Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)

Transkript

1 Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci a hospodářskou a sociální situaci ANALYTICKÝ PŘEHLED Oblast působnosti: EU28 ( občanů EU) Cílová skupina: Evropané ve věku od 15 let výše Metodika: Osobní dotazování (CAPI) Práce v terénu: září 2015, provedeno společností TNS opinion I. VÝZVY, JIMŽ ČELÍ EVROPSKÁ UNIE II. MIGRACE A.PRO SPOLEČNÝ CELOSVĚTOVÝ PŘÍSTUP SMĚREM K MIGRAČNÍ POLITICE Rozhodování o otázkách migrace Finanční podpora pro členské státy, které v současnosti čelí největším migračním tokům Podobné postupy legální migrace ve všech členských státech EU Zjednodušení postupů legální migrace B.ROZDĚLENÍ ŽADATELŮ O AZYL MEZI ČLENSKÉ STÁTY Lepší rozdělení žadatelů o azyl Lepší rozdělení žadatelů o azyl, pokud ano, na jakém základě? C.LEGÁLNÍ MIGRACE A NÁZORY NA HOSPODÁŘSTVÍ D.VNÍMÁNÍ PŘÍTOMNOSTI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ Z JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ EU Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a dopad na hospodářství Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a kulturní rozmanitost III. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE A.RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE B.REAKCE ČLENSKÝCH STÁTŮ NA KRIZI C.JAK SI V KRIZI VEDEME? D.VNÍMÁNÍ OSOBNÍ FINANČNÍ SITUACE Finanční situace domácnosti do současnosti Finanční situace domácnosti v budoucnosti

2 Poznámka: Upozorňujeme čtenáře, že výsledky průzkumu veřejného mínění jsou odhady, jejichž přesnost závisí za jinak stejných okolností na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách. V případě vzorku přibližně rozhovorů (obvykle používaná velikost vzorku v měřítku členských států) by se skutečné procento tj. případ, kdy by byla dotazována celá populace, pohybovalo v rámci těchto intervalů spolehlivosti: Hodnota v procentech 10 % nebo 90 % Interval spolehlivosti +/ 1,9 bodu 20 % nebo 80 % +/ 2,5 bodu 2 30 % nebo 70 % +/ 2,7 bodu 40 % nebo 60 % +/ 3,0 body 50 % +/ 3,1 bodu

3 Úvod Toto je první část průzkumu veřejného mínění Eurobarometr pro Evropský parlament, který probíhal v 28 členských státech EU. Terénní šetření provedla společnost TNS opinion ve dnech 19. až 29. září První část průzkumu je věnována migraci a hospodářské a sociální situaci. Druhá část, která bude zveřejněna samostatně, se zaměří na tradiční témata v rámci průzkumu Eurobarometru pro Evropský parlament, jmenovitě na Evropský parlament, identitu, občanství a tak dále. Podobně jako u každého průzkumu tohoto typu je nutné zohlednit evropské, vnitrostátní a mezinárodní okolnosti, za kterých dotazování probíhalo. Prostředí EU bylo z velké části ovlivněno nedávnou vlnou migrace a s ní souvisejícími důsledky a diskusí o budoucnosti EU, zvláště hospodářské a měnové unie. K významným událostem na vnitrostátní úrovni patří volby v Řecku konané dne 20. září, předvolební debaty v Portugalsku a Polsku a regionální volby ve Španělsku a Rakousku. Pokud jde o mezinárodní scénu, hlavní pozornost je i nadále věnována situaci na Blízkém východě a v neposlední řadě i boji proti terorismu. Z výsledků je zřejmé, že některé události významně ovlivnily odpovědi respondentů. Evropský průměr je vážený průměr, kdy šest nejlidnatějších členských států představuje přibližně 70 %. 3

4 Hlavní zjištění I. VÝZVY PRO EVROPSKOU UNII Do budoucna je třeba počítat se dvěma hlavními výzvami, a to bojem proti nezaměstnanosti a problematikou migrace. Nezaměstnanost je stále považována za nejnaléhavější problém, a to v očích 49 % respondentů (pokles o 6 procentních bodů oproti červnu 2013), ale otázka migrace vystoupala na žebříčku a nyní zaujímá druhé místo podle 47 % respondentů (nárůst o 33 procentních bodů). V devíti zemích ji jako problém vnímá více než 50 % respondentů. Další velkou výzvou je podle Evropanů terorismus, který se rovněž dostal prudce do popředí vyzdvihlo ho 26 % respondentů (o 15 procentních bodů více oproti červnu 2013). II. MIGRACE Průzkum veřejného mínění pokrývá několik témat, konkrétně: přístup k migraci, jak občané vnímají vztah mezi migrací a ekonomikou, a dále způsob, jak je vnímána přítomnost státních příslušníků jiných členských států, a to jak z ekonomického, tak kulturního hlediska. A. Podpora globálního přístupu k migrační politice Rozhodování: 66 % respondentů se domnívá, že na evropské úrovni by se mělo přijímat více rozhodnutí, zatímco 23 % zastává opačný názor. Finanční pomoc: Pokud jde o preferenční finanční pomoc, kterou nedávno obdržely členské státy, jež se na svém pobřeží a hranicích potýkají s největšími důsledky migrace, 62 % lidí se domnívá, že se jedná o dobrou věc. 15 % osob se domnívá, že to není správné, zatímco 20 % o tom nesmýšlí ani pozitivně, ani negativně. Řízení legální migrace: 79 % respondentů se domnívá, že řízení by mělo být identické ve všech členských státech EU, zatímco 15 % tento přístup odmítá. Zjednodušení: 66 % Evropanů se přiklání k možnosti zjednodušit řízení legální migrace, což by podle jejich názoru umožnilo účinně bojovat proti nelegální migraci. Naproti tomu 23 % je proti a 11 % neví. B. Rozdělení žadatelů o azyl mezi členské státy Stejně jako v případě všech dalších otázek jsou členění podle jednotlivých zemí uvedena v tabulkách a grafech níže. Odrážejí širokou škálu veřejného mínění vyplývající z konkrétních okolností, ke kterým došlo v jednotlivých členských státech. Následující otázka byla rozdělena do dvou částí. Zaprvé: Občané všech členských států byli dotázáni, zda by počet žadatelů o azyl měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU. 4

5 Respondentů, kteří uvedli ano, bylo téměř 8 z 10 (78 %), ale mezi jednotlivými zeměmi panují značné rozdíly, od 97 % v Německu a 94 % ve Švédsku až po 31 % na Slovensku a 33 % v České republice. V Řecku a Itálii, které nesou na svých bedrech největší odpovědnost za prvotní přijímání migrantů, dosahují tyto hodnoty 91 % (Řecko) a 84 % (Itálie). Zadruhé: Těm, kteří ve všech členských státech odpověděli na předchozí otázku ano (78 % v EU jako celku) byla položena otázka, zda by rozdělení žadatelů o azyl mělo být rozhodnuto na úrovni EU na základě závazných kvót. V celé EU 75 % rovněž souhlasilo s posledně uvedeným návrhem, ale opět existují velmi výrazné rozdíly v údajích za jednotlivé země. Z 97 % Němců, kteří se domnívají, že žadatelé o azyl by měli být lépe rozděleni, 89 % podporuje závazné kvóty. Naproti tomu z 31 % Slováků, kteří schvalují lepší rozdělení žadatelů o azyl, 51 % upřednostňuje závazné kvóty. C. Legální migrace a ekonomické vnímání Potřebují země EU legální migranty pro práci v některých odvětvích ekonomiky? Na úrovni EU tento přístup schvaluje absolutní většina, ale vyjádření tohoto souhlasu je nižší než v odpovědích na předchozí otázky. 51 % Evropanů odpovídá na tuto otázku kladně oproti 42 %, kteří vyjadřují nesouhlas. Na úrovni jednotlivých států zůstávají rozdíly z velké části tak, jak je uvedeno výše. Nejvyšší možnou podporu lze očekávat ve Švédsku (77 %), Německu a Dánsku (72 %) a Spojeném království (70 %). Z 19 členských států, kde méně než 50 % dotázaných odpovědělo ano, zaujímá nejvíce negativní postoj Slovensko (19 %), Bulharsko (24 %), a Maďarsko (24 %), dále následuje Česká republika (25 %), Rumunsko (28 %), Řecko (31 %) a Slovinsko (32 %). D. Vnímání přítomnosti státních příslušníků jiných členských států Dotazování bylo zakončeno dvěma otázkami ohledně tohoto aspektu života v EU. Přítomnost státních příslušníků jiných členských států a dopad na ekonomiku Na úrovni EU 56 % respondentů souhlasí s tvrzením, že přítomnost státních příslušníků jiných členských států na jejich území je dobrá pro ekonomiku jejich země, zatímco 35 % respondentů nesouhlasí. Na vnitrostátní úrovni závěry zdůrazňují rozdíly mezi jednotlivými státy. 5

6 Země, které zaujímají nejvstřícnější postoj vůči jiným státním příslušníkům EU na svém území, jsou Švédsko (79 %), Lucembursko (77 %), Německo (72 %) a Dánsko (71 %). Avšak v pěti zemích se vyskytuje absolutní většina těch, kteří nepovažují přítomnost státních příslušníků jiných členských států za žádoucí. Je to 66 % lidí na Kypru, 60 % v České republice a na Slovensku, 58 % v Řecku a 56 % v Maďarsku. Přítomnost státních příslušníků jiných členských států a kulturní rozmanitost Na úrovni EU se 66 % respondentů domnívá, že přítomnost státních příslušníků jiných členských států posiluje kulturní rozmanitost jejich země. Na vnitrostátní úrovni je zjevné totožné rozlišení. Uvedená myšlenka má největší podporu ve Švédsku (88 %), Lucembursku (84 %) a Dánsku (83 %). Naopak nejmenším příznivcem je Česká republika (33 %), Slovensko (39 %), Bulharsko (42 %) a Maďarsko (49 %). III. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE Evropští občané byli dotazováni ohledně několika aspektů hospodářské a sociální situace, konkrétně tempa integrace EU, reakce členských států na krizi, jejich osobní pocitů, zda dochází k hospodářskému oživení (či nikoli), a toho, jak vnímají finanční situaci své domácnosti. A. Tempo evropské integrace Měla by evropská integrace obecně postupovat stejným tempem ve všech oblastech, nebo by se tempo mělo lišit podle společných politik, které budou realizovány? Pokud by bylo považováno za žádoucí posílit společnou evropskou politiku v určitých klíčových oblastech na evropské úrovni, jak rychle by k tomu mělo dojít? 48 % respondentů (v loňském roce o 1 procentní bod méně) se domnívá, že by bylo lepší počkat na všechny členské státy EU, až budou připraveny, a 41 % (+2 body) se domnívá, že státy, které chtějí pokročit, by tak měly učinit, aniž by musely čekat na ostatní členské státy. Na vnitrostátní úrovni nejvíce vzrostl počet lidí, kteří se domnívají, že je třeba pokračovat, aniž by se čekalo, na Kypru (48 %, +16 bodů), v Rumunsku (37 %, +10 bodů) a Maďarsku (52 %, +8 bodů). Naopak ve Spojeném království (62 %, +9 bodů), v Estonsku (44 %, +4 body), ve Francii (46 %, +3 body) a Polsku (46 %, +3) se nyní více respondentů domnívá, že je žádoucí počkat, až budou všechny členské státy připraveny pokračovat stejným tempem. 6

7 B. Reakce členských států na krizi Na evropské úrovni došlo od posledního průzkumu Eurobarometru ze září 2011 k velmi výrazné změně trendu. V současnosti se absolutní většina (51 %, +10 bodů) domnívá, že členské státy jednaly individuálně. Naproti tomu 39 % ( 9 bodů) si myslí, že členské státy jednaly koordinovaně s ostatními zeměmi EU. Na vnitrostátní úrovni se prudce zvýšil dojem, že členské státy v reakci na krizi přijaly svá vlastní opatření, na Kypru (61 %, +28 bodů ve srovnání se zářím 2011) a v Řecku (61 %, +21 bodů), kde v roce 2011 většina zastávala názor, že členské státy postupují koordinovaně. Další zjevnou změnou je pokles vnímání koordinovaných opatření ve dvou členských státech v reakci na krizi, a to v Bulharsku (37 %, 19 bodů) a v Německu (43 %, 18 bodů). C. Krize: Jak se věci mají? Na evropské úrovni došlo rovněž v tomto ohledu k významným změnám. I když se stále vysoký počet dotázaných (32 %) domnívá, že krize bude trvat ještě řadu let, oproti roku 2011 tato hodnota výrazně poklesla. Tehdy činila 41 %, což představuje pokles o 9 procentních bodů. Naopak počet respondentů, kteří si myslí, že se již vracíme k růstu, viditelně roste (20 %, +12 bodů). Na vnitrostátní úrovni se nejvíce lidí domnívá, že se opětovně vracíme k růstu, na Maltě (65 %, +52), v Irsku (47 %, +45 bodů) a ve Spojeném království (40 %, +35 bodů). D. Vnímání osobní finanční situace Respondenti byli dotázáni, jak vnímali situaci své domácnosti za poslední dva roky a jak by se podle nich mohla vyvíjet v příštích dvou letech. Evropské naděje do budoucna 40 % Evropanů se domnívá, že se jejich situace v minulých dvou letech zhoršila, 24 % si polepšilo a 35 % uvádí, že se jejich situace nezměnila (spontánní odpověď). Pokud jde o další dva roky, 31 % si myslí, že se jejich situace zlepší, 25 % si myslí, že se zhorší a 38 % neočekává žádnou změnu (spontánní odpověď). 7

8 Opačná situace na vnitrostátní úrovni Nejméně optimistické země: V Řecku se 90 % respondentů domnívá, že se jejich situace za poslední dva roky zhoršila, a 12 % věří, že se v příštích dvou letech zlepší. Na Kypru 68 % respondentů uvádí, že se jejich situace v minulosti zhoršila, a 29 % uvádí, že se v budoucnu zlepší. Ve Francii 57 % respondentů uvádí, že se jejich situace v uplynulých dvou letech zhoršila, a 22 % uvádí, že se v budoucnu zlepší. Nejoptimističtější země: V Dánsku má 17 % respondentů pocit, že se jejich situace zhoršila, a 41 % si myslí, že se jejich situace zlepší. Na Maltě si 18 % myslí, že se jejich situace zhoršila, a 44 % očekává zlepšení. V Německu se 22 % respondentů domnívá, že se jejich situace v minulosti zhoršila, a 24 % očekává, že se v budoucnu zlepší. 8

9 Útvar pro sledování veřejného mínění Jacques Nancy EPEurobarometer@europarl.europa.eu 9

10 I. VÝZVY, JIMŽ ČELÍ EVROPSKÁ UNIE 1) Průměr EU 10

11 2) Vnitrostátní výsledky a) Nezaměstnanost 11

12 b) Přistěhovalectví 12

13 3) Vnitrostátní vývoj Uvedeno prvních šest položek Hierarchie vychází z vývoje tématu přistěhovalectví 13

14 II. MIGRACE A. PRO SPOLEČNÝ CELOSVĚTOVÝ PŘÍSTUP SMĚREM K MIGRAČNÍ POLITICE 1. Rozhodování o otázkách migrace 1) Průměr EU 14

15 2) Vnitrostátní výsledky 15

16 16

17 2. Finanční podpora pro členské státy, které v současnosti čelí největším migračním tokům 1) Průměr EU 17

19 19

20 3. Podobné postupy legální migrace ve všech členských státech EU 1) Průměr EU 20

22 22

23 4. Zjednodušení postupů legální migrace 1) Průměr EU 23

25 25

26 B. ROZDĚLENÍ ŽADATELŮ O AZYL MEZI ČLENSKÉ STÁTY 1. Lepší rozdělení žadatelů o azyl 1) Průměr EU 26

28 28

29 2. Lepší rozdělení žadatelů o azyl, pokud ano, na jakém základě? 1) Průměr EU * Základ: respondenti, kteří souhlasí s výrokem: Počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU (78% z celkového vzorku na úrovni EU) 29

30 2) Vnitrostátní výsledky * Základ: respondenti, kteří souhlasí s výrokem: Počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU (78% z celkového vzorku na úrovni EU) Na vnitrostátní úrovni by výsledky měly být interpretovány takto: V Německu je z 97% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 89% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót. Na Slovensku je z 31% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 51% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót. 30

31 * Základ: respondenti, kteří souhlasí s výrokem: Počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU (78% z celkového vzorku na úrovni EU) Na vnitrostátní úrovni by výsledky měly být interpretovány takto: V Německu je z 97% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 89% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót. Na Slovensku je z 31% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 51% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót. 31

32 C. LEGÁLNÍ MIGRACE A NÁZORY NA HOSPODÁŘSTVÍ 1) Průměr EU 32

34 34

35 D. VNÍMÁNÍ PŘÍTOMNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ EU STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ Z JINÝCH 1. Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a dopad na hospodářství 1) Průměr EU 35

37 37

38 2. Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a kulturní rozmanitost 1) Průměr EU 38

40 40

41 III. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE A. RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE 1) Průměr EU 41

43 43

44 3) Vnitrostátní vývoj 44

45 B. REAKCE ČLENSKÝCH STÁTŮ NA KRIZI 1) Průměr EU 45

47 47

48 3) Vnitrostátní vývoj * ON = otázka nepoložena. Otázka nebyla v předcházejícím průzkumu v této zemi položena. 48

49 C. JAK SI V KRIZI VEDEME? 1) Průměr EU 49

51 3) Vnitrostátní vývoj * ON = otázka nepoložena. Otázka nebyla v předcházejícím průzkumu v této zemi položena. 51

52 D. VNÍMÁNÍ OSOBNÍ FINANČNÍ SITUACE 1. Finanční situace domácnosti do současnosti 1) Průměr EU 52