Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Transkript

1 I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2012 (textová část)

2 Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy Příjmy domácností Základní charakteristika Mzdy Sociální příjmy Spotřebitelské ceny a životní náklady Peněžní výdaje a úspory domácností... 18

3 Hlavní poznatky z analýzy Vývoj české ekonomiky v lednu březnu letošního roku byl nepříznivý, neboť hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) klesl meziročně o 0,7 % (před rokem vzrostl o 2,8 %) a proti 4. čtvrtletí 2011 se snížil o 0,8 %. Jedním z hlavních důvodů bylo další prohloubení poklesu výdajů domácností na konečnou spotřebu, což nedokázal eliminovat ani relativně příznivý nárůst salda zahraničního obchodu. Česká ekonomika se tak dostala do recese, a to největší od 4. čtvrtletí Na ekonomickou situaci domácností působily na počátku roku 2012 zejména tyto skutečnosti: hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností (na bázi národních účtů) vzrostl nominálně o 1,8 %, relativně o něco více meziročně vzrostly příjmy na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů), a to v průměru o 5,6 % měsíčně (zejména vlivem nízké základny 1. čtvrtletí 2011 a obměny zpravodajského souboru), největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) představovala Kč a její meziroční dynamika růstu se z 2,4 % v lednu březnu 2011 zvýšila na 3,6 % (nejvyšší nárůst za poslední 2 roky zejména vlivem mimořádných odměn a prémií některým skupinám zaměstnanců); po zohlednění nárůstu cenové inflace ale došlo k poklesu reálné úrovně průměrné mzdy o 0,1 %, příjmy domácností sociálního charakteru - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností mírně vzrostly, přitom dynamika jejich jednotlivých složek byla značně rozdílná; nárůst byl zaznamenán u dávek důchodového pojištění a u dávek pomoci v hmotné nouzi, příjmy občanů z ostatních druhů dávek klesly, a to jak v nominálním, tak i reálném vyjádření, 1

4 zvýšil se počet důchodců a vzrostla i průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu o 2,2 % na Kč především jako důsledek valorizace k 1. lednu 2012, pokračoval pokles průměrného počtu evidovaných nezaměstnaných a zároveň počtu i podílu uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti, meziroční průměrný růst spotřebitelských cen (cenové inflace) o 3,7 % byl nejvyšší od 4. čtvrtletí 2008 a jeho příčinou byl z velké části posun snížené sazby DPH z 10 % na 14 % u potravin, zdravotní péče, bydlení a dopravy, částečně působila také deregulace čistého nájemného a energií v oblasti bydlení a tržní cenový pohyb potravin a v dopravě (pohonné hmoty), který měl výrazně nákladový charakter (růst světových i tuzemských produkčních cen), přitom nízká spotřeba domácností inflaci spíše tlumila, jen o málo vyšší než před rokem byly výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností (makroúroveň), což platilo i pro domácnosti na mikroúrovni ty omezily svá vydání zejména za zbytné druhy zboží a služeb, ale fyzicky i za řadu položek spotřebních vydání; příčinou bylo jejich zdražení vlivem zvýšení snížené sazby DPH i všeobecného (pro ekonomiku v recesi nezvyklého) cenového růstu, intenzita čerpání peněžních půjček se na počátku roku znovu zmírnila, (nárůst byl menší ve srovnání s 1. čtvrtletím 2011), stále přitom dominovaly úvěry na bydlení, domácnosti (i při zvýšení nezbytných vydání) navýšily své úspory jejich objem se podle dostupných údajů České národní banky v březnu letošního roku ve srovnání s březnem 2011 zvýšil o 4,5 %, i to však bylo méně než před rokem; vzhledem k nízkým úrokovým sazbám z vkladů preferovaly domácnosti netermínované (krátkodobé úložky) a alternativní formy spoření. x x x 2

5 Zpráva přináší v dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v 1. čtvrtletí 2012 ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Je důležité zmínit, že statistika rodinných účtů (použitá v analýze) je především výdajovou statistikou, údaje za příjmy jsou rodinnými účty sledovány jen doplňkově přesto jsou (vzhledem k absenci jiných aktuálních zdrojů) jediným zdrojem dat pro základní (obecnější) hodnocení v konkrétním období. Výsledky statistiky rodinných účtů jsou rovněž významné pro kvalifikované odhady dopadů různých vládních opatření (daně, regulace cen, restrikce příjmů apod.) na sociální politiku státu, což platí i pro statistiku spotřebitelských cen. Podrobnější zhodnocení vč. predikce dalšího vývoje bude předmětem analýzy hodnotící vývoj těchto atributů za 1. pololetí 2012, která bude předložena vládě koncem října tohoto roku. Při zpracování materiálu byla použita zejména data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, ČNB, ČSSZ a odborného a periodického tisku. Zpráva obsahuje data platná k 16. červenci

6 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 730,0 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly o 2,6 %, tj. o 18,6 mld. Kč (při poklesu jejich kupní síly o 1,1 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 50 % podílel smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) pokles o 4,0 % a v menší míře pak na něm participovaly sociální dávky (-1,7 %), důchody z vlastnictví (- 4,1 %) a ostatní běžné transfery - jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (- 1,6 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) náhrad zaměstnancům (+ 0,4 %, zejména vlivem přírůstku mezd a platů). Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 493,4 mld. Kč, což bylo nominálně o 1,8 % více než ve srovnatelném období roku 2011, tento nárůst ale nepokryl vyšší vzestup spotřebitelské inflace. Vzhledem k tomu, že přetrvával v ekonomice sklon k tvorbě úspor (u domácností vedený snahou o vytvoření peněžní zásoby z obav z budoucího vývoje), vzrostl přírůstek hrubých úspor proti 1. čtvrtletí 2011 o 15,0 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Dostupná (orientační) data o vývoji peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, že: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil Kč (o 655 Kč, tj. o 5,6 % více než v 1. čtvrtletí 2011); při zohlednění meziroční cenové inflace ve výši 3,7 % se kupní síla tohoto příjmu mírně zvýšila (o 1,9 %), nominálního přírůstku čistých peněžních příjmů dosáhly všechny typy domácnosti, a to v rozmezí 1,7 % (domácnosti důchodců bez ekonomicky 4

7 aktivních členů) až 5,4 % (zaměstnanci celkem) podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, nejvyšší úroveň měsíčního čistého příjmu na osobu ( Kč) i jeho největší meziroční přírůstek (+ 5,8 %) vykázaly domácnosti v obcích s počtem obyvatel vyšším než 50 tis., relativně nejnižší byl nominální příjem i dynamika v obcích od 2 do 10 tis. obyvatel ( Kč, resp. + 5,5 %) - uvedené charakteristiky se v porovnání s 1. čtvrtletím 2011 v podstatě nezměnily, o přírůstek úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců se nejvíce zasloužil přírůstek jejich pracovních příjmů (podrobněji v části 1. 2), ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností mírně klesl podíl pracovních příjmů i podíl sociálních příjmů (naopak vzrostl strukturální podíl ostatních příjmů, tj. zejména příjmů z majetku, pronájmů, pojištění, půjček a připsaných úroků z vkladů), čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala domácnost zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů, činil Kč což bylo nominálně o Kč více než před rokem, vzhledem k inflaci byl však reálný přírůstek meziročně vyšší jen o 480 Kč. V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru. 5

8 1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl 270,3 mld. Kč a byl tak nominálně o 3,2 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v 1. čtvrtletí 2012 výše Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 3,6 % (o 845 Kč). Jednalo se sice o její největší meziroční čtvrtletní nárůst za poslední dva roky, nicméně po zohlednění nárůstu spotřebitelských cen (inflace), který činil ve sledovaném období 3,7 %, došlo k poklesu průměrné reálné mzdy o 0,1 %. Vyšší růst průměrné nominální mzdy byl způsoben především výplatou mimořádných odměn a prémií (nepravidelných nadtarifních částí mzdy) některým skupinám zaměstnanců. ČSÚ provedl podle požadavku Eurostatu zpřesnění pro zařazení organizací do podnikatelské nebo nepodnikatelské sféry podle tzv. 50% kritéria (vychází z podílu zdrojů na krytí provozních nákladů). Zohlednění uvedeného požadavku způsobilo jednorázový přesun stovek organizací do podnikatelské sféry (např. domovy důchodců, školní jídelny). Tento administrativní přesun jednotek tak posunul protisměrně úrovně průměrných mezd v obou sférách zatímco v podnikatelské sféře samotný vliv těchto změn způsobil pokles úrovně průměrné mzdy, v nepodnikatelské sféře tím naopak došlo ke zvýšení průměrného platu. To mělo za následek snížení rozdílu ve výdělkové úrovni mezi oběma sférami. I po zohlednění této metodické změny byl však celkový nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře mírně vyšší. Průměrná nominální mzda se zvýšila v podnikatelské sféře v 1. čtvrtletí 2012 o 3,6 % (reálně poklesla o 0,1 %) a dosáhla úrovně Kč. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře vzrostl nominálně o 3,5 % (reálně poklesl o 0,2 %) a činil Kč viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrná mzda v podnikatelské sféře svojí úrovní převýšila plat ve veřejných 6

9 službách a správě o 658 Kč. Relace průměrné mzdy k průměrnému platu činila ve sledovaném období 102,8 % (ve stejném období předchozího roku 102,7 %). Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) působících v podnikatelské sféře činila Kč, tj. 72,4 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2011 došlo k poklesu tohoto podílu (o 0,8 p.b.) viz tabulku č. 4 v příloze. skutečnosti: Vývoj mezd ve sledovaném období charakterizovaly zejména následující nejvyšší čtvrtletní nárůst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství za poslední dva roky, pokles kupní síly výdělků způsobený výrazně vyšší úrovní cenové inflace (viz dále), který představuje možné riziko pro spotřebitelskou poptávku, pokles reálné hodnoty průměrného platu v nepodnikatelské sféře; jedná se o sedmé po sobě jdoucí čtvrtletí, kdy došlo k jeho propadu, postupně klesající tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře v loňském roce vyústilo až do snížení její reálné úrovně v 1. čtvrtletí, nesoulad mezi dynamikou mezd a vývojem produktivity práce, mírné snížení (na makroúrovni) jak meziodvětvové tak i územní diferenciace mezd zaměstnanců. K poklesu průměrné reálné hodnoty mezd (o 0,1 %) došlo teprve podruhé od roku Na rozdíl od 4. čtvrtletí 2010, ve kterém propad reálných mezd činil 1,4 %, nebylo snížení tak výrazné, a to vzhledem k jejich vyššímu nominálnímu 7

10 nárůstu. Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 9 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v 6 ze všech 14 krajů (viz dále). Negativní skutečností je, že snížení kupní síly výdělků bylo doprovázeno ještě větším propadem produktivity práce. Pokračovala tak tendence, která se projevila již v předchozím období. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 0,8 % a zaostala o 0,7 p.b. za dynamikou průměrné reálné mzdy viz graf za tabulkou č. 4 v příloze. Relace produktivity práce a mezd se promítla negativně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden březen nominálně vzrostly o 4,4 % a reálně o 0,7 %. Přesto růst mezd však stále zatím nepředstavoval zásadní riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě poklesla oproti 1. čtvrtletí 2011 o 0,5 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila o 0,5 p.b. na 28,2 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k poskytnuto 92,0 mil. Kč (o 36,6 mil. Kč méně než k ), z toho nejvíce v krajích Jihomoravském (17,3 mil. Kč), Jihočeském (14,2 mil. Kč) a Hl. m. Praze (10,2 mil. Kč). Přestože došlo k růstu nominálního průměrného platu v nepodnikatelské sféře, nebyl tento vývoj stejný ve všech jeho odvětvích. Nejnižší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku byl zaznamenán v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (2,3 %), kde zároveň klesl i počet zaměstnanců, a to téměř o 8 tis. (o 2,8 %). V odvětvích zdravotní a sociální péče a vzdělávání vzrostly platy výrazněji o 6,2 %, resp. 4,5 %, což vedlo i ke zvýšení reálného platu v těchto odvětvích podrobněji viz tabulku č. 5 v příloze. 8

11 Na vývoj průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory: přetrvávající obezřetná mzdová a personální politika, která souvisí s nejistotou ohledně vývoje domácí a světové ekonomiky, stále relativně vysoká míra registrované nezaměstnanosti (mírný růst z 8,6 % ke konci roku 2011 na 8,9 % k 31. březnu 2012) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, výše zmiňovaná změna metodiky zařazení organizací do podnikatelské a nepodnikatelské sféry. Situaci na trhu práce lze posuzovat i podle údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích; liší se od Výběrových šetření pracovních sil), ze které je patrný meziroční úbytek zaměstnanců (o 16,3 tis.). Na poklesu zaměstnanosti se v 1. čtvrtletí letošního roku významně podílela podnikatelská sféra, a to 12,9 tis. zaměstnanci, v nepodnikatelské sféře došlo k poklesu o 3,4 tis. zaměstnanců. Ke snížení počtu zaměstnanců došlo v 9 z 19 odvětví CZ-NACE. Nejvyšší pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán v odvětvích stavebnictví (o 9,2 tis., resp. 4,0 %), veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (o 7,8 tis., resp. 2,8 %) a doprava a skladování (o 3,2 tis., resp. 1,3 %). Největší nárůst zaměstnanosti byl v odvětvích zpracovatelský průmysl (o 4,5 tis., resp. 0,4 %), činnosti v oblasti nemovitostí (o 3,3 tis., resp. 7,7 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (o 3,3 tis., resp. 2,2 %). Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE viz tabulku č. 6 v příloze) bylo dosaženo nejvyšší (více než dvojnásobné úrovně průměrné mzdy v národním hospodářství) nominální průměrné mzdy v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ( Kč), tradičně vysoké mzdy byly i v odvětvích informační a komunikační činnosti ( Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč). Mzda převyšující celorepublikový průměr byla vyplacena rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti ( Kč), těžba a dobývání ( Kč), veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ( Kč) a zdravotní a sociální péče ( Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, 9

12 stravování a pohostinství ( Kč), administrativní a podpůrné činnosti ( Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství ( Kč). K největšímu propadu průměrné reálné mzdy došlo v 1. čtvrtletí 2012 u odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (nominálně o -2,4 %, reálně o -5,9 %), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (nominálně o -2,2 %, reálně o -5,7 %), doprava a skladování (nominálně o +0,9 %, reálně o -2,7 %) a zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (nominálně o +1,1 %, reálně o -2,5 %). K poklesu reálné mzdy došlo ještě v dalších pěti odvětvích, mimo jiné i v odvětvích informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak velmi neobvykle největšího meziročního nárůstu průměrné mzdy bylo dosaženo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (nominálně o 6,6 %, reálně o 2,8 %), následně v odvětvích zdravotní a sociální péče (nominálně o 6,2 %, reálně o 2,4 %), těžba a dobývání (nominálně o 5,8 %, reálně o 2,0 %), a profesní, vědecké a technické činnosti (nominálně o 5,5 %, reálně o 1,7 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku snížila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) poklesl o 1,0 p.b. na 38,9 %. Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích s méně než 19 zaměstnanci byla nejnižší a činila Kč (více než 73 % průměrné mzdy v národním hospodářství), naopak nejvyšší ( Kč, tj. cca 120 % průměrné mzdy v národním hospodářství) byla vyplacena v organizacích s a více zaměstnanci. Zajímavou skutečností ve sledovaném období bylo, že pouze u výše zmiňovaných velikostních kategorií organizací došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ) podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Ve všech krajích došlo k meziročnímu nárůstu průměrné nominální mzdy, a to od 3,0 % do 4,5 %. Nejvyšší průměrná mzda byla zaznamenána v kraji Hl. m. Praha a dosáhla Kč (tj. téměř 132 % celorepublikového průměru). Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Plzeňský 10

13 (o 4,5 %), Pardubický (o 4,3 %), Moravskoslezský (o 4,2 %) a Středočeský (o 4,1 %); naopak nejnižší nárůst byl v krajích Hl. m. Praze (o 3,0 %) a Vysočině (o 3,2 %). Reálně poklesla průměrná mzda nejen v Hl. m. Praze (o 0,7 %) a v Kraji Vysočina (o 0,5 %), ale dále ještě i Královéhradeckém a Karlovarském (oba o 0,4 %), Jihočeském (o 0,3 %) a Libereckém kraji (o 0,2 %) viz tabulku č. 8 v příloze. Nejnižší absolutní úroveň průměrné mzdy Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke zvýšení rozdílu extrémních mzdových hladin (Praha x Karlovarský kraj) o 266 Kč na Kč. Hodnota variačního koeficientu však v tomto členění poklesla z 12,1 % v 1. čtvrtletí 2011 na 11,9 % v 1. čtvrtletí Sociální příjmy Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v 1. čtvrtletí 2012 částky 113,2 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2011 o 1,0 mld. Kč, tj. o 0,9 % nominálně. Nárůst byl zaznamenán u dávek důchodového pojištění a u dávek pomoci v hmotné nouzi. Příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek klesly - viz tabulku č. 9 v příloze. Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto v 1. čtvrtletí ,2 mld. Kč, tj. o 3,3 mld. Kč (o 3,8 %) více než ve srovnatelném období roku 2011, posílily svoji váhu na celkové úrovni sociálních příjmů domácností o 2,2 p.b. na 79,6 %. Zvýšení objemu vyplacených dávek důchodového pojištění ovlivnila zejména valorizace důchodů od 1. ledna 2012 (základní výměra zvýšena o 40 Kč na Kč a procentní výměra o 1,6 %) a meziroční zvýšení celkového počtu důchodců. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které vzrostly o 3,9 mld. Kč (o 5,7 %) na 72,2 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 80,0 %. Výdaje na invalidní důchody se snížily o 0,5 mld. Kč. 11

14 Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v 1. čtvrtletí 2012 meziročně zvýšila o 227 Kč (o 2,2 %) na Kč, v reálném vyjádření se snížila o 2,8 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 105,1 %). V březnu 2012 pobíralo důchod 2 871,5 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 47,9 tis. (tj. o 1,7 %). Vzrostl především počet důchodců se starobním důchodem (o 73,9 tis., tj. o 3,3 %) na 2 340,2 tis. osob a v rámci této skupiny důchodců o 72,6 tis. (o 16,7 %) počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem na 507,2 tis. Počty příjemců ostatních druhů důchodů se v březnu 2012 meziročně snížily, a to invalidních o 21,0 tis (o 4,5 %), vdovských a vdoveckých o 4,4 tis. (o 9,5 %) a sirotčích o 0,6 tis. (o 1,3 %). Průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl v březnu Kč a převýšil o 228 Kč (tj. o 2,2 %) skutečnost stejného měsíce roku 2011 (tabulka č. 10). U žen činil Kč, čímž představoval 81,9 % průměrného důchodu mužů ( Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o Kč nižší a dosáhla Kč (o 290 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů Kč a u žen Kč. Podle rozložení počtu vyplácených sólo starobních důchodů byli v březnu 2012 nejčetnější skupinou (27,7 %) důchodci se samostatně vypláceným důchodem v pásmu od Kč do Kč. Podíl osob pobírajících důchod nad Kč (měsíčně) se zvýšil meziročně z 22,9 % na 27,0 %. Na dávkách státní sociální podpory bylo v 1. čtvrtletí 2012 vyplaceno 8,9 mld. Kč a zůstaly tak nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,5 mld. Kč méně finančních prostředků (o 5,0 %) než ve stejném období předchozího roku viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému rodičovský příspěvek (s podílem 70,9 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 0,3 mld. Kč (o 4,2 %) na 6,3 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně poskytovaných rodičovských příspěvků se snížil o 4,2 %, tj. o 14,0 tis. na 315,5 tis. Formou přídavku na dítě (s podílem 9,6 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory) bylo vyplaceno 0,9 mld. Kč, tj. o 58,2 mil. Kč (o 6,4 %) méně 12

15 než v roce Počet vyplácených dávek klesl ve sledovaném období o 5,7 % (o 28,8 tis.) na 474,1 tis. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (15,2 % podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory). Ve sledovaném období na něj bylo vynaloženo 1,3 mld. Kč, tj. o 27,3 % (o 0,3 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 16,3 %, tj. o 22,0 tis.) na 157,3 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z Kč na Kč. Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, úpravy stanovených normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností. Na dávkách pěstounské péče (3,3 % na celkovém objemu dávek) bylo vyplaceno o 12,1 % meziročně více (o 31,8 mil. Kč), tedy 0,3 mld. Kč. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl o 2,9 % (na 19,8 tis.). Formou sociálního příplatku bylo vyplaceno již jen 50,2 mil. Kč, tj. o 86,0 % (o 308,8 mil. Kč) méně než v 1. čtvrtletí Hlavním důvodem výrazného poklesu výdajů na tuto dávku je její zrušení (od ledna 2012 již není přiznávána; ve statistice byly vykázány výdaje na dávky náležející za prosinec 2011 a dodatečně vyplacené dávky). Úspory (o 140 mil. Kč) pokračovaly u porodného, které je od vypláceno jen na první dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima. Na tyto dávky bylo vyplaceno 35,4 mil. Kč, tj. o 79,9 % méně než v předchozím roce (v lednu 2011 byly vypláceny dávky podle právní úpravy platné do ) viz tabulky č v příloze. Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému státní sociální podpory na 1 obyvatele v kraji Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji (tabulka č. 15 v příloze). V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo v 1. čtvrtletí 2012 poskytnuto 5,1 mld. Kč, což bylo o 0,9 mld. Kč (o 14,9 %) méně než ve srovnatelném období předchozího roku. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 61,8 % (o 4,4 p.b. méně než v roce 2011) a jehož objem se snížil o 0,8 mld. Kč (o 20,5 %) na 3,2 mld. Kč především v důsledku vlivu 13

16 prodloužení platby náhrady mzdy zaměstnavatelem o 1 týden (úroveň výdajů v 1. čtvrtletí 2011 byla ještě ovlivněna předchozí právní úpravou). Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až březen 2012 vyplaceno 1,8 mld. Kč, tedy o 74,1 mil. Kč (o 4,0 %) meziročně méně. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění však vzrostl o 3,8 p.b. na 34,1 %. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období snížily na 0,2 mld. Kč (o 1,5 %, tj. o 3,1 mil. Kč). Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše je zanedbatelná a nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 1,7 mil. Kč (zvýšení o 30,8 %), viz tabulku č. 16 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 4,4 mld. Kč, což bylo o 1,4 % (61,4 mil. Kč) meziročně méně. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 302,1 tis. dávek, tedy o 6,9 tis. (o 2,2 %) méně než v 1. čtvrtletí V březnu 2012 oproti březnu předchozího roku vzrostl počet příjemců příspěvku s přiznaným II. stupněm závislosti o 2,6 tis. (2,8 %). Počet ostatních příjemců se snížil, z toho nejvíce - o 7,1 tis. (o 6,2 %) - s přiznaným I. stupněm závislosti. Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti byly pátou (z hlediska výše vynaložených prostředků) složkou sociálních příjmů domácností. Bylo na ně vyčerpáno 2,6 mld. Kč při meziročním poklesu o 27,1 % (o 1,0 mld. Kč). V uvedeném období klesla průměrná míra registrované nezaměstnanosti o 0,6 p.b. na 9,0 %. Snížil se průměrný počet evidovaných nezaměstnaných o 33,6 tis. (o 6,0 %) na 530,9 tis., přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti se snížil na 128,2 tis. (o 53,7 tis., tj. o 29,5 %). Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, ale jejichž podíl na celkových sociálních příjmech se zvyšuje (ve sledovaném období z 1 % na 1,5 %, tedy 14

17 o 0,5 p.b.) byly čerpány ve výši 1,7 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v 1. čtvrtletí 2011 se jednalo o jejich výrazné překročení (o 57,7 %, tj. o 0,6 mld. Kč) zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek (po zrušení sociálního příplatku, v důsledku vyššího počtu uchazečů o zaměstnání bez podpor v nezaměstnanosti), zvýšením částek životního a existenčního minima, s růstem nákladů na bydlení a výplatou doplatku na bydlení, který náležel v lednu 2012 nejen za tento měsíc, ale zároveň i za prosinec viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 76,9 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) vzrostly na 1,3 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 0,5 mld. Kč (o 61,6 %). Meziročně byly výrazně překročeny ve všech krajích (v rozmezí od 44,2 % do 81,4 %) viz tabulku č. 20 v příloze. V březnu 2012 bylo vyplaceno 125,7 tis. dávek (o 18,4 tis., tj. o 17,1 % více než v březnu 2011) v průměrné výši Kč. Na doplatku na bydlení, který představuje 20,6 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 351,3 mil. Kč, tj. o 81,2 % více než v 1. čtvrtletí I u čerpání této dávky došlo ve všech krajích k výraznému překročení proti skutečnosti předchozího roku, a to v rozmezí od 64,2 % (Kraj Vysočina) do 151,1 % (Olomoucký kraj), jak ukazuje tabulka č. 21 v příloze. Průměrná výše dávky byla v březnu 2012 vyplacena ve výši Kč, počet dávek se oproti březnu 2011 zvýšil o 50,2 % (o 13,2 tis.) na 39,5 tis. Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelnému období snížily. Bylo na nich vyplaceno 42,9 mil. Kč, tj. o 43,7 % (o 33,3 mil. Kč) méně. Ke snížení výdajů došlo ve všech krajích - viz tabulku č. 22 v příloze. V březnu 2012 se snížil oproti březnu předchozího roku počet vyplacených dávek o 24,2 % (o 2,9 tis.) na 9,1 tis. při průměrné výši dávky Kč. Dávky podmíněné zdravotním stavem se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,2 %. Bylo na nich vyplaceno 0,2 mld. Kč (o 66,7 % méně než v 1. čtvrtletí 2011). Pokles je způsoben odlišným rozložením výplaty dávek v průběhu minulého roku, kdy se většina výdajů především na jednorázové dávky tradičně koncentrovala do měsíce února. 15

18 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl v letošním 1. čtvrtletí výrazně větší než před rokem. Úhrnná cenová hladina byla v březnu 2012 ve srovnání s prosincem m.r. vyšší o 2,2 % (ve stejném období roku 2011 stoupla o 0,9 %) a proti 1. čtvrtletí 2011 vzrostla o 3,7 % (viz tabulku č. 23). Statistická data přitom ukázala, že vývoj spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí byl zásadně ovlivněn pohybem cen v lednu (proti prosinci 2011 meziměsíční přírůstek o 1,8 %), přičemž: vzestup spotřebitelských cen byl téměř ze dvou třetin způsoben změnou snížené sazby DPH z 10 % na 14 % (dopad 1,1 p.b.) a nepotvrdilo se, že část zvýšení DPH se v cenách projevila již koncem roku 2011, neboť obchodníci nakonec (proti očekávání) většinou neutlumili ani část vyšší DPH ve svých maržích; nejcitelnější zvýšení snížené sazby DPH pocítili zákazníci u potravin (všechny komodity), dopravy (jízdné a další dopravní služby), bydlení (u vodného, stočného a tepla), zdraví (léky) a v kultuře (mj. u novin, časopisů a knih), zhruba jednou třetinou (dopad 0,63 p.b.) participovalo na lednovém cenovém vzestupu navýšení regulovaných a dalších administrativně stanovených cen: v bydlení podražila elektřina a zemní plyn (shodně o 4,2 %), regulované nájemné (o 5,7 %) a také teplo a teplá voda a finanční platby (v rámci ostatního zboží a služeb zejména pojistné), pohyb tržních cen byl mírnější - u cen potravin a nealkoholických nápojů (spolu s vlivem DPH +2,2 %) působil vliv vyšších tržních cen zeleniny, ovoce, masa, vajec, mléčných výrobků, nealkoholických nápojů, pohonné hmoty podražily 16

19 v průměru o 2,1 %, ceny zvedli i prodejci alkoholu a tabáku; růst cen kultury a rekreací zapříčinily (kromě DPH) vyšší sezónní ceny pobytů na horách, vykázány byly také vyšší ceny ve veřejném stravování a poplatky v závodním a školním stravování, na snížení cenové hladiny působil v lednu tradičně pokles cen oděvů a obuvi (-4,3 %), spíše stagnovaly ceny telekomunikačních a poštovních služeb a ve vzdělávání. Dynamičtější než před rokem byl vývoj cenové inflace také v měsících únoru a březnu, kdy se ceny zvýšily meziměsíčně shodně o 0,2 %. V obou měsících byly hlavní příčinou nadále rostoucí tržní ceny potravin a nealkoholických nápojů a pohonných hmot (kde každým měsícem narůstala historická maxima cen benzínu a motorové nafty). Dozníval rovněž vliv vyšších regulovaných cen v bydlení z počátku roku (regulované nájemné, vodné a stočné, teplo a teplá voda). Meziroční nárůst spotřebitelských cen (životních nákladů domácností) proti 1. čtvrtletí 2011 činil 3,7 % a byl nejvyšší v tomto období od roku Růst tržních cen zrychlil na 2,3 % a regulované ceny se zvýšily o 9,8 % (z toho nejvíce zemní plyn o 25,1 % a regulované nájemné o 14,0 %). K nejvýraznějšímu zrychlení meziroční inflace došlo ve výdajových skupinách potraviny a nealkoholické nápoje (např. chléb podražil o 17,5 %, běžné pečivo o 19,1 %, cukr o 28,6 %) a zdraví (kromě DPH zejména vliv zvýšení regulačního poplatku za pobyt ve zdravotnických zařízeních na 100,- Kč/den od prosince 2011). Ve výdajové skupině doprava působily dva protichůdné jevy: v souvislosti se změnou snížené sazby DPH podražily ceny dopravních služeb (jízdného) a vzrostla cena dálničních známek (o 25,1 %), naopak mírně polevila předchozí akcelerace růstu cen pohonných hmot (v zásadě však jen vlivem vysoké výchozí základny 1. čtvrtletí roku 2011). Domácnostem důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 5,1 %, tj. rovněž nejvíce od roku 2008 (vliv nadprůměrného navýšení nákladů na bydlení a výživu). Podprůměrně naopak rostly životní náklady domácností žijících v hl. m. Praze (index 103,1 %), kde větší konkurence nedovolila razantnější zdražení 17

20 potravin, dopravy a bydlení, významný vliv měla i vyšší výchozí základna roku 2011 (viz tabulku č. 24). 3. Peněžní výdaje a úspory domácností Nejistota domácností spojená s omezenými příjmy, vysokou nezaměstnaností a očekávaným dalším zvýšením daně z přidané hodnoty a některých regulovaných cen nadále tlumila spotřebitelskou poptávku. Mírný nárůst výdajů u některých skupin domácností tak byl téměř zcela důsledkem růstu cen nezbytných výdajových položek (hlavně potravin). Znovu o něco pomaleji rostly půjčky i vklady domácností u bankovních peněžních ústavů. Z dílčích údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že 451,6 mld. Kč vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou, což představovalo jen velmi nízký meziroční nárůst o 0,7 %. Oproti o něco rychlejšímu meziročnímu růstu čistých příjmů byl vykázaný vývoj čistých výdajů domácností zařazených do šetření zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů pomalejší a více diferencovaný (viz tabulku č. 2 v příloze). Výdajovou stránku hospodaření domácností charakterizovaly především tyto skutečnosti: výdaje jednoho člena domácnosti uvedeného souboru činily měsíčně v průměru Kč, což bylo nominálně o 2,3 % (228 Kč) více než v 1. čtvrtletí 2011, domácnosti tak i na mikroúrovni nejen omezily svou fyzickou spotřebu, ale vzhledem k inflaci vydaly za menší množství zboží a služeb více peněz než před rokem, svědčí o tom pokles reálných vydání o 1,4 %, vzhledem ke stanovenému počtu rodin ve výběrovém souboru nelze za obecný trend považovat zvýšení objemu nákupů nemovitostí, tj. navýšení tzv. investičních výdajů (o třetinu) proti výjimečně nízké skutečnosti v 1. čtvrtletí 2011, 18

21 pohyb poptávky domácností charakterizuje z tohoto důvodu zejména vývoj tzv. spotřebních výdajů, které tvoří průměrně více než 90 % veškerých vydání domácností - jejich nominální meziroční přírůstek činil v lednu březnu t.r. pouze 0,1 %, mírný nárůst nominálních spotřebních výdajů zaznamenala většina typů domácností, nejvíce zaměstnanecké domácnosti s dětmi (2,1 %), bezdětné zaměstnanecké domácnosti a domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů vydaly o 2,9 %, resp. o 2,6 % méně než před rokem; v reálném pohledu došlo k propadu výdajů u všech skupin domácností, u většiny typů domácností se nominálně snížily (a to i při vyšší snížené sazbě DPH u některých druhů zboží) zejména výdaje na potraviny, nápoje, rekreaci a kulturu, bytové vybavení a odívání, relativně značný byl i roční nárůst výdajů na veřejné stravování a ubytování (úhrnný index 106,6 %), zdraví (108,1 %) a vzdělání (104,6 %), vydání za bydlení (101,6 %) a dopravu (100,7 %); korunový nárůst u těchto položek výdajů nebyl podstatný, neboť vliv měla vysoká výchozí základna 1. čtvrtletí 2011, v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností došlo k posílení váhy výdajů na výživu, zdraví a stravování, naopak u všech typů domácností klesla váha vydání za rekreace, kulturu a bytové vybavení (tedy zbytnější položky spotřebního koše); významnější posun směrem nahoru byl zaznamenán u bydlení v domácnostech důchodců, kde se podíl této položky na celkových vydáních již přiblížil k jedné třetině a spolu s výživou činil již 54,2 % (podrobněji viz tabulku č. 25 v příloze). K zajištění výdajových potřeb využívaly domácnosti nadále peněžní půjčky, intenzita jejich čerpání v meziročním srovnání víceméně stagnovala: podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů k 31. březnu letošního roku 1 101,0 mld. Kč, což bylo o 51,4 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2011 (loni ve stejném srovnání představoval přírůstek 65,6 mld. Kč); nárůst byl vykázán také od počátku roku do konce března 2012, kdy se celkový objem úvěrů zvedl o 22,1 mld. Kč, 19

22 tj. o 16,6 mld. Kč více než před rokem; 99,9 % ze všech půjček byly úvěry korunové, rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly hypoteční a jiné úvěry spojené s bydlením, jejichž celkový objem 777,2 mld. Kč byl o 47,3 mld. Kč vyšší než o rok dříve (byl to ale druhý nejmenší přírůstek od roku 2002); zatímco hypotéky rostly, úvěry poskytnuté v rámci stavebního spoření klesaly, celkový objem ostatních (zejména spotřebitelských) úvěrů vzrostl meziročně jen o 3,8 mld. Kč (tabulka č. 26), mírně se však zvýšily jen spotřebitelské účelové úvěry (na nemovitosti), zatímco neúčelové půjčky výrazně klesly; leasingové společnosti investovaly, i přes řadu rizik spojených s možnou insolvencí dlužníků, do (nebankovních) úvěrů pro domácnosti 7,8 mld. Kč (tj. o 2,0 % méně než loni), uvedené poznatky potvrdila rámcově i souhrnná data šetření u konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů. Domácnosti vytvořily v úhrnu nové úspory zhruba ve stejné výši jako před rokem: objem jimi vytvořených (korunových a devizových) úspor činil ke konci března t.r ,5 mld. Kč a podle dostupných údajů ČNB meziročně stoupl o 74,5 mld. Kč (loni o 1,8 mld. Kč více), skladba přírůstku úsporných vkladů se nezměnila: při přetrvávající orientaci na tvorbu úspor výhradně v tuzemské měně dávaly domácnosti v souvislosti s dlouhodobě nízkou hladinou úrokových sazeb - ještě intenzivněji přednost jejich netermínované formě (+67,2 mld. Kč); ve struktuře celkových vkladů dále klesl jak podíl termínovaných, tak i devizových vkladů (i přes mírné zvýšení úrokových sazeb u vkladů v USD a stagnaci úročení v ) - podrobněji viz tabulku č. 27, svůj význam si udržely i hlavní alternativní formy spoření: vklady na penzijních fondech vzrostly podle dat ČNB a ČSÚ meziročně o 16,4 mld. Kč (na 235,4 mld. Kč), v životním pojištění bylo uloženo 266,0 mld. Kč (přírůstek 11,1 mld. Kč); obyvatelstvo a instituce držely v domácích a zahraničních 20

23 podílových fondech nabízených v ČR 224,8 mld. Kč, během 1. čtvrtletí však majetek podílových fondů vzrostl jen o 0,8 mld. Kč (vliv růstu akciových, dluhopisových a smíšených fondů při současném snížení aktiv fondů peněžního trhu a zajištěných fondů), analýza dostupných dílčích (bilančních) dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala u jejich větší části ve srovnání s lednem březnem 2011 mírný přírůstek úsporných vkladů, když průběžné úložky domácností zpravodajského souboru převýšily vybírané úspory měsíčně v průměru o Kč na osobu nejvíce takto spořily domácnosti zaměstnanců bez dětí, jejichž vklady byly v měsíčním průměru o Kč vyšší než vybrané úspory. Proti stejnému období roku 2011 naopak klesla měsíční výše salda úložek a výběrů u domácností zaměstnanců s dětmi a domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů, výběry předčily vklady u osob samostatně výdělečně činných. 21