Číslo, které sype. Kdo, jak a kolik vydělal. na ikoně českého hokeje. Mluvím, tedy jsem. Ministr Jurečka se rád chlubí. Občas přitom lže 28 3, 18

Transkript

1 Mluvím, tedy jsem. Ministr Jurečka se rád chlubí. Občas přitom lže 28 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 19 Číslo, které sype Kdo, jak a kolik vydělal 3, 18 na ikoně českého hokeje CZ 48 Kč SK 2,40

2

3 INZERCE A Jaromír Jágr focus OBÁLKA Profimedia.cz Kariéra po kariéře Nejvíc by si Jágr po návratu do Česka uškodil, kdyby svůj kredit položil na oltář nějakého nového politického spasitele Pavel Páral paralp@mf.cz Sportovní a zčásti také umělecké celebrity jsou v Česku asi jedinými bytostmi, jimž zdejší společnost jejich příjmy a majetek nezávidí a nepodezírá je z jejich nekalého nabytí. A Jaromír Jágr, jehož finanční kariéře věnujeme na začátku hokejového mistrovství světa hlavní téma tohoto vydání týdeníku Euro, je ten poslední, jehož příjmy by nějaký Čech považoval za nezasloužené. Mladické nerozvážnosti v podobě pokušení hazardu a milionových ztrát v kasinech jsou dávno zapomenuty. A byť se Jágrova sportovní kariéra zdá nekonečná, jednou skončí a nebude to dlouho trvat. Pak přijde i starost, co s vydělanými penězi dělat užitečnějšího než je roztáčet v Las Vegas. Žít jako poklidný rentiér se chce jen málokterému sportovci, který je zvyklý na to, že se pořád kolem něj něco děje. Jistě zde je možnost věnovat se sportu dál, podobně jako se mu věnuje dnešní trenér Růžička či bývalý Jágrův reprezentační kolega Straka. V českých podmínkách se tak ale vět- šinou další peníze nevydělávají, spíše se ty vydělané utrácejí, a tak není nouze o pokusy v byznysu. Nakonec i v Jágrově případě se návrat do Kladna rovná nepochybně i návratu ke kladenským Rytířům. Jenže jejich cesta zpět na vrchol extraligy, kde by svůj tým slavná kladenská rodina nepochybně zase ráda viděla, bude stát hromadu peněz a ty je třeba vydělat někde jinde než na ledě nebo na střídačce. Je skutečností, že čeští, ale nejen čeští, sportovci většinou nemají při podnikání příliš šťastnou ruku. Stačí připomenout dalšího zlatého chlapce z Nagana, Dominika Haška s jeho sportovním oblečením Dominator. A to byl brankářský zázrak připraven na postsportovní kariéru docela slušně, nejprve absolvováním Pedagogické fakulty v Hradci Králové a pak studiem managementu v USA. Dnes to na podnikatelském poli zkouší znovu s produkcí energetického nápoje a snad bude úspěšnější. Zvláště, když mu za zády stojí úspěšná mediální manažerka. Jágr škole sice nikdy moc nedal a jeho partnerky uměly peníze nepochybně lépe utrácet než vydělávat, ale zato má byznys doma. Otec Jaromír, spoluvlastník kladenské Energie stavební a báňské společnosti, ví jistě dost o tom, jak se vydělávají peníze i jinak než hokejkou, a největší hokejová hvězda bude vědět, odkud začít. A rozhodně nebude vypadat jako spadlý z Marsu, jak se stává ve specifických českých podmínkách leckomu, kdo se domů vrací po dlouhé době strávené v cizích krajích. Zkušenosti rodiny z významné středočeské stavební firmy jsou jistě bohaté a všech iluzí a naivní důvěřivosti zbavující. Jaromír Jágr je dnes u nás nejen sportovní celebritou, ale také obecně respektovanou osobností s morálním kreditem a po těch je v současnosti poptávka v politice zleva doprava bez výjimky. Věřme však, že Jágr na rozdíl od dalšího spoluhráče Jiřího Gumy Šlégra tomuto lákání nepodlehne a nepoloží svůj kredit na oltář ambicí nějakých nových českých spasitelů. To by byla asi ta nejztrátovější investice, jíž by se mohl dopustit.

4 Roční předplatné týdeníku za 1690 Kč Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EU Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EU Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni, adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line , po pá Předplatitel bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 5 INZERCE A KOUZELNÉ ČÍSLO 68. Jaromír Jágr popírá koloběh sportovního života. Zatímco ostatní s věkem ztrácejí na hodnotě, jeho cena a význam naopak rostou monitor 10 PRŮMYSL 11 FINANCE 12 TECHNOLOGIE názory 13 KOMENTÁŘ MIROSLAVA ZÁMEČNÍKA 14 PALUBNÍ DENÍK 15 PROJECT SYNDICATE 16 MAKROEKONOMIKA global obsah euro SEVERNÍ KOREA Výraz vlivný severokorejský podnikatel vypadá na první pohled jako oxymóron. A přece se takoví lidé začínají z ekonomického marasmu KLDR vynořovat 48 NORSKO Norský vládní fond čeká omlazovací kúra. Má být dravější a začít myslet skutečně globálně report hyde park 40 MUSÍME PRAHU ZAHUSTIT. Když budou lidé v Praze žít blíže k sobě, získají větší komfort i bezpečnost, říká Tomáš Ctibor bývalý developer, který dnes usměrňuje developery 44 PODNIKAVÁ TOTALITA. O uvolnění politických poměrů nemůže být na severu Korejského poloostrova řeč, ale v ekonomické izolaci země se objevují trhliny 18 JAROMÍR JÁGR Kdyby se sečetly všechny Jágrovy výdělky, mohl být kladenský rodák korunovým miliardářem. Doplatil na špatná rozhodnutí a vášeň pro hazard 22 STÁTNÍ SPRÁVA Firmy, které opravovaly silnice, si samy nakupovaly práci v soukromém počítačovém systému. Stát přihlížel a platil 24 EVROPSKÁ UNIE Česko se připravilo o exkluzivní přístup k analýzám bruselského think tanku, který ovlivňuje celou evropskou politiku 26 ENERGETIKA Regulátor podal kvůli podezřením z podvodů trestní oznámení na 150 solárních elektráren. Rozjíždějí se první soudy 28 POLITIKA Ministr zemědělství Marian Jurečka se rád chlubí. A občas přitom lže 32 DISKUSNÍ FÓRA Hodnoceními a recenzemi se web jen hemží. A stejně tak přibývá žalob a trestních oznámení na internetové kritiky 34 TECHNOLOGIE Technologické, a hlavně internetové firmy v Česku zesilují tlak na politiky. Chtějí větší podporu informačních technologií 36 CHILE Výrobce tradičních českých kořalek už pět let destiluje přímo v Chile, a dokonce zřizuje vlastní sady 38 AKCIOVÉ TRHY Posledních 15 let čínského ekonomického růstu vyneslo internetové tržiště Alibaba k hodnotě 168 miliard dolarů 40 TOMÁŠ CTIBOR Když můžou, developeři klidně stavějí na špatných místech. A to jim město nesmí dovolit, říká šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy 52 ČÍNA Čínské reformy míří od plánovaného k více tržnímu hospodářství, což bude implikovat efektivnější alokaci kapitálu 54 FINANČNÍ TRHY Rozvinutým trhům se opět daří, v zámoří však lépe než v Evropě 55 MANAŽERSKÝ PANEL Chystané propojení dvou největších hráčů na trhu poškodí zákazníky light 56 BRUNEJ Ve světě se pod mezinárodním tlakem od kamenování upouští, Brunej jeho zařazením do trestního zákoníku šokovala 60 MEDITÉ Španělská restaurace je jedním z mála živých míst v jinak polomrtvých Mariánských Lázních 62 SPOLEČNOST 63 KÁVA S MARTINOU SÍBRTOVOU Prostřednictvím provizních prodejců prodáme téměř polovinu zájezdů, říká finanční ředitelka cestovní kanceláře Exim tours 64 LIDÉ A PODNIKY 66 POZVÁNKY Staňte se fanouškem týdeníku Euro Sledujte novinky z týdeníku Euro

6 6 Euro května 2014 monitor názory 6 DIAG HUMAN Úmluva o uznávání rozhodčích nálezů platí ve zhruba 150 zemích. Když ne v Londýně, může Diag Human příště vyhrát třeba v Tádžikistánu 8 ZDRAVOTNICTVÍ Zubní technici si stěžují na nízké úhrady za celkové snímatelné protézy. Hrozí, že je přestanou vyrábět 9 EUROZÓNA Portugalsko se po Lotyšsku a Irsku minulý týden stalo třetí zemí, která plně ukončila mezinárodní záchranný program vedený Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem 10 PRŮMYSL Tomáš Budník, zatím nejvážnější kandidát na post generálního ředitele Telefóniky má vážného soupeře Igora Přerovského, rovněž manažera skupiny PPF, jež operátora vlastní 11 FINANCE Banky čím dál agresivněji bojují o to, aby se staly zákazníkovým primárním ústavem takovým, kam si bude posílat výplatu a jehož kartu bude vytahovat z peněženky 12 TECHNOLOGIE Seznam zahájil stavbu vlastního datového centra. Vyroste v Horních Počernicích a společnost do něj postupně investuje 200 milionů korun 13 KOMENTÁŘ MIROSLAVA ZÁMEČNÍKA Ať se stavby dálnic zastaví, dokud nám nepřijde divné přeplácet někoho ve veřejném zájmu o 1500 procent 14 PALUBNÍ DENÍK 15 PROJECT SYNDICATE 16 MAKROEKONOMIKA Český souboj u Temže V Londýně se čeká důležité rozhodnutí v nejdelší české arbitrážní kauze. Výhra Diagu Human by otevřela cestu k zabavování státního majetku Vrchní soud v Londýně v nejbližších dnech patrně dospěje k verdiktu, jenž by mohl přehodit další pomyslnou výhybku v mnohaletém sporu mezi společností Diag Human a českým státem. Sudí Jejího Veličenstva sice nemůže firmě podnikatele Josefa Šťávy rovnou přiklepnout požadované miliardy korun za údajné překažení obchodů s krevní plazmou, přesto půjde o hodně. Pokud zvítězí Diag, otevře se tím hrozba exekucí českého majetku. V paměti ještě zůstává šok, který před třemi lety vyvolalo zabavení uměleckých předmětů ve Vídni. Česká republika sice v Rakousku posléze vyhrála v odvolacích instancích a Diag slíbil, že už na památky nesáhne, strach z dalších záborů ale zůstal. Oč vlastně technicky běží? Královská divize vrchního soudu řeší otázku, zda je vykonatelný nález českého rozhodčího senátu z roku 2008, jenž Diagu přiřkl náhradu osm miliard korun. Obě strany se sice před pěti lety dohodly, že tento nález znovu posoudí ještě přezkumný senát, postupně se ale úplně znesvářily a Šťávův právník Jan Kalvoda nakonec přišel s tezí, že Česká republika se vůči původnímu nálezu odvolala neplatným způsobem. Rozhodl se využít mezinárodní úmluvy o uznávání rozhodčích nálezů a poslal podněty na několik zahraničních soudů. Kromě přechodného úspěchu v Rakousku a Lucembursku, kde Česku zablokovaly bankovní účty, ovšem bez reálného dopadu na státní pokladnu, zatím Diag v cizině prohrával. V Londýně si nicméně dělá naděje. Soudce se totiž začal probírat spletitým případem nad očekávání podrobně, což by mohlo nahrávat spíše firmě. Jednání je vypsáno od 12. do 15. května. Soud se soustředí na otázku, zda Česká republika předepsaným způsobem požádala o přezkum nálezu z roku Podle Diagu žádost nesprávně podepsal bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk. Podle občanského soudního řádu i zákona o ÚZSVM měl stát zastupovat pověřený zaměstnanec úřadu. Ministerstvo zdravotnictví, jež vede obhajobu státu v zahraničí, ale namítá, že stát tehdy pro jistotu podal vícero mutací žádosti a listina s podpisy Julínka a Vaňka byla pouze jednou z nich. EXPERTI NA OBOU STRANÁCH Díky pečlivosti soudce se na jednání přetřásaly také další peripetie, které s touto fází kauzy souvisejí. Například kontroverzní stanovisko předsedy rozhodčího senátu Květoslava Růžičky, jenž nejprve v roce 2011 přitakal argumentaci Kalvody, posléze ale svůj podpis pod stanoviskem odvolal a dvakrát byl několik dní nezvěstný. Diag se v Londýně také snaží zpochybnit legitimitu rozhodců přezkumného senátu právníka Milana Kindla, šéfa Hospodářské komory ČR Petra Kužela a ekonoma Jiřího Schwarze. Zdůrazňuje, že ani jeden z rozhodců nebyl vybrán za Šťávovu stranu. U každého z uvedené trojice Kalvoda také namítá konflikt zájmů se státem či se zahraničními firmami, které se snaží do sporu zasáhnout.

7 7 Diag Human monitor SKORO ZAPOMENUTÝ ZAČÁTEK Kauza Diag Human je starší než Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví v roce 1991 vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se sice dohodlo s dánskou firmou Novo Nordisk a společností Diag Human (do roku 1993 s názvem Conneco), tyto firmy ale nakonec ve výběrovém řízení neobstály. Některá média v té době spekulovala o nečistých obchodech Josefa Šťávy s krví nakaženou HIV. V březnu 1992 ministr Martin Bojar napsal společnosti Novo Nordisk, že nevyhrála, protože česká strana má pochybnost o solidnosti firmy Conneco. Diag se tím cítil poškozen a začal s vyčíslováním škod. Ministr zdravotnictví Jan Stráský se v roce 1996 přiklonil k rozhodčí smlouvě a začíná první řízení. Od té doby padlo několik rozhodnutí, vystřídalo se několik rozhodců. V roce 2003 se vláda Vladimíra Špidly rozhodla, že Diagu na základě částečného rozhodčího nálezu zaplatí téměř 330 milionů korun. (pto) FOTO Reuters Diag i ministerstvo zdravotnictví si v Británii najaly právníky z první advokátské ligy a zalovily také vysoko v domácích vodách. Soud požadoval, aby obě strany jmenovaly experty, kteří vypracovali posudek podle stanovené struktury. Po vzájemné výměně analýz následovaly upřesňující posudky a neúspěšný pokus odborníků o dohodu. Diag si najal profesora Alexandra Bělohlávka, v tuzemsku asi největší kapacitu na mezinárodní rozhodčí řízení (Bělohlávek je členem Mezinárodního rozhodčího soudu ICC v Paříži a rozhodcem v dalších zemích). Předběhl tak stát, který měl zálusk na téhož odborníka. Bývalý ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd Vladimír Balaš, na něhož přišla řada, ale jistě také patří mezi českou arbitrážní elitu. Soudce by měl tento týden oba experty podrobit křížovému výslechu, jeho průběh zřejmě napoví konečný výsledek. Jan Kalvoda se minulý týden nechtěl k nadcházejícímu jednání soudu jakkoli oficiál ně vyjádřit. Neodpověděl ani na dotaz týdeníku Euro, po jakém majetku by Diag v případě úspěchu v Londýně sáhl. Pouze potvrdil, že umění zůstává pro exekuce tabu. Ani právník ministerstva zdravotnictví David Kotris nechtěl líčení dopředu komentovat. Vítězství před královským soudem by pro něj znamenalo jen přechodnou úlevu. Takzvaná Newyorská úmluva o uznávání rozhodčích nálezů totiž platí ve zhruba 150 zemích po celém světě. Diag tak může příště vyhrát třeba v Tádžikistánu. A pravomocné vítězství v jedné zemi by znamenalo automatické uznání jinde. V důsledku by Česko muselo vyplatit Diag Human podle nálezu z roku HLÁSÍ SE TŘETÍ VZADU Současně se zahraniční linií sporu se stále vyvíjí také její tuzemská dimenze. Stát sice loni na soudech uhájil i třetího rozhodce Jiřího Schwarze, přezkumný senát ale od té doby přešlapuje na místě. Rozhodci se marně domáhají příslibu odměny, kterou si vyčíslili na 30 milionů korun. Bez odklepnutí peněz rozhodci nechtějí v řízení pokročit. Bezvýchodnost jednání využívá Kalvoda, který senát formálně neuznává a blokuje dohodu, jejíž uzavření předpokládá rozhodčí smlouva a zákon o rozhodčím řízení. Když se na straně státu začal rýsovat způsob, jak rozhodcům vyjít aspoň částečně vstříc a přes tarify rozhodčího soudu při Hospodářské komoře jim rozdělit něco přes 18 milionů, nasadil Šťávův právník ke komunikační ofenzivě namířené na nové vedení ministerstva financí. To má totiž v gesci Úřad pro zastupování státu, jenž má zastřešovat postup státu v české jurisdikci. Hlavním Kalvodovým cílem je ale ministerstvo zdravotnictví, které de facto postup státu řídí. Diagu hraje do noty, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) má od nástupu do funkce na resort vedený Svatoplukem Němečkem (ČSSD) ostře našlápnuto. A podle týdeníku Euro neskončily Kalvodovy podněty na financích bez povšimnutí. Mezitím se do hlavního proudu kauzy začala znovu zapojovat švýcarská společnost Towit Machinery Trading, napojená na Vítkovice Machinery Group Jana Světlíka. Towit v minulosti odkoupil necelou čtvrtinu pohledávky Diagu vůči státu od bývalého Šťávova právníka a duchovního otce celé arbitrážní konstrukce sporu Jiřího Oršuly. Přezkumný rozhodčí senát vedený Kindlem se v prosinci usnesl, že k projednání takzvané hlavní intervence Towitu nemá pravomoc. Tím sice švýcarskou firmu nevpustil do řízení, současně jí ale nepřímo doporučil, aby se obrátila na obecný soud. Towit si to podle výkladu, který má týdeník Euro k dispozici, vyložil jako faktické bránění toho, aby jeho podnět byl vůbec projednán. Obecný soud podle jeho advokátky Ivany Slivkaničové žalobu firmy také nemůže přijmout, což Towit staví do situace, kdy se nemůže dovolat svého nároku. Východiskem by mohl být podnět na Ústavní soud. Pokud by u něj Towit uspěl, mezitím přijatý přezkumný nález by mohl být zrušen. A s ním i milionové odměny rozhodcům. Tomáš Pergler pergler@mf.cz

8 8 Euro května 2014 monitor SLÍVA DIPLOMACIE Zeman podepsal nové velvyslance ZDRAVOTNICTVÍ Klapačky nebudou Zubní technici si stěžují na nízké úhrady za celkové snímatelné protézy a další plně hrazené stomatologické výrobky. Ze zákona jsou sice bez doplatku pacienta, ale doplácí na ně zhotovující laboratoř. Údajně hrozí, že je u nás zubní technici přestanou vyrábět. V blízké době již nebude v silách a finančních možnostech členů Komory zubních techniků ČR nadále tyto výrobky zhotovovat. Některé jsou zcela bez navýšení již 17 let, prohlásili zubní technici koncem dubna na svém sněmu. Úhrada zdravotní pojišťovny za celkovou protézu je menší než průměrné náklady laboratoře, a to se přitom o ni dělí laboratoř a zubní lékař. Ve výsledku místo potřebných 3700 korun dostane laboratoř od zubaře necelé dva tisíce. Kvůli ekonomickému propadu už prý nemohou laboratoře krýt ztrátu z výdělku na jiných výrobcích. Nikdo po nás nemůže chtít, abychom poskytovali služby, na kterých proděláváme, říká prezidentka Komory zubních techniků Alexandra Seidlová. Zubní technici také kritizují, že si pacienti nemohou u plně hrazených prostředků připlatit, a pokud mají speciální nároky, musejí platit celý výrobek ze svého. Pro většinu zubních laboratoří představují plně hrazené výrobky se striktně regulovanou úhradou větší díl objemu práce. V některých regionech zubní laboratoře, dřívější symboly jistoty výdělku, skomírají. Již v současné době Komora zubních techniků ČR zaznamenává krachující praxe a tento trend se zrychluje, tvrdí představitelé techniků. Ministerstvo zdravotnictví hodlá úhrady za plně hrazené stomatologické výrobky navýšit, ale je k tomu nutná změna zákona. Je nutné počítat s dobou zhruba jednoho roku potřebnou pro standardní legislativní proces, kterým tato novela bude muset projít, uvedla mluvčí resortu Štěpánka Čechová. (čab) SVOBODA SLOVA Tak vznikl Paroubek Ústavní soud posunul meze drsné, leč ještě povolené karikatury. Petra Paroubková, manželka někdejšího předsedy vlády, chtěla po časopisu Reflex omluvu kvůli epizodě komiksu Zelený Raoul z května Celkem tři soudy jí nevyhověly a v pátek její stížnost odmítl rovněž Ústavní soud. Komiks Paroubkovy opravdu nešetřil. Příběh začíná tím, že paní premiérová vypráví kamarádkám, jak se onoho večera, kdy svrhl vládu, Jirka vrátil z parlamentu celý rozpálený a jak manželova excitovaného stavu využila, nazvala ho pašákem, šikulou, úplným Delonem, tygrem a svedla ho. Následoval přiměřeně divoký sex, při kterém Paroubka hnala vpřed zbrusu nová lákavá vidina zrušení poplatků ve zdravotnictví. Vše uzavírá konstatování, že to byl den, kdy vznikl nový Paroubek. Paroubková komiks v ústavní stížnosti označila za nevkusnou pornokarikaturu, která podle jejího názoru šeredně znevážila početí její dcery Margarity a následné těhotenství. Ústavní soud připustil, že šlo o opravdu drsnou kritiku, rozhodl nicméně, že nevybočila ze zákonem tolerovaných mezí: Posuzované vyobrazení nelze považovat za hrubě pornografické či vulgárně zesměšňující počátek stěžovatelčina těhotenství, jak ona tvrdí. (drv) Zatímco loni prezident Miloš Zeman blokoval svůj podpis pod soupiskou nových diplomatů kvůli názorovým střetům s ministerstvem zahraničí (MZV) téměř půl roku, letošní jarní várku nových velvyslanců schválil téměř bleskově. Návrh vlády již pan prezident podepsal. Nyní může ministerstvo pro dotyčné velvyslance požádat o agrément příslušné země, potvrdil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Vláda se na seznamu ambasadorů přitom jednomyslně shodla teprve v polovině dubna. Podle informací týdeníku Euro je na neveřejném seznamu jmen třeba někdejší náměstek ministra zahraničí pro ekonomickou diplomacii Tomáš Dub, který by měl odjet do Kanady, nebo Zaorálkova dvojka Karel Borůvka. Ten by měl v Berlíně vystřídat Rudolfa Jindráka, s nímž Zaorálek počítá na uvolněné místo náměstka. Dubův i Borůvkův post byly na MZV dohodnuty ještě za Zaorálkova předchůdce Jana Kohouta. Neznamená to ovšem, že by vztah mezi Černínským palácem a Hradem byl bezproblémový. Některá jména, která má MZV připravena pro významné posty, kvůli negativním signálům ze Zemanovy kanceláře do vlády minulý měsíc raději ani neodešla. Střídání diplomatů se komplikuje například v Bruselu nebo v Paříži. (bh) STÁTNÍ SPRÁVA Rezervy za 62 milionů Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala několik výběrových řízení, která směřují k zabezpečení při živelních katastrofách, především povodních. Předpokládaná cena vypsané zakázky činí 61,755 milionu korun. SSHR poptává například několik typů kontejnerů: pro nouzové přežití, pro dálkovou dopravu vody, pro specializované čerpadlo Somati. Chce pořídit také autojeřáb, sací bagr, mobilní protipovodňovou stěnu, kalovou čerpací soupravu a podobně. V minulosti měla správa rezerv problémy s mnoha výběrovými řízeními. Kritika se valila především na kontrakty uskladňování pohonných hmot, masa nebo obilnin. V posledních dvou odvětvích byly agilní především firmy stávajícího ministra financí Andreje Babiše. Ten přitom společně s ministrem průmyslu navrhuje šéfa SSHR. Úřad právě řeší tendr na uskladnění tisíce tun mraženého masa. Pro stát jej chtějí skladovat firmy blízké Babišovu hnutí ANO. Jedna přímo z impéria předsedy strany, v druhé působí poslanec Jan Volný a patří jednomu z největších sponzorů hnutí Františku Piškaninovi. (hrb) FOTO archiv, Jan Rasch, Reuters / ILUSTRACE Jiří Slíva

9 9 monitor SPOJENÉ STÁTY Apple má nejlépe placenou manažerku světa Téměř 68 milionů dolarů nabídl americký výrobce elektronických hraček Apple na přivítanou své nové manažerce retailového prodeje. Angela Ahrendtsová (53) se tak stala nejlépe placenou manažerkou planety, když z prvního místa tohoto žebříčku sesadila Marissu Mayerovou, CEO firmy Yahoo. Ta se musí spokojit se 63 miliony dolarů ročně. Za půldruhého roku, kdy funkce šéfa retailu nebyla nastálo obsazena, poklesl výnos z jednoho značkového obchodu Applu z 29,4 milionu dolarů v první polovině fiskálního roku 2013 na 29,1 milionu v první polovině letošního fiskálního roku. V tomto roce firma plánuje otevření dalších 30 obchodů, převážně v zahraničí, odkud generuje dvě třetiny svých kamenných příjmů. Pro Ahrendtsovou není oživování tržeb zaběhnuté značky novinkou. V roce 2006 ji týmž úkolem pověřil britský výrobce módního oblečení Burberry; Ahrendtsová dokázala za osm let zvednout prodeje na dvojnásobek. Zlomový bod přišel v roce 2010, kdy se v oblečení od Burberry nechala vidět Kate Middletonová, dnes vévodkyně z Cambridge, když oznamovala své zasnoubení s následníkem britského trůnu princem Williamem. Podle ostrovní poradenské firmy MM&K byla Ahrendtsová v roce 2012 s 19,6 milionu liber nejlépe placenou britskou manažerkou. (dan) EUROZÓNA Portugalsko ohlásilo exit POLITIKA ODS balí kufry Portugalsko se po Lotyšsku a Irsku minulý týden stalo třetí zemí, která plně ukončila mezinárodní záchranný program vedený Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rozhodli jsme se, že nevyužijeme žádnou další mezinárodní pomoc, prohlásil portugalský premiér Pedro Passos Coelho s tím, že poslední platba věřitelům odejde v polovině května. Portugalsko tak nesáhne k úvěrovému rámci, který mu nabídl MMF. Máme finanční rezervy, které nás ochrání proti turbulencím, doplnil Coelho. Po dramatickém pádu ekonomiky a prudkém nárůstu nezaměstnanosti přijalo Portugalsko před třemi lety nabízený bailout ve výši 78 miliard eur. Ovšem výměnou za předepsané reformy a drastické škrty. Splacení půjčky neznamená, že by se země řazená mezi jižanské potížisty v EU definitivně odlepila ode dna. Nezaměstnanost sice klesla na 15 procent, celkový dluh vůči HDP ale vyskočil na 129 procent. (bh) Občanští demokraté finišují s výběrem svého nového sídla. Podle předsedy strany Petra Fialy se strana nastěhuje do nových prostor v centru Prahy, její výběr se zúžil zhruba na osm objektů. Strana ale řeší jeden pikantní problém v touze stát se novou a čistou partají bez skandálů si začala předběžně lustrovat majitele nemovitostí. A to výběr v centru hlavního města komplikuje. My si nemůžeme dovolit nastěhovat se do nájmu k majitelům, jejichž majetková struktura bude budit podezření. A musím říci, že jsme kvůli tomu už nějaké tipy na nový nájem opustili, přiznal předseda strany Petr Fiala. Ve stávající budově má ale ODS ještě platnou nájemní smlouvu, která vyprší za rok. Pokud by bylo stěhování v poměru k výpovědi výhodné, může k němu dojít podle Fialy už na podzim. Centrála ODS by mohla podle něj sídlit v lokalitě kolem pražského náměstí Republiky. Stávající kanceláře má v moderní budově na Pankráci. Lidem z vedení partaje vadí jednak lokalita Pankráce mimo střed centra a také rozlehlost kanceláří vzhledem k tomu, že z administrativy musely odejít desítky lidí. Důležité jsou i úspory, kvůli nim se stěhovala už jednou z Jánského vršku. Partaj sice dostala vloni od sponzorů podle své výroční zprávy 78 milionů korun, ještě za časů předsedy Topolánka to bylo ale 200 milionů. Kvůli úbytku poslanců má strana také menší příspěvky od státu. V roce 2009 měla ještě 192 milionů, vloni už jen 84 milionů. Po dle výroční zprávy měla ODS ke konci roku dluhy ve výši 57 milionů. (ker) INZERCE A

10 10 Euro května 2014 monitor průmysl TELEFÓNICA ENERGETIKA Budník vs. Přerovský Maďarským páčidlem na Poláky Doposud nejvážnější kandidát na post generálního ředitele společnosti Telefónica Tomáš Budník (na snímku) má vážného soupeře Igora Přerovského. Právě mezi těmito jmény vybírá podle informací týdeníku Euro majoritní vlastník telekomunikační firmy, skupina PPF, kdo nahradí současného šéfa Telefóniky, Luise Malvída. Ten po dohodě s novým majitelem opustí šéfovské křeslo na konci června. Personální změny nekomentujeme, reagovala na otázky týdeníku Euro mluvčí PPF Jitka Tkadlecová. Budník před několik lety vedl operátora U:fon a nachystal pro PPF operátora, se kterým se přihlásil do aukce frekvencí. Pokud interní souboj manažerů PPF vyhraje, nebude pro něj prostředí Telefóniky nové, přednedávnem nahradil ve vedení IT divize Telefóniky Moniku Mošovou. Rovněž Budníkův soupeř Přerovský má několikaleté zkušenosti z práce v telekomunikacích. Mimo jiné zastával post senior manažera firemní komunikace a tiskového mluvčího, poté viceprezidenta pro značku a komunikaci ve společnosti Oskar mobil (dnes Vodafone). AGROFERT Zisk klesá Od roku 2006 pracuje pro skupinu PPF, například se v Rusku staral o rozjezd tamních aktivit Home Creditu, ve stejné zemi pak měl od PPF za úkol vybudovat projekt nového virtuál ního operátora. Investiční skupina PPF miliardáře Petra Kellnera koupila takřka 66procentní podíl ve firmě Telefónika za 63,6 miliardy korun. Nový majitel výměnou generálního ředitele pokračuje v rozsáhlých personálních změnách, které v telekomunikační firmě v posledních měsících uskutečnil. Mimo jiné vyměnil finančního ředitele Davida Melcona Sancheze-Friera, který se vrátil do centrály španělské skupiny Telefónica. Jeho dočasným nástupcem je od dubna první místopředseda představenstva Telefóniky Martin Vlček. Letos v lednu, krátce poté, co společnost PPF Telefóniku převzala, obměnila investiční skupina představenstvo a dozorčí radu. Do rady byli kooptováni spoluvlastník PPF Ladislav Bartoníček, ředitel investiční divize PPF Martin Štefunko a Vladimír Mlynář, který je v PPF zodpovědný za PR a vztahy s veřejným sektorem. (foj) Podle posledních předvolebních průzkumů volební preference ministra financí Andreje Babiše a jeho strany ANO strmě rostou. O strmém růstu se ale nedá hovořit v souvislosti s Babišovou skupinou Agrofert. Koncernu loni klesl konsolidovaný zisk o sedm procent na 5,613 miliardy korun. Za propadem je především zhoršené hospodaření chemické části koncernu. Skupině naopak rostly tržby, a to meziročně zhruba o patnáct procent na 151,7 miliardy korun. Konsolidovaný celek Agrofertu tvořily výsledky 228 firem, dalších čtyřicet se v celkových číslech neobjevilo kvůli jejich nevýznamnosti. V důsledku pokračování restrukturalizace skupiny proběhlo v roce 2013 v rámci konsolidačního celku značné množství fúzí, převzetí jmění, navyšování základního kapitálu, ale i zakládání nových společností, uvedl Agrofert v prohlášení. K nejvýznamnějším akvizicím roku 2013 patří nákup německé pekárenské skupiny Lieken AG, která významně přispěla k nárůstu aktiv a obratu konsolidačního celku. (foj) Maďarský MOL pokračuje v ofenzivě na českém petrochemickém trhu. Firma oznámila, že podepsala dohodu o koupi menšinového podílu koncernu Eni v České rafinérské. Eni vlastní ve zmíněném podniku 32,4 procenta. Cena dohodnuté transakce nebyla zveřejněna. Navíc není jasné, zda k tomuto obchodu vůbec dojde. Na akcie České rafinérské má totiž předkupní právo majitel zbývajícího podílu, společnost Unipetrol, potažmo její vlastník PKN Orlen. Poláci již opakovaně uvedli, že mají o podíl Eni v rafineriích zájem. Poslední jednání mezi Eni a PKN se podle informací týdeníku Euro uskutečnila před několika týdny s tím, že budou v brzké době pokračovat. Zveřejnění dohody mezi Eni a MOL odborníci považují za nátlak na polskou společnost, aby byla ochotna za podíl v rafineriích při placení pořádně přitlačit. Unipetrol již začátkem roku zvýšil v České rafinérské svůj podíl, když za více než 27 milionů dolarů (536 milionů korun) koupil zhruba 16 procent akcií podniku od společnosti Shell Overseas Investments. MOL je zase v posledních měsících aktivní na trhu s pohonnými hmotami. Maďarská firma se přednedávnem dohodla s Eni na koupi její české sítě 124 čerpacích stanic Agip. MOL se po jejich převzetí stane tuzemskou dvojkou, právě za Benzinou, která patří do skupiny Unipetrolu. (foj) STROJÍRENSTVÍ Tramvaj na baterky Plzeňská Škoda Transportation dodá do tureckého města Konya 12 tramvají s bateriovým pohonem za více než 800 milionů korun. Naváže tak na dodávku 60 klasických tramvají, které skupina vyrábí pro stejné město. Půjde také o vozy ForCity Classic, ale tentokrát s přídavným bateriovým pohonem. Díky němu získají tramvaje alespoň částečnou nezávislost na trakčním vedení. Jen na baterky ujedou zhruba tři kilometry. (foj) FOTO archiv, Jan Rasch

11 11 finance monitor FOTO archiv, Martin Pinkas mbank Kouzla se spořicím účtem Mít zákazníků milion, nebo dva pro banky dnes nic neznamená. Banky potřebují, aby tito klienti využívali jejich služby a produkty, protože v době bezplatných účtů a debetních karet neaktivní klienti vlastně jenom stojí peníze. Banky proto čím dál agresivněji bojují o to, aby se staly zákazníkovým primárním ústavem VÝSLEDKY Zisk Fio banky klesl o dvě pětiny Nízkonákladové bance Fio loni klesl zisk o 43 procent na 36,2 milionu korun. Finanční dům tak pokračuje v nestálých hospodářských výsledcích. Předloni banka vydělala 63,4 milionu korun, o rok dříve to bylo 16,8 milionu a v roce milionů. Úrokové výnosy Fio, jako jedné z mála bank, v loňském roce mírně vzrostly, a to ŠVÝCARSKO Konec bankovního tajemství Švýcarsko, jedno z největších světových finančních offshorových center, se zavázalo k automatické výměně finančních informací, která má ztížit daňové úniky. Jeho pověst nedobytného bankovního sejfu, kde může kdokoli bezpečně schovat peníze jakéhokoli původu, tak utrpěla další ránu. Zahraniční majitelé účtů mají přesto ve Švýcarsku stále ještě asi 2,2 bilionu dolarů. tím, kam si bude posílat výplatu a jehož kartu bude na nákupech vytahovat z peněženky. Věrnostní karty a programy přestávají fungovat a musejí přejít na těžší kalibr. Například mbank začala nabízet nový spořicí účet s vysoce nadstandardním úročením třemi procenty, tedy více než dvojnásobkem proti běžným spořicím účtům. Háček je ale v tom, že se na něj nedají jednoduše poslat peníze jako u těch ostatních. Jedinou cestou, jak prostředky na účet dostat, je využívat služby banky: platit kartou, vybírat z bankomatu a posílat z účtu peníze. V internetovém bankovnictví si zákazník vybere, zda chce z každé transakce na spoření posílat jedno až deset procent, či fixní částku. Právě o placení kartou jde bance především, z každé transakce inkasuje zhruba jednoprocentní provizi. A to jí bohatě vyrovná přiznaný vyšší úrok na pár stokorun, které si klienti na takzvané mspoření složitě pošlou. (pez) o 12 milionů na 548 milionů korun. Ačkoli se Fio banka ráda profiluje jako bezpoplatková, příjmy z poplatků a provizí jí loni vzrostly o více než 20 procent na 256 milionů korun. Banka se zveřejněním čekala až do odpoledne 30. dubna, tedy nejzazšího možného termínu, dokdy musejí banky podnikající s českou licencí zveřejnit celoroční výsledky. Fio banka má již přes 350 tisíc klientů. Během loňského roku jich získala 105 tisíc. Nadále hodlá pokračovat v akvizici nových klientů a investovat do marketingu. Po kampani s hercem Jiřím Mádlem přichází s útokem na zahraniční banky působící v Česku. Minulý týden spustila televizní kampaň s Jakubem Kohákem (na snímku), hrajícím sice italského bankéře, který přijel české země vyplenit na poplatcích, ale mluvícím s francouzským přízvukem. (pez) Dohodu o výměně informací podepsalo již 47 zemí světa. Vlády si budou jednou ročně automaticky sdělovat informace o bankovních účtech daňových poplatníků, příjmech z dividend, úroků a prodejů. Společně se Švýcarskem dohodu podepsal také Singapur, který se v posledních letech stával oblíbenou alternativou Švýcarska především mezi asijskými boháči. (pez) FILANTROPIE Dar můžete poslat při každé platbě Společenská odpovědnost se za poslední léta stala součástí strategie mnoha firem. Dobrým signálem je, že se postoj k dobročinnosti výrazně mění i u individuálních dárců. Některé z filantropických aktivit se věnuje přibližně 85 procent majetných Čechů. Pravidelně na charitu podle průzkumu ČSOB Pri vate Bankingu přispívá zhruba třetina oslovených klientů. Možností, jak se stát dárcem, je v dnešní době řada od zaslání finanční částky přes účast na různých akcích až po dobrovolnictví. Jedinečnou formou dárcovství je pak Karta dobré vůle, která umožňuje pravidelně prostřednictvím každodenních platebních transakcí přispívat na vybrané projekty. Karta dobré vůle je exkluzivní kartou vydávanou pro klienty ČSOB Private Bankingu. Z každé platby věnuje Karta dobré vůle 0,6 procenta na dobročinné účely. Dárce tak přispívá pravidelně, což je v této oblasti důležité, říká Alena Králíková, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB. Finanční prostředky získané z plateb Kartou dobré vůle poputují do Výboru dobré vůle, Nadace Charty 77, Nadačního fondu Českého rozhlasu, Nadace Via a Člověka v tísni. Oblastí, do které ČSOB vkládá nejvíce finančních prostředků, je vzdělávání. Jedním z nejvýznamnějších programů je od roku 1995 Fond vzdělání, společný projekt Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové a ČSOB. Díky jeho stipendiím mohou studovat nadané děti, které by si to jinak nemohly dovolit. Ivana Votípková (na snímku), narozená jako neslyšící, například získala speciál ní vysílačku, která jí pomáhá při studiu na gymnáziu. Úspěšná gymnazistka a hráčka plážového volejbalu k tomu dodává: To, že jsem se dostala mezi slyšící, mohu mezi nimi žít a věnovat se svým koníčkům, je pro mě největším životním úspěchem. Maturovat jako neslyšící studentka se svými spolužáky pro mě strašně moc znamená. (pr)

12 12 Euro května 2014 monitor technologie DATA Seznam staví vlastní datové centrum Seznam zahájil stavbu vlastního datového centra. Vyroste v Horních Počernicích a společnost do něj postupně investuje 200 milionů korun. Drtivou většinu peněz spolyká první fáze, tedy samotná výstavba, zprovoznění a stěhování IT infrastruktury. Celý proces bude mít čtyři fáze a měl by trvat až deset let. Datový komplex největší tuzemské internetové firmy by měl zahájit ostrý provoz už začátkem příštího roku. Zhruba tou dobou přijde o velký byznys také jedno ze stávajících datových center, ve kterém Seznam nyní své serverové zázemí pro chod internetových služeb hostuje. Společnost podle informací týdeníku Euro aktuálně s partnery vede jednání. Seznam má v současné době více než 2400 kusů serverového hardwaru rozděleného do datacenter TTC v Malešicích a žižkovského Nagana, spadajícího pod Telefóniku. Seznam chce vlastní datové centrum využívat čistě pro potřeby společnosti, poběží z něj tedy služby jako Stream.cz, .cz, Mapy.cz, Firmy.cz a mnohé další. Do budoucna se ale nabízí možnost postavit i jiný byznys. Společnost totiž zároveň s datovým centrem buduje vlastní cloud. S tím se prozatím počítá také jako s interním projektem. Je ovšem možné, že by Seznam s vlastním cloudem konkuroval firmám typu Amazon, Microsoft či Google. Tento typ byznysu se logicky nabízí, řekl týdeníku Euro technický ředitel společnosti Vlastimil Pečínka. Tuzemský internetový lídr stále hledá dodavatele pro některé typy služeb, například nástroje pro správu datového centra a podobně. Výstavbu projektu má na starost společnost Altron. Spolu s novým datacentrem se Seznam stane zajímavým zákazníkem pro dodavatele energií. V jediném současném datovém centru se měsíčně spotřebuje 200 MWh elektřiny. Firma každopádně chce v tomto směru hledat úspory. V pozdní fázi například počítá se zprovozněním 135 solárních panelů na střeše budovy. (js) MOBILNÍ SÍTĚ Odříznutý Vodafone se bude soudit Mobilní operátoři T-Mobile a Telefónica se i přes protesty Vodafonu nakonec dohodli a mimo Prahu a Brno budou sdílet datové sítě nové generace (LTE/4G). Je to z jejich strany logický krok, který jim ušetří náklady na výstavbu i provoz a nasazování proběhne rychleji. Vodafone je nyní v konkurenční nevýhodě a plánuje věc řešit soudně. Pro operátory znamená nástup LTE vysoké investice do budování infrastruktury jen aukce je dohromady vyšla na 8,5 miliardy korun a další miliar dy budou stát ony sítě. Dobrou zprávou je, že bychom si rychlého mobilního připojení mohli užít ještě letos. VZDĚLÁVÁNÍ Brněnské 3D modely jdou do světa Brněnská společnost Corinth se začíná usazovat ve školách po celém světě. Zájem je o její aplikaci pro Windows 8 nazvanou Classroom, ve které nabízí více než 800 trojrozměrných modelů, pomocí nichž je možné zkoumat třeba anatomii lidí i zvířat, rostliny, ale i nejrůznější stroje či sochy a další umělecké předměty. Studenti si mohou objekty natáčet, přepínat po jednotlivých částech a čerpat z databáze informací. Přednášející může aplikaci propojit s balíkem kancelářských programů a 3D objekty tak přímo vložit do prezentace či textového editoru. Modely je zároveň možné vytisknout na 3D tiskárně. Corinth aplikaci zkouší v testovací verzi od února. Classroom funguje ve školách v Číně, Thajsku, Lotyšsku, Česku, Švédsku, Kalifornii, Washingtonu či na Maltě a Tchaj-wanu, T-Mobile chce do konce roku pokrýt 51 procent populace a 73 procent území. Rychlý internet, který zahrnuje i starší technologii 3G (zejména HSPA+), slibuje až na 93 procentech populace. Telefónica chce touto kombinací zajistit 90procentní pokrytí. Vodafone už dříve slíbil, že jeho turbo internet letos dosáhne na 93 procent populace. Výstavbu LTE sítí nakonec neovládne pouze Huawei, ale některé venkovské oblasti zajistí technologie od Nokie, pro kterou je po prodeji mobilní divize Microsoftu tato oblast hlavním zdrojem příjmů. (js) řekl týdeníku Euro šéf Corinthu Ondřej Homola. Jeho společnost je významným celosvětovým partnerem Microsoftu pro oblast vzdělávání. Při pobytu v Silicon Valley v rámci CzechAcceleratoru zaujala přímo bývalého šéfa firmy Steva Ballmera. (js) GLOSA Velké datové nesmysly Po více než dvou letech tápání se zdálo, že by pražské startupové akcelerátory mohly začít chrlit více skutečně dobrých a zajímavých technologických projektů, a ne pouze firmy odsouzené k neúspěchu a pracující na naprosto zbytečném softwaru. Smíchovský StartupYard se rozhodl v letošním ročníku věnovat pouze startupům zaměřeným na takzvaná big data a analytiku, tedy obor, ve kterém se začínají točit nemalé peníze a do kterého se teď ve světě investuje. Startup Yard svými technologiemi a odborníky posílila jména jako Seznam.cz, IBM či GoodData a vše vypadalo nadějně. Pak ale vyšlo najevo, jaké týmy se do Startup Yardu dostaly. Pod pojmem big data and analytics si na Smíchově představují například rumunskou seznamku, mobilní časopis pro fanoušky, kteří chtějí sledovat své oblíbené celebrity, či třeba aplikaci, jež pomáhá studentům, kteří ztratili motivaci. Já zase ztrácím motivaci tyto startupy sledovat a uvádět zde byť jen jejich jméno stejně se po třech měsících rozplynou jako pára nad hrncem, nebo půjdou žádat o azyl do dalšího podobného akcelerátoru. Česko není New York ani Silicon Valley, kde se může uchytit kdeco. Jsme národ plný inženýrů, máme úspěšné hardcore technologické firmy, hromadu lidí ve vedení významných světových IT firem. Musíme využívat tohoto kapitálu a ne se zabývat dalšími a dalšími variacemi na sociální čtečku čehokoli. V Brně to už v rámci Jihomoravského inovačního centra pochopili, do Prahy to ještě nedorazilo. Ale jak by se tady v Praze řeklo: V Brně to mají z dotací, u nás si to musíme všechno prošlapat. Jan Sedlák sedlakj@mf.cz FOTO archiv

13 13 komentář názory FOTO Hynek Glos Nemravná prémie Ať se stavby dálnic zastaví, dokud nám nepřijde divné přeplácet někoho ve veřejném zájmu o 1500 procent MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Začněme fakty: dolní komora Parlamentu ČR minulou středu zamítla návrh, aby se novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, mohla schválit už v prvním čtení, a poslala ji k projednání ve výborech. Dobře udělala, ať již v tom hrály roli jakékoli úmysly. Smysl novely je triviální po nikoli překvapivém zjištění, že od předchozí novely, platné od loňského února, která řekla, že výkup zemědělských pozemků pro potřeby výstavby infrastruktury bude za ceny jejich původního užití, maximálně se stoprocentním bonusem, výkup naprosto zamrzl. Proč? Na první pohled stoprocentní bonus nevypadá tak špatně, takže proč ta negativní reakce? Behaviorální ekonomové a psychologové by neměli být překvapeni, pokud přihlédnou k předchozí praxi. Důvodem je averze ke ztrátě, přičemž se tady bavíme o dvou typech prodávajících, a tedy i o dvou typech vnímané, či dokonce reálné ztráty. Obě se vážou ke změně podmínek ve srovnání s tím, za kolik se daly zemědělské pozemky pro infrastrukturu prodat do února 2013, kdy byly v zásadě vykupovány jako stavební, tedy mnohonásobně dráž. Novela platná od loňského února totiž výslovně stanovila, že se zejména nepřihlíží ke změně druhu pozemku v souvislosti s územním rozhodnutím pro stavbu dopravní infrastruktury zemědělská půda se vždy oceňuje jako zemědělská, nikoli stavební. A v tom je zakopán pes: znalecky stanovené ceny zemědělských pozemků se pohybují v rozmezí asi osmi až 35 korun za metr čtvereční. I když to zdvojnásobíte, pořád to není závratná částka. Prvním typem prodávajícího je insider, jenž vybaven privilegovanou informací možná již před lety nakoupil zemědělskou půdu v očekávání výstavby infrastruktury, pravděpodobně za vyšší než tržní cenu. Je velmi dobře možné, že proti stávající právní úpravě hodně. Takže tenhle typ prodat za stávajících cen bez ztráty nechce, často ani nemůže a bude dělat úplně všechno, aby výkupu za těchto podmínek zabránil. Ponechávám laskavému posouzení čtenářů, jaký je asi podíl tohoto typu vlastníků pod plánovanými trasami liniových staveb. Jelikož minulá praxe nemohla nikomu uniknout, neboť vyrobila velmi mnoho bohatých lidí tím nejjednodušším a nejméně mravným způsobem (zneužívání privilegované informace je ve všech civilizovaných zemích vážný trestný čin, ale tady to bude těžké dokazovat), zpěčovat se dobrovolnému prodeji budou i benigní vlastníci. Tedy lidé, kteří buď přímo hospodaří na vlastní půdě, anebo ji dosud nikomu neprodali a pouze ji pronajímají k zemědělskému využívání. Ani oni nejsou idioti a nepochybně jim neunikl výnos, na nějž dosáhli insideři a jehož se mohou dočkat i oni s podstatně vyšší legitimitou, když vydrží a neprodají. Na rozdíl od předkladatele novely si opravdu nemyslím, že tento faktor je v zásadě dočasný, neboť po překonání prvotního,šoku by se vlastníci měli přiklonit k dobrovolnému výkupu, který jim nabídne přece jen vyšší cenu (bonus). Tenhle šok lze další vládní akcí velmi zkrátit a přivést vlastníky k vystřízlivění, anebo je ukojit. Záleží na tom, jak se k tomu postavíte. Člověk může chápat snahu vlády urychlit dobrovolné výkupy, ale způsob, kterým to uchopila, je ten nejhorší z možných. Zvednout bonus až na 1500 procent odhadní ceny je jednou z nejhorších možností, jak tento problém zvládnout. Zcela totiž naplňuje očekávání insidera i benigního vlastníka, a to na úkor všech ostatních daňových poplatníků, jichž je neskonale víc. Přísně vzato jsme měli akceptovat tezi Organizace OSN pro zemědělství a výživu (FAO), která v zásadě neříká nic jiného, než že původní vlastník zemědělských pozemků nemá jejich výkupem ani zchudnout, ani zbohatnout; má být plně kompenzován. To je spravedlivé. Že jsme tuhle tezi nevstřebali hned na začátku, byla chyba. Otázkou zůstává, jak ji napravíme. Neboť ve skutečnosti český daňový poplatník je ten subjekt, jehož by měly český stát a soudy šetřit nejvíce. A dávat komukoli prémii tohoto zcela absurdního rozsahu jen za to, že se ve veřejném zájmu vzdá za úplatu svého majetku, je zločin na daňovém poplatníkovi. Že to byla někdejší praxe, ještě není žádný důvod v ní pokračovat. Ostatně byla to právě minulost, která nás dostala tam, kde jsme teď. Takže, vážení poslanci, jakkoli je averze ke ztrátě malé skupiny vlastníků obrovská, zkuste přemýšlet o tom, co ti všichni ostatní zaplatí a jak se to dá řešit jinak. Já budu milerád žít s vědomím, že se výstavba dálnic a rychlostních silnic zastaví do té doby, než nám přijde nenormální, že ve veřejném zájmu máme někoho o 1500 procent přeplácet.

14 14 Euro května 2014 názory palubní deník A kde si nahrabeme, Bohouši? Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka podle informací Palubního deníku čelí kritice některých členů širšího vedení své strany za to, že vláda odmítla dát záruky za výstavbu dvou nových bloků v Temelíně a současně s tím odložila i plány, podle kterých měla mít jejich budování na starost nově zřízená státní firma. Kritikové v kuloárech Sobotkovi vyčítají, že stranu de facto připravil o jednu z možností financování. Existuje jen málo lepších příležitostí pro shánění financí, než když jako vládní strana rozhodujete o státní miliardové zakázce a řídíte následnou stavbu. TOVÁRNA NA POLITIKY Lidé z vedení ministerstva dopravy si už hledají záložní práci pro případ, že bude muset odejít ministr Antonín Prachař. Po dle informací Palubního deníku je už dokonce vybrán nástupce ministra z řad poslanců ANO, ale poslanci o sobě rádi vyprávějí leccos. Držme se raději nových míst, kam kdo zamíří. První náměstek Milan Feranec, který za politickou dráhu může vděčit svým manažerským postům v podnicích Agrofertu, by se chtěl stát podle informací Palubního deníku po podzimních komunálních volbách primátorem Olomouce. Feranec je od února předsedou hnutí v Olomouci a má dobře našlápnuto. Holding Agrofert by si tak vedle výroby všech možných zemědělských produktů a hnojiv mohl ještě patentovat výrobu politiků. AUTORASISMUS České zastoupení německé automobilky BMW musí řešit nezvyklý problém. Nedaří se mu zbavit luxusního BMW za zhruba pět milionů korun, které si objednal šéf TV Nova Christoph Mainusch. Automobil do ČR dorazil v mírně odlišném odstínu kůže, než si vládce televizního trhu přál. Vůz následně odmítl převzít a žádá výměnu koženého potahu sedaček a zbytku vozu. Celá operace by mohla údajně přijít na asi jeden milion korun, a tak není divu, že importérovi se do něčeho podobného nechce. Mainusch, který paradoxně ordinuje nejsledovanější televizi velmi úspornou kúru, podle informací Palubního deníku odmítá o celém problému jednat s prodejcem a řeší jej přímo s vedením českého zastoupení automobilky. Celá kauza připomíná text jediného hitu Pavla Vítka, v němž se zpívá: Mám rád vůni tvý kůže, hřej mě, když můžeš mě hřát, dám svý tělo na oltář, já nechci mít svatozář. ŠPIONI UŽ NA ZNAČKÁCH Čeští civilní i vojenští špioni se v dohledné době dočkají nových šéfů. Bývalý velitel policejních agentů, náměstek civilní výzvědné služby a diplomatický přidělenec v USA Jan Beroun má po schůzce se šéfem CIA maskovací velitelské křeslo jisté téměř na sto procent. I když se v bezpečnostních kruzích před časem spekulovalo o tom, že kandidátů je více, například bývalý šéf armádního Národního úřadu pro vyzbrojování generál Pavel Bulant. Berounovi škodilo především dřívější úzké sepětí s někdejším šéfem civilní rozvědky Karlem Randákem. Po krátkém angažmá v americké detektivní agentuře Pinkerton a díky úzkým vztahům s vedením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, si může Beroun připravovat zelené klotové rukávy. Úplně jasno zatím není ohledně následovníka šéfa civilní rozvědky Iva Schwarze. Cestovatel, jak se mu ve zpravodajských kruzích mimo jiné přezdívá, zaparkuje na velvyslaneckém postu v Tel Avivu. Vystřídat by ho mohl jeho náměstek Miroslav Toman. Mimo hru ale ještě zcela není úplná rošáda Tel Aviv Praha, přičemž druhou figurou by byl někdejší šéf Člověka v tísni a pozdější ambasador v Izraeli Tomáš Pojar. (red) ILUSTRACE Vojtěch Velický INZERCE A

15 15 Project Syndicate názory FOTO archiv Nepochopené technologie Za pomalé šíření technologií může mnohdy samotná jejich podstata RICARDO HAUSMANN bývalý venezuelský ministr plánování a bývalý hlavní ekonom Meziamerické rozvojové banky je profesorem ekonomie na Harvardově univerzitě, kde zároveň působí jako ředitel Centra pro mezinárodní rozvoj Nic nenapáchá větší spoušť nebo naopak nezprostředkuje konsenzus spolehlivěji než nejasné vyjádření. Ludwig Wittgenstein tvrdil, že filozofické hádanky jsou ve skutečnosti jen důsledkem nesprávného užívání jazyka. Naproti tomu umění diplomacie spočívá v nacházení jazyka, jenž dokáže skrýt nesouhlas. Jedna z myšlenek, na které se ekonomové téměř jednomyslně shodují, zní, že kromě nerostného bohatství lze převážnou část obrovských rozdílů v příjmech bohatých a chudých zemí připsat na vrub nikoli kapitálu či vzdělání, nýbrž technologií. Co to však technologie jsou? Odpověď na tuto otázku vysvětluje neobvyklou shodu mezi ekonomy, poněvadž technologie se měří jako svého druhu samostatná kategorie, jako jakýsi zbytek nositel Nobelovy ceny Robert Solow ji označoval za multifaktorovou produktivitu, která zůstává nevysvětlená po zohlednění ostatních výrobních vstupů, jako jsou fyzický a lidský kapitál. Jak v roce 1956 trefně poznamenal Moses Abramovitz, tento zbytek není v podstatě ničím více než měřítkem naší nevědomosti. Ačkoli tedy souhlas s názorem, že technologie tvoří základ bohatství národů, zní smysluplněji než přiznání nevědomosti, ve skutečnosti smysluplnější není a řešit je potřeba naši nevědomost. W. Brian Arthur definuje ve své knize technologie jako sbírku zařízení a technických postupů dostupných určité kultuře. Zařízení však lze naložit do kontejneru a přepravovat po celém světě, zatímco recepty, plány a manuály lze zveřejnit na internetu a učinit je dostupnými na pár kliknutí myší. Internet a volný obchod by tedy měly učinit myšlenky a zařízení, jež v souhrnu označujeme jako technologie, dostupnými všude na světě. POKROK NAPODOBOVÁNÍM Velká část moderní růstové teorie, počínajíc výzkumem Paula Romera z konce 80. let, vycházela z představy, že výkonnost ženou výše myšlenky, které se těžko získávají, ale snadno napodobují. A že je proto nutné chránit investory patenty a copyrighty nebo vládními dotacemi.pokud se však myšlenky snadno napodobují a zařízení snadno přepravují, proč mezi zeměmi stále přetrvávají technologické rozdíly? Když něco naruší blahodárný přirozený řád, touží lidé po historkách, v nichž vystupuje nějaká zlovolná síla. Například Daron Acemoglu a James Robinson přinášejí v knize Proč státy krachují argument, že se technologie nešíří, protože si to vládnoucí elita nepřeje. Vytváří proto extraktivní (špatné) instituce namísto inkluzivních (dobrých), a jelikož technologie mohou narušit její kontrolu nad společností, elita se raději obejde bez nich. Jako Venezuelan, jenž právě nyní přihlíží kolapsu své země, nepochybuji o tom, že se v lidských dějinách vyskytlo mnoho příkladů, kdy lidé u moci bránili pokroku. Stejně tak ovšem žasnu, jak často se stává, že vlády, které si vytyčily cíl v podobě růstu pro všechny dobrým příkladem je Jihoafrická republika po skončení apartheidu, nedokážou tohoto cíle dosáhnout. Tyto vlády podporují školství, volný obchod, vlastnická práva, sociální programy a internet, a přesto jejich ekonomiky přešlapují na místě. Pokud se technologie skládají jen ze zařízení a myšlenek, co je drží zpátky? Problém tkví v tom, že klíčovou složkou technologií je know-how, tedy schopnost vykonat určitý úkol. A na rozdíl od zařízení a myšlenek nespočívá know-how v pochopení a ani si ho nelze pochopením osvojit. Tenisový šampion Rafael Nadal ve skutečnosti neví, co vlastně dělá, když úspěšně odvrátí servis. Ví jen, jak to udělat; vystihnout jeho počínání slovy nelze a jakákoli podobná snaha neučiní z nás ostatních lepší hráče. Vědec a filozof Michael Polanyi by o těchto nepopsatelných znalostech řekl, že víme více, než dokážeme sdělit. STĚHOVÁNÍ MOZKŮ K vysvětlení, proč se technologie nešíří, nepotřebujeme extraktivní elity ani jiné zlé síly. Technologie se šíří obtížně, protože velká část jich vyžaduje know-how, což je schopnost rozpoznávat schémata a efektivně na ně reagovat. Je to mozkové propojení, jehož dosažení může vyžadovat léta tréninku. Proto se technologie šíří velmi pomalu: know-how se přesouvá do nových oblastí, jakmile se tam přesunou mozky, které ho obsahují. Ty pak mohou zaškolit ostatní. Když je dnes navíc know-how stále kolektivnější, jeho šíření se ještě více zpomaluje. Kolektivní know-how znamená schopnost vykonávat úkoly, které nemůže dělat jednotlivec, například zahrát symfonii nebo doručit dopis: ani houslista, ani listonoš na to sami nestačí. Stejně tak nemůže společnost jednoduše napodobit ideu Amazonu nebo ebaye, pokud již nemá mnoho jejích občanů přístup k internetu, kreditním kartám a kurýrním službám. Jinými slovy nové technologie vyžadují předchozí rozšíření technologií jiných. Proto mohou města, regiony a země absorbovat technologie jen postupně a generovat růst prostřednictvím nějaké nové kombinace již existujícího know-how, případně jeho obohacením o určitou složku jako když violoncellista doplní smyčcový kvartet. Nemohou však okamžitě přejít na symfonický orchestr, protože by k tomu bylo zapotřebí příliš mnoho chybějících nástrojů a především příliš mnoho hudebníků, kteří na ně umějí hrát. K pokroku dochází přechodem na to, co teoretický biolog Stuart Kauffman označuje za nejbližší možné, z čehož vyplývá, že nejlepším způsobem, jak zjistit, co lze v určité zemi pravděpodobně uskutečnit, je zamyslet se nad otázkou, co už tam je. Překážkou šíření technologií může být samozřejmě i politika; do značné míry je však důvodem sama podstata technologií. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

16 16 Euro května 2014 názory makroekonomika El excremento del diablo checo Jak se Češi vlastní vinou připravili o pozici nejlepší postkomunistické ekonomiky Příspěvek Ricarda Hausmanna lze číst ve dvou rovinách. V obecné rovině je to hledání odpovědi na zajímavý ekonomický rébus: Čím si je možné vysvětlit ohromné rozdíly mezi růstovým výkonem zemí zdánlivě podobně obdařených zdroji? Jak se to může dít v éře pokročilé globalizace, kdy se zboží i kapitál pohybují víceméně volně a šíření informací je levnější a rychlejší než kdykoli v minulosti? Jako Venezuelan ví, o čem mluví, když zdůrazňuje, že nestačí mít kapitál a technologie. Jeho krajan, venezuelský ministr ropného průmyslu Juan Pablo Pérez Alfonzo, spoluzakladatel kartelu OPEC, o zlatém dešti petrodolarů, jež z Venezuely učinily nej bohatší stát Latinské Ameriky, ostatně už v 70. letech minulého století prohlásil: Za deset dvacet let uvidíte, jak nás ropa zničí je to el excremento del diablo (ďáblovo lejno). Nemýlil se, a současný stav Venezuely je toho učebnicovým příkladem, stejně jako opakované bankroty koloniálního Španělska, které pár století předtím krachovalo, přestože se do něj valil ohromný příliv zlata a stříbra ze španělských zámořských držav. Že surovinové bohatství není všechno a že může být spíše součástí problému než řešením, víme už od bystřejších Španělů z 16. století, kteří lamentovali nad tím, že vlastně to, co činí jejich zemi chudou, je její bohatství. Hausmann si klade dobrou otázku: Jak to, že existují země, jejichž vlády podporují školství, volný obchod, vlastnická práva, sociální programy a internet, a přesto jejich ekonomiky přešlapují na místě? Dospívá k závěru, že je to know-how v širším slova smyslu, které nespočívá v pochopení a ani si ho nelze pochopením osvojit. Transferovat jej lze v podstatě jen s transferem jeho držitelů, ale ani to nestačí, protože know-how má stále kolektiv- MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz OPRAVDU SVOBODNĚJŠÍ ZEMĚ VÍC PROSPERUJÍ? Vazbu mezi dlouhodobým růstem a ekonomickou svobodou najdeme jen v extrémních polohách Zdroj: Angus Maddison Project, University of Groningen; Freedom Foundation 9 nesvobodná země INDEX EKONOMICKÉ SVOBODY (rok 2014) svobodná země PRŮMĚRNÁ SLOŽENÁ MÍRA RŮSTU HDP (v procentech) Světový průměr ,3

17 17 makroekonomika názory nější podobu a přidávají se k němu nové vrstvy komplexity. NEJBLIŽŠÍ MOŽNÁ ČÍNA Myšlenka nejbližší možné neboli určité podmíněné vývojové cesty je samozřejmě velmi zajímavá, ale zkusme ji aplikovat třeba na Čínu. Jasně, po většinu svých dějin to byla centralizovaná země, kolébka mandarinských zkoušek a velkých infrastrukturních projektů, které běžely kontinuálně po staletí. Jenže ona i taková Indie za vlády mughalských císařů byla největší ekonomikou své doby a její systém veřejné služby založený na zkouškách, zavedený v roce 1858 britskou koloniální správou, byl okopírovan od Číňanů (kteří jej za komunistů opustili). Posléze byl dokonce převzat i samotnou Británií a stal se modelem pro mnoho zemí na světě. Přes tuto historickou spojku a mimořádně kompetitivní systém zkoušek (typicky uspěje méně než 0,3 procenta kandidátů) je indická byrokracie považována za nejhorší v Asii, navíc za mimořádně zkorumpovanou. To jen abychom si od nezávislého depolitizovaného úřednictva zas neslibovali příliš Co má Čína ve své genetické výbavě tak odlišného, že její dosti nepravděpodobná nejbližší možná vyústila v nejrychlejší růstový výkon v dějinách, zatímco Indie, největší světová demokracie, která chrlí špičkové softwarové odborníky po tisících (a nejen je), se na Čínu se dívá z velké dálky a brzkou změnu pořadí neočekává ani hindský nacionalista? POŘADÍ INDEXU EKONOMICKÉ SVOBODY Země potvrzující hypotézu o vazbě mezi dlouhodobým růstem a ekonomickou svobodou CHILE je jedinou zemí, kde najdeme skutečně těsnou korelaci mezi svobodným ekonomickým prostředím a dobrým dlouhodobým růstovým výkonem složená míra růstu byla výrazně vyšší než průměr celé Latinské Ameriky (3,29 % ročně). NĚMECKO má solidní postavení v indexu ekonomické svobody a v posledních pěti letech i lepší ekonomický výkon než ostatní velké ekonomiky v Evropě. OČEKÁVANÉ ČESKO Teď k té druhé rovině. Kdybyste se před nějakými dvaceti lety zeptali kohokoli v Berlíně, Washingtonu, Londýně, Paříži, ale nakonec i v té Moskvě, která postkomunistická země bude za dvacet let s odstupem nejúspěšnější, devět z deseti dotazovaných nezaujatých expertů by tipovalo Česko. Koneckonců české země, které měly ve středoevropském dobovém kontextu vyspělou ekonomiku, školství, infrastrukturu a funkční instituce již koncem 19. století, měly realisticky nejlepší šanci to zopakovat podruhé. Perfektně v souladu s nejbližší možnou. Jen opravdu málo tehdejších informovaných pozorovatelů by si trouflo předpovídat tak výrazné snížení rozdílu mezi ekonomickou, ale řekněme i civilizační a institucionální úrovní Česka a dejme tomu Polska nebo Slovenska. Všechny země potřebovaly odstátnit ekonomiku, přitáhnout zahraniční kapitál, vybudovat funkční instituce demokratického státu, ale tak nějak se očekávalo, že Česku to půjde s odstupem nejlépe. Co se stalo naším excremento del diablo? V roce 1993 ještě nikdo nepředpokládal, že jednou bude tak ohromný rozdíl mezi kapitálovým trhem v Česku a v Polsku, zejména když v první iteraci Česko kladlo takový důraz na lidový kapitalismus s masovým vlastnictvím akcií. I za cenu jejich faktického rozdávání. Že se bude vlastnictví koncentrovat, to čekali všichni, ale že v druhé iteraci nechají české úřady tenhle proces proběhnout tak divoce, jako se to stalo Takové fatální institucionální selhání si troufal předvídat jen málokdo. Navíc stát přenechal svoje podíly (za přátelské ceny) koncentrátorům kapitálu, a aby svůj hřích dovršil, ještě s asistencí exekutivní i legislativní branže (a v posledku i justice) drobné akcionáře vytěsnil , ČESKO má velmi solidní pořadí v indexu ekonomické svobody, které ale ani zdaleka nekoresponduje s růstovým výkonem. Existence dvou korejských států umožňuje testovat hypotézu a dobrat se k výsledkům. JIŽNÍ KOREA je v posledních desetiletích relativně liberální ekonomikou s velmi dobrým růstovým výkonem, Severní Korea je kapitolou sama pro sebe. Vyšší míra SLOVENSKÉHO růstu je dána do značné míry uzavíráním mezery a také přílivem strategických investic, zejména do automobilového průmyslu. Ač se to nezdá, dlouhodobý růstový výkon až do finanční krize byl lepší než v případě Německa, jemu však přináší ovoce reformy Hartz IV, které FRANCIE dosud neudělala. ČÍNA je v posledních desetiletích nejrychleji rostoucí ekonomikou v dějinách lidstva, byť její pořadí v indexu ekonomické svobody je dlouhodobě mírně podprůměrné; vysvětlením je mimořádně vysoká míra investic opět historicky bezprecedentní. INDICKÉMU růstu pomohly liberalizační reformy spuštěné právě na počátku 90. let, předtím byl výkon mnohem slabší a ekonomika ještě mnohem regulovanější. Navzdory tragikomické hospodářské politice VENEZUELY, do značné míry podmíněné přítomností ropy, byl dlouhodobý růst jen mírně pod průměrem. SEVERNÍ KOREA je na samém dnu obou žebříčků, takže potvrzuje, že extrémní ekonomická nesvoboda zabíjí ekonomický rozvoj. CINKNUTÝ STÁT Selhání státu v ochraně vlastnických práv vzniklých majetkovou transformací a vymáhání práva, případně přijímání cinknutých zákonů za dvacet let dostalo Česko tam, kde je. Odsud byl jen malý krůček k tomu, aby stát dokázal selhat i na dalších frontách, a tristní zkušenost minulé dekády s českými ropnými studnami v podobě evropských fondů a veřejných zakázek je jen přihazováním téže materie do větráku. Novosvětské zlato a stříbro byly fatální pro Španělsko v 16. století, černé zlato pro Venezuelu v posledních padesáti letech. Jeden z bývalých venezuelských prezidentů svého času prohlásil, že tady jen blbci platí daně (když stát plave v petrodolarech, které stejně prošustruje). Ke stejnému závěru dospěli Češi i bez drahých kovů a ropy. Z neschopnosti přijímat a adaptovat technologie bych tenhle národ podezíral ze všeho nejmíň, ale zbavovat se pocitu nedůvěry ve stát, potažmo v politické elity, které jej měly vést, a v instituce, které selhaly, bude těžké. Zvlášť když se ta nedůvěra jednou stala pevnou součástí kolektivní psýché. Jak dnes vypadá ta naše nejbližší možná, když jedinou účinnou volební strategií se ukázalo tvrzení, že do politiky jdete jenom proto, že žádný politik nejste? Jak se v takové zemi dělá politika? Čím ještě doplníme to kolektivní know-how, které tady už existuje? Zní to hodně ironicky, že?

18 18 Euro května 2014 report 18 JAROMÍR JÁGR Kdyby se sečetly všechny Jágrovy výdělky, mohl být kladenský rodák korunovým miliardářem. Doplatil na špatná rozhodnutí a vášeň pro hazard 22 STÁTNÍ SPRÁVA Firmy, které opravovaly silnice, si samy nakupovaly práci v soukromém počítačovém systému. Stát přihlížel a platil 24 EVROPSKÁ UNIE Česko se připravilo o exkluzivní přístup k analýzám bruselského think tanku, který ovlivňuje celou evropskou politiku 26 ENERGETIKA Regulátor podal kvůli podezřením z podvodů trestní oznámení na 150 solárních elektráren. Rozjíždějí se první soudy 28 POLITIKA Ministr zemědělství Marian Jurečka se rád chlubí. A občas přitom lže 32 DISKUSNÍ FÓRA Hodnoceními a recenzemi se web jen hemží. A stejně tak přibývá žalob a trestních oznámení na internetové kritiky 34 TECHNOLOGIE Technologické, a hlavně internetové firmy v Česku zesilují tlak na politiky. Chtějí větší podporu informačních technologií 36 CHILE Výrobce tradičních českých kořalek už pět let destiluje přímo v Chile, a dokonce zřizuje vlastní sady 38 AKCIOVÉ TRHY Posledních 15 let čínského ekonomického růstu vyneslo internetové tržiště Alibaba k hodnotě 168 miliard dolarů 40 TOMÁŠ CTIBOR Když můžou, developeři klidně stavějí na špatných místech. A to jim město nesmí dovolit, říká šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Magické číslo 68 Jaromír Jágr popírá koloběh sportovního života. Zatímco ostatní s věkem ztrácejí na hodnotě, jeho cena a význam naopak rostou Jágrovo loňské účinkování v reklamě na vodňanská kuřata Andreje Babiše bylo zjevně protislužbou za sponzorování kladenského hokeje. Šlo o protislužbu i v případě volební kampaně ODS? Věk je největším nepřítelem sportovců. S jednou výjimkou. Na konci dubna podepsal Jaromír Jágr v NHL, v nejlepší hokejové lize na světě, novou smlouvu s klubem New Jersey Devils. Roční kontrakt mu zaručuje minimálně tři miliony dolarů, přičemž díky prémiím si může přijít až na 5,5 milionu dolarů. Jistě, není to ani polovina toho, co bral na vrcholu slávy před nějakými deseti lety, ale pořád je zhruba na dvojnásobku průměrného platu v NHL. Ve dvaačtyřiceti slušný výkon. A navíc se mu zase začalo dařit, takže se podle měřítka cena/výkon New Jersey vyplácí podobně jako ve svých nejlepších letech v Pittsburghu (viz grafika). Díky jedinečné kombinaci špičkové výkonnosti a sportovní dlouhověkosti vydělal Jágr v NHL daleko víc než jakýkoli jiný hráč. Takový Alexandr Ovečkin by ho mohl dohnat (pokud mu vydrží zdraví a forma) až někdy v roce Kdyby se sečetly všechny jeho výdělky, mohl být kladenský rodák pohodlně korunovým miliardářem. Ovšem špatná rozhodnutí a vášeň pro hazard ho připravily o nemalé finanční prostředky. V posledních letech Jágr prošel proměnou. V osobním životě se vyhýbá skandálům a dokáže daleko lépe využívat své hlavní zbraně image tvrdě pracující legendy a špičkového sportovce s obrovským charismatem. Jen v posledních čtyřech letech byl Jágr tváří několika velkých reklamních kampaní Sazka, Gelactiv, Reebok či poslední Vodňanské kuře. Podobnou reklamní smršť neabsolvoval od poloviny 90. let. Značka Jágr je snad ještě silnější než kdykoli jindy. Jarda Jágr určitě svoji hodnotu na reklamním trhu neztrácí, spíše naopak. Aniž o to osobně usiloval, tak se mu spontánně podařilo svým životem, svými aktivitami výrazně povýšit vnímání značky Jágr ze sportovce na osobu, která má výborné povahové a charakterové vlastnosti, řekl týdeníku Euro Tomáš Macků, šéf výzkumu agentury Ipsos. Kolik Jaromír Jágr v současnosti stojí? Americký Forbes hodnotu jeho jména odhaduje na 40 milionů dolarů, tedy v přepočtu na 800 milionů korun. S tím souhlasí i Češi. Jágr se stává úlovkem se širokým spektrem užití: od kampaní ODS, sportovních produktů až po Babišovo Vodňanské kuře s politicko-reklamním podtextem. Jeho cena je tedy i v České republice velmi vysoká, spíše bych ale hovořil o jeho hodnotě. Ta je v řádech stovek milionů korun, myslí si»

19 19 Jaromír Jágr report FOTO Profimedia.cz

20 20 Euro května 2014 report Jaromír Jágr 1990/1991 Pittsburgh Penguins 150 tis. 1991/1992 Pittsburgh Penguins 225 tis. 1992/1993 Pittsburgh Penguins 250 tis. 1993/1994 Pittsburgh Penguins 1,32 mil. 1994/1995 Pittsburgh Penguins 1,62 mil. 1995/1996 Pittsburgh Penguins 3,25 mil. 1996/1997 Pittsburgh Penguins 4,2 mil. 1997/1998 Pittsburgh Penguins 5,1 mil. 1998/1999 Pittsburgh Penguins 4,988 mil. 1999/2000 Pittsburgh Penguins 10,36 mil. 2000/2001 Pittsburgh Penguins 9,533 mil. 2001/2002 Washington Capitals 10,033 mil. Jágrovy body a miliony Nejlepší poměr cena/výkon předváděl Jaromír Jágr v Pittsburghu plat v USD USD/ /kanad. bod kanadské body » Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur. Získat vítěze všech důležitých hokejových trofejí do reklamního spotu ale překvapivě tak drahé není. Když se Jágr v roce 2011 stal tváří Sazky, hodnota jeho kontraktu byla údajně nižší, než na kolik ocenila Sazka jeho předchůdce Leoše Mareše. Ten podle informací týdeníku Euro dostal zhruba deset milionů korun, dvaačtyřicetiletý hokejista měl získat o dva miliony korun méně a částka navíc putovala přímo na účet kladenského hokejového klubu. VÁŠEŇ JE DRAHÁ Chci vydělat peníze a vrátit se domů. Pak konečně užívat života. Třeba chodit po Kladně s doutníkem, líčil mladý Jaromír Jágr svou představu o ideálním životě v roce 1989, když poskytl vůbec první rozhovor pro Československý sport. Naplnil ji beze zbytku. V současnosti vydělal vůbec nejvíc peněz v historii NHL. Bez započtení nového kontraktu získal téměř 118 milionů dolarů, přičemž dalších 21 milionů dolarů vydělal během tříletého angažmá v ruském Omsku. Téměř tři miliardy korun (bez reklamních kontraktů) by jej pohodlně zařadily do stovky nejbohatších Čechů, pokud by během své životní cesty nepřišel o desítky milionů dolarů kvůli nešťastným investicím a vášni pro hazard. Problémy začaly již v roce 1997, kdy získal úvěrovou linku v hodnotě půl milionu dolarů na sázkařské webové stránce CaribSports. Část peněz prosázel, ale následně je nevrátil. Majitel stránky chtěl na Jágra zatlačit a celý příběh odhalil médiím. Své peníze nakonec skutečně získal, ale hokejista odmítal, že by udělal něco špatně. Na vině byl údajně jeden z jeho kamarádů, který zneužil hesla ke stránce a peníze za Jágrovými zády utratil. Nepříjemnost s internetovými sázkami ovšem tehdejší opoře Pittsburgh Penguins nebránila naplno se oddat vášni pro hazard. Na konci 90. let minulého století byl Jágr vídán v největších kasinech v Las Vegas a patřil mezi nejváženější hráče. V Atlantic City na východním pobřeží byl dokonce viděn u jednoho stolu s Tigerem Woodsem. Světová golfová jednička ovšem sázela jen stovky dolarů, zatímco Jágr tisíce. Místní Cesar s Casino si jej údajně váži- VYDĚLAL NEJVÍC Žebříček příjmů hokejistů v historii NHL 1. Jaromír Jágr 117,8 mil. USD 2. Chris Pronger 108,8 mil. USD 3. Nicklas Lidström 100,6 mil. USD 4. Joe Sakic 96,4 mil. USD 5. Paul Kariya 89,4 mil. USD 6. Vincent Lecavalier 87,3 mil. USD 7. Rob Blake 84,8 mil. USD 8. Martin Brodeur 82 mil. USD 9. Keith Tkachuk 81,2 mil. USD 10. Sergej Fjodorov 81,2 mil. USD NEJSLAVNĚJŠÍ JÁGROVY REKLAMY Kola Olpran (1994) Hra Bingo (1995) Žvýkačky Bubble Tape (1998) Doplněk výživy Gelactiv (2010) Sazka (2011 až 2013) Vodňanská drůbež (2013) Zdroj: nhl.com lo natolik, že pro něj vytvořilo speciální kreditní účet, na němž měl k dispozici půl milionu dolarů jako v případě CaribSports. Vedení kasina taky neváhalo pro Jágra a jeho přátele poslat soukromé letadlo, do Pittsburghu to ostatně nebylo tak daleko. Nemyslím si, že když si vezmu do kasina deset tisíc dolarů, je to nějaký problém. Není to tak, že tam jezdím kvůli hazardu. Neznám žádné jiné místo na světě, kde můžete strávit dva týdny v kuse a vidět každý den něco jiného. Každé kasino má jinou show a já jsem každou viděl třikrát nebo čtyřikrát. Jezdím se svými přáteli, kterých je tak deset nebo jedenáct, líčil tehdy Jágr v rozhovoru pro bulvární New York Post. O skutečně velké peníze však hokejista přišel v daleko sofistikovanějším kasinu na burze. Dlouho se mu dařilo vézt na vlně boomu internetových společností a vydělával. Ze zisku si Jágr nakonec koupil desetinový podíl v jedné takové firmě, ale bohužel to nebyl Google ani Amazon. Když v roce 2000 internetová bublina splaskla, rozplynuly se i Jágrovy peníze. Kolik prodělal, se už asi nedozvíme, ale leccos napovídají slova Jágrova mentora, spoluhráče a legendy Pittsburghu Penguins Maria Lemieuxe. Netuším, o kolik přišel. Ovšem pokud jste mladý kluk a máte nějakých 40 až 45 milionů dolarů, tak se vás to určitě dotkne, řekl americkým médiím. Z jeho slov je evidentní, že nešlo jen o nižší jednotky milionů dolarů. New York Post s odvoláním na své zdroje tvrdí, že Jágr přišel minimálně o 20 milionů dolarů, tedy zhruba polovinu toho, co do té doby hokejem vydělal. Další zdroje ovšem tvrdí, že ztráta byla menší a pohybovala se mezi osmi a 13 miliony dolarů. Jágrem taková ztráta musela nepochybně otřást, ale nedal to nijak najevo. Byly to jen peníze, které jsem vydělal, vysvětloval se sobě vlastním klidem. Finanční patálie čísla 68 paradoxně ukončil až zásah amerického finančního úřadu. Ten přepočítal Jágrovy kontrakty v Pittsburghu a zjistil poměrně velké nedoplatky na daních. Nejdříve šlo o zhruba 350 tisíc dolarů, později dokonce o 3,3 milionu dolarů. Hokejista dlužnou částku promptně uhradil a tím zmínky o jeho problémech prakticky končí. Hodnota značky Jágr začíná opět růst a s ní i vliv, který má na chod v rodné zemi. MODRÁ JE DOBRÁ V roce 2004 se momentálně sedmý nejproduktivnější hráč historie NHL objevuje v televizním pořadu Kotel, aby vyjádřil podporu středočeskému hejtmanu Petru Bendlovi. Je krátce před volbami, které následně lídr středočeské kandidátky ODS přesvědčivě ovládl. Podobný scénář se opakuje ještě o čtyři roky později, ale už bez většího úspěchu. Jágr se kvůli angažmá v Rusku nemůže dostavit osobně a na voliče shlíží jen z předvolebních plakátů. Bendl těsně prohrává v souboji s Davidem Rathem. Jágrovo angažmá ve volební kampani vyvolává dodnes řadu otázek. Zejména pak v souvislosti s jeho loňským účinkováním v reklamě na vodňanská kuřata Andreje Babiše. Bez pochyby šlo o protislužbu, protože Babišův Agrofert se stal generálním sponzorem kladenského hokeje. Šlo o protislužbu i v případě volební kampaně ODS? Pokud ano, tak nepochybně souvisela se stavební firmou Energie, která patří Jaromíru Jágrovi staršímu.

21 21 Jaromír Jágr report 2002/2003 Washington Capitals 11,483 mil /2004 Washington Capitals a New York Rangers 11 mil /2006 New York Rangers 7,8 mil /2007 New York Rangers 8,36 mil /2008 New York Rangers 8,36 mil /2009 Avangard Omsk údajně 7 mil /2010 Avangard Omsk údajně 7 mil /2011 Avangard Omsk údajně 7 mil /2012 Philadelphia Flyers 3,3 mil /2013 Dallas Stars a Boston Bruins 4,5 mil /2014 New Jersey Devils 4 mil /2015 New Jersey Devils 5,5 mil. sezona ještě nezačala Týdeník Euro spočítal, že během vlády ODS ve středočeském krajském úřadě (2000 až 2008) Energie získala veřejné zakázky za téměř 800 milionů korun. Při tržbách v jednotkách miliard korun to není vůbec zanedbatelný podíl. Jen za obchvat Lán krajský úřad Energii zaplatil 393 milionů korun. Pikantní je, že hejtman Bendl v Lánech bydlel se svojí tehdejší ženou Tamarou Bendlovou, nyní Kotvalovou. Jágr starší odmítá, že by se jeho firma a syn podíleli na čemkoli závadném. Za pozornost však stojí výpověď šéfa Energie Zdeňka Osnera v době vyšetřování korupce kolem Davida Ratha. Po Rathově nástupu do funkce jsem měl silný pocit, že se změnou hejtmana se možnosti práce naší společnosti ve Středočeském kraji silně omezí, řekl policistům podle Lidových novin. Jako protislužbu je možné vnímat i Jágrův vstup do hokejového klubu v Kladně v roce Za většinový podíl zaplatil zhruba 18 milionů korun. Vytrhl tak trn z paty městu, pro něž by byl provoz klubu s bohatou historií jen těžko únosný. Magistrát ale proti očekáváním výrazně neušetřil a na provoz přispívá zhruba 30 miliony korun ročně. To je asi o osm milionů korun více než před vstupem Jágra do klubu. KAM DÁL? Je evidentní, že Jaromíra Jágra se vyplatí sledovat nejen na probíhajícím světovém šampionátu v Bělorusku. S tím, jak se blíží jeho návrat do Česka, se blíží i návrat osobnosti nejen s neposkvrněnou pověstí, bezkonkurenčním charismatem, ale také s velmi dobrými kontakty na politiky a ne zcela zanedbatelným kapitálem. O Jágrovi brzy nepochybně uslyšíme ještě víc. A zdaleka nepůjde jenom o hokej. MICHAL PŮR pur@mf.cz INZERCE A

22 22 Euro května 2014 report státní správa Do státního jako do krámu Firmy, které opravovaly silnice, si samy nakupovaly práci v soukromém počítačovém systému. Stát přihlížel a platil Tento příběh rozdělování zakázek na opravy silnic působí až neuvěřitelně. Odehrával se před dvěma lety v Ústeckém kraji a točil se kolem tajemné šifry Dikos. Šlo o počítačovou aplikaci Dispečerský kontrolní systém. Pro firmy se stala obrazně řečeno supermarketem se spící ochrankou. Detaily toho, jak systém fungoval, dosud nikdo nezmapoval. Důležitým momentem jsou také vazby na nové tváře ve vedení státního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které před pár týdny jmenoval ředitel Jan Kubiš. ROZDĚL A VYDĚLEJ V Chomutově dost atypicky sídlí krajská správa ŘSD, ač město samo krajské není. Rozdělují se odtamtud zakázky do jednotlivých okresů Ústeckého kraje a pod drobnohledem byla tahle pobočka vždycky. V březnu 2011 třeba tehdejší nový ministr dopravy Vít Bárta vyhodil spolu s ostatními někdejšího chomutovského ředitele Reného Komínka kvůli údajnému napojení na krajské kmotry, a ještě na rozloučenou přidal trestní oznámení, protože se domníval, že úřad přes zakázky spřízněných firem financuje rozpočet ODS. Týž měsíc se do křesla šéfa chomutovského ŘSD posadil z vůle Víta Bárty nový šéf Milan Dundr. Své nové muže ve vedení krajských správ nazval tehdy Bárta partou řezníků, jež měla zjednat pořádek. Úplně světlé časy ale nepřišly. STAVEBNÍ VYBÍRAČKA. Mimo vliv ŘSD si firmy v Ústeckém kraji vybíraly, jaké práce budou na silnicích dělat. Umožnil jim to přístup do počítačového programu, který byl vyveden mimo ŘSD. V květnu 2012 se v Chomutově odehrálo devět výběrových řízení, ovšem ne otevřených s veřejnou kontrolou, ale jen přímým oslovením několika uchazečů. Zákon to umožňoval, objem zakázek byl totiž pod dvěma miliony. Slušelo by se říci těsně pod dvěma miliony, pokaždé za zhruba 1,7 milionu korun bez daně. A ač zněl název každého výběrového řízení jinak, šlo vždy v podstatě o totéž o kontrolu silnic v kraji. Když se na výběrová řízení zaměřil vnitřní audit ŘSD v roce 2013, konstatoval to, co se logicky nabízí jako vysvětlení. Je možné, že v souvislosti s dalšími podobnými smlouvami se mohlo jednat o účelové rozdělení zakázek, napsali tehdy auditoři do zprávy. Policie ale případ nikdy nešetřila, oficiálně jí nikdo nic oznámil. A teď k vítězům oněch výběrových řízení. Tendry na evidenci a zjišťování závad sjízdnosti silnic první třídy v Ústeckém kraji nebo kontrolu stavu silniční sítě v Ústeckém kraji dostaly firmy Siling a SG Sanace. Společnost Siling měla přitom docela štěstí vznikla v roce 2010 a hned v prvním roce se jí podařilo získávat zakázky od ŘSD, tehdy ještě na Karlovarsku. Firma SG Sanace je na trhu od roku CENTRÁLNÍ MOZEK SILNIC Firmy tedy začaly sbírat data o závadách na silnicích, jak jim podle výběrových řízení náleželo. Zjištěné věci pak zadávaly do počítačového programu Dikos. Jde o systém, který umožňuje jednoduše spravovat veškerá data o nahlášených závadách. Kdo ho ovládá, může pracovat s údaji od zaznamenání inspektorem až po opravení. V té době ale chomutovský Dikos nepatřil ředitelství silnic. Vlastníkem licence byla nejspíš firma SG Sanace, přístupová jména a hesla do systému přidělovala zřejmě společnost Siling. Nicméně zástupci SG Sanace později ŘSD tvrdili, že oni majitelem systému nejsou. Chomutovská pobočka ŘSD následně vybrala podle zdánlivě nejnižší ceny firmy, které měly v Dikosu zapsané závady odstranit. A tady je další podivnost: firmy dostaly přístupy do Dikosu a samy si na základě smluv na opravy vybíraly položky, které chtěly na silnicích dělat. Systém pro ně byl jako samoobsluha, ve které nikdo nehlídá. Tvrdí to alespoň autoři interního sdělení ŘSD ze srpna 2012, kteří situaci v Chomutově zkoumali. Je zřejmé, že zhotovitelé mají absolutní přehled o silniční síti celého Ústeckého kraje. Měli právo realizovat jakoukoli opravu, havárii atd., stojí ve zprávě. Své nové muže ve vedení krajských správ nazval tehdy Bárta partou řezníků, jež měla zjednat pořádek. Úplně světlé časy ale nepřišly. V souhrnu nepůsobily firmy přemrštěně draze, i když od standardizovaných tabulkových cen se dost odlišovaly. Důležité je nahlédnout přímo do firemních ceníků. Třeba odstranění jednoho metru krychlového bahna z nádrže stálo u vítězné firmy v okresech Most a Chomutov 549 korun, v okrese Litoměřice to bylo ale u jiné firmy 4700 korun, na Děčínsku 4500, a v okrese Teplice dokonce 5400 korun. Zvláštní rozdíly v cenách panují i u kácení stromů. Zatímco pokácení kme-

23 23 státní správa report NOVÉ TVÁŘE VE VEDENÍ ŘSD Jan Kubiš, generální ředitel dříve působil jako finanční ředitel Atos IT Solutions Tomáš Čížek, úsek výstavby bývalý zástupce technického ředitele společnosti Benzina Libor Tejnil, šéf ekonomického úseku bývalý náměstek ministra obrany Soňa Křítková, šéfka kanceláře generálního ředitele někdejší ředitelka strategie a komunikace Agrofertu Zdeněk Mařík, ředitel provozního úseku přišel z pozice dopravního inženýra společnosti Siling ne do 700 milimetrů stálo u vítězné firmy na Mostecku 6900 za strom, v okresech Litoměřice a Děčín si vítěz účtoval 21 tisíc. Je pak nabíledni, které práce si firmy chtěly vybírat. Nešlo přitom o nijak známé nebo nadnárodní společnosti, práce měly na starost vesměs drobné lokální firmy. Na dotaz týdeníku Euro ohledně role systému Dikos v tendrech ŘSD neodpovědělo. FOTO ČTK KONEC A NÁVRAT Poté, co generální ředitelství zjistilo, jaké poměry panují v chomutovské buňce, používání Dikosu v červenci 2012 zakázalo a data se musela přelít do interního systému. Potíž byla totiž i v tom, že firmy svoji práci oficiálně nepředávaly ŘSD, ale zase Silingu nebo SG Sanace. Stát měl tak oslabenou zpětnou kontrolu provedených prací. Nynější šéf ŘSD Jan Kubiš přivedl nové manažery do pražské centrály. Jedním z nich je i Zdeněk Mařík. Pracoval na chomutovské správě jako provozní ředitel, který měl systém oprav na starost. Posléze si jej někdejší ředitel ŘSD René Poruba vytáhl do stejné funkce do centrály na pražském Kačerově. V říjnu 2011 ale Zdeněk Mařík na vlastní žádost odešel. Objevil se až nyní opět ve své funkci v pražské centrále. Jeho životopis je bohatší o jednu položku. Přichází z pozice samostatného dopravního inženýra firmy Siling, s. r. o. Petr Weikert weikert@mf.cz INZERCE A

24 24 Euro května 2014 report Evropská unie Máme v tom Bruegel Česko se připravilo o exkluzivní přístup k analýzám bruselského think tanku, který ovlivňuje celou evropskou politiku INZERCE E Evropská politika je v Česku takřka neznámým pojmem. Neznamená to však, že by se tuzemští politici mohli obejít bez kvalitních analýz, které mohou podpořit jejich rozhodování. V době, kdy se zásadně mění celá eurozóna a samozřejmě s ní i zbytek osmadvacítky, je to přinejmenším žádoucí. Přesto se Česko vzdalo členství v jednom z nejlepších analytických pracovišť světa, zatímco ostatní do něj vstupují. Řeč je o bruselském think tanku Bruegel (Brussels European and Global Economic Laboratory). Česko do něj vstoupilo v roce 2009, aby už o rok později opět vystoupilo. Bruegel je podle uznávaného žebříčku, který každý rok vydává Pensylvánská univerzita, šestým nejlepším think tankem na světě a druhým nejlepším v oblasti výzkumu mezinárodní ekonomiky. Před ním je jen americký Brookings, takže je evidentní, že z hlediska výzkumu EU a eurozóny je Bruegel na světě vůbec nejlepší. Asi není potřeba dodávat, že žádné české myšlenkové centrum se Bruegelu v žebříčku ani nepřiblížilo. SETKÁNÍ PRO VYVOLENÉ Členy Bruegelu jsou státy EU, soukromé firmy nebo třeba centrální banky. Vstup Česka inicioval v roce 2009 tehdejší náměstek vicepremiéra pro EU Alexandra Vondry Marek Mora. Týdeníku Euro o tom řekl: Znal jsem jejich studie a bylo jasné, že nabízejí intelektuální kapacitu, kterou jsme v Česku neměli. Po Bruegel je podle uznávaného žebříčku, který každý rok vydává Pensylvánská univerzita, šestým nejlepším think tankem na světě a druhým nejlepším v oblasti výzkumu mezinárodní ekonomiky. volbách v roce 2010 ale Česko z Bruegelu vystoupilo. Podle tehdejšího státního tajemníka pro EU Vojtěcha Bellinga proto, že přidanou hodnotou (členství pozn. red.) byla hlavně společenská setkání pro pár vyvolených. A nadto podle něj za nemalé peníze (roční členský poplatek závisí na velikosti HDP a populace, Česko by nyní za členství platilo necelých 100 tisíc eur ročně). Je pravda, že výzkum, který Bruegel dělá, je volně přístupný na internetu. Státy, jež jsou členy, si ale mohou objednat specifický výzkum problematiky, která je zajímá. I ten je následně veřejně přístupný, analytici Bruegelu se v něm ale zaměří na něco, co by možná z vlastní iniciativy nezkoumali. Polsko nás třeba požádalo, abychom udělali analýzu dopadů bankovní unie na země, které mají vlastní měnu, protože bankovní unii považuje za zásadně důležité téma, řekl týdeníku Euru Matt Dann, který má v Bruegelu na starost komunikaci. Poláci prostě chtěli mít při svém rozhodování k dispozici názor respektované instituce, která jim je schopná poskytnout širší než jen čistě polský pohled. KDO TO BUDE ČÍST? Bruegel navíc není jen spolkem elitních ekonomů, ale má neobvykle silný vliv přímo na rozhodovací proces v Bruselu a tvorbu evropské politiky, včetně zmiňované bankovní unie. Koneckonců, autorovi tohoto článku jeden ze členů bankovní rady České národní banky před časem řekl: Čtěte, co píše Bruegel, protože se to za pár měsíců stane oficiálním návrhem Evropské komise. I proto do Bruegelu za současné Ficovy vlády vstoupilo Slovensko. Při otázce na důvody tohoto kroku zmiňuje slovenský velvyslanec při EU Ivan Korčok přístup k unikátní expertize Bruegelu, prestiž a pak něco, o co se Česko bohužel příliš nesnaží: šanci prezentovat vlastní názory ostatním. Slováci pořádají jednou ročně spolu s Bruegelem Tatra Summit, kde vystupují ekonomické, úřednické i politické špičky. Jistě se může hodit, když Slováci na summitu i v jeho zákulisí o svých prioritách nabrífují třeba všemocného generálního ředitele Evropské komise pro vnitřní trh a služby Jonathana Faulla jako na zatím posledním ročníku. Z hlediska přístupu k doma nedostupnému know-how a kontaktům je tak členství v Bruege lu i přes nemalý roční poplatek určitě užitečné. Úřad vlády proto nyní zvažuje možnost opětovného českého vstupu. Jenže to celé má jeden háček, na který upozornil Vojtěch Belling, podle něhož je otázkou, kdo to ve státní správě zvládne vůbec číst myšleno analýzy Bruegelu. Podobně to ostatně vidí i Bellingův nástupce Tomáš Prouza, který týdeníku Euro napsal, že si není jistý, do jaké míry mají české úřady schopnost podobný typ informací aktivně využívat. A jsme zase na začátku: u otázky, jak se u nás vůbec tak zásadní rozhodnutí, jako je třeba vstup do bankovní unie, tvoří O případném návratu do Bruegelu se má rozhodnout na podzim. Ondřej HOuska autor je zpravodajem Českého rozhlasu v Bruselu FOTO archiv

25

26 26 Euro května 2014 report energetika Sluneční soudy Regulátor podal kvůli podezřením z podvodů trestní oznámení na 150 solárních elektráren. Rozjíždějí se první soudy ČTYŘI NEJVĚTŠÍ. Detektivové z ÚOOZ vyšetřují solární parky, které později skončily pod křídly ČEZ. Má se jednat o Amun.Re v Ralsku, velký solární park v Mimoni, elektrárnu Papeno a FVE Jevišovka. elektráren na sklonku roku 2010 za výhodné výkupní ceny. Žalobce Radek Mezlík pracuje s verzí, že elektrárny nebyly do data udělení licence připraveny na provoz. Jak se ukázalo, původní revizní zpráva ke stavu zapojení elektráren byla falešná. Oběma solárním parkům byla ovšem mezitím obnovena licence na provoz a také pozastavena správní žaloba, kterou na soud podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Krajský soud v Brně začal řešit první tři případy možných podvodů při budování slunečních parků a získávání licencí. V případu solární elektrárny FVE 28 v Mrlínku u Bystřice pod Hostýnem už žalobce přečetl závěrečnou řeč. Obviněnému Filipu Šlezarovi jsem navrhl osmiletý nepodmíněný trest, ostatním tresty mírnější, sdělil týdeníku Euro žalobce Radek Mezlík. Škodu vyčíslil na 299,2 milionu korun. Policie nashromáždila důkazy o tom, že sluneční park nebyl v době, kdy se řešila licence, ještě hotový. Posledním dnem, kdy měli provozovatelé solárních parků nárok na výhodnější výkupní cenu elektřiny, byl 31. prosinec Zkrátka potřebovali stihnout řízení o licenci na ERÚ do konce roku 2010, a proto falšovali údaje, tvrdí Mezlík. Obžaloba se opírá například o Šlezarovu elektronickou korespondenci. V jednom z ů z 12. ledna 2011 například Šlezar podle vyšetřovacího spisu píše, že v současné době má největší strach, neboť Mrlínek FVE 28 je skutečně nedodělaný. Mimochodem, původním majitelem mrlínské sluneční elektrárny byla akciová společnost Solar Global, jejímž předsedou představenstva byl podnikatel Michal Zahradníček, který figuruje v projektech buněčných a tkáňových center v Brně a Ostravě. Ke konci se blíží i hlavní líčení v případu brněnské elektrárny Tower of Power s menší vyčíslenou škodou. Asi nezajímavější líčení začne u Krajského soudu v Brně v červnu na řadu přijdou dvě chomutovské solární elektrárny Saša Sun a Zdeněk Sun z impéria byznysmena Zdeňka Zemka. Líčení začíná 2. června, na 10. a 11. června jsou pozváni svědci, uvedla mluvčí soudu Markéta Sigmundová. Policie podezírá z možné korupce deset lidí včetně šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové a její podřízené Michaely Schneiderové. Ta v únoru roku 2012 zastavila proces, kterým mělo být přezkoumáno vydání licencí k provozu solárních 150 PROVĚŘOVANÝCH PARKŮ Energetický regulační úřad podal na Nejvyšší státní zastupitelství celkem 150 trestních oznámení. Čtyři nejzávažnější případy vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, ostatní protikorupční policie a krajské kriminálky. Zatím máme pocit, že policie všechny případy šetří. Doptávají se na dokumentaci k desítkám fotovoltaických elektráren, uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. ÚOOZ vyšetřuje solární parky, které později skončily pod křídly ČEZ. Podle informací týdeníku Euro se jedná o solární park Amun.Re v Ralsku. Další vysokovýkonová elektrárna, kterou detektivové vyšetřují, je v Mimoni; tu stavěla pražská společnost 3 L invest a údajně mohla patřit pražskému lobbistovi a podnikateli Romanu Janouškovi. Detektivové shromažďují informace také o elektrárnách Papeno a FVE Jevišovka. Zatím máme pocit, že policie všechny případy šetří. Doptávají se na dokumentaci k desítkám fotovoltaických elektráren, říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. V hledáčku policie jsou i solární parky v Ševětíně a společnosti Solar CD. V souvislosti s možnými podvody v solárním byznysu podal také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zhruba šedesátku správních žalob, jejichž cílem by mělo být odebrání licencí. Další stíhané osoby ve fotovoltaikách v našich kauzách zatím nejsou. Prověřována je více než desítka případů, tento počet postupně narůstá. Výsledky, to jest od- FOTO Hynek Glos

27 27 energetika report 12 až 15 mld. Kč Tolik podle šéfky ERÚ Vitáskové každý rok odtéká z podpory obnovitelných zdrojů do zahraničí firmám se skrytými vlastníky. ložení nebo zahájení stíhání určitých osob, lze reálně očekávat nejdřív koncem roku, neboť ve většině případů jsou vyžádány žádosti o právní pomoc ze zahraničí, vysvětluje žalobce Radek Mezlík. Zisky z dotované výkupní ceny solární elektřiny totiž z Česka odtékají na Kypr, do Monaka, ale i do Bulharska, na Ukrajinu a do Makedonie. Další více než stovku případů oznámených ERÚ šetří podle policie ve všech krajích. Není to ale ještě klasické trestní řízení. O výsledku je Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vždy vyrozuměno a závěry policie přezkoumává. Výsledkem je buď uložení věci bez dalšího opatření, kde je podezření nedostatečné nebo jen formální, vysvětluje Mezlík. Podle něj byla odložena zhruba desítka případů. Detektivové mají v některých případech potíže s tím, identifikovat skutečného viníka podvodů. Jestli se chyba stala při povolování stavby u příslušného úředníka, při revizi, nebo na ERÚ při udělování licence. Zkrátka potřebovali stihnout řízení o licenci na ERÚ do konce roku 2010, a proto falšovali údaje, tvrdí žalobce Radek Mezlík. VYŠETŘÍ SE I PRANÍ PENĚZ Na podvody se solárními elektrárnami se má podle důvěryhodných informací týdeníku Euro zaměřit i útvar Kobra společné vir tuální pracoviště ministerstev financí a vnitra, které má efektivněji bojovat proti daňovým únikům velkého rozsahu a daňové kriminalitě. Skupina by měla začít pracovat nejpozději od září a zapojit se do ní mají desítky lidí, včetně policistů, kteří se už dnes na problematiku solárních parků zaměřují. Kobra by se měla soustředit na samotný vznik solárních elektráren, respektive nákup solárních panelů, které jsou pro jejich výstavbu a fungování nezbytné. Ty se často nakupovaly ve východní Asii za hotové peníze a tyto miliardové transakce vzbuzují podezření z praní špinavých peněz. Skupina pro boj s daňovými úniky si bude podle Radka Ležatky z ministerstva financí v rámci své činnosti průběžně vyměňovat informace, spolupracovat a koordinovat své postupy tak, aby byl boj proti daňové kriminalitě co nejefektivnější a nejúspěšnější. Hlavním cílem činnosti je zajištění řádného výběru daní a navrácení nelegálně získaných prostředků do státního rozpočtu, říká Ležatka. Elektrárny různých lobbistů, politických podnikatelů a politiků byly a jsou často schované za firmami s anonymními vlastníky. Samozřejmě, že se snažili to ošetřit tak, aby se nevědělo, komu která elektrárna patří. Ale díky využívání stejných office housů, působení stejných lidí, toku peněz a dalším aspektům se dají skuteční vlastníci dohledat. Na jedné adrese tak sídlí například 65 subjektů s licencí na provozování solární elektrárny, vysvětlil možný způsob dohledání skutečných vlastníků zaměstnanec ERÚ, který si přál zůstat v anonymitě. Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz INZERCE A

28 28 Euro května 2014 report politika Mluvím, tedy jsem Ministr zemědělství Marian Jurečka se rád chlubí. A občas přitom lže První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka vlétl do vládní politiky jak raketa. Do loňska zcela neznámý politik se silně vyvinutým nadáním na sebepropagaci se nejdřív stal jednou z hlavních tváří koaličních vyjednávání s ČSSD a ANO, když si jeho partajní nadřízený, šéf KDU-ČSL a nyní vicepremiér Pavel Bělobrádek, nemohl ani v této klíčové době odpustit několikadenní hrazenou cestu do USA. Načež se mladý moravský sedlák stal ministrem zemědělství. Zde nezačal úplně špatně: zemědělcům slíbil, že mu mohou kdykoli zavolat. Záhy však začala podivná sága personálních přešlapů, překvapivého a nepravdivě zdůvodněného jmenování šéfa Lesů ČR i ryze populistického kroku s povinnými kvótami českých potravin v hypermarketech. TALENTOVANÝ POPULISTA. Marian Jurečka dobře ví, co lidé chtějí slyšet, a rád jim to řekne. Jen prezidenta Miloše Zemana asi moc nepotěšil, když o něm prohlásil, že se zlil jako ruský mužik. JSEM POLITIK A MAKÁM! Jurečka si šikovně vzal za své aktuální populistické téma boje proti korupci a zároveň přesvědčivě mluví v prázdných floskulích. A k tomu si dál pěstuje auru nejakčnějšího a nejpracovitějšího vládního ministra, jenž snad nikdy nespí. A také odhodlaného politika, který příští rok nahradí nemocného Bělobrádka v čele KDU-ČSL, a jehož tiskový odbor proto dál chrlí agitační zprávy jak v dobách komunistického politbyra. V jedné z nich, vydané koncem dubna na počest Jurečkovy první stovky dnů v ministerském křesle a také údajného ušetření 300 milionů korun, se mimo jiné píše: V oblasti poradenských služeb byla ukončena smlouva se třemi externími poradci, kdy úspora činí více než 30 milionů korun. V oblasti marketingových aktivit ministerstva zemědělství byla zrušena výběrová řízení za téměř 60 milionů korun. Ministr Jurečka rovněž ukončil smlouvu s několika právními společnostmi s úsporou dalších téměř 60 milionů korun pro státní rozpočet Ministerstvo zemědělství za krátkou dobu působení Mariana Jurečky stihlo předložit 23 nových předpisů a zákonů Díky úsilí Mariana Jurečky dojde ke zvýšení příspěvku státního rozpočtu do Programu rozvoje venkova Podařilo se novelizovat zákon o hnojivech. To vše za pouhé tři měsíce! A samozřejmě ani jediné slovo o tom, že mnohé z těchto zrušených věcí se stejně budou muset rea lizovat, takže nakonec budou stát peníze. Nebo že jejich případné zrušení může dokonce státu i způsobit škodu, například zakázka Lesů ČR na právní služby za 90 milionů korun. Jurečka, jenž si osvojil protikorupční slovník Andreje Babiše, ji bez bližšího vysvětlení označil za podezřelou a předraženou a mediálně ji zrušil, přestože ji připomínkovala a její zadávací kritéria pomáhala vytvořit organizace Transparency International. Největší podnik spadající pod ministerstvo zemědělství totiž vede přes 1300 právních sporů, a pokud by neměl adekvátní právní zastoupení, hrozí mu mnohem vyšší škody, než ministr zemědělství papírově ušetří ve svých tiskových zprávách. Navíc podobnou veřejnou zakázku nemůže ani ministr zrušit jen proto, že se mu jaksi nelíbí. Ponechme stranou, že trefovat se do Lesů ČR, podniku se snad až nezaslouženě špatnou reputací, přináší politické body. Byť za onen podnik coby ministr zemědělství zodpovídá. Jsem přesvědčen, že Lesy ČR mají vlastní právní oddělení a jsou schopny tyto služby pokrýt svými silami. Mohou nastat situace, kdy je potřeba využít externích právníků, avšak rozhodně ne v takovém rozsahu, jaký byl připravován, vysvětluje Jurečka. Podle informací z vedení Lesů ČR však zakázka běží dál i po jmenování Daniela Szóráda šéfem firmy. A Transparency International poukazuje na to, že některé zakázky sice vypadají na první pohled draze, jejich rozkouskování je ale může prodražit, a navíc i znepřehlednit zadávací kritéria. PROFESIONÁLNÍ POUL Což občas dělá sám Jurečka, když neumí věrohodně vysvětlit některé své kroky. Jako třeba jmenování Lubomíra Poula šéfem svého kabinetu. Ne že by Poul neměl se státní správou zkušenost, naopak: za premiérování Petra Nečase a Jany Nagyové (dnes Nečasové) vedl Úřad vlády a namočil se do její kauzy, i když nakonec nebyl obviněn.

29 29 politika report ŘEKL JSEM, CO JSEM NEŘEKL Proto bylo překvapením, když Jurečka na tiskovce přenášené ČT24 jmenoval právě Szóráda. A ještě překvapivější bylo jeho zdůvodnění: Výběrová komise doporučila šest kandidátů. Se všemi jsem se sešel a přidal jsem ještě dva, kteří mě zaujali. Jedním z nich je Daniel Szórád. Všechny tyto kandidáty jsem si nechal detailně prověřit BIS, protože jsem považoval za naprosto důležité, aby v tak klíčové pozici nebyl člověk, který má napojení na nějakou šedou zónu nebo organizovaný zločin. A tady můžu jednoznačně říct, že Daniel Szórád prošel tímto prověřováním BIS bez ztráty kytičky, prohlásil sebevědomě Jurečka. BIS samozřejmě nikoho z kandidátů neprověřovala, protože ji ničím takovým nemůže žádný ministr ani pověřit. To smí pouze prezident se souhlasem premiéra nebo vláda většinovým usnesením. Žádné takové ovšem neexistuje. BIS jako zpravodajskou službu mohou úkolovat výhradně její adresáti, to je vláda jako celek nebo prezident se souhlasem premiéra. Zadávání úkolů a zpětné předávání našich poznatků a zjištění je v utajeném režimu. Pokud se pan ministr takto vyjadřuje Zadávání úkolů BIS a zpětné předávání našich poznatků a zjištění je v utajeném režimu. Pokud se pan ministr takto vyjadřuje směrem k médiím, měl by své výroky objasnit, říká mluvčí BIS Jan Šubrt. FOTO Isifa/Mafra/Petr Topič Sháněl jsem profesionálního úředníka. Jeho předchůdkyně odešla ještě ten den, kdy jsem nastoupil, a já rázem neměl šéfa úřadu, vysvětlil to tehdy čerstvě jmenovaný Jurečka, jenž se na ministerstvu obklopil lidmi bývalého šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobody. Mezi ně patří i Jurečkův poslanecký asistent a pražský učitel Jan Čižinský, jenž v rámci předvolební kampaně pořádá v Praze 7 populární referenda proti záměrům méně populární radnice. Toho ministr zemědělství udělal svým externím expertem na zahraničí a školství, za což mu v březnu vyplatil 13 tisíc korun. Jurečka za Poulem do poslední chvíle stál, ještě 19. února ráno ho odmítal odvolat i navzdory urgencím premiéra Bohuslava Sobotky. Nakonec Jurečka vše vyřešil tím, že týž den večer přijal Poulovu rezignaci. Při jmenování Szóráda šéfem Lesů ČR už ovšem ministr přímo lhal, navíc v přímém přenosu ČT. Výběr ředitele velkého státního podniku propíraného pravidelně kvůli korupci byla samozřejmě dlouhodobá bolest, kterou si předávalo několik ministrů zemědělství. Žádný z kandidátů procházejících výběrovým řízením nebyl ideální a žádnému ministrovi nemohl přinést extra politické body. Každý z favoritů měl vlastní politickou i podnikatelskou tlačenku, ostatně výběru se za premiérování Nečase osobně účastnila i Nagyová, již málokdo zná jako odbornici na lesy. Právě ona prosazovala Szóráda, někdejšího obchodního ředitele těžařské firmy CE Wood, jež se s Lesy ČR soudí o 3,7 miliardy korun kvůli neuskutečněným zakázkám. Szóráda navíc ani nedoporučila výběrová komise; vypadl už v prvním kole. Do hry o lukrativní post ho znovu přivedl až Jurečka, přestože si to nepřál jeho stále vlivný spolustraník a senátor Jiří Čunek. směrem k médiím, měl by své výroky objasnit, říká mluvčí BIS Jan Šubrt. Jurečka je objasňuje jejich částečným popřením. Nejednalo se o prověrku BIS, ale o vyžádání si určitých informací, z nichž jsem následně čerpal při svém rozhodování. Není tomu tedy tak, že by všichni ostatní kandidáti byli posuzováni pouze na základě těchto informací, píše nyní ministr ve svém vyjádření pro týdeník Euro. Jaké určité informace myslí, nijak nespecifikuje. BIS sice Lesy ČR dlouhodobě zmiňuje ve svých zprávách, kandidáty na jejich šéfa ale nikdy neprověřovala. A Jurečka podle jednoho z finálních» INZERCE A

30 30 Euro května 2014 report politika INZERCE A » kandidátů na tento post, jenž si přál zůstat v anonymitě, ani nemluvil se všemi šesti favority, jak tvrdí. ČESKÉ PŮLKY. Jsem zvědav, jak si pan ministr představuje, že to bude označené. Ani já sám nevím, jestli to prase bylo vypěstované v Česku, říká známý řezník Tomáš Hudera. Ať se kontroluje, jestli jsou potraviny kvalitní, a je jedno, odkud jsou. Nemyslím si, že jsou kvóty na domácí potraviny dobrý nápad, říká řezník Tomáš Hudera. HEZKY ČESKY Nejnověji Jurečka oprášil nápad zemědělského lobbisty, chovatele prasat a bývalého šéfa Agrární komory Jana Veleby: zavedení kvót na vyšší podíl tuzemských potravin prodávaných v hypermarketech. Pokud to nebude v rozporu s evropským právem, tak je ambice to tady aplikovat, řekl Jurečka. Načež hypermarketům vyhlásil ministerský džihád, když v deníku Právo na jejich adresu nedávno uvedl: Já si myslím, že chování řetězců není v pořádku a buď se shodneme na nápravě, anebo budeme válčit. To lze například tím, že zpřísníme novelu zákona o významné tržní síle. Také můžu jako ministr mediálně natvrdo říkat, kde inspekce našla něco závadného, který supermarket byl zavřen a proč apod. Je to další ministrův populistický (a logický) tah. Zaprvé je sám Jurečka sedlák, takže bojuje za vlastní byznys; zadruhé právě od převážně moravské agrární lobby odvíjí svou politickou moc, takže si vykupuje její hlasy. Navíc se hypermarkety, kde občas běhají myši nebo se prodává zkažené maso, těší u veřejnosti zhruba podobné oblibě jako Lesy ČR, takže jsou snadným terčem. Kromě užšího výběru zboží však Jurečkův nápad zákazníkům nic moc nepřinese. Víc českých potravin v regálech totiž automaticky neznamená víc kvalitnějších potravin. Lepší by bylo nejít na to přes obchod, ale buď pomoct přímo domácím zemědělcům, anebo podpořit marketing konkrétních domácích potravin. Navíc bude hlavně technický problém, jak identifikovat tuzemské potraviny. Málokteré z nich jsou dnes stoprocentně české, už třeba jen kvůli obalu, myslí si Zdeněk Skála, analytik společnosti Incoma GfK. Je pravda, že zákazníci domácí potraviny skutečně chtějí. Potvrzují to nejrůznější průzkumy a důvodů je několik. Někteří lidé po velké mediální i reklamní masáži tuzemské zemědělské lobby naivně skutečně věří, že české potraviny jsou nejlepší, přestože to není pravda. Jiní zase nostalgicky vzpomínají na někdejší komunistickou agrární soběstačnost, byť jí za oběť padla téměř veškerá kvalita. A předseda Asociace farmářských tržišť ČR Petr Sedláček si myslí, že bychom českým potravinám měli fandit stejně automaticky jako třeba hokejistům. Tak snad abychom i při nakupování skákali podobně jako při fandění. I proto hypermarkety české potraviny dávno nabízejí samy, jde totiž i několikaletý trend. Navíc vědí mnohem lépe než politici, co chceme; podíl domácích potravin tak dnes v jejich nabídce činí až 80 procent zboží. Hypermarket Penny dokonce předběhl i Jurečku a právě na české nabídce založil svůj reklamní slogan Nakupujte hezky česky. Když dnes v Penny náhodou dostanete chuť třeba na francouzský sýr, musíte jinam. Prodej tuzemského zboží roste hlavně mimo hypermarkety, jak ukazují třeba menší pekaři. Jenže ti do hypermarketu nechtějí, protože tam rozhoduje cena. Kvóty by vedly jedině k tomu, že si hypermarket najde dalšího pekaře, který mu zboží dodá laciněji a méně kvalitní, říká Skála. Mojí snahou je pomoci jak českým zemědělcům, tak i zákazníkům, dušuje se Jurečka. Bohužel bez upřesnění, jak chce definovat, co je a co není české zboží? Anebo jestli chce poměrné kvóty zavést na celou nabídku hypermarketů, nebo na jednotlivé druhy zboží? Jsem zvědavý, jak si pan ministr představuje, že to bude označené. Protože ani já sám nevím, jestli to prase bylo vypěstované v Česku. Když se sem přiveze a porazí se tady, okamžitě má český původ, ukazuje mi ve své kanceláři běžnou visačku pražský vyhlášený řezník a uzenář Tomáš Hudera. Jsou na ní sice dvě kolonky o původu a zpracování masa, nad jejich přesností však učitel Pražského kulinářského institutu, kde učí zabijačku a výrobu šunky, kroutí s úsměvem hlavou. S původem dováženého masa se tak čaruje, že by kvóty dost pravděpodobně vedly jen k dalším podvodům. Hudera vyrábí kvalitní a oceněné uzeniny bez různých jedovatých přídavků, takže jsou logicky dražší i méně trvanlivé než tradiční hypermarketová produkce. Proto ani do hypermarketů nechce. I tak jeho firma poslední dva tři roky roste. Byl bych sám proti sobě, kdybych své párky prodával v hypermarketu. Ať se kontroluje, jestli jsou potraviny kvalitní, a je jedno, odkud jsou. Nemyslím si, že jsou kvóty na domácí potraviny dobrý nápad, říká Hudera. Petr Holec holecp@mf.cz FOTO Tomáš Novák

31

32 32 Euro května 2014 report diskusní fóra Gauneři, svinské lži a internet Hodnoceními a recenzemi se web jen hemží. A stejně tak přibývá žalob a trestních oznámení na internetové kritiky Při rozhodování, od koho si nechat postavit dům, vyvrtat zub nebo ostříhat vlasy, se stále více Čechů řídí zkušenostmi lidí od vedle a hledá radu na specializovaných serverech s uživatelskými recenzemi a postřehy. A ti negativně hodnocení pak stále častěji samozvané recenzenty žalují a podávají na ně trestní oznámení. Někdy u soudu uspějí pomluvené firmy či soukromníci. Jindy však není žaloba na kritika ničím jiným než šikanou a vyřizováním účtů s konkurencí. Do první kategorie zapadá zatím poslední případ žaloby na internetového hodnotitele. Letos v dubnu nařídil pražský vrchní soud Daně Kleissnerové z Liberce, že se musí omluvit zubaři Martinu Kittlerovi, a navrch mu zaplatit 25 tisíc korun. Kleissnerová si od Kittlera nechala na konci roku 2008 nasadit korunku, a když jí po půl roce upadla, poslala na server hned několik příspěvků. A protože nebyla zrovna decentní a striktně se nedržela upadlé korunky, Kittler na ni podal žalobu na ochranu osobnosti a uspěl jak u ústeckého krajského, tak nyní u vrchního soudu. Kleissnerová doplatila na 14 těžko prokazatelných výroků typu, jako že Kittlera zajímají jen vaše peníze, že se nerad baví o diagnóze, a když trváte na vysvětlení, tak ho to rozčiluje, že omámení pacientů po těžkém zákroku využívá k podpisu nové smlouvy a (nehledě na lékařské tajemství) vypráví o svých pacientech. MLČ NEBO UVIDÍŠ! Postihování internetových diskutérů má u nás dlouhou a bohatou tradici. Prvním mučedníkem byl zřejmě před skoro 14 lety Pražan Petr Partyk, byť tenkrát ještě nešlo o zájmy soukromé firmy, ale státního úředníka. Hodnoticí servery jsou nesporně skvělou službou pro spotřebitele, někdy však mohou být zneužity coby zbraň v konkurenčním boji. Případ s úplně opačným koncem zažila Hana Šedivcová, která si nechala od firmy Mera Trade (nyní Balance Idea) Rajka Mečavy stavět dům. Na jaře 2010 se obě strany rozhádaly kvůli tomu, že dům byl založen níž a Mečava tvrdil, že dodatečné náklady (asi 100 tisíc korun) má nést zákaznice. Dům pak nechala Šedivcová dokončit jinou firmu a Mečavu sepsula hned na několika spotřebitelských serverech. Ani ona nebyla zrovna decentní, když kromě popisu událostí použila slovo gauner. Vysloužila si za to žalobu, ve které Mečava žádal omluvu a pět tisíc korun (v paralelní žalobě podané firmou Mera Trade šlo o 2,5 milionu; firma ale nezaplatila soudní poplatek). Středočeský soudce Vojtěch Cepl Mečavovy nároky odmítl. Konstatoval, že nelze omezovat právo spotřebitele na kritiku, dodal, že chybné založení domu způsobila firma Mera Trade a pustil i gaunera, protože Šedivcové se podařilo prokázat, že reagovala na Mečavovu předchozí neurvalost. Stavitelovy výstupy soudu popsala nejen samotná Šedivcová (a její muž), ale i další zákaznice firmy, podle které například Mečava na žádost o předložení stavebního deníku reagoval záchvatem vzteku a křikem: K... do p..., já se na to v... Případem se nyní zabývá Ústavní soud, jde však již jen o náklady řízení. PLEŠATÁ MODELKA Soudce Jaromír Jirsa z Městského soudu v Praze tvrdí, že podobné spory jsou poměrně běžnou záležitostí, a dodává, že se už setkal s žalobami stavebních firem, realitních kanceláří, a dokonce jednoho kadeřnického salonu (pražské kadeřnictví podalo neúspěšnou žalobu kvůli příspěvku na serveru www. vlasy.cz, který spekuloval, že prodlužování vlasů může poškodit vlastní vlasy, což se jak tvrdil bulvár stalo v onom salonu modelce Simoně Krainové). Existují poměrně jasná pravidla, jak podobné případy soudit, byť s jejich interpretací se soudy občas potýkají. Zveřejnění názoru, že někdo neumí pořádně postavit dům nebo vyvrtat zub, je nepostižitelné a pravdivost se nemusí prokazovat. Pokud kritika nepřesahuje rozumný rámec, má se za to, že je dovolená a přípustná, vysvětluje Jirsa. Jiné je to v případě, že někdo do příspěvku zahrne konkrétní tvrzení třeba, že dotyčnému jde jen o peníze a zneužívá slabosti pacientů a neumí je prokázat. Stejně nebezpečné mohou být expresivní výrazy typu pitomec, darebák, fašista atd. ZAKLADATELSKÉ PŘÍPADY Postihování internetových diskutérů má u nás dlouhou a bohatou tradici. Prvním mučedníkem byl zřejmě před skoro 14 lety Pražan Petr Partyk, byť tenkrát ještě nešlo o zájmy soukromé firmy, ale státního úředníka. Partykovi se nelíbilo, že radnice Prahy 7 komusi povolila, aby k domu v Havanské ulici, ve kterém bydlel, přistavěl dvě patra. V říjnu 2000 proto poslal na veřejné internetové fórum radnice příspěvek, ve kterém mimo jiné psal, že vedoucí odboru výstavby Jiří Chour porušuje zájmy státní památkové FOTO xxxxxxxx

33 33 diskusní fóra report péče, a ještě se tím drze chlubí, dodával, že stačí podplatit příslušného úředníka, tvrdil, že jeho protivník svému oboru vůbec nerozumí: Pane inženýre, račte si doplnit vzdělání, a uzavíral, že Chour opět lže, jak je jeho špatným zvykem. Byla z toho pomluva a Partyk za ni v srpnu 2002 dostal 150 hodin veřejně prospěšných prací. Věc dospěla až k Ústavnímu soudu; ovšem nezměnilo se nic. Veřejně prospěšné práce Partyk odmítl vykonat a radši si místo nich hrdě odseděl 75 dní ve vězení. Mezi případy, které internetovým kritikům vymezily prostor působnosti, patří určitě žaloby rozdávané realitní kanceláří Prolux Consulting (dnes Bradley and Smith). Důležitá byla především ta na serveru Měšec.cz, při jejímž projednávání se názorně ukázalo, jak je to se sprostými slovy a odpovědností provozovatelů serverů. Městský soud nejprve nařídil Měšci odstranit kompletní vlákno diskuse, ve kterém se objevily invektivy typu společnost Prolux lže jak svině. Vrchní soud byl ke svobodě slova daleko INZERCE A shovívavější a nařídil z vlákna odstranit pouhá slova jak svině. Stejný názor měl loni v červenci i Nejvyšší soud. Jinak řečeno, soudy určily, že za vulgarity (stejně jako za jiná na první pohled zjevně protiprávní tvrzení) odpovídá provozovatel. Žaloby a trestní oznámení jsou jen vrcholkem ledovce. Zakladatel serveru NejŘemeslníci.cz Miloš Lenoch, tvrdí, že stížnosti firem řeší každý druhý den, a připouští, že některé se velmi agresivně domáhají stažení příspěvků. To podle něj nepřipadá v úvahu; server však maže případné hrubosti a umožní kritizované firmě zveřejnit reakci. Firmy se ovšem podle něj občas obrátí přímo na kritika a existují prý smutné případy, kdy takto dosáhnou stažení příspěvku. Hodnoticí servery jsou nesporně skvělou službou pro spotřebitele, někdy však mohou být zneužity coby zbraň v konkurenčním boji. Hlavně proto server Nej- Řemeslníci.cz podle Lenocha ověřuje, zda autor hodnocení od firmy recenzovanou službu skutečně obdržel. RYS, PUMA, KAJMAN, PŠTROS A SCHIZOFRENIK Jak to vypadá, když se do kritizování pustí konkurence, ukazuje následující případ. Až k Nejvyššímu soudu dospěla nevraživost dvou hukvaldských obchodníků s exotickým zvířectvem Milana Javorského (firma Exotic, prodejní galerie motýlů a brouků) a Stanislava Reka (Tropic, exotické rostliny a zvířata). V červnu roku 2009 Javorský v diskusi na serveru Otevřete.cz o sokovi napsal, že nedovoleně podniká a že se mu podařilo vloni zachránit týraného rysa ostrovida z (Rekovy pozn. red.) klece, kde předtím utýral pumu, a v minulosti se podařilo zachránit i jiné živočichy, jako např. kajmana, pštrosa atp.. Opět šlo o pomluvu. U soudu se ukázalo, že Rek načerno nepodnikal, a že dokonce přežila i ona nebohá puma. Pomlouvač za to (Javorský navíc Reka v obecní televizi označil za schizofrenika) dostal podmíněně tři týdny vězení. Tento verdikt posvětil loni v únoru i Nejvyšší soud, když konstatoval, že Javorský dlouhodobě projevuje jistou zatvrzelost (nehledě na výsledky kontroly, podle které žila puma ve výběhu o velikosti 36,4 metru čtvrečního například před soudy tvrdil, že to bylo jen metrů šest), a cokoli jiného než trestní právní prostředky proto postrádá smysl. VáclaV Drchal drchal@mf.cz INZERCE A

34 34 Euro května 2014 report technologie Naše malé domácí IT masírování Technologické, a hlavně internetové firmy v Česku zesilují tlak na politiky. Chtějí větší podporu informačních technologií Byly doby, kdy okolí Evropského parlamentu patřilo zejména lobbistům z oblasti farmaceutických a tabákových firem. V posledních měsících k nim rychle přibývají také zástupci technologických společností. Jejich snaha ovlivňovat výslednou podobu směrnic a nařízení roste úměrně tomu, jak roste důležitost celého internetu a informačních technologií. Tento trend kopíruje vývoj ve Spojených státech, kde firmy jako Google, Facebook či Apple každoročně navyšují své rozpočty na lobbistické kanceláře ve Washingtonu o desítky procent. A podobný trend můžeme vysledovat i v Česku. SUŠENKOVÝ ZÁKON V Bruselu jsou hodně aktivní společnosti jako Ericsson, Nokia, Microsoft nebo Alcatel-Lucent. Velmi dobře si uvědomují, že rozhodnutí europoslanců a Evropské komise ovlivňují značnou část jejich byznysu. Aktuálně se například projednává rozšíření výběrů autorských poplatků, které by se už nemělo týkat jen tradičních paměťových nosičů a tiskáren, ale také cloudových úložišť typu Dropbox. Řeší se také takzvaný sušenkový zákon, který považuje za osobní údaje soubory cookies, jež generují webové prohlížeče a které poměrně intenzivně využívají internetové firmy třeba pro cílení reklamy. Uznání tohoto statusu by zásadně ovlivnilo podnikání mnoha firem. Google nyní stojí před velkou kauzou, v níž se hraje o to, zda zneužívá dominantního postavení na trhu. Na tomto postu se vystřídal s Microsoftem, který musel zavést výběr prohlížečů do Windows či více otevřít balík Office a používaný formát dokumentů. Brusel samozřejmě ve velkém ovlivňuje prostředí pro budování mobilních sítí, roamingu, zavádění broadbandu a tak dále. Onen sušenkový zákon dělá starosti i českému Seznamu. Ten se ale na to, prosadit něco v Bruselu, necítí dost silný. Česko má pouze malý hlas a možnost cokoli v rámci EU prosadit, tvrdí Michal Feix ze Seznamu, ale zároveň dodává, že jeho firma není jediným zástupcem evropských zemí, který se ozývá. Podle europoslance Milana Cabrnocha je však český internetový lídr malá ryba a potřebuje do party další seznamy a kamarády. VLASTNÍ ZÁJEM. Lobbingová uskupení samozřejmě prosazují hlavně zájmy jednotlivých členských firem. Tak se například šéf české pobočky firmy Cisco Systems Jiří Devát rozhovořil o významu kybernetické bezpečnosti. Shodou okolností v době, kdy Cisco v Praze buduje centrum pro výzkum a vývoj v této oblasti. Víc než v Bruselu se Seznam angažuje doma v Česku. Rozjel mimo jiné lobbistický projekt s poněkud ambiciózním názvem Mozky českého internetu, který zastřešuje několik osobností, za jejichž přispění se chce Seznam podílet na formování takzvané digitální agendy a internetové ekonomiky v této zemi. Mozky nyní chystají několik aktivit směrem k tuzemským politikům, po kterých v prvé řadě chtějí, aby se vůbec začali informačními technologiemi a internetem zabývat. Projekt údajně nemá prosazovat přímé zájmy Seznamu, i když společnost funguje jako jeho sponzor, který hradí například náklady na web či PR agenturu. Má jít o jakýsi pozitivní lobbing, který ovlivní to, jak státní představitelé zohlední při svých aktivitách a koncepcích internetovou ekonomiku, ICT průmysl, otevřená data a digitální agendu jako celek. Chceme politikům a klíčovým lidem dávat odborný názor zvenčí, pomáhat jim se v celé oblasti vyznat, vysvětlovat její důležitost, dávat podněty, naznačuje Feix. Mozky mají být reakcí na to, že se politici obecně o IT a internet nezajímají, případně se této oblasti kvůli pokaženým zakázkám bojí. O něco podobného se snaží také Platforma pro internetovou ekonomiku (PIE). Tu přímo zaštiťuje několik velikých firem, zejména Google, Facebook, MasterCard, UPS, AT&T či Aukro. Postupně se připojují také menší společnosti jako H1.cz, Brand Embassy nebo výrobce 3D tiskáren Průša Research. Přidávají se i jednotlivci, kteří projeví zájem o určitou oblast a jsou schopní pomáhat. PIE v současné době začíná a ještě úplně jasně neprezentuje svůj program, hodně se ale zajímá o oblast moderních technologií ve vzdělávání a e-com merci. Platforma chce letos zejména vytvořit členskou základnu. Představitelé PIE odmítají, že by projekt měl reprezentovat jen zájmy v něm zainteresovaných společností. Jde nám o celkové prostředí. Na internetu a technologiích je závislá značná část ekonomiky a budoucnosti země, tvrdí Denis Gibadulin, který má v českém Googlu na starost styk s veřejnou správou a vystupuje nyní i za onu platformu. MOZKY, PIE A UNIE Jak Mozky, tak PIE mají jedno společné neplatí se zde žádné členské poplatky a návrhy témat, k nimž bude organizace vydávat stanoviska a materiály, podléhají určité všeobecné shodě. To by podle zakladatelů mimo jiné mohlo zabránit tomu, že si pak členské společnosti budou chtít prosazovat vlastní zájmy a organizace jako taková bude závislá na příspěvcích. Právě to je totiž často vyčítáno již delší dobu fungující ICT Unii. V ní figurují velká jména, jako jsou Cisco, AutoCont, České Radio komunikace, IBM, HP, Intel, Microsoft, Novell, SAP, Software602 a mnohá další. ICT Unie je aktivní v podávání různých studií, návrhů a její vedení se aktivně setkává se zdejšími politiky. Aktuálně se hodně bojuje za podporu výstavby rychlého internetu a zavádění e-governmentu. Právě ICT Unie stojí za tím, že vláda do svých programových priorit FOTO Martin Pinkas

35 35 technologie report 14,7 % IT MASÍROVÁNÍ Investice a meziroční růst nákladů technologických firem na lobbing v USA (rok 2013, v mil. USD) Zdroj: Consumer Watchdog 14,06 10,49 +29,7 % 7,06 6,43 5,99 +4,0 % Projekty jako Mozky českého internetu a PIE mají být reakcí na to, že se politici obecně o IT a internet nezajímají, případně se této oblasti kvůli pokaženým zakázkám bojí. 4,39 +45,6 % +18,2 % 3,46 3,37 3,12 +61,2 % +38,3 % +16,4 % +71,7 % Google Microsoft IBM Facebook Oracle Intel Amazon Apple Cisco začlenila také digitální agendu, i když to s ní nakonec nemusí myslet moc vážně. Zdroje z politiky a trhu však často mluví o tom, že ICT Unii jde mnohdy pouze o zájem členských firem, ne o oblast jako celek. Někteří politici hovoří i o tom, že vlastně nevědí, co po nich ta unie chce. Jednotlivé společnosti samozřejmě své zájmy sledují. Na letošním ročníku tradiční konference ISSS v Hradci Králové, kam se každý rok sjíždějí lidé kolem IT ve státní správě, například v hlavním programu vystoupil šéf české pobočky firmy Cisco Systems Jiří Devát s projevem, v němž tvrdil, že IT infrastruktura je pro Česko velice důležitá a zcela zásadní že je kybernetická bezpečnost. S tím přišel v době, kdy Cisco v Praze buduje centrum pro výzkum a vývoj v této oblasti a kdy se schvaluje zákon o kybernetické bezpečnosti a bude třeba školit nové odborníky. Cisco pro ně mimo jiné chystá školení. Do zmiňovaného mixu tuzemských lobbistických IT skupin chce v budoucnu více promlouvat také Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR). To už počátkem letošního roku přišlo se studií vypracovanou Michalem Mejstříkem, se kterou se nyní snaží obcházet představitele státu a rovněž v nich vzbudit zájem o prostředí technologií. Jan Sedlák sedlakj@mf.cz INZERCE A

36 36 Euro května 2014 report Chile Pravá moravská hruškovice z Chile Výrobce tradičních českých kořalek už pět let destiluje přímo v Chile, a dokonce zřizuje vlastní sady POLOVINA ÚRODY. Na 140 hektarech vlastních sadů chce firma v budoucnu sklízet až polovinu ze sedmi milionů kilogramů hrušek, které jsou ročně potřeba. Na pracovním stole třicátníka Petra Marka trůní hruška. Není to ukázkový kousek. Právě naopak: je svraštělá, zakrnělá, prostě nehezká. Ale je první z našeho loni založeného sadu, vysvětluje hrdě netradiční výzdobu kanceláře Petr Marek, který v Chile zajišťuje pro vizovickou firmu Rudolf Jelínek ovoce pro pálení co nejlepší hruškovice. Před několika lety jsme na zkoušku vykoupili hrušky odrůdy Williams z Argentiny, které byly původně určeny pro konzumaci, ale kvůli zdržení v přístavu přezrály. Výsledek po destilaci byl vynikající, popisuje Marek příčinu Jelínkovy expanze do zámoří. Danému druhu se totiž v Evropě tolik nedaří, takže se destilérka musela poohlédnout jinde a nejlepší kvalitu našla v Latinské Americe. Podnik, který si zakládá na tom, že kvalitu má po celou dobu výroby pod kontrolou, se dlouhodobě nemohl spoléhat na dovoz tamních hrušek či hruškového destilátu. Chtěl být přímo u zdroje. Rozhodovali jsme se mezi Argentinou a Chile. To sice produkuje výrazně méně ovoce a náklady na zpracování jsou vyšší než u souseda, ale nakonec pro něj rozhodla vyšší ekonomická a politická stabilita a také to, že má s Českem dohodu o ochraně investic, říká tento rodák z Nezdenic na Uherskobrodsku s tím, že jedinou českou přímou investicí v zemi je prozatím aktivita jeho zaměstnavatele. EXOTICKÉ CHUTĚ JELÍNKA NELÁKAJÍ Za prvních pět let chilské operace firma, která nese jméno syna svého zakladatele, do své dcery vložila více než 1,5 milionu eur. Nejdříve koupila již existující destilérku 30 kilometrů od města Chillán ve střední části země, soustavně ji vylepšuje a před necelým rokem rozšířila majetek o 140 hektarů sadů. V nich do budoucna chtějí pěstovat polovinu ze sedmi milionů kilogramů hrušek, které potřebují pro svou produkci, k níž už vizovická společnost jiné než chilské plody nepoužívá. Více pozemků už nechceme, protože pěstovat si sto procent zásob není rozumné. V případě neúrody bychom museli od sadů, chladíren či překupníků ovoce vykupovat mnohem dráže, než když máme nastavené dlouhodobé kontrakty, vysvětluje Marek strategii. A co takhle zabrousit k exotičtějším druhům a začít destilovat mangovici, marakujovici nebo ananasovici? Samozřejmě, destilovat lze každé ovoce, jelikož obsahuje cukr. Ale ne vždycky je výsledek pitelný. Navíc Rudolf Jelínek vyrábí tradiční moravské destiláty, mezi které se dá takové mango těžko začlenit, odmítá novinářské inovace Marek, kterého na druhé straně planety doprovází jeho česká partnerka. Poznamenává však, že chilské švestky už na slivovici vyzkoušeli, ale jejich výkup není potřeba, protože v Evropě (především v Srb- FOTO Tomáš Nídr

37 37 Chile report sku a Bulharsku) je tohoto ovoce dostatečné množství. Ani se zpracováním chilských jablek, meruněk a třešní pro další typické kořalky ve Vizovicích se nepočítá. Hlavní sezonu výkupu máme pět měsíců od konce ledna do konce června. Tehdy tu pracujeme ve dvanácti lidech. Jinak tu stačí devět osob. Další tři pečují o nově založené sady, vyčísluje počet zaměstnanců. Jako vedoucí musí více hlídat plnění úkolů podřízenými, než je obvyklé v Česku. Zadat práci a myslet si, že tím pádem je splněna, tady nelze, směje se Marek s tím, že nahrazení našimi pracovníky nepřipadá v úvahu. Jsme chilská firma, i když s českým kapitálem, a tak je správné zaměstnávat místní, dodává Marek, který ze svého tříletého kontraktu v zahraničí odkroutil třetinu. Do destilérky, která zvládne zpracovat 120 tisíc kilo hrušek denně, se nicméně snaží zavést evropské způsoby práce. Jako příklad uvádí vysoké kovové nádrže, ve kterých se namačkané ovoce kvasí. Dříve při jejich čištění zaměstnanci riskantně přeskakovali z jednoho tanku na druhý, nyní mezi nimi mohou pohodlně procházet po lávkách se zábradlím. Podnik, který si zakládá na tom, že kvalitu má po celou dobu výroby pod kontrolou, se dlouhodobě nemohl spoléhat na dovoz chilských hrušek či destilátu. Ve Vizovicích pracoval v návštěvnickém centru a teď se těší na jeho vybudování i tady. Chillán, který leží v turisticky nepříliš přitažlivé části země, by tak získal novou atrakci, v níž by lidé mohli sledovat výrobu hruškovice od začátku až do konce. Pro letošek však plány musel odložit, protože Chile zpřísnilo ekologické zákony, takže podnik před marketingovým počinem musel dát přednost čističce vody. CHILANÉ HRUŠKOVICI ZATÍM NEPIJÍ Ač se produkty firmy Rudolf Jelínek, která byla ve Vizovicích pod jiným jménem založena v roce 1891 Zikmundem Jelínkem a kterou po letech zestátnění v privatizaci získali do rukou čeští podnikatelé (nyní ji z 60 procent ovládá Pavel Dvořáček), pijí především na území bývalého Československa a v okolních státech, chtěla by společnost přes Chile začít expanzi se svými pálenkami po Jižní Americe. Když už tu jsme, musíme se snažit, aby se investice zhodnocovala po všech stránkách, říká Marek s tím, že výsledky prodeje v místním obchodním řetězci prozatím nejsou strhující. Chilané jsou zvyklí na své pisco (kořalka z hroznů), ze kterého dělají různé koktejly. Pokud už sáhnou po jiném tvrdém alkoholu, je to většinou whisky, případně kvalitní vodka nebo karibský rum. Hruškovice podle moravského receptu tu má těžkou startovní pozici. Byť je vyrobená z chilského ovoce. Tomáš Nídr spolupracovník redakce INZERCE A

38 38 Euro května 2014 report akciové trhy Čínská firma si jde pro rekordní sumu na burzu Posledních 15 let čínského ekonomického růstu vyneslo internetové tržiště Alibaba k hodnotě 168 miliard dolarů INZERCE E Společnost Alibaba, kterou v roce 1999 založil v Chang-čou na jihovýchodě Číny bývalý učitel angličtiny Jack Ma doma na koleni, požádala americkou Komisi pro cenné papíry (SEC) o vstup na newyorskou burzu. Vstup čínské firmy na americký akciový trh se může stát největším primárním úpisem akcií v americké historii. Firma, která prodává vše od hřebíků po vysokozdvižné vozíky, zatím nespecifikovala prodejní cenu za akcii ani jejich počet. V podané žádosti se hovoří o miliardě dolarů, to je však pouze cifra, která se použije na výpočet registračních burzovních poplatků a bude se ještě měnit. Hovoří se o tom, že firma Alibaba by mohla prodejem 12 procent akcií získat asi 20 miliard dolarů, tím by předstihla i Visu, která v roce 2008 získala 19,85 miliardy dolarů, a zapsala by se tak do historie jako největší vstup na americkou burzu v dějinách. Podle interních údajů Alibaby se firma letos v březnu ohodnotila na 97 až 121 miliard dolarů, to je dvakrát více než na počátku letošního roku. Vstup na burzu však společnost, která sama sebe označuje jako největší internetový a mobilní obchod, pravděpodobně ocení na ještě větší částku. Některé odhady hovoří až o 168 miliardách dolarů, to je více, než je hodnota 95 procent firem zastoupených v indexu S&P 500. V sektoru internetových firem by byl větší už jen Google. SPÁSA PRO YAHOO Velikost byznysu Alibaby je stěží představitelná. Hodnota zboží, které se přes její různé platformy prodalo v loňském roce, dosáhla 248 miliard dolarů. Počet aktivních zákazníků se zvýšil o 14 procent na 231 milionů a každý z nich v průměru uskutečnil 49 objednávek. Hodnota zboží, které Alibaba prodá, je obrovská, a to jí umožňuje vytvořit unikátní ziskový model, napsal Jeff Papp, analytik společnosti Oberweis Asset Management. VÝNOSNÝ KYBERPROSTOR Největší IPO internetových společností Firma Rok vstupu na burzu Na úpis akcií na newyorské burze se těší především společnost Yahoo, která plánuje prodat necelou polovinu ze svého více než 22procentního podílu v Alibabě. Yahoo se svého podílu začalo zbavovat již v roce 2012, kdy od ní Alibaba vykoupila 20 procent svých akcií. V rámci plánovaného vstupu na burzu by Yahoo rádo prodalo 40 procent ze zbývajícího podílu. To by jeho šéfce Marisse Mayerové usnadnilo akvizice firem či zpětný odkup akcií. Největší akcionář, japonská telekomunikační skupina SoftBank, která drží 34,4 procenta Alibaby, si svůj podíl ponechá. Zástupce Yahoo v představenstvu Alibaby se tak po vstupu na Firma, která prodává vše od hřebíků po vysokozdvižné vozíky, zatím nespecifikovala prodejní cenu za akcii ani jejich počet. Získaná částka (mld. USD) Facebook ,01 Twitter ,10 Google ,60 Yandex ,30 Infonet Services ,07 Shanda Games ,04 Zynga ,00 Giant Interactive Group ,90 Renren ,75 Groupon ,70 Zdroj: týdeník Euro burzu bude poroučet, delegát společnosti Soft- Bank může zůstat. Mezi další známé akcionáře patří singapurský suverénní fond Temasek a americký investiční fond Silver Lake, jenž se proslavil účastí na nedávném odkupu společnosti Dell a jejím následném stažení z burzy. Sám zakladatel Ma drží 8,9 procenta vlastní firmy. RYCHLÝ VZESTUP Když Ma začínal v roce 1999 s prodejem, produktová nabídka čítala tucet položek. Od té doby narostla nabídka i cena jeho firmy. V roce 2005, kdy do Alibaby vstupovalo Yahoo, byla její hodnota jen pár miliard dolarů. O šest let později, když své podíly kupoval Temasek a Silver Lake, to již bylo 32 miliard dolarů. V únoru průzkum mezi analytiky Alibabu ocenil na 153 miliard dolarů a nejnovější výpočet analytiků je o dalších deset procent vyšší. Při hodnotě 168 miliard dolarů by firma Alibaba stála 21násobek svých ročních tržeb, které dosáhly podle dat ve výroční zprávě Yahoo osmi miliard dolarů. To je nesrovnatelně více než internetová konkurence. Amazon se obchoduje za 1,4násobek svých ročních tržeb, ebay za čtyřnásobek a Google za 5,8násobek. Podle propočtů agentury Bloomberg by 168 miliard stačilo na 34. místo v žebříčku největších firem světa, hned za China Construction Bank a francouzským energetickým konglomerátem Total. Zároveň by byla jednou z pouhých pěti čínských společností zastoupených v 50 největších korporacích světa. ZÁSADOVÝ HONGKONG Společnost Alibaba upřela svou pozornost ke Spojeným státům poté, co se jí nepodařilo přesvědčit hongkongské představitele ke změně pravidel tak, aby Jack Ma a další manažeři měli unikátní možnost kontrolovat firmu. Z dokumentů pro americkou SEC Alibaba popisuje vnitřní organizační strukturu, která 28 partnerům umožňuje nominovat většinu představenstva. To se nelíbí aktivistům bojujícím za transparentní corporate governance. S takovým silným vlivem partnerů pak opravdu záleží na kvalitě nezávislých členů představenstva, uvedl Gary Hewitt, šéf výzkumu ve společnosti GMI Ratings. Žádostí o vstup na některou z amerických burz teprve začíná několikaměsíční proces, který bude zahrnovat oslovování investorů. Ať již neformální cestou, anebo na formální investiční roadshow. Ačkoli se většina analytiků přiklání k možnosti, že dá Alibaba přednost burze Nasdaq, oficiálně toto rozhodnutí nepadlo, a ve hře tak zůstává také druhá newyorská burza NYSE. Zdeněk Pečený peceny@mf.cz

39 SILNÝ PARTNER PRO VÝJIMEČNÉ OBCHODY SPOJENÍ KOMERČNÍ BANKY A SOCIÉTÉ GÉNÉRALE přední finanční skupina jak na domácím, tak na zahraničních trzích ověřené zkušenosti se strukturováním a realizací unikátních transakcí

40 40 Euro května 2014 report Tomáš Ctibor Musíme Prahu zahustit Pro lidi bude lepší, když budou v Praze žít blíže u sebe, říká Tomáš Ctibor, bývalý developer, který dnes usměrňuje developery Developeři byli za éry Pavla Béma těmi, kdo určovali rozvoj Prahy, která se snad ani nepokoušela vnášet do územního plánování vlastní vize. Důsledkem překotného a leckdy uplaceného rozvoje začala řada lidí vnímat developera jako sprosté slovo. Snad proto jej Tomáš Ctibor, bývalý developer a nyní šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), občas při rozhovoru nahradí stavebníkem. A slibuje, že klíčový úřad pro rozvoj Prahy povede tak, aby byl investorům svéprávným partnerem. Je lepší být úředníkem než developerem? Já jsem nikdy neměl přání dát se do veřejných služeb. Působil jsem ale v Metropolitní ozvučné desce (široký poradní sbor expertů, který založil Tomáš Hudeček pozn. red.), kde jsem kritizoval strategické plánování. Když za mnou potom politici přišli s tím, ať to jdu změnit, nemohl jsem už jen tak říci ne, děkuji pěkně. Zdaleka však nejsem jediný, kdo se stal součástí toho příběhu. Roman Koucký, Pavla Melková, Pavel Hnilička, Jan Šépka a stovky dalších lidí z praxe od neziskového sektoru přes byznys až po vědecké instituce se přidali, když Tomáš Hudeček řekl: Pojďme to zkusit dělat seriózně jako v civilizovaném světě. Města se musejí změnit, má-li lidstvo přežít. Brzy v nich budou žít dvě třetiny lidí. Jejich systémy a řízení na to ale nejsou připraveny jsou strašně neefektivní. Je třeba odstranit resortismus. To je problém celé řady měst, kde zjišťují, že když zvlášť řeší silnice a školství, vzniká strašně drahý systém, který nefunguje. Musíme propojit plánovaní měst s vědou a byznysem tak, aby výsledkem byla udržitelná sídla. A v tom nám tradiční byrokratický přístup nepomůže přináší sice stabilitu, je ale zvyklý aplikovat stále stejná schematická řešení. Dnes však potřebujeme být kreativnější, chytřejší, a proto musíme umět přitáhnout a zaplatit lidi ze soukromého sektoru. Alespoň ty dobré, když už ne ty nejlepší. Opozice poukazuje na téměř půlmiliardový rozpočet IPR. V čem je váš úřad jiný než Útvar rozvoje hlavního města Prahy, který si vystačil s polovinou? Především se dramaticky zvýšil objem práce, kterou IPR dělá. Přišli noví lidé, kteří rozumějí dnešnímu světu. Současně se nám podařilo navázat dialog se západními metropolemi a mezinárodními institucemi, které nás po letech opět začínají brát vážně. V květnu pořádáme v Praze konferenci OECD, za měsíc spoluorganizujeme festival resite a na podzim chystáme konferenci s Amsterdamem. Do toho pracujeme na tak zásadních dokumentech, jako je Metropolitní plán, Strategický plán, Manuál veřejných prostranství a další. Zkrátka zcela měníme přístup. Jinak totiž Praze vážně hrozí, že se ocitne v izolaci. A v čem je činnost IPR jiná konkrétně v Praze? Jako jeden z našich hlavních úkolů vnímám realizaci architektonických soutěží. Kvůli tomu jsme založili speciální kancelář a hned jsme začali připravovat dvě soutěže. Jednu ve spolupráci se soukromým investorem, Praha není destinací, o kterou by se svět rval. Přitom potřebuje investice. A aby je sem dostala, musí mít jasné, čitelné a transparentní prostředí. druhou na zadání města. V tom druhém případě připravujeme návrh zadání a podkladů pro vypsání ideové architektonické soutěže na Malostranské náměstí. Na dům na dejvickém Vítězném náměstí se také konala soutěž a výsledný vítězný návrh Ledního medvěda vyvolává spory, a to i mezi architekty Soutěž na projekt Line probíhala ještě bez nás, takže ji nemůžu detailněji komentovat. Tento projekt je obecnější téma. Před měsícem jsem se studenty na fakultě architektury, kde učím, udělal na toto téma anketu. Jen jeden byl pro. Ti, kteří se vyjádřili proti, nedokázali ovšem uvést žádné skutečné argumenty. Jen pocity. A to je špatně. Můj soukromý názor je, že je lepší Lední medvěd než parkoviště, které tam je teď. Umíte si ale představit, že si na Vítězném náměstí každý z developerů postaví stejně extravagantní návrh? Umím. Vy jste nikdy nebyla na Západě? Nevybavuji si náměstí plné architektonických extrémů. No právě. Vnímáte ty budovy jako samozřejmé. I pyramida v Louvru byla ve své době skandální. A nemusíte ani za hranice. Staré Město je skládačka stejného množství extrémů: barokní palác s obřím průčelím vedle malého gotického domu. Staletí slila extrémy v jeden přirozený celek. V Londýně nebo v Haagu jdete historickou ulicí a najednou stojíte před pojišťovnou, která vypadá jako raketa. Nejhorší variantou je, že náměstí bude plné moderních domů, které budou za pár let nudné. Vzpomeňte si na humbuk kolem Tančícího domu. Dramatické emoce vyprchaly a dnes jej vnímáme jako milý dům, což může znamenat trochu nudný. Nyní si všichni vlastně přejí, aby Kulaťák dopadl jako Karlovo náměstí, jehož rohová novostavba je často vnímána jako nenápadná, ale i nenápaditá. Tak významné nároží by si zasloužilo víc. Obrovský poten ciál parcely zůstal nevyužit. Kdyby se takovými domy obkroužilo Vítězné náměstí, všichni by kritizovali jejich nevýraznost. Nakonec i kdyby Medvěd dopadl neefektivně, za 30 let tam někdo postaví jiný projekt. Dřív měl každý pocit, že když postaví dům, zůstane tu navždy. Dnes ale i tak tradiční, stabilní město jako Haag má spočítáno, že v horizontu deseti let musí zlikvidovat milion metrů čtverečních kanceláří. Neefektivní domy boří půlku bez náhrady, z poloviny vzniknou třeba rezidence a jinde staví nové. Jsou věci, které se mají chránit, ale na druhé straně si musíme dát pozor, abychom město neumrtvili. Vy tedy chcete pořádat spolu s developery soutěže na jejich výtvory?

41 41 rozhovor report TOMÁŠ CTIBOR (51) Vystudoval architekturu na ČVUT a VŠUP. V přelomových letech 1989 a 1990 se krátce politicky angažoval jako člen poradního týmu místopředsedy federální vlády a poslanec Federálního shromáždění. Poté už se zabýval poradenstvím v nemovitostech a developmentem. Je autorem koncepce Slovanského domu nebo velkého rezidenčního projektu Úvaly-Hostín. Mezi lety 1998 a 2000 působil jako člen řídícího výboru agentury CzechInvest. V roce 2000 byl přijat do americké organizace The Counselors of Real Estate a od roku 2007 je členem Urban Land Institute. Působí jako externí pedagog v ústavu urbanismu FA ČVUT v Praze. Od roku 2013 působí v čele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kde vzniká například Strategický plán hl. m. Prahy nebo nový územní plán. FOTO Hynek Glos Stejný servis budeme nabízet i městským částem. Celé tohle úsilí je motivované snahou dobrat se konečně kvalitní architektury. Nejde jen o jednotlivé dojmy. Chceme koordinovat rozvoj větších celků. Tam, kde město není vlastníkem takových území, budeme mediátory dohody mezi všemi aktéry: tedy mezi jednotlivými majiteli pozemků, městem a městskými částmi. Takže už by se nemělo stát, že jeden z developerů ostatní předběhne, podivně získá územní rozhodnutí a území tzv. ekonomicky vykrade, zatímco další budou roky čekat na studii, jako třeba na Nákladovém nádraží Žižkov? Každý investor postaví jen to, co prodá. Teď to bude zhruba deset let, co se investoři utrhli ze řetězu a někteří si nabili ústa. Krize není zapomenuta, navíc u rozhodování o investicích jsou zčásti stále ti stejní lidé. A ti, stejně jako financující banky, jsou ostražitější. I na Žižkově tedy proběhne mezi developery soutěž, kdo přinese větší kvalitu. Nejdříve ale musejí být jasné parametry území, například výšková hladina, jak bude vyřešena doprava, jak bude financována tramvaj a podobně. Poslední ze studií Žižkova dělal ještě Útvar rozvoje města A pravda, ta se moc nepovedla. Nevrátí nás to zpátky k praxi, kdy studie předkládali developeři a město buď souhlasilo, nebo ne? Je potřeba si uvědomit, že základní rámec rozvoje nastaví Metropolitní územní plán v obou svých úrovních. V tom rámci se pak budeme všichni pohybovat. IPR pochopitelně nemůže dělat naráz všechny studie. Na to nemáme kapacitu. Do budoucna bychom ale měli být minimálně garantem, že jsou v souladu se strategickými dokumenty Prahy, a jsou tedy průchozí, což by mělo celý proces přípravy projektů zrychlit. Určitě ale budeme dělat studie i sami. Teď například začneme pracovat na územní studii pro tzv. Východní Město (rozsáhlé území mezi Štěrboholy, Dubčí a Dolními Měcholupy). V lokalitě je kromě řady soukromých majitelů pozemků zainteresováno více městských částí. Ty se začínají spolu s investory dohadovat, co by tam mělo být. Praha potřebuje IPR, aby fungoval jako arbitr mezi samosprávou, obyvateli a stavebníky. Má slovo developer tak špatné konotace, že jej raději budeme nazývat stavebníkem? Mně nevadí. Pro spoustu lidí to ale problém je. Musíme si však na rovinu říct: Praha potřebuje investory. Bez nich se nebude rozvíjet, dokonce ani neudrží současný standard»

42 42 Euro května 2014 report Tomáš Ctibor» a bude se opotřebovávat. S těmi, kteří přinášejí kapitál, je třeba mít partnerský vztah. My jako IPR jim máme na jedné straně pomoci projít procesem uskutečnění příležitostí s vyšší mírou transparentnosti a jistoty, než bývalo zvykem. Pracujeme ale především pro Prahu, takže bychom měli zároveň ohlídat, aby dodrželi parametry důležité pro město. Když budeme transparentnější, budou mít o Prahu zájem i ti serióznější investoři? Samozřejmě tu je jistá skupina lidí, kterým se to, co děláme, nelíbí. Ale v takovém případě je namístě otázka, zda zrovna o tyto investory by měla Praha stát. Rozhodně by se však měla Praha snažit motivovat seriózní investory jak z tuzemska, tak ze zahraničí. A ti k nám zkrátka nepůjdou, dokud nebudeme mít čitelný systém s jasnými pravidly. Uvědomte si, že nám odchází zahraniční kapitál. Do jisté míry původně zahraniční investice vykupují Češi. Co to všechno znamená? V čem je přínos? A jaká jsou negativa? Je třeba si klást tyto otázky. Mně nevadí, že třeba do odpadů vstupují české skupiny. Pro zahraniční skupiny prostě přestávají být některé segmenty nekonečným eldorádem... To je praktický pohled a tohle eldorádo bylo důsledek šílených privatizací. Neznamená to ale náhodou, že o nás někdo ztratil zájem? V rámci současné geopolitické situace mě to znervózňuje. Když nemáte v území kapitál, nemáte potřebu jej chránit. Když jsme se stali členy NATO, byl jsem zrovna na realitním veletrhu MIPIM v Cannes. Zahraniční kolegové nám blahopřáli. Byl to pro ně možná významnější krok než pro nás. My už se nebojíme dát k vám peníze, říkali. Investice významně vzrostly. Když teď někteří západní politici naznačují, že expanze do střední a východní Evropy možná byla chyba, nemám z toho dobrý pocit. Ty současné přeprodeje nemusejí být motivovány čistě ekonomicky. Zatím jsem žádnou hlubší analýzu na toto téma nezachytil. Musím znovu opakovat: my rozhodně nejdeme proti developerům. Naprostá většina z nich pracuje se svěřenými LIBUŠE I PŘEMYSL V JEDNOM Tomáš Ctibor mohl být na obálce prestižního amerického časopisu. Vybrali si jej jako představitele sametové revoluce, který se stal ze studenta bleskově politikem. Americký novinář s ním strávil týden. Krátce předtím, než měl rozhovor vyjít, ovšem vypukl konflikt v Iráku a Československo šlo na vedlejší kolej. Kariéru pak už dělal v nemovitostech. Byl například u prodeje budov bývalého Telecomu. Jeho největším projektem byla nová rezidenční čtvrť Úvaly-Hostín pro nizozemské investory, která je koncipovaná jako projekt příměstského udržitelného bydlení. Už tam začal uplatňovat některé zásady, které se dnes hlavní město snaží prosadit v nových pražských stavebních předpisech. Aby mohla sídla ekonomicky a sociálně efektivně fungovat, musejí se začít zahušťovat. Současný počet obyvatel na hektar neúměrně zatěžuje veřejné rozpočty a negeneruje dostatečný počet lidí, aby tam vznikaly potřebné služby, a naopak neúměrně zvyšuje nároky na veřejnou dopravu a závislost na autě. Když jsem začínal v Úvalech, radnice také chtěla pozemky nejlépe tisíc metrů a víc. Svět a potřeby lidí se ale mění. V současnosti takové parcely klienti nechtějí, vystačí si s 350 metry a jsou ochotni spoustu věcí sdílet, vysvětluje Ctibor. Dnes o sobě říká, že je Libuše i Přemysl Oráč v jedné osobě přináší do Prahy vize a sám si je také realizuje. penězi. Musíme je nechat adekvátně vydělat. Chceme je ale dovést ke kvalitní architektuře, k intenzivnější zástavbě a příjemnějšímu a funkčnějšímu městu. Ale možná by se měly hledat takové cesty, aby z toho něco mělo i město, když už je nechá vydělat tím, že třeba změní nestavební parcely na stavební Nelze všechno přenést na developery. Je ale možné s nimi hledat nějaký průnik. Když jsem pracoval na developerském projektu příměstského bydlení v Úvalech, zjistili jsme, že městu chybí čistička a kanalizace a celkově má velké problémy v infrastruktuře. Úvaly měly vyhlášku o poplatku za připojení. My jsme navrhli, že si připojení předplatíme na celý projekt dopředu. Poslali jsme tak městu předem šedesát milionů a následně ještě dalších třicet milionů jako dar. Město mohlo díky tomu požádat o evropské dotace a postavit novou infrastrukturu. Bylo to výhodné pro obě strany. Chceme hledat pro Prahu legální zdroje. Já si umím představit, že se v Praze zavede víceúrovňový poplatek za připojení. Nebo se dá například spočítat, že každý metr čtvereční bytu vyvolá potřebu určitého procenta investice do školského zařízení. Parametry se dají vymyslet různé, ale musejí být objektivní, transparentní a proveditelné. Nesmí jít o pocity. Z poslední prezentace Metropolitního plánu vyplynulo, že Praha má v rámci rozvojových a transformačních území (17,5 procenta rozlohy Prahy) potenciál pro dalších 430 tisíc lidí. Jak se bude dál rozvíjet? My chceme Prahu posouvat kupředu, což ovšem nemusí znamenat zvětšování a rozšiřování. Civilizovaný svět už dávno vnímá, že větší intenzita zástavby je z mnoha důvodů lepší než rozbředlé město, což má ekonomický, ale i sociální aspekt. V tuhle chvíli musíme zbilancovat, jaký je v těchto územích potenciál. To, že je toto číslo dramaticky vyšší, než je absorpční schopnost, je jasné. Praha se s tím bude muset vyrovnat. To je jen jedna půlka problému. Druhá půlka problému je v tom, že tím, jak je Praha rozlezlá, je neefektivní ve svém provozu a finančně náročná. Vy ale budete muset vybrat, která území se mají otevřít, což musí vyvolávat obrovské lobbistické tlaky... Základní charakteristikou velkého rozvojového území je, že se tam nesmí stavět. V roce 1999, když se dělal současný platný územ-

43 43 rozhovor report FOTO Hynek Glos ní plán, nebylo možné dojít ke konsenzu, jak se mají tato území rozvíjet. Tak se na ně dala prozatímní stavební uzávěra. Bubny, Smíchov, Bohdalec to jsou přitom velmi důležitá území pro rozvoj města. Jenomže 15 let se s těmi plochami koncepčně nepracovalo. Jen se zobchodovaly z veřejného majetku. To, že se tato území zablokovala, znamenalo, že se hledala jiná místa, kde stavět šlo. A to bylo často na okraji Prahy. My se nyní budeme snažit ukázat, která místa jsou pro rozvoj vhodnější. A musíme to udělat na základě co nejobjektivnějších kritérií. Každé území se snažíme zhodnotit z hlediska veškeré infrastruktury. A to i ekonomické. To, co je nyní na stole, je jeden z podkladů pro debatu. My jsme začali u těch největších území nad 30 hektarů. Každé hodnotíme z hlediska šesti základních parametrů. Výstupem jsou schémata, která připomínají netopýry. Ta ukazují, jak jsou která území například dopravně obsloužená, jak jsou městotvorná a podobně. Je vůbec potřeba otevírat rozvojová území, když máme uvnitř města nezastavěná transformační území, navíc vy mluvíte o tom, že je potřeba Prahu zahustit? Současná hustota je v Praze zhruba 52 lidí na hektar, což je strašně málo a je to ohromně drahé. Metropole potřebuje intenzifikovat samu sebe. Pro spoustu lidí je to nepopulární, když ale bydlí blíže k sobě, jsou schopni vygenerovat větší komfort služeb, bezpečnosti, vlastně to, po čem volají. Soukromý sektor potřebuje určitou kritickou vzdálenost, aby mohl fungovat, a veřejný sektor nemůže nést náklady a odpovědnost za vše. To je také obsah pojmu udržitelnost. Města se musejí začít chovat racionálně. Taky už jich pár zkrachovalo. I to souvisí s rozvojovými plochami. Teď jich máme více, než potřebujeme. Máte pravdu, své potřeby by měla být Praha schopna uspokojit, aniž by se dál rozlézala do krajiny. Do léta bychom měli mít hotovou demografickou analýzu, abychom znali rámec potřeb, a zároveň tu fiskální, abychom věděli, na co vůbec bude Praha mít. Takže v Metropolitním plánu nebudou všechna tato území stavební? Kdyby byla, pak by mi zrušení konceptu s odkazem na korupční praktiky nedávalo smysl... Nejde o to, že nějaká území někdo škrtne. Pokud investor splní parametry města a sežene si peníze na křižovatku nebo například tramvaj bez nároků na veřejné rozpočty, neměl by mu z principu nikdo zakazovat stavět. To jste se geniálně vyhnul rozhodnutí, kdo bude moci stavět a kdo ne Metropolitní plán bude schvalovat zastupitelstvo. Předem ale upozorňuji, neexistují jednoduchá neprůstřelná řešení. Takže půjde o politické rozhodnutí. Co když ale bude povolební situace taková, že si všichni budou přát obživnutí toho starého, naddimenzovaného konceptu? Minulá situace v územním plánování skutečně vyhovovala pouze několika málo lidem. Já doufám, že tito lidé jsou už mimo a s nimi i jejich podivná vyšinutá pravidla hry. Stejně tak doufám, že se zvýšily nároky voličů na politiky. My shromáždíme pro politiky co nejvíce informací, aby mohli dělat skutečně odpovědná a transparentní rozhodnutí. Aby mohli říci: Tady rozvoji pomůžeme, tady méně a tady pro developery neuděláme vůbec nic. Zároveň se budeme snažit dostat co nejvíc informací ven k lidem, tedy k potenciálním klientům. Oni se nakonec budou rozhodovat, zda si koupí levný byt na špatně dostupném místě bez školek, nebo si připlatí za dobrou lokalitu. Je to jejich volba. Když budou lidé informovaní, budou developeři plánovat projekty tak, aby byly co nejkvalitnější. Každý podnikatel chce, aby jeho produkt byl u zákazníků úspěšný. Tak to ale nefunguje. Lidé se orientují stále především podle ceny a developeři klidně stavějí na špatných místech, když jim to dovolíte. Město jim to přece nesmí umožnit Vy po mně chcete, abych zavedl totalitu. Ve svobodném světě je nejdůležitější dát lidem správné a dostatečné informace a oni se podle toho rozhodnou. Neexistuje přece nikdo všemocný, kdo vše rozhodne, zařídí, zafinancuje. Já přece nemohu pracovat na plánu Prahy s tím, že všichni lidé jsou nesvéprávní. Když si kupujete auto, také se nerozhodujete jen podle ceny, ale třeba po dle spotřeby. Mám pocit, že teď z vás mluví developer Když jsem začal vést IPR, řada developerů se zaradovala. Říkali mi: Konečně je tu někdo, kdo zná problém z té druhé stránky. Já jim odpovídal: Na druhé straně mě neopijete rohlíkem. Já jim rozumím a vím, co funguje, a co ne a které argumenty jsou účelové. Navíc vím, že pokud Praha mění nestavební parcely na stavební, spousta lidí to vnímá tak, že je za to developery potřeba potrestat. Já jsem opatrný k takovým jednoduchým soudům. Praha není destinací, o kterou by se investiční svět rval. Přitom investice potřebuje. A aby je sem dostala, musí mít jasné, čitelné a transparentní prostředí. My pro politiky formulujeme vize, cíle, strategie a nástroje, jak toho dosáhnout. A oni s nimi nějak naloží, za což je budeme moci ohodnotit ve volbách. Tak to funguje v demokracii. Hana Boříková borikova@mf.cz INZERCE A

44 44 Euro května 2014 global 44 SEVERNÍ KOREA Výraz vlivný severokorejský podnikatel vypadá na první pohled jako oxymóron. A přece se takoví lidé začínají z ekonomického marasmu KLDR vynořovat 48 NORSKO Norský vládní fond čeká omlazovací kúra. Má být dravější a začít myslet skutečně globálně Podnikavá totalita O uvolnění politických poměrů nemůže být na severu Korejského poloostrova řeč, ale v ekonomické izolaci země se objevují trhliny Na informační mapě světa, jinak hustě protkané televizními přenosy, sociálními sítěmi i odposlechy tajných služeb, není dnes temnějšího místa než Severní Korea. Zatímco v debatě o zbytku světa argumentujeme statistikami, databázemi a jejich analýzami ze státních, komerčních i neziskových zdrojů, stran Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) a života jejích 25 milionů obyvatel jsme odkázáni prakticky pouze na osobní svědectví nemnoha uprchlíků. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení jich dosud je za více než 50 let existence severokorejského režimu pouze 23 tisíc. ních informací, jakkoli omezeným lze vystopovat trend: zuřivost aktivní represe vůči vlastním lidem, jíž se režim klanu Kimů udržuje u moci, klesá na intenzitě, či alespoň na důslednosti. Ale kdo bude na veřejnosti vyprávět vtipy o sexuálním životě Kim Čong-una, je mrtvý, to je jasné. Právě O Carrollův server se snaží jednotlivá svědectví, jež do jisté míry suplují zpra- Už se nestane, že by kvůli něčemu, co řeknete mimo oficiální linii, pozabíjeli celou vaši rodinu, říká. Chad O Carroll, provozovatel amerického serveru Nk.news.org, ale kdo bude na veřejnosti vyprávět vtipy o sexuálním životě Kim Čong-una, je mrtvý. PROSTUPNĚJŠÍ HRANICE Není divu, že naše představa o KLDR je nepřesná a zoufale neúplná, přičemž její jednotlivé útržky si zhusta navzájem odporují. V posledních měsících však mezi svědectvími čerstvých emigrantů a těch několika šťastlivců, kteří mají přístup ke zdrojům tam- Už se nestane, že by kvůli něčemu, co řeknete mimo oficiální linii, pozabíjeli celou vaši rodinu, říká Chad O Carroll, americký historik, novinář a od roku 2010 provozovatel serveru Nk.news.org, jenž patří k těm bohatším zdrojům informací o dění v KLDR. vodajství o životě v KLDR, soustředit na jednom místě. Shodují se na některých jevech, které naznačují, že intenzita represí tamního režimu je na mírném poklesu. Například hranice s Čínou je hlídána laxněji než v minulosti; v důsledku toho stále více lidí pra-»

45 45 Severní Korea global LYŽAŘSKÝ RÁJ. Kim Čong-un letos otevřel v průsmyku Masik na jihovýchodě země areál, jenž na 1400 hektarech nabízí 105 kilometrů sjezdovek, vyjížďky na koních, a obrovitý luxusní hotel. FOTO Reuters

46 46 Euro května 2014 global Severní Korea NEROVNÉ SESTRY Srovnání hrubého národního příjmu (GNI) Severní a Jižní Koreje Severní Korea Jižní Korea RUSKO 10 ČÍNA 9,3 8,9 8,8 7,2 6, ,3-4,4 0,4 4,0 3,8 1,2 2,8 1,8 4,6 4,0 2,1 3,8 5,2 5,1-1,0-1,2 3,1 2,3 0,3-0,9-0,5 3,7 0,8 2,0 1,3 Pchjongjang Soul VÝKONNOST HOSPODÁŘSKÝCH SEKTORŮ (meziroční změna v %, rok 2012) 3,9-0,6 0,8 1,3 4,7-0,4 0,2 2,7 1,6 2,8-1,6-1,6-0,2 2,2 0,6 2, GNI na hlavu (v mil. jihokorejských wonů, rok 2012) JAPONSKO Severní Korea Jižní Korea 1, ,589 Počet obyvatel 24,4 milionu 50 milionů Pozn.: 100 KRW (jihokorejských wonů) = 1,925 Kč) Zdroj: Bank of Korea V ČEM PCHJONGJANG PŘEDČÍ SOUL Těžba železné rudy (2012) 455 tisíc tun 4,95 milionu tun Těžba uhlí 2,5 milionu tun 25,5 milionů tun Délka železnic Zdroj: The Economist kilometrů kilometrů» cuje načerno v čínském pohraničí a podporuje rodiny, které zůstaly doma. (Průměrný měsíční výdělek služky 190 dolarů může živit čtyřčlennou severokorejskou rodinu až půl roku.) Stále častěji se lidé vydávají až k hranici, aby na svých mobilních telefonech chytli čínský signál a mohli s příbuznými alespoň větu či dvě promluvit. Déle se nedoporučuje, protože by hovor mohly zachytit severokorejské úřady. Komunikace přes hranici člověku stále zajistí okamžitou jízdenku do některého z 22 pracovních táborů. Ale ještě před pár lety bylo samotné vlastnictví mobilu nemyslitelné. KRÁSA JAKO EKONOMICKÝ INDIKÁTOR Jako o každé společnosti i o Severní Koreji hodně vypovídá způsob, jímž se ženy starají o svůj zevnějšek. Jak má žena vypadat, na to máme mnoho a mnoho nařízení. Máte mít krátké, nenápadně sčesané vlasy. Těsné kalhoty dokážou příslušná obočí pozvednout, džíny jsou prostě zakázané a krátké kalhoty jsou zakázané velmi přísně. Kdokoli tato nařízení přestoupí, riskuje, že bude muset přinejmenším sepsat sebekritickou esej když bude mít štěstí, napsala na O Carrollově serveru mladá žena, podepsaná jako Te-jung, koncem letošního dubna. V poslední době však vidím na fotografiích z Pchjongjangu, že stále více dívek si troufne nařízení nerespektovat, píše dále Te-jung. U nás se krása ženy vnímá jinak než na Západě: za vzor jsou nám dávány ženy, jako byla manželka Kim Ir-sena, s krásou spíš vnitřní než vnější. Ale to neznamená, že bychom nechtěly být krásné. Článek vyvolal bouřlivější reakci než zprávy primárně politické. Zmínky došly položky již známé například o popularitě přípravků na bělení kůže či pokoutně prováděných operací na narovnání očních víček, za něž jsou rodiče dívek ochotni zadlužit se na léta. Ale také se objevily věci nové. Když někdo z nás dostal nějak načerno, od někoho, kdo přešel přes hranici, řasenku nebo rtěnku z Číny, byl to svátek. Byly vždycky o hodně lepší než naše, píše Te-jung. Na serveru však jsou i svědectví o tom, že na severokorejských trzích jsou dnes kromě čínské kosmetiky běžně k dostání i výrobky jihokorejské provenience. Pchjongjangské trhy mají v posledních měsících být plné relativně dostupné jihokorejské kosmetiky, oblečení a dalšího spotřebního zboží. Viděl jsem, jak dobře oblečená žena středního věku, asi manželka vysoko postaveného korejského činitele, vezla přes hranice čtyři vysavače a kuchyňské roboty. Je nesmysl, aby to všechno potřebovala pro sebe, napsal muž, který se podepsal jako jihokorejský pohraničník. Za týden jsme ji viděli znovu. To by mohlo znamenat, že severokorejská strana přestala vyžadovat důsledné dodržování zákazu dovozu věcí ze zahraničí. Co víc, dováženému zboží začíná v některých oblastech konkurovat domácí produkce srovnatelné kvality. Firma Sinuiju Cosmetics Factory, součást průmyslové zóny zvláštního režimu v Kesongu, vyrábí od loňského roku obličejový krém, pleťové mléko, vodičku na vlasy a další výrobky. Činí tak podle nejnovějších technologií, a nachází proto trh i v zahraničí, například v Číně a Venezuele, jak uvádí s dávkou nechtěné sebeironie státní tisková agentura KCNA. FOTO Reuters

47 47 Severní Korea global NA HRANICI. Severokorejská pohraničnice mává na posádku lodi plující po řece Jale na hranici s Čínou donedávna nevídaný obrázek, protože pohraničí bylo zakázanou zónou. PODNIKATELÉ NOVÉ GENERACE Výraz vlivný severokorejský podnikatel vypadá na první pohled jako oxymóron. A přece se takoví lidé začínají z ekonomického marasmu KLDR vynořovat. Jednoho takového popsal pro britský deník The Guardian Andrej Lankov, stran Severní Koreje patrně nejinformovanější západní novinář (ač Rus, píše na téma KLDR pro jihokorejská, britská a americká média) současnosti. Pan X, jak o něm z bezpečnostních důvodů píše, velí firmě, jež těží nedaleko Pchjongjangu uhlí a prodává je na domácím i zahraničním trhu. Teoreticky vzato je pouze generálním ředitelem státní firmy, kterou založila armáda v roce 2001, ale fakticky vystupuje jako její vlastník. Podařilo se mu získat od armády pověření vést společnost určenou k vydělávání cizích měn. Pro těžbu uhlí byl přelom tisíciletí zlatou dobou: Čína skupovala téměř veškerou produkci KLDR. Pan X si vyběhal povolení začít znovu těžit v dolech opuštěných během ekonomické krize v polovině 90. let. Najal si tým geologů a slíbil jim bonus přesahující tisíc dolarů pro případ úspěšného odhalení lukrativního dolu. Když svůj úkol splnili, dokázal jim také zaplatit, aniž by jej někdo popotahoval. Západnímu uchu to může znít triviálně, ale v KLDR to donedávna byla holá nemožnost. Nejméně polovinu z tržeb svého podniku odevzdává pan X na úplatcích všem těm, kteří jeho de iure ilegální činnost umožňují, a do státní kasy. Jaké procento se do ní skutečně dostane a kolik uvízne za prsty prostředníků, se patrně nikdy nedozvíme. Pan X nosí domů výplatu počítanou v tisících dolarů. To jsou v tamních poměrech velké peníze. Drtivá většina lidí pracuje ve státních podnicích, jak jinak za odměnu vyplácenou v rýži; celkem má taková výplata činit 4,5 kilogramu na dělníka plus dva kilogramy na každého rodinného příslušníka za měsíc. Ve skutečnosti však v posledních 20 letech vláda vyplácí rýži jen tehdy, když ji má, což není nijak často. Novinář Lankov odhaduje, že byznysmenů typu pana X jsou v dnešní KLDR tisíce. LYŽAŘSKÝ KONCENTRÁK Mezi novými ekonomickými snahami Pchjongjangu však letos dominuje otevření mamutího lyžařského centra Masik na jihovýchodě země. Sám boss Kim Čong-un v lednu otevřel areál, jenž na 1400 hektarech nabízí 105 kilometrů sjezdovek, vyjížďky na koních, obrovitý luxusní hotel a samozřejmě všudypřítomné neméně obrovské obrazovky, na nichž mohou lyžaři sledovat úspěchy klanu Kimů. Vypadá to trochu jako koncentrační tábor, ale nenechte se mýlit, je to luxusní sportovní areál, komentoval otevření britský deník Daily Telegraph. Otevření komplexu se o několik měsíců zdrželo, protože Švýcarsko na poslední chvíli zakázalo prodej lyžařských vleků, které si Kimův režim za 7,6 milionu dolarů objednal. Podle Švýcarů by to znamenalo porušení sankcí OSN vůči Pchjongjangu. Kim si od projektu slibuje zmnohonásobení dosud chudého turistického ruchu. Jestli to pomůže obyvatelům jeho země prolomit mezinárodní izolaci, nebo naopak poskytne jeho režimu peníze na její utužení, není jisté jako v Severní Koreji prakticky nic. Daniel Deyl deyl@mf.cz INZERCE A

48 48 Euro května 2014 global Norsko Tlustá líná peněženka Norský vládní fond čeká omlazovací kúra. Má být dravější a začít myslet skutečně globálně ROPNÁ REZERVA. Ve fondu, do kterého tečou peníze z vládních obchodů s ropou, bylo ke konci letošního prvního čtvrtletí napěchováno 5,1 bilionu norských korun. Jen za loňský rok se hodnota jeho portfolia zvětšila o více než bilion. Pokaždé když čte Yngve Slyngstad zprávy o soudních sporech dlouholetého šéfa Formule 1 Bernieho Ecclestona, přeběhne mu mráz po zádech. Kauza F1 ho totiž málem stála křeslo ředitele investičního managementu norské centrální banky (Norges Bank), který ze své pozice fakticky šéfuje největšímu státnímu investičnímu fondu na světě. Ze státních petrodolarů utratil The Government Pension Fund Global (GPFG) v květnu 2012 celkem 300 milionů dolarů za podíly v F1 s tím, že podnik co nevidět vstoupí na burzu. A teď už dva roky Slyngstad marně čeká na to, až se jeho rozhodnutí dostane do souladu s přísnými pravidly utrácení peněz z tlusté ropné peněženky. Ve fondu, do kterého tečou peníze z vládních obchodů s ropou, bylo ke konci letošního prvního čtvrtletí napěchováno 5,1 bilionu norských korun (16,95 bilionu českých). Pro srovnání je to 168 procent norského hrubého domácího produktu a více než čtyřnásobek toho českého. Navíc na peníze nikdo téměř nesahá. Fond mate svým názvem, protože ve skutečnosti žádné penze nedotuje a nemá vůči eráru ani žádné pevně stanovené roční závazky. Vláda si z něj ročně může na financování svých priorit vytáhnout pouze čtyři procenta celkových příjmů fondu. Což s výjimkou krizových let 2009 a 2010 striktně dodržuje. Norský vládní fond může proto růst téměř exponenciálně. Jen za loňský rok se hodnota jeho portfolia zvětšila o rekordních více než jeden bilion norských korun. Do pěti let by fond měl překonat magickou bilionovou hranici v amerických dolarech. HLAVNĚ OPATRNĚ Přesto z něj jeho manažeři smějí utrácet jen velmi konzervativně. Když do akcií, tak jen do těch kotovaných, případně těsně před vstupem na burzu. Teprve v roce 2011 začal GPFG velmi opatrně investovat do nemovitostí, které loni tvořily jediné procento portfolia. Ani slovo globální v jeho názvu neplatí tak docela norský fond drží podíly v 58 zemích světa, vesměs ekonomikách OECD. A i když vložil peníze třeba do dravého hedgeového fondu BlackRock, více než desetinu portfolia tvoří akcie ropných a těžařských společností. Přesně takových, které každým rokem do nadité peněženky posílají vklad ve výši čtvrt miliardy norských korun. Kodex GPFG předem zakazuje investice do společností, které obchodují se zbraněmi, profitují z dětské práce nebo porušují lidská práva. V případě, že se provinění prokáže až poté, co do ní norský fond vloží peníze, etický panel ji z portfolia vyškrtne. Na blacklistu je celkově 63 firem. Loni například norské ministerstvo financí kvůli porušování mezinárodních práv a sporné výstavbě ve východním Jeruzalémě vyloučilo z GPFG společnost Africa Israel Investments, která v Praze do roku 2011 vlastnila nákupní centrum Flora.

49 49 Norsko global NORSKÁ PÝCHA Největších deset státních fondů podle hodnoty portfolia (k ; v mld. USD) Norsko Government Pension Fund-Global 838 SAE Abú Dhabí Abu Dhabi Investment Authority 773 Saúdská Arábie SAMA Foreign Holdings 676 Čína China Investment Corporation 575 Čína SAFE Investment Company 568 Kuvajt Kuwait Investment Authority 410 Hongkong Hong Kong Monetary Authority Investment 327 Portfolio Singapur Government of Singapore Investment 320 Corporation Singapur Temasek Holdings 173 Katar Qatar Investment Authority 170 Zdroj: SWF Institute STÁLE PLNĚJŠÍ POLŠTÁŘ Tržní hodnota GPFG (v mld. NOK a v % norského HDP) 5 % HDP 47 mld. NOK 168 % HDP 5038 mld. NOK Zdroj: Statistics Norway, Norges Bank FOTO Reuters ÚPRK Z ČESKA Opatrnost investic je dobře znát i na českém portfoliu GPFG. To se loni v položce akcií smrsklo na polovinu. Norové stáhli své podíly v ČEZ na půl procenta, zredukovali akcie Komerční banky a téměř úplně se zbavili Unipetrolu. Expozice 1,5 miliardy norských korun se tak po výrazné redukci smrskla na 800 milionů. O třetinu naopak narostl objem investic do českých vládních dluhopisů, kterých norský fond ke konci loňského roku držel za 20 miliard českých korun. Sázka na jistotu a nižší zhodnocení se ovšem dlouhodobě projevuje na ne zrovna oslnivém výkonu GPFG. Ten loni po odečtu provozních výdajů a inflace dosáhl čistého výnosu 14,3 procenta, což je číslo, s nímž se rád každý manažer pochlubí. Natožpak ten, který spravuje peníze státu. Jenže od roku 1997, kdy GPFG vznikl, vydělal Norům jen 3,65 procenta. A to je nejen pod původním vládním cílem čtyřprocentního zhodnocení, ale i pod výkonem jiných státních kasiček, které prostřednictvím vládních fondů rozmnožují ropné a nerostné bohatství. Pro srovnání dravý singapurský fond Temasek od svého založení v roce 1974 vydělal úctyhodných 16 procent. Fond ADIA, který je napájen z ropných obchodů Abú Dhabí a má podobný objem portfolia jako ten norský, za UMÍRNĚNÉ PORTFOLIO Skladba GPFG podle aktiv (k ; v %) Nemovitosti 1 Zdroj: norské ministerstvo financí Akcie 61,7 Státní a firemní dluhopisy 37,3 posledních 20 let vynesl 7,6 procenta. Lehce přes pět procent kumulativně vydělává také China Investment Corporation, která byla založena v roce 2007, a sklouzla tak rovnou do hospodářské krize. TÉMĚŘ PRÁZDNÁ TRUHLA Nabitá norská peněženka, jejímž obsahem se nemůžou pochlubit ani fondy ropných velmocí v arabských zemích, navíc v praxi spíše PESTRÁ SMĚS Portfolio GPFG podle sektorů (k ; v %) Technologie 8 Suroviny 8 Služby 9 Zdravotnictví 9 Zdroj: norské ministerstvo financí Telekomunikace 8 Spotřební zboží 13 Finance 20 Výroba 13 Ropa a plyn 12 připomíná situaci podnikatele, který se chlubí stavem svého konta, a přitom si půjčuje od široké rodiny. V položce vládního dluhu Norsko tradičně vykazuje nulu. Jenže pokud započítáme dluhy veřejného sektoru, bank, firem i domácností, dostaneme se k téměř 660 miliardám dolarů. Když použijeme poněkud nekorektní trik a od tržní kapitalizace GPFG odečteme celkový dluh Norska, zbývá nějakých 170 miliard dolarů. Až po okraj plné» INZERCE A

50 50 Euro května 2014 global Norsko INZERCE A » ZMĚNA KURZU. Šéfa norského státního fondu GPFG Yngveho Slyngstada čekají zásadní změny: musí se více zaměřit na dlouhodobé investice, jež sice nelze tak snadno obrátit v hotové peníze, ale mnohdy nabízejí zajímavější zhodnocení. norské prasátko by tak rázem mělo jen pětinovou hodnotu. Pokladnice tady stále je. Ovšem téměř prázdná. Skutečná cena pro příští generace je jen zlomek udávané hodnoty, napsal loni v prosinci Jerome Vitenberg, pedagog London School of Economics. Ve své analýze pro The Washington Post pak tvrdí, že ropné bohatství, které mělo zajistit příští generace ani ne pětimilionového národa, Norové doslova projedli. Nerovnoměrná závislost na ropném průmyslu visí nad norským hospodářstvím jako Damoklův meč, napsal Vitenberg. Lze to doložit i čísly. Norský rozpočet je tradičně sestavován jako přebytkový, protože příjmy z prodeje ropy, koncesí a daní bohatě stačí na pokrytí nákladů. Loni tak kladné saldo činilo 11,3 procenta HDP. Ve skutečnosti je ovšem číslo upraveno vnitřním dluhem. Výnos z vládního ropného fondu je stále vyšší než úročení dluhopisů, a tak se eráru vyplatí půjčovat si na dluhopisovém trhu. Téměř zázračně vypadající rovnice má ale své trhliny. Kdybychom odečetli příjmy z veškerého ropného byznysu, Norsko by se rázem propadlo do deficitu. V letošním roce by to bylo 135 miliard norských korun, což představuje asi čtyři procenta ročního HDP. Z pohádkové země rozpočtových přebytků by se tak Norsko propadlo na úroveň Polska nebo Francie, které loni v EU vykázaly podobný poměr veřejného deficitu k HDP. UDRŽITELNÝ POLŠTÁŘ Jedním z receptů, jak se pomalu připravit na dobu, kdy ropa bude hrát i v Norsku čím dál menší roli, je zefektivnění záchranného polštáře v podobě vládního fondu. Nejde ani tak o objem peněz, jako jejich dlouhodobou udržitelnost. Premiérka Erna Solbergová, jež po loňských volbách předsedá menšinové vládě, proto sestavila expertní komisi, která má GPFG připravit na dobu, až skončí současná tučná léta fondu. Oficiální report sice ještě není na stole, už teď je ale jisté, že se bude muset fond více rozkročit a začít se zajímat také o aktiva, která se označují za nelikvidní. Jinými slovy o dlouhodobé investice, jež sice nelze tak snadno obrátit v hotové peníze, ale nabízejí mnohdy zajímavější zhodnocení. Prvním krokem v reformě GPFG by mělo být zaměření na rozvojové trhy, které vykazují vysoký růst. Tady norský fond poněkud zaspal. Ačkoli se rozvojové země v paritě kupní síly podílejí na polovině světového hrubého produktu, v GPFG mají jen desetinové zastoupení. Pro fond s tak dlouhodobým investičním horizontem by bylo směšné, kdyby veškeré své investice stavěl na tom, jaká světová ekonomika kdysi bývala. Ignoroval by tím nejen rodící se tvář nové světové ekonomiky, ale také hospodářskou realitu dneška, poznamenal ve své analýze vládního fondu Sony Kapoor, ředitel think tanku Re-Define. Mezi recepty, které navrhuje, je zřízení interního fondu rizikového kapitálu, který by umožnil rozjezd inovativních firem. Současný fond totiž sází jen na prověřené značky. Podle Kapoora by měl GPFG také vyvést část svého portfolia do správy Světové banky, respektive její International Finance Corporation, která se zaměřuje na úvěry a poradenství v rozvojových zemích. Současně to znamená postavit fond na novém modelu manažerského řízení, které se nebude ztrácet v přerozdělování kompetencí mezi parlamentem, ministerstvem financí a norskou centrální bankou. SÁM PROTI SOBĚ Nevyhnutelně to ale znamená, že fond musí jít i proti norským státním zájmům. Každá investice do technologické inovace v energetice a obnovitelných zdrojích ve skutečnosti ukrajuje kus z dosud štědrého přísunu petrodolarů z norské státní kasy. Čím více GPFG podpoří iniciativy, jak získávat energii jinde a jinak, tím méně bude dlouhodobě získávat od státu. Nemusí to být ovšem paradox, jak by se mohlo zdát. Norský ropný fond byl založen s tím, aby zajistil budoucím generacím maximální možný zisk plynoucí z národních úspor. Ziskovosti se ale dosáhne jedině výnosem s odměřenou dávkou rizika. Nikoli tím, že bude stát pravidelně odkládat ze svých příjmů něco stranou. Norové si tak budou muset zvyknout i na situace, že některá z investic fondu jednoduše nevyjde. Nebo spíš nevyjede jako v případě F1 a jejího výletu do velkého světa akcií. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz FOTO Reuters

51 Ing. Dana Kubátová nanèní øeditelka Logistika Plzeò a.s. Monika Fremuntová obchodní manažerka Artesa, spoøitelní družstvo Re nancováním úvìru u spoøitelního družstva Artesa se nám snížily úrokové náklady, a díky výhodnému splátkovému kalendáøi došlo zároveò k uvolnìní nanèních prostøedkù na pokrytí nákladù spojených s rekonstrukcí našeho logistického parku v Plzni. Ing. Dana Kubátová VAŠE PODNIKATELSKÉ PLÁNY MÌNÍME V REALITU Úvìr Artesa FLEXI individuální posouzení každé žádosti podmínky úvìru pøizpùsobené potøebám klienta poskytovaná výše úvìru od mil. Kè úroèení sazbou od 6,9 % p.a. jednorázové i postupné èerpání individuální splátkový kalendáø zelená linka: , info@artesa.cz

52 52 Euro května 2014 hyde park 52 ČÍNA Čínské reformy míří od plánovaného k více tržnímu hospodářství, což bude implikovat efektivnější alokaci kapitálu 54 FINANČNÍ TRHY Rozvinutým trhům se opět daří, v zámoří však lépe než v Evropě 55 MANAŽERSKÝ PANEL Chystané propojení dvou největších hráčů na trhu poškodí zákazníky Nutný krok stranou Motorem čínské ekonomiky už nebudou investice, ale podpora domácí poptávky a spotřeby Na začátku tohoto tisíciletí se mluvilo o Číně jako o nastupující ekonomické supervelmoci. Čínská makroekonomická data překonávala všechna očekávání a schopnost Číny dosahovat vysokého růstu HDP neměla ve světě obdoby. Proto také byla v hledáčku investorů a investiční příběhy rostly jak houby po dešti. Ovšem v posledních dvou až třech letech dochází k útlumu dynamiky růstu čínského hospodářství. Tempo růstu čínského hospodářství od roku 2002 až do vypuknutí finanční krize neustále přibývalo na dynamice, a dokonce v letech 2005 až 2007 jsme byli svědky více než desetiprocentního růstu ročně. V průběhu finanční krize kleslo tempo růstu hospodářství na pouhých šest procent, ale vzápětí se vzepjalo opět k desetiprocentnímu vzestupu. Ovšem to se jednalo o poslední výstřel a od té doby dochází k postupnému ochlazování a ekonomickému vystřízlivění. Fenomenální výkon tempa růstu nad deset procent byl dán především díky exportu a investiční činnosti. ÚSPĚŠNÁ EXPORTNÍ POLITIKA Soukromé firmy z vyspělého světa začaly v 90. letech přesouvat díky levné pracovní síle své továrny do Číny a následně exportovaly své zboží zpět na vyspělé trhy. K tomu se přidala i čínská vláda, která kupovala zahraniční dluh, především americký. Tímto způsobem umožňovala Čína financovat západnímu světu spotřebu výrobků, které byly vyrobeny v Číně. K tomu ještě čínské autority držely jüan podhodnocený, aby jejich výrobky mohly zaplavovat západní trhy a drtit tamní konkurenci. Avšak tento model není dlouhodobě udržitelný, protože v delším období se západní trh levnými výrobky saturoval, měnový kurz není možné držet donekonečna ve fixním módu a dále dochází k růstu mzdových nákladů. V roce 2005 dosahovala průměrná roční mzda v čínském průmyslu necelých 45 tisíc korun. Za osm let se mzda více než ztrojnásobila a v roce 2013 dosahovala již téměř 140 tisíc korun. K tomu ještě přičtěme důsledky splasknutí hypoteční bubliny v USA (2008/2009) a dluhovou krizi v Evropě (2011/2012), čímž poptávka z hlavních exportních trhů Číny byla značně oslabena. Potom se dostáváme u přebytku běžného účtu z vrcholu 10,1 procenta HDP v roce 2007 na úroveň dvou procent v minulém roce. Tento útlum exportní činnosti se samozřejmě projevil i na tempu růstu HDP, kdy vrchol exportní činnosti korespondoval i s vrcholem tempa růstu HDP. INVESTIČNÍ KATAPULT Jelikož se výroba přesouvala do Číny, tlak na růst mezd rostl. Růst reálných mezd vedl k vyšší kupní síle. Navíc Číňané nejsou zvyklí utrácet a mají nízký sklon ke spotřebě. Například vládní a soukromá spotřeba v USA činí téměř 90 procent HDP. Ale v Číně celková spotřeba (vlády a soukromého sektoru) netvoří ani polovinu HDP. Z tohoto důvodu se Čína v průběhu 90. let připravila k nádechu a skrze státem vlastněný bankovní sektor využívala úspory a především monetární expanzi k financování investic do infrastruktury.

53 53 Čína hyde park VELKÉ ZPOMALENÍ Tempo růstu čínského HDP (v %) 03/ ,0 7,7 7,7 03/2009 6,2 03/ /2013 Zdroj: Světová banka TROJNÁSOBEK ZA OSM LET Vývoj průměrné čínské mzdy ve výrobě (v korunách) Zdroj: tradingeconomics.com, výpočet autora DLUHY OPĚT ROSTOU Poměr zadlužení čínského soukromého sektoru k HDP (v %) 12/ / / /2013 Zdroj: Bloomberg FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický Investiční činnost se podílela na tvorbě HDP z jedné poloviny. Od poloviny 90. let kontinuálně roste zadlužení soukromého sektoru vztaženo k HDP. V letech 2003 až 2008 došlo k poklesu zadlužení, protože investiční činnost byla kompenzována podporou výše zmíněného exportu. Ale po hypoteční krizi v USA a později probíhající dluhové krizi v Evropě se poptávka po čínském zboží neobnovila v plné výši. Proto čínský bankovní sektor opět povolil úvěrové kohoutky a zadlužení soukromého sektoru od roku 2009 znovu nabralo růstovou trajektorii. To se projevilo i na tempu růstu HDP po prudkém propadu z přelomu let 2008 a Nicméně jak vypadl exportní kanál a zároveň zadlužení rostlo, tempo růstu HDP pozvolně ztrácelo a stále ztrácí na síle, protože růst hospodářství nelze v dlouhém období udržet pouze investiční činností. NUTNÝ KROK STRANOU Ochlazení čínské ekonomiky, respektive snížení investiční činnosti s sebou přineslo i klesající ceny komodit. Je zajímavé, že od roku 2011, kdy výrazně klesá tempo růstu čínského HDP, dochází i k poklesu cen komodit. Je to tím, že hlad po komoditách ze strany Číny neustále existuje, ale tempo růstu poptávky po komoditách se zastavilo a důlní společnosti naprojektovaly svoje investice na dynamické rostoucí tempo Číny. Tím vznikl převis nabídky nad poptávkou a nutně docházelo k poklesu cen komodit. Čína se tedy postupně dostala do stavu, kdy exportní kanál nefunguje dostatečně a stav zadlužení soukromého sektoru je příliš vysoký, aby investiční činnost mohla být tahounem hospodářství. Vláda tak byla postavena před problém, který vyřešila chytrým krokem stranou. Minulý rok na podzim totiž vyhlásila změnu směru vládní politiky. Cílem do budoucna nebude investiční činnost, ale podpora domácí poptávky a spotřeby obyvatelstva, tak aby poměr investic a spotřeby byl v obráceném gardu, než jak tomu bylo doposud. Než se tak stane, budeme svědky určitého přechodového období, které s sebou ponese i nepříznivé znaky. Některé z nich se projevují již nyní. S tím, jak se zpomaluje tempo růstu hospodářství, některé investiční projekty nejsou dokončovány, a tudíž i poskytnuté úvěry jsou v ohrožení. Banky začínají utahovat úvěrové kohoutky a úvěrová portfolia bank se mírně zhoršují. To vede k tlaku na růst mezibankovních úrokových sazeb. Proto již několikrát čínská centrální banka podpořila mezibankovní trh značnou likviditou. Utažení hospodářství a odklon čínské vlády od podpory investiční činnosti se do značné míry začíná projevovat i v korporátní sféře, kde jsme byli svědky první neschopnosti splatit dluhopisy denominované v domácí měně. Trh se bude muset od špatných investic vyčistit a to přinese i dočasnou zvýšenou volatilitu. Ovšem výsledkem bude přechod od více plánovaného k více tržnímu hospodářství, což bude implikovat efektivnější alokaci kapitálu. A to se stane zdravým základem budoucího udržitelného růstu. HDP v roce 2013 vykázal růst 7,7 procenta. Z dlouhodobé nastavené politiky Číny usuzuji, že tempo růstu tamního hospodářství ještě klesne přibližně o dva procentní body. Nicméně pořád se bude jednat o solidní a hlavně již zdravější růst nevytvářený uměle skrze fiduciární emisi, tj. skrze nekryté tisknutí peněz (což dnes činí de facto všechny centrální banky). Transformace ekonomického modelu je nutností, která v delším časovém horizontu přinese Číně prvenství v podobě nejsilnější ekonomiky světa. MICHAL VALENTÍK hlavní investiční stratég ČP Invest

54 54 Euro května 2014 hyde park finanční trhy Konečně oživení Rozvinutým trhům se opět daří, v zámoří však lépe než v Evropě Současná situace na finančních trzích se pomalu začíná otáčet k normálu. Jako většinou v minulosti, i tentokrát vane vítr změny nejprve ze Spojených států amerických. Zdá se, že po několika letech, kdy ceny akcií a dluhopisů určovalo zejména to, kolik dolarů či eur vytisknou tiskařské stroje centrálních bank, se dostane více pozornosti tradičnějším ukazatelům, jako jsou výsledky firem či makroekonomické ukazatele. Kromě toho mají samozřejmě velký vliv také geopolitické problémy, jak to nyní vidíme na Ukrajině. Mimořádně uvolněné měnové politiky centrálních bank budou ovšem ještě po nezbytně dlouhou dobu podporou probíhajícího pozvolného hospodářského oživení ve světě. Můžeme tak konstatovat, že jsme zatím pouze na úplném počátku obratu zmíněného trendu. A jaké jsou tedy nyní v polovině jara vyhlídky? V ZÁVĚSU ZA USA Na rozvinutých trzích se postupně naplňuje scénář hospodářského oživení, přičemž výrazně rychleji letos porostou Spojené státy než eurozóna. Inflace zůstává ve všech třech hlavních světových centrech nízká, v Japonsku by se ovšem měla mimo jiné vlivem zvýšení nepřímých daní letos dostat nad dvě procenta. V jádrových zemích eurozóny se nadále očekává velmi nízké tempo růstu cen, zatímco v USA očekáváme míru inflace okolo 1,6 až 1,7 procenta. Z toho vyplývá rozdílný přístup centrálních bank. Americký Fed pravidelně snižuje objem nakupovaných dluhopisů a do konce letošního roku by měl s tímto netradičním nástrojem pro podporu ekonomiky přestat úplně. Tržní konsenzus očekává první zvyšování úrokových sazeb v druhé polovině roku My se domníváme, že by k němu mohlo dojít i dříve. Naopak Evropská centrální banka v prostředí velmi nízké inflace uvažuje o dalším uvolňování měnové politiky v podobě dodávek likvidity, eventuálně i kosmetického snížení úrokových sazeb. Jejich zvyšování každopádně v blízké budoucnosti nebude na pořadu dne. V rámci rozvíjejících se trhů dochází ke zhoršování ekonomické situace. Ekonomické ukazatele naznačují zpomalení hospodářského růstu v Číně k sedmi procentům, nicméně i s tímto tempem by měla zůstat velkým tahounem světové ekonomiky. Značné problémy zažívají další rozvíjející se trhy. Potýkají se s odlivem zahraničního kapitálu, což především u zemí s vysokým schodkem běžného účtu platební bilance (Turecko, Brazílie, JAR), vedlo k silnému oslabení jejich měn, vysoké inflaci a zvyšování úrokových sazeb tamními centrálními bankami. Zhodnocení v rámci dluhopisových investic je třeba hledat v zemích, jejichž obligace nyní investoři nemají příliš v oblibě, a ty proto nabízejí zajímavé výnosy do splatnosti. POZITIVNÍ OČEKÁVÁNÍ Pozitivně se díváme na ekonomickou situaci zemí střední a východní Evropy. Přicházející ukazatele naznačují, že v tomto regionu dochází k pozvolnému hospodářskému oživení, které bude v průběhu roku 2014 dále akcelerovat. Česko a Polsko by letos měly růst oproti předchozím letům vysokým tempem, a to při nízké míře inflace. Situace v Maďarsku se celkově uklidnila potenciál nyní vidíme jak v tamních dluhopisech, tak i ve forintu, který by mohl posilovat. Ekonomika Turecka v letošním roce zpomalí, stále však poroste tempem dvou až 2,5 procenta. Dále akcelerovat by měla v roce Po březnových regionálních volbách, které potvrdily podporu stávající vládní garnituře, tlak investorů na Turecko povolil. Očekáváme, že vlivem stabilizace sentimentu a díky lepšícímu se makroekonomickému obrázku (pokles míry inflace v druhé polovině roku, snižování deficitu běžného účtu) budou požadované výnosy do splatnosti dlouhodobých tureckých dluhopisů v dalším období klesat (ceny růst). Rizikem však zůstává další zhoršení sentimentu v případě, že by americký Fed přišel nečekaně brzy se zvyšováním úrokových sazeb, a tím způsobil další odliv prostředků z rozvíjejících se trhů na domácí trh USA. VĚŘÍME DOLARU I KORUNĚ Co se týče měn, očekáváme posílení dolaru vůči euru (růstový a úrokový diferenciál, zlepšující se běžný účet platební bilance USA z důvodu nižších dovozů energií), dále posílení české koruny vůči euru (po ukončení devizových intervencí ČNB) a také polského zlotého a maďarského forintu vůči euru. V rámci akciových investic v našich portfoliích zvyšujeme zastoupení rozvíjejících se zemí na úkor zemí rozvinutých, a to konkrétně nákupem akciových fondů zaměřených na Turecko a Rusko, jejichž akcie jsou nyní na relativní bázi atraktivně oceněné. Nadále věříme v silný růst akcií v regionu střední a východní Evropy z důvodu zmíněného hospodářského oživení. Na hlavních obligačních trzích očekáváme postupný růst výnosů státních dluhopisů ve středně- a dlouhodobém horizontu v důsledku započatého cyklického ekonomického oživení na globální úrovni a později stoupajících krátkodobých úrokových sazeb. Zhodnocení v rámci dluhopisových investic je proto třeba hledat v zemích, jejichž obligace nyní investoři nemají příliš v oblibě, a ty proto nabízejí zajímavé výnosy do splatnosti (Turecko, Maďarsko). DAVID KUFA, ANALYTIK Conseq Investment Management FOTO archiv

55 55 manažerský panel hyde park Sdílení mobilních sítí po česku Chystané propojení dvou největších hráčů na trhu poškodí zákazníky JAN KLOUDA ředitel právního oddělení, Vodafone Česká republika Telekomunikační trh je zdánlivě klidný: utichly hysterie kolem Husákovy novely i kmitočtové aukce, a najednou jako by se nic nedělo. Ve zdánlivém klidu však probíhá bitva o budoucnost českého telekomunikačního trhu a možnost zákazníků vybírat v budoucnu služby za rozumných podmínek. Je tu pokus o sdílení mobilních sítí dvěma největšími konkurenty, kteří společně kontrolují tři čtvrtiny mobilního trhu. V Evropě není znám případ, kdy by se dva největší operátoři spojili proti menšímu a prošlo jim to. Takové spojení by totiž pro soutěž a zákazníky bylo prospěšné asi jako díra v hlavě. Tam, kde se dva velcí spojí, je buď spojení omezené, nebo přináší měřitelný prospěch zákazníkům. Hezkým příkladem je Rumunsko, kde sdílení umožnilo pokrýt signálem odlehlé hornaté oblasti. Sdílení sítí je dobrý nápad a světový trend. Ale když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Spojením dvou největších konkurentů, jedničky a dvojky trhu, získají výhodu především oni dva. Uspoří náklady, protože místo dvou sítí postaví jednu společnou, a navýší již tak velké úspory z rozsahu. A přestanou si konkurovat, protože díky sdílení společné sítě nemůže mít jeden z nich síť lepší než druhý. Zatím je obhajoba takového sdílení slabá. Rychlý rozvoj a o něco lepší pokrytí datovými službami na nově vydražených kmitočtech LTE benefitem nejsou vzhledem k přísným podmínkám aukce nastaveným Českým telekomunikačním úřadem. Všichni musejí pokrýt prakticky celé území republiky ve velmi krátkém čase a malé urychlení nevyváží dramatické omezení soutěže při exkluzivním sdílení sítí dvěma největšími hráči. Kde tedy hledat vysvětlení, proč by spolu dva větší ze tří operátorů mohli chtít sdílet sítě, a k tomu bez účasti třetího? Třeba spokojenost akcionářů ti budou mít radost z nižších nákladů a spojení s největším konkurentem. Kdo ovšem zapláče, je zákazník, který dosud mohl z konkurenčního boje profitovat. Namísto regulátorem očekávaných čtyř mobilních sítí zbudou na trhu jen dvě oproti současným třem. Zachovat zákazníkům plnohodnotný výběr a konkurenční tlak na straně nabídky služeb možné je, ale vyžaduje to odvahu zapojit třetího. Ten si i při sdílení sítí logicky zachová motivaci utkat se v dravém boji o zákazníky na úkor větších operátorů a může jim i lépe konkurovat. Z toho by pak samozřejmě profitoval i zákazník. Buďme tedy upřímní: jde o zákazníka, nebo nejde? Jsou vůči němu opravdu všichni fér? INZERCE A

56 56 Euro května 2014 light 56 BRUNEJ Ve světě se pod mezinárodním tlakem od kamenování upouští, Brunej jeho zařazením do trestního zákoníku šokovala 60 MEDITÉ Španělská restaurace je jedním z mála živých míst v jinak polomrtvých Mariánských Lázních 62 SPOLEČNOST 63 KÁVA S MARTINOU SÍBRTOVOU Prostřednictvím provizních prodejců prodáme téměř polovinu zájezdů, říká finanční ředitelka cestovní kanceláře Exim tours 64 LIDÉ A PODNIKY 66 POZVÁNKY Kdo jsi bez viny... Brunej zavádí do trestního zákoníku kamenování a další tresty podle islámského práva šaría. Ohrožuje tím i svůj byznys Oropné velmoci, která co tři dny vyprodukuje víc barelů ropy, než má obyvatel, bývá většinou slyšet jen v souvislosti s její hlavou státu. Hlavně proto, že absolutistický vládce maličké Bruneje, vklíněné do malajsijské části ostrova Borneo, patří mezi nejbohatší lidi na světě. Majetek sultána Hassanala Bolkiaha odhaduje časopis Forbes na více než 20 miliard amerických dolarů. To z něj dělá jednoho z nejbohatších panovníků, v celkovém žebříčku by se zařadil někam do třetí desítky mezi Marka Zuckerberga z Facebooku (21. místo s 26,5 miliardy dolarů) a bývalého šéfa Microsoftu Steva Ballmera (32. místo s 20,3 miliardy). Tentokrát na sebe brunejský sultán ale neupozornil pohádkovou svatbou některého ze svých dětí, největší sbírkou automobilů na světě ani legendami o kniplu helikoptéry vyrobeném z ryzího zlata. Oznámil, že ropný sultanát, který se v přepočtu na hlavu může pochlubit dvojnásobným HDP, než má Česko, zavádí do trestního zákoníku islámské právo šaría. S vírou a vděčností k Alláhu všemohoucímu oznamuji, že od 1. května bude zavedena první fáze práva šaría, která bude následována dalšími, nechal se slyšet sultán, jenž je zároveň premiérem, ministrem financí a šéfem diplomacie své země. Změna zákoníku v první vlně přinese pokuty a vězeňské tresty za neslušné chování, nedostavení se k modlitbám či nemanželské těhotenství. Do konce letošního roku má následovat druhá část, která například krádeže a loupeže potrestá bičováním nebo amputacemi končetin. Třetí fáze, jež má přijít v příštím roce, legalizuje mimo jiné kamenování za takové prohřešky, jako je homosexuální styk či cizoložství. Známé osobnosti vyzývají k bojkotu brunejského byznysu, do nějž patří hotely, jako je Grand Hyatt v Singapuru, Beverly Hills Hotel v LA a síť Dorchester Collection. FIREWALL PROTI GLOBALIZACI Brunej, respektive její vládce uvažoval o zavedení práva šaría již minimálně od devadesátých let. K potřebě větší institucionalizace islámu v zemi se třemi čtvrtinami muslimského obyvatelstva se vrátil v posledních letech, když v Bruneji začala prudce růst kriminalita. Právo šaría označil za firewall proti globalizaci.»

57 57 Brunej light KAMENNÝ FIREWALL. Brunejský sultán Hassanal Bolkiah považuje islámské právo šaría včetně trestu smrti ukamenováním za firewall proti globalizaci, která do ropného státečku podle něj zanesla prudký nárůst kriminality. FOTO Profimedia.cz

58 58 Euro května 2014 light Brunej BRUNEJ» Absolutistická islámská monarchie, v čele stojí sultán Hassanal Bolkiah. Na ostrově Borneo zabírá 5765 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel přesahuje 415 tisíc lidí, 78,8 procenta jsou muslimové, 8,7 procenta křesťané, 7,8 procenta buddhisté. HDP na obyvatele činí USD, což zemi řadí na 11. místo na světě. HDP roste tempem 1,4 procenta ročně, průmyslová produkce tempem 1,5 procenta. Nezaměstnanost je 2,6 procenta, inflace jedno procento. Přebytek rozpočtu činí 9,8 procenta HDP, příjmy jsou 6,99 miliardy USD, výdaje 5,37 miliardy USD. Produkce ropy a zemního plynu tvoří 60 procent HDP a 90 procent exportu. Země denně vyprodukuje 141 tisíc barelů ropy. Zdroj: CIA World Factbook MALAJSIE BRUNEJ Bandar Seri Begawan INDONÉSIE FILIPÍNY Přinejmenším jeden člen sultánovy rodiny však může být rád, že se se zaváděním šaríe nepospíchalo. Sultánův bratr Jefri Bolkiah, princ a exministr financí, byl v 90. letech obžalován ze zpronevěry státních fondů v astronomické výši 2,7 miliardy dolarů. Vyvázl poměrně lacino s dohodou o vyrovnání. Plán na postupné zavedení trestů práva šaría vyvolal, celkem pochopitelně, nesouhlasné reakce ochránců lidských práv, počínaje Výborem pro lidská práva OSN a nevládními organizacemi jako Transparency International konče. Je to návrat ke středověkým trestům. Pro Brunej to představuje obrovský krok zpátky a vůbec to nezapadá do 21. století, prohlásil Phil Robertson, zástupce ředitele pro Asii v organizaci Human Rights Watch. Brunej ovšem není zdaleka jedinou zemí, která má v zákoníku trest smrti ukamenováním. Ve své legislativě ho má například Pákistán, Súdán, Somálsko, Jemen, Katar, Mauretánie, třetina států Nigérie, ale i Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. V některých zemích, jako je Afghánistán nebo Irák, se podobné tresty používají i mimo legislativu v kmenových soudech. Zároveň je však pravda, že státy pod mezinárodním tlakem vesměs od kamenování (jako od nejvyššího trestu obecně) upouštějí minimálně na papíře tak učinil i Írán, i když se mluví o tom, že praxe pokračuje v tajnosti. Že půjde stát, který je podle HDP na hlavu bohatší než Spojené státy, úplně opačným směrem, čekal málokdo. Navíc se zdá, že příklonem k tvrdým fyzickým trestům ohrožuje minimálně část svého byznysu. Brunej sice žije především z příjmů z prodeje ropy a zemního plynu, ale investuje i v jiných oblastech. Brunejská investiční agentura se věnuje akciím, obchodu se zlatem i nemovitostmi. A patří jí mimo jiné známé luxusní hotely Grand Hyatt v Singapuru, The Beverly Hills Hotel v Los Angeles a síť luxusních hotelů Dorchester Collection. A právě síť luxusních hotelů, zdá se, na kamenování nejvíc doplácí. Známé osobnosti v reakci na novinky v brunejském trestním zákoníku začaly hrozit bojkotem hotelů a rušit v nich pobyty. Namátkou britský komik Stephen Fry, americká moderátorka Ellen DeGeneresová nebo módní návrháři Peter Som a Brian Atwood. Chováme se podle zákonů zemí, v nichž operujeme, a netolerujeme diskriminaci žádného druhu, reagovala zdrženlivě v tiskovém prohlášení hotelová síť Dorchester Collection. Při troše cynismu se mohli brunejští hoteliéři pozastavit nad tím, že oni obhájci práv homosexuálů nebojkotují jejich zařízení už dávno koneckonců homosexuální vztahy se v Bruneji už delší dobu trestají až deseti lety vězení. KDYŽ SE TO HODÍ Brunej se v mnoha ohledech podobá ropným emirátům z Perského zálivu. Podobně jako ony dotuje svým občanům zdravotnictví i vzdělání a neplatí se ani daně z příjmů. Zato se zde ovšem praktikuje dost konzervativní výklad islámu včetně přísného zákazu alkoholu. Kamenování bývá v současnosti nejčastěji spojováno s islámem, ale původně se jako trest používalo ve starověkém Řecku, kde pod údery kamenů končili cizoložníci, prostituti či vrazi. Biblický Starý zákon tento trest doporučuje za vraždu, cizoložství, ale i rouhání. Podobně k tomu přistupuje Talmud, Tóra i ústní tradice judaismu Mišna, která fatální prohřešky rozšiřuje mimo jiné i o homosexualitu, zoofilii, čarodějnictví či prokletí rodičů. Ponechme teď stranou, nakolik se má doslovně brát základní dokument mírumilovného křesťanstva, jenž předepisuje smrt homosexuálům a ženám, jež nevstoupí do manželství jako panny. Ono na interpretaci hodně záleží i v islámu. V samotném Koránu není o kamenování ani slovo, objevuje se až v hadíthech, výrocích a činech proroka Muhammada a jeho druhů sesbíraných po jejich smrti, jež mají objasňovat nejasné pasáže Koránu. I proto se pravidla pro po užití a způsob kamenování v jednotlivých oblastech liší. Co mají společné, je disproporční uplatňování těchto trestů vůči ženám. Nejčastěji se totiž kamenuje za cizoložství, z něhož bývají ženy snáze usvědčeny. Mimo jiné proto, že si obvinění muži obvykle mohou najmout lepší advokáty. Klíčové je ovšem dokazování. Důkazy musejí být opravdu neprůstřelné. Například Při kamenování nesmí být materiál příliš velký ani malý. Kdo unikne z připravené jámy, je zachráněn, muži jsou zahrabáni po pás, ženy až po prsa. podle íránského trestního zákoníku musejí cizoložství dosvědčit očitým svědectvím čtyři spravedliví muži (nebo tři muži a dvě ženy). Článek 105 zákoníku ale zároveň soudci v podstatě umožňuje jednat podle vlastního uvážení. Velký rozdíl je také v šancích mužů a žen, že trestu smrti kamenováním uniknou. Zachránit je může, když přítomní svědci během popravy utečou. Pokud se k činu odsouzení sami nepřiznali a trest se vykonává FOTO Reuters

59 59 Brunej light SLIBUJEME. Zaměstnanci Beverly Hills Hotelu skládají slib věrnosti vlajce na zasedání městské rady Beverly Hills, která se zavázala, že po zavedení trestu smrti kamenováním v Bruneji přiměje vládu tohoto ropného sultanátu, aby slavný hotel prodala. jen na základě svědectví, bude zrušen, když se jim podaří uniknout z jámy, do níž jsou při kamenování zakopáni. Ovšem muži se podle článku 102 zahrabávají po pás, ženy po prsa. V předpisech se pamatuje i na velikost použitelných kamenů podle článku 104 nesmějí být tak veliké, aby člověka zabily jedním či dvěma údery, zároveň ale nesmějí být tak malé, aby se nedaly označit za kameny. JE TO FÉR Tresty smrti kamenováním nyní čekají v Bruneji lidi odsouzené za cizoložství, znásilnění, vraždu, sodomii, loupež i urážení Muhammada a prohlašování se za proroka. V Bruneji se přitom od roku 1975 trest smrti vůbec nepoužíval. Zavedení trestu smrti pro tak širokou škálu trestných činů je v rozporu s mezinárodním právem. Podle mezinárodního práva také kamenování představuje mučení či kruté, nehumánní a ponižující zacházení, a je tedy jasně zakázáno, uvedl nedávno Rupert Colville, mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Varoval také, že by změna brunejského trestního zákoníku mohla vyprovokovat násilí a diskriminaci žen a lidí s odlišnou sexuální orientací. Bruneji doporučil novelizaci odložit a upravit ji tak, aby odpovídala mezinárodnímu právu. Nevládní organizace přímo žádají, aby sultán zákony zrušil. To se ale určitě nestane. Nejen proto, že podobné praktiky mají v zákonech i další země nebo že se proti novelizaci zatím nezvedl tak výrazný odpor jako proti antihomosexuálním zákonům v Rusku. A ono se vlastně i to Rusko všem protestům vysmálo. Jakub křešnička kresnicka@mf.cz PARTNER RUBRIKY LIGHT INZERCE A

60 60 Euro května 2014 light Medité Španělsko v německo-ruském městě Medité je jedno z mála živých míst v jinak polomrtvých lázních Moderní tapas restaurant Medité jako by do Mariánských Lázní úplně nepatřil. Město totiž navštěvují převážně starší lázeňští pacienti z Německa, jimž pobyt hradí zdravotní pojišťovny, a kteří se proto stravují výhradně ve svých hotelích, kde neutrácejí ani euro navíc. A nabídku zatím příliš nevylepšili ani Rusové, kterých sem přijíždí stále víc. Některé hotelové restaurace proto zavírají po šesté večer, kdy se hosté odebírají k televizi. Lepší podniky tak v lázeňské části najdete pouze v dražších hotelích orientujících se na privátní klientelu, kterých je zde ovšem jen pár. Ač vkusně zrekonstruované za německé zdravotní pojištění bez ruských excesů, nepatří Mariánské Lázně na mapu gurmánů; některé restaurace nemají ani položky z vlastního menu, protože je nikdo nechce. Možná i proto se Medité nachází v dolní části města, již za svou vlastní naopak stále považují místní. Hosté lázní tvoří tak dvě procenta naší klien tely, na nich by se restaurace stavět nedala, vysvětluje zdejší rodák, světoběžník a majitel podniku David Böhm, jenž současně HODNOCENÍ vynikající španělské tapas i větší jídla nepředražené víno velmi vstřícná a zasvěcená obsluha televize v restauraci obsluhuje hosty. Medité si proto oblíbili především místní lidé, kteří sem přicházejí nejen na jídlo, ale i na víno nebo jen vynikající silné espreso. V době oběda jich zde ve všední den sedí několik, spolu se skupinou Italů či dvojicí Rusů. Postavit na vlastní nohy takový podnik samozřejmě nebylo snadné. Trvalo čtyři roky, než jsme si našli klientelu. Chtěli jsme hostům dát pocit, že jsou ve Středomoří a že si v restauraci nemusejí dát celou láhev vína, ale jen skleničku, nebo jen jeden tapas, a ne hned deset, popisuje Böhm nutnost jisté osvěty a taky neromantický úděl restauratéra. Ten jeho je o to méně romantický, že restauraci neotvíral s movitým investorem v zádech, ale s bankovním úvěrem a půjčkou od otce. Tento model zpravidla přináší spoustu bezesných nocí. TELEVIZE PŮJDE DOLŮ Podnik Medité není velký, tvoří jej dvě menší místnosti. V té přední stojí oranžově zabarvený skleněný bar, k němuž ze stropu visí lampy, v zadní je pouze sezení. Čistý a prostý interiér se světlou dřevěnou podlahou dotvářejí tmavé dřevěné stoly se žlutými a béžovými židlemi, na kterých se dokonce dá i pohodlně sedět. Nejde o vtip: ve snaze o estetickou originalitu obětují někteří restauratéři pohodlí hostů, snad nejhorší restaurační zločin. A zvlášť ve španělském tapas restaurantu, kde se i konzumace pár malých chuťovek může protáhnout na několik dlouhých hodin. Jediným rušivým elementem je plochý černý televizor zavěšený v rohu pod stropem, patřící spíš do hospody, během mé návštěvy naštěstí vypnutý. Právě televize totiž bývá nejspolehlivějším zabijákem i sebelepších gastronomických zážitků. Jak si můžete užít dobré jídlo nebo víno a dívat se přitom na Stevena Seagala, jak masakruje deset chla-

61 61 restaurace light RESTAURACE MEDITÉ Hlavní 279/7, Mariánské Lázně tel.: Otevírací doba denně GAMBAS A LA MONTSERRAT. Pečené krevety s omáčkou z rajčat, krevetový vývar Kuchyně středomořská s důrazem na španělské tapas Země původu nabízených vín Španělsko a Itálie FOTO Martin Pinkas pů? Jedno z toho vždy musí utrpět! To byl omyl, každá restaurace má ty své. Chtěli jsme, aby tady běžel kanál o jídle, ale televize půjde dolů, usmívá se Böhm. Žil a gastronomické zkušenosti sbíral v Itálii, Španělsku i ve Velké Británii, takže hostům umí velmi zasvěceně poradit s výběrem jídla i vína. Medité nabízí jak stálé menu, tak denní nabídku napsanou na tabuli na zdi. Ta sice předkládá například lákavé gambas al ajillo, tedy krevety pečené v sádle s česnekem a chilli (125 korun) nebo restovaný čerstvý medvědí česnek s jamonem serrano (95 korun). Můj zrak však padl na katalánského králíka (135 korun) s karamelizovanými paprikami na polentě (110 korun). Králičí maso patří k chuťově nejlepším a španělské receptury jsou podobně rafinované a plné olivového oleje jako ty italské. Medité ovšem myslí i na každodenní obědy: za 120 korun si zde můžete denně dopřát dvouchodový oběd, jaký nenajdete v celém městě. Ještě předtím však majitel restaurace přináší dvě objednané položky: nejdřív skvělou hustou fazolovou polévku a po ní i předkrm, tradiční španělské tapas. Tedy sušenou šunku ze Zaragozy s tapenádou z černých oliv a sušenými rajčátky a pomerančem. Ta je servírovaná na ohřátém talířku, takže pouští silné masné aroma i tuk. S osmahnutým domácím chlebem jde o skutečnou chuťovku, navíc krásně podávanou. Böhm by samozřejmě lidem rád nabídl i kultovní jamon iberico, ten je ale tak drahý, že by ho podle něj Češi nezaplatili. A navíc: i lacinější jamon serrano nabídne slušnou chuťovou satisfakci. Na rozdíl od nás si totiž Španělé, stejně jako Italové nebo Francouzi, nikdy zcela nezničili svou letitou gastronomickou tradici a netráví se vodou napíchanými šunkami dochucenými jedovatými éčky. LÁZEŇSKÝ PŘEDVOJ Ztratil jsem šest kuchařů, některé kvůli krádežím, jiné kvůli drogám, popisuje Böhm nástrahy restauračního byznysu. A taky tradiční bolest tuzemské gastronomie chronický nedostatek kuchařů, které baví vařit a taky se chtějí naučit něco nového, nejen kuře TAPENÁDA.z černých oliv, sušených rajčátek a čerstvé petrželky s eidamem. I proto bere svůj personál za poznáním do Španělska, odkud si sám dováží většinu surovin i vín. Nabídka těch španělských je totiž u nás stále bídná. Zaučit kuchaře stojí hodně práce, úsilí i času, říká majitel podniku. Ještě k vínu: to španělské má přinejmenším výhodu v tom, že bývá levnější než italské nebo francouzské, jehož ceny v posledních letech brutálně ničí Číňané. Böhm navíc spoluvlastní i velkoobchod se španělským vínem, takže má ve své restauraci slušnou nabídku. Začal jsem sklenkou bílého suchého rueda založeného na odrůdě Verdejo (85 korun) a poté pokračoval stolním červeným tempranillem za stejnou cenu. Podnik ale nabízí i italskou produkci, máte- -li chuť. Například mně chtěl Böhm vstřícně otevřít lahev vermentina, když jsem mu řekl, že jde o mé oblíbené italské víno. Medité neprodává žádná velká a drahá vína, ale slušné láhve za slušnou cenu kolem pětistovky. Je příjemné oddychnout si občas od pražského vinného džihádu, kde na menu vidíte i bezostyšné 400procentní marže. Medité je v Mariánských Lázních stále menším zjevením. Nebo předvojem sofistikovanější budoucnosti, chcete-li. K lepším světovým lázním totiž patří kvalitnější gastronomie stejně jako léčivé minerální vody nebo skotské střiky. V restauraci si můžete navíc dát i větší jídla, jako třeba grilované jehněčí kotletky (335 korun) nebo tradiční rybu ze severu Španělska pescado con boletus (340 korun). Zkuste ale určitě na jazyku se rozpadající konfitovaná hovězí líčka v červeném víně se srdíčky artyčoků a budete se sem chtít vracet. Petr Holec holec@mf.cz Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Čerstvé sépiové linguine s humrovým máslem, královské krevety a čerstvá petrželka 230 Kč Tortilla de patatas s hříbkovou tapenádou a fenyklovou majonézou 85 Kč Karamelizovaná kořenová zelenina s česnekem a čerstvými bylinkami 80 Kč Grilované papriky s cuketou v rajčatovém bešamelu, gratinované s ovčím sýrem 99 Kč Lilkové závitky plněné parmezánovou nádivkou 99 Kč Restované plody moře s omáčkou Cava 145 Kč Chocos con garbanzos (fantastická úprava calamarů s cizrnou) 150 Kč Restované krevety na sušených rajčatech s česnekem a čerstvou bazalkou 135 Kč Konfitovaná hovězí líčka v červeném víně se srdíčky artyčoků 135 Kč Konfitované jehněčí kolínko se zeleninou, bylinkami a amontilladem 142 Kč Králík na katalánský způsob s mandlovou omáčkou 135 Kč Toskánská panenka v bylinkové krustě 120 Kč Pescado con boletus (Tradiční úprava ryby s hříbky ze severu španělska) 340 Kč Carpaccio ze žluté řepy s lanýžovou ricotou, vinaigrette a salátem polníček 120 Kč VÝBĚR Z VINNÉHO LÍSTKU Arribes de Vettonia DO Malvasia 0.15 l 55 Kč Goccia Chardonnay l 420 Kč Negro Onorata l 530 Kč Terlaner Classico DOC l 540 Kč Garcia Viadero Albillo CDO l 540 Kč Val de Vid-Rueda l 420 Kč Val de Vid-Verdejo 2012/ l 440 Kč Sumarroca Muscat l 450 Kč Abadal Picapol l 580 Kč Pazo de Villarei-Albarino l 560 Kč Valle Garcia Viogner l 1050 Kč Terre di Campo Sasso l 420 Kč Kettmeir Pinot Nero l 480 Kč Bava Casot di Mainera l 420 Kč CMonte toro Crianza l 410 Kč Jaramiel Roble l 390 Kč Artuke Pies Negros Crianza l 460 Kč Terrazgo Crianza DO l 470 Kč

62 62 Euro května 2014 light společnost SMARTWINGS Slavili tenisem Při příležitosti desátých narozenin SmartWings, obchodní značky pravidelných linek české letecké společnosti Travel Service, se v Praze 5 na Cibulce konal tenisový turnaj SmartWings Open Turnaje se zúčastnili známé osobnosti a sportovci: Ivo Minář, Jiří Novák, Petr Pála, Ladislav Vízek či fyzioterapeut Pavel Kolář. V turnaji čtyřher zvítězila dvojice Jiří Novák (vpravo), bývalý profesionální tenista a trenér, a Roman Vik, generální ředitel a spolumajitel firmy Travel Service (uprostřed). Ceny vítězům předal Karel Gott (vlevo), olympijská vítězka ve skifu z londýnských LOH 2012 Miroslava Knapková a sportovní manažer SK Slavia Praha Vladimír Šmicer. ČESKÁ ASOCIACE KOUČŮ Budoucnost koučování Česká asociace koučů (ČAK) vydala knihu o budoucnosti koučování s názvem Sny o koučování, kterou tvoří 12 kapitol od předních světových představitelů oboru, jako jsou Robert Garvey z Velké Británie nebo Mary Lippittová z USA. Křest knihy, která vychází v češtině a v angličtině, se uskutečnil za účasti všech autorů v rámci třetího světového setkání koučů v dubnu v Praze. Na konferenci zavítala řada koučů z celého světa, mezi nimi třeba Soren Holm ze Švédska či Pascale R einhardtová z Francie. Na snímku je autorský tým, dole uprostřed Vladimír Dvořák, prezident ČAK, nad ním uprostřed editoři Naďa Grosamová a Radvan Bahbouh. NROS Zvolí neziskovku roku Na tradičním veletrhu neziskových organizací NGO Market v pátek 25. dubna odstartoval druhý ročník ocenění Neziskovka roku. Prezentaci projektu zahájila ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti Hana Šilhánová (na snímku) v Ballingově sále Národní technické knihovny v Praze. Ocenění umožní přihlášeným organizacím efektivně vyhodnotit řízení své činnosti a získat inspiraci ke zlepšení. Uzávěrka přihlášek pro letošní ročník končí 14. července. Do konce října potrvá třífázové hodnocení účastníků. V říjnu proběhne hlasování v Ceně veřejnosti mezi finalisty a v listopadu slavnostní vyhlášení výsledků. JUNIOR CHAMBER INTERNATIONAL Zlepšeme sebe, zlepšeme svět V pražském Impact Hubu na Smíchově byla zahájena činnost mezinárodní organizace Junior Chamber International (JCI), globálního neziskového sdružení lidí od 18 do 40 let. Jejími členy byli dříve také Bill Gates, Bill Clinton či Nelson Mandela. Cílem JCI je propojení aktivních lidí pod heslem: kolektivní akcí zlepšeme sami sebe a svět kolem nás. V současnosti čítá tato komunita okolo dvě stě tisíc členů usilujících na lokální i mezinárodní úrovni o pozitivní změny v podnikání a obchodu, vzdělávání, sociální odpovědnosti a využití volného času. Na snímku členové JCI Praha s prezidentem Václavem Ševčíkem (třetí zprava). SLEVOMAT Podporují nevidomé Charitativní organizace Světlo pro svět nabízela prostřednictvím Slevomatu startovní čísla na Volkswagen Maraton Praha, který se konal v Praze v neděli 11. května. Výtěžek z vybraného startovného bude darován na činnost a projekty Světla pro svět, které vracejí zrak postiženým lidem v rozvojových zemích. Při hledání vhodného marketingového nástroje pro tento prodej se nezisková organizace rozhodla pro portál firmy Slevomat, který poskytl podporu tomuto projektu zcela zdarma, bez nároku na provizi. Kompletní výtěžek z prodeje startovních registrací poputuje na charitativní účely. Na snímku maratonský tým Světla pro svět. GE MONEY BANK Broušení manažerů Jak nejlépe podpořit práci liniových manažerů? Na pracovním setkání s názvem Broušení diamantů o tom v GE Money Bank debatovalo na 50 profesionálů HR z předních českých firem. Prezentací a workshopů, které banka uspořádala ve spolupráci s organizací People Management Forum (PMF), se zúčastnili například zástupci společností T-Mobile, Telefónica nebo Mercedes Benz. Experti lidských zdrojů z GE Money Bank se s nimi podělili o své zkušenosti z praxe například co dělat pro rozvoj potenciálu manažerů a jak podporovat diverzitu. Akci moderoval prezident PMF František Mika, na snímku s HR ředitelkou GE Money Bank Radkou Pekelskou. FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

63 63 káva s... Martinou Síbrtovou light Naše firma nikdy neměla úvěr Prostřednictvím provizních prodejců prodáme téměř polovinu zájezdů, říká finanční ředitelka cestovní kanceláře Exim tours FOTO Petr Hricko Příběh třiapůlmiliardové firmy, kterou v Česku vybudoval Tunisan Ferid Nasr, je také příběhem finanční ředitelky, která řídí včlenění středoevropského holdingu pod křídla německého obra. Jak se firmě Exim tours a celému holdingu daří a jak ho postihla loňská egyptská krize? Když jsem v roce 1998 v Exim tours začínala jako daňová poradkyně, byla to firma s 200milionovým obratem a deseti zaměstnanci. Loni měla česká kancelář Exim tours obrat 3,6 miliardy a přes sto milionů zisku. Kolik turistů vypravíte do Egypta, který je vaší nejdůležitější destinací? Při špičce, která je od dubna do září, vypravujeme do Egypta sedm letadel týdně. Roste tam stále kvalita služeb: zajišťujeme třeba české animátory pro děti a kuchaři opravdu skvěle kombinují africkou a evropskou kuchyni, takže si vybere každý. Kromě toho nám hodně roste Tunisko a Turecko, kde se za poslední roky nesmírně zvýšila úroveň hotelů. Cestovky zasáhla ekonomická krize, vám se ale daří skoro neustále růst. Jak to? Vedle 42 našich vlastních poboček, máme 73 franšíz a přes 1500 aktivních provizních prodejců. Někteří prodávají v kamenných pobočkách, jiní přes internet. Prostřednictvím provizních prodejců prodáme téměř polovinu zájezdů. Přitom se říká, že čím dál víc lidí nakupuje dovolenou přes internet OSOBNÍ PŘÍSTUP. Je tu skupina lidí, kteří vyžadují osobní přístup... I původně jen internetoví prodejci si dnes otevírají kamenné pobočky, říká o obchodní strategii Exim tours finanční ředitelka Martina Síbrtová. Je tu ale skupina lidí, kteří vyžadují osobní přístup. Kamenné pobočky jsou i takovou výkladní skříní. I původně jen internetoví prodejci si dnes otevírají kamenné pobočky. Liší se to také podle regionu. Například v Táboře musíte mít pobočku na hlavní třídě, musí být vidět na dobré adrese. V Praze nám zase velmi dobře fungují pobočky v obchodních centrech. Školíte své prodejce? Naši zaměstnanci a prodejci jezdí několikrát za rok na tzv. fam tripy do našich destinací, aby zažili na vlastní kůži to, co mají lidem prodávat. Coby holding máte pobočky i v okolních zemích. Jak se liší tamní klienti? Na Slovensku si lidé rádi připlatí za lepší hotel, jsou celkově náročnější. Maďaři a Poláci více hledí na cenu, v čemž jsou českému klien tovi podobní. Předloni v Eximu získala většinový podíl německá společnost Rewe Group. Co vám to přineslo? Pro firmu i pro mě osobně hodně. Exim tours přivedl k rozkvětu obchodní talent Ferida Nasra. A jeho vizionářství vedlo i k rozhodnutí o spojení se strategickým partnerem velkým evropským hráčem, německou Rewe Group. Takto velká společnost již potřebuje precizní vnitřní systémy a to nám umožnilo právě spojení s Rewe Group. Přecházíme na účetní systém SAP, který dokáže nejen účetnictví, ale v důsledku pomáhá řídit další procesy ve firmě. Německý investor chce každý měsíc detailní uzávěrky, nároky jsou obrovské, ale je vidět, že firma se tím stále profesionalizuje. Styl řízení pana Nasra, který, jak vím, nemá ani vlastní kancelář, ale neustále se pohybuje po celé firmě, a německý styl budou asi dost jiné Pan Nasr je především vizionář a geniální obchodník. Je to náročný šéf a má respekt, protože je náročný i k sobě. Má skvělou paměť na čísla, firmu má v malíčku. Někdy není jednoduché splnit všechny jeho požadavky, ale jsem ráda, že jsem ho potkala. Líbí se mi, že vydělané peníze investoval zpět do firmy. My jsme třeba nikdy nepotřebovali úvěr. Pocházíte z Tábora, ale žijete v Praze. Jak skloubíte práci s rodinou? Dcery už jsou velké, takže přes týden jsem v Praze a na víkend jezdím do Tábora. Víte, když v šest odejdou zaměstnanci, mám konečně klid udělat řadu věcí. Teď, při vstupu německého investora jsem musela omezit i jediný koníček, cvičení. Nevěřili mi, že se cvičit nedostanu, když mají otevřeno jen do jedenácti. Ale mě ta práce baví, jinak bych to nedělala. Navíc ještě zvládám vést svoji původní účetní firmu v Táboře, na ni zbývá neděle odpoledne. Naštěstí jsou moji zaměstnanci natolik schopní, že jim stačí jen rozdat úkoly a zkontrolovat. Jan Müller spolupracovník redakce

64 64 Euro května 2014 light lidé a podniky PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ Pavel Janeček předseda představenstva Marcela Suchánková ČSOB Penzijní společnost Zdeněk Honek SAS Institute Tomáš Doležil Johnson Štastný Kramařík Michal Strcula Air Bank Zdeněk Románek Air Bank Štefan Falis TPA Horwath Pavel Janeček se stal předsedou představenstva Pražské plynárenské. Zasedá také v orgánech několika jejích dceřiných společností. Dříve pracoval ve společnosti Cheming (Tractebel) a následně pro investiční společnost Explorer Global New York jako manažer portfolia ve více státech světa. Řídil například maďarskou společnost Feg a podnik Karma Český Brod. Podílel se na strategii firmy Pergo Trelleborg ve Švédsku. V roce 1991 vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky. 1 ČSOB PENZIJNÍ SPOLEČNOST Marcela Suchánková generální ředitelka Generální ředitelkou ČSOB Penzijní společnosti se stala Marcela Suchánková, která byla dosud pověřena vedením firmy po odchodu Karla Svobody. Bude první ženou na českém trhu, která vede penzijní fond. Marcela Suchánková vystudovala VŠE, Fakultu informatiky a statistiky, obor informační management a získala titul MBA na US Business School Praha. Před nástupem do ČSOB v roce 1997 pracovala v agentuře Ewing Public Relations. V letech 1997 až 1999 byla odpo- vědná za interní komunikaci ČSOB. Od roku 1999 se pohybovala v oblasti retailové klientely, podílela se na tvorbě strategie a vývoje produktů. Vedla několik bankovních projektů, byla u zrodu přímého marketingu a od roku 2010 působila jako manažerka útvaru orientace na klienta. Poté vedla v bance útvar spoření a investice. V lednu 2013 nastoupila jako obchodní ředitelka do ČSOB Penzijní společnosti a zároveň se stala členkou představenstva. 2 SAS INSTITUTE Zdeněk Honek country manager Novým country managerem společnosti SAS Institute ČR, celosvětového lídra v oblasti business analytics, byl jmenován Zdeněk Honek (36), který od března roku 2013 zastával pozici obchodního ředitele. Zdeněk Honek bude řídit české zastoupení SAS Institute, jež v Česku pracuje pro více než 70 zákazníků z oblasti financí, telekomunikací a veřejné správy. Zdeněk Honek přišel ze společnosti Microsoft, kde působil mimo jiné v roli manažera obchodu v divizi služeb. Jako předseda představenstva a obchodní ředitel pracoval také ve společnosti Creditinfo Solutions, kde byl zodpovědný za oblast prodeje a marketingu a rozvoj dceřiné společnosti na Slovensku. 3 JOHNSON ŠTASTNÝ KRAMAŘÍK Tomáš Doležil partner Advokátní kancelář Johnson Štastný Kramařík (JŠK) přijala nového partnera Tomáše Doležila. Přichází z advokátní kanceláře Clifford Chance, kde působil více než osm let v pozici counsel. Předtím téměř stejnou dobu pracoval pro pražskou kancelář Linklaters. Tomáš Doležil se specializuje na problematiku fúzí a akvizic, private equity, na korporátní a obchodní právo a oblast technologií, médií a telekomunikací (TMT). Je aktivním členem Poradní skupiny pro legislativu a daňovou problematiku a bývalým členem představenstva asociace Czech Private Equity and Venture Capital Association. Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a je držitelem titulu LL.M. Eur v oboru evropského práva z Evropského institutu v německém Saarbrückenu. Na VŠE v Praze získal titul Ph.D. a v roce 2002 byl zapsán do seznamu advokátů České advokátní komory. 4 AIR BANK Michal Strcula generální ředitel Zdeněk Románek ředitel divize retailového bankovnictví Novým generálním ředitelem a budoucím předsedou představenstva banky Air Bank se od 1. května stal Michal Strcula, jeden ze spolutvůrců konceptu Air Bank a dosavadní ředitel divize retailového bankovnictví. Vedení banky převezme od Ericha Čomora, který se bude nově věnovat chystané zahraniční expanzi. Erich Čomor se současně přesune do dozorčí rady banky a stane se jejím předsedou. Michala Strculu nahradí ve funkci ředitele divize retailového bankovnictví Zdeněk Románek, který přichází do Air Bank se zkušenostmi z České pojišťovny, KPMG nebo McKinsey & Company. Povede týmy pobočkové a prodejní sítě, rozvoje vztahů se zákazníky a rovněž celý produktový tým. KRÁTCE CHEP Společnost CHEP, světový poskytovatel sdílených řešení v oblasti palet a kontejnerů, oznámila změny ve vedení divize palet ve střední a východní Evropě. Jochen Behr, který poslední čtyři roky strávil přípravou a vedením vstupu společnosti na trh služeb v sedmi nových zemích regionu, byl jmenován generálním ředitelem pro oblast CEE. Ve funkci nahradil Roda Francise, který byl jmenován generálním ředitelem CHEP Pallets UK & Ireland. EMC Firma EMC Corporation oznámila jmenování tří vysokých manažerů společnosti EMC Information Infrastructure, jedné ze tří divizí v rámci federovaného obchodního modelu společnosti. Jeremy Burton byl jmenován prezidentem pro produkty a marketing. Denis Cashman je novým finančním ředitelem společnosti. Jonathan Martin se stal marketingovým ředitelem, čímž se rozšiřuje jeho předchozí role senior viceprezidenta pro korporátní marketing. DELOITTE Společnost Deloitte v dubnu v Plzni otevřela novou kancelář, kterou povedou stávající specialisté z daňového a právního oddělení Alena Dugová a Antonín Weber. Po Praze, Brně a Ostravě se jedná o čtvrtou pobočku v ČR. Cílem firmy je být blíže klientům v Plzeňském, Karlovarském a Českobudějovickém kraji. Kancelář v Plzni bude poskytovat veškeré daňové služby a bude kontaktním místem pro právní, poradenské či auditorské služby. NYDRLE Executive directorem komunikační agentury Nydrle se stala Pavla Dúbravská, dosavadní client service director. Na starost má každodenní chod agentury včetně rozvoje zaměstnanců, financí a budování vztahů s klienty. Ve společnosti Nydrle pracuje Pavla Dúbravská od roku Dříve působila v agenturách Fabrika, Praha Digital a Young & Rubicam. Na uvolněnou pozici client service directora se přesouvá account director Kristina Poláková.

65 65 lidé a podniky light NAROZENINY FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Jan Svoboda Acomware Richard Malíř Axis Communications Patrick Tillieux České Radiokomunikace 5 TPA HORWATH Štefan Falis senior manažer Štefan Falis (37) nastoupil do pozice senior manažera pražské pobočky firmy TPA Horwath. Jeho specializací je daňové poradenství zejména v oblasti nemovitostního sektoru, a to jak pro investory, tak i pro developerské společnosti a ostatní vlastníky nemovitostí. Štefan Falis je absolventem Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici a postgraduálního studia daňového práva na Wirtschaftsuniverstität ve Vídni. Dříve pracoval v poradenských společnostech PricewaterhouseCoopers, White & Case a Arthur Andersen. Hovoří česky, slovensky, německy a anglicky. Je ženatý a má jedno dítě. Ve svém volném čase se věnuje zejména jízdě na horském kole a plavání. 6 ACOMWARE Jan Svoboda vedoucí projektu Jan Svoboda, zakladatel a ředitel společnosti NetDirect, jež se v době jeho působení stala největším středoevropským výrobcem e-shopů, získal podíl ve specializované konzultační společnosti Acomware. Jan Svoboda bude mít v nové roli na starost e-commerce partnery a vybrané interní projekty. Stal se také tváří cyklu moderovaných diskusí Eshopista.cz, které sám uvádí. Jednotlivé díly této diskusní platformy nabídnou návštěvníkům zajímavé příběhy a zkušenosti předních osobností české e-commerce. Před příchodem do společnosti Acomware pracoval Jan Svoboda ve funkci jednatele firmy Allegro Group. 7 AXIS COMMUNICATIONS Richard Malíř sales engineer Do funkce sales engineer pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Axis Communications nastoupil Richard Malíř. Přichází z firmy Wolters Kluwer ČR, kde působil jako product manager pro projekt Kleos v ČR. Profesní zkušenosti v oblasti security CCTV získal v podniku Robert Bosch v pozici product manager pro Česko a Slovensko a rovněž jako service manager značky Blaupunkt (Bosch Group) pro střední a východní Evropu. Richard Malíř získal titul Bc. na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. Je ženatý a ve volném čase se kromě rodiny věnuje squashi, potápění, parašutismu a cestování. Petr Matlach MetLife 8 ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE Patrick Tillieux člen představenstva Novým členem představenstva Českých Radiokomunikací se stal Patrick Tillieux. Stávající člen Alexander Winkler ukončil funkční období 30. dubna České Radiokomunikace budou i nadále využívat jeho rozsáhlých odborných znalostí a dlouholetých zkušeností v dalším rozvoji. Belgičan Patrick Jean Victor Tillieux je zkušeným odborníkem na mezinárodní úrovni v oblasti televizního a rozhlasového vysílání. Řadu zkušeností získal v celosvětově známých televizních stanicích, kde se podílel na zavádění nových technologií do praxe. V současné době žije ve Velké Británii a pracuje pro Red Bee Media jako CEO a zároveň člen představenstva. První krok do mediálního průmyslu udělal před více než 20 lety, kdy v roce 1989 nastoupil do francouzské komerční stanice TF1. V letech 1991 až 1994 stál u zrodu sportovního kanálu Eurosport. Od té doby zastával řadu vedoucích pozic v oblasti televizního vysílání, včetně známých stanic RTL, Canal+ nebo SBS Broadcasting Europe a dalších v sousedním Německu, Belgii nebo Nizozemsku. Patrick Tillieux je absolventem Katholieke Universiteit Leuven v Belgii, kde získal dva magisterské tituly v oblasti stavebního inženýrství a průmyslové správy. 9 METLIFE Petr Matlach člen představenstva Tříčlenné představenstvo MetLife pojišťovny změnilo svoje složení. Finanční ředitel Petr Matlach byl jmenován novým členem představenstva. Nahradil Petera Mančíka, který rezignoval na konci roku Dalšími členy představenstva jsou Daniel Martínek, generální ředitel a předseda představenstva, a Karin Dvořáková, provozní ředitelka. Petr Matlach pracuje v MetLife pojišťovně od listopadu minulého roku, kdy přišel ze společnosti KPMG Česká republika, ve které se věnoval auditu a poradenství pro finanční instituce, zejména pro pojišťovny a penzijní fondy. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Charakterizuje ho analytické myšlení a nemá rád vyhýbavé odpovědi. Petr Matlach hovoří plynně anglicky. Mezi jeho záliby patří cestování, fotografování a sport, hlavně atletika. 12. KVĚTNA Mojmír Dvořák (48) ředitel firemního bankovnictví a prokurista: Sberbank CZ Radek Rybáček (36) člen představenstva: Legios Loko Dominik Štros (46) vedoucí organizační složky: QBE Insurance 13. KVĚTNA Josef Bratršovský (47) chief operations officer a člen představenstva: skupina Wüstenrot Karin Dvořáková provozní ředitelka a členka představenstva: MetLife pojišťovna Petr Jirásko (41) generální ředitel a předseda představenstva: PPF banka Petr Kohout (42) generální ředitel a jednatel: ALD Automotive 14. KVĚTNA Fuchs Pavel (40) ředitel divize řízení rizik a místopředseda představenstva: PPF banka Miloš Pavliš (40) generální ředitel a jednatel: Saint-Gobain Adfors CZ Jana Podubecká místopředsedkyně představenstva: Mondi Bags Štětí Miroslav Singer (46) guvernér: ČNB 15. KVĚTNA Russell Johnsen (55) ředitel a jednatel: Provident Financial; jednatel: IPF ČR Petr Kopecký (44) senior director: Broker Consulting Milan Polák (46) partner: Weinhold Legal Petr Slováček (55) ředitel divize provoz a člen představenstva: Telefónica CR 16. KVĚTNA Rostislav Čáp (47) člen představenstva: Veolia Voda ČR Roman Havlík (47) ředitel a člen představenstva: Pivovar Svijany COM Group Petr Šobotník (60) prezident: Komora auditorů ČR 17. KVĚTNA Libor Bosák (49) generální ředitel a předseda představenstva: ČSOB Leasing Manuel Viciana Pedrosa (57) předseda představenstva: ŽPSV Miroslav Pelcman (57) předseda představenstva: První mostecká 18. KVĚTNA Petr Cingr (46) předseda představenstva: Lovochemie; vedoucí divize hnojiva a paliva a místopředseda představenstva: Agrofert Michal Štefl (58) generální ředitel a předseda představenstva: OHL ŽS

66 deník pátek číslo 1613 l volný prodej 10 kč l řízená distribuce l Hledání šéfkomisaře Před bankrotem Lidovci a TOP 09 stojí za kandidátem Největší uhelná firma Junckerem, socialisté za Schulzem v Evropě přerušila těžbu TémA str. 4 5 středoevropský Byznys str. 9 DNES V listu JANA HAvLigErOvá: FIskální rozcvička v ostrém TemPU Komentář str. 14 jednou větou Příliš drahým lékařům půjde o živobytí Největší zdravotní pojišťovna vzp spustila nový systém prověřování nákladů soukromých ambulancí, který bude pro ni Daniel Novák Praha Jean-François Ehrlich a Jeanvodítkem, s kým už neuzavírat -Louis Maréchal. novou smlouvu. str. 2 Hodnota obou investic v úhrnu bezpečně převýší miliardu korun. Když Pramerica Teplárnám bude za pár let chybět uhlí kupovala v roce 2006 Burzovní výrobci tepla, kteří nejsou palác od irské společnosti Kilcullen Kapital Partners podni- vlastnicky propojeni s těžebními společnostmi, budou mít zovní palác vedle Obchodního domu Kotva (snímek vpravo), katele Endy O Coineena, dala po roce 2021 zásadní nedostatek uhlí, které z ekonomických italská Generali zase finišuje za něj přibližně 25 milionů eur akvizici administrativního Paláce Křižík u Anděla (vlevo). Žádná ze stran transakce ne- (688 milionů korun). důvodů nebudou schopni nahradit jiným palivem. str. 6 Deníku E15 to potvrdilo několik spolehlivých zdrojů. dcera Generali, poskytla jen komentovala. Česká pojišťovna, české dráhy spadly dvě miliardy do minusu Prodejcem pražského obecné vyjádření s důrazem, Celková ztráta holdingu Českých drah se loni meziročně dy americké společnosti Prakrétního obchodu. Investice Burzovního paláce jsou fon- že se netýká žádného kon- prohloubila o 360 milionů merica, jimž končí investiční cyklus a zbavují se do nemovitostí jsou naprosto na 1,95 miliardy korun hlavně aktiv. autopojištění plně v souladu se zákonem a samozřejmě pod dohledem reguúčelovou budovu Havlíčkova od italské skupiny FIM vícelačního orgánu, sdělila mluvčí Plaza naproti Masarykovu nádraží. Od stejných Italů pořídi- pojišťovny Ivana Buriánková. Kvalitní nemovitosti přitom la loni v létě Česká pojišťovna patří mezi jedny z nejbezpečnějších investic, dodala. se v přepočtu na čtve- dům v Pařížské 26, kde VIG i Generali, respektive Česká pojišťovna la o český cenový reční metr postara- jsou na realitním trhu rekord. poměrně aktivní. Fond Pokračování VIG nedávno koupil Byznys str. 6 standardní záležitostí a využívá kvůli ztrátové osobní dopravě, Za Palác Křižík budou inkasovat francouzští byznysmeni Tento způsob investování je je většina pojišťoven na světě. ČD Cargo vykázalo zisk. str. 8 iphone ipad Kindle Windows Phone 7 Windows 8 aplikace STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE PX (CZ) ,00 % ATX (AT) ,07 % BUX (HU) ,03 % DAX (DE) ,20 % WIG20 (PL) ,50 % KURZY ČNB str. 10 CZK/EUR 27,455-0,020 Kč CZK/USD Jan Šindelář Praha do šesti let řídit tisíce kilometrů tratí v Čechách, postaví moderní zabezpečovací a řídicí představuje zhruba 2200 ki- 19,828 Zakázka na vybudování Cen- na pražské Balabence firma technologie. lometrů, uvedl Pavel Tesař Zároveň se zde bude instalovat žitějších tratí v Čechách, což 0,020 Kč trálního drážního dispečinku Metrostav. V soutěži Správy Jako první se na Balabenku ze správy železnic. pro území Čech nepatří z hlediska objemu stavebních prací la s cenou necelých 290 milio- Česká Třebová, následovat bu- pro Moravu už několik let fun- železniční dopravní cesty uspě- připojí železniční úsek Kolín Podobný centrální dispečink k největším, svým významem nů, což je o zhruba sto milionů dou postupně další zmodernizované koridory. V roce 2020 přes 300 kilometrů hlavních guje v Přerově. Řídí se odsud pro českou železnici ale předčí méně, než zadavatel čekal. i mnohem nákladnější stavby. Výstavba budovy dispečinku by se měl z Balabenky řídit moravských tratí Dispečink, odkud se budou skončí v srpnu příštího roku. provoz asi na třetině nejdůle- Pokračování Byznys str , číslo 04/14 S obchodním ředitelem UniCredit Banky o tom nejlepším made in italy, čtyřjazyčných dětech a naslouchání klientů 1ZEN STYLOVÝ MĚS ÍČNÍK. V YCHÁZÍ S DENÍKEM E 15 Russian firms are among the favourites to purchase the famed Czech liquor Becherovka, reports Euro magazine Vadim Fojtík, Jakub Křešnička much of the Czech Republic, but this is something we won t give them such was the sentiment of a young visitor to the Karlovy Vary film festival a few years ago, who made the determined remark prior to downing a shot of the famous local herbal bitters, namely Becherovka. But a few years later, the concept that Becherovka would never be up for grabs has been turned upside-down. Continues on page 12 J&T se zabydluje v MediálníM byznysu strana 20 Monday, 12 May 2014 Issue 24 l newsstand price CZK 24/ 1 l První časopis o médiích, reklamě a marketingové komunikaci > založeno úspěch seriálové značky hank Moody strana 38 nepoptáváme dary, nabízíme marketingové služby, říká komisař pro expo 2015 Jiří František potužník advertising A EMBASSY OF THE REPUBLIC OF IRAQ THANKS PARTNERS AND ORGANIZER FOR THEIR SUPPORT AND ASSISTANCE IN ORGANIZING DIPLOMATIC EVENING OF IRAQ Collage: Tomáš Novák do Televizní reklamy Jdou zbytečně až dvě Miliardy strana 50 Strategie vychází ve Spolupráci S týdeníkem euro 0414 > vychází > cena 69 Kč Margareta Křížová: Recept na úspěch nezačíná penězi str. 18 číslo 4 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Měsíčník pro VYCHÁZÍ V E SPOLUPRÁCI S PORTÁLEM BUSINESSINFO.CZ A PŘÍLOHA E15 PRO PRÁVNICKOU OBEC A TOP MANAGEMENT stavby a pozemky O novém občanském zákoníku píše bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel a právnička Dana Prudíková DUBEN 2014 SAMOSTATNĚ NEPRODEJNĖ JAROSLAV HAVEL: S řídícím PaRtNEREM SPOlEčNOSti havel, holásek & PaRtNERS O umění vybírat SPOluPRacOvNíKy, O životě ve FlORENtiNu i O tom, že vybudovat vlastní KaNcElář je DNES těžší NEž Dřív smutné odcházení velmi zvláštní služby Někdejší top manažer GE Money Právo už dávno neživí jen tradiční Bank Radomil Štumpa zažaloval advokáty. Netypický právní servis banku za způsob, jakým z ní musel přitahuje excentriky i obchodníky odejít. Soudy jeho žalobu zamítly se spravedlností na hraně zákona 66 Euro května 2014 FOTO Alexandr Volný, archiv / ILUSTRACE Jiří Slíva / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) light pozvánky/společnost 15. KVĚTNA Pocta výjimečné tanečnici Daria Klimentová, česká primabalerína světového renomé, oznámila ukončení kariéry. Balet Národního divadla na její počest uvádí ve Státní opeře slavnostní galapředstavení Daria Klimentová: Děkuji..., ve kterém se umělkyně rozloučí s českými diváky a poděkuje všem obdivovatelům. S primabalerínou zatančí její dlouholetý taneční partner, nyní první sólista Královského baletu v Londýně Vadim Muntagirov a také tanečníci a sólisté Baletu Národního divadla. 17. KVĚTNA Beskydy jako na dlani V sobotu se ve Velkých Karlovicích koná tradiční turistický pochod Letní karlovská padesátka přes tři rozhledny (Miloňovou, Sůkenickou a Ztracenec) aneb Pohodově za valašským frgálem. Připraveno bude pět tras v délce od deseti do 50 kilometrů, nejkratší z nich je vhodná i pro rodiny s dětmi. Zapojit se mohou také příznivci dogtrekkingu a geocachingu. Start i cíl pochodů je u hotelu Galik. Vedle výhledů do krajiny a jarní beskydské přírody se turistům nabídne pohled na rozkvetlé beskydské louky se vzácnými vstavači. 17. A 18. KVĚTNA Víkend v divadle Pražské Divadlo Rokoko chystá zajímavý víkendový program. V sobotu mohou svobodné ženy a muži ve věku 25 až 45 let navštívit Představení pro nezadané. Čeká je komedie Kancl, tombola o lákavé ceny, prohlídka zákulisí divadla, produkce DJ a příležitost k seznámení. Večerem v divadelní kavárně provedou herci Máša Málková a Jiří Hána. V neděli si návštěvníci mohou užít s celou rodinou Den Prahy 1. Na programu je pohádka Příběhy včelích medvídků, soutěž o předplatné a vstupenky do divadla, ukázky a výuka společenských tanců, výstava karikatur, fotokoutek, prohlídky zákulisí, chůze na chůdách a výtvarné dílničky. Program probíhá od 10 do 16 hodin v Divadle ABC a Rokoko a v přilehlých pasážích. 19. KVĚTNA Hudba a tanec OFFline Tři osobité soubory se sejdou na jeden večer v Divadle Archa, aby v projektu OFFline spojily živou hudbu, moderní tanec a mluvené slovo. Český taneční soubor 420PEOPLE předvede choreografii Václava Kuneše Reen, hostem vystoupení bude taneční soubor Off Projects z Nizozemska. Ve druhé části večera zahraje alternativně rocková kapela Please The Trees. DO 30. ČERVNA GlobaLove V Galerii Budoart v Praze na Vinohradech, v prostoru upraveném z měšťanského secesního bytu, je otevřena výstava GlobaLove Jiřího Votruby. Malíř a grafik na ní představí průřez tvorbou za poslední tři roky na téma: láska v časech globalizace. K nejnovějším vystaveným dílům patří série pláten horských krajin, do nichž autor umístil značkové výrobky obří tenisku Lacoste či nafukovací srdce usazené na úpatí netečných horských velikánů. Votrubovým hravým, popartově laděným obrazům nechybí humor ani komiksový nádech. Poznejte Prahu Developerská společnost Flow East zpřístupní v rámci programu Poznej Prahu s Flow East šest svých historických nemovitostí. Jedná se o Mosteckou 12 (15. století), Karlovu 48 (13. století), palác Ericsson (12. století), Richtrův dům (15. století), The Forum na Václavském náměstí 19 (1896) a hotel Jalta (1959). Program nabízí prohlídky s odbornými průvodci pro veřejnost během série otevřených dnů a individuální návštěvy pro školy, památkáře a další zájmové skupiny. ADRESA REDAKCE Pod Kotlářkou Praha 5 T: F: E: dopisyeuro@mf.cz ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 A ŠÉFREDAKTOR Tomáš Skřivánek ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Vadim Fojtík Michal Půr ANALYTICI A KOMENTÁTOŘI Pavel Páral Miroslav Zámečník ŠÉFEDITOR DIVIZE EURO E15 Igor Záruba EDITOŘI Tomáš Jeník Kryštof Válka ŠÉFREPORTÉR Jan Hrbáček REPORTÉŘI Hana Boříková Adéla Čabanová Daniel Deyl Václav Drchal Petr Holec Blahoslav Hruška Jakub Křešnička Tomáš Pergler Jan Sedlák Petr Weikert ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek vedoucí Hynek Glos Martin Pinkas EURO SETKÁNÍ Růžena Rousková ředitelka T: SEKRETARIÁT Martina Minaříková office managerka T: KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz VIG kupuje Burzovní palác, Generali bere Palác Křižík ojišťovny si oblíbily nákupy realit a v Praze P se nyní postaraly o další dva velké obchody. Rakouská VIG kupuje pro svůj fond Bur- Drážní dispečink pro Čechy postaví Metrostav PAOLO IANNONE Foto čtk 2x v divizi Euro E15 dále vychází ussians have already bought up R české sebevědomí VYDÁVÁ Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta INZERCE David Korn obchodní ředitel T: E: podkladyeuro@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu T: Jaroslav Tošer brand manager T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce T: PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR vyřizuje: A.L.L. production, s.r.o. P.O.BOX 732, Praha 1 T: E: mladafronta@predplatne.cz TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. T: (02) , E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí Kanceláře škodí zdraví Práce je plná stresu, špatné polohy těla a chemikálií. Ve statistikách je nenajdete, patří mezi civilizační choroby PR ÁVO & BYZNYS Stále můžeme růst INZERCE A A

67 S.Pellegrino & Acqua Panna Top restaurace ročník gastronomického průvodce vychází jako příloha týdeníku Euro 150 stran nejlepších českých restaurací, barů a pivnic

68