Problémy ţivotního prostředí Nevyhovující kvalita ovzduší vypouštění CO 2, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (průmysl, doprava) Nadměrný hluk - doprava Znečištění vod odpadní vody z průmyslu, zemědělství a lidských obydlí Devastace lesů odlesňování, poškození zplodinami z průmyslu (kyselé deště) Změny povrchu těţba nerostů, lomy, haldy, skládky komunálního odpadu, stavba silnic Poškozování půd eroze (odnos) půdy, záplavy, sesuvy, chybná orba, nadměrná chemizace Ekologicky stabilní krajina taková, která má moţnost obnovit původní stav po škodlivých zásazích člověka. Je nutné chránit, zlepšovat a nově zakládat vegetaci v krajině.

9 TÉMA: OCHRANA PŘÍRODY - učebnice Zeměpis naší vlasti str OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Přes nepříznivý vliv hospodářství se na některých místech našeho státu zachovala i příroda málo porušená. Takové krajiny je třeba chránit pro příští generace. Podle rozlohy a stupně ochrany rozlišujeme několik kategorií chráněných území: Národní parky (NP) rozlehlá území, hodnotná, málo pozměněná příroda biologický, vodohospodářský a rekreační význam omezená hospodářská činnost Krkonošský NP - nejstarší v ČR - ochrana: skalních hradby (mrazové zvětrávání), balvanová moře (stopy po zalednění), rašeliniště, zachovány ţivé organismy z dob ledových (lomikámen sněţný) - lesy postiţeny průmyslovými exhalacemi z české, polské i německé strany NP Šumava - největší v ČR - nejcennější přírodní památky Modravské slatě, Mrtvý luh, Povydří, Trojmezná hora - jezera: Plešné, Prášilské, Laka - ţivočichové: tetřev, výr velký, vydra říční, návrat rysa ostrovida do přírody NP Podyjí - na jiţní Moravě u hranic s Rakouskem - kaňonovité údolí meandrujícího středního toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem - velká druhová rozmanitost rostlinstva, teplomilné druhy NP České Švýcarsko - severní Čechy část Děčínské vrchoviny - četné pískovcové skalní útvary, hluboce zaříznutá údolí se soutěskami (řeka Kamenice) - místy původní borové a bukové porosty - Pravčická brána

10 Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - krajiny s atraktivní přírodou a historickými památkami - velkou plochu zaujímají lesy, louky a pastviny - lidská sídla a vyuţívání přírody ve vzájemném souladu - u nás celkem 24 CHKO např. Blanský les zalesněné pohoří, nejvyšší vrchol Kleť (1083 m) Český kras krápníkové Koněpruské jeskyně, paleontologická naleziště, hrad Karlštejn Český ráj skalní města (Prachovské skály), třetihorní vyvřeliny (Trosky, Muţský), hrady: Kost, Bezděz Jeseníky vzácná horská květena nad horní hranicí lesa, vrchol Praděd (1492 m) Moravský kras náš nejdokonaleji vyvinutý kras: závrty, ponory, propasti (Macocha), mnoho jeskyní (Punkevní, Kateřinská, Amatérská), 18 druhů netopýrů Pálava vápencové Pavlovské vrchy, stepní a teplomilné rostliny, archeologická naleziště (Dolní Věstonice), uměle vysazená koza bezoárová Třeboňsko harmonická kulturní krajina, rybníky a kanály (Zlatá stoka, Nová řeka), rašeliniště, luţní lesy, rozmanitá vodní fauna a ptactvo, biosférická rezervace UNESCO Národní přírodní rezervace (NPR) - menší území, mimořádná příroda - Adršpaské skalní město, Boubínský a Ţofínský prales Přírodní rezervace (PR) - jednotlivé přírodní celky (rašeliniště, pozůstatky sopečné či ledovcové činnosti) - např.panská skála (kamenné varhany, sloupovitá odlučnost čediče) Národní přírodní památky a Přírodní památky (NPP, PP) - malé přírodní útvary, skály, jezera, jeskyně, naleziště nerostů či vzácných rostlin a ţivočichů - např. propast u Hranic na Moravě Mezinárodní biosférické rezervace UNESCO - harmonické krajiny, kde jsou hospodářské vlivy v souladu s přírodou - NP Šumava a Krkonoše, CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko a Bílé Karpaty, biosférická rezervace Dolní Morava (Pálava, Lednicko-valtický areál, niva dolní Moravy) Mokřady - ochrana významných světových mokřadů - např. Třeboňské rybníky, Lednické rybníky, Krkonošská rašeliniště