Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období. (textová část)

Transkript

1 I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období (textová část)

2 Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, Úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností Základní charakteristika Mzdy Sociální příjmy Ostatní příjmy Spotřebitelské ceny a životní náklady Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností C. Vývoj na počátku roku 2011 a predikce na další období

3 Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA). K analýze (vnitřní struktury) sociálních příjmů byla využita především vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, ČSÚ, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), ČNB a Ministerstva financí (MF). Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností v roce Při zpracování částí týkajících se příjmů, výdajů a úspor byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství a zahrnovala i údaje za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které byly doplněny na základě matematického modelu ČSÚ (není-li v textu uvedeno jinak). Data za jednotlivé regiony byla získána podnikovou metodou podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu, nemusí proto plně charakterizovat situaci na daném území. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za 4. čtvrtletí 2010 (pokrývající ekonomických subjektů zaměstnávajících tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2011) je založena na rozboru údajů ČSÚ. S výjimkou údajů o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů a údajů Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle všech předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu

4 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2010 Hospodářskou situaci České republiky charakterizoval v úhrnu za celý rok 2010 ve srovnání s rokem 2009 již zřetelný přechod od recese k ekonomickému oživení. Potvrdil to zejména fakt, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupl za celý rok ve stálých cenách o 2,2 %, zatímco o rok dříve se propadl o 4,0 %. Vývoj v průběhu roku byl ale nerovnoměrný a zejména ve 4. čtvrtletí ekonomický růst zpomalil, a to jak v souvislosti s vyšší výchozí základnou posledního čtvrtletí roku 2009, tak i za přispění meziročního poklesu výdajů domácností na spotřebu (za celý rok se zvýšily jen o 1,7 %). Tento faktor zřejmě přispěje i ke zmírnění růstu HDP také v roce 2011 (zejména v důsledku restriktivních opatření v příjmech domácností). Jak ukazuje následující graf, v delším časovém porovnání uplynulých let došlo k výraznému obratu od předchozí relativně vysoké dynamiky makroekonomických ukazatelů, které různě intenzivně souvisejí s příjmy a výdaji sektoru domácností. Zlom se projevil již na počátku ekonomické krize v druhé polovině roku 2008 a poté nejvíce při recesi v roce 2009, kdy byl hospodářský pokles nejhlubší za celou dobu existence samostatné České republiky. Rok 2010 již znamenal určitý (ale jen mírný) návrat ke kladným číslům. Zřetelný je zejména obrat k nárůstu hrubých úspor; z ostatních charakteristik národních účtů (mimo rámec grafu) vzrostly po dvou letech znovu důchody z vlastnictví, smíšený důchod a míra hrubých úspor. 4

5 10 Meziroční přírůstek (pokles) vybraných makroekonomických ukazatelů v letech změna v % HDP ve s.c. výdaje na individuální spotřebu mzdy a platy rok spotřebitelské ceny hrubý disponibilní důchod hrubé úspory Ekonomickou situaci domácností charakterizovaly zejména tyto skutečnosti: běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) vzrostly nominálně o 1,8 %, jeho disponibilní důchod byl vyšší o 1,7 %, tj. o něco méně než činila meziroční dynamika čistých příjmů konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů (2,1 %), největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství dosáhla Kč a její meziroční dynamika růstu se v roce 2010 snížila ze 4,0 % na 2,0 % (nejmenší meziroční nárůst za posledních 10 let), její kupní síla vzrostla pouze o 0,5 %, rozdílný vývoj byl vykázán v dynamice růstu průměrných mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře v podnikatelské sféře činil nominální nárůst 2,6 % (reálný 1,1 %), v nepodnikatelské sféře došlo k nominálnímu poklesu 0,6 % a reálná hodnota průměrného platu se snížila o 2,1 % 5

6 (uvedená diskrepance se ještě s výraznější intenzitou projevila v samotném 3. a 4. čtvrtletí minulého roku), příjmy domácností sociálního charakteru (druhého nejvýznamnějšího zdroje peněžních příjmů) vzrostly v úhrnu (nominálně) mírně, v reálném vyjádření však klesly, přičemž jejich jednotlivé složky měly dynamiku podstatně rozdílnou. Výrazný nárůst zaznamenaly dávky pomoci v hmotné nouzi (+ 25,7 %) následované příspěvkem na péči (+ 4,8 %) a dávkami důchodového pojištění (+1,8 %). Opačný trend (pokles v rozmezí od 26,9 % do 0,7 %) vykázaly všechny zbývající dávky (nejvíce dávky podmíněné zdravotním stavem a dávky nemocenského pojištění o cca 3,9 mld. Kč, v tom nemocenské o 3,3 mld. Kč), v nominálním vyjádření bylo nejvíce peněžních prostředků vyplaceno na dávky důchodového pojištění a skutečnost roku 2009 byla překročena o 6,1 mld. Kč. Nárůst výdajů na starobní důchody byl však z cca 70 % kompenzován výrazným poklesem finančních prostředků vynaložených na invalidní důchody (důsledek zákonných změn - poživatelům invalidních důchodů starším 65 let náleží od starobní důchod), roční průměr (samostatně vypláceného) starobního důchodu činil Kč a byl jen o 66 Kč meziročně vyšší, neboť m.j. k nebyly vlivem nenaplnění zákonných podmínek důchody zvýšeny, významně zpomalilo tempo růstu příjmů z podpor v nezaměstnanosti (meziroční pokles o 11,4 %, tj. o 1,7 mld. Kč) v návaznosti na klesající míru nezaměstnanosti v průběhu roku a počet nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti (míra registrované nezaměstnanosti v roce 2010 činila 9,0 %, průměrná výše podpory v nezaměstnanosti klesla na Kč), výraznou růstovou dynamiku (+ 25,7 %, tj. nárůst o 0,7 mld. Kč) si zachovaly příjmy z dávek pomoci v hmotné nouzi ovlivněné především nárůstem počtu 6

7 jejich příjemců (ukončení pobírání podpor v nezaměstnanosti, růst nákladů na bydlení, pomoc po letních povodních a další vlivy ekonomické krize), vzestupu HDP neodpovídal výraznější pohyb cenové hladiny - nízká výchozí základna roku 2009 ale zapříčinila, že od 3. čtvrtletí došlo (i přes příznivé meziměsíční indexy) ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (cenové inflace), který v porovnání období leden prosinec let 2010 a 2009 činil 1,5 % (o rok dříve 1,0 %). Největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup cen v souvislosti se zvýšením nepřímých daní (pohonné hmoty, tabák a alkohol), regulovaného nájemného z bytů a dalších cen ve sféře bydlení; v souvislosti s pohybem na světových trzích podražily v úhrnu rovněž tržní ceny pohonných hmot, sezónního i běžného sortimentu potravinářského zboží a finančních plateb a pojištění; zlevnily naopak odívání, obuv, bytové vybavení a některé poštovní a telekomunikační služby; v porovnání s členskými zeměmi Evropské unie (EU 27) se meziroční nárůst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pohyboval v první desítce zemí s nejnižší cenovou inflací, životní náklady domácností důchodců se vlivem vyšší váhy bydlení, výživy a zdraví v jejich spotřebním koši zvedly v roce 2010 meziročně o 2,1 %; na úrovni průměru se pohybovaly životní náklady domácností v Hl. m. Praze, kde více než z poloviny byl nárůst způsoben vyššími cenami bydlení (výrazně větší vzestup cen tepla a teplé vody, menší zlevnění elektřiny), jen mírně nad úroveň srovnatelného období roku 2009 se zvýšily výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností (index 101,7 %), také na mikroúrovni konkrétních skupin domácností vzrostly spotřební výdaje jen minimálně, neboť velká část domácností omezila - stejně jako v roce svá vydání zejména za zbytné druhy zboží a služeb a ve své spotřebě nezohlednila ani nižší ceny některých komodit; vzhledem k vyššímu růstu cenové inflace výdaje většiny domácností reálně meziročně klesly (průměrně o 0,5 %), 7

8 svůj sklon k často neuváženému zadlužování z let před krizí domácnosti v letech 2009 a zejména 2010 korigovaly (celkový objem úvěrů domácnostem vzrostl o 7,5 %), jejich nárůst byl historicky nejnižší, a to především vlivem stagnace neúčelových spotřebních úvěrů); změnily se i tendence v úvěrování bydlení, kde rostly střednědobé úvěry, zatímco tempo dlouhodobých (především hypotečních) úvěrů poměrně výrazně kleslo; celkový stav úvěrů domácností činil ke konci roku 1 044,1 mld. Kč (meziroční nárůst 69,3 mld. Kč), i přes řadu omezení (nižší růst příjmů, vyšší ceny, vysokou nezaměstnanost apod.) domácnosti navýšily stav svých úspor jejich objem v bankách se (podle dostupných údajů ČNB) ve srovnání s rokem 2009 zvýšil o 90,3 mld. Kč (na 1 641,6 mld. Kč) byly to však jen zhruba tři čtvrtiny přírůstku srovnatelné skutečnosti roku Preference se nadále orientovaly na vklady v korunové a výhradně netermínované podobě, k určitému oživení došlo u finančních produktů s vyšším výnosem (i přes realizované nebo plánované restrikce), tj. stavebního spoření, životního pojištění a depozit uložených v penzijních fondech; z makroekonomického pohledu je důležité, že domácnosti se postupně vracejí k úsporám oproti dřívějšímu zadlužování. Příznivou skutečností bylo, že míra hrubých úspor se dostala ze záporných hodnot a v roce 2010 dosáhla 9,6 % (po předchozím poklesu v letech 2009 o 7,6 % a v roce 2008 o 5,2 %). 8

9 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností, tj. sledované na makroúrovni, dosáhly (podle statistiky národních účtů) celkové výše 2 932,0 mld. Kč. Meziročně vzrostly nominálně o 1,8 % (50,5 mld. Kč) a reálně o 0,3 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,2 %). Na vykázaném reálném nárůstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 50 % podílely náhrady zaměstnancům (+0,2 %). Zhruba jednou třetinou na něm participovaly důchody z vlastnictví (+2,3 %). V menší míře se podílely smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit +0,1 %) a tzv. ostatní běžné transfery (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. +0,4 %). Naopak se snížila kupní síla (objemu) sociálních dávek o 0,1 %. Mzdy a platy reálně o 0,8 % klesly. Úhrnný disponibilní důchod sektoru domácností v částce 2 012,3 mld. Kč byl nominálně o 1,7 % a reálně o 0,2 % vyšší než v roce Relace objemu disponibilního důchodu domácností k objemu HDP (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,4 p.b. na 54,0 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (základního zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, že také meziroční dynamika se proti roku 2009 snížila, a to zejména vlivem nižšího růstu pracovních příjmů, v reálném pohledu navíc také zapůsobil vliv vyšší cenové inflace než před rokem: 9

10 průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval Kč, tj. nominálně o 2,1 % (253 Kč) více než v roce 2009; po meziročním nárůstu v 1. čtvrtletí o 2,4 % se ve 2. čtvrtletí dynamika výrazně snížila (na 0,7 %), ve 2. pololetí se přírůstek zvýšil (zejména v souvislosti s nižší výchozí základnou 2. pololetí roku 2009) na 1,5 % (3. čtvrtletí) a 3,9 % (4. čtvrtletí), při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 1,5 % se však kupní síla tohoto příjmu v úhrnu zvedla jen o 0,6 %, (přírůstek 72 Kč) podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, faktickou stagnaci úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců nejvíce ovlivnil nízký nárůst jejich příjmů z pracovní činnosti (+1,4 %), v konfrontaci s růstem spotřebitelských cen reálně mírně klesly, ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností s ekonomicky činnými členy nepatrně klesl podíl pracovních příjmů (zejména vlivem nižších příjmů z podnikání), mírně naopak vzrostl strukturální podíl sociálních příjmů, čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil Kč, bylo to o 477 Kč více (index 101,8 %) než před rokem, po odečtení vlivu cenové inflace si tato domácnost mohla pořídit zboží a služby v hodnotě jen o málo vyšší než v roce 2009, výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2010 ukazují základní zjištění o příjmové situaci domácností. Některé další údaje (i když o něco méně časově aktuální), vyjadřující tendence dlouhodobě platné, poskytují výsledky šetření shrnuté v publikaci ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2009 (příjmové údaje jsou za rok 2008) publikované v říjnu Z jejich analýzy mj. vyplynula tato doplňující dílčí zjištění a poznatky týkající se charakteristik příjmové diferenciace domácností (aktuální situace v domácnostech se však může lišit vzhledem k časovému posunu dopadů hospodářské krize na domácnosti), z hlediska postavení osoby v čele domácnosti měly nejvyšší celkový čistý příjem na osobu domácností samostatně činných (167,7 tis Kč/rok). Jen o málo nižší byly příjmy domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním 10

11 (164 7 tis. Kč/rok), naproti tomu u domácností zaměstnanců s nižším vzděláním to bylo jen 122,6 tis. Kč/rok. Na opačném pólu příjmového spektra se nacházely domácnosti nezaměstnaných (příjem na osobu tvořil 48,4 % průměru za celou ČR, tj. 67,6 tis. Kč/rok), Růst příjmů na osobu u domácností zaměstnanců s nižším vzděláním byl oproti domácnostem zaměstnanců s vyšším vzděláním o třetinu nižší a pomyslné příjmové nůžky mezi těmito skupinami zaměstnanců se dále mírně pootevřely, průměrný příjem na osobu v domácnostech v nejnižším příjmovém decilu rostl stejně rychle jako v nejvyšším decilu, což znamenalo, že jejich poměr (5,6 %) zůstal stejný jako v předchozím roce, míra příjmové nerovnosti měřená Giniho koeficientem (výpočet podle čistého peněžního příjmu na osobu) byla nejvyšší u domácností samostatně činných (0,364) a nejnižší u důchodců bez pracujících členů (0,136), z porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen podle Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ za rok 2009 vyplynulo, že pracovní příjmy žen dosahují v úhrnu v ČR jen cca 75 % příjmů mužů (v roce 2008 to bylo 74 %); největší rozdíly v úrovni průměrných mezd podle hlavních tříd KZAM v neprospěch žen se projevují u zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků (61 % výdělku mužů) a odborných duševních pracovníků (71 %). V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví dosahují ženy pouze 51 % průměrných mezd mužů, v odvětví veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 83 %. I přes rostoucí kvalifikaci žen je podle vzdělání nejpříznivější poměr příjmů žen a mužů se základním vzděláním (78 %), nejhorší naopak u vysokoškolsky vzdělaných žen (67 %). V roce 2009 pobíraly ženy 82 % mediánové hrubé mzdy mužů (tato mzda představuje reálnou, extrémními hodnotami nezkreslenou střední hodnotu úrovně mezd jednotlivých zaměstnanců). Ve skupině do 29 let jsou mzdové rozdíly mužů a žen relativně malé (mediánové mzdy žen dosahovaly téměř 90 % výše mezd mužů). Zlom nastává ve věkové skupině let, kdy mediánové mzdy žen dosahují pouze 74 % výše mezd mužů. Je to částečně tím, že ženy v tomto věku nejčastěji volí takové zaměstnání, které jim nejlépe umožní sladit profesní život s rodinným. V následujících věkových skupinách se mediánové výdělky žen přibližují mzdám mužů, až ve věkové skupině let představují 89 % a ve věkové skupině let 93 % mediánových mezd mužů, míra ohrožení chudobou opět mírně klesla. Peněžní chudobou (příjem domácnosti byl pod hranicí příjmové chudoby, která je definována jako 60 % mediánu, tj. střední hodnoty ekvivalizovaného příjmu domácností) bylo ohroženo 885 tis. osob (8,6 % všech osob). Zlepšila se situace osob v produktivním věku a přibylo chudobou ohrožených jednotlivců ve věku nad 65 let. Po odpočtu nákladů na bydlení mělo příjmy pod životním minimem 122,7 tis. domácností. Z hlediska typu převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných a důchodců bez pracujících členů, podle průzkumu agentury STEM z roku 2010 ale označilo svou rodinu za chudou nebo spíše chudou 44 % obyvatel ČR, což je nejvíce od roku 1993 jednalo se především o občany s nižším vzděláním, nezaměstnané a důchodce; výzkum 11

12 potvrdil, že pocit chudoby se zvyšuje vždy, kdy jsou připravována nebo přijímána úsporná ekonomická opatření, z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v domácnostech s pracujícími členy vykázala města nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak obce s obyvateli; u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn ve městech s počtem obyvatel mezi 10 až 50 tis.), porovnání údajů za kraje ukázalo, že nejvyšší průměrné příjmy vykazovaly nadále domácnosti v Hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak kraje Olomoucký a Moravskoslezský V částech 1.2 a 1.3 Zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely cca 46 % (v předchozím roce cca 45 %). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl 1 077,7 mld. Kč a byl tak nominálně o 0,3 % nižší než v roce Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v národním hospodářství dosáhla v roce 2010 výše Kč, což představovalo meziroční nárůst o 2,0 % (o 463 Kč). Potvrdila se tak tendence vývoje z předchozího roku, tedy snižování tempa růstu průměrné mzdy. Proti roku 2009 bylo toto tempo růstu poloviční. Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 1,5 %, průměrná reálná mzda tedy vzrostla o 0,5 %. Jednalo se o nejnižší růst průměrné mzdy (jak nominální, tak i reálné) od roku 2000 (tj. srovnatelné časové řady, která je publikována Českým statistickým úřadem po změně v metodice zjišťování a prezentaci výsledků od roku 2009). Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla Kč (nominální nárůst o 2,6 %, reálný o 1,1 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře se snížil na Kč (nominální 12

13 pokles o 0,6 %, reálně o 2,1 %) viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrná mzda v nepodnikatelském sektoru (veřejných službách a správě) mírně převyšovala mzdu v sektoru podnikatelském tato relace činila 101,7 %. Vývoj průměrné (hrubé) nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství, v podnikatelské a nepodnikatelské sféře od roku 2005 zobrazuje následující graf: V jednotlivých čtvrtletích minulého roku byl zaznamenán trend postupného snižování dynamiky růstu průměrné hrubé měsíční mzdy, takže ve 4. čtvrtletí činila v národním hospodářství Kč a byla nominálně pouze o 0,9 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Po zohlednění míry cenové inflace (2,1 % za 4. čtvrtletí 2010) došlo poprvé k poklesu reálné průměrné mzdy v národním hospodářství (ve srovnatelné časové řadě jedenácti let) o 1,2 %, a to jako důsledek rozdílného vývoje průměrných mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Zejména výrazný pokles průměrného platu v nepodnikatelské sféře (především v souvislosti s přijatými úspornými opatřeními ve veřejné správě), který činil reálně 5,9 % (nominálně 3,9 %), byl příčinou tohoto snížení. V podnikatelské sféře mzdy v reálném vyjádření stagnovaly, nominálně vzrostly o 2,1 %. Průměrná mzda 13

14 v podnikatelské sféře dosáhla úrovně Kč, průměrný plat v nepodnikatelské sféře činil Kč. Z uvedených údajů vyplývá, že se v roce 2010 neprojevilo tak silně obvyklé specifikum, kdy bývá úroveň mezd posledních čtvrtletí roku a tím i celého roku značně ovlivněna vyplacením odměn a bonusů. Vývoj průměrné (hrubé) nominální měsíční mzdy v jednotlivých čtvrtletích a temp růstu (poklesu) průměrné mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře od roku 2008 je uveden v následujícím grafu: Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) působících v podnikatelské sféře činila Kč, tj. o 447 Kč (o 2,7 %) více než v roce 2009 a dosáhla relace 71,3 % (v předchozím roce 70,8 %) ve vztahu k celospolečenskému výdělkovému průměru viz tabulku č. 4 v příloze. Čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala vyšší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním 14

15 hospodářství (před zdaněním), a to u kategorií zaměstnanců s dětmi, naopak u zaměstnanců bez dětí byla její dynamika nižší (u bezdětného zaměstnance + 1,7 %, u zaměstnance s jedním dítětem + 2,1 %, se dvěma dětmi + 2,4 % a se třemi dětmi + 2,6 %). V podnikatelské sféře činil nárůst reálné čisté mzdy u bezdětných zaměstnanců 0,8 %, s jedním dítětem 1,0 %, se dvěma dětmi 1,3 % a se třemi dětmi 1,6 %, v nepodnikatelské sféře u bezdětných zaměstnanců poklesla o 2,0 %, u zaměstnanců s jedním dítětem o 1,6 %, se dvěma dětmi o 1,2 % a se třemi dětmi o 0,9 %. Vývoj mezd v roce 2010 charakterizovaly zejména následující skutečnosti: nejnižší růst průměrné nominální i reálné mzdy v národním hospodářství od roku 2000, jen mírný nárůst kupní síly výdělků ovlivněný nízkou dynamikou nominálních mezd i vyšší úrovní cenové inflace - viz dále, žádoucí předstih růstu produktivity práce před dynamikou mezd, udržení nízké růstové dynamiky průměrné mzdy v podnikatelské sféře na rozdíl od poklesu průměrného platu v nepodnikatelské sféře, pokles reálné hodnoty průměrného platu v nepodnikatelské sféře (který se projevil již ve 2. a zejména pak intenzivněji ve 3. a 4. čtvrtletí roku), zastavení dlouhodobé tendence prohlubování rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Nárůst průměrné reálné hodnoty mezd (o 0,5 %) byl nižší o 2,5 p.b. (proti dynamice ve stejném období roku 2009) při jejich nižším nominálním růstu (o 2,0 p.b.) a vyšší míře průměrné meziroční cenové inflace (o 0,5 p.b. viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 8 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v krajském členění v Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji (viz dále). 15

16 Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2010 / rok 2009) vyplynulo, že přibližně 59 % z nich zaznamenalo její zvýšení, u 12 % víceméně stagnovala a u 29 % se snížila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu, energetice, peněžnictví a pojišťovnictví, v kategoriích obsluha strojů a zařízení, kvalifikovaní dělníci, výrobci, technici, zdravotníci, pedagogové a v Libereckém kraji. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích stavebnictví, zemědělství, lesnictví, administrativní a podpůrné činnosti, a v kategorii zaměstnání vědečtí, odborní a duševní pracovníci, dělníci v zemědělství a lesnictví, a vedoucí a řídící pracovníci. Pozitivní vývoj ve vztahu dynamiky mezd a produktivity práce byl (i přes mírný pokles produktivity práce ve 3. a 4. čtvrtletí roku) udržen. Úhrnná produktivita práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 3,0 % při meziročním vzestupu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice o 0,5 % viz následující graf: Relace produktivity práce a mezd se promítla pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu klesly nominálně 16

17 o 1,0 % a reálně o 2,4 %. Růst mezd tedy nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě klesla oproti roku 2009 o 1,8 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,4 p.b. na 29,4 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k poskytnuto 497,8 mil. Kč (o 346,2 mil. Kč méně než k ), z toho nejvíce v hl. m. Praze (75,5 mil. Kč), okresech Kutná Hora (52,7 mil. Kč), Prostějov (40,7 mil. Kč) a Brno-město (39,5 mil. Kč). Přestože průměrný plat v nepodnikatelské sféře klesl, nebyl jeho vývoj stejný ve všech odvětvích. Meziroční vzestup průměrného platu byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče (+3,2 %) a kulturní, zábavní a sportovní činnosti (+3,1 %). V ostatních klíčových odvětvích (zejména veřejné správě, obraně, sociálním zabezpečení a vzdělávání ) došlo k jeho poklesu proti roku 2009 viz tabulku č. 5 v příloze. Na nižší tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory: doznívající dopady světové finanční a ekonomické krize a s tím spojené zhoršené výsledky finančního hospodaření řady firem, přetrvávající relativně vysoká míra registrované nezaměstnanosti (9,6 % k 31. prosinci 2010) a s tím související citelný přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, Vývoj na trhu práce byl stále ještě ovlivněn dopady celosvětového ekonomického útlumu. Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích; liší se od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný ještě meziroční úbytek zaměstnanců (o 87 tis.), zejména pak ve zpracovatelském průmyslu. Situace ve 4. čtvrtletí byla v porovnání s předchozími 17

18 obdobími lepší a meziroční změna průměrné mzdy proto již takřka není poznamenána změnou zaměstnanosti a zkreslena strukturálními efekty, což potvrzuje skutečný trend ve mzdovém vývoji a zastavení mzdového růstu. Zvyšování zaměstnanosti bylo kumulativně za všechna čtvrtletí zaznamenáno nejintenzivněji v odvětvích zdravotní a sociální péče (o 3,3 tis.) a ostatní činnosti (o 2,8 tis.). Nejvyšším poklesem počtu zaměstnanců byla postižena odvětví zpracovatelský průmysl (o 30,0 tis.), velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (o 14,6 tis.) a stavebnictví (o 14,5 tis.). reakce na nižší dynamiku spotřebitelských cen (životních nákladů domácností) v 1. pololetí Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ( Kč), odvětví informační a komunikační činnosti ( Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč). Zatímco u posledně zmíněného odvětví došlo k nadprůměrnému meziročnímu růstu mezd (o 2,7 %), v nejlépe placeném odvětví peněžnictví a pojišťovnictví došlo k poklesu (o 1,5 %), což je spolu s odvětvím vzdělávání největší pokles. Celorepublikový mzdový průměr ( Kč) byl překročen rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti ( Kč), těžba a dobývání ( Kč), veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ( Kč) a zdravotní a sociální péče ( Kč). Nejnižší průměrná mzda byla vykázána v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství ( Kč), administrativní a podpůrné činnosti ( Kč) a ostatní činnosti ( Kč), přičemž tato odvětví zaznamenala meziroční nárůst mezd v rozmezí 1,1 2,7 %. Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19-ti sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze. 18

19 Kč Průměrná měsíční nominální mzda podle odvětví CZ NACE v roce Zemědělství, lesnictví a rybářství Sekce CZ NACE Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti K největšímu propadu reálné průměrné mzdy došlo v odvětví vzdělávání a peněžnictví a pojišťovnictví (shodně - 3,0 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (- 2,5 %). Naopak největšího nárůstu průměrné reálné mzdy bylo dosaženo v odvětví těžba a dobývání (+ 3,4 %), zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+ 2,7 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (+ 2,4 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace proti roku 2009 klesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil o 0,9 p.b. na 34,1 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím větší má firma nebo podnik počet zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila Kč (cca 72 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda Kč (121 % průměrné mzdy v celém národním 19

20 hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců - 850,1 tisíc (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ). Absolutně nejvyšší její nárůst (o 732 Kč, tj. nominálně o 3,0 %, reálně o 1,5 %) byl zaznamenán ve velikostní kategorii zaměstnanců (v roce 2009 to byly podniky s zaměstnanci). Naopak k poklesu průměrné mzdy (nominálně o 0,2 %, reálně o 1,7 %) došlo podobně jako v roce 2009 v podnicích s zaměstnanci podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Z následující přehledové mapy (grafu) je zřejmé dominantní postavení kraje Hl. m. Prahy (s odstupem následovaným Středočeským krajem). Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes její nejnižší nárůst dosáhla její výše Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 24 % (o Kč). Ve všech ostatních krajích (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo rovněž ke zvýšení průměrné nominální mzdy. Hranici Kč překročil ještě kraj Středočeský, mzdu převyšující Kč zaznamenaly dále 3 kraje (Plzeňský, Jihomoravský a Moravskoslezský). Nejčetnější zastoupení měl interval Kč (5 krajů) Vysočina, Olomoucký, Pardubický, Zlínský a Karlovarský, kde byla zaznamenána nejnižší průměrná mzda Kč (cca 84 % celorepublikového průměru). 20

21 Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 523 Kč na Kč (Hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 11,2 % (v roce 2009) na 10,4 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Liberecký (o 4,5 %), Vysočina (3,5 %) a Zlínský (o 3,4 %), naopak nejnižší nárůst byl v krajích Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji (o 0,4 %, resp. 1,0 %). Kupní síla průměrné mzdy byla přitom v krajském průřezu (s výjimkou Hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje) ve všech krajích vyšší viz tabulku č. 8 v příloze. Obdobně jako v roce 2009 se ani v roce 2010 fakticky nedala vysledovat (při provedené korelační analýze) prokazatelnější či silnější vazba mezi regionální mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2009) a růstovou dynamikou mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně nulová korelace byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. Mírné snížení rozsahu mzdové diferenciace, resp. její stagnaci na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (ve 4. čtvrtletí 2010 ve srovnání 21

22 se 4. čtvrtletím 2009) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik (s výjimkou ukazatele podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou ) popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací z výběrového šetření Informačního systému o průměrném výdělku): Ukazatel 4. čtvrtletí čtvrtletí 2010 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 65,5 66,5 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,09 3,08 Variační koeficient (%) Giniho koeficient 0,29 0,29 Paretův koeficient 0,38 0,38 Ve směru dílčího posílení diferenciace mezd působil (v průměru o 0,7 p.b.) větší nárůst výdělků mužů oproti dynamice jejich růstu u žen. V reakci na to se zhoršila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 74,6 % ve 4. čtvrtletí 2009 na 74,1 %. Z hlediska věku byla tato relace nejpříznivější u mužů a žen (zaměstnanců) v kategorii let (88,0 %) a do 20 let (86,0 %) a nejméně příznivá v kategoriích let (67,9 %) a let (70,2 %). Z pohledu dosaženého vzdělání byla její nejvyšší hodnota zaznamenána u skupiny zaměstnanců bez vzdělání (84,2 %) a s neúplným základním vzděláním (83,4 %), kde však je velmi malá četnost zařazených osob a nejnižší hodnota u vysokoškolského vzdělání (66,0 %) a středního odborného vzdělání s výučním listem (72,7 %). V rámci vybraných profesí (viz tabulku, která je obsažena ve výstupech z Informačního systému o průměrném výdělku uvedených v samostatné části tabulkové přílohy) dosáhly nejlepší relace instalatérky 112,1 %, hasičky 111,9 % a automechaničky 111,1 %; naopak u profese ředitelek/ředitelů velkých firem činila tato relace pouze 43,9 %. Objektivnější pohled na rozsah postavení žen zřejmě dává porovnání mediánové (prostřední) hodnoty výdělků výsledná relace ve 4. čtvrtletí roku

23 činila 80,1 % (o 0,8 p.b. méně než ve stejném období předchozího roku). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. V podnikatelském sektoru dosáhla hodnota výše uvedené relace 79,0 % a v nepodnikatelské sféře 84,7 %. Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se dále zvýšil, a to o 1,0 p.b. na 66,5 % (viz předchozí tabulku). V podnikatelské sféře došlo k poklesu tohoto podílu z 68,2 % na 67,8 %, v nepodnikatelské sféře tato relace dosáhla 58,0 %. Na rozdíl od situace v roce 2009 bylo průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM R) stejné jako průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (ve 4. čtvrtletí 2009 bylo nižší o 2 p.b.). Protisměrně naopak působil mimo jiné rychlejší růst nižších výdělků. Dynamika výdělku v 1. decilu převýšila meziročně o 0,4 p.b. nárůst výdělku v 9. decilu. Medián (střední hodnota) mzdy byl ve 4. čtvrtletí 2010 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o Kč (meziroční pokles diference o 5 Kč). V nepodnikatelské sféře představoval tento rozdíl Kč; v podnikatelské sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou Kč a bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v této sféře. V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrných výdělcích v samostatné příloze). V nejčetnějším pásmu až Kč pobíralo mzdu celkem 19,5 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 19,1 %). Při užším stanovení mzdových rozpětí 23

24 (intervaly v rozsahu 1 tis. Kč) se jako nejčetnější ukázalo rozpětí v intervalu průměrné měsíční mzdy tis. Kč s četností 5,0 % zaměstnanců, ve stejném období roku 2009 byl nejčetnější rovněž tento interval společně s pásmem tis. Kč (shodně 4,9 % zaměstnanců). Výdělek nepřekračující Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,5 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 0,8 %) ovšem v odvětvích administrativní a podpůrné činnosti 7,1 % a v ubytování, stravování a pohostinství 2,8 % zaměstnanců. Mzda převyšující Kč byla vyplacena 19,8 % zaměstnanců (o 0,3 p.b. větší podíl než ve 4. čtvrtletí 2009) v odvětví informační technika a informační činnosti ji však obdrželo 66 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu více než 65 %, ve výrobě koksu a rafinovaných ropných výrobků téměř 63 %, v telekomunikační činnosti i v právní, účetnické, architektonické a inženýrské činnosti, technických zkouškách a analýzách téměř 52 % a v peněžnictví a pojišťovnictví cca 50 % zaměstnanců Sociální příjmy Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,6 % a převýšil tento podíl dosažený v roce 2009 o 0,3 p.b.. V nominální hodnotě představoval 438,4 mld. Kč, tedy o 1,9 mld. Kč, tj. o 0,4 % více (o 1,1 % reálně méně) než v roce viz tabulku č. 9 v příloze. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery dosáhla 11,9 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2009 se v podstatě nezměnila. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností v členění na jejich hlavní skupiny, tj. sedm základních druhů dávek, vyjadřuje následující graf (zpracováno z dat MPSV): 24

25 Vývoj sociálních příjmů v úhrnu vč. vývoje jejich jednotlivých skupin v delším časovém sledu ukazuje následující graf (zpracováno z dat MPSV): 25

26 Trvale nejvyšší položkou byly v hodnoceném roce (stejně jako v předchozích letech) dávky důchodového pojištění, které svým objemem 336,2 mld. Kč překročily srovnatelnou skutečnost roku 2009 o 6,1 mld. Kč, tj. o 1,8 % a jejichž podíl na celkovém objemu prostředků představujících sociální příjmy domácností dosáhl 76,7 % při meziročním zvýšení o 1,1 p.b. Příčinami uvedeného růstu byly především: zvýšení celkového počtu důchodců (prosinec 2010 proti prosinci 2009 o 1,0 %, tj. o 28,7 tis. osob (na 2 819,1 tis.), v tom především počtu důchodců se starobním důchodem o 152,8 tis. (tj. o 7,3 %), z nichž 108,2 tis. činily počty vzniklé převodem invalidních důchodců při dosažení 65 let věku mezi starobní důchodce. Počty osob s ostatními druhy důchodů se snížily, nejvíce počet důchodců s invalidním důchodem (i v důsledku shora zmíněného důvodu) o 119,6 tis. (tj. o 20,4 %) - viz tabulku č. 10 v příloze, 26

27 posun četnosti důchodů vyplácených samostatně k jejich vyšším hodnotám (pokles počtu důchodců s důchodem do výše 10 tis. Kč, mírný pokles počtu důchodců s důchodem mezi 10 tis. a 11 tis. Kč a výraznější nárůst počtu důchodců s důchodem vyšším než 12 tis. Kč), i když nejčetnější skupinou byli důchodci pobírající průměrný důchod v rozmezí 9 až 10 tis. Kč (viz následující graf) Rozložení počtu vyplácených sólo starobních důchodů v % prosinec 2009 prosinec 2010 prosinec % Kč a více Nominální starobní důchod (měsíční, vyplácený samostatně) dosáhl v ročním průměru Kč a převýšil o 66 Kč (tj. o 0,7 % nominálně a v meziročním srovnání klesl o 1,5 % reálně) - po korekci o odpovídající nárůst životních nákladů domácností důchodců. V prosinci 2010 činil průměrný starobní důchod (vyplácený samostatně) Kč, přičemž u žen dosáhl Kč a představoval 81,8 % průměrného důchodu mužů ( Kč). Starobní důchody pobíralo celkem cca 1,4 mil. žen a 0,8 mil. mužů, tj. cca 80 % všech důchodců. Průměrný věk všech starobních důchodců činil shodně 70 let (u žen se zvýšil meziročně o 1 rok). 27

28 Podíl základní výměry důchodu (2 170 Kč) na průměrné výši starobního důchodu meziročně nepatrně klesl (o 0,2 p.b. na 21,4 %). Podíl počtu předčasných (trvale krácených) důchodů (na všech starobních) se meziročně (prosinec 2010/prosinec 2009) zvýšil z 18,7 % na 18,9 %, tzn., že trvale krácených starobních důchodů bylo vyplaceno cca 425 tisíc (z 2 245,7 tis. všech starobních důchodů). V diferenciaci vyplácených starobních důchodů ke změnám v podstatě nedošlo, neboť poměr mediánu (9 996 Kč) k průměrné výši důchodu ( Kč) zůstal meziročně na přibližně stejné úrovni (rok ,6 %, rok ,7 %). Druhou objemově významnou částí sociálních příjmů domácností zůstaly i nadále dávky státní sociální podpory, i když jejich podíl činil pouze 9,3 % z celkového objemu uvedených příjmů (při meziročním poklesu o 0,1 p.b.) a jejich objem se proti roku 2009 snížil na 40,8 mld. Kč (na 99,3 %, tj. o 0,3 mld. Kč). Z hlediska struktury vynaložených prostředků na všech sedm druhů dávek státní sociální podpory byly stejně jako v předchozích obdobích objemově nejvýznamnějšími prostředky vynaložené formou rodičovského příspěvku (68 % úhrnu, tj. 27,7 mld. Kč) s meziročním poklesem o téměř 0,9 mld. Kč (o 3,0 %) - viz tabulku č. 11 v příloze. Průměrná měsíční výše příspěvku činila Kč při meziročním zvýšení o 276 Kč, tj. o 4,2 %, ale dávek bylo v průměru měsíčně vyplaceno 337,1 tis, což bylo proti roku 2009 o 25 tis., tj. o 6,9 % méně převážně v důsledku čerpání příspěvku v tzv. dvouleté variantě (7 600 Kč). Rovněž objem prostředků vynaložených formou přídavků na dítě (s téměř 9,5 % podílem na celkovém objemu výdajů na dávky státní sociální podpory) se meziročně snížil, a to o téměř 0,9 mld. Kč (o 18,5 % na 3,9 mld. Kč) v důsledku značného meziročního poklesu průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek (o 22,3 %), přičemž průměrná výše měsíční dávky vzrostla o 29 Kč na 607 Kč 28

29 v důsledku změn ve věkové struktuře dětí s přídavkem vč. dočasných legislativních změn u této dávky. Spolu s poklesem prostředků čerpaných na úhradu rodičovského příspěvku tak byl pokles prostředků čerpaných na úhradu přídavků na dítě rozhodujícím faktorem snížení celkového objemu prostředků na dávky státní sociální podpory - viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu výdajů (v reakci na významné zvýšení cen v oblasti bydlení a adekvátní zvýšení normativů nákladů na bydlení pro výpočet dávky) došlo u prostředků vynaložených formou příspěvku na bydlení (o 54,4 % na 3,5 mld. Kč). Průměrný měsíční počet vyplacených dávek se zvýšil o 26,7 % na 119,5 tis. domácností při současném zvýšení průměrné měsíční výše dávky (o 21,8 %) na Kč (o 440 Kč) - viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. U zbývajících čtyř druhů dávek státní sociální podpory, jejichž podíl na celkovém objemu takto vynaložených prostředků nebyl vysoký, byly meziročně čerpány vyšší objemy prostředků na úhradu sociálního příplatku (o 4,7 %, tj. o 138,2 mil. Kč) a dávek pěstounské péče (o 8,9 %, tj. o 82,4 mil. Kč), výdaje na porodné a pohřebné meziročně klesly celkem o 14,2 mil. Kč (viz tabulky č. 11 a 12 v příloze). V územním členění připadla nejvyšší částka poskytovaných prostředků na dávky státní sociální podpory v přepočtu na 1 obyvatele v Ústeckém kraji, nejnižší v Hl. m. Praze (viz tabulku č. 13 v příloze). Diferenciace jejich úrovně souvisela přitom s danou územní sociální situací domácností, neboť nejvyšší průměrné hodnoty dávek byly dosaženy v krajích s nejvyšší, resp. vysokou mírou nezaměstnanosti, naopak nejnižší pak v Hl. m. Praze s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Třetí v pořadí z hlediska objemu vynaložených prostředků byly opět dávky nemocenského pojištění. Ve srovnání s rokem 2009 bylo dosaženo úspory ve výši 3,2 mld. Kč (12,5 %) a tím snížení objemu vyplacených prostředků na 22,8 mld. Kč jako důsledek zákonných úprav systému z let 2008 až

30 Rozhodujícím faktorem byla úspora nemocenského s jeho podílem na výdajích nemocenského pojištění ve výši 65,6 % (proti roku 2009 ve výši 3,3 mld. Kč, tj. 18,0 %) související především s tím, že byla zrušena zvýhodněná sazba pro dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti a od roku 2010 je tak procentní sazba pro denní dávku stejná po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vyplaceno bylo celkem 14,9 mld. Kč. Legislativní změny ovlivnily již předchozí příznivý vývoj počtu případů pracovní neschopnosti natolik, že meziročně došlo k jejich poklesu o 12,5 %, v tom zejména k poklesu krátkodobých nemocí (do 14 kalendářních dnů) na celkovém počtu pracovně neschopných. Rovněž se snížil (v meziročním srovnání) počet dnů pracovní neschopnosti o 15,9 % při zkrácení průměrné délky trvání jednoho případu na 46,5 dnů ze 48,4 dnů v roce 2009 (na 96,1 %). Refundace náhrady mezd, tj. částka, kterou si zaměstnavatelé odečetli od pojistného (polovina úhrnu částek, které zaměstnavatelé zaplatili zaměstnancům jako náhradu mzdy v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti), činily 1 515,1 mil. Kč, tj. o 7,2 % meziročně více (určitý vliv na tuto částku má i to, že statistika za rok 2009 evidovala pouze 11 měsíců, kdežto za rok 2010 všech 12 měsíců). U dalších dvou ze čtyř typů dávek nemocenského pojištění nebyl vývoj rovnoměrný. U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se meziročně výdaje snížily na 73,1 % - z 5,2 mil. Kč na 3,8 mil. Kč, naopak u peněžité pomoci v mateřství vzrostly ze 7,1 mld. Kč na 7,4 mld. Kč (o 4,6 %). V nárůstu výdajů na peněžitou pomoc v mateřství (které tvoří 32,5 % z celkových výdajů na dávky nemocenského pojištění) se projevila zejména změna v konstrukci dávky (úprava parametrů pro její výpočet zejména z průměrných a vyšších příjmů příjemců dávky). Výdaje na podporu při ošetřování člena rodiny (ošetřovné) se výrazně meziročně snížily, a to o 40,8 % (o 297,6 mil. Kč) na 431,5 mil. Kč vlivem skutečnosti, že od ledna do června 2010 bylo ošetřovné vypláceno až od 3. dne potřeby ošetřování viz tabulku č.14 v příloze. 30

31 Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byly prostředky poskytnuté formou příspěvků na péči. Objem takto vynaložených prostředků dosáhl 19,6 mld. Kč a skutečnost roku 2009 převýšil o 0,9 mld. Kč, tj. o 4,8 % - viz tabulku č. 9 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 310 tis. dávek (o 0,6 %, tj. o 1,8 tis. více než v roce 2009). Z hlediska územního rozložení byly ve všech krajích meziročně výdaje překročeny, avšak ve čtyřech krajích byl počet vyplacených dávek meziročně nižší (viz tabulku č. 15 v příloze). Přitom pokračovaly již dříve zaznamenané strukturální změny spočívající ve zvyšování počtu příjemců dávky stanovené pro IV. stupeň závislosti ( Kč po zvýšení od z Kč) a opačného trendu u počtu příjemců dávky stanovené zejména pro I. stupeň (2 000 Kč), II. stupeň (4 000 Kč) i III. stupeň závislosti. Podíl příjemců příspěvku na péči v I., II. a III. stupni závislosti se v roce 2010 snížil o 5,1 tis, viz tabulku č. 16 v příloze. Z celkového počtu příjemců příspěvku na péči za prosinec 2010 byl ve 198,7 tis. případech tento příspěvek přiznán ženám a ve 22,3 tis. případech osobám do 18 let věku. Prostředky vyčerpané na podpory v nezaměstnanosti byly (z hlediska jejich objemu) pátou nejvyšší složkou sociálních příjmů domácností. Meziročně tento objem výdajů (na pasivní politiku zaměstnanosti) klesl o 11,4 %, tj. o 1,7 mld. Kč na 13,3 mld. Kč (viz tabulku č. 9 v příloze). Výrazný nárůst objemu finančních prostředků vynakládaných na tuto dávku z roku 2009 se zastavil a postupně se snižoval (počínaje 2. čtvrtletím roku 2010) jako důsledek poklesu průměrného měsíčního počtu nezaměstnaných s podporou v nezaměstnanosti o 13,1 %, tj. o 24,5 tis. osob na 163,5 tis. osob (o 72,8 tis. osob meziročně méně nově zaevidovaných, nárůst počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných). Průměrná výše měsíční podpory dosáhla Kč, což bylo o 153 Kč (o 2,6 %) méně než její měsíční průměr v roce 2009 (u žen pokles na Kč o 51 Kč, u mužů na Kč o 270 Kč) v důsledku změny struktury uchazečů (zejména snížení podílu žen na celkovém počtu uchazečů, nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných s postupně klesající výši dávky). 31

32 Pokles měsíčního průměru této dávky byl zaznamenán ve všech krajích v rozmezí od 5,7 % do 1,4 %. Nejnižší úroveň podpory vykázal Karlovarský kraj (5 361 Kč), nejvyšší pak Hl. m. Praha (7 103 Kč) viz tabulku č. 17 v příloze. Rozdíl mezi krajními hodnotami se snížil z Kč na Kč. 32