Meteorologie. Zdeněk Šebesta
|
|
- Otto Pavlík
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Meteorologie Zdeněk Šebesta
2 Atmosféra Složení atmosféry Dusík 78,084 % Kyslík 20,948% Argon 0,934% CO2 0,0314 Pro atmosféru je charakteristický pokles tlaku vzduchu s rostoucí výškou - exponenciálně
3 Pevné částice v atmosféře kromě kapiček vody a ledových krystalků (tvoří oblaka) obsahuje atmosféra i pevné částice, tzv.aerosoly Aerosoly hrají významnou roli při tvorbě oblak, fungují jako tzv. Kondenzační jádra = urychlují kondenzaci vodní páry Termosféra (90 až 800 km): vzrůst teploty až na 2000 C. Téměř neměřitelně nízká hustota vzduchu Mezosféra (55 až 90 km): pokles teploty vzduchu na -40 až -130 C podle ročního období. Noční svítící oblaka ve výškách 85 až 88 km Stratosféra (11 až 55 km): izotermie a pak vzestup teploty na 0 C (ozónová vrstva, ozonosféra) Troposféra (0 až 11 km): pokles teploty o 0,65 C/100 m výšky -40 až -130 C 0 C -56 C 15 C
4 Atmosféra dělení podle výšky
5 Troposféra Charakteristika Nejnižší část atmosféry Výška 0 11 km (u pólů 8 km, u rovníku 18 km) Pokles teploty s výškou (0,6 1 C / 100 výšky) Suchá mokrá adiabata Obsahuje veškerou atmosférickou vlhkost ¾ hmotnosti veškeré atmosféry Neustálé vzduchové proudění Do výšky 1 1,5 km nad zemí zasahuje mezní vrstva zde se ještě uplatňuje vliv zemského povrchu Do výšky 100m nad zemí zasahuje přízemní mezní vrstva značný vliv zemského povrchu
6 Vodní páry v atmosféře Souvislosti mezi tlakem a teplotou Suchá a mokrá adiabata Charakteristiky plynu Skupenské teplo 0,6 C /100m 1,0 C /100m Rosný bod Metoda měření (psychometrický teploměr) Vertikální průběh teploty (stabilní/instabilní atmosféra)
7 Meteorologické prvky Ty veličiny, které nám charakterizují fyzikální stav atmosféry v daném místě a čase Teplota vzduchu Vlhkost vzduchu Atmosférický tlak Směr a rychlost větru Oblačnost Atmosférické srážky Dohlednost
8 Meteorologické prvky TEPLOTA Jeden z nejsledovanějších meteorologických prvků při měření teploty máme na mysli vždy údaj stíněného teploměru ke znázornění teplot na zemském povrchu slouží izotermy na každých 100 m výšky poklesne teplota o 0,65 C vzduch se slunečním zářením ohřívá málo, hlavním zdrojem tepla je zemský povrch
9 Meteorologické prvky TLAK Atmosféra Země má určitou hmotnost, která se projevuje tlakem na zemský povrch Tlak je nejvyšší u zemského povrchu a s výškou klesá (nelineárně) Na každých 5,5 km výšky poklesne tlak o polovinu Normální tlak: 1013,3 hpa při teplotě 0 C na 45 stupni zeměpisné šířky při hladině moře
10 Meteorologické prvky Sluneční svit, oblačnost Měříme dobu a intenzitu slunečního svitu pomocí heliografu Oblačnost - určujeme druh oblaků, jejich výšku a jejich tah (odkud kam) Dále určujeme stupeň pokrytí oblohy (v osminách či desetinách) Dohlednost hodnotíme průzračnost atmosféry dohlednost zhoršují: mlha, kouřmo a zákal
11 Tlakové útvary Vítr a tlakový gradient z kapitoly o tlaku víme, že na celé Zemi existují místa s rozdílným tlakem vzduchu při zemském povrchu vzduchové hmoty mají tendenci přesouvat se z místa o tlaku vyšším do místa o tlaku nižším = VÍTR Coriolisova síla působí na každé hmotné těleso, které se nachází v rotující soustavě způsobuje odklon částice od jejího původního směru tato síla je vždy kolmá ke směru pohybu částice na severní polokouli odklání tato síla částice doprava, na jižní doleva
12 Změna větru s výškou ZMĚNA VĚTRU S VÝŠKOU Vítr s výškou obvykle mění směr i rychlost v důsledku tření a v důsledku advekce teploty (tzv. termální vítr). Oba tyto faktory mohou působit ve stejném smyslu i protichůdně, podle situace.
13 Oblačnost Způsob vyjadřování jasno (0/8 - obloha bez oblaků) skorojasno (1/8 až 2/8 pokrytí obloh oblačností) polojasno (3/8 až 4/8) oblačno (5/8 až 6/8) Skorozataženo (7/8) zataženo (8/8) Vznik oblačnosti Ochlazením vzduchu při současném nárůstu relativní vlhkosti až do stavu nasycení Proč vzduch stoupá? sluneční ohřev, vítr
14 Jak vznikají oblaka zemská atmosféra obsahuje vedle plynů také vodní páru množství vodní páry je závislé především na teplotě vzduchu specifickým stavem je rosný bod - vznikají mikroskopické kapičky, které formují oblak Jak ochladit vzduch? s výstupem vzduchu klesá atmosférický tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje Vzduch může začít stoupat Termická konvekce Mechanický výstup Frontální rozhranní
15 Klasifikace oblačnosti Vysoké patro (7-13 km) Ciro Střední patro (2-7 km) Kupy Alto Nízké patro (0-2 km) Oblaky zasahující do více pater...cumulus...stratus Slohy
16 Oblačnost
17 Oblaky vysokého patra Cirrus (Ci) : řasa Cirrostratus (Cs) : řasová sloha Cirrocumulus (Cc) : řasová kupa
18 Oblaky středního patra Altostratus Altocumulus
19 Oblaky nízkého patra Stratus Stratocumulus
20 Oblaky zasahující do více pater Cumulus Podle své výšky se kumuly rozdělují obvykle do třech stadií: humilis, mediocris a congestus. Ještě se objevuje roztrhaný kumulus (Cumulus fractus), který má tvar malých oblaků s roztrhanými okraji. Cumulonimbus Nimbostratus
21 Bouřkový Cumulonimbus až 50 m/s m/s
22 Pojmy v meteorologii Tlakové útvary Frontální systémy Tlaková výše Tlaková níže Vítr Oblačnost Teplá fronta Studená fronta Okluzní fronta
23 Tlaková níže - Cyklóna rozměry 200 až 4000 km (nejčastěji 1000 km), tlak od 950 hpa do 1025 hpa směrem do středu cyklóny tlak klesá proudění do středu cyklóny se stáčí proti směru hodinových ručiček vzduch při zemi se sbíhá do středu, vystupuje vzhůru a vodní pára v něm obsažená kondenzuje uvnitř převládá oblačné počasí, trvalé srážky, silný vítr
24 Cyklóna
25 Tlaková výše - Anticyklóna směrem do středu roste tlak sestupné pohyby vzduchu (vzduch se otepluje a vysušuje) rotace ve směru hodinových ručiček jasné nebo málo oblačné počasí, slabý vítr až bezvětří v létě slunečné, suché a teplé počasí, v zimě chladné a mrazivé počasí
26 Atmosférické fronty Slovo fronta bývá spojeno s představou bitevní linie, která odděluje dvě nepřátelské armády. Ty zpravidla nezůstávají na jednom místě, ale přesunují se ve směru tlaku silnější armády V zemské atmosféře proti sobě stojí dvě různé vzduchové hmoty Uvnitř vzduchových hmot se počasí téměř nemění, v místě jejich kontaktu je naopak velmi složitá povětrnostní situace (srážky, oblačnost, bouřky, mlhy, vítr) Frontální plocha plocha rozhranní mezi odlišnými vzduchovými hmotami, je nakloněná a protíná zemský povrch v tzv. frontální čáře, sklon plochy je obvykle menší než 1 Atmosférická fronta je to rozhranní, které odděluje dvě vzduchové hmoty různých fyzikálních vlastností, je poměrně tenká (několik set metrů) délka až stovky kilometrů
27 Vznik atmosférických front
28 Model tlakové níže
29 Teplá fronta Postupuje-li relativně teplejší vzduchová hmota v horizontálním směru a zatlačuje studený vzduch, nastupující lehčí vzduch vykluzuje po ustupujícím klínu těžšího studeného vzduchu pomalu vzhůru a na jejich styčné ploše se tvoří teplá fronta. Při výkluzných pohybech teplého vzduchu dochází k jeho rozpínání a ochlazování, relativní vlhkost vzrůstá a v určité výšce dochází ke kondenzaci vodní páry. Postupuje-li teplá fronta směrem k pozorovateli, objeví se nejprve vysoká oblačnost duhu cirrus a cirrostratus (ve výškách kolem 7 km). S přibližující se frontou klesá základna oblačnosti do výšky 2-7 km a oblaky druhu cirrostratus přecházejí v altostratus. Z těchto oblaků začínají vypadávat srážky dosahující zemského povrchu. Oblačný systém uzavírají oblaky druhu nimbostratus s velmi nízkými základnami. Tyto fronty se projevují trvalejšími srážkami a jsou výraznější v zimě než v létě.
30 Teplá fronta Oblačnost typu cirrostratus (objevuje se asi km před čárou fronty) Následují oblaka středního patra (altostratus) a v závěru i oblaka nízkého patra (nimbostratus) Vyskytují se trvalé srážky všeho druhu, šířka srážkového pásma asi km
31 Studená fronta O studenou frontu se jedná v případě, když studenější vzduch vytlačuje teplejší vzduchovou hmotu. Teplý vzduch se při nuceném výstupu, podobně jako u teplé fronty, rozpíná a ochlazuje, až dojde k jeho kondenzaci. Studené fronty se dělí na dva druhy. Studené fronty prvního druhu, které se projevují mírněji a srážkové pásmo bývá široké 200 až 300 km a má charakter přeháněk. Sled oblaků je opačný než u teplé fronty. Nejdříve se pozorují cumulonimby, které přecházejí ve vrstevnaté oblaky druhu nimbostratus a stratus, dále altostratus a cirrostratus. Studené fronty druhého druhu se projevují větší intenzitou a srážky vypadávají po dobu asi 30 až 60 minut. Intenzita bývá rozdílná, ale běžně se vyskytují případy s úhrnem přes 30 mm. Po přechodu přes frontální čáru se brzy vyjasní a vyskytuje se pouze proměnlivá konvekční oblačnost (oblaky druhu cumulus).
32 Studená fronta Studená fronta prvního druhu objevuje se tehdy, když teplý vzduch stoupá po frontálním rozhranní i ve vyšších hladinách srážky na čele fronty (bouřkové oblaky) mají značně proměnnou intenzitu za frontálním rozhranním trvalé srážky fronta postupuje pomalu Studená fronta druhého druhu teplý vzduch ve výškách proudí rychleji, než vzduch studený, sestupné pohyby vzduchu brání vzniku vrstevnaté oblačnosti srážkové pásmo tvořeno kupovitou oblačností (lijáky, krupobití, nárazový vítr) po přechodu fronty se rychle vyjasní, vyskytuje se pouze kupovitá oblačnost postupuje rychleji
33 Okluzní fronta Protože studená fronta postupuje rychleji než teplá fronta, časem ji dožene, spojí se u zemského povrchu dvě studené vzduchové hmoty. Jedna, která postupovala před studenou frontou, a druhá, která postupovala za studenou frontou. Teplý vzduch, který ležel mezi oběma frontami, je vytlačen vzhůru nad zemský povrch.
34 Okluzní fronta Podle rozdílu teplot mezi studenou vzduchovou hmotou ležící před teplou frontou a za teplou frontou rozeznáváme: Studená okluze studený vzduch pronikající za teplou frontou je chladnější než ten, který postupuje před teplou frontou počasí podobné studené frontě typičtější pro středoevropské klima Teplá okluze studený vzduch pronikající za teplou frontou je teplejší než ten, který postupuje před teplou frontou počasí je podobné teplé frontě
35 Tlakové útvary
36 Meteorologie Pauza
37 Termika Adiabatické změny Vezměme bublinu vzduchu a zahřejme jí. Teplejší vzduch je řidší a lehčí, než vzduch chladnější. Mírně zahřátá bublina začne sama stoupat vzhůru. Sama bublina se při svém výstupu vlivem klesajícího atmosférického tlaku rozpíná a tím ochlazuje; můžeme říci, že asi o 1 C na každých 100 metrů výšky. Pokud teplota vzduchu klesá rychleji, než jeden stupeň Celsia na sto metrů výšky, bude teplota bubliny při jejím výstupu vyšší, než teplota okolního vzduchu. Bublina bude sama stoupat až do výšky, v níž jí změna teplotních poměrů nezabrzdí. Tento vertikální teplotní gradient nazýváme instabilní nebo labilní. Labilita atmosféry je základním předpokladem pro rozvoj termiky. Je však rozdíl mezi ochlazováním vystupující částice vzduchu, která není nasycená vodní párou, a tou, v níž už k nasycení došlo. Nenasycený stoupající vzduch je například hluboko pod základnami kumulů; jakmile dostoupá do kondenzační hladiny, dojde k jeho nasycení a ke vzniku kupovitého oblaku. Při kondenzaci se uvolňuje jisté množství latentního tepla, díky kterému se stoupající bublina ochlazuje o něco pomaleji. Ochlazování vystupujícího nasyceného vzduchu je v tom případě jen 0.6 C/100 m výšky.
38 Spouštěcí mechanismy termiky Termická konvekce potřebuje pro své nastartování dostatek tepelné energie a přiměřené teplotní kontrasty v krajině. Silnou podporu představuje také turbulence v přízemní vrstvě. Konvergence proudění či zrychlení proudu vzduchu vyvolává vertikální pohyby. Městská aglomerace představuje překážku v proudění, které je zde rozbito do turbulentního prostředí za podpory tepelného ostrova města.
39 Schema proudění
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52 Jak se pozná, že bude termika Výborné termické podmínky nastávají nejčastěji v oblasti přední strany tlakové výše. Důvodem toho je, že přední strana tlakové výše nastupuje typicky po přechodu studené fronty a je tedy vyplněna chladnou vzduchovou hmotou. V té jsou pak v teplé části roku vynikající podmínky pro instabilitu atmosféry, což je základní předpoklad termiky. Atmosféra je tím instabilnější, čím je v její přízemní části vyšší teplota vzduchu a ve vyšších vrstvách je naopak teplota vzduchu co nejnižší. Po přechodu studené fronty je právě tento požadavek dobře splněn, protože ve výšce zůstane chladný vzduch a u země se prohřeje. Vnímavější lidé si všimnou také například ráno po přechodu studené fronty průzračnějšího vzduchu, jiné jeho vůně, chladu, vlhka po frontálních deštích. Takhle brzy po přechodu fronty to asi na plachtění ještě nejspíš nebude, lze očekávat převývoj oblačnosti Jakmile se však začne oblačnost protrhávat a ubývá srážek i vlhkosti, znamená to, že se začíná prosazovat nastupující výběžek vysokého tlaku vzduchu a svítá naděje na brzké zlepšení počasí. V letní sezóně se přízemní vrstvy vzduchu rychle oteplují, zatímco ve výšce je chladný vzduch právě toto způsobuje silnou instabilitu atmosféry. Zpočátku je po přechodu studené fronty vzduch ještě vlhčí a tak se kupovité oblačnosti tvoří mnoho a slévá se do vrstev. Večer po skončení termiky se však oblačnost rozpouští na skoro jasno až jasno. Studená vzduchová hmota se projevuje nezvyklým nočním chladem, čistou jasnou oblohou, ztišením větru na bezvětří a výskytem silné rosy. Ráno následujícího dne bývá jasná obloha, rudooranžový východ slunce, silná rosa, bezvětří a vzduch má cosi jako jiskřivou vůni. Čím větší jsou teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, čím více je v noci vlhko, vznikají slabá noční kouřma v údolích, na noc se utišuje vítr a přes den fouká slabý severozápadní až severní, přičemž ve dne hodně kolísá ve směru i rychlosti, tím lepší lze očekávat termické podmínky.
53 Jak se pozná, že bude termika Částečně je možno usuzovat na termické podmínky i ze směru větru, i když tady je nutno postupovat obezřetněji a hodnotit i další parametry; nelze jednoduše schématizovat. Severní směry větru téměř vždy symbolizují týlovou část odcházející tlakové níže a přední část nastupující tlakové výše. Spolu s ubýváním oblačnosti a slábnutím větru nám dávají zřejmě největší naději na vynikající termiku. Někdy se tento směr větru stáčí k severovýchodu až východu, což znamená, že tlaková výše nepostupuje přímo přes naše území, ale její střed se přesouvá severněji, obvykle nad Baltem a jižní Skandinávií. V létě k nám severovýchodní proudění přináší horký a suchý vzduch z Ruska, často velmi instabilní. Při severovýchodních a východních situacích už u nás bylo uletěno dost pěkných přeletů. V jarním nebo zimním období však toto okrajové proudění kolem jižního okraje tlakové výše bývá velmi často silné a nepříjemně větrné. Východní až jihovýchodní vítr u nás znamená slábnoucí termické podmínky při počasí zadní strany tlakové výše. V našich podmínkách jen málokdy přechází studené fronty z těchto směrů a ani nepřinášejí kýžené silné ochlazení. Spíše zde panuje v létě horké počasí, na obloze se až kolem poledního objevují ploché cumulus humilis a ty za pár hodin z oblohy zmizí. I v noci bývá relativně teplo, netvoří se rosa, je sucho. Stoupavé proudy ve dne vznikají, ale bývají od sebe vesměs daleko; vertikální rychlosti dosahují jen kolem 2 m/s, čest výjimkám. Jižní vítr je typický pro teplé vzduchové hmoty zadních stran letních tlakových výší a s termikou to je problematické, zejména v druhé polovině léta a začátkem podzimu. Ve výšce je teplý vzduch a při zemi se v prodlužujících nocích ukládá chladnoucí vzduch, čímž se tvoří teplotní inverze, někdy vertikálně i dost výrazné. Slábnoucí pozdně-letní slunce rozpustí tyto inverze až kolem poledne a nestačí dostatečně prohřát vzduch na to, aby vznikla dobrá termika. Proto za těchto okolností trvá časový interval tvorby termiky jen pár hodin a musíme plánovat jen kratší přelety. Jihozápadní a západní vítr k nám přináší vlhký vzduch, zpravidla po přechodu fronty a většinou nebývá ideální pro přelety. Trvá-li jihozápadní situace několik dní, znamená to, že se stále nacházíme na jižním okraji tlakové níže nebo dokonce série tlakových níží a musíme očekávat přechody jednotlivých front.
54
55 Nebezpečné jevy Střih větru (na inverzi, údolní a svahové větry, gustfront, tromba, microburst, horská vlna..) Zákalové jevy (mlha, kouřmo, zákal, dým, zvířený sníh a prach) Turbulence (mechanická, termická, dynamická) Námraza (jinovatka, zrnitá a ledová) Orografická oblačnost (vrcholy hor a kopců v oblacích nejen při nízké hladině kondenzace, ale i výpar při intenzivních srážkách, föhn) Bouřky (jako vrcholný projev konvekce na frontách a uvnitř vzduchových hmot)
56 Nebezpečné jevy Střih větru Za střih větru považujeme: náhlou změnu průměrné rychlosti náhlou změnu směru větru Kde se s ním můžeme setkat bouřka, microburst, nálevkovitý oblak (tornádo nebo vodní smršt ) a gust front frontální plochy silný přízemní vítr související s místní orografií horská vlna (včetně rotorů v nízkých hladinách v oblasti letiště) teplotní inverze v nízkých hladinách
57 Nebezpečné jevy Střih větru Na Inverzi a na frontě Údolní a svahové větry
58 Nebezpečné jevy Vírové a rotorové proudění
59 Nebezpečné jevy Nízké přelety porostu
60 Nebezpečné jevy Boční vítr
61 Nebezpečné jevy Gust front (húlava)
62 Nebezpečné jevy Mikroburst
63 Nebezpečné jevy Turbulence, Dynamická turbulence Dynamická turbulence jé téměř vždy spojená s vyššími vrstvami atmosféry. Téměř. S dynamickou turbulencí se v malých výškách můžeme setkat v okolí CB, když jej chceme obletět. Proto je doporučeno (na severní polokouli) oblétávat oblaka typu Cu cong nebo CB vpravo, tedy mít je po levé ruce. Proudění kolem nich nás popostrčí kupředu rychleji.
64 Nebezpečné jevy - Bouřky 3 stádia vývoje CB s bouřkou Chování CB a bouřky ve stádiu maximálního vývoje
65 Závěrem Měj respekt před výškou člověk do vzduchu nepatří a pokud tam už chodí, tak jedině s pokorou a dobrou znalostí prostředí Než někam poletíš, tak pokud není počasí zcela jednoznačné, zavolej si o předpověď počasí na meteoslužbu informaci zcela jistě obdržíš A také si zavolej na cílové letiště jak mají tam A nejen to, zavolej si i kamarádům po kurzovce
Meteorologie: nebezpečné jevy 1
Meteorologie: nebezpečné jevy 1 Seminá LP ČR, s.p. a Aeroklubu ČR 12. prosince 2009 Jacek Kerum, ÚFA AVČR Nebezpečné jevy Občas jde o podceňované projevy počasí. Avšak i na pohled neškodný vývoj jevu může
VícePOČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden
POČASÍ G. Petříková, 2005 Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden OBLAKA Vznikají při výstupu vzduchu kondenzací /desublimací vodní páry (při dosažení
VíceCirrus (řasa) patří mezi vysoké mraky (8 13km) je tvořen jasně bílými jemnými vlákny. ani měsíční světlo
Oblaka Základní informace mraky jsou viditelnou soustavou malých částic vody nebo ledu v atmosféře Země - nejde o vodní páru liší se vzhledem, výškou i vlastnostmi klasifikaci mraků zavedl Luke Howard
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceVÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ
VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ Upraveno za podpory projektu FRVŠ 755/2013/B4/d: Multimediální podklady pro cvičení předmětu Agroklimatologie Určení maximálního tlaku vodní páry
Více4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY
4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY Atmosférický tlak - tlak p síla F rovnoměrně spojitě rozložená, působící kolmo na rovinnou plochu, dělená velikostí této plochy S, tedy p = F.S -1 [Pa = N.m -2 ]
VíceAtmosféra Země a její složení
Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,
VíceDorošťák ročník 13 číslo 2. Dorostová unie. Dorošťák
číslo 2/2016 Dorostová unie Dorošťák V dalším pokračování témat, která se věnují úžasnému stvořitelskému díla, které pro nás Bůh připravil, se budeme zajímat o vzduch. Věc, kterou většinou vůbec nevnímáme,
VíceKLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceMraky, mráčky, obláčky. Zeměpis Ivana Zábranská
Mraky, mráčky, obláčky Zeměpis Ivana Zábranská Oblak neboli mrak neboli mračno Oblak je viditelná masa kapiček vody či krystalů ledu s/nebo jiné chemické látky v atmosféře. Průměrná oblaková kapka nebo
VíceZáklady letecké meteorologie
ŠKOLA PILOTŮ Základy letecké meteorologie ONLY FOR FLIGHT SIMULATION USAGE NOT FOR REAL WORLD FLYING Author: Ondřej Sekal Valid from: 2013-11-01 Page 1 of 19 Obsah Úvod... 3 ICAO standardní atmosféra...
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceBrána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline
Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou
VíceMeteorologie opakování pojmů a veličin
Meteorologie opakování pojmů a veličin Postup práce: Řešení: Vyučující si vytiskne následující pracovní listy pro každou skupinu a lístečky rozstříhá. Úkolem skupiny je sestavit fyzikální pojmy a veličiny
VíceMěstský tepelný ostrov..
Městský tepelný ostrov.. Jaký je rozdíl mezi vertikálními profily během jasného dne a jasné noci a za přítomnosti oblačnosti? výška Vertikální profil přízemní teploty vzduchu Během dne Teploměr v meteorologické
VícePlánování letu - počasí
ŠKOLA PILOTŮ Plánování letu - počasí ONLY FOR FLIGHT SIMULATION USAGE NOT FOR REAL WORLD FLYING Author: Ondřej Sekal Valid from: 2009-12-01 Page 1 of 7 Úvod Tato příručka slouží jako učební materiál ke
VíceDOPLNĚK 1 PŘEDPIS L 3
DOPLNĚK 1 PŘEDPIS L 3 ČÁST II DOPLNĚK 1 - LETOVÁ METEOROLOGICKÁ DOKUMENTACE - VZORY MAP A FORMULÁŘŮ (viz Hlava 9 tohoto předpisu) Poznámka: Tento doplněk obsahuje vzory map a formulářů tak, jak byly vypracovány
VíceTéma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
VíceDisturbanční faktory II. Vítr. Pavel Šamonil. www.meteorologynews.com
Disturbanční faktory II Vítr Pavel Šamonil www.meteorologynews.com ?Aktualita? Vítr nás ohrožuje Vítr nás baví Intenzita katastrofických větrných událostí (kolečko průměr, fousy zaznamenaná max a min)
VíceULL 5 METEOROLOGIE. Leoš Liška
ULL 5 METEOROLOGIE Leoš Liška Osnova 1) Zemská atmosféra, složení, vertikální členění. 2) Tlak, teplota a hustota vzduchu, průběh s výškou. 3) Tlakové útvary, cirkulace vzduchové hmoty. 4) Studená a teplá
VíceHOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE
OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.
VíceTeplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí
Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceÚkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?
1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceCO JE TO TORNÁDO 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
CO JE TO TORNÁDO 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to Tornádo V této kapitole se dozvíte: Co je to cumulonimbu. Co je to Tromba. Co měří Fujitova stupnice. Budete schopni: Vysvětlit, jak vznikne
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku L33 SÓLO, poznávací značky OK-4408, u obce Saupsdorf, SRN, dne 20.
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-14-129 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku L33 SÓLO, poznávací značky OK-4408, u obce
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceUniverzita Karlova v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kateřina Kusáková. Dohlednost na letišti Praha Ruzyně
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kateřina Kusáková Dohlednost na letišti Praha Ruzyně Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ LETECKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AEROSPACE ENGINEERING SPECIFIKA LÉTÁNÍ V HORÁCH A
VíceVYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU 2013
VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU 2013 METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODNÍ Dílčí zpráva Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany vod Vršovická 65 100 00 Praha 10 Projekt: VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU
VíceTechnická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Katedra: Katedra geografie Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní program: Geografie se zaměřením na vzdělávání
VíceSada pro pokusy Vítr a počasí. Kat. číslo 100.1350
Návod k použití Sada pro pokusy Vítr a počasí Kat. číslo 100.1350 Starana 1 z 49 Návod k použití Sada počasí Strana 2 ze 49 2 Obsah Seznam materiálů... 4 Plán uspořádání... 5 1. K organizaci médií... 6
VíceÚbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás
Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský
VíceVýměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).
10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani
VíceDodatek k manuálu GLOBE Oblaky a oblačné pokrytí METEOROLOGIE
Dodatek k manuálu GLOBE Oblaky a oblačné pokrytí METEOROLOGIE V rámci spolupráce GLOBE s vědci z NASA máme nyní možnost propojovat svá pozorování oblaků a oblačného pokrytí s daty získanými z vesmíru.
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Katedra vodního hospodářství a enviromentálního modelování Experimentální povodí v České republice Bakalářská práce Autor bakalářské práce:
VíceKlima Asie. Miroslav Šobr
Klima Asie Miroslav Šobr Hlavní vlivy na utváření velmi rozmanitého klimatu Asie: -velká rozloha Asie -tvar kontinentu rozsáhlost v poledníkovém i rovnoběžkovém pásu -vysoké a rozsáhlé horské systémy působící
VíceTeorie závětrné vlny pro plachtaře. Lítáme v ní a při tom toho o ní moc nevíme
Teorie závětrné vlny pro plachtaře Lítáme v ní a při tom toho o ní moc nevíme Program prezentace vlny v atmosféře princip vzniku gravitačních vln parametry vlny - Froudovo číslo model vlny příklady dvouvrstvého
VícePodnebí. Výškový teplotní stupeň = na kaţdých 100 m klesá teplota průměrně o 0,65 0 C
Podnebí Poloha ČR - mírný teplotní pás - rozhraní západoevropského oceánského podnebí (mírné zimy a mírná léta) a východoevropského kontinentálního pevninského podnebí (horká léta a chladné zimy) Vliv
VíceCíl: Seznámit žáky s druhy a vznikem mraků badatelským postupem, vyzkoušet si 4 kroky BOV
Badatelská lekce pro 6. ročník ZŠ Název: Mrak nebo mráček? Cíl: Seznámit žáky s druhy a vznikem mraků badatelským postupem, vyzkoušet si 4 kroky BOV Žáci pracují ve skupinách, lekce má 45 minut 1. Motivační
VíceTermika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.
Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou
VíceČeský hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR
Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI
VíceAerosoly / Aerosols 1/4 METEOROLOGIE
Aerosoly / Aerosols 1/4 METEOROLOGIE Měření aerosolové optické tloušťky POMŮCKY: sluneční fotometr, vybavená meteorologická budka - teploměr, vlhkoměr, záznamový list POSTUP: Před měřením zkontrolujte
Víceoblaků k pozorování a snění
oblaků k pozorování a snění BÍLÉ OBLÁČKY DÁLNÝM nebem plynou Takhle vidí oblaka básník. Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje, píše Mácha. Obláčky však lákají i vědce a meteorology,
VíceTeplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze
Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření
VíceLetecká meteorologie. c) stratosféra. Použité zkratky: Pilot volných balónů. Pilot kluzáků Pilot motorových kluzáků
Letecká meteorologie Použité zkratky: Pilot volných balónů PVB Pilot ULLi PULLi Pilot kluzáků Pilot motorových kluzáků PMK Pilot ULLa Soukromý pilot SP Dopravní pilot vrtulníku - VFR DPV/VFR Obchodní pilot
VíceTERMIKA + Meteorologie
Termiku lze rozdělit na několik oblastí. TERMIKA + Meteorologie 1. Termometrie - Zabývá se měřením teploty a používanými měřícími metodami. 2. Kalorimetrie - Zabývá se určováním tepelného obsahu (tepla)
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceDoprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj.
Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj. Otázky: 1. Jak se projeví menší hustota ledu v porovnání s vodou při zamrzání vodních nádrží a toků? 2. Jaký jev se nazývá anomálie vody? 3. Vysvětlete
VíceMETEOROLOGIE PRO PILOTY ZÁVĚSNÝCH KLUZÁKŮ
Ing. Vlastimil VYKOUK Jaroslav KOPÁČEK METEOROLOGIE PRO PILOTY ZÁVĚSNÝCH KLUZÁKŮ ÚV SVAZU PRO SPOLUPRÁCI S ARMÁDOU OBSAH 1. Úvod 7 2. Teplota, tlak a proudění vzduchu 9 2.1 Sluneční záření a distribuce
Víceobr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období
Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto
VíceZáklady meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha
Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší Josef Keder ČHMÚ Praha Přehled Atmosféra a meteorologie, složení atmosféry Meteorologické prvky a atmosférické
VíceMETEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada
Úvod do studia METEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada OBSAH 1 METEOROLOGIE...3 1.1 HISTORIE METEOROLOGIE...3 1.2 ROZDĚLENÍ METEOROLOGIE NA JEDNOTLIVÉ PODOBORY...5 2 METEORY...6 2.1 HYDROMETEORY...6
VíceGlobální cirkulace atmosféry
Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený
VíceCHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10
CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10 Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 220 444 458 e-mail: web: budova A, ústav 216, č. dveří 162 e-learning: Rozsah předmětu: zimní semestr
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Číslo materiálu Mgr. Vladimír Hradecký 8_F_1_13 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu
VícePracovní list č.8 Myšlenková mapa Teplota
Pracovní list č.8 Myšlenková mapa Teplota Napište referát na téma Teplota. Nejprve si vytvořte myšlenkovou mapu (osnovu) a následně podle ní napište text. Jedno z možných řešení: Teplota Teplota je charakteristika
VícePřijímací řízení NM studia VGM 2016
Přijímací řízení NM studia VGM 2016 1. Jak se označuje 11letý cyklus sluneční aktivity, který je doprovázen pravidelným kolísáním počtu slunečních skvrn? a. Wolfův cyklus b. Haleho cyklus c. Gleissbergův
VíceMETODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR
Katedra vojenské geografie a meteorologie Univerzita obrany Kounicova 65 612 00 Brno METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR 1 1. Obecná charakteristika Teplota
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_119 Jméno autora: Mgr. Eva Mohylová Třída/ročník:
VícePodklady poznámky pro PPT1
Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy
VíceATMOSFÉRA. Obecná část
ATMOSFÉRA Obecná část Co je to ATMOSFÉRA? Nejjednodušší definice říká: Atmosféra = plynný obal Země Tato definice však pravdě úplně neodpovídá. Proč? Složky atmosféry: plynné (kyslík, dusík, vodní pára,...)
VíceCHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 3
CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 3 Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D. tel. 220 444 458 e-mail marek.staf@vscht.cz budova A, ústav 216, č. dveří 162 Rozsah předmětu: zimní semestr
VíceASTROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. Podle tezí Johannese Keplera zpracovala Ivana Černá
ASTROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ Podle tezí Johannese Keplera zpracovala Ivana Černá Principy předpovědi Bereme v úvahu přesné aspekty planet od Slunce po Saturna mezi sebou mimo Luny. Všechny aspekty mají
VícePLYNY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
PLYNY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní vlastnosti Velké vzdálenosti mezi molekulami Neustálý neuspořádaný pohyb molekul ( důsledek: tlak ) Vzájemné vzdálenosti molekul nejsou stejné
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody letadla Cessna F152, poznávací značky OK-LEV, na letišti Letňany, dne 17. 4. 2009.
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-09-080 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody letadla Cessna F152, poznávací značky OK-LEV, na
Více1.6.4 Vaříme. Předpoklady: 010603. Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek,
1.6.4 Vaříme Předpoklady: 010603 Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek, Pedagogická poznámka: Naměření pokusu by nemělo trvat déle než 20 minut. 20 minut
VíceMeteorologie pro instruktory horolezectví ČHS
Meteorologie pro instruktory horolezectví ČHS zpracoval: Radek Lienerth Jedná se o kompilační práci z otevřených zdrojů na internetu a literatury, která má sloužit zejména pro vzdělávání instruktorů a
VíceOPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká,
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Radka Vesecká, 4. 10. 2017 OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Halové jevy = lom a rozptyl světla na ledových krystalcích Fotometeory = Ohybové jevy = lom a rozptyl světla na kapičkách vody
Více1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)
SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceKurz cvičiteľov skalného lezenia 2010 Horolezecká škola slovenského horolezeckého spolku JAMES. Seminární práce METEOROLOGIE. Vypracoval: Lukáš Císař
Kurz cvičiteľov skalného lezenia 2010 Horolezecká škola slovenského horolezeckého spolku JAMES Seminární práce METEOROLOGIE Vypracoval: Lukáš Císař 1 Meteorologie je nauka o složení a charakteristikách
VíceKLASIFIKACE OBLAKŮ. Petr Skřehot. Meteorologická Operativní Rada
KLASIFIKACE OBLAKŮ Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada OBSAH 1 ÚVOD... 5 1.1 DEFINICE OBLAKU... 5 1.2 VZHLED OBLAKŮ... 5 1.3 JAS OBLAKU... 5 1.4 BARVA OBLAKU... 5 2 KLASIFIKACE OBLAKŮ... 6 2.1
VíceVysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie
Vysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie V hydrometeorologii a klimatologii je používáno mnoho pojmů, které mají pro tuto vědu svůj význam a vídáte je i v našich textech předpovědí,
VíceCo si zapamatovat? Co si zapamatovat?
0- Koloběh vody Varná deska zahřívá vodu v kádince. Voda se vypařuje a stává se plynem, po ochladnutí se sráží a objevuje se ve formě malých kapiček na poklopu a na stěnách kádinky. Proč však poté padá
VíceVlastivěda není věda II. Planeta Země. Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský
Vlastivěda není věda II. Planeta Země Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský 3 Publikace vznikla díky podpoře Magistrátu Hlavního města Prahy. Vytvoření odborného textu: Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský
VíceW = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).
1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je
VíceGymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Země jako vesmírné těleso vesmír (vznik vesmíru, vesmírná tělesa), postavení Země ve vesmíru, sluneční soustava, tvar a velikost Země, zeměpisné souřadnice, GPS, pohyby Země a jejich důsledky (zemská
VíceSeminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceJak vzniká sníh? Proč je sníh bílý a studený? Obloha a Země
Jak vzniká sníh se ochladí. Přibližně 80 procent vodních kapek dokonce ve velké výšce zmrzne, potom však na své cestě na zem brzy znovu roztaje. Na cestě dolů Jestliže je teplota v horních vrstvách vzduchu
Více1. Základy plotové konstrukce
BETONOVÉ PLOTY V posledních letech si stále na větší oblibě získávají ploty z betonových štípaných tvarovek a nebo z dutinových betonových tvarovek s povrchem napodobujícím pískovec a nebo jiný kámen.
VíceHydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality 2015 LEDEN 2015
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality 2015 LEDEN 2015 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5
VíceSložení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
VícePokles teploty vzduchu s výškou. Zajímavá fyzika
Zajímavá fyzika Tomáš Tyc, 2012 Počasí Počasí a meteorologie je velice široké téma, o němž bychom se mohli bavit celý semestr. V naší přednášce v rámci Zajímavé fyziky i v tomto textu se proto omezíme
VíceSeveroatlantická oscilace (NAO) a její vliv na synoptické poměry v Česku
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie David ABRAHÁMEK Severoatlantická oscilace (NAO) a její vliv na synoptické poměry v Česku Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Martin
Více49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 49.Tundra a polární oblasti Tundra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí
VíceENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 11. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 11 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal
VíceVěstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: 1. Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců
Věstník Ročník 2013 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 8 Vydáno: 9. PROSINCE 2013 Cena: 74 Kč OBSAH: 1. Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního
Více1. Učební texty pro popularizátory vědy
Studijní opora k výukovému modulu v oblasti přírodních věd K4/MPV12 Počasí a podnebí pro školní mládež byla vytvořena v rámci projektu Poznej tajemství vědy. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je
VíceVlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
VícePříručka pro studenty. Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY
Příručka pro studenty Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY Atmosféra Příručka pro studenty Mgr. Jakub Pelcl Gymnázium
Více5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu
Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství
VíceMetodický list. Mgr. Darja Dvořáková. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT
Metodický list Název materiálu Autor Klíčová slova Šablona Líčení Mgr. Líčení, personifikace, epiteton, přirovnání, metafora III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT Datum vytvoření 11. října
VíceMěření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol:
Název: Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: 1. Zopakujte si, co víte o teplotě a jejím měření. 2. Zopakujte si, co víte o atmosférickém tlaku. 3. Navrhněte robota, který bude po
Více