Víš, co kouříš? Kouření padělků vážně poškozuje státní kasu 18

Transkript

1 Vládní vysvědčení: reformy utopené ve skandálech a personálních kotrmelcích 38 Radnice, na rozdíl od státu, umějí společné projekty se soukromým sektorem 48 Řecká tragédie Papandreových: Co otec lidu rozdal, syn musí zase vzít Víš, co kouříš? Kouření padělků vážně poškozuje státní kasu 18 ODPADNÍ TABÁK KOVOVÉ ČÁSTICE PESTICIDY KRYSÍ CHLUPY ROZTOČI JED NA KRYSY TŘÍSKY PRACH ARZENIK NADLIMITNÍ OBSAH DEHTU PŘEKROČENÉ HODNOTY CO2 UHYNULÍ PARAZITI ZVÍŘECÍ VÝKALY

2 Vaše silná stránka Aktuální denní monitoring ekonomického zpravodajství do u nebo mobilu Informační služba Euro 24 Objednávejte na: nebo tel.:

3 3 nelegální obchod focus Ministr financí děkuje Každá vláda své kuřáky potřebuje. Spotřební daně tvoří totiž obrovskou část daňových příjmů Jako agresivnímu nekuřákovi by mi nevadila spotřební daň třeba 500 korun na krabičku. Já bych vás klidně jako odvětví poslal, s prominutím, k šípku, protože ze společenského hlediska jste škodiči. To jsou slova premiéra Petra Nečase, jimiž reagoval na dotaz o spotřebních daních a daňových únicích od zástupce společnosti Philip Morris na setkání Euro Business Breakfast předminulý týden. Ale respektuji civilizační úzus, že vyrábíte tolerovanou drogu, a také vím, že z čistě ekonomického hlediska tady funguje jednoduchý mechanismus, že když budeme dále zvyšovat spotřební daň, tak poroste prostor pro černý trh, dodal jedním dechem premiér. V závěru diskuze o cigaretách přidal bonmot. Možná by bylo užitečné, aby na kaž dé krabičce cigaret, kde je ze zákona povinný nápis, že ministr zdravotnictví varuje, bylo pod tím napsáno, že ministr financí děkuje. Ač možná mimoděk vyjádřil Petr Nečas zcela pregnantně vše, co se kolem tabákového průmyslu točí. Vlády chtějí bojovat s kouřením, protože kuřáci významně zatěžují zdravotnický rozpočet. Seznam nemocí, které s tímto nešvarem souvisejí, je nekonečný. Zároveň však každá vláda své kuřáky potřebuje. Spotřební daně tvoří totiž obrovskou část daňových příjmů. Jen v Česku jde o více než 40 miliard korun. Takže poděkování od kuřáka Miroslava Kalouska by bylo namístě. Stejně pravdivá jsou Nečasova slova o regulaci tabákového průmyslu. Svět, minimálně ten západní, se snaží, seč může, kouření omezit. EU například vehementně zvyšuje spotřební daně. Případ Česka pak dokládá, jak moc jsou vyšší daně a nelegální obchod slovy premiéra spojité nádoby. Po vstupu do unie musely být tuzemské daně postupně slaďovány s bruselskými požadavky. Podle odhadů tak stoupl podíl nelegálních cigaret na trhu z necelých dvou procent v roce 2005 na deset procent v loňském roce. Nicméně drahé cigarety jsou v pořádku, zvlášť pokud se bude dařit stále ve větší míře potírat nelegální obchod. Čím dražší krabička, tím méně dostupná pro mladé začínající kuřáky. Další kroky v regulaci kouření jsou ovšem diskutabilní. Jejich přínos je spíše mizivý a naopak tím, že větší regulace nahrává černému trhu, mohou zvyšovat náklady na boj proti organizovanému zločinu. Příkladně zákaz vystavování tabákových výrobků v prodejnách. Touto myšlenkou se zabývá unijní administrativa. Výrobci originálních cigaret samozřejmě nejásají a snaží se to lobbingem Bruselu rozmluvit. Mají na své straně vcelku pádné argumenty. Takový zákaz zavedla Kanada a z unijních zemí Irsko. V roce 2006 Kanaďané kupovali ani ne každou pátou (16,5 procenta) krabičku na černém trhu. O dva roky později, kdy už zákaz platil, to byla bezmála každá třetí (32,7 procenta). V Irsku po zavedení zákazu vystavení se mimo legální trh koupí každá třetí krabička. Není třeba být příliš zkušeným matematikem, aby si člověk spočítal, že ztráty pro stát jsou miliardové. Jen v Česku, kde se nezákonně prodá deset procent cigaret, je díra odhadem pět miliard korun ročně. To už ministr financí neděkuje, spíše se mračí. Podobně katastrofické scénáře malují výrobci tabákových produktů u dalších opatření, která regulátory napadají. Třeba unifikované krabičky, aby cigarety nepůsobily stylově. Tato opatření otevírají dveře trhu s nelegálním prodejem cigaret, přesvědčuje členka představenstva největšího tuzemského cigaretového hráče Philip Morris ČR Andrea Gontkovičová. Pravdu má minimálně v tom, že padělatelům cigaret se tímto usnadní jejich práce. Ostatně kvůli omezování prostoru, kde se mohou firmy samy prezentovat, jsou ochotni tabákoví producenti vytáhnout i do ostřejších než slovních soubojů. Philip Morris tak bude požadovat po australské vládě odškodnění v miliardách dolarů za to, že stát povinně vyžaduje zobrazování snímků nemocí z kouření. Firma to považuje za znehodnocení značky. Návrh zákona, který přikazuje, že na krabičkách budou jen tyto obrázky a malé unifikované nápisy značek, má jít do parlamentu v červenci. Co všechno tvrdé kroky způsobí, ukáže čas. Lidé zřejmě kouřit nepřestanou vyšší cena ani varovné nápisy je od zlozvyku neodradily. Je spíš tedy otázkou, jak moc bude ministr financí děkovat a nakolik budou děkovat organizovaní zločinci. Česko by ale aspoň pro začátek, když už se staví k podobným opatřením na evropské úrovni negativně, mohlo konečně mít pořádný protikuřácký zákon. Když jinde zakázali kouřit v hospodách, podniky nezkrachovaly a vydělávají nadále. U nás je ale po novelizaci zase dovoleno kouřit i na zastávkách hromadné dopravy.

4 sleva až 25 % Poukázka na 1 hru (18 jamek) v Ypsilon Golf Resortu Liberec, včetně víkendů a svátků platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1722 Kč Poukázka na odběr publikací v knihkupectvích Kanzelsberger platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1722 Kč Roční předplatné týdeníku Euro se slevou 25 %. Oproti koupi na stánku za rok ušetříte 1040 Kč roční předplatné se slevou 25 % cena ročního předplatného 1300 Kč JAK OBJEDNAT PODMÍNKY

5 5 ČASOPIS ROKU 2010 S PRODANÝM NÁKLADEM OD DO KUSŮ obsah euro ROK VLÁDY. Neustálé vnitrokoaliční boje a někde za tím pokusy o odmítané reformy. Bilance kabinetu Petra Nečase je po roce vládnutí spíše tristní 72 ČÍNA. Čínští dělníci už nejsou nejlevnější. Mnozí investoři mění strategii a uvažují, že svůj byznys přenesou do zemí s nižšími náklady 92 ZDRAVOTNICTVÍ. Přes mnohé zvláštnosti je zdravotnictví v prvé řadě velkým ekonomickým odvětvím 100 MOLEKULÁRNÍ MIXOLOGIE. Koktejly zažívají renesanci s pomocí molekulární kuchyně. Pěknou ukázku předvádí v Londýně český Willy Wonka monitor 14 MAKROEKONOMIKA 15 POZITIVNÍ ZPRÁVY 16 LIDÉ A PODNIKY report 18 NELEGÁLNÍ OBCHOD Státy celosvětově přicházejí na daních kvůli pašovaným cigaretám až o 40 miliard dolarů ročně. V Česku je to zhruba pět miliard korun 24 POHOSTINSTVÍ Neseriózní hospodští hřeší na to, že ubývá kontrolorů a jejich návštěv 27 ČESKÉ DRÁHY Náměstek ředitele ČD Milan Matzenauer šéfuje basketbalovému klubu, který sponzorují firmy získávající zakázky od železnic 28 DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNY Sektor vykazuje zvýšená rizika, tvrdí ČNB. Zdaleka ne všechny kampeličky se ale chovají rizikově 30 PAVEL KOŘAN Předseda ČSTV háže svého někdejšího parťáka Aleše Hušáka přes palubu 34 FILMOVÉ POBÍDKY Tři sta milionů korun určených k přilákání filmových producentů zmizelo letos během pár týdnů 36 FILMOVÝ PRŮMYSL Natáčení pohádky se změnilo v pátrání po ztracených penězích 38 ROK VLÁDY PETRA NEČASE Co dokázali jednotliví ministři? Jedni chrlí novely zákonů, o jiných je stěží slyšet 46 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministr Tomáš Chalupa musí řešit urgentnější záležitosti, než je vznik České zelené banky 48 REALITY Zatímco stát váhá, samosprávy čiperně zkoušejí démonizované PPP projekty 52 BANKOVNICTVÍ Proč chce Evropská komise vydat Basel III formou nařízení namísto směrnice? 54 JIŘÍ KEJVAL Gotta ani Vondráčkovou do Českého domu v Londýně nezveme, říká místopředseda Českého olympijského výboru 57 OLYMPIJSKÉ HRY 2012 Olympijský Český dům nabídne kromě oslav sportovců i jedinečnou možnost prezentace země 60 INVESTICE DO REALIT Zahraničních investorů do českých nemovitostí znatelně ubylo. Ani Karlovy Vary už nejsou, čím bývaly 64 ETICKÉ PODNIKÁNÍ Vyrábět v biokvalitě už nestačí. Etický byznys velí přibalit ke každému zboží i příběh o spokojených dělnících 66 JAN ANDRUŠKO Měl jsem jako právník za úkol dát dohromady spis, který bychom mohli použít pro arbitráž, říká ředitel televize Nova 69 ZAHRANIČNÍ VKLADY V zemích, které si drží bankovní tajemství, se začaly úroky zdaňovat sazbou 35 procent 70 KOMENTÁŘ ONDŘEJE HERGESELLA 71 ČTENÁŘSKÝ DENÍK Kniha Hugha Aldersey-Williamse Periodické příběhy: Pozoruhodný život chemických prvků global 72 ČÍNA Časy, kdy byla země středu vnímána jako nekonečný zdroj levné pracovní síly, jsou pryč. Platy tam rostou více než jinde, export se prodražuje 75 ČÍNA Rodina hongkongského magnáta vybudovala v Číně uznávanou vinařskou značku 78 EVROPSKÁ UNIE Z unijního rozpočtu proudí do Spojených států miliony eur na politický lobbing, který má téměř nulové výsledky 80 UKRAJINA Bývalá premiérka Julie Tymošenková stojí kvůli plynu z Ruska před soudem. Za nevýhodný kontrakt jí hrozí až deset let vězení 84 ŘECKO Helénský parlament schválil tvrdou rozpočtovou dietu. Šance na odvrácení bankrotu však nejsou příliš velké 87 MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND Novou šéfku fondu Christine Lagardeovou čeká řešení řecké krize, a možná mnoha dalších 88 MAĎARSKO Viktor Orbán nepřestal provokovat. EU mu to během maďarského předsednictví vrátila 90 KOMENTÁŘ JEFIMA FIŠTEJNA 91 MEDIÁLNÍ REVUE Británii postihla série krachů obchodních řetězců hyde park 92 ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictví je dnes sektorem ekonomiky, který si žije svým vlastním životem 94 ŠKOLSTVÍ Ministerstvo školství chce rychle slučovat podřízené organizace, audit přitom neprokázal úspory 95 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Hrozby pro mobilní přístroje se vyvíjejí, uživatelé ale zůstávají na stejném bodě 96 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Udržitelné podnikání se v dlouhodobé perspektivě vyplácí 97 FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ Míří chystaný zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích do černého, nebo ministerstvo financí šláplo vedle? 98 PRÁVO A DANĚ: ROZHODČÍ DOLOŽKY Mnoho uzavřených rozhodčích doložek není v souladu se zákonem 99 KÁVA S TOMÁŠEM PETŘÍKEM Navrhovaná změna zákona o rozpočtovém určení daní by podle náměstka primátora Ostravy ohrozila rozvoj města light 100 MOLEKULÁRNÍ MIXOLOGIE Začíná se u jednohubek, potom si můžete vybrat z jednotlivých drinků, a to od osvědčených klasik po komplikované vynálezy, které je nejlepší ochutnat v menu o pěti chodech 104 MFF KARLOVY VARY Festival hostil řadu velkých hvězd, některé se na něm odrazily k budoucí slávě. Co třeba Leonardo DiCaprio v roce 1994, anebo Keira Knightleyová před deseti lety? 108 RESTAURACE: TAVERNA OLYMPOS Jaká je dnešní řecká kuchyně, nebo lépe, jak nám ji představují ve vychvalované restauraci? 110 AUTA: LAND ROVER FREELANDER 2 Nejmenší model značky v nové úsporné verzi ztratil s pohonem všech kol i něco důležitějšího 112 OCHRANA PŘÍRODY Nastal čas zakázat zabíjení psů na maso a jeho pojídání? V měnící se čínské společnosti začíná pomalu takový názor převládat

6 6 Euro července 2011 monitor 6 ČSTV Svaz v posledních letech ukázal, že o svůj majetek pečovat neumí. Namísto aby svá aktiva zhodnocoval, část z nich naopak ztrácí na ceně 8 FINANČNÍ ARBITR ČR Ministerstvo financí plánuje výrazně seškrtat platy čelných představitelů kanceláře, kteří pro arbitra pracují, a to včetně samotného Františka Klufy. Ten uvažuje, že odejde do soukromé sféry 9 LESY ČR Firma je připravena pustit do státního rozpočtu 2,1 miliardy korun. Stát ale stále není připraven je převzít 10 ZEMĚDĚLSTVÍ Česko má v Bruselu nepříjemný problém, který může skončit u soudu. Stát od roku 2010 nesměl prodávat zemědělskou půdu na třicetileté bezúročné splátky, jak běžně dělal v předchozích deseti letech 11 KOMUNÁLNÍ POLITIKA Místostarostka Prahy 10 za ČSSD Radmila Kleslová má hroší kůži. Týdeník Euro zase důkazy, že pracovala pro totalitní tajnou službu 12 POLITIKA Někdejší spolupracovníci ze sociální demokracie jdou proti sobě. Jiří Vyvadil dostal vyhazov z ČSNS 2005, z něhož viní Jiřího Paroubka Co s 45 miliardami? ČSTV musí rozhodnout, jak naloží se svým majetkem. Pokud sportovci usoudí, že ho nejsou schopni spravovat, začne výprodej Pětačtyřicet miliard korun. Taková je dle nejnovějších odhadů hodnota majetku všech organizací sdružených v Českém svazu tělesné výchovy (ČSTV). Členy v nejbližší době čeká zásadní rozhodování jak s tímto majetkem naložit. Zda ho nadále spravovat, ale výrazně efektivněji než dosud, nebo ho pronajmout, či rovnou prodat. ČSTV v posledních letech spíše ukázal, že o svůj majetek mírně řečeno pečovat neumí. Namísto aby svá aktiva zhodnocoval, část z nich naopak ztrácí na ceně. A to i proto, že na jejich modernizaci a případný rozvoj nejsou v řadě případů peníze. Donedávna nejcennější aktivum svazu, podíl v loterijní firmě Sazka, spadlo poté, co firma skončila v konkurzu, na zlomek své původní hodnoty a sportovci budou rádi, když svůj podíl v Sazce nyní alespoň nějakým způsobem zpeněží. O mnoho příznivější není ani stav některých sportovních center, která v minulosti byla chloubou socialistického sportu. Svaz musel kvůli ztrátovému provozu uzavřít sportovní centrum v Brandýse nad Labem a zatím marně hledá nájemce. Již dříve sice vybral v tendru zájemce o pronájem sportoviště, ten ale těsně před podpisem nájemní smlouvy z projektu vycouval, a tak se celý proces musí opakovat. Namísto pětiapůlmilionové ztráty předpokládáme z pohledu ekonomiky svazu provozní zisk z nájmu střediska, prohlašuje předseda ČSTV Pavel Kořan. Chátrá rovněž sportovní centrum v Nymburce, na jehož rozvoj zatím nejsou prostředky, a podobně by se dalo pokračovat ve vyjmenovávání dalších případů. Navíc část majetku určeného pro sportování ani členům ČSTV žádný ekonomický profit přinášet nemůže. Příkladem mohou být různá regionální sportoviště, tělocvičny a podobně. Některé z nich se tělovýchovné organizace snaží za pomoci ČSTV převést na místní municipality nebo alespoň vyjednat spolupráci při jejich údržbě. ŠPATNÝ SPRÁVCE Předseda ČSTV Pavel Kořan, který stojí v čele svazu od loňského dubna, tvrdí, že chystá zásadní modernizaci této organizace. Jednou z klíčových součástí ozdravného procesu je rozlousknutí rébusu, co se svazovým majetkem. Tedy zda jej prodat, či nikoli. V některých případech se ukázalo, že ČSTV nebo jeho členové neumějí svůj majetek spravovat tak, jako je tomu v případě privátního majitele, přiznal Kořan týdeníku Euro. A to prý i částečně proto, že nedosáhne na státní prostředky, které by mohl využít k jeho renovaci a rozvoji. Kořan tvrdí, že prodej majetku neprosazuje on ani nikdo z jeho nejbližších spolupracovníků. V případě, že tento krok odhlasují členové ČSTV na valné hromadě, mu však jiná možnost než jim vyhovět nezbude. Ostatně prodej části lukrativního majetku, tedy především podílů v horských lyžařských společnostech, někteří členové ČSTV reálně zvažovali ještě před několika týdny. Výkonný výbor svazu jej ale předminulý týden razantně zamítl.

7 7 sport monitor NEJCENNĚJŠÍ AKTIVA Sazka 67,98 Nakladatelství Olympia Skiareál Špindlerův Mlýn SA Harrachov SKI Pec 9,878 Dům služeb ČSTV Vyšší odborná škola ČSTV Lanovka Zadov Pozn.: hospodářský výsledek po zdanění pramen: ČSTV ZTRÁTOVÁ SPORTOVNÍ CENTRA Strahov Nymburk Brandýs Podolí pramen: ČSTV O 51,1procentní podíl Českého svazu tělesné výchovy ve Skiareálu Špindlerův Mlýn se neúspěšně ucházela například společnost Tatry Mountain Resort (TMR) z finanční skupiny J&T. Dle informací týdeníku Euro však ČSTV vyjednává se společností TMR ještě o jiných formách spolupráce, například o komerčním pronájmu areálu. Je možné uvažovat o různých modelech spolupráce, vše je otázkou jednání, připustil Kořan. A pokud přece jen členové ČSTV prodej odhlasují? Kořan ujišťuje, že prodej musí vést profesionální firma se zkušenostmi z oboru a současně bude nutné zajistit, aby nabyté finance bafuňáři slušně řečeno neprožrali. Musí být stanovena jasná pravidla pro případné využívání tohoto výnosu. Dílem na krytí provozu a dílem na jinou formu kapitálového výnosu, říká předseda svazu. ZTRÁTA? PRÝ JEN ÚČETNÍ Hrozivě vypadající ztráta ČSTV za loňský rok ve výši téměř 307 milionů korun je podle Kořana jen negativní účetní položkou. Většinu z této částky činí dohadná položka za nevyplacený výtěžek Sazky z let 2008 a Je logické, že ji musíme vést v účetnictví, vysvětluje. Podobně argumentuje i v případě rozpuštění rezervního fondu, kde ČSTV měl ještě na začátku loňského roku přes 355 milio nů korun, na konci to bylo jen 28,5 milionu. Kořan redukci rezerv vysvětluje jako účetní operaci. Rezervní fond sloužil k účetnímu vyrovnání peněz od Sazky. Výsledek hospodaření loterijní firmy byl předmětem jednání valných hromad v květnu následujícího roku, zatímco my jsme finanční zdroje potřebovali, logicky, v daném roce. Takže z počátku roku, dřív než se uzavřelo hospodaření Sazky, se z fondu vydávaly peníze a v okamžiku, kdy začaly téct zálohy na výtěžek, tak se prostředky do fondu vrátily, popisuje praxi. Takto se to překlápělo z roku na rok, až jsme došli k závěru, že si nebudeme hrát na to, co Sazka dluží z výtěžku, a provozní fond v této formě skončí, říká Kořan. Jeho oponenti ale tvrdí, že finanční situace ČSTV je katastrofální a hrozí podobným vyústěním jako v případě Sazky. Po trhu například koluje informace, že si svaz musel na svou činnost vzít provozní půjčku ve výši několika desítek milionů korun. Kořan však oponuje: Máme standardní provozní úvěr od banky, které dlužíme osm milionů korun. Do konce roku peníze splatíme a celý úvěr ukončíme. Svazový aparát na pražském Strahově v současnosti čítá prý jen 19 lidí, kteří z celkového 23milionového provozního rozpočtu centrály ČSTV ukrojí přes osm milionů korun. Potřebné finance na provoz získá ČSTV i díky efektivnější správě svého majetku. Z loňska jsme do tohoto roku nepřetáhli žádné dluhy a v kladné nule skončíme i letos, ujišťuje šéf svazu. I tak Kořana čeká horké léto. Kromě jiného část sportovních klubů, které tvoří jednu ze dvou komor ČSTV, totiž minulý týden požádala o svolání mimořádné valné hromady svazu s cílem sesadit Kořana a výkonný výbor ČSTV (více o ČSTV v rozhovoru s Pavlem Kořanem na straně 30). Takovou tristní znalost ekonomiky a práva, to není ani k politování, ti lidé by měli být buď v base, nebo zavření v blázinci. I za to, jak se staví k řešení ekonomické situace svazu a svému přístupu ke sportu, komentuje současný stav ve vedení ČSTV šéf basketbalového svazu Miroslav Jansta. Současně označuje vedení ČSTV za lidi bez autority a pokračuje: Sazka se nedostala do současných problémů kvůli O2 areně, ale kvůli neschopnosti. Ještě letos v únoru ji bylo možné zachránit, nabízelo se spoustu standardních řešení.

8 8 Euro července 2011 monitor SLÍVA POLITICKÝ DIÁŘ Výrazný hlas a rozverná komunistka V úterý 7. června po vypršení prvního Při rozebírání toho, jak velký vliv na Věci MIMOSOUDNÍ SPORY Finanční arbitr dostane méně Vztahy mezi ministerstvem financí a institutem finančního arbitra České republiky se přiostřují. Finanční arbitr František Klufa dokonce uvažuje, že odejde do soukromé sféry. Od července se kancelář arbitra stala samostatnou organizační složkou státu, jejíž příjmy a výdaje budou součástí rozpočtové kapitoly resortu financí. Současně se rozšíří její pravomoci a nově bude rozhodovat kromě sporů vyplývajících z platebních služeb také Po změně bych se mohl se svým platem dostat i na méně než polovinu původní výše, což mě vede k úvahám, zda se nevrátit do komerční sféry, sdělil týdeníku Euro Klufa. Rozpočet Klufovy kanceláře, pro kterou v současnosti pracuje sedm lidí, činí ročně zhruba jedenáct milionů korun. Kvůli rozšíření pravomocí bude ministerstvo financí na provoz agendy finančního arbitra posílat ročně zhruba dvojnásobek, kancelář totiž ZA KOLIK?. Bártovu výraznému hlasu málo naslouchal Expremiér Jan Fischer nevyloučil, že by se ty vzniklé ze spotřebitelských úvěrů a kolektivního investování. Jenže ministerstvo financí plánuje výrazně seškrtat platy čelných představitelů kanceláře, kteří pro arbitra pracují, a to včetně samotného Františka Klufy. V současné době pobírá Klufa 129 tisíc korun hrubého měsíčně. Stát mu hodlá mzdu seškrtat s tím, že by dostal mezi šedesáti až osmdesáti tisíci korunami měsíčně. Největší nejistota pro nás je, že nevíme, za jaké platy budeme od prvního července pracovat. bude muset nabrat nové lidi. Jenže na platy půjde méně. Během fungování kanceláře se přitom ukázal přínos této instituce, neboť vyřešila řadu sporů, které by jinak zahltily tuzemské soudy. Plat finančního arbitra se bude řídit zákoníkem práce a příslušným nařízením vlády. Nedomníváme se, že tato záležitost ohrozí fungování kanceláře finančního arbitra, uvedl bez dalších podrobností Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí. (pel) I komunisté umějí být rozverní. Poslankyně

9 9 monitor LESY ČR Zašité miliardy Lesy České republiky jsou připraveny pustit do státního rozpočtu 2,1 miliardy korun. Stát ale stále není připraven je převzít. Dvěma miliardami by přitom lesy mohly státní kase vypomáhat každý rok, jak předpokládá ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Už dříve vzdal záměr převést státní podnik na akciovou společnost, aby si vláda snadno sáhla na našetřené miliardy. Schůdnější cestou má být úprava zákona o státním podniku zakotvující výplatu dividend. Tento předpis je ovšem v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, a tam dosud žádné náměty z Fuksova úřadu nedorazily. Návrhy od ministerstva zemědělství v tuto chvíli očekáváme. Je tedy předčasné předjímat, jaký názor na ně budeme mít, říká Jiří Sochor z tiskového oddělení ministerstva průmyslu. Změnit zákon nebude zřejmě hračka, když kvůli tomu vznikla meziresortní pracovní skupina. Zatím se nesešla. Na konci května Fuksa požádal o součinnost při přípravě novely ministerstvo financí (MF). Kalouskův úřad výpomoc rád přislíbil. O tom, na co konkrétně by se peníze ze státních lesů použily, je dle mluvčího MF Ondřeje Jakoba předčasné uvažovat. Přesuny peněz z Lesů ČR do státní pokladny podporuje také poslanec Josef Novotný (VV), velký kritik jejich hospodaření. Bohatství, které státní lesy představují, by mělo sloužit především občanům. Zatím slouží zejména skrytému financování politických stran přes nesmyslné inzerce, tvrdí Novotný. Věci veřejné podaly před čtvrt rokem trestní oznámení na neznámou osobu za způsob, jakým Lesy ČR nakládají s finančními prostředky. V minulých dnech si strana řekla o posty náměstků ministra zemědělství i Lesů ČR. Novotný, který se do státních lesů z véčkařů nejvíc naváží, náměstkem rozhodně být nechce, jak prohlašuje. V loňském roce vykázaly Lesy ČR zisk 3,13 miliardy korun. Bezmála třímiliardového zisku dosáhly letos už po pěti měsících. Hrubý zisk kolem tří miliard by se měl stát novou normou, komentoval výsledek šéf Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Ke konci loňského roku měl podnik uloženo na různých účtech 8,25 miliardy korun. Připravenost pomoci prázdné státní pokladně avizoval Sýkora už loni v říjnu tím, že prostředky z dlouhodobých investic podnik převádí na rychle přístupná aktiva. (krl) PŘÍSPĚVEK OD LESŮ ČR. INZERCE KVALITA SE SUPER ZÁRUKOU KIA CEE D od Kč* o Nejprodávanější vůz ve své třídě o Kvalita prověřená nezávislými testy o Vysoký stupeň bezpečnosti (5* EuroNCAP) o Výkonné a úsporné motory o 7letá záruka na celé vozidlo o 3 typy karoserií Nyní akční model SPIN s výbavou za Kč zdarma! * Cena platí při financování Kia Finance Kia cee d Fresh vč. akčního bonusu Kč. Nabídka je pro podnikatele. Komb. spotřeba 4,3 6,6 l/100 km, emise CO g/km. Vyobrazení vozu je pouze ilustrativní. Pro detaily nabídky kontaktujte nejbližšího dealera KIA.

10 10 Euro července 2011 monitor ZEMĚDĚLSTVÍ Skrytá podpora vadí Bruselu Kvůli téměř tisícovce kupních smluv má Česko v Bruselu nepříjemný problém, který může skončit u soudu. Stát totiž od roku 2010 nesměl prodávat zemědělskou půdu na třicetileté bezúročné splátky, jak běžně dělal v předchozích deseti letech. Podle Evropské komise jde o skrytou veřejnou podporu. Přesto Pozemkový fond ČR (PF) v minulém roce uzavíral smlouvy za těchto výhodných podmínek. Postupoval přitom dle platného zákona o prodeji státní půdy, který nebyl příslušně novelizován. Možnost bezúročných splátek rozložených na třicet let fond stopnul až minulý týden po důrazném doporučení ministerstva zemědělství (MZe). A zemědělci se čertí. Privatizace sice běží dál, ale kupující musí zaplatit plnou výši před podpisem smlouvy. Stále však nakoupí lacino, běžně kolem pěti až sedmi korun za metr čtvereční. S každou novou smlouvou roste riziko, že Evropská unie s Českem zahájí řízení. Zastavením bezúročných splátek se snažíme vedle uvedení pravidel pro prodej půdy do souladu s evropským právem předejít i tomu, aby zemědělci nemuseli v důsledku takového řízení vracet poskytnutou pomoc. A to dokonce se sankčními úroky, které by mohla Evropská komise uložit, říká náměstek ředitele pozemkového fondu Petr Šťovíček. O tom, že třicetileté bezúročné splátky při privatizaci půdy jsou veřejnou podporou, se ví od roku Při přístupových jednáních si pro ni Česko dohodlo pětiletou výjimku, která skončila v závěru roku Prodloužení si Praha nevyjednala. Na nesoulad s pravidly upozorňovala Evropská komise českou stranu už dříve. Chyběla ovšem politická odvaha tuto věc řešit, říká ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Odmítá souvislost se schválenou novelou devizového zákona, čímž od letošního května skončil sedmiletý zákaz prodeje půdy cizincům. Načasování obou změn se zdá podezřelé šéfovi Agrární komory Janu Velebovi. Vidí v tom nahrávku skupinám, které se chtějí dostat ke zbývající půdě. Fond má ještě odstátnit asi 150 tisíc hektarů. Dosud prodal více než půl milionu hektarů, z toho 460 tisíc hektarů na dlouhodobé bezúročné splátky. (krl) HOSPODAŘENÍ EU Překvapivě střídmý rozpočet Rozpočtové škrty sice omezují výdaje v celé Evropě, málokdo by ovšem čekal, že k bolestivým fiskálním krokům přistoupí také byrokraté v Bruselu. O něčem jiném však vypovídá nový unijní rozpočet na roky 2014 až 2020, který Evropská komise navrhla minulý týden. Ten je střízlivější hned v několika ohledech. Především je celkově nižší o 50 miliard eur ve srovnání s předchozím obdobím. Překvapivě nejdrastičtěji přitom omezuje výdaje na zemědělství (281 miliard ve srovnání s předchozími 330 miliardami), přičemž komise už několikrát upozornila, že bude spravedlivější vůči novým zemím (tedy i k Česku) a především k menším farmářům. Společná unijní politika se místo toho více soustředí na ekologii, vzdělání a především na dopravu, v jejímž rámci vznikne nový fond s prostředky ve výši 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) na stavbu dálnic či energetických sítí. Komise také slíbila omezení počtu svých zaměstnanců o pět procent. Zbylým prodlouží pracovní týden z 37,5 na 40 hodin týdně a zároveň jim zvýší věk odchodu do důchodu o dva roky (tedy v 65 letech). (plh) VÝVOJ EVROPSKÉHO ROZPOČTU pramen: Evropská komise začátek nového rozpočtového rámce CESTOVNÍ RUCH Exim hledá partnera Cestovní kancelář Exim Tours dosáhla v roce 2010 celkových tržeb téměř 3,5 miliardy korun, meziročně o sto milionů méně. Zisk po zdanění však společnosti meziročně stoupl ze 134 milionů na 141 milionů korun. Vlastní kapitál ke konci loňského roku činil 566 milionů korun. Nehovořil bych přímo o krizi, ale pokud tady nějaká byla, dokázali jsme na ni reagovat, uvedl generální ředitel a předseda představenstva Ferid Nasr. Lídr tuzemského trhu z hlediska obratu s 254 zaměstnanci v uplynulém roce zajistil leteckou dovolenou 263 tisícům klientů na jih Evropy, do Středomoří a během zimní sezony do Egypta a dalších exotických destinací. Vlastní síť 50 poboček po celé republice, kterou doplňuje osmnáct franšízových prodejen a další dva tisíce provizních prodejců. Poslední novinkou bylo Maroko, letos v zimě hodlá nabídnout lyžařské zájezdy do tradičních evropských destinací. Kromě České republiky má společnost zastoupení na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. V branži se tak jedná o největší středoevropské uskupení s obratem osm miliard korun. Můžeme nakupovat ubytovací kapacity nebo leteckou přepravu centralizovaně, čímž máme výhodu pro dojednání cen oproti konkurenci, vysvětlil marketingový ředitel Stanislav Zíma. Další expanzi chystáme, ale spíše na Západ. Již jsem vedl jednání v Nizozemsku, zřejmě v srpnu se k němu vrátím, řekl týdeníku Euro Nasr. Konkrétního partnera upřesnit nechtěl, ale mělo by se jednat o firmu s ročním obratem kolem 2,4 miliardy korun. Šéf Exim Tours se sám staví především do role obchodníka. Proto ani případný prodej cestovní kanceláře nevylučuje. Vše je otázkou nabídky a poptávky. V branži v minulosti proběhlé akvizice se odehrály v rozpětí pěti- až jedenáctinásobku ročního hrubého zisku společností. Nejčastěji pak kolem sedmi- až osminásobku, vysvětlil Nasr. Podle těchto kalkulací by se střed ceny pohyboval kolem 1,2 až 1,4 miliardy korun, protože za poslední tři roky průměrný hrubý zisk firmy činil 174 milionů korun. (try)

11 11 monitor KOMUNÁLNÍ POLITIKA Čo bolo, to bolo, terazky som místostarostkou Místostarostka Prahy 10 za ČSSD Radmila Kleslová má hroší kůži. A nejen ona, ale i velká část radnice. Minulou středu se zastupitelé za TOP 09 pokusili Kleslovou opět sesadit z funkce. Důvod týdeník Euro již zmínil: Kleslová byla příslušnicí komunistické rozvědky (Euro 21, 26/2011). Hned na začátku jednání zastupitelé ODS, včetně starosty Richtera a předsedy pražské ODS Šťastného, ČSSD a KSČM jednomyslně umožnili setrvání Radmily Kleslové na postu zástupkyně starostky Prahy 10. Na posledním zastupitelstvu se paní místostarostka hájila slovy:,já jsem tam nikdy nepracovala, nikdy nebyla, byla jsem pouze touto službou, aniž jsem o tom věděla, vytipována, když jsem se ucházela o místo na ministerstvu zahraničních věcí. Byla jsem v jakémsi výběru, takže jsem byla kandidátkou, popsal průběh jednání Martin Uhlíř, který sesazení Kleslové inicioval. Argumenty Kleslové ovšem zásadně pokulhávají. Podle její personální karty, kterou má týdeník Euro k dispozici, nastoupila 1. února 1988 do služebního poměru v hodnosti podporučice, ve funkci referentky zvláštní činné zálohy, s funkčním platem 2500 korun a příplatkem 600 korun. V kartě jasně stojí, že nastoupila k I. správě SNB, tedy rozvědce, takzvaná zvláštní činná záloha byla nelegální součástí této totalitní tajné služby. Musela projít personálním pohovorem a vyplnit vlastnoručně dotazník složky, k níž nastupovala. Kleslová tedy nemůže být se svým lustračním osvědčením nikdy zaměstnána ve státní správě. Její argumentace typu,já o tom nevěděla, že si mě vytipovali vyznívá dost absurdně a jako skutečný výsměch všem slušným občanům Prahy 10. Inu, čo bolo, to bolo, terazky som místostarostkou, pokračuje Uhlíř. Zastupitelský klub TOP 09 se nehodlá s myšlenkou, že by Kleslová měla zůstat ve vedení radnice statisícové Prahy 10, smířit a o její odvolání bude usilovat nadále. (hrb) INZERCE

12 12 Euro července 2011 monitor ZDRAVOTNICTVÍ Homolka opět akreditovaná ve světě Nemocnice Na Homolce již potřetí získala mezinárodní akreditaci JCI (Joint Commission International). Celý proces proběhl až nečekaně hladce, auditoři byli nespokojeni jen s minimálním počtem sledovaných položek, uvedl ředitel nemocnice Vladimír Dbalý s tím, že nemocnice se bude snažit akreditaci obhájit i v budoucích letech. Auditoři JCI během pěti dnů prověřovali plnění 1033 ukazatelů, které mají vliv na bezpečnost pacienta a bezchybnost léčebných procesů. Světový průměr nálezů ukazuje nespokojenost auditorů ve 33 ukazatelích, v Nemocnici Na Homolce jich bylo patnáct. Díky akreditačním standardům jsme identifikovali všechny rizikové oblasti v nemocnici a začali se detailně věnovat prevenci nežádoucích situací, které se pacientovi mohou stát během pobytu v nemocnici, a ve svých důsledcích potom mohou vést ke zvýšení nákladů na péči v řádu statisíců až milionů korun, uvedla jednu z výhod akreditace vedoucí oddělení kontroly kvality Barbora Vaculíková. Řízením a sledováním kvality a bezpečnosti se podle Vaculíkové podařilo Homolce od roku 2007 snížit výskyt některých typů nemocničních infekcí o 30 až 50 procent, ať už jde o infekce krevního řečiště nebo stafylokokové infekce. V celém světě mimo USA je dnes podle mezinárodních standardů JCI akreditováno 326 nemocnic, certifikát musejí zdravotnická zařízení obhajovat každé tři roky. Homolka jej poprvé získala v roce 2005, znovu ho obhájila o tři roky později. Certifikát v Česku aktuálně mají dále jen Ústav hematologie a krevní transfúze Praha, Fakultní nemocnice Ostrava a Masarykův onkologický ústav Brno. (yak) IDENTIFIKOVANÁ RIZIKA. KIVS Dvoumiliardový tendr zrušen Úředníci ministerstva vnitra mají další problém týkající se projektu KIVS (Komunikační infrastruktura veřejné správy). Antimonopolní úřad totiž minulý týden zrušil téměř dvoumiliardové výběrové řízení na dodávky internetového připojení a volání přes pevnou linku pro úřady zapojené do KIVS. Ministerstvo vnitra, které s telekomunikačními operátory předjednává podmínky pro další orgány veřejné správy, se podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dopustilo několika chyb, takže tendr se musí opakovat. Ministerstvo navíc dostalo 30tisícovou pokutu a stejnou sumu musí uhradit i na nákladech řízení. Antimonopolní úřad tak vyhověl stížnostem, které podaly České Radiokomunikace a Dial Telecom. Firmám se nelíbil diskriminační požadavek na minimální půlmiliardový obrat a rychlost zavedení služby, což nové potenciální dodavatele znevýhodňovalo oproti současným. Společnosti napadly rovněž požadavek na certifikát ISO pojednávající o informační bezpečnosti u případného dodavatele. Zadavatel nedodržel postup stanovený v zákoně o veřejných zakázkách, což mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Proto ÚOHS zadávací řízení ruší, píše se v odůvodnění, které má týdeník Euro k dispozici. Otázkou zůstává, na základě jakých kontraktů budou úřady odebírat telekomunikační služby po 27. září letošního roku, kdy vyprší současné již jednou prodloužené prováděcí smlouvy KIVS. Dle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra je možné kontrakty prodloužit ještě jednou o půlrok, tedy do konce března příštího roku. To je však mezním termínem. Vnitro bude tudíž muset urychleně vyhlásit a vyhodnotit nový tendr, aby bylo možné nové smlouvy podepsat do příštího jara. (oh) ČSNS Vyvadil skončil, Paroubek finišuje Bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek má zase o něco blíž do ČSNS Ta totiž předminulou sobotu vyloučila ze strany svého místopředsedu a doposud nejznámějšího člena Jiřího Vyvadila, jednoho z Paroubkových někdejších nejbližších spolupracovníků. Sám Vyvadil tvrdí, že za jeho vyloučením stojí právě Paroubek, který před pár týdny oznámil, že zvažuje odchod do ČSNS. Oficiálně nic nevím, ale domnívám se, že jsem byl vyloučený. Bylo to na příkaz Paroubka, řekl týdeníku Euro Vyvadil. Předseda ČSNS 2005 Karel Janko informaci potvrdil. Je usnesení, že mu bude zrušeno členství. Ale teď to poběží dál, může se ještě odvolat, podotkl. Zda se tak stalo kvůli Paroubkovi, nekomentoval. Nebudu se k tomu vyjadřovat. I vůči nám ale byly od pana Vyvadila věci, které nám nešmakují, uvedl Janko. BÝVÁVALO. - Vyvadil se odvolávat nehodlá a své angažmá v ČSNS 2005 pokládá za ukončené. Nechci se přeceňovat, ale byl jsem z nich nejznámější a mediálně nejaktivnější. Když jsou hlupáčci, tak jsou hlupáčci, tvrdí Vyvadil, který se podle svých slov s Paroubkem pohádal před třemi měsíci. Jeden den chtěl podporovat komunisty, druhý ODS a TOP 09. Napsal jsem mu v mailu, že je politický desperát. Kromě toho s sebou chce do ČSNS 2005 přivést Petra Bendu a celou tu severočeskou mafii. S těmi bych tam být nedokázal, konstatoval Vyvadil. Sám Paroubek na dotaz, co Vyvadilově vyloučení říká a zda se tím přiblížilo jeho angažmá v ČSNS, odepsal stručně. Nesleduji eskapády dr. Vyvadila. Předseda ČSNS Janko však tvrdí, že nyní hledají s Paroubkem a jeho týmem (například poslanec Jiří Šlégr, spolupracovník Petr Dimun, ale mluví se i o bývalé mluvčí vlády Lucii Orgoníkové) programové průniky a čekají, zda průzkumy ukážou, že by z toho obě strany něco měly. Vše by se mohlo vyřešit už v nejbližších týdnech. (pdk)

13

14 14 Euro července 2011 monitor makroekonomika Historická připomínka Jen neradi přijímáme skutečnost, že Čína a Indie budou během pár desetiletí největší světové ekonomiky. Pokud se ponoříme do hospodářských dějin, pochopíme to snáz Vtomto čísle máme zajímavý článek o rychlém růstu mezd v pobřežním industrializovaném pásmu Číny a postupném transferu pracovně náročných výrob do levnějších asijských zemí, jako je Indonésie, Bangladéš nebo Vietnam. Pro získání perspektivy však není od věci podívat se do minulosti, jak to vypadalo s reálnými mzdami v pozdním středověku a na začátku moderní éry ve velkých evropských městech a v Asii. Díky nimravé práci ekonomických historiků se můžeme dozvědět, že Čína byla s výjimkou několika posledních století největší ekonomikou na světě v podstatě pořád, i když v sedmnáctém století přenechala tuhle pozici Indii. Ta byla světovou jedničkou v časech panování mughalského císaře Aurangzéba, proti němuž byl Ludvík XIV. méně majetným mužem. Nešlo jen o monarchy: kvalifikovaní řemeslníci v mughalské Ágře měli v roce 1595 vyšší reálné mzdy než jejich protějšky v Londýně, bohatých severoitalských městech, ve Vídni nebo španělské Valencii. Jedinou výjimkou byl Amsterdam, již v té době obchodní pupek světa. Tehdy již odezněla perioda rela tivně vysokých reálných mezd v Evropě 15. století, která byla způsobena hádejte čím? Morovou epidemií, která zkosila značnou část evropské populace a způsobila dočasné zvýšení reálných mezd. Jiná věc je, že reálná kupní síla kvalifikovaných indických řemeslníků a dělníků nevydržela dlouho a zhoršovala se pak dalších čtyři sta let: v roce 1960 byla nižší o 23,3 procenta. Co si z toho odnést? Že karty, které díky vyšší inovaci, a tím i produktivitě posledních pár set let katapultovaly životní úroveň západních Evropanů do závratných výšin nejen ve srovnání s Indy nebo Číňany, ale i s čímkoli v historii, budou platit jen do té doby, dokud si Evropa udrží inovační potenciál a předstih v produktivitě. Nebude-li rozdílu v produktivitě, nebude rozdílu v reálné životní úrovni. miroslav.zamecnik@euro.cz 200 ÁGRA A EVROPSKÁ MĚSTA Srovnání reálných mezd kvalifikované pracovní síly v evropských městech s Ágrou, centrem indického mughalského impéria (Ágra, 1595 = 100) Londýn Amsterdam Valencie Vídeň sev. Itálie pramen: Living Standards in the Past: New Perspectives on Well-Being in Asia and Europe, Oxford University Press, 2005

15 15 pozitivní zprávy monitor TPCA Automobilka podpoří region NADACE ERSTE Tři české organizace mezi výherci TATRA Projeli zaplaveným pralesem Grantová komise automobilky TPCA letos pročetla 104 žádostí, jež obsahovaly projekty neziskových organizací žádajících celkem o 37,5 milionu korun. Vybrala 18 projektů, mezi které TPCA rozdělí čtyři miliony korun. Naším záměrem bylo podpořit větší projekty, které by výrazně zlepšily situaci v oblasti bezpečnosti dopravy, ochrany životního prostředí a komunitního života Kolínska. Nejlepší žádosti jsme však našli zejména mezi menšími a středně velkými projekty, říká Vadim Petrov z TPCA. Na snímku je zleva Bernard Million-Rousseau, viceprezident TPCA, vedoucí odboru dopravy Městského úřadu v Kolíně Jiří Jeřábek a Satoši Tačihara, prezident TPCA. České neziskové organizace Liga lidských práv, Jurta a Asistence získaly na slavnostním závěrečném ceremoniálu Ceny Nadace Erste za přínos sociální integraci 2011 čestné uznání a odměnu 16 tisíc eur. Třicet šest vítězných projektů bylo zvoleno mezinárodní porotou ze 132 postupujících. Věříme v existenci společnosti bez předsudků a s rovnými právy pro všechny. Abychom mohli takovou společnost vytvořit, je potřeba k ní přispět, řekl Andreas Treichl, generální ředitel Erste Group. AUKRO Africká kolekce se vyprodala Na Aukru se uskutečnila charitativní dražba originálních modelů z afrických látek. Během tří týdnů se prodalo všech 64 modelů, které vytvořili studenti textilního a oděvního návrhářství Technické univerzity v Liberci, v celkové hodnotě téměř 40 tisíc korun. Polovina výtěžku bude určena na podporu aktivit Zoo Praha ve střední Africe, které směřují k ochraně goril nížinných, a druhá polovina na školu v západním Kamerunu, kterou staví nadace Kedjom-Keku, vysvětlil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Automobilovým dobrodruhům Petru Kopečnému a Danu Přibáňovi se povedl husarský kousek v závěru expedice napříč Jižní Amerikou překonali s Tatrou 805 starou přes 50 let jeden z nejnáročnějších dálkových přejezdů světa. Sedm set kilometrů dlouhá cesta pralesy Guayany je během nejprudšího období dešťů místními úřady deklarována jako neprůjezdná. Malý náklaďák, se kterým uskutečnili svou druhou expedici již Hanzelka a Zikmund, byl navržen v padesátých letech minulého století jako vojenské vozidlo. Majitel Tatry Petr Kopečný s ní od roku 1989 projel část Afriky, Asii, Austrálii a letos konečně poslední kontinent Jižní Ameriku. INZERCE

16 16 Euro července 2011 monitor lidé a podniky 1 Lucie Vávrová Norton Rose 1 Petr Panský Norton Rose 2 Martin Klika EZI 3 Mojmír Janeček Iuridicum Remedium 4 Jana Benáková OKsystem 5 Radovan Šmídl PwC Česká republika 6 Charles Werner Westinghouse 7 Ivan Ševčík HBO Central Europe 7 Ondřej Zach HBO Central Europe 8 Monika Labudíková Tesco 1 NORTON ROSE seniorní právnička seniorní právník Norton Rose, v. o. s., advokátní kancelář, do svého týmu přibrala Lucii Vávrovou a Petra Panského, seniorní právníky a nové členy týmu pro oblast bankovnictví, kapitálových trhů a pojistného práva. Lucie Vávrová působila více než šest let v mezinárodní advokátní kanceláři Allen & Overy, kde se věnovala především oblasti bankovnictví a kapitálových trhů. Specializuje se na dluhopisové a akciové emise jak na domácím, tak i mezinárodním trhu a také se zabývá problematikou derivátů. Absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, hovoří plynně anglicky, německy a francouzsky. Petr Panský posílil pražský tým Norton Rose Group především v oblasti pojistného práva. V uplynulých pěti letech zastával pozici vedoucího právního oddělení ING Insu rance & Pensions Česká Republika, kde zodpovídal za právní podporu servisní společnosti, penzijního fondu a několika pojišťoven působících v České republice a patřících do nizozemské finanční skupiny ING. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, hovoří plynně anglicky. 2 EZI konzultant Pražskou kancelář executive search firmy Egon Zehnder International posílil třetí konzultant Martin Klika (40). Zaměřovat se bude hlavně na klienty z oblasti telekomunikací a IT. Klika přichází do Egon Zehnder ze se nior manažerské pozice v Telefónice, kde pracoval od roku 2008, naposled v pozici ředitele pro business development a marketing ICT. Od roku 2005 do roku 2008 žil Klika v Austrálii, kde pracoval pro poradenskou společnost Deloitte v oblasti korporátních financí a oceňování podniků a posléze pro firmu Telstra jako šéf týmu řízení ziskovosti. Martin Klika je vystudovaný fyzik z Karlovy univerzity v Praze. Později si manažerské vzdělání doplnil o program MBA na Rochester Institute of Technology/U.S. Business School v Praze. Svůj volný čas tráví nejraději s rodinou, dále se věnuje sportu a fotografování. 3 IURIDICUM REMEDIUM výkonný ředitel Mojmír Janeček nastoupil do nové pozice výkonného ředitele nevládní organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium. Dříve působil ve vedoucích pozicích v pobočkách zahraničních společností zabývajících se převážně distribucí přípravků pro zlepšení zdraví. Janeček vystudoval obor biofyzika na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc a management na Fakultě podnikatelské VUT Brno. V Iuridicum Remedium bude odpovědný za vedení a další rozvoj organizace a projektové řízení. 4 OKSYSTEM obchodní manažerka Společnost OKsystem má novou obchodní manažerku. Jana Benáková v této pozici vystřídala Evu Vodenkovou, která odešla na mateřskou dovolenou. Vedle své hlavní role spojené s oblastí business intelligence a prodejem IS OKbase se Benáková bude starat o partnerský kontrakt se společností MicroStrategy. Do nové pozice si přináší zkušenosti ze společnosti IBM, kde dříve dlouhodobě pracovala v pozici team leadera oddělení solution design centre. Jana Benáková vystudovala podnikovou ekonomiku a management, má dvojčata a mezi její záliby patří golf, sport a rodina. 5 PWC ČESKÁ REPUBLIKA manažer Radovan Šmídl (36), odborník na celní problematiku, posílil tým daňových a právních služeb PwC Česká republika. Má desetileté zkušenosti v celní oblasti, především s celní legislativou a celními procesy a režimy, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Do PwC přichází z Generálního ředitelství cel, kde působil jako vedoucí celního oddělení. Coby manažer v oddělení Daňových a právních služeb PwC ČR se Šmídl bude specializovat na poskytování komplexních služeb v oblasti efektivního řízení nákladů na celní procesy a vyhledávání úspor těchto nákladů. Radovan Šmídl vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a v současné době dokončuje studia na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Svůj volný čas rozděluje mezi rodinu a sport. KRÁTCE AMERICKÁ OBCHODNÍ KOMORA V ČR Ronald A. Adams Petra Kučerová Dušan Pavlů SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV - Rostislav Dvořák

17 17 lidé a podniky monitor LAUFEN CZ Ladislav Dvořák generální ředitel 9 Lenka Vodrážková DTZ 9 Simon Orr DTZ 10 Jitka Němečková Remmark 6 WESTINGHOUSE construction development director Společnost Westinghouse Electric Company jmenovala do pozice construction development directora pro Českou republiku Charlese Wernera. Bude působit v pražské kanceláři Westinghouse. Werner má s Temelínem a českým průmyslem bohaté zkušenosti. Pro firmu zde pracoval už v 90. letech v pozici ředitele při nasazování řídicího a kontrolního systému a výměně jaderného paliva u prvních dvou bloků. Nyní do Prahy přichází po více než 37 letech zkušeností s jadernými projekty Westinghouse ve firmě začínal jako elektroinženýr pro řídicí a kontrolní systémy v roce Než se stal v roce 1986 manažerem, působil jako inženýr se specializací na projekty centrálních dispečinků a operátorských rozhraní. Posledních pět let strávil jako manažer v rámci divize AP1000 Project Development HBO CENTRAL EUROPE country manager senior vicepresident Společnost HBO Central Europe jmenovala Ivana Ševčíka regionálním manažerem pro Českou republiku a Slovensko. Bude zodpovídat za obchodní operace v těchto dvou teritoriích včetně prodeje, marketingu a generálního managementu. Absolvent studia na VŠE v Praze do HBO přichází ze společnosti Axel Springer Praha, kde působil jako předseda představenstva. Ondřej Zach, generální ředitel HBO Česká republika a vicepresident pro tvorbu programu a programovou akvizici společnosti HBO Central Europe, se stal senior vicepresidentem pro programovou tvorbu a akvizici HBO Central Europe. V této funkci bude zodpovídat za nákup programů a programování všech kanálů HBO ve čtrnácti zemích střední Evropy a soustředí se především na další rozvoj programové nabídky HBO v regionu. Ve funkci generálního ře ditele společnosti HBO Czech Republic zůstává. 8 TESCO marketingová ředitelka Ředitelkou marketingu řetězce Tesco se stala Monika Labudíková. Michal Štádler, který ve firmě v této pozici působil od května 2007, odchází do pozice ředitele zákaznických služeb v centrále ve Velké Británii. Labudíková se společností Tesco kromě krátké přestávky v letech 2005 až 2007 v marketingu sítě drogerií Rossmann spojila téměř celou svou dosavadní profesní kariéru. Absolventka City University ve státě Washington začínala v roce 1998 v marketingu bratislavského hypermarketu v Petržalce a poté prošla různými manažerskými pozicemi v oddělení marketingu na centrále v Bratislavě a Praze. V roce 2010 se stala marketingovou ředitelkou Teska na Slovensku. Mezi její největší koníčky patří cestování. 9 DTZ head of property management Simon Orr manažer V pražské kanceláři mezinárodní poradenské společnosti DTZ byla povýšena do pozice head of property management Lenka Vodrážková. Doposud vedla pouze retailovou část tohoto oddělení, nyní nahradila Martina Kubíka, který ze společnosti odešel. Správě komerčních nemovitostí se Lenka Vodrážková věnuje již více než osm let, přičemž doposud se orientovala především na správu obchodních center. Novou posilou oddělení pronájmu kancelářských prostor je Simon Orr. Rodák ze skotského Glasgow se pohybuje již zhruba deset let na českém i britském trhu nemovitostí. Poslední zkušenosti s realitami získával ve společnosti Ceres Property Services v Praze. Orr postgraduálně studuje obor oceňování nemovitostí a developmentu na University of Glasgow, hovoří plynně německy, česky a pokračuje ve studiu francouzštiny a španělštiny. 10 REMMARK account director Do pozice account director komunikační agentury Remmark nastoupila Jitka Němečková. Zodpovědná bude za vedení zakázek pro klienty PRE, Nowaco, České dráhy nebo Beiersdorf a další, ale také za komunikaci agentury s médii. Zkušenosti v oboru komunikace a marketingu nabírala během posledních tří let jako odborná redaktorka týdeníku Marketing & Media. Němečková vystudovala mezinárodní obchod s vedlejším zaměřením na komerční komunikaci na Vysoké škole ekonomické v Praze.

18 18 Euro července 2011 report 18 NELEGÁLNÍ OBCHOD Státy celosvětově přicházejí na daních kvůli pašovaným cigaretám až o 40 miliard dolarů ročně. V Česku je to zhruba pět miliard korun 24 POHOSTINSTVÍ Neseriózní hospodští hřeší na to, že ubývá kontrolorů a jejich návštěv 27 ČESKÉ DRÁHY Náměstek ředitele ČD šéfuje basketbalovému klubu, který sponzorují firmy získávající zakázky od železnic 28 DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNY Sektor vykazuje zvýšená rizika, tvrdí ČNB. Všechny kampeličky se ale nechovají rizikově 30 PAVEL KOŘAN Předseda ČSTV háže svého někdejšího parťáka Aleše Hušáka přes palubu 34 FILMOVÉ POBÍDKY Peníze určené k přilákání filmových producentů zmizely letos během pár týdnů 36 FILMOVÝ PRŮMYSL Natáčení pohádky se změnilo v pátrání po ztracených penězích 38 ROK VLÁDY PETRA NEČASE Co dokázali jednotliví ministři? Jedni chrlí novely zákonů, o jiných je stěží slyšet 46 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministr Tomáš Chalupa musí řešit urgentnější záležitosti, než je vznik České zelené banky 48 REALITY Zatímco stát váhá, samosprávy čiperně zkoušejí démonizované PPP projekty 52 BANKOVNICTVÍ Proč chce Evropská komise vydat Basel III formou nařízení namísto směrnice? 54 JIŘÍ KEJVAL Gotta ani Vondráčkovou do Českého domu nezveme, říká místopředseda ČOV 57 OLYMPIJSKÉ HRY 2012 Olympijský Český dům nabídne jedinečnou možnost prezentace země 60 INVESTICE DO REALIT Zahraničních investorů do českých nemovitostí znatelně ubylo 64 ETICKÉ PODNIKÁNÍ Vyrábět v biokvalitě už nestačí. Etický byznys velí přibalit ke každému zboží i příběh o spokojených dělnících 66 JAN ANDRUŠKO Jako právník Novy jsem měl za úkol dát dohromady spis, který bychom mohli použít pro arbitráž, říká ředitel televize Nova 69 ZAHRANIČNÍ VKLADY V zemích, které si drží bankovní tajemství, se začaly úroky zdaňovat sazbou 35 procent 70 KOMENTÁŘ ONDŘEJE HERGESELLA 71 ČTENÁŘSKÝ DENÍK Kniha Hugha Aldersey-Williamse Periodické příběhy Jsi to, co kouříš Státy celosvětově přicházejí na daních kvůli pašovaným cigaretám až o 40 miliard dolarů ročně. V Česku je to zhruba pět miliard korun Máme pro vás skvělou novinku v kouření. Naše nová směs obsahuje jed na krysy, uhynulý hmyz, arzenik, piliny, střepy, možná i lidské výkaly. To vše smícháno s tím nejhorším tabákem, který je možné pořídit. Že by na vás taková reklama nezabrala, tedy pokud jste kuřák? A že byste tuto tabákovou pochoutku nepřáli kuřákům, ani když jste zapřisáhlý nekuřák? Přesto vězte, že jen v České republice se takových lahůdek vykouří přibližně 200 milionů kusů ročně. Tudíž krabička na hlavu. A to nelegálně vyrobené cigarety tvoří jen zlomek černého tabákového trhu. Celkově se podle údajů Celní správy plná desetina vykouřených cigaret dostává ke svým spotřebitelům nezákonnou cestou. Státní kase jde přitom o miliardy. TŘI MILIARDY PRO ZLOČINCE Týdeník Euro se pokusil o přibližný výpočet a dospěl k sumě převyšující pět miliard, jež stát kvůli pašovaným a nekontrolovaně vyráběným cigaretám tratí. V Česku se prodá legálně přes 20 miliard kusů cigaret, respektive tabákových výrobků přepočítaných na cigaretový ekvivalent, například doutníčků či sypaného tabáku. Tím pádem desetiprocentní podíl pašeráků jsou dvě miliardy kusů. Když jen ze spotřební daně získala státní kasa vloni přes 43 miliard korun, to, o co přišla kvůli nelegálu, se dá vyčíslit na 4,3 miliardy. K tomu si připočtěte zhruba půl miliardy na ušlé dani z přidané hodnoty a také nezaplacenou daň z příjmu. V nelegálním prodeji cigaret jde přitom o zisk ve výši asi tří miliard korun ročně. Firemní daň by tak byla zhruba 600 milionů, vypočítává člověk, který se potírání nelegálního obchodu s tabákem v jednom z předních koncernů věnuje již přes patnáct let. Přál si z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě. Ztráty státní kasy navíc každoročně narůstají. Podle průzkumu odhozených prázdných krabiček, který si dlouhodobě objednávají výrobci a distributoři cigaret, se úroveň nelegálního obchodu v Česku zvedla z circa jednoho až dvou procent v letech 2005 až 2007 na dnešních skoro deset procent, upozorňuje Danica Siváková, česká ředitelka vnějších vztahů JT International, jednoho z největších světových tabákových výrobců, který má v tuzemsku tržní podíl 10,6 procenta. Hnací silou pro růst je pak podle ní zvyšování spotřební daně, ke kterému Česko muselo přistoupit, aby naplnilo požadavky Evropské unie. Platí totiž, že čím vyšší daně jsou, tím výhodnější je pro organizovaný zločin nelegální cigarety prodávat. V současnosti z celkové ceny krabičky až 80 procent končí ve státní kase. A právě z tohoto koláče si pašeráci či výrobci napodobenin ukrajují. V průměru se na černém trhu pohybuje cena krabičky kolem 40 korun, tedy hluboko pod cenou nejlevnějších cigaret. Průměrná pořizovací cena ať už nelegálně vyrobené napodobeniny či pašovaného zboží je kolem deseti korun. Třicet korun je tak zisk v rámci řetězce, který se tímto»

19 19 nelegální obchod report ORIGINÁL MENŠÍ A PROPRACOVANĚJŠÍ OD VÝROBCE DOSPĚLÝM - ELEGANTNÍ VNITŘEK STROJOVÁ DOKONALOST JEMNÁ PRÁCE PADĚLĚK CHYBNÉ BARVY A PÍSMO PŘEHÁZENÉ PUZZLE NEFOREMNÝ OBSAH PŘEKVAPENÍ DĚTSKÁ TISKÁRNA

20 20 Euro července 2011 report nelegální obchod SMĚR EVROPSKÝ KUŘÁK PODÍL NELEGÁLNÍCH CIGARET NA TRHU méně než 10 % více než 10 % data nejsou dostupná výroba tranzitní území cílový trh pozn.: umístění bodů na mapě označuje přibližný střed celého zasaženého území; typicky tak zahrnují i okolní země. pramen: odhady výrobců cigaret» obchodem zabývá, vysvětluje již jednou citovaný odborník na černý trh s cigaretami. Při dvou miliardách kusů, tedy sto milionech krabiček podpultovek, se dostaneme na již zmíněné tři miliardy zisku pro zločince. TŘÍHLAVÁ MAFIE Kdo si plní kapsy díky podvodným cigaretám? Obecně se dá podle šetření celníků, protikorupční policejní jednotky a také detektivů, kteří spolupracují s předními výrobci cigaret, říci, že jde o ruskojazyčné mafie, balkánskou mafii a Vietnamce. Jako jsou tři nejsilnější národnostní skupiny zločinců, existují i tři základní dělení černého trhu. Výrobou padělků se zabývají u nás především Vietnamci, uvádí Vratislav Janda, český zástupce firmy British American Tobacco (BAT), která je v Česku s pětinovým podílem na trhu druhým nejsilnějším hráčem. Výroba probíhá v utajených továrnách, kam se pašují jednotlivé komponenty tabák, obalový materiál či cigaretové papírky. Provézt přes hranice nezpracovaný tabák bývá navíc jednodušší než v případě hotových cigaret, ty na rentgenu mají specifický tvar. Státní orgány však zřejmě tuto cestu organizovaného zločinu alespoň na čas v Česku vymýtily. V současnosti neregistrujeme žádnou ilegální linku či továrnu na našem území. Vzhledem ke škodám, které jsme těmto organizovaným skupinám v minulosti způsobili, přesunuly výrobu spíše do Polska a na Slovensko, tvrdí šéf komunikace Generálního ředitelství cel Jiří Barták. Celníci při svých zátazích na továrny spolupracují s protikorupční jednotkou. V loňském roce tak v akci nazvané Loon zničili výrobní linku a pozatýkali celou síť vietnamských výrobců. Nalezli přitom 52 tun tabákových listů určených k výrobě řezaného tabáku a cigaret, přibližně dvě tuny obalového materiálu, bezmála 270 tisíc kusů vyrobených cigaret, deset tun zpracovaného cigaretového tabáku a 45 tisíc kusů padělaných cigaretových kolků. Škoda státu byla vyčíslena na 150 milionů korun. Trendem je, že tyto skupiny již nelegálně nevyrábějí tzv. na sklad, ale pouze v množství jednotlivých objednávek. Taktéž se snaží vyrobené cigarety skladovat na jiných místech, než byly vyrobeny, jsou převáženy v osobních vozidlech nebo malých dodávkách, aby se snížila případná ztráta skupiny při odhalení nebo náhodné kontrole ze strany státních orgánů, popisuje taktiku zločinců Roman Skřepek,

21 21 kvůli nelegálu zisk. Podle evropské úmluvy totiž při odhalení velké zásilky, která by pocházela z jedné šarže, musí doplatit postiženému státu spotřební daň. Kolik peněz je to stojí, nekomentují. Ovšem spoluprací s úřady se pochlubí rádi. Na základě spolupráce s OLAF a členskými zeměmi došlo od roku 2005 k odhalení 30 továren na území EU vyrábějících padělky cigaret naší společnosti, říká Andrea Gontnelegální obchod report NAJDI DESET ROZDÍLŮ. Hned mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Zda v současné době po někom protikorupční policie pase, nechce komentovat. Česko s padělky nemá až takový problém. Tvoří jen desetinu všech nelegálně prodaných cigaret. Navíc padělky z utajených továrniček nebývají příliš kvalitní. Což dokazuje také zkušenost týdeníku Euro, který získal takovou krabičku Marlboro. Nekvalitní balení, špatně ofrankovaný a očividně falešný kolek a uvnitř cigarety označené jako Pall Mall sotva nechají někoho na pochybách, že jde o padělek. Výrobci navíc stále obměňují a zdokonalují ochranné prvky. Máme například specifické metody tisku na krabičkách, používáme embos sing, vytlačení reliéfu písma či loga, vyjmenovává Janda z BAT. Producenti například využívají i speciální barvy, které nejsou běžně dostupné. Evropa však čelí velkému tlaku padělků z Číny. Podle údajů Evropského úřadu boje proti podvodům (OLAF) je až padesát procent všech nelegálních cigaret na trhu padělaných. A v případě čínských produktů jde často o dvojčata k nerozeznání. Nezřídka se stává, že krabičky z Číny jsou kvalitnější než originály. Je to dáno i tím, že jde mnohdy o ruční výrobu. U některých to poznáme až ve chvíli, kdy je dáme na test do laboratoře, uvádí zdroj z jednoho z velkých producentů cigaret, který se bojem proti padělkům zabývá. RUSKÁ CIGARETOVÁ STEZKA Čeští kuřáci se spíše než k padělkům dostanou k pašovaným originálním cigaretám. Ty tvoří devadesát procent černého trhu. Originály se sem nejčastěji vozí z Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Moldávie. Většinou pak mají ukrajinský kolek, vypočítává Barták z Generálního ředitelství cel. Cesty, jak pašované zboží dostat do Česka, jsou v zásadě dvě. Přes Polsko a přes Maďarsko. Polská stezka je bezmála výhradně užívána ruskojazyčnými mafiemi. Od jihu se přes Maďarsko přidává i balkánská mafie. Styl, kterým sem cigarety proudí, je jako z béčkového gangsterského filmu. Na Ukrajině se po střechu naloží automobil kartony cigaret a řidič s ním jede minimálně 200kilometrovou rychlostí po polské nebo maďarské dálnici. Tak jej totiž těžko někdo dohoní, popisuje zdroj, který se bojem proti pašerákům zabývá. Řidiči se rekrutují z řad bývalých příslušníků ruské armády. Když někde nabourají nebo když hrozí, že je někdo dopadne, nechají auto kdekoli stát a utečou, doplňuje. Zboží pak vozí do meziskladů. Ty jsou například na polsko-českých hranicích či zřejmě v okolí Brna, jak vyplývá ze zjištění detektivů, které si velké koncerny najímají. Odsud si je pak často vyzvedávají vietnamští obchodníci, kteří je vozí do tržnic na česko-německých hranicích, kam si cigarety jezdí nakupovat Němci. Z větších skladů tamtéž pak putují další zásilky dále do Evropy. Česko totiž platí za jednu z tranzitních zemí na ještě lukrativnější trhy v Německu či také Irsku, kde jsou spotřební daně ještě vyšší. Odhalení takových zásilek může mít dopad i na samotné výrobce, kteří s celníky i policií spolupracují, protože jim samotným uniká Nejčastěji padělanými cigaretami jsou Marlboro z dílny Philip Morris. U konkurenční British American Tobacco je to značka Viceroy»

22 22 Euro července 2011 report nelegální obchod CESTA NELEGÁLNÍCH CIGARET DO ČR Rusko Rusko Bělorusko Ukrajina Moldávie tržnice mezisklady koncové sklady» kovičová, členka představenstva společnosti Philip Morris ČR, která je s více než padesátiprocentním podílem dominantním hráčem v tuzemsku. Mimochodem právě prémiová značka Marlboro z dílny této společnosti je nejčastěji padělanými cigaretami na světě. Dohoda s Evropskou komisí z roku 2007 obsahuje soubor příspěvků, které naše firma poskytne pro boj s nezákonným obchodem s cigaretami. Během patnácti let tak přispějeme instituci OLAF částkou 400 milionů dolarů. O distribuci na konkrétní trhy se ovšem rozhoduje na úrovni EU, doplňuje Siváková z JT International. Výnosy z nezdaněných cigaret financují často teroristické skupiny včetně al-káidy. Pašování tabáku je navíc bezpečnější byznys než například drogy. Hrozí nižší tresty V KUFRECH PŘES HRANICE Posledním zdrojem organizovaného zločinu při obchodování s cigaretami jsou výrobky, které evropské policejní složky označují jako cheap whites. To jsou legálně vyráběné neznačkové cigarety, které ovšem nemají na evropském trhu co dělat. Typickým příkladem takové produkce je ruské území Kaliningrad. Zde se vyrábějí cigarety určené pro ruský trh. Ovšem tam jich zamíří jen zlomek. Většina produkce naopak putuje do Evropské unie. Tamní nejoblíbenější značkou jsou cigarety Jin Ling, uvádějí údaje Europolu. Krabička, jejíž výrobní hodnota se počítá v eurocentech, stojí v Německu pod pultem něco málo přes dvě eura. Registrované cigarety přitom vyjdou zhruba na šest eur. Není tak divu, že Jin Ling ovládá šest procent celého trhu, tedy i při započtení legálně prodaných tabákových výrobků. Celkem pak v Německu, které je pro pašeráky lukrativnější než Česko, představuje nezákonný prodej plnou pětinu trhu. Ještě hůře je na tom třeba Irsko, které zavedlo v Evropě zatím nejpřísnější

23 23 nelegální obchod report VYMÝCENÍ ZLODUCHOVÉ. ODKUD PŘICHÁZEJÍ ostatní (11,1) Slovensko (1,8) Srbsko (1,5) Německo (1,4) Polsko (7,3) Duty Free (19,7) Průzkum odhozených prázdných krabiček ukazuje také zajímavý trend. Více takzvaných nedomácích cigaret, tedy výrobků, které nejsou primárně určeny pro český trh, se objevuje v podzimních měsících. Částečně se to dá prý vysvětlit návraty z dovolených a s tím spojeným dovozem levnějších cigaret. Ovšem i aktivita organizovaných pašeráků musí být v tomto období vyšší, protože pouze suvenýry z cest trend zcela vysvětlit nelze. pramen: průzkum společnosti Ultex Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Moldávie (57,2) pravidla pro prodej tabáku, kde je každá třetí vykouřená krabička nelegální. Státy Evropské unie podle odhadů komise přicházejí kvůli nelegálnímu obchodu s cigaretami na daních o deset miliard eur ročně. A jak varuje Europol, situace se bude ještě zhoršovat. Bude se to týkat všech způsobů pašování. Jak mravenčí přenášení cigaret v zavazadlech přes hranice, tak také dovozů nezákonně vyrobených cigaret v obřím kontejneru, kam se vejde až deset milionů cigaret, což znamená ztrátu na daních ve výši 1,5 milionu eur, varuje evropská policie. Celosvětově se pak vykouří na 600 miliard nelegálních cigaret ročně, což podle údajů Mezinárdního centra pro daně a investice (ITIC) přináší daňové ztráty v hodnotě 40,5 miliardy dolarů. A to už se organizovanému zločinu vyplatí. Organizované skupiny mají nelegální obchod s tabákem ve stále větší oblibě. V porovnání s jinou trestnou činností, jako je například pašování drog či obchod s bílým masem, jde o bezpečnější podnikání. Zisky jsou vysoké, a s rostoucími spotřebními daněmi stoupají, plus tresty jsou mnohem nižší, než je tomu u drog, píše se ve zprávě ITIC z letošního května. Mnohem závažnější skutečností než jen chybějící peníze ve státních kasách je ovšem fakt, kam peníze doputují. Levné a nezdaněné cigarety jsou často prodávány za účelem financování nelegálních skupin páchajících závažné trestné činy a pravděpodobně teroristických organizací, uvedl litevský eurokomisař pro daně a cla Algirdas Šemeta. Mezinárodní experti jdou ještě dále a konkretizují, že mezi velmi aktivní skupiny v tomto směru patří al-káida. PLÍCE ZAMOŘENÉ PADĚLKY Ke ztrátám na daních a nákladům na boj proti organizovaným pašerákům přidejme ještě jedny náklady. A to zdravotní. Je samozřejmé, že legálně vyráběné a prodávané cigarety s sebou nesou velká zdravotní rizika a je třeba bojovat proti kouření zejména u mladistvých. Z rozboru padělaných výrobků ovšem vyplývá, že v jejich případě jsou tato rizika ještě větší. Podle studie Centra veřejné integrity ve Washingtonu obsahují nelegálně vyrobené cigarety především nekvalitní tabák s výrazně vyšším obsahem nikotinu, dehtu, oxidu uhlíku, kovů jako kadmium či olovo, než je v legální výrobě přípustné. K tomu se pak přidávají další komponenty, které do cigaret už vůbec nepatří. Protože se v nelegálních továrnách často tabák válí na podlaze a smetají se pro výrobu všechny zbytky, najdou se ve fake cigaretách také střepy, arzenik, jed na krysy či lidské výkaly. Je jasné, že pašované cigarety vyráběné v nekontrolovaném prostředí obsahují různé zajímavosti jako pesticidy, nehty či plísně. Bylo by tedy logické, že jsou zdraví škodlivější, připouští Jiří Votruba, specialista na plicní choroby v Nemocnici Na Homolce. Podle něj je ovšem mnohem závažnější, že Česko a potažmo i Evropa nedostatečně bojují proti kouření obecně. Přitom v Evropě na následky kouření předčasně zemře 650 tisíc lidí ročně, varuje Votruba. Vysvětlení pro laxnost ovšem má. Zástupci státu na protikuřáckých aktivitách vždy prodělají. Úspory ve zdravotnictví jsou dlouhodobého charakteru, ovšem nižší příjem pro státní kasu při snížení spotřeby cigaret se projeví hned. Mnohem zajímavější pro ně naopak mohou být jednání s tabákovými firmami. Pak se může stát i to, co v loňském prosinci, kdy česká vláda schválila stanovisko k otázce jednotného balení cigaret: ČR nesouhlasí s navrženou možností zavedení jednotného balení. ČR rovněž nepodporuje návrh na povinné zavedení obrázkového varování z obou stran balení, zlobí se Votruba. Evropská unie právě ve svém boji proti kouření uvažuje o podobných krocích, které plicní expert zmiňuje. Výrobci tabáku proti tomu brojí a na pomoc si berou i studie, které před zmíněnými opatřeními varují. Ohánějí se totiž zkušenostmi států, které se takovou cestou vydaly. Kanada například zakázala vystavování tabákových výrobků a podíl nelegálních cigaret raketově vyšplhal vzhůru. Podobná situace se opakuje také v Irsku. Regulační politika musí brát v úvahu možnost, že vyvolá negativní následky, které podkopávají zdravotní cíle, jako je zvyšování poptávky po nelegálních cigaretách, jiných tabákových výrobcích nebo levných cigaretách, míní Gontkovičová z Philip Morris. Česko a vlastně všechny státy světa tak stojí před těžko řešitelným problémem. Chtějí lidi odnaučit kouřit, aby nemusely být hrazeny nákladné léčby. Na druhé straně potřebují, aby lidé kouřili, protože jde o významný zdroj pro rozpočty. A tak uvalují stále vyšší daně, aby získaly z tohoto zlozvyku co nejvíce. Tím ovšem nahrávají organizovanému zločinu, který z touhy lidí po levnějších cigaretách těží. Kouření se neomezuje, ale stát nevydělává.

24 24 Euro července 2011 report restaurace Šmudlové a loupežníci Neseriózní hospodští hřeší na to, že ubývá kontrolorů a jejich návštěv. Mají zřejmě pořád dost hostů, kteří si podvádění nechají líbit Minerálku za padesát místo pětadvaceti korun, krajíček chleba za pětikorunu místo tří korun, a navrch přirážka 64 korun za nic. Kontrolory České obchodní inspekce (ČOI) obral personál blíže neupřesněné restaurace celkem o 91 korun při útratě, která správně měla být 334 korun. To je skutečný příběh z rejstříku ČOI. Nenažraná restaurace dostala pokutu, kterou si obsluha beztak vybere na jiných hostech. Hříšník zůstane v anonymitě. Ke škodě zákazníků státní inspekce běžně nezveřejňuje jména podvádějících hostinských. Zatímco o průvodce gastronomickou elitou není nouze, přehledy restaurací, jimž je radno se vyhnout, chybějí, nepočítáme- -li nahodilé recenze na různých webech. Na rozdíl třeba od Rakouska jsou v úrovni tuzemských pohostinství propastné rozdíly. V těch špatných se přitom zákazník může bránit jen částečně. Proti podmírákům nebo neoprávněným přirážkám na účtu by se měl ohradit. Do kuchyně ale nevidí a často nemá ani možnost zahlédnout kuchaře, jehož oděv napoví, jak je to s čistotou v kulinářském doupěti. Zákazník nemá šanci zjistit, že olej ve fritéze má použitelnost dávno za sebou a měl už skončit u likvidátora odpadu. Milovníkům zvěřiny pak nezbývá než doufat, že divočák prošel veterinární kontrolou. Nebo volit jistotu a vracet se do osvědčených restaurací. PLÁN SE PLNÍ Dioxiny, salmonela, E. coli a další potravinové skandály pronásledují dnešní svět. Jak bezpečné jsou v něm zdejší restaurace? Spotřebitelé nemohou spoléhat na to, že inspekce zachytí všechny závady rizikové pro lidské zdraví. Státní dozor totiž nestíhá. Inspektorů z ČOI a hygieniků, dohlížejících na ochranu spotřebitelů a jejich zdraví v restauracích a občerstveních, je kvůli úsporám v rozpočtu čím dál méně. Počet kontrol se přitom u hygienických stanic bdících nad ochranou veřejného zdraví odvíjí od počtu zaměstnanců. Ti jsou navíc zavalováni dalšími úkoly, takže kontroly v terénu jsou někdy jen formální, jak uslyšíte přímo od lidí z hygieny, což se stalo i týdeníku Euro. Hlavní je OBLÍBENÉ TRIKY Nejčastější porušení předpisů, které loni odhalila ČOI pramen: Česká obchodní inspekce splnit plán. Hygienici za celý rok nedorazí do téměř dvou třetin pohostinství. Z celkem zařízení stravovacích služeb v České republice zkontrolovali loni restaurací, kaváren a bister. Údaje získal týdeník Euro z výročních zpráv krajských hygienických stanic či dotazem na těchto pracovištích. Česká obchodní inspekce v minulém roce uskutečnila 5890 kontrol a porušení zákona zjistila u více než třetiny případů. Nejmenší obavy, že je přepadne inspekce z hygieny, mohou mít hospodští v Plzeňském a Pardubickém kraji. Při loňské frekvenci tam kontroloři navštívili jeden podnik ze čtyř stravovacích zařízení (viz Návštěvy z hygieny). Nejhodnější kontroloři nebo nejmenší prohřešky hostinských se vyskytují v krajích Ústeckém, Plzeňském a v Praze, měřeno průměrnou výší udělených pokut (viz Rozdané pokuty). Nejmírnější průměrná sankce 1313 korun vyšla v Ústeckém kraji. Naopak nejtvrdší v průměru téměř pětitisícovou pokutu vyměřila hygiena na Vysočině. Celorepublikový průměr na jednu pokutu vychází na 2363 korun. Celkem loni vybrali hygienici na pokutách v restauracích bezmála 16 milionů korun. DOHLED V METROPOLI Největší koncentrace různých typů pohostinství je v hlavním městě. Jak v Praze funguje hygienický dozor? Na více než sedm tisíc zařízení poskytujících stravovací služby je nyní 37 hygieniků, o deset méně než předloni. Na jednoho tedy vychází 190 hospod. Tito lidé ovšem současně dohlížejí na nezávadnost, jakost či případné klamání spotřebitelů u hraček, kosmetických přípravků, nádobí a dalších předmětů a materiálů přicházejících do styku s potravinami. Vyjadřují se rovněž ke stavbám a rekonstrukcím restaurací a prodejen potravin. V minulém roce uskutečnili pracovníci z pražské hygienické stanice 3867 kontrol na 2930 místech z celkového počtu 7024 provozoven. V plánu měli 3169 kontrol, na letošek jich kvůli úbytku pěti pracovníků naplánovali o 241 méně. Co při nich zjišťují? V oblasti osobní a provozní hygieny úroveň kolísá. Podobně jako v péči o potraviny a manipulaci s nimi, hodnotí Hana Kunstovná z pražské hygienické služby. Přičítá to často nevyhovujícím odborným znalostem personálu i chabému dohledu ze strany provozovatele. Často v těchto zařízeních pracují cizinci, kteří kromě nedostatečných odborných znalostí mívají i špatné hygienické návyky, konstatuje Kunstovná. Jak dodává, zlepšení pozorují pražští hygienici ve stavebně technickém stavu provozoven i jejich přístupu

25 25 restaurace report k systému kontrolních bodů zvanému HA- CCP. Na pražskou hygienu se vloni obrátilo 379 lidí s výhradami ke kvalitě jídla, hygieně personálu a restaurace či manipulaci s odpady. Téměř třetina si stěžovala na zdravotní potíže po konzumaci potravin a pokrmů. Z podnětů a stížností vyhodnotili hygienici jako oprávněných necelou polovinu. Jak připomíná výroční zpráva, nejzávažnějším případem byla otrava tří zákazníků histaminem poté, co snědli jídlo z tuňáka. Zdravotní problémy měli také tři lidé po konzumaci mléčného výrobku, ve kterém byla laboratorně prokázána rezidua peroxidu vodíku. ZLODĚJI VE ŠPINDLU I VE STODOLNÍ Na nepoctivost narazili inspektoři ČOI v každé čtvrté předzahrádce z více než čtyřicítky Česká obchodní inspekce uskutečnila v minulém roce téměř šest tisíc kontrol a porušení zjistila u více než třetiny případů prověřovaných restaurací v hlavním městě a středních Čechách. Při inspekční misi v ostravské Stodolní ulici neprošlo kontrolou ČOI šedesát procent z 37 navštívených restaurací, barů, diskoték a nočních klubů. Šest z osmi restaurací ve Špindlerově Mlýně šidilo. Takové jsou výsledky z některých větších akcí ČOI v letošním roce. Z více než patnácti set kontrol během prvních čtyř měsíců odhalila inspekce prohřešky v 38 procentech případů. Nejhůře dopadly Praha a Středočeský kraj s 53 procenty nálezů. Mnoho kontrol probíhá na podnět spotřebitelů. Restaurace, pivnice, bary a další restaurační zařízení patří dlouhodobě k provozovnám, na něž si lidé stěžují nejčastěji. Část kontrol, které v nich ČOI každoročně udělá, by však mohla být směrována jinam, protože právě v restauracích se spotřebitelé mohou aktivně a účinně bránit sami, doporučuje šéf ČOI Jan Štěpánek. Radí, aby problémy týkající se obsluhy, nesprávné míry nápojů či velikosti porce nebo nesprávného účtu hosté okamžitě řešili na místě s vedoucím nebo majitelem.»

26 26 Euro července 2011 report restaurace INSPEKCE V REGIONECH Střední Čechy a Praha Jižní Čechy a Vysočina Plzeň a Karlovy Vary Ústí n. L. a Liberec Hradec Králové a Pardubice KDE ŠIDÍ NEJVÍC Střední Čechy a Praha Jižní Čechy a Vysočina Plzeň a Karlovy Vary Ústí n. L. a Liberec Hradec Králové a Pardubice Jižní Morava a Zlín Moravskoslezský kraj a Olomouc Jižní Morava a Zlín Moravskoslezský kraj a Olomouc pramen: Česká obchodní inspekce ROZDANÉ POKUTY NÁVŠTĚVY Z HYGIENY kraj počet pokut celková výše sankcí (v tisících Kč) průměrná pokuta (v Kč) kraj celkem zařízení kontroly v restauracích Praha 847 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královéhradecký Liberecký 86 Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký 686 Zlínský Celkem Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královéhradecký Liberecký 778 Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský pramen: krajské hygienické správy pramen: krajské hygienické správy» Ojedinělé přitom nejsou případy, kdy inspektory zve do svého podniku přímo majitel. Má totiž podezření, že personál podvádí. Chce to vědět i za cenu, že dostane pokutu, doplňuje mluvčí ČOI Miloslava Fléglová. Inspekce nezkoumá, kdo se na ni s podnětem obrací, její rolí je ochránit spotřebitele. Vloni jsme dostali zhruba 18 tisíc podnětů, upřesňuje mluvčí. Také ČOI se dotkly rozpočtové škrty. Organizace zrušila neobsazená místa a výpověď dostalo asi 25 inspektorů. Na celou republiku jich je nyní 272. Na Prahu a střední Čechy připadá 69 lidí, z nich ale 29 testuje bezpečnost výrobků. HOSPODY NEJSOU BENZINKY Obchodní inspekce nepočítá s tím, že by zveřejňovala pokutované restaurace, podobně jako po tlaku veřejnosti přestala tajit seznam podvádějících čerpacích stanic. Výjimku udělala ČOI letos na jaře, kdy na žádost serveru Aktuálně.cz mimořádně poskytla přehled pravomocných pokut nad deset tisíc korun za minulý rok. Server pak vyvěsil seznam největších provinilců. Rekordní pokutu 140 tisíc korun dostal po několika kontrolách Jiří Vavřač, provozovatel pražských restaurací Caupona v Michalské ulici a V Lázních v Lázeňské ulici. Nezveřejňování provinilých pohostinství obhajuje mluvčí Fléglová především celkovou náročností. Po několika měsících, které uběhnou od zjištěného porušení zákona do uložení sankce, napíšeme, že někde šidí hosty. Jenže mezitím už všechno může být jinak. Provozovatel nedostatky napravil, nebo se změní majitel, ale to my už nestačíme sledovat, vysvětluje Fléglová. Solidní restauratéři by ovšem veřejné pranýřování nekalé konkurence přivítali. Zákazníci mají právo vědět, kde je šidí. Inspekce by nepoctivé podnikatele měla zveřejňovat pravidelně, myslí si prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Kontrolám na jedné straně fandí: Aby se síto roztřáslo a nekvalitní jím propadly. Pozoruje však, že na všechny neplatí stejný metr. Při stavbě kamenných hospod jsou velmi přísné hygienické požadavky. Vedle nich fungují stánky, které na první pohled nesplňují základní předpisy, poukazuje Stárek. Lidem, kteří si chtějí udělat obrázek o neznámé restauraci, by doporučil podívat se na toalety. Když je špína tam, je i v kuchyni, říká. Každého, kdo se chce slušně najíst, by měla také odradit cedule lákající na menu za 59 korun. Menu za takovou cenu je vždy podezřelé, varuje. Jenže ani drahé jídlo není automaticky zárukou kvality, mohou potvrdit hosté, kteří se omylem ocitli v podnicích orientovaných na turisty, a nejlépe z celého autobusu. Naštěstí je i v Česku dost restaurací, kde vědí, že náš zákazník je náš pán. tana.kralova@euro.cz

27 27 České dráhy report Sponzoři mezi koši Náměstek ředitele ČD šéfuje basketbalovému klubu, který sponzorují firmy získávající zakázky od železnic Nedávné změny ve vedení ČD Cargo a odchod ombudsmana Českých drah (ČD) Petra Fejka nemusejí být posledními personálními změnami na železnici. V současné době se čím dál intenzivněji spekuluje o odchodu náměstka generálního ředitele Českých drah pro správu majetku Milana Matzenauera. Informace o jeho možném ukončení kariéry na státní železnici nabírají váhu poté, co jarní ministr dopravy Radek Šmerda z popudu Věcí veřejných na ministerstvu skončil a nevrátí se ani na původní náměstkovský post. Tuto informaci od vás slyším poprvé, i když jsem zaznamenal spekulace o tom, že v případě odvolání pana ministra Šmerdy by mohl mít zájem o pozici náměstka pro správu majetku. Ale to je spekulace, řekl týdeníku Euro Matzenauer. JAKO PROBLÉM TO NEVNÍMÁM DŮVOD K ODVOLÁNÍ? K odvolání takto vysoce postaveného muže je ovšem třeba nalézt důvody. Jeden se přitom nabízí: Milan Matzenauer je předsedou správní rady hanáckého basketbalového klubu BK Prostějov, přičemž klub sponzorují firmy, které dostávají zakázky na železnici. Mezi partnery basketbalového týmu lze nalézt několik stavebních firem, které se specializují mimo jiné na železniční stavitelství. Patří mezi ně pražský Metrostav, brněnský OHL ŽS, ŽPSV, Signalbau nebo společnost Hroší stavby. Na webových stránkách je možné nalézt také odkaz na firmu AB Facility (patřící finanční skupině Penta). Ta získala podle informačního systému o veřejných zakázkách v roce 2009 kontrakt za devadesát milionů korun na údržbu budov ČD a další služby související se správou nemovitostí ve Středočeském kraji. Žádný jiný klub přitom nemá tolik sponzorů, rekrutujících se z této specializované stavební branže. Matzenauer se stal náměstkem 1. prosince 2008, kdy ve funkci vystřídal Petra Davida, a na zmiňovaných partnerstvích nevidí žádný problém. Lidé, kteří se zabývají právními vztahy ve státní správě, to ovšem jako možnou komplikaci vnímají. Pan Matzenauer je jakožto člen představenstva Českých drah podle zákona o střetu zájmů veřejným funkcionářem, a tudíž se v jeho případě o střet zájmů jednat může. Zákon nicméně v tomto případě žádné další podnikatelské aktivity pro tyto veřejné funkcionáře nezapovídá, pouze sankcionuje ty, kteří poruší povinnost oznámení o osobním zájmu, činnosti, majetku, příjmech, darech a závazcích. Samozřejmě že by pan Matzenauer neměl rozhodovat o udílení zakázek firmám, od kterých dostává jeho klub sponzorské dary, v tom případě by šlo nepochybně o střet zájmů. Jestli se to ale opravdu děje, nevím, sdělil týdeníku Euro vedoucí právní poradny Transparency International Vladan Brož. Starý zákon o střetu zájmů, který přestal platit v roce 2006, obsahoval vcelku jasnou definici. Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu, píše se na webových stránkách občanského sdružení Bez korupce. Nový zákon o střetu zájmů podle sdružení už ale žádnou definici střetu zájmů neobsahuje, což je jeden z jeho největších nedostatků. DO ČD JSEM NASTOUPIL POZDĚJI Matzenauer vysvětluje, že BK Prostějov je občanské sdružení, tudíž není vlastníkem klubu. Co se týká společnosti Prostějovský basketbal, s. r. o., tam je majetková struktura 99,67 procenta TK Plus a 0,33 procenta BK Prostějov. Prostějovský basketbal, s. r. o., pracuje s nulovým hospodářským výsledkem, protože veškeré příjmy jsou generovány do občanského sdružení, které kromě A mužstva mužů zabezpečuje dalších šestnáct mládežnickým týmů. Já jsem vlastnicky zainteresován v TK Plus s minimálním majetkovým podílem. Jinak jsem předsedou správní rady basketbalového klubu bez honoráře, říká Matzenauer. Je dobré vědět, že Matzenauer je společníkem firmy TK Plus společně s prostějovským tenisovým guru a vlivným lobbistou Miroslavem Černoškem a offshoreovou firmou World Sport Service. K možnému problému se sponzorstvím společností, které dostávají zakázky na železnici, pak říká: Jelikož firmy, které máte zřejmě na mysli, podporovaly prostějovský basketbal dříve, než jsem vůbec dostal nabídku pracovat u Českých drah, tak to jako problém nevnímám, dodal Matzenauer. jan.hrbacek@euro.cz

28 28 Euro července 2011 report družstevní záložny Do jednoho pytle Sektor družstevních záložen vykazuje zvýšená rizika, tvrdí ČNB. Zdaleka ne všechny kampeličky se ale chovají rizikově Česká národní banka (ČNB) se pustila do ostřejší kritiky družstevních záložen. Tvrdí, že tento sektor vykazuje zvýšená rizika. Kampeličky se prý již delší dobu soustředí spíše na rizikovější klienty, podíl úvěrů v selhání činí téměř dvojnásobek než u bank a krytí špatných úvěrů vychází na méně než deset procent, zatímco u bank na necelých padesát procent. Takto shrnuli své zásadní námitky Jan Frait a Adam Geršl z odboru finanční stability ČNB ve své prezentaci z poloviny června. Konkrétnější autoři materiálu být nechtěli, neboť centrální banka se ke kondici jednotlivých subjektů finančního trhu nevyjadřuje. RIZIKOVÝ BYZNYS Zatímco podíl nesplácených úvěrů činí v případě bank 6,4 procenta, u záložen je to více než deset procent, píše Česká národní banka. Jde o úvěry, které jsou po splatnosti déle než devadesát dní. V případě úvěrů, jejichž splatnost vypršela před třiceti až devadesáti dny, je přitom situace ještě mnohem dramatičtější. Velmi špatně jsou na tom kampeličky i z hlediska rezerv na ztrátové úvěry (viz (Ne)bezpečné kampeličky?). Vyšší riziko sektoru kampeliček pramení především z principu, na kterém záložny fungují. Nabízejí vyšší úroky na vklady, takže pak někde potřebují tyto peníze umístit za vyšší úrok. Tím si vytvářejí motivaci poskytovat i rizikovější úvěry, které banky nechtějí. Zatímco průměrný úrok na klientských vkladech v bankách je 1,1 procenta, u kampeliček je to 3,3 procenta. A zatímco banky poskytují klientské úvěry v průměru za 5,2 procenta, kapeličky za 7,2 procenta, uvádí ČNB.

29 29 družstevní záložny report (NE)BEZPEČNÉ KAMPELIČKY? Ukazatel záložny banky Průměrný úrok na klientských úvěrech Průměrný úrok na klientských vkladech Podíl klientských úvěrů v selhání Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami Pramen: ČNB Neházejte nás do jednoho pytle, namítají v reakci na zprávu ČNB některé kampeličky. Oficiálně se ale záložny vyjadřují velmi opatrně, přiznávají, že ve srovnání s bankami opravdu dělají rizikovější byznys. I ten lze ovšem dělat bezpečně. Kondici a způsob hospodaření jednotlivých záložen lze vyčíst z povinně zveřejňovaných informací, které vyžaduje ze zákona ČNB a z nichž je možné největší hříšníky vysledovat. šifrovat. Týdeníku Euro se dotyčné finanční domy nepodařilo kontaktovat a ani centrální banka se nechtěla k informacím podávaným konkrétními subjekty finančního trhu vyjadřovat. Tvrdí, že sleduje pouze způsob a obsah povinných dat, nikoli grafickou podobu. Zda v současné době řeší neúplné zákonem vyžadované informace u některé z kampeliček, ČNB neuvedla. V případě, že jsou v rámci vý- INZERCE ské družstevní záložny se proto obešel bez jakékoli hysterie, protože všichni střadatelé své peníze získají od Fondu pojištění vkladů zpět. RADĚJI BANKA NEŽ ZÁLOŽNA Několik záložen nicméně už v minulosti oznámilo, že se hodlají transformovat na banky. Netají se tím například WPB Capital MY NE, TO ONI Obecně lze konstatovat, že vyšší labilita sektoru družstevních záložen je dána slabší kapitálovou silou. O to více musí být záložny obezřetné při poskytování úvěrů a při dalších operacích, domnívá se Andrea Riedlová, ředitelka Peněžního domu, spořitelního družstva, jehož podíl úvěrů v selhání se pohybuje v rozmezí 1,4 až 1,7 procenta, a krytí úvěrů v selhání opravnými položkami drží záložna na osmdesáti procentech, jak vyplývá z výsledků hospodaření. Všechny naše vykázané údaje vysoce překračují licencí požadované limity. Vyjádření centrální banky se proto nemohlo týkat záložny Creditas, která na trhu působí po celých 16 let své existence s kladným hospodářským výsledkem, přidává se Martin Doležal z oddělení PR družstevní záložny Creditas. Dle aktuálních povinně zveřejňovaných informací, které posílá do ČNB, podíl úvěrů v selhání v záložně lehce přesahuje jedno procento. V posledních třech letech jsme zaznamenali posun k méně rizikové klientele, což se odrazilo i na poklesu úrokových sazeb pod devítiprocentní hranici. Dlouhodobě je dobrá i platební morálka klientů, tvrdí Karel Pluhař, PR manažer WPB Capital, spořitelního družstva, jehož podíl úvěrů v selhání činí 3,71 procenta. IMAGE ZKRACHOVALCŮ Odkazy na již zmiňované povinně zveřejňované informace uvádí centrální banka na svém webu. Zatímco u některých kampeliček lze najít podrobná, propracovaná a velmi přehledná data, minimálně u dvou je úroveň těchto informací otřesná a podíl špatných úvěrů na celkových pohledávkách z finančních činností či výši rezerv lze těžko roz- konu dohledu zjištěny nějaké nedostatky, jsou řešeny přímo s jednotlivými subjekty, sdělil bez dalších podrobností Tomáš Zimmermann z oddělení komunikace centrální banky. Kampeličky přitom stále musejí bojovat s pošramocenou pověstí, kdy vlna krachů několika ústavů z období před deseti lety připravila řadu lidí o velké peníze. Důvodem byla zejména nedostatečná regulace z devadesátých let. Tehdy se vedly masivní reklamní kampaně na lukrativní zhodnocení, na které záložny nebyly schopné vydělat. V současné době už jsou vklady v záložnách kryty stejně jako v bankách. Nedávný pád Vojen- Vyšší riziko sektoru kampeliček pramení především z principu, na kterém záložny fungují či Moravský peněžní ústav. Kampeličky láká především to, že jako banky by mohly poskytovat víc produktů a dostat se ke klientům, u kterých by jako záložny měly smůlu. Může to souviset i s určitou prestiží. Řada lidí vnímá záložny jinak než banky, zvláště pak třeba firemní klienti, domnívá se analytik J&T Milan Lávička. Na druhou stranu má ale regulace u bankovního subjektu přísnější požadavky na kapitál než v případě družstevní záložny. Třeba WPB Capital, která hodlá požádat Českou národní banku o bankovní licenci v dohledné době, chce ještě letos navýšit základní kapitál ze současných 438,5 milionu korun na půl miliardy korun potřebných pro podání žádosti o bankovní licenci. Úspěšná transformace na banku se zatím povedla záložně Fio, která od změny nabrala desítky tisíc klientů. I kvůli kritice České národní banky lze očekávat, že další kampeličky si s přeměnou pospíší. petra.pelantovaeuro.cz

30 30 Euro července 2011 report Pavel Kořan Málo peněz v trenýrkách Předseda ČSTV hází svého někdejšího parťáka Aleše Hušáka přes palubu Členové ČSTV jsou bez peněz, Sazka v konkurzu a vy sám často zmiňován jako spoluviník současného stavu. Vyvodíte z toho osobní odpovědnost a rezignujete? Svoji osobní odpovědnost si uvědomuji a umím ji popsat. Vliv mnoha dalších událostí mě nicméně vede k tomu, že k rezignaci není důvod. Naopak vzpomínám na to, co je pro sport typické a jak mě vychoval, tedy hrát podle pravidel a nevzdávat závod. Platí to i o výkonu funkce předsedy ČSTV. Na druhé straně, pokud členové svazu odhlasují mé odvolání, jsem schopen to pochopit a přijmout. Jaká je tedy vaše osobní odpovědnost? Ve výkonném výboru ČSTV jsem v dobré víře hlasoval pro výstavbu O2 areny, někdejší Sazka areny, protože informace, které jsme tehdy měli k dispozici, svědčily o tom, že model financování výstavby multifunkční haly je životaschopný. Problém nevidím ani v otázce Subjekty sdružené v ČSTV vyberou ročně na příspěvcích přes 700 milionů korun vyjednávání se státem o financování sportu. Ještě před rokem to vypadalo velice dobře. Uspořádali jsme konferenci Stát a sport, v předvolební euforii padlo plno slibů. Jenže po ustanovení vlády vše nabralo zcela jiný směr, to se nedalo dopředu předpokládat. Takže nepovažujete za svoji chybu, že stát odmítl poslat část prostředků na podporu sportu prostřednictvím ČSTV? Určitě necítím osobní díl viny na tom, že financování ze strany státu mohlo být ve prospěch ČSTV lepší. Přesměrování části státních zdrojů v případě kapitoly Všeobecná pokladní správa ministerstva financí bylo více méně rozhodnutím ministra Kalouska, které pravděpodobně vycházelo z určitých názorů některých jeho poradců. Teď se ukazuje, že to nebylo šťastné rozhodnutí. Přesměrování inkriminovaných finančních zdrojů prostřednictvím sportovních svazů s cílem nyní použiji bonmot ministra Kalouska aby finance z této kapitoly skončily u kluků v trenýrkách, vyznělo v podstatě liše. S výjimkou fotbalového se zdá, že všechny sportovní svazy, právě z nedostatku jiných finančních zdrojů, již stihly státní dotace úspěšně využít pro financování jiných činností, než je zabezpečení přípravy sportovců. Připravujeme podrobné vyhodnocování tohoto přesunu peněz ve více než devíti tisících tělovýchovných jednotách a sportovních klubech a na podzim je budeme moci objektivně pojmenovat. Stále se zastáváte šéfa Sazky Aleše Hušáka, přitom pod jeho vedením spadla firma do insolvence. Je to proto, že na vás něco ví nebo že vám vyplácí nějaké peníze? Mám naprosto čisté svědomí, nemám tušení, co by na mě mohl vědět, abych se začal chovat jinak. Snažím se posuzovat a hodnotit člověka v celé šíři jeho osobnosti, tedy i z hlediska času. Nevidím jen Hušáka posledních šesti měsíců, kde by bylo možné brát některé kroky trochu jinou optikou, ale vidím ho v horizontu 16 let a mnoha miliard korun, které nesporně do sportu přivedl. Stále jej podporujete, nebo si myslíte, že by měl již odejít? Každý příběh má svůj začátek i konec. Můžeme polemizovat, zda ten okamžik, kdy mělo Hušákovo angažmá v Sazce skončit, byl včera, nebo bude příští týden. Je pravda, že se konec přiblížil. Obtížně hledám důvody, proč by měl Hušák v čele představenstva firmy dál působit, teď je to otázka zvolení optimálního termínu. Nejsem ale příznivec toho, aby majoritní akcionář přiskočil na vlnu mediální dehonestace jeho osoby a začal ukazovat Hušákovu uříznutou zkrvavenou hlavu. Toho jsem dalek, ale dovedu si představit dohodu, v rámci níž bude jeho činnost v Sazce ukončena. Tvrdíte, že se o výstavbě O2 areny rozhodovalo za zcela jiných podmínek, než byly po jejím dokončení. Jaké to jsou? Nedošlo k naplnění některých předpokladů souvisejících s určitou stabilizací legislativního prostředí. Třeba novela zákona o DPH dopadla i na Sazku. Od doby, kdy jí skončila výjimka, to pro firmu a sportovní prostředí znamená ztrátu asi 800 milionů korun. Pokud bych zalistoval v některých materiálech, našel bych například písemné prohlášení předsedy rozpočtového nebo hospodářského výboru, kde podporují výstavbu O2 areny, a současně i podporu všeobecně prospěšné činnosti sportu z výtěžku Sazky. Dokonce je tam věta, že se budou činit takové kroky, aby tento proces nebyl narušen. Mé vnímání situa ce bylo, jak se teď ukazuje, naivní, ale člověk v té době předpokládal, že když se něco řekne, tak to bude fungovat i nadále. Argument s DPH jako příčinu potíží Sazky a českého sportu používá s oblibou i Hušák. Výstavba arény se měla financovat i z výtěžku videoloterijních terminálů. Projekt je ale stále ztrátový Tehdy se argumentovalo tím, že Sazka bude mít na jejich provoz monopol. Pak se ale ukázalo, že povolení získalo dalších třicet až sedmdesát subjektů. To, že je projekt v současnosti ztrátový, je pravda, nicméně argument, který znáte od Hušáka, že se nejdříve zainventuje a pak se v nějakém delším či kratším časovém horizontu investice vrací, to je taky skutečnost. Pravda je, že v představenstvu Sazky, na jehož jednání jsem byl přizván, se tyto věci důkladně probíraly a určité náznaky, že se tento projekt má ukončit, se tam objevovaly, nicméně argument o dlouhodobé investici převážil. Za špatné hospodaření Sazky může i ČSTV a další akcionáři firmy, když si několikrát odhlasovali přerozdělení budoucího zisku. A to i v době, kdy bylo zřejmé, že Sazka na tom není ekonomicky zcela dobře. Zástupci ČSTV prosadili rozdělení výtěžku mezi akcionáře, v té době již na úkor ekonomického zdraví firmy. Pokud by k tomu nedošlo, Sazka by měla k dispozici dalších možná 800 milionů až miliardu korun, se kterou mohla hospodařit v průběhu dalších let. Nicméně v té době zástupci v představenstvu Sazky za majoritního akcionáře (tedy ČSTV pozn. red.), ke kterým se přidali i ti minoritní, s tím souhlasili, a valná hromada to jednomyslně odsouhlasila.

31 31 Pavel Kořan report BOJ AŽ DO KONCE. - PŘEDSEDA ČESKÉHO SVAZU TĚLESNÉ VÝCHOVY PAVEL KOŘAN (61) Neměla by ale Sazka bez takové výplaty budoucího zisku větší šanci na přežití? To je otázka, zda by přežila dnešní situaci, ale každopádně by měla lepší ekonomickou bilanci. Další věc je, jak by se chovalo sportovní prostředí zvyklé na podíl z miliardového zisku firmy. Podle mého názoru, pokud by se tehdy věci řekly pravdivě, znamenalo by to významné utažení opasků, ke kterému došlo nyní. ČSTV by však tenhle proces určitě přežil. Nebylo chybou, že ČSTV jako majoritní akcionář Sazky nedostatečně dohlížel na dění ve firmě a jednání Hušáka? Třeba 150 milionů korun na činnost jeho sekretariátu je jistě přehnané. Toto číslo nepovažuji za korektní, nejednalo se jen o servis jedné osoby, ale o součást zajištění chodu celé firmy. Vyčítáte Hušákovi něco osobně? Jeho svérázný způsob vystupování v médiích nepovažuji vždy za šťastný z hlediska pojmenovávání příčin. Samozřejmě díky argumentům má často nad ostatními řečníky navrch, ale nejsem přesvědčen o tom, že je to vždy diplomatické řešení, které by přineslo změny v nazírání na Sazku jako takovou. Nemyslíte si, že management Sazky a jejích dceřiných společností v některých svých krocích při řízení firem chyboval? Rozhodně byla příležitost některé věci racionalizovat. To, co se začalo dít loni na podzim, kromě jiného zavádění řady restrukturalizačních opatření v zaměstnanecké struktuře a v úspoře vnitřních nákladů, bylo možné zahájit dříve. Někteří členové ČSTV nemají peníze ani na svůj základní provoz. I v této souvislosti se hovoří o prodeji majetku svazu, třeba o podílech v horských lyžařských střediscích. Aktuálním stanoviskem ČSTV je žádný majetek neprodávat. Na druhé straně se ale připravuje modernizace ČSTV včetně novely stanov. Poměrně složitě se hledají kompromisy. Jednou z otázek, které svaz musí vyřešit, je, zda ČSTV má spravovat majetek, jenž jak se»

32 32 Euro července 2011 report Pavel Kořan» v některých případech ukázalo neumí spravovat jako privátní vlastník. Pokud ale na základě zájmů nebo postojů členů ČSTV zvítězí myšlenka, že majetek spravovat neumíme, pak určitě může dojít i k prodeji horských společností. My jsme tady měli několik zájemců, zatím posledním byla společnost Tatry Mountain Resort, které odpovídáme, že akcie neprodáme. Nicméně společnost dává najevo své představy i o jiné formě spolupráce. To znamená, že byste byli ochotni pronajmout areál a inkasovat dividendy? Je možné uvažovat o různých modelech, nicméně vše je otázkou jednání. Důležitá bude odpověď, zda majetek chceme dál spravovat, či nikoliv. V případě, že se řekne, že nikoliv, pochopitelně k prodeji dojde, a to na základě profesionálně vedeného a transparentního řízení. Také se bude jednoznačně zohledňovat skutečnost, aby se výnos z prodeje hned nespotřeboval, neprojedl. Musí být stanovena pravidla pro využívání tohoto výnosu, dílem na krytí provozu a dílem na jinou formu kapitalizace výnosu. Nepřišla reforma pozdě, neztratil mnohamiliardový majetek na hodnotě kvůli špatné správě ČSTV? V této souvislosti by bylo namístě onen 45miliardový majetek ČSTV identifikovat. Jeho drtivá část je ve vlastnictví, a tedy i odpovědnosti za rozvoj, mezi členskými subjekty, zejména tělovýchovnými jednotami a sportovními kluby. Ty se v důsledku kritického objemu státního příspěvku na provoz a údržbu majetku v řadě případů dostávají do obrovských problémů. I z centra se snažíme tuto situaci ovlivňovat. Spolupracujeme se Sdružením měst a obcí ČR, abychom na ně v rámci jejich limitů mohli tato zařízení převést a naše organizace se pak mohly věnovat tomu, k čemu jako občanská sdružení vznikla, tedy zajistit organizaci sportovního procesu. Ještě jste neodpověděl na otázku, zda reforma nepřichází pozdě Přichází tak, jak je stanovována orgány ČSTV. Do funkce předsedy jsem byl zvolen loni v dubnu, hned jsme do toho vlétli, udělaly se analýzy, pozavíraly ztrátové provozy a následně jsme našli nájemce. V postupných Dříve byl nejhodnotnějším aktivem svazu podíl v Sazce, dnes to jsou krkonošská lyžařská střediska krocích začínáme tyto aktivity lépe zhodnocovat. Ilustračním příkladem je sportovní centrum Brandýs nad Labem, které jsme zavřeli v lednu a u něhož jsme vyhlásili výběrové řízení na nájemce. Bohužel z toho vítěz soutěže těsně před podpisem smlouvy vycouval. Podobným způsobem se začínají řešit i ostatní ztrátová sportovní centra. Zde budeme místo ztráty, které generují, díky pronajímání v zisku. Jak se bude tedy reformovat ČSTV? Každopádně musíme přijít s novelou stanov. Určité kompromisní řešení jsme předkládali již letos v dubnu, komora svazů je ale nepřijala. Vznikla iniciativa Český sport 2011, které vévodí pánové Jansta (předseda basketbalové federace), Bauer (šéf jachtařů), Šuman (šéf florbalistů) a předseda horolezců Hrubý. Z této dílny vychází jen jeden požadavek, MR. NEÚPLATNÝ. - byť kontinuální, a to na odvolání mé osoby a nyní i celého výkonného výboru ČSTV. Nějaké konkrétní návrhy bohužel k dispozici nejsou, s výjimkou toho, že říkají, že se ČSTV musí přeměnit výhradně na organizaci sportovních svazů. Ať si to budu představovat jakkoliv, je to neprohlasovatelné, neboť komora tělovýchovných jednot vznikla zespoda, takže nemůže být shora rozpuštěna. A sama se nerozpustí, neboť sdružené subjekty dávají jednoznačně najevo, že tuto organizaci chtějí. Řešením by tedy mohl být jen kompromis, který si druhá skupina zatím neumí představit. Je to i tím, že jachtařů či horolezců je málo, a z diskusí vyplývá, že pan Hrubý o problematice činnosti subjektů sdružených v ČSTV moc neví. Opatrně řečeno. Kde chcete sehnat pro členy finanční zdroje? To je otázka vyjednávání. Financování sportu

33 33 Pavel Kořan report je vícezdrojové. Největším donátorem je stát, který má nadefinovány nějaké programy přes MŠMT, v současnosti jsou čtyři a uvažuje se o vyhlášení pátého. Tyto diskuse se v současnosti teprve rodí. Zásadní je vlastní zdroj prostředků, subjekty sdružené v ČSTV vyberou ročně přes 700 milionů korun na příspěvcích. Z toho ani koruna neskončí tady na centrále ČSTV. A samozřejmě čím dál významnější jsou příspěvky orgánů samosprávy, krajů, měst a obcí. V rámci ČSTV je organizováno více než 1,5 milionu lidí. Nezvažujete, že byste tuto masu lidí využili jako nátlakový nástroj na vládu při prosazování svých záměrů? Myslím, že sportovní prostředí nemůže mít tričko jedné strany, neboť v České republice, a nejen tady, se levo-pravá orientace pohybuje v určitých frekvencích, a vždy by to bylo špatně. Navíc sport považujeme za apolitickou záležitost. Pravdou ale je, že před volbami vždy můžeme upozornit na volební programy, ale nikdy neříkáme volte oranžové, modré či jakékoli jiné barvy. To bych ani nepovažoval za korektní. Budete ale aktivnější při vyjednávání s politiky o přidělování finančních prostředků? Otázkou je, co znamená aktivnější, neboť já jsem v průběhu loňského roku absolvoval spoustu jednání. Po tříměsíční odmlce jsme znovu začali komunikovat s ministrem školství Dobešem. Argumentace je zcela evidentní, ta je papírově i číselně pojmenovaná již dávno, a v těchto jednáních se bude pokračovat. V minulosti byl největším aktivem ČSTV podíl v Sazce. Co je v současnosti vaším nejhodnotnějším majetkem? Stále spravujeme majetek a zejména sdružujeme přes milion a půl fyzických osob. Nedívám se na ně jako na veslaře, stolní tenisty či podobně, ale jako na devízu. A největší devíza spočívá v tom, že díky struktuře, která tu je a která se musí modernizovat, vytváří podmínky pro činnost takové skupiny organizovaných sportovců. Vedle toho je na základní úrovni pořádána spousta otevřených akcí i pro neorganizované sportovce. Co je tím nejhodnotnějším z hlediska majetku? Zcela jednoznačně akciový podíl v horských lyžařských společnostech. Změna názvu na Asociace sportů ČR (ASČR) byla také součástí plánované reorganizace? Zcela jednoznačně. Je to ale citlivá záležitost, protože každodenně se setkávám s tím, že zkratka, která zůstává, evokuje socialistickou organizaci, která tu kdysi vznikla. Zcela se přehlíží, že proběhla transformace, že jsme servisní organizace, že nikoho neřídíme, že vytváříme podmínky pro samostatné právní subjekty, které se v ČSTV dobrovolně sdružují. Ale zkratka, která je stejná, bohužel stále evokuje socialistické vnímání. Změnu názvu jsme považovali nejen za kosmetickou úpravu, ale i silný politický argument. Koneckonců i ČMFS je nově Fotbalová asociace ČR. Proč to neprošlo? Komora tělovýchovných jednot drtivě, 99 procenty, souhlasila s návrhem novely stanov, kterou tam předložil výkonný výbor ČSTV. Problém nastal v komoře svazů, kde není vážené hlasování, takže půlmilionový fotbalový svaz má stejný hlas jako 110členný svaz bobistů a skeletonistů. Návrh neprošel přes hlasování sportovních svazů, byť v té době nejsilnější členové fotbal, lední hokej a lyžaři, a také svaz cyklistiky novelu podporovali. Myslím, že to byla principiální záležitost, která spíše souvisela s tím, že nám chtěli ukázat, jakou mají sílu či představy. Rád bych ještě upozornil, že regionální sdružení opravdu neovládáme. Jsou autonomní a to, co si valná hromada odhlasuje, musíme učinit. Pod tlakem ekonomických změn se i struktura a počet bafuňářů začíná racionalizovat. ČSTV má v okrese v průměru 100 tělovýchovných jednot a na ně je někde půl profesionálního pracovníka, někde tři. Já tady můžu udělat kotrmelec a nebude to mít žádný vliv na rozhodnutí valné hromady, že někde zaměstná místo tří lidí jen jednoho. Nebo obráceně. Pod ekonomickým tlakem se ale tento stav racionalizuje. Situace se Sazkou tedy přinesla i určitá pozitiva? Určitě. ondrej.hergesell@euro.cz vadim.fojtik@euro.cz INZERCE

34 34 Euro července 2011 report filmový průmysl Session s Tomem Cruisem Tři sta milionů korun filmových pobídek zmizelo během pár týdnů. Do rozpočtu se přitom vracejí i s nádavkem Poté, co loni na podzim Tom Cruise natáčel v Česku velkofilm Mission: Impossible 4, dostala se Praha na pár dní do zpráv světových médií. Reklama zdarma, ještě k tomu podpořená hercovým děkovným dopisem na jeho webových stránkách. Čas od času se v tuzemsku objeví filmové štáby se světoznámými hvězdami. Bohužel v posledních letech volí producenti jiné evropské státy. Ty, které před řadou let nasadily masivní pobídky, podobné jako v průmyslu, aby přilákaly natáčení výpravných snímků. I když i u nás již rok funguje program podpory filmového průmyslu, díky němuž se producentům vrací dvacet procent nákladů vynaložených v tuzemsku na natáčení. Kupříkladu loni se takto rozdělilo bezmála sto osmdesát milionů korun (viz Šťastlivci s dotací). Letos bylo v rozpočtu tři sta milionů, které byly pryč v březnu. A tak nám stále unikají příležitosti. Natáčení zde v uplynulém roce zrušil jeden z největších projektů Návrat Xandera Cage s Vinem Dieselem v hlavní roli. Praha se zase letos mohla blýsknout na pozadí fotografií s Bradem Pittem, který tu měl připravovat další ze svých trháků. Ale nebude. Filmaři dali přednost štědřejší zemi. Nutno zdůraznit, že podpora filmům nejsou peníze vyhozené oknem. Jak stojí ve zprávě ministerstva kultury, v níž společnost EEIP propočítala ekonomické přínosy podpory filmovému průmyslu, veškeré dotace se do státního rozpočtu zase vrátí. A nádavkem něco málo navíc. Pobídky splnily jednoznačně svůj účel a vyrovnaly podmínky pro český filmový průmysl v Evropě. Navíc se jasně prokázalo, že celkový efekt na příjmy státního rozpočtu je pozitivní. Takže jsme s dosavadními výsledky podpory filmového průmyslu spokojeni, zdůrazňuje mluvčí ministra kultury Stanislav Brunclík. TAK JAKO SOUSEDI Je jasné, že rozdávat z eráru dotace, aby se někde něco vyrobilo, není úplně fér. Když ale něco takového dělají vaši sousedi, musíte i vy, jinak o šance přijdete. Což se ostatně zemi stalo. Ještě v roce 2003 utratily zahraniční filmy v Česku přes pět miliard korun (viz Propad kvůli Maďarům), další rok přišla studená sprcha. Objem zahraničních produkcí se propadl o sedmdesát procent. A v roce 2008 stejný scénář tentokrát poklesl o 66 procent a i v následujícím roce se ustálil na částce kolem sedmi set milionů korun. Přesun zahraničních i domácích produkcí do jiných zemí vedl v letech 2008, 2009 a částečně i v roce 2010 k odlivu kvalifikované pracovní síly z ČR, ztrátě odbytu pro navazující odvětví, a tudíž k celkové stagnaci filmového průmyslu, který je tradičním odvětvím českého hospodářství, konstatuje zpráva. I tak bylo obtížné prolobbovat pobídky pro filmaře. Problém je, že většina politiků tento systém vnímá tak, že se něco či někdo dotuje. Ale měli by program vnímat především jako nástroj, který přinese zemi byz- ŠŤASTLIVCI S DOTACÍ název projektu žadatel koproducent koprod. země (mimo ČR) výše dotace (v Kč) Román pro muže Territoire des Mensonges Lidice Nevinnost Philibert Aries/Mission: Impossible 4 Westernstory* Alois Nebel* J. A. Gardien Fantomes a louer Odcházení* Muž s fagotem/der Mann mit dem Fagott Red Tails/Červené ocasy* Čertova nevěsta Rockstar Ruská ruleta Poslední z Aporveru* Czechmademan Borgias/Borgiové* V peřinách* Slovanská epopej* Bathory (seriál)* celkem zdroj: Program podpory filmového průmyslu * Projekt přechází do roku 2011, za nějž bude účtovat další uznatelné náklady, na jejichž základě by mohl získat další dotaci.

35 35 filmový průmysl report PROPAD KVŮLI MAĎARŮM 8000 Reklamy Zahraniční filmy České filmy INDOVÉ TÁHNOU NA PRAHU Maďarské stimuly Narnie Bathory pramen: Vyhodnocení Programu podpory filmového průmyslu za rok 2010 nys a také reklamu, vysvětluje Ludmila Claus sová z České filmové komise. To je instituce podobná CzechInvestu. Jejím úkolem je lákat zahraniční štáby, aby natáčely právě u nás a utrácely své rozpočty. Podobnou komisi mají téměř všechny vyspělé země na světě, ale na rozdíl od nich a také od Czech Investu není ta česká zřízena státem. Naopak založily a financují ji samy firmy z filmové branže. Podobné je to i s českým filmovým průmyslem. Stejně jako u několika dalších odvětví mohly po revoluci podnikavé hlavy těžit z tradice a založily řadu malých a středních firem. Díky tomu bez jakékoli státní strategie vyrostl kvalitní sektor, který lze strčit do škatulky znalostní ekonomiky. Země se stala klíčovou destinací pro výrobu zahraničních filmů a dosud je vyhledávaným místem pro produkci reklam. Je skvělé pracovat s českým filmovým průmyslem, který je desetkrát lepší než ten náš, potvrdil například Peter Albaek Jensen, výkonný producent filmu A Royal Affair, který v Čechách na jaře natáčela dánská společnost Zentropa. BOLLYWOOD V ČECHÁCH První ročník fungování programu podpory filmového průmyslu vyhodnotila poradenská společnost EEIP jako úspěšný. Dotace dosáhla bezmála 180 milionů z téměř miliardy uznatelných nákladů, které tvůrci na natáčené snímky utratili. Český rozpočet na nich nejenže netratí, ale do státní kasy přitečou I když se pobídky do rozpočtu vracejí i s nádavkem, o zvětšení jejich objemu se neuvažuje i další peníze. Průměrně se z každé vydané koruny vrátí do eráru 1,18 koruny, upřesňuje Jana Chvalkovská z EEIP. A to rozhodně není tak špatný výsledek. Mělo to ale i efekt pro renomé státu. Například bollywoodský film Rockstar o mladíkovi, který se po letech setkává v Praze s dávnou láskou, vyvolal prý v Indii pozitivní ohlas. Indická pobočka CzechTourismu na něm chce postavit celou svou reklamní kampaň. Indické cestovní kanceláře již pro fanoušky připravují výlety po stopách filmu Rockstar, vypočítává zpráva. Zdálo by se, že se zavedením pobídkového systému se i v Česku vrátí staré dobré časy. Organizačně je program velmi dobře postaven a jsme rádi, že existuje. Mohl by ale fungovat ještě lépe, kdyby na něj bylo vyčleněno více peněz a kdyby peníze nebyly vázány jen na kalendářní rok, aby se o projektech nerozhodovalo vždy jen na počátku roku, vysvětluje Ludmila Claussová. Ale ani poté už by dle jejího názoru zahraniční produkce neutrácely pět miliard ročně jako v dobách největší slávy. Vlak už ujel, řada tvůrců se zabydlela například v Maďarsku, které má před námi šestiletý náskok. Nicméně na takové tři miliardy ročně bychom se mohli zase vyšplhat, míní Claussová.

36 36 Euro července 2011 report filmový průmysl Kovář krvácí i na Slovensku Natáčení pohádky se změnilo v pátrání po ztracených penězích. Dohromady jde už o více než deset milionů korun PROKLETÁ POHÁDKA. - - Scenárista a režisér Pavel Göbl patří k nastupující umělecké generaci nejen ve filmové branži, ale i jako spisovatel (Magnesia litera, dvě nominace na cenu Josefa Škvoreckého). Na jeho nabídku podílet se na připravované pohádce Kovář z Podlesí proto kývli respektovaní umělci jak z Česka, tak ze zahraničí. Projektu se mají účastnit herci Bolek Polívka, Josef Somr nebo Ivana Chýlková, svolení použít motivy ze své hudby poskytl Ian Anderson z britské rockové skupiny Jethro Tull. Příprava natáčení filmové pohádky má ale svou stinnou stránku: koproducenty a jejich podivné operace s dotacemi a granty, které film získal. V České republice se ztratily téměř tři miliony korun, které poskytly Česká televize a ministerstvo kultury (Euro 5/2011). Problém se teď řeší žalobami mezi dnes už bývalými producenty a do hry vstoupil finanční úřad, který rozhodl, že peníze musejí být vráceny do 31. května. Ani do uzávěrky tohoto vydání týdeníku Euro se tak ovšem nestalo. Ještě větší problém se mezitím objevil na Slovensku, kde filmaři přišli o 300 tisíc eur, tedy přes sedm milionů korun. Slovenské ministerstvo kultury při prověřování nakládání s dotacemi odhalilo i další podivné operace s účelově poskytnutými subvencemi na tvorbu filmů. KRYTÍ JINÝCH ZTRÁT? Klíčovou roli s podivným nakládáním s dotací sehrála společnost slovenského producenta Milana Stráňavy a českého režiséra Jiřího Chlumského JMB Film & TV Production Bratislava. Zmíněná společnost se loni ujala scénáře filmu, s tím, že má o jeho realizaci zájem. Od doby, co jí na účet přišla dotace ze Slovenské televize, ale zájem spolupodílet se na pohádce opadl. Milan Stráňava nám sdělil, že výše zmíněnou, čistě pro tento film určenou účelovou dotaci nemůže do projektu Kovář z Podlesí investovat, neboť prostředky z ní potřebuje pokrýt své, jinde vzniklé ztráty, tvrdí režisér Pavel Göbl. Přestože natáčení filmu ještě prakticky nezačalo, společnost JMB Film & TV Production Bratislava dokázala čerpání dotace vyúčtovat. Přišlo se na to při auditech slovenského ministerstva kultury a slovenské televize. Vyúčtování bylo provedeno především fakturami české firmy Prague Film Production, podepsanými Jiřím Chlumským. Tyto faktury se týkají položek jako rekvizity, kostýmy a jejich ostraha a podobně. A to aniž by kdy v takovém rozsahu došlo k natáčení filmu. Navíc smlouva mezi zmíněnými společnostmi a českým producentem filmu Next Production neexistovala. Společnost JMB neměla právo nakládat se scénářem, což může doložit má zastupující agentura Dilia, takže jde o zjevné zneužití mého díla, vysvětluje Göbl. Podobně problém popisuje producentka Kateřina Špůrová ze společnosti Next Production. Milan Stráňava uzavřel koprodukční smlouvu se Slovenskou televizí v dubnu 2010, tedy několik měsíců předtím, než jsem se já stala oficiálně producentem. Takže jsme spolu smlouvu uzavřenou zkrátka mít nemohli, konstatuje. VŠE JE OK Režisér Jiří Chlumský tvrdí, že s celou záležitostí nemá nic společného. Proto nemohu na vaše otázky odpovědět. Ve firmě JMB působím pouze formálně. Peníze nejdřív putovaly do naší pražské firmy, aby byly dosažitelné, protože se mělo točit v Praze. Pak jsme je poslali zpátky na Slovensko. Pokud vím, peníze byly složeny u notáře a teď se rozhoduje, jak se s nimi naloží, řekl Chlumský týdeníku Euro. Tvrzení Chlumského, že se ve finanční operaci s dotací neangažoval, ale režisér Göbl popírá. Fiktivní vyúčtování s jeho podpisy jsem osobně viděl, tvrdí Göbl. Klíčový slovenský producent Milan Stráňava na rozdíl od Pavla Göbla tvrdí, že má na projekt řádně podepsanou smlouvu. Osočování ze strany pana Göbla, o tom, že jsme nikdy nemohli nakládat s jeho dílem a že finanční prostředky určené pro jeho projekt byly využity na jiný účel, připisuji jeho nezkušenosti a prostořekosti. Finanční prostředky určené na projekt máme stále na účtě a budou deponovány u notáře, respektive vráceny do televize, vysvětluje Stráňava. Zároveň se snaží hájit renomé své společnosti pošramocené ministerstvem kultury. V tomto měsíci jsme do televize odeslali přesně v intencích koprodukčních smluv dva celovečerní filmy, z nichž jeden je zařazen do soutěže na karlovarském festivalu, a průběžně odevzdáváme další projekty. Projekt Kovář z Podlesí z nějakého důvodu přináší všem zainteresovaným smůlu a jsem rád, že pro nás končí, dodal Stráňava.

37 37 filmový průmysl report VŠECHNO JE V POŘÁDKU KAM SE ZTRATILY? Producenty z JMB Film & TV Production překvapivě hájí slovenská televize. Ta tvrdí, že dotace určená na film Kovář z Podlesí nebyla vyúčtována. Nevíme, jak tyto finance právnická osoba použila. Pokusila se je započítat vůči jiným projektům, na kterých s televizí spolupracuje. Suma nebyla vyúčtovaná, sdělil týdeníku Euro mluvčí televize Richard Sümeghy. Jeho slova jsou ale v rozporu s tvrzením slovenského ministerstva kultury, které provádělo kontrolu podezřelé dotační politiky. Dotace byla podle ministerstva vyúčtována, aby společnost doložila, že bylo s penězi naloženo dle jejich jasně definovaného účelu. Tedy na natáčení Kováře z Podlesí. Jenže to je ryzí utopie. Poté, co ministerstvo kultury na problém veřejně poukázalo, televize 10. července požádala o vrácení dotace. Momentálně čekáme na stanovisko JMB, kdy dojde k plnění ze strany této společnosti. Situaci budeme samozřejmě řešit, protože současné vedení televize má zájem tento projekt podpořit, dodal Sümeghy. Slovenské ministerstvo kultury při vyšetřování nakládání s dotacemi nicméně odhalilo výrazně vyšší sumu, která nebyla vynaložena v souladu s dobrými mravy. Závěrečný protokol kontrolorů konstatuje, že ve slovenské televizi byla porušena finanční disciplína v celkové výši 3,817 milionu eur. Členové kontrolní skupiny se při prověrkách setkali se skutečnostmi, které rozhodně poukazují na podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu, zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence, podvodu a porušování povinností při správě cizího majetku. Ze zákona vyplývá ministerstvu kultury podat trestní oznámení, a to i podá, píše se ve zprávě kontrolorů ministra kultury Daniela Krajcera. INZERCE

38 38 Euro července 2011 report rok vlády Od nadějí k zatracení Neustálé vnitrokoaliční boje a někde za tím pokusy o odmítané reformy. Bilance kabinetu Petra Nečase je po roce vládnutí spíše tristní NESPOKOJENÍ. - - Působilo to symbolicky. Předseda Věcí veřejných rozdával minulý čtvrtek dětem zmrzlinu před pražským podnikem Pitomá kavárna a jen tak mimochodem zmínil, že se v koalici dohodli a nehledě na ultimátum jeho strany bude trojkoaliční kabinet pokračovat. Jeho zděšení spolustraníci pak začali jeho slova relativizovat, aby po koaliční schůzce mohli zástupci všech tří stran Johnem nastíněnou dohodu oficiálně potvrdit. Po neustálých vnitřních rozporech v koalici už to téměř nikoho nepřekvapilo, a co pro kabinet Petra Nečase hůře, vlastně ani moc nezajímalo. Ačkoli totiž představitelé ODS, TOP 09 a VV povýšili obvyklou koaliční řevnivost na zcela nový level, nic jiného než společné vládnutí jim ani nezbývá. Nejlépe to zřejmě vystihl prezident Václav Klaus minulé pondělí, když vysvětloval, že o žádnou vážnou krizi vlastně nejde. To skřípání v rámci koaličního vládnutí, které zrovna teď nastalo, je podle mého názoru jedna z epizod, které se budou jistě ještě, bohužel, opakovat. Tam je prostě permanentní problém a napětí uvnitř této relativně málo sourodé vládní koalice. Vláda posílená o nováčky Karolínu Peake (vicepremiérka, legislativní rada) a Pavla Dobeše (ministerstvo dopravy) může za pár dní, přesně 13. července, oslavit přesně rok své existence. Ke slavení toho ale moc není. Kabinet, který si do názvu vepsal slova jako proreformní či protikorupční, zatím význam těchto dvou slov příliš nenaplnil. Vláda se sice opravdu pustila do penzijní, zdravotní a dalších reforem, předkládané návrhy ale působí nepromyšleně, schytávají kritiku zleva i zprava a bývají označovány za prosté škrtání. Nálepka protikorupční zase u kabinetu, kde jen během prvního roku je či bylo hned několik ministrů prověřováno policií kvůli podezření z korupce, působí až směšně. Nehledě na zveřejněný plán Víta Bárty, který svůj projekt otevřeně popsal jako nástroj na ovládnutí veřejné moci. MINIMÁLNÍ DŮVĚRA To vše se odráží na již zmíněném zhnusení a nezájmu veřejnosti o politiku. Podle průzkumů veřejného mínění se téměř tři čtvrtiny

39 39 rok vlády report PETR NEČAS Musíme se vyvarovat hašteření lidí za vládu stydí (SANEP), důvěra ve vládu se propadla na minimum, věří jí 16 procent lidí (STEM) či devět z deseti lidí si nepřeje pokračování vlády a více než sedmdesát procent odmítá penzijní a daňovou reformu (Millward Brown pro LN). Málokterá koaliční sestava přitom v porevoluční historii budila při nástupu do Strakovy akademie takové naděje veřejnosti. Po nebývale vyhrocené kampani protažené Ústavním soudem zrušenými předčasnými volbami se téměř počítalo s nástupem socialistů Jiřího Paroubka, který se netajil zájmem opřít svůj kabinet o komunisty. S takovým úspěchem především TOP 09 a Věcí veřejných zřejmě nepočítali ani největší optimisté z jejich řad. Spolu s ODS, která krátce před volbami vyměnila Mirka Topolánka za pana Čistého Petra Nečase, strany vládní koalice získaly stěží uvěřitelných 118 křesel ve sněmovně. Namísto toho, aby se vláda Ačkoli představitelé ODS, TOP 09 a VV povýšili obvyklou koaliční řevnivost na zcela nový level, nic jiného než společné vládnutí jim ani nezbývá okamžitě pustila do prosazování promyšlených reforem, se od prvních týdnů svojí existence začala zmítat v neustálých vnitrokoaličních přestřelkách, které nepříliš razantní premiér Nečas nedokázal kočírovat. Zpočátku si nic nedarovali především představitelé ODS a TOP 09, kteří se před senátními a komunálními volbami předháněli ve vzájemných výpadech v rámci boje o pověst větších reformních bouráků a lídrů na pravici. Do té doby nedemaskovaní véčkaři v čele s Vítem Bártou mohli stále hlásat svá hesla o dinosaurech a přitom se tlačit do uvolněné pozice ve středu a nalevo. Pomáhal jim i neoficiální pakt s TOP 09, se kterou dokázali účinně tlačit Nečase a ODS do kouta.» Vláda pracuje dobře, zakrývají to ale koaliční spory. Když budeme prosazovat program a přestřelky ustanou, může kabinet vydržet celé funkční období, hodnotí první rok vlády premiér Petr Nečas. Třináctého července to bude rok od jmenování vašeho kabinetu. Jak roční působení vlády hodnotíte? Co byste za uplynulý rok vyzdvihl a v čem naopak vidíte největší chyby? Vláda funguje mnohem lépe, než do této chvíle fungovala koalice. Schválila řadu reformních opatření, o kterých hlasovala jednomyslně. V Poslanecké sněmovně zatím prosadila 100 procent svých návrhů. Uvedl bych přijetí státního rozpočtu na letošní rok se schodkem o 80 miliard nižším, než kdybychom neudělali nic. Díky úspornému rozpočtu si nyní můžeme půjčovat peníze nejlevněji ze střední a východní Evropy. Ratingové agentury označují naši ekonomiku jako stabilní a jsme hodnoceni lépe než jiné, i ekonomicky vyspělejší státy. Dobrá pověst naší země na finančních trzích se projevuje v nízké míře úroků u státních dluhopisů a úspoře 18 miliard korun v dluhové službě. Rozpracovali jsme všechny reformy (důchodová, sociální, zdravotnictví, daňová). V rámci přijetí protikorupční strategie již bylo naplněno 18 bodů z 58. To je jiný úhel pohledu na realitu než mediálně vděčné spory a přestřelky, kterých bychom se v koalici do budoucna měli vyvarovat. Naším hlavním oponentem je protireformní a populistická levice, nikoli sami koaliční partneři v rámci žabomyších pozičních bojů. Vidím tedy plusy a minusy ročního působení spíše koalice než vlády, a musíme výrazně zapracovat na zlepšení jejího mediálního obrazu. Musíme předvést pozitivní energii a věnovat ji komunikaci reforem, kde máme největší dluh. Co říkáte mizivé podpoře veřejnosti kabinetu? Co se týká podpory veřejnosti, vyplývá do značné míry právě z toho, že věcnou debatu o reformách mediálně často překrývalo vytahování a pitvání nejrůznějších kauz a pseudokauz a personální hrátky, což veřejnost právem otravuje. O to méně energie zbývalo na komunikaci s veřejností a vysvětlování toho, proč jsou navrhované změny důležité. Zároveň se tato podpora liší od podpory politických stran, kde ji ODS neztrácí a potvrdila ji i v podzimních komunálních a senátních volbách. Na druhé straně musím otevřeně přiznat, že se nehodlám slepě řídit průzkumy veřejného mínění jako někteří politici jiných politických stran. Jsme si vědomi toho, že děláme často nepopulární kroky, které by však v budoucnu mohly být mnohem bolestivější, pokud bychom od nich ustoupili. Vláda si dala do vínku slova jako proreformní a protikorupční. Říká se, že rozumný kabinet všechny reformy prosadí v prvním roce, později to jde obtížněji. To se ale kabinetu nepodařilo. Hned několik stávajících či současných ministrů je/bylo prověřováno pro podezření z korupce. Jak to jde dohromady? Nejsme ve výraznějších skluzech proti harmonogramu schvalování reforem a do konce roku máme v plánu schválit řadu dalších významných změn, které již prošly vládou. Přesto je zřejmé, že s některými reformními kroky počítáme i v následujících letech. Co se týká protikorupčního étosu vlády, je skutečností, že některými kauzami byl částečně narušen. Ale chci zároveň zdůraznit, že tak rozsáhlá protikorupční opatření dosud neprosazoval žádný předchozí kabinet. Na rozdíl od minulosti neexistuje jediný vládou schválený tendr, který by vyvolával závažné pochybnosti. Dále je skutečností, že většina mediálně publikovaných kauz a pseudokauz je z minulosti, a to, že někdo je vyšetřován, ještě neznamená, že bude odsouzen. S hodnocením si tedy počkejme na ukončení vyšetřování. Ostatně příklad bývalé náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věry Jourové, rozpoutaný médii, aniž se potvrdila její vina, ukazuje, že musíme být při hodnocení podobných případů velmi opatrní. Myslíte, že kabinet může vydržet ve stejném složení po celé funkční období? Každý kabinet procházel postupnou personální obměnou a nemyslím si, že ten současný bude výjimkou. Jestli do konce volebního období vydrží koalice, záleží na nás samotných a přístupu všech koaličních stran. Jestliže se nám podaří prosazovat programové prohlášení jako doposud namísto politického hašteření nevidím jediný důvod, proč by neměla vydržet.

40 40 Euro července 2011 report rok vlády» ZASAHUJE PREZIDENT KLAUS Zřejmě nejmarkantněji se to projevilo na přelomu roku při boji o policejního prezidenta. Petr Nečas nejprve pod tlakem svých spolustraníků vyhrotil požadavek na setrvání Oldřicha Martinů a odmítl ustupovat véčkařům, kteří chtěli do funkce dosadit vlastního člověka. Z obou stran zaznívala tvrdá stanoviska, že pokud nebude po jejich, může se kabinet rozpadnout. Do věci se tehdy vložil prezident Václav Klaus, který nakonec sezval koaliční lídry na Hrad. Tam podle účastníků jednání Nečase zpucoval jak malého kluka a prohlásil se za garanta dohody umožňující pokračování vlády, jejíž detaily politici nikdy nezveřejnili. Faktem ale je, že Martinů ke konci roku rezignoval a véčkaři mohli uspořádat výběrové řízení a přizvat do něj šéfa jihomoravských policistů Petra Lessyho. Nový policejní prezident byl na světě, vítězem situace se stali Klaus s Bártou a hlavním poraženým Nečasova ODS, která jen stěží překousávala premiérovy ústupky. Ještě předtím ale kabinet dostal tvrdý direkt, i co se protikorupční pověsti týče. Kvůli tajným nahrávkám bývalého šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka (tehdejší ministr vnitra Radek John mu doporučil, ať se místo na policii obrátí na novináře Janka Kroupu!) musel kvůli podezření z korupce rezignovat na ministerskou funkci POKUS O ZÁCHRANU. - místopředseda ODS Pavel Drobil, kterého nahradil Klausův spojenec z pražské ODS Tomáš Chalupa. Záhy nato vypukla díky Finančně analytickému útvaru ministerstva financí (FAÚ) kauza dalšího místopředsedy ODS Alexandra Vondry: ProMoPro. Tedy půlmiliardové zakázky na ozvučení při evropském předsednictví EU, které měl Vondra na starost. Ani fakta, že více než sto milionů skončilo na podezřelých účtech v zahraničí, a vzrůstající tlak TOP 09, véček, opozice, ale i velké části ODS ale Vondru k rezignaci nepřinutily. Demisi sice nakonec nabídl, ale Nečas ji nepřijal a zdá se, že do ukončení policejního vyšetřování ani nepřijme. Mimochodem právě ve stejný den, kdy ministr financí Miroslav Kalousek uspořádal spolu se šéfem FAÚ tiskovou konferenci, kde zahraniční toky peněz popsal, unikl z Úřadu vlády první nástřel penzijní reformy, ačkoli se později ještě měnil. NEPOVEDENÁ DEABLIZACE To už se ale do centra pozornosti začaly dostávat Věci veřejné, respektive jejich superguru a hlavní mozek Vít Bárta. Když prasklo, že jeho bývalá bezpečnostní agentura ABL sledovala politiky ODS z Prahy 11, ačkoli Bárta tvrdil původně opak, spokojil se Nečas s jeho veřejnou omluvou. V ODS ještě zesílily názory, že premiér véčkařům zbytečně ve všem ustupuje a pod taktovkou bývalého šéfa poslanců Petra Tluchoře a Kristýny Kočí se začala připravovat akce, která měla z klubu VV vytáhnout alespoň sedmičku poslanců nutných ke 101 hlasům ve sněmovně a vyšachovat Bártovce z vlády. Vše se spustilo, až když si novináři z Respektu bez jeho vědomí nahráli slova Jaroslava Škárky o tom, jak ho Bárta uplácel statisícovými částkami. Následovaly články odhalující Bártovy plány před vstupem do velké politiky na ovládnutí veřejné moci, finanční čarování poslance Michala Babáka a další a další nahrávky usvědčující Bártu z toho, že VV jsou skutečně spíše nástrojem k uchopení moci a zisku peněz než politickou stranou. Nečas razantně volal po deablizaci, což nakonec odnesl jen Bárta (rezignoval, sněmovna bude rozhodovat o jeho vydání ke stíhání pro uplácení) a Radek John, který pozbyl ministerstva vnitra. Nečas poté nechal sesadit Tluchoře z funkce šéfa poslanců a kabinet přišel o trio bývalých véčkařských poslanců. Dlouhotrvající přestřelky, ultimáta, jejich braní zpět a neustálé rušení dohodnutých věcí a jejich znovudohadování už všechny vyčerpalo a unavilo natolik, že jen málokoho zajímá setrvávání bývalého zaměstnance ABL Josefa Dobeše na ministerstvu školství i po zpackaných státních maturitách, nástup Pavla Dobeše na ministerstvo dopravy (na slavné nahrávce Bárta mimo jiné prohlásil: No, reálně dneska finance (Věci veřejné) drží dva lidi, Pavel Dobeš a Michal Babák ). Víceméně stranou zájmu už začíná být i lopotné schvalování nepříliš promyšlených reforem s jejich neustálými změnami za pochodu (DPH bude 19 procent, poté 17,5 procenta a dnes se opět mluví o 19, pokud zbankrotuje Řecko), ke kterému se vláda teprve po roce dostává. Opoziční ČSSD je vnitřně rozpolcená a neakceschopná, předčasné volby si zatím nejen z finančních důvodů nepřeje nikdo, takže koaliční strany i veřejnost jsou zatím ke společné vládě de facto odsouzeni. Minimálně do podzimu, kdy lze očekávat boj o podobu státního rozpočtu. petr.kolar@euro.cz

41 41 vláda Petra Nečase report Pracanti vs. neviditelní Rok vede Českou republiku vláda premiéra Petra Nečase. Co dokázali jednotliví ministři? Jedni chrlí novely zákonů, o jiných je stěží slyšet pokládá do budoucna za nejdůležitější. A dle posledních náznaků úsporných opatření zřejmě nezůstane svým slibům příliš dlužen. (pel) režijní úspory a vyšší adresnost v poskytování dávek. Největší povyk ale vyvolal návrh po léta odkládané důchodové reformy. Že se nebude líbit levicově smýšlejícím, nikdo nepochyboval. Rovněž odpor odborů se dal čekat. Jenže návrh reformy nepovažují za šťastný ani někteří experti. Jedno ale Drábkovi upřít nelze: je prvním v řadě ministrů práce a sociálních věcí, který na stůl položil aspoň nějaký plán reformy penzí. (myš) MIROSLAV KALOUSEK (TOP 09) MINISTERSTVO FINANCÍ BRUTÁLNÍ ÚČETNÍ KALOUSEK Ihned po svém nástupu na post ministra financí vyhrožoval Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdými úsporami. V první fázi sice mělo jít pouze o škrty, v tomto ohledu ale současný ministr boduje. Ještě loni totiž hrozilo překročení plánovaného deficitu o desítky miliard korun, které se mu nakonec podařilo narychlo seškrtat. V účetních operacích ovšem druhý muž TOP 09 pokračoval, když následně zařídil u rozpočtu pro letošní rok další seškrtání výdajů, tentokrát o sedmdesát miliard korun. Varoval, že zatím musí být jen brutální účetní a teprve v druhé fázi přijde první opravdu reformní rozpočet. Tím měl být rozpočet pro rok 2012, jenže tady zatím plány mírně drhnou. Reformy, na jejichž základě bude rozpočet postaven, poněkud váznou. Drhne ale i Kalouskův sen o likvidaci stavebního spoření. Tedy alespoň pro tento rok, kdy mu jeho plány překazil Ústavní soud. Příští rok už ale mají majitelé stavebního spoření smůlu a Kalousek jim miliardy definitivně sebere. Mezi další splněné nutno dodat povolební sliby bývalého lidoveckého exponenta patří i vyšší DPH, se kterou se Češi jen těžko smiřují. Utahování opasků pod Kalouskovou taktovkou ovšem zdaleka nekončí. Rychlejší snižování deficitu, vypálí ministr stručně na dotaz, co z nesplněných plánů JAROMÍR DRÁBEK (TOP 09) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ DRÁBEK ZKOUŠÍ ASPOŇ NĚCO Zatímco po některých ministrech či jejich úřadech není vidu ani slechu, o Jaromíru Drábkovi (TOP 09), který vládne resortu práce a sociálních věcí, se to rozhodně říci nedá. A kupodivu není medializován jako řada jeho kolegů z trojbarevného kabinetu kvůli žádným skandálům. Přesto dokázal nadzvednout mandle nejen odborářům a politickým protivníkům, ale dokonce i odborné veřejnosti. Drábkovou předností je jistá pracovitost: návrhy na reformy či na nové legislativní kroky chrlí s podobnou kadencí jako loni na jaře islandská sopka Eyjafjallajökull sopečný prach. A některé z nich jsou podobně srozumitelné jako její jméno. Již první Drábkův počin byl veden téměř ve stylu nepřátelského převzetí firmy. Bleskovou rychlostí se mu podařilo na přelomu roku protlačit nový zákon, který zásadním způsobem mění organizaci úřadů práce. Vzdor expertů, Senátu i prezidenta Václava Klause zlomil díky převaze ve sněmovně. Na tuto změnu navazuje i sociální reforma avizovaná v několika krocích. Výsledkem mají být LEOŠ HEGER (TOP 09) MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ SMOLNÝ HEGER SI TO VYŽÍRÁ Jeden z mála politických neprofesionálů Nečasova kabinetu, ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), má prostě smůlu. Od začátku si v úřadě vyžírá dávno neřešené věci, s nimiž nemá vůbec nic společného. Když nastupoval do funkce, snášela se na jeho hlavu jen samá chvála. A to nejen od odborníků a kolegů z TOP 09, ale dokonce i od opozice. Komunikace od počátku trochu vázla s ODS, jež si na křeslo resortu zdravotnictví osobovala právo. Teď už je ale Heger pod mnohem širší a ostřejší palbou. V podstatě hned poté, co se na pražském Palackého náměstí zabydlel, se musel Heger potýkat s rozzuřenými nemocničními lékaři. A i když vyhrocenou situaci nakonec zvládl poměrně elegantně, studené sprše kritiky se»

42 42 Euro července 2011 report vláda Petra Nečase» nevyhnul. A nejvíc jej zasáhli sami lékaři, tím jak rychle zapomněli na své sliby o podpoře reformy výměnou za své bohatší peněženky. Teď se Heger zase ocitl v soukolí kauzy Diag Human. Jeho předchůdci dokázali politické následky elegantně přesunout na své následovníky, současný ministr se musí potýkat s tím, že státu je po světě exekučně zabavován majetek. Přestože by se zdálo, že taková náplň je na jednoho až až, i ministr Heger se snaží, seč může, naplňovat vládní prohlášení o reformě zdravotnického systému. Byť k podobě reformy z pera exministra Julínka, která obsahovala řadu kontroverzních prvků typu privatizace části zdravotních pojišťoven, má ta Hegerova verze celkem daleko, ani ona není přijímána s nadšením. Přesto Poslanecká sněmovna i přes odpor levicových zákonodárců minulý týden schválila první část změn ve zdravotnickém systému. (myš) VÍT BÁRTA (VV) MINISTERSTVO DOPRAVY (ve funkci do ) ZMĚNY ZMĚN NA DOPRAVĚ Ministerstvo dopravy sice na počátku fungování Nečasovy vlády nepatřilo mezi resorty pro ty pravé reformní bouráky, nakonec však na jeho bedra padá podstatná část tíže rozpočtových úspor. Hned loni ministr Vít Bárta (VV) poškrtal pět miliard. Spíše než proklamovanými slevami ale tím, že se některé stavby zastavily či Kabinet, který si do názvu vepsal slova jako proreformní či protikorupční, zatím jejich význam příliš nenaplnil omezily. Největší rána přišla s rozpočtem na letošní rok, kdy vláda snížila meziročně výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury o třicet miliard korun. Dopady jsou vážné, letos se nezahájí žádná významná stavba a lze čekat, že stavební firmy začnou výrazně redukovat kapacity pro stavby silnic, dálnic a železnic. Jestliže se ale neobjednávají nové stavby, nemůže se dařit ani vyjednat lepší ceny, které jsou u nás silně nadprůměrné. Není proto ani příliš jasné, nakolik je tahle politika úspěšná. Navíc chybí financování na již nasmlouvané stavby pro roky 2012 a 2013, pokaždé zhruba deset miliard. Ohroženo je i čerpání peněz z evropských fondů. Jen příští rok by z nich na dopravu mělo přitéci 33 miliard korun. Kvůli sporům o některé stavby však hrozí, že Evropská komise dotace neschválí. Ministerstvo dopravy proto hledá jiné stavby, na něž by mohlo slíbené dotace vyčerpat. K tomu ale potřebuje dodatečné zdroje. Jarní ministr Radek Šmerda proto požadoval navýšení rozpočtu na příští rok alespoň o deset miliard korun. Jestliže měl Vít Bárta hodně těžkou ruku při škrtání resortního rozpočtu, ještě těžší ji měl v personálních otázkách. Vyměnil vedení všech podřízených podniků s výjimkou Českých drah, kam však dosadil za drážního ombudsmana exšéfa pražské zoo Petra Fejka, a to neskončilo dobře. Ukazuje se, že ani v ostatních případech neměl úplně šťastnou ruku. Jeho nástupce Šmerda už kromě náměstkyně vyměnil vedení ČD Cargo a na Správě železniční dopravní cesty proběhl masakr náměstků. Těžko říci, zda se v personální politice pletl Vít Bárta, nebo se pletl Radek Šmerda. Jisté je, že už další změny neudělá. V rámci ministerské rošády jej od července nahradil Pavel Dobeš, který vedl pražskou kampaň VV. (aju) IVAN FUKSA (ODS) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ FUKSA NA MUŠCE VÉČKAŘŮ Peníze až na prvním místě. S tímto krédem přišel před rokem do čela zemědělského resortu dosavadní první náměstek ministra financí Ivan Fuksa (ODS), agrární problematikou nepolíbený. A dle zadání svého bývalého šéfa Miroslava Kalouska (TOP 09) začal s rozpočtovými úsporami. Úkol uspořit deset procent jsme splnili. Z resortu odešlo 140 lidí, rekapituluje Fuksa, považovaný za Kalouskova muže. Slibuje, že ušetří ještě víc, když do roka a půl zeštíhlí podřízené kontrolní a výzkumné organizace a spojí pozemkový úřad s pozemkovým fondem. Fuksovi zatím nevyšla snaha podojit podniky patřící státu, Budějovický Budvar a Lesy ČR, aby bylo víc peněz na dotace. U státních lesů předně hasil notoricky problémové tendry na lesnické práce. Protlačil takzvanou Dřevěnou knihu, dlouhodobou koncepci, která stanoví pravidla pro vypisování zakázek. Kritici jí vyčítají, že nedostatečně bere v potaz sociální a ekologické otázky. Organizace Transparency International, která tendry nejdřív podpořila, přišla nyní s kritikou, že jejich výsledky vyvolávají podezření z kartelu některých lesnických firem. Kvůli Lesům ČR žádaly už na jaře Věci veřejné (VV) Fuksovu hlavu. Mezi náměstky, jimiž se šéf agrárního resortu obklopil, není žádný člen VV. Pocházejí převážně ze stáje ODS.

43 43 vláda Petra Nečase report Proti většině v EU se Fuksa snaží zvrátit reformu agrární politiky, která nepasuje na české velkovýrobní zemědělství. Iniciuje deklarace a blokační minority, za což sklízí chválu od domácích zemědělců. Změny v unijní dotační politice ale beztak nezastaví. (krl) licisty je někdejší šéf ÚOOZ mnohem důvěryhodnější a pohněvané muže zákona poněkud uklidnil. Jenže na druhou stranu není Kubice příliš výrazný a leckdy připomíná pštrosa s hlavou v písku. A vnitro nejsou jen policisté, ale také hasiči, státní správa. A těm také chybějí peníze. Johnem odkývaná rozpočtová díra ve výši osmi miliard bude ještě dlouho bolet. (hrb) doucnu si hodlá zajišťovat ekonomickou agendu na ambasádách samo, což kritizovala nejen opoziční ČSSD, ale i Svaz průmyslu a obchodu či Hospodářská komora. Pokud jde o koncepci zahraniční politiky na další roky, s tou před pár dny Schwarzenberg na vládě narazil. Výhrady měli ministr obrany Alexandr Vondra i premiér Petr Nečas. Vadilo jim především její příliš proevropské směřování a malá pozornost Severoatlantické alianci. Ministr chce proto rozšířit kapitolu o NATO a vysvětlovat svým kolegům tu o EU. (pdk) RADEK JOHN (VV) MINISTERSTVO VNITRA (ve funkci do ) NA VLASTNÍ VNITRO Když vedl ministerstvo vnitra Ivan Langer (ODS), spousta policistů ho nenáviděla. Ale po nástupu Radka Johna (VV) se z úst nespokojenců začalo překvapivě ozývat stýskání po Ivanovi. Jak se v případě Radka Johna ukázalo, investigativní žurnalistika a ministr vnitra jsou zcela rozličné profese. John se neustále zaklíná bojem proti korupci, z tohoto silného politického tématu se kvůli němu ale stalo bezduché klišé. Žádný korupční případ se navíc nepodařilo řádně rozklíčovat, jen se John se svými poněkud nestandardními kroky sám tak trochu zamíchal do kauzy Drobil. Také personální obměny ve vedení policie se Radku Johnovi příliš nevyvedly. Ba co víc, aktuálně panuje silná nevraživost mezi dvěma složkami, které mají být výkladní skříní Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvarem pro boj s organizovaným zločinem (ÚOOZ). Jak obstojí Johnův zástupce Jan Kubice, ještě není jasné. Pro po- KAREL SCHWARZENBERG (TOP 09) MINISTERSTVO ZAHRANIČÍ ŠKRTY A NEPRŮCHOZÍ STRATEGIE Na diplomatickém poli vláda ničím neoslnila. Úspory, škrtání, hlavně o tom se mluví v souvislosti s resortem zahraničí. Už loni v červnu diplomacie uvedla, že musí šetřit, pokud jde o výdaje na telekomunikace, nákupy majetku, provoz a nákup aut, ale i pracovní cesty. Propuštěny byly desítky zaměstnanců. Na konci srpna pak vláda rozhodla z úsporných důvodů o zrušení pěti ambasád v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice. Uzavřen byl generální konzulát v indické Bombaji. Před měsícem pak ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) připustil, že zváží, které zastupitelské úřady by se mohly zrušit v Evropě. Na ambasádách došlo i ke změnám souvisejícím s obchodně-ekonomickými úseky. Ministerstvo zahraničí vypovědělo smlouvu s ministerstvem průmyslu a obchodu a v bu- MARTIN KOCOUREK (ODS) MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM Jedním z horkých kandidátů na vítěze soutěže o nejméně viditelného ministra je bezesporu Martin Kocourek (ODS), jenž vede resort průmyslu a obchodu. Konkrétní kroky, které učinil, aby pohledal. Vše, co si na začátku vytkl, je spíše v přípravné fázi. Slíbil například zachovat těžební limity u hnědého uhlí, ale jen na příští čtyři roky. Mezitím připraví novelu horního zákona tak, aby kvůli těžbě nebylo možné vyvlastňovat majetek, a tudíž by se těžaři museli s majiteli pozemků vždy dohodnout. Právě prolomení limitů má být součástí energetického mixu, jejž má Kocourek do konce roku představit v připravované energetické koncepci.»

44 44 Euro července 2011 report vláda Petra Nečase» Jinou koncepci, a to plán, jak posílit konkurenceschopnost země, už resort průmyslu představil. Připravil v něm úkoly zejména pro ostatní ministerstva. Je prý třeba zlepšit infrastrukturu a omezit byrokracii, píše se v něm například. (aju) jmenování bývalého místopředsedy vlády Jana Stráského dočasným šéfem Národního parku Šumava a snaha vypořádat se s problémem Zelená úsporám, kde Chalupa musí nalézt zhruba pět až šest miliard, aby mohl vyplatit všechny, kteří se do programu zapojili. (pdk) TOMÁŠ CHALUPA (ODS) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ve funkci od ) JIŘÍ BESSER (TOP 09) MINISTERSTVO KULTURY KULTURNÍ PERSONALISTA Pokud by měl ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) přijít o svůj post a pověsit politiku na hřebík, nemusel by se vracet k zubařině. Uplatnil by se jistě v nejedné personální agentuře. Za rok svého působení zvládl vyměnit šéfy hned v pěti významných kulturních institucích. Hned po svém nástupu propustil všechny své náměstky. Pak se vrhl na Národní technické muzeum, nového šéfa se dočkaly také Česká filharmonie, Národní knihovna a Národní galerie. V rámci svého velkolepého plánu propojit Národní divadlo a Státní operu Praha a vytvořit jediný operní soubor v hlavním městě dosadil na post šéfa opery Ondřeje Černého, který šéfuje i Národnímu divadlu. Aby si mohl Besser udělat fajfku, že splnil, co vláda na začátku slíbila, musí ještě dotáhnout církevní restituce. První návrh už je na stole. Stát vrátí 56 procent majetku a doplatí 59 miliard. Jednat se ještě bude o výši odškodného i o splátkovém kalendáři. (aju) PROKLETÝ ZELENÝ RESORT Ministerstvo životního prostředí se zdá být prokleté. Občanští demokraté si sice libují, že se jim ho podařilo odideologizovat, na druhé straně se jejich vyslanci v čele resortu musejí vypořádávat i se svými vlastními problémy. První ministr Pavel Drobil, který se při sestavování vlády viděl v resortu průmyslu, za který sliboval dýchat, ještě ani nestačil nic pořádně udělat, a už ho zničila aféra s údajnou korupcí okolo Státního fondu životního prostředí. Drobilův nástupce Tomáš Chalupa je ve své funkci ministrem spíše neviditelným. O bývalém starostovi Prahy 6 se více mluví v souvislosti s podezřelými aktivitami firmy Key Investemens, které Praha 6 svěřila do správy 190 milionů korun. Kvůli tomu se čas od času spekuluje o Chalupově odvolání. Z resortních věcí je zřejmě nejvýraznějším Chalupovým krokem Podle posledních průzkumů veřejného mínění se téměř tři čtvrtiny lidí za vládu stydí ALEXANDR VONDRA (ODS) MINISTERSTVO OBRANY MINISTR K DISPOZICI Spíš než armádní záležitosti řeší Alexandr Vondra (ODS) kauzu ProMoPro. Příběh o tom, jak pustit žilou státní kase za české předsednictví EU, je dostatečně znám. Také Vondra nejdřív bojoval podobně jako Radek John s korupcí, aby se ukázalo, že i on má na své hlavě jistou část másla. Výroky o předání funkce k dispozici premiérovi byly jen zastíracím manévrem. Všichni zasvěcení věděli, že Nečas Vondru neodvolá, a jeho pobyt v nemocnici v době, kdy měl případ ProMo- Pro vysvětlovat v Poslanecké sněmovně, ilustroval odvahu, s jakou se problému postavil. I po Vondrově nástupu na obranu se ale odehrávají kontrakty, které by stálo za to poněkud více osvětlit: například nákup útočných pušek nebo chystaná zakázka na nákup vyprošťovacích a dílenských vozidel pro transportéry Pandur. Armáda musí ořezat sádlo a posílit svaly, konstatoval Vondra, když jeho

45 45 vláda Petra Nečase report resort obhajoval takzvanou bílou knihu, která má vyřešit problémy české armády. Svaly ale ukázali spíš příslušníci vojenské policie, když přelézali turnikety v České televizi, aby zabavili jeden nepříliš významný dokument. Vondra byl v té době na armádním plese a náčelníka vojenské policie nejprve podržel, a pak odvolal. (hrb) ale ministrovi, na jehož resort si dělají zálusk VV, přece povedlo. Prezident podepsal novelu, která umožňuje obětem zločinu získat odškodnění za nemajetkovou újmu hned u trestního soudu. Vláda také Pospíšilovi posvětila návrh nového občanského zákoníku. O ten se ale ještě strhne paragrafový boj ve sněmovně. (pdk) vá neschopnost čerpat evropské dotace. Tento fakt již před časem srazil vaz ministryni Daně Kuchtové. (aju) KAMIL JANKOVSKÝ (VV) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ JIŘÍ POSPÍŠIL (ODS) MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ODNĚMCOVÁNÍ A VÁLKY ŽALOBCŮ Zřejmě nejvýraznějším počinem Jiřího Pospíšila je výměna na postu nejvyššího státního zástupce, kde Renátu Veseckou nahradil Pavel Zeman z Eurojustu. Spolu s ním se na Nejvyšší státní zastupitelství (a nejen tam) vrátili i ti, které Pospíšil při angažmá v Topolánkově kabinetu sám odvolával. Skončili naopak příslušníci tzv. justiční mafie, tedy až na vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampulu, po kterém ale jdou jak Zeman, tak Pospíšil. Kromě toho se státní zástupci dostávají do stále větších sporů s policií. Pospíšilovi se ale na začátku povedlo ministerstvo odněmcovat a zrušit ostudný tendr na elektronické náramky. Jenže vězně stále nehlídají náramky, a soudcům se proto takový trest ukládat nechce. Oproti svému prvnímu období také Pospíšil ztratil podporu soudců, kterým vadí, že nemají peníze na slíbené asistenty. Něco se JOSEF DOBEŠ (VV) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ STÁTNÍ MATURANT Nejvýraznějším počinem ministra školství Josefa Dobeše (VV) za rok jeho úřadování je jistě dotažení projektu státních maturit do finále. Plná pětina studentů sice u zkoušky propadla, Dobeš si ale výsledky pochvaluje, protože podle něj není maturita pro každého. Zároveň dodává, že i repetenti budou mít šanci ještě se dostat na vysokou školu. Právě kvůli vysokým už plánuje úpravu systému, aby se na výsledky nemuselo čekat až skoro do konce června. Ačkoliv prioritou vlády je reforma terciálního školství, vyhlásil Dobeš hned na počátku, že se vrhne přednostně na regiony. Pak představil plán na zavedení standardů výuky v mateřských školách. Na výšky došlo až nyní, kdy pověřil rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma, aby připravil reformu vysokoškolského zákona, která má být na vládě do konce roku. Bolavou patou pro resort školství zůstá- JANKOVSKÝ BOJUJE O POMNÍČEK Šéfovi ministerstva pro místní rozvoj bývají dávány nálepky jako neviditelný či muž na odstřel. Faktem je, že resort Kamila Jankovského (VV) není ani v rámci kabinetu příliš vidět. Jeho strana mu to vyčítá, a i proto se již podruhé spekulovalo o jeho výměně. Jediným viditelným úspěchem ministra Jankovského zůstává zásadní změna zákona o veřejných zakázkách, který už prošel prvním čtením ve sněmovně. Podle této novely by například mělo být zrušeno losování vítěze zakázky, od roku 2014 bude muset být tendr vypsán u všech zakázek nad milion korun, zakázky od 300 milionů korun bude muset schvalovat vláda či městské zastupitelstvo, a pokud se zjistí, že se zájemci o zakázku předem tajně dohodnou, budou moci být umístěni na černou listinu, takže by se už příště o podobnou zakázku ucházet nemohli. Véčkaři navíc ještě nad rámec novely požadují přijetí zákazu anonymních akcií na doručitele. Pokud novela projde, měla by platit od příštího roku. Mohla by se snadno stát Jankovského pomníčkem. (pdk)

46 46 Euro července 2011 report životní prostředí Britská zelená revoluce Na stovky miliard liber vyjde přechod Velké Británie na nízkouhlíkatou ekonomiku. Pomoci má Zelená investiční banka Velká Británie brzy pořádně zezelená. Tamní vláda, která již dlouhá léta prosazuje technologie přispívající ke snížení emisí oxidu uhličitého, se totiž chystá založit Zelenou investiční banku. První svého druhu na světě. Bude alokovat a posléze investovat finance do ekologických projektů, především do produkce energií z obnovitelných zdrojů, nakládání s odpady, ekologizace dopravy a zvyšování energetické účinnosti. POLOVIČNÍ EMISE Banka s největší pravděpodobností zahájí činnost v dubnu příštího roku, uvedl místopředseda britské vlády Nick Clegg. Základní kapitál poskytne ústavu ministerstvo financí, a to tři miliardy liber, tedy takřka pětaosmdesát miliard korun. Od roku 2015 pak finanční instituce bude moci získávat finanční prostředky i z kapitálových trhů a soukromého sektoru. Předpokládáme, že do čtyř let od založení banka nalije do zelené ekonomiky zhruba patnáct miliard liber, konstatoval Clegg. Britská vláda původně počítala s tím, že jediným akcionářem Zelené investiční banky bude stát. Takový majitel by ale bance znemožnil získávat finance na kapitálových trzích a od soukromých investorů. Navíc by hrozilo, že Brusel by mohl její aktivity označit jako nedovolenou státní pomoc. Podíl v instituci proto budou moci nově získávat investoři. Podmínky ale zatím nebyly stanoveny. Velká Británie je v posledních letech velmi aktivní v podpoře takzvané bezuhlíkaté, zelené ekonomiky, tedy projektů, které podporují snižování objemu oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší. Jen v následujícíh čtrnácti letech chce i za pomoci prostředků investovaných zelenou bankou snížit emise oxidu uhličitého o padesát procent. Chystáme revoluci v energetice, dopravě a nakládání s od- NEJDŘÍV VZDUCH. -

47 47 životní prostředí report NENÍ TO ZADARMO. Podpora alternativních pohonů pady, komentoval plány státní tajemník Vince Cable, jeden ze spoluautorů myšlenky na založení banky. Odhady ministerstva pro podnikání hovoří o tom, že jen do energetiky se v letech 2011 až 2025 na ostrovech musí vložit až 200 miliard liber. Další miliardy si vyžádá podpora alternativních pohonů v dopravě, především budování infrastruktury pro elektromobily a programy na lepší nakládání s odpady. Projekt Zelené investiční banky by měl současně zajistit i desítky tisíc nových pracovních míst, a to jak u dodavatelů zelených technologií, tak i u jejich provozovatelů. CHYSTÁME, NECHYSTÁME Inspirovala britská iniciativa české ministerstvo životního prostředí? O iniciaci stejné instituce, jako je připravovaná britská Zelená banka, zatím neuvažujeme, tvrdí mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. Současně ale dodává, že odbor ekonomických nástrojů ministerstva ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí loni v prosinci připravil materiál Koncept strategie SFŽP hlavní teze transformace Fondu, který variantně řešil jeho střednědobý vývoj. Tedy i transformaci v revolvingový fond nebo takzvanou Zelenou banku, dodala Jendeková. Původní plány z konce loňského roku počítaly s tím, že se do obdoby zelené banky přemění buď celý, nebo alespoň část Státního fondu životního prostředí. Byl to ostatně jeden z úkolů, se kterým přišel do čela fondu Libor Michálek. Vzhledem ke své slabosti pro nahrávání rozhovorů s jinými úředníky byl ale z fondu odejit. Hlavním důvodem pro založení české zelené banky mělo být především to, že postupně docházejí peníze z evropských fondů, podobně jako program Zelená úsporám. Je proto nutné hledat jiné zdroje pro financování zelených projektů. Česká zelená banka, jak lze projektu pracovně říkat, má poskytovat finance prostřednictvím revolvingového financování. Prostředky, které by se do fondu naopak vkládaly, měly být především platby za znečištěné životní prostředí a ekosystémové služby, úvěry a příspěvky. Takže chystá ministerstvo zelenou banku, nebo ne? Patrně ano, i když si v některých odpovědích poněkud protiřečí. BEZ ŠÉFA A SE ZPOŽDĚNÍM Týdeník Euro má však informace, že celý projekt se poněkud opozdil. I proto, že státní fond, který má vznik takové banky na starost, je již půl roku bez šéfa a nový se teprve vybírá v tendru. Jak přitom tvrdí lidé z oboru a ekologická hnutí, banka by pro plán snížit emise CO2 měla zcela jistě velký přínos. Procesu jejich snižování by samozřejmě pomohla, je přesvědčen Vojtěch Kotecký z Hnutí duha. Upozorňuje rovněž, že Státní fond životního prostředí již částečně bankovní funkce vykonává. Úplnou nebo alespoň částečnou přeměnou na zelenou banku by jeho vliv na životní prostředí ještě více posílil. Současně by se podařilo snížit i závislost Česka na fosilních palivech, tedy ropě a uhlí, konstatoval Kotecký. Nakolik významně by ale činnost nově chystané zelené banky pomohla snížit emise CO2, lze jen těžko odhadnout. Pokud v této souvislosti hovoříme o Velké Británii, tam jde o celý balík opatření, tvrdí Kotecký. Jak již bylo řečeno, Londýn chce do roku 2025 snížit objem emisí CO2 o polovinu. U nás se to dá jen těžko odhadnout, záležet bude na designu celého projektu, vysvětlil Kotecký. K největším znečišťovatelům životního prostředí v Česku, a tedy i producentům CO2 již tradičně patří energetika a průmysl. Britská zelená banka bude zaměřena pouze na oblast snižování emisí oxidu uhličitého, využití obnovitelných zdrojů energie a alternativních pohonů v dopravě. Případná ze SFČP ČR transformovaná instituce by oproti tomu nebyla zaměřena na jednu oblast podpory, ale na široké spektrum jednotlivých složek životního prostředí, tvrdí Jendeková. KAM DŘÍV SKOČIT Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ale patrně musí řešit mnohem urgentnější záležitosti, než je vznik České zelené banky. Kupříkladu vyhodnotit a udělat pořádek v prvním kole programu Zelená úsporám a rozhodnout o tom, jakou formu bude mít jeho případné další pokračování. Dalším ožehavým problémem, který zcela jistě dostal na ministerstvu životního prostředí přednost před zelenou bankou, je kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji. Intenzita znečištění prachovými částicemi je tam největší v celém Česku. Ministr Chalupa již dříve upozornil, že se kromě jiného snaží dojednat Chystá ministerstvo zelenou banku, nebo ne? Patrně ano, i když si v některých odpovědích poněkud protiřečí. v Bruselu formu podpory alternativní dopravy v nejvíce znečištěných oblastech. Jde o to dostat prostředky skutečně tam, kde jich je zapotřebí, a ne do projektů, které sice vypadají krásně, ale ničemu nepomáhají, tvrdí ministr. A další rébus, který musí Chalupa začít urychleně řešit, je, jak bude stát nakládat s miliardami korun, které bude dostávat za emisní povolenky od průmyslových a energetických firem po roce I část těchto prostředků by mohla směřovat do zelené banky. Ministerstvo v současné době prostřednictvím SFŽP ČR podporuje v rámci programu Zelená úsporám úspory energie a využití obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení a veřejných budov, další subjekty, kromě oblasti bydlení, jsou podporovány v rámci Operačního programu Životní prostředí, vysvětluje Jendeková. Současně dodává, že cílem těchto podpor je přispět ke snižování skleníkových plynů, a to prostřednictvím již zmíněných úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. Odborníci ale upozorňují, že angažovanost státu je v této oblasti nedostatečná. vadim.fojtik@euro.cz

48 48 Euro července 2011 report reality Pípající radnice Praha plánuje v Krči postavit domov pro seniory ve spolupráci s privátem ZKUSÍME TO TAKÉ. - - Praha potřebuje akutně pět set lůžek v domovech pro seniory. Nedostatek míst pro klienty, kteří vyžadují soustavnější péči, suplují v současnosti hlavně pověstné eldéenky. Na pražském magistrátu si ale lámou hlavu nad tím, kde vzít dost peněz na provoz existujících zařízení, o rychlé výstavbě čtyř nebo pěti nových domovů prý nemůže být řeč. A to je přesně ten okamžik, kdy politici s oblibou začínají natahovat ruku směrem k soukromému sektoru. Také Praha se chystá vyzkoušet démonizovaný PPP projekt. PENÍZE POŽÍRÁ PROVOZ, NA INVESTICE NENÍ Kromě okamžitého nedostatku míst chybí metropoli z dlouhodobého hlediska tři až čtyři tisíce lůžek pro starší občany v domovech pro seniory, domovech se zvláštní péčí a v domech s pečovatelskou službou. Místo masivních investic se ale budou peníze na výstavbu spíše osekávat. Praha je příliš bohatá na to, aby mohla získat dotace na budování sociálních zařízení z evropských fondů, a příliš chudá na to, aby je mohla postavit sama. Pražští politici žehrají na klesající příjmy z daní, a především na stát, který posílá málo peněz na provoz domovů proti roku 2009

49 49 reality report se příspěvky snížily o sto milionů korun. Peníze z městské kasy určené na sociální výdaje putují především na chod stávajících domovů a jejich rekonstrukce. Praha je zřizovatelem téměř 30 příspěvkových organizací poskytujících pobytové sociální služby. Řada z nich je umístěna mimo oblast Prahy a Středočeského kraje, přičemž někteří důchodci ubytovaní na venkově žijí na zámcích, které nejsou z hlediska provozních nákladů právě ideální. PREMIÉRA V PÍS- KU POKUSNÝ KRÁLÍK V KRČI V blízkosti Krčského lesa se nachází Domov pro seniory, obklopený rozsáhlou zahradou. Právě tento domov si na radnici na Mariánském náměstí vytipovali jako pokusného králíka. Jak říká radní Petr Dolínek, který má na starost sociální oblast, město si je vědomo rizik pilotního projektu, nicméně nedostatek financí jej tlačí vyzkoušet cestu partnerství se soukromým sektorem. Domov v Sulické ulici, kde na umístění čeká šest set žadatelů, by měl být rozšířen minimálně o sto postelí. Město kalkuluje s tím, že partner by financoval a postavil nový pavilon, který by nejméně dvacet let provozoval. Do správy by dostal i současný areál z roku 1963 se 152 lůžky, který právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Radní Dolínek nevylučuje, že by město poptávalo i poskytování samotné sociální péče. V tom-» PPP PROJEKTY Čiperná samospráva PPP je jako yetti. Každý o něm mluví, a nikdo ho ještě neviděl. Platí to alespoň o státní správě, která spřádá plány na partnerství se soukromým sektorem už od roku Jen za poradenské služby stát vydal podle odhadů Transparency International téměř čtvrt miliardy korun. Dnes všechny projekty tvrdě spí. Oblibu si ale tento systém financování či provozování infrastruktury začíná získávat v regionech. V roce 2009 činila hodnota koncesních projektů na municipální úrovni 10,5 miliardy korun. Aktuální hodnota projektů s koncesní smlouvou, které eviduje ministerstvo finan - cí, dosahuje téměř 50 miliard korun. Čtyři pětiny z nich ovšem připadají na smlouvy v oblasti vodohospodářství. Dlouhodobé kontrakty měst na pronájem vodovodů a kanalizací s minimálním manipulačním prostorem samospráv jsou ovšem často překážkou k získání evropských dotací. Zjednodušeně řečeno, unie se zdráhá investovat do něčeho, z čeho by měl nekontrolovatelný zisk především soukromník. Města poskytují koncese i na dodávku tepla a teplé vody, na stravovací služby, na správu sportovních zařízení, na sociální služby nebo jejich prostřednictvím řeší nedostatek parkovacích míst. Parkovací dům Rychtářka v Plni nebo Katschnerka v Hradci Králové uvádějí experti jako úspěšné PPP projekty. STŘÍDÁNÍ POLITIKŮ PPP NESVĚDČÍ Pro PPP projekty je obecně zhoubná politická nestabilita spojená s absencí koncepčního plánování rozvoje veřejné infrastruktury. Čtyřleté volební období dál politici většinou nedohlédnou navíc na prosazení, přípravu a realizaci takového záměru zpravidla nestačí. Zadavatelé velmi často zahájí přípravu projektu a po zpracování studie proveditelnosti nebo výběru soukromého partnera přehodnotí své priority nebo se změní politické obsazení. Projekt následně rovnou ukončí nebo zásadně změní, což může vést v určité fázi ke značným komplikacím, má zkušenost Pavel Štipák, manažer v oddělení podnikového poradenství společnosti Deloitte. Z tohoto pohledu jsou na tom města lépe. Rozhodování v radě bývá jednodušší než na vládě, na radnicích bývá leckdy zachována kontinuita i po volbách. Místní radní a zastupitelé jsou zároveň pod přímým tlakem občanů, aby kromě dělání politiky zajistili také jejich nezbytné potřeby. I v důsledku krize jsou dnes města podinvestovaná či zadlužená, často nemohou sáhnout po alternativě v podobě emise»

50 50 Euro července 2011 report reality MÍSTO TURISTŮ SENIOŘI. - - PACIENT NEPŘEŽIL. - -» to případě by se Praha skutečně stala průkopníkem, takto komplexní PPP projekt se v Česku zatím neuskutečnil. Konkrétnější obrysy by ale záměru měla dodat až studie proveditelnosti. Ta odpoví na to, zda je výhodnější klasická veřejná zakázka nebo soukromník. Praha si už vybrala poradce, který vyřkne ortel. Ve výběrovém řízení zvítězila firma Deloitte, která si své rozumy cení na necelé čtyři miliony korun. Pokud PPP projekt doporučí a nakloněna mu bude i rada a zastupitelstvo, výběrové řízení na koncesionáře by mohlo proběhnout v druhé polovině roku Přestože osud projektu je zatím více než nejistý, pavilon už je namalovaný. Zatím do stadia pro územní rozhodnutí. To, že už existuje projekt, nemusí být nutně špatně. Na druhou stranu první, co každý začne dělat, jsou malůvky, které se potom na zastupitelstvu pěkně prezentují. Nikdo ovšem neřeší ekonomickou stránku fungování objektu, architekti už vůbec ne, podotýká Jan Škurek, ředitel PPP Centra, jehož zřizovatelem je ministerstvo financí. VDĚČNÝ I ZRÁDNÝ Praha není prvním městem, které se chce v sociální oblasti spolčit s privátním sektorem. Ubytování pro důchodce je na rozdíl od aquaparků či stadionů politicky korektní, případné investory ovšem odrazuje způsob financování těchto služeb. Domovy pro seniory využívají čtyři typy zdrojů: příspěvky od klientů, příspěvky na péči, což je sociální dávka odstupňovaná podle stupně závislosti příjemce na pomoci od druhé osoby (800 až dvanáct tisíc korun), dotace od samospráv a od státu. Problematická se z pohledu jistoty příjmů jeví především dotace, kterou prostřednictvím krajů poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta není nároková, každý rok se mění a její výši je těžké odhadnout. Pro podnikatele je ovšem limitující hlavně prováděcí vyhláška zákona o sociálních službách, která stanoví maximální platby od klientů na 310 korun za den. První odvážlivci se už ale našli. Šéf sociálního odboru litoměřické radnice Martin Veber je přesvědčen, že lépe než příspěvkové organizace města funguje neziskový sektor, proto jsou na něm postaveny všechny sociální služby ve městě. I sociální oblast je vhodná pro nestátní či soukromý sektor, musel by mít ale stejné podmínky jako erár, jak je obvyklé v zahraničí, míní Veber. Když radnice dostavovala domov pro seniory, chtěla, aby i ten provozovala nezisková organizace. Podle nového zákona už ale musela vyhlásit koncesní řízení. Do soutěže se přihlásil jen jeden subjekt Farní charita Litoměřice, která v Litoměřicích spravuje dvě menší podobná zařízení. Město svěřilo charitě plně vybavený domov na dvacet let. Koncesionář může od města dostat dotaci, nemá na ni ale nárok. Město zatím domovu, který funguje třetím rokem, posílá několik milionů ročně. Úplně bez dotací z obecního rozpočtu funguje Domov pro seniory v Písku, a to přestože je financován pouze z obvyklých zdrojů. V oblasti sociálních služeb působí trochu jako zjevení. ZJEVENÍ V PÍSKU Před třemi lety se písecká stavební firma Kočí domluvila s radnicí, že zrekonstruuje» dluhopisů. Stát na ně navíc přenáší další kompetence a odpovědnost bez příslušných rozpočtových prostředků. Na municipální úrovni se také z těchto důvodů uskutečnilo už zhruba 30 projektů ve spolupráci se soukromým sektorem a dvacet jich je ve stadiu pokročilejších příprav. Na státní úrovni se v důsledku výpadku příjmu teprve začínají znovu oprašovat úvahy na zapojení privátu do výstavby dálnic. MEMENTA NA OBOU STRANÁCH Největším problémem PPP projektů v Česku je ovšem to, že bývají nahlíženy optikou zpackané dálnice D47. Na projekt, který nebyl sám o sobě špatný, jen Zemanova vláda jaksi opomněla vyhlásit transparentní výběrové řízení. Stát po změně politické reprezentace zaplatil izraelské firmě přes 650 milionů korun za to, že od smlouvy odstoupil. RADNICE NA PRIVÁT SLYŠÍ předmět koncesní smlouvy předpokládaná podíl na celkovém hodnota předmětu objemu koncesních koncesní smlouvy projektů (v %) (v Kč) vodohospodářství energie 6 sociální služby 2 ostatní celkem pramen: Ministerstvo financí ČR O dalších 145 milionů korun státní kasa přijde letos. Na vybudování ubytovny a hotelu v Ústřední vojenské nemocnici Střešovice sice byl vyhlášen tendr, stát ovšem redefinoval zadání. Kontrakt s vítězným konsorciem Prague Military Hospital Concession schválila vláda pod vedením Václava Fischera čtyři dny před volbami, den před volbami byl podepsán. Jedním z prvních kroků nového ministra obrany Alexandra Vondry byla kontrola projektu a jeho změna na léčebnu pro dlouhodobě nemocné spojenou s domovem péče pro válečné veterány a vojenské důchodce. Ministerstvo nakonec celý projekt odpískalo s tím, že konsorcium raději odškodní. Ani v regionech ovšem neprobíhá spolupráce se soukromým sektorem stoprocentně úspěšně. Mementem by mohl být PPP projekt, pod kterým je podepsána radnice desáté pražské městské části. Jen s tím rozdílem, že stranou, která nedodržela podmínky, byl partner, nikoli městská část. Ta, místo aby požadovala satisfakci, mu ještě vyplatila na rozloučenou deset milionů korun.

51 51 reality report PPP NA PRAZE 10 Starostenské repete bývalá kasárna na domov pro seniory. Město poskytlo budovu a zavázalo se, že ji firmě za sedmnáct let odprodá. Společnost Senior ský dům Písek, kterou založil Tomáš Kočí, získala dotaci z evropských fondů ve výši 36,4 milionu korun, zbytek stomilionové rekonstrukce financovala prostřednictvím úvěru od banky a z vlastních zdrojů. Za úvěry se nakonec muselo zaručit město. Praha je příliš bohatá na dotace na budování sociálních zařízení z evropských fondů a příliš chudá na to, aby je mohla postavit sama Letmým pohledem se v tomto případě zdá, že jedna z proklamací zastánců PPP projektů, že soukromník dokáže stavět a provozovat služby hospodárněji než veřejný sektor, funguje. Firma vykazuje náklady na vybudování jednoho lůžka včetně vybavení milion korun a měsíční náklady na jeho provoz vycházejí Píseckým na 22 tisíc korun. Praha přitom uvádí náklady na provoz jednoho lůžka v intervalu 25 až 35 tisíc korun. Vybudování jednoho lůžka obvykle vyjde na 1,5 až 2,5 milionu korun. Musíte hlídat i to, jestli se správně pere. Pokud vytvoří ztrátu příspěvková organizace, zaplatí se z veřejných prostředků. Pokud vytvoří ztrátu domov, musíme ji doplatit sami, říká Tomáš Kočí, který projekt od počátku vedl. Podnikatel ovšem přiznává, že ani pod jeho vedením se domov zatím neuživí. Dosud na jeho provoz doplácel, letos by už ale mělo hospodaření skončit na nule. Není to lukrativní byznys. Chápu to jako dlouhodobý záměr, vysvětluje Kočí. Trumfem mladého starosty Prahy 10 Milana Richtera před komunálními volbami v roce 2006 byl automobilový okruh pro Formuli 1 na území jeho městské části. Pochlubil se také soukromým investorem, který měl na principu PPP projektu přeměnit chátrající vršovický zámeček na luxusní hotel i s obřadní síní. Richter se po loňských komunálních volbách vrací ze své mise na pražském magistrátu zpět na starostovskou židli. Na neškodný nápad s formulí si už nikdo ani nevzpomene. O PPP projektu se také nemluví. Mluvit by se ale mělo. Přistoupit na taktiku politické reprezentace desítky v duchu investor selhal, jede se dál, je krátkozraké. Kvůli tomu, jak se postavila k zpackanému partnerství s jedním pražským hoteliérem, se totiž konečný účet celé akce nikdo nedozví. ČTYŘLETÝ SPÁNEK Památkově chráněná stará vršovická radnice ostudně chátrala už od roku Na radnici městské části Prahy 10 dali hlavy dohromady a v roce 2006 vyhlásili soutěž na udělení koncese. Na obnově zámečku bude Praha 10 spolupracovat s konsorciem soukromých firem vybraným na základě otevřeného výběrového řízení, které proběhlo v rámci celé Evropské unie, pochlubil se starosta mířící na velkou radnici na post radního pro kulturu. Ambiciózní politik tehdy nedodal, že se do tendru, kde cena měla pětiprocentní váhu, přihlásil jen pražský hoteliér Vlastimil Riedl známý svými vazbami na komunální politiky. Radnice s firmou Vršovický zámeček, v níž figuroval Riedl, uzavřela koncesní smlouvu. Zavázala se v ní, že do opravy zámečku investuje 190 milionů. Riedl měl do přestavby objektu na hotel vložit svých 123 milionů, za což měl získat nemovitost na 30 let do pronájmu. Dva měsíce po podpisu smlouvy Riedl vyfakturoval radnici 25,5 milionu korun za bourací práce a 4,5 milionu korun jako zálohu na projektovou dokumentaci. Peníze dostal, a poté se zřejmě uložil ke spánku, který trval bezmála čtyři roky, během nichž zámeček vesele chátral dál. K životu se koncesionář firma Vršovický zámeček probudil až vloni na jaře. V první polovině března vyhlásil jako neveřejný zadavatel soutěž na rekonstrukci nemovitosti na hotel, ovšem na přání radnice podle zákona o veřejných zakázkách. Jako vítěznou vybral nabídku Sdružení Vršovický zámeček, zaštiťující firmy Syner a OHL. Se sdružením uzavřel 28. května 2010 smlouvu o dílo, kde je uvedena cena 395,7 milionu korun. Dále události nabírají rychlý spád. Týden po podpisu smlouvy schvaluje zastupitelstvo městské části změnu záměru. Jelikož koncesionář nikdy nepředložil garance finančních prostředků na rekonstrukci ani konkrétní záměr provozu zámečku, vznikne v objektu Domov spokojeného stáří, jehož investorem bude sama městská část. Radnice prý i ušetří, domov seniorů bude o několik desítek levnější než hotel. Radnice si také nechává u advokáta Vladimíra Tögela vyhotovit právní posouzení toho, co zamýšlí podnikat dál. Právník měl posoudit, jak se představitelé radnice chtějí dohodnout s koncesionářem na rozlučce. (Nakonec dostal jako náhradu nákladů 9,5 milionu korun.) Dál už postrádají kroky politiků z desítky jakoukoli logiku. Právník měl totiž zároveň posvětit dodatek ke smlouvě o dílo, kterým chtěla městská část vystřídat hoteliéra v roli zadavatele ve smlouvě o dílo se stavebními firmami, jež vysoutěžil. ZA KAŽDOU CENU Právník proti takovému postupu v zásadě nemá námitky. Výslovně ovšem upozorňuje, že dodatek ke smlouvě o dílo, kterým se stane městská část smluvní stranou, nesmí v již uzavřené smlouvě obsahově vůbec nic změnit nebo může jít pouze o formální změny, které nebudou mít žádný dopad na rozsah plnění a cenu díla a další skutečnosti. Jakékoli dodatečné zásahy do obsahu uzavřené smlouvy o dílo by byly nepochybně ze strany ÚOHS vnímány jako obcházení zákona o veřejných zakázkách, píše právník v posudku. To ovšem nijak neodradilo reprezentaci desítky od toho, aby takový dodatek ke smlouvě o dílo 15. července uzavřela. Proč městská část dobrovolně převzala smlouvu na rekonstrukci zámečku na hotel za 395 milionů korun, přestože zastupitelé odhlasovali, že tam bude levnější domov seniorů? Do této smlouvy vstoupila Praha 10 zejména s ohledem na nutnost zachránit vršovický zámeček jako významnou stavbu městské části, a to bez ohledu na účel jejího budoucího využití, hájí postup radnice mluvčí radnice Jan Charvát. Radní najednou zachraňovali zámeček tak vehementně, že jim nedošlo, jaké důsledky bude nesmyslný podpis smlouvy mít. A zřejmě si nepřečetli rady právníka, za které zaplatili. Městská část nyní vyčíslila možné kompenzace za odstoupení od smlouvy na 60 milionů korun. Místostarosta Bohumil Zoufalík minulý týden zastupitelům vysvětlil, že než podstoupit takové riziko je lepší oželet otevřené výběrové řízení na zakázku za více než 300 milionů korun. Většina zastupitelů poslušně odhlasovala, že radnice bude pokračovat v platné smlouvě takzvaným jednacím řízením bez uveřejnění, což zjednodušeně řečeno znamená, že se se stavebními firmami na ceně dohodne a nechá si to posvětit soudním znalcem. Celý postup radnice kolem rekonstrukce zámečku je nestandardní a nestandardním zůstane i nadále. Zvažujeme, že se obrátíme na ÚOHS, aby posoudil, zda městská část neobchází zákon o veřejných zakázkách, říká opoziční zastupitel za TOP 09 Jindřich Nepevný.

52 52 Euro července 2011 report bankovnictví Jsme regulátoři, ne zlatníci Proč chce Evropská komise vydat Basel III formou nařízení namísto směrnice? NAŘÍZENÍ, NEBO SMĚRNICE? Hádky nad konečnou podobou přísnější regulace bankovního sektoru, označované jako Basel III, přitvrzují. Evropská komise totiž hodlá na podzim představit definitivní verzi a nyní se ukazuje, že zřejmě podstatnou část Basel III vydá formou nařízení, a nikoli směrnice, jak se původně předpokládalo. Tak zní záměr Evropské komise usilující o harmonizaci bankovní regulace na evropském trhu. Řada členských zemí jej ale kritizuje, neboť jim neumožňuje zohlednit stav národního bankovního sektoru, vysvětluje expert na bankovnictví a partner společnosti PricewaterhouseCoopers Audit Petr Kříž. Komise vysvětluje snahu natlačit Basel III do nařízení tím, že směrnici si jednotlivé státy při přepisování do svého právního řádu upravovaly podle svého, čímž velmi často docházelo k posunu původního významu. U nařízení taková možnost není, neboť platí v původním znění a není třeba ho překlápět do národní legislativy. BUDEME SI STĚŽOVAT Jak informovaly letos v květnu Financial Times (FT), komisař pro vnitřní trh Michel Barnier už dostal dopis, kde sedm členských států unie varuje před riziky, která může způsobit přijetí pravidel Basel III formou nařízení. Země tvrdí, že zohlednění národních specifik je v případě Basel III nezbytné. Stížnost podle listu FT podepsaly Velká Británie, Španělsko, Švédsko, Bulharsko, Estonsko, Slovensko a Litva. Některé hlasy z Evropské komise přitom kritizují příliš kreativní přebírání regulatorních pravidel Evropské unie už dlouho. Barnierův předchůdce a bývalý irský ministr financí Charlie McCreevy upozorňoval už před několika lety na to, že jednotlivé státy unie si pravidla regulace přizpůsobují až moc. A to pouhým přepsáním směrnice způsobem, kterým se nakonec posune význam. Praxi označil za goldplating, což lze přeložit jako pozlacování. Obvinil v této souvislosti zejména britské regulátory, kteří dle jeho názoru právě prostřednictvím gold-plated transparency rules (pozlacená pravidla pozn. red.) dopustili krizi, která v podstatě zlikvidovala banku Northern Rock. Byl to právě McCreevy, kdo prohlásil: jsme regulátoři, a ne zlatníci, a tudíž by podobná praxe měla skončit. ČESKÉ BANKY: (NE)JSME OK Česká republika zatím, pokud jde o ohlasy na konečnou podobu Basel III, vyčkává. Česká národní banka (ČNB) tvrdí, že nařízení není nic neobvyklého. Bude ovšem záležet na tom, co konkrétně bude formou nařízení upraveno a co půjde do směrnice. Pokud by se jednalo o vyloženě technické podrobnosti či detaily platné pro všechny subjekty na trhu bez ohledu na to, ze kterého státu jsou, anebo o pravidla, kde je dána členskému státu volnost při určení míry přísnosti, pak lze považovat nařízení za efektivní nástroj. Tuto hranici je však třeba bedlivě sledovat a v případě nevýhodné

53 53 bankovnictví report pozice pro implementující členský stát takovou úpravu odmítnout, naznačila možný postoj ČNB Petra Hájková z odboru komunikace centrální banky. Tuzemské bankovní domy zase shodně tvrdí, že jsou na nová pravidla Basel III připraveny už v současné době a požadavky splňují, aniž by potřebovaly dodatečný kapitál. Podle ČNB to ovšem nelze tvrdit o všech. Jak centrální banka ve zprávě o finanční stabilitě píše, bankovní sektor České republiky jako celek by při zachování současné hladiny kapitálu a rizikového profilu neměl být vystaven nutnosti zvyšování kapitálu, v případě některých jednotlivých bank však potřebu navýšení kapitálu nelze vyloučit. Tyto odhady jsou prozatím založeny na údajích získaných pravidelným sběrem dat v rámci výkaznictví, které neobsahují všechna data potřebná pro výpočty. Odhad dopadů zavedení standardů likvidity na český bankovní sektor vyžaduje získání dat mimo pravidelné výkaznictví a bude k dispozici nejdříve v průběhu roku 2011, píše ve zprávě ČNB. Centrální banka sice dle svých slov přísnější regulaci podporuje, ovšem k některým opatřením má výhrady. Naposledy naznačil námitky ČNB vůči Basel III viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík ve své prezentaci z letošního května s názvem Basel III: dopad do českého finančního sektoru. V materiálu upozorňuje na možná rizika například v tom ohledu, že u některých tuzemských bank mohou nastat v souvislosti s Basel III problémy anebo že není jasné, jaký budou mít dopad na reálnou ekonomiku a na byznys model bank. Další rizika, říká Tomšík, mohou plynout z rozdílné aplikace Basel III v jednotlivých zemích. Rovněž vyslovuje obavy, zda nebude role národního regulátora, tedy v případě ČR centrální banky, až příliš omezena. Navíc prý mohou nastat i potíže v tom, jak se vlastně nová pravidla budou doplňovat s těmi už platnými. HLOUPÍ, ZBABĚLÍ, NECHÁPAVÍ Banky se budou muset v každém případě smířit s tím, že jejich zisky už nebudou růst dvouciferným procentuálním tempem jako v minulosti. Regulace je stále silnější a obecně lze říct, že pravidla Basel III budou mít určitě vliv na návratnost investic akcionářů. Když potřebujete držet stále více kapitálu namísto toho, aby jej akcionáři investovali, je to logicky na úkor zisku, domnívá se místopředseda představenstva UniCredit Bank Paolo Iannone. Asi nejvíc je v souvislosti s kritikou Basel III slyšet Andreas Treichel, šéf rakouské Erste Group, která v Česku vlastní Českou spořitelnu. Naposledy vzbudil doslova pozdvižení, když se kvůli Basel III pustil do velmi ostré kritiky politické elity. Politiky označil za hloupé, zbabělé a nechápavé, neboť se kvůli své ekonomické nevzdělanosti nedokážou postavit pravidlům, která prý jednoznačně znevýhodňují tradiční banky před těmi investičními. Politici na výtku zareagovali jen vzkazem, že pan Treichel by se ve svých vyjádřeních měl mírnit, neboť to byla právě Erste, která inkasovala státní pomoc v řádu miliard eur. SLOŽITÁ PRAVIDLA Pravidla označovaná jako Basel III jsou v podstatě opatření mířící především na přísnější kapitálové požadavky evropských bank. Vše se točí zejména okolo jednotlivých forem kapitálu, kterým se bankovní hantýrkou říká V případě některých bank v ČR nelze potřebu navýšení kapitálu vyloučit, tvrdí v souvislosti s Basel III ČNB Tier 1, Tier 2 či Tier 3. Každý z těchto ukazatelů v procentuálním vyjádření ukazuje, kolik má banka kterého kapitálu, a tudíž jak je ekonomický silná a také připravená na případné potíže. Upřednostňuje se kvalitativní kmenový kapitál Tier 1 jako například běžné akcie před hybridními nástroji a podřízenými dluhy, popisuje novinky ČNB v aktuální zprávě o finanční stabilitě. Celkový kapitál zůstává na osmi procentech rizikově vážených aktiv, ale mění se jeho složení směrem ke kvalitnějšímu kapitálu, tedy k běžným akciím a přednostním akciím bez splatnosti, jejichž podíl se zvýší. Tier 1 bude muset tvořit alespoň 75 procent celkového kapitálu namísto současných padesáti a kmenový kapitál 56 procent namísto dnešních pětadvaceti, upřesňuje hlavní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. V praxi to bude znamenat pro některé banky nutnost navyšování kapitálu, protože mnohé z nich, hlavně v Evropě, hodně využívají různých forem méně kvalitního kapitálu, dodává. UŽ ŽÁDNÉ DIVIDENDY? Banky navíc budou muset nově vytvářet kapitálové polštáře konzervativní a proticyklický kapitálový polštář. Oba polštáře mají donutit finanční domy k omezení výplaty dividend. Finanční instituce budou muset omezit distribuci svých zisků ve prospěch tvorby kapitálových rezerv určených pro krytí případných ztrát, vysvětluje ČNB. Mimo to se zavádí zcela nový ukazatel, jde o takzvaný pákový poměr neboli leverage ratio, který vůči Tier 1 porovnává nikoli rizikově vážená aktiva, ale rizikově nevážená, tedy všechna aktiva v účetní hodnotě, a banky už nebudou moci při jeho výpočtu snížit účetní hodnotu méně rizikových aktiv, přiblížil složitou problematiku Petr Kříž z PricewaterhouseCoopers Audit. Zjednodušeně řečeno, páka má nově omezit míru využívání cizích zdrojů v bankovním sektoru. Definitivní verzi Basel III představí komise letos na podzim. Pravidla se budou postupně zavádět od roku 2013 a v plném rozsahu je pak banky budou muset dodržovat od roku Bruselští úředníci přitom stále čelí velmi ostré, zejména bankovní lobby, neboť pro bankovní domy to v podstatě bez výjimky znamená další utahování opasků, které si už ale mnohé instituce během krize utáhly na kost. Co konkrétně půjde formou nařízení, by se rovněž mělo rozhodnout v druhé polovině letošního roku. Zatím to ale nevypadá, že by komisaři chtěli tímto způsobem řešit pouze technické detaily. petra.pelantova@euro.cz

54 54 Euro července 2011 report Jiří Kejval Už žádné funusy V českém domě v Londýně chceme zajímavé lidi. Gotta ani Vondráčkovou nezveme, říká místopředseda ČOV Jiří Kejval Přestože do vypuknutí letních olympijských her v Londýně zbývá ještě více než rok, vstupenky, které dal český výbor do volného prodeje, bleskově mizejí. S téměř nulovou reklamou jsme již prodali téměř všechny vstupenky. Původně jsme měli strach, že o ně nebude takový zájem, protože jsou příliš drahé, vysvětluje místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Kde se tedy ještě dají vstupenky sehnat? Většinu vstupenek prodávají tři vybrané cestovní kanceláře Čedok, IBTravel a CK SLAN tour v balíčcích i s cestou a pobytem. Byli jsme totiž požádáni mezinárodním olympijským výborem, abychom většinu prodávali tímto způsobem a abychom zároveň měli kontrolu nad cenou balíčku, aby nebyla extrémní. Prodávají se od dvanácti tisíc korun. Ale jiné stojí i padesát tisíc. Londýn nemá zájem, aby tam přijela parta baťůžkářů, spala ve stanech a ničila město. Olympiáda je přece jenom komerční záležitost, stojí obrovské miliardy a pořadatelé chtějí, aby se peníze aspoň částečně vrátily zpátky. Potom máme v pravidlech, že část lístků musíme dát do přímého prodeje. Prodáváme je přes Ticketstream a na některé disciplíny už není ani jeden lístek. Část vstupenek má také olympijský výbor pro své vlastní použití, pro partnery, pro hosty, ale těch je málo. A koho zvete? Nezveme podle obličejů, ale podle funkcí. Mezinárodní olympijský výbor vytvořil naprosto jasný reglement a řekl, kdo je oficiálním hostem. Je to prezident republiky, předseda vlády, předseda Senátu a předseda Parlamentu, ministr školství a další ministři, kteří mají pod sebou sport obrany a vnitra. Samozřejmě můžeme pozvat i jiné. V minulosti jsme zvali třeba pana Janotu, který byl obrovským fanouškem sportu a strašně poctivý člověk. Kdyby nebylo jeho, tak dnes sport nemá už vůbec nic. Kolik jste nakoupili nejdražších lístků? Nejdražší jsou za 2012 liber na áčkové zahá-

55 55 Jiří Kejval report jení. Objednali jsme jich deset, ale nedostali jsme ani jeden. Abych řekl pravdu, netrápí mě to. Ale celkem bylo k dispozici třikrát více vstupenek než na poslední letní olympiádu. Jak se vám podařilo získat jich tak hodně? Asi pětkrát nebo šestkrát jsme jednali s organizátory. A velmi jsme na ně tlačili, že chceme hodně lístků. Pečlivě a dlouho jsme zvažovali, o jaké disciplíny nám jde. Takže jsme třeba téměř oželeli závod na 100 metrů s Usainem Boltem, i když je nám líto, že na trháku celé olympiády nebude skoro žádný Čech. Říkali jsme: Sice stojíme o zahájení a zakončení her, ale jestli nám můžete dát místo jednoho na zahájení dva lístky na oštěpařku Báru Špotákovou, dejte nám radši je. Protože ona aspiruje na zlatou medaili. Jasně jsme vymezili naše zájmy. A díky tomu jsme získali na Špotákovou 800 lístků, to je skoro šedesátina stadionu. A tak jsme se dohadovali i o další trháky olympiády. Třeba finále mužů v basketbalu. Sice jsme také nějaké chtěli, ale dáváme přednost ženskému basketbalu, protože mají větší šanci, že se budou kvalifikovat do finále. Stejně tak na veslaře Ondru Synka. Máme výborné pětibojaře, tam jsme chtěli 1000 lístků, které byly relativně drahé, ale sehnali jsme jich jen 300. Celkově jsme se snažili držet českou stopu. MÍSTOPŘEDSEDA ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO VÝBORU JIŘÍ KEJVAL (44) Do jakých českých sportovců vkládáte největší naději, že se vrátí s medailí? Já jsem veslař, takže je to jasné. I když je těžké odhadovat, myslím, že právě Bára má velkou šanci. Pak samozřejmě střelci, snad nebyla olympiáda, aby se netrefili do nějaké medaile. Doufáme i v úspěch moderních pětibojařů nebo na divoké vodě. A všichni čekají, co Martina Sáblíková na kole. Budou se nějak navyšovat odměny pro medailisty? Jsou pořád stejné a nemáme v plánu je měnit. Navyšovali jsme je před Pekingem z milionu na milion a půl korun. Ale záleží na tom, jestli vyhraje družstvo, nebo individuál. Při výběru lístků na olympiádu jsme se drželi české stopy v Londýně Bylo třeba připravovat tak velkou kampaň už více než rok dopředu, když lístky tak rychle mizejí? Myslíme, že marketingový potenciál olympijských kruhů a olympismu je silný. Opravdu stojí za to, se tam vydat, dalších dvacet let se to už nikomu nepodaří, takhle blízko jen tak olympiáda nebude. Když se ale přeneseme od ekonomické nebo marketingové stránky k duševní, je jasné, že olympismus je trošku jiný sport. Je to daleko širší pojem. Už baron Pierre de Coubertin vyznával antickou formu sportu, kdy sportovcem byl inteligentní člověk zabývající se uměním, vědou, byl fyzicky zdatný, chtěl se vzdělávat a hlavně hrát fair play. To jsou velmi důležité hodnoty do života, které jsou však dnes bagatelizovány různými komerčními pohledy na věc. Na koho se kampaň zaměřuje? Program máme rozdělený na několik částí, zaměřujeme se na všechny. Nejvíce by ale měl dopadat na děti. Celá jedna část je věnována dětem mezi 10 a 12 lety. V tomto věku si mládež utváří své životní hodnoty a dokáže je přijímat. Vytvořili jsme pro ně program, který se jmenuje Každý může být vítězem. Úvodní spot hovoří o tom, že vrcholový sport mohou dělat statisticky tři procenta obyvatelstva. Tento program se ale soustředí na zbývajících 97 procent. Konečně Coubertinovo heslo se dá také přeložit jako Není důležité zvítězit, ale bojovat. Že důležitá je cesta, a ne cíl. Jakou máte na kampaň prozatím odezvu? Teď se chystáme analyzovat první výsledky. Na léto si dáváme pauzu, protože významnou složkou jsou pro nás děti, a ty tu o prázdninách nejsou. Celá kampaň se skládá z několika částí. Po českých městech jezdí putovní výstava a vedle ní autobus, typický double- -decker. Pak program Každý může být vítězem a další doprovodné akce. Znovu začneme po prázdninách a chceme je doplnit čtením v knihovnách. Ve spolupráci s ČT připravujeme další projekt, v jehož rámci bychom chtěli objet stovky míst v zemi a organizovat výherní akce. Chceme pečlivě v každém městě i vesnici vytáhnout slavné sportovce z minulosti a ukázat jejich příběh. A také současné reprezentanty. Zapojíme i Facebook, aby akce byly interaktivní. V některých městech, která již double-decker objel, se bývalí sportovci připojili. Jaká je odezva z jejich strany? Třeba v Brně nám vynadala půlka klubu olympioniků, že o naší akci málo věděli a že ještě něco mohli připravit. Chceme hlavně přitáhnout pozornost lidí na sportovce z jejich blízkosti, aby cítil silnou podporu. A pak mu třeba soused dovolí, že si u něj ve sklepě může nechávat kolo. A měl radost, že sportovci pomáhá k úspěchu. Akce by měla stát čtrnáct milionů korun. Kdo ji bude hradit? Bude stát ve finále samozřejmě mnohem víc. Peníze dodá celkem 40 subjektů. Pro nás je nejprestižnějším sponzorem mezinárodní olympijský výbor, který bude hradit asi pat-»

56 56 Euro července 2011 report Jiří Kejval náme třeba s výrobcem hodinek Prim, což sice není náš partner, ale ztělesňuje dobrou tradici a výrobek, jímž se můžeme pochlubit. Prezentovat se bude i firma AlpinePro, což je mladá dynamická česká firma, která zastínila naše předchozí partnery. Pracujeme i na perfektním merchandisingu, aby naši fanoušci nechodili jako obvykle v hokejových dresech, ale v těch aktuálních, které by měly být i cenově dostupné a k mání přímo na místě. Budou v domě vystupovat i nějací čeští umělci? Nezveme ani Karla Gotta, ani Helenu Vondráčkovou. Stojíme o zajímavé a neotřelé lidi. Cílovou skupinou by mohli být lidé mezi 18 a 35 lety. Mohli bychom pozvat odpovída- Oslavit medaili potřásáním rukou s potentáty není žádná zábava» náct procent nákladů. Dále přispějí kraje, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zahraničí, kultury, pro místní rozvoj respektive CzechTourism, ministerstvo obrany, které se prezentuje armádními sporty a ministerstvo vnitra. Pak máme spousty komerčních sponzorů. Dáváme si ale pozor, aby podpora nešla z peněz vyčleněných na sport, který je na tom dneska velmi špatně. Vyvrcholením bude otevření Českého domu v Londýně. Jak bude fungovat? Inspiroval jsem se svým zážitkem. Na minulou olympiádu do Pekingu jsem pozval svého kolegu z práce, Holanďana. Hned první den jsme vyhráli první zlatou medaili, získala ji střelkyně Kateřina Emmons. V českém domě jsme vítězství oslavovali, hráli jsme hymnu, nastupovali a gratulovali. A ten můj kolega říká: Hele, takhle vy pořádáte slavnosti? My podobně děláme funusy. Pak mě pozval do jejich olympijského domu. Ten byl na rozdíl od našeho veřejně přístupný, bylo tam asi pět tisíc lidí. Ten den skončila jako druhá nebo třetí holandská judistka, pobíhala ještě v kimonu, oslavu moderoval nějaký jejich Leoš Mareš, hrála kapela. Prostě bylo veselo. Když se jí zeptali, co chce říci svým fanouškům, povídá: Já vám chci říct, že vás mám strašně ráda! A rozeběhla se a skočila mezi lidi šipku. Oni ji chytli a zvedli na ruce a ona jela po těch rukou až na konec davu a zpátky. V tom okamžiku jsem si uvědomil obrovský rozdíl mezi českým a holandským přístupem. Vždyť pro toho mladého člověka je to možná nejšťastnější den v životě, a když ho má strávit potřásáním rukou s potentáty, kteří ho ve 22 letech ani nezajímají, není to zase taková zábava. Ale být na obrovské party, kde je středem pozornosti a kde si může skočit do davu a kde cítí, že ho ti lidi milují, to je prostě úžasné. Bude tam prostor pro prezentaci českých firem? Které to budou? Naši největší partneři se rekrutují z nejbohatších firem, protože podporovat český olympijský tým není nic laciného. Pak jed- jící kapely, jako třeba Nightwork, které si dělají legraci ze všeho a umějí zpívat i anglicky. Najmeme českého i anglického moderátora, protože se chceme prezentovat i před britským publikem. Chceme během těch čtrnácti dní ukázat, co je Česko. Prezentovat současné Čechy a moderní věci. Sportovní dresy, které chcete v domě prodávat, šije AlpinePro. Kdo ale připravuje oděvy pro nástup, když dosavadní dodavatel OP Prostějov zkrachoval? Dříve jsme nastupovali více či méně v konfekci. Letos jsme si vytvořili návrh, jak by měly oděvy vypadat, a budeme vybírat firmu, která je připraví. Výběrové řízení bychom měli do konce prázdnin uzavřít. Vítěz musí komunikovat se sportovní kolekcí.

57 57 olympiáda 2012 report Dobytek, královna a česká sláva Olympijský Český dům se poprvé otevře veřejnosti. Kromě oslav sportovců nabídne i jedinečnou možnost prezentace země SLÁVA NEREZAVÍ. - Až se příští rok na Londýn díky olympiádě upřou oči celého světa, budou si svůj kousek zorného pole chtít zabrat všechny zúčastněné země. Česko nebude výjimkou. Hlavně ty země, jež mají k olympiádě nejblíže - a my mezi ně tentokrát také patříme - chtějí podtrhnout důležitost události a využít atmosféry i obrovského množství lidí už v předolympijském období. Je to dlouhý seznam akcí, a protože se o totéž pokouší přes 160 zemí, budeme mít napilno, říká český velvyslanec v Londýně Michael Žantovský. Zásluhou Českého olympijského výboru (ČOV) budeme mít na několik týdnů v Londýně i vlastní Český dům, kde budou moci naši fanoušci oslavit každou získanou medaili a zvědavci okusí kromě piva i trochu české kultury. MÍSTO PRO BYZNYS Budova Business Design Centre (BDC), již si ČOV pro své sídlo během olympiády vybral, stojí ve čtvrti Islington, zhruba na půl cesty mezi městským centrem a olympijskými stadiony, oboje je vzdálené asi deset minut metrem. Ačkoli u nás proběhla řada různých výstav, taková národní prezentace je něco nezvyklého. Jsme hrdí na to, že jste si vybrali naši čtvrť, říká šéfka islingtonské radnice Catherine Westová. Minimálně pro Pražáky nebude těžké zapamatovat si název stanice Angel, od níž je to do BDC jen pár minut pohodlné chůze. Původně byla budova jakýmsi zemědělským trhem, kam se dopravoval dobytek a kde se pak i prodával místním farmářům. Potom tu ale také královna Viktorie pořádala okázalé plesy a budova se mohla pyšnit i královským přízviskem jako Royal Agricultural Hall. Také se tu mimo jiné pořádal úplně první autosalon v Londýně, dává příklady bohaté historie ředitel centra Dominic Jones. Budova však rovněž byla několik let prázdná a chátrala, než se jí v osmdesátých letech ujala podnikatelská rodina Morrisových, která ji za dnešních zhruba 13,5 milionu eur přestavěla do současné podoby. Kromě zpevnění konstrukce, nových stěn i střechy se stavba symbolicky otočila a hlavní vchod je dnes na opačné straně z Upper Street. Viktoriánským inženýrům a architektovi Fredericku Peckovi se ale musejí přiznat určité schopnosti: i když se bortily stěny a propadala střecha, železná konstrukce zůstala prakticky nepoškozená, říká Jones, pod jehož vedením je BDC úspěšným podnikatelským centrem. Mohlo by se přirovnat k výstavištím v Česku, ale stejně tak se dá porovnávat s kongresovým centrem. Nejvíce toho má nicméně společného s americkými vzory, jelikož zde má stálé zastoupení v kancelářích podél galerií na sto různých firem. Pokud byste v Londýně zakládali kancelář, stačí přijít sem a vše potřebné seženete pod jednou střechou od možného prostoru pro základnu přes vybavení interiéru a software až po právníka. Pořádáme stovky akcí ročně, ale i když tu žádná zrovna není, je tu ve vlastních kancelá-»

58 58 Euro července 2011 vu Upper Street, kde se dá najít spousta zajímavých kaváren i obchodů. Naopak příjemný klid poskytnou parky Highbury Fields. V Islingtonu se Češi nebudou nudit ani podle Dominica Jonese. Dá se tu zažít moc pěkný večer, což ocení hlavně asi mladí lidé. Máme tu výborné bary a restaurace, ale i divareport olympiáda 2012» řích zhruba tisícovka lidí. Klid je tu vlastně jen o svátcích, ročně nám tu projde na 600 tisíc MÍSTO PRO ČES- KO. lidí. Za těch pětadvacet let fungování jsme se leccos naučili a jsem pyšný na to, že během posledních tří krizových let nám odešla jen jedna firma a kapacita zůstala z 99 procent zaplněná, - tvrdí Jones. Za dobu fungování Business - Design Centre budovou prošlo zhruba deset milionů lidí. NOVÁ PRAHA Během olympijských dní by se dalo místo s Českým domem překřtít na Novou Prahu, podle toho, kolik by se v ní mohlo pohybovat Čechů. I když plány ještě nemají konečnou podobu, Český olympijský výbor si od akce slibuje hodně. Poprvé bude dům otevřen všem kromě oficiálních představitelů výboru, Česka a sportovců i českým fanouškům a ostatním zvědavcům. Nechceme, aby to skončilo u Pražského hradu a Karlova mostu. Chceme se prezentovat jako moderní národ s moderními technologiemi. Ve zkratce řečeno je ten koncept takový, aby každému, kdo vejde, spadla brada údivem, říká místopředseda ČOV Jiří Kejval. Vzhledem k tomu, že budou mít Češi k dispozici celou budovu, která má na šest tisíc metrů čtverečních výstavní plochy, budou mít k představení země dost prostoru. Během dvou týdnů se má v budově Business Design Centre ukázat každý z českých krajů se svými specifiky, budou se prezentovat partnerské firmy olympijského výboru. Zároveň v centru zůstanou i na stálo usídlené firmy, a tak kromě jisté tisícovky hostů mohou Češi přičichnout k tomu, jak se v Británii dělá byznys. Také ukážeme ostatním, jak umíme slavit. Zároveň na úrovni předvedeme českou kulturu, přesvědčuje Kejval s tím, že ve hře jsou i efektní 3D projekce. Čtvrť Islington, v níž Jiří Kejval jako majitel firmy Techo, která je i dodavatelem královského dvora, nějakou dobu žil, je podle něj jednou z nejlepších částí Londýna. Se svými zhruba 320 tisíci obyvateli a asi 150 galeriemi se prý dá považovat za čtvrť umělců, kam se každý pátek hrne omladina z celého Londýna. ČEKÁ NÁS PRÁ- CE V Británii je naše čtvrť známá pravděpodobně díky různým spojením s politikou a uměním. Žil tu jak spisovatel George Orwell, tak bývalý premiér Tony Blair. Na začátku dvacátého století tu nějakou dobu pobýval Lenin, dodává Westová s tím, že by si turis té neměli nechat ujít především návště-

59 59 olympiáda 2012 report dla. Pravda také je, že snad nebyl lepší čas pro návštěvu Londýna s tím, jakou sílu teď má libra. O Londýně se říká, že je drahý, ale s ohledem na směnné kurzy takhle levný ještě nebyl. Navíc tu neprší tak, jak si všichni myslí. V Miláně prší více, uklidňuje Jones. ROZMARNÉ OLYMPIJSKÉ LÉTO O Češích bude ovšem slyšet na více místech v Londýně. Své plány ve spolupráci s agenturami CzechTrade, CzechInvest i Czech- Tourism nebo třeba Britskou radou v Česku spřádá i české velvyslanectví. V červnu se na londýnské University College London konalo středoevropské sympozium, kde se pro akademickou obec prezentovaly země Visegrádské čtyřky. V plánu je velká fotografická prezentace Česka, našich sportovců i významných osobností. Proběhnout by měla na jednom z londýnských letišť. K tomu se připravuje výstava naopak o olympijském Londýně z českého pohledu. Na ambasádě též připravujeme takové letní kino, chceme dělat odpočinkové projekce kultovních českých filmů, především pro místní publikum, přibližuje velvyslanec Žantovský. Třídenní akce začne už letos v létě. Rozhodně počítáme s Rozmarným létem, pravděpodobně s Postřižinami a pak uvažujeme o Slavnostech sněženek nebo Knoflíkářích. Rozhodně budeme kino opakovat i v příštím roce, a když to bude mít úspěch, tak to možná rozšíříme, upřesňuje Žantovský. Olympijský Londýn už si také může užívat samo Česko, po němž projíždí originální londýnský double-decker. Kromě klasické červené barvy je autobus značky Bristol z roku 1959 ozdoben olympijskými barvami a slibuje bohatý doprovodný program. I když na první pohled vypadá jako veterán, zvnitřku je plný moderních technologií. Speciální multimediální centrum zábavnou formou informuje o olympismu a novinkách z tábora našich olympioniků, říká místopředseda ČOV Kejval s tím, že autobus projíždí 128 českých měst. MÍSTO PRO ČESKÝ DŮM INZERCE

60 60 Euro července 2011 report zahraniční investice Čím dál menší Malenkaja Moskva Do českých nemovitostí investují stále častěji lidé z Východu. I tak ale investorů znatelně ubylo K MÁNÍ ZA ČTVRT MILIARDY Před dvěma desítkami let pro ně mělo tehdejší Československo tak trochu exotickou příchuť. Na počátku rozhodnutí mnohých mladých cizinců žít nějaký čas v bývalé komunistické zemi uprostřed Evropy stála nepochybně touha po dobrodružství. Našli se ale i tací, kteří sem přišli i za příležitostmi, jež transformující se trh přinášel. Nejčastěji šlo o tehdy poměrně levné nemovitosti. Kupříkladu italský architekt Alberto di Stefano, který dodnes žije v Praze, jezdil ještě v 80. letech minulého století do Československa jako student. S batůžkem na zádech tehdy obdivoval autentickou architekturu historických památek. Jeho specializací totiž bylo restaurování starých budov a česká metropole v tu dobu nabízela restaurátorům skutečně hodně práce. O pár let později už s partou svých italských přátel kupoval poněkud zašlé, ale architektonické činžáky na pražském Žižkově a Vinohradech, které pak zrenovovali. Od té doby koupil také jednu secesní vilu a několik starých hospodářských stavení, která proměnil na luxusní bydlení. Di Stefano a další cizinci Čechům v 90. letech ukázali, že investovat peníze do bytů či domů může být mnohem bezpečnějším a výhodnějším způsobem zhodnocení vlastních peněz, než kdyby je vložili do bank či kampeliček. Dnes je situace jiná. Do velké míry za to může krize, která ceny nemovitosti silně zasáhla na celém světě. Pokud dnes cizinci kupují v Česku byty či domy, je to nejčastěji pro vlastní potřebu. Poptávka po nich trvá hlavně na dvou místech tradičně v Praze a v Karlových Varech a jejich okolí. Nejčastějšími zájemci o nákupy nemovitostí, ve kterých budou bydlet, jsou lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu. RUSOVÉ, ASIATÉ, IZRAELCI V Praze býval zájem hlavně o bytové domy v atraktivních částech centra města. Investoři z jihu preferovali spíše zdobné, starší domy s historizujícími fasádami, investoři ze západní části Evropy zase novější domy z období první republiky, popisuje Jiří Pácal, ředitel realitní Central Europe Holding společnosti, která má s prodejem domů domácím i cizím investorům letité zkušenosti. Nejčastěji investovali Italové, Němci, Rakušané, Nizozemci, Irové, Švýcaři a Britové, vypočítává Pácal. I dnes

61 61 zahraniční investice report se prý investoři objevují, i když v podstatně menší míře. A také v tomto případě jde většinou o Rusy či jiné národnosti ze zemí bývalého sovětského impéria a následují je Asiaté s Izraelci. Ti nakupují jak v české metropoli, tak v lázeňských městech na nejzápadnějším okraji České republiky. Byty jako investice jsou v poslední době spíše na ústupu. A ještě před pár lety populární,blokové prodeje do zahraničí jsou dnes již naprostou minulostí, říká Radomír Němeček, generální ředitel společnosti CP Praha, která vlastní 520 nových bytů v žižkovském projektu Central Park Praha. Prodána jich je zatím třetina. Přesné procento zahraničních zájemců Němeček nedokáže určit. Většinu zájemců podle něj tvoří Češi, následovaní Slováky a dále pak Angličané, Američané, Němci a Rusové. Naprostá většina je prý koupila buď pro vlastní potřebu, nebo svým dětem. Podobnou zkušenost má firma ZFP Developer, která přestavuje na byty půdy činžov- CHCEME TU ŽÍT. - - Když dnes cizinci kupují v Česku byty či domy, je to nejčastěji pro vlastní potřebu ních domů. Před rokem 2009 kupovalo byty od naší společnosti hodně cizinců, nejvíce Rusové, popisuje Marek Sadil, marketingový ředitel developerské firmy. Jejich klienty prý byli jak zahraniční manažeři žijící v Čechách, kteří nemovitosti kupovali pro vlastní bydlení, tak i čeští expati a zahraniční klienti kupující byty na investici. Změna přišla s finanční krizí. Nabídka začala silně dominovat nad poptávkou, a to způsobilo většinový odliv zájmu investorů ze zahraničí s výjimkou těch spekulativních, vysvětluje Sadil, jehož společnosti ale přálo štěstí. Většinu portfolia totiž prodala krátce před krizí a v době největšího propadu pak stavěla nové projekty, které se do prodeje dostaly až loni. Dnešními klienti jsou hlavně čeští manažeři, kteří dosáhnou na vyšší hypotéky. HLAVNĚ LUXUS S třicetiprocentním zájmem cizinců se setkal developer Bozner, který právě staví luxusní projekt Rezidence Kajetánka. Klienti pocházejí z Ruska, Německa, Anglie a Izraele, vypočítává zástupkyně developera Andrea Straube. Ceny zde začínají na 95 tisících korunách za metr čtvereční a odvíjejí se podle požadavků na změny v projektové dokumentaci a výběru interiérových prvků. Cizinci si byty kupují většinou k bydlení. Nejčastěji se jedná o rodiny, které mají zájem o byty 3+kk o velikosti kolem 90 metrů čtverečních, upřesňuje Straube. Zatím jen dva klienty ze zahraničí má projekt Rezidence Kampa vlastněný firmou J&T. Obecně je to asi 20 procent celkových poptávek a klienty jsou především cizinci, kteří žijí a pracují v Praze nebo mají k Praze blízký vztah z USA, Velké Británie a Ruska, říká Iva Nováková z realitně poradenské společnosti Jones Lang LaSalle, která prodej realizuje. Ceny bytů developer nabízí za průměrně 200 tisíc korun za metr čtvereční a podle Novákové je klienti kupují hlavně jako dlouhodobou investici. Prakticky nulový zájem mají cizinci o levnější projekty, které stojí dále od centra města. Tedy s výjimkou Slováků, ti je kupují pro vlastní potřebu. Například developer Ekospol má sedm procent klientů ze Slovenska, zatímco projekt Čakovický park, který na severovýchodním okraji Prahy staví firma M&K Development, má sto procent českých klientů. Rekrutují se z mladých párů s dětmi či plánujících rodinu, vysvětluje Karel Týc, partner společnosti M&K Development. ČESKO NEPŘEJE INVESTORŮM Pokles poptávky po českých nemovitostech nyní následuje další trend. Mnoho z těch, kteří v minulosti kupovali na investici, dnes tyto byty nabízí k prodeji. Důvody jsou jednak na straně investorů, v jejichž domovských zemích se ekonomicky už tolik nedaří a oni své aktivity omezují, ale hlavně na straně naší, myslí si Jiří Pácal, ředitel realitní společnosti Central Europe Holding. Cizinci jsou prý v Česku z fungování bytů jako investic velmi rozčarovaní. Výnosy jsou prý totiž po odpočtu nákladů výrazně nižší, než očekávali. Ochrana vlastnictví je navíc u nás vzhledem k nešťastné legislativě i fungování soudů velmi špatná a podobně je tomu se správou těch-»

62 62 Euro července 2011 report zahraniční investice JAKO V HOTELU » to bytů ze strany českých subjektů, tvrdí Pácal, který kritizuje i zákon o vlastnictví bytů. Při pronajímání se snadno může stát, že problémového, neplatícího nájemníka z bytu odstěhujete až po více než roce, dodává. Nelze se spoléhat ani na růst cen. Tržní nájmy totiž neustále klesají a kvůli probíhající deregulaci to zřejmě bude pokračovat. VESNICE S TEPLOU VODOU V Karlových Varech je situace jiná. Početná ruskojazyčná komunita, která má lázeňské město v oblibě už od 90. let, v posledních dvou až třech letech poněkud prořídla. Říkají mi, že se tady nudí. Karlovy Vary už dávno nejsou kosmopolitním a kulturním městem, jako tomu bývalo kdysi. Dnes je to v podstatě vesnice s teplou vodou, tvrdí Ivan Žikeš, majitel tamní realitní kanceláře Recom. Město podle něj mělo od počátku 90. let smůlu na zastupitele, kteří by měli vizi. Chybou bylo podle něj i to, že se ve městě kromě služeb nerozvíjel také průmysl, protože krize měla velký dopad právě na zaměstnance ve službách. Ti vzdělanější a úspěšnější proto město opouštějí. Město je ale vylidněné i z dalšího důvodu. Rusové, kteří sem v 90. letech přicházeli, nakupovali byty v historickém centru lázní. Obyvatelé, kteří byty krátce předtím privatizovali, je neváhali prodat, protože za ně dostali kolem pěti milionů korun, tvrdí Žikeš. PŘIŠLI VE ŠPAT- NOU DOBU Prázdné zůstávají i projekty českých developerů, kteří na Karlovy Vary právě kvůli četné ruské klientele sázeli Následně si nechali postavit rodinné domky v okolních satelitech, takže centrum města obývají převážně cizinci, kteří zde ale tráví jen určitou část roku. Večer na kolonádě nepotkáte ani nohu. Není tu nic, na co jsou Rusové zvyklí, žádné bary a podobně, dodává Žikeš. Nefunguje ani propojení města s okolními lázněmi, jako je tomu jinde, což vzniklo vlnou špatně pojaté privatizace, která lázeňské zázemí atomizovala. Rusové proto podle něj raději odcházejí do Německa, Rakouska, Švýcarska nebo Itálie. Kromě lepší kvality služeb a nemovitostí samotných nabízejí tyto země ceny srovnatelné s těmi, které jsou v Karlových Varech. Dokonce i nižší, tvrdí Žikeš. Částky za nové karlovarské byty, jejichž prodejci mnohdy používají přívlastek luxusní zcela neoprávněně, jsou srovnatelné se špičkovými nemovitostmi v Praze. Ceny mnohých začínají na 120 tisících korunách za metr čtvereční a není divu, že stovky nedávno dostavěných apartmánů zejí prázdnotou. Mnohé z nich patří ruským vlastníkům. Prázdné ale zůstávají i projekty českých developerů, kteří na Karlovy Vary právě kvůli četné ruské klientele sázeli. Neobsazená zůstává například Rezidence Královská vyhlídka s padesátkou bytů, kterou postavil pražský developer Satpo. Jiní pražští developeři, kteří mínili v Karlových Varech či jejich blízkém okolí investovat, se ještě před začátkem výstavby stáhli. Patřily k nim například společnosti Sekyra Group nebo Central Group, která dnes prodává k výstavbě připravené pozemky. Ve srovnání s nimi ruští vlastníci stavěli další byty i v době krize. Peníze, které mají v těchto nemovitostech, považují za bezpečně uložené, tvrdí Sergej Psarev z advokátní kanceláře Aleš Váňa, který má řadu ruských klientů investujících v Karlových Varech. Na rozdíl od něj si ale někteří čeští realitní makléři myslí, že Rusům o prodej ani nejde. Jsou to jen dobře vyprané peníze, tvrdí jeden z nich. Ruští investoři se každopádně zdají být velmi trpěliví, neboť své nemovitosti na rozdíl od jiných Karlovarských zatím nezlevňují. Neprodávají se ale ani nemovitosti se slavnou minulostí. Kupříkladu známá secesní vila Margareta, kterou na konci 19. století nechal pro svou dceru postavit majitel Grandhotelu Pupp. Oblíbená a proslulá byla mezi Rusy už dříve pobýval zde maršál Koněv a také se tu točil jeden z dílů českého seriálu Třicet případů majora Zemana, který byl v Sovětském svazu stejně známý jako v tuzemsku. Současný ruský majitel dal ale nakonec přednost životu na západ od našich hranic a vilu nabízí za čtvrt miliardy korun. Kupce zatím nenašel.

63 63 zahraniční investice report CHCEME TU ŽÍT Z celkového počtu 53 tisíc obyvatel Karlových Varů je zhruba jedna desetina cizinců s trvalým pobytem. Další cizinci, kteří v Karlových Varech žijí, mají jen přechodný pobyt nebo do města přijeli na návštěvu. Minulé roky ve znamení globální finanční krize přinesly nižší počet ruskojazyčných návštěvníků, kteří jsou tu samozřejmě nejviditelnější skupinou, tvrdí Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu, podle jehož odhadu se počet Rusů s dlouhodobým pobytem v Karlových Varech pohyboval kolem deseti procent a počet trvale pobývajících lidí mohl oscilovat mezi dvěma a půl až třemi a půl tisíci obyvatel. Mýtus o bohatých Rusech, kteří se koncentrují v Karlových Varech a nehledí přitom na korunu, vzal v krizi tak trochu zasvé. Novelizovaný zákon o pobytu cizinců totiž nařizuje, aby ti, kdo o pobyt žádají, doložili doklad o tom, že mají na území České republiky stálý příjem. To znamená asi 120 tisíc korun na osobu. Připočítat ale musíte ještě náklady na děti nebo bydlení, pokud nežijete ve vlastním, tvrdí Psarev. S tímto problémem se potýkala naprostá většina jeho klientů do lázeňského městečka na západě Čech podle jeho slov přicházejí bohatí podnikatelé a rentiéři. Nakonec se to dá nějakým způsobem obejít. Můžete si například posílat peníze ze zahraničí jako vlastní plat, tvrdí Psarev. JE TU NUDA. - - Mnohé ale jednání českého státu velmi rozčílilo a chápou je jako diskriminační. Dále na západ přesto odešla jen menšina, protože my tu chceme žít, nám se v Karlových Varech líbí. Je to bezpečné a příjemné město, chceme, aby tu vyrůstaly naše děti. Česku dává většina Rusů přednost i proto, že se tu mluví slovanským jazykem a snáze se tu domluví, tvrdí Psarev. Pokud prý někdo město opouští, jsou to mladí Rusové, kteří nejprve odejdou za studiem a pak většinou do Prahy, kde mají více příležitostí k práci i zábavě. MY JE ZKRÁTKA POTŘEBUJEME! Jako diskriminační a nedomyšlené chápe opatření ministerstva vnitra i Žikeš, podle kterého politikům vůbec nedochází, že Českou republiku připravují o četné investice. A přestože karlovarští obyvatelé většinou nejsou rádi, že se jejich lázně stali ruským městem, připouštějí, že je potřebují. Dnes jsem byla v Alžbětiných lázních na procedurách a jsem ráda, že jsem měla tu možnost. Je totiž jasné, že my bychom ty lázně sami neuživili. Ať jsou tu Rusové nebo Němci, my je zkrátka potřebujeme, přiznává jedna ze starších karlovarských obyvatelek. Podle Psareva ale do Karlových Varů přijde nová vlna bohatých Rusů. Mám signály, že sem budou chtít přijít lidé spojení dnes s Medveděvovou a donedávna Lužkovovou administrativou. Ti v Rusku nebudou chtít zůstat, myslí si Psarev, podle kterého jim v tom nezabrání ani nové nařízení premiéra Putina, kterým chce bránit vývozu ruského kapitálu. INZERCE Osobní odpovědnost za škody Škody na majetku třetí strany Poškození a krádež golfového vybavení Pronájem náhradního golfového vybavení Náhrada klubových členských příspěvků Náhrada startovného na turnajích Úrazové pojištění Stomatologické ošetření Hospitalizace»Hole In One«

64 64 Euro července 2011 report etické podnikání Udržitelné tričko Vyrábět v biokvalitě už nestačí. Etický byznys velí přibalit ke každému zboží i příběh o spokojených dělnících TISKÁRENSKÁ ETIKA Žena, třicátnice, bydlí ve městě a má vysokoškolské vzdělání. Případně uvědomělá firma, která k nálepce společenské odpovědnosti potřebuje připojit něco hmatatelného. Tak vypadá nejatraktivnější zákazník na trhu. Alespoň pro ty obchodníky, kteří kromě samotného výrobku prodávají také příběh o jeho vzniku a cestě do prodejny. Na rozdíl od velkoprodukce dodávané do supermarketů dokážou spotřebitelům říci, kdo a kde zboží vyrobil, kolik kil oxidu uhličitého při tom uniklo do ovzduší, a ještě jim dát certifikát, že při jeho vzniku nikdo neriskoval svůj život ani zdraví a k úhoně nijak nepřišly ani odpadní vody. A tím se nemůže pochlubit třeba ani prodejce kávy nebo čaje, který má visačku fair trade. Chce to trochu úsilí a reklamních dovedností už totiž nestačí být bio a smýšlet přitom ekonomicky. Je třeba přeorientovat se na etonomiku. Jinými slovy: být šetrný nejen k životnímu prostředí, ale i k zaměstnancům. PŘIDANÁ HODNOTA Sousloví etický textil na první pohled vypadá stejně nesmyslně jako třeba výraz biosvíčková s bioknedlíkem. Jenže jak dokazuje příběh českého podnikatele Ondřeje Parpela, nejde zdaleka jen o módní nálepku a trendovou záležitost, ale o docela dobrý byznys. Parpel se svým společníkem Michalem Kurešem začali do Česka vozit biotrička v roce 2006 a prodej spojili s reklamním potiskem, na nějž se jejich firma OP Tiger specializuje. Naše trička nejsou o nic dražší než ta obyčejná a mají přidanou hodnotu, vysvětluje manažerka OP Tiger Anna Škopková, proč zákazníci čím dál častěji sahají po výrobcích s logem EarthPositive. Na rozdíl od velkých módních řetězců víme přesně, na kterých polích rostla bavlna a v které továrně se tričko vyrobilo, dodává. Zboží s příběhem bylo pro OP Tiger také receptem, jak přežít krizi. Díky tomu, že jsme vsadili na inovativní produkt, ustáli jsme propad bez větších problémů. Uchytili jsme se také na německém a rakouském trhu, zájem je i z Ruska, říká Anna Škopková ve strašnické fabrice, která se z rodinné firmy rozrostla v tiskárnu o osmdesáti zaměstnancích. V duchu etického byznysu mezi nimi nechybějí ani cizinci nebo jinak obtížně zaměstnavatelní dělníci nad padesát let. Biotričko je samozřejmě produkt jen pro uvědomělé zákazníky. Třeba informace o nízké uhlíkové stopě, kdy se při jeho výrobě do ovzduší dostává desetkrát méně skleníkových plynů než při výrobě konvenčního textilu, je jen pro ekologicky uvědomělé. Těch, kteří si oblíbili přívlastek bio u potravin, je podle průzkumů českého trhu necelých pět procent a nějak podobně tomu bude i v případě biotriček s nejvyšším certifikátem. Obyčejný zákazník, zvyklý na běžnou konfekci, nad textilem s příběhem asi mávne rukou a to, že za ním nestojí desítky hodin mizerně placených přesčasů v asijských potírnách, ho zajímat nebude.

65 65 etické podnikání report HLAVNĚ ŽÁDNÁ NUDA. - PŘÍBĚHY TÁHNOU Nálepka bio je ale dnes v textilní branži téměř nutností, čemuž se přizpůsobily i velké řetězce. Firmy jako Nike, C&A nebo H&M dodávají i na český trh výrobky z organické bavlny, jejíž spotřeba podle statistik organizace Organic Exchange loni navzdory doznívající krizi meziročně stoupla o 35 procent. Jenže na rozdíl od přísných certifikací logo velkých řetězců většinou nijak nezohledňuje způsob zpracování ani sociální podmínky dělníků. Jinými slovy firma nemůže nabídnout žádný příběh, který by se dal s výrobkem prodávat. Na jímavé story se přitom dá postavit celá značka. V Česku se třeba uchytilo funkční oblečení Icebreaker, za nímž stojí bývalý kulturní antropolog Jeremy Moon. Uchvátily ho spokojené novozélandské ovce a začal z jejich jemné vlny šít sportovní textil. Každý výrobek má na štítku kód, který se po přeťukání do počítače promění v příběh. Můžete si virtuálně prohlédnout farmu, odkud vlna pochází, přečíst si rozhovor s chovatelem nebo se podívat na video z přádelny, líčí David Chovanec, marketingový manažer Icebreakeru pro východní Evropu. Šijeme sice v Šanghaji, ale platíme v regionu nadprůměrné mzdy a máme pětačtyřicetihodinový pracovní týden, přibližuje jednu z hlavních etonomických zásad. NEKRVAVÉ DIAMANTY Etický byznys, který začíná fungovat také pod novým certifikátem ISO 26000, se leckomu může jevit jako marketingový tah vezoucí se na zelené vlně udržitelného života. Jenže být ekologický a zároveň dbát na pracovní podmínky na trhu se nosí i v branžích, které ještě nedávno platily za bezskrupulózní a dravé, což platí i o zákaznících. Když loni v pražské Pařížské ulici otevíral svou prodejnu italský zlatnický butik Roberto Coin, postavil svou kampaň mimo jiné na tom, že jeho diamanty nejsou krvavé. Luxusní zlatnictví je součástí World Diamond Council, který dbá na to, aby vytěžené drahé kameny nebyly vykoupené zdravím afrických dělníků. Ke každému šperku je butik připraven připojit i jeho příběh. Víme, kde a jak se diamant vytěžil, kdo ho koupil a vybrousil. Zákazník má jistotu, co přesně kupuje, upozorňuje podnikatel a designér Roberto Coin, jehož šperky zdobí třeba Madonnu nebo Nicol Kidmanovou. Provozovat šperkařství na etické bázi nepovažuje za žádnou módní manýru. Dnes už je to nutnost a všichni v branži se snaží, aby jednotlivé země opravdu prodávaly diamanty zcela legálními cestami, doplňuje. Je ale vůbec možné chtít po módní branži v éře krácení nákladů, aby byla etická a část zisku si dala na lepší podmínky ve výrobním řetězci? Elizabeth Laskarová, která vede etický panel ve Victoria and Albert Museum, největším světovém muzeu umění a designu, si myslí, že důležitý je především tlak zákazníků. Jestliže rádi nakupujete v luxusních buticích, které etickou módu neprodávají, napište jejich manažerovi a ptejte se, proč to nedělají, nabádá. Výzva je to ale nebezpečná. Z etického byznysu, z něhož je dosud cítit průkopnické nadšení pro věc, se totiž lehce může stát totéž, co ze solární energie z alternativy pro nadšence výnosný byznys pro všechny, který bude navíc víceméně povinný. INZERCE

66 66 Euro července 2011 report Jan Andruško Co se dohodlo, ať se dodržuje Jako právník Novy jsem měl za úkol dát dohromady spis, který bychom mohli použít pro arbitráž, říká ředitel televize Nova Komerční televizní stanice čeká, jak dopadne projednávání novely mediálních zákonů. Pokud její zástupci nebudou s výsledky jednání spokojeni, je možné, že navrhnou arbitrážní řízení. Bude nová arbitráž Novy, respektive jejího majitele společnosti CME s českým státem? V poslední době jsem byl napadán, že jsem vyhrožoval arbitrážemi. Nevyhrožoval jsem, a to ani v Parlamentu. Jen jsem upozorňoval, že pokud vláda a Parlament poruší dohodu ze začátku digitalizace a změní zákon, který dnes zakotvuje ukončení reklamy na České televizi, zahrává si s rizikem arbitráže. Nikdy jsem neříkal, že se do ní chystáme, ale reagovat bychom nějak museli. V branži se ale má za to, že se na arbitráž připravujete. Řeknu na rovinu, že v průběhu celého procesu digitalizace já v něm byl od začátku jsem měl jako právník Novy za úkol dávat dohromady spis, který bychom v případě, že by stát uhnul ze svých slibů a pravidel, jež zaručil, mohli použít pro arbitráž. Ten spis existuje, připravení jsme. Podklady máte a teď se jen rozhodnete, zda je použít podle toho, jak dopadne projednávání novely mediálních zákonů ve sněmovně? Podklady jsou, nějakými arbitrážemi jsem prošel, čili po cestě jsem věděl, co připravovat. Nechtěl jsem do věcí vstupovat s tím, že nevěřím státu. Bohužel naše zkušenost v minulosti byla špatná a teď se znovu ukazuje, že někteří lidé mají apetit pořád dokola opakovat tytéž postupy a nedbat, co bylo dohodnuto. Kdo na změnu zákona tlačí? Ministr kultury má těžkou pozici, protože jde o peníze, které plynou na bohulibé účely (z reklamy v ČT se platí fond kinematografie pozn. red.). Používat Českou televizi místo státního rozpočtu a tahat z ní peníze dál je absolutně nesystémové, je to forma dodatečného zdanění lidí, kteří mají doma televizi a platí koncesionářské poplatky. Ministr má těžkou situaci, protože když se těchto peněz vzdá, bude mu pak někdo říkat: Chceš po mě další peníze z rozpočtu, přitom tady jsi se vzdal půlmiliardy. To je pro něj velké dilema. Na druhé straně, jsou tam velké tlaky od lidí, kteří s reklamou na České televizi obchodují. Jen tak se toho vzdát nechtějí. Společnost Media Master teď vyhrála tendr na další, myslím, pětileté období. Přitom jsou podle mého názoru v konfliktu zájmů prodávají reklamu na televizi Barrandov, které by se vyplatilo, kdyby bylo na trhu o půl miliardy víc, a zároveň prodávají reklamní čas České televize, která se těchto peněz má vzdát. Myslíte, že bitva o zachování reklamy v České televizi se odehrává mezi vámi na Nově a panem Chrenkem, jehož skupině patří Barrandov? Ten zároveň podle deníku E15 ovládá společnost Media Master, ze které mu může díky kontraktu s ČT přijít v příštích pěti letech až 195 milionů korun. V tomto smyslu se o tom mluví a já osobně cítím, že tito lidé v pozadí té hry jsou. Začátkem roku jste se rozloučili s dlouholetou právničkou Novy Markétou Havlovou, po které hned sáhla Česká televize. Kdo se vám o právní agendu stará teď? Máme vlastní právní oddělení, paní Havlová se rozhodně nezabývala digitalizací ani arbitrážemi. To bylo dlouhodobě podchyceno jinými právníky, i já jsem na tom pracoval. V případě arbitráže bychom se museli spojit s advokátní kanceláří mezinárodního kalibru jako v minulosti. Používat Českou televizi místo státního rozpočtu a tahat z ní peníze dál je absolutně nesystémové Už jste ji kontaktovali? Ne, tak daleko nejsme. Úvodní kroky před arbitráží jsou navíc nákladné, celkově to pak přijde na desítky až stovky milionů korun, do toho se zatím nepouštíme. Vaši bývalí kolegové z advokátní kanceláře Kotrlík Bourgeault Andruško stále společnosti Nova nebo firmě CME dodávají právnické služby? Bývalí kolegové pořád pracují pro společnost, prakticky od roku NOVA V ARBITRÁŽI POČTVRTÉ? PRVNÍ ARBITRÁŽ amsterdamská se odehrála mezi vlastníkem Novy, bermudskou skupinou CME a bývalým generálním ředitelem televize Vladimírem Železným. Začala 26. dubna 1999, týden poté, co CME sesadila Železného z čela servisní organizace ČNTS. CME Železného vinila z porušení smlouvy z 11. srpna 1997 o převodu obchodních podílů CET 21 v ČNTS na CME a žádala odškodné. Podle verdiktu z 9. února 2001 musel Železný, protože smlouvu nedodržel, vrátit CME 23,35 milionu dolarů s úroky, za to měl dostat zpět prodaný podíl v té době již bezcenné společnosti ČNTS. CME s požadavkem náhrady škody neuspěla. LONDÝNSKÁ ARBITRÁŽ hlavy CME Ronalda Laudera proti České republice začala 23. srpna 1999, dva týdny poté, co držitel licence CET 21 opustil ČNTS a 5. srpna začal vysílat z Barrandova s českým investorem MEF Holding. Dne 3. září 2001 se Lauderova žádost o náhradu škody zamítla, podle verdiktu se ČR sice dopustila porušení svých povinností vyvarovat se svévolných a diskriminačních opatření, když měnila své stanovisko v otázce, v jakém vztahu má být držitel licence se společností investora, ale investor až do rozchodu s Železným o průběžných změnách v uspořádání poměrů věděl a akceptoval je. TŘETÍ, TAKZVANÁ STOCKHOLMSKÁ ARBITRÁŽ, mezi CME a Českou republikou, začala 22. února CME žalovala porušení Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Nizozemskem a ČSFR z roku Konečný výsledek: ČR musí CME zaplatit 269,8 milionu dolarů (s úroky celkem kolem 355 milionů). Verdikt potvrdil švédský odvolací soud 15. května O ČTVRTÉ ARBITRÁŽI začal šéf Novy Andruško mluvit v souvislosti s letošními úvahami poslanců ponechat reklamu v ČT. Nova argumentuje dohodou ze začátku procesu digitalizace, na jejímž základě se komerční televize zavázaly odevzdat analogové kmitočty a pustit na ně digitálně vysílající konkurenty výměnou za to, že veřejnoprávní ČT přestane působit na trhu s reklamou. Nova sama ovšem nyní navrhla, aby ČT2 a ČT4 reklamu dál vysílala.

67 67 Jan Andruško report Ještě letos v lednu, kdy jste se objevil na semináři v Parlamentu poprvé veřejně v roli generálního ředitele CET 21 a použil tam slovo arbitráž, pro vás bylo nemožné, aby jakékoli množství reklamy na ČT zůstalo. Proč jste najednou obrátil a v červnu začal prosazovat, že by mohla zůstat na ČT2 a ČT4? Nechci se dostat k soudu se státem, cítím ale velké tlaky, a proto jsme připraveni ustoupit. Zároveň však nechci přistoupit na přechodné období dalších dvou let, po které by měla reklama v ČT zůstat, protože pak bychom celou tuto diskusi vedli znova. Začátkem června jste plánoval se sejít s předsedou vlády Petrem Nečasem... S panem premiérem jsem se sešel. Ocenil jsem jeho konstruktivní přístup velmi dbal o to, aby se neválcovalo, co bylo před lety dohodnuto. Není mi jasné, proč byste se se státem soudili. Razili jste zásadu tří P programu, penetrace a pokrytí. Program: bonusové licence jste dostali. Penetrace: informační kampaň proběhla solidně. Pokrytí: až na Zlínsko, sever Moravy a Pardubicko máte Českou republiku pokrytou digitálním signálem lépe, než jste měli analogovým, a přesto zároveň pořád vysíláte analogově pro 76 procent Česka. Proč nešetříte? Všechno, co můžeme podle technického plánu přechodu na digitální vysílání vypnout, jsme vypnuli. Dokonce teď analogové frekvence hromadně odevzdáváme. Ustoupi-»

68 68 Euro července 2011 report Jan Andruško» GENERÁLNÍ ŘEDITEL CET 21 JAN ANDRUŠKO (40) Rodák z Varnsdorfu li jsme z obranné strategie, začali jsme kmitočty odevzdávat. Možná ale kdybych celou analogovou sadu pořád držel, diskuse se státem by vypadala jinak. Jaké budete mít pokrytí analogem k 11. listopadu 2011, kdy se má přechod z analogové televize na digitální završit? Nula procent? V listopadu 2011 se má podle plánu vypnout veškerý analog všude kromě Jesenicka a Zlínska, ze všech hlavních vysílačů i v sekundární a terciární síti stanovišť. To vše vypneme, kromě oněch dvou oblastí. Pokud zmizí klasická reklama z České televize, kolik z oněch 381 milionů, které dokáže ročně na reklamních příjmech generovat (údaj za rok 2010), připadne vám? Barrandov a zadavatelé reklamy argumentují, že vznikne duopol a s Primou si vezmete až 95 procent. Jedna premisa je, že se peníze rozprostřou podle současných tržních podílů (podle dat CME pro investory měla na celkových reklamních investicích do televize v 1. kvartálu 2011 Nova podíl 68 procent, Prima 22 procent, ČT 7 procent, ostatní malé televize 3 procenta pozn. red.). Není ale zcela jisté, že zůstanou všechny na trhu televizní reklamy, možná uplynou do jiných mediatypů print, rádio, internet. Vaši kolegové a ostatně i Prima nepokrytě prohlašují, že peníze z České televize potřebují na nové kanály, které chtějí co nevidět spouštět. Určitě. Nové kanály máme připravené a peníze, které se na trh uvolní ukončením reklamy na ČT, se hodit budou. Doufejme, že z toho dostaneme co nejvyšší podíl, třeba právě kvůli novým programům. Které to budou, pořád nechcete říct. Kdy se rozhodnete, že je spustíte? Co bude impulz? Musíme hlavně zhodnotit, co očekáváme od podzimu, zda bude na trhu poptávka po dodatečném množství reklamního prostoru. Ten jsme pak schopni dodat právě i prostřednictvím nového kanálu. Kolik kanálů máte připravených? Nejdříve jeden, později několik. Ten první je neplacený? Ano. Když v březnu 2009 americký Time Warner koupil 31 procent akcií CME, oznámil vlastník Novy, že v evropských zemích bude v partnerství se studiem Warner Bros. spouštět a provozovat kanály právě pod značkou Warner Bros. To bude případ už chystaného kanálu, o němž mluvíme? Ne, ten bude určitě pod značkou Nova. Kam ho dáte? Třeba v multiplexu tři místa jsou. Jaký očekáváte meziroční vývoj v reklamě? Trh televizní reklamy bude mírně růst, v jednotkách procent. Ministru kultury jsem řekl, že do fondu kinematografie půjde 150 až 200 milionů korun ročně Neušetřili byste, kdybyste se zbavili zpravodajské agentury Mediafax? Tu jste začátkem loňska koupili od svého superšéfa Adriana Sarbu za jedno euro, přičemž ztráta je už druhý rok kolem sta milionů korun. Rozhodli jsme se integrovat Mediafax přímo do CET 21, probíhá fúze. Chceme synergii využít pro expanzi našeho zpravodajství. Vytváříme takzvaný multichannel desk, virtuální stůl, na němž se scházejí veškeré zpravodajské informace, jež se pak posílají do jednotlivých zpravodajských kanálů televize, internet, tisková agentura. Dokážeme Mediafax využít tak, aby investice byla zisková. Zatím je vysoce ztrátová. To proto, že dosud neproběhla úplná integrace systému. Integrujete už rok a půl, už byste mohli mít hotovo. Minulost nechci komentovat, jsem tu od 1. ledna a teď k cíli směřujeme rychle. Bude chodit do státního fondu kinematografie aspoň 150 milionů korun ročně, které dosud z reklamních příjmů odváděla Česká televize? Panu ministrovi kultury jsem před projednáváním zákona řekl, že tam půjde 150 až 200 milionů korun ročně z reklamních výnosů soukromých televizí a není to časově omezené. S takzvaným poplatkem z reklamy také počítá pozměňovací návrh, který v polovině června projednala sněmovna. Pokud by byl problém nakonec odvody do legislativy prosadit všichni provozovatelé televizního vysílání s tímto plánem nesouhlasí jsme připraveni se k tomu přihlásit smluvně. Nepodmiňuji to tím, že se k příspěvkům přihlásí všechny televize, budeme přispívat i proporcionálně. Budete tlačit, aby na český film šly peníze ještě z jiných zdrojů než z prodaných lístků od kina a nově z reklamních výnosů komerčních televizí? Zatím to nepodmiňujeme. Připravuje se nový zákon o kinematografii, tam je třeba dát pozor, aby se peníze rozdělovaly férově a průhledně. Jinak si neklademe žádné další podmínky. Budete chtít o penězích, které budete na filmy posílat, také rozhodovat? Bude si o tom rozhodovat fond kinematografie, ten má svou svébytnou strukturu. Nerad bych se dostal do konfliktu zájmů, to bude jediná má podmínka. Pokud tam ovšem ostatní hráči na trhu budou mít své zástupce, budeme ho chtít taky. spolupracovník redakce

69 69 zahraniční vklady report Bankovní tajemství podraží Češi mají v zahraničí uloženo 84,7 miliardy korun. V zemích, které si drží bankovní tajemství, se začaly úroky zdaňovat sazbou 35 procent Češi stahují své peníze ze zahraničních bank. Vyplývá to z dat, které má k dispozici ministerstvo financí (MF). Podle jeho odhadů měli Češi ke konci roku 2009 uloženo na zahraničních kontech 84,7 miliardy korun. O rok dříve to přitom bylo více než sto miliard korun a do té doby rostly české peníze v zahraničí svižným tempem (viz Ukryto v zahraničí). Zhruba třetinu ze zmiňovaných téměř pěta osmdesáti miliard korun tvoří vklady v zemích, které si drží bankovní tajemství. MF tudíž nezná majitele ani původ peněz. Ze statistiky resortu financí přitom vyplývá, že i tyto anonymní vklady se tenčí. Data za rok 2010 budou až na podzim. Od letošního července si ovšem nejen čeští občané musejí za bankovní tajemství připlatit. DAŇ ZA ANONYMITU Kolik Česko získá ze srážkové daně (v Kč) země Belgie Rakousko Lucembursko Švýcarsko Andorra San Marino Lichtenštejnsko Monako Ostrov Man Ostrov Guernsey Ostrov Persey celkem pramen: ministerstvo financí NEZDANĚNÉ MILIARDY Přesnou sumu, kolik mají Češi ulito na tajných kontech v zahraničí, ministerstvo nezná. Částku lze nicméně odhadnout ze srážkové daně, kterou úřady inkasují namísto povinné výměny daňových informací. Jde o peníze z celkem jedenácti zemí, mezi které patří například Švýcarsko, Andorra či San Marino. Loni přišlo ze srážkové daně do českého rozpočtu 79,9 milionu korun, o rok dříve získala tuzemská daňová správa 129,6 milionu korun. Jde v podstatě o daň za anonymitu. Jinými slovy, namísto konkrétních údajů o klientech banky pošlou ze zmiňovaných zemí daň z úroku, které jim vyplatí na vkladech. Daň Srážkové daně se majitel zahraničního konta může zbavit pouze tak, že nahlásí svůj účet domácím úřadům UKRYTO V ZAHRANIČÍ Odhady úroků ke vkladům českých fyzických osob ve státech aplikujících srážkovou daň a v zemích poskytujících automatickou výměnu daňových informací (v mil. Kč) rok úroky vklady , , , , , , , , , ,5 pramen: ministerstvo financí DRAŽŠÍ TAJEMSTVÍ Kolik od příslušného data zaplatí majitel konta na dani z úroků, pokud svůj bankovní účet nenahlásí do domovské země % % % zavedla Evropská unie na základě směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, která vznikla v roce 2003 a platí od roku Do července 2008 činilo zdanění patnáct procent, později se zvýšilo na dvacet procent a nyní se od prvního července tato daň vyhoupla až na pětatřicet procent. Smyslem směrnice je především snaha zamezit daňovým únikům, které by mohly vzniknout tím, že lidé schovají své peníze do bank v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se jedná o opatření vycházející ze směrnice Evropské unie a je používáno jen v zemích, které neaplikují automatickou výměnu informací, nemůže Česká republika v rámci své vnitrostátní právní úpravy tuto sazbu nijak ovlivnit, říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Pro český státní rozpočet přitom příjem ze srážkové daně znamená jen drobné ve srovnání s tím, pokud by tyto prostředky byly řádně zdaněny. Lze totiž předpokládat, že se z velké části může jednat o peníze, u kterých není jasný původ a ze kterých nebyla odvedena daň. Daně se dotyčný majitel konta může zbavit pouze tak, že nahlásí své zahraniční konto domácím úřadům. ŠVÝCARSKÉ PRVENSTVÍ Největší suma ulitých peněz z Česka končí ve Švýcarsku. Naposledy přišlo do Česka na srážkové dani ze země helvétského kříže 44,5 milionu korun, což je meziročně o polovinu méně. Budeme-li počítat, že úročení na vkladech se pohybuje okolo jednoho procenta, mohli mít Češi na tamních anonymních kontech ke konci roku 2009 dvaadvacet miliard korun. Jediné dvě země, které dle dat ministerstva financí poslali do Česka na srážkové dani meziročně víc peněz, jsou Belgie a San Marino (viz Daň za anonymitu). petra.pelantova@euro.cz

70 70 Euro července 2011 report komentář Kontumace v poločase Poměry panující v českém fotbale vypadají všelijak. Podivné napojení na právnické prostředí a ne dořešenou korupci v Olomouci umocnila rezignace Ivana Haška ONDŘEJ HERGESELL BLÍŽ KE HŘIŠTI. - Včeských fotbalových kruzích býval červen považován za klidné období. Administrativně se dolaďují přestupy hráčů a řeší se kardinální otázka, zda v příští sezoně Sparta získá titul, nebo ne. Letošní letní mezisezona však poklidné fotbalové prázdniny nepřipomíná ani zdaleka. Rezignace svazového předsedy Ivana Haška, považovaného za spasitele české kopané, desetileté vězení pro někdejšího šéfa fotbalu Františka Chvalovského jako trest za úvěrové podvody a rozkol uvnitř svazové disciplinárky kvůli nevyřčení ortelu nad olomouckými fotbalisty, podezřelými z podplácení protihráčů, to jsou tři momenty vztahující se k poslední červnové dekádě, z nichž se mnoho lidí pohybujících se kolem fotbalu ještě zapotí. Tři divoké dny české kopané odstartovala valná hromada Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) s příznačným pořadovým číslem 13. Její delegáti nejprve hladce schválili inovované stanovy, které kromě jiného přinášejí nové pojmenování pro zastřešující orgán tuzemské kopané. Téměř půlmilion fotbalistů, čtvrt milionu mladých talentů a 150 tisíc trenérů, funkcionářů a rozhodčích tak namísto ČMFS nově nosí na dresech název Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Chvíli poté však přišla rána pro bafuňáře a celou fotbalovou veřejnost. Předseda Hašek na závěr sjezdu, místo aby poděkoval za rychlý průběh valné hromady, oznámil rezignaci. Moje mise je u konce, kapitánský můstek svazu předávám v lepším stavu, než jsem ho přebíral. Mé srdce zůstalo u hřiště, odcházím trénovat do Emirátů, oznámil suše. Šok se smísil se zklamáním a pocitem podvedení. Ten samý Hašek, který před dvěma roky sliboval očistu a zvýšení kreditu českého fotbalu výměnou za stoprocentní náklonnost bafuňářů, teď jejich důvěru zklamal. Když navíc přiznal, že od začátku svou svazovou misi plánoval jen na dva roky, ze spasitele se stal zrádce. Poměry panující v tuzemském fotbalovém prostředí ilustroval hned následující den. Disciplinární komise FAČR nerozsekla případ údajného uplácení fotbalistů Bohemians Praha ze strany Olomouce, byť šéf disciplinárky Jiří Golda avizoval, že důkazů k vyřčení ortelu má dostatek. Ze šestičlenné komise pro potrestání hlasovali jen dva bafuňáři, zbytek se postavil proti. Při pohledu na složení fotbalového tribunálu se však není příliš čemu divit. Místopředseda disciplinárky Roman Brnčal, civilním povoláním advokát, nijak nezastírá, že je dlouholetým konzultantem Sigmy Olomouc v oblasti legislativy a právních norem. Zdeněk Skotnica je zase předsedou disciplinárky při Řídící komisi fotbalu na Moravě (ŘKFM), která sídlí zkuste si tipnout ano, v Olomouci. Členem fotbalového tribunálu FAČR je rovněž soudce Vrchního soudu v Praze Ľubomír Klimáček, který byl před listopadem 1989 členem olomouckého Vojenského soudu a na Hané působil i jako předseda tamní okresní disciplinárky. O možné podjatosti bafuňářů svědčí ještě jeden fakt: Petra Drobisze, jednoho z fotbalistů podezřelých z uplácení, obhajuje advokát Petr Konečný. Tedy tentýž člověk, který zasedá v jiném svazovém orgánu, v arbitrážní komisi. Že je český fotbal úzce napojen na právnické prostředí a elitní soudce upozorňoval týdeník Euro již letos na jaře (Euro 14/2011). Kvůli možnému střetu zájmů dokonce ministerstvo spravedlnosti nedávno vyzvalo čtyři soudce Městského a Vrchního soudu v Praze k ukončení jejich aktivit pro svaz. Soudce může být přímo, či nepřímo vtahován do konfliktních situací, řešených i jinými soudci, což by mohlo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost jejich soudcovské funkce, píše v rozhodnutí náměstek ministra spravedlnosti Filip Melzer. Ostatně brzy k Vrchnímu soudu v Praze doputuje odvolání Františka Chvalovského proti desetiletému trestu za úvěrové podvody. Jako advokát někdejšího bosse českého fotbalu zastupuje Jindřich Rajchl, místopředseda fotbalové asociace a jeden z vážných kandidátů na nejvyšší křeslo po Haškově rezignaci. Člověk nemusí být zrovna paranoidní, aby viděl zjevná fakta a vazby. Například to, že na bezplatný vedlejšák jako členové různých komisí pracují pro svaz tři elitní soudci Vrchního soudu, přičemž Stanislav Bernard je jeho místopředsedou. U Ivana Haška možná lze ocenit, že se pokusil fotbalové prostředí změnit. Jím slibovaná očista je však pro český fotbal nadále vzdálenější než titul mistrů Evropy. Haškův odchod jakkoli předem připravovaný tak vypadá jako vzdání zápasu na konci prvního poločasu. A nadějně rozehraný mač míří ke kontumaci.

71 71 čtenářský deník report Čtivá encyklopedie Popularizace chemie přes zajímavé příběhy PERIODIC TALES: THE CURIOUS LIVES OF THE ELEMENTS Periodické příběhy: Pozoruhodný život prvků autor Hugh Aldersey-Williams vydal Penguin Books, Londýn 2011 rozsah 398 stran Věděli jste, že tellur nejvíc páchne, lžička z gallia se rozteče v horké vodě, beryllium chutná jako cukr a že moře voní po síře? Nebo proč lidé ve starověku uctívali železo a že dnes je vlastně nejcennějším kovem rhodium? Některé z informací o chemických prvcích byste jistě mohli vyčíst v učebnicích, jiné najít na internetu. Pro Hugha Aldersey-Williamse však tvoří jen základní kostru. V knize Periodic Tales: The Curious Lives of the Elements (Periodické příběhy: Pozoruhodný život prvků) o prvcích vypráví v širokých souvislostech. Při četbě si uvědomíte, že autor knihy musí být pozoruhodný muž. Dokázal téměř nepředstavitelné: zpopularizovat něco tak nudného, jako jsou atomy seřazené v Mendělejevově periodické tabulce. Píše o částicích hmoty, chemických prvcích, z nichž mnohé většina z nás nikdy neviděla, a v případě těch radioaktivních, jež se v tabulce nacházejí až za uranem, je vlastně neviděli ani jejich objevitelé. Skládá se z nich úplně všechno. Jsou základními stavebními prvky nejvzdálenějších končin vesmíru, stejně jako každého lidského těla. Stejně jako lidé, i ony mají svůj život, píše na přebalu své knihy. DAR Z NEBES Některé prvky už dávno překročily rámec, který jim vymezila chemie. Zlato, platina a další drahé kovy mohou být zajímavé pro ty, kdo do těchto komodit investují. Také na železo, cín či zinek si můžete sáhnout a jsou to kovy, s nimiž se lidstvo seznámilo před dávnými věky. Autor knihy přesto dokáže i tyto notoricky známé prvky spojit s příběhy, které jako by zmizely v běhu času. Nebo o nich vyprávět v nápaditých souvislostech. Kapitolu o železe například zahajuje takto: Zatímco zlato demonstruje spíše světské bohatství a moc, železo bylo kdysi symbolem nadpřirozené síly. Té, která přichází shora, tedy z nebe. Právě odtud totiž už v dávnověku padaly meteority nebo jen kousky čistého železa. A to byl také důvod, proč lidé ve starověku věřili, že nebeská klenba je celá z kovu. Bájný kovář Seppo Ilmarinen byl například ve finské mytologii tím, kdo stvořil na úsvitu dějin první oblohu. I když meteority ani v dávných dobách nedopadaly na zem příliš často, uctívali je staří Egypťané, stejně jako Aztékové. A cenili si je víc než zlato. Aztékové a Inkové odevzdali své zlaté poklady španělským a portugalským dobyvatelům, železo pro ně představovalo mnohem víc. Meče ukované z meteoritického kovu přinášely podle pověr svým nositelům nesmrtelnost. Dvaapadesátiletý Hugh Aldersey-Williams, který vystudoval přírodní vědy na Univerzitě v Cambridgi, je už třicet let novinářem na volné noze. Žije v Británii a je držitelem několika cen za knihy a články o umění a vědě. Toto spojení vysvětluje na své webové stránce: Chemie mě hrozně bavila, ale zároveň mě lákalo i umění. Věnoval jsem se mu i během studia, kdy mě zajímala hlavně architektura a design. Chtěl jsem své znalosti uplatnit, ale po několika katastrofálních zkušenostech s editováním článků v odborném technickém časopise jsem nakonec odešel a začal psát to, co mě skutečně baví. Autor dokáže i notoricky známé prvky spojit s příběhy, které jako by zmizely v běhu času. Nebo o nich vyprávět v nápaditých souvislostech. OD MOLEKUL K TERORISTŮM Z jeho publikací je to víc než zřejmé. Kniha o atomech je už devátou v pořadí. Zatímco ty první byly spíše o designu, v těch posledních se Aldersey-Williams už plně soustředil na popularizaci přírodních věd. V roce 1995 vydal publikaci s názvem The Most Beautiful Molecule (Nejkrásnější molekula), což je mimochodem fulleren: molekula se šedesáti atomy uhlíku uspořádanými stejně jako kupole projektované americkým architektem Buckminsterem Fullerem, po němž dostala jméno. O deset let později vyšla kniha Findings (Objevy) zaměřená na nejvýznamnější počiny vědy v jednotlivých dekádách 20. století. V Panicology (Panikologie) z roku 2008 se už zcela odpoutal od úzkého zaměření a vědu propojil se společenskými tématy. Takže se v ní dočtete o letu ptáků, globálním oteplování, terorismu i vyhynulých druzích. Zatím poslední Aldersey-Williamsova kniha o prvcích má snad největší záběr. I když je velmi čtivá a její příběhy jsou zajímavé i pro toho, koho chemie nikdy nebrala, nečte se v anglickém originále zrovna lehce. Šíře vyprávění vyžaduje alespoň minimální znalosti terminologie mnoha oborů zahrnuje odkazy na dávnověk i nedávnou historii, přebíhá od vědy k umění, architektuře, technice, technologiím i ekonomice, a často celkový obraz dokresluje dokonce výňatky z dobové literatury. Čtenář, který by ji chtěl číst bez výkladového slovníku a jenž není rodilým mluvčím, tak potřebuje opravdu dobrou znalost angličtiny.

72 72 Euro července 2011 global 72 ČÍNA Čínští dělníci už nejsou nejlevnější. Mnozí investoři mění strategii a uvažují, že svůj byznys přenesou do zemí s nižšími náklady 75 ČÍNA Rodina hongkongského magnáta vybudovala v provincii Šan-si uznávanou vinařskou značku. Tím ale příběh čínského vína teprve začíná 78 EVROPSKÁ UNIE Z unijního rozpočtu proudí do Spojených států miliony eur na politický lobbing, který má téměř nulové výsledky 80 UKRAJINA Bývalá premiérka Julie Tymošenková stojí kvůli plynu z Ruska před soudem. Za nevýhodný kontrakt jí hrozí až deset let vězení 84 ŘECKO Helénský parlament schválil tvrdou rozpočtovou dietu, a získal tak právo na další mezinárodní injekci. Řecké šance na přežití v eurozóně ale stále nejsou příliš velké 87 MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND Novou šéfku fondu Christine Lagardeovou čeká řešení řecké krize, a možná také mnoha dalších 88 MAĎARSKO Viktor Orbán nepřestal provokovat. EU mu to během maďarského předsednictví vrátila 90 KOMENTÁŘ JEFIMA FIŠTEJNA 91 MEDIÁLNÍ REVUE Británii postihla série krachů obchodních řetězců Stěhování k levnějším sousedům Časy, kdy byla Čína vnímána jako nekonečný zdroj levné pracovní síly, jsou pryč. Platy tam rostou více než jinde Ještě nedávno by měl pragmatický byznysmen se zaměřením na lehký průmysl ve své výrobní strategii jasno. Na otázku, kde je nejlepší si otevřít továrnu, by automaticky odpověděl, že v Číně. Situace se však v posledních letech změnila. Říše středu se transformuje nejenom navenek, ale také zevnitř. Již dávno neplatí, že největší výhodou tamního pracovního trhu je dostatek dělníků, kteří jsou pokorní a hlavně levní. Právě proto by dnes řada podnikatelů s odpovědí váhala. Přibývá těch, kteří uvažují, že to v Číně zabalí a svůj byznys přestěhují například do Kambodže, Indonésie, Indie anebo do Vietnamu. Tyto a mnohé další rozvojové země totiž nabízejí extrémně levnou pracovní sílu, která v Číně již přestává být k nalezení. Čínští dělníci jsou přibližně čtyřikrát dražší než jejich kolegové v Indonésii, a dokonce pětkrát dražší než ve Vietnamu JIH NABYL SEBEVĚDOMÍ V průběhu posledních třiceti let, kdy Čína realizovala hospodářské reformy a zažívala prudký ekonomický růst, trávily stovky milio nů pracovníků dlouhé hodiny při výrobních pásech a u šicích strojů. Vděční, že mají práci, bez reptání produkovali zboží určené převážně pro americký a evropský trh. Továrny rostly jako houby po dešti především v jižních provinciích Číny a na východním pobřeží, kde vznikaly zvláštní ekonomické a hospodářské zóny. Především zpočátku ve velkém lákaly zahraniční investory. Jednou z výhod, která se tehdy sama nabízela, byla levná, i když nekvalifikovaná pracovní síla. A bylo jí dost. Mnozí zaměstnanci pocházeli z chudého venkova, transformace dala do pohybu obrovské masy lidí. Přibližně 150 mi lionů Číňanů opustilo venkovské domovy a odešlo za prací do velkých měst, kde mnohdy dřeli za nevýhodných podmínek. Ještě v roce 2002 představovala průměrná mzda těchto vesnických migrantů pouze 58 procent platu zaměstnanců pocházejících z měst. V posledních letech však došlo ke změnám. Nastoupila nová generace, jejíž složení a hlavně počet ovlivnila státní politika jednoho dítěte. Především jih země tak již pociťuje úbytek pracovní síly. V příštích deseti letech by měl počet mladých lidí mezi 15 a 24 lety, kteří tvoří hlavní pracovní sílu Číny, klesnout o 30 procent. Podle propočtů dosáhne Čína maximálního počtu práceschopného obyvatelstva již v roce Pak se již počet lidí v produktivním věku bude trvale snižovat. Ubývá také těch, kteří jsou ochotní se stěhovat za prací tisíce kilometrů, kde pak musejí žít v provizoriu v ubytovnách přímo v areálu továren a bez zbytku rodiny. A ti, kteří zůstali, se hlasitě domáhají lepších pracovních

73 73 Čína global KAŽDÁ MINUTA K DOBRU. podmínek a hlavně vyšších platů. Majitelům podniků nezbývá než jim vyhovět, anebo přestěhovat výrobu jinam. V řadě provincií roste také minimální mzda. Letos v dubnu se například zvýšila v Šanghaji o deset procent na nynějších 1232 jüanů (3167 korun), a v hlavním městě Pekingu již v lednu dokonce o 21 procent na nynějších 1160 jüanů (2982 korun). Nikdo z těchto peněz nezbohatne, nicméně jde o dlouhodobý trend. Čínští politici, včetně těch lokálních, hledají všechny možné způsoby, jak předejít opakování nepokojů z loňského léta. HLAVNĚ ŽÁDNÉ PROTESTY Japonský výrobce vozů Honda čelil počátkem června 2010 tlaku téměř dvou tisícovek dělníků, kteří dva týdny stávkovali kvůli vyšším platům v závodě na jihu Číny. Automobilka jim vyhověla a platy tamních zaměstnanců zvýšila o 24 až 32 procent na 1900 jüanů (4885 korun). Podobně se musel zachovat také tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn Technology Group, který v Číně zaměstnává přes 800 tisíc lidí, jimž loni zvýšil platy o 30 procent na dva tisíce jüanů (5142 korun). Bylo to o deset procent více, než firma původně plánovala. Foxconn je největším smluvním výrobcem elektroniky na světě. Mezi jeho zákazníky patří firmy Apple, Sony, Dell, Nokia či Hewlett-Packard. Díky růstu mezd doufáme, že zaměstnanci nebudou muset pracovat tolik přesčas, získají více času na odpočinek a budou mít šťastnější pracovní prostředí, uvedl tehdy zástupce Foxconnu. V čínských továrnách společnosti se loni pokusilo spáchat sebevraždu čtrnáct zaměstnanců, z toho jedenáct případů skončilo tragicky. Firma nyní přehodnocuje strategii a společně s dalšími společnostmi začíná přesouvat výrobu z pobřežních oblastí Číny do levnějšího vnitrozemí. NOVÉ, SLIBNĚJŠÍ DESTINACE Americká firma Collective Brands, která vlastní ve Spojených státech síť obchodů s levnou obuví značky Payless, se rozhodla pro radikálnější řešení. Kvůli zvyšování mezd v Číně stěhuje výrobu do Indonésie. Ke stejnému závěru dospěl také Yue Yuen Industrial Holding, Ltd., největší výrobce sportovní a vycházkové obuvi na světě, jehož ústředí se nachází v Hongkongu. Výrobu přesouvá do levnějšího Bangladéše a do Kambodže. Jednu továrnu ve Vietnamu a další v Indonésii již má. Ze stejných důvodů se do těchto zemí pomalu začíná přesouvat také textilní a oděvní průmysl. Čína sice stále dominuje tomuto odvětví, americký trh zásobuje ze 41 procent, a země EU dokonce z téměř 50 procent, nicméně levnější Kambodža a Vietnam dostávají čím dál více zakázek a počet textilních výroben v těchto zemích roste. Vietnam je dnes již druhým největším dodavatelem oblečení do Spojených států amerických, textilní a oděvní průmysl je jedním z jeho vedoucích exportních odvětví. Vietnam je díky silnému růstovému potenciálu a rychle rostoucí spotřebitelské po-»

74 74 Euro července 2011 global Čína ČÍNA BEZKONKURENČNĚ VEDE (RŮST MEZD V POROVNÁNÍ S JINÝMI ZEMĚMI - ZVÝŠENÍ V % OPROTI PŘEDCHOZÍMU ROKU) Průměrná roční mzda v USD za rok 2010 Růst reálné průměrné měsíční mzdy v procentech za roky 2006 až ,4 12,9 12,8 6, Malajsie 0 0, Čína Indie Thajsko Filipíny 1,5 0,5 1-2, Indonésie -1,6-6, pramen: OECD pramen: ILO Global Wage Report 2010/2011» ptávce pro zahraniční investory čím dál přitažlivější. Země navíc disponuje velkým množstvím mladých lidí, kteří právě vstupují na trh práce a jejichž mzdové požadavky jsou nižší, než je tomu v Číně. Odborníci se domnívají, že právě rostoucí rozdíl mezi mzdovými náklady v následujících letech urychlí přesun odvětví náročných na pracovní sílu z Číny do Vietnamu. VELKÉ RYBY ZŮSTANOU Jak již bylo uvedeno, zvyšování platů zaměstnanců v Číně není novým fenoménem. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) se reálné mzdy tamních dělníků zvyšovaly mezi lety 2000 až 2009 v průměru o 12,6 procenta ročně, zatímco v Indonésii pouze o 1,5 procenta, a v Thajsku dokonce vůbec. Kvůli tomu jsou Číňané zapojení do výroby přibližně čtyřikrát dražší než jejich kolegové v Indonésii, PRŮMĚRNÁ ROČNÍ MZDA V PRŮMYSLOVÝCH OBLASTECH ČÍNY pramen: National Bureau of Statistics China (Čínský národní statistický úřad) a dokonce pětkrát dražší než tovární dělníci ve Vietnamu. Nicméně odborníci upozorňují, že podobná jednoduchá kalkulace neodráží vývoj v produktivitě, která podle Světové banky v Číně také rostla, a sice od roku 1990 o deset až patnáct procent. Potenciální hrozba stěhování se prozatím netýká technicky náročnější produkce, jakou je například výroba čipů anebo velkoplošných obrazovek. Mzdy v těchto odvětvích představují pouze dvě až tři procenta Přibývá podnikatelů, kteří vážně uvažují, že to v Číně zabalí a svůj byznys přestěhují například do Kambodže, Indonésie, Indie anebo do Vietnamu celkově ve výrobě celkových nákladů. Americký výrobce čipů Intel sice nedávno otevřel továrnu ve Vietnamu v hodnotě jedné miliardy dolarů, podobně jako tchajwanské firmy Hon Hai a Compal, nicméně odborníci pochybují, že by hi-tech společnosti měly začít Čínu ve velkém opouštět. Mzdové náklady ve Vietnamu, Kambodži a Indonésii jsou sice nižší, nicméně tamní zaměstnanci nemají odborné vzdělání a ani zkušenosti. Těmto zemím také chybí potřebná logistika, kvalitní výstupní kontrola a infrastruktura. Práce je pouze malý kousek z celého koláče, říká o elektronickém průmyslu profesorka Georgetownské univerzity Pietra Rivoliová. I když řada podnikatelů přenese svoji výrobu z Číny do levnějších zemí Asie, mnohé továrny zůstanou. Důvodem je obrovský domácí trh, kde navíc neustále roste poptávka. Změna struktury produkce a její posun k sofistikovanějším a techničtějším výrobám bude čínské vládě jedině vyhovovat. A hlavně jejím ambicím. Čína totiž nemá zájem navždy zůstat manufakturou, která jen plní zakázky a poslušně chrlí levné zboží.

75 75 Čína global Cabernet Sauvignon ze Šan-si Rodina hongkongského magnáta vybudovala v Číně uznávanou vinařskou značku. Tím ale příběh čínského vína teprve začíná JEDNA Z NEJLEPŠÍCH Judy Leissnerová, ředitelka úspěšného vinařství Grace Vineyard, před devíti lety poslechla podnikatelský instinkt svého otce, hongkongského milionáře Čchun Kcheung Čchana. Opustila tehdy místo personalistky v investiční bance Goldman Sachs, aby se mohla naplno věnovat budování rodinné vinařské firmy. A dnes rozhodně nelituje. Spotřeba vína se v Číně mezi lety 2005 až 2009 více než zdvojnásobila a poptávka dál roste. Vinařství, které poprvé sklízelo hrozny z mladých vinic před deseti lety, vyrábělo už po čtyřech letech kolem půl milionu lahví ročně. Vloni to již byl více než dvojnásobek. Roční obrat firmy představoval v loňském roce sedm milionů dolarů, letos bude zhruba stejný nebo o málo vyšší. Čína byla vloni desátým největším producentem vína, do tří let by však mohla být šestá Prodalo by se i podstatně větší množství, ovšem možnosti dvousethektarové vinice v severovýchodní čínské provincii Šan-si nejsou neomezené. V Grace Vineyard vsadili na kvalitu, kterou se chtějí odlišit od zpravidla průměrné nebo i podprůměrné produkce obrovských čínských polostátních vinic. Rozhodně nám nejde v prvé řadě o expanzi. Zcela zásadní pro nás teď je, abychom naše víno dál zlepšovali. Mým snem je mít časem pár malých vinařství, která budou vyrábět prvotřídní vína s jedinečným, nezaměnitelným charakterem, vysvětluje Judy Leissnerová, která letos zvítězila v hongkongském kole soutěže Podnikatel roku. BYZNYS V KRVI Prestižní soutěž vyhrála především proto, že se jí podařilo bohatnoucí Číňany přesvědčit o tom, že její víno skutečně mezi těmi domácími vyniká. Už v roce 2002 začal ve svých čínských hotelech její víno nabízet řetězec Novotel, o něco málo později se vinařství dostalo také na lístek renomovaných hong-»

76 76 Euro července 2011 global Čína ÚSPĚCH ASIJSKÉ- HO VÍNA. - - VÍNO MÍSTO UHLÍ Otec Judy Leissnerové vybudoval své impérium díky uhlí. V osmdesátých letech se mu podařilo ovládnout vývoz této komodity z provincie Šan-si, chudé oblasti, kde se nachází celá třetina čínských zásob. Není náhoda, že právě zde dnes rodina provozuje své vinařství. V rozhovoru pro China Daily hongkongský velkopodnikatel přiznal, že cítí spoluodpovědnost za krajinu zdevastovanou intenzivní těžbou. Proto se rozhodl přinést do zbídačené provincie ekonomickou aktivitu s pozitivním ekologickým přínosem. Samotné rozhodnutí by ale nestačilo. Réva je velmi náročná na půdu a klima, místo pro vinici je třeba velmi pečlivě vybrat. V Šan- -si, zejména v úrodných oblastech kolem Žluté řeky, ale vhodné podmínky jsou. To Čchan věděl, v Číně je všeobecně známo, že se víno v regionu s přestávkami pěstovalo po staletí. Aby ale našel pro vinici opravdu to nejlepší místo, najal si světoznámého francouzského enologa Denise Boubalse. Ten po několika týdnech průzkumu doporučil náhorní plošinu nad Žlutou řekou. Tam v roce 1997 vysázel za pomoci francouzského vinaře Sylvaina Janviera vinici, původně o rozloze sto pade- Každé ze tří obřích polostátních vinařství vyrobí přes sto milionů lahví vína ročně» kongských hotelů Peninsula a luxusního hotelového řetězce Shangri-La. Jako jediné čínské víno je k mání také na palubě čínských aerolinek Cathay Pacific Airways. Sebevědomá mladá žena, která absolvovala psychologii a genderová studia v USA na Michiganské univerzitě, je k podnikání podobně jako její dva bratři téměř předurčena. Jejich otec totiž za posledních třicet let vybudoval rodinné impérium chytrými investicemi snad do všech oblastí, ze kterých v Číně a Hongkongu kouká zisk. Od osmdesátých let obchodoval s uhlím, investoval do elektráren i hutnictví. Patří mu několik obchodních domů, podílí se na rozvíjejícím se byznysu čištění odpadních vod a mimo to je také jedním z držitelů státní licence na provozování lukrativního pohřebního byznysu. Rodinné klima mi určitě hodně pomohlo. Vrhnout se do podnikání a podstoupit riziko pro mě bylo zcela přirozené, říká Leissnerová. Na druhé straně sama připouští, že v jejím případě nebylo zapotřebí až tak velké dávky odvahy. Vinařství se zpočátku financovalo ze zisků výnosné pohřební služby a případný neúspěch by vyvážily ostatní aktivity jejího otce a bratra. sáti hektarů. Dnes pěstuje na třech pětinách plochy hrozny Cabernet Sauvignon, v menší míře pak Cabernet Franc, Merlot, Chardonnay a další odrůdy. SKORO JAKO BORDEAUX Šan-si je jednou z několika oblastí, na něž se soustředila pozornost nových čínských vinařů. Na poměry ne úplně nejvhodnějšího čínského podnebí jsou tu totiž relativně nejlepší klimatické podmínky. Ve východní části země je pro pěstování vína trochu moc vlhko, na západě zase vadí příliš chladné zimy.

77 77 Čína global PRODUKCE VÍNA V ČÍNĚ , , pramen: Wine China Exhibition 2010 V provinciích, jako je Šan-si, Ning-sia nebo Kan-su, jsou ale podmínky poměrně příznivé, často se přirovnávají k francouzskému Bordeaux. A jejich vinařský potenciál zatím není ani zdaleka vytěžen. Nicméně už za pár let bude zřejmě všechno jinak. Čína byla vloni podle zprávy londýnského centra International Wine and Spirit Research desátým největším výrobcem vína na světě, do tří let by však mohla být šestá. Předstihla by tak v množství vyrobeného vína dokonce i Austrálii. Každým dnem zakládají v Číně nové vinice buď domácí investoři, nebo slavné vinařské domy z tradičních pěstitelských oblastí. Poslední novinkou je příchod luxusního výrobce šampaňského Moët et Chandon, který má v plánu rozjet v Ning-sii výrobu šumivého vína podle nejpřísnějších francouzských standardů. ČÍNSKÉ VINAŘSKÉ OBLASTI ČÍNSKÉ VINAŘSKÉ OBLASTI pozn.: Čínské vinařské oblasti v provinciích Sing ťiang, Wu-wej, Ť Kan-su, Jün-nan, Che-nan, Šan-tung, Ťi-lin, Tchien-ťin, Ning-sia pramen:??????????????????????? Sing-ťiang (Sing-ťiang) Žlutá řeka Wu-wej (Wu-wej, Kan-su) Jestli se čínské víno rozlije do světa, nebo bude sytit především rostoucí domácí trh, zatím není jasné. Výše zmíněná zpráva předpovídá, že kolem roku 2020 bude běžně k dostání i v britských supermarketech. Judy Leissnerová si to ale nemyslí: Situace v Číně je úplně jiná než třeba v Chile, které většinu vína vyváží. Náš trh je obrovský a myslím si, že čínské víno se bude pít hlavně doma. Domácí spotřebu zvyšují také jiné konzumační návyky. Číňané pijí víno zpravidla na ex a je běžné, že během obchodní večeře připadnou na jednoho člověka dvě až tři lahve. Tamní zajímavostí je také výrazné upřednostňování červeného vína před bílým. Číňané totiž nemají rádi studené nápoje a navíc věří, že červené víno má blahodárnější zdravotní účinky. Kromě toho se také lépe hodí k čínskému jídlu. Che-lanské hory (Ning-sia) Jün-nan (Jün-nan) Šan-seng (Tchien-ťin) staré údolí Žluté řeky (Che-nan) severovýchod (Ťi-lin) Pochajský záliv (Šan-tung) UŽ SE DÁ I PÍT Odborníci se nicméně shodují, že aby mohlo čínské víno konkurovat evropskému, australskému nebo americkému, musí urazit ještě dlouhou cestu. Kromě Grace Vineyard je v zemi zatím velmi málo vinařství, která se těší přízni domácích a zahraničních sommelierů. Číně se v anglosaském tisku přezdívá divoký vinařský východ, kde se může občas stát, že etiketa třeba i drahého vína neuvádí ani ročník výroby. Tak, jako se Čína dokáže rychle učit v jiných oblastech, postupuje i ve výrobě a konzumaci vína. Zhruba dvacet let už zde existují tři obrovská polostátní vinařství s nevalnou pověstí Dynasty, Changyu a Great Wall, z nichž každé vyrobí přes sto milionů lahví vína ročně, převážně pro domácí trh. Jejich lahev obyčejného vína je k dostání zhruba za dvě eura. Grace Vine yard, které si zakládá na pečlivých postupech po vzoru francouzských vinařů a snaží se budovat si renomé nadprůměrně kvalitního výrobce, nabízí lahev v ceně od sedmi do padesáti eur. Jak ale konstatují vinařští experti, kvalita vína velké trojky mamutích výrobců se postupně zlepšuje. Tlačí na ně totiž domácí spotřebitelé, kteří mají zkušenost s dováženými víny a obzvlášť oceňují vybraná vína francouzská. S tím, jak se zvyšuje jejich kupní síla, dávají stále více přednost kvalitnějšímu dovozu. Novinář Stan Sesser nedávno ve Wall Street Journal popsal, jak spolu s předními asijskými vinařskými odborníky testovali desítku čínských vín, z nichž sedm připadalo na tři hlavní výrobce, ostatní pocházely z Grace Vineyard. Před deseti lety se většina čínských vín nedala pít, píše Sesser s tím, že to už zdaleka neplatí: Z testovaných vín byla nepoživatelná jen dvě. Ze zbývajících osmi byla dvě dokonce velmi příjemná. Pochvaly se dostalo vínu Deep Blue 2008 z vinařství Grace Vineyard a také Cabernetu 1998 od Great Wall. Špatně nedopadlo ani obyčejné suché červené od Great Wall za dvě eura.

78 78 Euro července 2011 global Evropská unie Jak to vidí Brusel Z unijního rozpočtu proudí do Spojených států miliony eur na politický lobbing, který má téměř nulové výsledky NEZABIJEŠ Pomoci tělesně postiženým dětem v Rusku, aby mohly docházet do normální školy, naučit mongolské pastevce, jak lépe hospodařit s vodou, nebo třeba zajistit přístřeší pro jemenské uprchlíky. Soupiska projektů, které platí evropská rozvojová agentura EuropeAid na první pohled ničím nepřekvapí. Kdyby ovšem kromě klasické pomoci třetím zemím občas nefušovala do řemesla také americkým politikům. Z peněz určených na lidská práva nebo na výzkum, na které se skládají v rámci unijního rozpočtu členské země EU, totiž míří do Spojených států ročně miliony eur na kampaně za zrušení trestu smrti nebo propagaci boje proti klimatickým změnám. Mezi rozvojové projekty se tak dostávají i akce, které by spíše měly nést nálepku Jak to vidí Brusel. Z analýzy databáze plateb z evropského rozpočtu (Financial Transparency System, FTS), který provedl americký think-tank Heritage Foundation, vyplývá, že EU v letech 2007 až 2009 vynaložila dva miliony eur na podporu neziskových organizací, které se snaží o zrušení trestu smrti ve všech amerických státech. Peníze šly například na turné, v němž oběti trestných činů protestovaly proti výjimečnému trestu, nebo školení advokátů, které má za cíl dosáhnout ve věci státem požehnaného usmrcování alespoň moratoria. Z jiné rozpočtové kapitoly zase Brusel uvolnil další milion dolarů na propagaci Mezinárodního trestního tribunálu, k němuž se USA nepřipojily. Je neospravedlnitelné, že z evropského rozpočtu putují na lidská práva peníze jednomu z nejsvobodnějších národů světa, protestuje Sally McNamarová, autorka analýzy mimochodem Britka. Souhlasí s ní i její krajan, vlivný konzervativní poslanec Douglas Carswell. Spojené státy založili Severoameričané, protože už měli dost toho, jak se jim Evropa vměšovala do jejich vnitřních záležitostí, připomněl listu The Guardian. LEVIČÁCKÁ INTERNACIONÁLA Kromě toho, že evropská administrativa svou dotační politikou Spojené státy oficiálně posunula do kategorie zemí, které jsou na tom s lidskými právy na štíru, vidí kritici za finančními injekcemi Americe skrytou levičáckou internacionálu. Ne náhodou zpracovala report o podivných financích proudících do USA zmíněná Heritage Foundation, která se v 70. letech minulého století podílela třeba na volebním programu prezidenta Ronalda Reagana. Mezi příjemci unijních výzkumných grantů jsou totiž především think- -tanky, které patří do tábora demokratů. Téměř 400 tisíc eur dostala mezi lety 2007 až 2009 The Brookings Institution, v jejímž čele

79 79 Evropská unie global POZOR, JEDE EUROÚŘEDNÍK. stojí Strobe Talbott, někdejší šéfdiplomat demokratického prezidenta Billa Clintona. Celkem 315 tisíc eur obdržel European Institute, v jehož správní radě zasedá kromě bývalých amerických diplomatů třeba také někdejší šéf Evropské komise Jacques Delors. Na bruselské výplatní pásce je s téměř stejnou částkou také Peterson Institute, který v letech 2008 jménem Evropské komise propagoval tehdy ještě úspěšné první desetiletí existence společné evropské měny. V případě unijních peněz v USA ale zdaleka nejde jen o investice do vnitropolitické debaty, kterou mnozí považují za vměšování. Na paškálu se ocitly také americké mezinárodní závazky. Řádově stotisícové částky v eurech inkasovaly instituce a jednotlivci, kteří mají jako opinionmakeři přimět Washington k podpisu nového protokolu o redukci skleníkových plynů, který by měl nahradit ten Kjótský. Drobnější granty v řádech desetitisíců eur putovaly také na propagaci biopaliv Očekávání, že plejádu premiérů, jejichž jména si sotvakdo pamatuje, nahradí jeden předseda Rady EU a jedna euroministryně zahraničí, bylo marné nebo větrných elektráren. Tak jako v mnoha jiných položkách se i u ekologie objevují desetitisícové částky v kolonkách fyzické osoby, které databáze FTS nijak nespecifikuje. A právě v tom Heritage Foundation vidí další problém. Na rozdíl od mnoha vlivných amerických korporací, které politiky sponzorují veřejně, může totiž jít o skrytou lobby v Kongresu. Zákonodárci by měli vyžadovat doložení všech plateb včetně jmen, která nepodléhají bezpečnostnímu utajení, nabádá ve své zprávě Sally McNamarová. A zvlášť tehdy, když jde o lobby s plným diplomatickým krytím jako v případě EU. Ostatně zastoupení Evropské komise ve Washingtonu, které ovšem evropské země reprezentuje nepřímo a pouze po druhé koleji, má osmdesát zaměstnanců a náklady srovnatelné s velkou ambasádou. V roce 2009 utratili eurodiplomaté 50 tisíc eur za pronájem limuzín a celý milion eur za nájmy budov a kanceláří mimo americkou metropoli. Vyčítat diplomatům, že si nechávají z Bruselu proplácet třeba účet na 1689 eur za víno z newyorské vinotéky, by bylo samozřejmě samo o sobě malicherné. Jenže na rozdíl od ambasád členských zemí je delegace Evropské komise ve Washingtonu reálně jen na úrovni evropského zájmového svazu. Chybí jí páky i pravomoce, jak zatlačit na nejvyšších místech americké politiky, a ani s propagací hodnot evropské integrace to není nijak slavné. Na výuku evropských studií putuje každým rokem z Bruselu za oceán více než milion eur, což určitě nejsou vyhozené peníze. Investice do studijních programů jsou důležité. Koneckonců třeba Fullbrightova nadace také v Evropě propaguje americké myšlenky, tak nevidím důvod, proč se nepokusit o něco podobného, domnívá se Tomáš Karásek, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. NEČITELNÁ EVROPA Jenže zatímco export amerických názorů na demokracii nebo ekonomiku je jasně čitelný již jen podle think-tanku, který ho propaguje, s rozpoznáním, kdo vlastně reprezentuje evropské názory, už je to těžší. A dvojnásob to platí u témat, která EU ve Spojených státech platí z vlastního rozpočtu. Chtít více alternativních zdrojů je požadavek celé EU. Ale co třeba jaderná energie? Na ní se jednotlivé členské země neshodnou vůbec. A podobné je to i s eurem a společnou evropskou politikou ve věci zahraničí a obrany ta už je pro Američany nečitelná úplně. Když loni v květnu prezident Barack Obama odmítl přijet na summit EU USA do Madridu, brala to Evropa jako úder pod pás. Obama kašle na summit, napsal tehdy rozčileně britský deník Daily Telegraph. Z amerického pohledu bylo ale odřeknutí šéfa Bílého domu už mnohem srozumitelnější. Prezident měl jasné CO EU PLATÍ ZA OCEÁNEM 3,9 3,4 2,1 1,8 0,7 Výdaje odsouhlasené v letech 2007 až 2009 pramen: Heritage Foundation právo odmítnout setkání, z něhož by se vyklubala další schůzka s dobrým jídlem a nezávaznou konverzací, myslí si americká novinářka Anne Applebaumová, nositelka Pulitzerovy ceny a manželka polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Ostatně i Justin Vaisse, výzkumný ředitel Brooking Institutiton, napsal, že evropské reprezentace, s níž se Obama měl setkat, jsou hlavy států, které pravděpodobně už nikdy neuvidí. Na marném hledání silného a jasného evropského partnera nezměnila nic ani Lisabonská smlouva, která začala platit na sklonku roku Očekávání, že plejádu premiérů, jejichž jména si sotvakdo pamatuje, nahradí jeden předseda Rady EU a jedna euroministryně zahraničí, bylo marné. Ani Hermann van Rompuy, ani Catherine Ashtonová nepřekročili horizont euroúředníků. USA se navíc musely naučit jednat s dalším hráčem, který byl do té doby zcela na okraji Evropským parlamentem, který podle Lisabonské smlouvy musí posvětit všechny mezinárodní smlouvy. To lze interpretovat i jako rostoucí důležitost evropských struktur. Pro Washington, který se marně snaží prosadit novou dohodu o sdílení dat pasažérů leteckých společností, to ale může být další důvod, proč evropské granty americkým organizacím považovat za lobby, kterou vlastně nikdo neřídí.

80 80 Euro července 2011 global Ukrajina Princezna v nesnázích Bývalá premiérka Tymošenková stojí kvůli plynu z Ruska před soudem. Za nevýhodný kontrakt jí hrozí až deset let vězení Vedoucí osobnost ukrajinské opozice, bývalá premiérka Julia Tymošenková, si možná v posledních dnech často vzpomněla na nejslavnějšího ruského vězně, oligarchu s politickými ambicemi Michaila Chodorkovského. I když jde o srovnávání nesrovnatelného, nápadná podobnost tady jistě je. ZATÍM NEVÍ, CO JI ČEKÁ. - Tymošenková stejně jako Chodorkovskij významně a úspěšně podnikala v oblasti energetických surovin, stejně jako on usilovala o vstup do vysoké politiky a stejně jako on klopýtla natolik, že její počínání může být považováno za trestný čin. Rozdíl mezi těmito dvěma výraznými podnikatelskými a politickými figurami spočívá v tom, že Tymošenková na rozdíl od Chodorkovského do vysoké politiky pronikla, a zatím je na svobodě. Zatím Expremiérka Ukrajiny čelí obvinění z poškozování státu při uzavření dohody s Ruskem o dovozu zemního plynu. Soudní proces začal v Kyjevě 24. června Tymošenková podle obžaloby dojednala nevýhodný kontrakt cenově poškozující ukrajinský stát, za což jí hrozí až deset let vězení. TVRDÉ OBVINĚNÍ Obžaloba se opírá o fakt, že 19. ledna 2009 podepsala jako ukrajinská premiérka se svým ruským kolegou Vladimirem Putinem desetiletou smlouvu o dodávkách zemního plynu. Podle zatím známých obvinění má jít o smlouvu, jež je pro Ukrajinu mimořádně nevýhodná hned z několika důvodů. Zmiňme alespoň ty nejdůležitější. Tymošenková v každém případě přistoupila na to, že se cena plynu bude vypočítávat podle exaktního vzorce platícího při dodávkách pro jakéhokoli evropského zákazníka ruského Gazpromu. Dřívější cena v roce 2008 to bylo průměrně 179 dolarů za tisíc kubíků oproti nynějším 300 dolarů byla podobně jako například pro Bělorusko politická, protože Ukrajina byla i po oranžové revoluci v Moskvě považována za postsovětského strategického partnera číslo jedna. Smlouva s podpisem Julie Tymošenkové je ovšem pro Ukrajinu nevýhodná také v tom, že dnes již evropská cena ruského zemního plynu není nijak vázána na cenu za tranzit této suroviny přes ukrajinské území dál do Evropy. Jak tvrdí kompetentní vysocí vládní úředníci v Kyjevě, suma, kterou dnes Rusko platí za ukrajinský tranzit svého plynu dál do Evropy, je sotva poloviční oproti tomu, co je ve srovnatelných podmínkách obvyklé. PÁN SITUACE Nová ukrajinská vláda v čele s Mykolou Azarovem se už několikrát pokusila tuto pro Ukrajinu jistě nešťastnou smlouvu změnit, ale její základní parametry jsou pro Gazprom i pro celé Rusko tak výhodné, že ruská strana na ukrajinské návrhy vlastně vůbec nereaguje. Mnoho na tom nezměnilo ani nedávné červnové setkání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče s ruským premiérem Vladimirem Putinem na Krymu. Ze schůzky neunikly skoro žádné informace. Byla označena za soukromou s tím, že oficiální jednání o případných slevách ze současných cen ruského zemního plynu pro Ukrajinu teprve přijde. Liberální ukrajinská média ale hned po setkání konstatovala, že ačkoli se jednalo na ukrajinském území, Putin se na Krymu choval jako pán situace, požadoval po svém hostiteli odprodej přinejmenším části ukrajinské sítě produktovodů a také vstup Ukrajiny do Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Což je ostatně dlouhodobý ruský sen, který má Putin tendenci měnit v diktát. Podmínky pro to jistě jsou, protože ukrajinská strana považuje současné ceny ruského zemního plynu pro svou ekonomiku málem za likvidační. Jak zdůrazňuje ukrajinský internetový portál Novyj region, Putin si na Krymu vůči Janukovyčovi počínal stejně hrubě a neurvale, jako se ukrajinský prezident sám chová k domácí politické opozici. NAPÍCHNUTÉ POTRUBÍ Vraťme se ale k případu bývalé ukrajinské premiérky a jak se svého času říkávalo plynové princezny. Nejnepříjemnější na celé plynové kauze pro Tymošenkovou je, že už předem, tedy už Faktické či jen domnělé poklesky expremiérky se prezidentu Janukovyčovi hodí, aby sokyni definitivně odstřelil při přípravě zahájeného procesu, musela čelit podezření, že pro Rusko sjednala nápadně výhodné podmínky kvůli vlastnímu privátnímu zájmu. Tymošenková jako šéfka podniku Jednotné energetické soustavy Ukrajiny (JES) s Ruskem v 90. letech čile obchodovala a z tohoto obchodování pro ni vyplynuly dost nepříjemné důsledky: Podle ruské strany její firma tranzitní plyn z ukrajinských potrubí jednoduše kradla. V Rusku na ni pro tyto sporné praktiky byl vydán zatykač, který platil sedm let. Urychleně byl zrušen až v okamžiku, kdy se po vítězné oranžové revoluci

81 81 Ukrajina global KYBERNETIČKA, KANDIDÁTKA EKONOMICKÝCH VĚD JULIE TYMOŠENKOVÁ (51) stala předsedkyní vlády a v této funkci cestovala roku 2005 do Moskvy. Kdyby zatykač platil dál, musela by krásná plavovláska už tehdy skončit před ruskými vyšetřovateli. Letos začátkem června do Kyjeva také dorazil dopis ruského ministra obrany Anatolije Serďukova, upozorňující na to, že ukrajinská společnost JES dluží jen ruskému resortu obrany, a to už velmi dlouho, 405 milionů amerických dolarů. Což je pro domácí ukrajinské nepřátele Julie Tymošenkové sice nepřímý, ale jasný důkaz, jak asi jednání o problematické smlouvě v lednu 2009 probíhala. Stručně řečeno asi takto: Když nám tohle podepíšete, nebudeme vaše staré hříchy připomínat. Že v Moskvě jednala pod tlakem, ostatně už několikrát připustila Julie Tymošenková sama. VZTAHY PO ROZPADU Ruský tlak na Ukrajinu, k němuž je zcela nezastřeně využíváno ekonomických pák, samozřejmě začínal už po rozpadu Sovětského svazu, který začal před dvaceti lety. Prosinco-»

82 82 Euro července 2011 global Ukrajina Rusko-ukrajinské spory o dodávky plynu Březen 1994 Leden 2006 Březen 2008 Leden 2009 Březen 2011 Ruská plynárenská společnost Gazprom omezila na čtvrtinu dodávky plynu Bělorusku a Ukrajině kvůli vysokým dluhům těchto zemí vůči ruským plynařům. Gazprom omezil Ukrajině dodávky plynu. Kyjev dlužil za rok 2007 a pro daný rok neměl novou dohodu. Gazprom přerušil dodávky plynu na Ukrajinu kvůli vypršení kontraktu. Obě strany se neshodly na nové ceně a výši tranzitních poplatků. První den roku 2006 zastavil Gazprom dodávky plynu na Ukrajinu, což zasáhlo i další evropské země. Český dovozce RWE Transgas uvedl, že dodávky do Česka neklesly. K zastavení dodávek Gazprom sáhl po neúspěšném jednání s Ukrajinou o zvýšení ceny za ruský plyn na západoevropskou úroveň. Šéf Gazpromu Alexej Miller upozornil, že ceny ruského plynu pro Evropu a Ukrajinu (dnes v průměru něco nad 300 dolarů za ti síc kubíků) mohou ještě do konce tohoto roku stoupnout na 450 až 500 dolarů. pramen: ČTK» vé dohodě Ruska s ostatními státy tehdy v rezidenci v Bělověžském pralese ostatně asistoval i tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kravčuk. Do horké fáze se zmíněný tlak ovšem dostal před prezidentskými volbami na Ukrajině na podzim roku Těsně před nimi Ukrajinu navštívil tehdejší ruský prezident Vladimir Putin. Ten přímo na území nezávislého spřáteleného státu tvrdě lobboval pro Viktora Janukovyče a mimo jiné poukazoval na ekonomickou provázanost mezi oběma státy doslova na život a na smrt. Na mysli měl letecký, raketový, lodní i obecně strojírenský průmysl a do značné míry měl pravdu: sovětská ekonomika byla budována jako celosvazová a důsledky tohoto stavu pociťují postsovětské státy dodnes. Plodem této velmi nešťastné Putinovy mise nakonec bylo, že se Janukovyč na přelomu let 2004 a 2005 hlavou ukrajinského státu nestal a země pak k velké nelibosti Moskvy prožila pětileté oranžové období. Dnes je situace zcela jiná, a zatím se nenaplňují obavy, že by se Viktor Janukovyč jednoznačně přiklonil k univerzálnímu spojenectví s Moskvou. Už proto, že hájí zájmy oligarchů z východní Ukrajiny, odkud sám pochází, tedy těch, kteří o ruskou konkurenci pro své zboží příliš nestojí. Přesto schůdnějším partnerem pro Moskvu bezesporu je. Potvrdily to ostatně tzv. Charkovské dohody z 21. dubna Ty prodloužily pobyt ruské černomořské flotily v krymském přístavu Sevastopol o 25 let, zvýšily poplatky za pobyt ruského válečného loďstva na Ukrajině a slibovány v nich byly také slevy na ruský plyn. Dosáhnout slíbených slev na ruský plyn se Ukrajině stále jaksi nedaří MÉNĚ NEŽ POLOVINA Spotřeba plynu na Ukrajině za posledních dvacet let (v miliardách metrů krychlových) celkem maloodběr pramen: Naftogas Dosáhnout slíbených slev se však jaksi stále nedaří. Charkovské dohody, které loni s Dmitrijem Medveděvem podepsal Viktor Janukovyč, jsou podle ukrajinských liberálů plně srovnatelné s tím, co patnáct měsíců předtím v Moskvě podepsala Julie Tymošenková, která dnes stojí před Pečerským obvodním soudem města Kyjeva. Pro soud s Tymošenkovou je tu ovšem jasný důvod politický: Pro Viktora Janukovyče a jeho Stranu regionů je Tymošenková na ukrajinské politické scéně hlavním a nejnebezpečnějším nepřítelem. Její faktické či jen domnělé poklesky se proto především prezidentu Janukovyčovi hodí k tomu, aby tuto sokyni definitivně odstřelil. Těžko si ovšem představit, že by opravdu skončila za mřížemi. Český rozhlas 6

83 Vědět víc může být psycho! Mediální partner MFF Karlovy Vary Je dobré vědět

84 84 Euro července 2011 global Řecko Druhé kolo agonie Helénský parlament schválil tvrdou rozpočtovou dietu. Šance na odvrácení bankrotu ale stále nejsou příliš velké NA NÁMĚSTÍ RUŠNO Přívrženci zakladatele Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) řadu let po úmrtí svého vůdce Andrease Papandrea na stranických shromážděních provolávali: Andrea, zis! Esi mas odigis! (Andreasi, ty stále žiješ. Vedeš nás!) A to tehdy, když se šéfování strany ujal jeho syn Jorgos, v němž viděli především pokračovatele otcova díla. Nemohli se mýlit více. Sebekurážnější vládu jednou přestane bavit pouštět národu setrvale žilou a sledovat čísla, která ne a ne ukazovat světlo na konci tunelu Možná jsou to stále titíž lidé, kdo nyní křičí na aténském náměstí Syntagma, že socialistická vláda vedená Jorgosem jsou zloději, zrádci a lháři. V podivně ironickém šklebu řecké historie se zobrazuje jakási dynastická odplata: výměnou za mezinárodní finanční pomoc připadl právě Jorgu Papandreovi nezáviděníhodný úkol demontovat mnohé pilíře svérázné hospodářské politiky svého otce, trojnásobného řeckého premiéra Adrease Papandrea. Ten, ač na Harvardu vzdělaný ekonom (mimo jiné léta šéfoval katedře ekonomie na kalifornské Berkley), dokázal svojí populistickou politikou zavést zemi na dráhu, z níž dnes většina dnešních ekonomů nevidí jiné východisko než řízený či neřízený bankrot. Jeho synovi (po matce polovičnímu Američanovi) nelze upřít, že se nevzdává a snaží se Řecko dovést k fiskální zodpovědnosti. Ta k velké řecké škodě nebyla vlastní nejen jeho otci, ale ani jeho následovníkům, ať již z řad socialistů či pravice, od níž Jorgos převzal žezlo po volbách v říjnu MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ PITVA S nožem na krku od mezinárodní věřitelské komunity, která další uvolňování finanční pomoci podmínila novým, ještě tvrdším programem, jej Papandreu junior dokázal protlačit minulou středu parlamentem. Premiér prohlásil, že Evropa dala důvěru nikoli starému, ale novému Řecku. Kdo ví, co by mu na to řekl jeho táta. Výdajové škrty by do roku 2015 měly přinést celkové úspory v rozsahu 78 miliard eur. Součástí programu je i zvyšování daní a privatizace státních majetkových účastí a nemovitého majetku. Přestože na papíře vypadá program působivě, a nepochybně bude odměněn uvolněním další tranše ve výši dvanácti miliard eur, která umožní přefinancovat splatné dluhopisy, je zároveň jasné, že Řecko nebude ještě řadu let schopné vrátit se za ale-

85 85 Řecko global 100 JAK MOC ŘEKOVÉ PLÝTVAJÍ? - pramen: Eurostat Řecko Česká republika ,5 12,9 95, ,5 5,0 16,1 100,2 0 45,2 15,8 71, Celkové vládní výdaje (% z HDP) Sociální výdaje (% z HDP) Produktivita práce (denně, 100 % = průměr EU) Obchodní bilance (miliardy eur) Export zboží (miliardy eur) spoň trochu přijatelných podmínek na trhy. A že je tedy odkázáno na další mezinárodní finanční pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, odhadovanou na zhruba 120 miliard eur nad rámec již loni v květnu přislíbených 110. Řecko momentálně nedosahuje primárního rozpočtového přebytku, a vůbec tedy není schopno ušetřit si na alespoň částečnou obsluhu dluhu, který představuje 355 miliard eur a jenž vzhledem k pokračujícím rozpočtovým deficitům stále roste. O to zajímavější bude rozsah dobrovolné participace komerčních subjektů na refinancování řeckého dluhu, který byl ukuchtěn v Paříži a jemuž se pozitivní odezvy dostalo i v Německu. Dobrovolnost je přitom klíčovým slovem, neboť vynucená restrukturalizace by znamenala další zhoršení mezinárodního řeckého ratingu. Tvrdě by také narazila na odpor Evropské centrální banky (jejíž půjčky oproti zástavám cenných papírů snižují přímé fiskální náklady na záchranu nejen Řecka, ale i dalších zemí typu Portugalska, Irska nebo Španělska) a přinutila by komerční věřitele přiznat ztráty z držení řeckých obligací. Není divu, že právě francouzské a německé finanční instituce mají tendenci podlehnout tlaku a na měkkou restrukturalizaci přistoupit, neboť právě ony mají nejvíce peněz v sázce. ZÁCHRANA PODLE BRADYHO Týdeník Euro již před časem popsal, jak by taková záchranná akce s účastí komerčních subjektů mohla vypadat, když zmiňoval vzor v podobě Bradyho plánu na snížení dlužní zátěže pro latinskoamerické země, připravený v roce 1989 tehdejším americkým ministrem financí Nicholasem Bradym. Tehdy a zřejmě také nyní v případě Řecka a možná i dalších zemí se restrukturalizace bude opírat o výměnu splatných starých dluhopisů novými, s velmi dlouhou splatností (30 let) a nízkým úročením nebo za takzvané zero coupon bonds, které nejsou úročeny. Hlavním lákadlem motivujícím věřitele k účasti na Bradyho plánu bylo zajištění restrukturalizačních dluhopisů americkými vládními bondy se stejnou dobou splatnosti (30 let) a nulovým kuponem, které si koupily dlužnické země s využitím půjček od MMF nebo Světové banky a vlastních devizových rezerv držených na vázaném účtu v pobočce Fed v New Yorku. Dnešní plán pro Řecko by se nutně musel opírat o zajištění hodnoty dluhopisů například zárukou v podobě Evropského fondu finanční stability anebo připravovaného Evropského stabilizačního mechanismu, který má nejvyšší mezinárodní rating a je garantován všemi členy eurozóny. SLABÉ VYHLÍDKY Předpokládejme, že všechno klapne podle plánu, věřitelé dají Řecku další miliardy, banky a pojišťovny poslušně vymění své pohledávky za restrukturalizační bondy pěkně podle Bradyho, ratingové agentury budou mít jedno oko skleněné, druhé pevně zavřené a do řeckých ulic se nakonec vrátí cosi»

86 86 Euro července 2011 global Řecko KDY SKONČÍ SPLATNOST ŘECKÝCH STÁTNÍCH DLUHŮ? 35 EXPOZICE ZAHRANIČNÍCH BANK VŮČI ŘECKÉMU STÁTNÍMU DLUHU Německo JAK MOC BUDOU ŘEKOVÉ ŠKRTAT?» pramen: Bloomberg na způsob klidu v podobě smíření s novým osudem. Ani tehdy, když se všechno tohle podaří, není nikde zaručeno, že se Řecko nakonec znovu postaví na nohy. Jsou země, které dokázaly přežít tvrdší fiskální konsolidaci než tu, kterou má před sebou Řecko. Jenže žádná z nich přitom nebyla zatížena tak závratným dluhem v poměru k HDP a zároveň tak špatně nastavena na to, aby se dokázala probojovat k růstu. Řecká ekonomika v podstatě nemá žádný exportní průmysl, který by stál za řeč, což se promítá i do statistik zahraničního obchodu. Loni Řecko vyvezlo zboží za 16 miliard eur oproti českým 100 miliardám. A řecký schodek obchodní bilance byl zhruba dvakrát vyšší než celý řecký vývoz, přičemž jde o větší ekonomiku, než je česká, s asi o milion větším počtem obyvatel. Tím značně klesají šance, že by prostřednictvím vnitřní devalvace, tedy snížením cenové a mzdové hladiny, mohlo dojít k výraznému oživení taženému exportem. Takové oživení je přitom zároveň tou nejdůležitější podmínkou, aby Řecko bylo schopno splácet dluhy v plné výši, byť podle benevolentního splátkového kalendáře a s mírným úrokem. Neboť logika vnitřní devalvace a úsporných balíčků je neúprosná: ekonomický růst bude pod velkým tlakem díky mizerné spotřebitelské poptávce a silně potlačené vládní spotřebě. Že by se z Řecka stal investiční ráj, který požene růst dopředu masivním přílivem přímých zahraničních investic spuštěným výprodejem státního majetku, v to asi nedoufají ani největší helénofilové. Nebude-li investic do exportních kapacit, nelze doufat ani v podstatné zvýšení exportního výkonu tak, aby dokázal přivést Řecko k růstu a uměl absorbovat zaměstnance z přebujelého a neproduktivního státního sektoru a veřejné správy. Francie AŽ POMINE ODHODLÁNÍ Z hlediska politické ekonomie je setrvání Řecka v eurozóně právě díky malé váze exportních odvětví (s výjimkou turistiky, kterou stávky dokonale odrazují) neuvěřitelně nákladný proces. A to jak pro Řeky, tak pro jejich financiéry, kteří musejí přesvědčovat svoje obyvatelstvo, že držení Řecka nad vodou je pro ně výhodné. Sebekurážnější vládu jednou přestane bavit pouštět národu setrvale žilou a dívat se na samá špatná čísla, která ne a ne ukazovat světlo na konci tunelu. Objektivně řečeno jsou šance, že by Řecko mohlo bez odpisu podstatné části jistiny dluhu někdy vyrůst ze svých dnešních potíží, velmi chatrné. Jednou odhodlání pomine a pak bude nutné buď pustit žilou věřitelům pořádně, anebo vystoupit z eurozóny. To Jsou země, které dokázaly přežít tvrdší fiskální konsolidaci, jenže žádná nebyla zatížena takovým dluhem a zároveň tak špatně nastavena Itálie Belgie USA Velká Británie Španělsko pramen: Bank for International Settlement druhé sice bude znamenat okamžité omezení konvertibility drachmy a její prudkou devalvaci, rozpad bankovního sektoru v Řecku a fakticky i nutnost vyjednat pro Řecko nějaký zvláštní status v rámci Evropské unie, ale reálné mzdy vyjádřené v eurech tak bez velkého dohadování srazíte přes noc. To může být jednou docela atraktivní východisko z jinak bezvýchodné situace. V podstatě se přes všechna horečná jednání jen hraje o čas. Jde o to, aby si veřitelské banky v unii mohly vytvořit dostatečné rezervy, aby se ostatní země dokázaly zkonsolidovat a v očích trhů účinně odpoutat od řeckého precedentu a aby unie zkusila najít adekvátní odpověď na absenci fiskálního centra. Vždy je možné žádat o slitování, které ostatně začíná řeckým: Kyrie eleison. Daně Státní správa Sociální služby Obrana Zdravotnictví Investice Privatizace pramen: Der Spiegel

87 87 Mezinárodní měnový fond global Dáma v čele špinavého úřadu Novou šéfku MMF Christine Lagardeovou čeká řešení řecké krize, a možná také mnoha dalších Zvolení Christine Lagardeové do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) je zajímavou událostí hned z několik důvodů. Ta první je nasnadě. Zatímco předchozí šéf fondu Dominique Strauss-Kahn byl za veřejného pranýřování odvolán především pro obvinění ze sexuálního obtěžování, čímž získal nálepku perverzního maniaka, od seriózní dámy s milým úsměvem mohou politici očekávat přinejmenším špetku obnovené prestiže. Zvlášť když jde o první ženu v čele podobně vrcholné instituce. V řízení stěžejního pilíře světového finančního systému jde ale pravděpodobně o víc než jen o genderovou vyváženost. SNAHA NEPUSTIT OTĚŽE Vůbec nejprapodivnějším rysem celého jmenování dosavadní francouzské ministryně financí byla diskuse o postavení Evropy ve světě. Už dávno se ví, že mezi starým kontinentem a Spojenými státy funguje dohoda, podle níž USA řídí Světovou banku a Evropa měnový fond. Jak už někteří komentátoři stihli trefně poznamenat, úmorná snaha evropských politiků udržet se u kormidla byla poměrně patetická. Evropské země jsou sice Spojení slov politik a Francouz způsobuje v mezinárodních finančních kruzích oprávněné zděšení na měnovém fondu prakticky závislé (nyní půjčuje Řecku, Irsku, nedávno také Maďarsku, Rumunsku, Ukrajině nebo Islandu), samotný fond ovšem půjčky poskytuje pouze v případě, že členský stát přijme správnou fiskální politiku. Není příliš odvážné říct, že v současném světě je jen velmi málo míst, jejichž fiskální politika by měla tak špatné výsledky jako právě Evropa. Tolik k samotnému procesu volby. Důležitější je, jak bude samotný fond fungovat dál. Christine Lagardeová rozhodně nebyla tou nejkvalifikovanější osobou ze všech kandidátů. Původním povoláním je přece jen právnička, a byť se vyšplhala až do čela globální právnické firmy Baker & McKenzie, v současnosti je politička. Navíc spojení slov politik a Francouz způsobuje v mezinárodních finančních kruzích oprávněné zděšení. Lagardeová ovšem nedisponuje klasickým archetypem francouzského ekonomického myšlení, byť se občas nezbaví oné pověstné pompéznosti. Ve skutečnosti i když je jedním z nejdéle sloužících ministrů financí v historii země má na domácí půdě velmi těžkou pozici kvůli svým takřka pravicovým názorům. Když ji poprvé povolal prezident Jacques Chirac do své vlády v roce 2005, pronesla před novináři útočnou řeč o rigiditě francouzského pracovního trhu. Národ galského kohouta byl zděšen. HLAVNÍ POTÍŽE MMF Ani natolik šarmantní a inteligentní osoba, jakou Lagardeová údajně je, se ovšem nemůže zbavit stínu Nicolase Sarkozyho. Některé její nápady totiž očividně pocházejí právě z jeho dílny. Například nedávno brojila v mezinárodním tisku za zrušení kreditních derivátů CDS (credit default swaps), které údajně prohloubily nynější řeckou krizi. Smysl těchto derivátů přitom ukazuje, nakolik investoři považují bankrot za pravděpodobný. Logika takového kroku by byla podobná, jako kdybyste člověka pověsili nad okraj sopky, ale zakázali mu křičet. Na druhou stranu ovšem dokázala zejména v některých domácích krocích prokázat svou akceschopnost, když kupříkladu zpřísnila anti monopolní dozor (přitom monopol k Francii patří asi jako bagety a pruhovaná trička) nebo když usilovně zvyšovala efektivitu veřejných výdajů. Osobní kvality Lagardeové ovšem s dalším fungováním Mezinárodního měnového fondu příliš souviset nebudou. Jeho hlavní potíže jsou odsouzeny k přetrvání už tím, že si Evropa stále ponechává jeho řízení ve své moci, dělá z něj nástroj své poslední záchrany. Lagardeová jistě udělá maximum, aby uhasila současné ekonomické požáry v Řecku, Portugalsku a případně ve Španělsku. Klíčové ale budou také návrhy ekonomických reforem, které fond bude daným zemím nařizovat. Evropa už jednou prokázala, že samu sebe řídit neumí. Měnový fond je jen jedním z dalších nástrojů, díky kterým to může ukazovat ještě víc.

88 88 Euro července 2011 global Maďarsko Plnou parou v protivětru Viktor Orbán nepřestal provokovat. EU mu to během maďarského předsednictví vrátila VÝMLUVNÉ GESTO. Maďarsko bylo v čele unie velmi úspěšné, fotbalová jedenáctka jeho poslanců vyhrála turnaj evropských parlamentů a Poláci, kteří předsedají EU od července, budou při oficiálních unijních akcích podávat maďarská vína. Ale teď vážně maďarští úředníci a diplomaté odvedli opravdu dobrou práci. Už jen proto, že přes trvale protiunijní politiku Orbánovy vlády vybojovali předběžný souhlas se vstupem Chorvatska do EU, pro Bulharsko a Rumunsko částečně otevřeli schengenskou bránu a také vypracovali ekonomické zákony potřebné pro plynulé uplatňování Lisabonské smlouvy. Kabinet Viktora Orbána vplul do předsednického křesla EU v silném protivětru. A ťafku ze Štrasburku dostal už v lednu ostrou kritiku si vysloužil za svůj diskriminační mediální zákon. Maďarská diplomacie se ocitla na koberečku i v Bruselu v podobné záležitosti jako před časem Češi s Entropou Davida Černého. Maďaři ovšem vyvolali rozruch obrovským kobercem s provokativními obrysy Velkého Maďarska. BEZ MAJSTRŠTYKU Další studená sprcha přišla v únoru, když se Budapešť dozvěděla, že přijde o květnový summit Východního partnerství, tedy o akci, která měla být vrcholným bodem maďarského předsednictví. Termín se posunul o půl roku a summit, jenž se může díky zahájení spolupráce EU se zeměmi východní Evropy

89 89 Maďarsko global Políčky z Bruselu 19. LEDEN 17. ÚNOR 19. BŘEZEN DUBEN obrovská slovní bitka kvůli kobereček za provokativní koberec od základu zrekonstruovali Grassalkovičův palác v městečku komise ze 17. června ÚSPĚCHY MAĎARSKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ Příprava zákonů pro zpřísnění Paktu stability a růstu Vypracována koncepce pro celoevropský a jižního Kavkazu zapsat do dějin, se tak už bude konat pod taktovkou Varšavy. Ekonomický týdeník Heti Világgazdaság k tomu poznamenal, že jde o bezprecedentní krok, EU dosud žádnou z předsednických zemí nepřipravilo o její majstrštyk. Štiplavá facka přišla i v březnu, kdy se zjistilo, že důvodem posunu nebyl údajně nabitý kalendář státníků ani logistické problémy. V původním termínu, tedy v květnu se totiž začala plánovat jiná akce: varšavské setkání prezidentů střední a východní Evropy s Barackem Obamou. K nám do Gödöllő nemohli lídři EU a východních zemí přijet, ale do Varšavy ve stejné době ano. A co víc, akce se konala s účastí amerického prezidenta, komentoval diplomatickou prohru maďarský expremiér Ferenc Gyurcsány. POZVÁNKA NEPŘIŠLA Přehlížení samolibého Viktora Orbána pak pokračovalo například tím, že ho Francouzi v době, kdy byl klíčovým představitelem unie, zapomněli pozvat na zásadní jednání EU o Libyi. Dubnu už dominovala kritika čerstvě přijaté maďarské ústavy. Ta ostatně z Bruselu zaznívá dodnes naposledy 17. června, kdy se do sporných bodů ústavy opřela právní analýza orgánu EU pro dohled nad dodržováním demokratických principů, Benátské komise. Když k tomu ještě přidáme nesmyslné protiunijní tirády Viktora Orbána, který v den maďarského státního svátku 15. března přirovnal Brusel k Moskvě v dobách socialismu, je výraz protivítr skutečně namístě. Nejrizikovějším prvkem maďarského předsednictví je samotný Orbán, který jednoduše nemá uši pro konstruktivní kritiku, konstatoval Heti Világgazdaság. Ještě nikdy se nestalo, aby premiér předsednické země vydával protiunijní stanoviska, řekl Péter Balázs, bývalý ministr zahraničních věcí Maďarska. Ministerský předseda po lednové sprše ve Štrasburku v dalších měsících už minimalizoval návštěvy unijních centrál a v závěru předsednictví raději navštívil Makedonii, Albánii a Černou Horu, kde si bez problémů mohl hrát na politika evropského formátu. Začátkem června se nicméně zmohl na jednu velkolepou akci. Na zámku Gödöllő nedaleko Budapešti zorganizoval summit Asie-Evropa (ASEM) pro ministry ze 46 zemí. Během Orbánova slavnostního projevu však do budovy udeřil blesk a následný výpadek proudu způsobil, že premiér svou řeč nakonec ani nedokončil. Balík šesti zákonů pro posílení Paktu stability a růstu byl asi největší výzvou POCHVALA ÚŘEDNÍKŮM Přestože se ani zdaleka nedá mluvit o ideálních podmínkách, úředníci a houževnatí maďarští diplomaté udělali maximum. Během krize vyvolané bakterií E.coli narychlo svolali konferenci, našli konsenzus společné agrární politiky, začátkem června Evropský parlament odsouhlasil vstup Rumunska a Bulharska do schengenské zóny, tedy důležitý krok pro členství v elitním klubu. Právě tito lidé odvedli mravenčí práci v oblasti kohezní či energetické politiky, nepřekáželi při řešení krize v eurozóně, vypracovali společnou strategii pro integraci Romů a dospěli k souhlasu Evropské komise se vstupem Chorvatska do EU. I bruselský zpravodaj deníku Financial Times konstatoval, že po nešťastném začátku zvítězila profesionalita a týmová práce maďarských odborníků, kteří se dokázali vypořádat i s tak citlivým tématem, jako jsou nová rozpočtová pravidla. Balík šesti zákonů pro posílení Paktu stability a růstu, který umožňuje sankcionovat členské země v případě, že nedodrží rozpočtová pravidla, byl asi největší výzvou. Během přípravy přišlo skoro 2000 pozměňujících návrhů a bylo třeba zlomit také odpor unijních obrů Francie a Německa. Vyplatilo se a minulý týden byly zákony posunuty do Evropského parlamentu. Nezapomeňme ani na pokrok v přípravě společné Podunajské strategie, která by měla pro čtrnáct zemí včetně Česka vytvořit rámec komplexní spolupráce od vodní dopravy přes životní prostředí až po ekonomické projekty. POLITICKÁ IZOLACE Prvního července předali Maďaři štafetu Polsku a ze dne na den ztratili pozici významného hráče. Jak budou pokračovat? Jakmile skončí jejich předsednictví, tak se dostanou do totální politické izolace. Slyšeli jste snad Orbána někdy mluvit za Evropskou unii? Nikdy, řekl premiér Slovinska Borut Pahor v jedné zákulisní debatě. Viktor Orbán v rozhovoru pro rakouský Neue Kronen Zeitung otevřeně přiznal, že jeho snem je určit ekonomické mantinely pro dalších deset maďarských vlád. Permanentní a uměle vyvolaná revoluční nálada a zneužívání parlamentní většiny, tak bude i nadále pod drobnohledem Bruselu. Půlroční předsednictví Maďarska bude mnohem napínavější, než jsme mysleli, prorokoval vloni Orbán. S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že to nebylo arabské jaro, Fukušima, finanční kolaps Portugalska a Řecka a ani bakterie E.coli, co do unijní agendy vneslo trochu napětí. Byl to skutečně maďarský premiér a jeho nekonvenční a kontraproduktivní přístup. ekonomický redaktor deníku ÚJ SZÓ na Slovensku

90 90 Euro července 2011 global komentář Klam krutých pravd V oblasti dlouhodobé fiskální odpovědnosti mezi slovy Baracka Obamy a jeho činy zeje propast JEFIM FIŠTEJN NEBUDU VÁM LHÁT. - - Vpostmoderní politice je to běžný podvodný trik. Uzmout si oblíbený pojem s vysoce pozitivním nábojem, vyprázdnit ho, naplnit opačným obsahem a vepsat si ho do štítu. V našich šířkách takto pravidelně znásilňovanými pojmy jsou boj s korupcí, pokora, služba veřejnosti. Ve Spojených státech takovou roli hrají kruté pravdy. Během prezidentské volební kampaně v roce 2008 Barack Obama opakoval s vytrvalostí zaseknuté desky: Budu vám říkat kruté pravdy nikoli to, co slyšet chcete, ale to, co slyšet potřebujete. Věděl dobře, že právě to Američané chtěli slyšet především. Rok a půl před koncem Obamova prvního funkčního období je jasné, že jeho tehdejší pravdy měly krátký dech a záhy vzaly zasvé. Nemám na mysli obecně známé sliby jako uzavření Guantánama, ukončení zaoceánských válečných tažení či zdanění vyšších příjmových skupin. Ani v těch společenských oblastech, na jejichž rozvoji si Barack Obama obzvlášť zakládá, nebylo v podstatě hnuto prstem. Tak třeba vzdělání a věda, jejichž pronikavý rozmach prezident přislíbil v letošním Poselství o stavu Unie, prožívají stále stejný útlum, jaký zakoušely před vzletným Obamovým řečněním o okamžiku Sputniku. Absolventi univerzit se přiživují u rodičů, neboť pro ně schází zaměstnání. Po celých Spojených státech houfně zanikají celé školní obvody, ruší se výuka matematiky a přírodovědných předmětů, některé školy jsou v provozu jen čtyři dny v týdnu. Vina za vzedmuté rozpočtové deficity se dá po nějakou dobu svalovat na předchůdce, leč donekonečna to nejde. I slepému je zřejmé, že v oblasti dlouhodobé fiskální odpovědnosti mezi prezidentovými slovy a činy zeje propast a že spíše než kruté pravdy volí snadné cestičky. Američani ho mají obdivovat hlavně proto, že je údajně zachránil před nejhorším. Reforma zdravotnictví, kterou prezidentův tábor vydává za svůj světoborný úspěch, je ve skutečnosti největším výdajovým dobrodružstvím od dob zavedení Medicare, aniž by byly zajištěny náležité příjmy státní pokladny. Zákon sice předpokládá o něco vyšší zdanění zaměstnavateli poskytovaného zdravotního pojištění nadstandardních úkonů, jenže i tato doložka vstoupí v platnost až po případném ukončení Obamova druhého funkčního období. Tváří v tvář pokračujícímu ekonomickému úpadku si Obama nadále nalhává, že jeho způsob vládnutí si může Amerika dovolit po další čtyři roky. Teď, když se na plné obrátky rozjíždí prezidentská volební kampaň, nikdo ve Washingtonu vážně neočekává, že ještě před rokem 2013 lze učinit cokoli pro snížení nebetyčné zadluženosti. A světe, div se, čelný republikánský uchazeč o Bílý dům Tim Pawlenty opět slibuje Američanům kruté pravdy. Mohl bych vám slíbit, že když mě zvolíte, odstraním čtrnáctibilionový dluh, vytvořím deset milionů nových pracovních míst, z gruntu překopu systém sociálního a zdravotního pojištění, a to všechno bez jakýchkoli bolestivých zásahů, řekl, když oznamoval svou kandidaturu na prezidentský úřad. A dodal: Anebo se mohu pokusit o něco jiného. Mohu vám prostě říct krutou pravdu. Opět se ukázalo, že slib mluvit pravdu a nic než pravdu se v politice tak nějak náramně pojí s planými sliby snést modré z nebe. Když tentýž Tim Pawlenty odhalil své ekonomické plány, seznali odborníci, že je to snůška přání, která jsou otcem myšlenky. Počítá kupříkladu s hospodářským růstem v míře, která v moderních amerických dějinách nebyla nikdy dosažena. Počítá se zploštěním a snížením daně, aniž by odstranil nespočetné odpisy, úlevy a výjimky zabudované do daňového systému. Ekonomové spočítali, že by realizace Pawlentyho plánu během příští dekády přišla Ameriku na dalších jedenáct bilionů dolarů. Pawlenty, zdatný spořílek z dob, kdy byl guvernérem státu Minnesota, nasadil nyní laťku slibů tak vysoko, že budou-li ho ostatní uchazeči chtít něčím trumfnout, budou se muset oddat ještě bezuzdnějšímu populismu. Americký volební systém je zařízen tak, že v každém okamžiku se země nachází někde uprostřed volebního cyklu. Demokraty a republikány od sebe dělí opravdové filozofické příkopy a volební kampaně jsou dobrou příležitostí si rozdíly vyříkat. V roce 2012 proti sobě budou stát republikánská představa státu, který udrží podíl sociálních výdajů na 18 procentech HDP, a Obamova nabídka utrácet na stejné účely 25 procent. V zájmu Spojených států by bylo zvolit takového prezidenta, který by uměl kruté pravdy nejen naslibovat, ale také prosadit.

91 91 mediální revue global THE TELEGRAPH Recese za pultem Britský maloobchod nezažívá zrovna příjemný měsíc. Zatím poslední obětí menší ochoty zákazníků k utrácení je módní řetězec Jane Norman, jehož 94 vlastních obchodů a stovku koncesí v obchodních domech Debenhams zaměstnává na 1600 lidí. Firma, která se zaměřuje na oblečení pro mladší věkovou skupinu, se utopila v dluzích ve výši 140 milionů liber. Správu nad řetězcem převzala firma Zolfo Coopers, které se zatím podařilo prodat 31 poboček Jane Norman, a zachránit tak přes tři sta pracovních míst. Další tři desítky obchodů ale musely skončit. Nejistá budoucnost čeká i zaměstnance jiných moloobchodních řetězců, které se ocitly v problémech. Jedním z nich je například prodejce nábytku Habitat. Na pokraji krachu se zmítá i diskontní řetězec TJ Hughes, který se specializuje na módu, kosmetiku a bytové doplňky. Správce míří i do společnosti Homeform, která ovládá obchody jako Möben Kitchens, Sharps Bedrooms and Dolphin Bathroom. Lidé sice nakupují méně než před několika lety, ale jsou tu horší věci. Jednou z nich je, že řada obchodníků s sebou dlouho vláčela velké dluhy, které se v aktuální situaci už nedaly unést, říká Neil Sounders, odborník na maloobchod u poradenské společnosti Verdict. GAZETA WYBORCZA Zpátky k řece Visla byla donedávna Varšavě poněkud na obtíž. Zatímco levý břeh, při kterém leží centrum, byl po válce zabetonován nevzhlednou náplavkou, pravý byl sice ponechán bez regulace, zato zarostl tak, že se beztak nedal turisticky využít. Magistrát polské metropole to ale chce změnit. Na pravém břehu už vybudoval desetikilometrovou cyklostezku s odpočívadly, kde si zájemci mohou pronajmout stánky s občerstvením. Až donedávna jsme se k řece stavěli zády. To se ale teď musí změnit, říká mluvčí magistrátu Marek Piwowarski. Oba břehy již spojují pravidelné přívozy. Rekonstrukce čeká i levý břeh ovšem mnohem nákladnější. Šestikilometrový úsek by se měl proměnit v nový městský bulvár s kavárnami a galeriemi na pontonech. V případě povodně je snadno vytáhneme na břeh, líčí Piwowarski. Rozpočet akce je asi sto milionů złotých (610 milionů korun). Plány, jak oživit Vislu, mají ale i občanští aktivisté. Třeba společnost Ja Wisła zrenovovala starý remorkér, na němž se promítají filmy a pořádají koncerty. Lidé se začínají k Visle vracet, uzavírá mluvčí Varšavy. REUTERS Další čínská Volva Automobilka Volvo vlastněná čínskou skupinou Zhejiang Geely Holding Group hodlá investovat 708 milionů dolarů do vybudování druhého závodu na území Číny. Nová továrna by měla vyrůst ve městě Ta-čching v severovýchodní provincii Chej-lung-ťiang. Odhaduje se, že výstavba závodu přijde na 4,85 miliardy jüanů (12,13 miliardy korun). S výrobou by se mělo začít v roce Z továrny by měly vyjíždět nové sedany, sportovní vozy a prozatím nespecifikované víceúčelové modely, celkově asi 80 tisíc vozů za rok. Geely koupila divizi Volvo Car od Fordu loni v srpnu za 1,5 miliardy dolarů. Dceřiná společnost koncernu, Geely Automobile Holdings, pod kterou spadá samotná automobilová výroba, hospodařila v loňském roce s rekordním ziskem 1,37 miliardy jüanů (asi 3,6 miliardy korun). Meziročně zisk vzrostl o 16 procent. Automobilka loni prodala přes 415 tisíc vozů. Prodej osobních aut v nejlidnatější zemi světa se loni zvýšil o 33,2 procenta na rekordních 13,8 milionu vozů. Odhaduje se, že jejich počet poroste i letos. PRAVDA Obavy po (ne)sčítání Spory kolem sčítání obyvatel na Slovensku se podepsaly i na jeho výsledku. Problémy teď může mít hlavně Bratislava, kde sčítání ignoroval velký počet lidí. Když jsme shrnuli informace z jednotlivých městských částí, zjistili jsme, že téměř 30 procent obyvatel, kteří jsou v evidenci obyvatel, se do sčítání nepřihlásilo. To se může promítnout do přerozdělení veřejných financí, které získávají samosprávy ze státního rozpočtu, řekl mluvčí bratislavského magistrátu Ľubomír Andrassy. Například ve čtvrti Petržalka vrátilo sčítací dotazníky jen asi 80 tisíc osob, podle rejstříku je tam přitom přihlášeno k trvalému pobytu více než 110 tisíc lidí. Města teď budou na ministerstvu financí požadovat, aby při rozdělování peněz nevycházelo z údajů ze sčítání, ale z dostupných aktuálních databází. V Bratislavě jsou potíže zejména se silnicemi, které využívá mnohem více lidí, než je trvale přihlášeno. Hlavní město prý doplácí na hloupý zákon. Silnice první a druhé třídy má na starosti metropole, silniční daň ale vybírá samosprávný kraj, který přitom do bratislavských silnic vůbec neinvestuje.

92 92 Euro července 2011 hyde park 92 ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictví je dnes sektorem ekonomiky, který si žije svým vlastním životem 94 ŠKOLSTVÍ Ministerstvo školství chce rychle slučovat podřízené organizace, audit přitom neprokázal jednoznačné úspory 95 IT Hrozby pro mobilní přístroje se vyvíjejí, uživatelé ale zůstávají na stejném bodě 96 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Udržitelné podnikání se v dlouhodobé perspektivě vyplácí, je motorem inovací produktů i služeb 97 FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ Míří chystaný zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích do černého, nebo ministerstvo financí šláplo vedle? 98 PRÁVO A DANĚ: ROZHODČÍ DOLOŽKY Mnoho uzavřených rozhodčích doložek není v souladu se zákonem 99 KÁVA S TOMÁŠEM PETŘÍKEM Navrhovaná změna zákona o rozpočtovém určení daní by podle náměstka primátora Ostravy ohrozila rozvoj města Ano, jde hlavně o peníze Přes mnohé zvláštnosti je zdravotnictví v prvé řadě velkým ekonomickým odvětvím Obecně vládne přesvědčení, že zdravotnictví je o nemocech, nemocných lidech a těch, kteří je léčí. Tento pohled nám však zůstává dlužen odpovědi na mnoho otevřených otázek dnešního zdravotnictví nejen u nás, ale i v rozvinutých zemích kdekoliv na světě. Podívejme se však na tři situace v mezinárodním srovnání. BOBTNAJÍCÍ PÉČE V zemích jako Nizozemsko, Švýcarsko, Norsko se implantuje ročně asi 600 kardiostimulátorů na milion obyvatel a v Německu a Belgii přes tisíc. Není to ani v odlišné nemocnosti, ani ekonomické síle. Odkud se bere ten rozdíl? V Řecku se vydává na zdravotnictví pouze o necelých tisíc dolarů na osobu a rok (v přepočtu na paritu kupní síly podle OECD) více než u nás. V žebříčku je Řecko pouze o čtyři místa před námi a pod průměrem OECD. Co do počtů CT a NMR skenerů je přitom vpředu, ve společnosti zemí jako Japonsko, USA či Švýcarsko. V počtu vyšetření je Řecko světovou jedničkou jak v CT, tak NMR vyšetřeních na 1000 obyvatel před USA. Proč? Vysvětlení nabídl jeden z předních českých a evropských kardiologů. V určitém odvětví medicíny se přijde na zajímavou novinku. Zdravotnictví je příkladem takzvaného komplexního systému Když mají jeho odborné špičky také dostatek manažerských dovedností a styků, napomohou svému odvětví k vhodnému úhradovému mechanismu. To způsobí, že se dané oblasti začne věnovat více odborníků. Vznikají nová centra, školí se noví lékaři. Asi tak do deseti až patnácti let je zde úplně nové odvětví medicíny. Proto máme stále více a více péče. Je-li to dobré bydlo, kupují a provozují se laboratoře, magnetické rezonance a tak dále. Ve třetím případě se podívejme na množství vynakládaných peněz na zdravotnictví na osobu a rok a očekávanou délku života při narození. U velmi malých částek (50 až 250 dolarů) je nárůst délky života velmi prudký. Kolem 300 dolarů na osobu a rok se prudce oplošťuje a pokračuje téměř vodorovně. Následkem toho je na Kubě střední délka života kolem 75 let, což je skoro stejně jako v USA, zatímco tam se vydává ve zdravotnictví na osobu a rok dvacetkrát (!) víc než na Kubě. Kam jdou všechny tyto peníze? SPECIFICKÝ OBOR Vysvětlení je takové, že zdravotnictví je především ekonomické odvětví, které se nabalilo za dlouhodobě existující potřebu léčit. Dnes je to sektor ekonomiky, který si žije svým vlast-

93 93 zdravotnictví hyde park ním životem. Jako takové podléhá obecně ekonomickým zákonitostem. Že se poskytování péče přizpůsobí právě platným úhradovým mechanismům, snad nikoho nepřekvapuje. Podobně se řídí i zákonitostmi behaviorální ekonomie. U spotřebitelů vnímáme výraznou preferenci něčeho, co je byť zdánlivě zdarma. Na druhé straně má zdravotnictví jako sektor ekonomiky i svá výrazná specifika: - neodváží zpochybnit. - zcela přirozené, že jako může být někdo více či méně hladový, stejně tak to platí i o zdraví. Lze být zdráv hodně i málo. organizacích, veřejných korporacích a po- jí ekonomickým samozřejmostem, jako jsou výnosy, náklady nebo investice. službu využívá, a tím, kdo službu platí. Kdy- iracionálně, ale hlavně úplně jinak. votní péči má nárok podobně jako na penzi a že to má stát zařídit. tu nezmizely ani noviny, ani knihy, rádio, ani televize. Uhynul pouze telegram. Když ubudou pacienti jakémukoli medicínskému oboru, protože se dnes léčí jinak, tak si najde pacienty nové. Takové, o kterých jsme sice věděli, ale doposud je nebylo nutno léčit anebo nebylo kde. ní a možné péče. Každý z nich chce dělat svou práci a poskytovat péči. Pořád víc a po- regio nu zavře továrna. Ale je z obliga, protože politik mluví do toho, jak a kde se má poskytovat zdravotní péče, stává se sám vazalem nesplnitelných slibů. národních konfliktů apod.) se vyrábí strach voliče o zdraví či zdravotnictví, který se tak stává předmětem politické soutěže. MÝTY, KTERÉ NEPLATÍ Pacient je katalyzátorem ekonomického sys- nemocného, který se zhojí sám, uděláme více nemocného, který potřebuje čerpat služby, je navýsost v kompetenci poskytovatelů zdravotních služeb. Lékařský bonmot o tom, že neexistují zdraví lidé, pouze nedostateč- nomický dopad. komplexního systému. Termín označuje soustavu inteligentně konajících jedinců nebo institucí, kteří ve vztahu k ostatním sledu- zpětná vazba. Neexistuje tedy jakýsi zlatý řez či ideální proporce, kolik by mělo být lékařů, lůžek, zdravotnických zařízení, kolik máme ideálně vydávat peněz na zdravotnictví. Ukáže se pouze to, kolik se snese ve vzájem- zemi, regionu nebo městě. Takové, které nelze odvodit od vlastností jednotlivců, ale jež vznikají pouze ve vzájemné interakci. Takovým specifickým jevem je například setrvalá mediální přítomnost zdravotnických témat. Žádný jiný ekonomický sektor, byť sebevíce nepostradatelný, neposkytuje takovou nepřetržitou inspiraci ve veřejném informačním prostoru. Efekty jsou v komplexních systémech ne- byl zmíněn příklad, že neplatí jednoduchá přímá úměra: čím více peněz do zdravotnic- ochotně přejímané mýty. Čím více prevence a screeningu, tím lépe, čím více hygieny, - - plexního systému je adaptace. Jakýkoliv zásah zvenčí se nějakým způsobem vsákne. Ač se před některými reformními kroky rat na chodníku před nemocnicemi, reali- Pohled na zdravotnictví jako na komplexní ekonomický systém není ani cynický, ani nehumánní. Je věcný. Když se oprostíme od nálepek a zbytečných obav, můžeme začít klást správné otázky a možná objevovat i nějaké správné odpovědi. Ale to je na jiný článek. MIROSLAV PALÁT prezident, CzechMed Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků

94 94 Euro července 2011 hyde park školství Mičurinský experiment ve stachanovském tempu Ministerstvo školství chce rychle slučovat podřízené organizace, audit přitom neprokázal jednoznačné úspory který metodicky podporuje IPPP, lze říci, že je tomu právě naopak. Podobně se neukázalo mnoho duplicit v podpůrných procesech. A reakce? Ministerstvo přistoupilo tempem přímo zběsilým ke slučování neslučitelného. Přece si to vytkli v programu, tak to nemohou zastavit jen proto, že je to hloupost. Nástupnickou organizací musí být podle auditu z právního hlediska VÚP, nikoli NÚOV, jak rozhodlo ministerstvo. V rozporu s právem? Nevadí, rozhodli jsme ve jménu úspornosti. Zpráva Deloitte dále říká, že kýžené synergie vzhledem k odlišným činnostem nebudou a finanční úspora celé reorganizace, auditory vyčíslená na sedm milionů korun, bude velmi pochybná. Tak už to však v moderním manažerském stylu chodí. Když se kácí les, létají třísky. Kde už jsme jen tohle slyšeli? Nakonec není ani jisté, že to všechno nevyjde dráž než současný stav. Přibližme si důsledky takového zefektivnění jen na jednom příkladu. IPPP s pouhými sedmnácti kmenovými pracovníky a necelým jedenáctimilionovým příspěvkem z MŠMT podporuje celorepublikově velkou šíři pedagogicko-psychologických a speciálně-pedagogických služeb školám, rodičům, ústavům. Monitoruje situaci v terénu, ve školách, v poradnách, v ústavech a vyhodnocuje ji. Vzdělává profesionály podle analýzou podloženého systematického plánu. Snaží se o certifikaci těch, kteří jsou skutečnými profesionály v oboru tak výrazně postiženém narůstajícím šarlatánstvím v důsledku decentralizace školské politiky, která se v oblasti poradenství díky krajské volnosti v tvůrčím řízení leckdy vymkla z kloubů. Mantra úspor a zefektivňování zaznívá i na ministerstvu školství. Jednou z priorit ministra Dobeše je zeštíhlování úřadu, které se zúžilo na slučování přímo řízených organizací. Kdo by nebyl pro snížení počtu byrokratů? Hlubší zamyšlení nad slučováním ovšem vyvolává víc než pochybnosti. Konkrétně chci upozornit na podivný průběh i na potenciální důsledky sloučení Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP) a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP), plánované od 1. července Ministerstvo zvolilo jako podklad k rozhodnutí o sloučení audit společnosti Deloitte. Cílem sloučení měla být větší efektivita a kvalita práce těchto organizací. Nikde na ministerských stránkách samozřejmě nenajdete analýzu a důkazy dosavadní neefektivnosti; ta se prostě předpokládá samo sebou, když do úřadu přijdou skuteční manažeři. ROZUMU NAVZDORY Audit ukázal, že zejména činnosti IPPP se prakticky v ničem nepřekrývají s činnostmi ostatních dvou organizací a předměty jejich činností nejsou ani příbuzné. Audit také nedoložil výchozí představu ministerstva, že tyto organizace neefektivně komunikují s adresáty služeb. Při znalosti sektoru pedagogicko-psychologických a poradenských služeb, PŘIZPŮSOBIT SE, NEBO ZANIKNOUT Od července bude mít IPPP jako jedna divize nesmyslného hybridu NÚV (Národní ústav vzdělávání) jen dvě možnosti. Buď se přizpůsobí situaci a podpoří vznik další meziúrovně řízení a nárůst byrokracie, dosavadní činnosti si zachová jen za cenu nárůstu zbytečných úkonů a vzdálení se školám, pedagogicko-psychologickým poradnám a speciálním centrům v terénu. Nebo prostě zanikne, protože mocí podporovaný amatérismus a prohlubování deprofesionalizace pod dohledem lidí, kteří poradenství nerozumějí, prostě nemůže fungovat (jako továrny, které v 50. letech vedli ředitelé původně úplně jiných profesí, ale zato ideově kovaní ). Nasazené tempo slučování nakonec taky vypadá na pětiletku splněnou za tři roky. Co hrozí? Lidé už si nebudou moct být tak úplně jisti kvalitou a dalším vzděláváním psychologů a speciálních pedagogů v terénu, kvalitou diagnostických nástrojů a postupů v souladu s uznávanými metodami oboru. Už teď je situace, pokud jde o kvalitu nástrojů nebo rychlost a kvalitu služeb v některých poradnách, vážná. Byrokraticky svazovaná divize přes poradenství nebude takové úkoly zvládat a logicky bude následovat zpoplatnění, tedy privatizace poradenských služeb. Z minulosti víme, že mičurinské hnutí bylo snůškou podvodů kombinovaných s nedovzdělaností jeho aktérů. Vydáváno ovšem bylo za geniální výdobytky progresivní vědy. Nepamatuji si však, že by bylo naroubováno se stachanovskými výkony a tempem. Pan ministr by tohle dopustit nemohl je psycholog, a něco o tom přece musí vědět. Kdo tedy? STANISLAV ŠTECH

95 95 IT hyde park Podceňované mobilní jedy Hrozby pro mobilní přístroje se vyvíjejí, uživatelé ale zůstávají na stejném bodě Vyzbrojeni současnými znalostmi můžeme najít podobnosti mezi vývojem hrozeb, které v poslední době začaly cílit na mobilní přístroje, a těmi, které už nějakou dobu napadají osobní počítače. Termín vir byl poprvé použit v roce 1983, ale programy, které se sami kopírují, se datují až do roku V té době viry většinou představovaly omezené útoky neznámé široké veřejnosti. Zlom nastal roku 1982 virem Elk Cloner, který vytvořil patnáctiletý chlapec. Sice to měl být jen neškodný žert, ale přesto ukázal, jak se vir může divoce rozrůstat díky využívání neznalosti uživatelů. V dalších dvou desetiletích jsme byli svědky vývoje škodlivých kódů od těch, které zneužívaly díry v programech, jako jsou Word a Excel, až k těm, které využívaly ma- to až do roku 1999, kdy se objevil vir Me lissa spuštěný hackerem, první takového rozsahu na počítači. Nyní odborníci odhadují, že až 200 tisíc uživatelů platformy Android si stáhlo více než 50 aplikací infikovaných malwarem, který se objevil v poslední době. Podle událostí z historie, je toto jen začátek. Mobilní hry měnící se ve viry jsou za rohem. Proč se mobilní hrozby rozvíjejí rychleji než ty, které se zaměřují na počítače? Existuje mnoho důvodů. Hlavně proto, že počet mobilních přístrojů převyšuje počet počítačů a netrvalo jim ani tak dlouho jako počítačům, aby se staly přístupnými webu. Hackeři současně mohou snadno přepínat mezi počítačem a mobilním přístrojem, ale uživatelé se stále zdají být uvízlí na stejném bodě. Uživatelé o bezpečnostních rizicích nevědí nebo se o ně prostě nestarají sový rozsah u a internetu, až se staly skutečně globální epidemií. V roce 1999 přinesl obrovskou změnu vir Iloveyou, který mazal data. Bylo jím infikováno padesát milionů počítačů včetně těch na americkém ministerstvu obrany a ve Federálním rezervním systému. Celkové náklady přesáhly pět miliard dolarů. Do té doby bylo připojeno k internetu více než 200 milionů lidí a viroví programátoři se vyvinuli z nudných vtipálků v syndikát organizované počítačové kriminality, motivované množstvím finančních, sociálních, politických a státem podporovaných agend. SNADNÁ INFEKCE Jaké jsou tedy paralely s mobilní bezpečností? Předně vezměte všechno, co jsem zmínil o vývoji počítačových hrozeb, a zkondenzujte to. Používání mobilních telefonů začalo až koncem 90. let, ale už za pouhých pět let se začaly objevovat viry, jež vyvrcholily prvním útokem na Android v létě loňského roku, který zasáhl milion přístrojů pouhých šest let poté, co se první mobilní vir objevil. Trvalo Ve skutečnosti, pokud jde o samotnou ochranu, si buď mnoho uživatelů není vědomo bezpečnostních rizik, která přicházejí s mobilními přístroji, nebo se o to prostě nestarají. NEZNALOST RIZIK Náš nejnovější globální výzkum ukázal, že více než dvě třetiny dotázaných používají svůj mobilní přístroj ke čtení ů a surfování po internetu, ale méně než jedna třetina z nich zvažuje instalaci antivirové ochrany. Ve skutečnosti více uživatelů trápí mobilní spamy (přes 60 procent) než mobilní zabezpečení (přes 40 procent)! Uživatelé jsou také lhostejní k mnoha vážným bezpečnostním rizikům, která jsou spojena s uchováváním a přenosem citlivých osobních údajů na přístrojích iphone, Blackberry a s operačním systémem Android. Téměř 90 procent respondentů nevědělo, že aplikace smartphonů mohou bez vašeho vědomí či souhlasu přenášet důvěrné platební informace jako například podrobnosti o kreditní kartě. Více než 90 procent respondentů nemělo tušení, že finanční aplikace pro smartphony mohou být infikovány specializovaným malwarem, který je určen k odcizení čísel kreditních karet a důvěrných bankovních údajů, přitom téměř jedna třetina uvedla, že si uchovává informace o kreditních a debetních kartách na svých přístrojích. Mezi další hrozby bezpečnosti chytrých telefonů patří geo-tracking, neboli předávání důvěrných platebních informací bez vědomí uživatele či jeho souhlasu nebo neoprávněné (a často nepovšimnuté) příkazy za nadstandardní služby v měsíčním vyúčtování. Mobilní přístroje se vyvinuly. Hrozby pro mobilní přístroje se vyvinuly. Sami hackeři se vyvinuli. Je čas, abychom se vyvíjeli také. J. R. SMITH

96 96 Euro července 2011 hyde park životní prostředí Myslet za horizont Udržitelné podnikání se v dlouhodobé perspektivě vyplácí, je motorem inovací produktů i služeb Není žádnou novinkou, že světová populace neustále roste: podle odhadů OSN se očekává, že v roce 2050 bude čítat více než devět miliard lidí, přičemž většina bude pocházet z dnešních rozvojových zemí. Počet obyvatel ve městech se zdvojnásobí. Některé odhady naznačují, že v roce 2030 bude nutno investovat 40 bilionů amerických dolarů do městské infrastruktury po celém světě. V důsledku tohoto trendu můžeme očekávat větší kupní sílu a globální posílení střední třídy, která přinese i větší nároky na životní styl. Abychom v budoucnu dosáhli celosvětově udržitelné společnosti, musí být rostoucí kvalita našeho života oddělena od spotřeby přírodních zdrojů a emisí. Pokračující a rychlý nárůst využívání fosilních paliv a přírodních zdrojů má vliv na klíčové ekosystémy ohrožující dodávky potravin, ryb, dřeva a vody. Mezinárodní energetická organizace (IEO) odhaduje, že se spotřeba prodávané energie zvýší o téměř Ekologická stopa mnoha druhů zboží závisí do značné míry na účinném používání výrobků spotřebitelem 50 procent, bereme-li v úvahu cenové úrovně let 2007 a Cena vody by měla v příštích dvaceti letech vzrůst dokonce o 300 procent. Následkem bude, že kvůli klimatickým změnám a populačnímu růstu bude trpět nedostatkem nebo omezeným množstvím vody neuvěřitelných sedm miliard lidí. NEJEN VÝROBCI Do řešení problémů souvisejících s udržitelným rozvojem musí být zapojena celá společnost: vlády, podniky i sami spotřebitelé. Vlády musejí vysílat nejen správná sdělení, ale rovněž stanovovat základní podmínky, aby každý z nás mohl určit, jaký příspěvek se od něj očekává. Dobrým příkladem je požadavek větší udržitelnosti spotřeby. Jádrem není důraz na rozvoj zelených výrobků, ale spíše na nabídku a využívání inteligentnějších řešení. Spotřebitelé na celém světě si musejí zároveň osvojit zodpovědnější nákupní zvyky a mnohem efektivněji používat produkty a služby. Průzkumy totiž ukazují, že ekologická stopa mnoha druhů spotřebního zboží závisí do značné míry na účinném používání výrobků právě u spotřebitele. Dobrým příkladem jsou prací a čisticí prostředky či prostředky denní hygieny. Kdyby miliony domácností na celém světě šetřily energii tím, že by praly při nižších teplotách, výrazně by to k ochraně klimatu přispělo. ZRCADLO KRIZE Recese naznačila, kdo to myslí s udržitelností vážně. Následkem finanční krize omezily některé firmy v oblasti udržitelnosti svoji angažovanost. Jedná se především o společnosti, pro které firemní společenská odpovědnost a udržitelnost spočívá především v darech, sponzoringu a projektech, které mají jen málo co do činění s jejich vlastní podnikatelskou činností. Stále však existuje množství takových firem, které v udržitelnosti vidí odpovědnost zasahující celý hodnotový řetězec. Díky tomuto komplexnímu přístupu získávají nyní ekonomické výhody, například v podobě značných finančních úspor. Není pochyb o tom, že na problematiku trvale udržitelného rozvoje je nutné nahlížet z dlouhodobé perspektivy. Současná složitá hospodářská situace to nezmění. Navíc cíl kombinovat účinnost výrobků s odpovědností vůči společnosti a životnímu prostředí podněcuje vznik inovací. To v dobách krize pomáhá, protože takové firmy mohou zákazníkům a spotřebitelům nabídnout jasnou přidanou hodnotu. INES BIEDERMANN sustainability manažerka, Henkel

97 97 finanční zprostředkování hyde park Novela pod palbou Míří chystaný zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích do černého, nebo ministerstvo financí šláplo vedle? Patronem strany je KPMG Česká republika PRO Předložení návrhu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí do meziresortního připomínkového řízení vyvolalo v médiích četné reakce. Ministerstvu financí byla vytýkána rychlost, s jakou tyto novelizační záměry předložilo, a také údajná nedostatečná diskuse. Předložení návrhu novely přitom předcházela více než dvouletá expertní diskuse všech klíčových subjektů trhu. Rozsahem činností a počtem zúčastněných stran se jednalo o jedno z nejširších zapojení odborné veřejnosti do konzultací k regulatorním záměrům ministerstva. Cílem bylo vymezit základní východiska budoucího systému regulace distribuce na celém finančním trhu. Ne všichni expertní zástupci však považovali toto konzultační fórum a jeho závěry za něco, co by mělo být bráno vážně a představovat reálná východiska pro konkrétní legislativní kroky. Přesto máme samozřejmě i nadále zájem vést s trhem podrobnou diskusi o parametrech věcné i časové stránky novely tak, aby byla její výsledná podoba implementačně zvládnutelná. Pečlivě sledujeme také záměry Evropské komise. Předpokládanou podobu unijní úpravy, jejíž obrysy byly nedávno zveřejněny, návrh novely plně respektuje. Svorníkem všech navrhovaných změn je především zájem na posílení ochrany spotřebitele. Ministerstvo považuje za nešťastné, že v situaci, kdy zákon reaguje na řadu dalších důležitých problémů, například netransparentní prodej pojistných produktů, nízkou kredibilitu distributorů či omezené možnosti efektivního výkonu dohledu, se odborná rozprava omezovala takřka jen na regulaci provizí u životního pojištění. Ostrá kritika příslušného ustanovení není z hlediska obchodních zájmů dotčených subjektů překvapující. Jako garant ochrany spotřebitele na finančním trhu ale ministerstvo nemůže a nechce přehlížet dlouhodobě neutěšený stav, kdy je u některých konkrétních produktů vítězem takzvaného konkurenčního boje vždy zprostředkovatel či pojišťovna a poraženým zákazník. Ten se dnes, jak známo, svým podpisem pod smlouvou o životním pojištění zavazuje k tomu, že až celé první dva roky (!) jejího trvání budou veškeré platby pojistného užity fakticky výhradně na tvorbu zdrojů, z nichž pojišťovna vyplácí zprostředkovatelské provize. Nelze přehlížet neutěšený stav, kdy je vítězem zprostředkovatel či pojišťovna a poraženým zákazník Ministerstvo připravilo návrh, který ignoruje řadu dohod, pod které se samo podepsalo PROTI Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích není ukázkou zrovna toho nejlepšího, jak se v České republice tvoří legislativa. Zástupci trhu i spotřebitelských organizací s ministerstvem financí a s ČNB dva roky diskutovali o tom, jak změnit způsob nabídky finančních produktů a nastavit pravidla tak, aby lépe chránila klienty i poctivé firmy před těmi, kteří by v jiných zemích už dávno skončili za mřížemi. Dva roky nás ministerstvo ujišťovalo, že připraví zákon, který dohodnuté změny zavede na celém finančním trhu. Místo toho připravilo návrh, který ignoruje řadu dohod, pod něž se ministerstvo podepsalo, je plný technických chyb a mezi změny v jednom jediném sektoru zahrnuje i věci, za které by se nemusela stydět ani země s dlouholetou komunistickou vládou. Není pochyb o tom, že finanční poradenství potřebuje zásadní úpravy. Tato pravidla ale musejí platit pro celý trh, jinak se pochybné praktiky pouze přesunou kousek vedle. Místo toho ministerstvo rozhodlo, že omezí přístup nových lidí do odvětví tím, že zdraží registraci u ČNB na deset tisíc korun. Ministerstvo se také rozhodlo, že lidé si poradenstvím vydělávají příliš hodně. V důvodové zprávě k zákonu sice samo upozorňuje, že cenová regulace je neefektivní a nemělo by se k ní přistupovat, v návrhu novely se ale najednou příslušný paragraf objevil. Za stanoveným stropem přitom není žádná analýza. Vzhledem k tomu, že ministerstvo má málo praktických zkušeností s fungováním vztahů mezi pojišťovnami a poradci, budou samozřejmě existovat cesty, jak regulaci obejít. Provizní strop navíc dopadne hlavně na menší pojišťovny, kterým se v minulých letech dařilo díky dobré spolupráci s distributory výrazně růst, zatímco velcí hráči stagnovali či ztráceli. Návrh novely tak výrazně rozděluje i Českou asociaci pojišťoven. Jediné, co se ministerstvu v návrhu povedlo, je požadavek na zveřejňování celkových nákladů životního pojištění podobně, jako musejí celkové náklady (TER total expense ratio) zveřejňovat podílové fondy. Vsadím se ale o cokoli, že tento návrh, který mohl klientům ušetřit spoustu peněz, nepřežije legislativní proces. KLÁRA KRÓL TOMÁŠ PROUZA

98 98 Euro července 2011 hyde park právo a daně Tečka za spory o rozhodčí doložky Mnoho uzavřených rozhodčích doložek není v souladu se zákonem PAVLA KRATOCHVÍLOVÁ, JAKUB TOMŠEJ Čím pomalejší a nevyzpytatelnější jsou české soudy, tím víc se aplikační praxe kloní k rozhodčímu řízení. Právníky i adresáty práva trápila několik let otázka, jakým způsobem může být rozhodce ustanoven. V květnu ve věci rozhodl velký senát Nejvyššího soudu. Na jeho verdikt je třeba důrazně upozornit řadu rozhodčích doložek totiž prohlašuje za neplatnou. Zákon o rozhodčím řízení nestanoví pro osobu rozhodce mnoho kritérií. Pokud však jde o způsob ustanovení rozhodce, je dikce zákona mnohem přísnější. Zákon především počítá s rozhodci ustanovenými ad hoc. Rozhodčí doložka má v takovém případě určit počet i jména rozhodců anebo stanovit jednoznačný způsob jejich určení. Kromě toho zákon zná takzvané stálé rozhodčí soudy. Tyto zvláštním zákonem založené instituce jsou oprávněny vydávat své statuty a řády, v nichž zakotví pravidla řízení a které se uveřejňují v Obchodním věstníku. Nejznámějším stálým soudem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Vedle toho se setkáváme i se soukromými rozhodčími soudy. Tyto podnikatelské subjekty vedou seznam rozhodců a vydávají rovněž svá procesní pravidla, která jsou pro rozhodce i strany sporu závazná. Chybí jim však státní autorita, která nestála u jejich zrodu, a jejich statuty a řády nelze nalézt v Obchodním věstníku. ZÁVAŽNÉ DOPADY Rozhodčí doložka ve prospěch soukromého rozhodčího soudu nevyvolává automaticky vyhlídky na méně kvalitní řízení než v ostatních výše uvedených případech. Existence soukromých rozhodčích soudů však není rozhodčím řádem předvídána a podle názoru, který nyní Nejvyšší soud potvrdil, proto tyto soudy svou činností obcházejí zákon. Jeho litera totiž jinou úpravu, než jak je v zákoně výslovně zakotveno, nedovoluje. Rozhodčí soud jako obchodní společnost, která si osobuje právo stranám sporu rozhodce určovat a stanovovat pravidla rozhodčího řízení, aniž by ovšem její řád byl uveřejněn v Obchodním věstníku, jedná podle Nejvyššího soudu protiprávně. Obsahuje-li tedy vaše smlouva rozhodčí doložku ve prospěch soukromé společnosti, můžete se s vyhlídkou na rozhodčí řízení rozloučit. Doložka by měla být posouzena jako absolutně neplatná a spor by měl být předložen obecnému soudu. Jediným východiskem je uzavření nové rozhodčí smlouvy. Potenciální komplikace tím však nemusejí být vyčerpány. Spočívá-li rozhodnutí rozhodců na neplatné rozhodčí doložce, může být takový rozhodčí nález soudem zrušen. Pro ochranu právní jistoty sice zákon v tomto směru stanoví jasné meze, zatím se však můžeme pouze dohadovat, jak často nakonec k rušení již vydaných rozhodčích nálezů bude docházet a zda bude v této souvislosti vznášena otázka odpovědnosti za škodu těch, kdo se na vydávání protiprávních nálezů podílejí. Některé soukromé rozhodčí soudy místo odchodu z trhu řeší problém novelizací textu doložek, podle níž rozhodce neustavuje společnost, ale například člen jejího orgánu. Vezmeme-li však v úvahu především smysl rozhodnutí Nejvyššího soudu, těžko můžeme posoudit takovou rozhodčí doložku jako platnou. Dost možná nás tak za pár let čeká další zlomový judikát. SAMOSTATNÉ SMLOUVY V blízké budoucnosti se přitom pravděpodobně bude rovněž hledat řešení problému, který podle mnohých názorů působí více nespravedlnosti než celá otázka ustanovování rozhodců. Jsou jím rozhodčí doložky obsažené v takzvaných adhezních spotřebitelských smlouvách, jejichž obsah může slabší smluvní strana ovlivnit jen velmi obtížně. Aby každý spotřebitel věděl o tom, že přijímá rozhodčí doložku, vláda navrhuje, aby toto ujednání muselo být obsaženo v samostatné podepsané smlouvě a nebylo jen jednou z mnoha klauzulí v miniaturním písmu. Zároveň mají být nastaveny zvláštní předpoklady pro rozhodce ve spotřebitelských sporech. V této souvislosti se zvažuje požadavek vysokoškolského (případně výhradně právnického) vzdělání a bezúhonnosti i povinnost registrace ve zvláštním seznamu rozhodců. Přestože všechny uvedené změny vedou spíše k omezování rozhodčího řízení, nikdo nezpochybňuje jeho nepostradatelnost zejména v obchodních vztazích. Stanovení jasnějších pravidel však snad ve výsledku povede k větší právní jistotě i spravedlnosti v rozhodčím řízení.

99 99 káva s... Tomášem Petříkem hyde park Ostrava potřebuje investice Navrhovaná změna zákona o rozpočtovém určení daní by podle náměstka primátora Ostravy mohla ohrozit rozvoj města Čtyři největší města v Česku čekají s obavami na plány ministra financí Miroslava Kalouska. Kvůli změnám rozpočtového určení daní by mohly Praha, Brno, Ostrava a Plzeň dohromady přijít o čtyři miliardy korun. Myslím, že poslanec, který je z těch velkých měst a pro tuto změnu zvedne ruku, bude stěží získávat mandát v dalších volbách, říká náměstek primátora Ostravy Tomáš Petřík. Zdůrazňuje, že uvedená města jsou v podstatě spádovými regionálními metropolemi. Například Ostrava neobsluhuje jen 300 tisíc, ale takřka milion obyvatel. Ještě v roce 2008 jste měli rozpočet zhruba osm miliard korun, poslední tři roky se pohyboval okolo šesti miliard. Už se blýská na lepší časy? Zatím ne, teď máme rozpočet přibližně 6,2 miliardy korun, ale předpokládáme, že změna k lepšímu by mohla nastat v příštím roce. Co nás ale trápí, je představa pana ministra Kalouska o změně zákona o rozpočtovém určení daní. Poslední návrh představoval pro Ostravu škrt 900 milionů z příjmů rozpočtu, což v podstatě znamená, že zůstaneme bez investic, protože ta část dnes činí 1061 milionů korun. Možná je ale návrh 900 milionů takový nástřel, abychom se nakonec smířili s původně plánovanými 165 miliony. Co by to znamenalo pro Ostravu a celý region? Nedostatek investičních prostředků by v podstatě znamenal zastavení rozvoje. Peníze nebudou například na budování průmyslových zón, které přivádějí investory a vytvářejí pracovní místa. Zajímalo by mě, jestli tvůrci změny uvažovali i o možných dopadech do výplaty sociálních podpor a dávek. Míra nezaměstnanosti totiž neporoste jen v Ostravě, ale v celém kraji. Za prací se k nám dennodenně dojíždí, což má samozřejmě své dopady na další oblasti, za které je město zodpovědné, jako například doprava nebo životní prostředí. V těchto souvislostech by bylo vhodné připravované změny posoudit. O víkendech bývá prázdné i historické centrum Ostravy, neznamená to, že by lidé z města odcházeli úplně? Za poslední roky máme mírný pokles v řádu NEZASTAVOVAT ROZVOJ. - - několika tisíc. To není dobrá zpráva, protože město demograficky stárne. Potřebujeme neustále přivádět nové investory, kteří se budou věnovat výrobě a vývoji s vysokou přidanou hodnotou. Mimochodem už tady máme řadu významných hráčů, například nadnárodní softwarovou firmu TietoEnator, díky níž vznikly stovky pracovních míst. To je jedna z cest, jak na Ostravsku zastavit odliv mladé generace. V rámci šetření jste byli snad prvním městem, kde se začal využívat systém sdružených nákupů na elektronických aukcích. Jak se to osvědčilo? Ostrava disponuje obchodními společnostmi a příspěvkovými organizacemi se souhrnými provozními náklady čtyři miliardy korun. Především v důsledku hospodářské recese jsme se rozhodli hledat rezervy v hospodaření těchto organizací. Za tímto účelem vzniká útvar řízení majetkových účastí města. Součástí úsporných opatření je i pořádání elektronických aukcí, což je obecně velmi dobrý nástroj, který je v oblasti státní a veřejné sprá - vy nepochopitelně málo používán. Pokud rea - lizujete sdružený nákup, stáváte se vlastně velkým odběratelem a dostáváte se do zcela jiného postavení. Během provozování systému sdružených nákupů s použitím elektronických nástrojů predikujeme do konce roku 2011 celkovou úsporu 77 milionů korun. Ostrava dotuje vlastní Dopravní podnik ročně zhruba miliardou korun. Souvisí tato dotace s Akcí smog? Marginálně. Na tuto aktivitu jsme vynaložili v průběhu roku necelých třicet milionů. Akce smog, při které vyjíždí MHD zdarma ve dnech se špatným ovzduším, byla pokusem o změnu v oblasti životního prostředí, kterou na rozdíl od současné legislativy mohlo město přímo ovlivnit. Na druhou stranu si myslím, že zprávy, které se o ovzduší v Ostravě objevují, leckdy nejsou vždy zcela objektivní. V průběhu posledních patnácti let došlo k výraznému zlepšení. Pro další zlepšení stavu iniciovala Ostrava založení dobrovolného svazku měst a obcí v environmentálně postiženém regionu Moravskoslezského kraje. Hlavním cílem bude snaha efektivně získávat zdroje do oblasti životního prostředí nejen ze státního rozpočtu, ale i z evropských fondů. INZERCE

100 100 Euro července 2011 light 100 MOLEKULÁRNÍ MIXOLOGIE Začíná se u jednohubek, které se rozplývají na jazyku. Potom si můžete vybrat z jednotlivých drinků, a to od osvědčených klasik po komplikované vynálezy, které je nejlepší ochutnat v menu o pěti chodech. Jsou zmenšené, takže se ani u posledního příliš neplete jazyk ani chuťové buňky 104 MFF KARLOVY VARY Festival v průběhu své historie hostil řadu velkých hvězd. Některé se však na něm také odrazily k budoucí slávě. Co třeba Leonardo di Caprio v roce 1994 anebo Keira Knightleyová před deseti lety? 108 RESTAURACE: TAVERNA OLYMPOS Jaká je dnešní řecká kuchyně nebo lépe, jak nám ji představují ve vychvalované restauraci? Nejlépe bude zjistit to na vlastní kůži 110 AUTA: LAND ROVER FREELANDER 2 Nejmenší model značky v nové úsporné verzi ztratil s pohonem všech kol i něco důležitějšího 112 OCHRANA PŘÍRODY Nastal čas zakázat zabíjení psů na maso a jeho pojídání? V měnící se čínské společnosti začíná pomalu takový názor převládat Drinky jako z říše divů Koktejly zažívají renesanci s pomocí molekulární kuchyně. Pěknou ukázku předvádí v Londýně český Willy Wonka Ochutnat cukrovou vatu z becherovky či hráškovou zmrzlinu připomínající rum naservírovaný v tubě od zubní pasty? Pak si člověk v baru může připadat jako Alenka v říši divů. Podstatně častější je ale najít místo plnější než ulice, kde jen díky přízni shůry zůstanou záda neposkvrněna cizím pitím či jeho recyklovanou variantou. Výjimky se hledají těžko, zvlášť v lidmi přeplněném Londýně, kam se příští rok chystají také tisíce Čechů putujících za olympijskou podívanou. Dá-li si člověk práci, může na rušné Great Eastern Street najít bar připomínající splněný sen. Nachází se, jen co by kamenem dohodil z finančního srdce Evropy londýnské City. Splněným snem je ale hlavně pro svého majitele Paula Tvaroha, který Lounge Bohemia v roce 2007 otevřel poté, co řídil několik jiných barů v Londýně, kde se usídlil hned po škole. Chtěl jsem prostě mít bar, kam se lidé nebudou chodit ožírat, ale v klidu se bavit, shrnuje se sarkastickým humorem sobě vlastním proces shánění místa pro podnik i financí na jeho HOLY SMOKE. rozjezd. Podnik už tři roky funguje přesně podle jeho představ a pravidel. A stejně tak se pod jeho rukama se zručností mága objevují drinky, jež nejsou tím, čím se zdají. Díky kouzlům takzvané molekulární mixologie. MOLEKULA K MOLEKULE Ač mají koktejly k přípravě podobné chemické laboratoři blíže, našli barmani-mixologové pro svou renesanci inspiraci v molekulární kuchyni. S jejím využitím dostávají známá jídla nečekanou chuť, a tak může bobule hroznového vína chutnat jako zeleninový salát či jako v Lounge Bohemia po šampaňském. Podobně nezvyklou anglickou kuchyní je proslulá restaurace Fat Duck, vzdálená necelých 50 kilometrů západně od Londýna. Vynalézavost majitele a šéfkuchaře v jedné osobě Hestona Blumenthala jí dokonce vysloužila titul nejlepší restaurace světa v roce Možná i proto, že je Blumenthal samouk, sedí mu spíše přirovnání k podivínskému Willymu Wonkovi z knihy Karlík a továrna na čo-

101 101 molekulární mixologie light WILLY WONKA A JEHO KOKTEJLOVÁ TOVÁRNA.

102 102 Euro července 2011 light molekulární mixologie MOLEKULÁRNÍ MENU. koládu od Roalda Dahla. Ostatně Wonkovu pohádkovou žvýkačku o třech chodech připomíná i Blumenthalova zmrzlina s příchutí slaniny a vejce. Podobně nezvyklé jsou molekulární koktejly, z nichž i podoba těch nejzákladnějších stojí na vědě o fyzikálně-chemických vlastnostech tekutin. Vlastně ani Paul Tvaroh nemá k Willymu Wonkovi daleko. Majitele továrny na čokoládu připomíná jak cylindrem, který občas nosí, tak humorem, jenž může útlocitné hosty za jeho barovým pultem urazit. Za jeho výtvory to ale stojí. BAR V BABIČČINĚ OBÝVÁKU Nejdřív je ale třeba cestu do Tvarohova baru najít. A že se hledá opravdu těžko, i když znáte přesnou adresu. Dveře zapadlé mezi obchůdky se dají poznat podle tapety ze stránek starých českých novin z různých revolučních let. Pak stačí jen sejít točité schodiště a ocitnete se v podzemí, kde to vypadá jako v babiččině obýváku. Nejen proto, že pojme jen zhruba třicítku lidí, ale i díky tomu, že do puntíku vypadá jako sestavený v šedesátých letech a bar tvoří obývací stěna. Vedle designérských křesel jsou k nerozeznání i kusy českého nábytku, který se v devadesátých letech vyhazoval, ale židle vypadající jako vytržené z tramvaje jsou americkým originálem designérské dvojice Charlese a Raye Eamesových. Původně to měl být malý bar, který mě měl tak nějak živit, ale pak to všechno nabralo jiný směr, lidem se ten koncept prostě líbil, říká s pokrčením ramen Tvaroh, který vám při zaslechnutí češtiny nejspíš bude tykat, protože v Anglii se na něco takového nehraje. A jiný směr to opravdu nabralo měsíc od otevření se Lounge Bohemia zařadil mezi deset nejlepších zařízení v Londýně a do tří měsíců ho časopis Class pasoval na jeden z padesáti nejlepších barů světa. Tvaroh k tomu přitom nepotřeboval ani reklamní kampaň: lidem stačí zdání něčeho tajemného, kam se dostanou jen po zavolání na telefonní číslo na vizitce. To je také jediná informace, kterou se dozvíte z webových stránek podniku. Díky tomu není bar nikdy přeplněný, a naplňuje se Jedním z pravidel baru je nechat doma oblek či cokoli, co připomíná korporátní svět tak i majitelovo druhé pravidlo: V baru se nesmí stát. Každý si má užít pohodlí u stolu. BOHÉMSKÁ PRAVIDLA Pravidla jsou pravidla i v uvolněném prostředí bohémského baru. A jedním z nejzásadnějších je nechat doma oblek či cokoli, co připomíná korporátní svět. Obsluha sice může přimhouřit oko, ale jen když na to má náladu. Jednou mi sem přišla skupinka pánů v oblecích, a navíc bez rezervace. Byl bych je nechal, kdyby porušili jen jeden z mých zákonů, ale dva je moc. Chvíli protestovali, že jsou z Pernod Ricard, ale nakonec museli jít. Jeden z nich mi dal vizitku a podle ní byl tamním CEO. Říkal jsem si, že už mi asi žádný alkohol neprodají, ale za tři dny přišel s omluvou a od té doby pán vždy volá a převlékne se, vypráví jednu z mnoha neuvěřitelných historek Tvaroh. Trochu lépe pochodila herečka Keira Knightleyová. Když přišla bez objednání, měla štěstí, že se nad ní barman slitoval (majitel baru ji nepoznal). A zřejmě si při první ze svých návštěv počínala mile, jinak by ji obsluha vypoklonkovala s nějakou jízlivou poznámkou. Stížností lidí, jejichž ješitnosti se dotkne, že kvůli nim majitel a obsluha neuhnou ze svých zásad, konečně není málo. Přišli jsme tam s přáteli, a když jsme požádali o usazení, ukázala servírka na jediný stůl, u něhož už někdo seděl. To nás rozhodně nenadchlo, a když jsme chtěli odejít, jen za námi křikla: Příště si zamluv místo, zlato, svěřuje se na recenzním webu Yell.com uživatelka HelenFirst. Pokud si ovšem dáte na pravidla pozor a chováte se přirozeně, je obsluha milá. Začíná se u jednohubek, které se rozplývají na jazyku. Následně si můžete vybrat z jednotlivých drinků, a to od klasiky po vynálezy molekulární mixologie, které je nejlepší ochutnat v menu o pěti chodech. Jsou zmenšené, takže se ani u posledního příliš neplete jazyk ani chuťové buňky. Oči z nich přecházejí stejně jako z jejich větších sourozenců od stromku, z něhož vyrůstá cukrová vata z becherovky, až po drink zvaný Holy Smoke, který je servírován v českém vydání Bible a jehož podání připomíná menší divadelní představení. Než se nové drinky dostanou do nabídky, projdou testovacím kolem u stálých zákazníků. Sám Tvaroh alkoholu neholduje, inspiraci však hledá všude kolem sebe. Jeho přístup se zdá daleko více intuitivní než v případě amerického propagátora molekulární mixologie Ebena Klemma, který je původně molekulárním biologem z Massachusettského technologického institutu (MIT). I když tvorba nových koktejlů nesleduje přísná pravidla vědeckých metod, na základě chemických vlastností jednotlivých složek máte představu, co vznikne,

103 103 molekulární mixologie light JAPANESE LIGHT LUNCH VODKA. SUŠENKA AMARETTI. ODPOLEDNÍ STROMEČEK. vysvětluje Klemm na serveru Popsci.com. Tvaroh to vnímá jednodušeji. Stačí nastudovat něco o chemických procesech. Záleží, jak se to lidem předloží, říká. CENA ZA SEN Ten bar má jen jednu obrovskou nevýhodu. Nedají se na tom vydělat peníze, přiznává Tvaroh a začíná vypočítávat. Kdyby se dalo udělat každou noc 100 koktejlů, vydělal by bar zhruba 250 tisíc liber za rok. Čtvrt milionu zní hezky, ale dvacet procent z toho padne na DPH, 80 tisíc na produkty, 40 tisíc nájem, místní daně a další poplatky. Ze zbývajících 80 tisíc platím dvacet ročně pro každou ze servírek. Zbývá 40 tisíc pro mě, na elektřinu, na vodu, právníka, účetního, rozbité sklenice a na splácení dvousettisícového počátečního vkladu bance, končí s tím, že sto drinků denně většinou neprodá. Přitom se svým životopisem by si jako barman ročně přišel i na 55 tisíc liber. Zatím každý rok skončil pro Lounge Bohemia ztrátou. Takovou cenu platí Tvaroh za to, že je práce jeho koníčkem a trvá na svých pravidlech. Jinak by bar mohl být výdělečný vestoje by se tam vešlo víc lidí a stres z práce by si kompenzovali zpíjením se do němoty. Tím by se ale zařadil mezi nekonečné množství podobných londýnských podniků. Živnost Paulovi Tvarohovi zajišťuje to, že si ho firmy platí, aby jim udělal show. Tak si ho například najal obchodní dům Selfridges, když otevíral nové patro pro prodej obuvi. Sto vybraných osobností pustila hosteska v roli Alenky z říše divů za zrcadlo, kde našli Paula Tvaroha, jenž se ptal na číslo jejich bot. Podle toho vybral z krabiček zmuchlaný papír, který pinzetou hodil do drinku připraveného z lahviček připomínajících Alenčin zmenšující lekt var. Papír se v koktejlu rozpustil a na dně se objevily miniaturní boty. Když je hosté vypili, dostali naoko vynadáno, že porušili kouzlo, protože do čtyřiadvaceti hodin by se boty zvětšily do jejich velikosti. První tehdy přišla Vivienne Westwoodová s partnerem a pobavilo je to stejně, jako to baví ostatní, tvrdí Tvaroh. PARTNER RUBRIKY LIGHT

104 104 Euro července 2011 light MFF Karlovy Vary Omezeni realitou Festival v průběhu své historie hostil řadu velkých hvězd. Některé se však na něm také zrodily LOVIT HVĚZDY NENÍ JEN TAK Představa Varů jako místa, kde se odehraje světová premiéra Pirátů s Karibiku s účastí Johnnyho Deppa a Penélope Cruzové, působí dost bizarně. K místní živé a neformální atmosféře se rozhodně víc hodí Renée Zellwegerová, která před čtyřmi lety slavnostně přijala Křišťálový glóbus za přínos světové kinematografii v džínách a tričku, protože se jí cestou ztratil kufr s připravenou luxusní róbou. Nikdo ovšem nečekal, že hollywoodská celebrita si už doma nastudovala dílo Břetislava Pojara, aby legendě českého animovaného filmu mohla zodpovědně předat jeho vlastní Křišťálový glóbus. ZA KŘIŠŤÁLOVÝM GLÓBEM Prestižní čestná cena nabízí dobrou příležitost, jak do Varů přilákat ceněné hvězdy. Na pódiu Velkého sálu hotelu Thermal se tak v posledních letech vystřídala řada velkých osobností. O žádné strategii určující výběr oceněných se však nedá mluvit. Moje plány se vždycky odrážely jen na výběru filmů, případně tvůrců, jejichž výročí se právě blížilo, objasňuje letitá opora MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová a dodává: Dlouhodobé trendy v tomto směru dost dobře ani nemohou existovat. Vše se odehrává hlavně na základě osobních známostí, často jde o náhody a shody okolností. Sama Zaoralová vzpomíná, jak v Cannes potkala španělského režiséra Carlose Sauru a připomněla mu, že s ním kdysi dělala rozhovor pro časopis Film a doba. Otázka, zda by v létě 2000 nezavítal na festival a nepřijal Křišťálový glóbus za přínos světové kinematografii, se potom už vysloveně nabízela. Když jsem v New Yorku kdysi Miloši Formanovi představila Jiřího Bartošku, pozval nás k sobě domů. Ptali jsme se, jestli neví o někom, kdo by přijel do Varů, vzpomíná dlouholetá umělecká ředitelka festivalu, která se letos posunula na místo umělecké poradkyně. Před námi zvedl telefon a zavolal Michaelu Douglasovi a bylo to. Později nám Forman takhle přihrál Edwarda Nortona, který mu v roce 1996 hrál ve filmu Lid vs. Larry Flynt. Julii Ormondovou nám zase dohodil Ivan Passer, který ji režíroval ve filmu Stalin, vypráví Zaoralová. Díky známým a kontaktům tak na festival přijely takové celebrity, jako byl Gregory Peck, Whoopie Goldbergová, Pierre Richard, Philippe Noiret nebo Mia Farrowová. Někdy se také stane, že někdo slavný o Varech slyší a chce se na vlastní oči přesvědčit, jaké to tu je. To byl případ Roberta Redforda. Díky němu jsme pak získali kontakt na festival Sundance, připomíná Zaoralová slavného hosta, který má patronát nad nejprestižnějším americkým festivalem nezávislého filmu.

105 105 MFF Karlovy Vary light NA PRVNÍM MÍSTĚ AUTOŘI Naší základní koncepcí je uvádění dobrých filmů, pokud možno autorských. Vyhýbáme se senzacím a typicky diváckým hitům, vysvětluje Eva Zaoralová. Zajímavost většiny varských hostů se tak odvozuje od kvality vybraných filmů. Obojí v posledních letech stoupá, i když představy a sny organizátorů stále víc limituje realita. Dnes má každý známější herec agenta a agentury požadují za zprostředkování jeho účasti na festivalu peníze. Jenže to zásadně odmítáme, líčí obvyklou praxi Eva Zaoralová. Honorář od nás nikdy nedostane ani samotná hvězda. Platíme samozřejmě cestu jí i jejímu doprovodu, má komfortní ubytování a služby, ale obdrží od nás maximálně malé kapesné na tuzéry pro personál, dodává. Třeba francouzská herečka Catherine Deneuveová sice v roce 2005 v době festivalu pobývala v Karlových Varech, ale pořadatelé ji nezvali. Požadovanou (značně vysokou) částku jí zaplatil časopis Instinkt. Řada festivalů se pyšní hvězdami a ani se netají tím, že jim za jejich účast platí, vysvětluje Zaoralová. To se samozřejmě netýká třeba Cannes nebo Benátek, kam celebrity někdy jezdí jen pro vlastní potěšení. Defilé známých tváří na červeném koberci, které závidíme jiným festivalům kategorie A, se ovšem odvíjí i od povinnosti hvězd propagovat své filmy, kterou mívají zakotvenou už ve smlouvě. Pompa a pozlátko provázející uvedení filmů v Berlíně, Benátkách či v Cannes je tak vlastně součástí reklamní strategie studia. LEO S DĚDEČKEM I BABIČKOU Ve Varech panuje uživatelsky přátelská atmosféra. Neagresivní fanouškovské prostředí si vychutnávají hlavně hvězdy, jež jsou doma středem permanentní dotěrné pozornosti. A naopak si na festivalu užívají potlesku i začátečníci, kteří přivážejí svůj profesionální debut. Nejednou se navíc stalo, že z neznámých začátečníků se pár let po jejich návštěvě na festivalu staly celebrity. Vytipovat zajímavé začátečníky organizátoři karlovarského festivalu dokážou často s nevídanou předvídavostí. Pro ně samotné je pak samozřejmě snadnější je do Varů dostat, protože jsou pružnější a méně nároční než pracovně přetížené hvězdy. Nejviditelnějším příkladem takové hvězdy budoucnosti je Leonardo DiCaprio, který přijel do Varů coby dvacetiletý v roce 1994 s tragikomedií Co žere Gilberta Grapea? Návštěvníci ho prakticky neznali a vesměs litovali, že s filmem nepřijel představitel titulní role, populárnější Johnny Depp. Kdo ovšem tehdy»

106 106 Euro července 2011 light MFF Karlovy Vary» ukořistil fotku nebo podpis dnešní superhvězdy, která se tehdy bleskově zapojila do karlovarského nočního života, jistě nelituje. Cesty do Čech nelitoval ani sebevědomý Leo, který do Varů přijel v doprovodu svých německých prarodičů. Právě tady se totiž dohodl s režisérkou Agnieszkou Hollandovou na účasti v jejím dramatu Úplné zatmění, které znamenalo další z mezníků v jeho rozjeté kariéře. Stejně šťastnou ruku měli pořadatelé festivalu s Annette Beningovou. Ta přijela do Varů v roce Bylo jí sice už dvaatřicet, ale režisér Miloš Forman si ji vyhlédl na Broadwayi a objevil ji pro film. Proslavila ji jeho tragikomedie Valmont, kde ztvárnila velkou roli intrikánské markýzy de Merteuil. Na tiskové konferenci tehdy Forman křehké, sympatické herečce předpověděl hvězdnou budoucnost. Dnes má Beningová dva Zlaté glóby a patří k nejoceňovanějším americkým hvězdám střední generace. PROSLAVENÍ BAŤŮŽKÁŘI V Karlových Varech se zřejmě ukula i žhavá kariéra začínající Ani Geislerové: ta dorazila na festival s dramatem debutujícího Filipa Renče Requiem pro panenku v roce Bylo jí šestnáct, šlo o její první hlavní roli a pro diváky i filmové odborníky představovala jeden ze zjevných důkazů životaschopnosti českého porevolučního filmu. Její tvář zdobila 18. července titulní stranu karlovarského festivalového deníku a podtitulek jí přiřkl titul nepochybného objevu. Dnes je pětatřicetiletá Geislerová největší a nejžádanější domácí celebritou. V rámci přehlídky tvorby nezávislých filmařů zase do Varů zavítali bratři Ethan a Joel Coenovi. V USA už byli v uměleckých kruzích proslavení, pro české diváky však představovali velkou neznámou. Návštěvu dnešních režisérských hvězd dobře charakterizuje fotografie, na níž s baťůžky a v džínách pózují u naleštěného bílého lincolnu, který je přivezl z letiště. Filmaři, kteří společně vlastní čtyři Oscary, tehdy připomínali typické návštěvníky festivalu, kteří přespávají ve stanovém městečku a v polovině týdne začnou uvažovat o výměně propoceného trička. Jako nenápadní, ale ambiciózní začátečníci přijeli do Varů Tom Di Cillo nebo Olivier Assayas, dnešní režisérské hvězdy. ZRODILA SE HVĚZDA Díky internetu už jsou varští fanoušci na budoucí hvězdy připraveni lépe než na počátku devadesátých let. Začínající DiCaprio, který do Varů přijel s pověstí ceněné dětské hvězdy a oscarovou nominací, by dnes v baru

107 107 MFF Karlovy Vary light v Thermalu určitě ani vteřinu neseděl sám. Někdy je ovšem nemožné hvězdný potenciál nesmělého začátečníka odhadnout. Sedmnáctiletá Angličanka Keira Knightleyová, která před deseti lety přijela uvést rodinné drama Čistá, působila půvabně a mile, ale trochu matně. Už v říjnu roku 2001 ovšem do českých kin vpadla s úspěšnou romantickou komedií Blafuj jako Beckham a v následujícím roce odstartovala svou hvězdnou kariéru prvními Piráty z Karibiku. Dnes se Knightleyová díky dramatu Pokání a kostýmní romanci Pýcha a předsudek vypracovala mezi nejžádanější anglofonní mladé hvězdy. Scarlett Johanssonová dorazila na festival v roce 2001 s filmem režiséra Terryho Zwigoffa Přízračný svět, říká Eva Zaoralová. Mladičké herečce ještě nebylo ani sedmnáct a novináři měli sklon ji přehlížet. Přijela totiž s Thorou Birchovou, která už byla v té době slavná díky Americké kráse. Takže se všichni novináři vrhali hlavně na ni, vysvětluje. Krásná Scarlett byla tehdy trochu upozaděná, dnes se ovšem karty obrátily: šestadvacetiletá blondýnka svou všestrannost dokazuje napříč uměleckou i mainstreamovou scénou. Stejně stará Birchová naopak od Přízračného světa nenatočila žádný zajímavější film. K hvězdné kariéře má nakročeno i Michael Pitt, který do Varů přijel před šesti lety s dramatem Poslední dny, v němž ztělesnil postavu hudební star inspirovanou Kurtem Cobainem. Šestadvacetiletý Američan se dnes z nezávislé sféry přesouvá do Hollywoodu: do prestižního seriálu HBO Impérium Mafie v Atlantic City si ho vybral sám Martin Scorsese. Legendární režisér ho obsadil i do svého nejnovějšího díla Velkého objevu Huga Cabreta, jenž se podle předpokladů má stát hitem letošních Vánoc. Nejnovějším příkladem kariéry, která se rodila v Karlových Varech, je Kanaďanka Ellen Pageová. Ta přijela v roce 2007 s filmem Tracey: Fragmenty jako nečitelná začátečnice. Nezávislou pověst si totiž zrovna pokazila roličkou v nepovedeném, ale výdělečném komiksovém spektáklu X-Men: poslední vzdor. Sympatická a skromná dvacetiletá dívka ovšem už na podzim 2007 zazářila i v českých kinech v hlavní roli neortodoxní komedie Juno, která ji vynesla nominaci na Oscara. Dnes má Pageová bezpečné postavení vycházející hvězdy, a to jak díky roli architektky Ariadne v prestižní sci-fi Počátek, tak díky angažmá v novém projektu Woodyho Allena s předpokládanou premiérou v příštím roce. Kdo se k Ellen Pageové a ostatním přiřadí letos?

108 108 Euro července 2011 light Taverna Olympos Pohlazení bájného světa Jaká je dnešní řecká kuchyně, nebo lépe, jak nám ji představují ve vychvalované restauraci? Nejlépe bude zjistit to na vlastní kůži HODNOCENÍ příjemné prostředí na obou zahradách hodnověrná kuchyně, výrazně typická sympatická obsluha, naoko ledabylá, přitom však vše stíhající a zdravě úslužná působivé dobové obchodní cedule na stěně jedné z místností, modrobílá stará pec v zahradě mně nepochopitelné eloxované hliníkové nádoby s vínem, nevzhledné, a navíc mnohdy již notně ošlé v jednu chvíli koncentrace mnoha příliš zpovykaných dětí a stejně tolika příliš tolerantních rodičů Na antickou dobu dávných Řeků se tu moc nehraje. Slavné časy připomíná jen obraz Akropole na stěně letní zahrady. Jinak je Taverna Olympos na pražském Žižkově obrazem současné gastronomie slávou opředené země. Nedejte se odradit první místností hned za vchodem. Ani malby na stěnách, ani strop z bílé plachtoviny nedokážou při vší snaze skrýt atmosféru žižkovského činžáku. Raději proto pokračujte úzkou chodbou do nitra domu. Pokud vytrváte, zčistajasna se vám otevře pohled do zimní zahrady plné světla a propletence hlasů znějících o stupínek halasněji, než jsme zvyklí. Zapadající slunce proniká celoskleněnými stěnami a na prostě prostřených stolech kreslí podlouhlé stíny. Od židlí obsazených hosty mnoha národností se nesou útržky nesrozumitelných hovorů, z rozložitého grilu stoupá proužek masem a bylinami vonícího dýmu a proplétá se lokálem, uličkami hbitě proplouvají číšnice a číšníci v černém ještě nedávno jediné barvě řeckého venkova. Na tácech balancují hory talířů, které obsluhující bezchybně servírují adresátům. V DOPROVODU VÍNA NEVÍNA Chcete-li si zplna užít co nejvíce z této dílem omamující, dílem hektické nálady, posaďte se do kouta. Při volbě jídel, při čekání na ně i během pozvolného popíjení máte totiž všechen ten ruch pěkně na očích. A zdánlivý chaos na baru, kdy personál vyřizuje objednávky a barman chystá sklenice plné letního osvěžení, začne pomalu dávat smysl. Do toho vstoupí éterická servírka a s nakažlivým úsměvem předkládá první chod. Díky tomu se přede mnou objevuje dubový salát s chobotnicí, který jsem si objednal na doporučení. Pouhý pohled nabízí neobyčejný zážitek: listy několika barev ozdobené kapkami třpytící se vody, zpod nich vyčuhující rudá dračí očka minirajčátek, sem tam se zaleskne oválek šedozelené olivy mastné olejem. Salát vyhlíží svěže, sebevědomě. Do toho patří ještě proužky červené cibule, hlavně však na kous-

109 109 restaurace light SALÁT TAVERNA. TAVERNA OLYMPOS Otevírací doba Kuchyně PAPUTSAKI. - ky nasekaná chapadla chobotnice. Ovšem jaké chobotnice! Podle jejich tloušťky muselo jít o slušně velký exemplář. Co všechno tahle směs způsobí na patře? Malou erupci chutí, pestrou a atraktivní, s dlouhým dozněním, jež navodí tu správnou atmosféru taveren na plážích řeckých ostrovů. Křehké listy salátů, vůbec ne dominantně hořké, připraví entrée pro nástup masa hlavonožce. A zde se odehraje jisté překvapení. Chobotnice připravená na teplo je spíše vlahá než studená, díky čemuž se její výraz zjemnil. Vrchol nastává, když se lahodná chuť homogenního masa plného odérů moře spojí se vzdušným projevem salátů a potvrdí sebevědomý vzhled pokrmu. Do téhle prosté kombinace vzápětí promluví cibulka. Neštípe, zato její lehce pikantní nasládlý vstup oživí chuť, dodá jí vzletu. Rajčátka celek obestřou nenapodobitelným výrazem, jaký tyto plody nabízejí jen ve Středomoří, olivy se projeví nezbytnou razancí. Olejovitá, natrpklá příchuť vnese do harmonie něco samolibé suverenity. Pokud má být tenhle vstup do řecké večeře úplný, dopřejte si doušek retsiny. Přestože možná nejste milovníky tohoto svérázného vína nevína, myslím, že jednou za čas se hodí. ASPOŇ DĚTSKOU PORCI Nedat si v řecké hospodě jehněčí, to je provinění z nejtěžších. Není proto divu, že se přede mnou po krátké pauze objeví talíř s neobvyklým papírovým uzlíčkem. Z něho se line vůně parádní a široká jako paví chvost. To uvnitř se jmenuje kleftiko a jsou to kousky jehněčího, pečené spolu s bramborami a spoustou zeleniny v papíru, v němž mi krmi předložili. Tohle je hodně nezvyklá pochoutka. Navzdory přítomnosti báječných brambor, lákavé zeleniny a mladého masa v něm hraje hlavní roli šťáva, do níž to nejlepší ze sebe vložilo každé kolečko mrkve, každý půlměsíc rajčete i každá kostička masa. Proto má neuvěřitelnou sílu a bohatství výrazu a proto ji musíte přibrat do každého sousta. Bez ní je zelenina poloviční a maso na pokraji vysušení. Teprve s onou kouzelnou, nebetyčně koncentrovanou šťávou dostává pokrm kýžený výraz a plnou, přebohatou chuť. A ta vás nutí znovu a znovu nabírat plné lžíce té lahůdky pouze s kouskem vonícího masa, až zjistíte, že k bramborám už nezbyla ani kapka. Podobně jako Řekové vynikají v úpravách jehněčího, nelze si nechat ujít ani jejich mletá masa a jídla z nich. Jelikož ochutnávku nelze oželet, objednávám, ač již plně nasycen, ještě dětskou porci válečků z hověziny sutzukakia. Tmavé válečky, z nichž po rozříznutí prýští tučná šťáva, chutnaly znamenitě. Maso se v ústech jen rozpouštělo, atraktivně kořeněné s neznásilňujícím partem cibule. Navíc s chladivým tzatziki nebo lžičkou jarního salátu dostalo punc až marnivosti, jež dala zapomenout na tukem poznamenaný projev mletiny. Jen jsem litoval, že kapacita mého značně zaplněného žaludku nedovoluje pozřít celou porci. NĚCO MALÉHO S SEBOU Zakončení večera jsem pojednal znovu čistě řecky, a sice prostřednictvím chalvasu a sklenky tsipoura. V případě chalvasu, té směsi ořechů, semínek, bylin a medu, mi po prvním soustu bylo jasné, že ho nedám. A to jakkoli sametově a příjemně sladce chutnalo. I když to nerad vidím, a ještě méně rád dělám, nechal jsem si dezert zabalit. Teprve po dvou třech hodinách, kdy tsipouro v porovnání s grappou ostré a rurální udělalo v žaludku pořádek, jsem si na chalvasu pochutnal. Závěr provázela prazvláštní vůně řecké kávy, připomínající trochu zatuchající bramborový sklep, navíc se spoustou cukru. Takový výraz může našinci chutnat snad jen v polotemných tavernách na ostrovech. K plnému prožitku z večeře v Taverně Olympos mi chybělo právě to jediné: záplava alabastrově bílé barvy malých kostelíků proložená nebeskou modří, jakou neuvidíte nikde jinde než nad Kykladami. spolupracovník redakce Země původu nabízených vín Řecko Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU VÝBĚR Z NÁPOJOVÉHO LÍSTKU

110 110 Euro července 2011 light Land Rover Freelander 2 Amputace podstaty Nejmenší land rover v nové úsporné verzi ztratil s pohonem všech kol i něco důležitějšího SUV s pohonem pouze jedné nápravy je v dnešním automobilovém světě jev v podstatě běžný a všeobecně přijímaný. Proti takto koncipovaným tiguanům, kugám a qashqaiům lze sotva co namítat, ale může si stejný přístup dovolit automobilka, která má pohon všech kol a průchodnost těžkým terénem zakořeněny hluboko ve svém genetickém kódu? Britský Land Rover věří, že ano. Freelander 2,2 ed4 je historicky první land rover zbavený pohonu 4x4. 4X4 UŽ NENÍ NUTNOST Automobil třídy SUV (z anglického Sport Utility Vehicle neboli vozidlo pro volnočasové aktivity) byl až donedávna definován poměrně jednoznačně: vyšší stavba, robustní konstrukce, pohon všech čtyř kol pro pohyb mimo zpevněné cesty. Poslední položka se však postupem doby přesunula ze seznamu atributů definujících na seznam vlastností HODNOCENÍ nejúspornější a nejlevnější land rover obstojný komfort odpružení nemoderní přístroje prodleva motoru v nízkých otáčkách černé plastové kliky dveří bez 4x4 působí jako karikatura sebe sama volitelných. Ukázalo se totiž, že k výpravám za dobrodružstvím je používán méně než jeden z deseti takovýchto vozů pokud tedy za dobrodružství nepovažujete výlet do nákupního centra a že největší terénní překážka, které musí běžné SUV čelit, má podobu zpomalujícího prahu před školou. My zákazníci si zkrátka kupujeme esúvéčka kvůli lepšímu výhledu a pocitu bezpečí, který nám vyšší auto dává, ne kvůli ježdění v terénu. Land rovery ale vždycky zastupovaly tu nejterénnější část SUV spektra. Britská značka, toho času v držení indického průmyslového kolosu Tata, je po americkém Jeepu druhým nejstarším výrobcem automobilů 4x4 na světě a všechny její modely od prvního land roveru série 1 z roku 1948 až po opulentní range rover 2011 jsou mimo asfalt jako doma. Výjimku nikdy nepředstavoval ani freelander, nejmenší model v dnešní nabídce značky. K terénnímu odkazu se ostatně hrdě hlásí i současná druhá generace, oficiálně nazývaná Freelander 2. Charakteristicky hranaté vnější kontury se odrážejí v bytelně působícím interiéru, který jasně upřednostňuje praktickou použitelnost před vycizelovaným stylem. Například všechny důležité ovladače jsou poměrně rozměrné a mají tuhý chod, aby je bylo možné komfortně obsluhovat i v rukavicích. Ne, ani my si nevzpo-

111 111 auta light LAND ROVER FREELANDER 2 2,2 ED4 110 KW 2WD cena Kč motor přeplňovaný naftový čtyřválec 2,2 l, 110 kw, 420 Nm zrychlení z 0 na 100 km/h 11,7 s nejvyšší rychlost spotřeba 6,0 l/100 km mínáme, kdy naposledy jsme někoho viděli na parkovišti pod nákupním centrem či před školou v rukavicích, ale je to jeden z těch detailů, které dělají land rover land roverem. Jeho kořeny sahají hluboko do padesátých let, kdy s prvními vozy této značky vyráželi britští aristokraté na obhlídky svých rozhlehlých panství. Pracovní či lovecké rukavice tehdy tvořily nezbytnou součást jejich výbavy zrovna tak, jako do ní dnes patří kabelka Louis Vuitton. Všechno tohle beze zbytku platí i pro verzi ed4. A stejný je také motor, naftový čtyřválec s poměrně velkým objemem 2,2 litru, který má původ v již ukončené spolupráci Fordu (dřívější majitel Land Roveru) s francouzskou skupinou PSA Peugeot-Citroën. Jediný rozdíl je v počtu poháněných náprav. MENŠÍ EMISE I CENA Právě specializovaní výrobci jako Land Rover jsou nejvíce ohroženi současným politickým tlakem na snižování emisí CO2. Těžké vozy s komplikovaným hnacím ústrojím mají totiž zákonitě vyšší spotřebu paliva, a té je množství produkovaného oxidu uhličitého přímo úměrné. Výrobce tak uvádí pro verzi ed4 navlas stejné zrychlení z nuly na 100 km/h i nejvyšší rychlost jako u TD4 (stejný motor, ale pohon všech kol), přičemž udávaná kombinovaná spotřeba je o dva decilitry nižší a emise CO2 poklesly ze 165 na 158 g/km. V honbě za průměrem 130 g/km, jehož zavedení plánuje Evropská komise od roku 2015 pro všechny automobilky bez ohledu na skladbu jejich modelové řady, je každý ušetřený gram dost dobrý. A navíc to výrobci umožnilo snížit cenu: Freelander ed4 je nejen nejúspornějším, ale za korun také nejdostupnějším land roverem. Na papíře to všechno dává dokonalý smysl, a přesto je člověku z tohoto auta trochu smutno. Ne snad že by jezdilo špatně. Motor sice otravuje absencí síly pod 1800 otáčkami za minutu, ale o to přesvědčivěji zatáhne, jakmile se dmychadlo rozdýchá z plných plic. A podvozek okouzluje typicky anglickou poddajností: s nerovnostmi spíše spolupracuje, nachází s nimi společný rytmus, než aby se je po německu snažil zadupat zpátky do asfaltu. Výhled z výšky přes náhorní plošinu kapoty je zrovna tak působivý jako ve větších land roverech a po stránce funkčnosti si není nač stěžovat. Jenže bez opravdové průchodnosti terénem, vyplývající z pohonu obou náprav, ta hranatá karoserie s černými bakelitovými klikami najednou nepůsobí dobrodružně, ale zastarale. Při pohledu na palubní desku vás spíše než robustní začne napadat humpolácká. Mnohem hůře budete sami sebe přesvědčovat o tom, že zelené podsvícení přístrojů je tradiční, nikoli předpotopní. A opravdu se musí tohle nákupní auto v zatáčkách tak kolébat? Konkurenční modely, jež nemají jízdu terénem tak hluboko ve své DNA, trpí ve verzích s předním pohonem takovouto ztrátou osobnosti v mnohem menší míře. SKOŘÁPKA BEZ OBSAHU Zatímco jiné land rovery včetně freelanderu v člověku snadno zanechají dojem, že tvar následuje funkci (což zejména my muži inherentně vnímáme jako správné, poctivé), model ed4 spolu s pohonem všech kol ztratil i svoji podstatu. Místo neohroženého pracanta tu najednou stojí nehezké, hrubé a vzhledově zastaralé auto. Představte si ho jako vykastrovaného kocoura vypadá jako kocour, vydává zvuky jako kocour a většinou se i chová jako kocour, ale to, co ho opravdu dělalo kocourem, prostě chybí. Ne že byste ho kvůli tomu přestali mít rádi, právě naopak, ale je vám ho trochu líto. spolupracovník redakce ŠKODA AUTO Octavia pojede přes 300 km/h letos koná od 13. do 20. srpna. Autorem záměru

112 112 Euro července 2011 light ochrana přírody Aby nekončili na talíři Nastal čas zakázat zabíjení psů na maso a jeho pojídání? V měnící se čínské společnosti začíná pomalu takový názor převládat Obyvatelé jižní Číny snědí vše, co má čtyři nohy a je zády obráceno ke slunci. K lítosti všech milovníků psů. Nicméně řada Číňanů začíná na toto téma měnit názor a totéž se týká Jihokorejců, kde byl minulý týden kvůli protestům zrušen chystaný festival psího masa. Především mladá generace vyrůstající ve městech se dnes dívá na psy spíše jako na domácí mazlíčky, zasluhující dobré zacházení a respekt, než jako na zdroj proteinů. ZATÍM MARNÝ BOJ. Navzdory od- - DÁLNIČNÍ DRAMA V Číně se nedávno opět rozproudila debata týkající se zákazu konzumace psího masa. Návrh na něj totiž leží od loňského roku v parlamentu. Podnětem se stal incident, který se odehrál počátkem května na dálnici spojující Peking a Harbin, hlavní město provincie Chej-lung-ťiang, nacházející se na severovýchodě Číny. Ochránci zvířat se totiž dověděli, že kolem hlavního města má projíždět kamion plně naložený psy určenými ke konzumaci. Aktivizovali se prostřednictvím sociální sítě a mobilů a auto na dálnici zastavili. Na korbě starého náklaďáku objevili v napěchovaných železných klecích téměř 500 zubožených zvířat. Mnoho z těch, která přežila, trpělo vážnými zdravotními problémy, některá měla otevřené rány. Řidič se netajil tím, že zvířata veze na severovýchod země, kde na ně již čekají majitelé restaurací. Bitva o to, aby psi nakonec neskončili na talíři, trvala celkem patnáct hodin. Na místo přijela i policie, víceméně však pouze přihlížela. Policisté argumentovali tím, že podle platných zákonů se řidič ničím neprovinil. Zoufalí aktivisté, kterých se sešlo přes tři stovky, nakonec psy vykoupili. Po dlouhých hodinách napětí a překřikování řidič vyměnil náklad za 115 tisíc jüanů (cca 300 tisíc korun). Psi byli poté rozvezeni na veterinární kliniky a do útulků nacházejících se severně od Pekingu. Není vyloučeno, že někteří najdou nové majitele, nicméně psi vyšší než 35 centimetrů kvůli zákazu do města nemohou. TRADICE A BYZNYS Psí maso je v Číně konzumováno po staletí, nicméně příznivci této tradice argumentují, že se tak nikdy nedělo ve velkém. Zřídkakdy je k vidění na trzích, na restauračním menu už vůbec ne. S výjimkou provincií Chu-nan a Kuej-čou je lidé v Číně považují za delikatesu, která je servírována při speciálních příležitostech. Tradiční čínská medicína totiž řadí psí maso k takzvaným horkým potravinám, které mohou být především v průběhu silné zimy dobrým zdrojem energie. Někteří Číňané zároveň zdůrazňují, že je pojídání psího masa věcí kultury. Australané pojídají klokany a Evropané králíky, kteří jsou pro změnu v Číně považováni za nejedlá zvířata. Čínští odpůrci pojídání psů zdůrazňují, že tato zvířata jsou inteligentnější než ostatní členové potravinového řetězce. Nejsou to sice žádní einsteini, ale k lidem mají mnohem blíže, než si myslíme, potvrzuje Stanley Coren, profesor psychologie z kanadské University of British Columbia, který se věnuje výzkumu chování psů. Není pochyb o tom, že psi jsou schopni navázat s člověkem velice blízký vztah. V měnící se čínské společnosti začíná pomalu převládat názor, že je nejvyšší čas zabíjení psů na maso a jeho pojídání zakázat. Na internetu probíhá podpisová kampaň, k níž se připojily desítky tisíc lidí. Podle posledního průzkumu veřejného mínění, jehož se zúčastnilo 100 tisíc respondentů, by zákaz podpořilo 55 procent obyvatel, zatímco proti je 33 procent. Zákon zakazující obchod se psím masem a jeho konzumaci byl Národnímu lidovému kongresu předložen již loni. Podle návrhu by v případě jeho porušení hrozilo dotyčnému za konzumaci psího anebo kočičího masa patnáct dnů vězení a pokuta do výše pěti tisíc jüanů (třináct tisíc korun). Firmám obchodujícím se psím a kočičím masem by mohla být vyměřena pokuta od deseti tisíc do 500 tisíc jüanů (1,3 milionu korun). Mahátma Gándhí kdysi řekl: Velikost národa a jeho morální pokrok může být posuzován podle toho, jak zachází se zvířaty. Pouze kvůli zákonu totiž pojídání psů v Číně neskončí. Aktivisté se shodují, že potrvá léta, než se změní také myšlení lidí. dasa.hyklova@euro.cz

113 113 společnost light GOLFOVÝ TURNAJ Golf a gastronomie Na hřišti Prague City Golf Club se konal golfový turnaj Italian Gourmet & Fine Living Trophy, který přinesl spojení golfu, italské gastronomie a unikátního architektonického stylu. Hostiteli golfového turnaje byli maji - tel restaurací Aromi a La Finestra Riccardo Lucque (vlevo) a majitel developerské společnosti Manghi Czech Danilo Manghi, na snímku s moderátorkou a Miss ČR 1996 Petrou Minářovou. SETKÁNÍ PODNIKATELEK Do zahrady v klobouku Setkání podnikatelek a manažerek, které se konalo v Japonské zahradě Top Hotelu Praha pod názvem Vítání léta aneb Klobouková party, bylo letos spojeno s několika výročími. Byla to již desátá Klobouková party v pořadí, 15 let uplynulo od chvíle, kdy podnikatelky a manažerky začaly pořádat klubové akce, a několik členek Klubu manažerek si letos připomnělo 20 let od zahájení svého podnikání. Deset dvacátnic obdrželo květiny a blahopřání od Jana Wiesnera, předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. NAROZENINY 4. ČERVENCE Gernot Daumann (51) Ivo Pokorný (45) Tomáš Pospíšil (45) 5. ČERVENCE Jens Becker (47) Daniel Model (51) 6. ČERVENCE Henri Bonnet (62) Dagmar Herring Václav Voráček (44) 7. ČERVENCE Aleš Bartůněk (50) Hannu Juhani Kristian Kasi (49) 8. ČERVENCE Augustine Kochuparampil (59) Kateřina Kratochvílová Petr Laube (62) Petr Ryska (36) 9. ČERVENCE Milan Čvanda (64) František Vágner (57) 10. ČERVENCE Václav Berka (55) Jaroslav Čechura (58) Petr Zeman (62) 11. ČERVENCE Libor Hájek (67) František Kořínek (58) Vladimír Koudelka (62) Vlastimil Palata (47) Arnošt Rolný (58) Tomáš Vrbata (38) 12. ČERVENCE Leona Bláhová Jan Grosman (40) Ivo Krpelan (38) Soňa Vladařová 13. ČERVENCE Petr Kaláb (50) Jiří Maděra (52) Petr Matuszek (49) 14. ČERVENCE Jiří Korta (46) Eva Kropová Miloslav Martinek (39) Jan Mleziva (58) 15. ČERVENCE Ivan Fuksa (48) Miroslav Hájek (34) Zdeněk Rataj (70) Tereza Šimečková 16. ČERVENCE Zdeněk Palát (63) Iva Ritschelová Jindřich Vařeka (83) 17. ČERVENCE Jan Czudek (52)

114 114 Euro července 2011 light pozvánky/společnost OD 26. KVĚTNA DO 23. ŘÍJNA Hledání skla V Česku v posledních letech nenápadně vyrostla nová silná generace profesionálních sklářských výtvarníků, která originálním způsobem navazuje na slavnou tradici českého uměleckého skla. Výstava v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu v doposud nevídané šíři seznamuje s díly vybraných 25 nejmladších zástupců sklářského umění, s jejich kreativním hledáním nového uměleckého výrazu i technologických možností tohoto ušlechtilého materiálu. Výstava, jež se koná v rámci Pražského festivalu skla 2011, aktivně reaguje na prostor stálé expozice UPM, oživuje jej a vystavená díla dává do nečekaných souvislostí. OD 30. ČERVNA DO 18. ZÁŘÍ Ladislav Sutnar: U.S. Venus Ladislav Sutnar ( ) proslul jako česko-americký designér, který přispěl do dějin užitého umění mnoha ikonickými díly produktového a grafického designu. Jeho malířská tvorba je téměř neznámá a tato výstava je první samostatnou výstavou Sutnarovy americké malby od jeho smrti. Svůj zájem o ženský akt poprvé představil v grafickém albu The Strip Street v roce Od roku 1964 nazýval své rozměrné obrazy, malované akrylovými barvami na sololitu, Venuše. Předcházely jim detailní geometrické studie, koláže, pastely, propracovanou kompozicí reagoval na soudobou uvolněnou americkou malbu. Výstavu a doprovodné publikace, které chtějí ukázat Sutnarovy americké Venuše jako jedinečný, nezařaditelný a přitažlivý fenomén, můžete zhlédnout v Malé Galerii pražského Rudolfina. 7. ČERVENCE Rozloučení s Národním muzeem Historická budova Národního muzea, kterou dobře znají celé generace návštěvníků, uzavře 7. července své brány na dlouhých pět let. Důvodem je připravovaná rekonstrukce. Zájemci proto mají posledních pár dní na prohlídku budovy a expozic, které už nikdy nebudou vypadat tak jako dosud. Ve čtvrtek 7. července 2011 je mimořádně otevřeno do 20 hodin a vstup do historické budovy je po celý den zdarma. Národní muzeum připravilo pro své, na dlouhou dobu poslední návštěvníky drobná překvapení. OD 8. DO 24. ČERVENCE Hudební festival Znojmo Hudební festival Znojmo se letos koná již posedmé a jako pokaždé je zaměřen na odkaz skladatele, který má v aktuálním roce výročí. Letošní ročník se bude z podstatné části zabývat hudbou Josefa Myslivečka, od jehož úmrtí uplynulo 230 let. Partnerskou organizací je hudební festival v rakouském Retzu, který se koná od 7. do 17. července. Festival má mimo jiné provázat přitažlivou hudbu s nezaměnitelným vínem znojemského regionu. OD 15. DO 17. ČERVENCE Mighty Sounds I letošní festival Mighty Sounds bude plný zajímavých kapel. Kromě Anti-Flag a Pennywise z USA přijedou legendy z Jamajky The Skatalites nebo jejich krajan, král reggae Anthony B. Kromě toho je pro návštěvníky připraven pestrý doprovodný program. Letiště Čápův Dvůr u Tábora poskytuje dostatek prostoru pro všechny aktivity, které si návštěvníci festivalu oblíbili. Uskuteční se celá řada workshopů, jako například výroba placek pod vedením skupiny Plackafacka.cz, mnohé zcela jistě nadchne graffiti workshop nazvaný trefně Might fitty, který organizuje pražský Graffneck Shop. Uskupení Leviathan nabídne možnost zkusit streetartovou techniku šablon (stencil). katerina.kuncova@euro.cz VYDÁVÁ Euronews, a. s. IČ: SÍDLO VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE Holečkova 31, Praha 5 T: (redakce) F: (redakce) T: (vydavatelství) F: (vydavatelství) E: dopisy@euro.cz (redakce) POŠTOVNÍ ADRESA P. O. BOX 23, pošta Praha 56 ŠÉFREDAKTOR Pavel Páral ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Jan Hrbáček Adam Junek HLAVNÍ EKONOMICKÝ ANALYTIK Miroslav Zámečník EDITOŘI Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka Blanka Růžičková REPORTÉŘI Kristýna Balajová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Petr Kolář Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň Marcela Alföldi Šperkerová DESIGN Studio Marvil ART DIRECTOR Tomáš Novák GRAFICI Jakub Adamů Josef Blaho Roman Řepa (vedoucí) Pavel Svatoš Vojtěch Velický Jaroslav Votýpka FOTOODDĚLENÍ Hana Adamcová (produkční) Hynek Glos Martin Pinkas Tomáš Turek (vedoucí oddělení) JAZYKOVÁ REDAKCE Markéta Kovaříková Pavlína Kuderová Rostislav Taud DOKUMENTACE Zora Jašková Lenka Michálková Barbora Pozlerová T: SEKRETARIÁT REDAKCE Kateřina Kuncová asistentka T: F: REDAKCE EURO ONLINE Tereza Čapková Pavlína Dvořáková Jana Křížová Rudolf Marek (vedoucí) Miroslav Tryner Tobiáš Tvrdík David Vagaday Euronews Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. VYDAVATELSTVÍ EURONEWS GENERÁLNÍ ŘEDITEL Vojtěch Jirků FINANČNÍ ŘEDITELKA Olga Ruttnerová OBCHODNÍ A MARKETINGOVÉ ODDĚLENÍ Jana Sedláčková ředitelka T: Martina Hůlová manažerka T: Růžena Rousková manažerka T: Hana Partyková koordinátorka T: Marek Dvořák koordinátor T: Marcela Foglová, koordinátorka T: Gabriela Knížová asistentka marketingu T: David Ejem produktový manažer T: Jakub Zykmund business development manager, T: INZERCE Michaela Hromádková ředitelka T: Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: Mona Janovská obchodní manažerka T: Tereza Kovářová asistentka inzerce T: F: E: podklady@euro.cz VÝROBA A DISTRIBUCE Monika Matějková, manažerka T: ŘEDITEL IT Jiří Pálek T: WEBMASTER Alex André T: REPRODUKCE, LITOGRAFIE Flukeatelier, TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC PŘEDPLATNÉ Informace podává a objednávky přijímá vydavatelství Euronews, a. s. Holečkova 31, Praha 5, Magdalena Marošová T: (záznamník 24/7) F: E: predplatne@euro.cz Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, Bratislava 3 T: (02) , F: (02) E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

115 Reklama na letišti CLV jsou stavebním kamenem každé celoplošné kampaně na Letišti Praha. CLV patří dnes již mezi klasická média. Vysokou popularitu si získaly především pro ověřený rozměr a možnost flexibilní výměny motivu. V prostorách pražského letiště jsou umístěny prosvětlené CLV jednostranné i oboustranné. Megaboardy efektních rozměrů jsou ideální médium pro okamžité upoutání pozornosti cestujících. Prosvětlené megaboardy jsou instalovány v klíčových komunikačních uzlech Letiště Praha. Jejich pozice a rozměr zaručují vysokou viditelnost ve všech prostorách letiště. Rámečky potřebujete originálním a noblesním způsobem upevnit povědomí o produktu v prostorách letiště Praha? Potom se nabízí jedinečná možnost vytvoření doslova obrazové galerie. Subtilní prosvětlené rámečky osloví cílové skupiny zejména v místech jejich dlouhodobého pobytu jako je neveřejná příletová hala, kde pasažéři čekají na svá zavazadla. M.I.P. Advertising, a. s., Hollarovo nám. 11, Praha 3, Česká republika

116