Informace o vyhodnocení výsledk imisního monitoringu v roce 2007

Transkript

1 Informace o vyhodnocení výsledk imisního monitoringu v roce 2007 II. 1. Úvod Základní právní normou upravující zpsob ízení a hodnocení kvality ovzduší je zákon. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší v platném znní (dále jen zákon o ochran ovzduší ). Podrobnosti posuzování a hodnocení kvality ovzduší pak dále specifikuje naízení vlády. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. eská legislativa v této oblasti pln reflektuje požadavky legislativy ES. Zákon o ochran ovzduší stanovuje, že ízení a posuzování kvality ovzduší se provádí na úrovni zón a aglomerací. lenní území eské republiky do tchto zón a aglomerací navrhlo Ministerstvo životního prostedí a zveejnilo jej ve Vstníku MŽP (listopad 2005). Jako zóny byly vymezeny všechny kraje s výjimkou Moravskoslezského kraje, který, stejn jako Hlavní msto Praha a msto Brno, je vymezen jako aglomerace. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou definovány jako oblasti, kde je pekroena hodnota imisního limitu nejmén jedné zneišující látky a jsou vymezovány v rámci tchto zón a aglomerací. 2. Kvalita ovzduší v roce 2007 na základ výsledk monitoringu Míra zneištní ovzduší je objektivn zjišována mením úrovn zneištní ovzduší v pízemní vrstv atmosféry sítí micích stanic. Pi hodnocení kvality ovzduší jsou pak pedevším porovnávány zjištné úrovn zneištní ovzduší s píslušnými imisními limity, pípadn s pípustnými etnostmi pekroení tchto limit. Imisní limity musí být plnny ve stanoveném termínu a nadále nesmí být pekraovány, pípadn smí být pekroeny pouze ve stanovené pípustné etnosti. Tabulka 1 prezentuje výsledky provedeného vyhodnocení kvality ovzduší pro rok 2007 z hlediska plnní pípustných úrovní zneištní ovzduší. Obdobn jako v pedchozích letech byly v roce 2007 nejproblematitjší primární zneišující látkou suspendované ástice frakce PM 10. V oblastech, kde koncentrace PM 10 v roce 2007 pekroily imisní limity, žije zhruba 32% populace. Nejzávažnjší situace je v tomto ohledu v Moravskoslezském kraji, zejména v oblasti Ostravsko-Karvinska. K hlavním zdrojm emisí této zneišující látky, kterými jsou jako v ostatních regionech doprava a vytápní domácností, zde pistupují další významné zdroje - hutní prmysl a prmysl zpracování paliv. Vysoká hustota osídlení v kombinaci s uvedenými zdroji zneišování ovzduší má za následek rozsáhlé negativní vlivy na lidské zdraví. K imisnímu zatížení této oblasti pispívá rovnž regionální penos ze zdroj v Polsku, pedevším ze siln industrializované oblasti Katovic. Termín pro dosažení imisního limitu pro PM 10 byl stanoven národní legislativou a legislativou ES na 1. leden Tento imisní limit však nebyl v roce 2007 v eské republice opt dodržen a došlo tak k porušení národní legislativy i legislativy Evropských spoleenství. Vzhledem k pekraování imisního limitu pro PM 10 mže Evropská Komise vi eské republice zahájit ízení o porušení legislativy ES. Termín na dosažení imisních limit pro oxid dusiitý a benzen je stanoven na 1. leden Je patrné, že zejména v aglomeracích Hlavní msto Praha a Brno, kde je významným zdrojem zneištní ovzduší doprava, bude teba realizovat opatení ke zlepšení kvality ovzduší, aby byly imisní limity pro oxid dusiitý splnny v požadovaném termínu. Splnní imisního limitu pro benzen mže být ohroženo v aglomeraci Moravskoslezský kraj, kde dlouhodob dochází k pekraování stanovené hodnoty imisního limitu. Po uritém vzestupu v roce 2006 byl v roce 2007 obnoven pvodní klesající trend koncentrací SO 2 tém na všech lokalitách v R. Imisní limit pro 24hod. koncentrace SO 2 byl v roce

2 pekroen pouze v lokalit Most. K pekroení roního imisního limitu stanoveného pro oxid dusiitý vetn meze tolerance dochází pouze na omezeném potu dopravn exponovaných lokalitách. Tabulka 2 sumarizuje procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkovém území píslušné zóny i aglomerace, u kterých došlo v roce 2007 k pekroení imisních limit stanovených pro ochranu lidského zdraví. Souhrnn jsou opt uvedeny celkové podíly oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území píslušné zóny i aglomerace. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro ástice PM 10 byly pekroeny v 8 zónách a aglomeracích. Mezi nejzatíženjší oblasti z hlediska pekraování imisních limit pro PM 10 patí aglomerace Moravskoslezský kraj, kde byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny na 51% plochy tohoto územního celku, dále aglomerace Hl. m. Praha, ve které byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny na 48% tohoto území a aglomerace Brno, kde byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny na 32% území. V pípad vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z dvodu pekroení roního imisního limitu pro oxid dusiitý patí k nejproblémovjším oblastem pedevším území aglomerace Hl.m. Prahy a Brna. K pekroení roního imisního limitu pro benzen došlo pouze na území aglomerace moravskoslezský kraj a to na 0,4% tohoto územního celku. Tabulka 3 sumarizuje procento plochy území zón a aglomerací, kde došlo v roce 2007 k pekroení cílových imisních limit stanovených pro ochranu lidského zdraví a kterých má být dosaženo k , resp. k v pípad troposférického ozonu. Vzhledem k tomu, že dochází k plošnému pekraování hodnoty cílového imisního limitu pro troposférický ozon, je pravdpodobné, že nedojde ke splnní tohoto limitu v požadované lht. Vasné nesplnní cílového imisního limitu však patrn nebude pedstavovat stejné riziko sankcí ze strany Evropské unie, jaké hrozí za neplnní imisních limit, nebo cílové imisní limity mají být dosaženy, pokud je to možné prostednictvím bžn dostupných prostedk. Tento fakt však nesnižuje zdravotní rizika, která plynou z vysokých úrovní zneištní ovzduší látkami, které mají cílový imisní limit stanoven. V pípad pekraování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren je situace nejzávažnjší na území aglomerace Hl. m. Prahy, Brna a Moravskoslezského kraje. K pekroení cílového imisního limitu pro roní prmrné koncentrace arsenu došlo pouze na území aglomerace Moravskoslezského kraje, aglomerace Hl.m. Prahy a v zón Stedoeský kraj. Pekroení cílového imisního limitu pro kadmium bylo indikováno pouze v zón Libereckého kraje. Tabulka 4 uvádí procentuáln vyjádenou míru pekroení imisních limit a cílového imisního limitu na ochranu ekosystém a vegetace v rámci chránných krajinných oblastí (CHKO) a národních park (NP). Z tabulky je patrné, že k pekraování cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) dochází celoplošn. Hodnocení pro jednotlivé zneišujících látky jednak z hlediska ochrany zdraví a jednak z hlediska ochrany ekosystém a vegetace je dále prezentováno mapovými diagramy znázorujícími vývoj píslušných imisích charakteristik v letech na jednotlivých mících stanicích. Pekroení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance (pípadn imisního limitu, pokud již mez tolerance není stanovena) nebo cílového imisního limitu v roce 2007 je na tchto mapových diagramech zvýraznno erven uvedeným jménem stanice (obrázky 2-12). Pro vybrané zneišující látky jsou dále prezentovány mapy ukazující územní rozložení imisních charakteristik. Na mapách jsou vyznaeny také monitorovací stanice, klasifikované podle typu tvarem znaky barevn vyplnné podle toho, do jaké tídy spadá hodnota píslušné imisní charakteristiky namená na stanici (obrázky 13-21). Na obrázku 15 není plošné vyjádení zneištní, jsou zde pouze znázornny stanice, kde se v roce 2007 mily ástice PM 2,5 a tvarem znaky jsou klasifikované podle typu s barevným vyplnním podle toho, do jaké tídy spadá hodnota roního prmru PM 2,5 na stanici. Rozdlení - 2 -

3 tíd je vztaženo k imisnímu limitu pro roní prmrnou koncentraci 25 µg.m -3 podle nov schválené smrnice 2008/50/ES, která bude implementována do eské legislativy. Jak vyplývá z výsledk mení, došlo v roce 2007 k pekroení hodnoty imisního limitu pro ástice PM 2,5 celkem na 5 lokalitách, které tuto zneišující látku mily. Nejvyšší roní prmrné koncentrace PM 2,5 byly zjištny v lokalitách na Ostravsku-Karvinsku (Bohumín, Vovice, Ostrava-Pívoz, Ostrava-Záheb a Tinec-Kosmos). Na obr. 22 a 23 jsou znázornny oblasti, kde je pekroen imisní limit, resp. cílový imisní limit alespo jedné zneišující látky vyjma pízemního ozonu. 3. Staniní sít sledování kvality venkovního ovzduší Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informaního systému kvality ovzduší (ISKO) eské republiky. Vedle údaj ze staniních sítí eského hydrometeorologického ústavu (HMÚ) pispívá do imisní báze ISKO již adu let nkolik dalších organizací podílejících se na sledování zneištní venkovního ovzduší v eské republice. Od roku 1996 jsou do imisní databáze ISKO ukládána a prezentována také data z nmecké a od roku 1997 i z polské strany bývalého erného trojúhelníku. V souladu s legislativními požadavky je státní imisní sí koncipována tak, aby stanicemi AIM bylo zajištno sledování úrovn zneištní ovzduší v aglomeracích a ve všech 12 zónách a dále ve všech mstech s potem obyvatel od cca 30 tisíc. Pi stanovení potu stanic v jednotlivých aglomeracích a zónách se dále pihlíželo k velikosti jejich emisního a imisního zatížení. Hustotu staniních sítí v jednotlivých oblastech eské republiky a zastoupení monitorujících organizací vystihuje mapa na obr. 1, na které jsou vyznaeny lokality, ze kterých byla v r dodána namená data do databáze ISKO. Další podrobnosti o staniních sítích, použitých metodách mení, mezích detekce jednotlivých používaných metod, podrobný aktuální seznam stanic v územním lenní a další podrobné údaje uvádí souhrnný tabelární pehled Zneištní ovzduší a atmosférická depozice v datech, eská republika 2007, HMÚ, Praha Závr Vyhodnocení kvality ovzduší pro rok 2007 respektující požadavky naízení vlády. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, indikuje následující problémy v oblasti ochrany ovzduší v eské republice. Zneištní ovzduší suspendovanými ásticemi frakce PM 10 pekrauje i nadále imisní limity, pestože namené koncentrace této látky proti minulým letm poklesly zejména vlivem píznivjších meteorologických a rozptylových podmínek. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 byl v roce 2007 pekroen nejastji v Moravskoslezském kraji (Ostravsko a Karvinsko) a v menší míe v Olomouckém, Stedoeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Imisní limit pro 24hodinovou prmrnou koncentraci byl pekroen na 6,3% území (v roce 2006 na 28,5% území), limit pro roní prmrnou koncentraci byl pekroen na 0,7% území R (v roce 2006 na 2,3% území). Plocha vymezující pekroení 24hodinového limitu PM 10 byla v roce 2007 zmenšená ve všech zónách a aglomeracích eské republiky. V oblastech, kde koncentrace PM 10 v roce 2007 pekroily imisní limity, žije zhruba 32% populace, (v roce 2006 to bylo více než 62% populace), piemž nejzávažnjší situace ve zneištní suspendovanými ásticemi je v Moravskoslezském kraji, zejména v oblasti Ostravsko-Karvinska

4 Výsledky mení koncentrací suspendovaných ástic frakce PM 2,5 za rok 2007 dokládají znané zneištní na území Moravskoslezského kraje (Ostravsko-Karvinsko). Z 32 lokalit, kde se v r mila koncentrace jemných ástic PM 2,5, byl pekroen cílový imisní limit pro roní koncentraci na 5 lokalitách Moravskoslezského kraje. Nejvyšší roní prmrné koncentrace PM 2,5 vykazují, obdobn jako v pípad frakce PM 10, lokality na Ostravsko-Karvinsku. Koncentrace troposférického ozonu letní škodliviny fotochemického pvodu ovlivuje charakter poasí v teplé polovin roku. Koncentrace v roce 2007 pekraovaly, stejn jako v minulých letech, na vtšin území eské republiky cílový imisní limit. Asi 85% populace (97% území R) bylo v prmru v hodnoceném období vystaveno koncentracím troposférického ozonu pekraujícím cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí. ada mst a obcí byla vyhodnocena, stejn jako v loském roce, jako území s pekroeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren, jedná se o 4,9% plochy eské republiky, kde žije asi 51% obyvatel. Souasné pekraování limit suspendovaných ástic PM 10 a benzo(a)pyrenu a cílového imisního limitu pro jemné ástice PM 2,5 podle smrnice 2008/50/EC lze pokládat za alarmující, zejména v souvislosti s jejich závažnými zdravotními dopady. Zvyšující se dopravní zatížení se projevuje pekroením imisních limit vetn mezí tolerance pro NO 2 na dopravn exponovaných lokalitách, konkrétn na 5 stanicích v hlavním mst Praze a jedné v Brn. Pekroení limitu lze pedpokládat i na dalších podobn dopravn zatížených místech, kde není provádno mení. Mení za rok 2007 indikují, že optovn dochází k pekraování imisního limitu pro benzen v Ostrav pedevším jako dsledek emisí pi výrob koksu. Cílový imisní limit pro roní prmrné koncentrace arsenu byl pekroen v Ostrav, v Kladn (Švermov, Steheleves) a letos poprvé také v Praze 5-eporyje. Akoliv se oproti roku 2006 zvýšil absolutní poet lokalit s pekroením cílového limitu, na vtšin ostatních lokalit byl zaznamenán pokles roní prmrné koncentrace. Nadlimitním koncentracím byly v roce 2007 vystaveny asi 2% populace R. Cílový imisní limit pro kadmium byl pekroen v Libereckém kraji, a to na lokalit Tanvald. Pokud je v této lokalit namen dostatený poet dat pro roní hodnocení (mení bez dlouhodobých výpadk), potom již nkolik let je hodnota roní prmrné koncentrace nad cílovým imisním limitem. Vyšší (ale podlimitní) koncentrace byly nameny v Ostrav. Nadlimitním koncentracím byly v roce 2007 vystaveny asi 0,06% populace R. Cílový imisní limit pro roní prmrné koncentrace niklu, imisní limit pro roní prmrnou koncentraci olova a maximální 8hodinovou koncentraci oxidu uhelnatého nebyly v roce 2007 pekroeny. Cílový imisní limit pro ozon AOT40 na ochranu vegetace byl v roce 2007 pekraován na tém celém území eské republiky s výjimkou rozsáhlejších území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Imisní limity oxidu siiitého a oxid dusíku pro ochranu vegetace a ekosystém nebyly v r pekroeny na žádné venkovské monitorovací stanici. Zaznamenané zlepšení imisní situace pro nkteré zneišující látky v roce 2007 oproti roku 2006 souvisí pedevším s lepšími rozptylovými a meteorologickými podmínkami. Pi interpretaci výsledk hodnocení kvality venkovního ovzduší je nutné zdraznit, že mapy úrovní zneištní ovzduší jsou vytváeny na základ mení, které je s ohledem na požadavky legislativy smrováno pedevším do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a - 4 -

5 na základ výsledk v poslední dob publikovaných prací však lze s vysokou pravdpodobností oekávat, že zvýšené i nadlimitní koncentrace ady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se nemí a ve kterých u nás žije pomrn znaná ást populace (pibližn 50%). Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných ástic, polycyklických aromatických uhlovodík a tžkých kov. Zásadní roli na zneištní ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátž a zpsob vytápní. Pi použití deva a uhlí pro vytápní dochází ke zvýšení emisí suspendovaných ástic (PM 10, PM 2,5 ), polycyklických aromatických uhlovodík a tžkých kov. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpených dioxin. Tab. 1 Silné a slabé stránky aktuálního stavu ovzduší v eské republice SILNÉ STRÁNKY Limitní hodnoty pro ochranu zdraví obyvatelstva - zlepšení imisní situace z hlediska koncentrací zneišujících látek oproti roku 2006, ale zlepšení je z vtší ásti zpsobeno píznivjšími klimatickými podmínkami v roce 2007 suspendované ástice frakce PM 10 - U hodnot 24hodinových a roních prmrných koncentrací suspendovaných ástic PM 10 se v roce 2007 snížil poet lokalit, na kterých bylo indikováno pekroení imisního limitu, a to zejména imisního limitu pro 24hodinový prmr (vetn povoleného potu pekroení) SLABÉ STRÁNKY Limitní hodnoty pro ochranu zdraví obyvatelstva - Na 0,03% rozlohy R byla pekroena hodnota imisního limitu vetn meze tolerance pro nkterou ze sledovaných zneišujících látek (NO 2 ). - Na 6,3% území R byla pekroena hodnota nkterého z imisních limit pro nkterou ze sledovaných zneišujících látek (v r ,5%). - Na 4,9% území R byla pekroena hodnota nkterého z cílových imisních limit pro nkterou ze sledovaných zneišujících látek (bez zahrnutí ozonu), limit má být splnn do % populace R bylo v roce 2007 vystaveno koncentracím pízemního ozonu pekraujícím cílové imisní limity. suspendované ástice frakce PM 10 - Imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ástice velikostní frakce PM 10 byly pekroeny v 8 zónách a aglomeracích, a to zejména v místech se silnou dopravou, v pípad Moravskoslezské zóny v místech s vysokým podílem prmyslové výroby. Oblasti, kde koncentrace PM 10 pekraují imisní limity pedstavují 6,3% území R (v r ,5%). - Dvodem snížení imisní zátže v roce 2007 byly píznivé klimatické podmínky po celý rok (nenastaly dlouhodobé nepíznivé rozptylové podmínky). Velký vliv na pekraování imisního limitu pro PM 10 má zvyšující se automobilový provoz. - Imisní limit pro roní prmr byl pekroen na 16 micích stanicích (na 9,8% stanic), pro 24hodinový prmr na 54 micích

6 SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY stanicích (na 34,8% stanic). troposférický ozon z hlediska dopad na lidské zdraví - oxid siiitý Na žádné micí stanici nebyl pekroen roní imisní limit. Podobn nebyl pekroen na žádné lokalit povolený poet pekroení hodinové koncentrace oxidu siiitého 350 µg.m -3 /max. 24x. oxid dusiitý - K pekroení roního imisního limitu vetn meze tolerance (vetn povoleného potu pekroení) dochází pouze na omezených, dopravn exponovaných lokalitách. Z celkového potu 182 lokalit, kde byl v roce 2007 monitorován oxid dusiitý, došlo k pekroení roního imisního limitu vetn meze tolerance na 6 monitorovacích stanicích (3,3% stanic) v Praze a Brn. benzen - Celkov jsou oproti roku 2006 namené koncentrace nižší. polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádené jako benzo(a)pyren - troposférický ozon z hlediska dopad na lidské zdraví - K pekraování cílových imisních limit pro ochranu lidského zdraví pro troposférický ozon dochází tém na celém území R (97% území R, cca 85% populace R). oxid siiitý - V roce 2007 byl pekroen imisní limit pro 24h koncentraci oxidu siiitého (125 µg.m- 3 /max. 3x) pouze na jedné lokalit (Most ). oxid dusiitý - K pekroení roního imisního limitu (bez meze tolerance) došlo z celkového potu 182 lokalit, kde byl v roce 2007 monitorován oxid dusiitý, na 17 lokalitách. - Hodnota hodinového imisního limitu vetn meze tolerance pro oxid dusiitý byla pekroena pouze na dopravn orientované stanici (tzv. hot-spot) Praha 2 - Legerova. Na této stanici byl poet pekroení imisního limitu vetn meze tolerance hodinové koncentrace oxidu dusiitého 83x ( µg.m -3 /18x), k pekroení imisního limitu došlo 254x, nejvyšší namená hodinová koncentrace byla 203 µg.m -3 Situace se v této lokalit oproti r zhoršila. benzen - Na lokalit Ostrava-Pívoz došlo v roce 2007 k pekroení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance na stanici ZÚ (8 µg.m -3 ) i na stanici HMÚ 5,9 µg.m -3, což potvrzuje nadlimitní koncentrace benzenu v této oblasti. Rozšíené mení znovu potvrdilo, že vyšší koncentrace souvisejí s prmyslovou inností (pedevším s výrobou koksu) v blízkosti lokalit s mením (Ostrava-Pívoz). polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádené jako benzo(a)pyren - V roce 2007 byl benzo(a)pyren sledován na 31 stanicích, z toho na 22 stanicích došlo k pekroení cílového imisního limitu (71% stanic). Oblasti, kde došlo k pekroení cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu, - 6 -

7 SILNÉ STRÁNKY tžké kovy a oxid uhelnatý - Nejsou pekraovány imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro olovo, nikl a oxid uhelnatý. - Pekraování cílových imisních limit pro ochranu lidského zdraví pro arsen a kadmium je omezeno na nkolik lokalit. Limitní hodnoty pro ochranu ekosystém a vegetace - Imisní limity pro SO 2 a NOx nebyly pekroeny na žádné lokalit urené ke sledování vlivu na ekosystémy a vegetaci. SLABÉ STRÁNKY pedstavují 4,9% území státu, na nmž ale žije kolem 51% populace. Velmi zatížená oblast je Ostravsko a dále Praha, kde se projevuje velký vliv dopravy, v Ostrav navíc vliv prmyslu. V Ostrav-Bartovicích byl cílový imisní limit pekroen tém 9x. tžké kovy a oxid uhelnatý Cílový limit pro arsen (6 ng.m -3 ) byl pekroen na 4 stanicích ZÚ (Ostrava-Bartovice, Ostrava- Mariánské hory, Praha 5-eporyje, Steheleves) a jedné stanici HMÚ (Kladno- Švermov). Tém 2x byl cílový imisní limit pro arsen pekroen v Ostrav-Bartovicích. - K pekroení cílového imisního limit pro kadmium došlo v roce 2007 na lokalit Tanvald, koncentrace kadmia jsou na této lokalit dlouhodob vysoké. Limitní hodnoty pro ochranu ekosystém a vegetace - I nadále je závažným problémem plošné pekraování imisních limit pro troposférický ozon (expoziní index AOT40)

8 Tab. 2 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2007, v % plochy území SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 Benzen Zóna/aglomerace 4. max 24h prmr > 125 µg.m -3 roní prmr > 40 µg.m 3 roní prmr > 40 µg.m 3 24h prmr > 50 µg.m -3 > 35x/rok roní prmr > 5 µg.m 3 Souhrn aglomerace Hl. msto Praha 8,1 48,0 49,2 zóna Stedoeský kraj 0,1 4,5 4,6 zóna Jihoeský kraj zóna Plzeský kraj zóna Karlovarský kraj zóna Ústecký kraj 0,1 4,1 4,1 zóna Liberecký kraj 0,1 0,1 zóna Královéhradecký kraj 0,8 0,8 zóna Pardubický kraj 0,2 0,2 zóna Vysoina aglomerace Brno 2,6 31,5 32,8 zóna Jihomoravský kraj 1,4 1,4 zóna Olomoucký kraj 14,7 14,7 zóna Zlínský kraj 6,7 6,7 aglomerace Moravskoslezský kraj 0,1 9,5 51,0 0,4 51,0 eská republika 0,08 0,7 6,32 0,02 6,34 Tab. 3 Pekroení cílového imisního limitu v rámci zón a aglomerací v roce 2007, v % plochy území As Cd Benzo(a)pyren O 3 Zóna/aglomerace roní prmr > 0,006µg.m 3 roní prmr > 0,005 µg.m 3 roní prmr > 0,001 µg.m 3 Souhrn (As, Cd, BaP) max. denní 8h klouzavý prmr > 120 µg.m -3, 25x v prmru za 3 roky aglomerace Hl. msto Praha 1,2 87,7 87,7 79,7 zóna Stedoeský kraj 0,1 5,3 5,3 99,6 zóna Jihoeský kraj 1,8 1,8 98,3 zóna Plzeský kraj 1,8 1,8 98,0 zóna Karlovarský kraj 0,9 0,9 96,9 zóna Ústecký kraj 5,3 5,3 96,9 zóna Liberecký kraj 0,4 2,2 2,7 98,5 zóna Královéhradecký kraj 3,4 3,4 83,7 zóna Pardubický kraj 2,6 2,6 87,2 zóna Vysoina 0,8 0,8 99,5 aglomerace Brno 11,8 11,8 100 zóna Jihomoravský kraj 1,0 1,0 100 zóna Olomoucký kraj 3,5 3,5 97,0 zóna Zlínský kraj 7,8 7,8 100 aglomerace Moravskoslezský kraj 1,8 22,8 22,8 99,4 eská republika 0,15 0,02 4,9 4,92 97,0-8 -

9 Tab. 4 Pekroení imisních limit pro SO 2, NOx a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystém a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO, 2007 CHKO+NP SO 2 Roní prmr > 20 µg,m -3 SO 2 Zimní prmr > 20 µg,m -3 NO x Roní prmr > 30 µg,m 3 O 3 AOT40 > µg,m -3, h Souhrn KRNAP 99,0 99,0 NP eské Švýcarsko NP Podyjí 0, NP Šumava CHKO Beskydy CHKO Bílé Karpaty CHKO Blaník CHKO Blanský les CHKO Broumovsko 70,3 70,3 CHKO eské stedohoí 0,1 2,0 98,6 98,6 CHKO eský kras 8, CHKO eský les 0, CHKO eský ráj 0, CHKO Jeseníky 98,4 98,4 CHKO Jizerské hory 99,5 99,5 CHKO Kokoínsko CHKO Kivoklátsko 0, CHKO Labské pískovce 0, CHKO Litovelské Pomoraví 5,5 96,7 96,7 CHKO Lužické hory CHKO Moravský kras CHKO Orlické hory 43,5 43,5 CHKO Pálava CHKO Poodí CHKO Slavkovský les 0, CHKO Šumava CHKO Tebosko CHKO Ž árské vrchy 0,1 59,8 59,8 CHKO Železné hory 98,5 98,5-9 -

10 Obr. 1 Významné staniní sít sledování kvality venkovního ovzduší, stav 2007 Obr nejvyšší 24hod. koncentrace a maximální hodinová koncentrace oxidu siiitého v letech na vybraných stanicích

11 Obr nejvyšší 24hod. koncentrace a roní prmrné koncentrace PM 10 v letech na vybraných stanicích Obr nejvyšší hodinové koncentrace a roní prmrné koncentrace NO 2 v letech na vybraných stanicích

12 Obr. 5 Maximální 8hod. klouzavé prmrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech na vybraných stanicích Obr. 6 Roní prmrné koncentrace benzenu v letech na vybraných stanicích

13 Obr. 7 Roní prmrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech na vybraných stanicích Obr. 8 Roní prmrné koncentrace kadmia v ovzduší v letech na vybraných stanicích

14 Obr. 9 Roní prmrné koncentrace niklu v ovzduší v letech na vybraných stanicích Obr. 10 Roní prmrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech na vybraných stanicích

15 Obr nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého prmru koncentrací ozonu v prmru za 3 roky v letech na vybraných stanicích Obr. 12 Hodnoty expoziního indexu AOT40 v letech na vybraných stanicích, prmr za 5 let

16 Obr. 13 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10 v roce 2007 Obr. 14 Pole roní prmrné koncentrace PM 10 v roce

17 Obr. 15 Roní prmrné koncentrace PM 2,5 na stanicích v roce 2007 Obr. 16 Pole roní prmrné koncentrace NO 2 v roce

18 Obr. 17 Pole roní prmrné koncentrace benzenu v ovzduší v roce 2007 Obr. 18 Pole roní prmrné koncentrace kadmia v ovzduší v roce

19 Obr. 19 Pole roní prmrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2007 Obr. 20 Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého prmru koncentrace ozonu v prmru za 3 roky,

20 Obr. 21 Pole hodnot expoziního indexu AOT40, prmr za 5 let, Obr. 22 Vyznaení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitm (LV) a imisním limitm zvýšených o mez tolerance (LV+MT) pro ochranu zdraví,

21 Obr. 23 Vyznaení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitm (TV) pro ochranu zdraví, bez zahrnutí pízemního ozonu,

22 - 22 -