ALKOHOLIZMUS A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI (PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR) ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK STUDENTY MU V BRNĚ. 1. ČÁST

Transkript

1 ALKOHOLIZMUS A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI (PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR) 40,2005, 4, s ORIGINALNE PRAcE ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK STUDENTY P. KACHLÍK Katedra speciální pedagogiky PdF MU v Brn ě vedoucí prof. PhDr. M. Vítková, CSc. Souhrn V roce 1997 prob ě hlo anonymní dotazníkové šetření, zaměřené na užívání drog a na postoje k nim u 1567 posluchačů 6 fakult Masarykovy univerzity v Brn ě. 75 res pond e ntů pilo alkohol alespoň jednou týdn ě, 30 alespoň jednou týdně kouřilo tabák. Ze zakázaných látek bylo nejčastěji konzumováno konopí, následovaly halucinogeny, diskotékové drogy, pervitin, kokain a opiáty. V 80 šlo o 1-2 pokusy, m é n ě často 3-5, výjimečn ě i více. K první drogové zkušenosti n ejčastěji vedla zvědavost, touha po příj e mných pocitech, potře ba psychické relaxace a družnosti. U res pondentů existoval silný rozpor mezi znalostmi, vnímáním rizika a následným chováním. J e třeba podporovat bezdrogovou zónu na akademické půd ě, prosazovat zásady zdravého životního stylu, studenty vhodně motivovat, v případ ě probl é mů jim pomáhat. K I í č o v á s lov a: dotazník - návykové látky - prevence - program - studie - uníverzita - vysokoškolští studenti 193

2 P. Kachlík: A DRUG ABUSE AMONG STUDENTS OF MASARYK UNIVERSITY BRNO Summary In 1997 was realized a anonym ous survey via questionnaire among 1567 university students from 6 faculti es of Masaryk University in Brno. It was focused on abuse of habit-forming substantions and attitudes to them. 75 of respondents drinks alcoholic beverages once a week at least, 30 of respondents smokes tobacco once a week at least. From illegal substantions are most frequently consumed hemp, hallucinogens, dancing drugs, speed, cocaine and opiates. 80 of consumption were 1 or 2 experiments, less frequently from 3 to 5, rarely more. Reasons of first drug experiment were most orten curiosity, craving for pleasant sensations, need of psychological relaxation and gregariousness. In fil e of respondents exists a strong contrast among knowl edges, ri sk perception and consequent behavior. lt is necessary support drug-free zone at the academic ground, promote principles of healthy lifestyle, motivate university students opportunely, help them in their problems. K y e w o r d s: questionnaire - habit-forming substances - prevention - program - survey - university - undergraduates Úvod I když vysokoškoláci přímo nepatří m ezi nejohrožen ěj š í popula č ní skupiny z hlediska výskytu zneužívání návykových látek a návykového chování, přesto je třeba jim věnovat dostatečnou pozornost, poněvadž ve svých budoucích profesních specializacích působí na mládež, pacienty, klienty, jednají s v e řejností a s dělovacími prostředky. Jejich osobnostní image se stává s ou č á s tí před s tavy spole čnosti o úrovni zdravotnictví, školství, v ě dy, právního systému, podnikání. Důležitý je individuální příklad každého odborníkavysokoškoláka, poněvadž se tak zviditelňují jeho vlastní kvality i nedostatky (Dubský, 1994; Dvořák, 1995; Nešpor, Csémy, 1996; Pavúk, Ko šč o, 1997). K zátě žovým momentům studia na vysoké škole náleží problémy s adapt ací na jiný životní stereotyp, jenž klade vysoké nároky na samostatnost, z odpov ě dno s t, účeln é plánování a využívání č asu, schopnost koncentrace i relaxace mladého člov ě ka (Kandell, 1997; 1996 Annual Report Center for Drug and Alcohol Studies,1997; Novotný, Kolibáš, 1997). 194

3 Po absolutoriu si mladí odborníci hledají práci a stále více jejich potenciá lníc h zam ěstnav ate lů přihlíží krom ě kvality dosažen ého vzd ě lání a osobnostních charakteristik i k možným probl é mům uchaz eče s návykovými látkami, a to včetně alkoholu a tabáku (The N ICC Report The Supply of Illicit Drugs to the United States,1997; Lenton et al., 1997; Rouse, 1996). Na Masarykově univerzitě prob ě hl a po n ě kolika pilotních šetře ní c h ( , LF MU, srov. Kachlík, Š imůnek, 1995 a 1998; Hrubá, Kachlík, 1998) reprezentativní epidemiologická studie, zaměře ná na deskripci drogové scény mezi vysokoškol skými studenty. V Čes ké republice se této popul ač ní s kupin ě v ě novala menší pozornost než d ě te m a mladistvým, proto lze tvrdit, že MU sehrála průkopni c kou roli (Csémy et al., 2004). Cíl a metodiha K hlavním c ílům výzkumu patřil popis situace ve zneužívání návykových látek u části brn ě n skýc h vysokoškolských s tud e ntů, návrh preventivních opatření, posílení poradenských služeb, pozitivní ovlivnění životního stylu mladých do s p ě lý c h. Jednalo se o deskriptivní še tře ní ( Tichá če k, 1989; Janout a spol., 2001), které prob ě hlo v roce 1997 na reprezentativním vzorku st ud e ntů 6 fakult Masarykovy univerzity v Brn ě (celkem 1567 osob, z toho 718 mužů a 849 žen). Výb ě r res pondentů byl provád ě n ve spolupráci s rektorátem a studijními odděleními jednotlivých fakult. Pomocí programu Epilnfo, v CZ, podprogramu StatCaIc (Dean a spol., ), byla vypo č te na potřebn á velikost so uborů osob pro jednotlivé fakulty a ro čníky, respondenti byli oslovováni náhodn ě. Bližší charakteristika vyšetřených s ouborů je uvedena v tab. l. Průzkum byl realizován s využitím anonymního dotazníku ( Příloha 3), obsahujícího 28 otázek, z toho 19 s uzavřenou, 4 s polouzavře nou a 5 s otevřenou nabídkou odpov ě dí. Otázky dotazníku byly zam ěře ny na vlastní zkušenosti s užitím návykových látek ilegálního typu, rovn ě ž obecn ě na alkohol a tabák, na jejich přijatelnost a postoje k nim. Byly monitorovány také základní socioekonomické údaje (pohlaví, věk, způsob bydlení, finance pro vlastní potře bu ). Data byla z odpov ě dních archů pře vedena do elektronické podoby a analyzována programy Epilnfo, v CZ, podprogramem Analysis (Dean et al., ) a Statistica for Windows, v. 6 CZ (Statsoft Inc., ). 195

4 K testování rozdílú mezi skupinami bylo využito metody ANOVA, x2 testu a jeho modifikací dle Fishera a Yatese (Dean et a 1., ; Statsoft Inc., ). Poz námky k dále uvedeným tabulkám a textu Údaje v tabulkách př e dstavují relativní čet n ost v 'le, není-ii zmíněno jinak. Fakulty MU v Brn ě jsou oz n ačeny tě mito zkratkami: ESF Ekonomicko-správní fakulta PdF Pedagogická fakulta FF Filosofická fakulta PrF Právnická fa kulta LF L é kař s ká fakulta Příro dov ě d ec ká fakulta Percentuální vyjádření zohledňuje rozdílné počty r espo nd entů u jednotlivých znaků. Dotazovaní mohli n ě které položky vynechat, n echtě li-li na n ě odpovídat. "Prevalencí" je míněna dosavadní zkušenost re spo nd e ntů s návykovými látkami v průběhu jejich života. Tabulka 1. Popis vyšetřovan é ho vzorku vysokoškolských stud e ntů, N = 1567 Fakulta MU Mužů Žen V ě kový prům ě r N N (let ) Ekonomicko-sprá vní , ,0 21,24 Filosofická 65 33, ,0 20,84 Lé kařská , ,1 21,34 Pedagogická 60 34, ,5 20,74 Právnická , ,3 21,14 Pří rodov ě d e cká , ,9 20,68 Celkem , ,2 21,00 196

5 VýsledllY Pití alkoholu Alkohol ve vy še třovaném souboru představova l nejčastěji konzumovanou drogu (tab. 2). Tabulka 2. Pití alkoholických nápojů - prevalence Odpov ě ď Pi'F '7c Nikdy nepili 2,0 2,1 2,3 0,5 2,3 Ano, výji m eč n ě 26,3 15,6 29,1 36,0 16,6 33,0 Ano 73,7 82,4 68,8 61,7 82,9 64,7 J e zřejm é, že relativní če tnost dosavadní zkušenosti s alkoholem má absolutní většina vysokoškolských studentů na všech fakultách MU. První vyzkoušení alkoholického nápoje probíhalo výrazn ě ve 2 věkových obdobích: mezi rokem a mezi rokem. Prakticky pouze 3-5!Jr oslovených se prvn ě setkalo s alkoholickým nápojem ve věku, který povoluje zákon (tab. 3), většině studentů byl alkohol podán či prodán v dob ě jejich nezletilosti, osob () dokonce ve věku mladším 10 let. Tabulka 3. Vě k prvního pití alkoholického nápoje Odpověď Nikdy nepili 2,0 2,1 2,3 0,5 2,3 < 10 let 15,7 20,6 12,2 9,7 13,2 16, let 38,3 35,7 41,8 34,9 36,6 36, let 42,7 35,7 40,2 48,0 47,1 41,9 > 18 let 3,3 4,0 3,7 5,1 2,6 3,5 197

6 Většina 'r dotazovaných - pila alkoholické nápoje v posledním týdnu pře d vyšetřením, případn ě v den vyšetření (tab. 4). Naznačené rozdíly mezi respondenty z jednotlivých fakult nejsou hodnoceny: šetře ní probíhala v různých časovýc h etapách školního roku a mohou odrážet rozdílné chování během výuky a zkouškového období. Tabulka 4. Období poslední konzumace alkoholického nápoje Odpověď ESF FF LF PdF PrF Dnes 6,9 6,6 5,3 5,1 V posledním týdnu 67,9 72,5 65,9 61,8 V posledních 6 měs. 22,3 17,4 24,4 27,4 Dříve 2,9 1,5 2,3 3,4 Nikdy 2,0 2,1 2,3 9,9 6,0 64,4 58,6 21,6 28,4 3,6 4,7 0,5 2,3 Kouření tabáku Tabák se u vy še třovaného souboru řadí hned po alkoholu k nejčastěji konzumovaným látkám. Úroveň dosavadní kuřácké zkušenosti se v souboru pohybuje mezi (tab. 5). První kuřácké pokusy se podobně jako u alkoholických nápojů soustřeďují rovněž do 2 věkových kategorií: u letých a letých. Méně než 10 vyzkoušelo tabák ve věku mladším 10 let, desetina po 18. roce, tedy dle nynějších platných českých zákonů "legálně" (tab. 6). Pokud by se posuzovalo kuřáctví podle odpovědí na otázku, kdy naposledy vyšetřovaný kouřil, pak nejméně pravidelných kuřáků ( kouřili v den vyšetření) a nejvíce nikdy nekouřících studentů je na LF, přestože medici, podobně jako studenti na ostatních fakultách, v minulosti zkoušeli kouřit (tab. 7). 198

7 MU V BRNĚ. 1. Č ÁST Tabulka 5. Kouření tabáku - prevalence dle fa kulty Odpov ě d PI F <"'c Nikdy n e kouř i li 29,6 25,3 4 1, Kouř e ní v anamnéze 70,4 74,7 58,8 71,3 70, Tabulka 6. Věk prvního kouření tabáku dle fak ulty Odpov ě d Pi F 9c ('. c Nikdy nekouři l i 29,6 25,3 41,2 28, < 10 let 6,3 8,1 6,1 9,8 9, let 23,7 24,7 18,9 17,2 18,8 16, let 31,1 31,3 27,1 32,8 31,3 28,0 > 18 let 9,3 10,6 6,7 11,5 10,7 7,6 Tabulka 7. Období posledního ko u ře n í tabáku Odpověd Dnes 7,6 29,8 6,4 14,4 11,6 15,6 V posledním týdnu 12,8 12,2 10,9 13,4 15,6 10,3 V posledních 6 měs. 18,2 16,3 14,8 16,9 17,7 10,3 Dřív e 31,8 16,4 26,7 26,6 25,5 22,9 Nikdy 29,6 25,3 41,2 28,7 29,6 40,9 199

8 Konzumace produhtů lwnopí Konopné produkty se v posledním půlroce přiznávali n ej čas těji studenti na ESF, FF a PrF: marihuana okolo 20, hašiš a hašišový olej okolo 8 o/c (graf 1). Prevalence dosavadních zkušeností s marihuanou dosahovala llc ( nejméně na LF, PdF,, více na ostatních fakultách - tab. 8). Nikdo z respondentů neužil marihuanu před 10. rokem věku, jednotlivci na základní škole. Nejvíce se s ní experimentovalo na střední a vysoké škole (tab. 9). Obdobnou situaci lze zaznamenat u hašiše a hašišového oleje, ovšem s nižšími relativními četnostmi (tab. 10 a 11 ). Tabulka 8. Užití marihuany - prevalence Odpově ď Nikdy neužili 51,0 49,0 71,2 67,4 56,9 68,4 V anamnéze 49,0 51,0 28,8 32,6 43,1 31,6 Tabulka 9. Vě k prvního užití marihuany Odpově ď Nikdy neužili 51,0 49,0 71,2 67,4 56,9 68,4 < 10 let let 1,5 0,3 0,8 0,8 0, let 22,9 34,3 10,4 14,2 17,4 15,8 > 18 let 26,1 15,2 18,1 17,6 24,9 15,3 200

9 Tabulka 10. Užití hašiše a hašišového oleje - prevalence Odpově ď ESF FF LF PdF PrF o/c o/c o/c Nikdy neužili 89,8 74,7 93,6 93,1 84,9 89,8 V anamnéze 10,2 25, ,9 15, Tabulka 11. Věk prvního užití hašiše a hašišového oleje Odpověď Nikdy neužili < 10 let let let > 18 let 89,8 74,7 93,6 93,1 84,9 5,5 16,7 3,1 4,0 4,7 4,7 8,6 3,3 2,9 10,4 C ' e 89,8 6,0 4,2 201

10 Graf 1. Užití marihuany a hašiše v posledních 6 měsících / O ESF FF LF Pd F P rf P řf Legenda ke grafu 1: MAR-marihuana HAS-hašiš a hašišový olej Konzumace ostatních kontrolovaných láteh Z důvodu lepší přehlednosti textu jsou ke každé zmíněné skupině návykových látek přiřazeny vždy 3 po sobě následující tabulky, vyjadřující prevalenci dosavadní drogové zkušenosti, věk prvního užití a konzumaci v posledních 6 měsících před dotazováním. Kokain (tab. 12, 13 a 14) Prevalence dosavadní kokainové zkušenosti kolísá v rozmezí 0,6 (LF) až 3,0 (FF, PrF). K prvním kontaktům s kokainem dochází již na střední škole, více však až po nástupu na vysokou školu. Užití kokainu v posledních 6 měsících před dotazováním se pohybuje od () po 2,1 (PrF). 202

11 Tabulka 12. UŽi.tí kokainu - prevalence Odpov ěď '70 Nikdy neužili 98,8 97,0 99,4 98,2 97,1 99,5 V anamnéze 1,2 3,0 0,6 1,8 2,9 0,5 Tabulka 13. Věk prvního užití kokainu Odpově ď o/c Nikdy neužili 98,8 97,0 99,4 98,2 97,1 99,5 < 10 let let 0, let 0,4 2,0 0,6 0,3 0,5 > 18 let 0,8 1,0 0,6 0,6 2,6 Tabulka 14. Užití kokainu v posledních 6 m ěsících Odpověď Neužili 99,2 99,0 99,7 99,4 97,9 10 Užili 0,8 1,0 0,3 0,6 2,1 Crack (tab. 15, 16 a 17) Dosavadní zkušenost s crackem dosahuje menší četnosti, od O llo (ESF, LF) po 1,5 ( ) a vždy se poprvé vyskytla kolem 18. roku a později. 203

12 V posledních 6 měsícíc h byl užit u 0,3 'l'c dotazovaných na PrF a 1 na FF. Tabulka 15. Užití cracku - prevalence Odpověd Nikdy neužili 10 99, ,8 99,7 98,5 V anamnéze 1,0 1,2 0,3 1,5 Tabulka 16. Věk prvního užití cracku Odpověď Nikdy neužili 10 99, ,8 99,7 98,5 < 10 let let let 0,6 0,5 > 18 let 1,0 0,6 0,3 1,0 Tabulka 17. Užití cracku v posledních 6 měsících Odpověd Neužili 10 99, ,7 10 Užili 1,0 0,3 Halucinogeny (tab. 18, 19 a 20) Prevalence dosavadní zkušenosti s halucinogeny se pohybuje v rozmezí 3,9 (LF) až 16,7 (FF ). K prvním kontaktům dochází nejčastěji ve 204

13 věkové s kupin ě let a později. K užití halucinogenú v posledních 6 m ě sících docházelo n ejm é n ě na ESF (1,6 17,,) a nejvíce na FF (6,1 ' Ir). Tabulka 18. Užití halucinogenú - prevalence Odpov ě ď Nikdy neužili V anamnéze o/c o/c o/c '1c 93,7 83,3 96,1 93,1 89,9 6,3 16,7 3,9 6,9 10,1 Př'F 'k 92,6 7,4 Tabulka 19. Věk prvního užití halucinogenú Odpov ě ď Nikdy neužili < 10 let let let > 18 let o/e 93,7 83,3 96,1 93,1 89,9 0,6 3,1 8,6 1,2 2,9 3,4 3,1 8,1 2,7 3,4 6,7 '7c 92,6 3,3 4,1 Tabulka 20. Užití halucinogenů v posledních 6 měsících Odpov ě ď Neužili Užili 98,4 93,9 97,6 97,1 96,1 1,6 6,1 2,4 2,9 3,9 97,7 2,3 205

14 Pervitin (tab. 21, 22 a 23) Relativní četnost dosavadní zkušenosti respondentů s pervitinem kolísá od 0,9 o/c (LF) do 6,1 (FF). Výjimečně jej dotazovaní vyzkoušeli kolem 10. roku v ě ku (jednotlivé případy ), masivn ější frekvence experimentů spadá do věkov é kategorie let, nejvyšší frekvence vyzkoušení se objevuje ještě později. V posledním půlroce byl pervitin užit 0,3 r es pondentů z PrF, 0,5 z, 0,6 z PdF a 1,0 z FF, jeho konzumace se nevyskytla na ESF alf. Tabulka 21. Užití pervitinu - prevalence Odpov ěď Nikdy neužili 97,2 93,9 99,1 97,7 98,2 98,0 V anamnéze 2,8 6,1 0,9 2,3 1,8 2,0 Tabulka 22. Věk prvního užití pervitinu Odpověď Nikdy neužili 97,2 93,9 99,1 97,7 98,2 98,0 < 10 let 0, let 0,5 0, let 1,6 4,0 0,3 0,6 0,3 1,0 > 18 let 0,8 1,6 0,3 1,7 1,5 1,0 206

15 Tabulka 23. Užití pervitinu v posledních 6 m ěsícíc h Odpově ď Neužili Uži li 10 99, ,4 99,7 1,0 0,6 0,3 99,5 0,5 Ostatní budivé láthy - jiné než pervitin, /lo/win a eracll (tab. 24, 25 a 26) S jinými povzbuzujícími látkami krom ě pervitinu, kokainu a cracku získalo celoživotní zkušenost od 0,3 (LF) do 5,5 o/r (PrF), věková struktura prvního experimentu se podobá situaci u pervitinu. V posledních 6 m ěsícíc h byly tyto látky užity u 1,5 vzorku z FF, 0,6 z PdF a 1,8 z PrF. Tabulka 24. Užití povzbuzujících látek krom ě pervitinu, kokainu a cracku Odpověď Nikdy neužili 98,0 96,0 99,7 97,1 94,5 V anamnéze 2,0 4,0 0,3 2,9 5,5 98,5 1,5 207

16 P. KACHLÍK I ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK STUDENTY Tabulka 25. Vě k prvního užití povzbuzujících látek krom ě pervitinu, kokainu a cracku Odpov ě ď Nikdy neužili < 10 let let let > 18 let 98,0 96,0 99,7 97,1 94,5 0,6 1,6 2,0 1,1 0,8 0,4 2,0 0,3 1,2 4,7 98,5 0,5 1,0 Tabulka 26. Užití povzbuzujících látek krom ě pervitinu, kokainu a cracku v posledních 6 mě sících Odp ověď Neužili 10 98, ,4 98,2 Užili 1,5 0,6 1,8 10 Těkavé látky (tab. 27, 28 a 29) S těkavými látkami přiznává celoživotní zkušenost 0,3 (PrF, LF) až 2,3 (PdF). První experimenty s nimi respondenti nejčastěji podnikli na druhém stupni základní školy, frekvencí následuje střední škola, ojediněle škola vysoká. Na žádné ze sledovaných fakult nebyly v posledních 6 m ě sících pře d dotazováním těkavé látky užity. 208

17 Tabulka 27. Užití těkavých látek - prevalence Odpově ď Nikdy neužili V anamnéze 99,2 99,5 99,7 97,7 99,7 0,8 0,5 0,3 2,3 0,3 99,0 1,0 Tabulka 28. Věk prvního užití těkavých látek Odpov ě ď Nikdy neužili < 10 let let let > 18 let 99,2 99,5 99,7 97,7 99,7 0,6 0,8 0,3 1,1 0,3 0,6 0,5 99,0 0,5 0,5 Tabulka 29. Užití těkavých látek v posledních 6 měsících Odpověď Neužili Užili

18 Heroin (tab. 30, 31 a 32) Dosavadní heroinová zkušenost dosahuje relativní č etno s ti od 0,3 (LF) do 1,5 (FF). Ojediněle se vyskytuje na základní škole, č a s těji na s třední a vysoké škole. V posledním půl roce byl heroin užit u 0,5 vzorku na FF, 0,6 na PdF a 0,3 na PrF. Tabulka 30. Užití heroinu - prevalence Odpov ě ď Nikdy neužili 99,2 98,5 99,7 98,9 99,4 99,0 V anamnéze 0,8 1,5 0,3 1,1 0,6 1,0 Tabulka 31. Věk prvního užití heroinu Odpově ď Nikdy neužili 99,2 98,5 99,7 98,9 99,4 99,0 < 10 let let 0, let 1,0 0,3 0,5 0,3 0,5 > 18 let 0,8 0,5 0,3 0,5 Tabulka 32. Užití heroinu v posledních 6 měsících Odpov ě ď Neužili 10 99, ,4 99,7 10 Užili 0,5 0,6 0,3 210

19 Jiné opiáty hromě heroinu (tab. 33,34 a 35) Jiné opiáty kromě heroinu za celé dosavadní období vyzkoušelo od 1,2 na LF do 9,6 na FF, dominovala jejich první konzumace až na střední a vysoké škole, v posledních 6 měsících je respondenti užili s relativní četností 2,5 o/c na FF, 1,1 na PdF, 1,3 na PrF a 0,6 lj'c na. Tabulka 33. Užití opiátů kromě heroinu - prevalence Odpově d Nikdy neužili 98,4 90,4 98,8 96,0 96,4 V a namnéze 1,6 9,6 1,2 4,0 3,6 '7c 96,3 3,7 Tabulka 34. Věk prvního užití opiátů krom ě heroinu Odpov ě d Nikdy neužili 98,4 90,4 98,8 96,0 96,4 < 10 let let 0,3 0,6 0, let 0,8 5,6 0,3 1,7 1,0 > 18 let 0,8 4,0 0,6 1,7 2,3 96,3 0,6 2,5 0,6 Tabulka 35. Užití opiátů kromě heroinu v posledních 6 měsících Odpověď Neužili 10 97, ,9 98,7 Užili 2,5 1,1 1,3 99,5 0,5 211

20 P. KACHLÍK/ ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK STUDENTY Léhy s tlumivým ú č inh em bez l é hařsh é h o př edpi s u (tab. 36, 37 a 38) Prevalence dosavadní zkušenosti s UZlvamm tlumivých l é ků bez lékařského doporučení se pohybuje od 2,0 (ESF) do 5,7 (FF, PrF). K jejich první záměrné konzumaci dochází na střední a zvlá š tě na vysoké škole. Lze zaznamenat četnost užití v posledních 6 měsících od 0,6 (PdF) do 2,1 (PrF). K nejčastěji zmíněným lékovým skupinám patří sedativa, hypnotika, analgetika, anxiolytika, trankvilizéry. Pravid e ln ě užívá medikamenty, které předepsal nebo doporučil lékař, přibližn ě desetina dotazovaných osob (tab. 39). Tabulka 36. Užití tlumivých l éků bez předpisu - prevalence Odpov ě ď ESF FF LF PdF PrF Nikdy neužili 98,0 94,4 96,4 95,4 94,3 96,3 V anamnéze 2,0 5,6 3,6 4,6 5,7 3,7 Tabulka 37. Věk prvního užití tlumivých l éků Odpověď ESF FF LF PdF PrF Nikdy neužili 98,0 94,4 96,4 95,4 94,3 96,3 < 10 let let 0, let 0,8 2,0 0,6 1,7 2,1 2,3 > 18 let 1,2 3,1 3,0 2,9 3,6 1,4 212

21 Tabulka 38. Užití tlumivých léků v posledních 6 měsících Odpověď Neužili Užili 99,6 98,5 99,1 99,4 97,9 0,4 1,5 0,9 0,6 2,1 '7c 99,1 0,9 Tabulka 39. Pravidelné užívání léků na doporučení l é kaře Odpov ě ď Ne Ano 92,3 86,2 92,5 90,1 92,2 7,7 13,8 7,5 9,9 7,8 9 1 Taneč ní drogy, typicky extáze (tab. 40, 41 a 42) Prevalence dosavadní zkušenosti s tanečními drogami kolísá od 1,5 (LF, ) do 6,2 (PrF), první užití spadá nejčastěji do období let, druhý vrchol nastupuje po 18. roce věku. Konzumace v posledních 6 měsících se pohybuje od () do 2,1 (PrF). Tabulka 40. Užití diskotékových drog - prevalence Odpověď Nikdy neužili V anamnéze ESF FF LF PdF 96,8 97,0 98,5 96,0 3,2 3,0 1,5 4,0 PrF 93,8 98,5 6,2 1,5 21 3

22 Tabulka 41. Vě k prvního užití diskotékových drog Odpov ě ď ESF FF LF PdF PrF Nikdy neužili < 10 let let let > 18 let 96,8 97,0 98,5 96,0 0,8 2,5 0,3 0,6 2,4 0,5 1,2 3,4 93,8 2,3 3,9 98,5 0,5 1,0 Tabulka 42. Užití diskotékových drog v posledních 6 měsících Odpově ď Neužili Užili 99,2 99,0 99,7 98,9 97,9 0,8 1,0 0,3 1,1 2,1 10 Užití sedmi nejvýznamnějších skupin návykových látek v posledním půl roce před anonymním dotazováním (konopné produkty uvedeny samostatně) ukazuje graf 2. Další znal~y, charakterizující konzumaci drog a postoje k nim Sledovali jsme, které osoby přivedly respondenty k prvnímu užití drogy. Mezi nimi dominují přátelé a náhodní známí, neuvažujeme-li ne specifikovanou odpověď (tab. 43). 214

23 Graf 2. Užití vybraných drog (mimo konopí) v posledních 6 m ěsícíc h 7 6 O KOKA OPER _HALUC OINHAL 5 OHER OTLUMLEK.t 3 _XTC 2 o ESF FF LF PdF PrF Legenda ke grafu 2: KOKA-kokain HALUC-halucinogeny PER-pervitin INHAL-inhalanty HER-heroin TLUMLEK-léky s tlumivými ú č inky XTC-extáze Tabulka 43. Osoba, jež přivedla respondenta k prvnímu užití drogy Poč e t pozitivnich odpovědí Odpověď Rodiče 0,8 1,8 4,0 4,2 1,2 Náhodni známí 3,7 8,6 7,0 8,3 6,4 Přátel é 90,3 73,2 83,0 75,0 83,1 Sourozenci 1,5 1,8 2,8 2,9 Dealer 1,8 1,4 2,3 Lé kař 2,2 1,0 2,8 0,6 N ě kdo jiný 1,5 12,8 5,0 5,5 3,5 74 2,7 4,0 86,5 1,4 1,4 4,0 215

24 Dotazovali jsme se, zda respondenti vědí o osobách, které dokáží obstarat drogy a pocházejí z univerzitního prostředí (tab. 44). V rámci fakult, na nichž respondenti studují, šlo o jejich spolužáky nejčastěji na PrF, FF a PdF. Tabulka 44. Pov ě domost o drogových dealerech a jejich spojitost s vysokoškolským prostře dím Odpov ě ď Student VŠ 10,1 11,6 6,1 13,7 13,8 Student MU v Brn ě 2,3 4,0 3,9 2,9 5,7 Student fak., z niž 0,8 4,6 3,0 4,0 6,0 pochází respondent 6,0 1,4 1,4 Z důvodů, kvůli nimž se drogy užívají, dotazovaní ze všech fakult na a potře předních místech zmiňovali zvědavost, navození příj emn ých po citů bu psychické relaxace. Postoje vysokoškoláků k vybraným aktivitám prezentují tab. 45 a graf 3. Je z nich zřejmá relativně vyšší povědomost o zdravotním riziku pravidelného kouření tabákových cigaret, avšak nižší u cigaret marihuanových. Experimentování s tzv. "měkký mi " drogami (halucinogeny, taneční drogy) kromě konopí schvaluje dvakrát větší po čet respondentů než v p ří padě tzv. "tvrdých" drog (heroin, kokain, pervitin). Výrazně vyniká úroveň souhlasu s vyzkoušením konopí, kdy si respondentů nepřipou š tí rizika s tím spojená. 216

25 Tabulka 45. Postoje k vybraným rizikovým č inno stem, spojeným s konzumací drog - uvedeny pouze odpovědi respondentů, kteří tyto činnosti nepovažovali za rizikové Odpově ď Pravidelné kouře ní 20 cig. d e nn ě 5,6 13,1 3,6 6,9 19,6 Pravidelné kouření marihuany 23,0 32,1 8,8 12,0 22,5 Experiment s "tvrdými" drogami 11,7 11,6 3,3 4,0 11,2 Experiment s "m ě kkými" drogami 23,7 29,5 11,2 13,7 25,6 krom marihuany Experiment s marihuanou 57,1 60,9 39,4 39,4 57,4 PI'F o/e 5,1 14,6 5,7 13,7 34,9 Graf 3. Postoje respondentů k některým rizikovým aktivitám (z názorněny pouze odpovědi respondentů, kteří tyto či nnosti nepovažují za rizikové) 70 ~ ; r ~.tab P.mar P 60 ~ ~ 50.Jt-----I tvrdrg E DmarE D mekdrg.to.l+----i ESF FF LF Pd F PrF Legenda ke grafu 3: TabP pravidelné kouře ní tabáku (20 cigaret denn ě) MarP pravidelné kouře ní marihuany TvrdrgE experiment s "tvrdými" drogami (opiáty, kokain, pervitin) MekdrgE experiment s "měkkými" drogami krom ě konopí (extáze, halucinogeny) MarE experiment s marihuanou 217

26 Názory oslovených na legalizaci užívání drog jsou liberálnější na fakultách, kde byla zaznamenána vyšší relativní čet nost konzumace drog (ESF, FF, PrF) (tab. 46, graf 4). Tabulka 46. Postoje k legalizaci užívání drog - pozitivní odpovědi Odpověď Vůbec nelegalizovat 47,5 34,3 73,0 66,5 46,7 Legalizovat některé 45,3 58,5 24,4 29,9 44,5 Legalizovat veškeré 7,2 7,2 2,6 3,6 8,8 57,2 39,6 3,2 Graf 4. Názory respondentů na možnost legalizace užívání nyní zakázaných látek Džádné některé Legenda ke grafu 4: žádné nelegalizovat užívání žádné návykové látky nyní zakázané některé legalizovat užívání tzv. "mě kkých" drog (zvl. konopných, dále halucinogenů a extáze) všechny legalizovat užívání všech typů nyní zakázaných návykových látek 218

27 Pro dotazovaných je možnost opatření si konopných produktů snadná až velmi snadná, v případě diskotékových drog a halu cinogenů pro snadná až průměrná, u pervitinu, heroinu a kokainu pro CJc průměrná až velmi obtížná, u dalších jiných budivých látek pro průměrná až velmi obtížná. S rostoucí "tvrdostí" drog se zvyšuje relativní č etnost osob, jež nedokáží dostupnost látek posoudit (tab. 47 až 50). Tabulka 47. Dostupnost konopných produktů v okolí respondenta Odp o v ě ď Velmi snadná 43,6 56,0 43,4 4 51,4 Snadná 23,6 21,5 20,9 16,6 23,3 Prům ě rn á 21,6 10,5 13,0 18,9 11,8 Obtížná 2,7 1,6 1,5 1,1 3,6 Velmi obtížná 1,2 1,6 2,4 3,4 2,2 Neumím posoudit 7,3 8,8 18,8 2 7,7 46,0 19,9 7,1 4,1 1,5 21,4 Tabulka 48. Dostupnost halucinogenů a diskotékových drog v okolí respondenta Odp ově ď Velmi snadná 4,2 11,6 5,8 6,9 7,8 Snadná 12,4 22,1 8,8 16,5 15,2 Prům ě rn á 26,0 27,6 23,9 16,0 28,4 Obtížná 9,9 5,5 7,9 8,6 12,4 Velmi obtížná 8,7 3,9 9,7 12,6 9,2 Neumím posoudit 38,8 29,3 43,9 39,4 27,0 7,0 12,9 18,8 5,4 5,4 50,5 219

28 Tabulka 49. Dostupnost pervitinu, heroinu a kokainu v okolí respondenta Odpov ě ď ESF FF LF PdF PrF Velmi snadná 2,9 5,6 2,1 6,3 3,5 4,2 Snadná 4,2 10,6 3,0 2,8 5,3 5,4 Prům ě rná 15,4 26,7 13,0 12,0 21,7 13,4 Obtížná 13,3 8,3 13,0 12,0 14,4 9,7 Velmi obtížná 17,5 6,7 11,5 16,0 15,5 6,5 Neumím posoudit 46,7 42,2 57,4 50,9 39,6 60,8 Tabulka 50. Dostupnost budivých látek (mimo pervitinu a kokainu) v okolí respondenta Odpověď Velmi snadná Snadná Průměrná Obtížná Velmi obtížná Neumím posoudit 2,5 5,1 3,0 3,4 5,0 9,7 11,8 7,9 6,9 14,2 15,6 23,6 18,8 17,7 22,1 12,7 9,0 14,2 11,4 13,0 10,1 3,9 8,5 8,6 8,0 49,4 46,6 47,6 52,0 37,7 2,2 10,3 15,2 8,7 6,0 57,6 Nejvíce dotazovaných bydlí na kolejích (34-62 ) a doma (23-42), méně často v podnájmu (13-20 ), 0,5-3 u příb uzných, zbytek jinak (např. u partnera, ve vlastním bytě) (tab. 51). 220

29 Tabulka 51. Bydlení r es pondentů b ě hem školního roku Odpo v ě ď Doma Na koleji U příbuzných 41,9 35,5 24,7 4 23,1 38,6 37,1 54,3 34,2 62,2 1,5 1,5 2,7 2,9 0,3 V podnájmu (privát) 16,5 19,8 16,2 2 13,1 Jinak 1,5 6,1 2,1 2,9 1,3 o/c 37,5 45,1 3,3 13,6 0,5 Volný čas využívají studenti k dalšímu sebev zdě l ávání, k přivýdělku, sportovním aktivitám, umělecké či nno sti, tráví jej s přáteli. Měsíční částka, využitelná pouze pro vlastní potřebu dotazovaných po odečtení všech nutných výdajů (kolejné, stravné, u če bni ce, dopravné, nájem, inkaso...), činí přibližně 1200 Kč (tab. 52). Tabulka 52. Možnosti trávení volného čas u Odpov ě ď ESF FF LF PdF PrF S eb e vzdělávání 42,4 57,0 35,8 Při výdělek 57,6 48,2 23,3 45,1 48,0 39,7 43,9 46,6 40,3 Sport 72,1 44,0 63,6 66,9 52,0 57,8 Umělecká činnost 22,3 37,8 28,8 S přátelí 83,6 80,8 74,5 Jinak 8,8 8,8 8,5 36,6 84,6 7,5 32,3 80,9 7,4 28,8 79,5 14,1 ( Pokračovanie v 2. časti, literatúra v 2. častí) Do redakcie došlo Adresa autora: MUDr. P. Kachlík, Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta MU, Poříčí 9/11, Brno, ČR petr@med. muni.cz;kachlik@ped.muní.cz 221