Sborník přednášek L. P. Elektro s.r.o.

Transkript

1 Sborník přednášek L. P. Elektro s.r.o. Novoměstská 1a, Brno Fax:

2 1. vydání ISBN:

3 OBSAH Nové a připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012/2013 Pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) současný stav a výhled (podle Rozborového úkolu) Rušení norem... 1 Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ Praha Rozváděče nízkého napětí podle požadavků nového souboru norem ČSN EN Praktické dopady souboru norem ČSN EN pro instalační firmy a výrobce rozváděčů Ing. František Štěpán, Eaton Elektrotechnika s.r.o. Dozorová pravomoc České obchodní inspekce Kontroly a postupy při kontrolách Mgr. Lucie Šnajdrová, Česká obchodní inspekce Záložní elektrické napájecí systémy objektů z pohledu organizace státního odborného dozoru Ing. Jiří Sluka, inspektor elektrických zařízení - Technická inspekce České republiky, člen TNK 22 při UNMZ, externí posuzovatel ČIA Frekvenční složky ve výkonových systémech: Harmonické, jejich původ, šíření, důsledky a omezování Doc. Ing. Jiří Drápela, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Navrhování silnoproudých rozvodů a návaznost na stávající rozvody František Kosmák, Odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru Inteligentní budovy Ing. Bohumír Garlík, CSc., ČVUT, Fakulta stavební Účinky proudů na člověka (informace k připravované ČSN IEC/TS ed. 2) Připravovaná TNI Elektrické instalace nízkého napětí Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Komentář k souboru ČSN Část Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s r.o.

4 Uvádění elektrických zařízení v ČR na trh a do provozu Ing. Josef Vozobule, Technická inspekce České republiky Kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie Ing. Karel Kuchta, CSc., Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o., divize Energetické systémy Stavba a koordinace silnoproudé a infomační instalace, požadavky na spolehlivost a provedení Ing. Edmund Pantůček, PHOENIX CONTACT, s.r.o., znalec v oboru elektrotechnika a energetika Řešení pro optimalizaci el. energie Ing. Jiří Prchal, Phoenix Contact s.r.o. Soubor ČSN EN ed Ing. Milan Kaucký, člen TNK 97

5 Nové a připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012/2013 Pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) současný stav a výhled (podle Rozborového úkolu) Rušení norem Ing. Vincent Csirik ÚNMZ Praha Úvod Vymezení oblasti působnosti předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) V průběhu 70. let byla ve spolupráci odborníků elektrotechnického průmyslu, pracovníků Úřadu pro normalizaci a měření a elektrotechnické společnosti při ČSVTS vypracována tzv. nová koncepce elektrotechnických předpisů. Cílem bylo seřadit ustanovení předpisového charakteru, která byla rozptýlena v normách různých tříd, do určitých souvislých celků. Pro zpracování předpisových norem a jejich zařazení do jednotlivých skupin třídy norem 33 byl vypracován metodický pokyn ÚNM MPN Tvorba, náplň a členění elektrotechnických norem - elektrotechnických předpisů. Rozčlenění předpisových norem do jednotlivých skupin, jak bylo určeno touto koncepcí, je od té doby v zásadě uplatňováno i v současné době. Tímto pokynem bylo pro elektrotechnické předpisy zavedeno také větvené číslování kapitol a článků, které se tehdy uplatňovalo v mezinárodních normách - ne však v ČSN. Podle nové koncepce byla tak pro elektrotechnické předpisové normy otevřena nová třída norem 33, do které byly postupně převedeny nebo ještě mají být převedeny všechny elektrotechnické předpisy z jiných tříd (například 34, 35, 36, 37 i 38). Do třídy 33 jsou postupně zařazovány i předpisové normy zavádějící mezinárodní normy IEC a evropské normy EN, HD apod. V současné době je v této třídě 33 přes 280 předpisových norem ČSN a jejich počet neustále roste. Některé předpisové normy zůstávají v důsledku nedůslednosti i po jejich revizi v původních třídách (například elektrotechnické předpisy z oblasti dopravy, lasery atd.), ale je jich jen omezený počet. Pro svoji důležitost jsou do třídy 33 zařazovány i názvoslovné normy, které zavádějí jednotlivé kapitoly (části) mezinárodního elektrotechnického slovníku. S ohledem na důležitost uplatňování elektrotechnických předpisových norem byla v dubnu 1995 založena technická normalizační komise TNK 22 Elektrotechnické předpisy. Oborem působnosti této komise je normalizace v oblasti zásad bezpečnosti v elektrotechnice, bezpečnosti elektrických předmětů a zařízení, ochrany před úrazem elektrickým proudem, před požárem, před bleskem a ostatním nebezpečím spojeným s užitím elektrické energie. 1

6 Rozsah působnosti technické normalizační komise - TNK 22 Elektrotechnické předpisy vymezuje i elektrotechnické normy v oblasti pravidla pro elektrotechniku (dříve elektrotechnické předpisy) a je odvozen od mezinárodní spolupráce v IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) (pozn. používá se též zkratka CLC). Zahrnuje tyto technické komise (TC) a subkomise (SC, SR): IEC TC 16 (CENELEC SR 16) Základní a bezpečnostní principy pro styk člověk-stroj, značení a identifikace; IEC SC 28A, IEC TC 109 (CENELEC SR 28A) Koordinace izolace; IEC TC 64 (CENELEC TC 64) Elektrické instalace v budovách; IEC TC 44 (CENELEC TC 44) Bezpečnost strojního zařízení. Elektrotechnická hlediska; IEC TC 70 Stupně ochrany krytem; CENELEC BTTF 62-3 Provoz elektrických zařízení; CENELEC TC 218 Kvalifikace smluvních partnerů pro elektrická zařízení. Základní předpisové normy (nyní pravidla pro elektrotechniku) pro elektrická zařízení a elektrické instalace, které tvoří jádro elektrotechnických předpisů, jsou vytvářeny v rámci technické komise IEC/TC 64 a do evropské normalizace jsou zaváděny technickou komisí CLC/TC 64. Jedná se o soubor norem, který v IEC má označení IEC (dříve IEC 364), v rámci CENELEC HD (dříve HD 384), a do soustavy ČSN se zavádí jako soubor ČSN Aktuální stav v zavádění souboru HD je uveden v příloze tohoto příspěvku. Předmluva Příspěvek přináší přehled normalizační činnosti v oblasti pravidel pro elektrotechniku. Vzhledem k rozsahu uvedené tematiky, nezachází do podrobností. Pro přehlednost je tato část rozdělena do následujících tematických okruhů: Nové normy ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku vydané v roce 2012 Připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2013 Pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) současný stav a výhled (podle Rozborového úkolu) Rušení norem Stav zavádění souboru HD (IEC 60364) do soustavy národní normalizační soustavy jako soubor ČSN Pozn. Pro zachování kontinuity uvádí příspěvek i některé informace, které byly již předmětem 21. CSE v září 2012 (nyní však ve zkrácené formě). Nové normy ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku vydané v roce 2012 Jedná se předně o tyto nové normy: ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-42: Bezpečnost Ochrana před účinky tepla (vydání únor 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2011, který přejímá IEC :2010 modifikovaně. Společné modifikace jsou označeny postranní čarou na levém okraji texu. 2

7 Uvedená norma s účinností od nahrazuje ČSN z listopadu 1994, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Do předmluvy, do článku Vysvětlivky k textu normy byl (na základě projednání v TNK 22 Elektrotechnické předpisy) zařazen text: Tato norma obsahuje vedle odvolávek na evropské harmonizační dokumenty (HD) a evropské normy (EN) též odvolávky na mezinárodní normy IEC, které jsou v rámci CENELEC (Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice) zavedeny jako evropské harmonizační dokumenty (HD) nebo evropské normy (EN). Přehled harmonizačních dokumentů (HD) a evropských norem (EN) odpovídajících normám IEC, na které jsou odvolávky v této ČSN je uvedený v příloze ZA této normy. Normy ČSN odpovídající těmto harmonizačním dokumentům a evropským normám jsou uvedeny v předmluvě v odstavci Informace o citovaných dokumentech. Tato část souboru norem ČSN platí pro elektrické instalace s ohledem na opatření na ochranu osob, užitkových zvířat a majetku před: Pozn. 1 tepelnými účinky, hořením nebo degradací materiálů a rizikem popálení způsobeným elektrickým zařízením; plameny v případě nebezpečí požáru šířícího se od elektrické instalace do ostatních požárních úseků oddělených přepážkami, které jsou v blízkosti a narušením bezpečné funkce elektrického zařízení včetně bezpečnostních instalací. Pro ochranu před účinky tepla se mohou uplatňovat národní právní předpisy. Pozn. 2 Ochranou před nadproudy se zabývá IEC ČSN /Z1 Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost Kapitola 42: Ochrana před účinky tepla (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :1994 a ČSN ed. 2:2011. ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení Elektrická vedení (vydání únor 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2011, který je převzetím IEC :2009 modifikovaně. Tato část souboru ČSN se zabývá výběrem a stavbou elektrických vedení. Daná norma s účinností od nahrazuje ČSN z března 1998, ČSN ed. 2 z dubna 2003 a ČSN z , které do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Významné změny proti předchozímu vydání: Do normy jsou formou informativní přílohy NA zapracovány některé údaje, které byly v předchozím vydání normy označeny písmenem N v číslech článků a tabulek i v označeních poznámek a které byly do znění předchozího vydání normy doplněny navíc oproti znění tehdy převzatého harmonizačního dokumentu HD S1:1995 (tehdy byla tato ustanovení nazvána národními doplňky). Do informativní přílohy NA však z určitých důvodů nebyly převzaty všechny tyto údaje a informace: 3

8 Jedním z těchto důvodů je to, že soubor ČSN platí pro obvody napájené jmenovitým střídavým napětím do V včetně (viz ČSN ed. 2). Proto již nejsou v této normě uváděny požadavky pro elektrická vedení na střídavá napětí nad V. K tomuto závěru přispěla i skutečnost, že se oproti dřívějším zvyklostem změnila technologie provedení kabelů nad V a změnil se i způsob jejich pokládky. Další ustanovení, která byla v předchozím vydání této normy obsažena jako národní doplňky, jsou obsažena již v jiných technických normách. Pokud se týká způsobů používání vodičů a kabelů nn, platí pro ně ČSN Požadavky z hlediska prostorového uspořádání kabelů různých napěťových soustav navzájem i vzhledem k vedením ostatních sítí technického vybavení jsou obsaženy v ČSN Tato norma také stanoví nejmenší dovolené krytí podzemních sítí, tedy i silových kabelů do 1 kv i nad 1 kv, sdělovacích kabelů, kabelovodů i kolektorů. Podrobná ustanovení ke vzdušným vzdálenostem živých částí, tedy i tuhých holých vodičů nad 1 kv jsou obsažena v ČSN Norma obsahuje též požadavky na dimenzování vodičů a kabelů obsažené v ČSN ed. 2:2003 a ˇPožadavky ČSN :1983. Do normy byly doplněny národní informativní poznámky pod čarou, které jsou označeny POZNÁMKA K TÉTO NORMĚ a národní přílohy NA (informativní), která obsahuje informace k provádění elektrických vedení u elektrických instalací do V a NB (informativní), která obsahuje ustanovení předchozího vydání této normy, které nespadá z hlediska napěťové úrovně vedení do náplně této normy. ČSN /Z2 Elektrotechnické předpisy Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :1998 a ČSN ed. 2:2011 (do ). ČSN ed. 2/Z1 Elektrické instalace budov Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN ed. 2:2003 a ČSN ed. 2:2011 (do ). ČSN /Z1 Kladení elektrických vedení do stropů a podlah (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :1983 a ČSN ed. 2:2011 (do ). ČSN ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče (vydání duben 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2011, který přejímá mezinárodní normu IEC :2011 modifikovaně. Daná norma s účinností od nahrazuje ČSN ed. 2 ze srpna 2007, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Do této normy byly doplněny informativní národní přílohy NA až ND, které obsahují vysvětlení a doplňující údaje k textu normy a porovnání s ostatními souvisejícími normami. 4

9 Tato norma je určena pro zřizování uzemnění a pro ochranné vodiče včetně vodičů ochranného pospojování tak, aby elektrická instalace byla bezpečná. Tato norma mimo jiné uvádí: Uzemnění může sloužit současně jako ochranné i jako pracovní, nebo se ochranné a pracovní uzemnění může provádět samostatně podle toho, jak to elektrické zařízení vyžaduje. Požadavky na ochrannou funkci mají vždy přednost. POZNÁMKA N Uzemnění se zřizuje pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, pro ochranu před bleskem a přepětím nebo pro správnou funkci elektrických zařízení. Zajišťuje se zemniči náhodnými nebo strojenými. Pokud je instalace vybavena zemničem, musí tento zemnič být pomocí uzemňovacího přívodu spojen s hlavní ochrannou svorkou nebo přípojnicí. POZNÁMKA Aby každá instalace měla svůj vlastní zemnič, se nevyžaduje. Jestliže instalace je napájena z vysokého napětí, musí se vyhovět požadavkům týkajícím se uzemňovací soustavy vysokonapěťového napájení a nízkonapěťové instalace uvedeným v kapitole 442 IEC :2007. Požadavky na provedení uzemnění jsou zaměřeny na zajištění spojení se zemí, které: je spolehlivé a vhodné z hlediska požadavků ochrany instalace; vydrží zemní poruchové proudy a proudy ochranným vodičem k zemi, aniž by to vyvolalo nebezpečí tepelných, tepelně mechanických a elektromechanických namáhání nebo nebezpečí úrazu elektrickým proudem v důsledku těchto proudů; pokud to přichází v úvahu, je vhodné také z hlediska požadavků na pracovní uzemnění; je vhodné pro předvídatelné vnější vlivy, např. mechanické namáhání a korozní účinky. Je nutno uvažovat s uspořádáními uzemnění, ve kterých je možno očekávat, že jimi budou protékat vysokofrekvenční proudy. Typ, materiály a rozměry zemničů je nutno zvolit tak, aby vydržely účinky korozních vlivů a aby měly po plánovanou dobu života odpovídající mechanickou pevnost. V normě jsou uvedeny příklady zemničů, které mohou být používány: základový zemnič v betonu; základový zemnič v půdě; kovové elektrody uložené přímo v zemi, a to vertikálně nebo horizontálně (např. tyče, dráty, pásky, trubky nebo desky); kovové pláště nebo jiné kovové obaly kabelů podle místních podmínek nebo požadavků; jiná vhodná podzemní kovová díla (např. potrubí) podle místních podmínek nebo požadavků. kovové výztuže betonu (kromě výztuže v předpjatém betonu) uloženého v zemi. 5

10 Při volbě typu a úložné hloubky zemniče se musí uvažovat s možným mechanickým poškozením a s místními podmínkami, aby se minimalizovaly účinky vysychání půdy a jejího promrzání. Jestliže se pro uzemnění používají různé materiály, je třeba uvažovat s elektrolytickou korozí. Pro vnější vodiče (např. uzemňovací přívody) připojené k základovému zemniči v betonu, nesmí být spojení provedené žárem pozinkovanou ocelí uloženo přímo v půdě. Uzemňovací soustava nesmí spoléhat na kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny. S jeho délkou v zemi se z hlediska dimenzování zemniče nesmí uvažovat. POZNÁMKA Tento požadavek však nevylučuje ochranné pospojování těchto potrubí pomocí hlavní uzemňovací přípojnice. Tam, kde se uplatňuje katodická ochrana a kde neživá část jednotlivého elektrického zařízení napájená ze sítě TT je přímo spojena s potrubím, může kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny sloužit výhradně jako zemnič pro toto určité zařízení. Zemnič nesmí být přímo ponořený v proudící vodě, řece, rybníku, jezeře a podobně. Jestliže je zemnič složený z částí, které musí být vzájemně spojeny, musí být spojení provedeno exotermickým svařením, tlakovými konektory, svorkami nebo jinými vhodnými mechanickými spojkami. POZNÁMKA Spojení provedená pouze ovinutím ocelového drátu, není pro ochranné účely přípustné. Aby bylo možné spojit navzájem jednotlivé zemniče, a ty spojit také, s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí a potom též s dalšími částmi, které je třeba uzemnit, vyvádějí se ze zemničů uzemňovací přívody. Hliníkové vodiče se jako uzemňovací přívody nesmějí používat. POZNÁMKA Pokud je systém ochrany před bleskem spojen se zemničem, měl by mít uzemňovací přívod průřez alespoň 16 mm 2 pro měď (Cu) nebo 50 mm 2 pro železo (Fe) (viz soubor IEC 62305). Spojení uzemňovacího přívodu se zemničem musí být provedeno důkladně a po elektrické stránce uspokojivým způsobem. Spojení musí být provedeno exotermickým svařením, tlakovými spoji, svorkami nebo jinými mechanickými spoji. Mechanické spoje musí být instalovány v souladu s pokyny výrobce. Pokud je použito svorek, tak ty nesmí poškodit ani zemnič ani uzemňovací přívod. Připojovací zařízení nebo přípravky, které závisí výhradně na pájení, se nesmějí používat samostatně, pokud spolehlivě nezajišťují odpovídající mechanickou odolnost. V každé elektrické instalaci, ve které je použito ochranné pospojování, musí být hlavní ochranná svorka a musí k ní být připojeny: vodiče ochranného pospojování; uzemňovací přívody; ochranné vodiče; uzemňovací přívody pracovního uzemnění, pokud to přichází v úvahu. 6

11 POZNÁMKA 1 Není nutné spojovat každý jednotlivý ochranný vodič přímo s hlavní ochrannou svorkou nebo přípojnicí, pokud jsou s touto svorkou nebo přípojnicí spojeny prostřednictvím jiných ochranných vodičů. POZNÁMKA 2 Hlavní uzemňovací svorku nebo přípojnici budovy je možno zpravidla použít i pro účely pracovního uzemnění. Ta se potom považuje za připojovací bod k uzemňovací soustavě i pro účely informační technologie. Tam, kde je více než jedna uzemňovací svorka, musí být uzemňovací svorky propojeny. Každý vodič spojený s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí musí být možno samostatně odpojit. Toto spojení musí být spolehlivé a rozpojitelné pouze pomocí nástroje. POZNÁMKA Aby bylo možno měřit odpor celé uzemňovací soustavy, mohou být součástí hlavní uzemňovací svorky vhodné prostředky pro odpojení. Ochrannými vodiči mohou být: vodiče v mnohožilových kabelech; izolované nebo holé vodiče ve společném obložení s pracovními vodiči; upevněné holé nebo izolované vodiče; kovové pláště kabelů, stínění kabelů, pancéřování kabelů, drátěné pletivo, koncentrické vodiče, kovové instalační trubky, předměty, pro něž stanoví podmínky. Jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování se nesmějí používat tyto kovové části: kovová vodovodní potrubí; potrubí obsahující potenciálně hořlavé látky, jako jsou plyny, kapaliny, prachy; konstrukční části vystavené za normálního provozu mechanickým namáháním; pohyblivá nebo poddajná kovová vedení, pokud pro účel ochranných vodičů nejsou přímo navržená; pohyblivé kovové části; podpěry vodičů, kabelové lávky a kabelové žebříky. POZNÁMKA 2 Mezi příklady ochranných vodičů patří vodiče ochranného pospojování, vodiče ochranného uzemnění a uzemňovací vodiče, pokud jsou použity pro ochranu před úrazem elektrickým proudem. POZNÁMKA N V České republice mohou být vodovodní potrubí používána jako vodiče pospojování. Pokud se týká kabelových lávek a kabelových žebříků, ty se dovoluje jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování používat, pokud jsou součástí řádně vyprojektované soustavy pospojování, u něhož se i při výměně jednotlivých částí dbá na zachování průběžné celistvosti a vodivosti, přičemž jednotlivé na sebe navazující části jsou v místech spojení označeny barevnou kombinací zelená/žlutá. 7

12 ČSN ed. 2/Z1 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování (vydání duben 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN ed. 2:2007 a ČSN ed. 3:2012 (do ). ČSN EN ( ) Jmenovitá napětí CENELEC (vydání - srpen 2012) Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60038:2011, která je převzetím mezinárodní normy IEC 60038:2009 modifikovaně.. Daná norma s účinností od nahradí ČSN :2001 (souběžná platnost) a ČSN :2001 (souběžná platnost). Tato norma platí pro: střídavé přenosové a distribuční soustavy a v nich používaná zařízení o kmitočtu 50 Hz se jmenovitým napětím nad 100 V; střídavé a stejnosměrné trakční soustavy; střídavé a stejnosměrné zařízení se jmenovitým střídavým napětím nižším než 120 V nebo jmenovitým stejnosměrným napětím nižším než 750 V, střídavá napětí jsou určena (ne však výlučně) pro použití při kmitočtu 50 Hz; k těmto zařízením patří baterie (z primárních nebo sekundárních článků), jiné silové napájecí zařízení (AC nebo DC), elektrická zařízení (včetně průmyslových a sdělovacích) a příslušenství. Daná norma stanovuje jmenovitá napětí, která mají sloužit: jako preferované hodnoty pro jmenovité napětí elektrizačních soustav a jako preferované hodnoty pro navrhování zařízení a soustavy. Významné technické změny oproti ČSN :2001 jsou následující: vyjasnění předmětu normy; doplnění hodnot 230 V (50 Hz) a 230/400 V do tabulky 1; aktualizace tabulky 1 se zohledněním konce období hodnot 230/400 V a 400/690 V; nahrazení používané řady napětí nn s odkazem na příslušnou normu a informativní přílohu; doplnění hodnoty 30 kv do tabulky 3; nahrazení hodnoty kv hodnotou kv v tabulce 5. Zvláštní význam má příloha ZB, která jako odchylku typu A pro ČR* ) uvádí AC trojfázové soustavy se jmenovitým napětím nad 1 kv a nepřesahující 35 kv používané v ČR. * ) Podle právních předpisů ČR (zákon č. 458/2000 Sb. O podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších vydání)) se používají AC soustavy se jmenovitým napětím nad 1 kv a nepřesahující 35 kv takto: Nejvyšší napětí pro zařízení v kv: 3,6; 7,2; 12; 25; 38,5. Jmenovité napětí soustavy v kv: 3; 6; 10; 22; 35. Pozn. Jmenovité napětí 230 V ±10 % zůstává (viz též ČSN EN ed. 3 ( ). ČSN /Z1 Elektrotechnické předpisy Normalizovaná napětí IEC (vydání srpen 2012) 8

13 Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :2001 a ČSN EN 60038:2012 (souběžná platnost končí ). ČSN /Z1 Elektrotechnické předpisy Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn (vydání srpen 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :2001 a ČSN EN 60038:2012 (souběžná platnost končí ). ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-442: Bezpečnost Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickými vlivy (vydání prosinec 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2012, který přejímá kapitolu 442 mezinárodní normy IEC :2007 modifikovaně. Pozn. společné modifikace vůči mezinárodní normě jsou označeny svislou čarou na levém okraji textu. Uvedená norma s účinností od nahrazuje ČSN z prosince 1999, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Norma je oproti předchozímu vydání (prosinec 1999) zcela přepracována v souladu s ČSN EN Elektrické instalace nad AC 1 kv Část 1: Všeobecná pravidla a se souborem norem ČSN EN Koordinace izolace. Pravidla v této normě stanovují požadavky na bezpečnost instalací nn v případě: poruchy mezi soustavou vn a zemí v transformovně, která napájí instalaci nn; přerušení vodiče N v síti nn; zkratu mezi fázovým vodičem a nulovým vodičem; náhodného uzemnění fázového vodiče v IT soustavě nízkého napětí. Tato norma mj. uvádí: Předmětem této normy jsou jednak poruchy mezi vedením vn a zemí v transformovně vn/nn, jednak pravidla pro projektanty a dodavatele elektrické stanice. Je proto nutné, aby byly k dispozici informace týkající se soustavy vn: kvality uzemňovací soustavy; maximální úrovně proudu zemní poruchy; odporu uzemňovací soustavy. V normě se uvádějí čtyři stavy, které obecně způsobují nejhorší dočasná přepětí definovaná v IEC (ČSN ) Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 604: Výroba, přenos a rozvod elektrické energie. Provoz: porucha mezi soustavou (soustavami) vn a zemí; přerušení nulového vodiče v soustavě nn; náhodné uzemnění v soustavě nn IT; zkrat v instalaci nn. Pokud v blízkosti samostatné uzemňovací soustavy vn a nn, používají se v současnosti dva postupy: propojení všech vn uzemňovacích soustav (RE) a nn uzemňovacích soustav (RB); oddělení uzemňovacích soustav vn (RE) od uzemňovacích soustav nn (RB). 9

14 Pozn. 1. Obecně se používá metoda propojení soustav. Uzemňovací soustavy vn a nn se musí propojit, jeli soustava nn zcela umístěna uvnitř oblasti pokryté uzemňovací soustavu vn. Existence celkové uzemňovací soustavy může být určena na základě vzorového měření nebo výpočtu dané soustavy. Typickými příklady celkové uzemňovací soustavy jsou centra měst, urbanistické nebo průmyslové oblasti s rozlehlými uzemněními v sítích nn a vn. Je nutno vzít v úvahu následující skutečnosti: při přerušení nulového vodiče ve vícefázových soustavách základní, dvojitá nebo zesílená izolace, stejně jako části dimenzované na napětí mezi fázovým a nulovým vodičem mohou být přechodně namáhány sdruženým napětím. při náhodném uzemnění fázového vodiče v soustavě IT, izolace, stejně jako části dimenzované na napětí mezi fázovými vodiči a vodičem N mohou být přechodně namáhány sdruženým napětím. při zkratu mezi fázovým a nulovým vodičem instalace nn může napěťové namáhání mezi ostatními fázovými vodiči dosáhnout velikosti 1,45 x U0 s trváním až 5 s. Pozn. U0 v TN a TT soustavách efektivní hodnota napětí proti zemi v IT soustavách: jmenovité napětí mezi fázovým vodičem a vodičem N nebo středním vodičem, pokud existuje. ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-714: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Venkovní světelné instalace (vydání prosinec 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2012, který je identickým převzetím mezinárodní normy IEC :2011. Uvedená norma s účinností od nahrazuje ČSN z července 2001, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Významné technické změny oproti předchozímu vydání: číslování je uspořádáno v souladu se současnou strukturou ČSN ; požadavek na doplňkovou ochranu zařízení včetně svítidel; více přísných požadavků na stupně ochrany krytem IP; zavedení zvláštních požadavků na odpojení. Tato norma platí pro návrh a zhotovení světelné instalace včetně svítidel, které jsou součástí venkovní, pevné elektroinstalace. Pozn. Počátkem zařízení pro venkovní osvětlení je předávací místo napájení elektrickou energií od dodavatelské organizace nebo počátek obvodu napájejícího pouze zařízení pro venkovní osvětlení. Požadavky platí zejména pro osvětlovací zařízení, například pro ulice, silnice, parky, zahrady, prostranství přístupná veřejnosti, sportovní areály, osvětlení pomníků a osvěcování, telefonní budky, zastávky autobusů, reklamní panely, městské plány, silniční značky. Pozn 1. Tato norma se netýká: zařízení pro veřejné osvětlení, která jsou součástí veřejné rozvodné sítě; dočasného girlandového osvětlení; dopravní signalizaci; svítidel, která jsou upevněna na vnější straně budovy a jsou napájena přímo z vnitřního vedení této budovy. Pozn 2. Pro světelnou instalaci bazénů a fontán platí ČSN ed

15 Tato norma mj. uvádí: ochranná opatření, tvořená ochranou nevodivým okolím a ochranou neuzemněným místním pospojováním, která jsou uvedena v příloze C ČSN ed. 2, nejsou dovolena; kovové konstrukce (jako ploty, mříže atd.), které nejsou neživými vodivými částmi, a nejsou součástí zařízení pro venkovní osvětlení, nemusí být připojeny k uzemňovací svorce zařízení pro venkovní osvětlení; zařízení s vestavěným osvětlením v telefonních budkách, zastávkách autobusů, reklamních panelech, městských plánech a obdobná zařízení musí být vybavena doplňkovou ochranou, tvořenou proudovým chráničem, jehož jmenovitý vybavovací proud nepřekročí 30 ma; vstupní uzávěry svítidel i dalších částí světelné instalace musí být uzamčeny pomocí klíče nebo nářadí, pokud nejsou v prostoru, kam mají přístup pouze osoby s odbornou kvalifikací nebo poučené osoby; dveře vedoucí k elektrickému zařízení a umístěné méně než 2,50 m nad úrovní terénu musí být uzamčeny pomocí klíče nebo nářadí. Navíc musí být zřízena ochrana před přímým dotykem, jsou-li dveře otevřené, buď použitím zařízení se stupněm ochrany krytem nejméně IPXXB nebo IP2X daným konstrukcí nebo instalací, nebo umístěním zábrany nebo přepážkou poskytujícím stejný stupeň ochrany krytem; u svítidla s výškou menší než 2,80 m nad úrovní terénu musí být přístup ke světelnému zdroji možný pouze po odstranění zábrany nebo uzavření vyžadujícího použití nářadí; elektrické zařízení musí mít stupeň ochrany krytem, daný konstrukcí nebo instalací, nejméně IP33; u každého obvodu musí být zajištěna možnost individuelního odpojení každého napájeného, živého vodiče. Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012/2013 V plánu technické normalizace PTN 2012 je zavedení následujících harmonizačních dokumentů (HD připravených v CENELECu) do národní normalizační soustavy jako: ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-559: Výběr a stavba elektrických zařízení Ostatní zařízení Oddíl 559: Svítidla a světelná instalace ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Lékařské prostory ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Světelné instalace malého napětí ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Společenská zařízení a pracoviště ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-722: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Napájení elektrických vozidel 11

16 Dále byly zařazeny do PTN 2012/2013: ČSN IEC/TS Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo Část 1: Obecná hlediska (zavedení IEC/TS ) ČSN Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků (revize) Pozn. Pracovní název úkolu. ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kv, 50 Hz (revize) Pozn. Pracovní název úkolu. ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pre zachádzanie s elektrickým zariadením při požiaroch a zátopách (revize) Pozn. Pracovní název úkolu. Rozborový úkol RU/0001/11 Analýza předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) a jejich návaznost na technické předpisy Současný stav a výhled Pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) současný stav a výhled (podle Rozborového úkolu) Rušení norem V roce 2011 byl vypracován rozborový úkol (RU/0001/11) Analýza předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) a jejich návaznost na technické předpisy Současný stav a výhled. Záměrem rozborového úkolu RU/0001/11 není ani tak analýza přejímaných norem IEC a CENELEC a jejich zavádění do souboru národních norem, které vyplývá z členství ČR v CENELEC, ale hlavně zaměření se na platnost a účelnost čistých národních norem ČSN, jejich prověření s ohledem na současně platné technické, technologické a legislativní požadavky, a podle tohoto principu navržení jejich revize nebo zrušení. Rozborový úkol je v současné době ve schvalovacím řízení v ÚNMZ. Ovlivní další vývoj v oblasti předpisových norem a poslouží při zařazování revize stávajících čistých ČSN ) do PTN. Bude též podkladem při rozhodování o zrušení zastaralých a nepotřebných ČSN. Rozborový úkol RU/0001/11 mimo jiné obsahuje: seznam ČSN navržených k revizi; seznam ČSN navržených ke zrušení; seznam ČSN s udáním příští prověrky; návaznost čistých ČSN na legislativu; návrhy pro další období (10 let). Důležitá je např. kapitola rozborového úkolu, která obsahuje: Doporučení pro ÚNMZ k dalšímu směřování národního systému elektrotechnických předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku). V této kapitole se mimo jiné uvádí: Jak již bylo dříve uvedeno, daný rozbor reaguje na změnu předchozích systémů elektrotechnických předpisů, platících ve zcela odlišných právních podmínkách státu. Jeho účelem bylo soustředit hlavní aspekty těchto změn a nastínit možnosti jejich směrování ) ČSN nepřejímající ani mezinárodní normy, ani evropské normy. Nazývají se též původní ČSN. 12

17 v dynamice měnících se podmínek jak pro tvorbu, tak především pro uplatňování elektrotechnických předpisů pravidel pro elektrotechniku v národním a mezinárodním prostředí. Na základě posouzení dosavadního způsobu tvorby elektrotechnických předpisů ČSN a jeho vhodnosti pro následné přejímání podkladů Evropské unie, výhledu plánu jejich další tvorby a integračních postupů a s přihlédnutím k současnému stavu navrhujeme pro oblast systému elektrotechnických předpisů pravidel pro elektrotechniku následující: 1. Ponechat dosavadní uspořádání a číslování kapitol, oddílů a článků jako v IEC a EN (v souladu s MPN 1:2011). Zachovat systém označování národních doplňků, (Toto kromě nás respektuje např. Francie, která má, obdobně jako my doplňující ustanovení řádně vyznačena; německý systém se v současné době stále více blíží uspořádání evropských harmonizačních dokumentů.) 2. Zachovat u stávajících norem a udržovat u nově zpracovávaných norem systém národního třídění (přidělování třídicích znaků), aby dané normy tvořily ucelenou relevantní/konzistentní soustavu. 3. Uplatňovat v oblasti terminologie termíny, používané v mezinárodních normách při plném respektování a zavádění mezinárodního elektrotechnického slovníku IEC jako soubor ČSN IEC ( ). S přihlédnutím ke skutečnosti, že v časově krátkém horizontu nelze zabránit tomu, aby ještě po určitou dobu byly používány dosavadní termíny, je třeba uplatňovat při zavádění názvoslovných norem využívat u nových termínů synonyma. Vhodná je též osvětová a publikační činností. V závažnějších případech se doporučuje včlenění národních příloh do zaváděných evropských a mezinárodních norem s vysvětlením návaznosti starých a nových termínů tak, aby se postupně dostávaly do podvědomí technické/odborné veřejnosti. 4. Postupně odstraňovat nedostatky ve stávajících elektrotechnických předpisových normách formou revizí a změn těchto ČSN. Při zavádění EN, IEC, HD apod. věnovat zvláštní pozornost terminologii. POZNÁMKA Pokud v době přípravy evropské normy je známo, že EN bude vyžadovat úpravu národní legislativy, je třeba uplatnit národní odchylku typu A již při přípravě této EN. 5. Při provádění prověrek a revizí stávajících ČSN plně využívat tento rozborový úkol. Do doby provedení revize považovat za pracovní postup ta ustanovení, která obsahují povinnosti v této normě, brát jako návod pro vypracování Místních provozních předpisů. 6. Brát zřetel na to, že opatření uplatňovaná mezinárodními normami jsou založena na ověřené skutečnosti, ve kterých je elektrické zařízení provozováno. Tyto skutečnosti jsou vyjádřeny technickými zprávami IEC TR a dalšími publikacemi. Uvedené materiály potvrzují, že filozofie zvyšování ochranných opatření s rostoucí nebezpečností prostoru, v němž je elektrické zařízení instalováno, je správná. Některé tyto materiály však nejsou dosud u nás přeložené a pro odbornou veřejnost nejsou běžně dostupné. Doporučuje se tyto dokumenty zavádět, jako TNI. 7. Na jednáních TNK 22 Elektrotechnické předpisy, TNK 126 Elektrotechnika v dopravě a TNK 97 Elektroenergetika průběžně projednávat využívání výsledků tohoto rozborového úkolu. 8. Požadovat, aby v souvislosti se zaváděním evropských norem EN a harmonizačních dokumentů HD byla provedena postupná revize elektrotechnických předpisových norem. S přihlédnutím ke skutečnosti, že tvorba a projednávání změn (revizí) předpisových norem vyvolaných zaváděním evropských norem jsou vždy obtížné, je třeba tuto skutečnost zohlednit již v plánu technické normalizace. 13

18 9. Přesvědčovat o účelnosti úzké součinnosti národní normalizační organizace a orgánů dozoru nad bezpečností práce při tvorbě a udržování elektrotechnických předpisových norem. Dosavadní poznatky v této oblasti ukazují, že spolupráci a angažovanost orgánů dozoru nad bezpečností při projednávání návrhů mezinárodních norem, evropských norem a návrhů českých technických norem je účelné více prohloubit. Je to zvláště důležité proto, že postupné provádění revizí elektrotechnických předpisových norem (vypracovaných podle dřívějších zákonů) není bez jejich spolupráce možné. Požadavky řady předpisových norem totiž souvisí s povinnostmi, které patří do technických předpisů orgánů dozoru nad bezpečností práce. 10. Je třeba prohloubit spolupráci technických normalizačních komisí v oblasti předpisových norem na koordinaci překladů jak terminologie, tak i požadavků příslušných norem. Je to základní předpoklad pro úspěšné udržování stávajících norem. Výhledově je třeba vytvořit pro tvorbu nových elektrotechnických předpisových norem koordinační normalizační útvar, který by byl nápomocen ÚNMZ, příslušným CTN a TNK 22 (ale i dalším TNK) při projednávání návrhů mezinárodních norem, evropských norem a při tvorbě ČSN. POZNÁMKA Dříve tuto funkci zabezpečoval KONSEP (Koordinační normalizační středisko pro elektrotechnické předpisy), který v rámci EZÚ koordinaci předpisových norem zajišťoval. Bohužel v rámci prováděných reorganizací v současné době již tuto funkci EZÚ neplní, a dá se říci, že zanikl. Z uvedených důvodů by vytvoření koordinačního útvaru pro elektrotechnické předpisy (složené převážně z CTN a zpracovatelů elektrotechnických předpisových norem) mělo mít prioritu. 11. Věnovat zvláštní pozornost při tvorbě nových ČSN otázce koordinace terminologie a požadavků technických norem a legislativních předpisů. Při zpracování tohoto rozborového úkolu se ukázalo, že celková koordinace stávající legislativy a technických norem by vyžadovala velké úsilí, což v současné hospodářské situaci nejsou finanční prostředky ani lidské zdroje. Z uvedených důvodů se doporučuje provádět tuto koordinaci v rámci tvorby nových ČSN a legislativních předpisů. Pozn. V příloze tohoto příspěvku je pro informaci uvedena tabulka, která obsahuje seznam čistých ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku a návrhy na revizi, zrušení, prověrku, popř. ponechání v platnosti (bez úprav) uvedených norem. Současný stav v zavádění souboru HD (soubor IEC 60364) do soustavy ČSN jako soubor ČSN (aktualizováno k prosinci 2012) Předmluva Soubor norem IEC (dříve 364) a HD (dříve HD384) je rozdělen na stejné části, kapitoly a oddíly. Stejné rozdělení přejímá i soubor ČSN Například: IEC je zavedena v Evropě jako HD a do soustavy ČSN jako ČSN ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče. Název "Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení" (u norem vydávaných v letech 2003 až 2006 Elektrické instalace budov ) a od roku 2007 Elektrické instalace nízkého napětí je společný pro všechny části a kapitoly souboru ČSN Proto v následujícím přehledu jsou uváděny pouze názvy částí a kapitol předmětného souboru ČSN

19 POZNÁMKY K TABULCE 1) Takto označené normy byly vydány v roce ) Takto označené normy se dokončují v roce 2012/2013 Do tabulky jsou doplněny i TNI. Tabulka Část Kapitola Název (zkráceně viz výše) Označení ČSN 1 Základní hlediska, stanovení základních ČSN ed. 2:2009 charakteristik, definice 11 Rozsah platnosti 12 Účel 13 Základní principy 2 Definice ČSN :1998 ČSN IEC : Hodnocení základních charakteristik Pozn. ČSN :1995 byla zrušena a její obsah zapracován do: ČSN ed. 2:2009, ČSN ed. 3:2010, ČSN ed. 2/Z1: Účel, zdroje (soustavy TN, TT, IT) a uspořádání 32 Třídění vnějších vlivů 33 Vzájemná slučitelnost (silová sděl. zařízení) 34 Udržovatelnost (zásady pro montáž s ohledem na údržbu) 35 Bezpečnost obsluhy (rozdělělení zdrojů, výměna přístrojů) 4 Bezpečnost 41 Ochrana před úrazem elektrickým proudem (před nebezpečným dotykem živých a neživých částí) ČSN ed. 2:2007 TNI : Ochrana před tepelnými účinky (během normálního provozu) ČSN :1994 ČSN ed. 2 2) (vydání únor 2012) 43 Ochrana před nadproudy ČSN : Ochrana proti přepětí Oddíl 442: Ochrana zařízení nn při zemních poruchách v síti vysokého napětí Ochrana před přepětím Oddíl 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím Část 4-444: Bezpečnost Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením ČSN ed. 2:2010 ČSN :1999 ČSN ed. 2 2) (předpokládané vydání prosinec 2012) ČSN ed. 2:2007 ČSN ed. 2 1) (vydání duben 2011) 45 Ochrana proti podpětí ČSN :

20 Část Kapitola Název (zkráceně viz výše) Označení ČSN 46 Odpojování a spínání ČSN ed. 2: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti 48 Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů ČSN :1994 ČSN :1997 ČSN : Volba a stavba elektrických zařízení. 51 Výběr a stavba elektrických zařízení ČSN ed. 2:2006 ČSN ed. 3:2010 TNI ) (vydání listopad 2011) 52 Výběr soustav a stavba vedení ČSN :1998 ZMĚNA: Z1/4.01 ČSN ed. 2 2) Výběr soustav a stavba vedení Oddíl 523: Dovolené proudy Odpojování, spínání a řízení Kapitola 534: Zařízení pro ochranu před přepětím Spínací a řídicí přístroje Oddíl 537: Přístroje pro odpojování a spínání 54 Provedení uzemnění a ochranných vodičů (vydání únor 2012) ČSN ed. 2:2003 ČSN :2009 ČSN :2001 ČSN ed. 2:2007 ČSN ed. 3 2) (vydání duben 2012) TNI : Nízkonapěťová zdrojová zařízení ČSN :1999 ČSN ed. 2:2010 Svítidla a světelná instalace ČSN :2006 ČSN ed. 2 2) (předpokládané vydání březen 2013) 56 Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení Zařízení sloužící v případě nouze ČSN :1996 ČSN ed. 2: Revize 61 a 62 Revize ČSN :2007 TNI : Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech (uvádí se jen zkrácený název) 701 Koupelny ČSN ed. 2:2007 TNI : Bazény ČSN ed. 2:2007 TNI :2008 ČSN ed. 3 1) (vydání srpen 2011) 703 Sauny ČSN ed. 2: Staveniště ČSN ed. 2:

21 Část Kapitola Název (zkráceně viz výše) Označení ČSN 705 Zemědělství ČSN ed. 2: Vodivé prostory ČSN ed. 2: Parkoviště karavanů, kempinková parkoviště a obdobné lokality ČSN ed. 2:2006 ČSN ed. 3: Přístavy a podobné lokality ČSN : Zdravotnictví nemocnice ČSN ) (předpokládané vydání leden 2013) Pozn. IEC je zapracována v TNI (komentář k ČSN ) TNI : Výstavy, přehlídky a stánky ČSN :2004 TNI : Solární fotovoltaické napájecí systémy ČSN : Nábytek ČSN : Venkovní osvětlovací zařízení ČSN :2001 ČSN ed. 2 2) (předpokládané vydání prosinec 2012) 715 Světelná instalace napájená malým napětím ČSN :2006 ČSN ed. 2 2) (předpokládané vydání leden 2013) 717 Mobilní nebo transportovatelné obytné jednotky ČSN :2005 ČSN ed. 2: Společenská zařízení a pracoviště ČSN ) (předpokládané vydání srpen 2013) 721 Elektrické instalace v karavanech ČSN :2010 a obytných přívěsech 722 Napájení elektrických vozidel ČSN ) (předpokládané vydání leden 2013) 729 Uličky pro obsluhu nebo údržbu ČSN : Dočasná elektrická instalace pro stavby zábavních zařízení a stánků v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech ČSN : Podlahové a stropní vytápění ČSN : Elektrické instalace v karavanech a ČSN :2006 obytných automobilech V následující příloze tohoto příspěvku je pro informaci uvedena tabulka, která obsahuje seznam čistých ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku a návrhy na revizi, zrušení, prověrku, popř. ponechání v platnosti (bez úprav) uvedených norem. 17

22 Příloha podle textu Číslo normy Název normy Rok vydá ní ČSN Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení Rozdělení a pojmy Hodnocení 1984 Norma definuje základní rozdělení el. zařízení, které je přejímáno jak v dalších normách, tak i v právních předpisech Doporučení Revizi normy v roce 2016 ČSN Napájecí napětí a metody jeho měření u sdělovacích zařízení 1985 Norma neodpovídá současným technickým požadavkům Normu zrušit ČSN ČSN Elektrotechnické předpisy. Značení vodičů barvami a nebo číslicemi. Prováděcí ustanovení Elektrotechnické předpisy. Označování a tvary ovládacích tlačítek 1992 Norma stanovuje požadavky na Revizi normy značení, které nejsou v EN v roce 2015 normách předepsány a odpovídají praxi v ČR 1988 Norma je nahrazena jednotlivými harmonizovanými evropskými normami Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Ochranné kryty elektrických zařízení a předmětů 1988 Norma je nahrazena harmonizovanou normou ČSN EN Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech 1988 Norma řeší problematiku provedení vnitřních a venkovních připojovacích míst důležité zejména z hlediska venkovních rozvodných zařízení Revizi normy v roce 2015 ČSN Nevýbušná elektrická zařízení. Výbušné směsi. Klasifikace a metody zkoušek 1983 NV 23/2003 Sb. stanovuje technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, norma je nahrazena evropskými harmonizovanými normami Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Navrhování venkovní elektrické izolace podle stupně znečištění 1993 V roce 2012 budou zahájeny práce na nové PNE, která bude řešit provedení venkovní izolace podle znečištění na základě provedených zkoušek v HV laboratoři EGÚ Po vydání PNE normu zrušit 18

23 ČSN ed.2 Bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče určené k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace 2009 Revize normy byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Prověrka normy po 5 letech od vydání v roce 2014 ČSN Bezpečnostní předpisy pro obsluhu zařízení trakčního vedení a pro práci na trakčním vedení metra 1991 Norma je využívána pro zajištění bezpečnosti v metru, pro jednotlivé typy a druhy podzemní dopravy nelze stanovit jednotná evropská pravidla je nutno zásady stanovit na národní úrovni Revizi normy v roce 2015 ČSN Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení 1991 Norma plní funkci základní normy pro revize el. zařízení všech napěťových úrovní. Norma je velmi používaná. Norma je důležitá zejména z hlediska elektrických zařízení a instalací nad 1 kv ČSN ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání 2009 Revize normy byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Prověrka normy v roce 1915 ČSN Elektrotechnické předpisy. Ochrana před účinky elektromagnetického pole 50 Hz v pásmu vlivu zařízení elektrizační soustavy 1993 Norma byla doporučena na revizi Revizi normy v roce 2016 ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Vnitřní elektrické rozvody 2009 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Prověrka normy po 5 letech od vydání v roce 2014 ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrický rozvod v místnostech pro lékařské účely 2012 Norma byla nahrazena v roce 2012 HD Norma je nahrazena zapracováním HD do souboru ČSN jako ČSN

24 ČSN Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN 1993 Norma je využívána v oblasti dopravy a je na ní odkaz ve vyhlášce č. 177/1995 Sb., v platném znění, jako na předpis, jehož požadavky je nutno plnit Revize normy v roce 2016 Zadání revize normy rozšířit i o vlivy kabelových vedení vvn a zvn na podzemní zařízení ČSN Elektrotechnické předpisy. Zásady pro ochranu ocelových izolovaných potrubí uložených v zemi před nebezpečnými vlivy venkovních trojfázových vedení a stanic vvn a zvn 1990 Norma bude částečně nahrazena vydáním ČSN EN v roce 2012 platnost souběhu do roku 2014 ČSN obsahuje podrobnosti týkající se výpočtů vlivů a doporučujeme zrušit pouze části, které jsou v rozporu s ČSN EN Ostatní části ČSN ponechat do plánované revize Připravuje se revize ČSN , aby obsahovala stanovování vlivů na kabelová vedení a byla v souladu s ČSN EN ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Připojování elektrických přístrojů a spotřebičů 1980 Základní požadavky zapracovat do nové edice ČSN Po zavedení ČSN do nové edice normu zrušit. ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Připojování elektrických strojů a pohonů s elektromotory 1987 Norma je částečně nahrazena ČSN EN ed. 2 Provést prověrku potřebnosti a případnou revizi normy v roce 2015 ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení válcoven a úpravárenských linek. Společná ustanovení 1993 Norma je nahrazena harmonizovanou evropskou normou ČSN EN ed. 2. Normu zrušit ČSN Elektrotechnické predpisy. Elektrické zariadenia v horľavých látkach a na nich 1986 Norma doplňuje přejímané evropské normy a na národní úrovni stanovuje požadavky, které nejsou v žádné jiné normě uvedeny. Provést revizi normy v roce 2015 ČSN ed. 2 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin 2010 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2010 a vydána jako ČSN ed. 2 Doporučení k revizi. Po 5 letech od vydání v roce

25 ČSN Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení ve ztížených klimatických podmínkách 1983 Norma je nadbytečná Jednotlivá prostředí stanovují ČSN EN Normu zrušit ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Elektrická zařízení v kinech 2009 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést prověrku potřebnosti normy v roce 2015 ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely 2009 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Zvážit její zrušení nebo ponechání po přijetí HD ; popř. revize v roce 2015 ČSN Elektrotechnické předpisy. Skladovací technika. Elektrické vybavení 1992 Norma je nahrazena harmonizovanou evropskou normou ČSN EN Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Jeřáby a zdvihadla. Předpisy pro elektrická zařízení 2002 Norma je nahrazena harmonizovanou evropskou normou ČSN EN , Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení výtahů 1988 Norma je nahrazena evropskou harmonizovanou normou ČSN EN 81 70,72 Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady dimenzování podle elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech 1984 V normě jsou uvedeny požadavky, které nejsou v jiných normách zapracovány Provést prověrku a případnou revizi normy v roce 2015 ČSN Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení 1992 Norma je stále aktuální a používaná z hlediska rozvodných zařízení o napěťových hladinách nad 1 kv Provést revizi normy v roce 2015 ČSN Elektrotechnické předpisy. Ochrana elektrických zařízení před přepětím 1981 Norma je nahrazena přejímanými dokumenty HD. Problematika ochran rozvodných elektrických zařízení před přepětím je podrobně řešena podnikovými normami PNE Normu zrušit 21

26 ČSN Elektrotechnické předpisy. Kompenzace kapacitních zemních proudů v sítích vysokého napětí 1981 Norma je stále aktuální a používaná Provést revizi normy v roce 2015 ČSN Elektrotechnické předpisy. Kompenzace indukčního výkonu statickými kondensátory 1979 Norma je stále aktuální a používaná Provést revizi normy v roce 2015 ČSN Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení 1987 Po zavedení HD 637 a EN byla část normy změněna Normu zrušit a vypracovat TNI k ČSN EN nebo PNE, kde by byly uvedeny národní odchylky v roce 2013 ČSN Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná ustanovení pro elektrické stanice 1987 Po zavedení HD 637 a EN byla část normy změněna Normu zrušit a vypracovat TNI k ČSN EN nebo PNE, kde by byly uvedeny národní odchylky v roce 2014 ČSN Elektrotechnické předpisy. Rozvodny trojfázové pro napětí nad 52 kv Po zavedení HD 637 a EN byla část normy změněna Normu zrušit a vypracovat TNI k ČSN EN nebo PNE, kde by byly uvedeny národní odchylky v roce 2014 ČSN Elektrotechnické předpisy. Trojfázové rozvodny pro napětí do 52 kv 1984 Po zavedení HD 637 a EN byla část normy změněna Normu zrušit a vypracovat TNI k ČSN EN nebo PNE, kde by byly uvedeny národní odchylky v roce

27 ČSN Elektrotechnické předpisy. Stanoviště výkonových transformátorů 1989 Po zavedení HD 637 a EN byla část normy změněna Normu zrušit a vypracovat TNI k ČSN EN nebo PNE, kde by byly uvedeny národní odchylky v roce 2014 ČSN Elektrotechnické předpisy. Měření elektrických veličin v dozornách výroben a rozvodů elektřiny 1989 Norma neodpovídá současným požadavkům. Norma je nadbytečná Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Sdělovací a zabezpečovací zařízení ve výrobnách a rozvodu elektrické energie a tepla 1992 Norma neodpovídá současným požadavkům. Norma je nadbytečná Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky 1996 Norma upřesňuje provedení elektrických přípojek Provést revizi v návaznosti na energetický zákon v roce 2016 ČSN ed. 2 Drážní zařízení Pevná trakční zařízení Základní požadavky na elektrické napájecí a spínací stanice 2010 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2010 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést revizi normy v roce 2016 ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrická trakční zařízení metra 1985 Norma je využívána v oblasti dopravy. Jsou v ní uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě. Pro jednotlivé typy a druhy podzemní dopravy nelze stanovit jednotná evropská pravidla je nutno proto stanovit zásady na národní úrovni Provést revizi normy v roce 2016 ČSN Předpisy pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drah 1997 Norma je využívána v oblasti dopravy. Jsou v ní uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě. Pro jednotlivé typy a druhy podzemní dopravy nelze stanovit jednotná evropská pravidla je nutno proto stanovit zásady na národní úrovni Provést revizi normy v roce

28 ČSN Trakční vedení metra 1997 Norma je využívána v oblasti dopravy. Jsou v ní uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě. Pro jednotlivé typy a druhy podzemní dopravy nelze stanovit jednotná evropská pravidla je nutno proto stanovit zásady na národní úrovni Provést revizi normy v roce 2016 ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků 1995 V normě jsou uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě, protože lanové dráhy jako celek nejsou pracovním strojem a nelze na všechny součásti lanové dráhy normy o strojích použít Norma je zařazena do plánu ÚNMZ na revizi v roce 2012 ČSN Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu 1988 Norma je využívána v oblasti dopravy a jsou v ní uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě Provést revizi normy v roce 2016 ČSN Elektrotechnické předpisy. Ochrana sdělovacích vedení a zařízení proti přepětí a nadproudu atmosférického původu 1990 Normu je třeba dát do souladu s novými technologiemi a opatřeními na ochranu proti přepětí Provést revizi normy v roce 2016 ČSN Elektrotechnické předpisy. Ochrana radiového příjmu před rušením. Základní ustanovení Norma neodpovídá současným požadavkům na EMC Normu zrušit ČSN Elektrotechnické předpisy. Vysokofrekvenční spoje po vedeních nad V 1982 Norma neodpovídá současným požadavkům Provést revizi normy v roce 2016 ČSN ed. 2 Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení 2009 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést prověrku normy v roce 2016 ČSN ed. 2 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro prozatímní elektrická zařízení 2011 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2011 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést prověrku normy v roce

29 ČSN ed.2 Drážní zařízení Pevná trakční zařízení. Předpisy pro elektrická trakční zařízení 2009 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést prověrku normy v roce 2016 ČSN ed. 2 Drážní zařízení Elektrická trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2010 a vydána jako ČSN ed Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2010 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést prověrku normy v roce 2016 ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách 1963 Norma neodpovídá platné legislativě pro stupně zajištění dodávka el. energie. Norma je částečně nahrazena ČSN a ČSN EN pro napětí nad 1 kv AC Provést prověrku normy a s ohledem na souvisící normy a podle vyhodnocení provést revizi do roku 2016 nebo normu zrušit ČSN Elektrická zařízení těžební technologie pro povrchové dobývání 1998 Provést revizi v roce 2016 ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kv, 50 Hz 1970 Norma byla ÚNMZ doporučena na revizi v roce 2011 Norma je zařazena do plánu TN na rok 2012 ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení 1979 Norma je částečně využívána v oblasti dopravy a jsou v ní uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě Provést revizi v roce 2016 ČSN Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení 1979 V normě jsou v ní uvedeny požadavky, které nejsou v žádné jiné normě Provést revizi v roce 2016 ČSN ed. 2 Drážní zařízení Železniční zabezpečovací zařízení 2009 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2009 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést revizi v roce

30 ČSN ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost 2007 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2007 a vydána jako ČSN ed. 2 Norma je v současné době revidována s ohledem na interoperabilitu UIC a bude vydána jako ed.3. Norma je v současné době revidována, její další revizi provést podle nových poznatků s ohledem na vývoj a modernizaci kolejových obvodů ČSN ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení Předpisy pro projektování, provozování a používání kolejových obvodů 2007 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2007 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést revizi v roce 2013 ČSN Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení 1992 Norma je stále využívána v oblasti dopravy pro výpočet a stanovení spolehlivosti při vývoji nových typů a systémů zabezpečovacího zařízení Provést revizi v roce 2015 ČSN ed. 2 Železniční zabezpečovací zařízení Přejezdová zabezpečovací zařízení 2010 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2010 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést revizi v roce 2016 ČSN Elektrická požární signalizace Projektování, montáž, užívání, kontrola, servis a údržba 2011 Revize normy ČSN byla vypracována v roce 2011 a vydána jako ČSN ed. 2 Provést revizi v roce 2016 ČSN Elektrotechnické predpisy ČSN. Predpisy pre zachadzanie s elektrickým zariadením pri požiaroch a zátopách 1962 Norma je v plánu ÚNMZ na zařazení do revize v roce 2012 Norma je v plánu ÚNMZ na zařazení do revize v roce 2012 ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro obsluhu závlahových postřikovačů rostlin v blízkosti elektrických venkovních vedení 1971 Norma je nadbytečná a není využívána Normu zrušit 26

31 ČSN Obsluha elektrických strojů točivých a práce s nimi 1974 Norma je nadbytečná a není využívána Normu zrušit ČSN Provoz a obsluha přístrojových transformátorů 1964 Norma je nadbytečná a není využívána Normu zrušit ČSN Předpisy pro údržbu venkovních trakčních vedení tramvajových a trolejbusových drah 1994 Norma slouží jako základ pro bezpečnostní předpisy jednotlivých provozovatelů trakčního vedení tramvajových a trolejbusových drah Provést revizi v roce 2016 ČSN Elektrické rozmrazování vodovodních potrubí 1963 Norma je nahrazena závaznými pokyny výrobce Normu zrušit ČSN Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové dráhy 1986 Aktualizovat a ponechat: ČSN ed. 2 již nezahrnuje trakční měnírny městských drah Revize v roce

32 Rozváděče nízkého napětí podle požadavků nového souboru norem ČSN EN Praktické dopady souboru norem ČSN EN pro instalační firmy a výrobce rozváděčů Ing. František Štěpán Eaton Elektrotechnika s.r.o. Úvod Rozváděče nízkého napětí jsou nedílnou součástí všech instalací a vzhledem k rozmanitosti požadavků je nutné použít vhodný typ, který je schopen splnit podmínky v místě, kde je rozváděč použit. Výroba rozváděčů je specifická i požadavky na kvalifikaci pracovníků, aby výsledný výrobek splňoval nejen požadavky zadavatele, ale hlavně požadavky elektrotechnických a bezpečnostních předpisů. Bohužel, ne vždy se setkáváme jen kvalitně provedenými rozváděči a musíme si přiznat, že je co zlepšovat. Jedním z důvodů je ne zcela jednoznačné znění předpisů pro konstrukci rozváděčů, nedostatečná kontrola a následné i minimální postihy špatných výrobců. Výrobci, kteří se snaží, o co nejlepší práci jsou pak samozřejmě v nevýhodě, protože kvalitní práce by měla být i lépe ohodnocena. Jisté zlepšení se očekává i s postupným uplatňováním nově zaváděných norem pro rozváděče (soubor ČSN EN 61439), kde se kladou vyšší nároky na odpovědnost výrobců rozváděčů. Stávající stav Rozváděče nízkého napětí se nenakupují v obchodě jako hotový výrobek, ale v naprosté většině se jedná o originální výrobek, který kompletuje instalační firma, nebo výrobce rozváděčů z dostupných komponentů a podle schéma zapojení, které bylo vytvořeno pro jednu konkrétní instalaci, případně se jedná o opakovanou výrobu pro typickou instalaci. To znamená, že výrobce rozváděče vyrábí nový výrobek a pro každý výrobek platí určitá výrobková norma. Po ověření, že je vše podstatné ve shodě s danou normou, je nutné vystavit prohlášení o shodě (viz Zákon č. 22/1997 Sb, Zákon č. 34/2011 Sb. a Nařízení vlády NV 17/2002 Sb). Teprve poté je možné rozváděč prodat a uvést do provozu. Častou chybou je, že se zaměňuje pojem rozváděč a prázdná skříň. Je nutné zdůraznit, že pro rozváděče platí soubor ČSN EN 60439, příp. nový ČSN EN 61439, kdežto pro prázdné skříně platí samostatná norma ČSN EN 62208: 2012 Prázdné skříně pro rozváděče nn, kde jsou uvedeny jen základní požadavky na konstrukci. Na prázdných skříních nejsou provedeny zkoušky určené pro sestavené rozváděče, ale jsou ověřeny pouze některé jejich parametry (IP, IK kód, ), nikoli plně vybavený a zapojený rozváděč. K tomuto zmatku přispívají i samotní dodavatelé rozváděčových skříní, kteří nevhodně používají pojem rozváděč, i když dodávají jen oceloplechovou, případně plastovou konstrukci, bez elektrických přístrojů, přípojnic a elektrického propojení. Přitom stačí nahlédnout do normy pro rozváděče (staré či nové), kde najdeme definici rozváděče: 28

33 ,,Rozváděč nn je kombinace jednoho nebo vice spínacích přístrojů nn spolu s přidruženými řídicími, měřicími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními se všemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojeními a konstrukčními částmi. To znamená, že prázdné skříně nemohou být nikdy označeny za rozváděč. Jedním z dalších požadavků je stupeň krytí, pro jehož ověření se použije norma ČSN EN 60529: Stupně ochrany krytem (IP kód). Další časté problémy při uvádění rozváděčů do provozu vyplývají z přesvědčení, že k vystavení prohlášení o shodě na kompletní rozváděč nebo rozvodnici stačí jen protokol o vykonání kusové zkoušky, protože během kusové zkoušky se odhalí, jestli je rozváděč kompletní a v pořádku. Podle znění textu normy pro rozváděče je však ihned jasné, že kusová zkouška, resp. podle nové normy kusové ověření, je jen jednou z několika podmínek, aby se dalo prohlásit, že výrobek splňuje požadavky výrobkové normy. Kusová zkouška se používá pouze k ověření správné montáže a vhodnosti použitých komponentů u každého vyrobeného kusu. Svým rozsahem nepokrývá vše, co by rozváděč měl splnit, jako například zkratovou odolnost, oteplení, stupeň krytí atd. V nařízení vlády 17/2003 Sb. je uvedeno, že elektrické zařízení splňuje základní bezpečnostní požadavky, pokud je ve shodě s bezpečnostními požadavky technických norem. A těmi jsou zejména harmonizované normy (ČSN EN ). Rozváděče tedy musí splňovat všechny předepsané požadavky platných norem a to v celém rozsahu. Jinými slovy se dá říci, že výrobce se prohlášením o shodě (shoda čeho? - shoda s výrobkovou normou!!) odkazuje na něco, co vlastně asi ani přesně nezná a když zná, pak v prohlášení o shodě uvádí vědomě nepravdivé informace. Nezbývá než zopakovat, že bez kompletního ověření či přezkoušení rozváděče není možné vystavit ES prohlášení o shodě a na výrobek se nesmí umístit ani označení CE. Takový rozváděč pak není ani možné uvést do provozu. Samostatnou kapitolou je provádění výchozí revize, jejímž smyslem je ověření bezpečnosti celé instalace před uvedením do provozu. Výchozí reviez by neměla mít kladný závěr u výrobků bez prohlášení o shodě a bez odpovídajícího typového štítku. Provozovatelům zařízení ale často stačí v podstatě jakákoli výchozí revize i bez ohledu na to, jak kvalitně je provedena. Kvalita revize je věcí revizního technika, který se pod ní podepíše. Důvody pro restrukturalizaci souboru norem ČSN EN Každý, kdo se podíval za hranice a zajímal se o kvalitu rozváděčů, nabyl dojmu, že máme stále co dohánět a že a kvalita našich rozváděčů nepatří v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi k těm nejlepším. Důvody jsou různé, nejčastěji cena, s tím související malý zájem o kvalitu, chybějící kontroly, atd. Svůj díl však nese i samotná struktura norem pro rozváděče ČSN EN Vzhledem k tomu, že naše norma je harmonizovanou normou, která byla převzata ze systému evropských norem, podobné zkušenosti jsou i v jiných zemích. Proto bylo na úrovni mezinárodní normalizace rozhodnuto o restrukturalizaci souboru norem IEC Přípravné práce začaly před více než dvanácti lety s cílem odstranění zjištěných nedostatků, zlepšení přesnosti a v neposlední řadě i sjednocení struktury s jinými soubory norem, jakým je například IEC/EN Spínací a jisticí přístroje. Několik zemí přitom využilo možnosti spolupracovat na přípravě nové verze norem, a proto došlo i k zapracováním mnoha národních specifických požadavků ve formě národních doplňků. Jako velice problémové se ukázalo zejména třídění na typově zkoušené (TTA Type Tested Assemblies) a částečně typově zkoušené rozváděče (PTTA - Partially Type Tested Assemblies). Definice pro částečně typově zkoušené rozváděče dávala velký manévrovací prostor všem výrobcům, kteří nechtěli nebo nebyli schopni splnit podmínky pro typově zkoušené rozváděče. Proto bylo 29

34 rozhodnuto zcela zrušit třídění podle TTA a PTTA a definovat jasné způsoby pro ověření, které jsou založené na návrhových pravidlech, výpočtech a zkouškách. Dalším cílem restrukturalizace souboru byla lepší použitelnost norem při každodenní práci. Proto došlo k doplnění nezbytných tabulek, aby nebylo nutné dohledávat důležité informace v dalších normách. Důslednější uplatňování nových požadavků by ve výsledku mělo omezit počet rozváděčů v instalacích, které nesplňují předepsané podmínky. Vzhledem k poměrně velkému záběru se jednotlivé části souboru uvádějí v platnost postupně. Celková obměna by měla být zakončena během dvou až tří let. Základní normy pro rozváděče nn V současné době u nás platí souběžně stávající soubor ČSN EN ed. 2 a dále se postupně zavádí nový soubor ČSN EN Konkrétní termíny ukončení platnosti jednotlivých částí starého souboru jsou uvedeny v úvodním textu každé z nově zaváděných norem (viz dále), do této doby je možné si vybrat, podle kterého souboru bude daný rozváděč posuzován. Samozřejmě se doporučuje, aby všechny nové typy byly posuzovány podle nových norem. Základní normu starého souboru je ČSN EN ed. 2 ( ) Rozváděče nn - Část 1: Typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozváděče (platnost od 11/2000). Souběžně s touto normou platí i nová ČSN EN Rozváděče nízkého napětí Část 1: Typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozváděče z října Protože bylo nutné provést určité úpravy, včetně názvu normy, která neodpovídala obsahu, byla v květnu 2012 vydána ČSN EN ed. 2 ( ) Rozváděče nízkého napětí Část 1: Všeobecná ustanovení. Úpravy v druhé edici nejsou v rozporu s prvním vydáním a platí souběžně. Po 1. listopadu 2014 zůstane v platnosti jako základní norma pro rozváděče nn již jen ČSN EN ed. 2 z května Další části souboru pak upravují specifické požadavky na konkrétní skupiny rozváděčů. ČSN EN : Všeobecné požadavky (nahradí ČSN EN ) ČSN EN : Výkonové rozváděče (nahradí ČSN EN ) ČSN EN : Rozvodnice určené pro ovládání laickou obsluhou (nahradí ČSN EN ) ČSN EN : Staveništní rozváděče (nahradí ČSN EN ) ČSN EN : Rozváděče pro rozvod energie (nahradí ČSN EN ) ČSN EN : Přípojnicové rozvody (nahradí ČSN EN ) Pro každý typ rozváděče nízkého napětí jsou tedy nutné použít dvě normy pro stanovení všech požadavků a příslušných metod ověřování. Obecné podmínky určuje norma základní, uváděná jako Část 1, a současně se uplatní i příslušná norma pro daný typ rozváděče, tj. Část 2, 3, 4 nebo 5 (případně další, které mohou být vytvořeny). Hlavní změny proti předcházejícímu vydání jsou: byla zrušena dvojí úloha ČSN EN ed. 2 jako normy výrobku, která byla platná sama o sobě, a jako normy se všeobecnými ustanoveními pro rozváděče, na něž se vztahovala dílčí část souboru ČSN EN pro výrobky; v důsledku toho je ČSN EN pouze normou se všeobecnými ustanoveními, na niž se mají odvolávat dílčí části souboru ČSN EN pro výrobky; ČSN EN je novou normou výrobku, která nahrazuje ČSN EN ed. 2; 30

35 rozlišování mezi typově zkoušenými rozváděči (TTA) a částečně typově zkoušenými rozváděči (PTTA) je eliminováno metodou ověřování; jsou zavedeny tři odlišné, avšak ekvivalentní typy ověřování požadavků: ověřování zkoušením, ověřování výpočtem/měřením, nebo ověřování splněním pravidel pro konstrukci; byly objasněny požadavky týkající se oteplení; je podrobněji popsán součinitel soudobosti (RDF); byly zahrnuty požadavky z normy pro prázdné skříně pro rozváděče (ČSN EN 62208); celá struktura normy je přizpůsobena její nové funkci jako normy se všeobecnými ustanoveními. V normě ČSN EN ed. 2:2012 jsou stanoveny definice a provozní podmínky, konstrukční požadavky, technické charakteristiky a požadavky na ověřování pro rozváděče nn. Tato norma platí pro rozváděče nn pouze tehdy, vyžaduje-li to příslušná norma pro rozváděče: rozváděče, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje V u střídavého proudu, nebo V u stejnosměrného proudu; stabilní nebo mobilní rozváděče kryté nebo nekryté; rozváděče určené pro používání v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie, a pro řízení elektrických spotřebičů; rozváděče navržené pro používání ve zvláštních provozních podmínkách, například na lodích, v kolejových vozidlech, pro zařízení ve výbušných prostředích, a pro použití v domácnosti (s nekvalifikovanou obsluhou), pokud jsou splněny příslušné specifické požadavky; rozváděče navržené pro elektrická zařízení strojů. Doplňující požadavky pro rozváděče, které jsou součástí stroje, jsou uvedeny v souboru ČSN EN 60204: Elektrická zařízení strojů. Tato norma platí pro všechny rozváděče, ať jsou navrženy, vyrobeny a ověřeny jednorázově, nebo jsou plně normalizovány a vyráběny ve velkém množství. Jak je zvýrazněno ve výše uvedeném přehledu, hlavní změnou je ověření návrhu rozváděče. Vedle obvyklého ověření zkoušením je v řadě případů možné provést ověření výpočtem nebo porovnáním. Při porovnání se vychází z již odzkoušených typů a získané výsledky je tedy možné použít i pro typy obdobné konstrukce. Pro informaci uvádíme obsah normy. 1 Rozsah platnosti 2 Citované dokumenty 3 Termíny a definice 4 Značky a zkratky 5 Charakteristiky rozhraní 6 Informace 7 Provozní podmínky 8 Konstrukční požadavky 9 Technické požadavky 10 Ověřování návrhu 11 Kusové ověřování 31

36 Základní požadavky na konstrukci se příliš neliší od požadavků předchozí normy, ale zavádí se nové požadavky, které mohou znamenat nutnost určitých konstrukčních úprav. Toto se promítne i do technické dokumentace. Změna nastala i pro minimální rozsah informací uvedených na výrobním štítku. Vedle dříve povinných údajů určujících výrobce a typové označení musí být ještě vyznačeno datum výroby a přesným označení příslušné normy IEC X, kde X je příslušná část souboru. Ostatní informace mohou být uvedeny v dokumentaci. Novinkou je uvádění izolačního napětí Ui, protože podle této hodnoty se kontrolují povrchové cesty. Dále je nutné zatřídit rozváděč podle charakteristik. Nově je stanoveno, že přístroje a svorky musí být umístěny nejméně 0,2 m nad základem u rozváděčů instalovaných na podlaze. Důvodem jsou nedobré zkušenosti z doposud instalovaných rozváděčů. V porovnání se starou normou ČSN EN dochází k podstatným změnám v kapitolách 10 a 11, kde jsou zavedeny nové postupy ověřování a rovněž i další požadavky na kusové ověření (kusová zkouška). Základní ověření se týkají těchto oblastí: 1. pevnost materiálů a částí 2. stupeň ochrany skříní 3. vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty 4. ochrana před úrazem elektrickým proudem a spojitost ochranného obvodu 5. vestavění spínacích přístrojů a součástí 6. vnitřní elektrické obvody a spoje 7. svorky pro vnější vodiče 8. dielektrické vlastnosti 9. oteplení 10. zkratová odolnost 11. elektromagnetická kompatibilita 12. mechanická činnost Oproti typovým zkouškám podle normy ČSN EN (osm základních zkoušek, včetně EMC) tedy přibylo: ověření pevnosti materiálů, ověření vestavění přístrojů, vnitřních elektrických obvodů a ověření svorek pro vnější vodiče. Tyto požadavky byly obsaženy již v předcházející normě a to v části týkající se provedení a konstrukce, kde byly uvedeny jako specifikace vlastností rozváděče. 32

37 Seznam možností ověřování jednotlivých požadavků. Velice důležitým paramentrem rozváděčů je jejich zkratová odolnost. Ověřování může být provedeno srovnáním s referenčním návrhem, nebo zkouškou. Z požadavků nové normy stojí za zmínku, že u rozváděčů do zkratové odolnosti 10 ka nemusí být prováděno ověřování zkouškou. Dále se zde uvádí, že rozváděče se dělí podle jmenovitého proudu do a nad A. To je take hranice pro povinné ověřování zkratové odolnosti. Při proudech nad A musí být zkratová odolnost ověřena zkouškou. 33

38 Ukázka tabulky s přehledem standardního postupu pro ověření zkratové odolnosti. Samostatnou problematikou je oteplení rozváděčů, které je velkou slabinou při návrhu většiny rozváděčů, protože výpočty oteplení se buď jen odhadují, nebo se často ani neprovádí. Problémy s nadměrným oteplením se tak nějak řeší, až když nastane problém při provozu. Pak se musí dodatečně řešit nežádoucí vypínání jističů, objevují se stížnosti na vysokou povrchová teplotu jisticích přístrojů s bimetalovými spouštěmi, vznikají potíže se správnou činností elektronických přístrojů, dochází k přehřívání vodičů atd. Vzniklé potíže se pak provozovatel rozváděče často snaží řešit jako reklamaci u dodavatelů vestavěných přístrojů a zařízení. Následně je ale nemile překvapen, když s reklamací neuspěje. Pro informaci můžeme uvést znění normy pro vyhodnocení výsledků (čl ). Uvádí se zde, že vypočítaná teplota vzduchu v montážní výšce kteréhokoli přístroje nesmí přesáhnout pracovní teplotu okolního vzduchu uvedenou výrobcem přístrojů. Pro spínací přístroje nebo elektrické součásti v hlavních obvodech 34

39 to znamená, že trvalé zatížení nepřekračuje jeho dovolené zatížení při vypočítané místní teplotě vzduchu a ne více, než 80 % jeho jmenovitého proudu. V praxi se vzniklý problém řeší například odmontováním některého z krytů, případně nucenou ventilací pomocí dodatečně instalovaného ventilátoru. Protože se o tomto neblahém stavu v praxi ví, došlo v této oblasti snad k nejvýznamnějším změnám. Meze oteplení jednotlivých částí v rozváděči jsou stanoveny pro jsou střední teplotu okolního vzduchu 35 C, případně podle dohody mezi výrobcem a uživatelem. Pro výpočty oteplení jsou důležité předpokládané tepelné ztráty a s tím souvisí i znalost součinitele soudobosti. Ověření výpočtem může být provedeno podle metody uvedené v IEC Pro přehlednost se v příloze na více příkladech uvádí i zatížení polí při určitém součiniteli soudobosti. Ukázka stanovení činitelů pro výpočty oteplení uvnitř rozváděče. Nové postupy zvýší požadavky na související dokumentaci, kde konkrétní vlastnosti budou muset být doloženy zkušebním protokolem (např. u použité skříně), aby nebylo nutné vše opakovaně ověřovat. Výrobci rozváděčových skříní by tedy měli mít zájem na poskytnutí nezbytných podkladů zkušebnám, aby se zjednodušilo používání jejich výrobků. Poměrně podrobně je zpracována i metodika ověření elektromagnetické kompatibility (EMC), protože se stále více používají zařízení s výkonovými spínacími prvky (spínané zdroje, frekvenční měniče, softstartéry, atd.). Každý dohotovený rozváděč musí projít kusovým ověřením (doposud jako kusová zkouška). Vedle obvyklé prohlídky rozváděče, dielektrické zkoušky a kontroly ochranných opatření s ověřením celistvosti ochranného obvodu, přibývá ověření stupně ochrany skříní, vzdušných vzdáleností a povrchových cest, vestavění součástí, vnitřních elektrických 35

40 obvodů a svorek pro vnější vodiče. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o informace, které jsou poměrně snadno dostupné a ověřitelné, nebude to přinášet přílišné zvýšení požadavků na výrobce rozváděčů. Přes jistý nárůst pracnosti při kusovém ověření a nutnosti delšího protokolu však bude zajištěno, že požadované parametry budou splněny a výrobce si je vědom toho, že plně zodpovídá za zhotovený rozváděč. Je vhodné zopakovat, že kusová zkouška má ověřit rozváděč z hlediska kvality výroby a materiálů u konkrétního vyrobeného kusu, ale nelze na základě ní vydat prohlášení o shodě a rozváděč opatřit značkou CE. Ukázka podrobné specifikace vlastností rozváděče, které jsou předmětem dohody mezi uživatelem (investorem) a výrobcem rozváděče. 36

41 Nová norma je v mnoha ohledech detailnější a přesnější. Pro úplnost jsou převzaty i užitečné informace z jiných norem, aby na ně nebylo nutné pouze odkazovat, ale aby se s nimi dalo ihned pracovat. ČSN EN , ed. 2: Výkonové rozváděče Tato norma platí pro stabilní nebo mobilní, kryté nebo nekryté rozváděče, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje V u střídavého proudu nebo V u stejnosměrného proudu. Jsou určené pro používání v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie, a pro řízení elektrických spotřebičů. Pro výkonové rozváděče se používá zkratka PSC (angl.. Power Switchgear and Controlgear assemblies). Velká část informací uvedených v části 2 je převzata z předchozí normy ČSN EN Nová norma ČSN EN , ed2:2012 zahrnuje následující důležité technické změny (ve srovnání s prvním vydáním z roku 2010): vysvětlení rozsahu platnosti; revize požadavků na výsuvné a odnímatelné části; revize zkoušky mechanických rázů (10.2.6); rozšíření tabulky 101; přepracování tabulky BB.1 se zřetelem na modifikované požadavky a ověření; celková redakční revize. Nové požadavky na kontrolu blokovacích zařízení a zámků spojených s odnímatelnými a výsuvnými částmi. 37

42 38

43 39

44 ČSN EN : 2012 Rozvodnice určené pro ovládání laickou obsluhou Další významnou částí souboru je ČSN EN : Rozvodnice určené k provozování laiky, která vyšla v říjnu Tím máme k dispozici první tři nejdůležitější části, se kterými je možné pokrýt většinu požadavků. Toto první vydání nahrazuje ČSN EN a příslušné změny. Doposud platná ČSN EN ( ) z února 1995 bude nahrazena Do té doby platí souběžně obě normy. Část 3 definuje specifické požadavky na rozvodnice určené k provozování laiky (zkratka DBO, angl.). mají být provozovány laiky (např. spínání, výměna pojistkových tavných vložek), např. při používání v domácnosti; výstupní obvody zahrnují ochranná zařízení, která mají být provozována laiky, odpovídající např. ČSN EN (Jističe pro domovní a podobné použití), ČSN EN (Proudové chrániče), ČSN EN (Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou), ČSN EN (Proudové chrániče typu B) a ČSN EN (Pojistky pro nekvalifikovanou obsluhu); jmenovité napětí proti zemi není větší než 300 V AC; jmenovitý proud výstupních obvodů není větší než 125 A a jmenovitý proud rozvodnice není větší než 250 A; jsou určené pro rozvod elektrické energie; jsou kryté, stabilní; jsou určené pro vnitřní nebo venkovní použití. Rozvodnice mohou také zahrnovat řídicí a/nebo signalizační zařízení spojená s rozvodem elektrické energie. Tato norma platí pro všechny rozvodnice, ať jsou navrženy, vyrobeny a ověřeny jednorázově, nebo jsou plně normalizované a vyráběné hromadně. Mohou být smontovány mimo závod původního výrobce. Norma neplatí pro jednotlivá zařízení a samostatné součásti, jako jsou jističe, pojistkové vypínače, elektronická zařízení atd., která budou odpovídat příslušným normám výrobků. Tato norma neplatí pro specifické typy rozváděčů, na něž se vztahují jiné části souboru ČSN EN ČSN EN ed. 2: 2012 Rozváděče pro rozvod energie Z hlediska rozváděčů a kabelových rozvodných skříní určených pro použití ve veřejných distribučních sítích platí zejména normy ČSN EN ed. 2 Rozváděče nn Část 5: Zvláštní požadavky na rozváděče distribuční soustavy z května 2007 a souběžně i nově zavedená ČSN EN Rozváděče nízkého napětí Část 5: Rozváděče pro veřejné distribuční sítě ze září Starší norma přestane platit 3. ledna Nová norma uvádí specifické požadavky na distribuční rozváděče pro veřejné elektrické site, ketrí jsou take označované jako kabelové rozvodné skříně. Pro stručnost se zavádí zkratka PENDA (angl. Public Electricity Network Distribution Assembly). Tyto rozváděče se používají pro rozvod elektrické energie v trojfázových systémech z jednoho nebo více napájecích zdrojů a energie se rozvádí jedním nebo více kabely do jiného zařízení. PENDA je instalován, provozován a udržován výhradně osobami znalými. 40

45 Na výše uvedeném obrázku je ukázka typické distribuční site, kde PENDA-I je provedení pro vnitřní instalaci (Indoor) a PENDA-O pro venkovní instalaci (Outdoor). Cílem ČSN EN je stanovit definice a specifikovat provozní podmínky, konstrukční požadavky, technické charakteristiky a zkoušky pro PENDA. Parametry sítě mohou přitom vyžadovat zkoušky při vyšších výkonnostních úrovních. Nové vydání, vzhledem k poslednímu vydání IEC , zahrnuje následující významné technické změny: sladění s IEC , pokud jde o strukturu a technický obsah, podle toho, co přichází v úvahu; s tím související zavedení nových ověření; harmonizace požadavků na rozváděče pro distribuční transformovny a kabelové rozvodné skříně, v důsledku čehož není potřeba určit a definovat dvě kategorie rozváděčů; jednodušší norma v důsledku omezení počtu definovaných typů rozváděčů a zkratek použitých pro označení různých rozváděčů. Závěr Situace v oblasti rozváděčů není jednoduchá a potrvá nějakou dobu, než se uvede na uspokojivou úroveň. To, že by se situace u nás mohla začít postupně zlepšovat, potvrzují i pracovníci zkušeben, protože registrují zvýšený zájem výrobců rozváděčů o provedení zkoušek, aby měli svoje řešení ve shodě s požadavky současné legislativy a nemuseli řešit nastalé problémy až dodatečně. Podobné informace máme i ze zahraničí, kdy s uplatňováním nového souboru norem pro rozváděče roste zájem o zkoušky na zkušebnách. Použitá literatura ČSN EN soubor norem ČSN EN soubor norem, část 1, 2, 3, 5 (vydané do 12/2012) Ing. Josef Malý, EZÚ, s. p.: Proč není ve zkoušení rozváděčů stále jasno?, Elektro 11/2012 Restrukturierung der IEC / EN (2009) interní prezentace firmy Moeller 41

46 Dozorová pravomoc České obchodní inspekce Kontroly a postupy při kontrolách Mgr. Lucie Šnajdrová Česká obchodní inspekce 1. dozorové pravomoci ČOI obecně Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty. Česká obchodní inspekce kontroluje, zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštního právního předpisu výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené zvláštními právními předpisy. Pracovníci České obchodní inspekce pověření plněním jejich kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou při kontrole oprávněni: a) vstupovat při výkonu kontroly do provozoven (za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit), b) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, c) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy České obchodní inspekce bez vyzvání. Inspektoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů nebo při plnění povinností souvisejících s ním, s výjimkou podání potřebných informací pro účely a v rámci trestního řízení. 2. Dozor dle zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v pl. znění (dále jen zákona) Zákon upravuje: a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen "oprávněný zájem"), b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků 42

47 Pro účely zákona se rozumí: a) výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, b) uvedením výrobku na trh první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje, c) uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobek uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti,1b) uživatelem se rozumí zaměstnavatel, d) výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky, e) dovozcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie, f) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona, g) distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobky na trh, h) technickými požadavky na výrobek 1. technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků, 2. jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, j) hospodářským subjektem výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce. 43

48 Posuzování shody Vláda nařízeními stanoví výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen "stanovené výrobky. Dále stanoví technické požadavky na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu a které ze stanovených výrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným nařízením vlády (dále jen "stanovené označení"). Za stanovené výrobky se považují i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované. Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen "postupy posuzování shody"), a to konkretizací nebo kombinací jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování shody jsou: posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem, posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou, posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobků, posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku, ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou, dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku, posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků, jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby. Grafická podoba označení stanoveného výrobku (CE) je stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství a to v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (dále jen NEPaR) č. 765/2008 ES. Povinnosti hospodářských subjektů specifikované v 13 zákona (1) Stanovený výrobek může být uveden na trh nebo, u výrobků stanovených nařízením vlády, uveden do provozu pouze za předpokladu, že splňuje technické požadavky stanovené podle 12 odst. 1 písm. b), po posouzení shody postupem stanoveným 44

49 podle 12 odst. 3 a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud se dovozce před uvedením stanoveného výrobku na trh domnívá nebo má i jen důvod se domnívat, že tento výrobek nesplňuje technické požadavky stanovené podle 12 odst. 1 písm. b) a navíc ohrožuje zdraví, informuje o tom u výrobků stanovených nařízením vlády příslušný orgán dozoru a výrobce. (2) Stanovený výrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu, musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády opatřen stanoveným označením, dalšími označeními, a pokud tak stanoví nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o shodě nebo jiný dokument. (3) Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (4) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (5) Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. (6) Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo autorizovaným osobám, popřípadě stanoveným zahraničním osobám. (7) Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobce nebo dovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba může být nařízením vlády určena odchylně. (8) Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v 13, jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit též zplnomocněný zástupce. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní, je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední dodává stanovený výrobek na trh (novela zákona spojená s přímo účinným NEPaR pro stavební výrobky již s tímto plněním nepočítá) (9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci stanovených výrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením a dalšími označeními. U výrobků stanovených nařízením vlády nesmí distributor dodávat na trh stanovený výrobek, u kterého se domnívá nebo má důvod se domnívat, že nesplňuje technické požadavky stanovené podle 12 odst. 1 písm. b). Pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje zdraví, informuje o tom distributor příslušný orgán dozoru, výrobce a dovozce. (10) Výrobce nebo dovozce činí u výrobků stanovených nařízením vlády a s ohledem na jejich povahu a rizika, která tyto výrobky představují, opatření za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob. (11) Výrobce, dovozce nebo distributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že stanovený výrobek, který uvedl nebo dodal na trh, nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo nařízení vlády vydaného k jeho provedení, je povinen u výrobků 45

50 stanovených nařízením vlády činit nezbytná opatření směřující k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky, stažení výrobku z trhu nebo navrácení stanoveného výrobku, který již byl dodán uživateli; pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje zdraví, výrobce, dovozce nebo distributor o tom neprodleně informuje příslušný orgán dozoru. (12) Výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce uchovává u výrobků stanovených nařízením vlády údaje potřebné k identifikaci všech hospodářských subjektů, které mu předaly stanovený výrobek a kterým předal stanovený výrobek. (13) Dovozce nebo distributor zajistí u výrobků stanovených nařízením vlády skladovací a přepravní podmínky, které neohrožují soulad stanoveného výrobku, který hodlá uvést nebo dodat na trh, s požadavky tohoto zákona. (14) Jestliže výrobek splňuje podmínky stanovené v 12 a 13, nesmí být bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných důvodů ochrany oprávněného zájmu zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.2a) Dozor podle 18 zákona Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem a zda výrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce. V rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy to jsou ještě Český báňský úřad, Drážní úřad, popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví. Orgány dozoru mohou kromě pravomocí kontrolních orgánů podle zákona o státní kontrole nebo podle zvláštních právních předpisů odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo vzorek ze série výrobku k posouzení, zda tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní zákon jinak; za odebrané vzorky výrobků se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek v okamžiku odebrání vzorku nabízí; náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá; nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, popřípadě předpisy vydanými k jeho provedení, provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky plní požadavky tohoto zákona; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba, uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě; s ohledem na vážnost zjištěného rizika může orgán dozoru uložit těmto osobám povinnost informovat orgán dozoru o provedených opatřeních, uložit kontrolovaným osobám povinnost bezodkladně informovat o nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobku. Orgány dozoru mohou, mají-li důvodné pochybnosti, že stanovený výrobek nesplňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle 12 odst. 1 písm. b), 46

51 dát autorizované osobě podnět, aby přezkoumala certifikát vydaný podle 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. V případě, že se prokáže, že stanovený výrobek nesplňuje požadavky podle věty první, orgány dozoru mohou uložit autorizované osobě, aby příslušný certifikát odebrala. Ochranná opatření podle 18 a) zákona (1) Pokud orgán dozoru má důvodné podezření, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, zakáže uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobku nebo série výrobku po dobu potřebnou k provedení kontroly. (2) Orgán dozoru oznámí uložení opatření podle odstavce 1 ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu, nebo je může podat písemně nejpozději do 3 dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba se záznamem seznámena. Orgán dozoru rozhodne o podaných námitkách bezodkladně. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě. Proti rozhodnutí o námitkách není přípustné odvolání. (3) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo se jedná o výrobek, který je neoprávněně opatřen označením CE nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, rozhodne o zákazu uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuce takovéhoto výrobku. Pokud pominou důvody pro uložení zákazu, orgán dozoru rozhodne o jeho změně nebo zrušení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (4) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nebo série výrobku představuje ohrožení oprávněného zájmu, orgán dozoru rozhodne o stažení výrobku nebo série výrobku z trhu nebo z distribuce. Orgán dozoru může současně, pokud je to nutné, nařídit zničení výrobku nebo série výrobku nebo nařídit jinou formu znehodnocení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Správní delikty Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob podle 19a zákona (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona padělá nebo pozmění. (3) Výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobky a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády, b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s 13, c) nesplní ochranné opatření vydané podle 18a odst. 1, 3 nebo 4, nebo d) nesplní povinnost uloženou orgánem dozoru podle 18 odst. 2 písm. c) nebo d). 47

52 (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako Pokuty a) dovozce nesplní povinnost podle 13 odst. 1 věty druhé, b) distributor nesplní některou z povinností podle 13 odst. 9, c) výrobce nebo dovozce nesplní některou z povinností podle 13 odst. 10, d) výrobce, dovozce nebo distributor nesplní některou z povinností podle 13 odst. 11, e) výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce nesplní povinnost podle 13 odst. 12, f) dovozce nebo distributor nesplní povinnost podle 13 odst. 13. Za správní delikt se uloží pokuta do a) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3, b) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d) nebo e), c) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2, d) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. 3. Kontrola ČOI v oblasti elektrozařízení (značení, dokumentace) Podmínky uvedení elektrického zařízení na trh stanoví nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen "základní požadavky"), bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí z hlediska zásad bezpečnosti platných v Evropských společenstvích a neohrozí-li při správné instalaci a údržbě a používání k účelu, pro který bylo vyrobeno, bezpečnost osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetek. Podmínky uvedené v odstavci 1 se považují za splněné, pokud elektrické zařízení je ve shodě s bezpečnostními požadavky a) harmonizovaných českých technických norem, popřípadě zahraničních technických norem přejímajících v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy, nebo b) určených norem zahrnujících bezpečnostní ustanovení Mezinárodní organizace pro normalizaci v elektrotechnice (IEC) nebo Mezinárodní komise pro předpisy ke schvalování elektrotechnických výrobků (CEE), nebo c) českých technických norem, pokud neexistují technické normy podle písmena a) nebo b). 48

53 Elektrické zařízení lze uvést na trh pouze poté, co je posouzena jeho shoda s požadavky uvedenými v 2 odst. 1 postupem vnitřní kontroly výroby podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a výrobce nebo zplnomocněný zástupce je opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě. ES prohlášení o shodě musí obsahovat: a) identifikační údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce, c) popis elektrického zařízení, d) odkaz na harmonizované normy, e) odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity, f) poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE. Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví evropský přímo účinný právní předpis, se umisťuje přímo na elektrické zařízení nebo, pokud to není možné, na jeho obal, návod k použití nebo záruční list tak, aby toto označení bylo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Elektrické zařízení nesmí být opatřeno označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. Na elektrickém zařízení, jeho obalu, návodu k použití nebo záručním listu může být umístěno i jiné označení než označení CE, ale nesmí tím být snížena viditelnost, popřípadě čitelnost označení CE. Označení CE na elektrickém zařízení vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropských společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 1. Všeobecné požadavky a) Základní technické charakteristiky, jejichž dodržování zajišťuje, aby elektrické zařízení bylo používáno bezpečně a v podmínkách, pro které bylo vyrobeno, musí být vyznačeny na elektrickém zařízení, anebo pokud to není možné, musí být uvedeny v průvodní dokumentaci. b) Jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název právnické osoby, která je výrobcem, značka, popřípadě obchodní známka musí být zřetelně uvedeny na výrobku, a není-li to možné, na jeho obalu. c) Elektrické zařízení a jeho díly musí být vyrobeny tak, aby byla zajištěna bezpečná a správná montáž a připojení. d) Elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby u něj, za předpokladu, že je používáno pro účely, ke kterým je určeno, a že je řádně udržováno, byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a 3. 49

54 2. Ochrana před nebezpečím, které může způsobit elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že a) osoby a domácí a hospodářská zvířata budou přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí, b) nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření, c) osoby, domácí a hospodářská zvířata a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou podle zkušenosti elektrická zařízení způsobovat, d) izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám. 3. Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby a) odolávalo předpokládaným mechanickým namáháním tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, b) odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, c) při předvídatelných přetíženích neohrozilo žádným způsobem osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek. Téměř ve všech případech při uvádění elektrických zařízení na trh je nutné posoudit i shodu podle nařízení vlády 616/2006 Sb. o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility V tomto nařízení se rozumí zařízením přístroj nebo pevná instalace, přístrojem dokončený přístroj, nebo sestava přístrojů uváděná na trh jako samostatný funkční celek určený pro konečného uživatele, které mohou způsobit elektromagnetické rušení nebo na jejichž provoz může mít elektromagnetické rušení vliv, pevnou instalací určitá sestava několika druhů přístrojů, případně prostředků, jež jsou zkompletovány, instalovány a určeny k trvalému používání na předem daném místě, elektromagnetickou kompatibilitou schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí, elektromagnetickým rušením elektromagnetický jev, který může zhoršit funkci zařízení; elektromagnetickým rušením může být elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo změna v samotném prostředí šíření, odolností schopnost zařízení správně fungovat bez zhoršení kvality funkce za přítomnosti elektromagnetického rušení a elektromagnetickým prostředím veškeré elektromagnetické jevy pozorovatelné v daném místě. Přístrojem se rozumí rovněž komponenty nebo podsestavy určené pro zabudování do přístroje konečným uživatelem, jež mohou být zdrojem elektromagnetického rušení nebo na jejichž fungování může mít elektromagnetické rušení vliv. Nařízení vlády se nevztahuje na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, na něž se vztahuje zvláštní právní předpis, na rádiová zařízení používaná radioamatéry ve smyslu radiokomunikačních nařízení přijatých v rámci Ústavy a úmluvy Mezinárodní telekomunikační a na zařízení, jež mají svou podstatou takové fyzikální vlastnosti, že 50

55 1. nemohou způsobit elektromagnetické vyzařování překračující úroveň umožňující rádiovým, telekomunikačním a ostatním zařízením provoz v souladu s daným účelem ani k takovému vyzařování přispívat a 2. budou bez přijatelného zhoršení fungovat v přítomnosti elektromagnetického rušení, jež je běžné vzhledem k účelu jejich použití. Zařízení může být uvedeno na trh nebo do provozu pouze, je-li provedeno tak, aby za předpokladu, že je řádně instalováno, udržováno a používáno pro účely, pro které je určeno, splňovalo požadavky tohoto nařízení. Posuzování shody se základními požadavky se provede postupem stanoveným v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce může užít rovněž postup podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Shodu přístroje osvědčí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vydáním ES prohlášení o shodě a opatřením přístroje označením CE. Doklady o posouzení shody zahrnují ES prohlášení o shodě a technickou dokumentaci ES prohlášení o shodě musí obsahovat: a) odkaz na příslušný předpis Evropských společenství, b) údaje podle 5 odst. 3 písm. a) o přístroji, na který se vztahuje, c) údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci - u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu a trvalý pobyt nebo adresu místa bydliště nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo nebo umístění organizační složky (dále jen "identifikační údaje"), d) údaje o technických normách nebo jiných dokumentech, které přístroj splňuje a na jejichž základě je prohlašována shoda s ustanoveními tohoto nařízení, s uvedením data vydání těchto norem nebo dokumentů, e) datum prohlášení, f) identifikační údaje o osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce a její podpis. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody přístroje se základními požadavky, které se na něj vztahují. Musí zahrnovat konstrukci a výrobu přístroje, přičemž musí obsahovat: a) celkový popis přístroje, b) prokázání souladu s harmonizovanými technickými normami použitými buď zcela nebo částečně, c) pokud výrobce nepoužil harmonizované technické normy, popřípadě je použil pouze částečně, tak popis a vysvětlení postupu, jímž je zajištěno splnění základních požadavků včetně popisu posouzení elektromagnetické kompatibility podle bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, výsledky provedených projektových výpočtů, protokoly o zkouškách, popřípadě další vhodné dokumenty, d) vyjádření notifikované osoby, pokud byl použit postup podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Označení CE, jehož grafická podoba je stanovena přímo účinným evropským právním předpisem, se umisťuje na přístroj nebo štítek s údaji. Pokud to není možné nebo to nelze s ohledem na charakter přístroje zabezpečit, musí být označení umístěno na obalu, pokud 51

56 je v něm přístroj dodáván, a na přiložených dokladech. Přístroj nesmí být opatřen označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. Na přístroji, jeho obalu nebo návodu k použití může být umístěno i jiné značení než označení CE, ale nesmí tím být snížena viditelnost a čitelnost označení CE. Jestliže právní předpisy, které se na výrobek vztahují a které označení CE stanovují nebo umožňují, po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentech, upozorněních nebo návodech, požadovaných příslušnými právními předpisy a přiložených k příslušnému výrobku, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropského společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil. U každého přístroje se uvedou informace: a) typ, série, výrobní číslo nebo jiné údaje umožňující jeho identifikaci, b) identifikační údaje výrobce, a není-li výrobce usazen v členském státě Evropského společenství, identifikační údaje zplnomocněného zástupce nebo jiné osoby odpovědné v Evropském společenství za uvedení přístroje na trh. Dále výrobce upozorní na zvláštní opatření, jež musí být přijata při montáži, instalaci, údržbě nebo používání přístroje, aby bylo zajištěno, že po uvedení do provozu bude přístroj splňovat požadavky na ochranu uvedené v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení (dále jen "požadavky na ochranu"). Na přístroji, u něhož není při jeho použití v obytných oblastech zaručeno splnění požadavků na ochranu, musí být takové omezení používání zřetelně vyznačeno na přístroji, nebo i na jeho obalu. Informace potřebné pro používání přístroje v souladu s účelem, k němuž je určen, musí být uvedeny v návodu přiloženém k přístroji. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY 1. Požadavky na ochranu Zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby bylo s přihlédnutím k dosaženému stavu techniky zajištěno, že a) elektromagnetické rušení, které způsobuje, nepřesáhne úroveň, za níž rádiové a telekomunikační zařízení nebo jiné zařízení není schopné fungovat tak, jak má, b) úroveň jeho odolnosti vůči elektromagnetickému rušení předpokládanému při používání k danému účelu mu dovoluje fungovat bez nepřijatelného zhoršení určených funkcí. 2. Zvláštní požadavky pro pevné instalace a použití komponentů pro daný účel Pevná instalace musí být instalována s použitím správných technických postupů a při respektování údajů o použití komponentů pro daný účel, aby byly splněny požadavky na ochranu podle bodu 1. Tyto správné technické postupy musí být zdokumentovány a dokumentaci uchovává provozovatel po dobu provozování pevné instalace pro potřeby kontroly ze strany příslušných orgánů. 52

57 4. Nově připravované legislativní změny v oblasti dozoru ČOI Jedním z hlavních problémů, se kterým se vnitrostátní orgány dozoru nad trhem potýkají je skutečnost, že výrobky nesplňující požadavky a subjekty, které toto zboží dodávají, nelze často dohledat, a to zejména, pokud zboží pochází ze třetích zemí. Dozor nad trhem navíc není v členských státech prováděn vždy tak jednotně či důsledně, jak by měl být, čímž je umožněn pohyb potenciálně nebezpečného zboží. Vzhledem k tomu, že dozor nad trhem je prováděn především na vnitrostátní úrovni, je naléhavě nutné zajistit lepší monitorování, koordinaci a výměnu informací na úrovni EU, aby byla v celé EU zaručena jednotnější úroveň bezpečnosti. Komise v reakci na tento přezkum předložila soubor opatření známých jako tzv. balíček týkající se výrobků. Znění nového právního rámce (dále jen NPR ) nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008/ES bylo přijato v rámci balíčku. Dané texty překračují rámec pouhého přezkumu nového přístupu a ve skutečnosti pro harmonizovanou oblast stanovují nové legislativní prostředí. Komise rovněž hledala předpisy, jejich struktura a přístup jsou ve velké míře shodné s ustanoveními rozhodnutí č. 768/2008/ES a které by měly být pouze uvedeny do souladu s rozhodnutím. Tím se výběr automaticky omezil na směrnice přijaté na základě nového přístupu, neboť jiné právní předpisy (zejména staré směrnice nebo směrnice s tradičním přístupem) by vyžadovaly rozsáhlejší úpravy, jež přesahují rámec pouhého uvádění do souladu. Tímto postupem Komise vybrala následujících deset směrnic nového přístupu, jež mají být součástí balíčku, který bude uveden do souladu: směrnice o výbušninách pro civilní použití: směrnice 93/15/EHS o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití, směrnice o zařízení k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (ATEX): směrnice 94/9/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, směrnice o výtazích: směrnice 95/16/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů, směrnice o tlakových zařízeních: směrnice 97/23/ES o sbližování právních ředpisů členských států týkajících se tlakových zařízení, směrnice o měřicích přístrojích: směrnice 2004/22/ES o měřicích přístrojích, směrnice o elektromagnetické kompatibilitě: směrnice 2004/108/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility, směrnice o zařízeních nízkého napětí: směrnice 2006/95/ES o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí, směrnice o pyrotechnických výrobcích: směrnice 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, směrnice o vahách s neautomatickou činností: směrnice 2009/23/ES o vahách s neautomatickou činností, směrnice o jednoduchých tlakových nádobách: směrnice 2009/105/ES týkající se jednoduchých tlakových nádob. 53

58 Hlavním společnou vlastností těchto směrnic je podobná struktura: definice, základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, odkazy na harmonizované evropské normy, požadavky týkající se výrobců, požadavky na sledovatelnost a posuzování shody (postupy posuzování shody jsou u všech směrnic, u osmi je požadován zásah oznámených subjektů) a ochranné mechanismy. Směrnice, která je již vytvořena podle nového přístupu je Některé směrnice jsou průřezové pro více odvětví (zejména směrnice o zařízeních nízkého napětí, o elektromagnetické kompatibilitě, o měřicích přístrojích, o zařízení k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu), a očekávané výhody uvedení do souladu pro hospodářské subjekty a vnitrostátní orgány odpovědné za dozor nad těmito trhy jsou tak větší. Další související změna v oblasti elektrozařízení je změna dozorové kompetence při dodržování podmínek uvádění elektrických a elektronických zařízení na trh z hlediska omezení používání některých nebezpečných látek (olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE) tzv., ROHS. Česká obchodní inspekce má nahradit Českou inspekci životního prostředí a stát se novým dozorovým orgánem pro nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Pravidla omezení používání některých nebezpečných látek v elektrozařízeních jsou na základě práva EU do českého právního řádu transponována od roku 2005 (a to zákonem č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho vyhláškou č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). Dosavadní unijní předpis, kterým je směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních nahradí od 3. ledna 2013 směrnice 2011/65/EU. Za účelem její transpozice došlo počátkem roku 2012 k rozhodnutí ji provést nařízením vlády k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění (dále jen zákon o technických požadavcích na výrobky ), a proto došlo současně ke změně gesce z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Provedené rozhodnutí má logický základ, neboť agenda omezení používání některých nebezpečných látek v elektrozařízeních se týká výrobků uváděných na trh, nikoli odpadů z těchto výrobků. Směrnice 2011/65/EU je i další z řady směrnic, která již odpovídá tzv. novému legislativnímu rámci (nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 765/2008 kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh). Od 20. července 2011, kdy nabyl účinnosti zákon č. 34/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla již provedena transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, je zákon o technických požadavcích na výrobky natolik přizpůsoben, že umožňuje, aby pravidla omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních byla upravena nařízením vlády k jeho provedení. Skutečnost, že elektrozařízení podle návrhu nařízení vlády představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda, že jsou návrhem nařízení vlády stanoveny technické požadavky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh (v podobě maximálních hodnot hmotnostní koncentrace 54

59 tolerované v homogenních materiálech pro každou jednotlivou látku) a že jsou návrhem nařízení vlády upraveny postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody, je v souladu se zmocněním upraveným v 12 zákona o technických požadavcích na výrobky. Pravidla a podmínky pro připojování označení CE elektrozařízení a stejně tak podmínky vypracování EU prohlášení o shodě upravená návrhem nařízení vlády odůvodňují vazbu na ustanovení 13 zákona o technických požadavcích na výrobky a proto je logické, aby dozorovým orgánem byla ČOI. 55

60 Záložní elektrické napájecí systémy objektů z pohledu organizace státního odborného dozoru Ing. Jiří Sluka inspektor elektrických zařízení - Technická inspekce České republiky, člen TNK 22 při UNMZ, externí posuzovatel ČIA Technická inspekce České republiky (TIČR, je organizací Státního odborného dozoru (SOD) na vyhrazenými technickými zařízeními, a její činnost je prováděna dle zákona 174/1968 Sb. v platném znění pozdějších předpisů. Pro každé vyhrazené technické zařízení je vydána prováděcí vyhláška. Pro elektrická zařízení jedná o Vyhlášku č.73/2010 Sb. (nahradila Vyhlášku č.20/1979 Sb.), kde se zařízení rozdělují do tříd a skupin, přičemž zařízení třídy I, skupiny A až D (respektivě sk.e), mohou být uvedena do provozu pouze na základě vydání Závazného a odborného stanoviska organizace SOD. Pro upřesnění uvádím jejich zařazení: Zařízení třídy I. Skupina A Skupina B Skupina C Skupina D Skupina E Zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů, nebezpečí vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace Zařízení v prostorách pro léčebné účely e ve zdravotnických zařízeních Zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob Zařízení určená pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D Tímto trošku širším úvodem, jsem se chtěl dostat k tomu, že pokud se zamyslíte nad tím o jaké prostory se jedná, je zřejmé, že z 80 %, budou v těchto objektech záložní elektrické napájecí systémy a to na různých úrovních a různých typů. Kontrola kvality provedení instalace systémů záložního napájení a splnění požadavků včasnosti připojení záložních systémů, dle požadavků technických předpisů a norem, jsou jedním ze základních bodů, které jsou v rámci samotné inspekce kontrolovány. Z hlediska elektrických instalací nízkého napětí je nutné se řídit ustanoveními ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení - Zařízení pro bezpečnostní účely. Tato norma stanovuje všeobecné 56

61 požadavky na elektrická zařízení pro bezpečnostní účely, volbu a montáž napájecího systému pro bezpečnostní účely a elektrické zdroje pro zajištění bezpečnosti. Elektrický bezpečnostní napájecí systém je obecně určený k udržení provozu elektrických instalací a zařízení nezbytných pro zdraví a bezpečnost osob a hospodářských zvířat. Jako příklady zařízení pro účely bezpečnosti lze uvést: nouzové (únikové) osvětlení včetně náhradního či protipanického osvětlení, požární čerpadla, evakuační výtahy, výstražné systémy, jako jsou požární hlásiče, hlásiče CO a hlásiče vniknutí, evakuační systémy, odvětrávání kouře, základní zdravotnická zařízení, bezpečnostní ventilátory určené pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Již na první pohled je zřejmé, že tato uvedená zařízení jsou nesmírně důležitá například při evakuaci osob z důvodu požáru, nebo pro udržení životně důležitých funkcí pacientů pomocí přístroj techniky apod. Při uvádění do provozu je proto nutné kontrole těchto systémů a jejich připojení do celkového systému instalace, věnovat zvýšenou pozornost a to na všech úrovních, tedy od výrobce záložních systémů, přes montážní firmu až po revizního technika případně inspektora. Nouzové (únikové) osvětlení je jedním z bezpečnostních systémů, které se objevují v 80% budov. Pro tyto systémy platí požadavky ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení Nouzové osvětlení a ČSN EN Systémy nouzového únikového osvětlení, které stanovují požadavky na provedení nouzového osvětlení tam, kde se musí zřizovat. V ČSN EN 1838 je požadovaná doba provozu pro nouzové osvětlení únikových cest a pro protipanické osvětlení 1 hodina. V jiných normách jsou však požadované časy jiné, tedy kratší, ale i delší. Funkčnost nouzového osvětlení musí být provozovatelem prověřována: Denně: vizuálně se kontrolují ukazatele činnosti centrálního napájení (např. diody ve svítidlech). Měsíčně: kontrola se provede tak, že se rozsvítí v nouzovém provozu každé svítidlo a každá značka východu s vnitřním osvětlením z jejich baterie tím, že se simuluje výpadek normálního osvětlení po dobu dostatečnou ke zjištění, zda každý zdroj svítí. Pro tuto zkoušku stačí, když zdroje budou svítit několik minut. Ročně: kontrola se provede tak, že každé svítidlo a každá značka s vnitřním osvětlením musí být zkoušená po celou jmenovitou dobu provozu, a to v souladu s informací výrobce. Napájení normální osvětlení se musí znovu obnovit a indikační signálky nebo přístroje se musí zkontrolovat, zda ukazují, že normální napájení bylo znovu obnoveno. Musí se zkontrolovat, zda je nabíjecí zařízení funkční. Ve velkých obchodních centrech se provádí zkoušky funkčnosti nouzových systémů zpravidla jednou až dvakrát ročně, na vybraných vzorcích (cca 30 % z celkového počtu), a to dle předem zpracovaného scénáře. Na těchto zkouškách jsme se jako příslušníci inspekce také účastnili, a to na objednávku provozovatele objektu. Naším úkolem bylo kontrolovat, zda se dodržuje předepsaný scénář zkoušek a zda tento scénář byl zpracován dle požadavků platných technických předpisů a norem. 57

62 Záznamy o výsledcích provedených zkoušek musí být zaznamenány v provozním deníku systému. Jako elektrické zdroje pro bezpečnostní účely se uvažují: akumulátorové baterie, primární články, generátorová soustrojí nezávislá na normálním napájení, napájecí vedení oddělené od napájecí sítě, které je na normálním napájení prakticky nezávislé. Základním parametrem úspěšného zabezpečení záložního napájení, je dobře si zvolit výrobce záložního zdroje elektrické energie, který ovšem, k výrobku dodá i technickou dokumentaci v potřebném rozsahu, kde jsou uvedeny údaje od technických dat až po systém údržby a kontrol během provozu. Veškeré informace mohou být obsaženy v dokumentu nazvaném Návod na obsluhu a údržbu. Pro úspěšný provoz je nutné, aby před zahájením provozu byly zpracovány diagramy ve formě přehledových schémat zapojení, která detailně znázorňují umístění zařízení a seznam zařízení trvale připojených k bezpečnostnímu zdroji. Při inspekční činnosti se samozřejmě kontroluje také to, jakým způsobem dodržela montážní organizace požadavky výrobce. Před zahájením provozu by měl provozovatel mít zpracovaný Místní bezpečnostní předpis ve kterém by mimo jiné řešil i systém záložního (náhradního) napájení vyjmenovaných systémů uvnitř objektu. Většinou před uvedením do provozu tento bezpečnostní předpis nemá provozovatel ještě vypracovaný, a proto se vyžaduje, aby základ pro jeho vypracování byl již v projektové dokumentaci skutečného stavu. Dalším ze základních parametrů, které se při inspekci kontrolují, je zda vedení, která byla pro bezpečnostní napájení použita, budou odolná i v případě požáru a v plném rozsahu zabezpečí napájení bezpečnostních systémů sloužících pro evakuaci osob. Z tohoto důvodu tedy není možné použít běžné kabely (například CYKY), ale musí být použity kabely s minerální izolací, které jsou odolné hoření. Celkově musí systém vedení zajistit potřebnou ochranu před požárem a mechanickou ochranu. Požadavky na typy a druhy kabelů, jsou například uvedeny i ve vyhlášce č. 23/2008 Sb. O technických podmínkách požární ochrany staveb, a to konkrétně v příloze č. 2. Tyto kabely lze i na první pohled rozeznat podle barvy vrchní izolace, většinou se jedná o provedení barvy oranžové popřípadě hnědé. Elektrické bezpečnostní napájecí systémy jsou buď v provedení neautomatické, který uvádí do činnosti obsluh nebo automatický, kdy uvedení do provozu není závislé na obsluze. Většinou se v nových objektech setkáváme s variantou, kdy jsou elektrické bezpečnostní napájecí systémy uvedeny do provozu automaticky. Tento způsob zabezpečení bezpečnostního napájení se dá rozdělit do několika skupin, dle maximální doby přepnutí: bez přerušení: automatické napájení, které zajišťuje kontinuální napájení za stanovených podmínek během doby, kdy dochází k přepínání, např. s uvažovanými změnami napětí a kmitočtu; velmi krátké přerušení: k automatickému napájení dojde během 0,15 s; krátké přerušení: k automatickému napájení dojde do 0,5 s; 58

63 průměrné přerušení: k automatickému napájení dojde do 5 s; střední přerušení: k automatickému napájení dojde do 15 s; dlouhé přerušení: k automatickému napájení dojde za dobu delší než 15 s. Například ve zdravotnictví musí zdroj elektrické energie (typ E2) zajistit napájení operačního svítidla od 0,5 s, zdroj elektrické energie (typ E1) musí zajistit napájení velmi důležitých obvodů do 15 s apod. Například v ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely, není přesně stanovena doba přepnutí, ale uvádí se, že zde musí být instalován nouzový zdroj (zpravidla akumulátorová baterie) s kapacitou postačující na provoz nouzového a přídavného osvětlení po dobu nejméně 3 hodin a lze ho využít i pro ovládání požárně technických zařízení (kouřové klapky apod.). V objektech s kapacitou nad sedadel (kategorie K1) musí být instalován náhradní zdroj (zpravidla generátor s naftovým motorem) s výkonem postačujícím pro havarijní provoz objektu. V prostorech s nebezpečím výbuchu je nutné, aby po výpadku zůstaly v provozu bezpečnostní obvody, které například hlídají množství koncentrace a byly automaticky spuštěny náhradní generátory, které napájí záložní odsávací ventilátory. Doba zapnutí těchto generátorů se řídí zejména podle množství vzdušniny, odsávané z nebezpečného prostoru. V žádném případě se nepředpokládá doba spuštění záložního generátoru delší než 15 vteřin. Ještě je třeba upozornit na ustanovení ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody, kde se uvádí, že elektrická zařízení, sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu se připojí samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozváděče. Musí být připojena tak, aby zůstala pod napětím při odpojení ostatních elektrických zařízení v přípojkové skříni, a to se týká i záložních zdrojů. Přednáška se chýlí ke konci, tak si dovolím ještě upozornit i na vnější vlivy, které mohou ovlivňovat jak samotné záložní zdroje, tak i bezpečnostní rozvody, které nesmějí procházet místnostmi vystavenými nebezpečí požáru, pokud ovšem nejsou odolné proti ohni. V žádném případě však tyto obvody nesmějí procházet zónami s nebezpečí výbuchu. Závěrem chci pouze zdůraznit, že tato přednáška měla za úkol shrnout základní pravidla pro napájení elektrických zařízení pro bezpečnostní účely, dle požadavků technických norem a předpisů. 59

64 Frekvenční složky ve výkonových systémech: Harmonické, jejich původ, šíření, důsledky a omezování. Doc. Ing. Jiří Drápela, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Harmonické Ve zjednodušených úvahách předpokládáme, že průběh okamžité hodnoty napětí a proudu lze popsat harmonickou funkcí sinus či kosinus s určitou amplitudou, frekvencí a počáteční fází. Pokud jsou navíc všechny parametry obou veličin v čase neměnné jedná se o běžný ustálený stav v lineárních obvodech. V reálných obvodech (sítích) se však uvedené idealizované průběhy z mnoha důvodu nevyskytují. Průběhy okamžitých napětí a proudů neodpovídají jednoduchým harmonickým funkcím a jsou tedy neharmonické deformované. Deformace či zkreslení napětí a proudů v napájecích sítích způsobuje značnou řadu problémů, majících dopad na funkci a provoz všech prvků soustavy. Jelikož popis dějů pomocí deformovaných časových průběhů okamžitých hodnot napětí a proudů je velmi obtížný, přesouvá se jejich popis do frekvenční oblasti. Pokud jsou uvedené signály periodické, ustálené a splňují další podmínky, lze jejich průběh nahradit sumou stejnosměrné složky, základní harmonickou složkou a řadou sinusových složek vyšších řádů (nazývaných harmonické) na frekvencích, které jsou celistvým násobkem základní frekvence opakování funkce v časové oblasti. Výsledná řada, známá jako Fourierova řada, stanovuje vzájemný vztah mezi funkcí v časové oblasti a funkcí ve frekvenční oblasti, například pro proud můžeme napsat: i( t) = I DC + h= 1 2I h sin ( h2 f t + ϕ ) π 1 I, h (1) kde IDC je velikost stejnosměrné složky, Ih a ϕi,h jsou efektivní hodnota a počáteční fáze celočíselné harmonické složky h a f1 je frekvence základní harmonické. Frekvence základní harmonické odpovídá frekvenci napájecího napětí. Fourierova řada reprezentuje speciální případ Fourierovy transformace aplikované na periodický signál. Příklad periodické neharmonické funkce (nahoře) a jejího rozkladu na jednoduché harmonické (uprostřed) je na obrázku 1. A nakonec jednotlivé harmonické původního signálu v časové oblasti můžeme reprezentovat jeho amplitudovým a fázovým spektrem, kdy na ose x je řád harmonické případně frekvence, což je řád harmonické násobený základní síťovou frekvencí. Spektrum velikostí harmonickým zobrazuje typicky vedle amplitud efektivní hodnoty, nebo relativní/procentní velikosti vztažené k velikosti základní/první harmonické. Spektra velikostí napětí a proudů se vyznačují dominantní složkou na základní frekvenci a mají se zvyšujícím řádem harmonické klesající tendenci. U spektra napětí je praktické uvažovat harmonické do řádu H=25 až 50 a u proudů potom 50 až 100, kdy sudé harmonické složky (řád je sudé číslo) jsou většinou mnohonásobně menší než sousední 60

65 liché a pro mnoho účelů je možno je zanedbat. Sudé harmonické vznikají pouze v určitých specifických případech. Problematika deformace napětí a proudů harmonickými patří do oblasti nízkofrekvenčních rušení šířených po vedení, které pokrývají pásmo do 9 khz. Obrázek 1. Reprezentace periodického neharmonického průběhu pomocí harmonických složek Jestliže uvažujeme opět harmonickou funkci, můžeme její efektivní hodnotu při znalosti amplitudy vypočítat tak, že amplitudu podělíme odmocninou. Efektivní hodnotu deformovaného průběhu harmonickými vyšších řádů, můžeme vypočítat podle definice efektivní hodnoty, nebo při znalosti efektivních hodnot (amplitud) jednotlivých harmonických můžeme použít vztah (obdobně i pro napětí): I = 1 i T 2 ( t) dt = I I I I I I I = H h= 0 2 I h (2) Míru celkové deformace proudu popisuje obecně parametr nazvaný celkové harmonické zkreslení (THD), který udává poměrný obsah (obvykle v procentech) harmonických složek s řádem různým od n=1 v celkovém proudu, nebo ku proudu základní harmonické složky a vyjadřuje se poměrem efektivních hodnot. Potom THD proudu je podle obou definic (obdobně pro napětí): 2 2 I 2 2 h I 2 2 h I I1 h= 0, h 1 I I1 h= 0, h 1 THD = I, ČSN, THDI, IEC = (3) I I I I 1 H 1 H Všechny způsoby výpočtu celkového harmonického zkreslení mají své opodstatnění a využití. Specifickým problémem je potom měření harmonických složek pomocí tzv. harmonických analyzátorů, které je standardizováno v normě ČSN EN ed

66 Původ harmonických složek Zdroji harmonických v napájecí síti jsou především spotřebiče odebírající neharmonický proud, ale i zdroje elektrické energie generující neharmonická napětí a mohou být za ně pokládány i prvky elektrické sítě, které svou nelinearitou a vzájemnou vazbou mohou generovat vlastní kmity či zesilovat účinky primárních zdrojů neharmonických proudů a napětí. Mezi typické spotřebiče odebírající neharmonické proudy patří: Spotřebiče se silovými obvody založenými na výkonové elektronice: řízené a neřízené usměrňovače pro DC motory a jiné zátěže AC pohony (motory, soft startéry, frekvenční měniče), odporové svařovací stroje, spínané zdroje (IT technika, domácí elektronika, bílá technika), elektronické předřadníky/měniče světelných zdrojů, fázové regulátory,. Spotřebiče pracující s elektrickým obloukem: obloukové pece, obloukové svářečky, výbojové zdroje světla (s indukčním předřadníkem). A spotřebiče lineární napájené neharmonickým napětím. Zkreslení napětí v síti je způsobováno: Přímo připojenými zdroji elektrické energie jako jsou: o o Rotační generátory: v důsledku nedokonalosti magnetických obvodů, či statických budičů. Celkové harmonické zkreslení napětí generovaného synchronními generátory je od 0,5 do 3% (podle výkonu), V případě asynchronních generátorů je to více. Statické střídače (PV systémy, větrné elektrárny se synchronním generátorem a polovodičovým měničem, atd.): v důsledku zvlnění napájecího napětí na DC straně, pulsně-šířkové modulace výstupního napětí střídače, nelinearity výstupních filtrů či vazebního transformátoru. Nebo neharmonickými úbytky napětí na impedancích sítě v důsledku procházejícího neharmonického proudu. Jestliže průběh odebíraného proudu bude jako na obrázku 1 a budeme-li uvažovat pouze odpor napájecí sítě, bude úbytek napětí na tomto odporu tvarově shodný. Pokud bude tento obvod napájen zdrojem harmonického napětí, pak průběh okamžité hodnoty napětí na zátěži odebírající neharmonický proud bude napětí roven harmonickému napětí zdroje mínus neharmonický úbytek napětí na odporu sítě. Tudíž bude rovněž neharmonické. Příklady průběhů fázových proudů odebíraných ze sítě s odpovídajícím spektrem velikostí harmonických a celkovým harmonickým zkreslením jsou pro vybrané zátěže na obrázku 2. Deformace průběhů odebíraných proudů jsou dané nelinearitou vstupních obvodů zátěží, kde například je-li napěťově závislá, proud začne procházet až v okamžiku, kdy okamžitá hodnota napětí překročí jistou minimální úroveň. Jako v případě usměrňovačů pracujících do kapacitní zátěže (vyhlazovacího kondenzátoru). Za určitých zjednodušení můžeme každou nelineární zátěž reprezentovat náhradním obvodem ve smyslu rovnice (1), tedy že zátěž nahradíme lineární zátěží představující odebíraný proud na základní harmonické frekvenci s paralelně řazenými proudovými zdroji, z nichž každý generuje harmonický proud odpovídajícího vyššího řádu (s odpovídající frekvencí, amplitudou a počáteční fází). Výsledný náhradní obvod je potom na obrázku 3. 62

67 čsn Obrázek 2. Příklady odběru vybraných nelineárních spotřebičů Z Z Z S i 3 i 5 i 7 Z L.. Z L... zdroj síť zátěž Obrázek 3. Náhradní obvod nelineární zátěže a napájecího zdroje Obrázek 4. Příklad Impedanční charakteristiky v místě připojení zátěže 63

68 Šíření harmonických Při uvažování zjednodušeného náhradního schématu na obrázku 3 se generované harmonické proudy šíří od svého zdroje, kterým je zátěž, směrem do napájecí sítě a přitom vidí její výslednou impedanci. Rozložení harmonických proudů na jednotlivé větve sítě se řídí Ohmovým zákonem a výpočet obvodu pro každou frekvenci může být proveden s použitím Theveninovy věty a principu superpozice. Jednotlivé harmonické proudy zátěží lze tedy počítat samostatně jako komplexní veličiny. Vektorový součet proudů všech spotřebičů v dané fázi potom určuje celkové zatížení či příspěvek k zatížení napájecího systému. Pro výslednou velikost každé harmonické složky proudu od I zátěží lze napsat: I 2 2 K K ( k ) k ( k ) k = cos, + sin, h Ih ϕ I h Ih ϕi h (4) k = 1 k = 1 a celkovou efektivní hodnotu lze vypočítat podle vztahu (2). Šíření a velikosti jednotlivých harmonických se změní v případě, že obvod bude obsahovat rezonanční obvody, tím více čím více bude frekvence harmonické blíže rezonanční frekvenci obvodu. Rezonanční obvody tvoří sériové a paralelní kombinace kapacit (především kompenzační) a indukčností sítě. Příklad impedanční charakteristiky sítě (závislost modulu impedance na frekvenci) v místě připojení zátěže je na obrázku 4. U neizolovaných soustav (s uzemněným uzlem) provozovaným u nás v sítích NN a VVN, je kromě šíření harmonických proudů ve fázových (krajních) vodičích podstatné i šíření proudu ve středním vodiči (ať už N nebo PEN podle typu soustavy). Pokud budeme uvažovat symetrickou napájecí soustavu zatíženou symetricky jednofázovými lineárními (odporovými) zátěžemi zapojenými do hvězdy s propojeným uzlem, budou fázové proudy harmonické a posunuté vůči sobě podle fáze fázových napětí o 120 a proud ve střením vodiči odpovídající fázorovému součtu fázových proudů bude roven nule. Nyní, bude-li ve všech fázích protékat proud podle obrázku 1, pochopitelně odebíraný nelineární zátěží, která je zapojena stejně (symetricky do hvězdy s propojeným uzlem), bude výsledný proud ve středním vodiči nenulový. Příklad dokumentuje obrázek 5a), kde jsou znázorněny jednotlivé harmonické složky fázových proudů pootočené vůči sobě o 120. Součet základních harmonických fázových proudů ve středním vodiči bude opět roven nule, nicméně proudy třetích harmonických fázových proudů jsou vůči sobě ve fázi a ve středním vodiči se sečtou a vytvoří v něm proud s frekvencí 150 s velikostí třikrát větší než je velikost dané frekvenční složky ve fázi. Tento efekt je důsledkem vzájemného posunu fázových napětí o 120 a obdobně se budou chovat všechny frekvenční složky s řádem, který je roven celistvému násobku tří. Těmto frekvenčním složkám říkáme nulové nebo také soufázové. Pokud by střední vodič nebyl připojen do uzlu zátěže (typické 3f zátěže), proud jím pochopitelně protékat nebude a dané soufázové harmonické složky nebudou přítomny ani ve fázových vodičích. Stále však mluvíme o symetrické zátěži. Když bude 3f zátěž izolovaná a nesymetrická budou ve fázových proudech i soufázové složky. Symetrický případ zátěže s neharmonickými fázovými proudy dokumentuje i obrázek 5b), kdy je na první pohled zřejmé, že efektivní hodnota proudu ve střením vodiči je větší než efektivní hodnota proudu ve fázích. Vyjádříme-li proud ve středním vodiči poměrnou hodnotou in,fmax vztaženou k největšímu fázovému proudu, pak u lineárních zátěží můžeme očekávat v závislosti na nesouměrnosti zatížení hodnoty 0 až 1. Tzn. proud ve středním vodiči je maximálně roven fázovému proudu (jednofázové zatížení), nulová hodnota znamená symetrickou zátěž. Symetrii zátěže vyjadřujeme obvykle prostřednictvím symetrie proudů jako činitel proudové nesouměrnosti ρi, který je od 0 (souměrné) 64

69 do 1 (plně (nesouměrné). Prakticky může poměrná hodnota proudu ve středním vodiči dosáhnout velikosti 3=1,73 a to za následujících podmínek: třífázová symetrická síť je zatížena symetricky jednofázovými nelineárními zátěžemi s celkovým harmonickým zkreslením odebíraného proudu THDI,IEC>70%. Závislost poměrné velikosti proudu středním vodičem na nesouměrnosti a nelinearitě jednofázové zátěže je na obrázku 6. Obrázek 5. Sčítání proudů ve středním vodiči; a) frekvenční složky první a třetí harmonická; b) časové průběhy okamžitých hodnot Obrázek 6. Poměrná velikost proudu středním vodičem (vztaženo k největšímu z fázových proudů) v závislosti na nesouměrnosti a nelinearitě jednofázové zátěže Postupujeme-li ze soustavy NN je síť připojena na transformátor VN/NN, který je obvykle v zapojení D/yn. Harmonické proudy vyšších řádů generované dle výše popsaného modelu nelineárními zátěžemi v NN soustavě se výše uvedeným způsobem sčítají a výsledné proudy jsou transformovány na primární stranu. V závislosti na symetrii proudů na jednotlivých harmonických dále pronikají do VN sítě, nebo jsou na primární straně transformátoru plně eliminovány, jako v případě symetrických soufázových harmonických. 65

70 Obdobně bychom mohli postupovat napájecí soustavou až po zdroje (generátory). Důsledky harmonických Některé obecně známé problémy způsobené harmonickými: o o Problémy způsobené harmonickými proudy: vyšší ztráty v napájecí síti, zvýšené zatížení fázových vodičů skinefekt, přetěžování středního vodiče soufázovými harmonickými, oboje potom přispívá ke zvýšenému tepelnému namáhání kabelů, zvýšené tepelné namáhání transformátorů, přetěžování kompenzačních kondenzátorů, rušení při spínání vypínačů, harmonické zkreslení napětí. Problémy způsobené harmonickými napětími: zvýšené tepelné namáhání indukčních motorů, chybná synchronizace řídící elektroniky, atd. Prochází-li napájecí síti neharmonický proud způsobí ztráty, které odpovídají kvadrátu jeho efektivní hodnoty. Vzhledem k tomu, že činnou práci zajišťuje pouze reálná část základní harmonické proudu (v případě, že máme připojen nelineární spotřebič na zdroj harmonického napětí), můžeme pohlížet na harmonické proudy vyšších řádů jako na jalovou složku proudu základní harmonické. Zvýšení ztrát v napájecí síti v důsledku harmonického zkreslení proudu je tedy rovno (s použitím rovnice (2) a (3)): P P H 1 R I = R I 2 H 2 1 = H 2 I h h = 1 2 I1 = I I H h = I 2 h = THDI, ČSN Minimalizace ztrát v důsledku odběru jalového výkonu je obvykle zajištěna dodržením účiníku odběru v rozsahu 0,95ind až 1. Harmonické složky proudu však přináší do výkonové dekompozice další složku mající na výsledný účiník takového odběru vliv. Velikost zdánlivého výkonu je dána jako vždy součinem efektivních hodnot napětí a proudu, potom při zjednodušeném napájení nelineární zátěže, platí: (5) S = UI = U H H H I = U1 I h = U1 I h = ( U1 I1) + U1 I h h= 0 h= 0 h= 0 h 1 (6) Výraz U1I1 představuje velikost zdánlivého výkonu přenášeného na základní harmonické S1, který je složen z činného P1 a jalového Q1 výkonu. Kromě těchto složek zahrnuje rovnice (6) i další kmitavou-nečinnou složku, která standardní teorie výkonu zavádí jako tzv. deformační výkon označovaný D (vad), jelikož souvisí s deformací odebíraného proudu. Potom: 66

71 S = H I1 cosϕ 1) + ( U1 I1 sinϕ1) + U1 I h = P1 + Q1 + (7) h= 0, h 1 ( U D Přenos činného výkonu do nelineární zátěže je tedy doprovázen nejen přenosem jalového výkonu, ale i přenosem deformačního výkonu. Využití přenosové cesty potom určuje celkový účiník odběru λ daný poměrem P/S, který ale zahrnuje i deformační výkon. Jeho matematický zápis i se vztahem ke cosϕ1, který je často zaměňován cosϕ, je pro U=U1: λ P P cosϕ 1 1 = = = = cosϕ1 S P1 + Q1 + D 1+ THDI, ČSN 1 THD 2 I, IEC (8) Obrázek 7. Vztah mezi celkovým účiníkem odběru, účiníkem odběru na základní harmonické a celkovým harmonickým zkreslením Kromě možného značného proudového zatížení středního vodiče u 3f sítí dosahujícího až 1.73 násobku fázového proudu a to v důsledku deformace fázových proudů, respektive obsažených soufázových harmonických složek, (kdy je třeba vzít v úvahu, že průřez středního vodiče je maximálně roven průřezu fázového vodiče), je v případě napájecích kabelů třeba vzít v úvahu jeho celkové tepelné namáhání. Dovolené zatížení kabelových vedení (1,3-fázové; 3,4,5.-vodičové) je obvykle stanoveno na základě jejich dovoleného tepelného namáhání, které je způsobeno procházejícím sinusovým proudem. Přičemž předpokladem je, že proud prochází pouze odpovídajícím počtem vodičů. Pokud bude kabel zatížen jednofázovými nelineárními zátěžemi rozloženými do jednotlivých fází, bude proud středním vodičem nenulový a jeho velikost je dána velikostí soufázových složek harmonických fázového proudu, které se ve středním vodiči ze všech tří fází sčítají. Jinými slovy, jestliže i středním vodičem protéká proud, pak jsou v kabelu zdrojem tepla (Joulovy ztráty) více než například tři vodiče a je třeba snížit jejich dovolené zatížení, do kterého je třeba zahrnout i vliv skin efektu. Zároveň však nesmí docházet k lokálnímu přetěžování středního vodiče. Výsledkem je, že je nezbytné snížit dovolené zatížení kabelů v těchto případech oproti nominálnímu proudu součinitelem CDF, který všechny uvedené jevy postihuje. Výsledný průběh CDF v závislosti na nz,s a pro 1f a 3f kabel s různým poměrem průřezů SN/SF je na obrázeku 8. nz,s je poměrný podíl nelineární 1f symetricky rozložené zátěže s průběhem proudu, který odpovídá elektronickým spínaným zdrojů na obrázku 2, z celkové zátěže, kdy zbývající zatížení je realizováni lineární zátěží. CDFN je omezení z hlediska zatížení středního vodiče a CDFK vyjadřuje omezení z hlediska celkového tepelného namáhání kabelu. Celkové CDF je dáno minimem z CDFN a CDFK a je tučně. 67

72 U 1f kabelu je proud ve fázi roven proudu ve středním vodiči a SF=SN a protože vliv skin efektu je zanedbatelný, je CDF pro 1f kabel v celém rozsahu nz,s roven jedné. Pro 3f kabel je omezení určeno CDFN a CDFK, kromě případu s SN=2.SF, kde CDF tvoří pouze CDFK. 1,0 1,0 0,8 CDF (-) 0,6 CDF N CDF K 0,8 CDF (-) 0,6 CDF N CDF K 0,4 0,4 0,2 0,0 a) 1 fázový 1/2/3 vodičový kabel 3 fázový 4/5 vodičový kabel 0,0 0,2 0,4 0,6 nz,s 0,8(-) 1,0 0,2 1 fázový 1/2/3 vodičový kabel 3 fázový 4/5 vodičový kabel 0,0 b) 0,0 0,2 0,4 0,6 nz,s 0,8(-) 1,0 1,0 1,0 0,8 CDF (-) 0,6 CDF N CDF K 0,8 CDF (-) 0,6 CDF N CDF K 0,4 0,4 0,2 0,0 c) 1 fázový 1/2/3 vodičový kabel 3 fázový 4/5 vodičový kabel 0,0 0,2 0,4 0,6 nz,s 0,8(-) 1,0 0,2 0,0 d) 1 fázový 1/2/3 vodičový kabel 3 fázový 4/5 vodičový kabel 0,0 0,2 0,4 0,6 nz,s 0,8(-) 1,0 1,0 0,8 CDF (-) 0,6 CDF K CDF N 0,4 0,2 0,0 e) 1 fázový 1/2/3 vodičový kabel 3 fázový 4/5 vodičový kabel 0,0 0,2 0,4 0,6 nz,s 0,8(-) 1,0 Obrázek 8. Potřebné proudové snížení zatížení 1f a 3f kabelu s S N/S F a) 0,4; b) 0,6; c) 0,8; d) 1; e) 2, v závislosti na n Z,S Harmonické proudy transformované přes transformátor zvýší kvůli vyšší frekvenci především ztráty v železe. Pokud bude distribuční transformátor zapojení D/yn, pak soufázové harmonické zkratované na primární straně rovněž zvýší Joulovy ztráty v primárním vinutí. To vše vede ke zvýšenému tepelnému namáhání v důsledku transformace harmonických vyšších řádů a maximální zatížení musí být s ohledem na to oproti nominální hodnotě sníženo. Kompenzační kondenzátory jsou využívány ke kompenzaci fázového posunutí zpožděného proudu při induktivní zátěži (jako jsou napo. indukční motory). Impedance 68

73 kondenzátoru klesá s kmitočtem, zatím co impedance síti, která je obecni induktivní, se stoupajícím kmitočtem roste. Proto je kondenzátor více zatěžován harmonickými složkami proudu vyšších řádu, a pokud není individuálně dimenzován, muže dojít k poškození kondenzátoru. Vážnějším problémem je rezonance kapacity kondenzátoru s indukčností napájecí sítě v blízkosti harmonických kmitočtů. V takových případech se mohou objevit velké hodnoty napětí nebo proudu, které často vedou k haváriím kompenzačních jednotek. Rezonancím se můžeme vyvarovat tak, že ke kondenzátorům přidáme do série takovou tlumivku (indukčnost), aby celková impedance byla induktivní pro nejmenší výraznou harmonickou. Toto řešení omezuje harmonický proud tekoucí do kondenzátoru. Velikost sériové tlumivky muže být problém zejména jsou-li přítomny harmonické nízkých řádů. Harmonický proud zátěže způsobuje napěťové zkreslení na impedanci napájecí sítě. Deformovaný odběrový proud nelineární zátěže způsobuje zdeformované úbytky napětí na impedanci kabelu (napájecí sítě). Výsledné zkreslené napětí je využíváno pro všechny ostatní připojené zátěže a způsobuje průtok neharmonického proudu a to i v případě lineárních zátěží. Zkreslení napětí přivedené na indukční stroje způsobuje nárůst ztrát vířivými proudy podobně jako u transformátoru. Přídavné ztráty vznikají vlivem generování harmonických polí ve statoru, z nichž každé se pokouší otáčet motorem různou rychlostí dopředu nebo dozadu. Proudy indukované do rotoru na vyšších kmitočtech pak dále zvyšují ztráty. Pokud je očekáván výskyt harmonicky zkresleného napětí, pak by měly být motory dimenzovány s uvažováním přídavných ztrát. Mnohé elektronické regulátory určují bod, kdy napájecí napití prochází nulou, aby stanovily okamžik zapnutí/vypnutí zátěže (polovodičového prvku. Je to dáno tím, že vypínání induktivní zátěže při průchodu nulou nezpůsobují přechodové jevy a tím se redukují elektromagnetické interference (EMI) a namáhání polovodičových spínacích zařízení. Jsou-li v napájecím napětí harmonické, nebo přechodové jevy, pak jsou změny napětí při průchodu nulou rychlejší a hůře identifikovatelné, což vede k nepravidelnostem v provozu regulátoru. Muže zde být dokonce i několik průchodu nulou během jedné půlperiody. Z problematiky chyb v měření jsou v tabulce 1 uvedeny metodické chyby měření efektivní hodnoty napětí a proudu typických průběhů základními typy měřících systémů. Špatné/ chybné měření efektivní hodnoty může mít za následek neprovedení opatření v případě, kdy je obvod reálně přetížen, ale měřící přístroj dává informaci odpovídající normálnímu stavu, a naopak. 69

74 Tabulka 1. Metodické chyby měření efektivní hodnoty napětí a proudu typických průběhů základními typy měřících systémů AVG RMS 1) MAX RMS 2) TRMS 3) x Sinusový průběh ωt 0% 0% 0% Deformace napětí S uříznutým vrcholem THD=8% S vyniklým vrcholem THD=8% x x ωt ω t 1,49% -10,27% 0% -1,65 10,65% 0% X ωt 11,07% -29,29% 0% Deformace proudů X x ωt ωt -68,38 až -42,29% 216,2 až 73,29% 0% -9,31% -13,40% 0% x ωt -55,28 až -18,39% 123,6 až 22,54% 0% 1) Měří střední hodnotu, cejchován na efektivní hodnotu při sinusovém průběhu 2) Měří maximální hodnotu, cejchován na efektivní hodnotu při sinusovém průběhu 3) Měří skutečnou efektivní hodnotu Omezování harmonických Základním přístupem pro omezení harmonických v napájecí soustavě je limitace povolených emisí proudu harmonických jednotlivých spotřebičů. Bez rozboru legislativního zakotvení, meze pro emise harmonického proudu jsou součástí dvou harmonizovaných norem a sice ČSN EN ed. 3 (pro spotřebiče se vstupním fázovým proudem <= 16 A) a ČSN EN ed. 2 (pro zařízením se vstupním fázovým proudem >16 A a <=75 A připojeným k veřejným sítím nízkého napětí ). Meze byly stanoveny s ohledem na možné masivní nasazení spotřebičů těchto výkonů v distribučních sítích, bez možnosti další kontroly. Jedná se o výrobky provozované koncovými uživateli. Omezení emise harmonických u spotřebičů je realizována výrobci a typicky je to aplikací pasivních filtrů, mezistupňových měničů, atd. což vcelku pravidelně vede ke zvýšení koncové ceny výrobku. Jiné schéma je aplikováno v případě průmyslových odběratelů, kdy je s ohledem na možné vysoké lokální úrovně rušení přistupováno v současné době ke každému odběrateli individuálně a ve většině případů je při posuzování vlivu odběru na veřejnou distribuční soustavu postupováno podle metodiky vypracované v podnikových normách energetiky (PNE). Vždy je tedy cílem minimalizovat efektivně důsledky harmonického rušení na straně příčiny. To ovšem není za každé situace možné a v takových případech je využíváno dvou základních přístupů: prostá uprava instalace, či distribuční sítě, případně posílení výkonu; nebo instalace nápravných technických prostředků, které potlačují příčinu či důsledek harmonického zkreslení. 70

75 Navrhování silnoproudých rozvodů a návaznost na stávající rozvody František Kosmák Odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru Každá rozvaha o rozsahu připravované nové nebo rekonstruované, případně upravované instalace silnoproudých rozvodů je podřízena budoucím finančním nákladům o jejichž výši rozhoduje investor, který si v souladu s právními předpisy kupuje odborně vypracovaný projekt silnoproudých rozvodů. K tomu, aby investované prostředky byly vynaloženy účelně a projekt byl vypracován v souladu s právními předpisy a technickými normami slouží odbornému elektroprojektantovi soubor právních předpisů a Českých technických norem, zejména harmonizovaných ČSN EN, ČSN IEC a ČSN ISO. Profesionální a zásadní postup při posuzování elektrických zařízení provedených a provozovaných podle předpisů a norem platných v době, kdy byla stávající zařízení zřizována ("stará zařízení") a při rozhodování zda je nadále používat a provozovat či nikoliv, by měl projektant respektovat vysvětlivku na str. 6 platné ČSN ed.2: Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice. Norma umožňuje taková zařízení ponechat v provozu beze změny odpovídající i nadále předpisům podle kterých byla tato zařízení zřizována a provozována, jestliže nemají závady, jež by ohrožovaly zdraví, ani nejsou nebezpečná životu a neohrožují bezpečnost věcí, jinak je nutno zařízení upravit podle nových předpisů a norem. Je to především nebezpečí škod na zdraví a životech lidí a zvířat, nebezpečí požáru, havárie, selhání ochran, výpadku výroby a znehodnocení rozpracovaných výrobků nebo výrobních procesů apod. Také není nutno v mnoha případech - po vyhodnocení rizik - vyměňovat celé silnoproudé rozvody - např. hlavní domovní vedení při rekonstrukcích panelových domů a zvyšovat tak nadměrně ekonomické náklady. K tomu účelu je v normě ČSN : pro revize instalací nízkého napětí uvedena Příloha E - Doporučení pro elektrická zařízení, která jsou v instalacích znovu použitá, která byla již dříve instalovaná. Obdobně tam, kde není dochována u "starých" instalací žádná dokumentace, lze použít čl Schémata - ČSN ed. 3: ). O bezpečnosti, funkčnosti a hospodárnosti navrhovaných silnoproudých rozvodů pak rozhoduje projektant v souladu se stavebním zákonem č.183/2006 Sb., který mu ukládá v 159 odpovědnost za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Projektant je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. 71

76 Stavbou se rozumí podle 2 zákona veškerá díla, která vznikají stavebné nebo montážní technologií (silnoproudé rozvody a instalace, instalace a rozvody komunikačních sítí, MaR, EPS, EZS apod.) bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Zásadním právním předpisem o technických požadavcích na stavby je vyhláška č. 268 z 12. srpna 2009, která nabyla účinnost dnem vyhlášení a která zrušila vyhlášku č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v platném znění. Nová vyhláška v 34 stanovuje požadavky na připojení staveb k distribučním sítím, požadavky na vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací. Má-li projektant splnit výše uvedené požadavky a zajistit kontinuitu se stávajícími ("starými") silnoproudými rozvody a instalacemi, musí dbát na: bezpečnost osob, zvířat a majetku, provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivů prostředí, přehlednost rozvodů, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch; snadnou přizpůsobivost rozvodů při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů, dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru; zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu (EMC) silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací, v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí (Nařízení vlády č. 616/2006 Sb. o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility), transformovny a náhradní a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a požárně bezpečnostním požadavkům, stavba musí umožňovat vstup silnoproudých kabelů a kabelů sítí elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních silnoproudých rozvodů a vnitřních rozvodů sítí elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě (zákon č. 127/2005 o elektronických komunikacích v platném znění). Vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití, každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie, u staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede propojením se základovým zemničem, zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat národně stanovené parametry (ČSN ed. 2: čl doplňková ochrana proudovými chrániči jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekračuje 30 ma.. Ve střídavých sítích se taková ochrana považuje za doplňkovou ochranu v případě selhání základní ochrany a/nebo ochrany při poruše nebo při neopatrnosti uživatelů). 72

77 Rozsah a obsah projektové dokumentace zařízení silnoproudé elektrotechniky pro provádění stavby podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., Příloha č. 2, A - Pozemní stavební objekty, čl. 3.7: Technická zpráva obsahuje: základní technické údaje elektroinstalace, např. elektrické napájení (ČSN EN 61293: , např. 3/N/PE AC 400/230 V), způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem, určení vnějších vlivů (Protokol podle vzoru v příloze NB ČSN ed. 3: ČSN : byla od nahrazena ČSN ed. 2: ), energetickou bilanci, rozdělenou na jednotlivé druhy spotřebičů a druhy sítí včetně instalovaného a soudobého příkonu, způsob měření spotřeby elektrické energie včetně případného technického řešení kompenzace, předpokládanou roční spotřebu elektrické energie na základě provozních hodin, způsob řešení napájecích rozvodů od napojení na rozvodnou síť (rozvody k hlavnímu a podružným rozváděčům a instalovaným zařízením a spotřebičům), způsob řešení náhradních zdrojů včetně zálohovaných rozvodů, popis technického řešení osvětlovací soustavy včetně ovládání, popis technického řešení zásuvkových obvodů, popis technického řešení napojení vzduchotechniky, chlazení, otopných systémů, zdravotní techniky, požárních systémů na elektrickou energii včetně případného způsobu ovládání měřením a regulací, popis technického řešení požárních systémů, elektrické požární signalizace, elektrické zabezpečovací signalizace, kamerového systému, měření a regulace a jejich koordinace se silnoproudými zařízeními, popis technického řešení napojení technologických celků (systémy slaboproudé, výtahy, eskalátory apod.), způsob uložení kabelového nebo jiného vedení vůči stavebním konstrukcím, popis způsobu a provedení uzemnění a bleskosvodu včetně provedení uzemňovací soustavy. Technická zpráva podle potřeby rovněž uvádí technické normy, které byly v projektu použity a podle kterých je nutné provádět montáž, (vzhledem k průběžným změnám norem a jejich dvouletému cyklu jejich revizí, je nutno vždy použité technické normy do Technické zprávy uvádět), navrhuje také komplexní zkoušky elektroinstalace, v případě potřeby stanoví technické řešení transformovny podle připojovacích podmínek provozovatele v návaznosti na připojení vysokého napětí. V případě revize projektu popisuje stručně okruh změn, kterých se daná revize týká, 73

78 v případě připojení na síť VN stanoví technické řešení rozvodných zařízení VN, a transformovny podle daných připojovacích podmínek dodavatele energie, popisuje případné změny nebo odlišnosti v technickém řešení vůči předcházející úrovni projektové dokumentace. Výkresová část obsahuje silnoproudé rozvody a zařízení zakreslené do půdorysů v doporučeném měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50, výkresovou dokumentaci půdorysů (lze rozdělit na část světelných a napájecích rozvodů včetně zásuvkových okruhů), schémata rozváděčů v provedení jednopólovém v případě obsahu pomocných obvodů doplněných o liniová schémata, celkové blokové schéma hlavních napájecích rozvodů zpracované přehledně a doplněné o základní technické údaje o instalovaném a soudobém příkonu pro jednotlivé rozváděče, dimenze vedení a zkratové údaje na jednotlivých rozváděčích. Součástí výkresové dokumentace u staveb, které obsahují vazby na ostatní profese, jako je měření a regulace, případně elektrická požární signalizace, může být rovněž blokové schéma pomocných ovládacích a signalizačních kabelů. Pro účely splnění požadavků právních předpisů na prevenci rizika - bezpečnost, funkčnost, hospodárnost a provozní spolehlivost silnoproudých rozvodů slouží soubor Českých technických norem ČSN z nichž podstatnou část tvoří soubor harmonizačních dokumentů HD zavedený jako soubor ČSN Instalace silnoproudých rozvodů představuje použití mnoha norem, které na sebe navazují, vzájemně se doplňují. Při jejich správném použití a dodržení technologických postupů montážní organizací je výsledkem funkční "stavebnice", která je z hlediska bezpečnosti schopna provozu. Souvisící normy a citované normativní dokumenty jsou uváděny vždy na začátku normy, stejně tak i názvoslovné definice jednotlivých použitých odborných výrazů souhlasné s Mezinárodním elektrotechnickým slovníkem IEV- např. ČSN IEC (třídící znak ) Elektrické instalace- ze srpna ČSN ed. 2 ze září 2009 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody je jednou ze základních důležitých norem. Proto bude dále v tomto příspěvku použita a budou uvedeny podstatné normativní požadavky. Norma, obsahuje podrobné požadavky na elektrické rozvody v budovách pro bydlení a v budovách občanské výstavby. Norma mimo jiné zavádí použití proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím proudem 30 ma pro zásuvkové obvody se jmenovitým proudem do 32 A a doporučuje použití proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím proudem 100 ma pro zásuvkové obvody se jmenovitým proudem nad 32 A. Norma předpokládá, že základní obsluhu provádějí osoby bez elektrotechnické kvalifikace. Norma potvrzuje požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb na bezpečnost osob, chovných zvířat a majetku za normálního stavu i při předpokládaných poruchových událostech v napájecí distribuční soustavě - síti, provozní spolehlivost v daném prostředí při způsobu provozu a vlivu prostředí, přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch, snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů, hospodárnost rozvodu 74

79 v investičních i provozních nákladech, hospodárné použití typizovaných jednotek a celků, např rozvodnic, rozváděčů, transformoven apod. Norma dbá i na vzhled silnoproudých rozvodů a instalací a na zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením. Při návrhu vnitřních rozvodů je třeba zajistit i vnitřní ochranu před bleskem v souladu s požadavky uvedenými v souboru ČSN EN V čl norma uvádí: Hromosvody zřízené podle dříve platné ČSN se revidují ve lhůtách dle ČSN (ČSN EN ed. 2: , ČSN EN : , ČSN EN ed. 2: , ČSN EN ed. 2: ). Značení vodičů při styku vodičů se starým a novým označením se provádí podle ČSN ed. 2: Označování žil kabelů a ohebných šňůr, která platí pro indentifikaci žil pevných a ohebných kabelů a šňůr, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje horní mez napěťového pásma II do V AC a V DC. Vývody pro dodatečně montovaná svítidla se musí zakončit ve svítidlové svorkovnici upevněné na stropě nebo na stěně. Ostatní nezapojené vývody musí být spolehlivě zajištěny před dotykem. Elektrická zařízení, sloužící k protipožárnímu zabezpečení se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozváděče. Musí být připojena tak, aby zůstala pod napětím při odpojení ostatních zařízení v přípojkové skříni nebo v hlavním rozváděči. Musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého například připojením na distribuční síť smyčkou, připojením na mřížovou síť nebo na distribuční síť a samostatný generátor. Silová vedení se kladou podle ČSN ed. 2: Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení - Elektrická vedení, která zcela nahradí od předchozí normu ČSN z března Průřezy vedení a jejich jištění se volí podle ČSN ed. 2: Elektrické instalace budov - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech. Norma bude od zcela nahrazena normou ČSN ed. 2 z února Pro ochranu před nadproudy je určena norma ČSN ed. 2: Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana před nadproudy, která od nahradí předchozí normu ČSN z března Všude v elektrickém zařízení, vyjma přípojkové skříně nebo rozváděče a rozvodnice, k nimž mají přístup jen osoby k tomu pověřené [ČSN EN ed. 2: ( ) Obsluha a práce na elektrických zařízeních], se musí používat jen pojistek s krytem nebo krycím panelem a s uzavřenou tavnou vložkou nebo jističů (kombinovaných přístrojů s funkcí jističe a citlivého proudového chrániče) nebo jiného jištění stejně bezpečného i před úrazem. Rozváděče a rozvodnice se osazují ve svislé poloze na místě přístupném podle provozních a bezpečnostních podmínek. Rozvodnice a elektrorozvodná jádra podle ČSN ze s dveřmi, které po otevření nemají krytí aspoň IP 20, nesmí být otvíratelné bez použití nástroje a musí být označeny výstražnou tabulkou podle ČSN ISO ( ): Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní 75

80 značky - Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bepečnostního značení. (Norma nahrazuje od předchozí normy ČSN ISO : a ČSN ISO 3864: ). Platnost ČSN ze končí , poté bude platná jen nová ČSN EN : Rozváděče nízkého napětí - Část 3: Rozvodnice určené k provozování laiky (DBO -Distribution boards intended to be operated by ordinery persons). Před elektroměrovým rozváděčem nebo jádrem musí být volný prostor o hloubce alespoň 80 cm rovné plochy nebo terénu definitivně upraveného a o šířce minimálně v půdoryse, umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozváděči. Tento prostor nesmí však být nad schody. Pro zřizování rozvoden platí normy ČSN : Elektrické instalace nad AC 1 kv (normu nahradí od nová ČSN EN ( ) Uzemňování elektrických instalací AC nad 1 kv z a ČSN EN ( ) z Elektrické instalace nad AC 1 kv - Část 1: Všeobecná pravidla). Jsou-li v rozváděčích umístěny přístroje s vyššími výkonovými ztrátami (například stmívače) provede se kontrola oteplení rozváděčů. Toto platí především pro komfortní elektrické instalace. Světelné obvody Na jeden světelný obvod se smí připojit tolik svítidel, aby součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil jmenovitý proud jistícího přístroje obvodu. Jsou-li do světelného obvodu zařazeny zásuvky ovládané spínači, nesmí předřazený jistič nebo pojistka být na větší proud než je jmenovitý proud spínače a jím ovládané zásuvky. U světelných obvodů s výbojkovými svítidly, ovládanými běžnými spínacími přístroji se doporučuje, aby proud v obvodu nepřekračoval 25 % jmenovité hodnoty těchto spínačů. Světelné zdroje se zvlášť nejistí; proti nadproudu se jistí jen jejich přívodní vedení. Kolébkové spínače a ovládače se osazují tak, aby do polohy "zapnuto" bylo nutno stlačit kolébku nahoře. Páčkové spínače se zapínají pohybem páčky nahoru. Toto se netýká střídavých (schodišťových) a křížových spínačů. Tam kde si uživatel svítidla dodatečně volí (obytné místnosti, kanceláře apod.), ukončuje se vývod izolovanou svítidlovou svorkovnicí nebo spojkou upevněnou na stropě nebo na stěně; anebo zásuvkou. Vederní světelného obvodu se jistí jističi nebo pojistkami nebo jiným jistícím prvkem se jmenovitým proudem nejvýše 25 A. Vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jistícím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu ( jmenovitý proud ovládacího přístroje nesmí být menší než součet jmenovitých proudů všech svítidel tímto přístrojem ovládaných). Nouzové osvětlení se zřizuje podle Tabulky 1 a Tab. 2 ČSN ed. 2 a musí být napájeno ze zdroje nezávislého na síti (baterie nebo agregát) a zapíná se automaticky při přerušení napájení. Zásuvkové obvody zásuvkové obvody se zřizují na krátkodobé použití do celkového příkonu VA. Zásuvky musí mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Fázový vodič vlevo a nulový vodič vpravo při pohledu na zásuvku v poloze kolíkem nahoru. 76

81 Vzor zásuvek "Schuko" s bočními pružinami pro spojení s PE vodičem (bez ochranného kolíku) není dle ČSN ed. 2: Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 4: Bezpečnost - Kapitola 46: Odpojování a spínání. v ČR schválený k používání. Článek 46N6.1 ČSN ed. 2 stanovuje pro pevné zásuvky: Pro zásuvková spojení se musí používat vzorů stanovených v ČSN; (a to je vzor s ochranným kolíkem-nikoliv Schuko!) Předmětová norma na výrobu schváleného vzoru zásuvek a vidlic platná v ČR je ČSN z Dvojpólové zásuvky a vidlice AC 2,5 A a 16 A 250 V a její změna Z1 z , kterou se doplňuje nová kapitola 15 "Dvojpólová zásuvka 16 A 250 V pro pohyblivé přívody pro spotřebiče třídy II". V rámci IEC je Česká zásuvka označena jako typ E - 2P+PE s ochranným kolíkem- také označována jako Francouzská, nebo CEE 7/5. Všeobecné požadavky na vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití jsou uvedeny v Části 1 normy ČSN IEC ( ) ze září Zásuvkové obvody do 20 A musí mít doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem nepřekračujícím 30 ma. Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod s jištěním do 20 A. Pro pevně připojené jednofázové spotřebiče o příkonu VA a více se zřizují samostatně jištěné obvody. Trojfázové spotřebiče mohou být připojeny na jeden obvod, pokud jejich celkový výkon nepřesáhne 15 kva. Přívody k motorům se jistí na jejich průřez a způsob uložení. Vlastní motory podle jmenovitých proudů, nebo podle údajů jejich výrobců. Tepelné odporové spotřebiče s vestavěným regulačním termostatem a tepelnou pojistkou, nebo s regulačními stupni či samostatně spínanými jednotkami se zvlášť nejistí a jistí se pouze jejich přívodní vedení. Jištění ochranných transformátorků, které nemají ochranu proti zkratu se provádí na primární straně jističem nebo pojistkou. Sekundární obvod se nemusí jistit, je-li dostatečně jištěno jistícím článkem transformátorků. Byty se třídí podle stupně elektrizace, rozlišují se tři stupně: a) stupeň A - elektřina se používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče, připojované k rozvodu pohyblivým přívodem na zásuvky, nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kva; b) stupeň B -byty s vybavením jako byty A, ale v nichž se k vaření a pečení používají používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kva c) stupeň C - byty s vybavením jako byty A nebo B, ale v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče. 77

82 Hlavní domovní vedení Začíná na výstupních svorkách nebo šroubech přípojkové skříně. Průřez musí odpovídat podmínkám pro dimenzování vodičů a volí se na očekávané výpočtové zatížení Pp jako součinu soudobosti β a součtu očekávaného maximálního příkonu všech bytů. Jmenovitý proud pojistek jistící hlavní domovní vedení musí být alespoň o dva stupně vyšší, než je jmenovitý proud jističů před elektroměry. Hlavní domovní vedení musí být provedeno tak, aby jeho výměna byla možná bez stavebních zásahů, např. v trubkách, kanálech, dutinách konstrukcí tak, aby byl ztížen neoprávněný odběr nebo dodávka elektřiny. Odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrům musí být rovnoměrně rozděleny do všech tří fází rozvodu. Vodiče odboček musí být jištěny proti zkratu a přetížení jističem před elektroměrem a u odboček delších než 3 m. Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5 kw rovnoměrně připojené do všech tří fází rozvodu. V ostatních případech musí být odbočky k elektroměrům třífázové. Úbytky napětí v rozvodu mezi přípojkovou skříní a rozváděčem za elektroměrem u bytových domů nemají přesáhnout: 2 % u světelného a smíšeného odběru, 3 % u odběru jiného než světelného. Úbytek napětí od rozváděče za elektroměrem ke spotřebiči nemá přesáhnout: 2 % u světelných obvodů, 3 % u vývodů pro vařidla a topidla, 5% u ostatních vývodů. Pokud by v některém úseku z důvodu poddimenzování vedení vznikaly úbytky napětí větší, nesmí pak v úseku mezi přípojkovou skříní až ke spotřebiči překročit: 4 % u světelných vývodů, 6 % u vývodů pro vařidla a topidla, 8 % u ostatních vývodů. Počet obvodů v bytech se volí podle Tabulky 5 ČSN ed. 2 a podle počtu osob v bytě označený číslicemi I až VIII (kategorie bytu I až VIII). Na světelný obvod lze připojit vždy jednu zásuvku v jedné místnosti. Pro všechna plánovaná elektrická zařízení s příkonem 2 kw a více se navrhují samostatné obvody i když se připojují vidlicí do zásuvky. Počty vodičů v bytech se navrhují pro síť TN-C-S 3/N/PE 400/230 V AC. Průřezy vodičů v bytech a jim předřazené jištění se volí podle Tabulky 6 ČSN ed. 2. Při běžném uložení vedení do konstrukce podle způsobů A, B, C ČSN ed. 2 z dubna 2003: Dovolené proudy v elektrických rozvodech. Pro obvod světelný, zásobníkový a chladničku nebo mrazničku se volí průřez 1,5 mm 2 Cu a jistič 10 A s charakteristikou B. Pro průtokový ohřívač vody do 6 kw rovněž Cu 1,5 mm 2 nebo 2,5 mm 2 při uložení vedení způsobem "A" v tepelně izolační stěně, ale jistič B 10. Pro zásuvky, zásuvku pro pračku, myčku a bytové jádro se volí průřez 2,5 mm 2. Cu a jistič 16 A s charakteristikou B. 78

83 Pro el. sporák do 10 kw se volí průřez jader Cu 2,5 mm 2 nebo 4 mm 2 při uložení vedení způsobem "A" v tepelně izolační stěně a v obou případech jistič B 16. Pro akumulační kamna do 6 kw se volí průřez jader Cu 1,5 mm 2 nebo 2,5 mm 2 při uložení vedení způsobem "A" v tepelně izolační stěně a v obou případech jistič B 10. Doporučené maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na a úbytku napětí se volí podle Tabulky 7 a nemají překročit při obvyklých rozměrech v bytech délku: světelné obvody 27 m při průřezu Cu 1,5 mm 2, úbytku napětí 2 V a předřazeném jištění 6 A 16 m při průřezu Cu 1,5 mm 2, úbytku napětí 2 V a předřazeném jištění 10 A chladničky, mrazničky 25 m při průřezu Cu 1,5 mm 2, úbytku napětí 3 V a předřazeném jištění 10 A bytová jádra apod. 17 m při průřezu Cu 2,5 mm 2, úbytku napětí 2 V a předřazeném jištění 16 A automatické pračky, sušičky prádla, myčky nádobí apod. 26 m při průřezu Cu 2,5 mm 2, úbytku napětí 3 V a předřazeném jištění 16 A zásuvky 45 m při průřezu Cu 2,5 mm 2, úbytku napětí 5 V a předřazeném jištění 16 A Požadovaný minimální počet zásuvkových, světelných a samostatných vývodů se řídí podle Tabulky 8 ČSN ed. 2 pro jednotlivé místnosti podle jejich plochy. Elektrické zařízení v umývacím prostoru celá část N1 včetně obrázku 701NK byla z původní normy ČSN z června 1997,(která byla od nahrazena novou ČSN ed. 2 ze září 2007, přesunuta do nové ČSN ed. 2 čl Nově je formulován požadavek na zásuvky a spínače v umývacím prostoru. Zásuvky a spínače mohou být umístěny v umývacím prostoru pouze tehdy, jsou-li součástí zařízení (zrcadlo, skříňka apod.), bylo na ně výrobcem nebo dovozcem v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění vydáno ES prohlášení o shodě a v montážním návodu je výslovně uvedeno, že zařízení je určeno i do umývacího prostoru. Tento požadavek se týká i dalších spotřebičů. Elektrické vybavení koupelnové skříňky se svítidlem a umývadlem určené výrobcem podle zákona č. 22/1997 Sb. do umývacího prostoru, a je-li skříňka umístěna v místnosti s koupací vanou nebo sprchou, je nutno elektrické vybavení skříňky připojit na obvod vybavený proudovým chráničem se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem I n nepřesahujícím 30 ma. 79

84 Instalační zóny V části 7.10 a na obrázcích 2 a 3 norma uvádí svislé a vodorovné instalační zóny pro umístění vedení v bytech. Mimo instalační zóny lze vedení ukládat, je-li uloženo v trubkách a krycí vrstva trubky je minimálně 60 mm anebo je vedení uloženo v prefabrikovaných stěnových dílcích a je chráněno proti poškození. Počet a minimální průřezy vodičů hlavního domovního vedení v bytových domech Počet a minimální průřez vodičů hlavního domovního vedení v mm 2 Stupeň elektrizace bytů Al Cu A B 4 x 16 4 x 10 Počet bytů připojených na hlavní domovní vedení 4 x 25 4 x 16 do 7 do 3 3 x x až 10 4 až 5 3 x x až 14 6 až 7 3 x x až 19 8 až 10 3 x x až až 14 3 x až až až až 27 Uvedený počet vodičů a jejich průřez platí pro vodiče AY (CY) v trubkách, pro proudovou soustavu (síť) AC 3 PEN 50Hz 400 V/TN-C s ochranou automatickým odpojením od zdroje a jejíž vodorovná část vedení( tj. od přípojkové skříně k první odbočce k elektroměru) je do 20 m. Úbytek napětí je u připojení jednoho bytu v podlaží (předpoklad, že úbytek od odbočení k bytové rozvodnici je zanedbatelný) nižší než 2 %, u připojení dvou a více bytů v jednom podlaží nižší než 1 % u domů do 18. podlaží. Průřezy vodičů platí za předpokladu jmenovitých proudů jističů před elektroměrem uvedených v tabulce 3 ČSN ed. 2. Tabulka 3 Stupeň elektrizace A B Maximální soudobý příkon bytu Pb, kw 7 11 Jmenovitý proud trojfázového jističe před elektroměrem A Za jiných podmínek je nutné stanovit průřezy vodičů hlavního vedení výpočtem; podklady a vzorce pro výpočet jsou uvedeny v přílohách B a E ČSN ed

85 Minimální průřezy vodičů odboček od hlavního domovního vedení k elektroměrům bytů stupně elektrizace A a B Stupeň elektrizace A B Maximální soudobý příkon bytu Pb (kw) 7 11 Průřez vodičů v mm 2 Odbočka k elektroměru Al Cu Al Trojfázová Vodiče s jádry z Al se používají pouze pro opravy stávajících rozvodů rovněž provedené vodiči s jádry z Al Uvedené průřezy platí pro vodiče AY a CY v trubce, liště nebo dutině panelů pro proudovou soustavu AC 3 x 230/400 V pro odbočky dlouhé nejvýše 15 m, při úbytku napětí do 1 %. Závěrem je nezbytné připomenout, že jakékoliv připojování nových silnoproudých rozvodů na "stará" zařízení vyžaduje velmi pečlivé posouzení všech rizik, která se mohou vyskytnout v budoucím provozu. Každý výrobek-izolace a izolanty, materiál kontaktů, elektrická vinutí, mechanické spoje a konstrukce, atd., mají svoji životnost a mohou mít své skryté vady, vyžíhání materiálů na kontaktech a ve spojích, které se obvykle projeví nečekaně a v ten nejnevhodnější okamžik. Jako příklad mohu uvést podélné spojky (dilatační) na hliníkových přípojnicových rozvodech 315 A. Pružné spojky tvořilo 7 Al pásků paralelně navařených do Al pasů pevných přípojnic. Při kontrolách na nich nebyly zjištěny žádné zjevné závady nebo změny. Avšak uvnitř "oblouků" těchto spojek byla větší část pásků popraskaná a průřez již neodpovídal přípojnicím 315 A. Dalo se to zjistit jen při vypnutém stavu hmatem z vnitřní části oblouku spojek. Příčinou byl příliš ostrý oblouk těchto pružných spojek a vnitřní plátky byly nadměrně tepelně přetěžovány. Vzniklo tak trvale se zvyšující požární riziko a jen zkušenost pomohla toto riziko včas odstranit. Pro usnadnění rozhodování o tom, které "staré" zařízení je možno dále provozovat slouží jako základní a výchozí podklad zodpovědně vypracovaný Protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN ed. 3: a z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem i rozdělení prostorů podle vnějších vlivů tak, jak jsou uvedeny ve změně Z1 z dubna 2010 k ČSN ed.2: Cu 81

86 Inteligentní budovy Ing. Bohumír Garlík, CSc. ČVUT, Fakulta stavební 1. Vysvětlení definice IB a definice inteligentní elektroinstalace (dřívější pohled a pohled současnosti). Pyramida IB (fáze integrace technologii IB; vývoj IB až po dnešní dobu. INTEGRACE Nových Technologií, Energetiky, Lingvistické Inteligence, Geologie, Ekologie a Nanotechnologie včetně Citlivé Estetiky v BUDOVĚ to je akrostich INTELIGENCE BUDOVY Poznámka: Počáteční slova verše, nesoucí nějakou informaci, tomu se říká AKROSTICH. INTELIGENTNÍ BUDOVA skýtá citlivý přístup k estetice a architektuře, pohodlí, komfortu, bezpečí, inteligentnímu prostředí, je produktivní, energeticky úsporná a ekologicky přijatelná. Inteligentní budova odráží vnější inteligenci budovy, vnitřní inteligenci budovy, architekturu a inteligenci konstrukcí a materiálů budovy a to vše podpořené psychologickými a zdravotními aspekty budovy, jak je naznačeno na (obr. 1). Struktura zpracování knihy je schematicky vyjádřena na obrázku 1, což bude hlavním vodítkem obsahové náplně jednotlivých dílčích rozměrů inteligentní budovy a bude odrážet teoretické a praktické pohledy na její skladbu a pochopení jejího významu. Obr. 1. Vyjádření procesu modelu a struktury inteligentní budovy. (Převzato z [1]) 82

87 Inteligentní budovy by měly být trvalé, zdravé, technologicky na výši, měly by splňovat potřeby svých obyvatelů i podnikání a měly by být flexibilní a přizpůsobitelné požadovaným změnám, měly by odrážet svůj vybudovaný systém ve tvorbě kvalitního vnitřního a vnějšího prostředí při splnění ekologických a efektivních hodnot. To znamená, že návrh, konstrukce, technické vybavení i správa budov by si měly být co do důležitosti rovny. Budovy obsahují mnoho systémů sestrojených mnoha lidmi a přesto vztah mezi budovami a lidmi může uspokojivě fungovat pouze tehdy, jestliže existuje integrace mezi všemi těmito systémy a mozky, jež je navrhovaly. Výběr skvělých hráčů ještě nezaručuje dobrý orchestr nebo úspěšný fotbalový tým. Systémové myšlení je nezbytné při navrhování a řízení budov spolu s talentem, jenž tvoří, inovuje, a přesto zůstává být praktické a je vždy orientované na maximální jednoduchost. Toto vše vyžaduje nejenom technickou schopnost, ale navíc schopnost dobré interpretace, okořeněnou představivostí a dokonce intuicí. Nakonec, budovy tvoří naši architektonickou krajinu, a tyto budovy, i prostředí, jež vytvářejí, by měly povznášet duši a náladu lidí uvnitř, jakož i těch, co jen jdou kolem. Technologie musí zlepšovat, nikoli uzurpovat lidskou tvořivost, měla by objevovat a podporovat nové formy myšlení současného člověka. V širším kontextu je pro každou civilizaci nebo kulturu důležité, nikoli kopírovat takzvaný pokrok v jiných zemích, nýbrž mapovat vlastní tvůrčí budoucnost poučením se z minulosti a z kritického posouzení priorit jiných společenství. Nicméně, výraz inteligentní budovy nás nutí myslet kriticky o architektuře a o důležité úloze, jež budovy hrají v našem životě. Proto si můžeme vyslovit prognostickou, trvale udržitelnou definici inteligentní budovy, která byla publikována pracovní skupinou CIB W098 z roku 1995 a především upravená Výzkumným ústavem inteligentních budov v Brně v roce 2010, kterou považujeme za výstižnou a konceptuálně normativně formulovanou: Inteligentní budova je dynamická a citlivá architektura, strukturálně funkcionální metoda konstrukce a technologie stavby, jež poskytuje každému obyvateli produktivní, úsporné a ekologicky přijatelné podmínky, pomocí soustavné interakce mezi svými čtyřmi základními prvky: budovou (materiál, struktura, prostor), zařízením (automatizace, kontrola, systémy), provozem (údržba, správa, provoz) a vzájemnými vztahy mezi nimi. V důsledku výše uvedené definice inteligentní budovy, může být taková budova vybavena buď minimem technologií, anebo může zahrnovat složitou soustavu mnoha integrovaných systémů. Na obrázcích 2a, 2b je znázorněna integrace technologií jednotlivých funkcí komunikačních či obsluhy budovy a integrace funkcí konstrukce stavby, architektury a prostředí s energiemi, které jsou často zmiňovány v souvislosti s inteligentními budovami (IB). Někdy kolem 80. let minulého století se tato koncepce nesla ve znamení individuálních služeb, v následujících období byla vyvíjena víceúčelová zařízení a později pak aplikována na bázi počítačového systému řízení. Právě tato oblast využití počítačových systémů řízení technických zařízení budov, zahrnují obecně, pohodlí a bezpečnost, pomoc v případě omezené pohyblivosti, úklid a běžnou údržbu, učení se, nebo změny způsobené věkem jako slábnoucí zrak nebo sluch. To ovšem není komplexní systém respektující náplň výše uvedené definice IB, pouze jsme naznačili některé okolnosti. 83

88 Obr. 2a. Fáze integrace od drátových spojení ve fázi 1 až po využití obecných protokolů při definování integrovaných systémů, jakožto 2 fáze inteligentní budovy. Převzato (Fletcher 2003) 84

89 Obr. 2b. Fáze integrace od drátových nebo bezdrátových spojení včetně stavebně architektonické koncepce ve fázi 1 až po definování subsystémů Trvale udržitelné výstavby a energetiky jakožto 2 fáze inteligentní budovy. Převzato ([1]) Definice inteligentní elektroinstalace: Inteligentní instalace slouží k ovládání a řízení všemožných technologií, technických zařízení a systémů budov včetně procesů, se kterými se lze v budovách a objektech běžně setkat. Jejím hlavním úkolem je komplexně řešit použití samostatných technologií do jednoho funkčního celku, tedy o jeden společný systém řízení v budovách a bytech. Tento systém pak řeší vše od provádění měření a regulace v topném systému, ovládání a řízení osvětlení, spínání ventilace, řízení pohonu okenních žaluzií nebo rolet, řízení pohonu otevírání a zavírání oken, spínání závlahových systémů až po vizualizaci celé použité technologie. 2. Nízkoenergetické stavby a jejich koncepce Nízkoenergetické stavby jsou základní podmínkou pro aplikaci automatizovaných systémů řízení v inteligentních budovách (ASŘIB), jak ve fázi integrace komunikačních funkcí a funkcí obsluhy budovy, jak je naznačeno na obr. 2a, tak ve fázi integrace funkcí prostředí a energií a funkcí konstrukce stavby a ekologie, jak je naznačeno na obr. 2b. Pokud se jedná o volbu obvodových konstrukcí stavby, protože ty značně ovlivňují stavebně-energetickou koncepci budovy (energetické parametry a provozní náklady), 85

90 je ovlivněno konkrétní kvalifikací projektanta. Tato volba by se měla opírat o dokonalé znalosti dané problematiky související s konstrukcí nízkoenergetických staveb včetně ekonomických souvislostí s tím spojených. Mezi hlavní kvantitativně definované požadavky související s energetickými vlastnostmi budovy, patří: omezení prostupu tepla vyjádřeno pomocí součinitele prostupu tepla, zajištění dostatečné teploty na vnitřním povrchu konstrukcí i za velmi nízkých venkovních teplot, vyloučení nebo alespoň omezení kondenzace vodních par v konstrukcích vyjádřeno pomocí roční bilance zkondenzovaného a vypařitelného množství vodní páry, vyloučení průniku vzduchu skrz konstrukce, omezení průniku vzduchu funkčními spárami a konstrukčně podmíněnými netěsnostmi, omezení energetického vlivu tepelných mostů (tepelných vazeb) v místech napojení konstrukcí mezi sebou. Obvodové a další konstrukce (stěny, podlahy, příčky, atd.), které vymezují užitný prostor (např. ložnice, obývací pokoj, apod.) mezi sebou nebo s vnějším (venkovním) prostorem, tzn. s různými teplotními rozdíly vzduchu, musí vyhovovat celé řadě požadavků a to u nízkoenergetických staveb výrazným způsobem. Porovnání energetických parametrů současných a nízkoenergetických budov jsou znázorněny v tab. 1. Tab. 1. Porovnání energetických parametrů současných nízkoenergetických budov. (Převzato z [1]) Parametr jednotka stará výstavba spotřeba tepla na vytápění a větrání */ měrný výpočtový příkon tepla pro vytápění a větrání měrná spotřeba tepla pro ÚT vytápění a VZT větrání **/ měrná spotřeba tepla pro ohřev TUV měrná spotřeba elektrické energie v domácnosti (El) souhrnná měrná spotřeba(út+vzt+tuv+el) souhrnná spotřeba primárních paliv PEZ minimální požadovaný součinitel prostupu tepla stěnou nízkoenergetické domy (NED) energeticky pasivní domy (PD) kwh/rok až až < W/m 2 > < 10 kwh/m 2 /r kwh/m 2 /r 35 < kwh/m 2 /r 30 < kwh/m 2 /r kwh/m 2 /r - - < 120 W/m 2 /K - < 0,18 < 0,12 86

91 minimální požadovaný součinitel prostupu tepla okny W/m 2 /K - < 1,0 < 0,85 */ průměrný rodinný dům 140 m2 užitné plochy **/ u domů PD kryjí vnitřní zisky až 35 % celkové spotřeby tepla k vytápění, solární zisky až 30 % a zbytková spotřeba je cca 35 % K nejběžnějším budovám patří nízkoenergetické domy s měrnou potřebou tepla menší než 50 kwh/m 2. Stavby navrhované podle běžných požadavků tepelně technické normy dnes dosahují hodnoty 180 kwh/m 2, takže již nízkoenergetický dům představuje výraznou úsporu. Pasivní domy však jdou s hodnotou ještě níže vystačí si s teplem pod 15 kwh/m 2. V těsném závěsu za nimi jsou tzv. nulové domy, jež nespotřebují více než 5 kwh/m 2 tepla na vytápění. V některých případech vygenerují více tepelných zisků, než je jejich obyvatel schopen spotřebovat. Stavět nízkoenergetické domy se určitě vyplatí. Finanční prostředky investované do stavby nízkoenergetického domu se vrátí za ušetřené peníze na vytápění. Do budoucna tak u nízkoenergetických domů získáme jistotu finančního zhodnocení stavby na rozdíl od běžných domů, jejichž vytápění a provoz není levný. U takovýchto domů můžeme dále aplikovat inteligentní elektroinstalaci, která výrazně povýší význam energetických úspor a je v tomto případě naprosto transparentní. V opačném případě se inteligentní elektroinstalace nevyplatí. Na obr. 3 je uvedeno schéma klasického pasivního domu. Obr. 3. Schéma klasického pasivního domu. (Převzato z [1]) 87

92 Jak zabránit úniku tepla, to je problém současné doby. K masivnímu úniku energie ovšem nedochází jen přestupem tepla přes stěny, ale rovněž nekontrolovaným větráním netěsnostmi okny, póry v obvodovém plášti apod. Vzduchotěsnost a řízená cirkulace vzduchu jsou proto hlavními předpoklady úspěchu. Vedle toho se počítá se silnými vrstvami izolace (pro představu např. od 300 mm polystyrenu výše). Potřebnou izolaci zajistí správná okna. Nejde pouze o často udávanou hodnotu činitele tepelného prostupu skla (obvykle 1,5 W/m 2 K u dvojskla, dražší variantu představují izolační trojskla s 0,7 W/m 2 K), kterou udává výrobce. Vliv má rovněž řešení distančního rámečku na styku zasklení s rámem a především osazení okna do obvodového pláště budovy s ohledem k poloze tepelné izolace před výběrem dodavatele je vždy vhodná konzultace s odborníkem. Další tepelné zisky mohou zajistit fotovoltaické články vyrábějící elektřinu ze slunečního záření nebo obyčejné solární panely, v nichž cirkuluje užitková voda ohřívaná Sluncem. Uvědomujeme si, že některé výše uvedené aspekty nízkoenergetických staveb, nejsou zcela vyčerpávající. Ukázali jsme nezbytné podmínky implementací některých aplikací, chceme tímto usměrnit myšlení lidí a projektantů takových staveb, aby se těmito aspekty výrazně zabývali, neboť tímto šetříme naše náklady a tím také potažmo zkvalitňujeme náš život. 3. Udržitelná výstavby, udržitelná energetika Budova, její obslužné systémy a řízení pracovního procesu při využívání energeticky dostupných zdrojů včetně ekologicky a energeticky definovaného stavitelství dohromady přispívají k pohodě lidí s veškerým komfortem v rámci zdravého aktivního života a přijatelného prostředí. To vše zahrnujeme do tzv. udržitelné výstavby budov, viz obrázek 4 a 5. Obr. 4. Funkční model Udržitelné výstavby budov (převzato z [1]). 88

93 Poznámka: E (V/m) intenzita elektromagnetického pole; B (T) elektromagnetická indukce Obr. 5. Trvale udržitelná výstavba Obr. 6. Trvale udržitelná energetika (převzato z [1]). 4. Koncepce klasických a inteligentních elektroinstalací Chceme-li jednoduchou a levnou instalaci na malý, nebo středně velký dům, klasická instalace je v tomto případě ideálním řešením. Pokud je však požadována univerzálnost řešení, možnost ovládání z centrálních míst nebo pokud je kladen důraz na úsporu energií, pak je třeba zvolit elektroinstalaci inteligentní. V dnešní době už nepředstavuje dům jen čtyři stěny, jednu lampu a televizi. V moderním domě jde zejména o optimalizaci komfortu ovládání přístrojů a optimalizaci bezpečnosti. Přibyla spousta nových systémů pro zabezpečení, řízení a pohodlí domova. Nastává problém s velkým množstvím vodičů, ovládacích míst a velice složitou elektroinstalací pro dosažení požadovaných zákaznických přání. Tyto problémy lze vyřešit pomocí inteligentní 89

94 elektroinstalace, která umožňuje jednoduchost a vysoký komfort při ovládání. Možnosti světelných scén, snímačů pohybu, nastavování vytápění v závislostech na individuálních potřebách uživatele nebo úspory na energiích vynaložených na vytápění, osvětlení, chlazení atd. jsou u těchto instalací jedny ze základních vlastností. Klasická elektroinstalace [2] byla od počátku určena pro pevné spotřebičové, světelné rozvody a zásuvkové rozvody. Skládá se z různých samostatných celků (ovládání osvětlení, ovládání topení atd.). Neposílají se zde žádné informace, ale spíná se přímo obvod příslušného spotřebiče (obr. 7). Veškeré změny v klasické elektroinstalaci znamenají další náklady, stavební úpravy a často nepřehlednost instalace. Realizace každého systému vyžaduje samostatné vedení a každý řídicí systém samostatnou komunikační síť. Tím se stávají elektrické rozvody nepřehledné, zejména tehdy, když nejsou dodržovány systémy ukládání kabelů dle předepsaných doporučených systémů, například jak je znázorněno na (obr. 8). Obr. 7. Schéma klasické elektroinstalace (převzato z [2]). Obr. 8. Systém ukládání kabelů (převzato z [1]). 90

95 Klasická instalace je vhodná pro jednoduché instalace. Pokud máme místnost a v ní jeden nebo dva světelné okruhy, klasická instalace je naprosto ideální pro toto použití. Výhodou pro použití klasické instalace je její finanční nenáročnost. Důležitým faktem je možnost výběru dodavatele elektroinstalace ze spousty kvalitních firem a spolehlivých živnostníků, kteří jsou schopni realizovat takovou instalaci bez větších technických problémů. Základem takového posouzení je kvalifikace dodavatelů podpořená povinným získáním osvědčení o provádění elektroinstalací ve vymezeném rozsahu činnosti předepsané vyhl. 50/1978 Sb., což u většiny profesí není vyžadováno. Klasické elektroinstalace mají v dnešní době inteligentních budov spíše už jen řadu nevýhod. Mezi ty patří změny v elektroinstalaci spojené s vysokými náklady, nepřehlednost při velkém počtu kabelů, problémy se vzájemným propojením systémů a růst nákladů na realizaci s rostoucími požadavky na množství funkcí. Obr. 9. Ukázka co neumí klasická elektroinstalace (Převzato [1]) Shrnutí výhod vhodná pro jednoduché instalace finanční nenáročnost pro jednoduché instalace možnost výběru ze spousty kvalitních realizačních firem Shrnutí nevýhod nevhodná pro složité instalace finanční náročnost pro složité instalace nepřehlednost při velkém počtu kabelů problémy se vzájemným propojením atd. 91

96 4. 1. Inteligentní elektroinstalace Inteligentní elektroinstalace [2] je navržena modulárně, to znamená, že jednotliví účastníci jsou vzájemně propojení sběrnicovým kabelem. Sběrnicová instalace umožňuje snadné projektování, protože je jednoduchá, přehledná a neobsahuje různé elektrické systémy. Všechny ovládací prvky systému jsou připojeny na dvojvodičové vedení (obr. 10), jak je uvedeno také v [5]. Obr. 10. Schéma inteligentní elektroinstalace (Převzato z [2]). Výběr klasické nebo inteligentní instalace [2] záleží na závislosti nákladů na výkonnosti elektroinstalace (obr. 11). Klasickou elektroinstalací je možné zajistit většinu požadavků kladených na elektrické vybavení budov. Obr. 11. Závislost nákladů na výkonnosti elektroinstalace (převzato z [2]). 92

97 Inteligentní elektroinstalace mají oproti klasickým vyšší komfort ovládání přístrojů a zařízení, zavádí bezpečnostní funkce (signalizace rozbití oken, poplachu atd.), jsou jednodušší, přehlednější, umožňují snadné projektování a dodatečné rozšíření systému o další prvky. Inteligentní elektroinstalace jsou vybaveny funkcí centrálního ovládání všech zařízení v budovách a bytech. Inteligentní instalace oproti klasickým dosahují optimální spotřeby energie. Inteligentní elektroinstalace nespíná ovládacím prvkem přímo příkon do spotřebiče, ale posílají se jen povely pro spínání - ZAP/VYP. Porovnání instalací z hlediska funkce při spínání žárovky viz (obr. 12). Obr. 12. Spínání žárovky (převzato z [28]). Výhody inteligentní elektroinstalace: jednoduchá a přehledná instalace libovolně vytvářené vazby mezi prvky na sběrnici Rozdělení prvků: Snímače (senzory) vysílají informaci do systému Aktory (akční členy) vykonávají akci na pokyn snímačů Systémové prvky pro funkci sběrnice, event. pro rozšíření systému o další prvky Ostatní pro jednodušší instalaci a detekci poruch Schéma systému inteligentní elektroinstalace Ego-n, obr

98 Obr. 13. Blokové schéma inteligentní elektroinstalace Ego-n (Převzato z [1]) 94

99 Na obr. 14 je ukázka sestavení sekundární sběrnice a primární sběrnice, včetně obsazení základních modulových prvků. Obr. 14. Primární a sekundární sběrnice (Převzato z [1]) Instalace obsahuje prvky sekundární sběrnice Modul GSM Modul logických funkcí Modul vysílací RF Modul převodníku RS-232, RS-485 Instalace obsahuje více primárních sběrnic (8x64512) Primární sběrnice: Topologie lineární (paralelní zapojení všech prvků sběrnice) Řídící modul základní prvek sběrnice zprostředkovává komunikaci mezi prvky systému Maximální délka primární sběrnice 700 metrů Max. 64 prvků (snímačů/aktorů) připojeno na jednu primární sběrnici s jedním řídícím modulem Použitý kabel: KSE224 (2 vodiče pro komunikaci, 2 vodiče pro napájení) Aplikace s jedním řídícím modulem nastavení základních parametrů bez PC (úroveň Basic) 95

100 Sekundární sběrnice: Používá protokol RS485 Zprostředkovává komunikaci mezi řídícími moduly Nutná pro komunikační prvky systému (modul komunikační, modul GSM, modul logických funkcí) Max. délka sekundární sběrnice 2000 m Max. 8 řídících modulů lze propojit (8x64=512 prvků systému!!!!) Nutný komunikační modul - sekundární sběrnice řízena pomocí komunikačního modulu Aplikace s více řídícími moduly nutno použít PC (úroveň Plus) Na koncových modulech zapojit terminační odpory Lze využít kabel KSE 224 nebo KSK Řídicí systémy budov Řídicí systémy budov lze z hlediska jejich možností a schopností rozdělit na tři základní kategorie: a) Jednoduché systémy s pevnou komunikací b) Uzavřené inteligentní systémy c) Otevřené volně programovatelné systémy Jednoduché řídicí systémy s pevnou konfigurací dovolují realizovat funkce např. sluneční a větrné automatiky s možností lokálního ovládání uživatelem. Umožňují z hlediska uživatelského ovládání rozdělit např. stínicí zařízení budovy, osvětlení a stmívání, vytápění, klimatizaci, větrání atd. na skupiny. Skládají se z jednoúčelových elektronických jednotek s pevně danou funkcí. Jsou vhodné zejména pro rezidenční sféru, pro kterou jsou také původně určeny. Lze je použít i pro malé komerční objekty s menšími nároky na funkci řídicího systému. Uzavřené inteligentní systémy jsou určeny pro střední a velké komerční objekty. Dovolují vytvořit sofistikovaný řídicí systém s širokými možnostmi nastavení vnitřních vazeb včetně časových oken. Díky tomu je možné přizpůsobit jejich chování konkrétním podmínkám aplikace. Výběr z několika provozních režimů, nabízejících škálu možností od preference řízení např. stínicích prvků, osvětlení a stmívání, vytápění, klimatizaci, větrání nebo jiných prvků automatizace budov s ohledem na energetickou úspornost provozu budovy až po prioritu komfortu uživatele, vyhoví pro všechny běžné požadavky na funkci slunečních a pohledových clon atd.. Nabízejí výhodný poměr výkon / cena. Otevřené volně programovatelné systémy nabízejí největší volnost a nejširší možnosti při realizaci představ a požadavků na vlastnosti a chování např. stínicího systému, osvětlení a stmívání, vytápění, klimatizaci, větrání atd. Umožňují plnou integraci stínicích zařízení, osvětlení, vytápění, klimatizaci, větrání atd. do systému měření a regulace (MaR) budovy. Je možné definovat chování každého jednotlivého prvku a mít zpětnou informaci o jeho aktuální poloze. Žádné vazby zde nejsou předem dány, vše se vytváří až při konfiguraci systému. Tím důležitější je zde včasná a přesná definice požadavků na vlastnosti a chování jednotlivých zmíněných prvků. Řídicí systémy tohoto typu jsou budovány obvykle na základě standardů EIB nebo LonMark. Dnes jsou otevřené systémy nejvíce používané. 96

101 6. Realizace moderních automatizovaných řídicích systémů budov (KNX/EIB, LonWorks apod.) Decentralizované zpracování (moderní současné řešení automatizovaných řídících systémů budov) je charakteristické tím, že jednotlivé útvary využívají vlastní výpočetní systémy, které však nejsou vzájemně přímo propojeny. Decentralizovaný systém používá velký počet řídících jednotek komunikujících po společné sběrnici. V systému je několik řídících jednotek plnících stejné funkce. Důsledně decentralizovaný systém neumožňuje přenesení řízení z jedné jednotky na jinou. Výhodou je menší zátěž většího počtu méně výkonných jednotek. Řídící jednotky s omezenou činností jsou pak i levné. Tento systém s větším počtem řídících jednotek zaručuje velkou odolnost proti poruchám: porucha jedné jednotky vyřadí z činnosti pouze omezenou část systému. Typický představitel decentralizovaného systému je EIB systém, kde každé zařízení má vlastní řídící jednotku s vlastní adresou. Obvyklým řešením, zvláště u tzv. inteligentních budov, je lokální regulace, ať už primárních zdrojů (kotelny, VZT jednotky atd.), či funkcí distribuovaných po budově (individuální regulace místností), a vzájemné sdílení dat pomocí decentralizované datové sběrnice. Ta je většinou reprezentována metalickým krouceným párem vodičů, po nichž jsou pomocí přesně stanoveného kódování (protokolu) distribuovány povelové příkazy i stavové informace. Kromě výměny dat uvnitř systému jsou zprostředkovávány i uživatelům či dispečerům. To se děje buď vizuální cestou pomocí různých kontrolek, displejů nebo vizualizačních programů na PC, nebo pomocí různých textových zpráv a varování pomocí telefonu, sms služby, lokálního reproduktoru a podobně. V celosvětovém měřítku se u decentralizovaných systémů nejčastěji používají technologie LON (Local Operating Network), EIB (European Installation Bus), který po konvergenci se systémy EHS a Batibus vytváří nově standard KNX (Konnex), a německý systém LCN. Pro řízení osvětlení má velký význam systém Luxmate společnosti Zumtobel. Zajímavé možnosti skýtá také systém Xcomfort společnosti Moeller. Inteligentní decentralizovaně komunikující moduly můžeme najít i u českých firem. Příkladem mohou být výrobci Amit, Elsaco a další. Typická struktura decentralizovaného systému je znázorněna na (obr. 15). Obr. 15. Decentralizovaný systém, příklad v KNX (převzato z [2]). 97

102 Při distribuovaném zpracování jsou výpočetní systémy útvarů - prvků vzájemně přímo propojeny. V současné době je nejdokonalejší distribuované zpracování. Mezi jeho přednosti proti centralizovanému lze zahrnout tyto skutečnosti: Distribuci komunikačních a datových zdrojů je možno přizpůsobit organizační struktuře budovy, a tím se vyhnout kompetenčním problémům, které občas přináší centralizované zpracování. Dobře navržené distribuované zpracování je levnější, protože umožňuje řešit úlohy funkcionality budovy na úměrně výkonných, a tím i přiměřeně nákladných výpočetních prostředcích. Distribuované zpracování nabízí větší možnosti pro postupný nárůst výpočetních kapacit i rozsahu řešených automatizačních úloh v závislosti na připravenosti jednotlivých funkcí v rámci automatizace budovy. Distribuované systémy neboli systémy rozmístěné na větší ploše jsou především o komunikacích. Ve všech oblastech, uvedených v předchozím odstavci, jsou určitým způsobem použity navzájem komunikující počítače, programovatelné automaty nebo jednočipové procesory a činnost celého systému je ovlivněna fungováním a vzájemnou komunikací jeho jednotlivých částí. Každá oblast, kde se distribuované systémy používají, klade jiné nároky na výkonnost použité komunikační sítě, na rychlost odezvy, na množství přenášených dat, atd. U distribuovaných systémů řízení používáme průmyslový Ethernet, průmyslové sběrnice Profibus, Devicenet, případně ASI či jiné. Distribuované systémy a počítačové sítě jsou orientovány na problémy, související s přenosem dat v rozlehlých i lokálních počítačových sítích, návrhem struktury decentralizovaných výpočetních systémů, sdílením informačních zdrojů v distribuovaném prostředí, komunikací a synchronizací procesů v distribuovaném prostředí a distribuovanými algoritmy. 7. Normativní základna při aplikaci inteligentních budov Pro hlubší studium a pro aplikaci automatizace, řízení a správy budovy v procesu projektování a realizace inteligentních budov, jsou zásadním způsobem nepřehlédnutelné normy ČSN, které doporučujeme jako základ tvorby a řešení jmenovaných aplikací. V tomto článku z těchto vybraných norem vycházíme (nejsou vyčerpávající), rozebereme podrobnosti zabývající se problematikou komunikace, z pohledu pochopení nám dané problematiky. Níže uvedené technické normy, jsou v kategorii: 73- Navrhování a provádění staveb; 7385 Automatizační a řídicí systémy budov. ČSN EN Otevřená datová komunikace v automatizaci, řízení a správě budov - Bytový a domovní elektronický systém - Část 1: Požadavky na výrobky a systém ČSN EN Otevřená datová komunikace v automatizaci, řízení a správě budov - Elektronické systémy pro byty a budovy - Část 2: Komunikace KNXnet/IP ČSN EN ISO Automatizační a řídicí systémy budov (BACS) - Část 1: Projektová specifikace a realizace ČSN EN ISO Automatizační a řídicí systémy budov - Část 2: Hardware ČSN EN ISO Automatizační a řídicí systémy budov (BACS) - Část 3: Funkce ČSN EN ISO Automatizační a řídicí systémy budov - Část 5: Datový komunikační 98

103 7.1 Uzavřené (centralizované) řídicí systémy budov (proprietární řešení) Centralizované (uzavřené) řídicí systémy jsou určeny pro střední a velké komerční objekty. Protokoly těchto uzavřených systémů podléhají licenci. Dovolují vytvořit sofistikovaný řídicí systém s širokými možnostmi nastavení vnitřních vazeb včetně časových oken. Díky tomu je možné přizpůsobit jejich chování konkrétním podmínkám aplikace. Výběr z několika provozních režimů, nabízejících škálu možností od preference řízení např. stínicích prvků, osvětlení a stmívání, vytápění, klimatizaci, větrání nebo jiných prvků automatizace budov s ohledem na energetickou úspornost provozu budovy až po prioritu komfortu uživatele, vyhoví pro všechny běžné požadavky na funkci slunečních a pohledových clon atd. Nabízejí výhodný poměr výkon / cena. Mezi nejznámější uzavřené řídicí systémy jsou: Moeller X-Comfort/Nikobus; ABB Ego-n; inels; Veškeré sdělovací a komunikační rozvody jsou rovněž bezpečně odděleny od sítě nn 230 V, i v tomto případě se zásadním způsobem respektuje ČSN Poznámka: Rozvody elektronických komunikací v budovách pro bydlení a v budovách občanské výstavby jsou navrhovány a realizovány v souladu s platnými evropskými a národními normami a doporučeními a s ohledem na technické požadavky podnikatelů poskytujících jednotlivé služby elektronických komunikací. Pro informační techniku v budovách platí soubor ČSN EN 50173, soubor ČSN EN a ČSN EN ed. 2. To platí i pro otevřené volně programovatelné systémy budov. Sběrnice jsou rovněž bezpečně odděleny od sítě nn 230 V, i v tomto případě se zásadním způsobem respektuje ČSN Sběrnicová tlačítka jsou propojena se spínacími, roletovými a stmívacími jednotkami dvojvodičovým vedením sběrnicí Nikobus. Napájecí napětí pracuje s bezpečným malým napětím SELV (9 V). Sběrnice je bezpečně oddělena od sítě nn 230 V. V tomto případě se zásadním způsobem respektuje ČSN Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení, odst N2.1 a odst N Seznámení účastníků s oborem Inteligentní budovy (IB) na ČVUT v Praze STUDIUM OBORU: INTELIGENTNÍ BUDOVY na ČVUT v Praze 99

104 Mezifakultní magisterský studijní program Inteligentní budovy Studijní programy ČVUT v Praze 8.1 Studium Inteligentních budov 2leté prezenční studium 120 ECTS kreditů. Počet výukových hodin týdně nepřesahuje 23 h/týden Studijní plány sestavuje student pod vedením tutora z povinných a volitelných předmětů dle zaměření bakalářského studia stavební, strojní, elektrotechnika a informatika. 100

105 Nástroje pro výuku teoretické a praktické Matematické modelování Proudění tekutin Tepelná technika Energetické výpočty Analýzy životního cyklu KNX/EIB automat.budov Projekty Exkurze Laboratorní měření Kdo může studovat? Bakaláři a inženýři technických oborů. Studium je v češtině. Vybrané předměty v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je úspěšné ukončení minimálně bakalářského studia. Přijímací zkouška je formou ústního pohovoru. 101

106 Uplatnění v praxi? Studijní program připravuje odborníky pro návrh, realizaci a řízení moderních budov a vývoj a výrobu prvků pro inteligentní budovy. Půjde o absolventy se širokým průřezovým přehledem. Absolventi najdou uplatnění v architektonických atelierech, ve stavebních a dodavatelských firmách, u investorů při přípravě investičních záměrů a kontrole dodavatelských prací na stavbách, v řízení, správě a provozu budov a zařízení techniky prostředí velkých budov, např. ve firmách facility managementu, ve státní správě (stavební úřady, státní dozory - životní prostředí, hygiena), v poradenských a výzkumných organizacích. Literatura: [1] Archiv autora [2] [3] Fletcher, K., 2003, The building IQ test, Building Services Journal, 25, 3, [4] Garlík, B. Elektrotechnika & Inteligentní budovy [online]. ČVUT Praha: ČVUT, 2010 [cit ]. [5] Nývlt, O.: Protocols and Systems for Home and Building Autometion. FEL ČVUT, 2009 [6] Garlík, B. Inteligentní budovy. BEN nakladatelství technické literatury, Praha

107 Účinky proudů na člověka (informace k připravované ČSN IEC/TS ed. 2) Ing. Michal Kříž IN-EL, spol. s r.o. Technická specifikace IEC/TS zaváděná v současné době do soustavy ČSN jako ČSN IEC/TS ed. 2 zajišťuje základní poučení o účincích elektrického proudu nejen na lidské bytosti ale do určité míry i na zvířectvo. Přitom se jedná o ty účinky, které jsou nebo mohou být nebezpečné z hlediska úrazu elektrickým proudem. (Jistě Vám mohou být povědomé i účinky jiné, v řadě případů blahodárné, které jsou využívány v elektroléčbě, rehabilitaci apod., na druhou stranu však i účinky úmyslně ničící, využívané např. v hubičích hmyzu a jiných nežádoucích organizmů, a také účinky, jejichž účelem je zabránit např. dobytku, domácím zvířatům i domácím mazlíčkům uniknout z vyhrazeného prostoru na toto téma bylo na této konferenci již v minulých ročnících pojednáno.) Údaje uvedené v technické specifikaci vycházejí hlavně z pokusů na zvířatech a z informací, které jsou k dispozici z klinických pozorování. Jen několik pokusů zasažení šokovým elektrickým proudem, které trvaly po poměrně krátkou dobu, bylo provedeno na odvážných lidských jedincích. Není však účinek jako účinek. Rozhodují nejenom velikosti proudů a doby jejich trvání, ale i dráhy proudů lidským tělem i tělesná konstituce. Kromě toho se bere v úvahu, že pro praktikou potřebu nejsou důležité velikosti proudů, které při dotyku s částí pod napětím procházejí lidským tělem, ale napětí těchto částí a další podmínky, které dotyk provázejí (velikost povrchu, na které dochází k dotyku), suchá či vlhká kůže apod. Tato technická specifikace platí zejména pro meze komorové fibrilace, která je hlavní příčinou úmrtí v důsledku úrazu elektrickým proudem. Rozbor výsledku posledních výzkumných prací z oblasti fyziologie srdce a prahu fibrilace umožnily lépe pochopit vliv hlavních fyzikálních parametrů a zejména vliv doby průchodu proudu. Neodmyslitelný od této normy je i lidský přístup k získaným výsledkům. V úvodu normy se v souvislosti se získáváním podkladů z hlediska impedance lidského těla za různých podmínek pro toto vydání praví: byla provedena měření na 10 osobách s použitím středních a malých ploch kontaktního povrchu za podmínek suchého stavu, vodní vlhkosti a vlhkosti dosažené slanou vodou, dráhy proudu ruka ruka při střídavém dotykovém napětí 25 V, 50 Hz. V důsledku nepříjemných pocitů a možných neodmyslitelných nebezpečí, byla měření při použití větších kontaktních povrchů (řádově o velikosti mm 2 ) za podmínek suchého stavu, vodní vlhkosti a vlhkosti dosažené slanou vodou a malých ploch kontaktního povrchu (řádově o velikosti mm 2 a 100 mm 2 ) za suchého stavu při střídavých dotykových napětích od 25 V až do 200 V včetně provedena pouze na jedné osobě. Tou osobou byl právě profesor Biegelmeier, hlavní strůjce souboru publikací IEC o účincích proudů nejen na člověka ale i na užitková zvířata. 103

108 Nebudeme zabíhat do podrobností. Ty si budeme moci přečíst v samotné normě. Jenom si připomeneme a trochu doplníme to, co již asi v hrubých obrysech víme. Z hlediska účinků proudu na lidský organizmus je důležitá nejen velikost elektrického proudu, který lidským tělem nebo jeho částí protéká, ale také doba, po kterou protéká. Důležitý je charakter elektrického proudu v první řadě, jestli se jedná o proud střídavý AC nebo stejnosměrný DC. Pak samozřejmě je důležitý kmitočet proudu a také charakter jeho průběhu zda jde o proud pulzující obdélníkových impulzů. nebo o proud tvaru A k tomu navíc je také důležité, jakou cestou elektrický proud lidským tělem protéká. To je důležité nejen z toho hlediska, že - mezi různými místy lidského těla je různá impedance (jak můžeme na obrázku vidět procentní podíly z celkové 100procentní impedance dráhy ruka obě nohy), ale i - proto, že dráha proudu mezi různými částmi těla zasáhne srdce různým způsobem (takže např. účinek proudu protékajícího mezi rukama je 2,5krát větší než účinek proudu ruka obě nohy, zatímco proud mezi nohama zasáhne srdce jenom ze 4 % (To znamená, že pokud uvažujeme, že srdeční fibrilace způsobí proud 50 ma protékající mezi rukou a oběma nohama, tak v případě proudu mezi nohama by to byl proud 1,25 A. Přitom i napětí, které vyvolá tento proud, by mělo být rovněž 25krát větší než v případě proudu mezi rukou a nohama). Je tedy samozřejmé, že pak (v případě velkého proudu mezi nohama, např. při velkém krokovém napětí) by bylo třeba řešit spíše popáleniny než srdeční zástavu. Účinky elektrického proudu jsou samozřejmě velmi důležité, ale z praktického hlediska se málokdy setkáváme, s případy, kdy jsou lidské tělo nebo jeho části zařazeny do obvodu stálého proudu. Vždy jde spíše o části, které mají určité napětí, ať už se jedná o části živé nebo o neživé části, které jsou pod napětím z důvodu poruchy izolace. Proto je důležité znát impedanci lidského těla. Ano v případě střídavého proudu je to impedance, nikoliv jednoduchý elektrický odpor. Proč tomu tak je, je znázorněno na následujícím obrázku. 104

109 Na něm znamenají Zi Zs1, Zs2 ZT vnitřní impedanci impedanci kůže celkovou impedanci Na následujícím obrázku je vidět, jaký je rozdíl mezi impedancí ZT a rezistancí (elektrickým odporem) RT lidského těla pro dráhu proudu z ruky do ruky, pro velké plochy kontaktního povrchu). Dalším důležitým faktorem je to, na jaké ploše se člověk části, které jsou pod napětím, dotýká. To nakonec zobrazuje další obrázek. Na něm je celkem 5 křivek znázorňujících jednak, jak se impedance lidského těla snižuje s napětím a také, jak tato impedance závisí na ploše, na které se člověk části, která je pod napětím dotýká. Logické je, že čím menší je plocha dotyku, tím větší je celková impedance lidského těla. Překvapující však může být, že při malé plošce 1 mm 2 dotyku kůže s částí pod napětím např. s koncem drátu (křivka či zóna označená číslicí 5) dosahuje impedance lidského těla při dotykových napětích zhruba do 100 V řádově hodnota až několika megaohmů. To znamená, že uvažujeme-li při 100 V impedanci 1 MΩ, je proud protékající lidským tělem velikosti 0,1 MA. Jak uvidíme dále je to hodnota hluboko pod hodnotou 0,5 ma, kterou již je člověk schopen vnímat. 105

110 Křivky 4, 3, 2, 1 označují po řadě impedance lidského těla při zvětšujících se plochách dotyku (4 10 mm 2 špičky prstů, mm 2 prsty, mm 2 část dlaně, mm 2 dlaň). Uvedené křivky napovídají, že velice důležitou ochranou bariérou proti proniknutí elektrického proudu do lidského těla je kůže. Tomu ostatně nasvědčuje i to, že při určitém napětí se tato bariéra zhroutí. Dojde k průrazu kůže a impedance kůže se při vyšších napětích blíží limitně k hodnotě 1 až 2 kω. Zvlášť patrné je to u křivky 5. Z té můžeme usuzovat, že k průrazu kůže dojde při napětích mezi 200 až 225 V. Uvedené hodnoty impedancí, resp. odporů lidského těla jsou důležité pro stanovení dalších požadavků na ochranu před úrazem elektrickým proudem, zejména z hlediska výšky napětí a stanovení maximálních dob, po které napětí může působit. Ale nyní ke stěžejním obrázkům, které znázorňují tzv. zóny účinků elektrického proudu na lidský organizmus. 106

111 Tyto obrázky znázorňuje tzv. konvenční meze účinků proudů na člověka. Vysvětlení k tomu, jaké účinky jednotlivé zóny představují, je uvedeno v následujících tabulkách: Tabulka 1 - Přehled zón pro střídavý proud o kmitočtu 15 Hz až 100 Hz pro dráhu proudu z ruky do chodidel Zóny Vymezení Fyziologické účinky AC-1 AC-2 AC-3 AC-4 1) Do 0,5 ma křivka a 0,5 ma až do křivky b Křivka b a napravo od ní do křivky c 1 Napravo od křivky c 1 c 1 -c 2 Vnímání je možné, ale obvykle bez úlekové reakce Vnímání a pravděpodobnost bezděčných svalových stahů, obvykle ale bez škodlivých fyziologických účinků Silné bezděčné svalové stahy. Dýchací potíže. Vratné poruchy srdeční funkce. Může dojít ke znehybnění. Účinky se s intenzitou proudu zvyšují. Obvykle se nepředpokládá poškození organizmu. Mohou se objevit patofyziologické účinky, jako je zástava srdce, zástava dýchání, popáleniny nebo jiná poškození na buněčné úrovni. Pravděpodobnost komorových fibrilací, která se zvyšuje s intenzitou proudu a dobou trvání jeho průtoku AC-4.1 Pravděpodobnost komorových fibrilací zvyšující se až přibližně do 5 % c 2 -c 3 AC-4.2 Pravděpodobnost komorových fibrilací přibližně až do 50 % Za křivkou c 3 AC-4.3 Pravděpodobnost komorových fibrilací nad 50 % 1) Při trvání průtoku proudu do 200 ms dojde ke komorové fibrilaci pouze ve zranitelné fázi, jestliže jsou překročeny odpovídající meze. Pokud se týká komorové fibrilace, vztahuje se tento obrázek na účinky proudu protékajícího dráhou z levé ruky do nohou. Pro ostatní proudové dráhy je nutno uvažovat se součinitelem proudu srdcem. 107

112 Tabulka 2 - Přehled zón pro stejnosměrný proud pro dráhu proudu z ruky do chodidel Zóny Meze zón Fyziologické účinky DC-1 DC-2 DC-3 Do 2 ma křivka a Od 2 ma až do křivky b Křivka b a napravo od ní do křivky c 1 Jsou možné slabé pocity píchání při připojení a odpojení proudu a rychlých změnách jeho průběhu Bezděčné svalové stahy, které jsou pravděpodobné zvláště při při připojení a odpojení proudu a rychlých změnách jeho průběhu, ale obvykle bez škodlivých fyziologických účinků Mohou se objevit silné bezděčné svalové reakce a vratná rušení při vytváření a vedení impulzů v srdci, které se zvyšují s velikostí proudu a s dobou jeho trvání. Obvykle se nepředpokládá poškození organizmu. DC-4 1) Napravo od křivky c 1 c 1 -c 2 Mohou se objevit patofyziologické účinky, jako je zástava srdce, zástava dýchání, popáleniny nebo jiná poškození na buněčné úrovni. Pravděpodobnost komorových fibrilací, která se zvyšuje s intenzitou proudu a dobou trvání jeho průtoku DC-4.1 Pravděpodobnost komorových fibrilací zvyšující se až přibližně do 5 % c 2 -c 3 DC-4.2 Pravděpodobnost komorových fibrilací přibližně až do 50 % Za křivkou c 3 DC-4.3 Pravděpodobnost komorových fibrilací přibližně nad 50 % 1) Při trvání průtoku proudu do 200 ms dojde ke komorové fibrilaci pouze ve zranitelné fázi, jestliže jsou překročeny odpovídající meze. Pokud se týká komorové fibrilace, vztahuje se tento obrázek na účinky proudu protékajícího dráhou z levé ruky do nohou a na stoupající proud. Pro ostatní proudové dráhy je nutno uvažovat se součinitelem proudu srdcem. Na dalším obrázku je znázorněna závislost maximální přípustné doby trvání předpokládaného dotykového napětí na částech, kterých se někdo může dotknout, na velikosti tohoto napětí. Tato závislost byla odvozena ze závislosti doby, za kterou by měl být proud procházející lidským tělem odpojen, na velikosti tohoto střídavého proudu (viz obrázek NC.1 v příloze NC ČSN ed. 2:2007) a také ze závislosti impedance lidského těla spolu se sériově řazenou impedancí podlahy a obuvi na předpokládaném dotykovém napětí. Tím je v podstatě určena doba odpojení obvodu nebo zařízení, na nichž se objevila porucha. 108

113 L pro normální a nebezpečné prostory Lp pro zvlášť nebezpečné prostory Obrázek Maximální přípustné doby trvání předpokládaného dotykového napětí (obrázek je zpracován podle IEC/TR ( )) Pokud se týká maximální doby odpojení v konkrétních sítích, připomeňme si pouze, že ta je v sítích TN 230 V/400 V o pro koncové obvody, které nepřekračují 32 A; 0,4 s, o pro distribuční obvody a pro obvody nad 32 A; 5 s, v sítích TT 230 V/400 V o pro koncové obvody, které nepřekračují 32 A; 0,2 s, o pro distribuční obvody a pro obvody nad 32 A; 1 s. V předepsaných maximálních dobách odpojení tedy nedošlo k podstatné změně, pokud se týká sítí TN (jednoznačněji jsou definovány pouze příslušné obvody, pro něž jsou doby odpojení předepsány). K podstatné změně došlo v pohledu na maximální doby odpojení vyžadované v sítích TT. Proč jsou maximální doby odpojení v sítích TT podstatně kratší než v sítích TN, vyplývá z následujících obrázků. 109

114 Obrázek Rozložení potenciálů a velikosti napětí na vodiči PEN proti zemi při poruše v síti TN-C Obrázek Rozložení potenciálů a velikosti napětí na neživých částech proti zemi při poruše v síti TT 110

115 Na uvedených obrázcích je znázorněno, že při poruše se na neživých částech v síti TN objevuje podstatně nižší napětí než v sítích TT. Konkrétně příklad na obrázku pro síť TN ukazuje, že na vodiči PEN, a tím také na ochranných vodičích PE, se při poruše objeví napětí 90 V. Podle obrázku pro maximální přípustné doby trvání předpokládaného dotykového napětí je vidět, že toto napětí je třeba v prostorech z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem normálních odpojit do 450 ms. Tomu odpovídá požadavek normy odpojení v síti TN do 0,4 s. Na příkladu na obrázku pro síť TT je vidět, že na neživých částech se v síti TT při poruše objevuje napětí 170 V. Podle obrázku pro maximální přípustné doby trvání předpokládaného dotykového napětí je vidět, že toto napětí je třeba v prostorech z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem normálních odpojit do 230 ms. Tomu odpovídá požadavek normy odpojení v síti TT do 0,2 s. Příklady k účinkům proudů na člověka: Příklad 1: Střídavá dotyková napětí 100 V a 200 V, 50/60 Hz, dráha proudu od ruky k ruce, suché podmínky, plochy kontaktního povrchu malé (elektrody typu C, tabulka 7 v normě). Situace podle příkladu je naznačena na obrázku 111

116 Vlastní výpočet je jednoduchý. Celková impedance lidského těla pro malé plochy kontaktního povrchu v suchých podmínkách podle tabulky 7 v normě je ZTC (H-H) = 40 kω pro UT = 100 V a ZTC (H-H) = 5,4 kω pro UT = 200 V. Z toho vyplývají dotykové proudy IT = 2,5 ma pro UT = 100 V a IT = 37 ma pro UT = 200 V, přičemž i druhá hodnota zůstává pod mezí komorových fibrilací. Při delším trvání průtoku proudu (několik sekund) po průrazu impedancí kůže (ZT přibližně Ω), by IT překročil 0,1 A a způsobil by smrtelný úraz. Příklad 2: Střídavá dotyková napětí 100 V a 200 V, 50/60 Hz, dráha proudu od rukou k chodidlům, suché podmínky, plochy kontaktního povrchu dlaní středně velké (cca mm 2 ), plochy kontaktního povrchu chodidel velké (cca mm 2 ). Situace podle příkladu je naznačena na obrázku Vlastní výpočet: Protože se ruce dotýkají přímo předmětu pod napětím, uvažujeme Zi = 0 (Zi je impedance izolační vrstvy mezi prsty a předmětu pod napětím), protože chodidla se dotýkají přímo podlahy o nulovém (neutrálním) potenciálu země (dotyčný stojí přímo na vodivé podlaze), uvažuje se Z1 = Z2 =0 (Z1 je impedance podrážek bot, Z2 impedance mezi stanovištěm a neutrální zemí). 112

117 Tabulka 3 50procentní hodnoty pro celkovou impedanci těla pro dráhu proudu od rukou k chodidlům, střední plochu kontaktního povrchu pro ruce, velkou pro chodidla, redukční součinitel 0,8, pro suché podmínky, dotykové proudy IT a elektrofyziologické účinky Dotykové napětí Impedance ruka-trup Impedance trupchodidlo Impedance ruce-chodidla Dotykový proud Elektrofyziologické účinky pro trvání průtoku proudu t = 10 ms až 30 ms Z TB (H-T) Z TA (T-F) Z T I T V Ω Ω Ω ma Krátký pocit škubnotí Silný elektrický šok, zvednutí těla, křeče v pažích Pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že při UT = 200 V je dotykový proud IT čtyřikrát větší než pro 100 V. Jestliže proud protéká delší dobu než přibližně 0,2 s, potom by se komorové fibrilace objevily s větší pravděpodobností. Příklad 3: Osoba sedící ve vaně se dotýká mokrýma rukama elektrického předmětu, na němž je malé napětí 25 V proti zemi. Z tabulky 3 ve zprávě zjistíme, že impedance mezi oběma rukama je pro obdobný případ (pro dráhu střídavého proudu o kmitočtu 50/60 Hz z ruky do ruky pro velké plochy kontaktního povrchu za podmínek způsobených slanou vodou) je pro průměrného člověka 1300 Ω, takže pro dráhu jenom mezi rukou a trupem, je tato impedance poloviční, tj. 650 Ω, při dotyku předmětu oběma rukama (proud jimi protéká paralelně) je tato impedance ještě poloviční, tj. 325 Ω, takže proud protékající trupem bude IB = 25 V/325 Ω = 77 ma. Pro rozsah 5 % je hodnota IB = 104 ma. Pro rozsah 50 % je hodnota IB = 77 ma. Pro rozsah 95 % je hodnota IB = 57 ma. Ve všech případech, ať už se jedná o osobu s nejjemnější kůží nebo o jedince s kůží téměř zrohovatělou jsou vypočítané hodnoty proudů nebezpečné až smrtící. To je důvod, proč je v zónách 0 a 1 v koupelnách předepsána maximální hodnota střídavého napětí SELV 12 V. 113

118 Připravovaná TNI Elektrické instalace nízkého napětí Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Komentář k souboru ČSN Část 7 Ing. Michal Kříž IN-EL, spol. s r.o. Důvodem ke zpracování technické normalizační informace TNI je to, že množství dokumentů souboru HD (zvláště z částí 7, ale i z dalších částí tohoto souboru) se odkazuje na ustanovení příslušných článků kapitoly 53 IEC , které přitom v rámci Evropy nejsou odpovídajícími evropskými harmonizačními dokumenty zavedeny. Tyto dokumenty jsou zavedeny v rámci souboru ČSN , takže uživatelům tohoto souboru je třeba o kapitole 53 souboru IEC podat alespoň základní informaci. Takže uvedená technická normalizační informace doplňuje chybějící části a kapitoly ze souboru nedávno zrušené ČSN Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 53: Spínací a řídicí přístroje z prosince 1994, na které jsou odvolávky v technických normách souboru ČSN V následujícím přehledu jsou uvedeny oddíly, které v kapitole 53 souboru ČSN chybí. 531 Přístroje na ochranu automatickým odpojení od zdroje a na doplňující ochranu Nadproudové ochranné přístroje Sítě TN V sítích TN musí být nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany při poruše, zvoleny a namontovány tak, aby vyhovovaly požadavkům uvedeným v ČSN ed. 2 (viz především článek ). POZNÁMKA Jestliže nemohou být splněny doby odpojení předepsané v ČSN ed. 2, je třeba použít proudové chrániče nebo doplňujíc ochranné pospojování Sítě TT V sítích TT musí být nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany při poruše, zvoleny a namontovány tak, aby vyhovovaly požadavkům uvedeným v ČSN ed. 2 (viz především článek ) Sítě IT V sítích IT musí nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany v případě druhé poruchy, jestliže jsou neživé části vzájemně propojeny, vyhovovat článku a) ČSN ed. 2, 114

119 jestliže jsou neživé části individuálně nebo po skupinách uzemněny, vyhovovat článku a) ČSN ed. 2. U nadproudových ochranných přístrojů použitých v sítích IT pro případ druhé poruchy musí kontakty vodičů vedení vyhovovat pro sdružené napětí a kontakt nulového vodiče, pokud je použit, musí vyhovovat pro napětí mezi fází a nulou. V sítích IT musí funkce nadproudového ochranného přístroje v případě druhé poruchy zajišťovat odpojení všech odpovídajících živých vodičů včetně nulového vodiče, pokud je použit (viz též části 43) Proudové chrániče Podmínky pro volbu a montáž Při volbě proudových chráničů ve střídavých sítích musí být, je-li to relevantní, brány v úvahu následující informace a požadavky: typy a charakteristiky proudových chráničů (viz ); požadavky z hlediska ochrany při poruše a způsobilosti osob (viz ); požadavky na doplňkovou ochranu a způsobilost osob (viz ); nepřerušované napájení (viz ); nadproudová ochrana proudových chráničů (viz ); možnost k nastavení (viz ); rozsahy napájecích napětí (viz ); fungování zkušebních prostředků (viz ); uspořádání ochranných vodičů (viz ); Typy a charakteristiky proudových chráničů Soulad s normami Proudové chrániče musí vyhovovat odpovídajícím požadavkům příslušných norem výrobků, např. alespoň jedné z následujících norem: IEC , souboru IEC 61008, souboru IEC 61009, IEC Způsoby funkce Proudové chrániče mohou fungovat jedním nebo několika z následujících způsobů: funkce nezávislá na napětí vedení nebo vnějším pomocném zdroji; funkce závislá na napětí vedení; funkce závislá na vnějším pomocném zdroji. 115

120 Přítomnost stejnosměrných složek Možná přítomnost stejnosměrných složek v reziduálním proudu může ovlivňovat funkci proudových chráničů a musí se při volbě proudových chráničů brát v úvahu. Existují tyto typy proudových chráničů: typ AC pouze pro AC poruchové proudy označuje se ; typ A pro AC poruchové proudy a pulzující DC proudy označuje se ; typ B pro AC poruchové proudy, pulzující DC proudy a nepřerušované DC proudy označuje se. POZNÁMKA 1 Definice různých pracovních charakteristik proudových chráničů typů AC, A a B jsou stanoveny v IEC , IEC , IEC a IEC a informace o nich je uvedena v informativní příloze E. POZNÁMKA 2 Pro jiné kmitočty než 50/60 Hz se proudové chrániče mohou používat jen podle údajů výrobce. POZNÁMKA 3 Pokud se může vyskytovat reziduální proud nespadající mezi proudy, pro něž jsou určené chrániče typů AC, A, nebo B, mohou se používat chrániče, které zajistí požadovanou ochranu podle informací výrobce Zpoždění doby vybavení Proudové chrániče mohou být s okamžitým vybavením (bez zpoždění) nebo mohou být tzv. typu s časovým zpožděním. POZNÁMKA Zpoždění proudového chrániče může být pevně dané (jako např. u chráničů typu S) nebo může být nastavitelné Nastavení reziduálního pracovního proudu Proudové chrániče mohou být typu s jedním nebo více nastaveními reziduálního pracovního proudu Požadavky z hlediska ochrany při poruše a způsobilosti osob Odpojení živých vodičů Proudové chrániče musí odpojovat všechny živé vodiče chráněného obvodu. Nicméně je dovoleno, aby proudové chrániče neodpojovaly nulový vodič v instalacích TN-S a TN-C-S, pokud jsou podmínky napájecí sítě takové, že je možno považovat nulový vodič za vodič s potenciálem země. V případech, kdy je od proudového chrániče na straně zátěže instalováno zdrojové zařízení, musí tento proudový chránič odpojovat i nulový vodič. POZNÁMKA Pro případy, kdy je proudový chránič instalován na ochranu před požárem, viz článek

121 Volba proudových chráničů z hlediska ochrany při poruše V případech, kdy hrozí vysoké nebezpečí přerušení nulového vodiče na straně zdroje nebo přerušení vodiče napájecího vedení, když je napájení (na síťovém napětí závislého) proudového chrániče zapojeno mezi vodiči vedení, se uplatňují následující opatření: a) proudové chrániče musí zajišťovat ochranu i za výše uvedených okolností, nebo b) instalace musí být spravována osobami poučenými (BA4) nebo znalými (BA5). Proudové chrániče napájené z vnějšího pomocného zdroje mohou být používány pouze v instalacích spravovaných osobami poučenými (BA4) nebo znalými (BA5). Vodič vedení za vnější pomocný zdroj se nepovažuje vodič vedení Volba proudových chráničů typu AC, A nebo B Pro obecné uplatnění mohou být použity proudové chrániče typu AC. Kde je pravděpodobné, že na straně zátěže proudového chrániče je připojeno elektrické zařízení, které při poruše vytváří pulzující nebo nepřerušovaný stejnosměrný reziduální proud, musí být použit proudový chránič typu A nebo B. POZNÁMKA 1 Některé typické poruchové proudy v obvodech obsahujících polovodičové prvky jsou uvedeny v informativní příloze E. POZNÁMKA 2 Informace o elektrickém zařízení týkající se stejnosměrného unikajícího proudu, pokud je nějaký, mohou být získány od výrobce zařízení. POZNÁMKA 3 Mezi příklady, u nichž není nutno se obávat výskytu takových stejnosměrných proudů, patří: zařízení třídy ochrany II, zařízení, které je navrženo tak, aby část zařízení vytvářející stejnosměrné složky vyhovovaly požadavkům na třídu ochrany II, transformátory s jednoduchým oddělením napájející zařízení vytvářející stejnosměrné složky Uplatnění proudových chráničů pro ochranu při poruše Tam, kde jsou proudové chrániče použity pro ochranu při poruše, musí vyhovovat požadavkům uvedeným v ČSN ed. 2 pro sítě TN, TT, a IT. POZNÁMKA 1 O proudových chráničích typu S odpovídajících IEC a stejně jako o proudových chráničích odpovídajících se přepokládá, že vyhovují požadavkům ČSN ed. 2, jestliže odpovídající doba odpojení je v požadovaných mezích. POZNÁMKA 2 Jestliže je v instalaci více proudových chráničů, je možno jejich koordinace dosáhnout podle pokynů výrobce nebo podle ČSN IEC Kromě toho platí požadavky pro sítě TN, pro sítě TT a pro sítě IT. 117

122 Sítě TN Jestliže v sítích TN-S a TN-C-S nemohou být dosaženy doby odpojení požadované v ČSN ed. 2 pomocí nadproudového ochranného přístroje, může být k zajištění požadované ochrany při poruše použit proudový chránič Sítě TT Jestliže je v sítích TT pro zajištění ochrany při poruše použit jediný proudový chránič, musí být umístěn na začátku instalace. Výjimkou je případ, kdy část instalace mezi svým začátkem a proudovým chráničem vyhovuje požadavku na ochranu použitím dvojité nebo zesílené izolace (viz požadavky na ochranu při poruše uvedené v ČSN ed. 2). Pokud má elektrická instalace více než jeden začátek (je napájena z více než jednoho zdroje), vztahuje se tento požadavek na každý z těchto začátků. POZNÁMKA 1 Při určování hodnoty odporu uzemnění by se měly brát v úvahu možné sezonní změny, a to včetně promrzání a vysoušení půdy Sítě IT Jestliže v sítích IT není požadováno odpojení při první poruše, musí být proudový chránič zvolen tak, aby jeho I n byl alespoň dvakrát větší než předpokládaný proud při první poruše. Jestliže je vyžadováno odpojení již při první poruše, musí být proudový chránič zvolen tak, aby jeho I n byl menší než předpokládaný proud při první poruše a větší než 2násobek předpokládaného normálního unikajícího proudu na straně od proudového chrániče. Jestliže v síti IT nemohou být dosaženy doby odpojení požadované v ČSN ed. 2 pomocí nadproudového ochranného přístroje, měly by se k zajištění požadované ochrany při poruše použit jeden nebo více proudových chráničů. Proudové chrániče označené podle IEC hodnotou napětí, za níž následuje značka, nesmí být v síti IT pro tato napětí používány. Proudový chránič musí chránit každý jednotlivý obvod. POZNÁMKA Proudový chránič nezajistí odpojení dvou poruch, pokud k oběma poruchám dojde za chráničem (ve směru toku energie). Proudový chránič odpojí obvod s poruchou, jestliže druhá porucha je v obvodě, který proudovým chráničem není chráněn Požadavky volbu proudových chráničů použitých jako doplňková ochrana Volba proudových chráničů pro doplňkovou ochranu musí odpovídat článkům a ČSN ed. 2 a těm částem ČSN , které tuto ochranu předepisují. Doplňková ochrana může být zajišťovaná také proudovými chrániči tvořícími integrální součást zásuvky nebo k pevné zásuvce přidružený v jedné instalační krabici nebo v její bezprostřední blízkosti. Pro obecné uplatnění mohou být použity proudové chrániče typu AC. 118

123 Kde je pravděpodobné, že na straně zátěže proudového chrániče je připojeno elektrické zařízení, které při poruše vytváří pulzující nebo nepřerušovaný stejnosměrný (hladký) reziduální proud, musí být použit proudový chránič typu A nebo B. Zvolený proudový chránič musí vyhovovat příslušné normě výrobku. Kde se podle části 7 a článku souboru ČSN vyžaduje proudový chránič s I n 30 ma, doporučuje se, aby tento požadavek na doplňkovou ochranu (ČSN ed. 2 článek 415) byl zajištěn samostatným proudovým chráničem Nepřerušované napájení Jedním přístrojem může být chráněno více obvodů než jeden. Je však třeba dbát na zvláštní případy, jako je selektivita, nepřerušené napájení atd. (viz ). Jestliže se vyžaduje nepřerušované napájení, nesmějí se používat proudové chrániče, které automaticky odpojí v případě snížení síťového napětí nebo při přerušení síťového napájení a které při obnovení napětí zůstávají vypnuté Volba proudového chrániče pro nepřerušované napájení Proudové chrániče musí být voleny a montovány tak, aby během předpokládané normální funkce bylo nežádoucí odpojení nepravděpodobné. Za tím účelem může být instalace chráněná více než jedním proudovým chráničem za předpokladu, že chrání několik jednotlivých samostatně chráněných obvodů, nebo je-li mezi proudovými chrániči zajištěna selektivita. Aby se zabránilo nežádoucímu vypínání způsobenému reziduálními proudy (proudy ochranným vodičem a unikajícími proudy), je třeba věnovat péči, aby celkové reziduální proudy zařízení od proudového chrániče na straně zátěže byly menší než 0,3násobek jmenovitého reziduálního pracovního proudu. V případě zásuvkových obvodů chráněných jediným proudovým chráničem, zvláště pak v případě proudových chráničů s I n 30 ma, by se měla věnovat pozornost počtu chráněných zásuvek a povaze zařízení, které k nim bude pravděpodobně připojováno. POZNÁMKA 1 Pro informaci týkající se selektivity mezi proudovými chrániči viz přílohu E. POZNÁMKA 2 V určitých případech, např. spínání spotřebičů, kdy nabíjení velkých kapacit filtrů může způsobit vypínání chráničů obecného typu, se doporučuje použít chrániče typu S vyhovující IEC nebo IEC , nebo chrániče s časovým zpožděním vyhovující IEC POZNÁMKA 3 Pro odpojení od zdroje v důsledku působení proudových chráničů může narušit provoz některých zařízení, jako jsou zařízení na zpracování dat nebo mrazničky. V takových případech je možno použít zvláštní opatření, jako je: speciální ochrana oddělená od proudového chrániče, přímé napájení před oddělovací transformátor. 119

124 Odolnost proudového chrániče vůči nežádoucímu vypínání Proudový chránič musí být volen tak, aby byl vůči nežádoucímu vypínání při předpokládaném použití odolný. POZNÁMKA 1 Obecné typy proudových chráničů vyhovující IEC nebo IEC a typy bez časového zpoždění podle IEC mohou být vůči nežádoucímu vypínání odolné při obecném uplatnění. Aby se snížila pravděpodobnost nežádoucího vypínání, je možno použít proudové chrániče s vysokou odolností proti obtěžujícímu vypínání (např. typu S). POZNÁMKA 2 Pro případy, v nichž se používají přepěťové ochrany, viz Nadproudová ochrana proudových chráničů Aby se zabránilo přetěžování proudových chráničů bez vestavěné nadproudové ochrany, musí být jmenovitý proud proudového chrániče zvolen v souladu s návody výrobce, přičemž se bere v úvahu: součet jmenovitých proudů nadproudových ochranných přístrojů na straně zátěže plus jmenovitého proudu trvalých zatížení, nebo jmenovitý proud nadproudového ochranného přístroje, nebo součinitel soudobosti, který se uplatňuje na obvody na straně zátěže Proudové chrániče s vícenásobným nastavením U proudových chráničů s vícenásobným proudovým nastavením a vícenásobným nastavením časového zpoždění, nesmí být úprava proudového nastavení možná, aniž by se provedl akt zahrnující použití nástroje nebo hesla v případě, kdy maximální nastavení je vyšší než maximální hodnota vyhovující požadavkům ČSN ed. 2. Přístroje s vícenásobným nastavením vybavené pozicí, jež umožňuje vyřazení nebo utlumení funkce chrániče, mohou být použity pouze v instalacích pod dohledem znalé osoby (BA5). Proudové chrániče, které mohou být ovládány laiky (osobami bez elektrotechnické kvalifikace BA1), dětmi (BA2) nebo zdravotně postiženými osobami, musí být navrženy nebo nainstalovány tak, aby přístup k nastavení proudu a nastavení časového poždění nebyl možný bez záměrného aktu zahrnujícího použité klíče nebo nástroje. Přístup k úpravě nastavení může být umožněn pouze znalým (BA5) nebo poučeným (BA4) osobám Rozsahy napěťového nastavení Proudové chrániče musí být zvoleny tak, aby ochrana podle ČSN ed. 2, článku byla zajištěna v napěťovém rozsahu od 1,1 Un až po napětí 85 V v případě ochrany jednofázových obvodů a až po 0,7 Un v případě ochrany vícefázových obvodů. 120

125 Fungování zkušebních prostředků Po provedení instalace proudového chrániče je třeba se zabývat: tím, aby zkušební prostředky (např. zkušební tlačítko) byly snadno přístupné a doporučení pro uživatele, aby je pravidelně obsluhoval, aby bylo zřetelně patrné na výrobku nebo na štítku v jeho blízkosti. POZNÁMKA K tomu se ještě doplňuje doporučení, aby tato informace byla předána uživateli ve formě letáku Uspořádání ochranných vodičů Proud ochranným vodičem (PE), který nemá původ v chráněném obvodu, nesmí narušit správnou funkci proudového chrániče. Účinkům napájecích proudů je možné zabránit různými konstrukcemi chráničů (viz informativní příloha F). 532 Přístroje na ochranu před nebezpečím požáru Tam, kde je třeba v souladu s požadavky článků ČSN ed. 2 potřeba v elektrickém rozvodu omezit následky poruchových proudů z hlediska nebezpečí požáru, musí být obvod buď: chráněn proudovým chráničem vyhovujícím požadavkům článku na ochranu při poruše a chránič musí být na začátku chráněného obvodu a nulový vodič musí být odpojen a jmenovitý reziduální proud pracovní proud proudového chrániče nesmí být vyšší než 300 ma (přitom nezáleží na tom, zda je to chránič s časovým zpožděním nebo bez něj nebo trvale monitorován hlídači izolačního stavu vyhovujícími požadavkům článku nebo přístroji pro monitorování reziduálního proudu vyhovujícími požadavkům článku 538.4, které způsobí poplach při vzniku izolační poruchy, přičemž na instalaci dohlíží osoba znalá (BA4) nebo poučená (BA5). POZNÁMKA 1 Užitečný může být také systém k lokalizování místa poruchy izolace vyhovující požadavkům 538.2, který je schopný určit obvod s poruchou. POZNÁMKA 2 Pro určování prostorů s nebezpečím výbuchu viz IEC a IEC a IEC POZNÁMKA 3 Kromě toho mezi metody, které mohou být využity, patří: přístroje pro ochranu před účinky oblouku; přístroje pro ochranu před přehřátím; přístroje na optickém principu předávající jiným přístrojům signál k odpojení obvodu; detektory kouře předávající jiným přístrojům signál k odpojení obvodu. 121

126 533 Přístroje na ochranu proti nadproudu Obecné požadavky Pojistkové spodky pro pojistky se závitem musí být zapojeny tak, že je jejich střední kontakt na napájecí straně instalace Pojistkové spodky pro pojistkové vložky, které se do nich zasouvají pomocí držáku pojistky, musí být uspořádány tak, aby byla vyloučena možnost dotknout se držákem pojistky vodivých částí náležejících dvěma sousedním pojistkovým spodkům Pojistky instalované v místech jiných, než jsou místa vyhrazená jako prostor pro elektrické účely, musí být takového typu, aby pojistková vložka pod napětím mohla být vyměněna bez nebezpečí. POZNÁMKA Pojistky s tavnými vložkami, které mohou být vyměněny osobami jinými než poučenými (BA 4) nebo znalými (BA 5), mají být přednostně takového typu, aby pojistka nemohla být nechtěně nahrazena pojistkou s vyšším jmenovitým proudem Pokud mohou být jističe obsluhovány osobami jinými než znalými nebo poučenými musí být konstruovány nebo nainstalovány tak, že není možné změnit jejich nastavení nebo kalibraci jejich nadproudové spouště bez úmyslného úkonu, který vyžaduje použití klíče nebo nástroje, nebo musí poskytovat viditelnou indikaci změny jejich nastavení nebo kalibrace Volba zařízení na ochranu proti nadproudům Jmenovitý proud (nebo proudové nastavení) ochranného zařízení musí být vybrán podle článku ČSN ed Volba zařízení na ochranu proti zkratům Minimální předpokládaný proud je obecně takový, který odpovídá zkratovému proudu vyskytujícím se v nejvzdálenějším místě chráněného vedení. Aplikace pravidel ČSN ed. 2 dává následující podmínky pro pojistky a jističe při uvažování jejich rozdílných charakteristik. a) Pojistky Minimální předpokládaný zkratový proud Icc musí být rovný nebo větší než Ia (obrázek 53A) C Křivka proud/čas odpovídající přípustnému tepelnému namáhání chráněného vedení. F Tavná křivka pojistky (nad limitem pracovní oblasti) Obrázek 53A Ochrana před zkratem pojistkami 122

127 b) Jističe se zkratovými spouštěmi Pro jističe musí být splněny dvě podmínky: minimální předpokládaný zkratový proud Icc musí být rovný nebo větší než Ia, jak je uvedeno na obrázku 53B; předpokládaný zkratový proud v místě instalace jističe musí být menší nebo roven Ib, jak je uvedeno na obrázku 53C. C Křivka proud/čas odpovídající přípustnému tepelnému namáhání chráněného vedení. D1 Vypínací křivka jističe. Obrázek 53B Výpočet nejmenšího předpokládaného zkratového proudu pro ochranu proti zkratu jističi se zkratovými spouštěmi C Křivka přípustné hodnoty I 2 t pro kabel. D2 Charakteristiky I 2 t jističe. Obrázek 53C Výpočet největšího předpokládaného zkratového proudu pro ochranu proti zkratu jističi se zkratovými spouštěmi Společné poznámky pro pojistky a jističe 1) Pokud je pracovní křivka (F na obrázku 53A nebo D1 na obrázku 53B) ochranného zařízení taková, že pro všechny hodnoty do 5 s leží pod křivkou C kabelu, bere se jako hodnota tavení nebo vypínací proud ochranného zařízení proud Ia při 5s. 2) Pro zkratové proudy s dobou trvání přesahující několik cyklů I 2 t může být energie propuštěná ochranným zařízením vypočtena vynásobením druhé mocniny efektivní hodnoty proudu pracovní charakteristiky I(t) ochranného zařízení dobou do zapůsobení. Pro zkratové proudy s kratší dobou trvání se použijí hodnoty I 2 t udané výrobcem. 123

128 534 Přepěťová ochranná zařízení Tato kapitola je obsažena v ČSN : Přístroje pro ochranu před podpětím Přístroje pro ochranu před podpětím musí vyhovovat příslušným požadavkům části 44 souboru ČSN POZNÁMKA Přístroje pro ochranu před podpětím by měly být voleny s uvážením: nejnižší hodnoty pracovního napětí relé; nejvyšší hodnoty pracovního napětí relé; časové zpoždění (pokud se vyžaduje); automatické opětné zapnutí jestliže se napětí obnoví s ochranou nebo bez ochrany před opětným zapnutím. Z hlediska zapínání (zapínacích proudů) a odpojování měly by být zvoleny vhodné prostředky s ohledem na příslušné normy. 536 (46) Odpojování a spínání (460) Úvod Tato kapitola se zabývá opatřeními spočívajícími na neautomatickém místním nebo dálkovém odpojováním a spínáním, kterými se zabraňuje nebezpečím spojeným s používáním elektrické instalace nebo elektricky napájených zařízení a strojů (461) Obecně (461.1) V souladu se stanovenou funkcí musí každý přístroj určený pro odpojování a spínání vyhovovat odpovídajícím požadavkům článků 536.2, , a (461.2) V sítích TN-C (i v částech TN-C sítí TN-C-S) nesmí být vodič PEN odpojován nebo spínán. V sítích TN-S (i v částech TN-S sítí TN-C-S) nemusí být nulový vodič ani odpojován nebo spínán. POZNÁMKA Požaduje se, aby ochranné vodiče v žádných sítích nebyly ani spínány ani odpojovány (viz též IEC ) (461.3) Opatření popsaná v této kapitole nejsou alternativní l ochranným opařením popsaným v IEC až IEC (zavedeným v ČSN ed. 2 až ČSN ) (462) Odpojování (462.1) Obecně (462.1) Každý obvod musí být odpojitelným od všech živých napájecích vodičů, kromě případu výše uvedeného v Jestliže to provozní podmínky umožňují, je možno skupinu obvodů odpojovat společným prostředkem. 124

129 (462.2) Veškerá zařízení musí být vybavena vhodnými prostředky zabraňujícími jejich neúmyslnému uvedení pod napětí. POZNÁMKA Těmito prostředky mohou být: zamčení (např. visacím zámkem), výstražné tabulky; umístění v uzamykatelném prostoru nebo krytu. Jako doplňující opatření je možno provést též zkratování a uzemnění (462.3) Jestliže v části zařízení nebo uvnitř krytu jsou živé části napájené z více než jednoho zdroje, musí být výstražné tabulky umístěny tak, aby každá osoba, která si k těmto živým částem otvírá přístup, byla upozorněna na potřebu odpojit e od všech různých zdrojů, pokud odpojení příslušných obvodů není zajištěné blokováním (462.4) Tam, kde je to třeba, musí být provedena opatření k vybití nahromaděné elektrické energie (podrobnosti viz v IEC ) (537.2) Obecně ( ) Přístroje pro odpojování musí účinně odpojit všechny živé napájecí vodiče od příslušných obvodů při splnění opatření podle Zařízení použitá pro odpojování musí vyhovovat článkům až (537.2) Zařízení použitá pro odpojování musí vyhovovat následujícím dvěma podmínkám: a) vydržet v novém, čistém a suchém stavu v rozpojené poloze mezi svorkami každého pólu hodnotu impulzního napětí, která je v závislosti na jmenovitém napětí instalace uvedena v tabulce 53A. POZNÁMKA S ohledem na jiné požadavky, než jsou požadavky na izolaci, mohou být nezbytné větší vzdálenosti, než jsou požadovány pro impulzní výdržné napětí. Tabulka 53A Impulzní výdržné napětí v závislosti na jmenovitém napětí Jmenovité napětí instalace 3fázoví síť V 1fázová síť se středním bodem V 125 Impulzní výdržné napětí pro odpojovací přístroje kv Kategorie přepětí III Kategorie přepětí IV /400, 277/ /690, 577/ b) unikající proud mezi póly nesmí být větší než: 0,5 ma na pól v novém čistém a suchém stavu a 6 ma na pól na konci trvanlivosti přístroje, kterou předepisuje příslušná norma, když je přístroj zkoušen při hodnotě napětí na svorkách každého pólu rovné 110 % jmenovitého napětí instalace. V případě zkoušek stejnosměrným napětím se musí hodnota stejnosměrného napětí rovnat efektivní hodnotě zkušebního střídavého napětí.

130 ( ) Odpojovací vzdálenost mezi otevřenými kontakty přístroje musí být viditelná nebo musí být spolehlivě indikována označením vypnuto nebo rozpojeno. POZNÁMKA Označení požadované tímto článkem může být pro polohy vypnuto a zapnuto provedeno použitím odpovídajících značek 0 a I ( ) Polovodičové přístroje se jako přístroje pro odpojování nesmějí používat ( ) Přístroje pro odpojování musí být navrženy a/nebo instalovány tak, aby se zabránilo neúmyslnému sepnutí. POZNÁMKA Takové sepnutí může být způsobeno např. rázy nebo vibracemi ( ) U přístrojů pro odpojování bez zátěže musí být provedeno opatření proti odpojení z nedbalosti nebo neoprávněnému odpojení. POZNÁMKA Toho může být dosaženo tím, že se přístroj umístí v uzamykatelném prostoru nebo krytu nebo se uzamkne na visací zámek, popř. může být funkce tohoto přístroje blokována s funkcí vypínače zátěže ( ) Odpojování musí být přednostně zajištěno mnohopólovým spínacím přístrojem odpojujícím všechny póly příslušného zdroje. Nevylučuje se však použití jednopólových přístrojů umístěných vedle sebe. POZNÁMKA Odpojování může být prováděno např. pomocí: odpojovačů; vidlicí a zásuvek; pojistkovými vložkami; pojistkami; speciálními svorkami, které nevyžadují vyjmutí vodiče ze svorky ( ) U všech přístrojů sloužících k odpojování musí být zřetelně vyznačeno, např. značkou, které obvody tyto přístroje odpojují (463) Vypínání pro potřebu údržby Obecně (463.1) Vypínací prostředky musí být instalováno tam, kde při údržbě může docházet k nebezpečí úrazu. POZNÁMKA 1 Mezi elektricky napájená mechanická zařízení je možno zařadit točivé stroje, stejně jako topné články a elektromagnetická zařízení (viz 5.4 IEC pro elektrická zařízení strojů). POZNÁMKA 2 Příklady instalací, v nichž se používají prostředky pro vypnutí z důvodů mechanické údržby: jeřáby; výtahy; eskalátory; dopravníky; obráběcí stroje; čerpadla. 126

131 POZNÁMKA 3 Pro systémy napájené jinak než elektricky, např. stlačeným vzduchem, hydraulicky nebo parou tyto předpisy neplatí. V takových případech nemusí vypnutí jakéhokoliv souvisejícího elektrického napájení postačovat (463.2) Musí se provést opatření, aby se zabránilo nebezpečí neúmyslného zapnutí elektrického zařízení během údržby. Toto opatření není nutné, jestliže zařízení umožňující vypnutí je pod dozorem některého z pracovníků provádějícího údržbu. POZNÁMKA Takovými opatřeními může být některé nebo některá z těchto opatření: uzamčení visacím zámkem; výstražné tabulky; umístění v uzamykatelném prostoru (537.3) Přístroje pro vypínání pro potřebu údržby ( ) Přístroje pro vypínání z důvodů mechanické údržby musí být přednostně zařazeny do hlavního napájecího obvodu. Pokud se pro tento účel používají vypínače, musí být schopné vypnout proud při plném zařízení příslušné části instalace, není nutné, aby vypnuly všechny živé (pracovní) vodiče. Přerušení řídicího obvodu pohonu apod. se dovoluje pouze, jestliže: doplňující opatření, jako jsou mechanické zábrany nebo uplatnění požadavků norem na řídicí přístroje zajišťují podmínky rovnocenné bezprostřednímu přerušení hlavního přívodu. POZNÁMKA Vypínání z důvodů mechanické údržby může být prováděno např.: mnohapólovými vypínači; jističi; spínači v řídicích obvodech provozních stykačů; vidlicemi a zásuvkami ( ) Přístroje pro vypínání z důvodů mechanické údržby nebo spínače v řídicích obvodech ovládajících tyto přístroje musí být nesamočinné ovládané rukou. Vzdušná vzdálenost rozpojenými kontakty přístroje musí být viditelná nebo musí být spolehlivě indikována označením vypnuto nebo rozpojeno. POZNÁMKA Označení požadované tímto článkem může být pro polohy vypnuto a zapnuto provedeno použitím odpovídajících značek 0 a I ( ) Přístroje pro vypínání z důvodů mechanické údržby musí být navrženy a/nebo zabudovány tak, aby se zabránilo neúmyslnému sepnutí. POZNÁMKA Takové sepnutí může být způsobeno např. rázy nebo vibracemi ( ) Přístroje pro vypínání z důvodů mechanické údržby musí být z hlediska svého předpokládaného užití vhodně umístěny a označeny tak, aby je bylo možno snadno rozlišit. 127

132 536.4 (464) Nouzové ovládání Obecně POZNÁMKA Nouzové ovládání může být jak nouzové zapínání, tak nouzové vypínání (464.1) Jestliže je třeba ovládat přívod elektrické energie, aby se zabránilo neočekávanému nebezpečí, musí se zajistit možnost nouzového vypnutí kterékoliv části instalace. POZNÁMKA Příklady instalací, ve kterých se (nehledě na zařízení nouzového zastavení podle 464.5) užívá zařízení nouzového vypnutí: zařízení pro čerpání hořlavých kapalin; ventilační systémy; velké počítače; vysokonapěťová výbojková svítidla, např. neonové reklamy; určité velké budovy, např. obchodní domy; elektrická zařízení sloužící pro zkoušky nebo výzkum; laboratoře pro výuku; kotelny; velkokuchyně (464.2) Tam, kde je nebezpečí úrazu elektrickým proudem, musí zařízení nouzového vypnutí odpojit všechny živé vodiče kromě případů uvedených v (464.3) Zařízení nouzového vypnutí musí odpojit pokud možno přímo příslušný přívod jediným zapůsobením na ovládací prvek (464.4) Zařízení nouzového vypnutí musí být provedeno tak, aby jeho působení nevyvolalo další nebezpečí nebo aby nezabraňovalo provedení všech úkonů nutných k tomu, aby se nebezpečí zabránilo. POZNÁMKA Tam, kde toto spínání zahrnuje funkci nouzového zastavení, jsou v případě strojních zařízení příslušné požadavky stanoveny v IEC (464.5) Zařízení nouzového vypnutí se musí instalovat tam, kde se elektricky vyvolané pohyby mohou stát příčinou rizika ohrožení. POZNÁMKA Příklady instalací, ve kterých se užívá zařízení nouzového zastavení: eskalátory; výtahy; dopravníky; elektricky ovládané dveře; obráběcí stroje; myčky automobilů (537.4) Prostředky pro nouzové vypínání ( ) Prostředky pro nouzové vypínání musí být schopné vypnout proud při plném zatížení příslušných částí instalace. Přitom tam, kde to přichází v úvahu, je třeba počítat i s proudy zabrzděných motorů. 128

133 ( ) Prostředky pro nouzové vypínání mohou sestávat: z jednoho spínacího přístroje schopného vypnout příslušné napájení; z kombinace zařízení uváděných do činnosti jediným úkonem. Pro nouzové zastavení může být zapotřebí zdržet vypnutí zdroje, např. aby bylo možno brzdit pohybující se části. POZNÁMKA Nouzové vypínání může být prováděno např. pomocí: vypínačů v hlavním obvodě; tlačítkových a podobných ovládačů v řídicím (pomocném) obvodu ( ) Pokud je to prakticky možné, volí se pro nouzové vypínání ručně ovládané spínací přístroje přerušující hlavní obvod. Jističe, stykače apod., které jsou dálkově ovládány, musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách nebo musí být použito jiného způsobu, kdy porucha vede k bezpečnému stavu zařízení ( ) Ovládací prvky (rukojeti, tlačítka apod.) přístrojů nouzového vypínání musí být zřetelně označeny, přednostně červenou barvou a nápadně odlišným barevným pozadím ( ) Ovládací prvky nouzového vypínání musí být snadno přístupné. Musí být na místech, kde může hrozit nebezpečí, a pokud je to účelné, i na kterémkoliv vzdálenějším místě, ze kterého může být nebezpečí zabráněno ( ) Ovládací prvky přístrojů nouzového vypínání musí zůstat v poloze vypnuto nebo stop, pokud se jak ovládací prvek nouzového vypínání, tak opětné zapnutí zařízení nedostanou pod dohled téže osoby. Uvolnění ovládacího prvku přístroje nouzového vypínání nesmí způsobit uvedení příslušné části instalace pod napětí ( ) Přístroje nouzového vypínání, včetně nouzového zastavení. musí být z hlediska svého předpokládaného užití vhodně umístěny a označeny tak, aby byly snadno rozpoznatelné nápadné (465) Funkční spínání (465.1) Obecně ( ) Přístroji pro funkční spínání musí být vybavena každá část obvodu, pro níž se může vyžadovat možnost ovládání nezávisle na ostatních částech instalace ( ) Přístroje pro funkční spínání nemusí bezpodmínečně vypínat všechny pracovní vodiče obvodu. Jednopólový spínací přístroj nesmí být zařazen v nulovém vodiči ( ) Všeobecně musí být všechna zařízení spotřebovávající elektrickou energii vyžadující ovládání vybavena vhodnými přístroji pro funkční spínání. Jediný přístroj pro funkční spínání může ovládat několik zařízení ( ) Pro funkční spínání mohou být použity vidlice a zásuvková spojení do jmenovitého proudu 16 A včetně. 129

134 ( ) Přístroje pro funkční spínání, které zajišťují změnu napájení z různých zdrojů, musí spínat všechny pracovní vodiče, a pokud pro to není elektrická instalace zvlášť navržena, nesmí umožňovat paralelní spojení zdrojů. V těchto případech se neprovádějí opatření po odpojování vodičů PEN a ochranných vodičů (537.5) Přístroje pro funkční spínání ( ) Přístroje pro funkční spínání musí být vhodné pro nejobtížnější podmínky, při kterých je možné, že budou pracovat ( ) Přístroje pro funkční spínání mohu ovládat proud, aniž by bylo nutné rozpojit příslušné kontakty. POZNÁMKA 1 Polovodičové spínací přístroje jsou příkladem přístrojů schopných přerušit proud obvodu, aniž by došlo k rozpojení příslušných kontaktů. POZNÁMKA 2 Funkční spínání může být prováděno např. pomocí: spínačů; polovodičových přístrojů; jističů; stykačů; relé; vidlic a zásuvek do 16 A ( ) Odpojovače, pojistky a spojky se nesmějí pro funkční spínání používat (465.2) Řídicí obvody (pomocné obvody) Řídicí obvody musí být navrženy, uspořádány a chráněny tak, aby se zabránilo nebezpečím v důsledku poruchy mezi řídicím obvodem a ostatními vodivými částmi, což by mohlo způsobit chybnou funkci řídicích přístrojů (např. nechtěné spuštění) (465.3) Ovládání motorů ( ) Řídicí obvody pro motory musí být navrženy tak, aby se zabránilo samočinnému spuštění kteréhokoliv motoru po jeho zastavení v důsledku poklesu nebo ztráty napětí, jestliže toto spuštění může způsobovat nebezpečí ( ) Jestliže je motor vybaven brzděním protiproudem, musí se provést opatření, aby se zabránilo otáčení motoru v protisměru, pokud toto otáčení může být nebezpečné ( ) Tam, kde nebezpečí závisí na směru otáčení motoru, se musí provést opatření, aby se zabránilo záměně směru otáčení, např. v důsledku změny směru fází. POZNÁMKA Upozorňuje se na nebezpečí, které může vzniknout při výpadku jedné fáze. 537 Přístroje pro odpojování a spínání Tato kapitola je obsažena v ČSN :2001, jejíž články jsou uvedeny výše v rámci kapitoly 536 IEC ed

135 538 Přístroje pro monitorování POZNÁMKA Monitorování je funkce určená ke sledování provozu sítě nebo její části, ověření správné činnosti nebo ke zjišťování nesprávné funkce tím, že se měří systém proměnných veličin a naměřené hodnoty se porovnávají s předepsanými hodnotami (viz IEV ) Hlídače izolačního stavu pro sítě IT (IMD) IMD je určen k trvalému připojení k síti IT a k soustavnému monitorování izolačního odporu celého systému (sekundární strany silového napájení a celé instalace napájené silovým zdrojem). K němuž je připojen Obecně IMD musí být instalován v síti IT v souladu s požadavkem IEC IMD musí odpovídat požadavkům IEC , pokud neodpovídá Musí být k dispozici návody udávající, že jestliže IMD zjistí zemní poruchu, musí být tato porucha lokalizována a odstraněna, aby pokud možno co nejdříve se obnovily normální provozní podmínky Instalování hlídačů izolačního stavu (IMD) Svorky IMD na vodičích vedení musí být připojeny co nejblíže k začátku sítě, a to buď: k nulovému bodu napájecího zdroje, nebo k k umělému nulovému bodu s impedancemi připojenými k vodičům vedení, nebo k vodiči vedení nebo k několika vodičům vedení. Jestliže ve vícefázové síti je IMD připojen mezi jednu fázi a zem, musí IMD vyhovovat alespoň požadavku, že izolace mezi svorkou na vodiči vedení a zemní svorkou vydrží mezifázové (sdružené) napětí. POZNÁMKA Toto napětí se objeví mezi těmito svorkami v případě jedné izolační poruchy na druhém fázovém vodiči. Pro stejnosměrné instalace musí být svorka (svorky) vedení IMD spojeny buď přímo ke střednímu bodu, pokud je takový, nebo k jednomu nebo ke všem napájecím vodičům. Svorka uzemnění nebo pracovního uzemnění IMD musí být spojena s hlavní ochrannou svorkou instalace. Napájecí obvod IMD musí být připojený buď k instalaci toho samého (sledovaného) obvodu v připojovacím místě svorky vedení a co nejblíže k začátku sítě nebo k pomocnému napájení. Bod připojení k instalaci musí být zvolen tak, aby IMD byl schopen sledovat izolaci instalace za všech provozních podmínek. Tam, kde je instalace napájena z více než jednoho silového zdroje, kdy zdroje jsou zapojeny paralelně, musí být na každý zdroj použit jeden IMD. Předpokladem je, že IMD jsou blokovány tak, aby k síti zůstal připojen pouze jeden IMD. Ostatní IMD sledují odpojené zdroje napájení, které umožňují opětné připojení tohoto zdroje v případě, kdy v tomto zdroji není izolační porucha. 131

136 Instalování hlídačů izolačního stavu (IMD) IMD je navržen pro signalizaci jakéhokoliv významného snížení izolačního stavu sítě, aby se zjistila jeho příčina předtím, než dojde ke vzniku druhé poruchy, a tím aby se instalace vyhnula jakémukoliv přerušení napájení. V důsledku toho musí být IMD nařízen na nižší hodnotu odpovídající ještě normálnímu stavu izolace sítě při jejím normálním provozu s maximální připojenou zátěží. IMD instalované v místech, do kterých mají k jejich užívání přístup jiné než poučené (BA4) nebo znalé (BA5) osoby, musí být instalovány takovým způsobem, aby nebylo možné upravit nastavení jinak než s použitím klíčem nástroje nebo hesla Pasivní hlídače izolačního stavu V určitých, zvláště pak stejnosměrných sítích IT, včetně těch, které mají pouze dva vodiče, se mohou používat pasivní IMD bez vstřikování proudu nebo napětí do sítě za předpokladu, že je sledován stav izolace všech živých rozvedených vodičů, všechny neživé části instalace jsou propojeny, vodiče obvodů jsou zvoleny a instalovány takovým způsobem, aby se snížilo riziko zemního spojení na minimum Zařízení pro lokalizaci izolačních poruch v sítích IT Zařízení pro lokalizaci izolačních poruch musí odpovídat IEC Kde byla síť IT zvolena pro zajištění kontinuity provozu, doporučuje se kombinovat IMD s přístroji umožňujícími lokalizovat poruchu i při zatížení sítě. Jejich funkcí je určit obvod poruchou v případě, kdy hlídač izolace zjistil poruchu izolace Monitorování nepřipojených obvodů IMD musí být použitý u obvodů obsahujících bezpečnostní zařízení, která jsou normálně vypnuta spínacími prvky odpojujícími všechny živé póly a která jsou připojena pouze v případě nebezpečí za předpokladu, že IMD je automaticky deaktivován, jakmile je bezpečnostní zařízení uvedeno do činnosti. POZNÁMKA 1 Výše uvedené uspořádání je určeno k tomu, aby bezpečnostní zařízení mohlo fungovat v průběhu nebezpečné situace bez zásahu do napájení. Snížení izolační úrovně musí být místně indikováno buď vizuálním, nebo zvukovým signálem s možností dálkové indikace. IMD musí být zapojen mezi zem a živý vodič sledovaného zařízení. Měřicí obvod musí být automaticky odpojen, když je zařízení uvedeno pod napětí. Monitorování nepřipojených obvodů může být prováděno s IMD v sítích TN-S, TT a IT za předpokladu, že všechny živé vodiče sledovaných obvodů jsou odpojeny. POZNÁMKA 2 Jestliže zařízení je v průběhu měření izolace bez zatížení odpojeno od instalace, jsou izolační úrovně, které mají být měřeny, obecně velmi vysoké. Mez, která by měla uvést do činnosti poplašné zařízení, by měla být výššší než 300 kω. 132

137 538.4 Přístroj pro monitorování reziduálního proudu (RCM) Přístroj pro monitorování reziduálního proudu soustavně sleduje jakýkoliv unikající proud elektrické instalace nebo její části ve směru toku energie. RCM určené pro použití ve střídavých sítích musí vyhovovat IEC Jestliže je RCM použitý ve střídavé síti IT, doporučuje se používat směrové rozlišující RCM, aby nezpůsoboval nevhodná hlášení o unikajících proudech vyvolaných velkými kapacitami, které jsou pravděpodobně v instalaci ve směru toku energie od místa instalace RCM. POZNÁMKA RCM není určen k zajišťování ochrany před úrazem elektrickým proudem RCM v napájecí síti mohou být instalovány, aby snížily riziko zapůsobení ochranného přístroje v případě nadměrného unikajícího proudu instalace anebo připojených zařízení. RCM je určen k tomu, aby upozornil uživatele instalace ještě předtím, než ochranný přístroj zapůsobí. Jestliže RCD je instalovaný před RCM, doporučuje se zvolit RCM, jehož jmenovitý reziduální pracovní proud není větší než třetina jmenovitého reziduálního pracovního proudu RCD. V každém případě nesmí být jmenovitý reziduální pracovní proud RCM větší než úroveň proudu první poruchy určená k tomu, aby byla detekována V sítích IT, v nichž přerušení napájení v případě první poruchy izolace je nežádoucí nebo není dovoleno, může být RCM instalován, aby usnadnil lokalizaci poruchy (v souladu s článkem IEC ). Doporučuje se instalovat RCM na začátku odcházejících obvodů Monitorování harmonického zkreslení POZNÁMKA Informace o harmonickém zkreslení j poskytnuta v informativní příloze K. 539 Koordinace ochranných přístrojů Obecně Tam, kde je zapotřebí zajistit koordinaci řady ochranných přístrojů, aby se zabránilo nebezpečí, a kde se to vyžaduje pro řádné fungování instalace, musí se brát v úvahu selektivita nebo a/nebo potřeba záložní ochrany. POZNÁMKA 1 Rozlišení mezi sériovou selektivitou zahrnující různé ochranné přístroje zařazené postupně za sebou, kterými protéká stejný nadproud nebo poruchový proud a selektivitou v síti zahrnující ochranné přístroje. kterými protékají různé nadproudy nebo různý poruchové proudy. Vypínací schopnost ochranného přístroje nesmí být nižší, než je maximální předpokládaný zkratový proud nebo zemní poruchový proud v místě, v němž je přístroj instalován, pokud není zajištěna záložní ochrana. Nižší vypínací schopnost se dovoluje, jestliže jiný ochranný přístroj (záložní), který potřebnou vypínací schopnost má, je instalovaný na napájecí straně a charakteristiky těchto přístrojů jsou vhodně koordinovány, a to tak, že energie propuštěná přístrojem na straně zdroje, nepřekročí energii, kterou může vydržet bez poškození přístroj na straně zátěže. 133

138 POZNÁMKA 2 Záložní ochrana od ochranného přístroje na straně zátěže je přípustná pouze pokud je riziko zkratu v části obvodu mezi oběma přístroji zanedbatelné Selektivita mezi nadproudovými přístroji Jestliže je třeba zajistit selektivitu mezi nadproudovými ochrannými přístroji, musí se brát v úvahu pokyny výrobce. POZNÁMKA Technická data o volbě ochranných přístrojů za účelem zajištění selektivity jsou publikovány výrobcem Selektivita mezi proudovými chrániči Jestliže je třeba zajistit selektivitu mezi proudovými chrániči, musí se brát v úvahu pokyny výrobce. POZNÁMKA Informace o selektivitě mezi proudovými chrániči je uvedena v příloze S Záložní ochrana Pokud je třeba zabránit nebezpečí a požaduje se řádné fungování instalace, musí být zajištěna záložní ochrana a ta musí brát v úvahu informace výrobce. POZNÁMKA Technická data pro volbu ochranných přístrojů za účelem záložní ochrany jsou publikovány výrobcem přístroje, který má být chráněn Vztahy mezi spínacími přístroji a nadproudovými ochrannými přístroji Spínací přístroj, pokud je to třeba, musí být chráněn před zkratovými proudy a před přetížením. V takovém případě spínací přístroj bez vestavěné nadproudové ochrany musí být přidružen k vhodnému nadproudovému ochrannému přístroji. Jmenovitý proud a charakteristiky přístroji chránícími před zkratem musí odpovídat těm, které určí výrobce spínacích přístrojů. Motorové spouštěče musí být koordinovány s přístroji chránícími před zkratem podle IEC

139 Přílohy: Působení proudových chráničů (RCD) při některých možných poruchových proudech Na schématech v následující tabulce G. 1 jsou znázorněna zařízení s polovodiči a nejpravděpodobnější poruchové proudy při poruchách v obvodech napájených z těchto zařízení. Tabulka G.1 Nejpravděpodobnější poruchové proudy Zapojení Normální proud zdroje Poruchový zemní proud 1 jednofázové 2 jednofázové s vyhlazením 3 třífázové do hvězdy 4 dvoupulzní můstkové 5 dvoupulzní můstkové, částečně řízené 135

140 Zapojení Normální proud zdroje Poruchový zemní proud 6 dvoupulzní můstek mezi fázemi 7 šestipulzní můstek 8 řízení ve fázi 9 řízení zážehu POZNÁMKA 1 Proudové chrániče jsou instalovány na straně AC napájení. POZNÁMKA 2 Uplatnění obvodu 1 je zakázána a dovoluje se pouze pro zařízení na krátkodobé použití, např. pro vysoušeče vlasů. POZNÁMKA 3 Uplatnění obvodu 2, jednofázového usměrnění s vyhlazení (jedna dioda a kondenzátor) A OBVODU 3, třífázové usměrnění do hvězdy připojené přímo ke zdroji, je zakázáno z důvodu EMC, negativního účinku stejnosměrného proudu ve vodičích PEN (koroze zemničů), negativních účinků z hlediska účinnosti distribučního transformátoru a jeho nasycení vyplývajícího z poruch proudových transformátorů na straně zdroje. 136

141 S. Selektivita mezi proudovými chrániči S.1 Obecně S.1.1 Jestliže je třeba v jedné instalaci nainstalovat více proudových chráničů a přitom je požadována jejich selektivita, potom mohou být instalovány následujícími způsoby: a) proudové chrániče mohou být umístěny na začátku každé části instalace, na které je instalace podle potřeby rozdělena, nebo POZNÁMKA Celková selektivita instalace může být vylepšena řádným uplatněním části 1; to znamená rozdělením chráničů chránících distribuční a koncové obvody tak, aby se omezily následky poruch na minimum. b) přístroje jsou umístěny kaskádově. V tomto případě se může vyžadovat rozlišení mezi přístroji zařazenými v sérii (a sebou). S.1.2 Volba (ochrana) obvodů V tomto případě není na začátku instalace žádný proudový chránič, ale všechny vývody jsou (po skupinách nebo jednotlivě) chráněny chrániči, jejichž citlivost odpovídá uvažovanému riziku (viz obrázek H1). V případě poruchy zapůsobí pouze přístroj pro odpovídající vývod. Toto uspořádání je dovoleno, jestliže jsou provedena vhodná opatření, aby se minimalizovalo nebezpečí zemní poruchy v části instalace mezi hlavním jističem a proudovými chrániči. Tato vhodná opatření mohou být realizována použitím zařízení třídy ochrany II nebo uplatněním opatření přídavná izolace pro ochranu při poruše (viz 412 ČSN ed. 2). Obrázek S.1 Individuálně chráněné obvody 137

142 S.2 Úplná nebo částečná selektivita mezi proudovými chrániči Selektivita mezi proudovými chrániči může být úplná nebo částečná. S.2.1 Úplná selektivita Úplná selektivita mezi proudovými chrániči instalovanými v sérii může být požadována pro zajištění kontinuity napájení částí instalace, které nebyly poruchou postiženy (pokud takové části jsou). Úplná selektivita může být dosažena volbou a instalováním proudových chráničů, které při zajišťování požadované ochrany pro různé části instalace odpojují od zdroje pouze část instalace, která je od proudového chrániče na straně zátěže. Pro zajištění úplné selektivity mezi dvěma proudovými chrániči v sérii časová prodleva v charakteristice čas-proud proudového chrániče umístěného na straně zdroje (před chráničem) musí být nad celou vypínací charakteristikou proudového chrániče umístěného na straně zátěže (za chráničem). Aby se toho dosáhlo: a) jmenovitý vybavovací reziduální proud přístroje umístěného na straně zdroje by měl být alespoň 2násobek jmenovitého vybavovacího reziduálního proudu přístroje umístěného na straně zátěže; b) prodleva vybavení přístroje umístěného na straně zdroje by měla být pro všechny hodnoty poruchového proudu vyšší než vypínací doba přístroje umístěného na straně zátěže. POZNÁMKA Celková selektivita může být dosažena například použitím přístroje s časovým zpožděním na straně zdroje, jehož jmenovitý reziduální pracovní proud je přinejmenším 3krát větší než jmenovitý reziduální pracovní proud přístroje umístěného na straně zátěže (viz též 539.3). Je zapotřebí ověřit, že maximální celková vypínací doba každého přístroje splňuje požadavky ochrany, jak je definována v části Úplnou selektivitu ilustrují následující příklady (viz obrázky S.2, S.3 a S.4). A vypínací pásmo proudového chrániče na straně zátěže B vypínací pásmo proudového chrániče na straně zdroje Obrázek S.2 Úplná selektivita 138

143 Obrázek S.3 Dvě úrovně úplné selektivity Obrázek S.4 Tři úrovně úplné selektivity 139

144 S.2.2 Částečná selektivita Jestliže není některá z podmínek a) nebo b) v S.2.1 (úplná selektivita) splněna, jedná se o částečnou selektivitu. POZNÁMKA 1 Selektivity mezi dvěma proudovými chrániči bez časového zpoždění, z nichž jeden má např. citlivost 500 ma nebo 300 ma a druhý má citlivost 30 ma není ani zdaleka dosaženo, jestliže jsou poruchové proudy natolik velké, že aktivují přístroj na straně zdroje. POZNÁMKA 2 Například selektivita mezi proudovým chráničem typu S, jehož citlivost je rovna proudové hodnotě rovné dvojnásobku citlivosti jiného chrániče bez zpoždění na straně zátěže je téměř úplná. Časové zpoždění přístroje umístěného na straně zdroje je obecně dostatečně dlouhé na to, aby zapůsobil pouze přístroj na straně zátěže a sám odpojil poruchu. Funkce zajišťované ochrannými, spínacími a odpojovacími přístroji Nouzové ovládání b Funkční spínání IEC Ne Ano Ano IEC Ne Ne Ano IEC Ne Ano Ano IEC Ne Ano Ano IEC Ano a Ano Ano IEC Ano Ano Ano IEC Ne Ano Ano Přístroj Norma Odpojení Spínací přístroje Stykače IEC Ano a Ano Ano IEC Ne Ne Ano Jističe IEC Ano Ano Ano d IEC Ano a Ano Ano d IEC Ano Ano Ano d Proudové IEC Ano a Ano Ano d chrániče IEC Ano Ano Ano d IEC Ano Ano Ano d Spínací IEC Ano Ano Ano přístroje IEC Ano Ano Ano Přístroje IEC Ano Ne Ne pouze pro odpojování IEC Ano Ne Ne (odpojovače) Zásuvková IEC Ano Ano Ano e spojení IEC Ano Ano Ano e ( 32 A) IEC Ano Ano Ano e Zásuvková spojení (>32 A) IEC Ano Ne Ne 140

145 Nouzové ovládání b Funkční spínání IEC Ano c Ne Ne Přístroj Norma Odpojení Zařízení pro připojení svítidel Přepínací zařízení Řídicí a ochranné spínací přístroje pro zařízení IEC Ano a Ano Ano IEC Ano a Ano Ano Pojistky IEC Ano Ne Ne IEC Ano Ne Ne Elektronické IEC Ne Ne Ano spínače (s polovodiči) Ano Funkce zajištěna Ne Funkce není zajištěna a Funkce je zajištěna pouze jestliže je přístroj vhodný pro odpojení a je označený značkou po odpojení (viz IEC 60617, číslo značky S00288 ). b Pokud je dostupné. c Přístroj je vhodný pro odpojení při zatížení, tj. odpojení během přenášení zatěžovacího proudu. d Přístroj se nedoporučuje používat pro časté funkční spínání. e Používat zásuvková spojení pro funkční spínání není v pevných elektrických instalacích běžnou praxí POZNÁMKA Výše uvedené normy IEC jsou pod stejnými čísly, akorát pod označením ČSN EN (namísto označení IEC) zavedeny v českém znění v normalizační soustavě ČSN (kromě IEC 60884, která je zavedena jako ČSN IEC a IEC pro světový zásuvkový systém 16 A 25 V, která doposud zavedená není). Doporučení pro protipožární spínače pro hasiče POZNÁMKA Pokud neexistují národní předpisy, je možno uplatnit následující ustanovení. 1 Protipožárními spínači by měly být opatřeny obvody nízkého napětí napájející: venkovní elektrické instalace provozované při napětím vyšším než je nízké napětí a vnitřní světelné instalace provozované při napětí vyšším než je nízké napětí. Pro účely těchto pravidel se instalace na krytých tržištích, v obchodních pasážích nebo v nákupních střediscích považuje za venkovní instalaci. Dočasné instalace v pevných budovách používaných pro výstavy se za venkovní instalace nepovažují. Tyto požadavky se netýkají přenosných výbojkových svítidel ani světelných značek o výkonu nepřesahujícím 100 W a napájených z dostupných zásuvek. 141

146 2 Každá venkovní instalace v každém jednotlivém prostoru by měla, kdekoliv je to prakticky proveditelné, být spínána jediným protipožárním spínačem. Obdobně každá vnitřní instalace v každém jednotlivém prostoru by měla být spínána jediným protipožárním spínačem nezávislým na jakémkoliv spínači pro venkovní instalaci. 3 Každý protipožární spínač by měl vyhovovat všem níže uvedeným příslušným požadavkům podle bodů a až d: a) pro venkovní instalaci by měl být spínač vně budovy a měl by být v blízkosti spínaného zařízení nebo popř. by u zařízení mělo být upozornění označující umístění spínače a v blízkosti spínače by mělo být upozornění, aby příslušnost vypínače byla zcela jasná. b) pro vnitřní instalace by měl být spínač u hlavního vchodu (nebo vjezdu do budovy, popř. na jiném místě dohodnutém s místní pobočkou HZS. c) spínač by měl být umístěn na nápadném místě, měl by být rozumným způsobem dosažitelný pro hasiče, ne výše než 2,75 m od země nebo od stanoviště pod vypínačem. d) jestliže je na kterékoliv budově instalováno více spínačů než jenom jeden, měl by být každý spínač zřetelně označen, aby bylo zřejmé, kterou instalaci nebo kterou část instalace spíná. 4 Protipožární spínač by měl být jasně viditelný, přístupný a označený v souladu s požadavky národních nebo místních orgánů. Informace k harmonickému zkreslení Zařízení monitorující harmonické zkreslení proudu a napětí může být použito v instalacích, ve kterých mají instalované spotřebiče sklon k vytváření vysoké úrovně harmonických proudů. POZNÁMKA 1 Měření harmonického zkreslení by se mělo zaměřit přinejmenším na sledování až do 15. harmonické. POZNÁMKA 2 Pro použití přístroje pro monitorování harmonického zkreslení by se mělo rozhodnout na základě níže uvedených hodnot. Úroveň harmonických THDu < 5 % a THDi < 10 % Nejsou Předvídatelné potíže 5 % THDu < 8 % a 5 % THDi < 10 % Významné znečištění, možné nepříjemnosti 8 % THDu a 50 % THDi Silné znečištění, možno očekávat chyby funkce Velikost proudu 3. harmonické > 15 % Proud nulovým vodičem není zanedbatelný POZNÁMKA THDu znamená celkové harmonické zkreslení napětí a o THDi znamená celkové harmonické zkreslení proudu. Závěr Cílem uvedeného dokumentu je podat základní informaci projektantům, elektrotechnikům pracujícím na montážích a údržbě elektrických instalací a revizním technikům elektrických instalací o tom, jaké přístroje je vhodné pro zajištění příslušného účelu instalace použít. Práce na uvedeném dokumentu ještě nejsou uzavřeny. Předpokládá se, že tam budou doplněny ještě statě z hlediska proudových chráničů, zásuvkových obvodů apod. Ještě je možno do poloviny února r podávat návrhy na vylepšení uvedeného TNI. 142

147 Uvádění elektrických zařízení v ČR na trh a do provozu Ing. Josef Vozobule Technická inspekce České republiky Při řešení tohoto problému je nutné rozlišovat dvě základní varianty Uvádění elektrických instalací do provozu Uvádění elektrických výrobků na trh a do provozu 1. Uvádění elektrických instalací do provozu Předpis, který předepisuje, že organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech je zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění. Tento zákon předpokládá provádění revizí v obecné podobě a tím samozřejmě i vyhrazených elektrických zařízení. Na tento zákon navazuje mnoho dalších předpisů, ale já se zde budu zabývat pouze zákonem a vyhláškou č. 73/2010 Sb. Vyhláška byla vydána 15. března 2010 pro uvádění nových a rekonstruovaných elektrických instalací do provozu a stanovuje podmínky pro provozování živností. Není tedy učena pro zařízení v provozu, jak je jí mnohdy přisuzováno. Vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, ve znění směrnice 98/48/ES. Vyhláška č. 73/2010 Sb. není mezi elektrotechnickou veřejností brána na vědomí, stejně jako mnoho dalších zákonných předpisů v ČR. Ve větší míře, ale také okrajově, jsou brány normy ČSN, i když podle vyjádření široké elektrotechnické veřejnosti je lépe práce vykonávat s citem, než číst nějaké normy. Zákon č. 174/68 Sb. uvádí v 6c (1) Organizace a podnikající fyzické osoby a) zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech; při výrobě vyhrazených tlakových zařízení, nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona, b) mohou montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnit nádoby plyny a vyrábět vyhrazená tlaková zařízení, nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona, jen pokud jsou odborně způsobilé a jsou držiteli oprávnění podle 6a odst. 1 písm. c), 143

148 c) zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, opravy, montáž nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé, a ve stanovených případech jsou též držiteli osvědčení. Právě tuto část rozpracovává vyhláška č. 72/2010 Sb. o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních). Vyhláška definuje obecně tato zařízení jako - 2 (1) Zařízeními jsou zařízení: a) pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace, b) určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Dále rozděluje zařízení do tříd a skupin. Jednotlivé pasáže této vyhlášky je nutné posuzovat ve vazbě na znění zákona č. 174/68 Sb. V opačném případě se nám mohou některé články zdát, že nedávají úplný smysl. Zároveň se prostřednictvím této vyhlášky podařilo zavést do legislativy rozdělení zařízení do tříd a stanovit podmínky pro jejich předávání. 2 (2) Zařazení zařízení do tříd a skupin je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. Předmětem zájmu této vyhlášky, byla zařízení třídy I, tj. důležitá zařízení, která vyžadují zvýšenou míru kontroly. Tato třída se rovněž prakticky neliší od původního znění 4 staré vyhlášky č. 20/79 Sb. a pouze upravuje podmínky ve vztahu k modernějším metodám montáží zařízení. Zařízení třídy I. Zařízení třídy II. Skupina A Skupina B Skupina C Skupina D Skupina E Skupina A Skupina B Skupina C Skupina D Zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace Zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních Zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D Zařízení užívaná k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie s napěťovými převody vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) nebo zvláště vysokého napětí (zvn) se jmenovitým výkonem nad 5 MW Zařízení o napětí nad 1000 V střídavých a 1500 V stejnosměrných nesloužící pro veřejný rozvod podle energetického zákona s přenášeným výkonem větším než 1 MW Zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím požáru Zařízení neuvedená ve třídě I. s proudem a napětím převyšujícím bezpečné hodnoty podle příslušných technických norem 144

149 Zařízení třídy II. Skupina E Skupina F Skupina G Zařízení silničních vozidel s vestavěným elektrickým vybavením a zařízení sloužící k připojení těchto vozidel na parkovištích a v kempech Zařízení v objektech pro přechodné ubytování fyzických osob Zařízení prozatímních stavenišť a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce Skupina H Zvláštní a prozatímní zařízení určená k používání na výstavištích, v lunaparcích, v prozatímních scénických zařízeních, při dočasných kulturních a zábavních akcích, prozatímní zařízení pro zvukové a obrazové přenosy Skupina I Skupina J Zařízení v zemědělských stavbách Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená ve třídě 1. skupině E Zařízení zařazená ve třídě II. by se dalo říci, že jsou v této vyhlášce bezpředmětná, ale opět musíme vyjít ze zákona 174/68 Sb. 6c, kde je uvedeno: 6c (1) Organizace a podnikající fyzické osoby a) zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech Musí tedy vyhláška tuto třídu II obsahovat, protože každé elektrické zařízení, i když je nebo není předmětem zvýšeného zájmu, musí být předáno na základě výchozí revize. Pouze třída I. požaduje nad tuto revizi ještě zvýšenou kontrolu státním dozorem. Pro zajištění tohoto dozoru byla ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj a TIČR vytvořena metodika (kopie v příloze tohoto článku), která byla předána na všechny stavební úřady a je při kolaudačních činnostech uplatňována. 3 Bližší podmínky bezpečnosti zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. A B E1X E2X E3X E4X DRUH Zařízení v objektech bez nebezpečí výbuchu Zařízení v objektech s nebezpečím výbuchu ROZSAH Zařízení bez omezení napětí střídavého nebo stejnosměrného Zařízení s napětím do 1 kv střídavého nebo 1, 5 kv stejnosměrného Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny Vyjmenovaná zařízení z položky podle E2X Poznámka: X představuje oprávnění ve vztahu k druhu zařízení podle A nebo B, anebo pro oprávnění k druhu zařízení podle A i oprávnění k druhu zařízení podle B 145

150 2. Uvádění elektrických výrobků na trh a do provozu Taro skupina zařízení spadá plně pod zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, případně pod zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) a předpisy na ně navazující. Dále můžeme jmenovat zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, který je od nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). Z těchto předpisů můžeme vybrat některé pasáže a definice, podrobnější informace ponechám na ostatních přednáškách. Definice výrobku Zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků 2 (1) Výrobkem pro účely tohoto zákona je jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli nebo lze rozumně předvídat, že bude užívána spotřebiteli, včetně věci poskytnuté v rámci služby, a to i v případě, že nebyla určena k nabídce spotřebiteli, pokud je tato věc dodávána v rámci podnikatelské činnosti úplatně nebo bezúplatně, a to jako věc nová nebo použitá či upravená. Definice výrobku Zákon 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen "oprávněný zájem"), Co je BOZP - Soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum, a také oblast společenské činnosti zahrnující všechny požadavky, opatření, prostředky a metody přispívající k vytvoření podmínek pracovního procesu, které zajišťují zdraví pracujících a jejich práceschopnost. Cíl BOZP - Cílem je nejenom vytvoření těchto podmínek, ale i jejich dodržování během pracovního procesu. K tomuto cíli využívá v souladu s tendencemi rozvoje vědy a techniky metod a poznatků souvisejících disciplín z oblasti technických, humanitních a ekonomických věd, vychází z jejich výsledků, provádí jejich syntézu a dále je rozpracovává a aplikuje. Systém člověk stroj - Takto definovaný systém lze popsat jako soustavu, kterou tvoří pracovník (pracovní skupiny) a pracovní prostředky (stroje, technická zařízení) včetně pracovního předmětu, v níž jsou určitým způsobem rozděleny funkce mezi lidské a technické komponenty, jejíž cíl je přesně vymezen a realizuje se v daném pracovním prostředí. Komponent "stroj" je nutno chápat v širším pojetí jako pracovní prostředek počínaje jednoduchým nástrojem či nářadím přes jedno či víceúčelový stroj, technické zařízení, až po řídící centrum. Co je bezpečnost - Bezpečnost je stav, při kterém je nebezpečnost na přijatelné úrovni. Dále se jedná o rovnováhu mezi absencí rizika a ostatními požadavky na výrobek, činnosti nebo provoz, včetně užitečnosti, vhodnosti a nákladů. Je to také schopnost nezpůsobit nepřijatelné riziko vzniku škody (ČSN EN ( ):2007) Co je nebezpečí - zdroj nebo situace s potenciálem pro vznik škody jako je úraz nebo onemocnění osob, škoda na majetku, poškození životního prostředí nebo jejich kombinace, např. možnost stroje, strojního systému, technologie, systému práce, materiálu, suroviny atd., způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku. 146

151 Odpovědnost výrobce za vadu výrobku - Dojde-li v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, než je vadný výrobek, určené a užívané převážně k jiným než podnikatelským účelům, odpovídá výrobce poškozenému za vzniklou škodu, jestliže poškozený prokáže vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou. 4 (1) (59/98 Sb.)Výrobek je podle tohoto zákona vadný, jestliže z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na: a) prezentaci výrobku včetně poskytnutých informací, nebo b) předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit, nebo c) dobu, kdy byl výrobek uveden na trh. (2) Výrobek nelze považovat za vadný pouze z toho důvodu, že později byl uveden na trh dokonalejší výrobek. Způsoby posuzování shody POSOUZENÍ VÝROBCEM NEBO DOVOZCEM a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem, POSOUZENÍ AUTORIZOVANOU OSOBOU b) - j) posouzení shody, kdy je účast autorizované osoby povinná Česká značka shody CCZ - lze ji použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Vztah CE a CCZ - Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. Uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády Uvedení výrobku do provozu - okamžik, kdy je výrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven, pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobek uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti, uživatelem se rozumí zaměstnavatel. 147

152 Kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie Ing. Karel Kuchta, CSc. Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o. divize Energetické systémy Člověk ke svému plnohodnotnému životu potřebuje odpovídající prostředí. Toto prostředí mu částečně poskytne naše matička Země, část si vytváří sám. A k tomu potřebuje energii. O energetické náročnosti našeho způsobu života již bylo napsáno hodně a úvah o tom, zda energií musíme šetřit více nebo méně existuje bezpočet. Není cílem tohoto příspěvku pouštět se do polemiky, zda je naše středoevropská civilizace tak energeticky hladová a sebezničující, jak se obávají někteří ekologové. Nalijme si čistého vína: naše energetická spotřeba už nebude nikdy klesat. Sice se stále snižuje příkon jednotlivých spotřebičů a domácností, ale jejich počet a velikost roste rychleji. Jde ale o to, abychom s energetickými zdroji pracovali hospodárně a správně využili jejich portfolio. Abychom měli k dispozici dostatek elektrické i tepelné energie v požadovaném množství a kvalitě, ale také s požadovanou garanci její dodávky. O zabezpečeném napájení elektrickou energií toho bylo v posledních letech napsáno poměrně hodně. Ve stínu této problematiky se poněkud vytratila skutečnost, že člověk ke svému životu potřebuje nejen světlo, komunikaci, dopravu (tedy technologie, závislé na dodávce elektrické energie), ale nesmí mu být zima. Elektrorozvodná přenosová síť je v České republice v dobrém stavu a jak provozovatel přenosové soustavy, tak i distribuční společnosti věnují velké prostředky na její rozvoj i údržbu. V České republice jsme zatím nezažili opravdový blackout, občas byla situace na hraně, ale dispečeři ji vždy zvládli. Zato české teplárenství jako obor bylo dlouhou dobu mimo jakoukoli koncepci a mnoho nechybělo, aby jednotlivé výrobní a přenosové technologie skončily roztříštěné v rukách zahraničních majitelů. Teprve současné spory o dlouhodobé kontrakty na dodávku uhlí do českých tepláren vyvolaly širší debatu o této problematice. Je zřejmé, že rozvoj elektroenergetiky i teplárenství musí jít společnou cestou, a tou je kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie zkráceně KVET. Bohužel tato zkratka se v českých podmínkách stala synonymem nikoli pro technologii, ale pro systém různých dotací, úlev, příspěvků a odpustků, které státní správa pro tuto výrobu poskytuje. A aby to nebylo zas tak jednoduché, tyto podmínky se každý rok mění. Lze jen doufat, že nové vedení MPO i ERU bude tyto anomálie postupně odbourávat, nebo jim alespoň dá dlouhodobější stabilitu. Zásobování elektřinou a teplem v ČR směřuje k řešení, které je již několik let prezentováno v elektroenergetice jako tzv. Smart Grids. Jedná se o autonomní oblast, která, byť je napájena elektrickou energií z přenosové soustavy, je schopna i samostatného ostrovního provozu. Nejedná se jen o odstřižení regionu od sítě ČEPS. Ostrovní síť totiž musí mít schopnost řídit vlastní zdroje energie a regulovat vlastní spotřebu. To vše vyžaduje rozsáhlou modernizaci v oblasti zdrojů energie, přenosu, 148

153 měření spotřeby i u vlastních spotřebičů. Vzhledem k tomu, že se jedná i do značný zásah do soukromí spotřebitelů ( o tom, kdy budu žehlit, si rozhodnu sám! ), byla praktická realizace celého projektu zatím utopií. Tato situace se pravděpodobně vyhrotí v roce 2013, kdy dojde ke komplexnímu nasazení systému Smart Grid v regionu Vrchlabí. Varováním budiž zkušenost z Dánska, kde se odpůrcům tohoto systému podařilo za pomoci silné mediální kampaně podobný projekt pozastavit. Na druhou stranu to přinutilo dánské energetiky hledat řešení jinde. Je třeba uvést, že ostrovní systém není jednoznačným singulárním řešením pro budoucnost. Hlavním zdrojem elektrické energie v ČR bude vždy přenosová soustava ČEPS a systémové elektrárny, které jsou na ni připojeny. Soustava ČEPS je v současné době svými parametry plně dostačující ke kvalitnímu zásobování elektrickou energií. Rizika, které tuto stabilitu mohou v budoucnu ovlivnit, spočívají v narůstajícím podílu neregulovaných zdrojů v síti, a také v zapojení sítě ČEPS do evropského transferu elektrické energie. Zde se může projevit snad jediný nedostatek sítě ČEPS, a sice skutečnost, že síť byla budována pro vnitrostátní tranzit ve směru západ-východ, zatímco v současné době začíná převládat mezistátní tranzit sever-jih. Významnou roli určitě sehraje vyšší množství transferu elektrické energie ze severovýchodních oblastí SRN do Bavorska. Tento handicap ČEPS rychle řeší stavbou tzv. příčných spojek, případně instalací PST (Phase Shifting Transformer) transformátorů (někdy se také nazývají ne příliš šťastně obranné transformátory). Ekonomika odběru elektrické energie z přenosové soustavy má také svá úskalí. Zdravý selský rozum říká, že energie by se měla vyrábět tam, kde se i spotřebovává. Pohled na mapu sítě ČEPS, kdy většina systémových elektráren je na severovýchodě státu a jaderné zdroje na jihu, a naopak energeticky náročné regiony jsou na severovýchodě, nám říká, že náklady na přenos elektrické energie v ČR nebudou malé. Celkové ztráty při přenosu elektrické energie ze systémové elektrárny až ke spotřebiči na úrovni NN jsou téměř 15%, z toho na úrovni VVN je to 6,5%. A to ještě musíme přidat skutečnost, že v klasické kondenzační elektrárně se ztrácí 54% energie v chladicích věžích. Zjednodušeně řečeno, z každé tuny uhlí, kterou nasypeme do kotle třeba v Počeradech, jen 290 kg je zhodnoceno v elektřině u spotřebitele, ale 150 kg (polovina využitelného množství) se ztratí během přepravy. A bezprecedentních je 540 kg uhlí, které ohřívají vzduch v chladicích věžích. To znamená, že teplo ztracené v chladicích věžích elektráren by pokrylo potřebu tepla ve všech budovách ČR a ještě by zbylo. Proto většina budovaných nebo rekonstruovaných energetických zdrojů (včetně dostavby JE Temelín a rekonstrukce JE Dukovany) počítá s využitím tepla pro velké městské aglomerace. Proto generátory elektrické a tepelné energie (někdy je používán název Kogenerační jednotka) našly své pevné místo v energetickém mixu ČR. A hledají se cesty, jak pro výrobu elektrické a tepelné energie použít nově budované kogenerační jednotky, jakož i stávající technologie. Kogenerační jednotky se spalovacími motory jsou dnes dostupné ve výkonech od 10 kw až do 8000 kw elektrického výkonu. Do výkonu cca 5000 kw lze zvolit jak vznětové tak zážehové motory, pro vyšší výkon lze pak použít motory vznětové, upravené pro spalování duálního paliva (směs nafty a zemního plynu). Výkon lze ještě zvýšit paralelním řazením strojů. 149

154 Plynová elektrocentrála Cat CG pro generátor BOOMEL 1200 Generátory elektrické a tepelné energie se spalovacími motory jsou závislé na kontinuální dodávce paliva. I když jsme (zejména my, motoristé) neustále pod tlakem rostoucích cen pohonných hmot a rizika přerušení jejich dodávek z politicky nestabilních oblastí, daleko větší riziko je při omezení, či dokonce přerušení dodávky zemního plynu. Zemní plyn lze totiž skladovat pouze ve velkých zásobnících, a pokud tyto zásoby nejsou k dispozici a dojde k přerušení dodávek plynu ze zahraničí, vznikne pro státní správu velký problém. Příkladem je plynová krize v lednu 2009 na Slovensku, kdy přerušení dodávek plynu z Ruska mělo za následek přetížení elektroenergetické sítě a omezení spotřeby. Na základě této zkušenosti slovenská vláda rozhodla o výstavbě tří generátorových farem, každá o trvalém výkonu 32 MW, které jsou instalovány v bezprostřední blízkosti rozveden VVN a mohou v případě potřeby navýšit disponibilní výkon v soustavě. Součástí těchto farem jsou také nádrže na palivo. V České republice se s realizací podobného projektu zatím nepočítá (Česká republika má dostatek zemního plynu v podzemních zásobnících a další zásobníky se budují). Podstatně širší záběr, než regionální systém SmartGrid, má projekt Energeticky nezávislý kraj, který pro podmínky Moravskoslezského kraje rozpracoval Moravskoslezský energetický klastr ve spolupráci s VŠB-TU Ostrava a předními firmami na energetickém trhu ( Dalkia, Tenza, Phoenix-Zeppelin, ČEPS, Autel a další společnosti). Cílem projektu je omezit transfer energií přes hranice kraje, a to oběma směry, a dosáhnout v součtu všech druhů energií vyrovnané bilance. Zatím je projekt v analytické fázi a v příštích letech budou následovat praktické kroky. Cílem projektu je energetická soběstačnost kraje v horizontu 10 let. Zajímavou cestou se vydali energetici v Dánsku. Stát jednoznačně podporuje kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie, ovšem s masivním využitím akumulace. Pro akumulaci tepla používá především nádoby s pracovní teplotou 90 C, které představují výrazně nižší investiční náklady než nádoby přetlakové. Boom, který můžeme sledovat ve výstavbě kogeneračních jednotek a ve výstavbě bioplynových stanic, potvrzuje, že technologie kombinované výroby elektřiny a tepla má své nesporné výhody. Aplikační rozsah je impozantní: od mikrokogenerací o výkonu desítek kw pro rodinné domky, až po velké jednotky o výkonu desítkek MW, které 150

155 zabezpečí celé město. Kromě již uvedených technologických změn lze v budoucnu očekávat větší rozšíření akumulace tepla, použití nouzových dieselgenerátorů ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, nebo větší využití tepla v bioplynových stanicích pomocí ORC jednotek. Kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie potřebuje výkonné motory s vysokou účinností, s nízkými provozními náklady a splňujícími současné (i v blízké budoucnosti platné) emisní limity. Navíc se požaduje provozuschopnost těchto motorů v různých klimatických podmínkách a při různém charakteru zatížení. Splnění těchto většinou protichůdných požadavků (například při snížení emisí většinou dojde ke zvýšení spotřeby paliva, požadavek na práci ve velké nadmořské výšce vede ke snížení výkonu atd.) si vyžádalo obrovské investice do vývoje, které si mohli dovolit pouze ti největší výrobci. Strojírenská firma Caterpillar, která je největším výrobcem spalovacích motorů na světě, kromě vývoje vlastních motorů zvolila i cestu fůze s konkurenčním výrobcem MWM-Deutz, který je od roku 2011 součástí koncernu Caterpillar. Stále více také přibývají nestandardní požadavky uživatelů, které vedou ke stavebnicovému řešení motorů i celých kogeneračních jednotek. A výrobci se museli přizpůsobit. Budoucí uživatel dodá vzorek paliva, popíše klimatické podmínky a zeměpisnou výšku, a upřesní použití, jakož i klíčový provozní cíl (např. nejvyšší úspora paliva, nejnižší emise, možnost zavádění po blocích). Výrobce pak přizpůsobí konstrukci a sestavu elektrocentrály tak, aby vyhovovaly těmto konkrétním kritériím. Variabilita takového řešení je značná. Aplikační inženýři mohou vybírat z množství kompresních charakteristik, pístů s různou konstrukcí pro konkrétní druhy paliva, různých turbodmychadel a konfigurací trysek, vzduchových soustav pro konkrétní stroj či různých algoritmů zapalování, to vše bez výrazného vlivu na cenu. To přináší další pokrok v technologii motorů, která překračuje dosavadní hranice a dosahuje nových hodnot elektrické účinnosti až 44%. Celková účinnost dosahuje až 90% a splňuje požadavek české legislativy na tzv. Vysoce účinné kogenerační zdroje. Společnost Phoenix-Zeppelin v současné době pracuje na několika projektech, které mají zajistit energetickou soběstačnost měst, případně souvisejících regionů. Opět se zde setkáváme s požadavkem na dodávku elektřiny a tepla i v případě, kdy dojde k přerušení dodávky zemního plynu. V takovém projektu se uplatní generátor BOOMEL DUAL, který byl představen na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce Duální motor je schopen zajistit dodávku elektřiny a tepla i při několikadenním výpadku dodávky zemního plynu (podle velikosti palivové nádrže). Mezi bezpečné technologie dodávky elektrické a teplené energie patří i stávající nouzové zdroje, vybavené dieselgenerátory. Tyto zdroje drtivou většinu svého života tráví čekáním na blackout nebo krátkodobým testováním. Pokud elektrickou energii vyrábí, je teplo vznikající při spalování odvedeno ve spalinách nebo ve ventilačním vzduchu. Optimalizací nouzových zdrojů, která umožní jejich provoz v trvalém režimu při současné výrobě elektřiny a tepla a přijatelné ekonomii provozu, lze významně zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost objektů a obcí. Použití dieselového motoru v duálním provedení ke kombinované výrobě elektřiny a tepla je ale možné pouze v případě, kdy tato výroba bude rentabilní. Vzhledem k současným cenám elektřiny a tepla a ceně motorové nafty vychází rentabilita záporná, a to i v případě započítání všech možných i nemožných dotačních položek. Jedinou cestou je použití alternativních paliv, jejichž cena bude výrazně nižší než klasické nafty nebo zemního plynu. Zde bude nutná legislativní úprava, neboť zatím jsou spalitelné produkty, vznikající např. při potravinářské nebo chemické výrobě, zatříděny jako palivo a tudíž zatíženy vysokou spotřební daní. 151

156 Další cesta pro zabezpečení dodávky elektrické a tepelné energie byla testována v rámci řešení výzkumného projektu 2A-1TP1/065 podpořeného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu Trvalá prosperita. Zde byl realizován pilotní projekt ochrany proti blackoutu RESPO (RESilient POwer). Při ztrátě dodávky elektřiny z přenosové soustavy bude distribuční síť schopna udržet se v ostrovním provozu zásobovaném z místních zdrojů energie (především tepláren) po celou, nezbytně nutnou dobu, než se podaří provoz přenosové sítě obnovit. Tímto způsobem je možné zachovat v postiženém území nejen provoz vybraných podniků a služeb (především kritické infrastruktury) ale i základních spotřebičů v domácnostech, které by se jinak ponořily do tmy. Pro realizaci pilotního projektu byla použita čistírna odpadních vod České Budějovice ČEVAK a.s., vybavená kogenerační jednotkou. Na její lokální distribuční soustavě byly nainstalovány veškeré, pro tuto situaci vyvinuté a potřebné technické prostředky, které ostrovní provoz i selektivní omezení nedůležité spotřeby umožňují. Funkčnost přechodu do ostrovního provozu byla odzkoušena v praxi. Použité prameny: 1. Beneš, Ivan: Komunální odpad nevyužitý zdroj energie, příloha časopisu Ekonom, říjen Beneš, Ivan: Tisková zpráva CityPlan Technický týdeník 25/2011 : Decentrální výroba elektřiny 4. Firemní materiály Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o. 5. Kuchta, Karel: Zabezpečené napájení elektřinou a teplem v kontextu současné energetické situace ČR, Sborník semináře LP Elektro

157 Stavba a koordinace silnoproudé a infomační instalace, požadavky na spolehlivost a provedení Ing. Edmund Pantůček PHOENIX CONTACT, s.r.o., znalec v oboru elektrotechnika a energetika Riziko je vyjádřením vztahu mezi velikostí ztráty a pravděpodobností vzniku události. Analýza rizika určí slabá místa systému, prevence snižuje počet takových míst. Elektrická rizika znamenají ohrožení provozuschopnosti systému a také možnost následných škod po případném výpadku. Snížení rizika znamená zvýšení provoznětechnické bezpečnosti objektu, instalace a personálu. Eliminace rizik znamená cyklický proces vyhledávání možného rizika a provádění aktivit k omezení nebo zamezení takového stavu. Přes několik desetiletí, po která jsou prvky EMC probírány a instalovány, dochází stále k opominutím a chybám. Tyto nedostatky a omyly často degradují ochranu a přispívají k obecnému názoru ono vlastně není třeba opatření EMC budovat, jelikož nesplní předpokládanou funkci. Je to záměna příčin a důsledků? Jak nazvat instalaci v domě, kde jsou vzdálenosti po vedení takové, že například svodiče přepětí chrání pouze rozvaděče, ve kterých jsou umístěny? Každý potenciálový rozdíl mezi dvěma body vytváří elektrické pole. Každý elektrický proud je doprovázen magnetickým polem. Pokud se pole nemění, je jeho vliv zanedbatelný. Pokud je změna proudu doprovázena rychle se měnícím magnetickým polem, dochází v souladu s Maxwellovými rovnicemi ke vzniku indukovaného napětí nebo proudu. Transientní vazby představují častou příčinu rušení v systémech. Z pohledu zajištění EMC objektů není důležité, zda se jedná o periodické nebo dynamické změny pole. Periodické změny pole vznikají v důsledku změn proudu v rozvodech napájení, sběrnicových rozvodech, přívodech pohonů stejně jako magnetická pole transformátorů a motorů. Dynamické interference obecně vznikají v důsledku spínacích pochodů v rozvodech, často jako průvodní jev zemních zkratů nebo důsledek výboje blesku. Všechny tyto interference pronikají do dílčích systémů galvanickou, induktivní a kapacitní vazbou. Elektromagnetická pole jsou svým účinkem důležitá především při vysokofrekvenčním rušení, kdy je možno lokalizovat vysílač a v systému stanovit přijímač. Vysokofrekvenční procesy provázejí také výboje blesku nebo spínací pochody a mohou trvat déle než vysokofrekvenční rušení. I v těchto případech dále pronikají nízkoenergetická rušení jako nepřímý vliv. Proto je důležité před vlastní tvorbou projektu systému důkladně zvážit možné vlivy a nutná opatření k ochraně před jejich účinky. Zkreslení vyššími harmonickými představuje značnou fyzickou zátěž elektrických i elektronických obvodů, jejich přetížení proudem i napětím. Třetí harmonická nevzniká jen 153

158 v důsledku spínání výkonových zátěží nebo pravoúhlé konverze, ale také jako důsledek užívání elektronických spínaných zdrojů. Vznik a působení třetí harmonické Obecně vznikají harmonické především na zařízeních s převahou kapacitní složky, tedy prakticky na všech současných řízených zdrojích, zařízeních a regulátorech. Dalším problémem je vysoká soudobost, trvalé připojení standby zdrojů, skokové nárůsty a mezifázová rozvážení vzhledem k charakteru impulsních zdrojů a řízení. Oproti dřívějšímu stavu uvažujeme činnou, jalovou a reaktivní složku elektrického výkonu S = P + Q + Q / 2 ( O) Právě reaktivní složka vnáší hlavní nelinearitu harmonickým zkreslením do přívodů, což znamená nejen ohrožení středního vodiče jeho trvalým přetížením, ale de facto rozpad trojfázové soustavy na tři jednofázové obvody se společným neutrálním vodičem. Elektrické zařízení, byť odolné ve smyslu Směrnice EU o elektromagnetické slučitelnosti, může být kombinací několika nepříznivých vlivů ohroženo natolik, že dojde k jeho poškození nebo destrukci. Současná analýza a prevence rizik stanoví taxativně ohrožení a protiopatření, nezabývá se prevencí a zajištěním maximálního výkonu elektrického zařízení. Elektrické provozovny jsou typické vysokou koncentrací prostředků systémů řízení, dálkových přenosů dat a telekomunikací v blízkosti vysoce účinných zdrojů rušení. Z pohledu analýzy a prevence rizika jsou elektrické provozovny důležitým objektem. Jsou rozmístěny prakticky ve všech druzích prostředí. Také zdůrazněná potřeba trvalosti a nepřetržitosti výroby, přenosu a rozvodu elektrické energie řadí do popředí rizikový management, zaměřený na elektrické provozovny. Bezpečnostní analýza se proto musí zabývat vyhodnocením sdruženého rizika od možnosti nežádoucího narušení osobami, přes rizika chemická, biologická, požár, exploze, zátopy a záplavy, ale také elektromagnetickou interferencí. Společně jsou vyhodnocovány bezpečnostní aspekty technického vybavení, provozu, ale zároveň obsluhy a ostatního provozního perzonálu. Především oblast elektronického zpracování a přenosu dat bude analýzu EMC rizika vyžadovat. Zde se nejedná jen o poškození nebo zničení technického vybavení, ale hlavně o škody z omezení nebo ztráty dat, omezení nebo přerušení služby, nebo snížením spolehlivosti. Analýza rizika pomáhá objektivizovat a kvantifikovat možné poškození objektu jejich přímým nebo nepřímým účinkem. Z pohledu managementu rizika se jedná o kombinaci nejméně tří rizik. Roli sehrává také kvalifikovaný odhad vzájemného překrytí ochranných 154

159 prostředků, jejich součinnosti, ale také jejich možného vlivu na provozovaný systém. Analýza rizika nestanoví přesný postup pro ochranu objektu vyhledává možná ohrožení a určuje míru ochrany. Potřebná technická opatření jsou dána technickými standardy. EMC opatření představují bezpečnostní subsystém, část systému omezení rizik. Proto je třeba při návrhu i při realizaci znát nejen projekt elektrické instalace, ale celkový projekt včetně vzdáleností, směru vedení vodičů a kabelů, předpokládaného rozmístění strojů a přístrojů, vzdáleností od hromosvodů a silových vedení, případně dalších rozvodů, způsob uzemnění a vyrovnání potenciálů, ale třeba i bouřkovou aktivitu v místě stavby (keraunická mapa podává průměrované, tedy orientační hodnoty pro oblast!). Součástí EMC opatření je ochrana proti přepětí, vytvářená po vyrovnání potenciálů a stínění ze svodičů přepětí jednoduchých nebo kombinovaných, umístěných po analýze rizika na předem určených místech s potřebou zajištění optimálních provozních vlastností jednotlivých prvků i celého systému. Je účinná proti vlivům impulzního (tranzientního) nebo dlouhodobého (hladinového) přepětí. Přepětí mohou vznikat v důsledku výboje blesku, spínacích pochodů nebo poruch v síti, případně přenosem kapacitní nebo induktivní vazbou přes transformátor ze sítí vysokého napětí zde je předpokládána hodnota vzniklého přepětí jako 2% napětí mezi fázemi. Tato hodnota je informativní, značně se mění podle zátěže na výstupu transformátoru. Pro indukované přepětí do sítí nízkého napětí po výboji blesku v blízkosti vzdušného vedení platí dle IEC odhad kde I h d k U = 30 * k * (h / d) * I, je proud výboje blesku v kiloampérech, je výška vedení v metrech nad zemí, je vzdálenost v kilometrech od výboje, je odvozeno od rychlosti zpětného výboje bleskovým kanálem pohybuje se mezi 1,0 a 1,3. Běžný úder blesku s proudem 30 ka ve vzdálenosti 1 km od vzdušného vedení vytváří impulz 5 kv, blesk s proudem 100 ka pak vytváří napěťový impulz 15 kv. Napětí v přípojkové skříni by nemělo překročit 4 kv. Je-li vedení provedeno kabelem, má větší vliv rozdíl potenciálu mezi místem zásahu blesku a místem sledování. Pokud dojde k přímému zásahu blesku do objektu, dělí se jeho účinek do čtyř vodičů napájení, navíc v poměru odpovídajícím poměru zemního odporu hromosvodu k paralelní kombinaci zemních odporů uzlu transformátoru a zemních odporů odběrných míst větve. Předpokládaná hodnota 25 ka jako přepětí v jednom vodiči, s tvarem vlny deformovaným proti tvaru vlny proudu výboje blesku vlivem proměnných parametrů sítě. Dočasná přepětí jako důsledky zemních zkratů na straně vysokého napětí pak zatěžují nn stranu v trvání od desítek milisekund po jednotky hodin bližší popis vzniku, vlivu a účinku dává například norma ČSN (idthd :2010). Obecně jsou přípustná přepětí U Vstř pro dobu nad 5 s, nebo U Vstř pro přepětí trvající do 5 sekund. Spínací přepětí ohrožují především oscilacemi a harmonickými. Velikost a průběh takového přepětí jsou odvozeny od typu obvodu, procesu (spínání, odpojování, pulzní řízení atd.), dalšími činiteli jsou možnost rezonance okruhu, počet a druh připojených zdrojů, odpojení pod zátěží. Rušení spínacím přepětím může mít dlouhodobý průběh, kdy na vedení probíhá tlumený přechodový děj. Spínací přepětí je nežádoucí i proto, že jednorázový spínací/rozpojovací byl převážně nahrazen cyklickým procesem 155

160 v měničích a střídačích, síť je zatížena zpětnými vlivy a přeslechy od pulzně šířkové modulace řízené veličiny, dochází k nesymetrii mezi fázemi díky využití sdruženého napětí mezi fázemi k řízení větších jednofázových zátěží. Toto vše vede k rozkladu třífázového systému napájení a k diskuzím o případných změnách ve standardech o jakosti napájení ze sítě. Zemnění, vyrovnání potenciálu Především je důležité si uvědomit, že ochrana před vlivem přepětí bývá (z ekonomických či jiných důvodů) slučována s ochranou před nebezpečným dotykem. Jedná se ale o dvě neslučitelné části dobré elektrické instalace, kdy soustava vyrovnání potenciálu je vystavena mnohonásobně vyšší impulzní zátěži než ochranný vodič. Úlohou ochranné soustavy je zajistit bezpečné automatické odpojení od zdroje, současná úloha vyrovnání potenciálu může zhoršit její účinnost. Obecně by měl objekt být spojen s uzemněním v jediném bodě, aby nedocházelo k tvorbě parazitních bludných nebo vyrovnávacích proudů. Pokud je soustava vyrovnání potenciálu v rozvaděči na přepěťové ochraně spojena s ochranným vodičem, jde o stabilizaci uzemnění objektu. Soustava uzemnění/vyrovnání potenciálu může být samostatně hvězdicová kruhová mřížová, případně může být tvořena kombinací uvedených. Provedení hvězdicové soustavy není doporučeno pro riziko rozdílu potenciálu mezi jednotlivými větvemi hvězdice a vzniklých vyrovnávacích parazitních proudů. Preferována je soustava pospojená ve všech místech křížení uzemňovací sítě a v místech setkání sítě a zařízení, včetně využití přípustných spojů s kovovou konstrukcí objektu. Dojde tak k rozdělení rušivých energií do více cest a ke snížení účinku rušivých vlivů. Zapojení konstrukce budovy do ochranného systému navíc vytváří základ Faradayovy klece účinné proti vlivu především výboje blesku. Zemnění a soustava vyrovnání potenciálu Parazitní přepětí, vzdálenosti a účinnost Jedná se o jev způsobený nevhodným rozmístěním přístrojů v instalaci nebo v rozvaděči. Standardy IEC doporučí pro odhad vlastní indukčnosti vedení 1 mikrohenry/metr, běžnou změnu proudu v důsledku tranzientních jevů pak 1 kiloampér za mikrosekundu. Při těchto parametrech a ze známého vzorce u=l *di/dt vychází indukované napětí 1 kv na každý metr vedení. Odtud jsou odvozeny parametry, s ohledem na napěťovou odolnost instalace 156

161 a citlivost elektronických přístrojů, stejně jako riziko vzniku oscilací na vedení. Oscilace mohou vznikat na volných koncích vedení, v důsledku spínacích pochodů, přenosem ze souběžných větví, respektive z jiných důvodů zde je na místě analýza rizika. Každá instalace obsahuje riziko, a analýza ve smyslu standardu je pouze částečná. Každé elektrické kovové vedení prostupující hranicí sousedních zón ochrany před bleskem má být v místě prostupu (nebo co nejblíže tomuto místu) uzemněno buď přímo nebo přes vhodný ochranný prvek. Pokud je jištění obvodu vyšší než přípustné předjištění svodiče, provádí se jištění v odbočce. Stejný postup bývá zvolen i při nižších hodnotách jištění v přívodu, kdy ale je volena záruka provozuschopnosti před ochranou zařízení. Před několika lety byla řešena také otázka předjištění svodičů přepětí vzhledem k následnému proudu jiskřištěm a předjištění s ohledem k energii proudového impulzu svodičem. Zatímco předjištění vztažené k následnému proudu může být nižší než 32 A gl/gg (jedná se o ochranu instalovanou před elektroměrem) předjištění vztažené k proudovému impulzu je při tvaru vlny 8/20 dáno vzorcem I 2* t = 14,01*Icrest 2, při tvaru vlny 10/350 pak I 2* t = 256,3*Icrest 2. Odtud pro impulz 12,5 ka (10/350) vychází I 2 t nožové pojistky gg A 2 t, tedy hodnota pojistky NH nejméně 100 A. Obdobně pak je nutno dimenzovat přívodní vodiče pro svodič Typ 1 je předpokládaný průřez vodiče 25 mm 2 Cu lanko, pro svodič Typ 2 je předpokládaný průřez 16 mm 2 Cu lanko. Koordinace činnosti svodičů K základním parametrům ochrany proti přepětí patří provozní napětí UC, ochranná hladina UP, typ ochrany T1, T2 nebo T3, zkratový proud při poruše SPD, prostředí pro instalaci SPD (vnitřní nebo venkovní), počet připojovacích bodů, stupeň krytí - kód IP), jmenovitý proud svodičem In pro svodiče Typ 1 a Typ 2, chování při dočasném (hladinovém) přepětí, chování SPD při poruše. K důležitým parametrům patří také doporučený průřez připojovacích vodičů. Pokud jsou třídy zkoušek nebo typ ochrany odděleny lomítkem (znakem / ), má ochrana zároveň splňovat podmínky všech zmíněných kategorií a může být zařazena do jedné z tříd, nikoli do více tříd najednou. Pokud jsou třídy zkoušek odděleny logickým and (znaménko + ), má ochrana samostatně a koordinovaně splňovat požadavky obou tříd zkoušek a ochranný přístroj plní zároveň požadavek na více ochranných tříd. Svodič třídy zkoušek I dle EN článek Typ1 má splňovat požadavky na svodiče pro kategorii ohrožení I schopnost odvést impulzní proud 100kA ve vlně 10/350 µs. Předpokládá se jiskřišťová varianta svodiče přepětí. Existuje možnost snížení hodnoty impulzního proudu pak ale obecné ohrožení bude vyhovovat pouze pro redukovaný proud. Svodič Typ1 se jmenovitou hodnotou zkoušky pro proud 12,5 ka (10/350) není použitelný pro objekty s kategorií rizika I a II podle ČSN EN Svodiče Typ1 se jmenovitou hodnotou zkoušky pro proud 7 ka (10/350) je možno instalovat jen s vědomím a souhlasem uživatele ten by měl být informován o jejich provoznětechnických vlastnostech a o případných rizicích spojených s jejich instalací. Ochrana třídy zkoušek II dle EN Typ2 musí splňovat požadavky na ochrany pro kategorii ohrožení I - schopnost odvést impulzní proud 40kA ve vlně 8/20 µs s ochrannou napěťovou hladinou 1,5 kv. V současnosti bývají instalovány svodiče i s odlišnou hodnotou impulzního proudu, buď pro aplikace bytového domu nebo pro průmyslové instalace. Ochrana Typ1 + Typ2 spojuje koordinovanou sestavou vlastnosti obou výše uvedených ochran, tedy svodiče Typ1 se schopností odvést impulzní proud 100kA ve vlně 10/350 µs 157

162 a varistorového svodiče se schopností odvést impulzní proud 40kA ve vlně 8/20 µs s ochrannou napěťovou hladinou 1,5 kv, v paralelní synchronizované kombinaci. Ochrana Typ1/Typ2 má splňovat požadavky na ochrany pro kategorii ohrožení III/IV ve smyslu daném ČSN EN schopnost odvést impulzní proud 12,5kA ve vlně 10/350 µs s ochrannou napěťovou hladinou 1,5 kv, na varistorové technologii. Ochrana třídy zkoušek III dle EN / Typ3 představuje přístrojovou ochranu s rychlými varistory mezi pracovními vodiči a bleskojistkou k vodiči ochrannému. Ochrana je bipolární, v případě potřeby vybavená filtrem rušivých frekvencí. Předpokládá se funkce sine-wave-tracking, tzn. Takové nastavení ochrany, že sleduje velikost přepětí proti průběhu veličiny, nikoli proti srovnávacímu potenciálu. Umístění svodičů na přechodu zón Při koordinaci činnosti svodičů jsou uvažovány dva průběhy vlny krátký v trvání 8/20 µs, případně dlouhý užívaný pro simulaci výboje blesku. První krok představuje analýzu sítě v místě a určení možného stresu svodiče. Svodič SPD1(Typ 1) by měl být nastaven tak, že úsek mezi miliampérovým bodem a lomem charakteristiky by odpovídal požadavku na svodič při hladinovém přepětí, úsek za lomem pak požadavku na svodič při impulzním přepětí. Svodič SPD2 (Typ 2) může být volen s delším úsekem vyrovnání hladinových přepětí a strmější částí charakteristiky omezení krátkodobých přepětí, vždy ale s tím, že maximální napětí za svodičem nepřekročí 80% izolační odolnosti za svodičem přepětí. Kombinace svodičů od různých výrobců tedy vyžaduje hlubší znalosti použitých ochranných prvků a jejich chování pod zátěží. Vždy je důležité vybírat svodiče tak, aby svodič Typ1 ochránil před přetížením svodič Typ2. V úvahu je také nutno vzít napěťovou a energetickou koordinaci svodičů Typ1 a Typ2, především to, aby svodič Typ1 (jiskřišťového typu) zažehl výboj při náběžné hraně impulzu přepětí. Energetickou koordinaci uvažujeme zvlášť pro krátký impulz 8/20 µs a pro dlouhý impulz 10/350 µs. 158

163 Ochrana telekomunikačních, signálových a anténních systémů Za ochranu instalace v objektu, od předávacích rozhraní operátora dovnitř instalace, nese zodpovědnost provozovatel systému. Při analýze rizika jsou zvažovány indukce od silových rozvodů, výboje blesků, vyrovnání zemních potenciálů a přímý kontakt se silovými vedeními. Proti nim jsou uvažovány náklady na opravu a nápravu škod, zasažená aplikace, požadavky na ochranu v systému, požadavky na nepřerušené služby, obsloužitelnost těžko přístupných zařízení. Svodiče se dělí podle konstrukce do tří kategorií spínající, omezující a odpojující chybové napětí, omezující odpojující a zkratující chybový proud. Ochranou se zabývá standard IEC Obr.8 Zóny, indukce, vyrovnání potenciálu, stínění a ochranné prvky informačních systémů legenda: prvky g, m, n, o - označují přívod napájení a svodiče T1, T2, T3. prvky h, j, k, l označují datovou linii a příslušné svodiče. ITE se vstupy f, g zařízení informační techniky se vstupem datového přenosu a napájení. Zdroj: IEC Ochrana třídy zkoušek B2 dle ČSN EN předpokládá zkrat na napájecí vedení a velmi pomalý průběh impulzu. Zkouška je provedena impulzem až 4 kv tvaru 10/700 µs a 100 A (5/300 µs). Ochrana třídy zkoušek C1 dle ČSN EN uvažuje ostrou strmost čela impulzu. Zkouška je provedena impulzem až 2 kv ve tvaru 1,2/50 µs a 1 ka ve tvaru 8/20 µs. Ochrana třídy zkoušek C2 dle ČSN EN uvažuje ostrou strmost čela impulzu. Zkouška je provedena impulzem až 10 kv ve tvaru 1,2/50 µs a 5 ka ve tvaru 8/20 µs. Ochrana třídy zkoušek C3 dle ČSN EN uvažuje ostrou strmost čela impulzu. Zkouška je provedena impulzem 1 kv s gradientem růstu 1 kv/µs tvaru 1,2/50 µs a 100 A ve tvaru 10/1000 µs. Ochrana třídy zkoušek D1 dle ČSN EN uvažuje velkou energii impulzu. Zkouška je provedena impulzem nad 1 kv a 0,5 ka až 2,5 ka ve vlně 10/350 µs. Ochrana třídy zkoušek B2/C1/C2 dle ČSN EN znamená, že jediný ochranný prvek zároveň splňuje předpis všech zadaných tříd zkoušky. 159

164 Kabelové rozvody v budově Předpis stanoví, že v budově by neměl být používán jiný systém rozvodu napájení, než TN-S (respektive TN-C-S). Předpis EMC stanoví, že emise systému zůstávají pod přijatelnými mezemi určenými normou, a že instalovaný systém vykazuje požadovanou odolnost. Bezpečnost instalace se vždy upřednostňuje před EMC a ochranou. Stínění kabeláže vytváří nutnou bariéru mezi vnějším EM prostředím a přenosovou linkou. Fukčnost stínění závisí na účinnosti stínicích prvků a na způsobu jejich spojení navzájem a s pracovní zemí. Důležitá je činnost stínění proti elektromagnetickým vlivům, pokud je spojeno se zařízením na obou svých stranách. Pokud je stínění spojeno se zemí jen na jedné straně, je účinné pouze proti elektrickým polím. Dále je nutno vzdáleností nebo stíněním zajistit vzájemné oddělení mezi kabely napájení a kabely informační techniky. Křížení kabelů je nutno provádět v pravém úhlu a na obou stranách souběhů. Oddělení napájecích a datových linií je požadováno při souběhu delším než 35 metrů. Souběžné trasy mohou být odděleny vzájemným stíněním nebo vhodným uložením. Pokud jsou kabely uloženy v nosných systémech drátěný rošt není považován za EMC vhodný, děrovaný kabelový kanál je přípustný z hlediska požární odolnosti systému vhodný, plný ocelový je uvažován jako přednostní úložný systém v místech, kde není požární ohrožení. Kabely mají být ukládány v rozích kanálů, v kolektorech pak nejníže kabeláž pro citlivé datové přenosy, pak kabeláž IT, přídavné obvody a nakonec v nejvyšším patře napájecí kabely. EMC nosné systémy mají být celistvé, plošně uzavřené. Dělení a propojení jednotlivými vodiči je z pohledu EMC považováno za nedostatečné, stejně jako ukončení nosných systémů před prostupy požární přepážkou. Ložení a stínění silových kabelů v kolektorech žlabu Ložení a souběh kabelů v kovovém Rázové pole je většinou vodorovné, indukuje tedy napětí především ve svislých smyčkách. Z pohledu EMC je tedy nutné omezit dlouhé, především svislé smyčky. Jejich vzniku lze předejít násobným propojením kovových částí také v sousedících podlažích, vytvářením mřížové soustavy vyrovnání potenciálu. Dostačující je propojená mříž s okem 3 metry. Dalším přínosem je využití nosného systému výkonových kabelů jako paralelního zemního vodiče to funguje, pokud je zaručena spojitost systému a jeho dostatečný průřez. Stínění výkonových kabelů se za paralelní zemní vodič nepovažuje jeho průřez nebývá dostatečný pro odvedení velkých chybových proudů. Stínění vodičů a kabelů má za úkol snížit interference do aktivních vodičů a případné vyzařování a přeslechy od blízkých aktivních systémů. Pokud dodavatel systému vyžaduje stíněnou kabeláž, musí tato být spolehlivě provedena podle jeho zadání. 160

165 Typy stínění se liší podle použití základní zapojení slouží k potlačení rušivých elektrických polí, uzemnění bývá provedeno na citlivější straně přenosové linky. Jednostranné stínění Poruchy a výpadky funkce způsobené střídavým elektromagnetickým polem mohou být omezeny použitím stínicího pláště oboustranně uvedeného na referenční potenciál. Vzniká ale smyčka, která může přinést problémy vznikající z vyrovnávání rozdílných potenciálů na začátku a na konci vedení. Oboustranné stínění Pokud se jedná o složitý systém s elektromagnetickými vlivy a silnou elektrickou interferencí nebo se značnou délkou přívodů, může být vedení ohroženo potenciálovým rozdílem nebo interferencí. Pak je doporučeno dynamické oboustranné uzemnění. Připojení vybíjecího kondenzátoru na citlivou stranu eliminuje vliv nízkofrekvenčních proudů. Galvanické přenosy přes stínicí plášť a vysokofrekvenční rušení mohou zhoršit přenosové vlastnosti linky. Tyto rušivé vlivy odstraní pouze použití triaxiálních kabelů, kdy vnitřní plášť je stíněn na jedné straně, vnější pak připojen na vyrovnávací soustavu na obou stranách. Dvojité stínění s oboustranným uzemněním Předpokládá se připojení vnějšího stínicího pláště na skříň rozvaděče, vnitřní stínění v triaxiálním kabelu pak musí být přivedeno co nejblíže k citlivé straně linky. Triaxiální stínění může znamenat uložení kabelů v dobře provedeném žlabu. Napájení by mělo být opatřeno vhodnými filtry, případně oddělovacími transformátory. Filtry a pouzdra transformátorů pak spojeny se stínicím systémem. V žádném případě 161

166 nesmějí filtry a transformátory porušit ochrannou uzemňovací soustavu a soustavu vyrovnání potenciálu, pokud se nejedná o izolovanou část zařízení. Elektronická zařízení v blízkosti výkonových částí Příslušné standardy v oblasti bezpečnosti zařízení a omezení rizika předpokládají rizikovou analýzu a analýzu FMEDA (možnost vzniku poruchy, její detekce, analýzy a prevenci), včetně aktivního předcházení poruchám a chybovým stavům nikoli údržbou, ale vhodným návrhem a vhodnou konstrukcí. Hodnocení pro FMEDA Závažnost Účinek Description Klasifikace Nebezpečnýbez varování Nebezpečný -s varováním Může ohrozit zařízení nebo člověka. Velmi vysoký stupeň hodnocení závažnosti použijeme, když potenciální závada má vliv na bezpečnost během provozu zařízení a/nebo pokud nevyhovuje zákonným předpisům. Závada se vyskytuje bez varování. Může ohrozit zařízení nebo člověka. Velmi vysoký stupeň hodnocení závažnosti použijeme, když potenciální závada má vliv na bezpečnost během provozu zařízení a/nebo pokud nevyhovuje zákonným předpisům. Závada se vyskytuje s varováním. Velmi vysoký Závažné narušení provozu. 100% výrobku musí být sešrotováno. Výrobek/část je nefunkční, ztráta základních vlastností. Zákazník je velmi nespokojený. Vysoký Střední Nízký Velmi nízký Málo významný Nevýznamný Méně závažné narušení provozu. Výrobek je potřeba separovat a část (měně než 100%) je ke sešrotování. Zařízení sice funguje, ale výkon je snížen. Zákazník je nespokojený. Méně závažné narušení provozu. Zařízení sice funguje, ale je snížen komfort při provozu. Zákazník pociťuje nepohodlí. Méně závažné narušení provozu. Zařízení funguje při částečně sníženém výkonu a/nebo pohodlí. Zákazník pociťuje nespokojenost. Méně závažné narušení provozu. Závadu zjistí většina zákazníků. Méně závažné narušení provozu. Závadu zjistí průměrní zákazníci. Méně závažné narušení provozu. Závadu zjistí nároční zákazníci. Žádný Žádný účinek

167 Odhalení Téměř nemožné Velmi obtížné Obtížné Velmi nízké Nízké Střední Středně vysoké Vysoké Odhalení /Detection Description Pravděpodobnost, že závada bude odhalena v procesu před dalším procesem nebo před okamžikem finalizace Klasifikace Neexistuje žádný způsob odhalení závady. 10 Velmi malá pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Malá pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Velmi malá pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Nízká pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Střední pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Středně velká pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Vysoká pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Velmi vysoké Velmi vysoká pravděpodobnost, že současné kontrolní metody odhalí závadu. Téměř jisté Současné kontrolní metody téměř jistě odhalí závadu. Spolehlivost kontrolních metod je známa z podobných procesů

168 Pravděpodobnost závady Velmi vysoká: Závada je téměř nevyhnutelná Vysoká: Všeobecně závada souvisí s podobným procesem, ve kterém se často vyskytuje závada Střední: Všeobecně závada souvisí s podobným procesem, ve kterém se příležitostně vyskytuje Výskyt Možné poměry závad Cpk Klasifikace >=1 ze 2 < ze 3 >= z 8 >= z 20 >= z 80 >= ze 400 >= závada, ale ne ve velkém měřítku. 1 z 2000 >= Nízká: Velmi ojedinělé závady vztahující se k podobným procesům. Velmi nízká: Velmi ojedinělé závady vztahující se k jednomu procesu. Nepravděpodobná: Závada je nepravděpodobná. 1 z >= ze >= z >= Elektrické systémy jsou navrženy a provedeny tak, aby byla zaručena jejich spolehlivost po celou dobu života instalace. Uživatel musí být informován o možných poruchových stavech, o způsobu chování systému a o způsobech nápravy těchto poruchových stavů. Dokumentace musí být dostatečná v rozsahu pro bezpečné pochopení, pro bezpečnou instalaci a uvedení do provozu, provozování, kontrolu a kalibrování, údržbu a servis, demontáž a likvidaci tedy dostatečně pro celý životnostní cyklus přístroje, zařízení, montážního celku i systému. Elektronická zařízení v blízkosti výkonových instalací jsou podrobena enormním vlivům jak z okolního elektromagnetického prostředí, tak i možným vlivem zpětných a vyrovnávacích proudů v lokálním systému nebo obdobných projevů mezi jeho dílčími systémy. Jako příklad je možno uvést výrobní úsek s více výkonovými měniči napájenými ze společné rozvodny, kde obvody kompenzace a filtrace jsou společné celému úseku. V systému bývá provedeno funkční uzemnění a ochranné uzemnění mohou se navzájem prolínat nebezpečí se projeví při vícenásobném spojení se zemí u kombinovaného systému. Uzemnění se používá nejen z důvodu ochrany zdraví a majetku, ale také pro snížení nežádoucích vzájemných ovlivnění tedy ve funkci tlumicí, stínění a odrušení. Funkční uzemnění má za úkol především blokovat nežádoucí elektromagnetická pole a nežádoucí zpětné vlivy filtrů. Patří sem stínění kabelů, kovové nosné systému (lišty, trubky, oplechování), referenční vodiče, stínicí pouzdra a blokovací prvky, vysokofrekvenční filtry. Stínění by mělo být provedeno velkoplošně a tak, aby pokrývalo možný rozsah rušivých 164

169 frekvencí. Spoje je nutno provést velkoplošně, bezindukčními prvky (například měděnými spojovacími pásky o velkém průřezu). Důležitý je také monitoring chybových proudů procházejících systémem nebo ze zařízení/systému vycházejících. Ty mohou nežádoucím způsobem ovlivnit nebo v nejhorším případě vyřadit činnost přístroje nebo systému. Pokud je použit (pouze) proudový chránič, je chyba detekována až v okamžiku, kdy chránič vybaví. Monitor může být nastaven na dílčí hodnotu chybového proudu, přispívá tedy důležitým způsobem ke zvýšení provozuschopnosti zařízení. Elektrické a elektronické prvky mají být zvláště odolné vůči poklesům napájecího napětí, dále vůči harmonickým a meziharmonickým napětím zde podle standardu ČSN EN by měl odpovídat průmyslové třídě 3. Vedle rušení v napájecí síti má být uvažována odolnost k elektrostatickým výbojům, burstu a sršení, tranzientním rázům, elektromagnetickým emisím a rušení zpětným vyzařováním do vedení. Nejen v průmyslových aplikacích se složitým elektromagnetickým prostředím, ale také v domech a budovách určených pro obchodní nebo kancelářské účely a pro bydlení se stále častěji objevují přístroje citlivé na okolní elektromagnetické vlivy. Požadavky EMC, stínění, odrušení a ochrany před vlivy přepětí se proto dostávají stále častěji do projektů a realizací. Použity byly standardy řady ČSN , ČSN (IEC /EN 60364), ČSN EN 50173, ČSN EN 50174, ČSN EN 50178, ČSN EN 50310, ČSN EN 60071, ČSN EN 60099, ČSN EN , ČSN EN 61000, ČSN EN 61643, IEC

170 Řešení pro optimalizaci el. energie Ing. Jiří Prchal Phoenix Contact s.r.o. V dnešní době je otázka optimálního využití energií stále aktuálnější. Náklady na energie rostou každým rokem a to i přes liberalizaci trhu s nimi. Energetický management jakožto řídicí proces pro zajištění energetických potřeb, jehož cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie se stává nutností i pro menší provozy a bytové prostory v rámci facility managementu. Jedná se tedy o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který klade důraz na analýzu, kontrolu a predikci dlouhodobých spotřeb energií a médií. Skládá z následujících činností: měření spotřeby energie, stanovení potenciálu úspor energie, realizace opatření, vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření, porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených, aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů subjektu a akčních plánů V rámci výrobních podniků je problematika obzvláště aktuální, protože náklady na energie tvoří nemalou část nákladů, které se přímo promítají do ceny výrobku. Stanovením spotřeby v průběhu výroby zjistíme, jaké procesy jsou energeticky nejnáročnější a kde energiemi plýtváme zbytečně. Vedle spotřeby je dobré sledovat také kvalitu dodávek, které mají přímý vliv jak na produkci, tak na životnost a spolehlivost zařízení. V rámci analýzy dat pro stanovování potencionálních úspor často zjišťujeme, že opatření pro zefektivnění spotřeby s energiemi často nevyžadují vysoké investice. Odhalí se trvalé odběry zanedbatelného charakteru (v důsledku znamenající roční úspory v řádech tisíců korun), které nesouvisí s výrobou nebo souvisí jen minimálně. Další úspory je možné realizovat s minimálními náklady např. pouhá výměna klasických svítidel za úsporná, automatické ovládání osvětlení a jeho odstupňování podle potřeby uspoří významné částky. Velmi významnou oblastí kde se investice na snížení spotřeby energie vyplácí velice rychle jsou elektrické motory. Na nich stojí většina objemu výroby a spotřebovávají nejvíce elektrické energie. Optimalizačními nástroji v takových případech jsou měniče, energeticky efektivní motory a převodovky, regulátory a software mohou zajistit okamžité a měřitelné úspory. Jelikož konstrukční rychlost motorů je využívána jen zřídka zavedení frekvenčních měničů a řízení spotřeby přispívá nejen ke snížení nákladů a výrazným úsporám ale i k šetření ventilů, prodloužení životnosti čerpadel, omezení výpadků proudu při startu a celkovému přispění k pružnějšímu chodu. 166

171 Mnohá opatření, převážně ta nejjednodušší výše zmíněná, se minou účinkem, jsou-li závislá na lidském faktoru. V této souvislosti je nutné co nejvíce jak procesů analýzy, tak samotné optimalizační procesy co nejvíce automatizovat. Společnost Phoenix Contact nabízí kompletní sortiment k zajištění monitoringu a vyhodnocování elektrických parametrů v systému. EMpro měřiče energie jsou schopny měřit, zaznamenávat a následně předávat dále v rozličných komunikačních sítích všechny relevantní údaje o stavu distribuční sítě. A to napětí, proudy, všechny složky výkonu, účiník, spotřebu, harmonické zkreslení a frekvenci. V současné době skupina měřicích přístrojů se sestává ze tří zařízení. Nejkompaktnějším zařízením je EEM-MA250, které slouží k montáži na DIN lištu do rozvaděčových skříní a třífázovému měření do 500V AC. Nabízí nejlepší poměr cena/výkon. Obsahuje komunikační jednotku RS485. Pokud interface není třeba, je možné použít verzi EEM-MA250, která jej neobsahuje. Dále je tato řada vybavena digitálním alarmovým výstupem, který sleduje překročení nastavené hodnoty. A digitálním vstupem pro přepínání tarifů a měřením teploty. Jako univerzální měřicí zařízení k montáži do panelu nebo na víko rozvaděčové skříně je představeno zařízení EEM-MA400, toto zařízení v základu neobsahuje komunikační rozhraní, avšak je možné jej o ně rozšířit pomocí zásuvných modulů. Oba výše zmíněné měřicí přístroje slouží pro nepřímé měření proudu pomocí proudových transformátorů a to až do 4000A. Jsou schopny analyzovat celkové harmonické zkreslení až do 51. harmonické složky. Nejvyšším zástupcem rodiny EMpro je pak model EEM-MA600, který je schopen měřit napětí do 700V AC a proud bez použití proudových transformátorů. Vyhodnocuje vyšší harmonické složky až do 63 a nabízí i jejich jednotlivou analýzu. Díky rozšiřujícím modulům se pak stává univerzálním nástrojem a komunikačním expertem. Je schopen předávat data po síťových rozhraních RS485, Profibus nebo Ethernet. Dále Phoenix Contact nabízí pro tento model ethernetový gateway, pomocí kterého jste jednoduše schopni připojit do ethernetu až 246 měřicích zařízení v již předprogramovaném vizualizačním rozhraní. Dalšími rozšiřujícími moduly jsou analogový výstup, který převádí sledovanou hodnotu do signálu 0-20 ma nebo 4-20 ma. Modul sledování teploty, ke kterému je možné připojit 3 PT100 čidla (2-, 3-, 4vodičové zapojení) a vyhodnocovat tak teploty v rozvaděči od -20 až do 150 C. Posledním z rozšiřujících modulů je paměť, která je schopna pojmout měření z 62 dnů po 10 minutách. Obr. 1 EmPro (zleva MA600, MA400, MA250) 167

172 Společnost Phoenix Contact si uvědomuje, že zavádění energetického managementu je nemalou investicí pro subjekt. Nejvyšší náklady nejsou spojené s nákupem zařízení, ale s implementací do systému řízení, pořízení softwarové licence a další s tím spojené služby. Celková částka na pořízení pak může pro malé a koncové zákazníky příliš vysoká. Proto nabízíme výhodný balíček plug-and-play orientovaný právě na ně. V této aplikaci jsou použity již předprogramované průmyslové kontroléry a uživatel provádí jen nastavení. Data od měřicích pracovišť jsou sbírána na SQL serveru, ze kterého si jej uživatel může pohodlně zpracovávat. V případě zájmu o doplnění řízení do kontroléru je k dispozici tým pracovníků, kteří pomohou s implementací. Softwarové vybavení je v rámci řešení poskytováno zdarma. Obr. 2 Typické zapojení 168

173 Příloha 169

174 Soubor ČSN EN ed. 2 Ing. Milan Kaucký člen TNK 97 Od podzimu 2011 postupně přichází v platnost edic 2 souboru norem na ochranu proti blesku a přepětí: Edice: Platnost: ed. 1 ed. 2 Od Do od do ČSN EN ČSN EN ČSN EN ČSN EN Souběh edice jedna a dvě platí pouze pro provedení realizací projektů vzniklých podle edice jedna před vydáním edice dvě. Nové projekty by již zásadně měly být prováděny dle edice dvě. ČSN EN ed.2 byla konečně přijata. Její vydání ÚNMZ je plánováno počátkem února roku Edice 2 přináší velké množství změn. Ne se všemi však uživatel přijde přímo do styku. Mnoho změn je totiž v upřesnění různých koeficientů, drobné změny ve výpočetních vzorečcích a podobně, které byly zahrnuty na základě zkušeností s využíváním postupu výpočtu dle edice 1. Protože lze předpokládat, že reálně budou všichni využívat výpočetní software, zůstanou pro běžného uživatele tyto změny víceméně skryté. Protože výpočet rizika dle edice 1 je používán již od roku 2006 a měl by tedy být každému notoricky známý a jasný, budeme se v dalším textu zabývat pouze podstatnými změnami, se kterými se uživatel setká při výpočtu pomocí sofware. Zásadní a nejdůležitější změny jsou především ve vztahu k rozdělení objektu na zóny a pak v prostředí s nebezpečím výbuchu. Tyto změny mnohem realističtějším způsobem postihují technickou realitu. 170

175 Jednotlivé zóny totiž budou nově započítávány pouze v poměru, v jakém jsou k celkové hodnotě celého posuzovaného objektu. A to zvlášť pro každý uvažovaný druh rizika. Takže při správném a důsledném vyhodnocení by měl být výsledek prakticky totožný, ať počítáme objekt jako jedinou zónu, nebo jej rozdělíme např. na 100 zón. Nepatrný rozdíl by mohl být pouze vlivem zaokrouhlování hodnot. V ed. 1 toto neplatilo. Pokud bychom objekt rozdělili na několik shodných zón, výsledek by byl oproti objektu s jedinou zónou násobkem počtu zón. Proto jsme se v ed. 1 museli snažit objekt dělit na co nejméně zón. Toto započítávání jednotlivých zón bude zadáváno ve formuláři Výpočtu ztrát. I výpočet dle edice 2. Bude prováděna obdobným způsobem jako v ed.1 Z titulní strany software postupně vyplňujeme jednotlivé formuláře odshora dolů. Obr. Titulní strana 171

176 V parametrech přípustného rizika došlo k jediné zásadní změně, a tou je změna hodnoty přípustného rizika ztráty kulturního dědictví z hodnoty 0,001 na hodnotu 0,0001. Obr. Parametry přípustného rizika V zadávání základních parametrů objektu nedošlo k žádným změnám. Ale jak je výše uvedeno, bude se mnohem více používat rozdělení objektu na zóny, které budou započítávány v poměru jejich zastoupení k celkovým hodnotám objektu. Proto celkové hodnoty objektu budou zadávány hned ve formuláři objektu. Z mé zkušenosti vyplývá, že nezanedbatelná část uživatelů programu je schopna celkovou hodnotu objektu v každé zóně zadat úplně jinak. Proto jsem proti možných chybám volil opatření, zadávat tyto hodnoty na jediném místě a do ostatních formulářů je pouze načítat. Ve vnějších zónách došlo k nepatrné změně, a sice že veškerá opatření proti nebezpečnému dotykovému a krokovému napětí je možné kombinovat. U edice 1. To bylo pouze u tří z nich. Fyzické zábrany nebo Faradayova klec byly samostatné. 172

177 Obr. Objekt Obr. Vnější zóna 173

178 Okolní související objekty jsou beze změn, proto zde nejsou dále rozváděny. U připojených vedení k objektu došlo kromě změny názvu z inženýrské sítě na vedení ke zjednodušení zadávání parametrů sekcí vedení s rozlišením pouze na kabelové a venkovní. Ostatní dříve zadávané hodnoty rezistivity okolí kabelů nebo výšky venkovního vedení již odpadly. Rovněž je srozumitelnějším způsobem zadáván transformátorový činitel, protože se vedení člení pouze na VN nebo NN a sdělovací. Právě v edici 1 řádně nevysvětlené ukončení sekce transformátorem, vedlo v praktických výpočtech k mnoha zásadním omylům v zadávání. Novinkou u vedení je zadávání vztahu vedení vně budovy k systému vyrovnání potenciálu v budově, které je často v tomto případě reprezentováno HOP. Obr. Vedení U vnitřní zóny došlo především k podstatnému upřesnění rizika požáru a nebezpečí výbuchu. Prostředí s nebezpečím výbuchu má různé koeficienty podle nebezpečnosti jednotlivých ex-zón. To, v kombinaci s možností dělit objekt na množství zón bez vlivu na výsledek, mnohem reálněji popisuje situaci v objektech, kde se zóny s nebezpečím výbuchu vyskytují. Rovněž vyhovující vyhodnocení rizika v těchto objektech vychází mnohem snáze a navíc v souladu s realitou. V ed. 1 jsou naopak objekty s nebezpečím výbuch velikým problémem. Vliv na okolí se přesunul do zadávání ztrát. Riziko úhynu drahého zvířete, či zvířat, v důsledku poruch elektrických a elektronických systémů a z toho vyplývající ekonomické ztráty je možné uvažovat u kteréhokoli druhu objektu, nejen u zemědělských provozů s chovem zvířat, jak tomu bylo v edici

179 Obr. Vnitřní zóna Dále u vnitřní zóny přibyla ochranná opatření proti dotykovému a krokovému napětí. Bohužel byla systematicky fakticky beze změn převzata z vnějších zón, kde mají zcela odlišný charakter. Takže je spíše otázkou dalšího vývoje, jak budou využívána a lze očekávat jejich další upřesnění v edici 3, která je zatím předpokládána nejdříve za dalších 5 let. Odolnost instalovaných zařízení byla rozšířena o hodnotu mimo 4SN , článek tab. 44B o hodnotu 1 kv. Tato úprava je zřejmě reakcí na rozšířené instalování FVE panelů. 175

180 Obr. Parametry vnitřních zón Výpočet ztrát bude náročnější na součinnost s investorem, protože bude nutné přesně pro každé riziko zjistit podíl zóny na celém objektu. Už nebude možné zadat pouze výpočet z typických hodnot a o víc se nestarat. Na druhou stranu to umožní bez zbytečného navyšování výsledného součtu celkového rizika v objektu dělit objekt na více výpočetních zón. Ztráty bude nutné znovu zadat pro všechny uvažované zóny pro všechna rizika R1 až R4 samostatně. Nejjednodušší bude zadávat, že příslušné riziko se v dané zóně neuvažuje. Započítávaná rizika budou ale proti edici 1. Více obtížnější. U Rizika R1. Ztrát na lidských životech bude nutné s investorem podrobně probrat výskyt osob. 176

181 Obr. Ztráty na lidských životech Bude nutné určit kolik osob a kde se v objektu průměrně vyskytují. Obtížné to může být např. v nemocnicích, kde sestry běžně přecházejí na různá pracoviště, tedy i do možných různých zón dle výpočtu rizika. Zde bude nutná podrobná analýza a kontrola součtu veškerých časů, aby se nakonec nezjistilo po povrchní zadání, že sestry pracují více než 24 hodin denně Obdobné to bude i v jiných složitějších objektech. Ztráty na veřejných službách rizika R2 by se měly zadávat mnohem jednodušeji z počtu uživatelů obsluhovaných z dané zóny. Dalším parametrem bude koeficient dle typu veřejné služby, který byl zadán ve formuláři Parametrů vnitřních zón. 177

182 Obr. Ztráty na veřejných službách Obdobně jednoduše budou zadávány Ztráty na kulturním dědictví rizika R3. Tam spíše může nastat problém s určením hodnot uměleckých děl, nebo neochoty majitele tyto hodnoty uvádět Obr. Kulturní ztráty 178

183 Obtížné bude zadávání ekonomických ztrát rizika R4, kde hodnoty dané zóny jsou rozčleněny do jednotlivých kategorii, které musí sdělit investor. Pomůckou by mohlo být v normě uvedené typické rozdělení. Obr. Ztráty ekonomické Při zadávání vnějších zón je možné zadat i ztráty v širším okolí, které v edici 1. Zahrnoval koeficient paniky či vlivu na okolí. Zadání hodnot bude samozřejmě rovněž vyžadovat podrobnou analýzu nebezpečí pro okolí Obr. Ztráty v širším okolí Celkově lze konstatovat, že výpočet bude objektivnější, ale na druhou stranu i náročnější na znalosti osob výpočet provádějících a zjišťování potřebných údajů od investora nebo provozovatele. 179