15104/17 mhr/ebk/kno 1 DG D 2B

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 1. prosince 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0412 (COD) 15104/17 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Rada Č. předchozího dokumentu: 14590/1/17 REV 1 Č. dok. Komise: 15816/16 + ADD 1 + ADD 2 + ADD 3 Předmět: JAI 1128 COPEN 380 DROIPEN 178 IA 202 CODEC 1946 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci obecný přístup V prosinci roku 2016 předložila Komise návrh nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Cílem návrhu je zlepšit přeshraniční vymáhání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Návrh vychází ze stávajících právních předpisů EU, zejména z rámcových rozhodnutí 2003/577/SVV (zajištění) a 2006/783/SVV (konfiskace), jež nahrazuje, a zabývá se skutečností, že členské státy vyvinuly nové formy zajištění a konfiskace majetku z trestné činnosti. Bere rovněž v úvahu vývoj na úrovni EU, včetně minimálních norem pro příkazy k zajištění a konfiskaci stanovených ve směrnici 2014/42/EU. Návrh byl intenzivně projednáván na zasedáních Pracovní skupiny pro spolupráci v trestních věcech, Skupiny přátel předsednictví, Koordinačního výboru v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, Výboru stálých zástupců, Rady pro SVV a na zasedáních radů pro SVV /17 mhr/ebk/kno 1 DG D 2B CS

2 Znění návrhu nařízení, jak vyplývá ze zasedání Výboru stálých zástupců konaného dne 29. listopadu 2017, je uvedeno v příloze. Znění je doplněno návrhy osvědčení, které jsou uvedeny v dokumentu 15107/17. Komise má výhradu k vypuštění článku 4 (proporcionalita), k čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 odst. 1 písm. b) (svoboda tisku), k článku 31b (vypuštění odkazu na směrnici 2010/24/EU týkající se vymáhání daňových pohledávek) a k článku 40 (vstup v platnost). CZ, DE, EL, CY, HU a NL mají výhradu k právní formě nástroje (nařízení, nikoli směrnice). Viz nicméně bod odůvodnění 37a. DE má výhradu k článku 9 a k článku 22, neboť si přeje, aby byl do znění vložen důvod pro neuznání založený na základních právech. UK má výhradu parlamentního přezkumu. Rada se vyzývá, aby dosáhla obecného přístupu k tomuto znění, které bude základem pro jednání s Evropským parlamentem v rámci řádného legislativního postupu (článek 294 SFEU) /17 mhr/ebk/kno 2 DG D 2B CS

3 PŘÍLOHA Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 písm. a) této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: 1 (1) Unie si vytyčila cíl udržovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva. (2) Justiční spolupráce v trestních věcech v Unii je založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, jež je od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 obecně označována za základní kámen justiční spolupráce v trestních věcech v rámci Unie. 1 Právníci-lingvisté budou požádáni, aby body odůvodnění uvedli ve správném pořadí /17 mhr/ebk/kno 3

4 (3) Zajištění a konfiskace nástrojů a výnosů z trestné činnosti patří mezí nejúčinnější prostředky boje proti kriminalitě. Evropská unie se zavázala, že zajistí účinnější identifikaci, konfiskaci a opětovné použití majetku z trestné činnosti v souladu se Stockholmským programem otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je. 2 (4) Jelikož zločin je často nadnárodní povahy, účinná přeshraniční spolupráce je důležitá pro zabavení a konfiskaci výnosů a nástrojů z trestné činnosti. (5) Současný právní rámec Unie, pokud jde o vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, sestává z rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV 3 a 2006/783/SVV 4. (6) Zprávy Komise o provádění rámcových rozhodnutí 2003/577/SVV a 2006/783/SVV ukazují, že existující systém vzájemného uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci není plně účinný. Současné nástroje se v členských státech neprováděly a neuplatňovaly jednotně, což vedlo k nedostatečnému vzájemnému uznávání. 2 Úř. věst. C 115, , s Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii (Úř. věst. L 196, , s. 45). 4 Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 328, , s. 59) /17 mhr/ebk/kno 4

5 (7) Právní rámec Unie pro vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci nedržel krok s posledním legislativním vývojem na úrovni Unie a na vnitrostátních úrovních. Společná minimální pravidla o zajištění a konfiskaci majetku jsou stanovena zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU 5. Tato společná minimální pravidla se týkají: i) konfiskace výnosů a nástrojů trestné činnosti, včetně případu nemoci a útěku podezřelé nebo obžalované osoby, pokud bylo zahájeno trestní řízení; ii) rozšířené konfiskace; iii) konfiskace majetku třetích osob. Tato společná minimální pravidla se týkají také zajištěného majetku za účelem jeho případné následné konfiskace. Druhy zajištění a konfiskace zahrnuté do směrnice 2014/42/EU by měly být začleněny rovněž do právního rámce vzájemného uznávání. (8) Když Evropský parlament a Rada přijímaly směrnici 2014/42/EU, uvedly v prohlášení, že účinný systém zajištění a konfiskace v Unii je neoddělitelně spojen s dobře fungujícím vzájemným uznáváním příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Evropský parlament a Rada s přihlédnutím k potřebě zavést ucelený systém zajištění a konfiskace výnosů a nástrojů trestné činnosti vyzvaly Komisi, aby předložila legislativní návrh o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. (9) Ve svém sdělení o Evropském programu pro bezpečnost ze dne 28. dubna 2015 byla Komise toho názoru, že justiční spolupráce v trestních věcech se opírá o účinné přeshraniční nástroje a že klíčovým prvkem v bezpečnostním rámci je vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Komise rovněž připomenula potřebu zlepšit vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, , s. 39) /17 mhr/ebk/kno 5

6 (10) Komise ve svém sdělení o akčním plánu pro posílení boje proti financování terorismu ze dne 2. února 2016 zdůraznila potřebu zajistit, aby zločinci, kteří financují terorismus, byli zbaveni svého majetku. S cílem zničit činnosti organizovaného zločinu, které financují terorismus, je důležité, aby tito pachatelé trestných činů byli zbaveni výnosů z trestné činnosti. Za tím účelem je třeba zabezpečit, aby byly všechny druhy příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci vymáhány v co největší možné míře v celé Unii uplatňováním zásady vzájemného uznávání. (11) Aby se zajistilo efektivní vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, měla by se pravidla o uznávání a výkonu těchto příkazů stanovit právně závazným a přímo uplatnitelným právním aktem Unie. (12) Je důležité zjednodušit vzájemné uznávání a výkon příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci majetku stanovením pravidel zavazujících členské státy, aby na svém území uznávaly příkazy k zajištění a příkazy ke konfiskaci vydané jiným členským státem v rámci trestního řízení a aby tyto příkazy na svém území vykonávaly. (13) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny příkazy k zajištění a na všechny příkazy ke konfiskaci vydané v rámci řízení v trestních věcech. Řízení v trestních věcech je autonomní pojem práva Unie. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na všechny druhy příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci vydaných v návaznosti na řízení ve věci trestného činu, nikoli pouze na příkazy začleněné do směrnice 2014/42/EU, nýbrž také na jiné druhy příkazů vydaných bez pravomocného odsouzení. I když takovéto příkazy nemusejí existovat v právním systému členského státu, měl by dotčený členský stát mít možnost takový příkaz uznat a vykonat, pokud byl vydán v jiném členském státu. Řízení v trestních věcech by rovněž mohlo zahrnovat vyšetřování trestných činů policií a jinými donucovacími orgány. Příkazy k zajištění a příkazy ke konfiskaci vydané v rámci občanskoprávních nebo správních řízení jsou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny /17 mhr/ebk/kno 6

7 (14) Toto nařízení by mělo zahrnovat příkazy k zajištění a příkazy ke konfiskaci, které se týkají trestných činů začleněných do směrnice 2014/42/EU, a také takové příkazy týkající se jiných trestných činů. Trestné činy by proto neměly být omezené na mimořádně závažné trestné činy s přeshraničním rozměrem, neboť v článku 82 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se takové omezení nevyžaduje u opatření, jež stanoví pravidla a postupy pro zajištění vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech. (15) Spolupráce mezi členskými státy, založená na zásadě vzájemného uznávání a bezprostředního výkonu soudních rozhodnutí, předpokládá důvěru v to, že rozhodnutí, která mají být uznána a vykonána, budou vždy přijímána v souladu se zásadami zákonnosti, subsidiarity a proporcionality. Rovněž předpokládá, že práva osob dotčených příkazem k zajištění nebo příkazem ke konfiskaci by měla být zachována. Mezi takové dotčené osoby, kterými mohou být fyzické nebo právnické osoby, by měly patřit osoby, proti kterým byl vydán příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci, nebo osoby vlastnící majetek, na nějž se příkaz vztahuje, jakož i jakékoli třetí osoby, jejichž práva k takovému majetku jsou tímto příkazem přímo dotčena, včetně třetích osob v dobré víře. O tom, zda jsou takové třetí osoby přímo dotčeny příkazem k zajištění nebo příkazem ke konfiskaci, se rozhodne podle práva vykonávajícího státu. (16) Toto nařízení neznamená změnu povinnosti dodržovat základní práva a základní právní zásady obsažené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU). (17) V tomto nařízení se dodržují lidská práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie (dále jen Listina ) a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zahrnuje to skutečnost, že jakákoli diskriminace na základě například pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, sexuální orientace, státní příslušnosti, jazyka nebo politického přesvědčení nebo zdravotního postižení by měla být zakázána. Toto nařízení by se mělo uplatňovat v souladu s těmito právy a svobodami /17 mhr/ebk/kno 7

8 (18) Procesní práva stanovená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU 6, 2012/13/EU 7, 2013/48/EU 8, 2016/343 9, 2016/ a 2016/ by se měla uplatnit, v rámci oblasti působnosti těchto směrnic, v trestních řízeních, na něž se vztahuje toto nařízení, ve členských státech, které jsou těmito směrnicemi vázané. V každém případě by se na všechna řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, měly uplatnit záruky podle Listiny. Konkrétně by se základní záruky trestního řízení stanovené v Listině měly uplatnit na řízení v trestních věcech, na něž se vztahuje toto nařízení a jež nejsou trestními řízeními. (18a) Zatímco pravidla pro předání, uznávání a výkon příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci by měla zabezpečit efektivnost postupu vymáhání majetku z trestné činnosti, měla by být dodržována základní práva. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, , s. 1). 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, , s. 1). 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, , s. 1). 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, , s. 1). 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, , s. 1). 11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, , s. 1) /17 mhr/ebk/kno 8

9 (18b) Při posuzování oboustranné trestnosti by příslušný orgán vykonávajícího státu měl ověřit, zda by skutkové okolnosti zakládající trestný čin, uvedené v osvědčení o zajištění nebo osvědčení o konfiskaci předloženém příslušným orgánem vydávajícího státu, byly samy o sobě trestné i ve vykonávajícím státě, pokud by v něm nastaly v době rozhodnutí o uznání. (18c) Vydávající orgán by při vydávání příkazu k zajištění měl zajistit dodržování zásad nezbytnosti a přiměřenosti. Podle tohoto nařízení by měl být příkaz k zajištění vydán pouze tehdy, pokud by mohl být nařízen v podobném vnitrostátním případě. (18d) Členské státy by měly mít možnost předložit prohlášení uvádějící, že pokud je jim předáno osvědčení o zajištění nebo osvědčení o konfiskaci za účelem uznání a výkonu příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci, měl by vydávající orgán předat, spolu s osvědčením o zajištění nebo osvědčením o konfiskaci, originál příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci nebo jeho ověřenou kopii. Členské státy by měly informovat Komisi, že takové prohlášení předkládají nebo stahují. Komise by měla obdržené informace zpřístupnit všem členským státům a Evropské justiční síti vytvořené společnou akcí 98/428/SVV. 12 Evropská justiční síť by uvedené informace měla zpřístupnit na internetových stránkách podle článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV. 13 (19) Pokud příkaz k zajištění vydává soud, může být vydávajícím orgánem i orgán určený vydávajícím státem, který je v souladu s vnitrostátním právem příslušný k výkonu nebo vynucení příkazu k zajištění. 12 Společná akce 98/428/SVV ze dne 29. června 1998 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o vytvoření Evropské soudní sítě (Úř. věst. L 191, , s. 4). 13 Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, , s. 130) /17 mhr/ebk/kno 9

10 (20) Vydávající orgán by proto měl předat osvědčení o zajištění nebo osvědčení o konfiskaci případně společně s příkazem k zajištění nebo příkazem ke konfiskaci přímo vykonávajícímu orgánu, případně ústřednímu orgánu vykonávajícího státu, jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu v souladu s podmínkami, které vykonávajícímu orgánu umožňují určit jeho pravost, včetně doporučeného dopisu a zabezpečené elektronické pošty. (20a) Vydávající orgán by měl předat osvědčení o zajištění nebo osvědčení o konfiskaci související s příkazem týkajícím se peněžní částky členskému státu, o němž má oprávněné důvody se domnívat, že v něm má osoba, proti které byl příkaz vydán, majetek nebo příjem. Na tomto základě by osvědčení mohlo být předáno členskému státu, v němž fyzická osoba, proti které byl příkaz vydán, pobývá, nebo, pokud nemá trvalé nebo obvyklé bydliště, v němž obvykle pobývá. Pokud byl příkaz vydán proti právnické osobě, mohlo by být osvědčení předáno členskému státu, v němž má tato právnické osoba sídlo. (21) Pokud je příkaz ke konfiskaci týkající se peněžité částky předáván více vykonávajícím státům, měl by vydávající stát usilovat o to, aby nebylo konfiskováno více majetku než je nezbytné, a celková hodnota tudíž nepřesahovala maximální částku. Vydávající orgán by za tímto účelem mimo jiné měl i) v osvědčení o konfiskaci uvést hodnotu majetku v každém vykonávajícím státě, pokud je známa, aby ji vykonávající orgány mohly zohlednit; ii) udržovat potřebný kontakt a dialog s vykonávajícími orgány ohledně majetku, jenž má být konfiskován; a iii) neprodleně informovat příslušný vykonávající orgán nebo orgány, domnívá-li se, že hrozí nebezpečí, že by mohlo dojít k výkonu přesahujícímu maximální částku. Ve vhodných případech by mohl Eurojust v rámci svých pravomocí vykonávat úlohu koordinátora s cílem zabránit nadměrné konfiskaci /17 mhr/ebk/kno 10

11 (22) Vykonávající orgán by měl příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci uznat bez dalších formalit a měl by učinit opatření potřebná pro jeho výkon. Rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci by se mělo přijmout a zajištění nebo konfiskace by se měly vykonat se stejnou rychlostí a prioritou jako u podobných vnitrostátních případů. Měly by být stanoveny lhůty, jež by měly být vypočteny v souladu s nařízením 1182/71, 14 aby se zajistilo rychlé a účinné rozhodnutí a výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci. Pokud jde o příkazy k zajištění, vykonávající orgán by měl nejpozději do 48 hodin po přijetí rozhodnutí o uznání a výkonu takového příkazu začít přijímat konkrétní opatření nezbytná pro výkon daného příkazu. (23, 24) (vypouští se) (25) Vydávající orgán a vykonávající orgán by měl při výkonu příkazu k zajištění náležitě přihlédnout k důvěrnosti vyšetřování. Vykonávající orgán by měl zejména zaručit důvěrnost skutkového stavu a skutkové podstaty příkazu k zajištění. (26) Uznání a výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci by se neměly zamítnout z jiných důvodů než těch, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Vykonávající orgán by především měl mít možnost neuznat a nevykonat příkaz ke konfiskaci na základě zásady ne bis in idem, na základě práv kterékoli zainteresované strany nebo na základě práva být přítomen při řízení před soudem. 14 Nařízení Rady 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, , s. 1) /17 mhr/ebk/kno 11

12 (26a) Měl by existovat důvod pro neuznání příkazu ke konfiskaci založený na skutečnosti, že dotčená osoba nebyla osobně přítomna na soudním řízení, které mělo za následek příkaz ke konfiskaci spojený s pravomocným odsouzením. Tento důvod pro neuznání se uplatní pouze na soudní řízení, která měla za následek příkazy ke konfiskaci spojené s pravomocným odsouzením, a neuplatní se na řízení, která měla za následek příkazy ke konfiskaci nezaložené na odsuzujícím rozsudku. Aby však tento důvod mohl být uplatněn, bylo by zapotřebí, aby proběhlo jedno nebo více soudních jednání. Tento důvod nelze uplatnit, pokud příslušná vnitrostátní procesní pravidla nestanoví žádné soudní jednání. Taková vnitrostátní pravidla by měla být v souladu s Listinou a EÚLP, zejména s ohledem na právo na spravedlivý proces. Je tomu tak například v případě, kdy je řízení zjednodušeným způsobem vedeno zcela nebo zčásti písemně nebo kdy v řízení není stanoveno žádné soudní jednání. (26b) Pouze za výjimečných okolností by mělo být možné neuznat nebo nevykonat příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci, pokud by takové uznání nebo výkon bránily vykonávajícímu státu, aby uplatňoval své ústavní zásady týkající se svobody tisku a svobody projevu v jiných sdělovacích prostředcích. (27) Před rozhodnutím neuznat nebo nevykonat příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci na základě důvodu pro neuznání nebo nevykonání by měl vykonávající orgán uskutečnit konzultaci s vydávajícím orgánem, aby získal všechny potřebné doplňující informace. (27a) Při posuzování žádosti vykonávajícího orgánu o omezení doby, po kterou se majetek zajistí, by vydávající orgán měl přihlédnout ke všem okolnostem případu, zejména zda by delší trvání příkazu k zajištění mohlo způsobit neodůvodněnou škodu ve vykonávajícím státu. Vykonávající orgán se vyzývá, aby před podáním formální žádosti v této záležitosti konzultoval vydávající orgán. (27b) Vydávající orgán by měl informovat vykonávající orgán, když orgán vydávajícího státu obdrží peněžitou částku, kterou v souvislosti s příkazem ke konfiskaci uhradila dotyčná osoba, přičemž platí, že vykonávající stát musí být informován pouze tehdy, pokud má výše platby v souvislosti s příkazem dopad na částku, která má být na základě příkazu konfiskována /17 mhr/ebk/kno 12

13 (28) Vykonávající orgán by měl mít možnost odložit výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci, zejména když by výkon mohl narušit probíhající vyšetřování trestného činu. Jakmile důvod pro odklad pomine, měl by vykonávající orgán učinit opatření nezbytná pro výkon příkazu. (28a) Po výkonu příkazu k zajištění a v návaznosti na rozhodnutí uznat a vykonat příkaz ke konfiskaci by měl vykonávající orgán, pokud je to možné, informovat dotčené osoby, jež jsou mu známy, o tomto výkonu nebo o takovém rozhodnutí. To znamená, že vykonávající orgán by měl vyvinout veškeré přiměřené úsilí s cílem určit, kdo jsou takové dotčené osoby, ověřit, jak je lze kontaktovat, a informovat je o výkonu příkazu k zajištění nebo o rozhodnutí uznat a vykonat příkaz ke konfiskaci. Při výkonu těchto povinností by vykonávající orgán mohl požádat o pomoc vydávající orgán, například když dotčené osoby zřejmě pobývají ve vydávajícím státě. Povinností vykonávajícího orgánu poskytnout podle tohoto nařízení informace dotčeným osobám není dotčena žádná povinnost vydávajícího orgánu poskytovat informace osobám podle práva vydávajícího státu, například o vydání příkazu k zajištění nebo o stávajících opravných prostředcích podle práva vydávajícího státu. (28b) S cílem zajistit řádnou správu zajištěného majetku má vykonávající orgán podle potřeby možnost prodat nebo převést majetek, v souladu s článkem 10 směrnice 2014/42/EU, zejména pokud je majetek zajištěn po značně dlouhou dobu. (29) Vydávající orgán by měl být neprodleně informován v případě, že je nemožné příkaz vykonat. Taková nemožnost by mohla vzniknout z důvodu, že majetek už byl zkonfiskován, zmizel, byl zničen, nelze ho najít v místě uvedeném vydávajícím orgánem nebo protože umístění majetku nebylo uvedeno dost přesně, a to i přes konzultace mezi vykonávajícím a vydávajícím orgánem. Za takovýchto okolností vykonávající orgán již nebude povinen příkaz k zajištění vykonat /17 mhr/ebk/kno 13

14 (29a) Pokud imperativní ustanovení práva vykonávajícího státu činí výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci z právního hlediska nemožným, měl by vykonávající orgán kontaktovat vydávající orgán s cílem jednat o situaci a nalézt řešení. Takovýmto řešením by mohlo být stažení dotčeného příkazu vydávajícím orgánem. (29b) Jakmile je výkon příkazu ke konfiskaci dokončen, měl by vykonávající orgán informovat vydávající orgán o výsledku výkonu. Pokud je to v praxi možné, měl by vykonávající orgán při této příležitosti informovat vydávající orgán rovněž o peněžité částce nebo majetku, jež byly zkonfiskovány, i o jiných podrobnostech, jež považuje za relevantní. (30) Výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci by se měl řídit právem vykonávajícího členského státu a pouze jeho orgány by měly být příslušné rozhodovat o postupech výkonu. (31) Náležité praktické uplatňování tohoto nařízení předpokládá úzkou komunikaci mezi příslušnými zapojenými vnitrostátními orgány, zejména v případech současného výkonu příkazu ke konfiskaci ve více než jednom členském státě. Příslušné vnitrostátní orgány by proto měly uskutečnit vzájemné konzultace vždy, když je to nutné. (32) Práva obětí na náhradu škody a vrácení majetku by v přeshraničních případech neměla být dotčena. Pravidla pro nakládání se zajištěným a konfiskovaným majetkem by měla poskytnout prioritu náhradě škody a vrácení majetku obětem. Pojem oběti je třeba vykládat v souladu s vnitrostátním právními předpisy vydávajícího státu, v nichž by rovněž mohlo být stanoveno, že právnická osoba by mohla být obětí pro účely tohoto nařízení. Tímto nařízením by neměla být dotčena pravidla pro náhradu škody a vrácení majetku obětem v rámci vnitrostátních řízení /17 mhr/ebk/kno 14

15 (32a) Pokud vykonávající orgán obdržel informace o rozhodnutí vydávajícího orgánu nebo jiného příslušného justičního orgánu vydávajícího státu vrátit zajištěný majetek oběti, měl by přijmout opatření nezbytná pro zajištění toho, že daný majetek bude co nejdříve zajištěn a vrácen oběti. Vykonávající orgán by mohl majetek předat vydávajícímu státu, aby ho tento mohl vrátit oběti, nebo jej s výhradou souhlasu vydávajícího státu předat přímo oběti. Povinnost vrátit zajištěný majetek oběti podléhá třem podmínkám: vlastnické právo oběti k danému majetku by nemělo být napadeno, mělo by tedy být uznáno, že oběť je právoplatným vlastníkem majetku a neexistují žádné vážné nároky, které by to zpochybňovaly; daný majetek by neměl být vyžadován jako důkaz v trestním řízení ve vykonávajícím státě a práva dotčených osob, zejména třetích osob v dobré víře, by neměla být dotčena. Vykonávající orgán by měl vrátit zajištěný majetek oběti pouze pokud jsou tyto podmínky splněny. Pokud má vykonávající orgán za to, že tyto podmínky nebyly splněny, měl by konzultovat vydávající orgán, např. požádat o jakékoli doplňující informace a projednat situaci, s cílem nalézt řešení. Pokud nelze nalézt žádné řešení, vykonávající orgán by mohl rozhodnout, že zajištěný majetek oběti nevrátí. (33) Členské státy by neměly mít možnost jeden od druhého vymáhat náhradu nákladů vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení. Pokud však vykonávajícímu členskému státu vznikly velké nebo mimořádné náklady, například proto, že majetek byl zajištěn po značně dlouhou dobu, měl by vydávající orgán zohlednit návrh vykonávajícího orgánu, aby se na nákladech podílely oba orgány. (34) [vypouští se] 15104/17 mhr/ebk/kno 15

16 (35) S cílem umožnit v budoucnosti co nejrychlejší řešení zjištěných problémů týkajících se obsahu osvědčení a formuláře uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změny tohoto osvědčení a formuláře. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konkrétně to znamená, že pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a že tito odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež na přípravě aktů v přenesené pravomoci pracují. (36) Jelikož cíle tohoto nařízení, a sice vzájemného uznávání a výkonu příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, nemůže být dosaženo na úrovni členských států, a může jej proto být z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. (37) Ustanovení rámcového rozhodnutí 2003/577/SVV už byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU 15, pokud jde o zajištění důkazních prostředků. Ustanovení rámcového rozhodnutí 2003/577/SVV by se měla nahradit tímto nařízením ve vztahu k členským státům, které jsou jím vázané, co se týče zajištění majetku za účelem jeho následné konfiskace. Ustanovení o zajištění důkazních prostředků a ustanovení o zajištění za účelem následné konfiskace by se měla uvést do souladu. Toto nařízení by také mělo nahradit rámcové rozhodnutí 2006/783/SVV ve vztahu k členským státům, které jsou jím vázané. 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, , s. 1) /17 mhr/ebk/kno 16

17 (37a) Právní forma tohoto nástroje by neměla být precedentem pro budoucí legislativní nástroje Unie v oblasti vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí v trestních věcech. Volba právní formy budoucích nástrojů by měla být důkladně posouzena v jednotlivých případech mimo jiné s ohledem na účinnost nástroje a zásady proporcionality a subsidiarity. (38) V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení. (38a) V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. (39) V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: 15104/17 mhr/ebk/kno 17

18 KAPITOLA I PŘEDMĚT, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI Článek 1 Předmět 1. V tomto nařízení se stanoví pravidla, podle kterých členský stát na svém území uznává a vykonává příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci vydaný jiným členským státem v rámci řízení o trestních věcech. 2. Toto nařízení neznamená změnu povinnosti dodržovat základní práva a základní právní zásady obsažené v článku 6 SEU. 3. Toto nařízení se nevztahuje na příkazy k zajištění a příkazy ke konfiskaci vydané v rámci občanskoprávních nebo správních řízení /17 mhr/ebk/kno 18

19 Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1) příkazem k zajištění rozhodnutí vydané nebo potvrzené vydávajícím orgánem uvedeným v bodě 8), aby se zamezilo zničení, přeměně, přesunu, postoupení majetku nebo nakládání s ním za účelem jeho konfiskace; 2) příkazem ke konfiskaci konečná sankce nebo opatření uložené soudem v návaznosti na řízení ve věci trestného činu, které má za následek trvalé odnětí majetku fyzické nebo právnické osobě; 3) majetkem jakýkoli majetek hmotné nebo nehmotné povahy, movitý nebo nemovitý, jakož i právní listiny nebo nástroje dokládající právní nárok na takový majetek nebo podíl na něm, který vydávající orgán považuje za: a) výnosy z trestného činu nebo jejich ekvivalent buď v jejich plné, nebo částečné hodnotě, b) nástroje takového trestného činu nebo hodnotu takových nástrojů, c) podléhající konfiskaci prostřednictvím uplatňování pravomoci vydávajícího státu na konfiskaci stanovené ve směrnici 2014/42/EU, nebo d) podléhající konfiskaci podle jakýchkoli jiných ustanovení týkajících se konfiskačních pravomocí bez pravomocného odsouzení podle práva vydávajícího státu v návaznosti na řízení ve věci trestného činu; 4) výnosy všechny ekonomické výhody pocházející přímo či nepřímo z trestného činu; může se jednat o majetek v jakékoli podobě, který zahrnuje všechny následné reinvestice nebo přeměnu přímých výnosů a všechen ocenitelný užitek; 15104/17 mhr/ebk/kno 19

20 5) nástroji jakýkoli majetek zcela nebo částečně použitý nebo určený k použití libovolným způsobem pro spáchání trestného činu; 6) vydávajícím státem členský stát, v němž je příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci vydán; 7) vykonávajícím státem členský stát, kterému je předán příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci za účelem jeho uznání a výkonu; 8) vydávajícím orgánem : a) pokud jde o příkaz k zajištění: i) soudce, soud nebo státní zástupce příslušný v daném případě; nebo ii) jakýkoli jiný příslušný orgán, který vydávající stát určí a který má v trestních věcech pravomoc vydat příkaz k zajištění majetku nebo vykonat příkaz k zajištění v souladu s vnitrostátním právem. Kromě toho musí příkaz k zajištění před jeho předáním vykonávajícímu orgánu a po posouzení jeho souladu s podmínkami pro vydání takového příkazu podle tohoto nařízení potvrdit soudce, soud nebo státní zástupce ve vydávajícím státě. Pokud byl příkaz potvrzen tímto orgánem, může být pro účely předání příkazu tento orgán rovněž považován za vydávající orgán; b) pokud jde o příkaz ke konfiskaci, orgán, který vydávající stát určí a který má v trestních věcech pravomoc vykonat příkaz ke konfiskaci vydaný soudem v souladu s vnitrostátním právem; 15104/17 mhr/ebk/kno 20

21 9. vykonávajícím orgánem orgán, který je příslušný uznat příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci a zajistit jeho výkon v souladu s tímto nařízením a s postupy k zajištění nebo ke konfiskaci majetku podle vnitrostátního práva. Takové postupy mohou vyžadovat registraci příkazu a povolení jeho výkonu soudem. V takovém případě zahrnuje pojem vykonávající orgán i orgán, který je příslušný požádat o tuto registraci soudem a o toto soudní povolení; 10. dotčenou osobou osoba, proti které byl vydán příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci, nebo osoba vlastnící majetek, na nějž se příkaz vztahuje, jakož i jakékoli třetí osoby, jejichž práva k takovému majetku jsou tímto příkazem přímo dotčena podle práva vykonávajícího státu /17 mhr/ebk/kno 21

22 Článek 3 Trestné činy 1. Příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci se vykoná bez ověření oboustranné trestnosti činů vedoucích k vydání takového příkazu, pokud se tyto činy trestají ve vydávajícím státě odnětím svobody s horní hranicí sazby nejméně tří let a naplňují jednu nebo více z následujících skutkových podstat trestného činu podle právních předpisů vydávajícího státu: 1) účast na zločinném spolčení, 2) terorismus, 3) obchodování s lidmi, 4) pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie, 5) nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, 6) nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, 7) korupce, 8) podvody a další trestné činy podle ustanovení směrnice (EU) 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům postihujícím finanční zájmy Unie, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/1371/EU ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům postihujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, , s. 29) /17 mhr/ebk/kno 22

23 9) podvody včetně podvodů postihujících finanční zájmy Evropské unie ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, 17 10) praní výnosů z trestné činnosti, 11) padělání měny včetně eura, 12) počítačová trestná činnost, 13) trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nezákonného obchodování s ohroženými živočišnými druhy a ohroženými rostlinnými druhy a odrůdami, 14) napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu, 15) vražda nebo těžké ublížení na zdraví, 16) nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi, 17) únos, omezování osobní svobody nebo braní rukojmí, 18) rasismus a xenofobie, 19) organizovaná nebo ozbrojená loupež, 20) nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl, 21) podvod, 17 Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 316, , s. 49) /17 mhr/ebk/kno 23

24 22) vydírání a vymáhání peněz za ochranu, 23) padělání a pirátství výrobků, 24) padělání veřejných listin a obchodování s nimi, 25) podvody a padělání bezhotovostních platebních prostředků, 26) nedovolený obchod s hormony a jinými růstovými stimulátory, 27) nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály, 28) obchod s odcizenými vozidly, 29) znásilnění, 30) žhářství, 31) trestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu, 32) únos letadla nebo plavidla, 33) sabotáž. 2. V případě jiných trestných činů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, může vykonávající stát uznat a vykonat příkaz k zajištění nebo příkaz ke konfiskaci za podmínek, že činy, které vedly k příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci zakládají skutkovou podstatu trestného činu podle práva vykonávajícího státu, ať jsou znaky jejich skutkové podstaty jakékoli a ať jsou podle práva vydávajícího státu popsány jakkoli /17 mhr/ebk/kno 24

25 KAPITOLA II PŘEDÁVÁNÍ, UZNÁVÁNÍ A VÝKON PŘÍKAZŮ K ZAJIŠTĚNÍ Článek 4 (vypouští se) Článek 5 Předávání příkazů k zajištění 1. Příkaz k zajištění se předává prostřednictvím osvědčení o zajištění. Osvědčení o zajištění uvedené v článku 7 předává vydávající orgán přímo vykonávajícímu orgánu, případně ústřednímu orgánu uvedenému v čl. 27 odst. 2, jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu v souladu s podmínkami, které vykonávajícímu orgánu umožňují určit jeho pravost. 2. Členské státy mohou předložit prohlášení uvádějící, že pokud je jim předáno osvědčení o zajištění za účelem uznání a výkonu příkazu k zajištění, musí vydávající orgán předat, spolu s osvědčením o zajištění, originál příkazu k zajištění nebo jeho ověřenou kopii. Přeloženo však v souladu s čl. 7 odst. 2 musí být pouze osvědčení o zajištění. 2a. Členské státy mohou prohlášení uvedené v odstavci 2 předložit při přijetí tohoto nařízení nebo k pozdějšímu dni. Členské státy mohou takové prohlášení kdykoli stáhnout. Členské státy informují Komisi, že prohlášení předkládají nebo stahují. Komise obdržené informace zpřístupní všem členským státům a Evropské justiční síti (EJS) podle rozhodnutí Rady 2008/976/SVV /17 mhr/ebk/kno 25

26 3. Pokud jde o příkaz k zajištění týkající se peněžní částky, předá vydávající orgán osvědčení o zajištění členskému státu, o němž má oprávněné důvody se domnívat, že v něm má osoba, proti které byl příkaz vydán, majetek nebo příjem. 4. Pokud jde o příkaz k zajištění týkající se specificky určených věcí tvořících součást majetku, předá vydávající orgán osvědčení o zajištění členskému státu, o němž má oprávněné důvody se domnívat, že se v něm nachází majetek, na který byl příkaz k zajištění vydán. 5. Osvědčení o zajištění uvedené v odstavci 1: a) má připojené osvědčení o konfiskaci předané podle článku 17, nebo b) obsahuje pokyn, že majetek má zůstat zajištěný ve vykonávajícím státě až do předání a výkonu příkazu ke konfiskaci podle článku 17; v takovém případě vydávající orgán uvede v osvědčení o zajištění podle článku 7 odhadovaný termín tohoto předání. 6. Vydávající orgán informuje vykonávající orgán, pokud ví o nějaké osobě, která je dotčena příkazem k zajištění. Vydávající orgán na žádost rovněž poskytne vykonávajícímu orgánu veškeré podstatné informace týkající se nároku, který taková dotčená osoba může mít ve vztahu k danému majetku, včetně informací k identifikaci této osoby. 7. Pokud i přes informace, které jsou zpřístupněny v souladu s čl. 27 odst. 3, není příslušný orgán znám, provede vydávající orgán veškerá nezbytná šetření, a to i prostřednictvím kontaktních míst EJS, aby získal informace o tom, který orgán je příslušný pro uznávání a výkon příkazu k zajištění /17 mhr/ebk/kno 26

27 8. Pokud orgán, který obdrží příkaz k zajištění, nemá pravomoc jej uznat a učinit opatření potřebná pro jeho výkon, příkaz k zajištění neprodleně předá příslušnému vykonávajícímu orgánu ve svém členském státě a odpovídajícím způsobem o tom informuje vydávající orgán. Článek 6 Předání příkazu k zajištění jednomu nebo více vykonávajícím státům 1. Podle článku 5 lze osvědčení o zajištění předat vždy pouze jednomu vykonávajícímu státu, ledaže se uplatní podmínky uvedené v odstavci 2 nebo Bez ohledu na odstavec 1, pokud se příkaz k zajištění týká specificky určených věcí tvořících součást majetku, lze osvědčení o zajištění současně předat více než jednomu vykonávajícímu státu, jestliže: a) vydávající orgán má oprávněné důvody se domnívat, že různé položky majetku zahrnuté do příkazu k zajištění se nacházejí v různých vykonávajících státech; b) nebo b) zajištění specificky určené věci tvořící součást majetku, na který byl příkaz k zajištění vydán, by vyžadovalo řízení ve více vykonávajících státech. 3. Bez ohledu na odstavec 1, pokud se příkaz k zajištění týká peněžité částky, lze osvědčení o zajištění současně předat více vykonávajícím státům, pokud se vydávající orgán domnívá, že existuje zvláštní potřeba tak učinit, zejména pokud odhadovaná hodnota majetku, který může být ve vydávajícím státě a v kterémkoli vykonávajícím státě zajištěn, nebude patrně stačit k zajištění celé částky, na niž byl příkaz k zajištění vydán /17 mhr/ebk/kno 27

28 Článek 7 Standardní osvědčení o zajištění 1. Vydávající orgán vyplní osvědčení o zajištění uvedené v příloze I, podepíše jej a ověří jeho obsah z hlediska jeho přesnosti a správnosti. 2. Vydávající orgán přeloží osvědčení o zajištění do úředního jazyka vykonávajícího státu nebo jiného jazyka, který vykonávající stát přijme v souladu s odstavcem Každý členský stát může v prohlášení předloženém Komisi kdykoli uvést, že přijme překlad v jednom nebo více úředních jazycích Unie. Článek 8 Uznávání a výkon příkazů k zajištění Vykonávající orgán uzná příkaz k zajištění předaný v souladu s článkem 5 a učiní opatření potřebná pro jeho výkon stejně rychle a se stejnou prioritou jako v případě vnitrostátního příkazu k zajištění, pokud se tento orgán nerozhodne uplatnit jeden z důvodů pro neuznání a nevykonání uvedených v článku 9 nebo jeden z důvodů pro odklad uvedených v článku /17 mhr/ebk/kno 28

29 Článek 9 Důvody pro neuznání a nevykonání příkazů k zajištění 1. Vykonávající orgán může rozhodnout, že příkaz k zajištění neuzná a nevykoná, pouze když: a) výkon příkazu k zajištění by byl v rozporu se zásadou ne bis in idem; b) právo vykonávajícího státu stanoví imunitu nebo výsadu, která by bránila zajištění dotčeného majetku, nebo obsahuje pravidla ohledně vymezení či omezení trestní odpovědnosti, která se vztahují ke svobodě tisku a svobodě projevu v jiných sdělovacích prostředcích, jež brání výkonu příkazu; c) osvědčení uvedené v článku 7 je neúplné, nebo je zjevně nesprávné a nebylo vyplněno po konzultaci v souladu s odstavcem 2 tohoto článku; d) příkaz se zakládá na trestném činu spáchaném plně nebo zčásti mimo území vydávajícího státu a plně nebo zčásti na území vykonávajícího státu a jednání, v jehož souvislosti byl příkaz vydán, není ve vykonávajícím státě trestným činem; e) v případě podle čl. 3 odst. 2 nezakládá jednání, které vedlo k vydání příkazu, trestný čin podle práva vykonávajícího státu; v případech týkajících se daňových věcí nebo celních a devizových ustanovení však nesmí být výkon příkazu k zajištění odmítnut z důvodů, že právní předpisy vykonávajícího státu neukládají stejný druh daně nebo poplatku nebo neobsahují stejný typ pravidel, pokud jde o daňové věci, nebo stejný typ celních a devizových ustanovení jako právní předpisy vydávajícího státu /17 mhr/ebk/kno 29

30 2. Než vykonávající orgán v případech uvedených v odstavci 1 rozhodne o úplném nebo částečném neuznání nebo nevykonání příkazu k zajištění, konzultuje všemi vhodnými prostředky vydávající orgán a případně ho požádá o neprodlené poskytnutí potřebných informací. 3. Pokud vykonávající orgán uznal příkaz k zajištění, avšak během jeho výkonu se dozví, že platí jeden z důvodů pro neuznání nebo nevykonání, neprodleně kontaktuje všemi vhodnými prostředky vydávající orgán, aby s ním projednal přijetí vhodných opatření. Na tomto základě může vydávající orgán rozhodnout, že příkaz k zajištění stáhne. Pokud v uvedeném projednání není nalezeno řešení, vykonávající orgán může rozhodnout o zastavení výkonu příkazu k zajištění /17 mhr/ebk/kno 30

31 Článek 10 Lhůty pro uznávání a výkon příkazů k zajištění 1. Po obdržení osvědčení o zajištění vykonávající orgán rozhodne o uznání a výkonu příkazu k zajištění a toto rozhodnutí vykoná se stejnou rychlostí a prioritou jako u podobného vnitrostátního případu. 2. Pokud vydávající orgán v příkazu k zajištění uvedl, že opatření k zajištění se musí vykonat v konkrétním termínu, vykonávající orgán to pokud možno plně zohlední. 3. Aniž je dotčen odstavec 5, pokud vydávající orgán v osvědčení o zajištění uvedl, že je potřebné okamžité zajištění, neboť existují oprávněné důvody domnívat se, že bezprostředně hrozí přesunutí nebo zničení předmětného majetku, vykonávající orgán rozhodne o uznání příkazu k zajištění nejpozději do 48 hodin poté, co tento příkaz obdržel. Vykonávající stát přijme nejpozději do 48 hodin po přijetí takového rozhodnutí konkrétní opatření nezbytná pro výkon příkazu. 4. Vykonávající orgán neprodleně oznámí rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu k zajištění vydávajícímu orgánu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu. 5. Není-li v určitém případě možné dodržet lhůty stanovené v odstavci 3, vykonávající orgán neprodleně informuje jakýmikoli prostředky vydávající orgán s uvedením důvodů zdržení a s vydávajícím orgánem zkonzultuje vhodný termín pro výkon příkazu k zajištění. Uplynutí lhůt nezbavuje vykonávající orgán povinnosti přijmout rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu k zajištění a daný příkaz neprodleně vykonat /17 mhr/ebk/kno 31

32 Článek 11 Odklad výkonu příkazu k zajištění 1. Vykonávající orgán může odložit výkon příkazu k zajištění předaného v souladu s článkem 5, pokud: a) by jeho výkon mohl poškodit probíhající trestní vyšetřování, v kterémžto případě může být výkon příkazu k zajištění odložen až na dobu, jakou vykonávající orgán považuje za vhodnou; b) majetek už je předmětem existujícího příkazu k zajištění, v kterémžto případě může být výkon příkazu k zajištění odložen až do stažení tohoto existujícího příkazu; nebo c) majetek už je předmětem existujícího příkazu vydaného během jiného řízení ve vykonávajícím státě, v kterémžto případě může být výkon příkazu k zajištění odložen až do stažení tohoto existujícího příkazu. Tento bod se však uplatňuje, pouze když by takový příkaz měl prioritu před následnými vnitrostátními příkazy k zajištění podle vnitrostátního práva. 2. Vykonávající orgán podá neprodleně zprávu vydávajícímu orgánu o odložení výkonu příkazu, a to jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu, včetně důvodů pro odložení a, je-li to možné, očekávané délky odložení. Jakmile důvod pro odklad pomine, vykonávající orgán neprodleně přijme opatření potřebná pro výkon příkazu a informuje o tom vydávající orgán jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu /17 mhr/ebk/kno 32

33 Článek 12 Důvěrnost 1. Vydávající orgán a vykonávající orgán by měl během výkonu příkazu k zajištění náležitě přihlédnout k důvěrnosti vyšetřování. 2. Vykonávající orgán v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zajistí důvěrnost skutkového stavu a skutkové podstaty příkazu k zajištění s výjimkou skutečností nezbytných pro výkon příkazu. 3. Za účelem ochrany probíhajících vyšetřování může vydávající orgán požádat vykonávající orgán, aby při výkonu příkazu k zajištění zachoval důvěrnost. 4. Pokud vykonávající orgán nemůže dodržet požadavky důvěrnosti stanovené v tomto článku, informuje o tom vydávající orgán neprodleně a pokud možno před vykonáním příkazu k zajištění. Článek 13 (přesunuto do nového článku 32a) 15104/17 mhr/ebk/kno 33

34 Článek 14 Trvání příkazů k zajištění 1. Majetek zůstává zajištěný ve vykonávajícím státě, dokud jeho příslušný orgán s konečnou platností neodpoví na příkaz ke konfiskaci předaný v souladu s článkem 17, nebo dokud vydávající orgán neinformuje vykonávající orgán o každém rozhodnutí nebo opatření, v jehož důsledku se příkaz v souladu s čl. 30 odst. 1 stává nevykonatelným nebo je stažen. 2. Vykonávající orgán může s přihlédnutím k okolnostem případu předložit vydávajícímu orgánu odůvodněnou žádost o omezení doby, po kterou se majetek zajistí. Při posuzování takové žádosti zohlední vydávající orgán všechny zájmy, včetně zájmů vykonávajícího orgánu. Vydávající orgán reaguje na žádost co nejdříve. Pokud vydávající orgán s takovým omezením nesouhlasí, informuje vykonávající orgán o svých důvodech. V takovém případě zůstává majetek zajištěný v souladu s odstavcem 1. Pokud vydávající orgán nereaguje do šesti týdnů od obdržení žádosti, není vykonávající orgán povinen příkaz k zajištění vykonat /17 mhr/ebk/kno 34

35 Článek 15 Nemožnost výkonu příkazu k zajištění 1. Pokud má vykonávající orgán za to, že výkon příkazu k zajištění není možný, informuje o tom neprodleně vydávající orgán. 2. Před oznámením vydávajícímu orgánu v souladu s odstavcem 1 konzultuje vykonávající orgán ve vhodných případech neprodleně vydávající orgán s cílem nalézt řešení. 3. Nevykonání příkazu k zajištění podle tohoto článku lze odůvodnit pouze tehdy, pokud: a) majetek byl již zkonfiskován; b) majetek zmizel; c) majetek byl zničen; d) majetek nelze nalézt na místě uvedeném v osvědčení o zajištění; e) majetek nelze nalézt, protože jeho umístění nebylo dostatečně přesně uvedeno, a to i přes konzultace uvedené v odstavci Pokud jde o situace uvedené v odstavci 3 písmenech b), d) a e) - jestliže vykonávající orgán následně obdrží informace umožňující mu nalézt daný majetek, vykonávající orgán příkaz k zajištění vykoná, aniž by muselo být předáno nové osvědčení o zajištění, a to za podmínky, že vykonávající orgán před vykonáním příkazu k zajištění ověřil u vydávajícího orgánu, že daný příkaz k zajištění je stále platný. 5. Aniž je dotčen odstavec 3, pokud vydávající orgán uvedl, že je možné zajistit majetek v rovnocenné hodnotě, lze nevykonání příkazu k zajištění podle tohoto článku odůvodnit pouze tím, že nastala jedna z okolností uvedených v odstavci 3 a neexistuje žádný majetek v rovnocenné hodnotě, který je možné zkonfiskovat /17 mhr/ebk/kno 35

36 Článek 16 Oznamování Vykonávající orgán oznámí vydávajícímu orgánu vykonání příkazu k zajištění, včetně popisu zajištěného majetku a případně odhadu jeho hodnoty. Toto oznamování se provádí jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu bez zbytečného odkladu poté, co byl vykonávající orgán informován o tom, že příkaz k zajištění byl vykonán /17 mhr/ebk/kno 36