Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník TORNÁDA. referát. Jméno a příjmení: Matouš PRAŽÁK

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník TORNÁDA referát Jméno a příjmení: Matouš PRAŽÁK Třída: 3. A Datum:

2 Tornáda 1. Úvod Svoji seminární práci zaměřím na tornáda. Nejprve se si definujeme pojem tornádo, vysvětlíme si, jak tornádo vzniká a zaniká, dále si uvedeme místa, kde se tornáda nejvíce vyskytují. Na konci mé práce si také vysvětlíme rozdíly mezi jednotlivými druhy tornád, jak vznik takového tornáda předpovídat a jak se proti nim chránit. 2. Definice pojmu Tornádo lze definovat jako silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až 5 tun. Má podobu nálevky či chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m/s i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru. 3. Vznik a zánik Při překřížení studeného prudkého výškového větru s teplým přízemním větrem vznikají tornáda. Střetnutí těchto větrů vyvolá horizontální rotaci vzduchu. Pokud ke střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku, kterému se říká cumulonimbus, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy. Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytváří mezocyklonu, tj. široký sloup zvířeného vzduchu. Ten se postupně spouští dolů - v momentě, kdy dosáhne země, se vytvoří tornádo. Zánik tornáda obvykle začne typickým výrazným zúžením. Toto zužování pokračuje do doby, než tornádo dosáhne lanovitého tvaru, začne se kroutit a postupně získává vodorovnou podobu. Poté se začne odpojovat od země a přerušovaný vír stoupá k nebi. Případy, kdy se i 2

3 několik hodin po odeznění tornáda objevovaly padající trosky z nebe, jež byly nasáty tornádem během jeho existence, nejsou ničím výjimečným. 4. Výskyt Tornáda můžeme nalézt v bouřích po celém světě, především během období od dubna do června. Nejfrekventovanější lokalitou je americký kontinent, konkrétně tzv. tornádová alej, kde je výskyt tornád největší na světě. Tornádová alej (tornádový pás) se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím, ve státech Kansas, Texas, Oklahoma a Nebraska. 5. Druhy a) supercelární tornádo Tento druh tornáda je vázán na výskyt supercelární bouře. Supercela je konvektivní oblačnost tvořená jedinou mohutnou bouřkovou buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy a je možné v ní pozorovat mezocyklónu o průměru přibližně 20 km. Takováto bouře patří mezi nejnebezpečnější konvektivní bouře vůbec. V souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém kontinentě. Často je doprovázena intenzivními ničivými el. výboji spolu s prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím. b) nesupercelární tornádo Hlavním rozdílem oproti supercelárnímu tornádu je ten, že mateřská bouře tohoto tornáda nemá supercelární charakter, tzn. že se jedná o bouři tvořenou z více bouřkových buňek. Nesupercelární bouřková buňka má životnost přibližně 30 minut, což neznamená konečnou délku dané bouře. Bouřkové buňky této bouře jsou totiž v různém stádiu vývoje a nové vznikají. Tornáda vázaná na tuto bouři bývají výrazně slabší než tornáda supercelární, ale není vyloučen 3

4 výskyt silného tornáda. Nesupercelární tornáda jsou typická pro Českou republiku, kde se supercely vyskytnou jen velmi vzácně. 6. Předpověď a ochrana V současnosti bohužel žádný účinný varovný systém neexistuje. Vzhledem k tomu, že i běžné předpovědi počasí na další den bývají často nepřesné či neúplné, bývá předpověď samotného tornáda nerealizovatelná. U počasí navíc neplatí pravidlo, že ze silné bouře vznikne tornádo a naopak často nevinně vypadající přeháňka se může proměnit v ničivé tornádo. Stabilnějším způsobem předpovědi potom zůstávají radarové snímky. V případě, že pod základnou bouřkového mraku pozorujeme pomalu rotující oblačný výběžek, ze kterého se směrem k zemi spouští nálevka, lze téměř s jistotou předpovědět vznik tornáda v takový moment bychom měli co nejrychleji opustit danou oblast a vyhledat bezpečný úkryt. Tyto úkryty jsou hned po všeobecném přehledu o meteorologické situaci v daných oblastech nejlepším způsobem ochrany. Při slabších tornádech mohou posloužit například rokle či jámy. Pokud jde o tornáda silnější, terénní nerovnosti mohou být nebezpečné a je tak lepší užít podzemní úkryty, jako třeba sklepy. Pokud se jedná o ničivá tornáda, které jsou schopna svou silou ničit celé domy i s konstrukcemi, je nejlepší schovat se v úkrytech pro tyto účely postavené, tzn. podzemní bunkry. Nejlepší možnou ochranou ovšem zůstává informovanost nejezdit tam, kde je to nebezpečné. 7. Závěr Tornáda patří mezi jedny z nejničivějších sil přírody, které existují a pravidelně způsobují obrovské škody jak materiální, tak především lidské. Společně s potenciálem pro energetický průmysl je to podle mě jeden z hlavních důvodů, proč bychom se o tuto problematiku měli více zajímat. 4

5 8. Zdroje Internetový zdroj tornádo [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový zdroj ochrana před tornádem [online]. [cit ]. Dostupné z: Internetový zdroj vznik a zánik tornáda [online]. [cit ]. Dostupné z: Karen E. Langeová, Nový pohled na tornáda, National Geographic, Vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s. - Redakce National-Geographic.cz, 2005,