Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002. Vypracovala: Bc. Petra Belková

Transkript

1 Městský úřad Příbram Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002 Vypracovala: Bc. Petra Belková bývalá protidrogová koordinátorka v souč. sociální asistentka Určeno: základním a středním školám pracovištím primární prevence zařízením pro mládež

2 V návaznosti na úkoly vycházející z Okresní koncepce protidrogové politiky na období let , proběhlo v měsících září až prosinec 2001 dotazníkové šetření v problematice zneužívání návykových látek u žáků osmých a devátých tříd několika základních škol na okrese Příbram. Cílem šetření bylo zejména: zjistit postoj žáků k užívání drog, k možnosti experimentu zjistit míru experimentů s návykovými látkami u žáků, kteří se řadí k nejvíce ohrožené skupině obyvatel (nejčastěji experimenty probíhají kolem 15 roku věku, mnohé však již dříve) podat informaci regionální (především pak pedagogické) veřejnosti, která by měla mj. korigovat názory řady pedagogů, kteří si problematiku zneužívání návykových látek na vlastní škole stále nechtějí připustit; podat informaci, která by měla přispět k vytvoření objektivního náhledu na problematiku zneužívání drog na základních školách v regionu V plánu protidrogové politiky pro další období je mj. i opakování totožného šetření v dalších letech, přičemž sběr dat by měl být realizován vždy každý lichý rok, výsledky vyhodnoceny pak každý sudý rok. Šetření se v roli respondentů účastnili žáci následujících základních škol: 2. ZŠ Příbram 6. ZŠ Příbram 1. ZŠ Dobříš ZŠ Nový Knín 4. ZŠ Příbram 7. ZŠ Příbram ZŠ Březnice 5. ZŠ Příbram 1. ZŠ Sedlčany ZŠ Rožmitál p. Tř. Struktura respondentů 1 Chlapci Dívky Celkem 8. třída třída Celkem Vzhledem k vysokému počtu respondentů lze výsledky výzkumu považovat za objektivní a reálné, neboť bylo možné eliminovat chyby, které každá dotazníková akce přináší, na minimum. 1 po vyloučení nesprávně vyplněných dotazníků a dotazníků s extrémními hodnotami

3 DOTAZNÍK Vyplň, prosím, tento dotazník, podle pravdy. Je určen ke zmapování toho, jak se Ty a Tví vrstevníci stavíte k braní drog. Nepravdivé údaje by mohly zmařit výsledek celého průzkumu. Celý dotazník je anonymní. Vyplň ho, proto, jen sám(-a) za sebe... Jsem dívka chlapec. 1. Jaké důvody podle tebe nejčastěji vedou lidi k užívání drog? (zaškrtni maximálně 3 důvody) snaha zapomenout na problémy zvědavost touha být šťastný touha být výkonný touha prožít něco perfektního snaha se dobře naladit neschopnost říci někomu ne fakt, že mnoho přátel bere taky protože nejlepší kamarád(-ka) bere taky z nudy snaha mít více přátel 2. Máš ty sám(-a) zkušenost s drogou? nikdy jednou méně než 5 x nikotin alkohol těkavé látky marihuana, hašiš LSD, trip extáze pervitin kokain, crack heroin léky více než 5 x pravid elně 3. Zkoušel(-a) jsi hrát na výherních automatech? NE A N O jednou méně než 10 x více než 10 x pravidelně

4 4. Nabízel ti již někdo drogu (jinou než je alkohol a tabák)? ne ano... pakliže ano, kde? na ulici ve škole v klubu, na diskotéce, koncertě u kamaráda (-ky) jinde (zkus uvést, kde...) 5. A jak je to ve vaší škole, je tu možné obstarat drogy? ano, poměrně snadno určitě ne ano, ale je to dost obtížné nevím asi ne 6. Je mezi tvými přáteli někdo, o kom se domníváš, že má nějakou zkušenost s drogami (i když je to třeba jen experimentování s marihuanou)? ano ne nejsem si jist(-a) 7. Často lze slyšet názor, že mladý člověk by měl zkusit všechno. Je to pravda i o fetování, o drogách? ano, je to pravda spíše ne, je to poněkud nebezpečné ano, pokud to zkusí jenom jednou ano, pokud má člověk dostatek pevné vůle s tím potom přestat určitě ne 8. Na koho se nejčastěji obrátíš, když máš nějaké problémy (nejen s drogou)? na rodiče na jiné příbuzné (teta, strýc, babička, děda) na přátele, kamarády na učitele (-ku) na nějaké odborníky (kam přesně?...) 9. Zkus doplnit, pokud víš, následující telefonní linky Linka důvěry:... Linka bezpečí:... Tím, že jsi vyplnil(-a) tento dotazník, jsi udělal(-a) užitečnou věc. Patří ti za to Dík!!! B e l i n a

5 Rozbor dotazníku: Otázka č. 1 - Důvody experimentování s NL Cílem je zjistit úvahovou rovinu důvodů experimentu s drogou. Otázka nabízí 11 důvodů experimentů, přičemž respondenti mají možnost zaškrtnout maximálně 3 důvody, o kterých si myslí, že jsou nejčastější. Otázka č. 2 - Zkušenosti Cílem je zjistit úroveň zkušeností s jednotlivými návykovými látkami, jakož i četnost těchto zkušeností od jednorázového experimentu, přes opakovanou zkušenost ke zkušenosti pravidelné. Otázka zjišťuje zkušenosti se základními 10 druhy látek (včetně alkoholu a nikotinu) a nabízí volbu četnosti dle škály: nikdy - jednou - méně než 5 x - více než 5 x - pravidelně. Při zadávání dotazníku bylo žákům vysvětleno, jak je míněn experiment s léky (experiment za účelem změny nálady, ve stavu relativního zdraví - lék není určen k léčbě žádných příznaků). Otázka č. 3 - Automaty Cílem je zjistit míru zkušeností s výherními automaty. Četnost zkušenosti je zde diferencována do škály: nikdy - jednou - méně než 10x - více než 10x - pravidelně. Žákům byla při zadání dotazníku konkretizována oblast výherních automatů (ilegalita do 18 let). pozn.: do budoucnosti se uvažuje o zařazení zkušenosti s počítačovými hrami a hrou na nevýherních automatech, zaměřené především na četnost a typ hry Otázka č. 4 - Nabídka drogy Cílem je zjistit, kolik žáků má zkušenost s tím, že by jim byla nabízena droga (jiná než alkohol a cigarety!). U pozitivních odpovědí se pak dále zkoumá místo nabídky s možností výběru: na ulici - ve škole - v klubu, na diskotéce, koncertě - u kamaráda - jinde.

6 Otázka č. 5 - Nabídka ve škole Cílem je zjistit mínění žáků o skutečnosti, že ve škole lze sehnat drogy (jiné než alkohol a cigarety). Výsledky otázky pak mohou vypovídat o zkušenosti žáků s nabídkou drogy v prostorách školy. Odpovědi nabízí 5stupňová škála: ano,poměrně snadno - ano, ale je to dost obtížné - asi ne - určitě ne - nevím. Otázka č. 6 - Kamarádi se zkušeností Cílem je zjistit, v jaké míře se v okolí žáků objevují lidé se zkušeností s drogou (jinou než je alkohol a cigarety). Žákům je opět připomenuto, co znamená experiment (i jednorázová zkušenost s kouřením marihuany je experiment). Otázka č. 7 - Názor Cílem je zjistit postoj žáků k oblasti zneužívání NL prostřednictvím mínění o tom, že "člověk by měl zkusit všechno". Dotaz zjišťuje, nakolik jsou žáci ochotni toto úsloví přijmout pro oblast experimentu s návykovými látkami. Škála odpovědí je 5stupňová od plného přijetí, přes přijetí s podmínkami, k částečnému odmítnutí a plnému odmítnutí. Otázka je spíše doplňující. Otázka č. 8 - Kdo pomůže Cílem je zjistit, na koho se žáci nejčastěji obracejí s prosbou o pomoc a radu, pokud jsou v nějakých nesnázích. Žáci jsou upozorněni na to, že takové nesnáze nemusí v žádném případě souviset výhradně s drogami. Respondenti mohou volit z 5 variant: rodiče - jiní příbuzní - přátelé, kamarádi - učitelé - odborníci (s možností konkretizace). Otázka č. 9 - Telefonní čísla Cílem je zjistit informovanost žáků o linkách pomoci. Šetření zjišťuje, zda znají telefonní čísla Linky bezpečí a Linky důvěry. Otázka je doplňující.

7 Analýza výsledků Sumarizační tabulky s výsledky všech otázek najdete v příloze označené vždy nadpisem, který souvisí vždy s konkrétní otázkou v dotazníku. Otázka č. 1 - Důvody experimentu Nejčetněji voleným důvodem byla u žáků překvapivě "snaha zapomenout na problémy", kterou zaškrtlo více než 70 % celkového počtu žáků. Výrazněji byla tato varianta volena dívkami než chlapci (67 % všech chlapců oproti 75 %ům všech dívek). Druhým nejčastěji voleným důvodem je "zvědavost", kterou zatrhlo téměř 60 % respondentů. Opět tuto variantu volily častěji dívky (64 %) než chlapci (59 %). Jako třetí nejčastější důvod začátku experimentu s drogou vidí respondenti "touhu prožít něco perfektního", kterou zaškrtla zhruba čtvrtina všech žáků (25,27 %). Zde pozorujeme výrazné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi žáků. Této variantě přikládají důležitost ve větší míře chlapci (28 %) než dívky (22 %), kde se objevuje jako důležitější důvod případného experimentu "fakt, že mnoho přátel bere taky". Více se "touha prožít něco perfektního" objevuje jako možný důvod experimentu u žáků 9. tříd (28 %) než u osmáků (22 %), u kterých je tento důvod až na pátém místě, a jako častější důvod experimentu s drogou vidí tato kategorie žáků "fakt, že mnoho přátel bere taky" spolu s důvodem "z nudy". "Fakt, že mnoho přátel bere taky" je z pohledu souhrnného souboru čtvrtým nejčastějším důvodem experimentu s drogou. Zvolilo jej 24,41 % všech žáků. To může vypovídat o silném vrstevnickém tlaku v případě prvních experimentů s drogou. Dle výraznější podílu dívek u této odpovědi lze usuzovat na silnější vrstevnický vliv právě u nich. Více tuto odpověď volili deváťáci. Jako pátý nejčastější důvod experimentů s drogou uvádějí žáci "nudu". Tuto variantu zaškrtlo 22 % žáků, přičemž "nudu" jako důvod zaškrtla pětina všech dívek (20 %), oproti 23 %ům všech chlapců. Věkově nesledujeme u této volby výraznější rozdíly.

8 Ve středové úrovni četností se vyskytuje jako důvod experimentů "snaha mít více přátel", kterou zvolilo celkem 21,84 % všech respondentů. Výraznější byla tato volba u deváťáků. Opět lze usuzovat na zesilující vrstevnický tlak mezi věkem osmé a deváté třídy. Ve středové úrovni se podobně nachází i "snaha se dobře naladit". Více než 10 % (cca 53) žáků volilo důvody jako "touha být šťastný", "neschopnost někomu říci ne", "protože nejlepší kamarád bere taky", "touha být výkonný". Výraznější rozdíly z hlediska pohlaví respondentů pozorujeme u důvodu, že "nejlepší kamarád bere taky", kterou zatrhlo téměř 2krát více chlapců (35 - čili 15 %) než dívek (18 - čili 7,7 %). Závěr: Mezi nejvýznamnější důvody experimentu s návykovými látkami řadí žáci snahu zapomenout na problémy, zvědavost, touhu prožít něco perfektního. Otázka č. 2 - Zkušenosti s užíváním návykových látek Zkušenost s jakoukoli návykovou látkou má cca 86 % respondentů. Jako nejčastěji zneužívaná droga je uváděn alkohol. Zkušenost s alkoholem má 86 % žáků, přičemž nepatrně výraznější je zkušenost u chlapců (88 % všech chlapců oproti 84 % všech dívek). Průměrná míra konzumace alkoholu se pohybuje na hranici limitu několikrát opakované zkušenosti (méně než 5 x), nicméně nejčetněji byla volena varianta "více než 5 x" - u 39,4 % žáků. Ze sledovaných kategorií pozorujeme bez ohledu na četnost nejvýraznější zkušenost s alkoholem u chlapců 9. tříd, kde více než 5krát opakovanou zkušenost uvádí téměř 40 % z nich, a více než 11 % pak uvádí zkušenost pravidelnou. Přitom z celkového počtu respondentů uvedlo pravidelné pití alkoholu pouze 20 (4,3 %), kdy však kromě 1 chlapce z 8. třídy šlo výhradně o žáky 9. tříd. Druhou nejzneužívanější drogou je u žáků nikotin. S kouřením tabákových výrobků má zkušenost necelých 60 % žáků, čili více než polovina. Cca 40 % žáků uvádí, že s cigaretou nikdy neexperimentovali. Průměrná míra zkušenosti se pohybuje v limitu do pětkrát opakované zkušenosti. Více než 5krát opakovanou

9 zkušenost ovšem uvádí 100 žáků (21,4 %). 58 žáků (12,4 %) pak přiznává pravidelné kouření. Ve srovnání pohlaví mají četnější zkušenost s kouřením chlapci než dívky. V porovnání ročníků je výrazně četnější zkušenost s kouřením v 9. třídách. Zkušenost s tzv. nelegálními návykovými látkami 2 uvedlo 140 žáků, což je téměř 30 % ze zkoumaného souboru. Zkušenější v tomto okruhu jsou chlapci (33 %) oproti dívkám (26,9 %). Téměř jako dvojnásobný můžeme vnímat nárůst počtu experimentátorů mezi 8. a 9. ročníkem ZŠ. Zatímco v 8. třídách uvedlo zkušenost s jakoukoliv nelegální návykovou látkou 20 % žáků, v 9. třídách je to již 38, 1 % žáků. Jako nejzneužívanější látky z tohoto okruhu se jeví kanabinoidy (čili položka: marihuana, hašiš). Jakoukoliv zkušenost s těmito látkami uvedlo 84 respondentů, čili 17,99 % všech žáků ze zkoumaného souboru. Četnost zkušeností je vyšší u chlapců (Index 1,52) než u dívek (I -1,15), u kterých a to je pozoruhodné je o něco četnější experimentování s léky (I - 1,17). Průměrná míra zkušeností s marihuanou či hašišem se u žáků pohybuje v pásmu jednorázové zkušenosti. Tuto jednorázovou zkušenost uvádí celkem 39 žáků čili 8,35 %. Méně než 5krát opakovanou zkušenost uvedlo 24 žáků (5,14 %). Zde už sledujeme výraznější rozdíl mezi chlapci a dívkami. Tuto zkušenost totiž uvedlo 7,73 % chlapců oproti pouhým 2,56 % dívek. Podobně je tomu i u zkušenosti více než 5krát opakované, kterou uvedlo 5,58 % chlapců oproti necelému procentu (0,85 %) dívek. Z celkového souboru tedy uvádí tuto zkušenost 3,21 % všech žáků. K pravidelnému užívání marihuany se přiznává 6 chlapců čili 2,58 % všech chlapců, přičemž podíl na celém souboru je 1,28 %. V porovnání 8. a 9. ročníků vidíme u zkušenosti s marihuanou markantní rozdíl, dle kterého lze usuzovat na 2 2,5násobný nárůst experimentace v přechodu z 8. do 9. třídy. Jako druhé nejvýznamněji zneužívané nelegální drogy se ukazují být těkavé látky. Jakoukoli zkušenost s nimi uvádí 46 žáků, čili 9,85 %, přičemž v polovině případů se jedná o zkušenost jednorázovou. Četnější zkušenost mají chlapci (Index 1,19) oproti dívkám (1,11). Ve srovnání tříd opět sledujeme výrazný rozdíl mezi 8. a 9. ročníkem opět takřka dvojnásobný. Jednorázovou zkušenost s těkavými látkami uvedlo 6 % všech žáků, z toho 15 dívek (6,41 % všech dívek)

10 a 13 chlapců (5,58 %). Více než 2,5 % respondentů uvedlo několikrát opakovanou zkušenost (méně než 5krát). Zde už je výraznější zkušenost chlapců (3,43 % všech chlapců oproti 1,71 % všech dívek). Více než 5krát opakovanou zkušenost uvedlo celkem 5 žáků, čili 1,07 %, z nichž 4 jsou chlapci a pouze 1 dívka. K pravidelnému užívání těkavých látek se přiznal pouze jeden chlapec z deváté třídy. Další zneužívanou drogou jsou léky 3. Jakoukoli zkušenost se zneužíváním léků má 35 žáků, čili 7,49 %. Četnost zkušeností je vyšší u dívek (Index 1,17) než u chlapců (Index 1,11). Průměrná míra zkušenosti se pohybuje v pásmu žádné zkušenosti až jednorázového experimentu. Tuto jednorázovou zkušenost uvádí celkem 18 žáků (3,85 %), přičemž v celých 16 případech se jedná o dívky, především pak o dívky z 9. tříd. Několikrát opakovanou zkušenost (méně než 5krát) uvedlo celkem 7 žáků (1,5 %), přičemž opět se dvakrát více podílejí dívky než chlapci. Zajímavý je ovšem výsledek varianty více než 5krát opakované zkušenosti. Tu má celkem 6 žáků (1,28 %), zejména pak z 9. tříd, přičemž neobvykle jsou 4 z nich chlapci (1,72 % všech chlapců) a pouze 2 dívky (0,85 % všech dívek). Pravidelné zneužívání léků uvádí 4 žáci (0,86 %), přičemž podíl chlapců a dívek je shodný. Z těchto výsledků je možné odvodit hypotézu, že dívky léky sice zneužívají častěji než chlapci, nicméně chlapci mohou být více náchylní k opakování experimentů, a potažmo tak riziko vzniku závislosti u nich může být vyšší 4. Další zkoumanou zkušeností byla zkušenost se stimulační drogou, řazenou mezi tzv. drogy taneční, s extází (MDMA). Jakoukoliv zkušenost s touto látkou má 19 žáků ze sledovaného souboru, čili 4,07 %. Četnost zkušeností je vyšší u chlapců (Index 1,09) než u dívek (Index 1,06). Průměrná míra zkušeností se pohybuje opět v pásmu od žádné k jednorázové zkušenosti. Jednorázovou zkušenost uvedlo celkem 10 žáků (2,14 %), přičemž téměř 2,5krát více bylo dívek (2,99 % ze všech dívek). Několikrát opakovanou zkušenost (méně než 5krát) uvádí 4 žáci (0,86 %), výhradně z 9. tříd, přičemž 3 z nich jsou chlapci (1,29 % všech chlapců), a pouze 1 dívka. Více než 5krát opakovanou zkušenost uvádí 3 žáci (0,64 %), z toho 2 dívky (0,85 %) a 1 chlapec (0,43 %). K pravidelnému užívání XTC se přiznali 2 chlapci z 9. tříd (0,86 % všech chlapců, 0,43 % všech žáků. 2 byť pro sledovanou skupinu jsou právně nelegální i nikotin a alkohol, do této skupiny je neřadíme 3 při zadávání dotazníku bylo žákům vysvětleno, jak je míněn experiment s léky za účelem změny nálady, ve stavu relativního zdraví lék není určen k léčbě chorobných příznaků 4 jde o plně nepotvrzenou hypotézu, která slouží spíše k úvaze...

11 Opět pozorujeme výrazný rozdíl mezi 8. a 9. třídou. Zatímco v 8. třídách uvedli jakoukoliv zkušenost s XTC 3 žáci (1,4 % všech osmáků), v 9. třídách se experiment s extází objevil u plných 6,35 %. Podobně jako s extází jsou rozšířené experimenty s LSD-tripy často zneužívanými ani ne pro svůj halucinogenní účinek, jako spíše pro účinek stimulační. Zkušenost s těmito látkami uvedlo 18 žáků (3,85 %). Četnost zkušeností je nepatrně vyšší u dívek. Jednorázovou zkušenost uvádí 11 žáků (2,36 %), přičemž výrazně se podílí právě dívky (9 dívek). Několikrát opakovanou zkušenost (méně než 5krát) uvedly pouze 2 dívky z 9. tříd. Více než 5krát opakovanou zkušenost ovšem uvádí 5 žáků, z čehož 4 jsou naopak chlapci (1,72 % všech chlapců). Pravidelné užívání LSD-tripů neuvedl žádný z respondentů. Varovně působí skutečnost, že zkušenost s pervitinem, řazených do skupiny drog s vysokým sociálně-zdravotním rizikem, uvedlo celkem 7 žáků, čili 1,5 % ze zkoumaného souboru. O něco výraznější je míra četnosti zkušeností v devátých třídách. Rozdíly mezi chlapci a dívkami zde nepozorujeme. Jednorázovou zkušenost uvádí 3 dívky z 9. tříd (1,28 % všech dívek). 2 chlapci (0,86 % všech chlapců) z 9. tříd uvádí zkušenost několikrát opakovanou (méně než 5krát). Jedna dívka z 8. třídy uvedla zkušenost více než 5krát opakovanou. Jeden chlapec pak přiznává pravidelné užívání pervitinu. Byly zjištěny i ojedinělé zkušenosti s heroinem. Jakoukoliv zkušenost s ním uvedli 4 žáci (0,86 %), přičemž 2 z nich (1 chlapec a 1 dívka z 9. třídy) uvedli zkušenost jednorázovou, a 2 chlapci z 9. tříd zkušenost více než 5krát opakovanou. Se stimulanty crack a kokain uvedli zkušenost opět 4 žáci, kdy ve 3 případech se jedná o respondenty, kteří uvedli další četné zkušenosti s jinými návykovými látkami. Zkušenost s kokainem či crackem uvedli 3 chlapci a 1 dívka z 9. tříd. 1 dívka a 1 chlapec přitom uvádějí zkušenost jednorázovou. 1 chlapec zkušenost vícekrát opakovanou, a 1 chlapec zkušenost pravidelnou. Závěr: zkušenost s návykovými látkami má 86 % žáků zkušenost s jinými návykovými látkami než je alkohol nebo cigarety má 30 % žáků

12 látky seřazené dle preferencí žáků na základě míry experimentů: 1. alkohol 2. cigarety (nikotin) 3. marihuana, hašiš (kanabinoidy) 4. těkavé látky 5. léky 6. extáze 7. LSD tripy 8. pervitin 9. heroin 10. kokain, crack varovné jsou výsledky uvedených experimentů s alkoholem; 40 % žáků má vícekrát opakovanou zkušenost a více než 4 % respondentů pijí alkohol pravidelně s kanabinoidy experimentovalo téměř 18 % žáků s těkavými látkami experimentovalo necelých 10 % žáků poměrně vysoké procento žáků zneužívalo léky (7,5 %) 4 % žáků mají zkušenost s extází, což svědčí o oblíbeností této látky i v nižších věkových kategoriích; užívání extáze souvisí s životním stylem uživatele; pro žáky 9. tříd není výjimkou návštěva tanečních parties či diskoték, kde se extáze zpravidla distribuuje s taneční scénou bývá spojováno i užívání LSD-tripů, se kterými má zkušenost 3,85 % žáků relativně ojedinělé jsou experimenty s pervitinem, heroinem a kokainem (či crackem), přičemž s pervitinem experimentují žáci nejvíce; zkušenost má 1,5 % žáků, což není při rizikovosti této látky zanedbatelné; údaje odpovídají situaci na příbramské drogové scéně v roce 2001, kdy nejužívanější drogou mezi problémovými uživateli byl právě pervitin míra zkušeností s návykovými látkami (kromě léků a LSD-tripů) je obecně vyšší u chlapců, což nekoresponduje s jinými výzkumy, které navazují na vývojově psychologické odlišnosti mezi pohlavími v postpubertálním věku rozdíly mezi 8. a 9. třídou jsou výrazné; míra experimentů s některými látkami je v 9. třídách 2 2,5násobně vyšší než ve třídách osmých; lze se tedy domnívat, že přechod z 8. do 9. třídy je do jisté míry průlomovým mezníkem v míře projevů sociálních patologií

13 Otázka č. 3 Výherní automaty Zkušenost s hrou na výherním automatu (přístupném až od 18 let věku!) má 207 žáků, což je více než 44 %. V téměř polovině případů jde o zkušenost jednorázovou, kterou má 26,55 % všech žáků. 57 žáků (12,21) hrálo automaty vícekrát, ne však více než 10krát. Mnohokrát opakovanou zkušenost má více než 5 % žáků (varianta více než 10x). Pravidelné hraní přiznal 1 chlapec z deváté třídy. Ve větší míře pozorujeme zkušenost u chlapců. Více než 10x opakovanou zkušenost s hrou na automatech má např. 7,73 % chlapců oproti 2,99 % dívek. Rovněž u varianty méně než 10x je podíl chlapců oproti dívkám téměř dvojnásobný. Jen nepatrný rozdíl sledujeme ve srovnání 8. a 9. tříd. Závěr: na výherním automatu hrálo vysoké procento žáků jako více ohrožení se jeví chlapci, kteří mají 1,5-2 násobně vyšší míru experimentace než dívky Otázka č. 4 Nabídka drogy a její místo S nabídkou drogy (jiné než je alkohol a nikotin) se setkalo celkem 156 žáků, tedy 33,4 % všech respondentů. Nejčastějším místem nabídky je u žáků ulice, kterou z oněch 156 žáků zvolila téměř polovina (47,44 %). Více než čtvrtina těchto žáků se setkala s nabídkou drogy v klubu, na diskotéce, či na koncertě. 26,92 % žáků byla nabídnuta droga u kamaráda. Poměrně vysoké procento žáků (12,82 %) se setkalo s nabídkou drogy ve škole. 7 %ům žáků byla nabídnuta droga jinde. Místo nabídky drogy (v %) kamarád 26,92 jinde 7,05 ulice 47,44 klub,disko 27,56 škola 12,82

14 Závěr: Připomeňme, že zkušenost s nealkoholovou drogou má 29,98 % všech žáků. Je tedy možné se domnívat, že z celkového počtu respondentů, kterým byla droga nabídnuta, pouze 16 tuto nabídku odmítlo. Z počtu těch, kterým byla droga nabídnuta, je to 10 %. Lze tedy usoudit, že v 90 % byla nabídka přijata. Nejčastěji byla droga žákům nabídnuta na ulici. Častá je nabídka na společenských akcích (kluby, koncerty, diskotéky). Nezanedbatelné procento žáků se setkalo s nabídkou drogy přímo ve škole. To může potvrzovat fakt, že děti získají drogu k experimentu v drtivé většině případů od někoho, koho znají, často od kamaráda, spolužáka 5. Otázka č. 5 Nabídka ve škole 173 žáků (37,04 %) na tuto otázku nezná odpověď. Ze zbylých 294 žáků (63 %) odpovědělo 43 % variantou nejistého ne ( asi ne ). Plných 130 (44 %) z nich se ovšem domnívá, že ve škole je možné drogy sehnat, přičemž nepatrně vyšší podíl přiznává, že je to obtížné. To, že lze drogy ve škole sehnat poměrně snadno, uvádí celkem 13,28 % všech žáků, podíl těchto žáků na skupině 294 žáků, kteří znali odpověď je 21 %. Rezolutní ne odpovědělo celkem 7,92 % žáků, přičemž podíl na výběrové skupině je pouze 12,5 %. Nabídka drog ve škole nevím 37% ano, snadno 13% ano, obtížné 15% určitě ne 8% asi ne 27% 5 v příštích letech průzkumu bude zařazena i otázka zkoumající vztah žáka s tím, kdo drogu nabízí

15 Závěr: S nabídkou drogy se žáci ve škole mohou setkat. Lze se domnívat, že 13,28 % žáků (odpovědˇ, že droga se dá ve škole sehnat poměrně snadno), má potvrzenou zkušenost s nabídkou drog ve škole. Otázka č. 6 Kamarádi se zkušeností Většina žáků zná ve svém okolí někoho, o kom se domnívá, že má zkušenost s drogou (vyjma alkoholu a nikotinu). Plných 65,5 % (306) žáků má mezi svými přáteli někoho, o kom se domnívá (nebo ví), že má zkušenost s drogou. Větší podíl zde mají žáci 9. tříd. Možnost, že ve svém okolí má osobu se zkušeností s drogou, zcela popřelo téměř 17 % (79). Více než 17 % si skutečností zkušenosti přátel není jisto. Přátelé se zkušeností s drogou ne 17% nejsem si jist 18% ano 65% Závěr: Většina žáků se v okruhu svých přátel setkala se zkušeností s drogou. Tento údaj je varující, zvláště když si uvědomíme, jak klíčový je pro počáteční experimentování s drogou tlak přátel-vrstevníků.

16 Otázka č. 7 Názor (postoj k možnému experimentování) K souvislosti s užíváním drog se k úsloví, že člověk by měl zkusit všechno staví záporně většina žáků, více než dvě třetiny čili 72,59 %. Rezolutní určitě ne ovšem zvolilo 39,83 % žáků. Zbylých 32,76 % žáků volilo mírnější variantu spíše ne. S jistou souvislostí souhlasí 27,4 % žáků, přičemž většina z nich volila nepřímý souhlas. Zmírněné přijetí postoje podmínkou pevné vůle člověka volilo 16,27 % žáků, a téměř 9 % žáků připustilo přijetí postoje pro jednorázovou záležitost (experiment). Plné přijetí tohoto postoje pak uvedlo celkem 10 žáků, čili 2,14 %. "Člověk by měl zkusit všechno" souhlasi 2% souhlasí pokud jednou 9% rozhodně nesouhlasí 40% souhlasí, pokud pevná vůle 16% spíše nesouhlasí 33% Závěr: Většina žáků se staví k souvislostem rčení Člověk by měl zkusit všechno s užíváním drog záporně. Jedna čtvrtina žáků ovšem možnost experimentu nepřímo připouští.

17 Otázka č. 8 Kdo pomůže Polovina žáků se v nesnázích obrací nejčastěji s prosbou o pomoc či radu na přátele a kamarády, přičemž tuto variantu volily častěji dívky než chlapci. Dalších téměř 44 % žáků v této oblasti nejvíce důvěřuje rodičům (ze všech dívek je to ovšem 38,4 %, a ze všech chlapců 48,9 %). Ostatní možnosti byly voleny jen okrajově: 19 žáků (4 %) se obrací především na jiné příbuzné. Odborníky žádá nejčastěji o pomoc pouze 6 žáků (1,28 %), na učitele pak žáci 2 (0,43 %). Za kým nejčastěji pro radu? odborníci učitel přátelé, kamarádi jiní příbuzní rodiče Kam pro radu - chlapci odborníci přátelé, kamarádi rodiče Kam pro radu - dívky odborníci přátelé, kamarádi rodiče

18 Otázka č. 9 Telefonní čísla Více než polovina žáků 59,1 % - znala číslo Linky bezpečí ( ). Pouhých 14 žáků (necelá 3 %) znalo číslo na příbramskou 6 Linku důvěry ( ). Alespoň jedno číslo znalo tedy celkem 278 žáků (59,52 %). To znamená, že 40 % žáků neznalo ani jedno z čísel, čili možností telefonické pomoci. Po vybrání dotazníků od žáků zadavatelka vždy sdělila obě čísla a napsala je na tabuli. 6 při zadávání dotazníku byla žákům linka konkretizována, tudíž věděli, že mají napsat číslo příbramské LD 7 byla uznána i nezměněná varianta

19 Přílohy Sumarizační tabulky s výsledky jednotlivých otázek v jednotlivých kategoriích respondentů