SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. 3. výroční zpráva o přistěhovalectví a azylu (2011) {SWD(2012) 139 final}

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 250 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ 3. výroční zpráva o přistěhovalectví a azylu (2011) {SWD(2012) 139 final} CS CS

2 I. ÚVOD Tato zpráva představuje analýzu očekávaného vývoje politiky EU v oblasti přistěhovalectví a mezinárodní ochrany na základě vývoje v roce 2011, který je v mnoha ohledech důležitým rokem pro EU, s následným dopadem na migrační politiku. Nejenže hospodářská krize nadále zatěžuje hospodářství a růst EU, avšak došlo rovněž k dramatickým událostem arabského jara a rostoucímu migračnímu tlaku na vnější hranice EU, zejména těch, které se nacházejí ve Středomoří a v jihovýchodní Evropě, k čemuž se přidávají důsledky zneužívání vízové liberalizace. Tyto události dále zdůraznily potřebu koherentní, vyvážené migrační politiky EU, která je na jedné straně dynamická, aby reagovala na krátkodobé potřeby, a zároveň strategická, a tudíž poskytuje dlouhodobější vizi. V této souvislosti bylo vypracováno několik klíčových iniciativ, jako je nový strategický rámec začleněný do globálního přístupu k migraci a mobilitě (GAMM), který přináší přidanou hodnotu pro činnosti EU a jejích členských států zejména s ohledem na jejich vnější migrační politiku, jakož i spuštění Vízového informačního systému, vytvoření portálu EU o přistěhovalectví, návrhy na posílení řízení Schengenského prostoru a předložení návrhu o evropském systému ostrahy hranic (EUROSUR). Jinými významnými úspěchy byly politická dohoda o rozšíření mandátu agentury FRONTEX a novelizace směrnice o uznávání azylu; uzavření partnerství pro mobilitu s Arménií; zahájení činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); a zřízení nové Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Společně se spoluzákonodárci bylo dosaženo určitého pokroku směrem k vytvoření společného evropského azylového systému v roce Rovněž bylo dosaženo pokroku v oblasti acquis EU, pokud jde o směrnici o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě 1 ; směrnici o rozšíření právního postavení dlouhodobě pobývajících rezidentů na osoby požívající mezinárodní ochrany 2 a směrnici o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí 3. Členské státy rovněž přijaly další kroky pro provedení směrnice o navracení a směrnice o sankcích pro zaměstnavatele. Po výroční zprávě za minulý rok 4 bylo v květnu 2011 vydáno sdělení o migraci 5, které poskytlo širší pohled na vývoj politiky ve světle souvisejících událostí. Oba tyto dokumenty pak sloužily jako informační zdroje následných závěrů Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) 6 a Evropské rady 7 v červnu 2011, které stanoví směry pro rozvoj migrační politiky EU, zejména s ohledem na správu schengenského prostoru, ochranu vnějších hranic, rozvoj partnerství se zeměmi jižního sousedství a dokončení společného evropského azylového systému do roku Směrnice 2011/98/EU ze dne 13. prosince Směrnice 2011/51/EU ze dne 11. května Směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna KOM(2011) 291 v konečném znění a SEK(2011) 620. KOM(2011) 248/3. Závěry Rady o hranicích, migraci a azylu Hodnocení stavu a další postup, zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, Lucemburk, 9. a 10. června Závěry Evropské rady, Brusel, června CS 2 CS

3 Letošní zpráva poprvé obsahuje přehled o migrační situaci v EU z pohledu statistiky. Reakce EU na výše uvedené klíčové události, které ovlivnily migrační politiku, je určena, spolu s příspěvkem Komise, jako vstup pro plán řešení zvýšených migračních tlaků. Zpráva je opět založena zejména na politických hodnoceních vypracovaných Komisí a členskými státy a je doplněna věcnou zprávou a statistickou přílohou 8, v nichž jsou uvedeny pokroky, kterých bylo dosaženo jak na úrovni EU, a prostřednictvím Evropské migrační sítě 9, tak na úrovni členských států. II. SHRNUTÍ MIGRACE V EU 10 Prvé řadě je přínosné dát migrační situaci v EU do širší globální souvislosti. V roce, kdy velikost světové populace překračuje sedm miliard, se odhaduje, že na celém světě je přibližně 214 milionů migrantů (přibližně 3,1 % celkové světové populace) 11, s tím, že 9,4 % (přibližně 20,2 milionů) světových migrantů jsou státní příslušníci třetích zemí s bydlištěm v EU. Pro srovnání Kanada má zhruba 3,4 % celkového počtu migrantů (7,2 milionů představujících 21,3 % obyvatelstva Kanady), zatímco USA mají přibližně 20 % celkového celosvětového počtu (42,8 milionu, což představuje 13,5 % obyvatelstva USA) 12. Dne 1. ledna 2011 byl celkový počet obyvatelstva EU 502,5 milionů, což představuje nárůst o 1,4 milionu od roku 2010, což odpovídá ročnímu přírůstku 2,7 na 1000 obyvatel, přičemž tento přírůstek se skládal z přirozeného přírůstku o velikosti 0,5 milionu (+ 1,0 ) a čisté migrace o velikosti 0,9 milionů EUR (+ 1,7 ). Celkový počet 20,2 miliony státních příslušníků třetích zemí v EU představuje přibližně 4 % celkového obyvatelstva EU, což je více než počet občanů EU, kteří se přestěhovali do jiného členského státu (12,3 miliony neboli 2,5 % celkového obyvatelstva EU) 13. Nejpočetnější skupiny státních příslušníků třetích zemí pobývajících v EU v roce 2009 byly z Turecka (přibližně 2,4 milionu), Maroka (přibližně 1,8 milionu) a Albánie (cca. 1 milion) 14. Pokud se použije index lidského rozvoje OSN (HDI), pak okolo 47 % migrantů narozených mimo EU je ze zemí s vysokým HDI, přibližně 46 % ze zemí se středně vysokým HDI a kolem 7 % ze zemí s nízkým HDI 15. Pokud jde o první povolení k pobytu vydávaná státním příslušníkům třetích zemí, dosáhl jejich počet v roce 2010 téměř 2,5 milionu; počet povolení vydaných pro výdělečné činnosti, které představuje 32,5 % celkového počtu, ve srovnání 30,2 % povolení vydaných z rodinných důvodů, 20,6 %, pro studium a 17 % z různých jiných důvodů (důvody související s poskytnutím ochrany, povolení k pobytu bez práva pracovat atd.). Při členění podle státní příslušnosti byla většina povolení k pobytu vydána státním příslušníkům USA (přibližně ), Indie (přibližně ), Číny (přibližně ), Ukrajiny (přibližně ) a Maroka (přibližně ) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2012) 139. EMS, Podrobnější statistiky, včetně rozdělení podle členských států, jsou uvedeny ve statistické příloze doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise (Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2012) 139). Zdroj: Organizace spojených národů, odbor pro hospodářské a sociální záležitosti, úsek pro obyvatelstvo Mezinárodní migrace Údaje od Organizace spojených národů, odbor pro hospodářské a sociální záležitosti, úsek pro obyvatelstvo Mezinárodní migrace Údaje vycházejí z údajů Eurostatu za rok 2010, viz tiskovou zprávu 105/2011. Údaje z dokumentu Eurostatu Statistics in focus (Statistika v kostce) 24/2010. Migranti v Evropě: Statistický obraz první a druhé generace, Eurostat, prosinec Je třeba uvést, že tyto procentní podíly se týkají roku CS 3 CS

4 V roce 60. výročí Ženevské úmluvy, došlo ke značnému nárůstu celkového počtu žadatelů o azyl, a to o 16,8 % ve srovnání s rokem 2010, přičemž celkový počet dosáhl více než a dále ovlivnil azylové systémy některých členských států. Nejdůležitějšími zeměmi, pokud jde o státní občanství žadatelů o azyl, byly Afghánistán (28 000), Ruská federace (18 200), Pákistán (15 700), Irák (15 200) a Srbsko (13 900). Ochrana byla v roce 2011 v prvním stupni poskytnuta celkem osobám (uprchlíci (28 995), doplňková nebo (21 400), humanitární ochrana (9 065)), což představuje přibližně 25 % všech přijatých rozhodnutí 16. Jak je zdůrazněno v oddíle IV, nelegální migrace je i nadále hlavní součástí migrace do EU. Ze své podstaty neexistují žádné spolehlivé údaje o počtu nelegálních migrantů v EU, nejčastěji citované odhady se pohybují od necelých 2 milionů až po 4,5 milionu 17. Mohou být použity rovněž spolehlivější ukazatele, jako např. zamítnutí, zadržení a navracení, je však třeba vzít v úvahu jejich omezení. V roce byl odepřen vstup do EU cca osobám, což představuje pokles o 13 % oproti roku 2010, přičemž velké většině (téměř 70 %), byl vstup odmítnut ve Španělsku, zejména na jeho vnějších pozemních hranicích. V roce 2011 bylo rovněž zadrženo přibližně osob (pokles od roku 2010, kdy počet dosahoval přibližně ) a členské státy navrátily přibližně státních příslušníků třetích zemí (téměř 15 % méně než v roce 2010). III. PŘÍNOS MIGRACE PRO AGENDU EU PRO RŮST 19 Na první pohled by se mohlo zdát, že s ohledem na současné hospodářské výzvy, kterým EU čelí, je obtížné pochopit nutnost existence způsobů legální migrace a mobility. Avšak je nutné mít na paměti, že i přes celkovou míru nezaměstnanosti v EU ve výši přibližně 10 %, což odpovídá 23,8 milionů občanů, a zvýšení na 22,1 % u mladých lidí (do 25 let) 20, řada členských států již trpí nedostatkem pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků 21 v různých odvětvích a z různých důvodů 22. Většina členských států nyní soustředí svoje úsilí na řešení nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnatelnosti svých vlastních obyvatel a následně preferuje uchazeče z členských zemí EU pro řešení nedostatku pracovních sil V současné době se členské státy zaměřují při řízení ekonomické migrace státních příslušníků třetích zemí spíše na pracovníky s (vyšší) kvalifikací, ačkoli několik členských států rovněž žádá pracovníky s nízkou kvalifikací, i když ve většině případů na přechodné období Číselné údaje jsou založeny na údajích Eurostatu, viz tisková zpráva 46/2012. Údaje pocházejí z projektu CLANDESTINO pro 2008 financovaného EU. Údaje vycházejí z dat Eurostatu a nezahrnují údaje za Lucembursko, pro které údaje nejsou k disposici. Viz také Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst (COM(2012) 173 final). Tisková zpráva Eurostatu č. 16/2012. Evropský monitor volných pracovních míst poskytuje čtvrtletní přehled volných míst, Např. v lednu 2012 uvedl, že počet osob, které našly práci ve skupině kvalifikovaní pracovníci se v průběhu druhého čtvrtletí 2011 zvýšil o 34 %. Dlouhodobé prognózy vypracovává Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), včetně Přehledu dovedností EU ( Další podrobnosti viz dokument Satisfying Labour Demand though Migration (Uspokojování poptávky po práci skrze migraci), EMS, června 2011 a Independent Network of Labour Migration and Integration Experts (Nezávislé sítě expertů pro pracovní migraci a integraci) (IOM), CS 4 CS

5 Ekonomická migrace tak zůstává důležitou součástí úsilí o vyřešení problému nedostatku pracovních sil, zejména v souvislosti se stárnutím obyvatelstva EU 23 a mezinárodním trhem s talenty, který je stále více konkurenční, přičemž ostatní země mimo Evropu také pociťují nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Neexistující uznávání odborných znalostí a dosažené kvalifikace těch příslušníků třetích zemí, kteří již pobývají v EU, jakož i chybějící přenositelnost práv sociálního zabezpečení představují další překážky bránící plně využívat těchto pracovních sil. Kromě potenciálu migrantů přispívat k hospodářskému růstu 24 představují migranti rovněž sociální a kulturní přínos pro naše společnosti. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem Komise navrhuje zahájit konzultace před koncem roku 2012, aby tak započala široká debata s členskými státy, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami o tom, jakou úlohu by měly mít politiky EU, pokud jde o příležitosti, které přináší ekonomická migrace. EU již provedla několik opatření orientovaných na budoucnost, přičemž další vývoj v rámci Globálního přístupu k migraci a mobilitě 25 se zaměří na usnadnění lepší shody mezi požadavky zaměstnavatelů a zaměstnanců na globálním trhu práce, a to rovněž za účelem posílení z mobility kvalifikovaných pracovních sil a vzájemného prospěchu z ní spíše než zvýšení odlivu mozků. Partnerství v oblasti mobility jsou součástí tohoto přístupu a po příslušných dohodách, které jsou již platné, a to s Moldavskou republikou (dále jen Moldavsko ), Gruzií a Kapverdami byla v říjnu 2011 uzavřena dohoda s Arménií 26. Komise rovněž zahájila jednání s některými zeměmi jižního Středomoří s cílem uzavřít partnerství v oblasti mobility nebo dalších rámcové dohody o spolupráci, jako jsou např. společné programy v oblasti migrace a mobility (viz také oddíl IV.1). Byl zahájen provoz Portálu EU o přistěhovalectví 27, který má lépe informovat migranty o možnostech a podmínkách legálního přistěhovalectví. Je prvním kontaktním bodem, kde je možné získat aktuální a praktické informace o postupech a politikách v oblasti přistěhovalectví, a to jak úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní. Rovněž objasňuje práva migrantů a rizika týkající se nedovoleného přistěhovalectví s cílem odradit migranty, kteří se do EU dostávají často po nebezpečných trasách. Globální přístup k migraci a mobilitě, jakož i doprovodný dokument o migraci a rozvoji 28, rovněž navrhují řadu opatření pro maximalizaci dopadu migrace a mobility na rozvoj. Ty zahrnují propagaci kodexu zásad WHO pro mezinárodní nábor zdravotníků 29 a sledování Rok 2012 je Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Jedním ze zjištění studie Eurobarometru o aktivním stárnutí je, že většina Evropanů (71 %) si je vědoma toho, že obyvatelstvo stárne, ale tato skutečnost je znepokojivá pouze pro 42 % z nich. Viz např. studie The Causes and Effects of International Migrations: Evidence from OECD Countries (Příčiny a dopady mezinárodní migrace: Důkazy ze zemí OECD), Francesco Ortega, Giovanni Peri, NBER Working Paper No (duben 2009), jejíž výsledků vyplývá, že přistěhovalectví krátkodobě lineárně zvyšuje celkový HDP přijímající země, aniž by ovlivňovalo průměrné mzdy a průměrný příjem na osobu. KOM(2011) 743 v konečném znění. Tisková zpráva Komise IP/11/1257 ze dne 27. října Partnerství v oblasti mobility s Moldavskem, Arménií a Gruzií jsou součástí strategie Východního partnerství EU (KOM(2011) 564 v konečném znění). Probíhají jednání s Ghanou a plánuje se zahájení jednání s Egyptem, Marokem a Tuniskem. SEK(2011) 1353 v konečném znění. CS 5 CS

6 provádění směrnice o modré kartě EU, která členským států umožňuje zamítnout žádosti, s cílem zajistit etický nábor pracovníků a zmírnit odliv mozků. Dalším z kroků je zkoumání možnosti vytváření investičních nástrojů pro diaspory, jejichž prostřednictvím by bylo možné nasměrovat jak dobrovolné příspěvky diaspor, tak zdroje EU přímo na podporu iniciativ a investic v prioritních zemích, například v jižním Středomoří, které jsou zaměřeny na rozvoj. Důraz bude kladen i na rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž úkolem bude zapojit podnikatele z řad migrantů včetně MSP do obchodních a investičních činností či do přenosu dovedností mezi členskými státy EU a partnerskými zeměmi; zároveň bude třeba zhodnotit přínosy výročního fóra zaměřeného na remitence; a posoudit, zda společný portál EU věnovaný otázkám převodů přináší nějakou přidanou hodnotu 30. Neméně důležitá bude i pomoc partnerským zemím při určování a sledování bona fide subjektů provádějících nábor s cílem posílit postavení migrantů, zejména pokud jde o usnadnění cirkulační migrace 31. Nakonec byly předloženy i návrhy na rozšíření působnosti tradiční agendy v oblasti migrace a rozvoje, a to s cílem lépe zohlednit otázku sociálních důsledků migrace na země původu, jakož i otázku ochrany práv migrantů v tranzitním státě. Komise je připravena věnovat se uvedeným aspektům prostřednictvím dialogu a spolupráce se třetími zeměmi. Tyto aspekty již přitom tvoří nedílnou součást jednotlivých politických dialogů a rámců spolupráce, které EU navázala s třetími zeměmi a regiony. V současnosti jde o sedm regionálních procesů, které zahrnují více než sto zemí, a přes dvacet dvoustranných procesů. Dalším významným mezníkem v této oblasti bylo přijetí směrnice o jednotném povolení 32, která musí být do vnitrostátního práva provedena do prosince Účelem této směrnice je zjednodušit postup v případě migrace a zároveň zajistit legálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí společný soubor práv totožných s právy příslušníkům daného státu. Některé členské státy přistoupily i k provedení směrnice o modré kartě EU 33. Celkově byl však v této oblasti zaznamenán nedostatečný pokrok, v důsledku čehož zahájila Komise několik řízení o nesplnění povinnosti z důvodu neoznámení vnitrostátních opatření. U předpisů týkajících se studentů 34 a výzkumných pracovníků 35, kteří rovněž přispívají k činnosti ekonomiky EU a jsou pro ni investicí, byla zjištěna celá řada nedostatků. V případě studentů byla zjištěna potřeba posílit ustanovení směrnice, která se týkají mobility, a to v zájmu zajištění součinnosti s programy EU, které usnadňují mobilitu státních příslušníků třetích zemí do EU, jakož iv zájmu posílení procesních záruk; zatímco u výzkumných pracovníků je třeba jasně a jednoznačně vymezit jejich práva a jasně rozlišovat mezi povoleními pro výzkumné pracovníky a jinými druhy povolení a zároveň zajistit lepší pokyny a informace o možnostech, které tato směrnice nabízí. V zájmu zajištění lepšího využívání těchto nástrojů a ještě většího zatraktivnění EU by měl být v prosinci 2012 předložen návrh na změnu a sloučení těchto dvou směrnic, rovněž s cílem podpořit větší mobilitu studentů a výzkumných pracovníků Odliv prostředků činil u převodů pracovníků 31,2 miliardy EUR v roce 2010, což představovalo nárůst o 3 % v porovnání s rokem Eurostat, Statistika v kostce 4/2012 Studie EMS o prozatímní a cirkulační migraci (Temporary and Circular Migration) se zaměřila na empirické důkazy, současné postupy a budoucí možnosti v souvislosti s těmito druhy migrace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. 2009/50/ES ze dne 25. května Viz též tiskovou zprávu Komise IP/11/1247 ze /114/ES ze dne 13. prosince 2004, týkající se rovněž včetně žáků, neplacené odborné přípravy a dobrovolné služby. Viz také zprávu o provádění této směrnice, KOM(2011) /71/ES ze dne 12. října Viz také zprávu o provádění této směrnice, KOM(2011) 901. CS 6 CS

7 Byl zaznamenán určitý pokrok v jednáních o navrhované směrnici pro sezónní pracovníky 36 a pro osoby převedené v rámci společnosti 37. První z uvedených směrnic stanoví právní prostředky, na jejichž základě mohou sezónní pracovníci vstoupit na území EU a na tomto území pracovat. Tato směrnice zároveň brání jejich vykořisťování a chrání jejich zdraví a bezpečnost, přičemž současně zajišťuje, aby zaměstnavatelé v EU měli k dispozici potřebnou pracovní sílu. Směrnice o osobách převedených v rámci společnosti umožňuje nadnárodním společnostem vyhnout se nepřehledné spleti různých předpisů a správních postupů v členských státech a usnadnit tak přesun vysoce kvalifikovaných pracovníků do jejich společností a spřízněných provozů v EU. To následně umožní podpořit růst, zvýšit konkurenceschopnost EU, zlepšit schopnost dosahovat cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 a zároveň zajistit všem zúčastněným stranám rovné zacházení a rovné příležitosti. Přesto, že během jednání je nutné vyjasnit ještě několik sporných otázek, jsou členské státy vyzývány, aby co nejdříve dosáhly politické dohody, což umožní EU využít tyto nástroje i na řešení současné hospodářské krize a budoucích výzev. Pokud jde o směrnici o dlouhodobě pobývajících rezidentech 38, ze zprávy o jejím provádění vyplývá, že potenciál tohoto nástroje EU není z různých důvodů zdaleka plně využíván. Komise bude své úsilí i nadále zaměřovat na zajištění správného provedení směrnice, a to především prostřednictvím odborných setkání s členskými státy a v případě potřeby také prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti. Od legální migrace se odvíjí potřeba účinných integračních politik. Přestože vypracování a provádění těchto politik spadá do pravomoci a odpovědnosti jednotlivých členských států, Komise bude v této souvislosti i nadále hrát podpůrnou roli, což bylo nedávno zdůrazněno v závěrech zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 39. I když existuje mnoho příkladů ambiciózních politik integrace 40, ne všechna opatření splnila své cíle Bude třeba vyvinout další úsilí, aby byl v maximální možné míře využit potenciál, který představuje 20,2 milionu státních příslušníků třetích zemí pobývajících na území EU. Pokud jde o hlavní cíle vytyčené v strategii Evropa , dosahovala v roce 2010 průměrná míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí ve věku let 58,5 %, přičemž míra zaměstnanosti celkového obyvatelstva v této věkové kategorii činila 68,6 %. Přibližně 19,4 % státních příslušníků třetích zemí ve stejné věkové kategorii bylo nezaměstnaných, zatímco v případě celkového obyvatelstva tato úroveň činila jen 9,3 %. Přesně 46,4 % státních příslušníků třetích zemí mělo vyšší kvalifikací, než která byla na danou pozici vyžadována, přičemž v případě Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání, KOM(2010) 379. Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (KOM(2010) 378) KOM(2011) 585 v konečném znění zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, Brusel, 13. a 14. prosince Užitečným referenčním rámcem je index integračních politik (MIPEX, Migrant Integration Policy Index), který slouží k hodnocení, porovnání a zdokonalení integračních politik. Zároveň se začalo pracovat na vytvoření a hodnocení společných evropských ukazatelů, které budou sloužit k porovnávání výsledků jednotlivých integračních politik. Eurostat zveřejnil v červnu 2011 pilotní studii pod názvem Ukazatele integrace přistěhovalců (Indicators of Immigrant Integration) a vytvořil související internetovou stránku, viz ion/indicators. Konkrétně: zvýšit míru zaměstnanosti žen a mužů ve věku let na 75 % [...] a zajistit lepší integraci legálních migrantů a zlepšit úroveň vzdělání, zejména s cílem snížit míru předčasného ukončení školního vzdělávání na méně než 10 % a zvýšit podíl osob ve věku let s dokončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na alespoň 40 %. [Evropská rada 17. června 2010] CS 7 CS

8 celkového obyvatelstva to bylo 21,2 %. V případě ztráty zaměstnání jsou státní příslušníci třetích zemí navíc vystaveni riziku, že by mohli následně přijít i o povolení k pobytu. V roce 2010 žilo 32,4 % státních příslušníků třetích zemí ve věku let na hranici chudoby, zatímco v případě celkového obyvatelstva v této věkové kategorii to bylo jen 15,0 %. Ve stejném roce byla u státních příslušníků třetích zemí ve věku let zaznamenána míra předčasného ukončování školní docházky ve výši 33,0 %, ačkoli v případě celkového obyvatelstva ve stejné věkové kategorii tato činila 14,1 % 42. Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí 43 stanoví další kroky, které zajistí dodržování a prosazování základních práv a které migrantům zároveň umožní plně využít jejich schopnosti a dovednosti, z čehož bude mít prospěch i EU. K navrhovaným opatřením, jejichž účelem je plně využít potenciálu migrace, patří větší zapojení státních příslušníků třetích zemí, kteří v EU pobývají oprávněně, do hospodářského, sociálního, kulturního a politického rozvoje přijímající země, jakož i větší propagace jejich práv a povinností či prosazování pozitivního přístupu k různorodosti. Komise rovněž posiluje spolupráci s místními a regionálními orgány a rozvíjí úlohu zemí původu. Dalším z důležitých aspektů je slučování rodiny, tedy forma legální migrace, jejíž omezení některé členské státy výslovně požadují. V této souvislosti byla v listopadu 2011 zahájena veřejná diskuse 44 o způsobu využívání tohoto druhu migrace v budoucnosti, přičemž důraz byl kladen i na cíle směrnice 2003/86/ES včetně základního práva na rodinný život. Na základě reakcí předložených zúčastněnými stranami Komise rozhodne o dalších krocích. IV. POLITICKÁ REAKCE EU NA MIGRAČNÍ TLAKY Ačkoliv pouze 4 % ( ze ) 45 Libyjců našlo své útočiště před občanskými nepokoji na severu, tj. v EU, tato vlna uprchlíků spolu se zvyšujícím se tokem nelegálních migrantů z Tuniska 46 a na turecko-řeckém pohraničí 47, jakož i rostoucí počet žádostí o azyl předkládaných na jižních vnějších hranicích EU 48 dokazují, že EU je neustále vystavována zvyšujícím se migračním tlakům 49, jejichž oslabení se neočekává ani v budoucnu 50. Následky Tyto údaje pocházejí z Eurostatu, průzkumu pracovních sil průzkum týkající se pracovní síly a statistice EU v oblasti příjmů a životních podmínek. KOM(2011) 455 v konečném znění a následné závěry Rady SVV ze dnů 13. a 14. prosince Rovněž byl zveřejněn průzkum Eurobarometru o integraci migrantů ( KOM(2011) 735 v konečném znění. Odpovědi na tuto zelenou knihu jsou dostupné na internetové stránce: Evropská migrační síť rovněž provedla studii o zneužívání sňatků a prohlášení o rodičovství jakožto příspěvek pro tuto diskusi. Humanitární nouzová reakce na krizi v Libyi (Humanitarian Emergency Response to the Libyan Crisis), IOM, prosinec Přibližně uprchlíků z Tuniska (převážně státní příslušníci Tuniska) zamířilo na ostrov Lampedusa (Zdroj: Humanitární nouzová reakce na krizi v Libyi (Humanitarian Emergency Response to the Libyan Crisis), IOM, prosinec Podle agentury Frontex bylo v regionu Evros na řecko-tureckých hranicích v roce 2011 odhaleno více než případů nelegální migrace, což v porovnání s rokem 2010 znamená nárůst o přibližně 17 %. Podle Eurostatu např. počet žádostí o azyl v Itálii činil v roce , což představovalo nárůst o 239 % oproti roku 2010 a na Maltě činil 1 890, což představovalo nárůst o 980 % oproti roku Počet žádostí tuniských státních příslušníků se v roce 2011 zvýšil 12krát na 6 335, přičemž velká většina jich byla podána v Itálii. Podle údajů agentury Frontex došlo k nedovolenému překračování hranic ve většině případů v krizových oblastech - jako jsou východní hranice, a zejména pozemní hranice Řecka s Tureckem (50% z celkového počtu v EU), i na migračních trasách v oblasti centrálního Středomoří (33 % z celkového CS 8 CS

9 arabského jara 51, které se projevily zejména v Itálii a na Maltě a migrační toky na řeckoturecké hranici v roce 2011 vedly k vážným úvahám o tom, jak by měla EU na tyto migrační tlaky nejlépe reagovat a zároveň disponovat účinnými mechanismy, které by umožnily vstup v případě řádné a řízené migrace. Nelegální migrace do EU je často spojena s velkým rizikem a v případě obětí obchodování s lidmi a převaděčství představuje zavrženíhodné vykořisťování. I na území samotné EU se mohou migranti zdržovat neoprávněně, a to například z důvodu překročení doby platnosti víza nebo z důvodu nevrácení se do země původu po doručení zamítavého rozhodnutí v azylovém řízení. EU vždy kladla zvláštní důraz na opatření, která by vedla k omezení nelegální migrace. V této souvislosti bylo v roce 2011 přijato několik závěrů Rady 52. Sdělení Komise ze dne 4. května 53 a 24. května obsahovala priority pro omezení nelegální migrace. Komise v nich podrobně přezkoumala situaci v oblasti nelegální migrace včetně složení migračních toků, povahy a rozsahu důsledků tohoto druhu migrace, jakož i opatření a osvědčených postupů uplatňovaných v EU a jejích členských státech. Přestože se situace v rámci EU vzhledem k zeměpisné a politické danosti liší, je třeba přistoupit k účinnějšímu uplatňování stávajících postupů a opatření dohodnutých na úrovni EU. Ačkoliv reakce EU by měla být přizpůsobena charakteru jednotlivých výzev, sledované cíle a prostředky, kterými disponují EU a členské státy, zůstávají stejné. Toto představuje společnou výzvu pro EU a její členské státy. Žádný členský stát nemůže na tyto výzvy reagovat sám bez koordinace s ostatními, avšak každý stát má odpovědnost zajistit účinné provádění dohodnutých opatření. Právě z tohoto důvodu představují akce na úrovni EU, jakož i spolupráce EU s jejími partnery, a to zejména se sousedy, nezbytnou přidanou hodnotu. Stejně důležité je vymezit a společně prosazovat strategický a komplexní přístup k boji proti nelegální migraci a zároveň zajistit účinnou správu vnějších hranic EU, která by migrantům přinášela i možnosti oprávněného vstupu. V rámci migrace a mobility je proto třeba neustále zohledňovat také potřebu zajištění řádných migračních toků při plném dodržování základních práv. To znamená, že bude nutné udržovat dialog a spolupráci s třetími zeměmi s cílem usnadnit legální migraci a mobilitu a současně účinně předcházet nelegální migraci. V této souvislosti bude stejně žádoucí, aby se zajistilo účinné provádění návratové politiky. Dále je zapotřebí řádné provádění ochrany vnějších hranic, jakož i solidarita s nejvíce postiženými členskými státy. Bez uvedených prvků EU totiž nebude schopna vytvořit více možností pro legální migraci a mobilitu. Zachování svobody pohybu a vnitřní bezpečnosti uvnitř EU je rovněž důležité. Na tom je totiž založena legitimita každého politického rámce. Jak je uvedeno níže, stávající právní předpisy a počtu v EU). Ve stále větší míře se začíná využívat i trasa v oblasti západního Středomoří (téměř 10% z celkového počtu). Nejčastěji byli zjištěni migranti z Afghánistánu. V důsledku zvyšujících se migračních toků došlo zároveň k nárůstu počtu žádostí o mezinárodní ochranu. 3. čtvrtletní zpráva agentury Frontex, červenec - září Např. ve zprávě Pozorovacího střediska AKT pro migraci o lidské mobilitě za rok 2011 se uvádí, že populace v sub-saharské Africe dosahuje podle odhadů 802 millionů, přičemž každoročně dochází k nárůstu populace průměrně o 2,7 %. Zároveň se v ní uvádí, že více než dvě třetiny obyvatelstva Afriky tvoří mladí lidé do 25 let, z čehož lze vyvodit, že dojde k výraznému nárůstu populace v produktivním věku, která se bude snažit najít lepší uplatnění v zahraničí. Viz také prognózy demografického vývoje v Africe zveřejněné v dokumentu Eurostatu, Statistika v kostce č. 19/2012 z 27. března Viz MEMO/11/918 ze 16. prosince 2011 pro přehled o celkové reakci na arabské jaro. Ve dnech 25. a 26. února 2010, 3. června 2010, dubna 2011 a června 2011 a nejnověji na základě poznámky (dokument Rady 18302/11) polského předsednictví v prosinci KOM(2011) 248/3. KOM(2011) 291 v konečném znění. CS 9 CS

10 iniciativy předložené v roce 2011 budou za předpokladu jejich účinného provádění představovat pro EU ty správné nástroje, které jsou potřebné k řešení těchto výzev. Pod vedením polského předsednictví Rady EU byla při různých příležitostech pozornost věnována nejnovějším trendům nelegální migrace, přičemž cílem bylo připravit řadu návrhů v oblasti možných společných postupů 55. Na toto úsilí následně navázalo dánské předsednictví, které ve spolupráci s Komisí a členskými státy vypracovalo komplexní strategii, která vyústila do akčního plánu pod názvem Činnost EU zaměřená na migrační tlaky strategická reakce 56 přijatého Radou pro spravedlnost a vnitřní věci v dubnu Příspěvek Komise k vypracování tohoto akčního plánu je uveden v oddíle IV.6. IV.1. Dialogy o migraci, mobilitě a bezpečnosti 57 V rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě byl s Tuniskem (6. října 2011) a Marokem (13. října 2011) navázán dialog o migraci, mobilitě a bezpečnosti, který by měl vyústit do uzavření partnerství v oblasti mobility. Zároveň byly podniknuty přípravné kroky k zahájení dialogu s Egyptem. Podobné dialogy budou navázány i s dalšími zeměmi jižního Středomoří, především s Libyí, jakmile to politická situace umožní. Tyto dialogy představují pro EU a její partnerské země jedinečnou příležitost podrobně projednat všechny aspekty případné spolupráce v oblasti řízení migračních toků a volného pohybu osob, a to zejména s cílem uzavření partnerství v oblasti mobility. Tyto dialogy se přitom opírají o zásadu podmíněnosti, která by měla partnerské země podnítit k aktivní účasti na předcházení nelegálním migračním tokům a na správě hranic, jakož i na spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání nelegálních migrantů. Zároveň nastal čas znovu přehodnotit návrh na zahájení dialogu s Tureckem, který Komise předložila začátkem roku 2011 a který je také uveden v závěrech Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 25. února Podobně probíhají od roku 2008 také dialogy se zeměmi západního Balkánu, jejichž ústředním tématem je společné řešení otázek v oblasti mobility a souvisejících otázek v oblasti bezpečnosti. Vychází se přitom z individuálních akčních plánů vypracovaných pro jednotlivé země, které se zaměřují na takové aspekty, jako jsou mj. bezpečnost cestovních dokladů; posílení kapacit v oblasti migrace, správy hranic a zpětného přebírání osob; a boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, terorismu a korupci. Po odstranění vízové povinnosti Komise intenzivně spolupracovala se zeměmi západního Balkánu v oblasti předcházení zneužívání bezvízového režimu nebo při následné nápravě dané situace. Příslušné země přijaly řadu cílených opatření na řešení této otázky. Konkrétní návrhy byly předloženy i v souvislosti s posílením politické a operativní spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí mezi EU a jejími východními partnery 58. Ke zvláštním prioritám přitom patří konsolidace stávajících rámců pro dialog a spolupráci včetně určení zásad této spolupráce, jakož i; analýza dosaženého pokroku v zájmu vypracování pokynů pro další posílení spolupráce včetně tematických priorit Dokument Rady 18302/11. Dokument Rady 8714/1/12. Viz také KOM(2011) 292/3 Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina. Viz KOM(2011) 564 v konečném znění. Závěry byly přijaty na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v prosinci CS 10 CS

11 IV.2. Podpora pro Řecko Pozemní hranice mezi Řeckem a Tureckem je mimořádně zranitelná, pokud jde o nelegální migrační toky. Právě z tohoto důvodu se zvláštní důraz klade na posílení kontrol na těchto hranicích, a to i díky politické a materiální pomoci, jejíž poskytování koordinuje zejména agentura Frontex. Agentura Frontex poskytovala podporu Řecku i v rámci projektu Attika, který byl zaměřen na podporu řecké policie při budování kapacit v oblasti navracení. Komise navíc aktivně spolupracovala s řeckými orgány a organizovala pravidelné služební cesty do Řecka, aby posoudila pokrok dosažený při provádění akčního plánu, o kterém následně informovala Radu pro spravedlnost a vnitřní věci. Řecko musí při provádění akčního plánu o azylové reformě a řízení migrace, který byl přijat v září , dosáhnout okamžitého pokroku. Z tohoto důvodu této zemi bude i nadále poskytována výrazná finanční pomoc z Fondu pro vnější hranice 61, která bude zaměřena na zlepšení správy hranic, a to zejména podporou vytvoření moderních kontrolních středisek a záchytných zařízení v regionu Evros na řecko-tureckých pozemních hranicích. Velkou prioritou je rovněž posilování kapacit Řecka v oblasti zabezpečování návratu nelegálních migrantů do země původu, a to v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici o navracení (2008/115/ES). Značná finanční pomoc 62, která se v tomto případě poskytuje z Návratového fondu, je zaměřena na podporu opatření nuceného návratu, jakož i na zavedení a provádění programů dobrovolného návratu. Fond rovněž financoval opatření zaměřená na posilování provozních kapacit Řecka v oblasti řízení návratů a účinné provedení směrnice o navracení. Komise bude Řecku i nadále překládat návrhy týkající se co možná nejefektivnějšího využívání dostupné pomoci, včetně spolupráce s organizacemi jako Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Tato opatření by však sama o sobě nebyla dostatečně účinná bez současně posílené spolupráce s bezprostředními sousedy, a to především s Tureckem. Z tohoto důvodu zůstává vysokou prioritou uzavření readmisní dohody s Tureckem, i závazek této země zapojit se do boje proti nelegální migraci, na což se poukazuje i v oddíle IV.1. Komise, členské státy, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a úřad UNHCR podporovaly Řecko i při reformě azylového systému, a to i formou finanční pomoci 63. Pozitivním vývojem v tomto směru bylo přijetí nového azylového zákona, vytvoření nového nezávislého migračního úřadu, úřadu zajišťujícího příjem a odvolacího orgánu, snížení počtu nevyřízených žádostí, jakož i operační plán, který úřad EASO vypracoval v souvislosti s vysíláním podpůrných azylových týmů, ke kterému dochází od května Výrazné obavy však přetrvávají mj. v oblasti nevyhovujících podmínek přijímání, a to zejména v regionu Evros. Řecké orgány jsou žádány, aby tyto obavy řešily rychle a zároveň zajistily dodržování základních práv dotčených osob MEMO/10/450, ze dne 27. září Ve čtvrtletní zprávě pracovní skupiny pro Řecko je tento akční plán zasazen do širšího kontextu jiné technické pomoci pro Řecko. V období obdrželo Řecko 119 mil. EUR a další částka 44,7 milionů EUR je plánována na rok V období obdrželo Řecko 52,2 mil. EUR a další částka 37,3 milionů EUR je plánována na rok V období , Řecko obdrželo 35,5 milionů EUR (včetně mimořádné pomoci na období ) a další 4 miliony EUR jsou plánovány na rok CS 11 CS

12 IV.3. Ochrana vnějších hranic EU Přidaná hodnota agentury Frontex při řízení operativní spolupráce členských států v oblasti bezpečnosti hranic a navracení byla opět prokázána, a to při spolupráci s řeckými orgány, i v rámci nasazení týmů RABIT 64, na řecko-tureckých hranicích, jakož i při operacích ve Středomoří. V zájmu dalšího posílení operačních kapacit této agentury došlo ke zvýšení jejího rozpočtu o 30 milionů EUR. Po dohodě o změně zakládajícího nařízení 65 došlo v případě agentury Frontex k výraznému pokroku, který se mimo jiné odrazil v posílení spolupráce se třetími zeměmi včetně poskytování technické pomoci 66, v nasazování týmů evropské pohraniční stráže; jakož i ve jmenování důstojníka pro základní práva a ve zřízení konzultačního fóra pro základní práva, což by mělo přispět k zahrnutí problematiky základních práv do všech činností agentury. Členské státy jsou v této souvislosti vyzývány, aby pokračovaly ve výměně operačních informací a aby nadále spolupracovaly mezi sebou navzájem i s agenturou Frontex, s cílem omezit ztráty na lidských životech na moři, jakož i počet nelegálních přistěhovalců, kteří nepozorovaně vstupují na území EU. Kromě toho bude díky přijetí právního základu pro zřízení Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 67, po uvedení této agentury do plného provozu koncem roku 2012, zajištěna plynulá a nepřetržitá výměna informací mezi vnitrostátními orgány, které využívají systém EURODAC, vízový informační systém (VIS) a Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Kromě řízení těchto systémů bude tato agentura odpovědná také za jejich vývoj a provozní řízení, jakož i za vývoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů založených na hlavě V SFEU. Pokud jde o výhled do budoucnosti, představila Komise svůj návrh na vytvoření Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) 68, jehož cílem je posílit ostrahu schengenských vnějších hranic, zejména jižních námořních a východních pozemních hranic, a to od roku Zároveň představila svou vizi 69 nové generace systému řízení hranic, který díky novým technologiím usnadní život osobám pravidelně cestujícím do EU a zároveň zefektivní sledování hraničních přechodů. Tato iniciativa inteligentních hranic je založena zejména na systému vstupu/výstupu a na programu registrovaných cestujících. Po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a evropským inspektorem ochrany údajů hodlá Komise v roce 2012 předložit příslušné legislativní návrhy systému vstupu/výstupu a programu registrovaných cestujících, a to na základě rozsáhlého posouzení dopadů Pohraniční jednotky rychlé reakce, zřízené nařízením Rady (ES) č. 863/2007. Viz rovněž RABIT Operation 2010 Evaluation Report (Zpráva o hodnocení činnosti jednotek RABIT za rok 2010) agentury FRONTEX, srpen Nařízení (EU) č. 1168/2011 ze dne 25. října Tato je prováděna např. prostřednictvím sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, která byla po přijetí nařízení (EU) č. 493/2011 ze dne 5. dubna 2011 začleněna do operací agentury Frontex. Nařízení (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října KOM(2011) 873 v konečném znění. KOM(2011) 680 v konečném znění. CS 12 CS

13 IV.4. Společná vízová politika EU V roce 2011 bylo vydáno 12,7 milionů schengenských víz 70, přičemž se očekává, že tento počet se v následujících letech ještě zvýší. Díky zavedení vízového informačního systému (VIS) v severní Africe (11. října 2011) a jeho postupnému zavádění na celém světě dochází k podstatně rychlejšímu zpracovávání žádostí, jakož i k účinnějšímu předcházení krádežím identity. Do konce roku 2011 bylo v tomto systému zaregistrováno žádostí o víza. V případech bylo přitom vydáno rozhodnutí o udělení víza, zatímco v případech byla tato žádost zamítnuta. Většina žádostí pocházela z Maroka (přibližně ), Alžírska (přibližně ), Tuniska (přibližně ) a Egypta (přibližně ). Více než 50 % všech žádostí bylo zpracována Francií (cca ) a Španělskem (cca ). U přibližně 500 osob bylo zaregistrováno více žádostí, přičemž všechny tyto žádosti byly zamítnuty 71. V důsledku liberalizace vízového režimu s balkánskými zeměmi, ke kterému se přistoupilo v listopadu 2009, došlo k prudkému a výraznému nárůstu počtu neoprávněných žádostí o víza. To byl jeden z důvodů, proč byl v květnu 2011 předložen návrh na změnu nařízení 539/ , který mimo jiné stanoví i zavedení vízové ochranné doložky, která se použije v případě nouzové situace. Značného pokroku bylo dosaženo při sjednávání dohody o zjednodušení vízového režimu s Kapverdami a o modernizaci stávajících dohod o zjednodušení vízového režimu s Moldavskem, Ruskou federací a Ukrajinou 73. Jednání s Ukrajinou byla uzavřena v prosinci Komise bude i nadále využívat dohody o zjednodušení vízového režimu, s cílem podporovat mezilidské kontakty, a to včetně států východního partnerství 75, a v budoucnosti států jižního Středomoří. Dialog o uvolnění vízového režimu byl zahájen s Kosovem 76 a dále probíhá s Moldavskem, Ruskou federací a Ukrajinou. IV.5. Správa Schengenu Schengen, jakožto prostor bez hraničních kontrol na vnitřních hranicích, je jedním z hlavních pilířů EU a usnadňuje cestování více než 400 milionům Evropanů v 26 zemích. Avšak příliv Tato víza opravňují držitele zdržovat se v EU maximálně tři měsíce během šestiměsíčního období. V roce 2011 byl největší počet schengenských víz (přibližně 41 %) vydán v Ruské federaci. Příslušné údaje za rok 2012 (stav ke konci dubna 2012): podáno bylo žádostí o víza. V případech bylo přitom vydáno rozhodnutí o udělení víza, zatímco v případech byly tyto žádosti zamítnuty. Většina žádostí pocházela z Alžírska (přibližně ), Maroka (přibližně ), Egypta (přibližně ) a Tuniska (přibližně ). Více než 50 % všech žádostí bylo zpracována Francií (cca ) a Španělskem (cca ). Přibližně osob podalo více žádostí, přičemž všechny byly zamítnuty. KOM(2011) v konečném znění. Návrh nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni Akční plán o uvolnění vízového režimu byl Moldavsku předložen dne 24. ledna 2011 a Ukrajině dne 22. listopadu Oba tyto plány obsahují normy v oblasti migrace a azylu. Společné prohlášení vrcholné schůzky Ukrajiny a EU dne 19. prosince KOM(2011) 564 v konečném znění. Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. Všechny následné zmínky o Kosovu je rovněž třeba je chápat v souvislosti s tímto výrokem. CS 13 CS

14 tuniských státních příslušníků, kterým bylo v Itálii 77 uděleno dočasné povolení k pobytu do jiných členských států, zejména do Francie, a plán na zavedení opatření na hranicích v Dánsku, vystavují Schengen tlaku a zaměřily pozornost na potřebu posílit správu Schengenu. S cílem zlepšit fungování Schengenu předložila Komise návrhy 78 na posílení hodnocení a sledování uplatňování schengenských pravidel, a to s cílem přeměnit stávající mechanismus v účinný a preventivní nástroj. Návrhy rovněž obsahují mechanismus pro znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích jakožto poslední možnost 79, která by měla být realizována pouze za výjimečných okolností a zajištění, že bude možná koordinovaná reakce EU na ochranu fungování a integrity schengenského prostoru jakožto úpravy, která je ve společném zájmu. Rovněž bylo navrženo několik novelizací 80 Schengenského hraničního kodexu. Komise se domnívá, že tyto novelizace zlepší jasnost a omezí prostor pro rozdílné interpretace a zároveň reagují na praktické problémy, které se objevily, a slouží i k posílení další ochrany základních práv. Jednání dále pokročila na podzim roku 2011 a schválení lze očekávat v průběhu roku V zájmu zajištění jednotného provádění a výkladu pravidel, které upravují fungování Schengenu, Komise rovněž vypracovala pokyny, a to na základě konzultace s odborníky z členských států, o vydávání dočasných povolení k pobytu a cestovních dokladů občanům nečlenských zemí EU a o policejních opatřeních v oblasti u vnitřních hranic. Očekává se, že tyto pokyny budou předloženy v roce Kromě toho, v návaznosti na schválení Radou SVV v prosinci 2011, má Komise v plánu předkládat pravidelné zprávy o fungování schengenské spolupráce, které mají sloužit jako základ pro politickou diskusi v Radě a v Evropském parlamentu. První zpráva byla zveřejněna v květnu Pozitivní je skutečnost, že Lichtenštejnsko 82 formálně přistoupilo k Schengenu; dále zahrnutí Kaliningradské oblasti do způsobilé pohraniční oblasti 83 ; a pokrok dosažený Bulharskem a Rumunskem v rámci procesu přistupování k Schengenu 84. IV.6. Další kroky ověřitelná cestovní mapa Jak bylo uvedeno v předcházejících částech, EU již přijala řadu nástrojů na snížení nelegální migrace, a klíčovou úlohu by neměla hrát pouze agentura Frontex, nýbrž také Europol a EASO. Není tedy třeba vytvářet nové struktury nebo mechanismy, nýbrž spíše se soustředit na účinnější provádění již existujících procesů a opatření dohodnutých na úrovni EU. Ty by měly být využívány, jak je nejvíce možné, a členské státy se naléhavě vyzývají, aby úzce spolupracovaly s Komisí, aby toto bylo zajištěno Odhaduje se, že italskými orgány bylo vydáno a následně obnoveno až povolení. I když je známo, že mnoho tuniských státních příslušníků následně odcestovalo do jiných členských států, zejména do Francie, skutečná čísla známa nejsou. KOM(2011) 559 v konečném znění. KOM(2011) 560 v konečném znění. KOM(2011) 118 v konečném znění. COM(2012) 230 final. Rozhodnutí Rady 2011/842/EU ze dne 13. prosince Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1342/2011 ze dne 13. prosince Do způsobilé pohraniční oblasti byly rovněž zahrnuty některé polské správní celky zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, Brusel, 13. a 14. prosince CS 14 CS

15 Skutečně, v návaznosti na výše uvedené rozsáhlé diskuse v Radě v průběhu roku 2011, zejména během polského předsednictví, je cesta vpřed nyní stanovena v uceleném rámci plánu opatření Činnost EU zaměřená na migrační tlaky Strategická reakce, který byl vypracován v rámci dánského předsednictví a který stanoví jasné cíle a měřitelné priority. Na základě priorit stanovených členskými státy, které uznaly, že pouze strategická a ucelená reakce na úrovni EU by mohla mít úspěch v úsilí o jejich řešení, Komise přispěla k vypracování tohoto plánu na základě těchto pět priorit: 1) konkrétní solidarita mezi členskými státy, zejména ve prospěch těch z nich, které jsou nejvíce dotčeny, a zároveň dosažení toho, že členské státy vyvinou veškeré úsilí nezbytné pro účinnou správu svých vnějších hranic; 2) posílení operativní úlohy agentur EU (zejména agentury FRONTEX, Europol a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu); 3) silnější kapacity při přesvědčování třetích zemí, aby jednaly efektivněji a aby spolupracovaly s EU při předcházení nelegální migraci a při přebírání ilegálních migrantů 85 při plném dodržování jejich základních práv, čehož má být dosaženo tím, že těmto zemím budou nabídnuty vyšší pobídky a odměny za jejich spolupráci, jakož i prostřednictvím dialogu a partnerství, které by měly řešit všechny aspekty řízení migrace; 4) mobilizace přiměřených finančních zdrojů, a to včetně skrze budoucí Azylový a migrační fond 86 a 5) úplné provedení a využití stávajícího acquis, zejména směrnice o navracení osob 87, s trvajícím důrazem na dobrovolné opuštění území, reintegraci a sledování opatřen na ochranu základních práv a směrnice o sankcích pro zaměstnavatele 88, a pokrok na již předložených příslušných návrzích, zejména pokud jde o sezónní pracovníky a EUROSUR. Cestovní mapa, kterou přijala Rada SVV v dubnu 2012, do značné míry začleňuje přístup navržený Komisí. V. MEZINÁRODNÍ OCHRANA PRO 21. STOLETÍ EU má dlouhou tradici poskytování ochrany těm, kteří ji potřebují, a bude v ní pokračovat i nadále, a to v souladu se svými mezinárodními závazky. Klíčovou prioritou, také pro mnoho členských států, zůstává vytvoření Společného evropského azylového systému v roce U tohoto cíle bylo dosaženo určitého pokroku. Po rozsáhlých a často obtížných jednáních se spoluzákonodárci bylo dosaženo politické dohody o rozšíření působnosti směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech tak, aby zahrnovala osoby požívající mezinárodní ochrany 89, a o přepracované kvalifikační směrnici 90. Pokroku bylo rovněž dosaženo u směrnic o azylovém řízení a o podmínkách přijímání, a to po předložení pozměněných návrhů v červnu Méně úspěšná byla jednání o Přepracovaném dublinském nařízení a nařízení Eurodac, která byla pozastavena po většinu roku S cílem pokročit dále Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby k jednání zaujaly konstruktivní přístup tak, aby mohlo být Viz KOM(2011) 76 v konečném znění Hodnocení dohod EU o zpětném přebírání osob. KOM(2011) 751 v konečném znění. Směrnice 2008/115/ES ze dne 16. prosince Směrnice 2009/52/ES ze dne 18. června Viz pozn. pod čarou č. 2. Směrnice 2011/95/EU ze dne 13. prosince CS 15 CS