Sborník přednášek L. P. Elektro s.r.o.

Transkript

1 Sborník přednášek L. P. Elektro s.r.o. Novoměstská 1a, Brno Fax:

2 1. vydání ISBN:

3 OBSAH Nové normy vydané od září 2011 Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ Praha Nová ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Zdravotnické prostory Nová ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Světelná instalace napájená malým napětím Ing. Karel Dvořáček, předseda TNK 22, člen TNK 76 a autorizační komise ČKAIT Uplatňování nových norem pro elektrická vedení, uzemňování a ochranné vodiče v praxi elektrotechnika JUDr. Zbyněk Urban, člen TNK 22, revizní technik, Praha Koordinace projektové dokumentace silnoproudé a slaboproudé části elektrických rozvodů Ing. Jiří Horák, autorizovaný inženýr projekce elektro Výroba v elektrotechnice ve vztahu ke kontrolním činnostem výrobců a státu František Kosmák, odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru Základní dokumenty pro provádění revizí a jejich význam pro zpracování revizní zprávy Ing. Miloslav Valena, Elektro služby Kladno, soudní znalec v oboru elektrotechnika Školení podle vyhlášky 50/78 Sb. se zaměřením na silovou elektroinstalaci, požárně bezpečnostní zařízení a výrobu rozváděčů nn Ochrana před úrazem elektrickým proudem Josef Honzík, Instalace Praha s.r.o. Spolehlivost v elektrotechnice Ing. Ondřej Komenda, insophy s.r.o.

4 Náplň kontroly a prohlídky elektrických zařízení pracovních a zdvihacích strojů, se zaměřením na rozváděče strojů Praktický postup při revizní činnosti u pracovních/zdvihacích strojů nejčastěji zjišťované závady a nedostatky Identifikace a zařazení elektrických zařízení Revize Stroje dle ČSN EN ed.2. nebo revize Spotřebiče ČSN ed.2 Základní postupy při ověřovaní bezpečnosti rozdíl mezi strojním zařízením a elektrickým spotřebičem Strojní zařízení jako určené technické zařízení elektrické nainstalované v objektech působnosti Drážního správního úřadu Ing. Vladimír Macháček, inspektor EZ a ZZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem Milan Dolenský, lektor RT EZ - E1/B Kritická místa elektrické instalace při navrhování elektrických zařízení a elektrických systémů aneb na co se při následné údržbě a revizi zaměřit Ing. Josef Loos, IEn., obchodně-technický zástupce, TRATEC-CS s.r.o. Využití prvků Eaton v pracovních strojích s ohledem na aktuální bezpečnostní normy Ing. Karel Špaček, Eaton Elektrotechnika s.r.o., Produktový manažer Průmyslové komponenty Výroba a montáž rozváděčů a rozvodnic, legislativa a požadavky nových ČSN EN ed.2: František Kosmák, Odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru Dozor nad trhem rozváděče NN Jiří Blažek, Česká obchodní inspekce, inspektor specialista oddělení technické kontroly Ing. Miroslav Zoula, Česká obchodní inspekce, inspektor specialista oddělení technické kontroly Nízkonapěťové rozváděče Rittal dle ČSN EN /-2 Rittal Therm 6.1 software pro výpočet klimatizace rozváděčových skříní Pavel Škoch, Product Manager, Rittal Czech, s.r.o. Produkty Lapp pro rozvaděčovu techniku Ing. Karel Krejza, senior produktový manažer LAPP KABEL Ing. Bohumír Haleš, produktový manažer LAPP KABEL

5 Ochrana automatickým odpojením od zdroje a stanovení času odpojení Vypínací charakteristiky, selektivita jištění a omezení zkratových proudů Proudové chrániče Ing. František Štěpán, Eaton Elektrotechnika s.r.o. Výkonové jištění, selektivita, nastavení spouští, jističe IZMX Leoš Blažek, Eaton Elektrotechnika s.r.o., Produktový manažer - Distribuce el. energie Nové produkty a řešení v moderní elektroinstalaci xcomfort Topná sezóna se blíží! Bezdrátová regulace podlahového vytápění RF Multiaktor pro topení/chlazení až 12 místností Zónová regulace vytápění až pro 6 zón - EATON RF systém komfort EATON bezdrátový systém xcomfort komunikuje rovněž po datovém kabelu Ethernet Jaromír Pávek, Produktový manažer xcomfort Jednoduchá automatizace se systémem SmartWire-DT Ing. Karel Špaček, Eaton Elektrotechnika s.r.o., Produktový manažer Průmyslové komponenty Základní požadavky na vodiče vedení a jejich uložení Ing. Karel Dvořáček, předseda TNK 22, člen TNK 76 a autorizační komise ČKAIT Základní faktory vstupující do výpočtu dimenzí vodičů vedení, příklady výpočtů bez použití programu Návrh a dimenzování ochranných a uzemňovacích vodičů, příklad určení Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s r. o. Výběr jisticích a spínacích prvků při návrhu rozvaděče Petr Bohušík, Schneider Electric CZ, s. r. o. Program pro návrh a výpočet elektrických sítí NN Ecodial Advance Calculation CZ V Leoš Kabát, Schneider Electric CZ, s.r.o.

6

7 Nové normy vydané od září 2011 Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012 Ing. Vincent Csirik Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Úvod Pro sjednocení postupů při tvorbě technických norem vydává ÚNMZ metodické pokyny pro normalizaci. Tyto metodické pokyny jsou volně přístupné na webových stránkách ÚNMZ Jedná se předně o následující metodické pokyny: MPN 1:2011 Zpracování, stavba, členění a úprava českých technických norem stanoví pravidla pro zpracování návrhů, stavbu, členění a úpravu dokumentů určených k vydání jako české technické normy (dále ČSN), a to jak původní ČSN zpracované na národní úrovni, tak ČSN, kterými se přejímají evropské a mezinárodní normativní dokumenty, včetně harmonizačních dokumentů, do soustavy českých technických norem. Pokud je to možné, platí tato pravidla také pro zpracování návrhů dalších dokumentů (technické zprávy nebo pokyny), zaváděných jako dokument označený technická normalizační informace, který je dalším produktem vydávaným ÚNMZ. MPN 2:2010 Spolupráce s ISO a IEC v oblasti technické normalizace stanoví jednotný postup při normalizační spolupráci v procesu tvorby mezinárodních norem s pracovními orgány Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO a Mezinárodní elektrotechnické komise IEC. MPN 3:2010 Spolupráce s CEN a CENELEC v oblasti technické normalizace stanoví jednotný postup při normalizační spolupráci v procesu tvorby evropských norem s pracovními orgány evropských normalizačních organizací CEN a CENELEC. MPN 4:2010 Spolupráce s ETSI v oblasti technické normalizace, které stanoví jednotný postup při normalizační spolupráci s pracovními orgány evropské normalizační organizace v oblasti telekomunikací, Evropským ústavem pro telekomunikační normy ETSI. Pokyny pro sestavování plánu technické normalizace 2012, k zajištění jednotného postupu při navrhování, zdůvodňování a posuzování návrhů normalizačních úkolů tvorby norem v národní, evropské a mezinárodní oblasti v návaznosti na ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (pozn. Připravuje se na rok 2012). Nové metodické pokyny pro normalizaci MPN 1:2011 V listopadu 2011 byly schváleny nové metodické pokyny pro normalizaci MPN 1:2011 Zpracování, stavba, členění a úprava českých technických norem. Tyto metodické pokyny stanovují pravidla pro zpracování návrhů, stavbu, členění a úpravu dokumentů určených k vydání jako české technické normy (dále ČSN), a to jak původní 1

8 ČSN zpracované na národní úrovni, tak ČSN, kterými se přejímají evropské a mezinárodní normativní dokumenty, včetně harmonizačních dokumentů, do soustavy českých technických norem. Pokud je to možné, platí tato pravidla také pro zpracování návrhů dalších dokumentů (technické zprávy nebo pokyny), zaváděných jako dokument označený technická normalizační informace, který je dalším produktem vydávaným ÚNMZ. Účelem metodických pokynů je zajistit pokud možno jednotnou úpravu všech vydávaných dokumentů, bez ohledu na rozdíly jejich technického obsahu. V kapitole 3 jsou uvedeny termíny a definice, které jsou potřebné pro správné využívání uvedených metodických pokynů a současně nám umožňují orientaci v dané oblasti. Jsou mimo jiné uvedeny tyto termíny a definice: Normativní dokument dokument vydaný národní, evropskou nebo mezinárodní normalizační organizací, který poskytuje pravidla, směrnice a charakteristiky činností nebo jejich výsledků (pozn. Normativní dokument je generický termín, který zahrnuje dokumenty, jako jsou normy, technické specifikace, pravidla (správné) praxe a předpisy). Norma dokument vytvořený na základě konsenzu a schválený uznaným orgánem, poskytující pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků a zaměřený na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti. Česká technická norma (ČSN) veřejně dostupná technická norma přijatá národním normalizačním orgánem. Mezinárodní norma ISO, IEC veřejně dostupná mezinárodní norma přijatá mezinárodní normalizační organizací (ISO nebo IEC). Evropská norma EN, ETSI EN norma přijatá evropskou normalizační organizací (CEN, CENELEC nebo ETSI) s povinností zavést ji jako identickou národní normu a zrušit konfliktní národní normy. Harmonizovaná norma norma vypracovaná na základě mandátu uděleného CEN, CENELEC nebo ETSI Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu, která poskytuje prostředky shody se základními požadavky směrnice, popřípadě směrnic nového přístupu. Harmonizační dokument HD normativní dokument přijatý CENELEC, s povinností zavést jej na národní úrovni alespoň formou zveřejnění čísla a názvu HD a zrušit konfliktní národní normy; po splnění těchto povinností je na volbě člena, zda ponechá v platnosti národní normu upravující problematiku v rámci předmětu HD za předpokladu, že je ekvivalentní, pokud jde o technický obsah, nebo ji zruší a vydá novou normou zavádějící HD; číslo, název a datum každé takové národní normy se musí oznámit Řídicímu centru CEN/CENELEC. Technická normalizační informace TNI dokument, který obsahuje: technické údaje, které ještě nemají předpoklad zpracování na úrovni normy (kde však z různých důvodů existuje perspektivní, nikoliv okamžitá možnost vydání normy) nebo jsou do nich převzaty některé osvědčené údaje ze zrušených ČSN, jejichž zachování a využití (po případné aktualizaci) je účelné; dokument se označuje TNI; evropské a mezinárodní dokumenty (např. technická zpráva, pokyn ISO/IEC, PAS, CWA), které nelze vydat jako ČSN, vzhledem k jejich informativnímu charakteru; dokumenty se označují zkratkou TNI doplněnou označením přejímaného dokumentu. 2

9 Tyto metodické pokyny mj. uvádí: Názvy členících prvků V tabulce 2 MPN 1:2011 jsou uvedeny názvy členících prvků některých elektrotechnických norem: Názvy Číslování Příklad část Vzestupně jedním číslem 4 kapitola Vzestupně v rámci každé části; neodděluje se tečkou 41 oddíl Vzestupně v rámci části a kapitoly za číslem kapitoly; 413 neodděluje se tečkou nebo se používají slovy vyjádřené řadové první číslovky III článek Vzestupně v daném rámci za čísly části kapitoly a oddílu; odděluje se tečkou za číslem kapitoly bod Vzestupně v rámci článku; oddělují se tečkou za číslem článku Předmluva Příspěvek přináší přehled normalizační činnosti v oblasti pravidel pro elektrotechniku. Vzhledem k rozsahu uvedené tematiky, nezachází do podrobnosti. Pro přehlednost je tato část rozdělena do následujících tematických okruhů: Nové normy ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku vydané v roce 2012 Připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012/2013 Pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) současný stav a výhled Stav zavádění souboru HD (IEC 60364) do soustavy národní normalizační soustavy jako soubor ČSN Nové normy ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku vydané v roce 2012 Jedná se předně o tyto nové normy: I. ČSN o kterých byla uvedena informace na 20. CSE (připomenutí) ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-42: Bezpečnost Ochrana před účinky tepla (vydání únor 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2011, který přejímá IEC :2010 modifikovaně. Společné modifikace jsou označeny postranní čarou na levém okraji texu. Uvedená norma s účinností od nahrazuje ČSN z listopadu 1994, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Významné změny oproti předchozímu vydání jsou: 3

10 - Do rozsahu platnosti je nyní zahrnuta ochrana před tepelnými účinky a plameny v případě nebezpečí požáru šířícího se z elektrické instalace do jiných prostorů, oddělených blízkými přepážkami. - Rozšířily se/upravily se požadavky týkající se únikových cest pro evakuaci v případě nebezpečí. - Rozšířily se/upravily se požadavky týkající se povahy zpracovávaných a skladovaných hmot. - Rozšířily se/upravily se požadavky týkající se hořlavých konstrukčních materiálů. - Trochu se upravily požadavky týkající se staveb šířících požár. - Byly doplněny nové požadavky na volbu a provedení instalací v prostorech, ve kterých by mohlo být ohroženo drahé zboží. - Ochrana před přehřátím nyní zahrnuje topná tělesa. - Byly změněny nebo doplněny některé české termíny a definice. Do předmluvy, do článku Vysvětlivky k textu normy byl (na základě projednání v TNK 22 Elektrotechnické předpisy) zařazen text: Tato norma obsahuje vedle odvolávek na evropské harmonizační dokumenty (HD) a evropské normy (EN) též odvolávky na mezinárodní normy IEC, které jsou v rámci CENELEC (Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice) zavedeny jako evropské harmonizační dokumenty (HD) nebo evropské normy (EN). Přehled harmonizačních dokumentů (HD) a evropských norem (EN) odpovídajících normám IEC, na které jsou odvolávky v této ČSN je uvedený v příloze ZA této normy. Normy ČSN odpovídající těmto harmonizačním dokumentům a evropským normám jsou uvedeny v předmluvě v odstavci Informace o citovaných dokumentech. Úprava článku týkající se České republiky uvedená v přílohách A a ZB umožňuje uplatnit vedle ochranných opatření uvedených v tomto článku i odchylné řešení uzavřením elektrických rozvodů v krytech se stupněm ochrany alespoň IP4X. Tato část souboru norem ČSN platí pro elektrické instalace s ohledem na opatření na ochranu osob, užitkových zvířat a majetku před: tepelnými účinky, hořením nebo degradací materiálů a rizikem popálení způsobeným elektrickým zařízením; plameny v případě nebezpečí požáru šířícího se od elektrické instalace do ostatních požárních úseků oddělených přepážkami, které jsou v blízkosti a narušením bezpečné funkce elektrického zařízení včetně bezpečnostních instalací. Pozn. 1: Pro ochranu před účinky tepla se mohou uplatňovat národní právní předpisy. Pozn. 2: Ochranou před nadproudy se zabývá IEC ČSN /Z1 Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost Kapitola 42: Ochrana před účinky tepla (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :1994 a ČSN ed. 2:

11 ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení Elektrická vedení (vydání únor 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2011, který je převzetím IEC :2009 modifikovaně. Tato část souboru ČSN se zabývá výběrem a stavbou elektrických vedení. Daná norma s účinností od nahrazuje ČSN z března 1998, ČSN ed. 2 z dubna 2003 a ČSN z , které do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Významné změny proti předchozímu vydání: Článek zavádí menší změny ohledně přípojnicového rozvodu a systém sestav přípojnic. Článek zavádí menší změny ohledně průřezů kabelů, které přenášejí proudy vyšších harmonických. Byl doplněn nový článek zabývající se jednožilovými kabely s kovovým pláštěm. Článek 525 mění maximální hodnoty úbytku napětí, které se připouštějí mezi začátkem spotřebitelovy instalace a zařízením, které by nemělo být větší než to, které je uvedeno v příslušné příloze. Článek 526 zavádí menší změny týkající se elektrických spojů včetně dodatečných výjimek týkajících se kontrol spojů a doplňujících poznámek. Článek 528 zavádí doplňující požadavky s ohledem na blízkost podzemních silových a telekomunikačních kabelů. Článek 529 zavádí menší změny týkající se volby a kladení vedení s ohledem na údržbu včetně čištění. Do normy jsou formou informativní přílohy NA zapracovány některé údaje, které byly v předchozím vydání normy označeny písmenem N v číslech článků a tabulek i v označeních poznámek a které byly do znění předchozího vydání normy doplněny navíc oproti znění tehdy převzatého harmonizačního dokumentu HD S1:1995 (tehdy byla tato ustanovení nazvána národními doplňky). Do informativní přílohy NA však z určitých důvodů nebyly převzaty všechny tyto údaje a informace: Jedním z těchto důvodů je to, že soubor ČSN platí pro obvody napájené jmenovitým střídavým napětím do V včetně (viz ČSN ed. 2). Proto již nejsou v této normě uváděny požadavky pro elektrická vedení na střídavá napětí nad V. K tomuto závěru přispěla i skutečnost, že se oproti dřívějším zvyklostem změnila technologie provedení kabelů nad V a změnil se i způsob jejich pokládky. Další ustanovení, která byla v předchozím vydání této normy obsažena jako národní doplňky, jsou obsažena již v jiných technických normách. Pokud se týká způsobů používání vodičů a kabelů nn, platí pro ně ČSN Požadavky z hlediska prostorového uspořádání kabelů různých napěťových soustav navzájem i vzhledem k vedením ostatních sítí technického vybavení jsou obsaženy v ČSN Tato norma také stanoví nejmenší dovolené krytí podzemních sítí, tedy i silových kabelů do 1 kv i nad 1 kv, sdělovacích kabelů, kabelovodů i kolektorů. Podrobná ustanovení ke vzdušným 5

12 vzdálenostem živých částí, tedy i tuhých holých vodičů nad 1 kv jsou obsažena v ČSN Norma obsahuje též požadavky na dimenzování vodičů a kabelů obsažené v ČSN ed. 2:2003 a Požadavky ČSN :1983. Do předmluvy, do článku Vysvětlivky k textu normy byl (na základě projednání v TNK 22 Elektrotechnické předpisy) zařazen text: Tato norma obsahuje vedle odvolávek na evropské harmonizační dokumenty (HD) a evropské normy (EN) též odvolávky na mezinárodní normy IEC, které jsou v rámci CENELEC (Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice) zavedeny jako evropské harmonizační dokumenty (HD) nebo evropské normy (EN). Přehled harmonizačních dokumentů (HD) a evropských norem (EN) odpovídajících normám IEC, na které jsou odvolávky v této ČSN je uvedený v příloze ZA této normy. Normy ČSN odpovídající těmto harmonizačním dokumentům a evropským normám jsou uvedeny v předmluvě v odstavci Informace o citovaných normativních dokumentech. Vysvětlení návazností na souvisící normy jsou uvedeny již ve výše uvedeném odstavci Změny proti předchozím normám. Ke kapitole 527 normy je vhodné upozornit ještě na ČSN :2009, která platí pro projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti i požadavky na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru. Tím tato norma doplňuje požadavky ČSN a ČSN na instalace vodičů a kabelů v nevýrobních a výrobních objektech z hlediska požárního nebezpečí. Do normy byly doplněny národní informativní poznámky pod čarou, které jsou označeny POZNÁMKA K TÉTO NORMĚ a národní přílohy NA (informativní), která obsahuje informace k provádění elektrických vedení u elektrických instalací do V a NB (informativní), která obsahuje ustanovení předchozího vydání této normy, které nespadá z hlediska napěťové úrovně vedení do náplně této normy. ČSN /Z2 Elektrotechnické předpisy Část 5: Výběr a stavba lektrických zařízení Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :1998 a ČSN ed. 2:2011 (do ). ČSN ed. 2/Z1 Elektrické instalace budov Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN ed. 2:2003 a ČSN ed. 2:2011 (do ). ČSN /Z1 Kladení elektrických vedení do stropů a podlah (vydání únor 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :1983 a ČSN ed. 2:2011 (do ). 6

13 II. Další ČSN v dané oblasti vydané v roce 2012 ČSN ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče (vydání duben 2012) Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD :2011, který přejímá mezinárodní normu IEC :2011 modifikovaně Daná norma s účinností od nahrazuje ČSN ed. 2 ze srpna 2007, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Změny proti přechozí normě: vyjasnění definice ochranného vodiče; zlepšené stanovení mechanických charakteristik zemniče; zavedení zemničů pro ochranu před úrazem elektrickým proudem a pro ochranu před bleskem; přílohy lépe popisující základové zemniče uložené v betonu a zemniče uložené v zemi. Vlastní normativní část normy obsahuje jen základní požadavky, na provedení uzemnění. Upřesnilo se stanovení mechanických charakteristik zemničů, je sjednoceno pojetí uzemnění pro ochranu před úrazem elektrickým proudem a pro ochranu před bleskem. Do této normy byly doplněny informativní národní přílohy NA až ND, které obsahují vysvětlení a doplňující údaje k textu normy a porovnání s ostatními souvisejícími normami. Tato norma je určena pro zřizování uzemnění a pro ochranné vodiče včetně vodičů ochranného pospojování tak, aby elektrická instalace byla bezpečná. V kapitole 3 jsou uvedeny termíny a definice z kterých je vhodné uvést následující: neživá část vodivá část zařízení, které se lze dotknout a která není normálně živá, ale může se stát živou v případě poruchy základní izolace, cizí vodivá část vodivá část, která není součástí elektrické instalace a která může přivést elektrický potenciál, obvykle potenciál místní země, zemnič vodivá část, která může být uložena v půdě nebo určitém vodivém prostředí, např. v betonu v elektrickém styku se zemí, základový zemnič v betonu vodivá část zabudovaná v betonu základů budovy, která obvykle vytváří uzavřenou smyčku, základový zemnič v půdě vodivá část uložená v zemi pod základy budovy, která obvykle vytváří uzavřenou smyčku, ochranný vodič vodič určený pro zajištění bezpečnosti, např. ochranu před úrazem elektrickým proudem, Poznámka: Mezi příklady ochranného vodiče patří vodič ochranného pospojování, vodič ochranného uzemnění a uzemňovací přívod, je-li použitý pro ochranu před úrazem elektrickým proudem. vodič ochranného pospojování ochranný vodič zabezpečující ochranné pospojování, 7

14 uzemňovací přívod vodič, který zajišťuje vodivou dráhu nebo část vodivé dráhy mezi daným bodem v síti, v instalaci nebo v zařízení a zemničem nebo soustavou zemničů, hlavní ochranná svorka; hlavní ochranná přípojnice svorka nebo přípojnice, která je částí uzemňovací soustavy instalace umožňující elektrické spojení několika vodičů za účelem uzemnění, vodič ochranného uzemnění ochranný vodič pro zajištění ochranného uzemnění, pracovní uzemnění uzemnění bodu nebo několika bodů v elektrické síti nebo instalaci nebo v zařízení za jiným účelem než je elektrická bezpečnost, uzemňovací soustava všechny elektrické spoje a prvky, které jsou součástí uzemnění elektrické sítě, instalace a zařízení. Tato norma mimo jiné uvádí: Uzemnění může sloužit současně jako ochranné i jako pracovní, nebo se ochranné a pracovní uzemnění může provádět samostatně podle toho, jak to elektrické zařízení vyžaduje. Požadavky na ochrannou funkci mají vždy přednost. Poznámka: N Uzemnění se zřizuje pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, pro ochranu před bleskem a přepětím nebo pro správnou funkci elektrických zařízení. Zajišťuje se zemniči náhodnými nebo strojenými. Pokud je instalace vybavena zemničem, musí tento zemnič být pomocí uzemňovacího přívodu spojen s hlavní ochrannou svorkou nebo přípojnicí. Poznámka: Aby každá instalace měla svůj vlastní zemnič, se nevyžaduje. Jestliže instalace je napájena z vysokého napětí, musí se vyhovět požadavkům týkajícím se uzemňovací soustavy vysokonapěťového napájení a nízkonapěťové instalace uvedeným v kapitole 442 IEC :2007. Požadavky na provedení uzemnění jsou zaměřeny na zajištění spojení se zemí, které: je spolehlivé a vhodné z hlediska požadavků ochrany instalace; vydrží zemní poruchové proudy a proudy ochranným vodičem k zemi, aniž by to vyvolalo nebezpečí tepelných, tepelně mechanických a elektromechanických namáhání nebo nebezpečí úrazu elektrickým proudem v důsledku těchto proudů; pokud to přichází v úvahu, je vhodné také z hlediska požadavků na pracovní uzemnění; je vhodné pro předvídatelné vnější vlivy, např. mechanické namáhání a korozní účinky. Je nutno uvažovat s uspořádáními uzemnění, ve kterých je možno očekávat, že jimi budou protékat vysokofrekvenční proudy. Typ, materiály a rozměry zemničů je nutno zvolit tak, aby vydržely účinky korozních vlivů a aby měly po plánovanou dobu života odpovídající mechanickou pevnost. V normě jsou uvedeny příklady zemničů, které mohou být používány: základový zemnič v betonu; základový zemnič v půdě; 8

15 kovové elektrody uložené přímo v zemi, a to vertikálně nebo horizontálně (např. tyče, dráty, pásky, trubky nebo desky); kovové pláště nebo jiné kovové obaly kabelů podle místních podmínek nebo požadavků; jiná vhodná podzemní kovová díla (např. potrubí) podle místních podmínek nebo požadavků; kovové výztuže betonu (kromě výztuže v předpjatém betonu) uloženého v zemi. Při volbě typu a úložné hloubky zemniče se musí uvažovat s možným mechanickým poškozením a s místními podmínkami, aby se minimalizovaly účinky vysychání půdy a jejího promrzání. Jestliže se pro uzemnění používají různé materiály, je třeba uvažovat s elektrolytickou korozí. Pro vnější vodiče (např. uzemňovací přívody) připojené k základovému zemniči v betonu, nesmí být spojení provedené žárem pozinkovanou ocelí uloženo přímo v půdě. Uzemňovací soustava nesmí spoléhat na kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny. S jeho délkou v zemi se z hlediska dimenzování zemniče nesmí uvažovat. Poznámka: Tento požadavek však nevylučuje ochranné pospojování těchto potrubí pomocí hlavní uzemňovací přípojnice. Tam, kde se uplatňuje katodická ochrana a kde neživá část jednotlivého elektrického zařízení napájená ze sítě TT je přímo spojena s potrubím, může kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny sloužit výhradně jako zemnič pro toto určité zařízení. Zemnič nesmí být přímo ponořený v proudící vodě, řece, rybníku, jezeře a podobně. Jestliže je zemnič složený z částí, které musí být vzájemně spojeny, musí být spojení provedeno exotermickým svařením, tlakovými konektory, svorkami nebo jinými vhodnými mechanickými spojkami. Poznámka: Spojení provedená pouze ovinutím ocelového drátu, není pro ochranné účely přípustné. Aby bylo možné spojit navzájem jednotlivé zemniče, a ty spojit také, s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí a potom též s dalšími částmi, které je třeba uzemnit, vyvádějí se ze zemničů uzemňovací přívody. Hliníkové vodiče se jako uzemňovací přívody nesmějí používat. Poznámka: Pokud je systém ochrany před bleskem spojen se zemničem, měl by mít uzemňovací přívod průřez alespoň 16 mm 2 pro měď (Cu) nebo 50 mm 2 pro železo (Fe) (viz soubor IEC 62305). Spojení uzemňovacího přívodu se zemničem musí být provedeno důkladně a po elektrické stránce uspokojivým způsobem. Spojení musí být provedeno exotermickým svařením, tlakovými spoji, svorkami nebo jinými mechanickými spoji. Mechanické spoje musí být instalovány v souladu s pokyny výrobce. Pokud je použito svorek, tak ty nesmí poškodit ani zemnič ani uzemňovací přívod. Připojovací zařízení nebo přípravky, které závisí výhradně na pájení, se nesmějí používat samostatně, pokud spolehlivě nezajišťují odpovídající mechanickou odolnost. V každé elektrické instalaci, ve které je použito ochranné pospojování, musí být hlavní ochranná svorka a musí k ní být připojeny: 9

16 vodiče ochranného pospojování; uzemňovací přívody; ochranné vodiče; uzemňovací přívody pracovního uzemnění, pokud to přichází v úvahu. Poznámka 1: Není nutné spojovat každý jednotlivý ochranný vodič přímo s hlavní ochrannou svorkou nebo přípojnicí, pokud jsou s touto svorkou nebo přípojnicí spojeny prostřednictvím jiných ochranných vodičů. Poznámka 2: Hlavní uzemňovací svorku nebo přípojnici budovy je možno zpravidla použít i pro účely pracovního uzemnění. Ta se potom považuje za připojovací bod k uzemňovací soustavě i pro účely informační technologie. Tam, kde je více než jedna uzemňovací svorka, musí být uzemňovací svorky propojeny. Každý vodič spojený s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí musí být možno samostatně odpojit. Toto spojení musí být spolehlivé a rozpojitelné pouze pomocí nástroje. Poznámka: Aby bylo možno měřit odpor celé uzemňovací soustavy, mohou být součástí hlavní uzemňovací svorky vhodné prostředky pro odpojení. Ochrannými vodiči mohou být: vodiče v mnohožilových kabelech; izolované nebo holé vodiče ve společném obložení s pracovními vodiči; upevněné holé nebo izolované vodiče; kovové pláště kabelů, stínění kabelů, pancéřování kabelů, drátěné pletivo, koncentrické vodiče, kovové instalační trubky, předměty, pro něž stanoví podmínky. Jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování se nesmějí používat tyto kovové části: kovová vodovodní potrubí; potrubí obsahující potenciálně hořlavé látky, jako jsou plyny, kapaliny, prachy; konstrukční části vystavené za normálního provozu mechanickým namáháním; pohyblivá nebo poddajná kovová vedení, pokud pro účel ochranných vodičů nejsou přímo navržená; pohyblivé kovové části; podpěry vodičů, kabelové lávky a kabelové žebříky. Poznámka: Mezi příklady ochranných vodičů patří vodiče ochranného pospojování, vodiče ochranného uzemnění a uzemňovací vodiče, pokud jsou použity pro ochranu před úrazem elektrickým proudem. Poznámka: V České republice mohou být vodovodní potrubí používána jako vodiče pospojování. Pokud se týká kabelových lávek a kabelových žebříků, ty se dovoluje jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování používat, pokud jsou součástí řádně vyprojektované soustavy pospojování, u něhož se i při výměně jednotlivých částí dbá na zachování průběžné celistvosti a vodivosti, přičemž jednotlivé na sebe navazující části jsou v místech spojení označeny barevnou kombinací zelená/žlutá. 10

17 ČSN ed. 2/Z1 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování (vydání duben 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN ed. 2:2007 a ČSN ed. 3:2012 (do ). ČSN ed. 2 Názvosloví pro elektrická trakční zařízení (vydání duben 2012) Tato norma doplňuje termíny a definice z oboru pevných a pohyblivých trakčních zařízení celostátních drah, městských drah a drah zvláštního určení a s účinností od nahrazuje ČSN ze , která do uvedeného data platí souběžně s touto normou (souběžná platnost). Nová norma obsahuje termíny a definice, které nejsou obsaženy v mezinárodním slovníku pro elektrickou trakci nebo jsou uvedeny v jednotlivých normách, jejichž používání je v oboru elektrických trakčních zařízení na národní úrovni účelné. Poznámka: Jednotlivé termíny a jejich definice jsou uvedeny v češtině a jsou doplněny termíny v angličtině. Do této normy byly pro její úplnost a vzhledem k jejímu používání v elektrické trakci zahrnuty i některé termíny a definice, které se vyskytují i v jiných slovnících, a to buď úplně, nebo modifikovaně. Poznámka: Norma se nevztahuje na termíny a definice z oboru lanových drah, jeřábových drah, elektrizované průmyslové a vnitrozávodové dopravy a jiných dopravních zařízení místního významu. ČSN /Z3 Elektrotechnické názvosloví Názvosloví pro elektrická trakční zařízení (vydání duben 2012) Tato změna pouze informuje o souběžné platnosti ČSN :1989 a ČSN ed. 2:2012. ČSN EN ( ) Jmenovitá napětí CENELEC (vydání - srpen 2012) Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60038:2011, která je převzetím mezinárodní normy IEC 60038:2009 modifikovaně. Daná norma s účinností od nahradí ČSN :2001 (souběžná platnost) a ČSN :2001 (souběžná platnost). Tato norma platí pro: střídavé přenosové a distribuční soustavy a v nich používaná zařízení o kmitočtu 50 Hz se jmenovitým napětím nad 100 V; Významné modifikace vůči IEC 60038:2009 jsou tyto: V evropské normě jsou odstraněny všechny odkazy na kmitočet 60 Hz (důvod: pro střídavé distribuční a přenosové soustavy se v Evropě používá kmitočet pouze 50 Hz). Výraz "v některých zemích" uvedený ve vztahu k nečlenským zemím CENELEC byl vypuštěn. Do tabulky 4 se doplnila hodnota 100 kv, jako nejvyšší napětí pro zařízení odpovídající hodnotě 90 kv jmenovitého napětí (důvod: tato hodnota existuje v EN a je všeobecně používána v přenosových soustavách Francie). Věty obsahující doporučení jsou uvedeny v poznámkách. Poznámka: Společné modifikace jsou vyznačeny plnou čarou po levé straně textu. 11

18 střídavé a stejnosměrné trakční soustavy; střídavé a stejnosměrné zařízení se jmenovitým střídavým napětím nižším než 120 V nebo jmenovitým stejnosměrným napětím nižším než 750 V, střídavá napětí jsou určena (ne však výlučně) pro použití při kmitočtu 50 Hz; k těmto zařízením patří baterie (z primárních nebo sekundárních článků), jiné silové napájecí zařízení (AC nebo DC), elektrická zařízení (včetně průmyslových a sdělovacích) a příslušenství. Daná norma stanovuje jmenovitá napětí, která mají sloužit: jako preferované hodnoty pro jmenovité napětí elektrizačních soustav a jako preferované hodnoty pro navrhování zařízení a soustavy. Významné technické změny oproti ČSN :2001 jsou následující: vyjasnění předmětu normy; doplnění hodnot 230 V (50 Hz) a 230/400 V do tabulky 1; aktualizace tabulky 1 se zohledněním konce období hodnot 230/400 V a 400/690 V; nahrazení používané řady napětí nn s odkazem na příslušnou normu a informativní přílohu; doplnění hodnoty 30 kv do tabulky 3; nahrazení hodnoty kv hodnotou kv v tabulce 5. Zvláštní význam má příloha ZB, která jako odchylku typu A pro ČR* ) uvádí AC trojfázové soustavy se jmenovitým napětím nad 1 kv a nepřesahující 35 kv používané v ČR. * ) Podle právních předpisů ČR (zákon č. 458/2000 Sb. O podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších vydání)) se používají AC soustavy se jmenovitým napětím nad 1 kv a nepřesahující 35 kv takto: Nejvyšší napětí pro zařízení v kv: 3,6; 7,2; 12; 25; 38,5. Jmenovité napětí soustavy v kv: 3; 6; 10; 22; 35. Pozn. Jmenovité napětí 230 V 10 % zůstává (viz též ČSN EN ed. 3 ( ). ČSN /Z1 Elektrotechnické předpisy Normalizovaná napětí IEC (vydání srpen 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :2001 a ČSN EN 60038:2012 (souběžná platnost končí ). ČSN /Z1 Elektrotechnické předpisy Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn (vydání srpen 2012) Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN :2001 a ČSN EN 60038:2012 (souběžná platnost končí ). 12

19 Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2012/2013 V plánu technické normalizace PTN 2012 je zavedení následujících harmonizačních dokumentů (HD připravených v CENELECu) do národní normalizační soustavy jako: ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-442: Bezpečnost Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickými vlivy ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-559: Výběr a stavba elektrických zařízení Ostatní zařízení Oddíl 559: Svítidla a světelná instalace ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Lékařské prostory ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-714: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Venkovní světelné instalace ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Světelné instalace malého napětí ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Společenská zařízení a pracoviště ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-722: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Napájení elektrických vozidel Dále jsou zařazeny do PTN 2012: ČSN IEC/TS Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo Část 1: Obecná hlediska (zavedení IEC/TS ) ČSN Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků (revize) Poznámka: Pracovní název úkolu. ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kv, 50 Hz (revize) Poznámka: Pracovní název úkolu. ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pre zachádzanie s elektrickým zariadením při požiaroch a zátopách (revize) Poznámka: Pracovní název úkolu. Rozborový úkol RU/0001/11 Analýza předpisových norem (pravidel pro elektrtechniku) a jejich návaznost na technické předpisy Současný stav a výhled 13

20 Pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) současný stav a výhled Předmluva Oblast normalizace v ÚNMZ zabezpečuje Odbor technické normalizace (OTN). Odbor technické normalizace odpovídá zejména za zabezpečování tvorby, vydávání a řádnou distribuci technických norem a za spolupráci s evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi (ISO, IEC, CEN, CENELEC, ETSI). Oblast elektrotechniky zabezpečuje oddělení elektrotechniky. Za účelem analýzy současného stavu a určení dalšího postupu pro tvorbu předpisových norem byl zařazen do plánu technické normalizace (PTN) Rozborový úkol RU/0001/11 Analýza předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) a jejich návaznost na technické předpisy Současný stav a výhled. Záměrem rozborového úkolu RU/0001/11 není ani tak analýza přebíraných norem IEC a CENELEC a jejich zavádění do souboru národních norem, které vyplývají z členství ČR v CENELEC, jako spíše zaměření na platnost a účelnost čistých národních norem ČSN, jejich prověření se současně platnými technickými, technologickými a legislativními požadavky. Podle tohoto principu pak navržení jejich revize či zrušení. Dále to mohou být Technické specifikace (TS) a Technická doporučení (TR), vydávané IEC a CENELEC, které mohou být podle uvážení jednotlivých národních normalizačních orgánů zapracovány do souboru národních norem. Většina požadavků na základní bezpečnost elektrických zařízení je při současné legislativě ČR dána zákony, nařízeními vlády a resortními vyhláškami. Technické normy mohou tyto předpisy doplňovat, popř. rozpracovávat a stanovovat další technická doporučení v návaznosti na příslušný právní předpis. Analýza je zaměřena především na čisté národní normy, které mají za úkol doplňovat anebo v oblastech, kde nejsou evropské normy zavedeny, tyto normy nahrazovat. Na základě analýzy může tam, kde není obdobná EN vydána vzniknout potřeba vypracování čistých ČSN pro zařízení nebo činnost, případně potřeba vypracování TNI pro lepší orientaci v normě pro odbornou veřejnost. Předpokládá se, že rozborový úkol bude schválen ÚNMZ do konce r Nový rozborový úkol ovlivní další vývoj v oblasti předpisových norem a poslouží při zařazování revize stávajících čistých ČSN do PTN (Plánu technické normalizace). Bude též podkladem při rozhodování o zrušení zastaralých a nepotřebných ČSN. ČSN nepřejímající ani mezinárodní normy ani evropské normy. Nazývají se též původní ČSN. 14

21 Současný stav v zavádění souboru HD (soubor IEC 60364) do soustavy ČSN jako soubor ČSN (aktualizovaný k září 2012) Předmluva Soubor norem IEC (dříve 364) a HD (dříve HD384) je rozdělen na stejné části, kapitoly a oddíly. Stejné rozdělení přejímá i soubor ČSN Například: IEC je zavedena v Evropě jako HD , a do soustavy ČSN jako ČSN ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče. Název "Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení" (u norem vydávaných 2003 až 2006 Elektrické instalace budov ) a od r Elektrické instalace nízkého napětí je společný pro všechny části a kapitoly souboru ČSN , a proto v následujícím přehledu jsou uváděny pouze názvy částí a kapitol předmětného souboru ČSN POZNÁMKY 1) Takto označené normy byly vydány v roce ) Takto označené normy se dokončují v roce 2012/2013 Do tabulky jsou doplněny i TNI. 15

22 Tabulka Část Kapitola Název (zkráceně - viz výše) Označení ČSN 1 Základní hlediska, stanovení ČSN ed. 2:2009 základních charakteristik, definice 11 Rozsah platnosti 12 Účel 13 Základní principy 2 Definice ČSN :1998 ČSN IEC : Hodnocení základních charakteristik Pozn. ČSN :1995 byla zrušena a její obsah zapracován do: ČSN ed. 2:2009, ČSN ed. 3:2010, ČSN ed. 2/Z1: Účel, zdroje (soustavy TN, TT, IT) a uspořádání 32 Třídění vnějších vlivů 33 Vzájemná slučitelnost (silovásděl.zařízení) 34 Udržovatelnost (zásady pro montáž s ohledem na údržbu) 35 Bezpečnost obsluhy (rozděl. zdrojů, výměna přístrojů) 4 Bezpečnost 41 Ochrana před úrazem elektrickým proudem (před nebezpečným dotykem živých a neživých částí) 42 Ochrana před tepelnými účinky (během normálního provozu.) ČSN ed. 2:2007 TNI :2008 ČSN :1994 ČSN ed. 2 2) (vydání únor 2012) 43 Ochrana před nadproudy ČSN :2003 ČSN ed. 2: Ochrana proti přepětí - Oddíl 442: Ochrana zařízení nn při zemních poruchách v síti vysokého napětí Ochrana před přepětím - Oddíl 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím ČSN :1999 ČSN ed. 2 2) (předpokládané vydání prosinec 2012) ČSN ed. 2:

23 Část Kapitola Název (zkráceně - viz výše) Označení ČSN Část 4-444: Bezpečnost Ochrana před napěťovým a ČSN ed. 2 1) (vydání duben 2011) elektromagnetickým rušením 45 Ochrana proti podpětí ČSN : Odpojování a spínání ČSN ed. 2: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti 48 Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů 5 Volba a stavba elektrických zařízení. 51 Výběr a stavba elektrických zařízení ČSN :1994 ČSN :1997 ČSN :2000 ČSN ed. 2:2006 ČSN ed. 3:2010 TNI ) (vydání listopad 2011) 52 Výběr soustav a stavba vedení ČSN :1998 ZMĚNA: Z1/4.01 ČSN ed. 2 2) Výběr soustav a stavba vedení - Oddíl 523: Dovolené proudy Odpojování, spínání a řízení Kapitola 534: Zařízení pro ochranu před přepětím Spínací a řídicí přístroje - Oddíl 537: Přístroje pro odpojování a spínání 54 Provedení uzemnění a ochranných vodičů (vydání únor 2012) ČSN ed. 2:2003 ČSN : 2009 ČSN : 2001 ČSN ed. 2: 2007 ČSN ed. 3 2) (vydání duben 2012) TNI : Nízkonapěťová zdrojová zařízení ČSN :1999 ČSN ed. 2:2010 Svítidla a světelná instalace ČSN :2006 ČSN ed. 2 2) (Předpokládané vydání březen 2013) 56 Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení Zařízení sloužící v případě nouze ČSN :1996 ČSN ed. 2:

24 Část Kapitola Název (zkráceně - viz výše) Označení ČSN 6 Revize 61 a 62 Revize ČSN :2007 TNI : Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech (uvádí se jen zkrácený název) 701 Koupelny ČSN ed. 2:2007 TNI : Bazény ČSN ed. 2:2007 TNI :2008 ČSN ed. 3 1) (vydání srpen 2011) 703 Sauny ČSN ed. 2: Staveniště ČSN ed. 2: Zemědělství ČSN ed. 2: Vodivé prostory ČSN ed. 2: Parkoviště karavanů, kempinková parkoviště a obdobné lokality ČSN ed. 2:2006 ČSN ed. 3: Přístavy a podobné lokality ČSN : Zdravotnictví nemocnice Pozn. IEC je zapracována v TNI (komentář k ČSN ) ČSN ) (Předpokládané vydání leden 2013) TNI : Výstavy, přehlídky a stánky ČSN :2004 TNI : Solární fotovoltaické napájecí ČSN :2006 systémy 713 Nábytek ČSN : Venkovní osvětlovací zařízení ČSN :2001 ČSN ed. 2 2) (Předpokládané vydání 715 Světelná instalace napájena malým napětím prosinec 2012) ČSN :2006 ČSN ed. 2 2) (Předpokládané vydání leden 2013) 18

25 Část Kapitola Název (zkráceně - viz výše) Označení ČSN 717 Mobilní nebo transportovatelné obytné jednotky ČSN :2005 ČSN ed. 2: Společenská zařízení a pracoviště ČSN ) (Předpokládané vydání únor 2013) 721 Elektrické instalace v karavanech ČSN :2010 a obytných přívěsech 729 Uličky pro obsluhu nebo údržbu ČSN : Dočasná elektrická instalace pro stavby zábavních zařízení a stánků v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech ČSN : Podlahové a stropní vytápění ČSN : Elektrické instalace v karavanech a obytných automobilech ČSN :

26 Nová ČSN Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Zdravotnické prostory Ing. Karel Dvořáček předseda TNK 22, člen TNK 76 a autorizační komise ČKAIT Úvod Po 10 letech sporů zavedl CENELEC konečně HD :2012, jako evropskou modifikaci dokumentu IEC :2002. Tento zaváděný dokument není a ani k různorodosti požadavků na elektroinstalaci ve zdravotnictví v Evropě tak ucelený jako původní dokument IEC (a z něho i vycházející TNI ). Z tohoto důvodu se v současnosti projednává možnost doplnit novou ČSN doplňujícím komentářem (TNI ), který by poskytl uživateli komplexnější informaci, alespoň tak, jak to činila TNI Zvláštní požadavky této nové normy se aplikují na elektrické instalace ve zdravotnických prostorech pro zajištění bezpečnosti pacientů a zdravotního personálu. Tyto požadavky platí především pro nemocnice, soukromé kliniky, lékařskou a dentální praxi a určené místnosti zdravotnické péče na ostatních pracovištích. Požadavky této části neplatí pro ME zařízení. Pro zdravotnické elektrické přístroje a systémy platí normy souboru ČSN EN Tato norma také platí pro elektrická zařízení v prostorech určených pro lékařský výzkum. Stávající elektrickou instalaci je nezbytné upravit a uvést do souladu s touto normou v případě, kdy se změní využití zdravotnického prostoru. Zvláštní péče musí být věnována zdravotnickým prostorům, kde se v existujících instalacích provádí intrakardiální procedury. Musí být věnována pozornost tomu, aby ostatní instalace nenarušovaly elektrické rozvody, jichž se tato část dotýká. Požadavky této normy mohou být také použity ve veterinární medicíně. Dále uvedené požadavky se vztahují na elektrické instalace ve zdravotnických prostorech, například v: nemocnicích a klinikách (včetně umístěných v pojízdných nebo přepravitelných jednotkách), sanatoriích a zdravotních klinikách, v určených prostorech v domech s pečovatelskou službou pro seniory a dlouhodobou péčí, kde se pacienti podrobují lékařské péči, lékařských centrech, ambulantních klinikách a odděleních, ošetřovnách pro zraněné, dalších ambulantních zařízeních (v průmyslu, ve sportovištích, atd.). 20

27 Pozor! - použití tohoto harmonizačního dokumentu nezbavuje nutnosti respektovat národní legislativní požadavky. (Zde se jedná například o vyhlášky, nařízení vlády, atd.). Užité termíny a definice Zdravotnický prostor - prostor určený ke stanovení diagnózy, pro léčení (včetně kosmetické léčby), sledování a péči o pacienty. Pacient - živá bytost (osoba nebo zvíře) podstupující zdravotnické nebo dentální vyšetření nebo léčbu. I osoba ošetřovaná z kosmetických (estetických) důvodů může být považována, pokud se týká této normy, za pacienta. Elektrický zdravotnický přístroj - ME přístroj - elektrické zařízení, mající aplikovanou část, nebo které převádí energii do, nebo z pacienta, nebo které sleduje tok energie do, nebo z pacienta a které je: a) tvořeno ne více než jedním spojením se speciální napájecí sítí, b) určeno jeho výrobcem ke stanovení diagnózy, ošetření, nebo monitorování pacienta, nebo ke kompenzaci, nebo zmírnění nemoci, zranění nebo vady, ME přístroj zahrnuje i doplňky definované výrobcem, které jsou nezbytné a umožňují normální použití ME přístroje. Příložná část - část zdravotnického elektrického přístroje, která při normálním použití přichází nezbytně do fyzického dotyku s pacientem, aby zdravotnický elektrický přístroj mohl plnit svoji funkci. Skupina 0 - zdravotnický prostor, kde se nepředpokládá použití žádných příložných částí a kde porucha (zkrat) zdroje nemůže způsobit ohrožení života. Skupina 1 - zdravotnický prostor, kde při první závadě nebo při přerušení základního napájení je možné připustit přerušení provozu (funkce) zdravotnických elektrických přístrojů, aniž by došlo k ohrožení pacienta. V tomto zdravotnickém prostoru se předpokládá použití příložných částí: 1. zevně; 2. uvnitř těla, ale ne v místech, která jsou vyhrazena skupině 2. Skupina 2 - zdravotnický prostor, kde se předpokládá použití aplikovaných částí : pro intrakardiální použití; nebo pro náročná ošetření, nebo chirurgické zákroky, kde výpadky (přerušení) napájení může ohrozit pacienty Intrakardiální použití je postup, při kterém je elektrický vodič umístěn do srdce pacienta nebo se pravděpodobně dostane do styku se srdcem; tento vodič je pak přístupný svým druhým koncem mimo tělo pacienta. Elektrickým vodičem mohou být izolované dráty, například elektrody kardiostimulátoru a intrakardiální EKG elektrody nebo nevodivé trubice, naplněné vodivými kapalinami. Zdravotnický elektrický systém - ME systém - sestava přístrojů (více než jednoho, přičemž alespoň jeden z nich musí být zdravotnickým přístrojem) určená výrobcem 21

28 k vzájemnému propojení funkčním spojením nebo použitím přenosné rozbočovací zásuvky. Systém zahrnuje doplňky, které jsou potřebné pro práci systému a jsou specifikovány výrobcem. Pacientské prostředí - prostor, ve kterém může nastat úmyslný nebo neúmyslný kontakt mezi pacientem na straně jedné a zdravotnickým elektrickým (ME) přístrojem nebo zdravotnickým elektrickým (ME) systémem na straně druhé nebo mezi pacientem na straně jedné a na straně druhé osobami dotýkajícími se částí zdravotnického elektrického (ME) přístroje nebo elektrického zdravotnického (ME) systému. Tato definice platí, pokud je předem určena poloha pacienta; pokud poloha určena není, je nutno vzít v úvahu všechny možné polohy pacienta. Příklad pacientského prostředí Rozměry uvedené v obrázku jsou minimálním pacientským prostředím ve volném prostoru. Zdravotnická IT síť - IT síť, která splňuje specifické požadavky pro využití v lékařské praxi. Tyto systémy jsou rovněž známé jako zdravotnická izolovaná (napájecí) soustava. Hlavní rozváděč budovy rozvaděč, který zajišťuje distribuci elektrické energie v budově (nebo v části budovy), monitoruje pokles nebo ztrátu napětí a při splnění zadaných podmínek přepíná odběr na záložní přívod nebo bezpečnostní zdroj. 22

29 Stanovení základních charakteristik Klasifikace zdravotnického prostoru (včetně zařazení do příslušné skupiny) musí být provedena ve spolupráci se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení, které bude elektroinstalaci používat. Pro klasifikaci zdravotnického prostoru je nezbytné, aby zdravotnický personál uvedl, jaké zdravotnické procedury se budou v prostoru provádět a jaké budou používány přístroje. Příslušná klasifikace zdravotnických prostorů musí být určena na základě zamýšleného používání. Zařazení zdravotnických prostor musí mít vztah na způsob kontaktu aplikovaných částí u pacienta, ohrožení bezpečnosti, které zahrnuje nestabilitu (přerušení) dodávky elektřiny a rovněž účel, pro který je prostor používán Příklady zařazení zdravotnických prostor do skupin, a přiřazení tříd důležitých obvodů jsou uvedeny v příloze B normy. V lékařských prostorech může být nutné zajistit další opatření pro zabezpečení pacientů před rizikem úrazu elektrickým proudem. Druh a popis těchto rizik se může měnit v souladu s požadavky ošetřujícího personálu. Účel, pro který je prostor určen, může začlenit prostor do zařazení (skupina1, nebo 2) pro různé zdravotní postupy. Aplikované části jsou uvedeny v normách pro ME přístroje. Možnost využití zdravotnického prostoru pro další různé účely s požadavky vyšších skupin by měl posoudit v rámci posouzení rizik. Způsoby uzemnění sítí V lékařských prostorách a objektech nesmí být síť TN-C použita jinak, než pouze k napájení hlavního rozváděče budovy. Zdroje - všeobecně Napájecí síť ve zdravotnických prostorech musí být navržena a instalována tak, aby umožňovala automatické přepínání vybraných obvodů ze základního napájení na bezpečnostní zdroje. (v souladu s ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení - Zařízení pro bezpečnostní účely ). Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti Ochrana před úrazem elektrickým proudem Ochrana zábranou a ochrana polohou, ani ochrana nevodivým okolím, neuzemněným místním pospojováním a elektrickým oddělením pro napájení více než jednoho spotřebiče dle přílohy není dovolena. Automatické odpojení v případě poruchy Je třeba zajistit, aby při současném připojení více elektrických zařízení k jednomu obvodu, nedocházelo k jeho nechtěnému odpínání proudovým chráničem (RCD). V lékařských prostorech skupiny 1 a 2, kde jsou proudové chrániče požadované, je možno použít pouze proudové chrániče typu A, nebo B. Tento výběr bude proveden v závislosti na možném, poruchovém vybavovacím proudu. V lékařských prostorách skupiny 1 a skupiny 2 je nutno, aby u sítí IT, TN a TT dotykové napětí U L nepřekročilo AC 25 V (U L AC 25 V) nebo DC 60 V (U L DC 60 V). 23

30 Pokud je k ochrannému opatření použito zdravotnické IT sítě, pak nelze použít ustanovení ČSN ed. 2. Síť TN Ve zdravotnických prostorech skupiny 1 musí být v koncových obvodech do 32 A včetně použity proudové chrániče s reziduálním vypínacím proudem nepřesahujícím 30 ma. Pro zdravotnické prostory skupiny 2 může být ochrana automatickým odpojením od zdroje prostředky reagujícími na residuální proud, s reziduálním vypínacím proudem nepřesahujícím 30 ma, použita pouze pro následující obvody: napájení elektrického operačního stolu; Jestliže je jeho příkon nižší, než 1 kva, mohl by být z důvodu dotekového napětí připojen k ME IT síti. Vyšší příkon je přípustný, pokud i maximální dotykové napětí v případě první poruchy izolace bude méně než 10 mv. obvody napájející rentgenové přístroje, tento požadavek je vhodný pro mobilní rentgenové přístroje dopravené do zdravotnického prostoru skupiny 2. napájení větších přístrojů se jmenovitým příkonem vyšším než 5 kva; Snížená izolační úroveň všech vodičů pod napětím musí být hlášena provozním technikům. Síť TT Ve zdravotnických prostorech skupiny 1 a 2 musí být užity ochranné přístroje reagující na únikový residuální proud jako prostředek pro odpojení od zdroje, tak, jak platí i pro sítě TN. Síť IT Zdravotnická IT síť Ve zdravotnických prostorech skupiny 2 musí být použita zdravotnická IT síť pro koncové obvody, které napájí zdravotnické elektrické (ME) přístroje a zdravotnické systémy určené pro podporu života, chirurgické aplikace a další elektrické přístroje umístěné v pacientském prostředí, s výjimkou přístrojů uvedených v článku Síť TN. Pro každou skupinu místností je nezbytná alespoň jedna samostatná zdravotnická IT síť. Každá zdravotnická IT síť musí být vybavena monitorem izolace (IMD), který splňuje požadavky přílohy A a přílohy B ČSN EN ed. 2 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do V a se stejnosměrným napětím do V - Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany - Část 8: Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT. Pro každou zdravotnickou IT síť a k ní příslušné automatické přepínání musí být na vhodném místě umístěn akustický a optický alarm (signalizační panel), tak aby mohl být nepřetržitě kontrolován zdravotnickým a technickým personálem: zelená optická signalizace pro indikaci normálního provozního stavu; žlutá optická signalizace, indikující snížení izolačního stavu pod nastavenou hodnotu, tento optický signál nesmí být možné zrušit; akustická signalizace, signalizující snížení izolačního stavu pod nastavenou hodnotu, tento akustický signál může být možné zrušit; 24

31 žlutá optická signalizace může být vypnuta pouze po opravení závady a opětovném normálním stavu. Signalizační panel pro lékařský personál musí být snadno čitelný, obsahovat informaci o každé optické, či akustické signalizaci a musí rovněž obsahovat informaci o postupu v případech první poruchy. Musí být zajištěno monitorování přetížení a vysoká teplota transformátorů zdravotnické IT sítě. Pokud je k monitorování přetížení a vysoká teplota použito IMD, potom toto zařízení musí splňovat požadavky Přílohy B ČSN EN ed. 2 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do V a se stejnosměrným napětím do V - Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany - Část 8: Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT. Zařízení, které lokalizuje poruchy izolace v každé části zdravotnické IT sítě, může být nainstalováno k monitoru přetížení a vysoké teploty. Zařízení, které lokalizuje poruchy izolace, musí vyhovovat požadavkům ČSN EN ed. 2 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do V a se stejnosměrným napětím do V - Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany - Část 9: Zařízení k lokalizování místa poruchy izolace v rozvodných sítích IT. Funkční malé napětí (FELV) Použití funkčního malého napětí (FELV) se ve zdravotnických prostorech nedovoluje. Ochranné opatření: ochrana malým napětím SELV a PELV Při použití SELV a/nebo PELV rozvodů ve zdravotnických prostorech skupiny 1 a 2 nesmí jmenovité napájecí napětí přesáhnout AC 25 V nebo DC 60 V. Ochrana izolací živých části musí odpovídat požadavkům článku A1 ČSN ed. 2 a ochrana kryty nebo přepážkami musí odpovídat požadavkům článku A2 ČSN ed. 2. Ve zdravotnických prostorech skupiny 2 musí být přístupné vodivé části zařízení a elektrických spotřebičů PELV, (například operačních svítidel), připojeny na přípojnici doplňujícího pospojování. Doplňková ochrana: doplňující ochranné pospojování V každém zdravotnickém prostoru skupiny 1 a skupiny 2 musí být provedeno doplňující pospojování pro vyrovnání rozdílu potenciálů mezi částmi, umístěnými v pacientském prostředí. Vodič ochranného pospojování, zajišťující vyrovnání potenciálů) bude připojen k těmto částem elektrického zařízení v pacientském prostředí: ochranné vodiče; vnější vodivé části; stínění proti elektrickým rušivým polím (pokud existuje); svodová síť elektrostaticky vodivé podlahy, pokud je tato podlaha použita; Pokud je v podlaze vytvořena mřížová síť, spojená s ochranným pospojováním a je vytvořena zemnící smyčka, pak není nutno zajišťovat další spojení. kovový kryt a/nebo stínění transformátoru pro IT síť (pokud existuje); 25

32 V prostoru skupiny 2 musí být zajištěn dostatečný počet připojovacích míst pro připojení ME; vytvoření dostatečného počtu těchto připojovacích míst prostoru skupiny 1 se doporučuje. Upevněné neelektrické předměty, jako je například operační stůl, fyzioterapeutické lehátko, zubařské křeslo, musí být připojeny ochranným vodičem k vyrovnání potenciálů. Pouze v případě, že tato zařízení jsou umístěna izolovaně od země, potom se k vyrovnání potenciálů připojovat nemusí. Ve zdravotnických prostorech skupiny 1 nesmí odpor vodičů, včetně odporu spojení mezi vnějšími vodivými částmi a přípojnicí doplňujícího pospojování, mezi přípojnicemi pro ochranné vodiče zásuvkových vývodů a trvale instalovaných přístrojů nebo jiných vnějších vodivých částí, a mezi přípojnicí doplňujícího pospojování být větší než 0,7 Ω. Ve zdravotnických prostorech skupiny 2 nesmí odpor vodičů, včetně odporu spojení mezi vnějšími vodivými částmi a přípojnicí doplňujícího pospojování, mezi přípojnicemi pro ochranné vodiče zásuvkových vývodů a trvale instalovaných přístrojů nebo jiných vnějších vodivých částí, a mezi přípojnicí doplňujícího pospojování být větší než 0,2 Ω. Přípojnice doplňujícího pospojování musí být umístěna ve zdravotnických prostorech nebo v jejich blízkosti. V každém rozváděči nebo v jeho blízkosti musí být umístěna přípojnice doplňujícího pospojování, ke které musí být připojeny vodiče doplňujícího pospojování a vodiče ochranného uzemnění. Vodiče musí být označeny a umístěny přehledně a tak, aby mohly být jednotlivě odpojovány. Doporučuje se použít hvězdicový, nebo stromečkový způsob zapojení, aby se zamezilo vytvoření smyčky. Pro místnosti určené pro nitrosrdeční zásahy mohou platit zvláštní národní požadavky na izolaci přípojnice doplňujícího pospojování. Preventivní opatření v případech zvláštního rizika požáru Je třeba dodržet národní legislativní předpisy, obsahující dodatečné požadavky. Bezpečnost Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením Zvláštní pozornost musí být věnována elektromagnetickému rušení a elektromagnetické kompatibilitě. Podrobnější informace viz v článku Ochrana před elektromagnetickým rušením (EMI) v elektroinstalaci budov. Výběr a stavba elektrických zařízení Všeobecné předpisy Rozváděče Rozváděče musí splňovat požadavky souboru ČSN EN Rozváděče pro skupinu 2 musí být instalovány blízkosti zdravotnických prostor skupiny2 a musí být zřetelně označeny. K napájení hlavních rozvodů a k napájení bezpečnostních obvodů musí být užity samostatné rozváděče. Rozváděč má být umístěn mimo zdravotnické prostory a zajištěn proti zásahu nepovolaných osob. 26

33 Rozváděč pro zdravotnický prostor je rozváděč, který plní všechny funkce pro napájení elektrických obvodů zdravotnického prostoru, u něhož je monitorováno napájecí napětí z provozního důvodu náhradního bezpečnostního zdroje. Elektrické stanice Je-li zřízena elektrická stanice, jsou pro její zřízení nadřazeny národní předpisy, existují-li. Pokud neexistují, musí být umístěny v samostatném uzavřeném prostoru a každá z nich musí tvořit samostatný požární úsek: hlavní transformátor; rozvodny se jmenovitým napětím nad 1 kv; rozvodny hlavních rozvaděčů hlavních obvodů; rozvodny hlavních rozvaděčů bezpečnostních obvodů; strojovny bezpečnostních zdrojů elektrické energie (dieselgenerátor); akumulátorovny doplňujících bezpečnostních zdrojů, pokud jejich kapacita a konstrukce vyžadují umístění v elektrické stanici, stejně jako střídače, řídící skříně a rozvaděče doplňujících bezpečnostních zdrojů. Transformátory pro zdravotnické IT sítě Transformátory pro vytvoření zdravotnických IT sítí musí odpovídat ČSN EN ed. 2 a následujícím doplňujícím požadavkům. Transformátory musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od zdravotnického prostoru. Zásadně se považuje za maximální vzdálenost například 25 m mezi svorkami na výstupu transformátoru a napájeného elektrického zařízení. Unikající proud výstupního vinutí do země a unikající proud krytem, při měření bez zátěže a napájení transformátoru jmenovitým napětím a jmenovitou frekvencí nesmí překročit 0,5 ma; Pro napájení stálého a mobilního zařízení ve zdravotnickém prostoru, nebo ve skupině místností (se zdravotnickými prostory) se použije minimálně jeden jednofázový transformátor pro napájení zdravotnické IT sítě. Jednofázové transformátory pro vytvoření zdravotnických IT systémů nesmí mít jmenovitý výkon menší než 0,5 kva a větší než 10 kva, ale doporučuje se používat transformátory od 3,15 kva do 10 kva. Pokud je v k napájení elektrického zařízení v zdravotnickém prostoru potřeba více transformátorů, pak tyto nesmí být zapojeny paralelně. Pokud národní předpisy dovolí použití třífázového transformátoru k napájení jednofázové zátěže, potom je nutno učinit taková opatření v konstrukci, nebo zapojení, aby za žádných okolností, tedy ani při nesouměrném napájení a dalších možných poruchách na primární straně transformátoru nemohlo dojít ke zvýšení napětí na jeho sekundární straně. Za této podmínky je možno použít třífázový transformátor se sekundárním vynutím do hvězdy, nebo do trojúhelníku. Pokud je požadováno pro napájení třífázové zátěže IT sítí použije se samostatný třífázový transformátor určený k tomuto účelu. V transformátorech pro zdravotnické IT sítě nesmí být použity žádné kondenzátory. Národní předpisy mohou požadovat rozdíly mezi napájením několika zásuvek a napájením koncových obvodů určených pro jednotlivá zařízení. 27

34 Napájení zdravotnických prostorů skupiny 2 Ve zdravotnickém prostoru skupiny 2 se musí předcházet přerušení, nebo poklesu dodávky elektřiny. Tohoto může být dosaženo bez ohledu na použití zdravotnické IT sítě řízení celkové selektivity ochran buď: zajištěním dvou nezávislých přívodních vedení, nebo zajištěním smyčkového napájení, schopného zálohovat síťové přívody, nebo místním náhradním zdrojem, nebo dalším napájecím zdrojem pro několik místností skupiny 2, nebo ostatními, rovnocennými, efektivními, technickými prostředky, které jsou schopné zajistit kontinuitu dodávky elektřiny. Vnější vlivy V případě potřeby je nutno věnovat pozornost prevenci před elektromagnetickou interferencí. Ochrana před elektromagnetickým rušením (EMI) v elektroinstalaci budov Nepředpokládá se vznik poruchy, pokud v pacientském prostředí nepřekročí magnetická indukce B při 50 Hz následující hodnoty: B tt = Tesla pro EMG; B tt = Tesla pro EEG; B tt = Tesla pro EKG. Tyto toleranční meze nejsou obecně překročeny, když mezi elektrickými provozními prostředky, které mohou být zdrojem rušení, a místy určenými pro vyšetření pacientů jsou ve všech směrech dodrženy minimální vzdálenosti: a) při použití převážně indukčních provozních prostředků velkého výkonu je zpravidla dostatečná vzdálenost 6 m. Takové provozní prostředky jsou například: silnoproudé transformátory, například pro vytvoření IT sítí; nepřemístitelné motory, zejména s jmenovitým výkonem přes 3 kw. b) mezi vícežilovými kabely silnoproudého zařízení na straně jedné a chráněným místem pro pacienty na straně druhé: Jmenovitý průřez od 10 mm 2 do 70 mm 2 od 95 mm 2 do 185 mm 2 nad 185 mm 2 Minimální rozteč 3 m 6 m 9 m U jednožilových kabelů a u přípojnic mohou být potřebné vzdálenosti větší. Výpočet vzdálenosti se doporučuje svěřit expertům. 28

35 Nebezpečí výbuchu V národních legislativních předpisech mohou být obsaženy dodatečné požadavky. K použití ME přístrojů v prostoru s výskytem hořlavých plynů a par jsou požadavky obsaženy v souboru ČSN EN (Zdravotnické elektrické přístroje - Část 1: Všeobecné požadavky na bezpečnost; soubor). Pro místa s pravděpodobností výskytu zvýšeného rizika (například s možností výskytu hořlavých plynů a par) musí být použita zvláštní opatření. Doporučuje se zřídit preventivní opatření proti vzniku statické elektřiny. Elektrické přístroje (zásuvky a spínače) umístěné níže než jsou vývody zdravotnických plynů kyslíku, nebo hořlavých plynů, musí být umístěním středu vzdáleny minimálně 0,2 m od středu těchto vývodů, aby bylo minimalizováno riziko vznícení hořlavých plynů. Pro zdravotnické napájecí jednotky platí ČSN EN ISO 11197:2009 Zdravotnické napájecí jednotky. Značení vodičů ochranného uzemnění Vodič plnící funkci dodatečného ochranného pospojování musí být označen žluto-zeleně alespoň v místech připojení. Schémata a dokumentace Uživateli musí být předány projekty elektrické instalace spolu s protokoly, výkresy rozvaděčů, schématy zapojení a jejich změnami, právě tak jako návody pro provoz a údržbu. Důležitými dokumenty jsou zejména: bloková jednopólová schémata napájení (jak pro normální, tak bezpečnostní). Schémata musí obsahovat informace o všech rozvaděčích a rozvodnicích v budově, a jejich rozmístění. schéma zapojení všech rozvaděčů (hlavních i podružných) se všemi jistícími, spínacími, ochrannými a kontrolními přístroji, v jednopólovém provedení; konstrukční výkresy; bloková schémata ovládacích prvků; ověření souladu s normativními požadavky; seznam trvale instalovaných přístrojů, připojených k bezpečnostním zdrojům; u zařízení s motory také záběrové proudy; popis funkce zabezpečení napájení v normálním i bezpečnostním provozu. Poznámka: Příklady ověření matematickým výpočtem jsou: kontrola automatického odpojení od zdroje ochrannými prvky připojenými ke zdroji za zkratových podmínek; výpočty a ověření zvláště důležité pro proudové zdroje (výkonové střídače). Návody k obsluze Uživateli musí být poskytnuty tyto návody k obsluze a údržbě: 29

36 návody pro provoz, kontrolu a údržbu včetně návodů na údržbu akumulátorů a zdrojů bezpečnostního napájení; stavební deník obsahující záznam všech testů a výchozích revizí provedených před uvedením do provozu; informace týkající se prohlídky/prohlídek. Výběr a stavba elektrických zařízení Elektrická vedení Všechna elektrická vedení určená k napájení uvnitř zdravotnického prostoru skupiny 2, smí být použita pouze k napájení elektrického zařízení a doplňků uvnitř tohoto prostoru. Přístroje pro ochranu před nadproudy Ochrana vedení ve zdravotnických prostorech skupiny 2 V sekundárním obvodu zdravotnické IT sítě se nedovoluje použití nadproudé ochrany proti přetížení. Ochranný oddělovací transformátor může mít v primárním obvodu pouze ochranu proti zkratu (pojistky). Každý koncový obvod musí být chráněn proti přetížení a proti zkratu. Přístroje pro monitorování izolace (IMD) - IMD musí být nainstalováno a připojeno jak jeto nejblíže možné počátku zdravotnické IT sítě. Výběr z různých nadproudových ochranných přístrojů Selektivita musí být zajištěna v případě zkratu v koncovém obvodu nesmí dojít k vypnutí napájecího okruhu rozváděče, či rozvodné desky. Přístroje pro odpojování a spínání Mnoho harmonizačních dokumentů se odkazuje na požadavky obsažené v kapitole 536 (IEC ), která nebyla do soustavy HD zavedena. Z tohoto důvodu se v současnosti připravuje vypracování TNI, která bude tématiku kapitoly 536 obsahovat. Automatické přepínací zařízení Automatické přepínací zařízení musí zajistit a udržet bezpečné oddělení napájecích vedení. Toho může být dosaženo například tím, že maximální celková doba přepnutí je kratší (od první poruchy do zhasnutí elektrického oblouku přepínacího zařízení) než minimální zpožděná doba přepnutí automatického přepínacího systému. V tomto případě musí být vodiče mezi automatickým přepínacím systémem a následující nadproudovou ochranou odolné proti zkratu mezi vodiči i se zemí. Automatické přepínací zařízení musí vyhovovat požadavkům ČSN EN ed. 2 - Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí - Část 6-1: Spínače s více funkcemi - Přepínací zařízení. 30

37 Výběr a stavba elektrických zařízení Ostatní zařízení Zásuvkové obvody chráněné proudovými chrániči (RCDs) Pro každý zásuvkový obvod chráněný proudovým chráničem (RCD) se jmenovitým vypínacím residuálním proudem nepřesahujícím 30 ma musí být uveden maximální počet zásuvek. Zásuvkové obvody napájené zdravotnickou IT sítí ve zdravotnických prostorech skupiny 2. Zásuvky napájející elektrický zdravotnický (ME) přístroj musí mít signalizaci přítomnosti napětí. Doporučuje se zelená optická signalizace pro indikaci napájení. Na každém místě pro pacienty, například v každé zdravotnické napájecí jednotce, musí být zásuvkové vývody uspořádány následovně: každý zásuvkový vývod musí být samostatně jištěn, nebo zásuvky musí být napájeny instalovány minimálně ze dvou samostatných zásuvkových obvodů. Doporučuje se, aby přednostně každý zásuvkový obvod napájel zásuvky pouze u jednoho místa ošetření. Jsou-li ve zdravotnickém prostoru další typy sítí (TN-S, nebo TT), pak zásuvky napájené zdravotnickou IT sítí nesmí být zaměnitelné za jiný typ sítě. Toto se zajistí: konstrukcí, použitím nezáměnných vidlic a zásuvek, stálým a jasným označením. Svítidla a světelná instalace Světelné obvody Ve zdravotnických prostorech skupiny 1, skupiny 2 musí být světelné obvody rozděleny minimálně na dva obvody. Jeden z těchto obvodů musí být připojen k bezpečnostnímu napájení. V únikových cestách budou požita svítidla s alternativním, bezpečnostním napájením. Minimální osvětlenost (připravuje se, ale viz též ČSN EN ed. 2 připravuje se). Výběr a stavba elektrických zařízení Zařízení pro bezpečnostní účely Ve zdravotnických prostorech musí být zajištěn bezpečný provoz i při přerušení dodávky elektrické energie ze základního zdroje. Bezpečnostní zdroje nezávislé na základním zdroji musí v požadovaném čase a po požadovanou dobu napájet elektrická zařízení, u nichž je požadován nepřetržitý provoz. Do rozhodovacího procesu, která zařízení je nutno zařadit do skupiny zařízení pro bezpečnostní účely je nutno zapojit odpovědné pracovníky zdravotnického pracoviště (včetně zdravotnických pracovníků). Zařízení bezpečnostního napájení musí automaticky převzít napájení, jestliže napětí na jednom nebo více napájecích vodičů hlavního rozváděče budovy se sníží na méně než 90% jmenovité hodnoty napětí a toto trvá déle než 0,5 sekundy. 31

38 Elektrické zdroje a síť pro bezpečnostní účely musí být uspořádány a provedeny tak, aby periodická revize u tohoto zařízení mohla být prováděna bez omezení dodávky elektrického proudu pro napájena elektrická zařízení pro bezpečnostní účely. Třídění pro bezpečnostní účely Klasifikace důležitých obvodů pro zdravotnické prostory Třída 0 (bez přerušení) Třída 0,15 (velmi krátké přerušení) Třída 0,5 (krátké přerušení) Třída 15 (střední přerušení) Třída > 15 (dlouhé přerušení) Napájení zajištěno automaticky bez přerušení Napájení zajištěno automaticky do 0,15 s Napájení zajištěno automaticky do 0,5 s Napájení zajištěno automaticky do 15 s Napájení zajištěno automaticky za více než 15 s Poznámka 1: Obecně je zbytečné poskytovat nepřerušované napájení ME přístrojům. Nicméně mikroprocesorem řízený přístroj může vyžadovat takovéto napájení. Poznámka 2: Klasifikace důležitosti se může pro jednotlivé obvody v místě lišit. V tomto případě je nutno vycházet z nevyššího bezpečnostního požadavku. Lze se orientačně odkázat na přílohu B, obsahující zatřídění zdravotnických prostorů z hlediska bezpečnosti obvodů. Poznámka 3: výraz do znamená. Elektrické zdroje pro bezpečnostní účely V případě selhání napájení z hlavního zdroje musí elektrický zdroj pro bezpečnostní účely dodávat energii elektrickému zařízení uvedenému v článku Podrobné požadavky na bezpečnostní napájení v požadovaném čase a po požadovanou dobu. Pro vodiče spojující jednotlivé části a prvky napájení pro bezpečnostní účely platí požadavky uvedené v článku Výběr a stavba elektrických zařízení Elektrická vedení. Elektrický obvod zajišťující napájení hlavního rozváděče budovy se považuje za bezpečnostní obvod. Zásuvky připojené k bezpečnostním obvodům musí být snadno identifikovatelné. Zásuvky napájené z bezpečnostních obvodů musí být též snadno identifikovatelné podle jejich zatřídění z hlediska bezpečnosti. 32

39 Podrobné požadavky na bezpečnostní napájení Napájecí zdroje s dobou přerušení do 0,5 sekundy včetně V případě výpadku napětí na jednom, či více fázových vodičích v rozváděči zahájí se bezpečnostní napájení, které musí zajistit toto napájení minimálně po dobu 3 hodin pro tato elektrická zařízení: osvětlení operačního stolu; ME zařízení obsahující osvětlení, které je základním prvkem pro použití tohoto zařízení, endoskopů, včetně doplňujícího základního zařízení, například monitorů; základních přístrojů podporujících životní funkce. Obnovení napětí musí proběhnout do 0,5 s. Doba napájení v délce 3 hodin může být zkrácena na 1 hodinu za předpokladu, že je instalován zdroj napájení dle článku Napájecí zdroje s dobou přerušení do 15 sekundy včetně. K dalším, nepostradatelným svítidlům mohou být zařazena přenosná (pro polní využití) endoskopická svítidla. Napájecí zdroje s dobou přerušení do 15 sekundy včetně Elektrické zařízení dle článku Aplikace nouzového únikového osvětlení musí být napájeno z bezpečnostního zdroje do 15 sekund a tento bezpečnostní zdroj musí být schopen dodávat energii minimálně po dobu 24 hodin, pokud napětí na jednom nebo více napájecích vodičů hlavního rozváděče budovy pro bezpečnostní napájení se sníží na méně než 90% jmenovité hodnoty napětí a toto trvá déle než 3 sekundy. Doba 24 hodin může být snížena na minimálně 3 hodiny, jestliže to lékařské požadavky, veškeré v místě prováděné lékařské zákroky a umístění dovolí. Podmínkou je rovněž možnost evakuace objektu do tří hodin. Napájecí zdroje s dobou přerušení nad 15 sekund Napájení pro ostatní elektrická zařízení zdravotnického vybavení, která nespadají do požadavků článků Napájecí zdroje s dobou přerušení do 0,5 sekundy včetně a Napájecí zdroje s dobou přerušení do 15 sekundy včetně a jsou požadována pro zdravotní služby, mohou být připojena k bezpečnostnímu napájení automaticky, nebo ručně. Tento bezpečnostní zdroj musí být schopen dodávat energii minimálně po dobu 24 hodin. Všeobecné požadavky na bezpečnostní napájecí zařízení pro skupinu 1 a skupinu 2. Primární články se nesmí použít jako bezpečnostní napájecí zařízení. Další hlavní napájecí přívod nelze považovat za zdroj bezpečnostního napájení. Pokud jsou jako bezpečnostní zdroje napájení používány zdrojová soustrojí se spalovacími motory, pak pro ně platí ČSN ISO :2011(333140) Zdrojová soustrojí střídavého proudu poháněná pístovými spalovacími motory - Část 1: Použití, jmenovité údaje a provedení. Výpočet napájecího primárního výkonu (PRP) má být dle dle článku této normy. Dostupnost (připravenost k provozu) bezpečnostních napájecích zdrojů musí být na vhodném místě monitorována a indikována. 33

40 Aplikace nouzového únikového osvětlení V případě poruchy hlavní napájecí sítě nesmí přepnutí na náhradní bezpečnostní napájení trvat déle než 15 sekund. Pro následující místa musí být zajištěna alespoň nutná minimální osvětlenost: prostor se spínacími a ovládacími přístroji nouzového zdroje elektřiny a hlavní rozváděč budovy napájený jak z normálního, tak z bezpečnostního zdroje; prostory určené k základním službám. V každém takovém prostoru bude alespoň jedno svítidlo napájené z bezpečnostního zdroje; ústředna požární signalizace a monitorovacího systému; místnosti skupiny 1 zdravotnických prostor. V každé takové místnosti bude alespoň jedno svítidlo napájené z bezpečnostního zdroje; U místností skupiny 1 zdravotnických prostor, které nejsou součástí nemocničního, či obdobného zdravotnického zařízení nemusí být nutné instalovat bezpečnostní náhradní zdroj, za předpokladu, že výpadek napájení nezpůsobí žádné nebezpečí skončením zdravotnické procedury a nebude ohrožena bezpečná evakuace. místnosti skupiny 2 zdravotnických prostor. Zde musí být minimálně 50 % svítidel napájeno z bezpečnostního zdroje. Pokud je odpojení od zdroje různých obvodů, zásuvkových a světelných) zajištěno pomocí chrániče, pak by neměla tato ochrana odpojovat obvody osvětlení pokojů a únikových cest. Revize Výchozí revize Výchozí revize musí být provedena v souladu s místními/národními předpisy. Pokud místní/národní předpisy neexistují, doporučují se následující zkoušky. Zkoušky uvedené pod body a) až g) doplňují požadavky ČSN ; a musí být společně provedeny před uvedením zařízení do provozu a zároveň i po změnách zařízení, či opravách a před opětovným uvedením do provozu: a) kontrola funkce hlídačů izolace a přetížení zdravotnických IT sítí včetně akustických a optických alarmů; b) měření doplňujícího pospojování, zda je v souladu s požadavky článku Doplňková ochrana: doplňující ochranné pospojování ; c) ověření, zda doplňující pospojování splňuje požadavky; d) ověření funkce, zda bezpečnostní napájení splňuje požadavky článku Výběr a stavba elektrických zařízení Zařízení pro bezpečnostní účely ; e) měření unikajících proudů nezatíženého ochranného oddělovacího transformátoru, použitého pro vytvoření zdravotnické IT sítě; f) matematické ověření správné volby jistících prvků pro dodržení selektivity důležitých obvodů, včetně kontroly dokumentace; g) matematické ověření, zkoušení a měření použitých ochranných opatření ve shodě s požadavky pro zdravotnické prostory skupiny 1 nebo 2; s přihlédnutím k požadavkům článku Výběr z různých nadproudových ochranných přístrojů. 34

41 Pravidelná revize Dodavatel nebo výrobce musí předat rozhodným činitelům v návodech k obsluze podklady pro nezbytnou následující, periodickou revizi. Postup periodické revize musí být stanoven v těsné spolupráci se zdravotním personálem, aby se omezilo riziko pro pacienty na minimum. Periodická revize dle bodů a) až g) článku Výchozí revize musí být prováděna v souladu s místními/národními předpisy. Pokud místní/národní předpisy neexistují, doporučují se následující intervaly: a) funkční přezkoušení uvedených zařízení: 12 měsíců; b) funkční přezkoušení kompletního monitorovacího systému (včetně, poplachu, hlášení monitorů, atd.): 12 měsíců c) revizní měření doplňujícího pospojování: 36 měsíců; d) přezkoušení integrity vyrovnání potenciálů: 36 měsíců e) měsíční přezkoušení funkčnosti bezpečnostního zařízení dle pokynů výrobce; kontrola stavu akumulátorů: 15 minut kontrola bezpečnostních zdrojů se spalovacími motory: 60 minut Měsíční přezkoušení funkčnosti musí být minimálně v rozmezí 80% až 100% jmenovité zátěže. f) každoroční přezkoušení bezpečnostního zařízení podle pokynů výrobce: bezpečnostní provoz zařízení se spalovacími motory, zkouška probíhá až do zobrazení provozní stav bezpečnostní provoz akumulátorů: zkouška kapacity Roční přezkoušení funkčnosti musí být minimálně v rozmezí 80% až 100% jmenovité zátěže. g) test proudových chráničů na I N : nejpozději po do 12 měsíců; h) prohlídka, funkční zkoušky a měření elektrické instalace zvláště je nutno ověřit ochranu před úrazem elektrickým proudem, včetně nastavení nastavitelných ochranných přístrojů: 36 měsíců; i) test funkčnosti svítidel označujících únikové cesty, umístění spínacích a ovládacích přístrojů: 12 měsíců. 35

42 Nová ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Světelná instalace napájená malým napětím Ing. Karel Dvořáček předseda TNK 22, člen TNK 76 a autorizační komise ČKAIT Úvod V rámci prací komise IEC TC 64 Elektrické instalace a ochrana před úrazem elektrickým proudem byl vypracován dokument IEC :2011 Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Světelná instalace napájená malým napětím a byl přijat CENELEC jako HD :2012. Do soustavy elektrotechnických předpisů je zaváděn jako nová ČSN ed. 2, která nahradí ČSN z března Hlavní technické změny oproti dřívějšímu vydání ČSN jsou: číslování je uspořádáno v souladu se současnou strukturou IEC a HD 60364, úvod odkazů na zvláštní instalační požadavky modulů LED, modifikace požadavků na průřezy vodičů. Rozsah platnosti nové normy Zvláštní požadavky této části ČSN ed. 2 platí pro návrh a zhotovení světelné instalace napájené malým napětím napájeným ze zdrojů s maximálním napětím do AC 50 V a DC 120 V. Definici světelné instalace napájené malým napětím viz IEC a AC napětí je udáváno v efektivní hodnotě. Ochranné opatření: ochrana malým napětím SELV a PELV Pro napájení světelné instalace určené pro malé napětí lze užívat pouze napětí SELV. Pokud je k rozvodům užito neizolovaných vodičů, může být užito maximálního napájecího napětí AC 25 V, nebo DC 60 V, v souladu s požadavky (ČSN ed. 2). Jako zdroje napájení ELV může být použito: bezpečnostního ochranného transformátoru, odpovídajícího požadavkům ČSN EN ed. 2:2010 (35 330) Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a podobných výrobků pro napájecí napětí do V - Část 2-6: Zvláštní požadavky a zkoušky pro bezpečnostní ochranné transformátory a pro napájecí zdroje obsahující bezpečnostní ochranné transformátory. Paralelní zapojení sekundárních stran napájecích transformátorů je dovoleno pouze tehdy, pokud jsou paralelně zapojeny i na primární straně a transformátory mají stejné elektrické parametry. bezpečnostního ochranného měniče, odpovídajícího ČSN EN :2001 ( ) Ovládací zařízení pro světelné zdroje - Část 2-2: Zvláštní požadavky na elektronické měniče/střídače na stejnosměrné nebo střídavé napájení pro žárovky, příloha 1 pro žárovkové světelné zdroje, nebo ČSN EN

43 13:2007 ( ) Ovládací zařízení pro světelné zdroje - Část 2-13: Zvláštní požadavky pro elektronická ovládací zařízení modulů LED napájená střídavým nebo stejnosměrným proudem, příloha 1 pro LED světelné zdroje. Paralelní zapojení měničů se nepřipouští. Ochrana před účinky tepla - prostory s nebezpečím požáru v důsledku zpracovávaných nebo skladovaných hmot Při montáži osvětlovacího systému se musí postupovat v souladu s pokyny od výrobce, včetně těch, která uvádějí, zda je zařízení určeno pro montáž na hořlavé, či na nehořlavé hmoty. Elektrická svítidla a jejich příslušenství musí být navrženy a umístěny tak, aby nebyly vystaveny škodlivému tepelnému působení materiálů či okolí. Viz též ČSN :2006 Elektrické instalace budov - Část 5-55: Výběr a stavba elektrických zařízení - Ostatní zařízení - Oddíl 559: Svítidla a světelná instalace. Nebezpečí požáru od transformátorů/měničů Každý transformátor musí být: buď vybaven ochranou na primární straně předepsanou v Speciální ochranná zařízení chránící před nebezpečím požáru musí vyhovovat následujícím požadavkům ; nebo odolný proti zkratu (bezpodmínečně či podmínečně), viz ČSN , příloha A značky. Elektronické měniče musí vyhovovat požadavkům ČSN EN a pro měniče světelných modulů LED platí ČSN EN , Příloha 1. Je předepsáno používat měniče označené značkou (měniče) uvnitř trojúhelníku je uvedena pouze jako příklad Limitní hodnota teploty Nebezpečí požáru od zkratu Pokud je ve světelném obvodu použito neizolovaných vodičů, musí tyto vyhovovat následujícím požadavkům: obvod musí být vybaven speciálním ochranným zařízením odpovídajícím požadavkům Speciální ochranná zařízení chránící před nebezpečím požáru musí vyhovovat, nebo napájen transformátorem nebo měničem s výkonem nepřesahujícím 200 VA; nebo vodiče obvodu musí být v souladu s požadavky IEC :1996. Speciální ochranná zařízení chránící před nebezpečím požáru musí vyhovovat následujícím požadavkům: průběžně sledovat příkon osvětlení; automaticky odpojit do 0,3 s napájení obvodu v případě zkratu, nebo pokud příkon vzroste o více než 60 W; 37

44 automaticky odpojit napájení obvodu v případě, že tento obvod pracuje se sníženým příkonem (například při průběžné kontrole, použití regulačního procesu, nebo poruchy svítidla), pokud se příkon odchýlí o více než 60 W; automaticky odpojit napájení obvodu v případě, že při připojování na napájecí obvod je zde porucha a příkon se odchýlí o více než 60 W; speciální ochranná zařízení musí být provedena tak, aby nemohlo dojít k jejich selhání Je třeba brát v úvahu zvýšený proud vznikající při zapínání napájeného osvětlení. Ochrana před nadproudy Ochrana před nadproudy u světelné instalace ELV - použití ochranných zařízení před nadproudy s automatickým zpětným nastavením je dovoleno používat pouze u transformátorů do 50 VA. Druhy elektrických vedení Užita mohou být vedení tvořená: izolovanými vodiči v trubkách vyhovujících požadavkům příslušných norem, lištách a obdobných nosných systémech vyhovujících požadavkům příslušných norem; kabely; ohebnými vodiči nebo šňůrami; systémy pro světelné instalace určené pro malé napětí (ELV) splňujícími požadavky ČSN EN ; přípojnicovými systémy splňujícími požadavky ČSN EN ed. 2; holými vodiči (viz dále). Pokud jsou části systému pro světelné instalace určené pro malé napětí v dosahu, je třeba zajistit ochranu v souladu s oddílem 423. Kovové části budov, jako jsou kovové trubní systémy, nebo části nábytku se nesmějí využívat jako živé vodiče. Holé vodiče Při užití holých vodičů pro světelné instalace určené pro malé napětí nesmí jmenovité napájecího napětí přesáhnout AC 25 V nebo DC 60 V a dále je nutno splnit následující požadavky: světelná instalace je navržena, instalována nebo zakryta tak, aby se minimalizovalo nebezpečí zkratu; a užité vodiče mají minimální průřez v souladu s požadavky uvedenými v odstavci Průřezy vodičů a vodiče systému se přímo nedotýkají hořlavé hmoty. Pro zavěšení holých vodičů a zároveň pro jejich rozbočení je třeba použít izolovaných prvků, právě tak jako pro spojení mezi transformátorem a ochrannými prvky. Toto opatření se využívá k ochraně proti zkratu. 38

45 Pokud jsou použity holé vodiče, je nutno vždy při jejich montáži postupovat jako by byly použity na hořlavý materiál. Závěsné systémy Závěsné prvky pro svítidla, včetně napájecích vodičů musí být dimenzovány na pětinásobek hmoty svítidla (včetně světelného zdroje) a připojení, avšak nejméně na 5 kg. Odbočování a spojování vodičů se provádí pomocí šroubových či bezšroubých svorek, v souladu s ČSN EN ed. 2, nebo ČSN EN ed. 2. Zabezpečení instalace s ohledem na očekávaná mechanická namáhávání vodičů musí být v souladu s článkem ČSN Nesmí se užívat zavěšení, při kterém je použito propíchnutí izolace vodičů, včetně napájecích vedení, s protizávažím, která jsou nad napájeným vedením. Závěsný systém musí být upevněn ke stěnám či stropu pomocí distančních izolačních vložek a musí být přístupný v celé trase. Průřezy vodičů Minimální průřez vodičů ELV, které jsou připojeny ke svorkám výstupu nebo svorkovnici z transformátorů/měničů musí být zvoleny podle proudu napájení zátěže. V případě světelných obvodů se svítidly zavěšenými na vodičích, musí mít tyto vodiče obvodu napájeného ELV připojené z výstupu nebo svorkovnice transformátoru/měniče minimální průřez 4 mm 2 z důvodu mechanické pevnosti. Úbytky napětí v instalacích uživatelů Úbytek napětí v systému světelné instalace ELV mezi transformátorem a nejvzdálenějším svítidlem nemá být vyšší než 5% jmenovité hodnoty napětí, pro které je instalace určena. Spínání a řízení - obecně Ochranné zařízení musí být lehce přístupné. Ochranné zařízení může být umístěno nad podhledem tam, kde je dobře přístupné a pokud je umístění tohoto zařízení označeno nebo o něm a jeho umístění je dána informace (na místě je provedeno označení umístění tohoto zařízení). Pokud pro použité ochranné zařízení není jednoznačně zřejmé ke kterému obvodu patří, je třeba popis nebo schéma zapojení, aby bylo zařízení identifikovatelné. Toto platí všeobecně. Zdroje SELV, ochranné zařízení, nebo podobná zařízení umístěná nad podhledy či umístěná v podobných prostorech musí být trvalé a spolehlivě připojena. Zdroje SELV, a ochranné zařízení musí být instalovány tak, aby: byly chráněny před mechanickým namáháním s ohledem na elektrické připojení; byly odpovídajícím způsobem uloženy; a byly chráněny proti přehřátí teplem od ostatních zařízení, která jsou zdrojem tepla. Spínání Pokud jsou transformátory provozovány paralelně, musí být primární obvody trvale připojeny ke společnému hlídači izolačního stavu. 39

46 Uplatňování nových norem pro elektrická vedení, uzemňování a ochranné vodiče v praxi elektrotechnika JUDr. Zbyněk Urban člen TNK 22, revizní technik, Praha Úvod Elektrotechnika je jedním z oborů, kde mají značný význam nejrůznější pravidla pro navrhování, realizaci a využití technických zařízení. Jako jeden z důležitých podkladů pro činnosti v elektrotechnice je možno uvést technické normy. Technická norma je dokument, který stanoví technické charakteristiky nebo technická řešení nebo postupy u opakovaných používání příkladně při hromadné nebo sériové výrobě, u zkušebních a kontrolních metod a pro stanovení rozmezí bezpečného používání výrobků a technických zařízení. U elektrických zařízení existuje široká řada činností, jejichž výkon je pro společnosti významný, a současně jsou stanoveny různé požadavky určující zejména bezpečnost. Významné je splnění právních a technických nároků na jakost výrobků, bezpečnost a ochranu zdraví, bezpečnost technických zařízení v celé šíři významu těchto požadavků. Tyto požadavky nevznikají vždy u nás, ale často vyplývají z mezinárodních dohod nebo z členství v mezinárodních organizacích, kterými je Česká republika vázána. V souvislosti se vstupem do EU přicházejí zejména poslední roky z orgánů Evropské unie. Řada ustanovení pro elektrotechniku v oblasti normalizace přichází z Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC, kterého je ČR členem a musí na zmíněné podněty reagovat. Projevuje se to v normách ČSN a jejich změnách, ke kterým na základě zmíněného členství dochází. Tvorba norem je ze zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění svěřena Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. K samotným technickým normám ČSN a zákonu ještě několik doplňujících vysvětlení. Obecně jsou technické normy nezávazné a v praxi je možno použít i odlišné postupy a řešení, ale za podmínky, že bude zachována stejná úroveň bezpečnosti a možného rizika jako u řešení obsaženého v normě. Jiná situace nastává v případech, kdy se právní předpisy vyšší síly (zákon, nařízení vlády, vyhláška) odvolávají na normové hodnoty, nejednou s odkazem na zákon č. 22/1997 Sb., ve kterém je tvorba norem ČSN obsažena. Obecně nelze ČSN v žádném případě zařadit mezi právní předpisy. Jedním z důvodů jsou příkladně ustanovení zákona č. 309/1999 Sb. o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, v platném znění. Zákon v úvodních ustanoveních 1 a 2 uvádí právní předpisy, které se vyhlašují uveřejněním jejich znění a dále další druhy normativních aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů. V uvedené části zákona však technické normy ČSN nejsou citovány a z toho důvodu v souvislosti se zákonem č. 22/1997 Sb. je obecně nelze považovat za právní předpis. Právní rámec technické normalizace stanoví zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění. Stanoví práva a povinnosti související s tvorbou a vydáváním českých technických norem. Tento zákon 40

47 stanovil, že technické normy nejsou samy o sobě právně závazné, jejich právní závaznost však může stanovit právní předpis. S postavením technických norem jsou v praxi při některých elektrotechnických činnostech obtíže, se kterými je třeba se vyrovnat podle situace a konkrétních případů. Pro praxi technika to znamená sledovat změny a vývoj norem, které sledují především sjednocení požadavků alespoň v rámci Evropy. Vzhledem k tomu, že se do obsahu norem promítá technický pokrok a poznatky vědy, je nutno se změnami norem počítat i do budoucna. Pro kvalitní provedení řemeslných prací v praxi se stává sledování norem a změn jejich obsahu nutností. Pro jednu z nejfrekventovanější částí elektrotechniky instalace nízkého napětí je podstatný soubor norem ČSN Zde je v souladu s požadavky právního řádu na ochranu oprávněných zájmů uvedeno, že normy směřují k ochraně života a zdraví občanů, ochraně hospodářských a užitkových zvířat, ochraně majetku a v neposlední řadě k ochraně pracovního a životního prostředí. Z tohoto pohledu by měl vycházet přístup k normám a k uplatňování jejich požadavků v praxi. Ke změnám některých norem pro instalace nn. Požadavky na elektrická zařízení a instalace nízkého napětí se mění v souvislosti se změnami evropských a mezinárodních norem. V posledním období došlo mimo jiné k vydání nových norem souboru ČSN : ČSN ed. 2 (únor 2012) Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení Elektrická vedení, ČSN ed. 2 (únor 2012) Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-42: Bezpečnost Ochrana před účinky tepla, ČSN ed. 3 (duben 2012) Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče. Samotný text norem je dostupný několika způsoby a můžeme řící, že dnes není problém s přístupem k normám. Otázkou jinou ovšem je získat správný přístup k realizaci požadavků samotné normy a dokázat jejich uplatnění v elektrotechnické praxi. Zde bych upozornil na několik základních změn při používání norem a možnosti posuzování některých opatření, která nemusí být vždy jen ryze elektrotechnická. V průběhu probíhajících změn norem bylo v prvé řadě změněno označení předpisové normy na pravidla a posléze na instalace nízkého napětí. Z toho byly odvozeny změny některých norem, které původně obsahovaly požadavky na zařízení nad AC 1 kv (např. ČSN a původně i ČSN ). S ohledem na celkový přístup k zařízením nad AC 1 kv a DC 1,5 kv jsou uvedené změny logickým důsledkem rozvoje techniky a poznání příkladně v oblasti rizik. Jedná se mimo jiné také o posuzování bezpečných dotykových napětí v souvislosti s prostředím a prostorem, ve kterém je zařízení umístěno. Určitou roli má i jistá provázanost norem, což je možno doložit u ochrany před úrazem elektrickým proudem a ochrany před bleskem z hlediska zemničů a uzemnění. Protože nové normy řeší mimo jiné výběr a stavbu elektrických zařízení není možno opomenout vnější vlivy a způsob stavby zejména v souvislosti s ochrannými opatřeními zajišťujícími bezpečný provoz. U dokončených nových zařízení, případně u zařízení po rekonstrukci či inovaci, přichází ke slovu revize před uvedením do provozu. Pokud jsou respektovány požadavky na provedení revizí podle platných norem dochází někdy k překvapení, kolik podceněných nebo přehlednutých drobností vytvoří problém z hlediska opravdu bezpečného uvedení do provozu. Za mnohé si zde dovolím jmenovat projekt nebo dokumentaci zařízení, která 41

48 postrádá specifikaci základních požadavků z hlediska vnějších vlivů, provedení zemničů, vhodných ochranných opatření a také způsobu dokumentace částí, které v průběhu dalšího dokončování díla již nebudou přístupné. Dovolím si zde upozornit, že dokončování elektrického zařízení se špatným projektem způsobem pokus omyl může dostat autora realizace do problému a ve finále být důvodem víceprací, opožděného uvedení do provozu a převzetí odpovědnosti za původního zpracovatele podkladů. Může být otázkou, zda dotyčný měl oprávnění ke změnám a úpravám, jak je zaznamenal, aby podklady odpovídaly skutečnému provedení. U stavby se dostaneme do oblasti stavebního zákona, jeho prováděcích vyhlášek a mimo jiné k nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, v platném znění. Elektrická vedení ČSN ed. 2 Norma ČSN ed. 2 (2012) Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení Elektrická vedení, vychází z harmonizačního dokumentu HD , který modifikovaně vychází z IEC Mimo změny původní normy z roku 1998, která platila i pro napětí nad AC 1 kv, nahradí norma od ledna 2014 ČSN ed. 2 (2003) Elektrické instalace nn Ćást 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech a ČSN (1983) Kladení elektrických vedení do stropů a podlah. Pro vlastní používání normy by neměla být podceňována základní ustanovení a terminologie, které při nevhodné nebo špatné aplikaci mohou vést následně k problémům. Jedná se příkladně o kapitolu 521 Druhy vedení, kdy mám na mysli konkrétně vedení uložená do instalačních trubek, protahovacích elektroinstalačních kanálů, úložných elektroinstalačních kanálů, kabelových lávek a roštů (521.6) a dále případy několika obvodů v jednom kabelu (521.7). Správné vyhodnocení způsobu kladení představuje problém především u rekonstrukcí a inovací vedení. Obzvláště to platí pro změny starších rozvodů a vedení, kde je údajů z dokumentace minimum nebo zcela chybí. Významné jsou údaje v kapitole 522, která stejně jako v předchozí normě řeší volbu a zřizování vedení s ohledem na vnější vlivy. S ohledem na dřívější změny souboru norem pro instalace nn je jednoznačné určení vnějších vlivů požadováno podle ustanovení ČSN ed. 3. Rovněž v tomto případě u praktického řešení bývá chybějícím článkem určení vnějších vlivů s ohledem na skutečné podmínky, tedy včetně případných změn, ke kterým došlo. Kapitola 523 Dovolené proudy se v předchozí normě odvolávala na ČSN V nové normě jsou zmíněné údaje v kapitole 523 uvedeny. Jedná se o nejvyšší dovolené teploty podle druhu použité izolace, hodnoty dovolených proudů, počet zatížených vodičů a specifické požadavky na vodiče PEN, PE a N. K ochranným vodičům doplnění, že tato norma platí všeobecně také pro ochranné vodiče, zatímco IEC obsahuje požadavky na tyto vodiče. Nově jsou brány v úvahu vlivy proudu vyšších harmonických, použití jednožilových kabelů s kovovým pláštěm a pozornost si zaslouží změny podmínek uložení vedení na trase. K určité změně došlo v kapitole 524 Průřezy vodičů. Z předchozí normy nebyla převzata tabulka 52J Minimální průřez vodičů, která řešila stávající pevné instalace hliníkovými vodiči o průřezu menším než 16 mm². Tuto problematiku je třeba nyní posuzovat v souvislosti s ČSN ed. 2. Nejmenší průřezy vodičů uvádí nová norma v tabulce 52.2 a v další části je řešena otázka nulového vodiče. 42

49 S ohledem na význam spojů vedení jsou požadavky v kapitole 526. Pro provozní bezpečnost je významný požadavek, že spoje musí být přístupné ke kontrolám, zkouškám a údržbě, kromě normou uvedených případů. Na údržbu navazuje ustanovení kapitoly 529 Volba a způsoby kladení vedení s ohledem na údržbu včetně provádění úklidu. Samostatný článek je věnován spojům slaněných vodičů a vodičů složených z jemných a velmi jemných drátů (526.8). Současné požadavky techniky přinášejí některé problémy jako je třeba umisťování elektrických vedení v blízkosti jiných rozvodů kapitola 528. Pokud se jedná o sdělovací kabely, jsou stanoveny podmínky k zamezení nežádoucího ovlivňování a v podstatě jde o problematiku elektromagnetické kompatibility. Umísťování vedení v blízkosti neelektrických rozvodů musí sledovat druh rozvodu, jeho fyzikální vlastnosti z hlediska možného vzájemného nežádoucího působení a učinit potřebná ochranná opatření. Je zde rovněž zmíněna blízkost elektrických rozvodů a systémů ochrany před bleskem, kde by se měly uplatnit normy souboru IEC (soubor ČSN EN 62305). Pro praktické uplatnění nové ČSN ed. 2 jsou v normě přílohy, které jsou poměrně obsáhlé a nabízejí řešení pro konkrétní otázky týkající se elektrických vedení. Závěrem k nové normě ještě připomenutí problematiky omezení z hlediska šíření požáru. Stejně jako v původní normě jsou údaje v kapitole 527. Je zde řada norem, které na tuto problematiku navazují, hlavně ČSN třídy 73 kapitola 08 se společným názvem Požární bezpečnost staveb. Pro elektrická vedení se jedná především o ČSN (2009) Požární bezpečnost staveb Kabelové rozvody. Elektrotechnici by si zde měli uvědomit, že pro řadu kvalifikovaných rozhodnutí požární bezpečnosti je třeba nejen odborné způsobilosti v elektrotechnice, ale také odborné způsobilosti v otázkách požární ochrany. Uzemnění a ochranné vodiče ČSN ed. 3 Počátkém druhého čtvrtletí byla vydána nová norma ČSN ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče. Jedná se o důležitou normu z hlediska bezpečnosti instalací a to především v souvislosti s ochrannou před úrazem elektrickým proudem. Z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem norma doplňuje ČSN ed. 2 v otázkách automatického odpojení od zdroje. Dále je podkladem pro řešení pospojování, které řeší problematiku elektromagnetické kompatibility, tedy ochranu před elektromagnetickým rušením. Změny národní normalizační soustavy pro tuto část elektrických instalací probíhají prakticky od poloviny devadesátých let minulého století, kdy byl vydán základ souboru ČSN Nově vydaná norma bude do dubna 2014 platit souběžně s ČSN ed. 2 (2007). Jednou z podstatných změn v normě je důraz kladený na použití základových zemničů a současně se upravují typy používaných zemničů. Řešení základových zemničů bývá slabým místem projektové dokumentace a projektů staveb. Přesto, že se jedná mnohdy o rozpor se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami, končí podklady k provedení v materiálech předložených pro vydání stavebního povolení, které mívají daleko ke skutečně funkčnímu základovému zemniči. Přílohy normy obsahují příklady řešení základových zemničů a způsob jejich ukládání s ohledem na podkladový materiál, kterým je nejčastěji beton nebo půda. V neposlední řadě nová norma uvádí požadavky na ochranné vodiče a vodiče pro uzemnění z hlediska minimálních průřezů a použitých materiálů pro tyto vodiče. V souvislosti se zaváděním souboru norem pro ochranu před bleskem ČSN EN obsahuje nová norma rozlišení zemničů pro ochranu před úrazem elektrickým proudem a ochranu před bleskem. S tím souvisí stanovení mechanických charakteristik zemničů. 43

50 Z textu normy je patrné, že je určena pro zřizování uzemnění a pro ochranné vodiče společně s vodiči ochranného pospojování s cílem zajistit bezpečnost elektrické instalace (541.1). Pozornost je věnována používaní vodiče PEN v instalacích, které často představuje v elektrotechnické praxi řadu problémů v řešení konkrétních situací. Pro správné použití normy a její uplatnění v praxi je důlěžitá kapitola 3, která obsahuje definice. Jedná se o dvanáct definic, které se používají pro zřizování uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování, které blíže rozvádí příloha B. Kromě definic obsažených v kapitole 3, se uplatňují definice z EN (ČSN EN ed. 2). V souvislosti s definicemi je možno upozornit, že v praxi může nesprávné pochopení základních pojmů způsobit zbytečné potíže a komplikace při realizaci elektrických instalací a hlavně při revizích a schvalovacích řízeních. Kapitola 542 se zabývá uspořádáním uzemnění. Uzemnění se zřizuje pro ochranu před úrazem elektřinou, pro ochranu před bleskem a přepětím nebo pro správnou funkci elektrických zařízení. Zajišťuje se zemniči náhodnými nebo strojenými. Mezi základní požadavky kladené na uzemnění je možno jmenovat spolehlivé spojení se zemí, které bude vyhovující i pro poruchové proudy a proudy ochranným vodičem a bude odolávat předpokládaným vnějším vlivům. Pokud se jedná o pracovní uzemnění, je třeba zajistit provedení, které bude vhodné z hlediska požadavků na tento druh uzemnění. Plnění ochranné funkce uzemnění má vždy přednost. Norma dále uvádí požadavky na zemniče z hlediska zajištění jejich funkce vzhledem k vnějším vlivům (koroze) a mechanické pevnosti. Bližší údaje jsou v tabulce 54.1, která uvádí minimální rozměry běžných zemničů uložených v půdě nebo betonu z hlediska zmíněných vlivů. U instalací vybavených zemničem musí být zemnič spojen uzemňovacím přívodem s hlavní ochranou svorkou nebo přípojnicí. Dále jsou uvedeny různé typy zemničů a jejich materiály. Důležité je při spojení různých materiálů uvažovat o možné elektrolytické korozi. To platí i pro případy, kdy se v okruhu zemničů v půdě vyskytují kovové části s výrazně odlišným elektrochemickým potenciálem, než je materiál zemničů. Z předchozí normy jsou převzaty některé údaje zařazené jako poznámky. Není doporučeno používání zemnicích desek, které mají nepříznivý poměr mezi spotřebou materiálu a účinností. U kovových vodovodních potrubí je možné použití jako zemniče pouze po dohodě s provozovatelem vodovodní sítě. Pro uzemňovací soustavu nelze použít kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny, nevylučuje se však ochranné pospojování takového potrubí. K zákazům v uložení zemničů je možno ještě doplnit jako nevyhovující uložení v proudící vodě, řece, rybníku nebo jezeře. Spojení základového zemniče v betonu nesmí být provdeno vodičem ze žárem pozinkované oceli uloženým přímo v půdě. Uzemňovací přívody nesmí mít průřez menší než 6 mm 2 pro měď nebo 50 mm 2 pro ocel a to platí i pro případy, kdy je systém ochrany před bleskem spojen se zemničem. Hliníkové vodiče se jako uzemňovací přívody nesmějí používat. Značný význam má hlavní uzemňovací svorka. V každé elektrické instalaci, ve které je použito ochranné pospojování, musí být hlavní ochranná svorka a musí k ní být připojeny: vodiče ochranného pospojování; uzemňovací přívody; ochranné vodiče; uzemňovací přívody pracovního uzemnění, pokud to přichází v úvahu. 44

51 Z hlediska připojení je důležité, že každý vodič spojený s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí musí být možno samostatně odpojit. V kapitole 543 nové normy jsou uvedeny požadavky na ochranné vodiče zejména z hlediska minimálních průřezů, typů ochranných vodičů, zachování jejich spojitosti a druhů (PEN, PEL, PEM). Norma zakazuje používání kovových vodovodních potrubí jako ochranných vodičů a vodičů ochranného pospojování ( ). V poznámce je však uvedeno, že v ČR mohou být vodovodní potrubí používána jako vodiče pospojování. Poznámka dále uvádí, že pokud se týká kabelových lávek a kabelových žebříků, je dovoleno použítí jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování, pokud jsou součástí řádně vyprojektované soustavy pospojování, kde se i při výměně jednotlivých částí dbá na zachování průběžné celistvosti a vodivosti, přičemž jednotlivé na sebe navazující části jsou v místech spojení označeny barevnou kombinací zelená/žlutá. Za provozně důležitý je možno označit požadavek, že ochranný vodič nesmí být vybaven žádným spínacím přístrojem, ale může mít spoje, které je možno pro potřebu zkoušení pomocí nástroje rozpojit ( ). Pro samotné rozpojení před zkoušením je třeba pečlivě zvážit a vyhodnotit důsledky, které rozpojení vodiče může způsobit. V normě je věnována pozornost vodičům PEN, PEL a PEM, které plní dvě funkce. Jejich použití je dovoleno pouze v pevné instalaci a současně je stanoven minimální průřez, který nesmí být menší než 10 mm² u měděných vodičů a 16 mm² u vodičů hliníkových. Tak je vlastně stanoven minimální průřez pro rozdělení sítě TN-C na síť TN-S v elektrické instalaci. Pro některé případy instalací v neměřených částech existuje výjimka zmíněná v příloze. Dalším podstatným ustanovením je požadavek na izolaci vodičů PEN, PEL a PEM, která musí být na jmenovité napětí vodičů vedení. V případech rozdělení těchto vodičů na samostatné vodiče není dovoleno spojovat nulový, střední, krajní vodič s žádnou jinou uzemněnou částí instalace. Pro praktickou aplikaci normy jsou uvedeny příklady spojení vodiče PEN. Závěr textové části normy obsahuje požadavky na vodiče ochranného pospojování. Jsou stanoveny minimální průřezy vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce, které nesmí být menší, než je polovina průřezu vodiče ochranného uzemnění, jehož průřez je v instalaci největší, a musí být minimálně 6 mm 2 pro měděné vodiče, nebo 16 mm 2 pro hliníkové vodiče, anebo 50 mm 2 pro ocelové vodiče. Pro vodiče ochranného pospojování pro doplňující pospojování a vodiče pro pospojování mezi dvěma cizími vodivými částmi musí být použito vodičů s minimálním průřezem: 2,5 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al, je-li chráněn před mechanickým poškozením, 4 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al, není-li chráněn před mechanickým poškozením. Přílohy normy Norma obsahuje celkem dvanáct příloh, které mají význam pro praktické uplatnění požadavků v elektrických instalacích. Z příloh je možno získat nyní více informací pro ukládání základových zemničů do betonu (příloha C) a ukládání zemničů do půdy (příloha D). Pozornost si zaslouží národní přílohy, kde jsou informace k provedení uzemnění v instalacích do V, vzorce pro výpočet zemního odporu strojených zemničů, vysvětlení některých pojmů a zkratek v normě a přehled vzájemné návaznosti požadavků norem, které se zabývají zemněním elektrických zařízení. 45

52 Závěr Důvodem pro zřizování uzemnění je ochrana před úrazem elektřinou, ochrana před bleskem a přepětím a dále zajištění správné funkce elektrických zařízení. Pro tuto problematiku není ČSN ed. 3 jedinou normou. Požadavky na uzemnění a pospojování elektrických instalací řeší především bezpečnost jejích uživatelů při užívání elektrických zařízení. Uzemnění a pospojování do určité míry zajišťuje i ochranu před možným vzájemným rušením elektrických zařízení v elektrické instalaci i ochranu před následky atmosférických výbojů. V nové normě je na rozdíl o normy předchozí řešena problematika pro elektrické instalace nízkého napětí. Více méně samostatnou je problematika uzemňování zařízení nad AC V, kde požadavky pro tato uzemnění jsou uvedeny v ČSN EN Někdy uzemňování zařízení nad V zasahuje do oblasti zařízení do V, příkladně v případech, kdy se jedná o společné uzemnění zařízení do i nad V. Nakonec ještě malé připomenutí. Uzemnění a základové zemniče nutně souvisí se stavbami. Provedení staveb se řídí stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění a dále prováděcími vyhláškami. Jedná se především o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a o vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 46

53 Koordinace projektové dokumentace silnoproudé a slaboproudé části elektrických rozvodů Ing. Jiří Horák autorizovaný inženýr projekce elektro Úvod Při tvorbě projektové dokumentace elektrických rozvodů je důležitá úzká spolupráce zpracovatele silnoproudé a slaboproudé části. Nevýhodou projektanta slaboproudé dokumentace je, že ve většině případů přichází do procesu tvorby dokumentace až po dokončení projektu pro stavební povolení vyjma dokumentace pro požární signalizaci, která je součástí projektu pro stavební řízení. Je tedy na projektantovi silnoproudé části aby v průběhu zpracování dokumentace pro stavební povolení zastupoval i zájmy slaboproudu. Pro bezchybnou funkci slaboproudých zařízení je nutné, aby již při návrhu dispozice objektu byly respektovány zásady správného návrhu uzemnění a pospojování a také zásady vhodného umístění slaboproudých zařízení vzhledem k ochraně proti EMC a LEMP, jak to uvádí např. ČSN EN ed. 2 nebo ČSN Je také nutno správně volit dispozici hlavních rozvodů, stoupaček a hlavních tras tak aby nedocházelo k ovlivňování rozvodů nn, slaboproudu a datových rozvodů. Když máme mluvit o vzájemném vztahu rozvodů nn a rozvodů informačních technologií nebo obecně silnoproudých a slaboproudých rozvodů, je nutné nejdříve udělat jasno v pojmech, které jsou s oborem slaboproudu spojeny. V zásadě je možné říci, že na stavbách se nejvíce setkáváme se třemi slaboproudými obory, a to jednak se systémy měření a regulace (MaR), se zabezpečovacími systémy (PZTS, EPS, CCTV atd.) a informačními technologiemi. Ty jsou známé spíše jako datové, telefonní a televizní rozvody. Ať budeme celé oblasti, kam spadají systémy využívající hlavně malé napětí (mn), říkat slaboproud nebo sdělovací technika, tak je nutné jeho rozdělení na jednotlivé obory chápat jinak než před pár lety. Z pohledu technologií využívaných pro vlastní přenos signálů se v dnešní době projevuje stále větší prorůstání datových komunikací, konkrétně technologie IP (Internet protocol) snad do všech systémů. Obliba technologií, na kterých Internet stojí, narůstá do takových rozměrů, že i systémy, které donedávna využívaly pouze své proprietární komunikace (sběrnice), jsou dnes s výhodou nasazovány kompletně v provedení tzv. IP. Například rozmach IP kamerových systémů. Provedení rozvodů nn a slaboproudu, společně se vyskytujících na stavbách bylo prvně řešeno v ČSN Je důležité připomenout, že tato norma byla vydána již v roce 1979 a je stále ještě platná. Když se ale do této normy podíváme, pro jaké aplikace je určena (poplatné roku vydání), tak je jasné, že dnešním požadavkům nemůže v žádném 47

54 případě plně vyhovovat. Použitelná je sice z hlediska všeobecných požadavků na rozvody a maximálně ještě pro tradiční bezpečnostní systémy. Každopádně a pochopitelně již ne pro dnešní moderní rozvody informačních technologií, kam spadají nejen rozvody aplikací informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také rozhlasových a komunikačních technologií (BCT) a technologií pro řízení a ovládání budov (CCCB). A právě vztahu mezi rozvody nn a rozvody informačních technologií se věnujeme zde. Postupný vývoj kabelážních systémů podporujících informační technologie a čím dál větší společné nasazování s rozvody nn vyústily prvně ve vydání ČSN EN :2002, která jako první norma řešila např. vzájemné odstupy rozvodů nn a informačních technologií. Ta pak byla v roce 2010 nahrazena ČSN EN ed. 2. Z pohledu interakce nn a informačních technologií nás samozřejmě zajímá hlavně vzájemné elektromagnetické rušení (EMI). Ve většině případů se rušení přenáší směrem od rozvodů nn do rozvodů informačních technologií. Nicméně ochranná opatření je nutno řešit na obou stranách, jak v provedení ICT, tak při návrhu a montáži rozvodů nn. Rušení směrem od rozvodů informačních technologií je nebezpečné např. v blízkosti citlivých lékařských přístrojů. Soubor ČSN EN až 3 zavádí požadavky na návrh kabelážích systémů a dává je do souladu s ČSN EN ed 3, která řeší provedení pospojování a uzemnění. Soubor ČSN EN bude postupně doplněn o dodatky řešící specielní prostory jako datová centra, provozní budovy a obytná centra. Normy určené pro instalace slaboproudých rozvodů důležité i pro silnoproudé rozvody Bohužel mezi projektanty slaboproudu a silnoproudu často dochází k vzájemné neznalosti základních předpisů z druhého oboru. Zaměříme se spíše na pohled ze strany projektanta silnoproudu. Důležité jsou normy řešící funkční pospojování a zemnění tj. ČSN EN ed.3. doplněné o zásadní požadavky na spolupráci silnoproudu a slaboproudu při řešení ochrany proti rušení uvedené v ČSN EN ed. 2. Tato norma, často opomíjená, je velmi důležitá řešení rozvodů vzhledem k nebezpečí vlivu LEMP a ostatního rušení. Přepisy pro souběh datových kabelů ČSN EN ed. 2 jsou součástí souboru ČSN EN x a ČSN EN x řešící požadavky na provedení a ukládání datové kabeláže jak na povrchu tak v zemi. Společná soustava pospojování a zemnění v budovách s informačními technologiemi a ochrana proti rušení Jak již bylo uvedeno, při návrhu vnitřních instalací je provedení pospojování a zemnění většinou předmětem projektu silnoproudých rozvodů. V současných budovách však provedení pospojování a zemnění má podstatný význam nejen z hlediska zajištění bezpečnosti dle ČSN ed. 3, tak jak to řeší návrh silnoproudých rozvodů ale také pro zajištění bezporuchového chodu informačních technologií tak jak je uvedeno v ČSN EN ed. 3 z roku 2011 a v ČSN Proto je nutno při návrhu pospojování a zemnění těsně spolupracovat mezi projekcí silnoproudých rozvodů a rozvodů informačních technologií. Totéž ale platí při návrhu hromosvodní ochrany a stínění proti LEMP (tj. elektromagnetickému účinku bleskového proudu) tak jak to požaduje ČSN ed

55 Pro zřizování uzemnění a pospojování v soustavě napětí do 1 000V, platí společně pro silnoproudou i slaboproudou část tyto základní normy: Přehled základních norem pro zřizování uzemnění a pospojování v soustavě napětí do 1 000V: 1. Základním normou pro zřizování soustavy uzemnění a pospojování, řešící tuto problematiku z pohledu bezpečnosti elektrických zařízení je ČSN ed Upřesnění požadavků na zajištění bezpečnosti je uvedeno v: ČSN ed. 2 Příloha NB (informativní) 3. Zřizování uzemnění pro účely svedení bleskových proudů je řešeno v: ČSN EN ed. 2 kap Funkční uzemnění a pospojování pro ochranu zařízení informačních technologií pro zajištění jejich bezporuchového provozu je uvedeno v: ČSN EN ed. 3 Tato norma stanoví požadavky na uzemňovací soustavu a pospojování v budovách, ve kterých se uvažuje s instalací zařízení informační technologie, aby se tato zařízení a propojovací kabeláž chránili před elektrickými riziky 5. Zřizování uzemnění a pospojování pro ochranu elektronických zařízení proti rušení ve vazbě na funkci SPD řeší ČSN Tato norma stanoví požadavky a doporučení k tomu, aby se jejich aplikací zabránilo elektromagnetickému rušení. Je určena pro navrhování, instalaci a údržbu elektrických rozvodů. 6. Koordinace požadavků na uzemnění a pospojování s požadavky na celkovou ochranu prostorů před LEMP (elektromagnetický impulz vyvolaný bleskem) spolu s funkcí SPD je řešena v ČSN EN ed.2 Tato norma obsahuje informace pro návrh, revize, údržbu a zkoušení elektrických a elektronických ochranných systémů uvnitř staveb, která jsou schopna snížit rizika poruch způsobených LEMP. Norma poskytuje metodické pokyny pro spolupráci projektanta elektrického systému a projektanta elektronického systému. Nepočítá ale detailním návrhem elektrických a elektronických systémů. Vysvětlení pojmů a slovník s pojmy z této oblasti je uveden v ČSN IEC Je vidět, že oblast uzemňování a pospojování se v současné době stává velmi důležitou právě v souvislosti se zajišťováním bezporuchového chodu zařízení informačních technologií a elektronických zařízení vůbec. Je to však oblast velmi široká, přesahují svým rozsahem jednu přednášku. Zde je proto řešena pouze část a to vazba ČSN EN ed. 3 na základní normu ČSN ed. 3 a souběhy napájecích vedení a vedení informačních technologií. 49

56 Společná soustava pospojování a zemnění dle ČSN EN ed. 3 Norma ČSN EN ed. 2 byla vydána v 08/2011 a nahrazuje ČSN EN ed. 2:2006. Norma zapadá do celého konceptu standardů souvisejících s informačními technologiemi, postavených hlavně na souborech ČSN EN a ČSN EN Stanoví požadavky a doporučení pro pospojovací a uzemňovací soustavu v budovách, ve kterých se uvažuje s instalací zařízení informačních technologií. V mnohém je provázaná se souborem ČSN EN 62305, konkrétně pak s poslední částí ČSN EN ed. 2, která je zatím často opomíjená. V zásadě se odvolává na základní normu řešící uzemnění tj. ČSN ed.3. Z velké části jsou její ustanovení obsažena i v ČSN Cílem je: minimalizovat na zařízeních a propojovací kabeláži, rizika daná přepětími, poskytnout prostředí pro spolehlivý provoz informačních technologií vč. dostatečné odolnosti proti EMI přenášeném uzemňovací soustavou. Zde je uveden pouze výběr požadavků podstatných pro základní návrh pospojování a uzemnění v administrativních budovách s informačními technologiemi, z pohledu projektanta silnoproudé části, který navrhuje i soustavu hromosvodní a uzemňovací. Typy uzemňovacích soustav Evropské normy rozlišují tyto typy uzemňovacích soustav: Typ A hvězdicová Typ B kruhová Typ C místní síť Typ D síťová soustava (viz dále obr 1) Ke každému z těchto typů je navíc zpracováno doporučení k jeho zdokonalení při dodatečné montáži informačních technologií. Na obrázku jsou uvedeny jednotlivé typy uzemňovacích soustav vč. doporučených zdokonalení ve vztahu k informačním technologiím. Obecně platí, že uzemňovací soustava typu B je lepší než typ A, typ C je lepší než typ B a typ D je lepší než typ C. Doporučeným řešení je typ D síťová soustava. Ta se ale dá realizovat většinou jen při výstavbě budovy nebo při rozsáhlých rekonstrukcích. Pro specifické aplikace je vhodný konkrétní typ soustavy. To je nutno řešit podrobně pro konkrétní situaci, dle požadavků norem a technické specifikace. 50

57 Obrázek 1. Typy uzemňovacích soustav: 51

58 Provedení společné soustavy pospojování a uzemnění (CBN) CBN spojuje pospojování a uzemnění v budově. Konfigurace soustavy pospojování se určí rozdílně v různých okamžicích budování: Při výstavbě budovy společná soustava pospojování CBN nebo síťová soustava nebo zdokonalená síťová soustava. Jejich provedení zasahuje do konstrukce stavby. Při instalaci v budově CBN a místní síťová soustava. Pří dílčí instalaci místní síťová soustava. Pro vybudování základní CBN musí být využity všechny kovové části budovy, kovové instalace, konstrukce budovy, výztuže betonu atd. Výztuže v betonu musí být provařeny a mít výstupy ze stěny na propojení s CBN (viz. také ČSN EN ed. 2). Příklady provedení CBN jsou uvedeny na obrázcích: Konfigurace CBN pro informační technologie v budově 52

59 Konfigurace CBN pro informační technologie v rámci datového centra (na úrovních skříní) Elektrické rozvodné sítě a ochrana před bleskem Při návrhu dispozice rozvodné sítě nn v objektu, musí být: Důsledně uplatněn požadavek rozvodů v celé budově v soustavě TN-S. Bod rozdělení vodiče PEN musí být co nejblíže od vstupu do budovy a spojen nízkoimpedančně s konstrukcí budovy a všemi vstupujícími vedeními. Potenciální zdroje rušení umístěny mimo citlivá zařízení o jedná se např. o rozvodny, transformovny, výtahy, přípojnice velkých proudů. Zajištěno pospojování a zemnění (viz dále ČSN EN ed. 3). Zajištěn dostatečný odstup vedení. 53

60 Ve starších budovách, kde není zajištěno provedení kvalitního pospojování a stínění je doporučeno instalovat pro napájení telekomunikačních zařízení a informačních technologií samostatné napájecí přívody, maximálně oddělené od ostatních nn rozvodů. Pokud se v budově projevuje rušení a není možné provést opatření na straně informačních technologií, (např. optické rozvody) doporučuje se provést napájení přes oddělovací transformátory. Z hlediska ochrany před bleskovými proudy je v budovách vybavených důležitými systémy informačních technologií nutno splnit nejen požadavky ČSN EN ed. 2, ale také ČSN EN ed. 2, kde je kompletně řešena problematika stínění proti magnetickému rušení a přepěťová ochrana (SPD) od LEMP. Provedení nosných tras a ukládání vedení Při provádění nosných tras a ukládání vedení je nutno dodržovat obecné zásady. Ty platí jak pro kabely informačních technologií, tak i pro kabely nn, které jsou uloženy v jejich blízkosti. Spoje stínicích žlabů musí mít dostatečnou plochu. To je nutno dodržet i při průchodu protipožárními přepážkami: 54

61 Při ukládání vedení do žlabů je nutno brát v úvahu rozložení elektromagnetického pole při stínění. (viz obr.) Vedení se musí ukládat k bokům kabelových žlabů a nesmí se přeplňovat. Kabely je nutno zajistit tak, aby se vzdálenost mezi kabely nemohla snížit. Pokud jsou kabely uloženy ve žlabu s dělící přepážkou volně, je vzdáleností A pouze tloušťka přepážky. 55

62 Doporučené způsoby uložení kabelů v nosných trasách jsou uvedeny normě. 56

63 Příklady: Souběhy kabelových tras slaboproudých a datových rozvodů s napájecími vedeními nn Ukládání silnoproudých i slaboproudých rozvodů v blízkosti ostatních vedení je řešeno v různých normách. V každé z nich z trochu jiného pohledu a v trochu jiné podrobnosti. Požadavky na provedení sdělovacích vedení a jejich minimální odstupy od vedení nn jsou převážně řešeny v normách na vnitřní silnoproudé rozvody. Některé požadavky jsou aktuální jiné jsou zastaralé, jako například zmiňovaná norma ČSN z roku U datových vedení kde odstup od ostatních vedení podstatně ovlivňuje jejich správnou funkci jsou v současné době požadavky stanoveny velmi přesně. V roce 2002 byla vydána ČSN EN (první edice) která již řeší specielně návrh a provedení rozvodů informačních technologií. Ta pak byla v roce 2010 nahrazena ČSN EN ed. 2. Ve většině případů se rušení přenáší směrem od rozvodů nn k rozvodům informačních technologií. Ochranná opatření je ale nutno řešit na obou stranách, jak v provedení rozvodů informačních technologií tak při návrhu a montáži rozvodů nn. 57

64 Norma ČSN EN ed. 2 zavádí oproti původní normě zcela nové požadavky na řešení odstupu vedení nn a rozvodů informačních technologií. V některých případech požadavky zpřísňuje ale jinde je možno rozvody řešit jednodušeji a vedení ukládat s menším odstupem. Stanovení minimální odstupové vzdálenosti kabelů informačních technologií řeší také ČSN Vychází ale ze zjednodušujících předpokladů. Její požadavky jsou uvedeny v samostatné části. Stanovení minimální vzdálenosti dle ČSN EN V části 6 této normy je řešeno stanovení nutného odstupu rozvodů napájení nn a metalických rozvodů informačních technologií. Přitom se předpokládá, že napětí v rozvodu napájení obsahuje vyšší harmonické, ale není deformované nad rámec uvedený v souboru ČSN EN Pokud je kabeláž instalována v prostředí překračujícím úrovně rušení (EMI) uvedené v některé z norem souboru ČSN EN je nutno provést další opatření. Také ve specifických prostředích je nutno volit odstup větší. Například zdravotnictví, datové centra atd. Pokud bude dále uvedena kabeláž informačních technologií, tak je myšlena metalická kabeláž. Přenos po optických kabelech není rušen EMI. Pro stanovení minimální vzdálenosti mezi vedeními je důležité znát vlastnosti vedení informačních technologií a parametry datového toku, který je po vedení přenášen. Pokud tyto informace nemáme je nutno uvažovat nejnepříznivější případ. Rozdíl mezi nejnepříznivější hodnotou minimální vzdálenosti a hodnotou pro nejpříznivější konfiguraci je až 30násobek. Minimální vzdáleností A se myslí odstup mezi kabely nn a kabely informačních technologií, který je na kterémkoli místě dovolen jejich upevňovacími body nebo přepážkami. Není to tedy vzdálenost kabelů volně položených v kabelovém žlabu, které může kdokoli posunout. Hodnotou minimálního vzdálenosti A určíme: A = S x P /mm/ Kde S je minimální odstup dle tabulky 1 (tab 3 a 4 ČSN EN ed. 2) P je koeficient kabeláže napájení dle tab. 2 (tab 5 ČSN EN ed. 2) V této části se rozlišuje termín minimální odstup S jako hodnota z tabulky 1 a termín minimální vzdálenost A jako hodnota minimálního odstupu S, upravená dle tab.2. Ta je skutečnou požadovanou minimální vzdáleností vedení! 58

65 Tabulka 1: Minimální odstup S v /mm/ klasifikace odstupu bez přepážky drátěný žlab perforovaný žlab plný žlab D C B A Kde klasifikace odstupu je určena typem vedení dle ČSN EN ed. 2: A B C D nespecifikované kabely nebo je dáno neomezené sdílení aplikací nebo neomezený typ instalované kabeláže kabely kat.5 (do 100MHz) a kat.6 (do 250MHz) nestíněné (U/UTP), resp. obecně pro kabely dle souboru ČSN EN kabely kat.5 (do 100MHz) a kat.6 (do 250MHz) stíněné (S/FTP, F/UTP apod., S opletení, F-fólie) kabely kat.7 (do 600MHz) a BCT-B do 1GHz Drátěný žlab je úložný systém s rozměrem ok max. 50 x 100 mm nebo perforovaný žlab s více jak 20 % perforace a/nebo tloušťkou stěny menší než 1 mm. Perforovaný žlab nesmí mít více jak 20 % perforované plochy a tloušťku stěny je min. 1 mm. Jinak je hodnocen jako drátěný žlab. Tato hodnota se použije také pro stíněné kabely napájení, které nemají určenou hodnotu stínění. Plný žlab musí mít stěny min. 1,5 mm. Tato hodnota se použije i pro stíněné kabely napájení, které mají zaručenou hodnotu stínění shodnou s plným žlabem. Plnění žlabu je max. 10 mm pod horní okraj. Tato tabulka je sestavena na základě požadavků normy ČSN EN ed. 2 a normy ČSN EN tak aby při jejím používání nebylo nutné hledat v obou normách. 59

66 Tabulka 2: Koeficient kabeláže P Počet obvodů Koeficient P 1 3 0, , , , více než 75 6 Kde obvodem je okruh 230 V do 20 A Třífázový okruh jsou 3 obvody Každý násobek 20 A je dalším obvodem. To platí i pro jiná napětí, vždy se počítá s proudovou hodnotou Např. 3fázový okruh 40 A je 3x2 = 6 obvodů (i při napětí 24 V) Úpravy hodnoty minimálního odstupu ve speciálních případech Pokud vedení nn, které je vedeno souběžně s vedením informačních technologií napájí zařízení které je výrazným zdrojem EMI (elektromagnetického rušení), musí být dodržen odstup tohoto vedení minimálně: 130 mm pro: Zářivky Neony Rtuťové výbojky Výbojky světlometů 800mm pro: obloukové svářečky 1000mm pro: indukční ohřev frekvenční měniče Zvláštní pozornost je nutno dbát ve zdravotnických zařízeních, kde tato norma neplatí! Při křížení tras napájení a kabelů informačních technologií je nutno vedení vést kolmo na sebe a to opět v minimální vzdálenosti A jako pří souběhu. Při průchodu požární přepážkou je možno vzdálenost mezi vedeními snížit. Délka snížení může být maximálně 0,5 m před a za požární ucpávkou. Toto ale neplatí pokud se nejedná o výrazné zdroje EMI (rušení), jak je uvedeno výše. U těchto kabelů napájecích zdroje rušení je nutno dodržet minimální hodnoty uvedené v tabulce. Podmíněné prominutí požadavku minimálního odstupu Dle čl je povoleno při splnění specifických podmínek uložit napájení kabely a kabely informačních technologií zcela bez odstupu. Tyto podmínky jsou: 1. Jedná se kabely informačních technologií kategorie vyšší než 5 60

67 2. Napájecí vedení jsou: Pouze jednofázová. Proud je max. 32 A. Obvody jsou udržovány v těsné blízkosti např. svazkováním, nebo jsou kroucené, případně jsou uvnitř jednoho vnějšího pláště. 3. Prostředí pro kabeláž informačních technologií vyhovuje klasifikaci E 1 dle ČSN příloha G tab. G5 t.j v prostoru nejsou napěťové přechodové jevy a magnetické pole je max. 1 A/m. Tento požadavek je splněn dle ČSN příloha G tab. G6 například ve vzdálenosti více než: 0,5 m od reléových kontaktů 3 m od vysílače 3 W 3 m od výkonových motorů 3 m od indukčního ohřevu do 8 MW 0,5 m od odporového ohřevu 0,5 m od zářivek 0,5 m od spínače termostatů Tím je dáno, že např. v běžném kancelářském prostředí je možno přívod ke skupině datových zásuvek a napájecích zásuvek vést bez odstupu. Podmínkou je ale správně provedené pospojování a uzemnění aby se vodičem PE nešířilo rušení od rizikových zařízení. Zásuvky těchto obvodů se nesmí použít pro napájení zařízení, které do obvodu mohou emitovat rušení. Například zásuvky z tohoto obvodu se nesmí používat pro zapojení vysavače. Instalace venkovních kabelových rozvodů dle ČSN EN Norma byla vydána již v roce 2004 a je nejstarší ze souboru ČSN EN Řeší zásady provádění vedení informačních technologií ve venkovním prostředí. Zde jsou opět uvedeny pouze požadavky této normy se vztahem k zařízením nn a vn. Souběh a křížení nadzemních kabelových vedení Práce na křížení nadzemních kabelových vedení napájecích (nn) a informačních technologií se nesmí zahájit aniž se práce projednala s vlastníky obou vedení. Minimální vzdálenost mezi sloupy je: sloupy informační technologie - sloupy nn 0,5 m - sloupy vn 1 m - silové kabely 0,5 m - vodiče nn 1 m - vodiče vn /3+(0,015xU)/ m kde U je v kv 61

68 Minimální vzdálenost kabelů informační technologie je od: Silových kabelů nn 0,5 m Silových vodičů nn 1 m Kabelů a vodičů vn /1,5+(0,015xU)/ m kde U je v kv Pokud jsou oba kabely nestíněné pak je min. odstup 1 m Toto neplatí pro vedení na sdílených sloupech. Tato problematika je řešena v čl Při vstupu do budovy je vzdálenost kabelů upevněných na budově min. neizolovaných vedení upevněných na budově min. 0,2 m 1 m Souběh a křížení podzemních kabelových vedení Minimální vzdálenost podzemní kabelů při křížení je 0,3 m výše musí být uložen kabel informačních technologií Pokud je alespoň jeden kabel uložen v chráničce pak min. 0,1 m Toto platí i pro souběh do délky 3m Při delším souběhu je nutno uplatnit hodnoty z ČSN EN ed. 2 s tím, že vzdálenost nesmí klesnout pod 0,3 m. Značně nebezpečné je ukládání vedení informačních technologií v blízkosti zemničů. V nich probíhají napěťové špičky, které mohou nepříznivě ovlivnit provoz informačních technologií. Vzdálenost kabelů informačních technologií od uzemnění Pro vzdálenost od provozního uzemnění vn je rozhodující rezistivita půdy. Vzdálenost kabelů informačních technologií a uzemnění je pro: Uzemnění nn 2 m Uzemnění vn do 25kV IT pro odpor půdy v Ohm m: o do 50 2 m o 50 až m o nad m 62

69 Požadavky na odstupy při souběhu a křížení vedení inf. Technologií s ostatními rozvody dle ČSN Norma ČSN řeší obecně ochranu před elektromagnetickým rušením. V části Oddělení obvodů, proto řeší i minimální odstupy vedení informačních technologií. V úvodu se sice odkazuje na ČSN EN ed. 2 (EN (2009)) a ČSN EN (EN (2003)) ale požadavky zestručňuje a zužuje. Tím se sice stává jednodušší pro použití ale nepostihuje všechny alternativy. V některých případech je podstatně tvrdší než normy řady ČSN EN x a v jiných případech jsou její požadavky velmi měkké. V úvodu čl se uvádí, že pokud je známa specifikace informačních technologií použije se ustanovení ČSN EN ed. 2 V ČSN se ve zjednodušené Tabulce Z1 se uvádí vzdálenost kabelů nn a vedení informačních technologií: Bez elektromagnetických zábran A otevřený kovový žlab B perforovaný kovový kabelový kanál 200 mm 150 mm 100 mm C celiství kovový kanál 0 Definice parametrů žlabů a kanálů jsou stejné jako v ČSN EN ed. 2 Tato tabulka platí pro běžné instalační rozvody a nelze ji použít pro vedení nn s velkým proudem, velké svazky kabelů nn, pro vedení s rušením (např. frekvenční měnič) a další složité situace. V těchto případech je vždy nutno použít ČSN EN ed. 2. Podobně jako je v ČSN EN ed. 2 uvedena možnost nulového odstupu vedení, tak i v ČSN v čl je tato možnost stručně uvedena. Závěr Problematika ovlivňování slaboproudých rozvodů je velmi složitá. K poruchám dochází jen náhodně a o to hůře se odstraňují příčiny. Správný návrh rozvodů vyžaduje úzkou spolupráci projektantů obou oborů. Správný návrh soustavy CBN, hromosvodu a uzemnění v budově nelze udělat bez podrobné znalosti konfigurace nasazení informačních technologií a slaboproudu vůbec, v této budově. Také budování společných uzemňovacích soustav a pospojování pro rozvody nn, ochranu proti LEMP, ochranu rozvodů informačních technologií a ostatních slaboproudých rozvodů musí byt prováděno v úzké součinnosti projektů silnoproudé a slaboproudé části. 63

70 Výroba v elektrotechnice ve vztahu ke kontrolním činnostem výrobců a státu František Kosmák Odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru Výroba jako jedna ze základních činností člověka provází lidstvo od jeho prvopočátku. Byl to Homo Habilis - člověk zručný, při výrobě nástrojů - čepelové techniky z pazourku v době kamenné, cca 10 tis. let před n.l nebo ve středověku Homo sapiens - člověk rozumný, při výrobě unifikovaných válečných vozů Římských legií s rozchodem 4 stopy a 8,5 palce (1 435 mm), které Římané používali v 1. století našeho letopočtu k rychlým přesunům na svých válečných výbojích. Tento rozměr platí celosvětově dodnes pro normální rozchod železničních kolejí a byl Římany ustanoven při výstavbě silnic rozměrem šíře dvou koňských zadků zapřažených do válečného vozu. Rozvoj výroby pokračoval až do současného období Homo sapiens sapiens - člověka dnešního typu při jeho mnohotvárné výrobní činnosti ve všech oblastech současného života světové civilizace. Kontrolní činnost tak, jak je primárně pojata, nemá za cíl restrinkce a postihy, ale opětovným posouzením a ověřením shody s dokumentem podle něhož byl při výrobě postupováno, ověřit zda výrobek splňuje bezpečnostní, funkční provozní a ekonomické předpoklady. Člověk jako rozhodující faktor při výrobě se může mýlit. Mýlili se konstruktéři, mořeplavci, výzkumníci, badatelé, stavbaři, montážníci avšak při důsledné, zodpovědné a věcné kontrole se vždy našlo správné řešení a vždy došlo k nápravě. Naopak nedbalá a neprofesionální kontrola vedla mnohdy ke ztrátám lidských životů a materiálních hodnot (např. u kosmické lodi Apolo 13, kde nepozorní elektrikáři použili pro předehřev vodíku v externích nádržích termostaty na napětí 24 V z předchozí konstrukce Mariner přesto, že na Apolu 13 bylo palubní napětí bylo 65 V a při rozpínání kontaktů termostatů došlo vlivem poddimenzování kontaktů k jejich slepení, nerozpojení při dosažení předepsané teplot a následně přehřátí v kabině lodi až ke kritické teplotě a téměř k havárii. Obdobně vznikla tragická havárie raketoplánu Challenger 28. ledna 1986, kterou zavinilo nedbale provedené pryžové těsnění jedné z pomocných raket a k jeho následnému prohoření, utržení a nárazu tohoto těsnění do externí palivové nádrže při čemž došlo k explozi nádrže a havárii se ztrátou 7 životů. Toto jsou dva z nejznámějších případů zdánlivě drobného zanedbání jak ve výrobě, tak při kontrole výroby. Podobně jsou známy další případy, někdy více či méně závažné kdy porušením správných technologických postupů způsobených špatným návrhem nebo špatnou výrobní praxí došlo k úrazům, požárům, škodám na majetku, výpadkům výroby nebo provozu). 64

71 V oblasti elektrotechnické výroby jsou základními dokumenty pro výrobu a kontrolu: 1. zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění (poslední změna č. 34/2011 Sb.) Jeho znalost a hlavně dodržování je základním předpokladem dobrého výrobku, který bude funkční a nebude nebezpečný. Jen takový výrobek bude konkurenceschopný a úspěšný na trhu. Zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, případně jiný veřejný zájem (dále "oprávněný zájem" ve smyslu Listiny základních práv a svobod - Předpis č. 2/1993 Sb. ("Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá", "Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod"). Z uvedené citace vyplývají jednoznačně požadavky na výrobky jak při jejich výrobě, tak při jejich instalaci, používání a likvidaci, promítnuté směrem dolu, zejména do zákona č. 22/1997 a NV č. 17/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nn s napětím od 50 V AC do V AC a od 75 V DC do V DC odborně označené podle 12 odst. 1b) zákona a podle 1 odst.3 NV č.17/2003 Sb. Sb. jako "STANOVENÉ VÝROBKY". V oblasti elektrotechnické výroby se zákon č. 22/1997 se vztahuje na elektrická zařízení nízkého napětí. Pro ostatní elektrická zařízení platí zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků. Zákon m.j. upravuje povinnosti osob pověřených státním zkušebnictvím - v elektrotechnice jsou to dominantně: Elektrotechnický zkušební ústav Praha (EZÚ), Autorizovaná osoba (AO) 201. Předmětem činnosti AO 201 je státní zkušebnictví v oblasti elektrických zařízení nízkého napět, pro výrobky vymezené v 1 NV č. 17/2003 Sb. - "STANOVENÉ VÝROBKY", zejména: přívody pro elektrické předměty; objímky; domovní spínače; zásuvky a vidlice; spínače pro spotřebiče; vzduchové spínací přístroje; koncové spínače pro jeřáby; jeřábové kontroléry; spínací přístroje pro výtahy, ovládače pro elektrická zařízení; stykače; jističe; proudové chrániče; jistící relé; pojistky; spouštěče; elektromagnety; časové spínače; programové řídící ústředny; svítidla; indukční předřadníky; startéry pro zářivky; světelné zdroje teplotní a výbojové; elektroinstalační trubky, lišty, kanály a příslušenství; elektroinstalační krabice; ucpávkové vývodky a koncovky; zkušební svorkovnice, svorkovnice a svornice; šroubové a bezšroubové svorky; kabelová oka; ploché násuvné spoje; zamačkávané spoje; přípojkové rozpojovací a jistící skříně; elektroměrové a přístrojové desky; rozváděče nízkého napětí; staveništní rozváděče; přípojnicový rozvod; silové a zapalovací vodiče; sdělovací vodiče nízkofrekvenční do 250 V; kabely 750 V až 1 kv; topné kabely; vysokofrekvenční vodiče; elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely; elektrické ruční a přenosné nářadí; elektromotory do výkonu 1 kw; mincovní a kreditové automaty; výrobky spotřební elektroniky a elektrické hračky; destilační přístroje; usměrňovače a napájecí zdroje; měniče AC proudu; transformátory; zkoušečky napětí a elektrických předmětů; elektrické měřící a laboratorní přístroje; přístroje informační techniky včetně kancelářských strojů; učební pomůcky; zvonky; dále stavební výrobky označované CE; 65

72 výrobky z hlediska emise hluku; elektromagnetická kompatibilita podle NV č. 616/2006 Sb., 1 odst. 4 postupem posuzování shody podle přílohy č. 3 NV č.616/2006 Sb.; vybrané stavební výrobky podle NV č.163/ /2005, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky - skupina 10 TZB, položka 13 "elektrické kabely, domovní zásuvky a vidlice"; Strojní zařízení v rozsahu NV č. 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení. Strojírenský zkušební ústav Brno (SZÚ) - AO 202 pro strojní zařízení a jeho odštěpný závod 2 v Jablonci nad Nisou. Rozsah posuzování shody je vymezen pro činnost podle 5 odst. 2 a 3 NV č. 17/2003 Sb. Předmětem činnosti AO 202 je státní zkušebnictví, zejména pro: osobní ochranné prostředky; elektrická zařízení nízkého napětí - domácí spotřebiče a velkokuchyňské stroje a zařízení; hračky; svítidla; zásobníkové ohřívače užitkové vody; informační technika a kancelářská zařízení; elektromagnetická kompatibilita (EMC); vybraná zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení; elektrické části spotřebičů plynných paliv. Obráběcí stroje pro opracování kamene, skla, tuhých plastů; vstřikovací lisy; stroje a přístroje pro pájení a svařování; papírenské stroje; obráběcí centra pro obrábění kovů; válcovací stolice; stroje pro výrobu potravin a nápoj; tiskařské stroje; vývěvy a kompresor; chladící a mrazící zařízení; elektrické pace; průmyslové roboty a manipulátory. Tvářecí stroje na kovy a plasty; obráběcí a textilní stroje; šicí a pletací stroje; hodiny. Automatická řídící zařízení pro domácnost; přenosné elektromechanické a elektrické ruční nářadí. Rozváděče nízkého napětí; smažící a pečící pánve; opékače topinek; grily; zařízení úklidová a čistící. Asociace zkušeben vysokého napětí - AZVN Praha pro oblasti vn a vvn z nichž dominantní jsou: E04 EGU - HV Laboratory, Běchovice; E07 ČEZ Jaderná elektrárna Dukovany; E11 ETD Plzeň-transformátory; E12 ORGREZ BRATISLAVA; E18 Elektropomůcky Pardubice; E21 E.O.N České Budějovice; E19 ČEZ Jaderná elektrárna Temelín; E23 Čez Distribuční služby, s.r.o. Ostrava - Diagnostika kabelů; E25 ESB Elektrické stroje, Brno; E.O.N Česká republika, s.r.o. Brno - Diagnostika a zkušebna; E30 ČEPS Praha; E45 Ing.Karel Sovák, Hodonín - zkušebna vn a vvn; E51 IVEP, a.s. Brno; E71 Východoslovenská energetika, a.s. Košice; E91 Stredoslovenská energetika, a.s. Žilina, Diagnostika. FYZIKÁLNĚ TECHNICKÝ ZKUŠEBNÍ ÚSTAV OSTRAVA - AO 210 je pověřeným subjektem pro oblast elektrických zařízení nízkého napětí do prostředí s nebezpečím výbuchu v rozsahu NV č. 17/2003 Sb., 5 odst.2 a 3 - podmínky uvedení elektrického zařízení na trh, shoda výrobku s harmonizovanými normami ČSN EN a postup posuzování shody postupem vnitřní kontroly výroby; vydáním ES prohlášení o shodě a opatření výrobků označením CE. Předmětem zkušebnictví AO 210 jsou zejména: čerpadla a čerpací soustrojí, včetně výdejních stojanů kapalných paliv; rozváděče nízkého napětí; zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, 66

73 bezpečnostní, řídicí a regulační přístroje určené pro použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, které však jsou nutné nebo přispívají k bezpečné funkci zařízení a ochranných systémů z hlediska nebezpečí výbuchu. Rozsah je vymezen v 1 NV č.23/2003 Sb., kterým se kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. vybrané stavební výrobky v rozsahu NV č. 163/2002 Sb.+312/2005, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky - příloha 2, skupina 10 - TZB (technická zařízení budov), položka č. 3 - výrobky pro požární poplach/detekci, stabilní hašení požáru, řízení požáru a kouře a pro potlačování výbuchu ve stavbách. VOP Šternberk - AO 253, Certifikační orgán č Zkušebna elektrické bezpečnosti a elektrotechnických prostředků, VOP CZ lokalita Vyškov; Akreditovaná zkušebna VOP - 026, číslo certifikačního orgánu V 3064, divize VTÚPV Vyškov (Vojenský technický ústav pozemního vojska). Odbor zkoušení techniky - akreditovaná zkušební laboratoř č Osvědčení o akreditaci vydal Český institut pro akreditaci Praha. Předmětem akreditace - zkušebnictví a certifikace jsou zejména: a) typové zkoušky domácích spotřebičů podle ČSN EN ed. 2 Bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost, zařízení výpočetní a informační techniky a napájecích zdrojů podle ČSN EN ed. 2 Zařízení informační technologie Bezpečnost, rozváděčů nn podle ČSN EN ed. 2, ČSN EN , ČSN EN ed.2, zdrojů nepřerušovaného napájení (UPS) podle ČSN EN : Zdroje nepřerušovaného napájení - Všeobecné a bezpečnostní požadavky pro UPS. polovodičových měničů podle ČSN EN ed. 2 Polovodičové měniče - Všobecné požadavky. zkoušky stupně ochrany krytem (zkoušky krytí) podle ČSN EN Stupně ochrany krytem - IP kód. typové, výrobní a kusové zkoušky vidlic, nástrček a zásuvek pro domovní užití. b) zkoušky bezpečnosti výkonových transformátorů, elektronických zařízení pro použití ve výkonových instalacích, požárního nebezpečí (zkoušky žhavou smyčkou, plamenem a vtlačováním kuličky), svítidel a zdrojů světla, revize elektrických částí přenosných, převozních a mobilních zařízení, v případě vyhovujících výsledků zkoušek zpracování návrhu ES prohlášení o shodě. 67

74 Zkoušení EMC provádí zkušebna VTÚPV Vyškov již od roku 1993 jako druhá nejdéle působící zkušebna v oblasti elektromagnetické kompatibility v České republice. Provádí rovněž zkoušky rušivého vyzařování EMI a zkoušky elektromagnetické odolnosti EMS v souladu s harmonizovanými normami v oblasti EMC, které jsou důležité pro vystavení ES prohlášení o shodě. Zkušebnictví má v České republice dlouholetou tradici již od vzniku Elektrotechnického svazu československého (ESČ) v roce 1919 a poté za předsednictví prof. Vladimíra Lista jako zakladatele české technické normalizace byla v roce 1926 založena zkušebna ESČ, původně v opuštěné vodní elektrárně u Těšnova v Praze jako zkušebna žárovek, později se zkušebna přestěhovala do Pražských Elektrických podniků a již v roce 1935 začala udělovat značku ESČ na elektrotechnické výrobky jako průkaz jejich bezpečnosti. Naše strojírenství a elektrotechnika tak získaly řád a podmínky pro bezproblémovou výměnu součástí. Profesor List jako zástupce ČSR podepsal v r v New Yorku zakládací listinu Mezinárodní normalizační federace ISA se sídlem v Basileji (dnes ISO-International Organisation for Standardisation se sídlem v Ženevě). V r byl zvolen jejím místopředsedou a v létech jejím předsedou. V roce 1951 byl ESČ zrušen a zkušebna získala jméno Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ), od roku 1945 se sídlem v Praze - Tróji. EZÚ je zakládajícím členem Evropského certifikačního systému CEE a současně zakládajícím členem celosvětového certifikačního systému IECEE-CB. V roce 1989 započaly v EZÚ zkoušky EMC. Od roku 1997 je EZÚ zakládajícím členem Evropské asociace pro certifikaci elektrotechnických výrobků (EEPCA). V roce 1997 získal EZÚ od ÚNMZ autorizaci k posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb. Činnost EZÚ je mnohem obsáhlejší, než je zde uvedeno. Touto reminiscencí připomínám tradiční vysokou odbornou úroveň Československé normalizace a zkušebnictví v oblasti elektrotechniky, která se výrazně podílela na velmi vysoké kvalitě elektrotechnických výrobků a jejich obchodnímu úspěchu ve světě. Na tuto tradici navázala naše současná elektrotechnika a strojírenství i ostatní odvětví národního hospodářství a lze si jen přát, aby tento trend úspěšně pokračoval na co největším teritoriu světového obchodu a spolupráce. Máme tedy řešit jednoduchou rovnici, kdy na její levé straně máme známou minulost a známou současnost - jaká pak asi bude pravá strana rovnice - budoucnost? V současně době máme možnost být účastni intenzivního celosvětového sjednocování technické normalizace, bez níž by se i sebelepší technika ocitla v chaosu a bez perspektivy a vzájemný obchod by ustrnul. Je jen na nás jakým způsobem budeme dobrovolně přijímat a prakticky využívat zejména harmonizované technické normy. Zda si budeme nesprávně vykládat "doporučení" jako volný výraz, postrádající jakoukoliv závaznost, nebo zda nahlédneme do učebnic jazyka Českého a také do Metodiky ÚNMZ č. MPN 1:2011. Metodika ÚNMZ MPN 1:2011 str.49 příloha A tab.2 níže uvedené výrazy z tab.2 přílohy A se mají používat: k doporučení jedné z několika možností jako zvlášť vhodné možnosti, aniž by se uváděly nebo vylučovaly další možnosti, ke sdělení, že se dává určitému postupu přednost, aniž by byl zvlášť vyžadován, (v záporu) že je určitá možnost nevhodná, avšak není zakázána. 68

75 Výraz má (ekvivalentní výrazy: doporučuje se, mělo by, je obvyklé, má se). Výraz nemá (ekvivalentní výrazy: mělo by se vyloučit, nedoporučuje se, nemělo by, není obvyklé, jen ve výjimečných případech, nemá se). Výše uvedené vysvětlení je důležité pro případ, že soud bude řešit příčinu úrazu, požáru, škod na majetku nebo výpadek výroby a přerušení provozu. Je nepravděpodobné, že by soud uznal odchylku, která byla příčinou úrazu, požáru, škod na majetku nebo výpadku výroby či přerušení provozu od doporučení, směrem k jinému - horšímu/levnějšímu a méně bezpečnému řešení! Zákon č. 22/1997 dále stanoví: výrobkem je jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, výrobcem je osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky, dovozcem je osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie, zplnomocněným zástupcem je osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona, distributorem je ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobky na trh, technickými požadavky na výrobek jsou technické specifikace obsažené v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků, nebo jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, notifikovanou osobou je právnická osoba, která byla členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky, hospodářským subjektem je výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce, 69

76 Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby, Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (ÚNMZ) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není obecně závazná ( 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) viz též zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 102: (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 349 zákona 262/2006 Sb.: (1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Z výše uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá závaznost technických norem a uplatňování všech normativních opatření k prevenci rizik uvedených v nařízeních vlády k zákonu 22/1997 (Technické předpisy) a v platných Českých harmonizovaných a určených technických normách ČSN, které vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Praha ÚNMZ). 9 zákona 22/1997 Sb.: Státní zkušebnictví Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem (ÚNMZ) a osobami pověřenými podle tohoto zákona (k certifikaci a autorizaci), jejichž cílem je zabezpečit u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen "posouzení shody"). ČSN EN ISO/IEC : březen 2011 Posuzování shody - Prohlášení dodavatele o shodě - Část 1: Všeobecné požadavky ( ). Norma je v Českém a Anglickém jazyce. 70

77 Tuto harmonizovanou normu přijalo v době jejího vydání 31 členských zemí CEN (Comité Européen de Normalization) Evropský výbor pro normalizaci. V příloze A.1 na straně 14 je uveden příklad formuláře prohlášení o shodě formátu A4 o jedné straně. Formulář má 7 oddílů po jejichž řádném vyplnění jsou získány základní a dostačující informace jak o výrobci, tak o výrobku z hlediska jeho shody s příslušnými technickými normami nebo jinými dokumenty, tedy o bezpečnosti výrobku a jeho vhodnosti k použití pro zamýšlený účel. Na straně 13 je tentýž formulář v angličtině. Posuzování shody 12 zákona č. 22/1997 Sb. (1) Vláda nařízeními stanoví a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen "stanovené výrobky"); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek, b) technické požadavky na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády, c) které ze stanovených výrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným nařízením vlády (dále jen "stanovené označení"), d) vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody, e) důvody ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných opatření u stanovených výrobků oznamují podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh f) přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh, popřípadě do provozu stanovené výrobky nesplňující technické požadavky stanovené podle písmena b), pokud odpovídají právním předpisům členského státu Evropské unie, g) obsah informací o ochranných opatřeních předávaných orgánům Evropského společenství, popřípadě jiným osobám v rozsahu vymezeném právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody, h) jiné podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů Evropských společenství týkajících se posuzování shody. (2) Za stanovené výrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované. (3) Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen "postupy posuzování shody"), a to konkretizací nebo 71

78 kombinací jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování shody jsou zejména a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem, b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou, c) posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobků, d) posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, e) posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, f) ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku, g) ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou, h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku, i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků, j) jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby. (4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v postupech posuzování shody uvedených v odstavci 3 je stanovena účast autorizované osoby, tuto činnost provádějí notifikované osoby, popřípadě osoby, jejichž oprávnění k činnostem při posuzování shody vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (6) Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení stanoveného výrobku, jeho provedení a umístění na výrobku nebo v průvodní dokumentaci, pokud není grafická podoba označení stanoveného výrobku stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Grafická podoba označení CE je uvedena v ČR v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Toto Nařízení je uveřejněno v České verzi Úředního věstníku Evropské unie ze a vstoupilo v platnost dnem 1. ledna V příloze II na straně I.218/47 je uveden obraz CE na mřížce, kdy se dvě kružnice dotýkají a vzájemná kolmá vzdálenost písmen je pak rovna poloměru kružnice. Pokud konkrétní právní předpisy nepředepisují zvláštní rozměry, musí být označení CE alespoň 5 mm vysoké. Pokud je zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány jeho proporce dané mřížkou na obr. v odstavci 1 Nařízení č. 765/

79 Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobce nebo dovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba může být nařízením vlády určena odchylně. Povinnosti výrobce nebo dovozce jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit též zplnomocněný zástupce. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní, je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední dodává stanovený výrobek na trh. Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem a zda výrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.765/2008) nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce (podle Zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů) nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy. 19a zákona č. 22/1997 Sb. Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že - zejména: provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona autorizované osobě, bez autorizace podle 11 odst. 1, (pokuta od ČOI až do výše Kč) nebo provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona akreditované osobě, bez osvědčení o akreditaci (pokuta od ČOI až do výše Kč), výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobky bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády (pokuta od ČOI až do výše Kč). Předpis č. 17/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Pro účely tohoto nařízení se za elektrické zařízení nízkého napětí (dále jen "elektrické zařízení") považuje jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75 V do V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. 12 odst. 1 písm. a) zákona elektrická zařízení. 73

80 Podmínky uvedení elektrického zařízení na trh (NV č. 17/2003 Sb.) (1) Elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen "základní požadavky"), bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí z hlediska zásad bezpečnosti platných v Evropských společenstvích a neohrozí-li při správné instalaci a údržbě a používání k účelu, pro který bylo vyrobeno, bezpečnost osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetek. (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 se považují za splněné, pokud elektrické zařízení je ve shodě s bezpečnostními požadavky a) harmonizovaných českých technických norem, popřípadě zahraničních technických norem přejímajících v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy ( 4a zákona č. 22/1997 Sb.), nebo b) určených norem zahrnujících bezpečnostní ustanovení Mezinárodní organizace pro normalizaci v elektrotechnice (IEC) nebo Mezinárodní komise pro předpisy ke schvalování elektrotechnických výrobků (CEE) ( 4a zákona), pokud normy podle písmena a) nebyly dosud vytvořeny a zveřejněny a pokud byla tato bezpečnostní ustanovení Komisí Evropských společenství (dále jen "Komise") zveřejněna, nebo c) českých technických norem ( 4 zákona), pokud neexistují technické normy podle písmena a) nebo b). Postup posuzování shody (NV č. 17/2003 Sb.) (1) Elektrické zařízení lze uvést na trh pouze poté, co je posouzena jeho shoda s požadavky uvedenými v 2 odst. 1 postupem vnitřní kontroly výroby podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a výrobce nebo zplnomocněný zástupce je opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě. (ČSN EN ISO/IEC : březen 2011). (2) ES prohlášení o shodě musí obsahovat a) identifikační údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce, c) popis elektrického zařízení, d) odkaz na harmonizované normy, e) odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity, f) poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE. Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, se umisťuje přímo na elektrické zařízení nebo, pokud to není možné, na jeho obal, návod k použití nebo záruční list tak, aby toto označení bylo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Elektrické zařízení nesmí být opatřeno označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. 74

81 ZAŘÍZENÍ A JEVY, NA KTERÉ SE NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 17/2003 NEVZTAHUJE Toto nařízení se nevztahuje na: 1. elektrická zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, 2. elektrická zařízení určená pro radiologii a lékařské účely, 3 elektrické součásti pro nákladní a osobní výtahy, 4. elektroměry, 5. vidlice a zásuvky pro domovní použití, 6. zařízení pro napájení elektrických ohradníků, 7. rádiové a elektromagnetické rušení, 8. specializovaná elektrická zařízení pro použití na plavidlech, v letadlech a na drahách, která vyhovují bezpečnostním ustanovením stanoveným mezinár. organizacemi, v nichž je Česká republika plnoprávným členem. Pro zařízení uvedené v bodech č.1 až 8 platí samostatná Nařízení vlády a k nim příslušné technické normy. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 17/2003 Sb. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 1. Všeobecné požadavky a) Základní technické charakteristiky, jejichž dodržování zajišťuje, aby elektrické zařízení bylo používáno bezpečně a v podmínkách, pro které bylo vyrobeno, musí být vyznačeny na elektrickém zařízení, anebo pokud to není možné, musí být uvedeny v průvodní dokumentaci. b) Jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název právnické osoby, která je výrobcem, značka, popřípadě obchodní známka musí být zřetelně uvedeny na výrobku, a není-li to možné, na jeho obalu. c) Elektrické zařízení a jeho díly musí být vyrobeny tak, aby byla zajištěna bezpečná a správná montáž a připojení. d) Elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby u něj, za předpokladu, že je používáno pro účely, ke kterým je určeno, a že je řádně udržováno, byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a Ochrana před nebezpečím, které může způsobit elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že a) osoby a domácí a hospodářská zvířata budou přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí, 75

82 b) nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření, c) osoby, domácí a hospodářská zvířata a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou podle zkušenosti elektrická zařízení způsobovat, d) izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám. 3. Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby a) odolávalo předpokládaným mechanickým namáháním tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, b) odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, c) při předvídatelných přetíženích neohrozilo žádným způsobem osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 17/2003 Sb. VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY 1. Vnitřní kontrola výroby je postup, při němž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že elektrické zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí opatřit každý výrobek označením CE a vypracovat písemné prohlášení o shodě. 2. Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci popsanou v bodě 3 a buď on nebo jeho zplnomocněný zástupce ji musí uchovávat na území Evropského společenství tak, aby byla k dispozici orgánu dozoru po dobu nejméně 10 let od ukončení výroby elektrického zařízení. V případě, že výrobce není usazen v některém členském státě Evropské unie ani neexistuje zplnomocněný zástupce, připadá tato povinnost osobě, která uvádí elektrické zařízení na trh. 3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody elektrického zařízení s požadavky tohoto nařízení. Musí, v rozsahu nezbytném pro toto posouzení, obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci elektrického zařízení. Musí zahrnovat a) obecný popis elektrického zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů a podobně, c) popisy a komentáře nutné pro srozumitelnost výkresů a schémat uvedených v písmenu b) a funkce elektrického zařízení, 76

83 d) seznam technických dokumentů podle 2 odst. 2, které byly zcela nebo částečně použity, a pokud nebyly takové dokumenty použity, uvedou se popisy řešení přijatých pro splnění základních požadavků, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek a podobně, f) zkušební protokoly. 4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává s technickou dokumentací kopii prohlášení o shodě. 5. Výrobce provádí všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyráběných elektrických zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s těmi požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Zákon o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. je dalším právním předpisem, který zajišťuje v souladu s právem Evropských společenství, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. Tento zákon se pro posouzení bezpečnosti výrobku nebo pro omezení rizik, která jsou s užíváním výrobku spojená, použije tehdy, jestliže požadavky na bezpečnost nebo omezení rizik nestanoví příslušná ustanovení zvláštního právního předpisu (Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 86/2011 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, který přejímá požadavky stanovené právem Evropských společenství). Obecné požadavky zákona na bezpečnost výrobku Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria: a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce, b) vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem, c) způsob předvádění výrobku, d) rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace Dozor nad tím, zda na trh a do oběhu jsou uváděny bezpečné výrobky provádí u elektrotechnických výrobků Česká obchodní inspekce, případně další orgány dozoru, má-li elektrotechnický výrobek vliv např. na životní prostředí. 77

84 Předpis č. 64/1986 Sb. Zákon České národní rady o České obchodní inspekci Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu průmyslu a obchodu; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty. 2 (1) Česká obchodní inspekce kontroluje pro oblast elektrotechniky zejména: právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, (dále jen "kontrolované osoby"), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak ( 7b - používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu). (2) Česká obchodní inspekce kontroluje pro oblast elektrotechniky zejména: a) dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu. b) zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu (Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. ) c) dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1, d) zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.) jsou výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům zákona č. 22/1997 Sb. a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/ označení CE na výrobku. 1c) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. e) zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné, (Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků). 3 Česká obchodní inspekce a) zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky a jejich příčiny, b) vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění, c) zabezpečuje a provádí systematickou kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, 78

85 d) zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a předchází vzniku nedostatků, zejména včasným odhalováním jejich příčin, výchovným působením a zveřejňováním výsledků kontrol, e) provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobků nebo zboží nebo pro účely kontroly, zda nedochází ke klamavé obchodní praktice a klamání spotřebitele ( 5 a 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb.) f) ukládá sankční a jiná opatření podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu 4 (1) Pracovníci České obchodní inspekce pověření plněním jejich kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou při kontrole oprávněni a) vstupovat při výkonu kontroly do provozoven; za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit, b) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, c) požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení, d) odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží, Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy, e) požadovat od kontrolovaných osob, popřípadě orgánů, které tyto osoby řídí, aby ve stanovené lhůtě odstranili zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedli nezbytná opatření, f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. (2) Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy České obchodní inspekce bez vyzvání. (3) Inspektoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství (zákon č. 513/1991 Sb.- Obchodní zákoník, 17) o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů nebo při plnění povinností souvisejících s ním, s výjimkou podání potřebných informací pro účely a v rámci trestního řízení. 6 (1) Česká obchodní inspekce je oprávněna přizvat k účasti na kontrole osoby odborně způsobilé (Autorizovaná osoba - zkušebna podle 11 zákona č. 22/1997) je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají práva a povinnosti 79

86 inspektorů podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou obchodní inspekcí. Odborně způsobilé osoby nemohou být pověřeny ukládat opatření a sankce podle tohoto nebo jiných zákonů ( zákon č. 634/1992 na ochranu spotřebitele, zákon č. 22/1997 Sb. a další). (2) Kontrolované osoby jsou povinny umožnit inspektorům a odborně způsobilým osobám přizvaným k účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly. (3) Kontrolované osoby jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést neodkladně nezbytná opatření k jejich odstranění. 7 (1) Inspektor na základě provedené kontroly zakáže až do doby zjednání nápravy: a) uvedení na trh, distribuci včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků nebo zboží, které neodpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů (zák. č. 634/1992 Sb., zák. č. 22/1997 Sb., NV č. 17/2003 Sb.) pro činnosti uvedené v 2 (prodej výrobků a služby), nebo které byly neoprávněně nebo klamavě opatřeny označením stanoveným zvláštním právním předpisem, ( 13 zákona č. 22/1997 Sb.) b) používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu. (3) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. (4) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do tří dnů. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel krajského inspektorátu, a pokud opatření podle odstavce 1 uložil inspektor ústředního inspektorátu, ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné. 8 (1) Na základě zjištěného porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni zjištění nedostatků. (2) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o něm pořídí písemný záznam. (3) Nedojde-li k odstranění zjištěného nedostatku ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je ředitel inspektorátu oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to až do doby, kdy k odstranění nedostatku dojde. (4) Opatření ukládané podle odstavce 3 oznámí ředitel inspektorátu písemně kontrolované osobě. 80

87 (5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 3, může proti němu podat nejpozději do tří dnů písemné námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel inspektorátu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné. 9 (1) Ředitel inspektorátu uloží kontrolované osobě, která použije úředně neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schválenému typu, pokutu až do výše Kč. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly lze uložit pokutu až do výše Kč. Ředitel krajského inspektorátu může uložit kontrolované fyzické osobě, která maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše Kč, a to i opětovně. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ředitel inspektorátu o porušení povinnosti podle odstavců 1 až 4 dověděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení 3 roky. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce. 13 Česká obchodní inspekce při své činnosti spolupracuje se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly, Česká obchodní inspekce při své činnosti využívá stížností, oznámení a podnětů občanů a zajišťuje pro občany poradensko-informační činnost. 14 Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností uvedených v 2 odst. 1 bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu (Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech). Dalším souvisícím zákonem je Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, který dbá na Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb (elektrotechnická výroba je jak výrobou a prodejem, také službou). Brání před nekalými a agresivními obchodními praktikami a před klamavými obchodními praktikami. Zákon ukládá prodávajícímu zajistit, aby informace jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce. Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem (zákonné měřící jednotky podle 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů). 81

88 Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce podle zákona ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. Závěr z obsahu tohoto příspěvku opět vyplývá důležitost znalosti a dodržování právních předpisů souvisících s elektrotechnickou výrobou, obchodem a službami. Zejména "výrobci" plastových domovních rozvodnic by se měli řádně seznámit s nežádoucími dopady v případech, kdy nemají typové zkoušky (ověřování podle nové ČSN EN : ed.2: ). 82

89 Základní dokumenty pro provádění revizí a jejich význam pro zpracování revizní zprávy Ing. Miloslav Valena Elektro služby Kladno, soudní znalec v oboru elektrotechnika V žádném případě zde nechci tvrdit, že následující řádky tohoto příspěvku jsou ty jedině správné, které zaručí reviznímu technikovi neprůstřelnost při zpracování revizní zprávy, rovněž netvrdím, že zpracování zprávy je možné provést jen takto, předpokládám, že mnoho mých kolegů bude mít jiný, možná i zcela odlišný názor, na tuto činnost! Nakonec je i nutno si uvědomit, že zpracování revizní zprávy je nekonečný seriál. Náš obor je rozsáhlý, spletitý, občas velmi záludný, ale ve své podstatě velmi krásný, abych použil slova svého kolegy a dlouholetého kamaráda. Jaké jsou základní požadavky na dokumentaci pro provedení revize je již, mimo jiné, uvedeno v normě ČSN , čl. 4.1 a 4.2. I když se najde řada oponentů, kteří budou zpochybňovat tyto řádky, přesto si dovoluji tvrdit, že dále uvedené požadavky již historicky staré normy mají stále obecnou platnost, vycházející z logiky věci. Dovolím si je tedy ocitovat (zkráceno a upraveno-předpokládáme, že text čte především odborník elektro): 4.1 Podklady pro provádění výchozích revizí: dokumentace skutečného provedení, protokoly o určení prostředí, písemné doklady o provedení výchozích revizí částí EZ, záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních před uvedením do provozu, písemné záznamy o provedených kontrolách a opatřeních 4.2 Podklady k provádění pravidelné revize: dokumentace skutečného provedení, protokoly o určení prostředí, zásady pro údržbu-provádění kontrol, revizí, měření a zkoušek, záznamy o provedení zkoušek a měření podle řádu preventivní údržby, zprávy o předchozí revizi, záznamy o provedených kontrolách při prováděných pracích doklady o dozorové činnosti státního odborného dozoru 83

90 A teď ruku na srdce, kdo jste kdy dostal tyto doklady najednou a v dostatečném rozsahu do ruky při provádění revize, ač výchozí či pravidelné? Asi bychom prstíčkem hrabali, ale výsledku bychom se nedočkali. A protože stav je pořád stejný, k lepšímu se mění jen pomalu, dospěl jsem k názoru, že když stát, potažmo provozovatel či investor se neobtěžuje tím, aby plnil své zákonné požadavky vyplývající ze zákonů České republiky, musí se revizní technik starat především sám o sebe, přes veškeré prohlášení orgánů i organizací státního odborného dozoru i orgánů ostatních. Po roce 1989 si různí revizní technici a následně i firmy začali vymýšlet různé speciální tiskopisy revizních zpráv, prezentované většinou jako: Jen od nás jsou to ty správné! Zajímavé bylo, že většina těchto tiskopisů vycházela ze vzoru dříve platné ČSN , jen byly poplatné tomu kterému reviznímu technikovi, respektive té které firmě. Vzhledem k obrovskému nárůstu výpočetní techniky po roce 1989, začaly se objevovat různé programy na vypracování revizní zprávy, dokonce se specializací například na pracovní stroje, instalace, hromosvody atd. Mně se během doby dostalo do ruky mnoho takových formulářů či programů. Neříkám, že některé programy či formuláře jsou nepoužitelné, zcela určitě občas ulehčují práci a otrocké psaní stále stejných textů. Jen pro příklad: Zprávu na zařízení, které ani v daném prostoru nebylo, jen prostě revizní technik zkopíroval text z předchozí revize do té současné, aniž by zkontroloval původní text. Nebo také měřil impedanci vypínací smyčky tam, kde buď bylo zařízení chráněno izolací (ochrana izolací třída II), nebo v dalším textu bylo konstatováno jako závada, že žádné zařízení třídy I nebylo spojeno s ochranným vodičem. Samozřejmě to záleží především na zodpovědnosti toho kterého revizního technika, jenže když ono je to tak pohodlné!!! Znám kolegu, který píše revizní zprávu přímo u zákazníka z počítače, a vydává to jako přednostní službu zákazníkovi. A bohužel si neuvědomuje, že dává zákazníkovi do ruky především ten PAPÍR, o kterém již dlouho mluvím a píši, a vystavuje se následným rizikům z nedostatečně objektivně zpracované revizní zprávy. Já již léta stále tvrdím, že revizní technik je především odborník, který zákazníkovi (provozovateli, investorovi apod.) sděluje formou revizní zprávy jaký je nejobjektivnější stav jeho elektrického zařízení z hlediska bezpečného provozu a používá pro to nejen své vědomosti, ale i naměřené hodnoty a další zjištěné skutečnosti. K vypisování PAPÍRU, který potřebuje náš zákazník pro to, aby byl chráněn před postihem v případě, kdy se něco stane, není zapotřebí znalostí revizního technika-stačí trochu poučená písařka (Aby si nepletla jistič s chráničem a dokázala opsat data alespoň tak, jak jí byly předloženy-tady se omlouvám všem našim krásným asistentkám, které nám svým rychlým psaním šetří občas náš čas při hledání písmen na klávesnici. Jenže ten, kdo revizní zprávu takto zpracovanou podepisuje, je právě revizní technik!!! A znám mnoho případů ze své praxe, kdy zákazník domáhající se onoho PAPÍRU, při problému prohlašoval, že on nic, on muzikant, má přece revizní zprávu od revizního technika, který je přece odborník. Také záleží na způsobu vašeho zpracování revizní zprávy, vaší hbitosti při používání počítače a výpočetní techniky vůbec-znám mnoho kolegů v mém věku, kteří revizi stále píší ručně nebo na psacím stroji, a z výpočetní techniky znají jen plazmový monitor domácího kina, které jim koupili a připojili jejich děti zvládající tuto techniku daleko lépe než naše generace. Také ale ze své zkušenosti vím, že většina z nás tuto techniku zvládá alespoň v rozsahu své práce. Jen musí revizní zpráva splňovat požadavky na tuto zprávu kladené normami typu ČSN a ČSN , i předpisy ostatními, a musí minimalizovat riziko revizního technika, které vždy vzniká při zpracování revizní zprávy. A to není právě až tak moc obvyklé. Od začátku nás všichni učili, že revizní zpráva má obvykle čtyři části: Úvod, naměřené hodnoty, zjištěné závady a závěr s doporučením. Přesně toto dělení jsme od počátku dodržovali prakticky všichni, kteří úspěšně absolvovali zkoušky revizních techniků 84

91 na tehdejších Inspektorátech bezpečnosti práce, následně po roce 2000 i na TIČR. Náplň jednotlivých částí krystalizovala potom postupně, většinou v závislosti na firmě, kde působíme. V tomto příspěvku nás bude především zajímat rozsah revizní zprávy s použitím příslušné základní dokumentace (viz výše) nutné pro provádění revize, ač toto stále omílané téma, je pořád a stále v plenkách-bohužel. Následující text je zpracován na základě vlastních zkušeností, připomínek orgánů státního odborného dozoru během minulých let, v neposlední řadě i připomínky pracovníků TI ČR při přezkoušení revizních techniků v letech 2005 až Většina textů je konzultována s právníky působícími v oboru. V žádném případě netvrdím, že dále uvedené texty jsou ty jediné správné, jak již jsem uvedl výše, ale vzhledem k tomu, že ve společnosti se vyskytuje čím dál více právníků, kteří jsou nejen chytřejší, ale také úměrně tomu dražší, schopní Vás doslova chytat za slovo, není tak od věci se zamyslet nad způsobem zpracování Vaší revizní zprávy. A s tím souvisí i použití základní dokumentace při zahájení revize příslušného zařízení. Ale znovu upozorňuji, že se jedná o nekonečný seriál. Nemyslím si, že jsem ten jediný, který má ten jediný správný názor, jak má vypadat správná revizní zpráva-jen už je dělám skoro čtyřicet let. Poznámka: Vzhledem ke značnému rozšíření digitální techniky i do fotografování chci upozornit své kolegy, že dokumentace stavu el. zařízení pořízená digitálním fotoaparátem, i s výhradou možné úpravy fotografie v počítači, značně zvyšuje objektivnost práce revizního technika, umožňuje zdokumentovat viditelné zjištěné závady nade vší pochybnost, místy dokáže nahradit mnoho vět slovního popisu ve zprávě. A také dokáže celkem úspěšně bránit revizního technika proti výpadům Žadatele PAPÍRU, že o nebezpečném stavu nevěděl, a že od toho má revizního technika, který za to může!!! Používám fotoaparát k dokumentaci všeho již od svých patnácti let, jsem léta členem Svazu českých fotografů, ale teprve s rozvojem digitální fotografie jsem pochopil, jaké netušené možnosti se reviznímu technikovi naskýtají při obhajobě jeho práce (revize) a pro minimalizaci rizik při jeho práci vznikajících. Jsem si vědom toho, že bez technické dokumentace, což je zcela určitě ta základní dokumentace při zahájení revize samotné, vlastně nelze revizi provést! Vzhledem ke stavu právní legislativy v České republice, množství razítek a různých povolení při stavebním řízení, ponížení naší práce na vydání pouhého PAPÍRU požadovaného především státními orgány při kolaudačním řízení, jsem byl nakonec nucen ošetřit nedostatečnou (ve většině případů), nebo zcela chybějící dokumentaci při vypracování revizní zprávy. Vlastně mě k tomu donutil výrok jednoho inspektora státního odborného dozoru, že by revizní technik měl odmítnout vždy revizi, když nemá k dispozici příslušnou dokumentaci, v našem případě vlastně dokumentaci skutečného provedení. Kdo z mých kolegů provádí již revize nějakou dobu, ví, že požadovat například technickou dokumentaci na el. instalaci rodinného domu je někdy holý nerozum! Píši to s vědomím toho, že se pohybuji na dost tenkém ledě, zejména s ohledem na některé požadavky některých orgánů. Bohužel stále existuje mnoho našich zákazníků, kteří považují dokumentaci na el. instalaci svého domu za úplnou zbytečnost-proč také vyhazovat peníze na nějaký papír, když to elektrikáři nějak udělají! Ale zajímavé je, že dokumentaci na plyn, kanalizaci či vodu a topení potřebuje a nijak se nezdráhá za ni zaplatit??? Zajímavé, že?? A to přitom nový stavební zákon požaduje projekt zhotovený ve vazbě na příslušnou odbornost projektanta (zákon 183/2006 Sb. 159 odst. 2), což si dovolím následně citovat. 85

92 Citace: Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, případně jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Co k tomu dodat!!! A co požadavky na hromosvod podle nového souboru ČSN EN 62305, tam se mluví také o vazbách projektantů na dokumentaci? Ale zatím se nic neděje, bohužel!!! Řadu let po nabytí platnosti souboru norem na hromosvody, a to je již řada z nich v edici 2, najít dobře zpracovanou dokumentaci na nový hromosvod, je skutečně sázka do loterie. Jen lituji revizního technika, který podle této dokonalé dokumentace provádí revizi ochrany před bleskem a atmosférickým přepětím! A státní správa (stavební odbory) to ještě podporuje, když jí v lepším případě stačí tkzv. dokumentace ke stavebnímu povolení!!! Kdo je v obraze, tak ví: Z této dokumentace nelze určit cenu zakázky, způsob a dobu provedení instalace, požadavky na materiál, v neposlední době však podle této dokumentace nelze provést objektivní revizi!!! Jinak řečeno, každé řešení instalace podle této dokumentace je vždy správné!!! Státní správa však považuje za nejdůležitější, aby tato dokumentace měla kulaté razítko se státním znakem!!! A jen poznámku na okraj: Za ty léta provádění revizí se mně podařilo dostat do ruky dokumentaci skutečného provedení zhotovenou podle příslušných zásad (tedy ne tužkou na okraji výkresu) velmi sporadicky. Většinou jsme tedy rádi i za ty poznámky tužkou! A to máme nejen vyhl. 499/2006 Sb., a vyhlášky a vládní nařízení další. Na druhou stranu, revizní technik je většinou schopen provést revizi na rodinném domě a na podobném objektu i bez podrobné dokumentace skutečného provedení, samozřejmě kvalifikovaný revizní technik, což není tak úplně samozřejmé, jak to zde píši! Je to samozřejmě chyba, nemělo by to v praxi vůbec existovat, jenže bohužel existují mezi námi někteří kolegové, kteří revidují takový objekt od stolu, aniž by ho viděli, a to při výhledu z okna byla mlha, pršelo a byl hurikán!!!. Proto také píši do úvodu revizní zprávy informaci, že předložená dokumentace je uložena u majitele. Jsem si vědom toho, že tento text slouží jako určitá výmluva, jenže se mně už stalo, že kolaudační komise fiktivní dokumentaci na majiteli chtěla, a majitel, chudý to milionář z kuponové privatizace, nakonec musel dokumentaci podle naší revize skutečně předložit (nemusím vyprávět o množství jeho zubní skloviny, která byla poškozena-ale v současných dobách lobistů typu pan Janouška je požadavek revizního technika skutečně až ten poslední). Co se týče předkládání dalších právních dokladů, zastávám názor, že co se mně podaří při revizi získat, to do revize uvedu. Tady bych přidal i další upozornění právníka: Pokud přikládáte k revizní zprávě tyto doklady jako přílohy, vždy je číslujte, nejlépe počet příloh a počet stran jednotlivých příloh a dbejte v revizní zprávě na správné odkazy na tyto přílohy!!! Opět opakuji, lepší o doklad více, než právě ten jeden chybějící!!! Nejčastější problém jsou rozváděče. Stále převládá dojem, že pokud složíme rozváděč 86

93 ze schválených součástí je v všechno v pořádku. Jenže to bohužel není pravda!!! Neustále se setkáváme s tímto tvrzením: Když je to sestaveno ze schválených prvků, tak musí být celý rozváděč takto sestavený v pořádku! Pro odpověď si přitom stačí přečíst ČSN EN ed. 2, respektive části další. A to se týká i další dokumentace pro revizi potřebné. Připomínám si slova bývalého ředitele inspektorátu ČOI, který říkal, že je menší zlo zrevidovat podle nejlepšího svědomí rozváděč bez typového označení a protokolu o kusové zkoušce, než přejít chybějící informace bez jakékoliv reakce!!! Jsem si vědom toho, že bohužel je tato praxe velmi rozšířená, co nám ale brání napsat do revizní zprávy tento text: Na rozváděči chybí štítek s údaji výrobce dle požadavků ČSN EN ed. 2. Není povinností revizního technika dohledávat tyto informace, je však lepší na tento fakt v revizi upozornit, než to mlčky přejít. A abych nebyl v rozporu s tím, co píši a tím co dělám, zaplatil jsem si licenci na výrobu rozváděčů pro laickou obsluhu do 63A s typovou řadou, nebo si nechám udělat rozváděč u jedné zdejší firmy, která rozváděče vyrábí ve velkém a vyhoví i velmi speciálním požadavkům na provedení (třeba rozváděče s požární odolností do požárních chráněných únikových cest). Tady platí docela jednoduché pravidlo: Není jediný důvod, proč revizní technik má odpovídat za nedostatky montážní firmy, proč má svojí kvalifikací překrývat chybějící povinnosti montážní organizace, a proč má krýt montážní nedostatky provádějících firem-ale proč to do revize nenapíše, to ví je ten nahoře? Vzhledem k opovrhování našimi zákony ze strany některých podnikatelů, mizivé ochotě naší státní správy a obecnému přístupu našich zákonodárců, každému z mých kolegů doporučuji, pište tyto údaje podle skutečnosti, máte velkou naději, že příjemce Vaší revize se nebude obtěžovat Vaším textem až do doby, kdy se narodí problém. Ale potom to bude jeho problém, nikoliv Váš!!! Já vím, je to přímo Svatokrádež, ale vážení kolegové zvažte, vyplatí se zakrývat Vaší revizí hrubé nedostatky dodavatelů elektrické instalace, kteří mají jediný zájem Zkasíruj a zmiz!!! Poté, co jsem narazil na učené a chytré právníky, kteří dokážou slovo po slovo rozpitvat Vaší revizi tak, že Vám prokáží vinu i za věci, které jste v životě neudělali, jsem velmi opatrný, co se obsahu revize týče. A nakonec se to projevilo i při posledních přezkoušeních revizních techniků v roce 2005, 2010 i v roce 2012, které moje firma pořádala. Vymezení rozsahu revize u některých našich kolegů si přímo říkalo o průšvih! A co mně velmi vadí, a v poslední době čím dále více, že se na mně obracejí zákazníci, kteří našli kontakt na mě ve Zlatých stránkách, protože jejich elektrikář jim doporučil, aby si našli nějakého revizního technika, který jim na jeho práci vystaví revizní zprávu-známý to PAPÍR! A schválně můžete hádat, jaká je většinou kvalita této provedené instalace. Jenže byl laciný, byl to kamarád, jiný kamarád ho doporučil, nechtěl účet-podobné důvody známe všichni, zejména když ústředním mottem státní zprávy je šetřit, šetřit, šetřit, ať to stojí co to stojí! Ale obráceně řečeno, když odmítnete provést revizi právě z důvodů zfušované instalace, kdo myslíte, že bude za blbce v očích tohoto zákazníka, Vy nebo onen vychvalovaný pan elektrikář??? Určování vnějších vlivů je kapitolou samo o sobě, která by vydala na samostatný článek. Dle mého názoru se jedná o jednu z nejdůležitějších částí revizní zprávy, bohužel našimi některými kolegy, velmi podceňovanou. Něco jiného je však provádět revizi na pevné instalace rodinného domu, kde se velmi výjimečně vyskytují vnější vlivy jiné než normální (ve smyslu ČSN ed. 3), kde je instalace vesměs přehledná, prostředí vlídné, nebezpečí od prostředí malé, než provádět revizi v průmyslových prostorách a stavbách. Tím ovšem netvrdím, že pro první případ je určení prostředí (vnějších vlivů) zbytečné! Jen je to menší riziko! V druhém případě tvrdím, že bez jasného určení vnějších vlivů (u nových zařízení projektantem či jeho komisí, u provozovaných potom provozovatelem), se revizní technik vystavuje velkému riziku a pochybení, když bude provádět revizi bez určení vnějších vlivů (prostředí). Rovněž tak tvrdím, že provádět revize na zařízení 87

94 s nebezpečím výbuchu bez určení prostředí (a samozřejmě bez příslušné dokumentace a atestů k zařízení) je pro revizního technika holý nerozum! Ale kolik našich kolegů tuto činnost stále provádí, je až k nevíře!!! Takže doporučuji svým kolegům, pokud získáte protokol o určení vnějších vlivů (prostředí), přiložte ho jako přílohu ke své revizní zprávě, případně se ho snažte alespoň opsat do revizní zprávy se všemi relevantními údaji! Nerozumím reviznímu technikovi, který v klidu provádí revizi na zařízení, kde se vyskytují hořlavé hmoty i prachy, které v lepším případě ve zvířeném stavu nejen hoří, ale i mohou vybuchnout (například truhlárny bez odsávání), nebo v prostorách, kde se vyskytují látky, které při žhavějším pohledu nejen hoří, ale i vybuchují, aniž má jakékoliv relevantní údaje o vlastnostech látek v těchto prostorách používaných, a to nemluvím o chybějící příslušné dokumentaci, která tyto případy jako věrný druh jen doprovází. A v opačném případě se revizní technik situuje do role všeznalého, který je schopen posoudit velikost a provedení krytí el. zařízení, ovládá požární odolnost protipožárních příček, umí určit přesně hořlavost stavebních hmot (respektive jejich reakci na oheň), umí posoudit všechny látky z hlediska hořlavosti a výbušnosti, prostě něco jako agent 007 -a bohužel také považován za experta v očích laických zákazníků. Také se říká: lepší drzé čelo, než poplužní dvůr. Tohle všechno, a to jsem zdaleka nevyčerpal ani základní chyby uváděné v revizních zprávách, patří do posuzování revidovaného el. zařízení podle vnějších vlivů. Jak může revizní technik odpovědně provádět revizi, když nemá tyto základní informace!!! Jsem si vědom toho, že mnoho mých kolegů s touto úvahou nesouhlasí, jenže já také dělám více než dvacet let soudního znalce mimo jiné právě v oboru revizní činnosti. A bohužel mám možnost vidět, jak mnoho našich kolegů tyto informace silně podceňuje, jak jim nepřikládá tu příslušnou důležitost, jen když je kšeft a zákazník zaplatí!!! Ale ti samí kolegové se pak diví, že revizní zpráva je považována pouze za onen PAPÍR, který někteří podnikatelé potřebují na překrytí svých zanedbaných povinností-což je ale námět na samostatný příspěvek. Nabízí se tedy určení vnějších vlivů, jako další základní dokumentace při revizi, přímo revizním technikem. Ale je zde velký problém, na který již léta upozorňuji. Aby mohl revizní technik vůbec provést revizi, musí posoudit provedení el. zařízení především podle vnějších vlivů. A když je nemá, má snahu je určit sám! A ještě to napíše do revizní zprávy! Varuji: Pokud určíte prostředí sami, bez znalosti všech souvislostí, a el. zařízení v důsledku tohoto chybného určení způsobí škodu, požár, výbuch nebo úraz, tak jste revizní zprávou uvedli provozovatele v omyl, což může být chápáno v určitých případech jako trestní čin, a mohl by se také na Vás hojit, což je v Čechách skoro legální způsob obživy některých občanů. Pokusil jsem se tedy, po diskusi s právníkem, vytvořit pro tento případ takový způsob záznamu určení vnějších vlivů v revizní zprávě, abych toto nebezpečí minimalizoval. Nemyslím si, že uvedený text všechno zachrání, stále nejlepší je mít kvalitní projekt s kvalitně určenými vnějšími vlivy odbornou komisí. Při této příležitosti bych chtěl své kolegy upozornit na výraz El. zařízení je posuzováno do prostorů s dále předpokládanými vnějšími vlivy. Základním předpokladem je, že se posuzuje el. zařízení podle předpokládaných vnějších vlivů, nikoliv že revizní technik určuje toto prostředí!!! Dovolím si tedy zopakovat výše uvedený text, i když ho již řadu let uvádím ve svých přednáškách. Určování vnějších vlivů revizním technikem při revizi-pouze ale v nouzi a opatrně!!! Možný způsob zápisu v revizní zprávě Vzhledem k tomu, že provozovatel, projektant (resp. investor) nepředložil protokol o určení vnějších vlivů (prostředí dle dříve platné ČSN ), je el. zařízení v rozsahu 88

95 této revize, a pouze pro účely této revize, POSUZOVÁNO do prostorů s dále předpokládanými vnějšími vlivy (prostředími). V žádném případě toto porovnání nenahrazuje Protokol o určení vnějších vlivů (prostředí), a el. zařízení není posuzováno do prostorů s jinými vnějšími vlivy (prostředími) než s výše předpokládanými. Provozovatel byl prokazatelně seznámen s tím, že v případě jiných vnějších vlivů (prostředích) než v revizi předpokládaných, již nemusí el. zařízení vyhovovat svým provedením a použitím příslušným bezpečnostním předpisům a nemusí být schopné bezpečného provozu ve smyslu ČSN Posuzování el. zařízení pouze dle předpokládaných vnějších vlivů (prostředí) (bez určení komisí ) se netýká a ani neprovádí v prostorách s nebezpečím výbuchu v rozsahu této revize. Je také zapotřebí se zmínit o stále se zvyšující praxi v posledních letech, kdy převážně bezpečnostní a požární technici, v některých případech i orgány a organizace státní správy, nutí firmy určit v provozech prostředí podle nových předpisů (tedy ČSN ed.3), i když poslední rekonstrukce byla provedena ještě za vlády jedné strany a lidu. Nejen, že to je v rozporu s řadou předpisů, ale při důsledném aplikování nových předpisů a vnějších vlivů na zařízení provedené podle předpisů platných v době svého vzniku, bychom museli zastavit prakticky všechna zařízení v zemi. Pozor ale, toto neplatí v případě zařízení s nebezpečím výbuchu provozovaného dle vládního nařízení 406/2004 Sb. Určování vnějších vlivů v projektech je obecně projektanty velmi podceňováno. Za to však nemůže nový předpis, jak někdy slyšíme projektanta naříkat, protože ti z nich, kteří nejvíce naříkají, totéž dělali i dříve (v době platnosti ČSN , již archivní ČSN , i dalších ČSN), a to i v dobách, kdy pomyslet na soubor IEC 364 v české normalizaci bylo považováno málem za stejný prohřešek, jako poslouchat štvavý vysílač Svobodná Evropa. Projektování je volná živnost, sice vázaná na ona kulatá razítka autorizovaného inženýra či technika, ale v podstatě záleží jen na poctivosti projektanta, zda prostředí určí nebo neurčí ve shodě s realitou. Tady bych chtěl ale probudit některé projektanty ze zimního spánku. V současnosti již platné předpisy vyšší právní síly-zákony, nařízení, vyhlášky již řeší povinnosti projektanta i obsah projektové dokumentace. A proč toto zamyšlení nad dokumentací staveb a povinnostmi projektanta v článku o zpracování revizní zprávy? Protože i někteří revizní technici jsou také projektanti, a v neposlední řadě pak i dodavatelé celé instalace od projektu až po revizi. A v této souvislosti bych rád upozornil své kolegy! Veďte své vlastní montážní deníky v průběhu provádění zakázky, nakonec jste to podepsali při vystavování vašeho Oprávnění dle vyhl. č. 20/1979 Sb., respektive nyní dle vyhl.73/2010 Sb. k dodavatelské činnosti na příslušné pobočce TI ČR, záznamy do stavebních deníků jednotlivých staveb se míjí účinkem. A co se týká dokumentace skutečného provedení, tak stavební zákon (183/2006 Sb.) přímo uvádí, že vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případě, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Z toho pak vyplývá, vedeno v obecné rovině, že žádná akce by neměla být předána bez platné a úplné dokumentace, a to včetně elektroinstalace. Vzhledem k výše uvedeným požadavkům zákona si myslím, že členství v Komoře autorizovaných techniků a inženýrů a státní znak v razítku je poněkud nedostatečná 89

96 kvalifikace pro projektanta, zejména s ohledem na podmínky platnosti osvědčení revizního technika a jeho nákladů na udržení kvalifikace-pětileté přezkoušení RTEZ za docela slušný peníz ). Ale co by bylo pro nás revizní techniky nejlepší? Aby projektant zcela odpovídal za to, co v potu tváře vyprojektoval, a prokazatelně odpovídal za případné přehmaty, které při své práci způsobí. A výše uvedené zákony nakonec hovoří jasně, jen není vůle k jejich naplňování a dodržování! Výmluvy některých projektantů, že to byl záměr, který prováděcí firma neprovedla, mně připomíná výmluvy podnikatelů-tunelářů z devadesátých let, že prostě nevyšel jejich podnikatelský záměr a půjčené miliony se vypařili a oni nic, oni muzikanti!!! Jsem si vědom toho, že možná tímto článkem naštvu některé slušné a zodpovědné projektanty, tímto se jím předem omlouvám, jenže pokud budou soudní, tak budou nakonec se mnou souhlasit, neboť právě jich, kteří zodpovědně pracují, se ozvěny těchto slov nejvíce dotýkají a je v jejich nejvlastnějším zájmu tento stav změnit! A že prostředí (vnější vlivy) mají podstatný vliv na bezpečnost zařízení nejen v prostorách s nebezpečím výbuchu a v průmyslu, ale i v prostorách tak obyčejných, jako je občanská výstavba a stavby podnikatelské sféry většinou malých živnostníků, je zcela zřejmé již dlouho, a spolu s ostatními kolegy na to již léta upozorňuji, bohužel s mizivými výsledky. Musíme vlastně suplovat práci projektanta, který má přiřazení provedení el. zařízení k vnějším vlivům v popisu práce, a který by měl za tento projekt odpovídat daleko více, než je v kraji zvykem. Neustále se setkávám s doplňováním projektu ze strany montážní firmy, protože i ta vidí, že projekt neřeší to, co řešit má. A to nemluvíme o tom, že instalace se dělá podle citu, a v lepším případě přijde projektant zkreslit skutečný stav, a to říkáme v lepším případě. PROHLÍDKA ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ PŘI REVIZI O tom, zda psát do revizní zprávy i rozsah prohlídky se vedou diskuse, co jsem revizní technik. Na jednu stranu tím, že do revizní zprávy napíšeme rozsah prohlídky je možné vyloučit činnosti, které jsme při prohlídce neprovedli, na druhou stranu opsat pouhý rozsah prohlídky dle normy, v tomto případě ČSN , je v podstatě zavádějící. Když se podíváte na obsah prohlídky podle posledního vydání normy na revize instalací, je patrné, že velká část obsahu prohlídky je již obsažena v dokladech, které dáváme do příloh k revizní zprávě. Ale jako hlavní problém vidím případné dokladování kontroly jednotlivých položek v revizní zprávě. A znovu musím opakovat, kontrolu jednotlivých položek bez dokumentace skutečného provedení nelze v podstatě objektivně provést. Samozřejmě lze do revizní zprávy vypsat jednotlivé položky, které kontrolujeme, ale představte si ten rozsah revizní zprávy!!! A čím více to budeme pitvat, tím na více položek zapomeneme!!! Prohlídka se provádí většinou před zkoušením a v době, kdy ještě není zařízení pod napětím. Úsměvné v případě zařízení nad 1 000V. Jenže zde nastává problém revizí prováděných dodavatelsky, tedy revizním technikem-podnikatelem. Pokud tedy nemá možnost se dostat k zařízení během výstavby, což je vlastně nevyslovená nutnost. Je-li tedy zařízení již pod napětím, obklady položeny, vany a kuchyně instalovány, podlahové topení zabetonováno, stěny obloženy atd. (možno doplnit podle vlastní zkušenosti), má velmi malou možnost tuto část prohlídky objektivně provést, i přes veškeré požadavky norem na provedení revize před uvedením do provozu. Všichni z praxe znají vlivy různých prostojů, zdržení a nečekaných komplikací, které zaručují 90

97 reviznímu technikovi znovuvypnutí zařízení a podmínky prohlídky samotné jako velmi nereálný požadavek. Požadavky na trvale připojené předměty bezprostředně souvisí s doklady požadovanými při revizi včetně příslušné dokumentace. Tento požadavek jen podporuje moje zkušenosti s vkládáním všech možných dokladů k revizní zprávě formou číslované přílohy. Že sehnat tyto doklady pro revizi je někdy nadlidský úkol, zná každý revizní technik ze své praxe, jenže na druhou stranu, pokud v revizi doložíme třeba připojení el. zařízení v souladu s pokynem výrobce, který je prokazatelně přiložen k revizní zprávě, tak nám těžko může někdo prokázat pochybení při prohlídce tohoto zařízení. Jen to utvrzuje v tom, že mé úvahy jdou správným směrem. I když se to některým našim kolegům nebude či nemusí líbit, v budoucnu se bude muset zaměřovat revizní technik i na jiné požadavky předpisů, které doposud někdy až ignoroval, ale i stát bude muset tlačit na plnění svých zákonů a nařízení nejen ze strany nás revizních techniků, ale především i investorů a provozovatelů, v neposlední řadě i montážních a dodavatelských firem, což se v současné době skoro neděje. A tento problém je velmi aktuální. Prohlídka protipožárních opatření spočívá především v kontrole viditelných nedostatků v provedení například protipožárních přepážek či ucpávek. Především tedy podle požadavků projektové dokumentace, což je v českých poměrech někdy poněkud problematické. Tady bych chtěl své kolegy důrazně varovat! V žádném případě sami neposuzujte vlastnosti požárních přepážek či ucpávek, jejich požární odolnost, provedení nebo umístění. Revizní technik tedy konečně může rozhodovat na základě technického stavu a ne na základě porušení toho kterého článku normy, jak byl zvyklý dříve. Jenže také musí za své rozhodnutí nést odpovědnost. A to do dneška někteří kolegové stále nevydýchali. Po předchozích zkušenostech z let minulých se už nenechám donutit či přesvědčit, abych posuzoval provedení protipožární přepážky například z důvodů požární odolnosti. Na tohle jsou již specializované firmy, existují zcela nové materiály, jsou již definovány jednotlivé požární odolnosti či provedení přepážek či ucpávek, a co hlavně, tyto firmy zcela odpovídají za provedení své práce a musí o tom vydat příslušné potvrzení, které můžeme použít nejen při prohlídce tohoto zařízení, ale i v přílohách revizní zprávy. Jen zatím chybí způsob, jak toto potvrzení z firmy vyrazit, respektive, jak donutit uživatele, investora či provozovatele, aby tento doklad od této firmy vůbec požadoval. Samotnou prohlídku lze ošetřit i textu revizní zprávy, například tímto způsobem: Vzhledem k tomu, že nebyla předložena technická dokumentace skutečného provedení ani další doklady k revizi požadované, nebylo možné posoudit při prohlídce dostatečně objektivně účinnost předřazeného jištění, jeho selektivitu či vhodnost vzhledem k použitým vedením, kabelům a vodičům, k jejich uložení z hlediska zatížitelnosti, hořlavosti podkladů, rovněž tak nelze objektivně posoudit stav a vhodnost provedení jednotlivých zařízení do daného prostředí s ohledem na určené nebo předpokládané vnější vlivy a použitá ochranná opatření k zajištění dostatečné ochrany před úrazem elektrickým proudem. Tyto texty se samozřejmě dají obměňovat podle reálné skutečnosti, jen je tady, dle mého názoru, nutno upozornit provozovatele (investora, majitele ) na to, že díky nedostatkům z jeho strany nejsme schopni dostatečně objektivně posoudit určité části či provedení jeho instalace z hlediska jejího provedení, uložení či užívání a že tento stav může zapříčinit nebezpečí úrazu el. proudem, požár či poškození tohoto zařízení, aniž to lze nalézt i při sebelepším provedení revize. A vyvarovat se tak podobných vyjádření provozovatelů po úrazu či požáru tohoto typu: Zařízení je v pořádku, protože má provedenou revizi 91

98 (PAPÍR). Revizní technik tedy měl závady najít (napsat do revizní zprávy) a je tedy vinen právě on, že nedostatečně provedl revizi!!! Ale tento stav má také jednoduché řešení-revizi prostě neudělat!!! Což nám mimochodem radí řada inspektorů. Jenže, my přijdeme o práci, jiný náš kolega, který nemá tyto zábrany, tuto revizi napíše, provozovatel má PAPÍR, a vy, vy, jste prostě za blbce!!! Nikdo z nás, kteří provádíme prakticky revize, není schopen posoudit všechna zapojení krabic, uložení kabelů, prostupy a další problematiku instalace, pokud tedy nemáme možnost průběžně provedení této instalace sledovat! Tak proč se tvářit, že všechno známe, všechno jsme viděli a všechno jsme rozebrali a zkontrolovali??? To raději upozorním provozovatele či uživatele, co všechno jsem nemohl nebo nechtěl posuzovat, buď z jeho viny (např. chybějící dokumentace, prostředí, návody, provozní předpisy, odmítání zpřístupnění prostorů atd. -doplňte podle vlastní zkušenosti), nebo z mé pohodlnosti a opatrnosti. Jak již říkal kdysi můj kolega a přítel, lepší dostat vynadáno za provedení neúplné revize, než se tvářit, že jsme revidovali všechno od Šumavy k Tatrám, i když jsme instalaci viděli jen zvenku!!! Aktuální informace ke zpracování revize na základě předložené základní dokumentace nutné k provedení revize, budou uvedeny až v průběhu přednášky na CSE. 92

99 Školení podle vyhlášky 50/78 Sb. se zaměřením na silovou elektroinstalaci, požárně bezpečnostní zařízení a výrobu rozváděčů nn Josef Honzík Instalace Praha s.r.o. 1. Úvod Přestože je vyhláška 50/78 Sb. již letitá, je stále platná a je nutno se jí nadále řídit a respektovat jí. Bylo mnoho pokusů o její nahrazení jinou novější vyhláškou, ale zatím odolala. V závěru se zmíním o zatím posledním návrhu nové vyhlášky od ing. J. Sainera. Předesílám, že se jedná o jeden z návrhů zatím neschválených. Vyhláška 50/78 Sb. v platném znění, tj. ve znění vyhlášky č. 98 z 11 června 1982 o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Vyhláška stanoví stupně odborné způsobilosti (dále jen kvalifikaci ) pracovníků, kteří se zabývají obsluhou elektrických zařízení nebo prací na nich (dále jen činnost ), projektováním těchto zařízení, řízením činnosti nebo projektování elektrických zařízení v organizacích, které vyrábějí, montují, provozují nebo projektují elektrická zařízení, nebo provádějí na elektrických zařízeních činnost dodavatelským způsobem; dále stanoví podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizace v souvislosti s kvalifikací. Za elektrická zařízení se pro účely této vyhlášky považují zařízení, u nichž může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku elektrickým proudem, a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Pracovníci provádějící činnost na elektrickém zařízení musí být tělesně a duševně způsobilí a musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou. ( 2 vyhlášky). 93

100 2. Požadovaná kvalifikace pracovníků pro objekty třídy A (bez nebezpečí výbuchu): Název Druh zařízení Vzdělání Praxe Poznámka 3 Pracovníci seznámení Zápis, obsluha jednoduchých zařízení 4 Pracovníci poučení Zápis, obsluha složitých zařízení, první pomoc při úrazu. Lhůtu určí organizace 3. Pracovníci seznámení podle 3 Seznámení a upozornění provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými. Poznámka: za povšimnutí stojí, že u pracovníka s 3 stačí jeho podpis pod Zápisem, kterým stvrzuje, že seznámení a upozornění porozuměl. Není nutno jeho znalosti ověřovat. Vyhláška ani nestanovuje povinnost organizace seznámení pravidelně opakovat. V Zápisu o poučení pracovníků seznámených ( 3) musí být uvedeno, že pracovníci (tedy zaměstnanci) byli seznámení s předpisy o zacházení s elektrickým zařízením a upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními a že mohou samostatně obsluhovat jednoduchá elektrická zařízení tj. zapínat, vypínat spínače, vypínače, ovladače, pohyblivé přívody včetně prodlužovacích šňůr el. spotřebičů pomocí vidlic zapínat do zásuvek, vyměňovat žárovky a závitové pojistky bez napětí. Může zapínat a vypínat jističe. Může odečítat hodnoty trvale namontovaných měřících přístrojů (například elektroměrů). Pracovník s 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb. má zákaz zasahovat do elektrického zařízení, odstraňovat kryty, dotýkat se živých částí elektrických zařízení pod napětím nebo případně vkládat do elektrických spotřebičů různé, zvláště vodivé předměty. Je nutné pracovníky seznámit, že mají zakázáno přibližovat se na kratší vzdálenost k živým částem pod napětím (tj. k částem, které mají krytí menší než IP 20), nejblíže na vzdálenost 1 metru. Dále je nutné seznámit zaměstnance i s umístěním hlavních vypínačů v objektu, pracoviště! Upozornit, že obsluha el. zařízeních a jejich údržba, je prováděna podle návodů výrobků a s těmito návody musí být seznámeni. Zákaz používat el. zařízení při zjištění jeho mechanického poškození (např. krytů, izolace šňůry apod.) a povinnost tuto skutečnost ihned ohlásit a zařízení dále nepoužívat. 94

101 4. Pracovníci poučení podle 4 Kvalifikační stupeň 4 vyhlášky č. 50/11978 Sb. je specifická kvalifikace, která je používána pro zaměstnance vykonávající činnost na el. zařízení nebo v prostorách el. rozvoden, pro případ, že zaměstnanec nesplňuje předpoklad odborného vzdělání uvedené v příloze č. 2 citované vyhlášky a vykonává rozsáhlejší činnost na el. zařízení. Jedná se hlavně o obsluhování složitějších zařízení a systémů. Pro tento kvalifikační stupeň již musí být provedeno obsáhlejší poučení. Musí být podrobněji upřesněno co smí a co nesmí dělat, a za jakých podmínek. Jsou poučení i o poskytování první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Poznámka: připomínám, že i u pracovníků s 3 a 4 je nutno přikládat doklad od lékaře o tělesné i duševní způsobilosti k provádění této činnosti podle požadavku 2 této vyhlášky 50/78 Sb.! (Vyhláška sama v tomto paragrafu 2 výslovně nestanovuje povinnost mít potvrzení od lékaře, ale požaduje že pracovníci musí být tělesně a duševně způsobilí. Kdo jiný by tuto způsobilost posoudit než lékař?). Organizace stanoví obsah školení s ohledem na charakter a rozsah činnosti a zajistí ověřování znalostí těchto pracovníků ve lhůtách, které předem sama určí. Seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí provede pro obsluhu el. zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, a půjde-li o práci na elektrických zařízeních, pracovník s kvalifikací podle 5 až 9, pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými. Poznámka: Všimněte si, že zde již nestačí pouhé seznámení a upozornění na nebezpečí, ale je nutno tyto znalosti i ověřit. Jedná se v podstatě tedy o zkoušku! Ověřování znalostí je nutno v předem stanovených termínech opakovat. Poznámka: Přijde-li do organizace nový pracovník s platným paragrafem 4, není organizace povinná toto poučení uznat, protože poučení a ověření znalostí neprovedl jí pověřený pracovník. Mimoto v místě, kde přicházející pracovník poučení získal, se mohlo jednat o naprosto jiný charakter činnosti. 5. Pracovníci znalí podle 5 5 Pracovníci znalí do V vyučení SO, ÚSO, VŠ - Činnost na zařízení. Zápis o zkoušce. Přezkoušení každé 3 roky Pracovníci znalí musí mít ukončené odborné elektrotechnické vzdělání a po zaškolení složili zkoušku. Zaškolení a zkoušku je povinna zajistit organizace. Obsah a délku zaškolení stanoví organizace vzhledem k charakteru činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je organizace povinna zajistit nejméně jednou za 3 roky jejich přezkoušení. Zaškolení, zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v 6 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky znalými. Poznámka: I zde platí, že organizace nemusí uznat zkoušku nebo přezkoušení u příchozího pracovníka, protože přezkoušení neprovedl jí pověřený pracovník a charakter činnosti nemusí odpovídat činnosti, kterou bude v nové organizaci pracovník vykonávat. Většinou se jedná o pracovníky těsně po vyučení bez jakékoliv praxe. 95

102 6. Pracovníci znalí pro samostatnou činnost podle 6 6 Pracovníci pro samostatnou činnost do V nad V vyučení SO, ÚSO, VŠ vyučení SO, ÚSO, VŠ na hromosvodech zaškolení 6 měsíců 1 rok Zkouška před komisí, zápis, osvědčení. Přezkoušení 2 roky nejméně každé 3 roky vyučení 3 měsíce SO, ÚSO, VŠ Zkoušku a přezkoušení nejméně jednou za 3 roky je povinna zajistit organizace. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci 7 až 9. Komise o tom pořídí zápis, podepsaný jejími členy. Poznámka: I zde a ostatních kvalifikačních paragrafů platí, že organizace nemusí uznat zkoušku nebo přezkoušení u příchozího pracovníka, protože přezkoušení neprovedla jí jmenovaná komise a charakter činnosti nemusí odpovídat činnosti, kterou bude v nové organizaci pracovník vykonávat. I zde přirozeně platí, že pracovníci musí být tělesně a duševně způsobilí-čili u zkoušek musí být předloženo potvrzení od lékaře. 7. Pracovníci znalí pro řízení činnosti podle 7 7 Pracovníci pro řízení činnosti do V vyučení 2 roky Zkouška před komisí, zápis, SO, ÚSO, 1 rok osvědčení. IBP VŠ (OIP), RZ. nad V vyučení 3 roky Přezkoušení SO, ÚSO, 2 roky nejméně každé 3 VŠ roky na hromosvodech zaškolení 1 rok SO, ÚSO, VŠ 6 měsíců Zkoušku a přezkoušení nejméně jednou za 3 roky je povinna zajistit organizace. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci 8 nebo 9. Komise o tom pořídí zápis, podepsaný jejími členy. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru alespoň 4 týdny před jejich konáním. 96

103 8. Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu podle 8 8 Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem (8a) a pracovníci pro řízení provozu (8b) do V vyučení, SO USO VŠ 6 let 4 roky 2 roky Zkouška před komisí, zápis, osvědčení. IBP (OIP), RZ. Přezkoušení nejméně každé 3 roky Zkoušku a přezkoušení nejméně jednou za 3 roky je povinna zajistit organizace. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci 8 nebo 9. Komise o tom pořídí zápis, podepsaný jejími členy. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru a příslušný rozvodný podnik (PRE) alespoň 4 týdny před jejich konáním. 9. Pracovníci pro provádění revizí podle 9 9 Pracovníci pro provádění revizí v objektech bez nebezpečí výbuchu. Strojů, přístrojů a rozváděčů do V včetně hromosvodů vyučení, SO USO VŠ vyučení, SO ÚSO 4 roky Státní zkouška před komisí státního odborného dozoru. 3 roky Přezkoušení nejméně 2 roky každých 5 roků 7 roků 5 roků VŠ 3 roky bez omezení napětí včetně hromosvodů vyučení, SO ÚSO 8 roků 6 roků VŠ 4 roky na hromosvodech vyučení, SO 3 roky USO, VŠ 1 rok 10. Pracovníci pro samostatné projektování a pro řízení projektování podle Pracovníci pro samostatné projektování Zvláštní pravidla, zkouška před komisí, IBP (OIP), a pracovníci pro řízení RZ projektování 97

104 11. Kvalifikace ve zvláštních případech podle Kvalifikace ve zvláštních případech Zvláštní pravidla, zkouška před komisí, kterou ustavuje vedoucí organizace. Přezkoušení nejméně každé 3 roky Výjimky z požadavků na odborné vzdělání a praxi může povolit ve zvlášť odůvodněných případech příslušný orgán dozoru, a to na žádost organizace, popřípadě na žádost příslušného ústředního úřadu nebo orgánu. ( 18 vyhlášky) 12. Povinnosti organizace podle 12 vyhlášky 50/78 Sb. Organizace je povinna zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků, zejména v oblasti zajištění bezpečnosti práce, včetně technických norem, související s jejich činností. (kráceno). Organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. Poznámka: Z toho vyplývá i povinnost zúčastňovat se školení a zkoušek. V případě propadlé zkoušky nebo neexistence zkoušky hodnocené vyhověl(a) nesmí organizace pověřit tohoto pracovníka činností na elektrickém zařízení. Musí ho pověřit méně odbornou prací a z toho může bohužel vyplývat i nižší mzdové ohodnocení. Organizace, která pověřuje nejvýše dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle 5, musí zajistit, aby alespoň jeden měl kvalifikaci alespoň podle 6. Organizace, která pověřuje více než dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle 5, musí zajistit, aby alespoň jeden měl kvalifikaci alespoň podle 7. Pro vedení všech pracovníků a kvalifikací nejméně podle 5, je organizace povinna ustanovit vedoucího popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle 8. Projektující organizace je povinna ustanovit pracovníka, který odpovídá za řízení projektování, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle 10. Organizace musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů a zaškolovaní pracovníci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývanými odborným znalostem, a vždy pod vedením určeného pracovníka s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti. 13. Zkoušky a přezkoušení ( 14 vyhlášky) Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou: předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisí s vykonávanou činností; Místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, směrnice a návody k obsluze; 98

105 Teoretické a odborné znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem. Ke zkouškám organizace přizve organizace zástupce odborů, který má při zkouškách nebo přezkoušení podle 6 až 8, 10 a 11 oprávnění člena zkušební komise. Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí dvěma stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl). Při nevyhovujícím výsledku mohou být zkoušky nebo přezkoušení opakovány v termínech určených organizací. Do úspěšného vykonání zkoušky nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci pověřování jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaným při zkoušce nebo přezkoušení. 14. Osvědčení ( 15 vyhlášky) Organizace vydá pracovníkům uvedeným v 6 až 8 a v 10, kteří složili zkoušku, osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze 3 vyhlášky. Pracovníkům uvedeným v 9 (revizní technici) vydá osvědčení příslušný orgán dozoru s uvedením druhu a napětí elektrického zařízení. Pracovník, kterému bylo vydáno osvědčení, je povinen je předložit na požádání příslušným orgánům dozoru. 15. Návrh nové vyhlášky o kvalifikaci zatím poslední verze. Jak jsem slíbil v úvodu, zmíním se zde krátce o zatím posledním pokusu o novou vyhlášku zpracovanou ing. J. Sainerem. Tato nová vyhláška lépe řečeno návrh nové vyhlášky v podstatě zachovává principy původní vyhlášky. Nejdůležitější změny bych v krátkosti shrnul do několika bodů: 1. Kvalifikačních stupňů je méně. 3 a 4 (pracovníci poučení a seznámení) zůstávají, pracovníci znalí 5, pracovníci pro samostatnou činnost 6 a v 7 jsou pracovníci pro řízení činnost prováděné dodavatelským způsobem, projektanti, kteří nejsou autorizovanou osobou a projektanti pro činnost nevyžadující zvláštní způsobilost. Původní 10 (projektanti) je tedy zrušen a projektanti jsou zařazeni do 7 (viz výše). 2. Projektanti s autorizací ČKAIT by nemuseli dělat zkoušky a přezkoušení podle nové vyhlášky. 3. Co autor myslí pod pojmem projektanti nevyžadující zvláštní způsobilost, nevím. Snad projektanty slaboproudu? 4. Revizní technici by byli pod Zápisy o zkouškách nebo přezkoušení podepisuje nejenom tříčlenná komise, ale vždy i zkoušený. 6. Nebyla by již povinnost organizace ustanovit vedoucího všech pracovníků s kvalifikací nejméně s 5 případně jeho zástupce. To by znamenalo, že organizace tohoto pracovníka již nemusí mít. Není zde ani požadováno ani ustanovení pracovníka pro řízení projektování nebo jeho zástupce. 7. Výčet profesí pokládaných za kvalifikaci elektro v příloze č. 2 nové vyhlášky je podrobný a obsahuje i možnost uznat jako vzděláni i rekvalifikační moduly. 99

106 16. Cizinci Problémy jsou s cizinci. Tím, že vyhláška 50/78 Sb. je tak letitá, neřeší vůbec jejich problematiku. Cizinci se ohánějí svými doklady o vzdělání. Bohužel bez vyjádření ministerstva školství nebo orgánu dozoru nelze takové doklady pokládat za doklady o ukončeném elektrotechnickém vzdělání ve smyslu přílohy 2 této vyhlášky. Problém je i jazyková bariéra. Nejenom u těch dokladů, ale i v praxi, kdy je nutno například rychle hlasem vydat pokyn nebo varování před nějakým nebezpečím. Bohužel tuto problematiku neřeší ani návrh nové vyhlášky. Trochu jiná situace je se Slováky. Zde není jazyková bariera a hlavně u lidí, kteří mají ať již slovenské nebo české školy z doby společného státu a mají Osvědčení o vyhlášce 51 Sb., která platila před rozdělením státu na Slovensku, je možno někdy připustit odborné elektrotechnické vzděláni a provést zkoušku ve smyslu této vyhlášky. 17. Závěr V praxi je hlavně u přijímání krátkodobých zaměstnanců potřeba dávat pozor na jejich prohlašování já mám padesátku chci pracovat jako elektrikář. Někdy mají pravdu, padesátku mají, ale jenom 3 maximálně 4. No a jak již víme, tito pracovníci nemají ukončené elektrotechnické vzdělání, nejsou to pracovníci znalí a jako samostatní elektrikáři pracovat nemohou. Mohou pracovat v partě, ale při jejich mzdovém zařazení je nutno přihlédnout k tomu, že zodpovědnost za jejich práci má podnik (organizace), respektive jejich přímý nadřízený v četě, který ztrácí čas kontrolou jeho práce, což by v případě jeho plné kvalifikace nemusel a odpovědnost by nesl pracovník sám. Dalším problémem je to, že cizí pracovníci mají sice platnou padesátku, ale předloží pouze Osvědčení a již ne Zápis o zkoušce. Z tohoto zápisu je možno vyčíst z čeho byl dotyčný zkoušen, kvalifikaci (a vůbec existenci) zkušební komise a vlastně i míru věrohodnosti předloženého Osvědčení. Jak se bude situace s touto vyhláškou vyvíjet dál, ukáže čas. Jak jsem již však řekl v úvodu, stávající vyhláška stále platí a je nutno jí respektovat. 100

107 Ochrana před úrazem elektrickým proudem Josef Honzík Instalace Praha s.r.o. Úvod Do roku 1996 platila ČSN OCHRANA PŘED NEBEZPEČNÝM DOTYKOVÝM NAPĚTÍM. V lednu roku 1996 byla vydána ČSN OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM a v únoru 2000 její novelizace. V prosinci 2001 byla vydána ČSN EN ( ) OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM SPOLEČNÁ HLEDISKA PRO INSTALACI ZAŘÍZENÍ. (JH-Zavádí novou terminologii a slouží k tomu, aby určila základní principy a požadavky, které jsou společné pro elektrické instalace a zařízení, nebo které jsou potřebné pro koordinaci těchto požadavků. V březnu 2003 byla vydána ČSN EN ed. 2 ( ) OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM SPOLEČNÁ HLEDISKA PRO INSTALACI A ZAŘÍZENÍ. V květnu 2007 byla vydána k ČSN EN změna A1 (JH-doplňuje čl. 8 o požadavky na přístroje k odpojování) V srpnu 2007 vychází ČSN ed. 2 OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM. (Poznámka: na rozdíl od původní normy 4-41 z února 2000 již používá novou terminologii, kterou zavedla ČSN EN v prosinci 2001 a má úplně jinou strukturu. Tato norma se již nezabývá požadavky na elektrická zařízení-to zajišťuje ČSN EN , ale stanoví pouze požadavky na provedení elektrických instalací tak, aby provoz elektrických zařízení, která se k instalaci podle této normy připojují, byl bezpečný). V dubnu 2010 byla vydána změna Z1 k ČSN ed.2. Pro instalace i zařízení platí: Ochrana před úrazem elektrickým proudem Společná hlediska pro instalaci a zařízení ČSN EN ed. 2:2003 ( ) včetně její změny A1 z května 2007 Tato mezinárodní norma platí pro ochranu osob a zvířat před úrazem elektrickým proudem. Je určena pro poskytnutí základních principů a požadavků, které jsou společné pro elektrické instalace, sítě a zařízení, nebo jsou nezbytné pro jejich koordinaci. Tato norma byla připravena pro instalace, sítě a zařízení bez omezení napětí. Poznámka: Některá ustanovení této normy se vztahují k sítím, instalacím a zařízením nízkého napětí a vysokého napětí. Pro účel této normy je nízké napětí jakékoliv jmenovité napětí do V střídavého a do V stejnosměrného napětí. Vysoké napětí je jakékoliv jmenovité napětí, které je vyšší než 1000 V střídavého a do 1500 V stejnosměrného napětí. 101

108 Požadavky této normy platí pouze, jestliže jsou zavedeny v příslušné normě nebo je na ně v příslušné normě odvolávka. Tato norma není určena pro samostatné použití. Norma ČSN EN ed. 2 předpokládá, že provoz elektrických zařízení probíhá buď o o Za normálních podmínek (bezporuchový provoz) nebo Za podmínek jedné poruchy zařízení (například porušení izolace, krytu apod.) Z toho vychází i základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem podle ČSN EN 61140: Nebezpečné živé části nesmějí být za normálních podmínek přístupné a přístupné vodivé části nesmějí být nebezpečné ani za normálních podmínek ani za podmínek jedné poruchy. ČSN EN ed.2 ve článku 3 definuje nejdůležitější pojmy, například: úraz elektrickým proudem (electric shock) - fyziologický účinek elektrického proudu procházejícího tělem člověka nebo zvířete; základní ochrana (basic protection) - ochrana před úrazem elektrickým proudem v bezporuchovém stavu; Poznámka: Pro instalace, sítě a zařízení odpovídá základní ochrana obecně ochraně před přímým dotykem (nebezpečným dotykem živých částí), jak je použita v IEC ochrana při poruše (fault protection) - ochrana před úrazem elektrickým proudem při jedné poruše; Poznámka: Pro elektrické instalace nízkého napětí, sítě a zařízení odpovídá ochrana při poruše obvykle ochraně před nepřímým dotykem (před dotykem neživých částí), jak je použita v IEC živá část (live part) - vodič nebo vodivá část určená k tomu, aby při normálním provozu byla pod napětím, včetně středního vodiče, ale podle úmluvy nezahrnuje vodič PEN nebo PEM nebo PEL; nebezpečná živá část (hazardous-live-part) - živá část, která za určitých podmínek může způsobit úraz elektrickým proudem; neživá část (exposed-conmductive-part) - vodivá část zařízení, které se lze dotknout a která není obvykle živá, ale může se stát živou v případě poruchy základní izolace; Poznámka: Vodivá část elektrického zařízení, která se může stát živou pouze prostřednictvím dotyku s neživou částí, která se stala živou, se nepovažuje za neživou část. cizí vodivá část (extraneous-conductive-part) - vodivá část, která není součástí elektrické instalace a která může přivést elektrický potenciál, obvykle elektrický potenciál lokání země. Ochrana za normálních podmínek (základní ochrana) se u zařízení nn dříve nazývala ochranou před dotykem živých částí ; Ochrana při jedné poruše byla dříve ochrana před dotykem na neživé části. 102

109 Za jednu poruchu se podle ČSN EN ed.2 považuje, jestliže přístupná část, která není nebezpečnou živou částí, se nebezpečnou živou částí stane (např. v důsledku poruchy omezení ustáleného dotykového proudu a náboje), nebo přístupná vodivá část, která není za normálních podmínek živou, se stane nebezpečnou živou částí (např. v důsledku poruchy základní izolace k neživým částem), nebo nebezpečná živá část se stane přístupnou (např. v důsledku mechanického poškození krytu.) V souladu s 4.2 EN ed.2 je ochrana za normálních podmínek zajištěna základními ochrannými opatřeními a ochrana za jedné poruchy je zajištěna opatřeními pro ochranu při poruše. Jinak je ochrana před úrazem elektrickým proudem zajištěna prostředkem zvýšené ochrany, která zajišťuje jak ochranu za normálních podmínek, tak ochranu při jedné poruše. Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti Ochrana před úrazem elektrickým proudem (ČSN ed. 2 Srpen 2007 včetně změny Z1 z dubna 2010) Nahrazení předchozích norem: S účinností od nahrazuje tato norma starou normu ČSN z února 2000, která do uvedeného data platila společně s touto novou normou. Rozsah Tato norma se zabývá ochranou před úrazem elektrickým proudem v elektrických instalacích. Je založena na EN ed.2, která je základní normou bezpečnosti, jež se uplatňuje na ochranu osob a hospodářských zvířat. EN ed.2 je určena k tomu, aby určila základní principy a požadavky, které jsou společné pro elektrické instalace a zařízení, nebo které jsou potřebné pro koordinaci těchto požadavků. Norma samotná je podkladem, který v souvislosti s konkrétními podmínkami uvádění do provozu a provozování elektrických instalací uvádí způsob plnění příslušných právních předpisů, jako je stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) a vyhláška 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, předepisující požadavky na bezpečnost vnitřních silnoproudých rozvodů. Norma platí pro ochranu před úrazem elektrickým proudem v elektrických instalacích tj. sestav vzájemně spojených elektrických předmětů, které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů. Norma tedy neplatí pro ochranu před úrazem, k němuž by mohlo dojít od připojených elektrických zařízení. Pro tuto ochranu platí příslušné normy výrobků. (JH- například pro strojní zařízení norma EN , pro výpočetní techniku EN a pro spotřebiče EN ) 103

110 Hlavní změny oproti předchozí normě 1. Norma používá novou terminologii zavedenou IEC a IEC ; 2. Z normy jsou vypuštěny požadavky na zařízení a instalace vysokého napětí protože ty jsou obsaženy již v ČSN ( ČSN : Elektrické instalace nad AC 1kV); 3. Norma je zjednodušena, protože již neobsahuje základní požadavky pro zařízení, které jsou obsaženy v ČSN ed. 2, ale stanoví pouze požadavky na provedení elektrických instalací (Poznámka: například ustanovení o ochranné impedanci a zdroji s omezeným proudem. Dá se říci, že norma ČSN ed. 2 nejenom přebírá názvosloví ČSN EN ed.2, ale podrobněji rozpracovává její základní požadavky pro potřeby elektrických instalací); 4. Další velkou změnou je jistě i to, že tam kde je použita ochrana automatickým (samočinným) odpojením od zdroje je nutno podle čl u zásuvek do 20 A používaných laiky použít doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem do 30 ma;. 5. V nové normě nejsou přístupné vodivé části nazývány neživými částmi, ale kryty; 6. Z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem se již nemluví o základní ochraně a ochraně zvýšené, ale o normální ochraně a o ochraně doplňkové (Informativní příloha NA normy 4.41 ed.2 mluví v této souvislosti ve článku NA.1.1 o ochraně doplněné.). 7. V předchozím vydání normy se: o ochraně za normálních podmínek (nyní označované základní ochrana) hovoří jako o ochraně před přímým dotykem (respektive jako o ochraně před dotykem živých částí) a o ochraně při poruše se hovoří jako o ochraně před nepřímým dotykem (respektive jako o ochraně před dotykem neživých částí). Poznámka: V textu obou norem se užívá pro střídavý proud zkratka AC (z anglického Alternating current) a pro stejnosměrný proud DC (z anglického Direct current. Hlavní změny obsažené ve změně Z1 z dubna Ruší odvolávky na ČSN , která byla zrušena. 2. Doplňková ochrana proudovými chrániči u zásuvek 230 V do 20 A používaných laiky nemusí být použita u zásuvek, které jsou pod dohledem znalé nebo poučené osoby. V původním znění musely být pod dozorem znalé nebo poučené osoby. 3. Do součinitele 1,5 ve vzorci pro výpočet impedance vypínací smyčky v soustavách TN (1,5xZ s xi a U o ) je nově započítána i chyba měřícího přístroje. Respektive do součinitele 2/3 tj. 0,6666 má-li vzorec tvar Z s 2/3xU o /I a 4. Značně mění význam vztahu mezi SELV a PELV tím, že v celém článku vypouští text a PELV. (Podrobněji dále v textu). 5. Do nadpisu přílohy C doplňuje osobu poučenou. Nový nadpis tedy zní: Ochranná opatření, která se uplatňují pouze, jestliže provoz instalace je řízený osobou znalou nebo poučenou nebo pod jejím dohledem. Doplněné národní přílohy Do nové normy ČSN ed. 2 byly doplněny informativní národní přílohy: NA pro uplatnění prostředků ochrany podle prostoru a podle způsobu provozu zařízení; 104

111 NB doporučující podmínky uzemnění v síti TN; NC uvádějící informativně charakteristické mezní hodnoty proudů a napětí z hlediska jejich účinků na lidský organizmus a informativní ND uvádějící jak jsou nahrazena jednotlivá národní ustanovení původní normy ČSN :2000 Ochranná opatření podle ČSN ed.2 Poznámka: v původní normě měla tato kapitola název Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Ochranná opatření jsou kombinacemi ochranných prostředků základní ochrany a ochrany při poruše, které zajišťují kompletní ochranu zařízení. V jedné instalaci, síti nebo zařízení smí být použito více než jedno z následujících ochranných opatření. Podle článku musí ochranné opatření sestávat z vhodné kombinace opatření pro zajištění základní ochrany a nezávislého opatření pro zajištění ochrany při poruše, nebo ze zvýšené ochrany, která zajišťuje jak ochranu základní, tak ochranu při poruše. Doplňková ochrana je specifikována jako součást ochranných opatření za určitých podmínek vnějších vlivů, na určitých zvláštních místech a ve zvláštních objektech (viz odpovídající část 7 IEC 60364). Poznámka: Jsou to například koupelny, bazény sauny, kempy apod. tj. prostory specifikované normami řady 7 ČSN V každé části instalace musí být uplatněno jedno ochranné opatření nebo více těchto opatření. Všeobecně dovolená ochranná opatření Automatické odpojení od zdroje (článek 411) Dvojitá nebo zesílená izolace (článek 412) Elektrické oddělení pro napájení jednoho spotřebiče (článek 413) Malé napětí SELV a PELV (článek 414) Ochranná opatření použitelná pouze v instalacích přístupných jen osobám znalým a poučeným (příloha B normy ČSN ed. 2) Ochrana zábranou (B2) Ochrana polohou (umístěním mimo dosah) (B3) Ochranná opatření použitelná pouze tam, kde je instalace pod dozorem znalých nebo poučených osob, takže v nich není možné provést neautorizované změny (příloha C normy ČSN ed. 2) Nevodivé okolí (C1) Neuzemněné místní pospojování (C2) - Elektrické oddělení pro napájení více než jednoho spotřebiče (C3) - - Při volbě ochranných opatření se musí brát v úvahu podmínky vnějších vlivů. 105

112 Kde je možno ochranu při poruše vynechat: Opatření na ochranu při poruše (ochranu před nepřímým dotykem neboli před dotykem neživých částí) mohou být podle čl vynechána u těchto zařízení: u kovových konzol pro upevnění izolátorů venkovního vedení, které jsou připevněny k budově a jsou chráněny polohou (jsou umístěny mimo dosah); u ocelí vyztužených betonových sloupů pro venkovní vedení, jejichž ocelová výztuž není přístupná; u neživých částí, které pro své omezené rozpěry (přibližně 50mm x 50mm) nebo pro své umístění nemohou být uchopeny nebo se dotýkat lidského těla na velké ploše, přičemž spojení těchto částí s ochranným vodičem by bylo buď obtížné nebo by bylo nespolehlivé; Poznámka: Tato výjimka se vztahuje např. na šrouby s maticemi, nýty, štítky a kabelové příchytky. u kovových trubek a ostatních kovových krytů chránících zařízení podle článku 412. Poznámka: tj. nemusí se chránit trubky a kryty, ve kterých jsou vedeny kabely, jejichž izolace má charakter dvojité nebo zesílené izolace.) Členění prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem Z hlediska velkosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem, které může při provozu elektrického zařízení vzniknout, se s ohledem na vnější vlivy a jejich působení prostory člení na: Prostory Normální Nebezpečné Zvlášť nebezpečné Toto členění je určující pro stanovení požadavků na doplňkovou ochranu a na kombinaci ochranných opatření určených pro ochranu v prostorech zvlášť nebezpečných, pro které není způsob ochrany stanoven v některém z oddílů IEC ani v jiné normě. Pro tyto prostory se pak doplňková ochrana volí v souladu s přílohou NA. Případy, kdy se jako prostředek doplňkové ochrany uplatňují citlivé proudové chrániče, jsou stanoveny ve Požadavky na prostředky doplňkové ochrany viz 415. Kasifikace vnějších vlivů a přiřazení prostorů z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem byla dříve v ČSN a nyní je ve změně Z1 ČSN ed

113 Poznámka: Pro úplnost ji zde uvádím: Teplota okolí AA1 AA2 AA3 1)2) AA4 1) AA5 AA8 Vnější vlivy Normální Nebezpečné Zvlášť nebezpečné AA6 AA7 - Vlhkost AB5 AB1 AB2 AB3 AB4 AB8 Nadmořská výška AC1 1) AC2 - - AB6 AB7 Voda AD1 1) - AD2 1) AD3 1) AD4 1) Cizí tělesa AE1 1) AE4 3) AE5 3) AE2 1) AE3 1) AE4 1) - AE6 3) AE5 1) 2) AE6 1) 2) Koroze AF1 1) AF2 AF3 AF4 AG1 1) AG2 1) ) AG3 2) Ráz Vibrace AH1 1) AH2 1) AH3 2) Rostlinstvo AK1 1) AK2 - Živočišstvo AL1 1) AL2 - Záření AM1 1) AM4 1) AM2 AM3 AM5 AM6 Sluneční záření AN1 1) AN2 AN3 5) - - Seismicita AP1 1) 5) AP2 1), AP3 1), AP4 1) - Bouřková činnost AQ1 1) 6) AQ2, AQ3 - Pohyb vzduchu AR1 1) AR2 AR3 - - Vítr AS1 1) AS2 1), AS3 1 - Schopnost lidí BA1 1) 7) BA1 1) 4) BA3 1), BA4 1) BA3 3) Dotyk se zemí BC1 BC2 BC3 BC4 - Nebezpečí požáru, BE1 1) BE2 4) - BE2N3 4) výbuchu, kontaminace BE2N1 4) 3) 4) BE2N2 3) 4) BE3 BE3N1 BE3N2 4) 3) 4) BE3N3 BE4 Konstrukční materiály CA1 1) CA2 4) - - Provedení budovy CB1 1) CB2 4) CB4 - AD5 AD6 AD7 AD8 Vysvětlivky k vnějším vlivům normálním: 1) Třída vlivu, která je podle ČSN ed.3 definována jako normální 107

114 2) Třída vlivu, která je podle ČSN ed.3 definována jako normální, avšak připouští v určitých případech nezbytná speciální opatření 3) Prach, který je nevodivý. 4) Tyto vnější vlivy neovlivňují nebezpečí úrazu elektrického úrazu osob, je však nutno dbát, aby ochrana před dotykem nemohla být sama o sobě příčinou vznícení nebo výbuchu. 5) Ohrožení zdraví je způsobeno jinými vlivy, nikoliv možnost elektrického úrazu. 6) Objekty, které je nutno chránit před bleskem jsou definovány v příslušných předpisech (viz např. vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. 7) V případě, že jsou pod dozorem nebo dohledem osob BA4 (poučených) nebo BA5 (znalých). Vysvětlivky k vnějším vlivům nebezpečným: 1) Z hlediska bezpečných malých napětí živých částí (SELV, PELV), se tyto prostory pokládají za bezpečné. 2) Výskyt vodivého prachu. 3) V zájmovém prostoru je nutno zajistit ochranu před účinky blesku a jeho následky. 4) V případě, že prostory s BA1 (nekvalifikované osoby) nejsou pod dozorem nebo dohledem osob BA4 (poučených) nebo BA5 (znalých), se mohou tyto prostory stát prostorami zvlášť nebezpečnými. Vysvětlivky k vnějším vlivům zvlášť nebezpečným: 5) Venkovní prostory s těmito vnějšími vlivy mohou být posouzeny jako prostory pouze nebezpečné, jestliže se tyto vlivy v daném prostoru vyskytují pouze občas a je zajištěno, že s elektrickým zařízením se bude manipulovat pouze v době, kdy působí maximálně jenom vnější vlivy normální nebo nebezpečné. 6) Z hlediska ochranného opatření-ochrana malým napětím SELV a PELV odpovídajícím oddílu 414 této normy, kdy napětí živých částí v prostorech zvlášť nebezpečných odpovídá tabulce NA3, se tyto prostory pokládají za bezpečné. (JH tj. 25V AC a 60V DC) 7) Zdravotní prostory, v nichž předpisy vyžadují určité způsoby ochrany. 8) Jen jsou-li hořlavé kapaliny vodivé. Stupně ochrany před úrazem elektrickým proudem Příloha NA rozlišuje z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem dva stupně ochrany: normální ochrana; doplněná ochrana. NA.3 Zařazení stupně ochrany neživých částí Zařazení jednotlivých druhů ochran neživých částí, případně opatření k dosažení správného působení ochrany nebo jejího zvýšení jsou uvedeny v následující tabulce: 108

115 Tabulka NA.2 Stupně ochrany u zařízení a instalací do AC V a DC V Stupeň ochrany Druh ochrany a doplňková ochrana, kterými se dosáhne požadovaný stupeň ochrany normální 1. automatické odpojení od zdroje 2. dvojitá nebo zesílená izolace 3. elektrické oddělení 4. ochrana malým napětím SELV a PELV doplněná 1. Automatické odpojení od zdroje a a) doplňující pospojování 1), nebo b) chránič 2), nebo c) doplňková izolace 2. Dvojitá nebo zesílená izolace a a) elektrické oddělení, nebo b) chránič 2), nebo c) doplňková izolace 3. Elektrické oddělení pro napájení pouze jediného spotřebiče a a) izolace vstupních míst a pohyblivých přívodů, nebo b) chránič 2), nebo c) doplňková izolace 4. Ochrana malým napětím SELV a PELV a a) omezení napětí živých částí na AC 12 V resp. DC 25 V a b) krytí nebo izolace živých částí i při omezení jejich napětí. Doplňující pospojování viz normativní části. Chránič viz normativní části. 1) 2) Meze bezpečných malých napětí Meze bezpečných malých napětí závisí na prostoru, ve kterém je elektrické zařízení umístěno a ve kterém vykonává svou funkci. Tyto meze jsou uvedeny v tabulce NA.3. Tabulka NA.3 - Bezpečná jmenovitá napětí s ohledem na členění prostorů a způsob dotyku - NOVÁ Prostory Dochází-li při obsluze k dotyku částí zařízení Nejvyšší malá bezpečná napětí živých částí Střídavá Stejnosměrná Normální i Živých 25 V 60 V nebezpečné Krytů x) 50 V 120 V Zvlášť Živých - - nebezpečné Krytů x) 12 V 25 (30) V x) Rozumí se krytů izolovaných od živých částí. 109

116 Pro porovnání uvádím původní tabulku 41-NK z ČSN (2/2000) PŮVODNÍ Prostory Normální Nebezpečné Zvlášť nebezpečné Při dotyku částí (při obsluze) Bezpečné napětí živých částí (V) Střídavé (AC) Stejnosměrné (DC) živých neživých živých neživých živých neživých Poznámka: Jak je vidět, došlo k podstatnému snížení velikosti dovolených napětí. Porovnáme-li to s úplně původní normou ČSN je to ještě markantnější. To bylo dovolené napětí živých částí 50V a neživých v prostorách bezpečných i nebezpečných při poruše 65V (vše AC). Zavedením ČSN kleslo bezpečné napětí při dotyku na neživé části z 65 V na 50 V. Napětí 50 V pro dovolené napětí při dotyku na živé části zůstalo, oproti ČSN , stejné také 50 V. Nejnovější norma požadavek pro bezpečné malé napětí na živých částech v prostorách bezpečných i nebezpečných zpřísňuje u AC na 25 V a DC na 60 V. V prostorách zvlášť nebezpečných jsou hodnoty ještě menší. Pro úplnost uvádím na tomto místě i tabulku z nové normy ČSN ed. 2 s mezními hodnotami proudů. Tabulka NC.1 Konvenční hodnoty proudů z hlediska jejich účinků na lidský organizmus Účinky, kterými se proud protékající lidským tělem počínaje určitou mezní hodnotou projevuje Mezní hodnoty elektrického proudu v ma pro proud AC střídavý DC stejnosměrný 1) Mez vnímání proud je vnímán od 0,5 2 Mez uvolnění proud zabraňuje uvolnění od 5 25 Závažnější negativní účinky na zdraví od ) Přestože stejnosměrný elektrický proud má z krátkodobého hlediska podstatně mírnější účinky na lidský organizmus než proud střídavý, je třeba se průchodu stejnosměrného elektrického proudu tělem vyvarovat, protože po delším působení může způsobovat rozklad krve. Poznámka: zde jenom připomínám, že norma ČSN mluvila o bezpečném proudu 10 ma AC a 25 ma DC. Nyní je nutno hledat dovolené mezi nejenom ve výše uvedené tabulce, ale i u norem speciálních například v ČSN xxx tj. v části 7 této řady. 110

117 Nová norma ČSN ed. 2 v příloze NC uvádí i obrázek NC.1, s grafickým vyjádřením zón účinků střídavého proudu na člověka a v obrázku NC.2 totéž pro stejnosměrný proud. Tyto obrázky zde neuvádím. Uvádím zde nejdůležitější zásady této informativní NC přílohy, která se vztahuje k úrazu elektrickým proudem: Úraz elektrickým proudem Úraz elektrickým proudem může být způsoben proudem protékajícím postiženým tělem. (JH kráceno). Proud protéká lidským tělem, jestli se na různých místech dotýká současně částí s různým potenciálem. To je při: dotyku nebezpečných živých částí, které mají potenciál proti zemi, nebo při dotyku části se živými částmi spojenými, nebo jenom při přiblížení se k živým částem (např. k živým částem vysokého napětí) proud protéká lidským tělem mezi místem dotýkajícím se živé části a místem styku se zemí obvykle nohama; současném dotyku nebezpečných živých částí různé polarity nebo rozdílných potenciálů nebo při přiblížení se k nim; dotyku neživých částí, na kterých se při poruše mohou objevit nebezpečná napětí. Další nežádoucí účinky elektrického proudu mohou vzniknout při a) užití elektrického oblouku v technologických zařízeních (vysoké teploty, záření oblouku apod.); b) vypnutí velkých proudů (zkraty); c) působení elektrického a elektromagnetického pole. Lidé a hospodářská zvířata musí být chráněni před nebezpečím, které může nastat při dotyku nebezpečných živých částí: buď zabráněním vzniku možnosti průtoku proudu tělem člověka, nebo zvířete (např. nepřístupností živých částí, tzn. Jejich izolací uzavřením v krytu apod.); nebo omezením proudu, který by mohl téci tělem, na úroveň nižší, než je proud způsobující úraz; při dotyku neživých částí, které se stanou živými při poruše: buď zabráněním možnosti průtoku proudu tělem člověka, nebo zvířete při poruše; nebo omezením proudu, který by při poruše mohl protékat tělem člověka nebo zvířete; nebo omezením proudu, který by při poruše mohl protékat tělem, na úroveň nižší, než je proud způsobující úraz; při jiných nežádoucích účincích elektrického proudu : buď vhodným umístěním zařízení nebo vhodným krytem*; nebo použitím ochranných pomůcek. * Viz např. ČSN EN 60529:1993 ( ) Stupně ochrany krytem (krytí IP kód), ČSN EN 62262:1997 ( ) Stupně ochrany poskytované kryty elektrických zařízení proti vnějším mechanickým nárazům (IK kód), ČSN :1988 Ochranné kryty elektrických zařízení a předmětů. 111

118 Ustanovení v této normě jsou určena k zajištění bezpečnosti lidí a hospodářských zvířat vůči nebezpečí a škodám, které mohou vzniknout při obvyklém užívání elektrické instalace. Bezpečnost se zajišťuje uplatněním ochranných opatření, která jsou souborem ochranných prostředků. Poznámka: Výše uvedené zásady ochrany před úrazem elektrickým proudem jsou rozpracovány jak pro elektrotechnické výrobky, tak pro elektrické instalace v EN V souladu s EN se bezpečnost zajišťuje uplatněním ochranných opatření, která jsou souborem vzájemně koordinovaného působení ochranných prostředků. Např. ochranné opatření nazvané automatické odpojení od zdroje je opatření, jehož základní ochrana může být zajištěna jedním z těchto prostředků: základní izolací živých částí nebo přepážkami nebo kryty a jehož ochrana při poruše je zajištěna kombinací těchto prostředků: ochranným pospojováním a utomatickým odpojením v případě poruchy. Dále příloha NC uvádí i dovolená dotyková napětí (zde nazvaná jako Konvenční meze dovolených dotykových napětí Konvenční mezní hodnoty dovolených dotykových napětí uvedené v tabulce NC.2, jsou podloženy především dlouhodobými zkušenostmi, je však možno je zdůvodnit i velkostmi proudů, které mohou v uvedených případech, při jejich dotyku lidským tělem protékat. Tabulka NC.2 Konvenční mezní hodnoty dovolených dotykových napětí z hlediska prostorů ve kterých tato napětí působí a druhu proudů (střídavý, stejnosměrný) Za bezpečná proti zemi se považují nejvýše tato napětí (V) Střídavá (AC) Stejnosměrná (DC) V prostorech Působící Trvale Krátkodobě 1) Trvale Krátkodobě 1) Normální i nebezpečné Zvlášť nebezpečné 1) Za krátkodobé se považuje působení v době, kdy je zařízení nebo elektrická instalace v poruše, než tato porucha bude odstraněna. (Poznámka: Nová norma ve zmíněné příloze uvádí velmi podrobně i to, jak se k výše uvedeným hodnotám dospělo. Dále stojí za povšimnutí, že v prostorách zvlášť nebezpečných se ochrana malým napětím u živých částí používat vlastně nesmí, což je velmi markantní rozdíl oproti původní normě. Protože krátkodobé působení se vlastně rovná dotykovému napětí, je trvalé působení vlastně dovolené napětí živých částí aniž by se muselo použít jiné ochrany při provozu.) 112

119 Pro srovnání zde uvádím tabulku 41-NK z původní normy Prostory Dovolené meze trvalého dotykového napětí U L (V) Střídavé (AC) Stejnosměrné (DC) Normální i nebezpečné Zvláště nebezpečné Ve zvlášť nebezpečných případech (práce ve vodě bez použití pomůcek, stísněné prostory) Ochranné opatření: automatické odpojení od zdroje Ochranné opatření: Automatické odpojení od zdroje Prostředky základní ochrany (při Prostředky ochrany při poruše normálním provozu) Izolací živých částí nebo (příloha A) Ochranné uzemnění základní izolace Zábranami, přepážkami nebo kryty Ochranné pospojování (příloha B) - Automatické odpojení až 6 Požadavky na základní ochranu (ochranu před přímým dotykem neboli před dotykem živých částí) Základní izolace je izolace nebezpečných živých částí, která zajišťuje základní ochranu. Musí bránit dotyku nebezpečných živých částí. Podle přílohy A normy 4-41 musí být živé části zcela pokryty izolací, kterou je možno odstranit pouze jejím zničením. Jestliže je základní izolace tvořena vzduchem, musí být dotyku zabráněno zábranami (ČSN EN ed.2). Krytí a přepážky (Podle přílohy A ČSN ed. 2) A.2.1 Živé části musí být uvnitř krytů nebo za přepážkami zajišťujícími stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X kromě případu, kdy se větší otvory objeví během výměny částí, jako tomu je u určitých objímek žárovek nebo pojistek nebo kde jsou větší otvory zapotřebí, aby umožnily řádnou funkci zařízení podle příslušných požadavků na zařízení. Musí však vhodně bránit náhodnému dotyku. (kráceno) A.2.2 Vodorovné horní povrchy krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, musí zajišťovat krytí alespoň IPXXD nebo IP4X. Zábrany a ochrana polohou (umístěním mimo dosah) Podle přílohy B ČSN ed. 2) B.1 Uplatnění Ochranná opatření představovaná zábranami a polohou (umístěním mimo dosah) zajišťují pouze základní ochranu. Jsou určena pro uplatnění v instalacích, kde je i kde není zajištěna 113

120 ochrana při poruše a které jsou ovládány osobami znalými nebo poučenými, nebo které jsou pod dozorem těchto osob. Podmínky provádění dozoru, při němž se mohou ochranné prostředky základní ochrany podle této přílohy B uplatňovat jako součást ochranných opatření, jsou uvedeny ve B.2 Zábrany Poznámka: Zábrany jsou určeny k tomu, aby bránily nahodilému dotyku živých částí, ne však úmyslnému dotyku záměrným obejitím zábrany. B.2.1 Zábrany musí bránit neúmyslnému přiblížení těla k živým částem a nahodilému dotyku živých částí během činnosti zařízení pod napětím v běžném provozu. B.3 Ochrana polohou (umístění mimo dosah) Poznámka: Ochrana polohou (umístěním mimo dosah) je určena pouze k tomu, aby bránila nahodilému dotyku živých část. B.3.1 Části současně přístupné dotyku, které mají rozdílný potenciál nesmí být v dosahu rukou. Poznámka: O dvou částech se předpokládá, že jsou současně přístupná dotyku, jestliže od sebe nejsou dále než 2,5 m -viz obrázek B.1 (obrázek zde není uveden). B.3.2 Pokud je běžně přístupné místo omezeno ve vodorovném směru nějakou zábranou (např.- zábradlím, drátěným pletivem), která umožňuje krytí nižší než IPXXB nebo IP2X, počítá se dosah ruky od této zábrany. Ve směru nahoru je dosah ruky 2,5 m od stanoviště S, přičemž se neberou v úvahu žádné mezilehlé zábrany, které zajišťují nižší stupeň ochrany než IPXXB nebo IP2X. Poznámka: Hodnoty dosahu ruky se vztahují na přímý dotyk holýma rukama bez pomůcek (např. nástroje nebo žebříku). Poznámka: protože se dále budeme zabývat ochrannými opatřeními v různých sítích, uvádím zde stručný přehled sítí nn podle ČSN ed.2 a souvisejících norem. Druhy sítí nn: TN Střed trafa je uzemněn T = TERRA Poruchový proud se zpět do zdroje vrací po nulovém (středním) vodiči N=NEUTRAL TN-C Zde písmeno C znamená, že nulovací vodič PEN má kombinovanou funkci (COMBINATION) tj., že plní jak ochrannou funkci (PE), tak funkci pracovní (N). Spojením těchto dvou funkci PE+N dostáváme název nulovacího vodiče = PEN. 114

121 Trafo Soustava TN-C Oranžová, hnědá Oranžová, černá Oranžová, šedá Kombinace zelená/žlutá+modrá návlečka L1 L2 L3 PEN Uzemnění 5 T N C PE N PEN = TERRA střed trafa je uzemněn = NEUTRAL poruchový proud se vrací do zdroje po nulovém vodiči = COMBINATION - nulový vodič má kombinovanou funkci, jak ochrannou tak pracovní = PROTECTION ochranná funkce = NEUTRAL - pracovní funkce nulového vodiče = PE+N = PEN = nulovací vodič, vodič PEN TN-S Zde písmeno S znamená, že funkce ochranná je od pracovní funkce SEPAROVANÁ Soustava TN-C-S Trafo Oranžová, hnědá Oranžová, černá L1 L2 Oranžová, šedá L3 TN-C TN-S Kombinace zelená/žlutá PE Uzemnění 5 T N S PE N Světle modrá N = TERRA střed trafa je uzemněn = Poruchový proud se vrací do zdroje po nulovém vodiči = Funkce pracovní a ochranné jsou od sebe oddělené jsou Separované = Ochranný vodič = Nulový (střední) vodič TT Střed trafa je uzemněn T = TERRA Poruchový proud se vrací zpět do zdroje zemí T = TERRA 115

122 Soustava TT. Ochrana automatickým odpojením od zdroje. T T = TERRA střed trafa je uzemněn Bezporuchový stav = TERRA poruchový proud se vrací do zdroje zemí Poznámka: střední vodič nemusí být vyveden Trafo Oranžová, hnědá Oranžová, černá L1 L2 Oranžová, šedá L3 Světle modrá N Kde In Pro ochranu při poruše je nutno používat proudové chrániče In Uzemnění R A =50/I n ( ;V,I) R A =součet odporů zemniče a ochranného vodiče k neživým částem, I n = jmenovitý reziduální vybavovací poroud proudového chrániče Živá část Předmět I. třídy IT Střed trafa není uzemněn, je od země izolován I = ISOLATION Poruchový proud se zpět do zdroje vrací zemí T = TERRA Izolovaná soustava Soustava IT - bezporuchový stav I T = ISOLATION - střed trafa není uzemněn, je od zemně izolován nebo uzemněn přes velkou impedanci = TERRA poruchový proud se vrací do zdroje zemí přes svodové kapacity, indukčnosti a odpory Trafo Oranžová, hnědá Oranžová, černá Oranžová, šedá L1 L2 L3 Světle modrá N Použití operační sály, hutě, doly, nouzové a havarijní systémy. In Předmět I. třídy živá část In Poznámka: střední vodič nemusí být vždy vyveden R A 50/I d [ ;A] pro střídavé sítě R A 120/I d [ ;A] pro stejnosměrné sítě 116

123 Požadavky na ochranu při poruše (před dotykem na neživé části tj. na kryty) při automatickém odpojení od zdroje. Poznámka: Princip této ochrany je přirozeně stejný jako dříve platil pro ochranu samočinným odpojením od zdroje, nebo ještě předtím pro ochrany nulováním. Ochranné uzemnění Neživé části musí být spojeny s ochranným vodičem a toto spojení musí splňovat přesně stanovené podmínky odpovídající způsobu zemnění sítě, jak je určeno v v až Neživé části, které jsou současně přístupné dotyku, musí být spojeny se stejnou uzemňovací soustavou, a to buď jednotlivě, po skupinách nebo společně. Poznámka: Například v rozvodnách, kde vedle sebe stojí rozvaděče různých soustav a sítí, musí být jejich PE vodiče spojeny na stejné uzemnění, ale protože mohou být různě dlouhé a mohl by být mezi nimi rozdíl potenciálů, tak se ještě mezi sebou navzájem pospojují. Vodiče ochranného uzemnění musí vyhovovat HD Každý obvod musí obsahovat ochranný vodič spojený k příslušné uzemňovací svorce. Poznámka: Velmi důležitý požadavek! Jestliže je například z rozvaděče se soustavou TN napojen obvod bez ochranného vodiče, tak u tohoto obvodu musí být zajištěny požadavky na obvody chráněné pouze izolací viz článek ! Například: je-li tento obvod pro svítidla II třídy (kde ochranný vodič není zapotřebí a z úsporných důvodů je použit pouze dvoužilový kabel L, N), musí být zajištěno, aby nikdo do tohoto obvodu nezapojil zásuvku, nebo nevyměnil svítidla II třídy za svítidla I třídy ochrany. Tento požadavek sice platil i dříve, ale nebyl tak dobře vyjádřen. Ochranné pospojování V každé budově musejí být do tzv. ochranného pospojování vzájemně spojeny ochranný vodič, uzemňovací přívod a níže uvedené vodivé části: kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování např. plynem, vodou; konstrukční kovové části, pokud jsou při normálním použití dosažitelné, kovové ústřední topení a klimatizace; kovová konstrukční výztuž betonu v případech, kdy je tato výztuž přístupná a spolehlivě propojená. Jsou-li takové části přiváděny do budovy zvenku, musí být pospojovány, pokud možno, co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy. Vodiče ochranného pospojování musí vyhovovat HD Jakékoliv kovové pláště telekomunikačních kabelů musí být spojeny s ochranným pospojováním. Přitom je však nutno brát v úvahu požadavky majitele nebo operátora těchto kabelů. Poznámka: dříve se tomuto pospojování říkalo Hlavní pospojování. Jeho podmínky a provedení jsou v podstatě totožné s předchozími požadavky. 117

124 Automatické odpojení v případě poruchy (čl ) Kromě případů uvedených v a musí ochranný přístroj automaticky přerušit napájení vodičů vedení (pracovních vodičů) obvodu nebo zařízení v případě poruchy o zanedbatelné impedanci mezi vodičem vedení a neživou částí nebo ochranným vodičem obvodu nebo zařízení v době odpojení požadované v , nebo Poznámka1: Vyšší hodnoty doby odpojení než jsou ty, které jsou požadovány těmito články je možno připustit v elektrických distribučních sítích pro veřejnost a ve výrobě a přenosu pro tyto sítě. Poznámka 2: Nižší hodnoty doby odpojení mohou být požadovány pro zvláštní instalace nebo místa v souladu s příslušným oddílem části 7 IEC (HD nebo HD 364). Poznámka 3: U sítí IT se obvykle při výskytu prvé poruchy automatické odpojení nevyžaduje (viz ), pokud se týká požadavků na odpojení po prvé poruše viz Maximální doba odpojení stanovená v tabulce 41.1 platí pro koncové obvody, které nepřekračují 32 A. Tabulka 41.1 Maximální doby odpojení Síť 50 V < U o 120 V 120 V < U o 230 V 230 V < U o 400 V U o > 400 V AC DC AC DC AC DC AC DC TN 0,8 s Poznámka 1 0,4 s 5s 0,2 0,4 0,1 0,1 TT 0,3s Poznámka 1 0,2 s 0,4s 0,07 0,2 0,04 0,1 Pokud je v síti TT dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje a ochranné pospojování je spojeno se všemi cizími vodivými částmi v rámci instalace, je možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě TN. U o je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. Poznámka 1: Odpojení může být vyžadováno z jiných důvodů, než je ochrana před úrazem elektrickým proudem. Poznámka 2: Pokud je odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznám-ku k , poznámku 4 k a poznámku k b) V síti TN je doba odpojení nepřesahující 5 s dovolena pro distribuční obvody a pro obvody, pro které neplatí V síti TT je doba odpojení nepřesahující 1 s dovolena pro distribuční obvody a pro obvody, pro které neplatí Pro sítě, jejichž jmenovité napětí U o je větší než AC 50 V nebo DC 120 V, se automatické odpojení v době požadované ve , nebo podle toho, která doba přichází v úvahu nepožaduje, jestliže v případě poruchy vzhledem k ochrannému vodiči nebo k zemi je výstupní napětí zdroje po dobu podle tab nebo 5 s (podle toho, která přichází v úvahu) redukováno na hodnotu AC 52 V nebo DC 120 V nebo menší. V takových případech je nutno uvažovat o odpojení z jiných důvodů než pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. 118

125 Poznámka: například z důvodu oteplení vodičů nebo zničení zdroje malého napětí Jestliže není možno dosáhnout automatického odpojení podle v dobách požadovaných ve , nebo , podle toho, která doba přichází v úvahu, musí být provedeno doplňující pospojování v souladu s (Poznámka: Doplňkovou ochranou - proudovým chráničem s reziduálním proudem do 30 ma). Doplňková ochrana (čl ) Ve střídavé síti musí být doplňková ochrana proudovými chrániči provedená v souladu s (Poznámka: tj. s reziduálním proudem do 30 ma ) u zásuvek, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 20 A, které jsou užívány laiky (osobami bez elektrotechnické kvalifikace) a jsou určeny pro všeobecné použití; a Poznámka: Výjimkou mohou být: zásuvky určené k použití pod dozorem (Poznámka: změna dozoru na dohled viz změna Z1 z dubna 2010) dohledem znalé nebo poučené osoby, např. v některých komerčních nebo průmyslových provozech nebo zvláštní zásuvka určená pro připojení speciálního druhu zařízení. Poznámka N: Takovými zásuvkami pro speciální druh zařízení mohou být např. zásuvky pro zařízení kancelářské a výpočetní techniky nebo pro chladničky, t.j. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod. mobilních zařízení určených pro venkovní použití, jejichž jmenovitý proud nepřesahuje 32 A. Síť TN (čl ) V síti TN závisí bezporuchovost uzemnění instalace na spolehlivosti a účinnosti spojení vodičů PEN nebo PE se zemí. Jestliže uzemnění je zajištěno veřejnou nebo jinou napájecí sítí, dodržení potřebných podmínek, které platí vně instalace, je na zodpovědnosti provozovatele distribuční soustavy. Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Jestli nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí se uzemnit vodič vedení. Neživé části instalace musí být spojeny se zemí pomocí ochranného vodiče s hlavní uzemňovací přípojnicí instalace, která musí být spojena s uzemněným bodem silové napájecí sítě. (Poznámka: pojem nulový vodič se v dřívější normě nevyskytoval, používal se jen pojem střední vodič. Nyní je tedy možno používat oba názvy.) Poznámka 1: Jestliže existuje jiné spojení se zemí, doporučuje se, aby ochranné vodiče byly s tímto bodem spojeny, kdekoliv je to možné. Uzemnění u doplňujících bodů rozložené pokud možno co nejrovnoměrněji může být zapotřebí, aby se zajistilo, že potenciály ochranných vodičů zůstanou v případě poruchy co nejblíže k potenciálu země. Ve velkých budovách, jako jsou výškové budovy, není možné doplňující uzemnění ochranných vodičů prakticky provést. V takových budovách má obdobnou funkci jako doplňující uzemnění ochranné pospojování mezi ochrannými vodiči a cizími vodivými částmi. 119

126 Poznámka 2: Doporučuje se, aby ochranné vodiče (PE a PEN) byly uzemněny v místě vstupu do budovy nebo provozovny. Přitom se berou v úvahu proudy odváděné tímto uzemněním z nulového vodiče. Poznámka N: Podmínky pro uzemnění jednotlivých bodů v síti TN jsou uvedeny v příloze NB. V pevných instalacích může jediný vodič sloužit zároveň jako ochranný i jako nulový vodič (vodič PEN), a to za předpokladu, že jsou splněny požadavky HD Přitom do vodiče PEN nesmějí být zařazována žádná spínací ani odpojovací zařízení. (Poznámka: Průřez vodiče PEN nesmí být menší než 10 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al. Takto velké průřezy stanovuje ČSN proto, aby přerušení takto silných vodičů bylo obtížné a tím co nejméně pravděpodobné. To platilo i v původní normě). Požadavky na uzemnění v síti TN Odpor uzemnění nulového bodu (uzlu) zdroje nebo pracovně uzemněného místa zdroje R A nemá být větší než 5. Nelze-li tuto hodnotu ve ztížených půdních podmínkách dosáhnout obvyklými prostředky, dovoluje se odpor uzemnění větší, až do 15 (podrobněji, viz poznámka 1). Celkový odpor uzemnění R B vodičů PEN odcházejících vedení z transformovny včetně uzemněného středu (uzlu) zdroje, nemá však být pro sítě o jmenovitém napětí U o = 230 V větší než 2. Hodnota celkového odporu uzemnění 2 v sítích o jmenovitém napětí 230 V se nemusí dodržet tam, kde je v místech pro zřizování uzemnění rezistivita půdy v hloubce 1 m až 3 m větší než 200 m. Zde se stanoví nejvyšší dovolená hodnota zemního odporu všech vodičů PEN odcházejících z transformovny podle vztahu R B min /100 kde R B je celkový odpor uzemnění vodičů PEN všech vedení odcházejících z transformovny včetně odporu uzemnění transformovny v ohmech; min nejmenší hodnota rezistivity půdy zjištěná měřením v ohmmetrech v místech, kde se zřizuje uzemnění. Poznámka: Není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 50 m, ani není třeba provádět jiné důkladnější uzemnění než je to, které je uvedeným zemnicím páskům rovnocenné. Uzemnění v bodech sítě TN Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje) ještě v těchto místech: a) ve venkovním rozvodu aa) u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na jejich koncích; ab) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci *; 120

127 ac) u přípojkových skříní (např. hlavních domovních), jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa uzemnění více než 100 m; ad) u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod); * POZNÁMKA K TÉTO NORMĚ: Pro síť provozovatele distribuční soustavy platí: U kabelového vedení se uzemní vodič PEN (PE) tak, aby žádná kabelová rozvodná skříň nebyla vzdálena více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění v distribuční síti. Jednotlivá uzemnění vodiče PEN (PE) v trase kabelového vedení, mají mít odpor uzemnění nejvýše 15, není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 20 m nebo jiné rovnocenné zemniče. b) ve vnitřním rozvodu ba) u objektů s vlastním transformátorem vždy u hlavních rozváděčů; bb) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlavní rozváděč připojen přímo na síť, podle bodu ac); bc) u podružných rozváděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění; bd) na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění. Poznámky k bodům a) a b): 1 Jednotlivá uzemnění vodiče PEN v síti TN-C nebo vodiče PE v síti TN-S mají mít odpor uzemnění nejvýše 15 ; není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 20 m nebo jiné rovnocenné zemniče. 2 Na konci vedení a odboček sítě a v uzlu zdroje má být odpor uzemnění nejvýše 5 ; není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 50 m nebo jiné rovnocenné zemniče. (Poznámka: Požadavky na uzemnění jsou v podstatě totožné jako u předchozích norem.) Dimenzování vodiče PEN a vodiče PE Vodič PEN a vodič PE se dimenzují podle ČSN ed. 2. Je-li průřez vodiče PEN menší než průřez krajního vodiče nebo je-li z jiného materiálu než krajní vodič, musí se jeho průřez kontrolovat, aby nebyla při největším možném zkratovém proudu ve smyčce (krajní vodič a vodič PEN) překročena nejvyšší dovolená teplota jádra vodičů než vypne jisticí prvek. Impedance vypínací smyčky pro síť TN Charakteristiky ochranných přístrojů (Poznámka: tj. nadproudových ochranných přístrojů a proudových chráničů podle čl ) a impedancí musí splňovat tento požadavek: kde Z S Z S x I a U o je impedance v ohmech ( ) poruchové smyčky obsahující zdroj, vodič vedení až k místu poruchy a ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem; 121

128 I a U o proud v ampérech (A) vyvolávající automatickou funkci přístroje způsobujícího odpojení v požadovaných dobách. Jestliže je použit proudový chránič, je tímto proudem jeho jmenovitý vybavovací reziduální proud zajišťující odpojení v požadované době. jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech (V). Poznámka N: Je třeba počítat s tím, že výše uvedená podmínka pro charakteristiky ochranných přístrojů a impedancí musí být splněna i za nejnepříznivějších předpokládaných podmínek. Ty jsou představovány zvýšením impedance smyčky způsobeným ohřátím vedení na jeho maximální provozní teplotu a snížením napětí při poruše vlivem zařízení sítě při jednofázovém zkratu. Přitom je nutno počítat s tím, že k automatickému odpojení dojde až působením proudu I a který, odečtený pro předepsanou dobu odpojení pásma charakteristik přístroje, je ten největší. Uvedená podmínka se považuje za splněnou, jestliže pro vedení, jehož nejhorší provozní podmínky, které obvykle mohou přicházet v úvahu, jsou představovány maximální provozní teplotou vedení 70 o C (běžné druhy izolací PVC), není impedance smyčky Z s počítaná nebo měřená při teplotě 20 o C větší než Poznámka: v praxi se spíše používá vztah Z s 2/3 G U o /I a resp.1,5 G Z s GI a U o. Z s 0,66xU o /I a nebo Z s U o /1,5 I a z druhého vztahu je lépe vidět, že bezpečnostní koeficienty vlastně zvětšují vypínací proud ochranného prvku a tím zpřísňují požadavky na impedanci vypínací smyčky. Do součinitele 1,5 je přitom zahrnut součinitel oteplení vedení 1,2 a tzv. bezpečnostní součinitel 1,25 zahrnující velmi malé hodnoty impedancí ve spojích apod. i napěťový součinitel zatížené sítě. S uvedenými vztahy je možno uvažovat jak z hlediska projektování elektrických instalací, tak z hlediska jejich revizí. Do součinitele 1,5 ve vzorci pro výpočet impedance vypínací smyčky v soustavách TN (1,5xZ s xi a U o ) je nově podle změny Z1 z dubna 2010 započítána i chyba měřicího přístroje. Respektive do součinitele 2/3 tj. 0,6666 má-li vzorec tvar Z s 2/3xU o /I a Pokud se týká projektů, v běžných případech (tj. u nepříliš rozsáhlých distribučních sítí) vychází jako vyhovující, jestliže část impedance smyčky připadající na koncové obvody není větší než 0,5 G U o /I a.. JH Z s 0,5 G U o /I a nebo Z s U o /2 I a Konkrétní příklad vlivu různých koeficientů na výsledek: Mějme I a =100 A, U o =230 V platí: 1. podle původní normy (bez koeficientů) Z s U o /I a 230/100 2,3 2. podle nové normy (s koeficientem 0,66) Z s 0,66 xu o /5xI a 0,66x230/100 1,52 totéž, ale s koeficientem vyjádřeným jako 1,5 Z s U o /1,5xIa 230/1,5x100 1,53 3. podle nové normy (s koeficientem 0,5) Z s 0,5xU o /I a 0,5x230/100 1,15 totéž, ale s koeficientem vyjádřeným jako 2 Z s U o /2xIa 230/2x100 1,15 Jak je vidět je tento poslední požadavek (3) nejpřísnější, protože požadovaná impedance vychází nejmenší. Protože ale není nutno uvažovat s impedancemi zdroje (trafa) a přívodů distribučního rozvodu, ale jen s vodiči koncových obvodů a hlavně s vypínacím proudem jen koncového obvodu, je výhodnější. 122

129 Je-li jako ochranný prvek použit proudový chránič, nesmí být používán v sítích TN-C. Síť TT (čl ) Všechny neživé části chráněné společně stejným ochranným přístrojem musí být spojeny ochrannými vodiči se zemničem, který je pro všechny tyto neživé části společný. Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí se uzemnit vodič vedení. Všeobecně se v sítích TT musí pro ochranu při poruše používat proudové chrániče. Jinak je možno použít i nadproudové ochranné přístroje, ovšem za předpokladu, že je trvale a spolehlivě zajištěna dostatečně nízká hodnota Z s. Poznámka 1: Jestliže jsou pro ochranu při poruše použity proudové chrániče, měl by být obvod chráněn stejně ještě nadproudovým ochranným přístrojem podle IEC Poznámka 2: Použití ochranných přístrojů působících na základě poruchového napětí (napěťových chráničů) není předmětem této normy. Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, musí být splněny následující podmínky : doba odpojení je 0,07 s u koncových obvodů do 32 A a 1 s v ostatních případech; R A x I n 50 V kde R A je součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem, I n jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče. Poznámka 3: Jestliže není R A známo, může být nahrazeno Z s. JH příklad: Je-li reziduální proud chrániče 30 ma je požadovaná impedance Zs 50/0,03= 1666 velice snadno dosažitelná. Budeme-li uvažovat s reziduálním proudem 100 ma je požadovaná impedance Zs 50/0,1= 500 dosažitelná také snadno. Bude-li však použit místo proudového chrániče nadproudový ochranný prvek, bude nutno u koncového obvodu nebo u podružného rozvaděče dosáhnout impedance poruchové smyčky včetně uzemnění jako při soustavě TN tj. pro jistič s In=20 A platí přibližně, že Ia=5xIn=100 A Zs 230/100= 2,3 což je hodnota, kterou dosáhnout u jednoho každého zemniče je skoro nemožné. U trafa, uvažujeme-li jistič nebo pojistky s In= 100 A (což u trafa není nic moc) a vypínací proud Ia 3,5 x100=350 A vychází nám hodnota požadovaného uzemnění Zs 230/350 = 0,65! Je patrné, že vybudovat takové uzemnění u každého trafa by bylo velmi nákladné, u větších výkonů nemožné. A to neuvažuji koeficient 0,66 Síť IT (čl ) V sítích IT musí být živé části izolovány od země nebo spojeny se zemí dostatečně vysokou impedancí. 123

130 V případě jedné poruchy mezi živou a neživou částí a zemí je pak poruchový proud malý a automatické odpojení nevyžaduje. Musí však být provedena opatření, aby se zabránilo nebezpečí škodlivých patofyziologických účinků na osobu, která se dotýká současně přístupných neživých částí v případě, kdy dojde ke dvěma poruchám současně. Neživé části musí být uzemněny individuálně, po skupinách nebo společně. Musí být splněny tyto podmínky: ve střídavých sítích R A x I d 50 V ve stejnosměrných sítích R A x I d 120 V kde R A je součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem; I d poruchový proud v ampérech při první poruše o zanedbatelné impedanci mezi vodičem vedení a neživou částí. Hodnota I d bere v úvahu unikající (svodové) proudy a celkovou impedanci zemnění elektrické instalace. V síti IT mohou být pro monitorování, hlídání a ochranu použity následující přístroje: hlídače izolačního stavu (IMD); přístroje pro monitorování reziduálního proudu (RCM); systémy pro vyhledávání izolačních poruch; nadproudové ochranné přístroje; proudové chrániče (RCD)*. Poznámka: Jestliže je použit proudový chránič, nemůže být jeho vybavení při první poruše v důsledku kapacitních unikajících proudů vyloučeno. * POZNÁMKA K TÉTO NORMĚ: Uvedený výčet nevylučuje použití dalších přístrojů a systémů, jako jsou např. v místnostech pro lékařské účely: systémy monitorování maximálního možného zatížení (příkonu) zdroje (transfermátoru) IT (podle ČSN EN ); systémy monitorování teploty zdroje (transformátoru) IT (ČSN EN ). V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění kontinuity napájení (JH-například v místnostech pro lékařské účely podle ČSN , v hutích, dolech a podobně), musí být použit hlídač izolačního stavu, aby signalizoval výskyt první poruchy mezi živou částí a neživými částmi a zemí. Tento přístroj musí spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho, dokud porucha trvá. Jestliže je použit jak zvukový tak vizuální signál, je možné zvukový signál zrušit. Poznámka: Doporučuje se, aby první porucha byla co nejdříve odstraněna. Poté, co se objeví první porucha, musí být splněny podmínky pro automatické odpojení v případě výskytu druhé poruchy na jiném pracovním vodiči: a) Jestliže jsou neživé části propojeny ochranným vodičem a společně uzemněny ke stejné uzemňovací soustavě, platí podmínky podobné jako pro síť TN a tyto podobné podmínky musí být splněny, jestliže nulový bod v případě střídavých sítí nebo střední bod v případě stejnosměrných sítí není vyveden: 124

131 2I a Z s U nebo kde nulový bod nebo střední bod je vyveden : 2I a ZB s U o kde U o je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí mezi fázovým vodičem a nulovým nebo středním vodičem ve V; U jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí mezi vodiči ve V; Z s impedance poruchové smyčky obsahující vodič vedení a ochranný vodič obvodu v ; ZB s impedance poruchové smyčky obsahující nulový vodič a ochranný vodič obvodu v ; I a proud způsobující zapůsobení ochranného přístroje v čase požadovaném pro sítě TN podle nebo podle v A.(JH tj. v naší síti 0,4s u koncových obvodů do 32A, nebo 5s u obvodů jiných) Poznámka 2: Součinitel 2 v obou vzorcích bere v úvahu, že v případě současného výskytu dvou poruch, tyto poruchy mohou být v různých obvodech. Poznámka 3: Pro impedanci smyčky by se měl vzít v úvahu ten nejnepříznivější případ; např. porucha na vodiči vedení u zdroje a zároveň jiná porucha na nulovém vodiči spotřebiče. Poznámka N: Pro výpočet a měření impedance smyčky v daném případě platí stejné vysvětlení, jako je uvedeno v poznámce N k b) Jestliže jsou neživé části uzemněny po skupinách nebo jednotlivě, platí tato podmínka: R A x I a 50 V kde R A je součet odporů v ohmech ( ) zemniče a ochranného vodiče k neživým částem, I a proud v ampérech (A) vyvolávající automatickou funkci odporovacího přístroje v době odpovídající tabulce 41.1 ve pro sítě TT nebo době vyhovující Funkční malé napětí (FELV) (čl ) Všeobecně Jestliže se z funkčních důvodů používá napětí, které není vyšší než AC 50 V nebo DC 120 V, přičemž však nejsou splněny požadavky článku 411 týkající se SELV a PELV, a pokud SELV a PELV nejsou zapotřebí, pak aby byla zajištěna základní ochrana i ochrana při poruše, je nutno přijmout opatření uvedená v a Tento soubor opatření se označuje jako FELV. Poznámka: Takové podmínky mohou vzniknout např. tehdy, když obvod obsahuje zařízení (jako jsou transformátory, relé, dálkově ovládané spínače, stykače), jejichž izolace je vzhledem k obvodům vyššího napětí nedostatečná. 125

132 Požadavky na základní ochranu Základní ochrana musí být zajištěna buď základní izolací podle článku A.1, odpovídající jmenovitému napětí vstupního (primárního) obvodu, nebo přepážkami nebo kryty podle článku A. 2. Požadavky na ochranu při poruše Neživé části zařízení obvodu FELV musí být spojeny s ochranným vodičem vstupního (primárního) obvodu zdroje. Přitom se předpokládá, že vstupní obvod je chráněn automatickým odpojením od zdroje, jak je uvedeno v až Zdroje Zdrojem sítě FELV musí být buď transformátor alespoň s jednoduchým oddělením vinutí, nebo zdroje vyhovujícím pro SELV a PELV. Poznámka: Jestliže je síť napájena ze sítě vyššího napětí zařízením, které nesplňuje ani požadavky na jednoduché oddělení mezi touto sítí a sítí FELV, tj. takovým zařízením jako jsou autotransformátory, potenciometry, polovodičové přístroje atd., považuje se výstupní obvod za rozšíření vstupního obvodu a měl by být chráněn ochranným opatřením, které je uplatněno na vstupní obvod. (Jestliže tedy trafo má alespoň jednoduché oddělení vinutí a neživé části obvodů FELV jsou spojeny s ochranným vodičem primárního obvodu, není nutno nic prověřovat jen snad kvalitu spojení neživé části s PE vodičem. Je-li však použit autotransformátor, je nutno změřit či spočítat impedanci vypínací smyčky jako by se jednalo o napětí 230V!) Zásuvková spojení Vidlice a zásuvky pro obvody FELV musí vyhovět následujícím požadavkům: vidlice nesmí být možno zasunout do zásuvek sítí o jiných napětích, do zásuvek FELV nesmí být možno zasunout vidlice sítí o jiných napětích a zásuvky musí mít ochranný kontakt. Distribuční trafo 22/0,4kV/například 400kVA TN-C Praktické zapojení FELV Oranžová, hnědá Oranžová, černá Oranžová, šedá TN-S Kombinace zelená/žlutá L1 L2 L3 PE Světle modrá N Autotrafo 230/24V/1kVA například pro napájení ovládání. černá hnědá Autotrafo nevyhovuje podle nyní ani jako zdroj FELV!! (JH-to je nové, dříve mohlo být používáno!) Neživé části jsou chráněny připojením na PE vodič základní soustavy a tím je zajištěno, že ani při proražení 230V, nevzroste napětí na kostře při poruše nad 50V. Živá část PE Kombinace barev zelená/žlutá Uzemnění 5 Celkový zemní přechodový odpor do 2. Tento malý přechodový odpor zajišťuje při poruše na kostře max. 50V. 126

133 Ochranná opatření: dvojitá nebo zesílená izolace (čl. 412) Všeobecně Dvojitá nebo zesílená izolace je ochranné opatření u něhož: základní ochrana je zajištěna základní izolací, ochrana při poruše přídavnou izolací, nebo základní ochrana i ochrana při poruše jsou zajištěny zesílenou izolací mezi nebezpečnými živými částmi a přístupnými částmi. Jestliže se toto ochranné opatření má uplatnit jako jediné ochranné opatření (tj. tam, kde celá instalace nebo obvod je určen k tomu, aby obsahoval pouze zařízení s dvojitou nebo zesílenou izolací), musí se ověřit, že obvod nebo část instalace bude během normálního provozu pod účinnou kontrolou tak, aby nebyla provedena žádná změna, která by mohla narušit účinnost tohoto ochranného opatření. Toto ochranné opatření proto nesmí být uplatněno v žádném obvodě, který obsahuje zásuvku nebo, ve kterém by uživatel mohl bez oprávnění měnit jednotlivé elektrické předměty. Požadavky na základní ochranu (ochranu před dotykem živých částí) a ochranu při poruše (ochranu před dotykem neživých částí tj. krytů) Elektrické zařízení Jestliže je ochranné opatření využívající dvojité nebo zesílené izolace používáno v celé instalaci nebo v části instalace, musí elektrické zařízení vyhovovat článkům uvedeným v jednom z následujících bodů: nebo a nebo a Elektrické zařízení musí být následujících typů, typově zkoušené a označené podle příslušných norem: elektrické zařízení, které má dvojitou nebo zesílenou izolaci (zařízení třídy ochrany II); elektrické zařízení uvedené v příslušné předmětové normě jako ekvivalentní k zařízení třídy ochrany II, jako jsou sestavy elektrických zařízení označované jako izolačně kryté (viz EN ). Poznámka: Toto zařízení je označováno značkou - viz IEC :zařízení třídy ochrany II Elektrické zařízení, které má pouze základní izolaci, musí být doplněno přídavnou izolací v průběhu výstavby (montáže) elektrické instalace. Podmínkou je, že bude zajištěn stupeň bezpečnosti ekvivalentní k bezpečnosti zařízení podle a vyhovující až Poznámka: Na viditelném místě povrchu a vnitřku krytu musí být umístěna značka - Viz IEC :Ochranné uzemnění 127

134 Elektrické zařízení, které má neizolované živé části musí být v průběhu výstavby (montáže) doplněno zesílenou izolací, která zajišťuje stupeň bezpečnosti ekvivalentní k bezpečnosti zařízení podle a vyhovující a ; takovou izolaci lze připustit pouze tam, kde charakter konstrukce neumožňuje provedení dvojité izolace. Poznámka: Na viditelném místě povrchu a vnitřku krytu musí být umístěna značka Viz IEC : Ochranné uzemnění Kryty Elektrické zařízení připravené k provozu, jehož vodivé části jsou od živých částí odděleny pouze základní izolací, musí být uzavřeno v izolačním krytu zajišťující stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X. Platí následující požadavky: izolačním krytem nesmějí procházet vodivé části, které by mohly přenášet napětí a izolační kryt nesmí obsahovat žádné šrouby nebo jiné upevňovací prostředky, které by mohly být odstraněny nebo u nichž je pravděpodobné, že by mohly být odstraněny během instalování a údržby a jejichž nahrazení kovovými šrouby nebo jinými upevňovacími prostředky by mohlo narušit izolaci krytu. Jestliže izolačním krytem musí pronikat mechanické závěsy nebo připojení (např. ovládací rukojeti vestavěných přístrojů), musí být upraveny tak, aby v případě poruchy nebyla narušena ochrana před úrazem elektrickým proudem. Jestliže se poklopy, víka nebo dveře v izolačním krytu mohou otvírat bez pomoci nástroje nebo klíče, musí být všechny vodivé části, které jsou při otevřeném poklopu nebo dveřích přístupné, za izolační přepážkou (zajišťující krytí alespoň IPXXB nebo IP2X) bránící osobám, aby přišly do nahodilého dotyku s těmito vodivými částmi. Tato izolační přepážka musí být odstranitelná pouze pomocí nástroje nebo klíče. Vodivé části uzavřené v izolačním krytu nesmí být spojeny s ochranným vodičem. Mohou se však provést opatření k propojení ochranných vodičů, které krytem musejí procházet proto, aby sloužily dalším elektrickým zařízením, jejichž napájecí obvod také prochází krytem. Všechny takové vodiče a jejich svorky uvnitř krytu musejí být izolovány, jako by se jednalo o živé části, a jejich svorky musí být označeny jako ochranné PE svorky. Instalace Obvod napájející jednotlivá zařízení třídy ochrany II musí mít ochranný vodič vedený ke každému bodu instalace a každému bodu připojení, kde musí být také ukončený. Tento požadavek neplatí, je-li elektrické zařízení pod účinnou kontrolou ve smyslu čl Poznámka: Tento požadavek je určen k tomu, aby byla brána v úvahu možnost, že uživatel nahradí zařízení třídy ochrany II zařízením třídy ochrany I. (Poznámka: to znamená, že nebude možno používat například pro připojení svítidla II třídy ochrany v soustavě TN-S dvoužilový vodič tam, kde zařízení nebude pod účinnou kontrolou tj. například v domácnostech, ale bude nutno použít vždy vodič třížilový (s ochranným vodičem) a ochranný vodič ve spotřebiči II třídy ochrany izolovaně ukončit. Tento požadavek v původní normě tak striktně použit nebyl.) 128

135 Vedení O vedeních instalovaných v souladu s IEC (JH u nás ČSN ed.2) se předpokládá, že splňují požadavky jestliže jejich jmenovité napětí není menší než jmenovité napětí sítě a přitom není menší než 300/500 V a mají odpovídající mechanickou ochranu základní izolace zajištěnou některým nebo některými z následujících způsobů: a) nekovový plášť kabelu nebo b) nekovové lišty nebo kanály odpovídající IEC nebo nekovové instalační trubky odpovídající buď souboru IEC nebo souboru IEC Poznámka 1: Výrobkové normy kabelů nestanoví impulsní výdržnou schopnost, nicméně se předpokládá, že izolace kabelového vedení odpovídá alespoň požadavkům IEC pro zesílenou izolaci. Poznámka 2: Takové vedení by nemělo být označováno ani značkou (DB: ) IEC ani značkou IEC (Poznámka: velmi důležité! Znamená to, že takové kabely lze pokládat za předměty, které vyhovují požadavkům na zařízení, kde je základní ochrana i ochrana při poruše zajištěna izolací podle čl tj. že je lze pokládat za předměty II třídy ochrany, i když nejsou označeny značkou dvojité izolace. Zmizel požadavek zkoušky 4kV mezi žílami navzájem spojenými a pláštěm ponořeným do vody). Ochranné opatření: elektrické oddělení (čl. 413) Všeobecně Elektrické oddělení je ochranné opatření u něhož základní ochrana je zajištěna základní izolací živých částí nebo přepážkami a kryty podle přílohy A a ochrana při poruše je zajištěna jednoduchým oddělením odděleného obvodu od ostatních obvodů a od země Jednoduché oddělení (obvodů) Poznámka: jednoduché oddělení obvodu od ostatních obvodů nebo od země se podle čl normy ČSN EN ed.2 dosáhne základní izolací odpovídající hodnotě nejvyššího vyskytujícího se napětí. Kromě případů uvedených v příloze C, musí být toto opatření omezeno na jeden spotřebič napájený z jednoho neuzemněného zdroje s jednoduchým oddělením. 129

136 Požadavky na základní ochranu Na všech elektrických zařízeních musí být provedeno některé z opatření základní ochrany uvedených v příloze A (JH-ochrana krytím nebo izolací) nebo ochranné opatření uvedené v článku 412. (tj. ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací.) Distribuční trafo 22/0,4kV/například 400kVA TN-C Praktické zapojení elektrického oddělení Oranžová, hnědá Oranžová, černá Oranžová, šedá TN-S Kombinace zelená/žlutá Světle modrá Trafo 230/230V/2kVA pro jediný spotřebič L1 L2 L3 PE N PE Protože je obvod omezen na jediný spotřebič, jsou svodové kapacity, indukčnosti a odpory tak velké, že případný poruchový proud je prakticky nulový Uzemnění 5 Živá část Požadavky na ochranu při poruše Ochrana při elektrickém oddělení musí být zajištěna splněním všech následujících požadavků: Oddělené obvody musí být napájeny ze zdroje alespoň s jednoduchým oddělením, jehož napětí nepřesahuje 500 V. Živé části odděleného obvodu nesmějí být v žádném případě vodivě spojeny s jiným obvodem ani se zemí ani s ochranným vodičem. Aby se zajistilo elektrické oddělení, musí být provedena taková opatření, aby mezi obvody bylo dosaženo základní izolace. Ohebné kabely a šňůry musí být viditelné po celé délce na všech svých částech, na nichž je nebezpečí jejich mechanického poškození. Pro oddělené obvody se doporučuje použití oddělených rozvodů. Jestliže jsou oddělené obvody a ostatní obvody ve stejném rozvodu musí se použít vícežilové kabely bez kovového pláště, izolované vodiče v izolačních elektroinstalačních trubkách, izolačních žlabech nebo kanálech, a to za předpokladu, že jejich jmenovité napětí není menší než nejvyšší jmenovité napětí (které se může vyskytnout) a každý obvod je chráněn před nadproudem. 130

137 Neživé části oddělených obvodů nesmí být spojeny ani s ochranným vodičem ani s neživými částmi ostatních obvodů ani se zemí. Poznámka: Jestli se neživé části oddělených obvodů mohou, ať úmyslně nebo náhodně, dostat do styku s neživými částmi ostatních obvodů, nezávisí již ochrana před elektrickým úrazem výhradně na ochraně elektrickým oddělením, ale na ochranných opatřeních, ke kterým tyto neživé části přísluší. Ochranné opatření: ochrana malým napětím SELV a PELV (čl. 414) Všeobecně Ochrana malým napětím je ochranné opatření, které je založeno na jedné ze dvou různých sítí malého napětí: SELV nebo PELV Toto ochranné opatření vyžaduje : omezení napětí v síti SELV nebo PELV na 50 V AC nebo 120 V DC a ochranné oddělení sítě SELV nebo PELV od všech ostatních sítí jiných než SELV a PELV a základní izolaci mezi sítí SELV nebo PELV a ostatními sítěmi SELV nebo PELV a pouze u sítě SELV základní izolaci mezi sítí SELV a zemí. Použití SELV a PELV podle článku 414 je považováno za ochranné opatření účinné za jakýchkoliv okolností. Poznámka: V určitých případech omezují normy souboru HD nebo hodnotu malého napětí na nižší hodnotu než 50 V střídavého nebo 120 V stejnosměrného napětí. Distribuční trafo 22/0,4kV/například 400kVA TN-C Praktické zapojení SELV Oranžová, hnědá Oranžová, černá Oranžová, šedá TN-S Kombinace zelená/žlutá Světle modrá Trafo 230/24V/2kVA L1 L2 L3 PE N Živá část PE Uzemnění 5 131

138 Distribuční trafo 22/0,4kV/například 400kVA TN-C Praktické zapojení PELV Oranžová, hnědá Oranžová, černá Oranžová, šedá TN-S Kombinace zelená/žlutá Světle modrá Trafo 230/24V/2kVA L1 L2 L3 PE N Světle modrá PE Uzemnění 5 Zeleno/žlutá Živá část Požadavky na základní ochranu a ochranu při poruše Předpokládá se, že základní ochrana a ochrana při poruše je zajištěna, jestliže jmenovité napětí nemůže překročit horní mez napěťového pásma I (JH tj. 50 V AC a 120 V DC), napájení je z některého ze zdrojů uvedených ve a a jsou splněny podmínky Poznámka 1: Jestliže síť je napájena ze sítě vyššího napětí pomocí zařízení, které zajišťuje alespoň jednoduché oddělení mezi touto sítí a sítí malého napětí, ale které nesplňuje požadavky na zdroje SELV a PELV ve 414.3, je možno uplatnit požadavky na FELV, viz Poznámka 2: Stejnosměrná napětí pro obvody malého napětí vytvářené polovodičovým měničem (viz EN ) vyžadují vnitřní chod střídavého napětí pro napájení usměrňovacího bloku. Toto vnitřní střídavé napětí překračuje z fyzikálních důvodů hodnotu výstupního stejnosměrného napětí. Tento vnitřní obvod střídavého napětí se nepovažuje za obvod vyššího napětí ve smyslu tohoto článku. Mezi vnitřním obvodem a vnějšími obvody vyššího napětí se požaduje ochranné oddělení. Poznámka 3: Ve stejnosměrných sítích s bateriemi převyšují nabíjecí napětí a napětí na nepřipojené elektrodě plovoucí jmenovité napětí baterie, které závisí na typu baterie. To nevyžaduje žádná další ochranná opatření navíc k těm, která jsou uvedená v tomto článku. Nabíjecí napětí by nemělo překročit 75 V pro střídavé nebo 150 V pro stejnosměrné napětí, v závislosti na tom, jaké jsou vnější vlivy uvedené v tabulce 1 IEC 61201:1992. Zdroje pro SELV a PELV (čl ) Jako zdroje pro sítě SELV a PELV se mohou použít : Bezpečnostní ochranné transformátory odpovídající EN

139 Proudový zdroj zajišťující rovnocenný stupeň bezpečnosti k bezpečnostnímu ochrannému transformátoru uvedenému výše (např. motorgenerátor s vinutím zajišťujícím rovnocenné oddělení). Elektrochemický zdroj (např. baterie) nebo jiný zdroj nezávislý na obvodu s vyšším napětím (např. generátor poháněný vznětovým motorem). Určité elektronické přístroje odpovídající příslušným normám, u kterých byla provedena opatření, aby se zajistilo, že napětí na výstupních svorkách ani v případě vnitřní poruchy nepřekročí 50 V AC nebo 120 V DC. Vyšší napětí na výstupních svorkách se však připouští, jestliže je zajištěno, že v případě dotyku živých částí nebo při poruše mezi živou a neživou částí napětí na výstupních svorkách se okamžitě sníží na tyto stanovené hodnoty nebo na hodnoty menší. Poznámka 1: Mezi příklady takových přístrojů patří přístroje na měření nebo sledování izolačního stavu. Poznámka 2: Jestliže vyšší napětí je na výstupních svorkách, může se splnění požadavků tohoto článku předpokládat, když napětí na výstupních svorkách měřené voltmetrem s vnitřním odporem alespoň je v mezích uvedených ve Požadavky na obvody SELV a PELV Obvody SELV a PELV musí mít: základní izolaci mezi živými částmi a ostatními obvody SELV a PELV a ochranné oddělení od živých částí obvodů, které nejsou SELV nebo PELV, které je zajišťováno dvojitou nebo zesílenou izolací nebo základní izolací s ochranným stíněním, které odpovídají nejvyššímu napětí obvodů. Obvody SELV musí mít mezi živými částmi a zemí základní izolaci. Obvody PELV a/nebo neživé části zařízení napájených z obvodů PELV mohou být uzemněny. Poznámka 1: Zvláště je zapotřebí ochranné oddělení mezi živými částmi elektrického zařízení, jako jsou relé, stykače, pomocné spínače a kterýmikoliv částmi vyššího napětí nebo obvody FELV. Ochranné oddělení vedení obvodů SELV a PELV od živých částí jiných obvodů, které mají alespoň základní izolaci, může být dosaženo jedním z těchto způsobů: vodiče obvodů SELV a PELV, kromě toho, že mají vlastní základní izolaci, musí být uzavřeny v nekovovém plášti nebo v izolačním krytu; vodiče obvodů SELV a PELV musí být odděleny od vodičů obvodů s napětím vyšším, než je napětí napěťového pásma I (JH 50 V AC nebo 120 V DC) uzemněným kovovým pláštěm nebo uzemněným kovovým stíněním; vodiče obvodů s napětím vyšším, než je napětí napěťového pásma I, mohou být obsaženy ve vícežilovém kabelu nebo v jiném seskupení vodičů, jestli vodiče SELV a PELV jsou izolovány na nejvyšší použité napětí; vedení jiných obvodů vyhovuje požadavkům (JH kabely odpovídající II třídě ochrany); prostorové (fyzické) oddělení. 133

140 Vidlice a zásuvky v sítích SELV a PELV musí vyhovovat těmto požadavkům: vidlice nesmí být možné zasunout do zásuvek sítí o jiném napětí; zásuvky musí vylučovat použití vidlice pro jiné napětí; vidlice a zásuvky v sítích SELV nesmějí mít kontakt pro ochranný vodič. Neživé části obvodů SELV nesmějí být spojeny se zemí nebo s ochrannými vodiči nebo s neživými částmi jiného obvodu. Poznámka: Jestliže neživé části obvodu SELV mohou náhodně nebo úmyslně přijít do styku s neživými částmi jiných obvodů, nezávisí již ochrana před úrazem elektrickým proudem pouze na ochraně SELV, ale také na ochranných opatřeních, které chrání uvedené neživé části. Jestliže jmenovité napětí překračuje 25 V pro střídavé nebo 60 V pro stejnosměrné napětí, nebo jestliže je zařízení ponořeno, musí být základní ochrana pro obvody SELV a PELV zajištěna: izolací v souladu s článkem A.1 nebo přepážkami a kryty v souladu s článkem A.2. Základní ochrana všeobecně není nutná za normálních podmínek suchého prostředí pro obvody SELV, jejichž jmenovité napětí nepřekračuje 25 V střídavého nebo 60 V stejnosměrného napětí; obvody PELV, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje 25 V střídavého nebo 60 V stejnosměrného napětí a neživé části a/nebo živé části jsou pomocí ochranného vodiče spojeny s hlavní uzemňovací přípojnicí. Ve všech ostatních případech se základní ochrana nevyžaduje, jestliže jmenovité napětí sítě SELV nebo PELV nepřesahuje 12 V střídavého nebo 25 V stejnosměrného napětí. Doplňková ochrana (čl. 415) Doplňková ochrana: proudové chrániče Použití proudových chráničů, jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekračuje 30 ma, se ve střídavých sítích považuje za doplňkovou ochranu v případě selhání opatření základní ochrany a/nebo ochrany při poruše nebo při neopatrnosti uživatelů. Použití takového zařízení se nepovažuje za výhradní ochranné opatření a nezbavuje nutnosti uplatnit jedno z ochranných opatření uvedených v článcích 411 až 414. Poznámka: to znamená, že musí být použita ochrana automatickým odpojením od zdroje (411), dvojitou izolací (412), elektrickým oddělením (413) nebo malým napětím SELV nebo PELV (414). Poznámka: Použití proudového chrániče nezbavuje povinnost vybavit obvod základní ochranou například krytím. Není možné neudělat základní ochranu krytím u obvodů nízkého napětí a použít jenom proudový chránič a myslet si: Když se někdo té živé části dotkne tak on to ten chránič vypne dřív, než ho to zabije! Ve staré normě byl tento 134

141 požadavek také, ale byl formulován jinak proudový chránič nesměl být použit jako základní ochrana při ochraně před dotykem na živé části. Princip je ale stejný. Doplňková ochrana: doplňující ochranné pospojování Doplňující ochranné pospojování musí zahrnovat všechny neživé části upevněných zařízení současně přístupné dotyku a cizí vodivé části včetně, pokud je to proveditelné, hlavních kovových armatur železobetonu. Systém ochranného pospojování musí být spojen s ochrannými vodiči všech zařízení včetně zásuvek. Jestliže existují pochybnosti o účinnosti doplňujícího ochranného pospojování, musí se ověřit, že odpor R mezi neživými částmi současně přístupnými dotyku a cizími vodivými částmi splňuje tuto podmínku : R 50V ve střídavých sítích I a R 120V ve stejnosměrných sítích I a kde I a je vypínací proud ochrany prvků v A pro proudové chrániče je to I n ; pro nadproudové jisticí přístroje je to proud zajišťující odpojení do 5 s. Nevodivé okolí (podle přílohy C normy ČSN ed. 2) Poznámka: Toto ochranné opatření má zabránit současnému dotyku částí, které mohou mít v důsledku porušení základní izolace živých částí různý potenciál. Všechna elektrická zařízení musí vyhovovat některému z požadavků na základní ochranu, které jsou popsány v příloze A. Neživé části musí být uspořádány tak, aby se osoby za běžných podmínek nemohly dotýkat současně dvou neživých částí, nebo neživé části a kterékoliv cizí vodivé části, pokud tyto části mohou mít v případě poruchy základní izolace živých částí různý potenciál. V prostorech s nevodivým okolím nesmí být žádný ochranný vodič. Prostor má izolační podlahu a stěny a je uplatněno některé nebo některá z následujících opatření: a) Dostatečná vzdálenost neživých částí a cizích vodivých částí a též dostatečná vzdálenost neživých částí. Vzdálenost je dostatečná, jestliže dvě části od sebe nejsou blíže než 2,5 m, tuto vzdálenost lze zmenšit až na 1,25 m, jsou-li tyto části mimo dosah ruky. b) Vložení účinných zábran mezi neživé a cizí vodivé části. 135

142 Takové zábrany jsou dostatečně účinné, jestli zvyšují vzdálenosti k překlenutí na hodnoty uvedené výše v bodě a). Nesmějí být spojeny se zemí nebo s neživými částmi, pokud je to možné, musí být z izolačního materiálu. c) Izolování nebo izolační uspořádání cizích vodivých částí. Izolace musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a musí být schopná vydržet zkušební napětí alespoň V. Unikající proud nesmí v podmínkách normálního užití překročit 1 ma. Odpor izolačních podlah a stěn nesmí být v žádném bodě měření za podmínek stanovených v HD menší než 50 k tam, kde jmenovité napětí instalace nepřekračuje 500 V, nebo 100 k tam, kde jmenovité napětí instalace překračuje 500 V. Poznámka: Jestliže v kterémkoliv bodě je odpor menší než stanovená hodnota, považují se podlahy a stěny z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem za cizí vodivé části. Provedené úpravy musí být trvalé a nesmí se stát, aby byly neúčinné. Musí také zajišťovat ochranu tam, kde se předpokládá užití mobilních nebo přenosných zařízení. Poznámka 1: Pozornost je třeba věnovat případům kde je nebezpečí, že elektrická instalace nebude pod účinným dozorem, kam mohou být později přivedeny další vodivé části (např. mobilní nebo přenosná zařízení třídy ochrany I nebo cizí vodivé části jako jsou kovová vodovodní potrubí), která mohou porušit splnění C.1.6. Poznámka 2: Podstatné je zajistit, aby na izolaci podlahy nepůsobila vlhkost. Provedené úpravy musí být trvalé a nesmí se stát, aby byly neúčinné. Musí také zajišťovat ochranu tam, kde se předpokládá užití mobilních nebo přenosných zařízení. Ochrana neuzemněným místním pospojováním (podle přílohy C normy ČSN ed. 2) Poznámka: Účelem neuzemněného místního pospojování je zabránit výskytu nebez Veškerá elektrická zařízení musí splňovat jedno z opatření pro základní ochranu (ochranu před přímým dotykem neboli před dotykem živých částí) popsanou v příloze A. Vodiče pospojování musí vzájemně spojovat všechny neživé části a cizí vodivé části, které jsou současně přístupné dotyku. Soustava místního pospojování nesmí být v elektrickém spojení se zemí ani přímo ani prostřednictvím neživých nebo cizích vodivých částí. Elektrické oddělení pro napájení více než jednoho spotřebiče (podle přílohy C normy ČSN ed.2) Poznámka: Účelem elektrického oddělení samostatného obvodu je, aby se při dotyku neživých částí, které by v důsledku poruchy základní izolace obvodu mohly být pod napětím, zabránilo vzniku proudů způsobujících úraz. Veškerá elektrická zařízení musí splňovat jedno z opatření pro základní ochranu (ochranu před přímým dotykem neboli před dotykem živých částí) popsanou v příloze A. 136

143 Ochrana elektrickým oddělením pro napájení více než jednoho spotřebiče musí být zajištěna v souladu s požadavky článku 413 (JH elektrické oddělení) s výjimkou a v souladu s následujícími požadavky. (Poznámka: čl stanovuje, že ochranné opatření nesmí být povedeno pro více než jeden spotřebič). Musí být učiněna opatření, aby se oddělený obvod chránil před poškozením a poruchou izolace. Neživé části odděleného obvodu musí být navzájem spojeny izolovanými vodiči neuzemněného pospojování. Takové vodiče nesmějí být spojeny s ochrannými vodiči nebo neživými částmi jiných obvodů nebo s cizími vodivými částmi. Všechny zásuvky musí být opatřeny ochrannými kontakty, které musí být spojeny se soustavou pospojování provedenou v souladu s předchozím odstavcem Všechny ohebné kabely s výjimkou těch, které napájejí zařízení s dvojitou nebo zesílenou izolací, musí obsahovat ochranný vodič použitý jako vodič pospojování. V případě výskytu dvou poruch, které postihnou dvě neživé části, a kdy tyto poruchy jsou napájeny vodiči různé polarity, se musí zajistit, aby ochranný přístroj odpojil napájecí přívod v době odpojení vyhovující tabulce Doporučuje se, aby součin jmenovitého napětí obvodu ve voltech a délky rozvodu v metrech nepřesáhl V.m a aby délka rozvodu nepřesáhla 500 m. Poznámka: Jestliže tento požadavek nemůže být splněn, lze uplatnit ochranu automatickým odpojením od zdroje (viz článek 411). Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci podle ČSN EN ed. 2 čl. 7. Ochrany je dosaženo kombinací konstrukčního uspořádání zařízení a přístrojů spolu se způsobem instalace. Zařízení může být zařazeno do tříd ochrany. Použití prostředků ochrany pro několik tříd ochrany zařízení je uvedeno v tabulce 1 a popsáno v 7.1 až Zařízení třídy ochrany 0 Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany a bez jakéhokoliv opatření pro ochranu při poruše. (Poznámka: v ČR je použití zařízení třídy 0 vyloučeno) Izolace Všechny vodivé části, které nejsou od nebezpečných živých částí odděleny alespoň základní izolací, se musí posuzovat jako nebezpečné živé části. 7.2 Zařízení třídy ochrany I Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany a ochranným pospojováním jako prostředkem ochrany při poruše. Ochranné pospojování Neživé části zařízení musí být spojeny se svorkou ochranného pospojování. 137

144 Připojení ochranného vodiče Prostředky pro připojení s výjimkou spojení pomocí vidlic a zásuvek musí být zřetelně identifikovány buď značkou č IEC , nebo písmeny PE, nebo barevnou kombinací zelené a žluté. Označení nesmí být umístěno nebo upevněno na šroubech, podložkách nebo jiných částech, které mohou být odejmuty když je vodič připojován. Pro zařízení připojovaná pohyblivým přívodem musí být provedena taková opatření, aby se ochranný vodič pohyblivého přívodu v případě poruchy odlehčovací spony přerušil jako poslední. (Poznámka: norma ČSN EN ed. 2 uvádí mnoho dalších požadavků, které jsou však důležité podle mého názoru jen pro výrobce elektrických zařízení, ne pro instalace a proto je zde neuvádím.) 7.3 Zařízení třídy ochrany II Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany, a přídavnou izolací jako prostředkem ochrany při poruše, nebo, ve kterém je základní ochrana a ochrana při poruše zajištěna zesílenou izolací. Ochranné pospojování Vodivé části, kterých se lze dotknout a mezilehlé části nesmí být záměrně připojeny k jakémukoli prostředku pro připojení ochranného vodiče. Značení Zařízení třídy ochrany II musí být označeno grafickou značkou č podle IEC umístěnou v blízkosti informací o napájení, např. na štítku se jmenovitými hodnotami, takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že značka je součástí technické informace a nemůže být žádným způsobem zaměněna s názvem výrobce nebo jinými identifikačními značkami Značení Zařízení musí být označeno grafickou značkou č podle IEC Tento požadavek neplatí tehdy, pokud jsou prostředky pro připojení tvarovány tak, aby mohly být připojeny pouze ke zvlášť provedenému uspořádání pro napájení SELV nebo PELV. 7.4 Zařízení třídy ochrany III Zařízení spoléhající na omezení napětí na hodnoty ELV jako prostředek základní ochrany, které nemá žádný prostředek ochrany při poruše. 138

145 Napětí Zařízení musí být navrženo pro připojení ke jmenovitému napětí nepřesahujícímu AC 50 V nebo DC 120 V (bez zvlnění). Zařízení třídy ochrany III lze připojit pouze k sítím SELV a PELV. Ochranné pospojování Zařízení třídy III nesmí být opatřeno prostředky pro připojení ochranného vodiče. Nicméně zařízení může být opatřeno prostředky pro připojení uzemnění z pracovních (jiných než ochranných) důvodů, pokud je taková potřeba uznána příslušnou normou IEC. V žádném případě nesmí mít takové zařízení prostředky pro připojení živých částí k zemi. Značení Zařízení musí být označeno grafickou značkou č podle IEC Tento požadavek neplatí tehdy, pokud jsou prostředky pro připojení tvarovány tak, aby mohly být připojeny pouze ke zvlášť provedenému uspořádání pro napájení SELV nebo PELV. Třídy elektrických předmětů podle ČSN EN ed. 2 tabulka 1 čl Tabulka 1 - Použití zařízení v nízkonapěťové instalaci Třída zařízení Označení zařízení nebo návody Třída ochrany 0 - pouze pro použití v nevodivém okolí; nebo Podmínky pro připojení zařízení k instalaci Nevodivé okolí - chráněno elektrickým oddělením Třída ochrany I Označení ochranné svorky značkou č. 5019, IEC nebo písmeny PE nebo barevnou kombinací zelená-žlutá Třída ochrany II Označení značkou č. 5172, IEC (dvojitý čtverec) Třída ochrany III Označení značkou č. 5180, IEC (římská číslice III v kosočtverci) Elektrické oddělení zajištěné pro každé zařízení Připojení této svorky k ochrannému pospojování instalace Nespoléhá se na žádné ochranné prostředky instalace Připojení pouze k síti SELV nebo PELV 139

146 Proudy ochranným vodičem podle ČSN EN ed. 2 čl. 7.5 V instalaci a v zařízení se musí provést opatření, aby se zabránilo tomu, aby nadměrné proudy ochranným vodičem ohrozily bezpečnost nebo normální použití elektrické instalace. Pro proudy všech frekvencí dodávaných do zařízení nebo v zařízení produkovaných musí být zajištěna kompatibilita. Požadavky na ochranu před nadměrnými proudy ochranným vodičem Požadavky na elektrické zařízení, které jsou příčinou toho, že proud za normálního provozu zařízení protéká jeho ochranným vodičem, musí umožňovat normální použití a musí být slučitelné s ochrannými opatřeními. Uplatnění požadavků v 7.5 se předpokládá pro zařízení určená k napájení ze zásuvkových spojení nebo trvale připojená nebo nepřenosná zařízení Nejvyšší meze střídavého proudu ochranným vodičem elektrického zařízení Poznámka: Metoda měření proudu ochranným vodičem, která uvažuje s vysokofrekvenčními složkami vyskytujícími se v poměrech, se kterými uvažuje IEC , se připravuje v TC 74. Měření se musí provést na dodaném zařízení. Pro zařízení napájené jmenovitým kmitočtem 50 Hz nebo 60 Hz je možno uplatnit tyto mezní hodnoty : a) Elektrická zařízení připojovaná vidlicí pro jednofázový nebo vícefázový zásuvkový systém do 32 A včetně. Mezní hodnoty pro elektrická zařízení připojovaná zásuvkovým spojením vybavená jednofázovou nebo vícefázovou vidlicí pro zásuvkový systém na jmenovité hodnoty do 32 A včetně podle přílohy B ČSN 61140: Jmenovitý proud zařízení Maximální proud ochranným vodičem 4 A > 4 A ale 10 A 2 ma 0,5 ma/a > 10 A 5 ma 140

147 b) Trvale připojená elektrická zařízení a nepřenosná elektrická zařízení, obojí bez zvláštních opatření z hlediska ochranného vodiče nebo elektrická zařízení připojovaná vidlicí pro jednorázový nebo vícefázový zásuvkový systém nad 32 A. Dále uvedené mezní hodnoty jsou převzaty z přílohy B normy: Jmenovitý proud zařízení Maximální proud ochranným vodičem 7 A 3,5 ma > 7 A ale 20 A 0,5 ma/a > 20 A 10 ma c) Trvale připojená elektrická zařízení určená ke spojení se zesíleným ochranným vodičem podle Maximální hodnoty proudu ochranným vodičem, která nesmějí překročit 5 % jmenovitého napájecího proudu, by měly stanovit výrobkové komise. Výrobkové komise by však měly zvážit, že z důvodů ochrany může být instalace vybavena přístroji na reziduální proud, kdy proud ochranným vodičem musí být v souladu s uplatňovanými ochrannými opatřeními. Jinak je nutné použít transformátor s odděleným vinutím a alespoň jednoduchým oddělením. Opatření v zařízení, které je spojeno s obvody s ochranným vodičem zesíleným pro proudy vyšší než 10 ma V zařízení musí být provedena tato opatření: připojovací svorka navržená pro připojení ochranného vodiče o průřezu alespoň 10 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al, nebo druhá svorka navržená pro připojení ochranného vodiče stejného průřezu, jako má normální ochranný vodič, aby k elektrickému zařízení byl připojen i tento druhý ochranný vodič. Informace U zařízení určeného k trvalému připojení k zesílenému ochrannému vodiči musí hodnotu proudu procházejícího ochranným vodičem uvést výrobce ve své dokumentaci a v návodu na instalaci musí být uvedeno upozornění, že zařízení musí být instalováno, jak je popsáno v (Poznámka: zařízení s větším unikajícím proudem než 10 ma jsou hlavně přístroje výpočetní techniky (důvodem jsou hlavně RCL filtry na koncových zařízeních - serverovny). Problém je, že výrobci a dodavatelé většinou neupozorňují na to, že připojovaná zařízení mají větší unikající proud. Je nutno se jich na to výslovně zeptat) 141

148 Signalizační systémy Použití kteréhokoliv pracovního vodiče spolu s ochranným vodičem jako zpětným vodičem pro signalizaci se v elektrických instalacích budov nedovoluje. (Poznámka: tyto požadavky pro zařízení s vyšším unikajícím proudem než 10 ma jsou specifikovány také v ČSN ) Závěr Tento příspěvek v žádném případě nenahrazuje normy uvedené v textu a v odstavci Použitá literatura. Má pouze uvést hlavní kritéria nového pojetí ochrany před úrazem elektrickým proudem a sloužit jako základ k dalšímu studiu. K uvedené problematice se vztahují i další, stále platné normy, které zde nejsou uvedeny, například ČSN :1/2000 OCHRANA PROTI POŽÁRU V PROSTORÁCH SE ZVLÁŠTNÍM RIZIKEM NEBO NEBEZPEČÍM, která v prostorách s hořlavými hmotami předepisuje proudový chránič 300 ma jako ochranu před požárem. Důvodem jejich neuvedení je mimo prostorových a časových důvodů tohoto příspěvku i to, že vzhledem k datu svého vzniku nepoužívají ještě novou terminologii a pojetí a budou jistě v nejbližší době nahrazeny svými novelizacemi. Použitá literatura: (1) ČSN :1965 Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím. (2) ČSN :1996 Ochrana před úrazem elektrickým proudem a v únoru 2000 její novelizace. (3) ČSN EN ( ):12/2001 Ochrana před úrazem elektrickým proudem Společná hlediska pro instalaci zařízení (4) ČSN EN ed. 2 ( ):3/2003 Ochrana před úrazem elektrickým proudem Společná hlediska pro instalaci a zařízení. (5) ČSN EN ed. 2 změna A1:5/2007 (6) ČSN ed. 2:8/2007 Ochrana před úrazem elektrickým proudem. (7) ČSN ed. 2, změna Z1:4/2010 Ochrana před úrazem elektrickým proudem. 142

149 Spolehlivost v elektrotechnice Ing. Ondřej Komenda insophy s.r.o. Hlavním cílem předkládaného textu je seznámit čtenáře se základními koncepty a metodami teorie spolehlivosti specificky pro potřeby elektrotechnické praxe. Po představení základních tezí je na konkrétních příkladech představen způsob výpočtu spolehlivosti komplexních systémů na základě znalosti dílčích spolehlivostních charakteristiky. Celý text uzavírá exkurs do ekonomicko-spolehlivostní analýzy, kdy je na případu zálohované dodávky IT služeb představen přístup k ekonomického zhodnocení spolehlivostních závěrů. Základní pojmy teorie spolehlivosti Teorie spolehlivosti je aplikovanou podobou obecnější matematické disciplíny teorie pravděpodobnosti, proto se při vyhodnocování spolehlivostních charakteristik standardně používají matematické abstrakce, jako je náhodná veličina, distribuce nebo hustota. Tyto matematické nástroje jsou využity pro pravděpodobnostní modelování poruchovosti sledovaného systému. V následujícím textu shrneme základní pojmy, které jsou nutné pro správné pochopení a využívání závěrů spolehlivostních výpočtů. Díky teorii spolehlivosti je možné odpovědět na otázky typu: Jaká je pravděpodobnost, že systém poběží bez poruch v období od do 6. 8.? Kolik poruch, a jak dlouhých, systém průměrně podstoupí za rok? Jak se změní spolehlivost, když bude jeden systém redundantně zálohován druhým? apod. Zabývejme se nyní chováním obecného systému, který může mít velice složitou vnitřní strukturu, z našeho pohledu se však zabýváme pouze jeho vnějšími projevy. Možné stavy systému jsou funkce a porucha. To, jakým způsobem přechází systém mezi oběma stavy, je dáno vnitřní strukturou systému, která je pro nás neznámá. Systém proto popíšeme na základě vnějšího statistického pozorování. Charakteristiky chování systému při přechodu funkce --> porucha popíšeme veličinou spolehlivostní funkce. Naopak přechod porucha --> funkce popíšeme pomocí matematické veličiny funkce oprav. Obě tyto charakteristiky jsou určeny statistickou cestou a mají následující význam: Spolehlivostní funkce. R(t) je funkcí času a vyjadřuje s jakou pravděpodobností došlo v systému v čase menším než je zadané t k poruše. R(5 let)=0,49 tedy znamená, že pravděpodobnost, že systém poběží bez poruchy následujících 5 let, je 49 %. Jinými slovy nasadíme-li do provozu 1000 systémů S, pak do 5 let se porouchá průměrně 510 z nich. Tato charakteristika plně popisuje poruchové chování systému, ostatní parametry, 143

150 se kterými se můžeme při spolehlivostních výpočtech setkat, jsou pouze jiným pohledem na informaci obsaženou v R(t). Obdobná charakteristika, jakou je spolehlivostní funkce R, je použita i pro popis opačného přechodu, tedy pro kontrolu přechodu stavů porucha--> funkce. Funkce oprav. O(t) je funkcí času a vyjadřuje s jakou pravděpodobností byl porouchaný systém opraven v čase menším než je zadané t. O(5 h)=0,99 tedy znamená, že pravděpodobnost, že systém bude opraven do 5h od poruchy, je 99 %. Jinými slovy z 1000 porouchaných systémů jich do 5h bude opraveno průměrně 990. Tato charakteristika plně popisuje schopnost systému se opravit - zde vidíme, že systém chápeme skutečně komplexně, poněvadž zahrnuje i rychlost a kvalitu servisní čety. Statistickým určením těchto dvou funkcí se nám podařilo vybudovat matematický model sledovaného systému a na všechny výše naznačené otázky bychom v tuto chvíli dokázali odpovědět již jen zkoumáním funkcí R a O. Pro praktické zkoumání se ukazuje velice výhodné vyjádřit chování systému pomocí další dvojice funkcí intenzita poruch a intenzita oprav a dvojice konstant střední doba do poruchy a střední doba do opravy: Intenzita poruch. λ(t) je v obecném případě funkcí času a je matematickou úpravou odvozena od funkce R(t). λ(3600s) vyjadřuje pravděpodobnost, že v příští vteřině (ne však dříve) bezchybného provozu dojde k poruše systému, za předpokladu, že k poruše doposud nedošlo. Na rozdíl od funkce R(t), která se ptá, zda systém přežije časové období <0,t>, intenzita poruch λ(t) vychází z předpokladu, že se systém času t dožil a určuje s jakou pravděpodobností se porouchá v příštím okamžiku <t,t+dt>. Mezi funkcemi R(t) a λ(t) je obecný vztah: R t tt e. Intenzita oprav. μ(t) je v obecném případě funkcí času a je matematickou úpravou odvozena od funkce O(t). Podobně jako intenzita poruch vyjadřuje μ(3600s) pravděpodobnost, že v příští vteřině poruchy dojde k opravě systému S, za předpokladu, že se oprava do toho okamžiku nedařila. Funkce μ(t) má opět charakteristiku lokální časové výpovědi o chování systému v příštím okamžiku, zatímco O(t) nabízí integrální pohled z okamžiku t=0, tj. okamžiku, kdy došlo k poruše. Mezi funkcemi O(t) a μ(t) je obecný vztah: R t tt e. Střední doba do poruchy. MTTF je konstanta, která určuje, za jak dlouho se průměrně sledovaný systém porouchá. Tento parametr v sobě nese méně informace než funkce R(t), ale nabízí tuto informaci v kompaktní podobě jednoho čísla. V praxi má MTTF ve své vypovídací hodnotě stejná omezení jako např. průměrný plat, stejně jako z průměrného platu neurčíme rozložení tříd příjmů, ani z této veličiny v obecnosti neurčíme, jak velké procento nasazených systémů se skutečně dožije času MTTF. Střední doba do opravy. MTTR je konstanta, která určuje, za jak dlouho se průměrně porouchaný systém podaří opravit, tento parametr v sobě opět nese méně informace než funkce O(t), nabízí však tuto informaci v kompaktní podobě. Při zkoumání systému nás mohou oprávněně zajímat ještě dvě vlastnosti systému. První z nich je procento doby, po kterou je systém ve funkčním stavu, neboli dostupnost, a druhou je nejčastěji používaný spolehlivostní parametr MTBF neboli střední doba mezi poruchami. 144

151 MTBF. Střední doba mezi poruchami je jednoduchý složený parametr, který určuje délku cyklu funkce-porucha-oprava. Zřejmý vztah mezi parametry je MTBF=MTTR+MTTF. Dostupnost. A(t) je v obecnosti funkce času a vyjadřuje, s jakou pravděpodobností se systém vyskytuje v okamžiku t ve funkčním stavu. Je možné prokázat, že funkce A(t) se po několika cyklech funkce-porucha-oprava ustálí na konstantní hodnotě: MTTF MTTF A MTTF MTTR MTBF Všechny zavedené veličiny statisticky popisují chování systému jako celku, bez nutnosti znalosti vnitřní struktury tohoto systému. Teorie spolehlivosti nabízí řadu nástrojů, které umožňují právě zavedené veličiny interpretovat a spojovat pro případ složených systémů. Je tedy možné určit spolehlivost složeného systému při znalosti vlastností dílčích komponent výpočetně, bez nutnosti statistického měření uvedených veličin na systému jako celku. Standardní chování reálných systémů - exponenciální rozdělení spolehlivosti Při využívání popsaných charakteristik a parametrů se ukazuje, že v naprosté většině praktických případů není nutné uvažovat zcela obecný časový průběh funkcí λ(t) a μ(t). U naprosté většiny technických zařízení lze z pohledu spolehlivosti rozlišit tři fáze činnosti tzv. období zahořování, období standardního užívání a období stárnutí materiálu. Toto chování charakterizuje tzv. vanová křivka, znázorněná na následujícím Obr. V období zahořování se u objektu projevují různé skryté chyby z výroby, které jsou však časem odstraněny, a intenzita poruch tedy klesá. V následném období standardního užívání je intenzita poruch konstantní. Poté následuje období stárnutí materiálu, kdy se začínají projevovat únavové defekty, a intenzita poruch tedy roste. Pro absolutní většinu prvků po naprostou většinu jejich funkčního života se prvky pohybují ve střední části vanové křivky, kde je intenzita poruch konstantní. 145

152 Podpořeni každodenní praxí můžeme tedy pro modelování R a O používat tzv. exponenciální rozdělení, což znamená uvažovat, že λ(t)=konst a μ(t)=konst. Toto zjednodušení jinými slovy znamená, že porucha systému není funkcí jeho dosavadního vývoje. Tedy bez ohledu na to, co se dělo se systémem před dvěma hodinami, pravděpodobnost, že se v příští sekundě porouchá, je stejná jako pravděpodobnost, že se porouchá mezi 8:00:00 a 8:00:01 zítra ráno. Toto zjednodušení, a pouze toto 1 1 zjednodušení, umožňuje psát parametry MTTF a MTTR jako: MTTF, MTTR. Při přijmutí tohoto zjednodušení je možné libovolně složitý systém popsat z pohledu poruchovosti dvěma čísly MTTF a MTTR, která v případě platnosti exponenciálního rozdělení PLNĚ popíší chování systému. Vzhledem k faktu, že v technické praxi je předpoklad exponenciálnosti v naprosté většině případů oprávněný, budeme jej v dalším textu považovat za automaticky splněný. Správná interpretace spolehlivostních parametrů V praxi nejčastěji deklarované spolehlivostní veličiny jsou střední doba do poruchy systému a dostupnost systému. Na konkrétních příkladech předveďme, jaké informace je možné z těchto dvou charakteristik získat. Dodavatel nabízí systém s parametrem MTBF=10 let Řada zákazníků si tento údaj vyloží tak, že systém vydrží fungovat bez poruchy 10 let. Ve skutečnosti však jde o pravděpodobnostní údaj tedy o již zmiňovanou paralelu průměrného platu. Pokud víme, že platí MTTF >> MTTR, můžeme psát MTBF=MTTF. 1 t t Víme, že spolehlivostní funkce závisí na MTTF jako MTTF R t e e, údaj MTTF=10 let 1 let 1 tedy znamená, že 10let R t e e Událost, že během 10 let provozu nedojde k žádné poruše, má proto pravděpodobnost 36,79 %. Parametr MTTF=10let tak v sobě nese informaci, že z 1000 nasazených systémů jich první měsíc vydrží bez poruchy fungovat průměrně 992, prvních 5 let 607, prvních 10 let 368 a po 30 letech bude bez poruchy stále fungovat průměrně 50 zařízení. Dodavatel rozhodně neklamal, uvedl parametr MTTF přesně, ale při výběru je nutné si uvědomit, že po uplynutí střední doby do poruchy je pravděpodobnost, že systém po celou dobu fungoval bez poruchy, pouze 36,8 %. Dodavatel nabízí systém s parametrem dostupnosti A=99,999 % Dostupnost je parametr, který vyjadřuje, kolik procent času je systém ve funkčním stavu nebo také, jaká je pravděpodobnost, že systém je možné v libovolném okamžiku najít ve funkčním stavu. Uvedený parametr o systému tedy vypovídá, že každý rok bude průměrně z s systém po celkovou dobu ,6 s funkční a po sumární dobu 315,36 s tedy přes 5 minut bude v opravované poruše. Parametr bohužel nereflektuje, jakým způsobem si systém pobyt v poruše rozdělí, zda půjde o minutový výpadek 5x za rok, či hodinový výpadek jednou za 12 let. Tato informace, pro mnoho zákazníků zcela zásadní, není v parametru obsažena. 146

153 Dodavatel nabízí systém s parametrem dostupnosti A=99,999 % a MTBF=10 let Pokud je dodavatel skutečně tak osvícený, že udává a garantuje u svého produktu oba tyto parametry, je možné rozklíčovat téměř kompletní pravděpodobnostní chování systému. Parametr A souvisí s parametry MTTF a MTTR střední dobou do poruchy a střední dobou do opravy jako: MTTF MTBF MTTR A MTTF MTTR MTTR Dokážeme tedy snadno určit MTTR jako: MTTR MTBF 1 A MTTR 10let 1 0, ,56 minut Systém se tedy průměrně chová tak, že 10 let funguje bezchybně, následuje porucha, která je opravována 52 a půl minuty, a opět následuje 10 let bezchybného fungování. Je zřejmé, že pokud by výrobce dokázal snížit střední dobu do opravy např. lepším školením techniků, zlepšil by se i parametr dostupnosti. Na každém odběrateli kritických systémů tak zůstává rozhodnutí, jakou skladbu parametrů MTTF a MTTR bude vyžadovat. Výpočet spolehlivosti komplexních systémů (modelová úloha určení spolehlivosti dodávky IT služeb) V předchozím textu jsme uvedli, že teorie spolehlivosti nabízí řadu metod, jak výpočetně určit spolehlivost složeného systému, pokud známe spolehlivostní charakteristiky jeho dílčích částí. Zabývejme se nyní analýzou spolehlivosti komplexního systému na konkrétním modelovém příkladu - dodávce IT služeb. Je zřejmé, že nejprve musíme určit prvky, z nichž je náš systém složen, a určit jejich spolehlivostní charakteristiky. Následující obrázek zobrazuje systém, kterým se zabýváme, a je vidět, že se skládá ze tří částí. Externí dodávka elektrické energie EX Záložní dodávka elektrické energie EC IT řešení HW, SW IT Dodávka IT služeb Obr. Spolehlivostní schéma systému Dodávka IT služeb. Jak je vidět, pro úspěšnou dodávku služeb je nutné, aby fungoval alespoň jeden z prvků EX/EC a zároveň prvek IT. Těmito částmi jsou externí dodávka elektrické energie, záložní energocentrum a vlastní IT řešení. Je pochopitelné, že dodávka IT služeb závisí nejen na spolehlivosti vlastního IT řešení (ať již HW nebo SW části), ale i na kvalitě dodávky elektrické energie. Vzhledem ke zvýšení spolehlivosti dodávky elektřiny využíváme redundantní zálohování elektrickou 147

154 energií ze dvou zdrojů EX a EC. Pro konkrétní vyčíslení spolehlivosti celku předpokládejme (oprávněně), že všechny prvky se ve svých spolehlivostních charakteristikách chovají exponenciálně označení jednotlivých parametrů shrnuje následující tabulka. Tabulka 1. Označení spolehlivostních charakteristik jednotlivých prvků systému. EX EC IT Intenzita poruch λ EX λ EC λ IT Intenzita oprav μ EX μ EC μ IT Pro řešení tohoto druhu problému se s úspěchem využívá teoretická konstrukce známá pod názvem markovovské procesy. Pro potřeby této metodiky je nutné inženýrsky analyzovat přípustné a možné stavy systému včetně jejich přechodů. Uvažujeme popis systému ve tvaru trojice čísel [stav EX, stav EC, stav IT] tedy např. 111 znamená, že všechny prvky jsou v pořádku, 011 znamená, že externí dodávka elektřiny má výpadek, ale náhradní zdroj elektřiny v pořádku funguje atp. Následující obrázek shrnuje všechny možné stavy zkoumaného systému, vyznačuje možné přechody (tj. ty, ve kterých došlo právě k jedné změně) a označuje ty ze stavů, které způsobují nefunkčnost systému jako celku. 111 Vše v pořádku SYSTÉM OK 011 Výpadek vnějšího napájení SYSTÉM OK 101 Systém funguje na vnější napájení, záložní zdroj je v poruše. SYSTÉM OK 110 Dodávka elektřiny je v pořádku, IT řešení má výpadek. SYSTÉM PORUCHA 001 Neexistuje dodávka elektřiny. Systém IT v pořádku. PRŮCHOZÍ STAV 010 Nefunguje vnější dodávka elektřiny. IT je ve výpadku. Záložní zdroj běží. SYSTÉM PORUCHA 100 Nefunguje záložní dodávka elektřiny. IT je ve výpadku. Vnější zdroj elektřiny v pořádku. SYSTÉM PORUCHA 000 Nefunguje vůbec nic SYSTÉM PORUCHA Obr. Možné stavy systému a jejich vzájemné přechody. Každý stav je popsán pomocí trojice čísel [stav EX,stav EC,stav IT]. Ve stavu 001 se systém nemůže zdržet, protože systém IT bez dodávky elektřiny nemůže být ve funkčním stavu. 148

155 111 Vše v pořádku SYSTÉM OK 011 Výpadek vnějšího napájení SYSTÉM OK 101 Systém funguje na vnější napájení, záložní zdroj je v poruše. SYSTÉM OK 110 Dodávka elektřiny je v pořádku, IT řešení má výpadek. SYSTÉM PORUCHA 001 Neexistuje dodávka elektřiny. Systém IT v pořádku. PRŮCHOZÍ STAV 010 Nefunguje vnější dodávka elektřiny. IT je ve výpadku. Záložní zdroj běží. SYSTÉM PORUCHA 100 Nefunguje záložní dodávka elektřiny. IT je ve výpadku. Vnější zdroj elektřiny v pořádku. SYSTÉM PORUCHA 000 Nefunguje vůbec nic SYSTÉM PORUCHA Obr. Možné stavy systému a jejich vzájemné přechody. Každý stav je popsán pomocí trojice čísel [stav EX,stav EC,stav IT]. Ve stavu 001 se systém nemůže zdržet, protože systém IT bez dodávky elektřiny nemůže být ve funkčním stavu. Následující tabulka shrnuje intenzity přechodů mezi jednotlivými stavy. Hodnota vždy vyjadřuje intenzitu přechodu ze stavu zapsaného v řádku do stavu zapsaného ve sloupci. Diagonální prvky (pravděpodobnost, že systém zůstane v tom stavu, v jakém právě je) jsou vždy doplňkem řádku do 1, proto je v tabulce neuvádíme λ EX λ EC λ IT μ EX λ IT 0 λ EC 101 μ EC λ IT λ EX 110 μ IT λ EX λ EC μ IT 0 μ EX 0 0 λ EC μ IT μ EC 0 0 λ EX μ EC μ EX Pomocí metodiky analýzy markovovských procesů, která předpokládá řešení soustavy diferenciálních rovnic a pokročilou práci s maticemi, je možné určit z výše uvedené tabulky následující závěry: 149

156 Dostupnost systému tedy procento času, po který bude systém v provozu je IT ( EX EC ( EC + EX + IT + EC + IT )( EX + IT + EX + IT ) + EC EX ( EC + IT + EC + IT )( EC + EX + IT + EX + IT ) + 2 EC EX ( EC + ( EX + IT + EC + IT )( EX + IT + EX + IT ) + EC ( EX + 2 IT + EC + EX + 2 IT ))). A 2 ( EC + EC )( EX + EX )( EC ( EX + IT + IT ) + ( IT + IT )( EX + IT + EC + IT )( EX + IT + EX + IT ) + ( + + )( )) EC EX IT IT EX IT EC EX Střední doba do poruchy systému jako celku tedy průměrná doba, po kterou dokáže popsaný systém bezchybně dodávat IT služby, je: MTTF= 2 ( EC ) + ( EX + IT + EC )( EX + IT + EX ) + EC ( EX + 2 IT + EC + EX )) 2 ( EC ( EX + IT ) + IT ( EX + IT + EC )( EX + IT + EX ) + *( + )( )) EC EX IT EX IT EC EX Střední doba do opravy systému jako celku tedy průměrná doba, kterou zabere oprava systému z poruchy, je: ( EC + EC + IT )( EX + EX + IT )( EC + EX + EC + EX + IT ) MTTR= 2 2 IT ( EX EC + EC EX + ( EC + EX )( EC + IT )( EX + IT ) + 2 EC (2 EC EX + EX + EX ( EC + EX ) + EC IT + 2 EX IT ) + 2 E X ( EC + EX IT + 2* EC ( EX + IT ))) Jak je vidět, závisí spolehlivost systému velice výrazně na spolehlivostních charakteristikách všech zapojených prvků. Při analýze kvality IT služeb je tedy nutné vždy brát v potaz všechny tři složky popsaného systému kvalitu externí dodávky energie, kvalitu záložní dodávky energie a spolehlivost IT systému jako takového. V žádném případě, jak bylo na předchozích řádcích dokázáno, není možné se při zkoumání bezpečnosti dodávky IT služeb omezit pouze na vlastní IT. Přesná kalkulace kvality dodávky elektřiny pak navíc může přinést možnost výrazně kvalitnější práce s podnikatelským rizikem, jak bude naznačeno v další kapitole. Ekonomicko-spolehlivostní analýza vlivu kvality zálohování elektřiny (modelová úloha ekonomický vliv spolehlivosti při dodávce IT služeb) Předchozí kapitola nám pomohla přesně vyjádřit bezpečnost dodávky IT služeb v závislosti na spolehlivosti dodávky elektřiny a stabilitě vlastního IT řešení. Můžeme tedy přesně kalkulovat průměrné finanční riziko, které provozování daného systému nese. Naše otázka zní, jak velké rezervy na krytí rizik by měl dobrý hospodář vytvářet, pokud zná spolehlivostní parametry celého systému i škody, které způsobí jeho výpadek. Předpokládejme, že každý výpadek systému představuje jednorázový náklad např Kč (označme FIX), každá minuta výpadku pak způsobí další ztrátu např Kč (označme VAR). Při značném, v praxi přijatelném, zjednodušení můžeme předpokládat, že systém analyzovaný v předchozí části se jako celek chová exponenciálně s hodnotami parametrů MTTF a MTTR. Průměrnou cenu jednoho výpadku je možné snadno vyjádřit jako: AC1vypadek FIX MTTR VAR, IT 150

157 tedy součet fixní ceny výpadku a průměrné doby výpadku násobeného s cenou za jednu minutu výpadku. Nyní zkoumejme, jak často k takovému výpadku dochází. Pravděpodobnost, že k výpadku systému dojde do jednoho roku, je možné vyjádřit pomocí spolehlivostní funkce jako: 1 365d R 365d e MTTF. Pro náš výpočet ovšem potřebujeme znát průměrný počet takových výpadků za jeden rok. Průměrný počet výpadků za rok je dán vztahem: Vyp 1rok 365d. MTBF Průměrně si tedy každý rok provozu takového systému vyžádá náklady: 365d AC1 rok Vyp1 rok AC1 vypadek FIX MTTR VAR. MTBF Pokud je tedy počet provozovaných systémů (N) dostatečně velký, potom je dostačující rezervou pro krytí finančních rizik částka: 365d Rezerva1 rok N AC1 rok N FIX MTTR VAR. MTBF Příklady výsledků kalkulace pro několik různých voleb systému (různá kvalita záložního napájení) zobrazuje následující tabulka: MTBF EX [dny] MTTR EX [min] 0,1 0,1 0,1 0,1 MTBF EC [dny] MTTR EC [h] MTBF IT [dny] MTTR IT [min] FIX [Kč/výpadek] VAR [Kč/min] REZERVA 1Rok Kč Kč Kč Kč Na předchozích řádcích bylo exaktně určeno, jak ovlivní kvalita dodávky elektrické energie, včetně spolehlivosti záložního zdroje, spolehlivost a bezpečnost celé dodávky IT služeb. Stejně tak bylo dostatečně prokázáno, že při znalosti těchto parametrů je možné přesně řídit obchodní rizika spojená s používáním IT jako kritické infrastruktury. Závěr Tento text si kladl za cíl seznámit čtenáře se základními myšlenkami teorie spolehlivosti aplikované na problematiku elektrotechniky a elektroenergetiky. V jednotlivých částech byly postupně představeny základní koncepty a metody teorie spolehlivosti a následně na konkrétních příkladech i aplikace těchto přístupů na výpočet spolehlivosti komplexních systémů a provedení ekonomicko-spolehlivostní analýzy. Tento text z velké části vychází z příspěvku autora a jeho dalších kolegů na konferenci ISS 2007 pořádané v Praze. 151

158 Náplň kontroly a prohlídky elektrických zařízení pracovních a zdvihacích strojů, se zaměřením na rozváděče strojů Praktický postup při revizní činnosti u pracovních/zdvihacích strojů nejčastěji zjišťované závady a nedostatky Ing. Vladimír Macháček inspektor EZ a ZZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem Milan Dolenský lektor RT EZ - E1/B Odborná korektura: Ing. Jiří Sluka, inspektor EZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem Jak z názvu vyplývá tak je přednáška rozdělena do dvou částí. V první části bychom se rádi zabývali náplní kontroly a prohlídky elektrických zařízení pracovních a zdvihacích strojů (dále jen revize) a to především se zaměřením na rozváděče těchto strojů. Ten důvod je zřejmý a to, že je to jedno z mála elektrických zařízení, kde se výchozí revize (kontrola, prohlídka a měření) liší od periodické nebo chcete-li pravidelné revize. Tím zásadním rozdílem je to, že při výchozí revizi strojů (elektrických a zdvihacích) se u rozváděče provádí pouze kontrola dodané dokumentace (štítek, prohlášení o shodě, kusová zkouška atd.), kdežto při pravidelné revizi se provádí standartní náplň (dotažení spojů, měření, kontrola zda nedošlo k dovybavení rozváděče atd.). V druhé části bychom se zaměřili na praktické postupy při revizní činnosti nejenom u zdvihacích strojů a to především na nejčastěji zjišťované závady a nedostatky. Rozváděče nízkého napětí (dále jen rozváděče nn), se v poslední době stali předmětem neutuchajícího zájmu a to především proto, že vyšla nová řada norem ČSN EN a než jsme ji stačili vstřebat tak máme další již edicovanou řadu ČSN EN ed.2. Myslím, že pro mnohé z nás byla částečně zklamáním, jelikož jsme očekávali, že bude vyřešen problém s výrobou tzv. Rozváděčů na skládačku, neboli rozváděčů, které si poskládáte z certifikovaných prvků. No nepodléhejme panice dokud nevyšli všechny řady již zmiňované normy tak není potřeba skládat flintu do žita a třeba budeme překvapeni, až v některé z následných edicích se i s tímto problémem dočkáme řešení. 152

159 Na úvod si připomeňme normy, které se týkají rozváděčů: ČSN EN ed. 2 - Typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozváděče. Souběžně s touto normou platí ČSN EN z října 2010, která tuto normu zcela nahradí od ; ČSN EN ed. 2 - Zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody; ČSN EN Zvláštní požadavky pro rozváděče nn určené k instalaci do míst přístupných laické obsluze; ČSN EN ed. 2 - Zvláštní požadavky pro staveništní rozváděče (ACS); ČSN EN ed. 2 - Zvláštní požadavky na rozváděče distribuční soustavy; ČSN EN Prázdné skříně pro rozváděče nn - Všeobecné požadavky; ČSN EN Rozváděče nn - Ochrana před úrazem elektrickým proudem - Ochrana před neúmyslným přímým dotykem nebezpečných živých částí; ČSN EN (10/2010) - Rozváděče nízkého napětí Část 1: Typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozváděče; ČSN EN ed.2 (5/2012) - Rozváděče nízkého napětí Část 1: Rozváděče nízkého napětí Část 1: Všeobecná ustanovení (nahrazuje ČSN EN ); ČSN EN (10/2010) - Rozváděče nízkého napětí - Část 2: Výkonové rozváděče; ČSN EN ed.2 (5/2012) - Rozváděče nízkého napětí - Část 2: Výkonové rozváděče (nahrazuje ČSN EN ); ČSN EN (9/2011) - Rozváděče nízkého napětí - Část 5: Rozváděče pro veřejné distribuční sítě. Je zcela zřejmé, že rozváděče nejsou problematikou jednoduchou a v mnoha případech velmi podceňovanou. Bohužel z této neznalosti, nebo spíše z nepochopení dané problematiky vyplývají určité nedostatky a následná nebezpečí. Samozřejmě, že i bez papíru bude dané zařízení fungovat, ale to i pokud na celou instalaci použijeme barevnou kombinaci zelená/žlutá, ale kdo pak následně bude provádět údržbu, nebo opravu tak si to opravdu užije. Je třeba si uvědomit, že na revize pracovních strojů se vztahují jiné normy než na revize zdvihacích strojů. Pak se může stát, že v revizních zprávách ať už výchozích či periodických objevuje, že revize byla zpracována dle ČSN EN a ČSN EN ed.2 Elektrická zařízení strojů. Je však nutné si uvědomit, že pro elektrické instalace zdvihacích zařízení je zpracována samostatná norma ČSN EN ed.2. (4/2009) Požadavky na elektrická zařízení zdvihacích strojů, která s účinností od nahradila ČSN EN ( ) z dubna 2000, která do uvedeného data platila souběžně s touto normou a tudíž revize a kontroly zdvihacích strojů se mohli provádět na základě této normy. Zároveň nelze při elektro revizi zdvihacího stroje opomenout stále platnou normu ČSN (11/1991) Elektrotechnické předpisy. Jeřáby a zdvihadla. Předpisy pro elektrická zařízení (kapitola č.8 REVIZE). Nicméně, stejně jako při jisté karetní hře vyšší bere, tak i v tomto případě platí, že vyšší bere a v tomto případě norma ČSN EN je nad ČSN. Na tomto místě bych rád zdůraznil, kdo a kde může provádět elektrickou část revize na zdvihacích strojích, jelikož jsem se setkal s názorem, že na zdvihacích strojích tuto revizi provádí revizní technik zdvihacích zařízení s patřičným osvědčením. 153

160 Pro utvoření určité představy uvádím přehled vyhrazených zdvihacích zařízení stanovených Vyhláškou č. 19/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1979, kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti: a) zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg (kladkostroje, kočky apod.), b) jeřáby o nosnosti nad 5000 kg, c) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m, d) stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby, e) výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2m, f) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy. Každá ze skupin je specifická a vztahují se na ní odlišné normy, nicméně téměř u všech skupin provádí ověřování (dále jen revize) elektrických zařízení revizní technici s 9 vyhlášky 50/1978 Sb. Jen v případě skupiny e (výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m), je revize rozdělena mezi revizního technika EZ a ZZ a to tak, že revizní technik EZ provádí revizi přívodního vedení k HV výtahu a od HV provádí revizi revizní technik ZZ. Proto také revizní technici ZZ-e musejí mít 6 vyhlášky 50/1978 Sb. na rozdíl od všech ostatních ZZ-a,b,c,d,f, kteří k výkonu revizního technika ZZ musí mít 4 vyhlášky 50/1978 Sb. Tato revize je včetně HV a světelných a zásuvkových obvodů a to i přesto, že tyto obvody nejsou vypínány hlavním vypínačem. Jedinou výjimkou je situace, kdy jištění světelných a zásuvkových obvodů je ve společných prostorách hlavního domovního vedení (HDV). Jelikož je rozváděč považován za výrobek je nutné, aby výrobci dodržovali ustanovení zákona č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky, kde jsou uvedeny požadavky na výrobky uváděné na trh. Dne 26. ledna došlo ke změně zákona 22/1997 Sb. zákonem 34/2011 Sb., kde jsou upraveny některé požadavky z hlediska výroby. Bylo doplněno písmeno d) za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky. V závislosti na tento zákon musí výrobce při výrobě dodržovat požadavky NV č. 17/2003 Sb. Kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Pro účely tohoto nařízení se za elektrické zařízení nízkého napětí považuje jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do 1000 V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75 V do 1500V pro stejnosměrný proud. Elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády. Jak je zřejmé z NV č.17/2003 Sb. platí pouze pro zařízení (rozváděče) nn, nikoliv pro zařízení nad 1kV. Bohužel v praxi se setkáváme i s případy, že rozváděče na 1kV, jsou výrobci označovány značkou CE. Označení CE, lze umístit pouze na výrobek, který splňuje požadavky, všech technických předpisů (nařízení vlády), ale pro zařízení s napětím nad 1kV, žádné takový technický předpis neexistuje. Výrobci vědí, že na výrobek musí dle zákona č.22/1997 Sb. vydat ES prohlášení o shodě, ale již neví, která nařízení vlády, zabývající se danou kategorií výrobku mají v tomto Prohlášení o shodě uvádět. V praxi se setkáváme často s tím, že prohlášení o shodě pro nový výrobek obsahuje nařízení vlády, která již třeba 10 let neplatí. 154

161 ES prohlášení o shodě musí obsahovat: identifikační údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce, popis elektrického zařízení, odkaz na harmonizované normy, odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity, poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE. Je velmi důležité důrazně připomenout, že výše uvedené požadavky se vztahují i pro výrobce, kteří si zakoupí prázdnou (plastovou) skříň, kterou osadí elektrickými a elektronickými prvky (jističi, pojistkami, svorkami, transformátory apod.). Kontrola rozváděčů Výchozí revize Při výchozí revizi, a to platí jak pro pracovní stroje tak i pro zdvihací stroje, jak už bylo výše uvedeno, se zaměříme pouze na kontrolu dodané dokumentace a její úplnosti. V případě, že do rozváděčů bylo zasahováno v průběhu montáže je potřeba zkontrolovat dané zapojení, barevné značení vodičů a zda jejich průřezy odpovídají proudovému zatížení, zda průchodky jsou správně provedeny a odpovídají rozměrem použitým vodičům. V rámci kontroly dokumentace se především zaměříme na štítek, prohlášení o shodě, elektrodokumentaci, návod k obsluze a protokol o kusové zkoušce. Co by měl štítek obsahovat: Každý rozváděč musí mít jeden nebo více štítků s trvanlivým popisem umístěných tak, aby byly viditelné a čitelné po instalaci rozváděče. a) označení nebo ochranná známka výrobce (logo výrobce), Poznámka: Za výrobce je považován, ten kdo přebírá odpovědnost za úplný rozváděč. b) typové označení nebo identifikační číslo nebo výrobní číslo nebo jakékoliv jiné údaje, které umožňují obdržet informace o identifikaci rozváděče, c) označení normy podle které byl vyroben - ČSN EN ed.2, d) druh proudu (v případě střídavého proudu i kmitočet), e) jmenovité pracovní napětí U e, jedná se o napětí, které společně se jmenovitým proudem I N, obvodu rozváděče určuje jeho použití, f) jmenovité izolační napětí U i, je hodnota napětí, ke kterému se vztahují dielektrická zkušební napětí a povrchové cesty popř. jmenovité impulsní výdržné napětí, je-li stanoveno výrobcem, g) jmenovité napětí řídicích a pomocných obvodů (přicházejí-li v úvahu), h) meze činnosti, 155

162 i) jmenovitý proud I N, každého obvodu, kdy tento proud musí být přenášen, aniž by oteplení jednotlivých částí rozváděče překročili povolené hodnoty (např. u svorek pro připojení vnějších vodičů jde maximální teplota 70 K), j) zkratová odolnost, k) krytí (IP kód), l) opatření pro ochranu osob, z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, m) pracovní podmínky pro vnitřní prostředí nebo venkovní prostředí nebo pro speciální použití, pokud jsou odlišné od obvyklých pracovních podmínek (viz. protokoly o určení vnějších vlivů), n) způsob uzemnění soustavy, pro kterou je rozváděč určen (např. TN-C, TN-C-S, TT, IT apod.), o) rozměry, které se uvádí přednostně v pořadí výška, šířka, délka a hloubka, p) hmotnost, q) tvar vnitřního oddělení, mezistěnami nebo přepážkami, kovovými či nekovovými apod., r) typy elektrických spojů funkčních jednotek ( F - pevné spoje, D pro odpojitelné spoje, W pro výsuvné spoje), s) prostředí EMC (1 veřejné sítě nn, 2 neveřejné nebo průmyslové sítě nn). Poznámka: Jedná-li se o rozváděče přístupné kvalifikované obsluze (ve smyslu Vyhlášky č.50/1979 Sb. ) mohou být na štítku uvedeny pouze údaje dle písmena a) a b) a ostatní údaje mohou být uvedeny v technické dokumentaci. Upřímně řečeno není v moci žádného revizního technika zpochybnit předloženou dokumentaci, ale je potřeba ji opsat a uvést do revizní zprávy. Na druhou stranu ve chvíli, kdy dokumentace není předložena, tak je potřeba do revizní zprávy napsat a uvést do závad, což u výchozí revize je pochopitelně problém. Nicméně není to závada, která by ohrožovala bezpečný provoz, ale dokumentace je součástí zařízení po celou dobu provozu tohoto zařízení a revizní technik je ten, který dané zařízení uvede do provozu tím že na konci revizní zprávy napíše PRACOVNÍ/ZDVIHACÍ STROJ JE Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI ELEKTRICKÉ INSTALACE SCHOPEN BEZPEČNÉHO PROVOZU. Pravidelná/periodická revize Pochopitelně i při pravidelné revizi začneme tím, že si necháme předložit veškerou dokumentaci (Protokol o určení vnějších vlivů, výchozí revizi, elektrodokumentaci a samozřejmě i vše co náleží k rozváděči). Je potřeba zkontrolovat zda oproti původnímu vybavení rozváděče nedošlo k jeho úpravám (dovybavení, výměnu atd.). A pokud ano tak by tyto úpravy měli být podloženy patřičnou dokumentací a jak bylo výše uvedeno doplněním zákona 22/12997 Sb. zákonem 34/2011 Sb. tak za výrobce se považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky. V tuto chvíli se na něj vztahují všechny legislativní náležitosti (kusová zkouška, prohlášení o shodě, návod, štítek atd.). V rámci kontroly rozváděče budeme kontrolovat: 156

163 Mechanické provedení: Zda nedošlo k zásadnímu poškození a to jak po mechanické, elektrické či tepelné stránce, ale i účinkům vlhkosti, které se pravděpodobně vyskytli v běžném provozu. Jestli nedochází k zásadní korozní degradaci a pokud ano zda je možno použít vhodná opatření nebo aplikací ekvivalentních ochranných vrstev na nechráněný povrch se zřetelem na předpokládané podmínky použití a údržby. Zkontrolovat všechna krytí nebo mezistěny včetně prostředků pro blokování dveří, výsuvných částí atd., kterému mohou být vystaveny v běžném provozu. Především je potřeba se zaměřit na těsnění ve dveřích, které je vystaveno namáhání nejvíce. Zkontrolovat zda přístroje a obvody v rozváděči jsou uspořádány tak, aby se usnadnilo jejich ovládání a údržba a současně byla zajištěna nezbytná bezpečnost. Vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty: Přístroje, které jsou součástí rozváděče, musí mít vzdálenosti odpovídající požadavkům příslušných specifikací a tyto vzdálenosti musí být zachovány v normálních pracovních podmínkách. Při uspořádání přístrojů v rozváděči musí být dodrženy specifikované povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti nebo impulsní výdržná napětí se zřetelem na příslušné pracovní podmínky, což se u nového rozváděče předpokládá, ale při odstraňování poruch mnohdy dochází k poškození a to jak úmyslnému tak neúmyslnému. U holých živých vodičů a ukončení (např. přípojnice, spoje mezi přístroji, kabelová oka) musí povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti nebo impulsní výdržná napětí odpovídat nejméně vzdálenostem předepsaným pro přístroje, se kterými vodiče bezprostředně souvisejí. Svorky pro připojení vnějších vodičů: Svorky musí umožňovat připojení vnějších vodičů takovými prostředky (šrouby, konektory), které zajišťují zachování potřebného kontaktního tlaku odpovídajícího jmenovitému proudu a zkratové odolnosti přístroje a obvodu. Víte sami, že se setkáváte i s tím, že pod jednu svorku se neoprávněně připojí dva vodiče a dokonce jsou tyto vodiče z různých materiálů (např. Cu, Al) a různých průřezů a typů. Z pravidla se jedná o neautorizované zásahy v průběhu provozu. Případné svorky pro připojení vstupujících a vystupujících středních, ochranných a PEN vodičů musí být umístěny v blízkosti svorek příslušných fázových vodičů. Tyto svorky musí být umístěny tak, aby byly při běžné činnosti lehce přístupné. Otvory pro vstup kabelů, víkách atd. musí být navrženy tak, aby při správně instalovaných kabelech bylo dosaženo stanovených opatření chránících před nebezpečným dotykem a krytí a to především v prostředí s nebezpečím výbuchu. Pokud dochází k úpravám, např. plastových skříní, ve smyslu zřizování nových otvorů pro další vodiče, či zaslepení nepoužívaných otvorů, musí být zvoleny vhodné kabelové koncovky, ucpávky atd. tak, jak je stanoveno výrobcem. Svorky musí být pevně připevněny, ale poměrně často se setkáváme se svorkami volně pohozenými v rozváděči a v horším případě jsou použity dokonce zakroucené spoje. Svorky uvnitř rozváděče se značí dle požadavků ČSN EN ed.3. Se značením svorek bývají obecně v systému elektrické instalace problémy, a ne jinak tomu je i u rozváděčů nn, proto připomínáme základní požadavky na značení svorek. Nejčastějším způsobem označování svorek je použití barevného kódu. Dále lze použít grafické značky či písmeno - číslicového zápisu. Vždy výše uvedená značení musí být umístěna na příslušné svorce. Značení musí být provedeno vždy tak, aby nebyla 157

164 možná záměna viz modré koncovky na ochranném vodiči PE což v rámci barevného značení značí vodič PEN. Kryt a stupně ochrany krytem: V rámci kontroly je potřeba se zaměřit především na to zda je použité krytí vhodné pro dané prostředí a zda nedošlo od poslední revize ke změně tohoto prostředí. Což ne vždy neleznete v Protokolu o určení vnějších vlivů. V případě jakýchkoliv úprav je potřeba zkontrolovat zda nedošlo k poškození nebo snížení krytí. Stupeň ochrany krytem poskytovaný jakýmkoliv rozváděčem před dotykem živých částí, vnikáním cizích těles a kapalin je označen pomocí tzv. IP kódu (dle ČSN EN 60529). Pro rozváděče vnitřního provedení není požadována ochrana před vniknutím vody, přednostně se používají tato označení IP: IP00, IP2X, IP3X, IP4X, IP5X. Stupeň ochrany krytem, krytého rozváděče, musí být nejméně IP2X po instalaci v souladu s předpisy výrobce. Pro rozváděče venkovního provedení, které nemají žádnou doplňující ochranu, musí být druhá charakteristická číslice nejméně 3, (ochrana před kropící vodou - déšť). Z praxe jednoznačně vyplývá, že venkovní rozváděče mají minimální krytí IP44. Výrobce musí také stanovit stupeň (stupně) ochrany krytem před nebezpečným dotykem živých částí, vniknutím pevných cizích těles a kapalin za podmínek vyžadujících přístupnost vnitřních částí rozváděče v provozu pro pověřené osoby. Liší-li se stupeň ochrany krytem některé části rozváděče, např. na čelním panelu od stupně ochrany hlavní části, musí výrobce uvést stupeň ochrany krytem této části zvlášť, například: IP00, čelní panel IP20. Používají-li se rozváděče venkovního provedení nebo kryté rozváděče vnitřního provedení v místech s vysokou vlhkostí a s teplotami měnícími se v širokých mezích, musí se vhodným opatřením (ventilací a/nebo vnitřním vytápěním, odvodňovací otvory) zabránit škodlivé kondenzaci uvnitř rozváděče, současně však musí být dodržen stanovený stupeň krytí. Oteplení: Oteplení je jednou z velmi důležitých kontrol a to především z důvodů možného zahoření. Proto je velmi důležité kontrolovat dotažení vodčů, které bývají nejčastější příčinou oteplení a následných problémů (z křehnutí vodičů atd.). Meze oteplení platí vždy střední teploty okolního vzduchu nižší nebo rovné 35ºC. Oteplení prvku nebo části je rozdíl mezi teplotou tohoto prvku nebo části měřenou a teplotou okolního vzduchu rozváděče. Pro měření teplot musí být použity termoelektrické články nebo teploměry. Pro vinutí musí být obecně použita metoda měření teploty změnou odporu. Pro měření teploty vzduchu uvnitř rozváděče se musí na vhodných místech umístit několik měřicích přístrojů. Teploměry nebo termoelektrické články musí být chráněny před prouděním vzduchu a tepelným sáláním. Hodnoty meze oteplení jsou uvedeny v tabulce č. 2 ČSN EN ed.2. Ochrana před úrazem elektrickým proudem: Jak se říká bezpečnost před úrazem elektrickým proudem až na prvním místě a pro většinu z nás jsou tyto pravidla notoricky známá. Na druhou stranu jak se říká tak opakování je matka moudrosti, takže pro ochranu před úrazem elektrickým proudem musí 158

165 být dodržena pravidla uvedená v ČSN ed.2. Myslím, že není nutné tato pravidla znovu v rámci této přednášky detailně uvádět, ale samozřejmě, že pro rozváděče existují jistá specifika, proto se zmíníme pouze o určitých požadavcích typických pro rozváděče nn a vztahují se jak na pracovní tak na zdvihací stroje. Ochrany před nebezpečným dotykem živých částí může být dosaženo buďto vhodným konstrukčním opatřením přímo na rozváděči nebo doplňujícími opatřeními, která mají být učiněna během montáže. K tomu může být vyžadována informace ze strany výrobce. Příkladem doplňujících opatření je instalace nekrytého rozváděče bez dalších úprav v místech, kde je dovolen přístup jen pro kvalifikovanou obsluhu. Bohužel velmi často dochází k zásahům do rozváděče bez ohledu na tuto tyto notoricky známá pravidla. Živé části musí být úplně kryté izolací, která může být odstraněna pouze násilím (základní izolace). Tato izolace musí být vyrobena z vhodných materiálů schopných odolávat dlouhodobě mechanickému, elektrickému a tepelnému namáhání, jemuž může být během provozu vystavena. Pozor, nátěry, smalty, laky a podobné výrobky se samy o sobě nepovažují za poskytující dostatečnou izolaci pro ochranu před úrazem elektrickým proudem v běžném provozu. Na druhou stranu ani žlutozelený vodič, přelepený černou izolační páskou použitý jako fázový, nelze považovat za vodič s dvojitou izolací. Rozváděče musí obsahovat vnitřní zábranu nebo clonu chránící všechny živé části, takže není možné se jich neúmyslně dotknout, jsou-li dveře otevřeny. Jestliže jakékoliv části za přepážkou nebo uvnitř krytí vyžadují občasnou manipulaci (jako např. výměna žárovky nebo tavné vložky pojistek), odstranění, otevření nebo vysunutí bez použití klíče nebo nástroje a bez vypnutí musí být možné pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky. Za přepážkou nebo uvnitř krytí musí být zábrana, která chrání osoby, aby se nedostaly neúmyslně do kontaktu s živými částmi nechráněnými jiným ochranným opatřením. Tato zábrana však nemusí chránit osoby před úmyslným dotykem, sáhnou-li za zábranu rukou. Ochranný vodič v rozváděči sestává buď ze samostatného ochranného vodiče, nebo z vodivých konstrukčních částí, nebo z jejich kombinace. Tento ochranný vodič zajišťuje: ochranu před následky poruch uvnitř rozváděče, ochranu před následky poruch ve vnějších obvodech napájených z rozváděče. Některé neživé části rozváděče, které nepředstavují nebezpečí: buď proto, že se jich nelze dotknout na velkých plochách nebo nemohou být uchopeny rukou, nebo proto, že jsou malé velikosti (přibližně 50 mm x 50 mm) nebo jsou umístěny tak, že je vyloučen jakýkoliv kontakt s živými částmi, nemusí být spojeny s ochrannými obvody. To platí pro šrouby, nýty a štítky a dále pro elektromagnety stykačů nebo relé, magnetická jádra transformátorů (pokud nemají svorku pro připojení k ochrannému vodiči), některé části spouští atd., bez ohledu na jejich velikost. Svorky pro připojení vnějších ochranných vodičů a plášťů kabelů musí být, kde je to požadováno, holé, a není-li stanoveno jinak, vhodné pro připojení měděných vodičů. Připojovací prostředky pro zajištění celistvosti neživých částí s vnějšími ochrannými vodiči nesmí mít žádnou jinou funkci, například nesmí se jednat o šroub, který slouží pro upevnění krytu. 159

166 Pro vodiče PEN musí platit další doplňující požadavky, které v podstatě vychází z požadavků ČSN ed.2: min. průřez ochranného vodiče PE (PEN) musí být 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al, vodiče PEN nemusí být izolovány uvnitř rozváděče, nosné části nesmí být použity jako vodič PEN, avšak montážní kolejnice vyrobené z mědi nebo hliníku mohou být použity jako vodiče PEN. V rozváděčích může být použita i jiná metoda zabezpečující ochranu před úrazem elektrickým proudem, a které nevyžadují ochranný obvod, jedná se například o: elektrické oddělení obvodů, celková izolace. Označování: S označením a to především u provozovaných strojů, bývají velmi často problémy. Hlavně u dovezených strojů z ciziny, kdy u stroje z Evropy ten problém není až tak zásadní, ale pokud máte stroj z ASIE tak to u většiny elektrotechniků už vyvolá úsměvné rozpaky ve tváři. V rozváděči musí být možné identifikovat jednotlivé obvody a k nim příslušející jisticí přístroje. Ovšem toto označení musí být srozumitelné a snadno identifikovatelné a pochopitelně souhlasit s předloženou dokumentací. Jsou-li označeny jednotlivé části zařízení rozváděče, musí použitá označení souhlasit s označeními ve schématech zapojení, která mohou být dodána spolu s rozváděčem a musí být v souladu s IEC Závěr Obecně lze říci, že revize strojů není tak jednoduchá jak by se mohlo na první pohled zdát a to především proto, že se stroje skládají z mnoha částí, které spolu tvoří jeden celek. Z textu přednášky jednoznačně vyplývá, že nedílnou součástí jsou i rozváděče, které bývají velmi často ve velmi žalostném stavu a to především proto, že bývají nedostupné a to především u zdvihacích strojů. Přednáška byla zaměřena zejména, na zdůraznění základních prvků především s ohledem na bezpečnost strojů a to jak po elektrické stránce, tak po stránce strojní, protože banální elektrické porucha může být příčinou závažného problému po strojní stránce. Přednáška byla určena zejména na elektrotechniky a revizní techniky, kteří provádějí zmiňované kontroly, prohlídky a měření a v praxi se setkávají s problémy, které jsme se snažili popsat a vysvětlit. Je zřejmé, že problémů s kterými se setkáváme při své činnosti je výrazně více, nicméně jsme přesvědčeni, že ty nejzásadnější a to především s ohledem na bezpečnost zařízení jsme popsali a vysvětlili. 160

167 Identifikace a zařazení elektrických zařízení Revize Stroje dle ČSN EN ed.2. nebo revize Spotřebiče ČSN ed.2 Základní postupy při ověřovaní bezpečnosti rozdíl mezi strojním zařízením a elektrickým spotřebičem Autoři: Ing. Vladimír Macháček, inspektor EZ a ZZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem Milan Dolenský, lektor, RT EZ - E1/B Odborná korektura: Ing. Jiří Sluka, inspektor EZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem V rámci této přednášky bychom se rádi zaměřili na problematiku, která vyplynula ze změny norem ČSN a ČSN , a které byly nahrazeny normou ČSN ed.2. Norma ČSN ed.2. nahradila výše zmiňované normy od , čili je v platnosti skoro 2 roky a mám pocit, že dohadů a otázek kolem spotřebičů je čím dál tím víc. Na ty nejvíce opakované bychom se v této přednášce zaměřili. Spotřebiče bývají podceňovanou tématikou, ale jak se v následujícím textu přesvědčíme, i to co se může zdát z počátku jasné tak po podrobnějším pohledu se zásadně změní. Co se týká identifikace nebo chcete-li zařazení, kdy se jedná o spotřebič (elektrické nářadí) a kdy už je to stroj, tak s tím byly vždy určité problémy. Ale toto není jediné úskalí, které vyplývá z této problematiky. Revizní technik ve chvíli kdy se postaví před elektrické zařízení, toto musí zatřídit a v podstatě postupovat dle patřičné legislativy. Víte sami, že pokud revidujete stroj postupujete dle ČSN EN ed.2, ve chvíli kdy revidujete spotřebič tak se řídíte dle normy ČSN ed.2, pokud revidujete zdvihací stroj tak použijete normu ČSN EN ed.2 a nakonec aby to nebylo tak jednoduché tak spotřebiče, které jsou součástí instalace revidujeme dle řady norem ČSN No, a aby to bylo ještě trošku komplikovanější tak nesmíme zapomínat na termíny revizí, které se řídí dle norem ČSN z3 a v případě spotřebičů ČSN ed.2. Jak vidíte tak situace kolem zatřídění spotřebič-stroj-instalace je velmi důležitá nejenom z důvodů přiřazení jednotlivých norem, ale pochopitelně i z důvodu, kdo může dané zařízení revidovat. Zdali revizní technik s osvědčením E4A nebo E2A. Samozřejmě revizní technik s osvědčením E2A musí řešit pouze to jaký postup použije, a jaké normy a termíny napíše do revizní zprávy. V případě revizního technika E4A to tak jednoduché není, protože s tímto osvědčením můžete provádět pouze revize spotřebičů a v případě rozšíření o stroje i strojů, ale nikoliv instalace. Než se pustíme do praktických příkladů, tak si připomeneme jednotlivé definice, které by nám měli zatřídění jednotlivých elektrických zařízení zjednodušit a usnadnit. DEFINICE (ČSN ed.2) Elektrický spotřebič elektrické zařízení určené k užívání, aniž by bylo nutné je předem nějakým způsobem seřizovat, zařízení se jednoduchým způsobem připojuje k napájení (el. síti, transformátoru, měniči apod.). Za elektrický spotřebič se ve smyslu této normy považuje i elektrické ruční nářadí. Ruční elektrické nářadí je elektrickým motorem nebo magneticky poháněný stroj, určený k vykonávání mechanické práce a konstruovaný tak, že motor s ostatními částmi stroje 161

168 tvoří sestavu, která může být snadno přenesena do místa činnosti, a která je při práci držena v ruce nebo zavěšena (např. el. brusky, nůžky, vrtačky, bourací kladiva, hoblíky, pily, úhlové brusky atd.). Nepřipevněný spotřebič spotřebič, který není připevněný. Poznámka: přenosný spotřebič - spotřebič, kterým se při práci manipuluje, nebo jiný než připevněný spotřebič o hmotnosti menší než 18 kg(tuto definici v nové normě nenajdete). Připevněný spotřebič spotřebič, který je určen k používání, když je připevněn k podložce nebo jiným způsobem trvale zajištěn na určitém místě. Spotřebič držený v ruce nepřipevněný spotřebič určený k tomu, aby byl během normálního používání držen v ruce, přičemž případný motor nebo elektrický pohon je nedílnou součástí spotřebiče. Elektrické ruční nářadí nářadí držené při práci v ruce a využívající ke své činnosti elektrickou energii. El. ruční nářadí se ve smyslu ČSN ed. 2 zahrnuje mezi spotřebiče držené při práci v ruce. Revize elektrického spotřebiče souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou, měřením a zkoušením zjišťuje stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti. Součástí revize spotřebiče je vypracování dokladu o revizi. Kontrola elektrického spotřebiče činnost, při které se prohlídkou a zkoušením chodu zjišťuje technický stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti. Rozsah kontrol a revizí elektrických spotřebičů Při provádění kontrol a revizí elektrických spotřebičů je třeba respektovat příslušné požadavky obsažené v průvodní dokumentaci (návod výrobce pro montáž obsluhu, opravy, údržbu atd.) aby bylo spolehlivě ověřeno, že kontrolovaný a revidovaný spotřebič svými parametry odpovídá průvodní technické dokumentaci výrobce a je ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat ani věcí. Definici stroje nalezneme v NV 176/2008 Sb. - o technických požadavcích na strojní zařízení, která nahradila NV24/2003Sb. Strojním zařízením se rozumí: 1. soubor, který je vybaven nebo má být vybaven poháněcím systémem, který nepoužívá přímo vynaloženou lidskou nebo zvířecí sílu, sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá, vzájemně spojených za účelem stanoveného použití, 2. soubor uvedený v bodě 1, kterému chybí pouze ty součásti, které jej spojují s místem použití nebo se zdroji energie a pohybu, 3. soubor uvedený v bodě 1 nebo 2, který je schopen fungovat až po namontování na dopravní prostředek nebo po instalaci v budově nebo na konstrukci, 4. soubory strojních zařízení uvedené v bodě 1, 2 nebo 3 nebo soubor neúplných strojních zařízení, které jsou za účelem dosažení stejného výsledku uspořádány a ovládány tak, aby fungovaly jako integrovaný celek, nebo 5. soubor sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá, vzájemně spojených za účelem zvedání břemen a jejichž jediným zdrojem energie je přímo vynaložená lidská síla, 162

169 b) vyměnitelným přídavným zařízením se rozumí takové zařízení, které po uvedení strojního zařízení nebo traktoru do provozu je k tomuto strojnímu zařízení nebo traktoru připojeno obsluhou za účelem pozměnění jeho funkce nebo přidání nové funkce, není-li toto zařízení nástrojem, c) bezpečnostní součástí taková součást strojního zařízení, 1. která plní bezpečnostní funkci, 2. která se uvádí na trh samostatně, 3. jejíž selhání nebo chybná funkce ohrožuje bezpečnost osob a 4. která není nezbytná k tomu, aby strojní zařízení fungovalo, nebo pomocí níž je možno nahradit běžné součásti nezbytné pro fungování strojního zařízení. d) příslušenstvím pro zdvihání součást nebo zařízení, které, aniž by bylo připojeno ke zdvihacímu strojnímu zařízení, umožňuje uchycení břemene a které se nachází mezi strojním zařízením a břemenem či na samostatném břemeni, nebo které je určeno k tomu, aby tvořilo nedílnou součást břemene, a které se uvádí na trh samostatně; za příslušenství pro zdvihání se považují rovněž vázací prostředky a jejich součásti, e) řetězy, lany a popruhy takové řetězy, lana a popruhy, které jsou navrženy a konstruovány pro účely zvedání jako součást stroje nebo příslušenství pro zdvihání, f) odnímatelným mechanickým převodovým zařízením odnímatelná součást přenášející energii ze strojního zařízení s vlastním pohonem nebo z traktoru na poháněný stroj, která propojuje jejich první pevná ložiska; pokud se uvádí na trh s ochranným krytem, považuje se za jeden výrobek, g) neúplným strojním zařízením soubor, který sám o sobě nemůže plnit určitou funkci. Neúplné strojní zařízení je určeno pouze k zabudování do jiného strojního zařízení nebo do jiného neúplného strojního zařízení či zařízení nebo ke smontování s nimi, čímž se vytvoří strojní zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení; poháněcí systém je neúplným strojním zařízením. Rozsah platnosti ČSN ed.2 stanovuje způsob, rozsah a postup: revizí a kontrol nepřipevněných elektrických spotřebičů během jejich užívání a revizí nepřipevněných elektrických spotřebičů po opravách. Norma ČSN ed.2 platí pouze pro: elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely, elektrická nepřipevněná svítidla, elektrická zařízení informační techniky, přístroje spotřební elektroniky, prodlužovací a odpojitelné přívody, přístroje používané v laboratořích, elektrické ruční nářadí, el. spotřebiče v průmyslu a řemeslné činnosti ve vnitřních i venkovních prostorách, elektrické spotřebiče ve veřejných prostorách a objektech (školy, zdravotnické objekty, hotely, ubytovny, kempy atp.), 163

170 elektrické spotřebiče v prostorách a objektech pro administrativní činnosti, ostatní elektrické spotřebiče podobného charakteru. Norma ČSN ed. 2 se nevztahuje na elektrické spotřebiče na napětí SELV a PELV, které se nepřipojují k síti nn, elektrické spotřebiče podléhající zvláštním předpisům to znamená na: elektrické spotřebiče, které jsou součástí pevného rozvodu, zdravotnické elektrické přístroje, elektrická technická zařízení používaná při hornické činnosti a při pracích souvisejících, elektrická zařízení do prostorů s nebezpečím výbuchu, strojní zařízení - ČSN EN ed.2, svářečky ČSN EN , ČSN EN ed.3. Norma ČSN EN ed.2 platí pouze pro: používání elektrických, elektronických a programovatelných elektronických zařízení a systémů u strojů, které nejsou během činnosti přenosné rukou, včetně skupiny strojů, které pracují společně koordinovaným způsobem, elektrické zařízení nebo části elektrických zařízení, které pracují se jmenovitými napájecími napětími nepřesahujícími V v případě střídavého proudu (AC) a V v případě stejnosměrného proudu (DC) a se jmenovitými napájecími kmitočty nepřesahujícími 200 Hz. Norma ČSN EN nespecifikuje doplňující a zvláštní požadavky: které mohou platit pro elektrická zařízení strojů, včetně těch, které jsou určeny pro používání na volném prostranství (tj. mimo budovy nebo jiné ochranné konstrukce); používají, zpracovávají nebo vyrábějí potenciálně výbušný materiál (např. barvy nebo piliny); jsou určeny pro používání v prostředích s nebezpečím výbuchu a/nebo hořlavých prostředích; představují zvláštní rizika při výrobě nebo používání určitých materiálů; jsou určeny pro používání v dolech; jsou šicí stroje, jednotky a systémy viz EN ; jsou zdvihací stroje viz EN Silové obvody, kde se používá elektrická energie přímo jako pracovní nástroj, jsou z této části IEC vyloučeny. Rozdělení elektrických spotřebičů do skupin podle užívání Skupina A Spotřebiče poskytované formou pronájmu provozovateli nebo přímému uživateli. Skupina B Spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích apod..). Skupina C Spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách. 164

171 Skupina D Spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, hotely, kluby, internetové kavárny apod.). Skupina E Spotřebiče používané při administrativní činnosti. Poznámka: Rozdělení do skupin nemá vliv na vlastní průběh revize. Je důležité pro určení lhůt mezi revizemi. Pokud není známo, do které skupiny je revidovaný spotřebič zařazen, nebrání to provedení revize. Provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů - kontroly nepřipevněných elektrických spotřebičů (prohlídka a zkouška chodu) provádí jejich uživatel před jejich použitím Termín před použitím se u spotřebičů skupiny D (spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách školy, kluby, hotely, internetové kavárny atd.) vztahuje na zahájení činnosti. Zahájení činnosti např. výuky ve škole, nebo poskytnutím dalšímu uživateli hostu v hotelovém pokoji. K tomu jak tuto činnost provádět musí být uživatel poučen. Poučení se nevztahuje na hotelové a ubytované hosty, nemocniční pacienty atd. K tomu slouží návod výrobce nebo dodavatele obsažený v jeho průvodní dokumentaci nebo místní provozní bezpečnostní předpis. První pravidelná revize se provádí nejpozději ve lhůtě dané tabulkou 1 od uvedení do provozu. V případě velmi častého používání elektrického ručního nářadí (více než 250 provozních hodin za rok) je vhodné stanovit kratší lhůty pravidelných revizí místním provozním bezpečnostním předpisem. Poznámka: v ČSN byly na základě provozních hodin spotřebiče (nářadí) zatříděny do skupin A, B, C. Lhůty kontrol a revizí se uplatňují také u elektrických spotřebičů i v případě jejich dlouhodobého pronájmu. Kontroly a revize se vztahují i na prodlužovací a odpojitelné přívody. V případě, že přívod obsahuje ochranný vodič ověřuje se jeho celistvost a odpor a aplikují se lhůty pro spotřebiče třídy ochrany I. I. 165

172 Pro prodlužovací přívody se při stanovení lhůt pravidelných revizí používají stejné lhůty jako lhůty uvedené pro spotřebiče držené v ruce. Pro odpojitelné přívody platí stejné lhůty, jako pro spotřebiče se kterými se používají. Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení, včetně základních definic jsou uvedeny v ČSN ed.2 Tato norma platí pro: pohyblivé přívody elektrických předmětů pevně připojené i oddělitelné a pro prodlužovací přívody nn. kabelové a šňůrové soupravy, určené pro zřizování dočasných vedení (např. prozatímních zařízeních). Tato norma neplatí pro: pohyblivé přívody používané na silničních vozidlech, drážních vozidlech, plavidlech a letadlech, pohyblivé přívody, tvořící součást vlastního rozvodu pracovních strojů, výtahů a zdravotnických přístrojů. Pohyblivý přívod: Elektrický přívod provedený ohebným kabelem nebo šňůrou opatřenou na konci vidlicí, od něhož se vyžaduje, aby umožňoval volný pohyb připojeného elektrického spotřebiče nebo zařízení v rozsahu daném délkou přívodu. Poddajný přívod: Elektrický přívod provedený šňůrou nebo ohebným kabelem, od něhož se vyžaduje, aby umožňoval pohyb připojeného elektrického spotřebiče/zařízení v určitém vymezeném rozsahu (spotřebič se vzhledem k místu připojení pohybuje málo nebo místo užívání je stálé). Ohebný kabel: Kabel, u něhož se vyžaduje, aby byl při používání ohebný a jehož konstrukce a materiály umožňují splnit tyto požadavky. Šňůra: Ohebný kabel s omezeným počtem žil malého průřezu. Odpojitelný přívod: Sestava složená z ohebného kabelu nebo šňůry vybavená nerozebíratelnou (neoddělitelnou) vidlicí a nerozebíratelnou (neoddělitelnou) nástrčkou, určená pro připojení elektrického spotřebiče k napájecímu zdroji. Prodlužovací přívod: Pohyblivý přívod, který je vybaven na jednom konci vidlicí a na druhém konci pohyblivou zásuvkou. U spotřebičů třídy ochrany I a prodlužovacích a odpojitelných přívodů se před uvedením do provozu doporučuje ověřit spojitost ochranného vodiče. Pohyblivé přívody bez ochranného vodiče mohou být provedeny jen jako neoddělitelně (nerozebíratelně) spojené s vidlicí a na druhém konci buď pevně připojené ke svorkám 166

173 elektrického předmětu třídy ochrany II nebo III, A nebo opatřené nezáměnnou nástrčkou určenou pro přívodky elektrických předmětů třídy ochrany II nebo III. Dvoužilové kabely nebo šňůry se nesmějí používat jako prodlužovací přívody. Prodlužovací přívody nesmí být provedeny z vodičů plochého provedení typu jádra Y případně H. U třífázových pohyblivých přívodů a prodlužovacích přívodů provedených z ohebných kabelů nebo šňůr se používá samostatný ochranný vodič PE a samostatný nulový (střední) vodič N. Připojené žíly u vidlice musí být v souladu s připojenými žilami pohyblivé zásuvky. Pokud elektrický spotřebič nebo zařízení nemá pro svoji funkci připojen nulový (střední) vodič ale pouze ochranný vodič PE může být pohyblivý přívod proveden jako čtyřžilový. Pokud u pohyblivých přívodů s ochranným vodičem nelze najít takové technické řešení, které by zajistilo, že přívod je neoddělitelně (nerozebíratelně) spojen s vidlicí, případně se zásuvkou nebo nástrčkou musí výrobce pohyblivého přívodu při připojování vidlice, zásuvky nebo nástrčky dodržet pokyny pro jejich montáž, dodané výrobcem. Prodlužovací pohyblivé přívody musí být opatřeny vidlicí i pohyblivou zásuvkou téhož vzoru, na týž jmenovitý proud a totéž jmenovité napětí. Na prodlužovací přívody se nesmí použít kabelů nebo šňůr průřezu menšího než 1mm 2 Cu při jmenovitém proudu 10A a délce do 10m a než 1,5mm 2 Cu při jmenovitém proudu 16A do délky maximálně 50 m. Prodlužovací pohyblivé přívody ukončené vícenásobnou pohyblivou zásuvkou musí mít na zásuvce uvedenou hodnotu jmenovitého napětí, jmenovitého maximálního proudu, použitý průřez ohebného kabelu a hodnotu maximálního celkového odběru. Na štítku kabelového navijáku musí být uvedeno proudové nebo výkonové zatížení při rozvinutém a svinutém kabelu nebo šňůry. Celková délka pohyblivého přívodu (včetně použitých prodlužovacích přívodů nemá překročit 50 m. Je li vyjímečně nutno zřídit pohyblivý přívod delší, musí se u připojovaného spotřebiče zajistit a ověřit spolehlivé působení ochrany před úrazem elektrickým proudem (viz. ČSN ed.2). Na jednu vidlici smí být připojen jen jediný pohyblivý přívod. Totéž platí i pro nástrčky a pohyblivé zásuvky. Lhůty pravidelných revizí mohou být případně na základě analýzy rizik stanoveny odlišně. Elektrické spotřebiče provozované v záruční lhůtě (stanovené zákonem, výrobcem nebo prodejcem) se revidují pouze v rozsahu nevyžadujícím zásah do jejich konstrukce. Provádí se prohlídka a měření elektrických parametrů. Termín první revize se počítá od uvedení do provozu. Lhůty pravidelných revizí připevněných elektrických spotřebičů jsou stejné jako lhůty revizí elektrických instalací a řídí se lhůtami uvedenými v ČSN Doklad o revizi Doklad o revizi musí obsahovat: přesné označení, výrobní nebo inventární číslo, název spotřebiče, datum revize, 167

174 výsledek prohlídky spotřebiče, výsledek provedených zkoušek (uvedení použitých metod měření a uvedení zjištěných hodnot), vyhodnocení zkoušky chodu, celkové vyhodnocení stavu z hlediska bezpečnosti, stanovení lhůty další revize, jméno revidujícího. U provozovatelů elektrických spotřebičů skupiny poskytovaných zaměstnancům k výkonu činnosti je možné provádět dokladování revizí podle jejich vnitřního předpisu, který je prokazatelně zakotven v pracovním nebo provozním řádu. Praktické příklady: 1) Zářivka Ve chvíli kdy je zářivka připevněna a připojena na pevnou instalaci, řídíme se dle ČSN v případě pravidelné revize nebo ČSN při výchozí revizi. Jasné a srozumitelné, ale co v případě, že danou zářivku najdete připevněnou na kovové konstrukci s pohyblivým přívodem, kterou používají při údržbě jako přenosné svítidlo. Tady se zvolí postup dle ČSN ed.2. 2) Dvoukotoučová bruska Jedná se o spotřebič, který je určen k používání v připevněném stavu a tudíž se na něj ČSN ed. 2 nevztahuje. Ale velmi často je tento spotřebič na pracovním stole pouze položen a přemísťuje se po stole dle potřeby. Nebo je připevněn ke kovové konstrukci, ale ta už není připevněna k podlaze a tudíž s celkem lze volně hýbat. V takovém případě musíme vycházet z původního určení, kde bude napsáno, že bruska je určena k používání v připevněném stavu a postupujeme dle řady ČSN Pokud návod není, tak by měl být MPBP, nebo po dohodě s uživatelem či provozovatelem zatřídíme daný spotřebič. 3) Mikrovlnná trouba Spotřebič třídy I. nepřipevněný, ČSN ed.2. Co ve chvíli, kdy je přivrtaná k desce, jelikož došlo k odcizení a tudíž jí zajistili proti odcizení? V první chvíli je potřeba řešit, zda tímto opatřením nedošlo k poškození daného spotřebiče. Až poté budeme řešit zda se jedná o spotřebič nepřipevněný a postup dle ČSN ed.2 nebo o spotřebič připevněný a postup dle řady ČSN Postup stejný jako v předchozím případě. 4) Bruska na podlahy Opět na první pohled velmi jednoduchá identifikace. Spotřebič třídy I. držený při práci v ruce, ČSN ed.2. V tomto případě došlo k zjednodušení ve smyslu odstranění podmínky 18 kg, takže nemusíme pracně dohledávat, kolik daný spotřebič váží. Na druhou stranu, kde je hranice zdali se nejedná o stroj a tedy neprovádět revizi podle ČSN ed.2, ale podle ČSN EN ed.2. Někdo dokáže obsluhovat i 30kg zařízení a jiný může mít problém i 10kg spotřebičem-strojem. 5) Úhlová bruska Jednoznačně spotřebič třídy II., ČSN ed.2. Ale co ve chvíli kdy byla odstraněna vidlice a přívod je pevně spojen v krabici? Stejně jako v předchozích příkladech, na začátku musíme zjistit, jestli nedošlo k poškození daného výrobku a tím v podstatě 168

175 k provedení neodborného zásahu a až poté pokračovat v identifikaci zařazení do skupiny a následné revizi. 6) Elektrické ruční nářadí tř:i Je mylné se domnívat, že v současné době je elektrické ruční nářadí pouze tř:ii. Stále se používají velké klempířské pájky tř:i ale jejich rukojeť je z izolačního materiálu. I vrtačky které mají magnetické upínání jsou v provedení tř:i. 7) Elektrické ruční nářadí bez výrobního a identifikačního štítku Pokud nastane situace, kdy nám někdo předloží k revizi spotřebič nebo nářadí bez štítku, (např. ruční el. vrtačku) musíme zjistit technické parametry měřením. Tj. změřit proud popřípadě příkon. Třídu lze usoudit ze způsobu provedení a přívodní napájecí šňůry. A nakonec po dohodě s provozovatelem provedeme identifikaci popis spotřebiče tak, aby bylo jednoznačně jasné a prokazatelné, že se jedná o tento konkrétní spotřebič uvedený v revizi pod vlastním identifikačním číslem nebo označením. Závěr Jak z předchozích řádků vyplývá tak problematika spotřebičů, byť se na první pohled nezdá tak je poměrně náročná a to především v samotné identifikaci o jaké zařízení z hlediska elektriky se jedná. Samozřejmě základem je předcházet nebezpečným stavům a úrazům elektrickým proudem a v samotném důsledku je jedno jaký postup si zvolíte, ale jakým způsobem provedete revizi a kontrolu. Vždy je potřeba vycházet z návodu výrobce, případně z MPBP a v neposlední řadě komunikovat s uživatelem, jelikož těžko odhadnete zda se daný spotřebič používá hodinu denně a nebo 15 hodin. Stejně tak nevíte zda se spotřebič používá uvnitř nebo venku. Toto vše je potřeba řešit s jednotlivými uživateli. Současná legislativa nenařizuje provádět pravidelné revize a kontroly elektrických spotřebičů používaných v domácnosti. Doma si každý za své zdraví a majetek zodpovídá sám. Z vlastní zkušenosti vím, že této problematice není vždy ze strany provozovatelů a majitelů věnována dostatečná pozornost. Především u malých firem mnohdy ani nevědí (nebo se tak tváří), že něco takového má být vůbec prováděno. Revize elektrického ručního nářadí a spotřebičů nejsou velmi často součástí běžně prováděných revizí (ve smyslu ČSN ) a proto si provozovatelé příslušné povinnosti plně neuvědomují. Cílem je zabezpečit především ochranu před úrazem elektrickým proudem a také ochranu proti požáru. 169

176 Strojní zařízení jako určené technické zařízení elektrické nainstalované v objektech působnosti Drážního správního úřadu. Autoři: Ing. Vladimír Macháček, inspektor EZ a ZZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem Milan Dolenský, lektor RT EZ - E1/B Odborná korektura: Ing. Jiří Sluka, inspektor EZ TIČR, pobočka Ústí nad Labem Pokud se budeme v rámci naší činnosti (např. při provádění revizí) pohybovat v oblasti působnosti drážního správního úřadu, musíme mít na zřeteli, že osvědčení vydané TIČR v těchto prostorech neplatí. Vyplývá to i ze zákona č. 174/1968 Sb., kde je uvedeno v 3 odstavec 2 písmeno b: Působnost organizací státního odborného dozoru se nevztahuje na technická zařízení, podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku obrany dopravy a informatiky, na objekty s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra nebo organizační složka státu, která je zřízena k plnění úkolů Ministerstva vnitra a na technická zařízení podléhající podle zvláštního právního předpisu dozoru státního úřadu pro jadernu bezpečnost. V praxi tato situace může nastat například ve strojní dílně údržby drážního depa, kde nainstalovaný obráběcí stroj je úplně stejného typu jako stroj nainstalovaný v dílně průmyslového podniku naproti. Jedná se o stejné zařízení od stejného výrobce ale nainstalované ve dvou rozdílných objektech. Ten první je určené technické zařízení elektrické v provozu podle 48 zákona 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky Ministerstva dopravy č. 16/2012 Sb. A ten druhý je vyhrazeným technickým zařízením elektrickým ve smyslu zákona č. 174/1968Sb., a vyhlášky 73/2010 Sb., která stanovuje vyhrazená elektrická technická zařízení zařazuje je do tříd a skupin a řeší podmínky jejich bezpečnosti. Je jasné, že toto srovnání se zcela jistě nebude týkat zařízení a instalací, které mají co do činnosti s dopravou a zabezpečovací technikou na dráze. Vždyť jenom kolik je druhů určených technických elektrických zařízení v působnosti Drážního úřadu. Například jenom pro ilustraci: Silnoproudé zařízení drážní zabezpečovací techniky; Elektrické zařízení lanových drah; Pevná trakční zařízení železničních drah; Pevná trakční zařízení železničních drah Pevná trakční zařízení tramvajových a trolejbusových drah. Co se týče základní definice vyhrazených technických zařízeních ve smyslu zákona 174/1968 Sb. je uvedena v 6b. Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Vyhláška 73/2010 Sb. (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) stanoví tato zařízení v 2 odstavec 1 písmeno a,b. 170

177 Jsou to zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace. Dále zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Co se týče určených technických zařízeních ve smyslu vyhlášky č.100/19895 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy jsou uvedena v 1. Určená technická zařízení (dále jen zařízení) jsou zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů. Je jasné, že všeobecná část zařízení a elektroinstalace, které se netýkají dopravy tj. drážních vozidel, dopravní zabezpečovací techniky, tramvajové a trolejbusové dráhy si je podobná. A proto lze postupovat v obou případech podle norem, které jsou běžně používány a jsou jimi stanoveny podmínky bezpečnosti strojních zařízení a ochrany před úrazem elektrickým proudem. Základní normou, která řeší problematiku bezpečnosti strojních zařízení je ČSN EN ed.2 a podle této normy budeme postupovat i v případě, že strojní zařízení je nainstalováno v objektu, kde má působnost Drážní správní úřad. Jenom pro ilustraci - výrobce strojního zařízení při jeho výrobě většinou ani neví jestli stroj bude pracovat v objektech, které spadají do kompetence Technické inspekce Česká republiky nebo do působnosti Drážního správního úřadu. Zcela jistě musí splňovat požadavky dané zákonem č. 22/1997 Sb., který řeší technické požadavky na výrobky a je platný jak v oblasti působnosti TIČR tak v oblasti působnosti Drážního správního úřadu. Základ pro kontrolu a prohlídku elektrického zařízení strojů tvoří požadavky uvedené v ČSN EN ed.2 (dále jen normy) Bezpečnost strojních zařízení Elektrická zařízení strojů. Požadavky jsou uvedeny již od kapitoly 4 Všeobecné požadavky až po kapitolu 18 Ověřování. Z praxe můžeme potvrdit, že alespoň průměrná znalost požadavků uvedených v této normě dává reviznímu technikovi šanci provést kontrolu a prohlídku stroje na požadované úrovni. V informativní příloze B normy, je uveden Dotazník pro elektrická zařízení strojů. Jedná se v podstatě o ucelený blok informací, který právě kopíruje obsah normy a jejich požadavků. Tyto informace by měl vlastně podávat konečný uživatel zařízení. Tím, že se vyplní tento dotazník (alespoň částečně), je usnadněna dohoda mezi výrobcem a uživatelem zařízení. Pokud se splní podmínky uvedené dotazníku, měly by být splněny i základní požadavky normy. My se budeme zabývat kontrolou elektrického zařízení stroje, kterou provádí revizní technik, v rámci vstupní kontroly - výchozí revize. Čl. 5.2 Svorka pro připojení k vnější ochranné uzemňovací soustavě Svorka pro připojení ochranného vodiče je umístěna v sousedství fázových svorek, má dostatečný průřez a jako jediná na stroji je označena PE. Minimální průřez ochranného vodiče je uveden v tabulce 1. normy. Pokud se pozorně na tuto tabulku podíváte, tak zjistíte, že požadavky na průřez měděného ochranného vodiče přívodu plně korespondují i s požadavky na Minimální průřezy ochranných vodičů uvedených v ČSN ed.2 (tabulka 54.3). Takže tyto průřezy pro zkušené revizní techniky nejsou samozřejmě žádným objevem a shodují se s obecně zavedenými požadavky. Svorka ochranného obvodu musí být označena písmeny PE a to jako jediná na celém stroji a pouze na této svorce, jako na jediné na celém stroji, může dojít k rozdělní soustavy TN-C na soustavu TN-C-S, tady z ochranného vodiče PEN na PE a N, přičemž střední 171

178 vodič N musí být zřetelně označen, jak na stroji, tak i v technické dokumentaci a musí být pro něj vytvořena zvláštní izolovaná svorka. Čl Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí (ŽČ) Použité krytí elektrického zařízení odpovídá vnějším vlivům, kterým je zařízení vystaveno. Stupeň ochrany krytem musí odpovídat požadavkům na daný prostor, které samozřejmě vychází z určení vnějších vlivů ( Protokol o určení vnějších vlivů ) dle požadavků ČSN Dle čl normy musí stupeň ochrany krytem splňovat krytí minimálně IP2X (IPXXB) a pokud jsou horní plochy krytu snadno přístupné, musí být stupeň ochrany před nebezpečným dotykem ŽČ poskytovaný horní plochou krytu nejméně IPX4 (IPXXD). V čl jsou požadavky ochrany ŽČ krytem rozebrány poměrně detailně, ale v podstatě vychází z požadavků uvedených v ČSN ed.2 normativní příloha A, čl.a.2. Prostředky základní Přepážky nebo kryty. Stupeň ochrany krytem je také uveden v čl normy to ve vztahu k používanému řídícímu zařízení. V tomto článku jsou podrobně uvedeny stupně ochrany krytem pro jednotlivé části, jako jsou například spouštěče motorů, sběrací kroužky apod. Dle mého názoru je tato kontrola u elektrických zařízení strojů velice důležitá, protože si musíme uvědomit, že stroj je vyroben pro nějaké účely a obsluhuje jej nějaká obsluha, která se nesmí při běžné činnosti dostat do kontaktu se živou částí elektrického zařízení stroje. Čl Hlavní vypínač všeobecně, čl Typ Každý přívod elektrické energie je opatřen hlavním vypínače. Jako hlavní vypínač lze v podstatě použít jakýkoliv odpínač nebo odpojovač (s pojistkami nebo bez pojistek) či jistič, který zároveň slouží jako nadproudová ochrana. Jako hlavní vypínač lze použít i zásuvkové spojení pro elektrické napájení ohebným kabelem. Hlavní vypínač vždy musí být označen jako HLAVNÍ VYPÍNAČ (i v případě vypínání stroje přímo ze zásuvky). Hlavní vypínač musí být použit pro každý napájecí zdroj stroje, pro napájecí zdroj připojený k napájecí soustavě motorů nebo skupiny motorů tvořené přípojnicovými rozvody, pro každý vestavěný zdroj. Tam, kde je použito dvou nebo více hlavních vypínačů, je nutné zajistit vzájemné ochranné blokování v případě, může-li dojít k nebezpečnému stavu nebo poškození stroje či výrobku. Hlavním vypínačem musí být vypínány všechny silové a řídící obvody. Může se však stát, že některé obvody není žádoucí vypínat. Jedná se zejména o obvody napájející zásuvky nebo osvětlení, které je nutné použít při opravě či údržbě zařízení. Obvody, které nejsou vypínány hlavním vypínačem musí mít v blízkosti hlavního vypínače vhodně umístěn trvalý výstražný štítek. Na tuto skutečnost musí být upozorněno v Návodu pro obsluhu a údržbu zařízení a v blízkosti každého nevypínaného obvodu musí být umístěn trvalý výstražný štítek s výstrahou, že obvod není vypínán hlavním vypínačem, nebo nevypínaný obvod musí být oddělen od ostatních obvodů. Doporučuji tyto štítky důsledně kontrolovat, protože v praxi nejsou běžně trvalé štítky v blízkosti hlavních vypínačů nebo obvodů nevypínaných hlavním vypínačem umísťovány. To, že štítek informující o tom, že některé obvody nejsou vypínány hlavním vypínačem, není v blízkosti daných obvodů umístěn, není pouze kosmetická vada, ale jedná se o přímé ohrožení osob provádějících obsluhu či údržbu zařízení. Čl Hlavní vypínač - požadavky, čl Ovládací prvek Hlavní vypínač (pokud to není jistič) má pouze dvě polohy, pokud neslouží k havarijnímu vypnuti není rukojeť červená, je uzamykatelný ve vypnuté poloze, umístěný 0,6 1,9 m nad přístupovou rovinou. 172

179 Základní požadavky na hlavní vypínač: Hlavní vypínač musí odpojit zařízení od napájení a mít jednu polohu VYPNUTO a druhou polohu ZAPNUTO jasně označené O a I (viz.také čl Označování ). Například poměrně běžně používané označování ON, OFF tedy není v žádném případě přípustné. Odpojovací dráha hlavního vypínače musí jasně a zřetelně viditelná. Rukojeť má mít barvu ČERNOU nebo ŠEDOU, pokud se nejedná zároveň o Nouzový vypínač, potom je přípustná barva ČERVENÁ na ŽLUTÉM pozadí, tak jak je uvedeno v čl normy. Někteří výrobci, ale vyrábějí hlavní vypínače v červenožluté kombinaci. Jelikož barvy ČERNÁ nebo ŠEDÁ jsou doporučené, není vyloučené červenožlutou kombinaci použít a to v případě, že nejedná o nouzové vypínání. Hlavní vypínač v červenožluté kombinaci však nesmí být umístěn v zorném poli obsluhy, tak aby při krizové situaci nedošlo třeba k záměně hlavního vypínače a nouzového vypínače. Hlavní vypínač musí mít možnost uzamčení ve vypnuté poloze. Upozorňuji, že tento požadavek se dá poměrně lehce technicky aplikovat i u strojů staršího data výroby. Čl.6.1. až 6.4. Ochrana před nebezpečným dotykem živých a neživých částí Je provedena ochrana před nebezpečným dotykem živých i neživých částí. V těchto kapitolách jsou uvedeny všechny požadavky na ochranu jak živých tak i neživých částí, respektivě ochrana základní a při poruše, tak je uvedeno ČSN ed.2. Jedná se o základní ochrany běžně používané i v případě elektrických instalací. Ochrana kryty Dle ČSN ed.2 se jedná o jeden z prostředků základní ochrany (příloha A, čl.a.2 Přepážky nebo kryty ). Při kontrole této ochrany je nutné zejména zkontrolovat, zda ochrana plní svojí základní funkci, to znamená, že je zcela zabezpečeno, že při běžné činnosti nedojde k dotyku s živými částmi elektrické instalace pracovního stroje pod napětím. Dle ustanovení normy je možné kryt otevřít pouze za pomoci nástroje nebo klíče, což vlastně zajišťuje, že se k živým částem mohou dostat pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo osoby poučené. Při prohlídce zařízení, která je součástí kontroly stroje, je nutné zkontrolovat, že se tyto kryty dají opravdu odstranit pouze pomocí speciálních nástrojů a nářadí (např. speciální kličky, nástrčkové a imbusové klíče apod.). Dalším bodem při kontrole ochrany krytem je nutné posoudit, zda předepsané krytí (IP kód) odpovídá zjištěnému stavu. Prakticky to znamená, že je nutné důsledně zkontrolovat například těsnění na dvířkách rozváděče, který je součástí pracovního stroje jestli není porušené, rozpraskané nebo jestli jej část nechybí. Z praktického hlediska je toto poměrně dost častý nedostatek, který zjišťujeme při kontrolách / revizích elektrického zařízení stroje. Možná si někdo může pomyslet, že zde zdůrazňuji něco co je zcela jasné, a není důležité toto vůbec zmiňovat. Naopak si myslím, že je nutné na to upozornit a to z jednoho prostého důvodu. Při kontrole / revizi EZ rozsáhlé pracovní linky musí kontrolující odborník (např.revizní technik) provést tolik kontrolních úkonů, dle požadavků ČSN EN ed.2, že například kontrola těsnění může být lehce opominuta a to jistě ne proto, že by to byl záměr, ale prostě proto, že v danou chvíli je důležitější provést spoustu jiných úkonů (viz. přednáška Základní požadavky pro vytvoření protokolu o vstupní prohlídce elektrického zařízení stroje ). Tímto se dostávám k druhému důležitému požadavku při ochraně krytem a to je hodnota krytí IP, která je předepsaná v hodnotě nejméně IP2X nebo IPXXB u živých částí, u nichž je 173

180 pravděpodobnost dotyku při seřizování nebo nastavování přístrojů určených pro takové operace, zatímco je zařízení stále pod napětím (jiné ŽČ na vnitřní straně musí být chráněny před nebezpečným dotykem stupněm ochrany nejméně IP1X nebo IPXXA). V kapitole č.11.3 (Řídící systémy stupně ochrany krytem) se v poznámce uvádí některé příklady aplikací, spolu se stupněm ochrany krytem poskytovaných v typických případech. Ochrana pomocí izolace živých částí V ČSN ed.2 již nenajdete rozdělení druhu izolací, tak jak jsme tomu byli zvyklý v předcházejícím vydání (izolace základní, přídavná, dvojitá, zesílená, mezi obvody, vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty). V normě ČSN EN ed.2 (čl.6.3.2) se hovoří, že ŽČ chráněné izolací musí být úplně zakryty izolací, která může být odstraněna pouze poškozením. Tato definice je zcela totožná s definicí uvedenou v ČSN ed.2 (příloha A, čl.a.1 Základní izolace ŽČ). Při kontrola elektrické instalace pracovních strojů však narazíme i na jiné druhy izolace, než je izolace základní. Například na izolaci dvojitou nebo zesílenou, což je z hlediska ĆSN ed.2 jedno ze základních ochranných opatření. Při kontrole dvojité izolace je opravdu bezpodmínečně nutné zkontrolovat, že izolace není někde porušena, a že svojí funkci při ochraně před dotykem splňuje. Ochrana před zbytkovým napětím Živé části, které mají po odpojení elektrického napájení zbytkové napětí větší než 60V, musí být vybity na hodnotu 60V nebo nižší během 5s po odpojení napájecího napětí, za předpokladu, že tato rychlost vybíjení nenarušuje správnou funkci zařízení. Tato ochrana úzce souvisí s opatřeními základní ochrany, konkrétně s ochranou kryty nebo přepážkami (ČSN ed.2, příloha A, čl.a.2), kde se uvádí, že jestliže za přepážkami nebo uvnitř krytů jsou instalována zařízení, na kterých mohou, po té co byla odpojena, zůstat nebezpečné elektrické náboje (kondenzátory apod.) požadují se výstražné tabulky. Jestliže je nutné na pracovním stroji zabezpečit ochranu před zbytkovým napětím, je nutné, aby byly osoby provádějící obsluhu a údržbu elektrického zařízení na tuto skutečnost upozorněni právě výstražnou tabulkou, která musí být pevně připevněna na vnější straně dvířek nebo krytů, chránících dané elektrické zařízení. Ochrana umístěním mimo dosah nebo ochrana zábranami V ČSN EN ed.2 (čl.6.2.6) je u této ochrany odvolávka na ustanovení ČSN ed.2. U této ochrany (příloha B, čl.b.1) se uvádí, že ochranná opatření představovaná zábranami a polohou jsou určena pro uplatnění v instalacích, kde je i kde není zajištěna ochrana při poruše, a které jsou ovládány osobami znalými nebo poučenými, nebo které jsou pod dozorem těchto osob. Z definice tedy vyplývá, že ochrana zábranou a polohou se nově mohou používat pouze v případě, kdy jsou přítomny osoby s elektrotechnickou kvalifikací (poučené a znalé). Tuto ochranu tedy nemohou samostatně používat osoby bez kvalifikace (laici a osoby seznámené). Při kontrole / revizi elektrické instalace pracovního stroje je nutné tedy zkontrolovat, je-li tato ochrana aplikována, že všechny osoby provádějící obsluhu a údržbu elektrické instalace pracovního stroje, jsou dle požadavků Vyhlášky č.50/1978 Sb. alespoň osobami poučenými ( 4). Samozřejmě, že u této ochrany je nutné si důsledně zkontrolovat vzdálenosti umístění zařízení mimo dosah nebo za zábranami, tedy: 2,5m ve směru nahoru, 1,25m ve směru vodorovném nebo jiném a 0,75m pod úrovní terénu. V nové normě ještě přibyl jeden nový článek a to čl.b.3.3., kde se uvádí, že na místech kde se běžně manipuluje s objemnými nebo dlouhými vodivými předměty, se musí výše uvedené vzdálenosti zvětšit s ohledem 174

181 na rozhodující rozměry těchto předmětů (například při přemísťování vodivých předmětů jako jsou trubky, dráty apod. pomocí portálových jeřábů nebo jiných zařízení). Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí Předcházet nebezpečným stavům v případě poruchy izolace mezi živými a neživými částmi, tedy při poruše. Každý obvod nebo část elektrického zařízení musí mít buď opatření, které zabraňuje výskytu dotykových napětí (ochrana ŽČ použitím zařízení třídy II nebo s rovnocennou izolací nebo ochrana elektrickým oddělením) nebo odpojit automaticky (samočinně) vadnou část od elektrického napájení předtím než se kontakt s dotykovým napětím může stát nebezpečným (ochrana automatickým /samočinným odpojením od zdroje). Zabránění výskytu dotykového napětí O použití zařízení třídy II nebo s rovnocennou izolací jsem se již zmiňoval v předcházející kapitole (Ochrana před nebezpečným dotykem ŽČ). Pouze upozorňuji, že i rozváděče s celkovou izolací, které jsou vyrobeny dle požadavků ČSN EN ed.2 (Typové a částečně typové zkoušky rozváděčů nízkého napětí) musí být označeny a výrobním štítkem od výrobce a jejich průvodní dokumentace musí mimo jiné obsahovat i Protokol o kusové zkoušce, kdy jedním z bodů zkoušek je i zkouška přiloženým napětím (viz ČSN EN ed.2 čl.18.4 zkoušky napětím). Ochrana elektrickým oddělením má zabránit dotykovému napětí způsobenému dotykem s neživými částmi, které mohou být pod napětím v důsledku poruchy základní izolace živých částí tohoto obvodu. Upozorňuji na to, že u rozlehlejších strojních linek, může být touto ochranou chráněna pouze malá část zařízení strojní linky nebo stroje. Při kontrole je nutné provést prohlídky a měření, která odpovídají požadavkům ČSN ed.2 čl.413. V tomto článku se uvádí, že elektrické oddělení je ochranné opatření, u něhož základní ochrana (ochrana ŽČ) je zajištěna izolací ŽČ nebo přepážkami a kryty (příloha A) a ochrana při poruše (ochrana NČ) je zajištěna jednoduchým oddělením odděleného obvodu od ostatních obvodů a od země. Toto jsou základní opatření, která je nutno v rámci kontroly/revize elektrické instalace pracovních strojů důsledně kontrolovat. Zvláštně upozorňuji na kontrolu oddělením odděleného obvodu od ostatních obvodů a od země. V případě pospojování zařízení, která jsou instalována na sekundární straně oddělovacího zdroje se jedná o Ochranu neuzemněným místním pospojováním. Tato ochrana (ochranné opatření) je dle edice č.2 ČSN , zařazena do ochranných opatření, která se uplatňují pouze, jestliže provoz instalace je řízený osobou znalou nebo pod jejím dozorem, tedy tak jako v případě ochrany polohou a zábranou, musí opravu a údržbu elektrické instalace pracovního stroje, které je chráněno touto ochranou, provádět pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo osoby poučené. Jestliže chceme ověřit oddělení živých částí od živých částí ostatních obvodů a od země, je nutné změřit hodnotu izolačního odporu. Zkouška izolačního odporu elektrické instalace pracovních strojů je obecně uvedena v kapitola č ČSN EN ed.2. Podle požadavků tohoto článku, nesmí být izolační odpor naměřený při DC 500V mezi vodiči silového obvodu a ochranným obvodem nižší než 1M, což je mimochodem také požadavek ČSN Zkouška izolace se může provádět na jednotlivých částech kompletní elektrické instalace. Norma, ale také u naměřených hodnot připouští určitou výjimku a to v případě, že se jedná o měření izolačního odporu na některých speciálních (citlivých) zařízení jako jsou sběrnice, sběrací kroužky s kartáči, kdy je hodnota izolačních odporů vodičů a přípojnic snížena minimálně na hodnotu 50 k. Upozorňuji na další ustanovení výše uvedeného článku normy, kde 175

182 se uvádí, že pokud elektrické zařízení stroje zahrnuje svodiče přepětí, které budou během zkoušky pravděpodobné v činnosti je dovoleno buď zařízení odpojit (pokud je to za provozu možné) nebo snížit zkušební napětí na hodnotu nižší než je úroveň napěťové ochrany svodičů přepětí, ne však nižší, než je špičková hodnota hranice napájejícího (fázového) napětí. Většina multifunkčních revizních přístrojů již umožňuje nastavit hodnotu měřícího napětí na 250V nebo 100V. Pokud se měření provádí nižším napětím než 500V, musí i v tomto případě naměřená hodnota odpovídat minimálně 1M. Měření izolačních odporů nemusí být možné i z důvodů možnosti poškození citlivých elektrických zařízení a pracovník provádějící kontrolu/revizi elektrické instalace pracovních strojů se musí sám rozhodnout, zda izolační odpor měřit. Osobně se domnívám, že pokud se nejedná o měření elektrického obvodu, který je například ukončen pouze elektrickou zásuvkou, tak je měření izolačního odporu na pracovních strojích nemožné a proto je nutné přijmout některou z náhradních metod (měření unikající, rozdílových nebo dotykových proudů dle ČSN ), kterými se kvalita izolace dá do určité míry také prokázat. Ochrana automatickým odpojením od zdroje Základním principem ochrany je přerušit v jednom nebo více pracovních vodičích automatickým (dříve samočinným) zapůsobením ochranného zařízení (přístroje jistící proti nadproudům) v případě poruchového stavu. Základním požadavkem této ochrany (ochranného opatření) je, že k přerušení musí dojít v dostatečně krátké době, aby byla doba trvání dotykového napětí omezena na dobu, v níž dotykové napětí není nebezpečné. V ČSN EN ed.2 jsou doby přerušení uvedeny v příloze A (tabulka A.1), hodnoty uvedené v tabulce plně korespondují s požadavky ČSN ed.2 (tab.41.1). V původní normě ČSN EN v čl.19 (zkoušky a ověřování) nebyla zkušební metoda v sítích TN samostatně uvedena, pouze v souvislosti s ověřováním spojitosti ochranného obvodu se uvádělo, že jakmile je stroj nainstalován a elektrické propojení, včetně připojení k napájení, jsou dokončena, může být spojitost ochranného obvodu ověřena změřením impedance smyčky. V novém vydání normy (edice č.2) je již v čl popsána zkušební metoda v sítích TN. Zkušební metoda obsahuje dva druhy zkoušek: Zkouška 1 ověření spojitosti ochranného obvodu; Zkouška 2 ověření impedance poruchové smyčky a vhodnost přístroje jistícího proti nadproudům. Zkouška ověření spojitosti ochranného obvodu byla v původním vydání ČSN EN (čl. 19.2) popsána poměrně důkladně a důraz byl zejména kladen na měření spojitosti ochranného obvodu (u ochranných vodičů nepřesahujících délku 30m), kde se uvádělo, že spojitost ochranného obvodu se ověřuje zavedením zkušebního proudu minimálně 10A. V tabulce č.9, byly uvedeny hodnoty maximálního úbytku napětí pro zkušební proud 10A, dle průřezů ochranných vodičů. Ve druhém vydání normy se již striktně nepožaduje, při ověřování spojitosti ochranného obvodu, zkušební proud 10A, ale uvádí se, že měřící proud musí být v rozmezí od nejméně 0,2A do přibližně 10A. V nové normě také není již uvedena tabulka pro úbytek napětí při měřícím proudu 10A. Pro praktické provádění kontroly / revize elektrické instalace pracovního stroje však, dle vlastních praktických zkušeností při provádění revizí, mohu doporučit ověřovat spojitost ochranného obvodu proudem 10A a i nadále porovnávat při měření úbytky napětí, tak jak bylo uváděno v prvním vydání normy. Samozřejmě pokud je osoba provádějící kontrolu elektrické instalace pracovního stroje (revizní technik) vybavena měřícím přístrojem, který tato měření umožňuje. Zkouška ověření spojitosti ochranného obvodu je nutné provést i v případě, že se bude provádět měření impedance smyčky a to zejména z důvodů, aby 176

183 před zahájením měření pod napětím byla osoba provádějící měření chráněna před nebezpečným dotykem doplňkovou ochranou pospojováním. Zkouška ověření impedance poruchové smyčky a vhodnost přístroje jistícího proti nadproudům. Ověření impedance poruchové smyčky je možné výpočtem nebo měřením, tak jak je uvedeno v ĆSN EN ed.2 příloha A, čl.a.4. (v prvním vydání normy postup při ověřování podmínek pro ochranu automatickým/ samočinným odpojením od zdroje tento postup popsán nebyl). Měření impedance poruchové smyčky je nutné provádět, je-li stroj připojen k elektrickému napájení o stejném kmitočtu, jako je jmenovitý kmitočet napájení u předpokládané instalace. To že hodnota vypočtené nebo změřené impedance poruchové smyčky musí odpovídat vztahu Z s x I a U o je již obecně známé. Ve druhém vydání ČSN (2/2000) byl zaveden přepočet vypočítané nebo naměřené hodnoty impedance poruchové smyčky tzv. Bezpečnostním součinitelem (k m nebo k v ). Tento součinitel je i nadále nutné používat. Oproti původnímu vydání ČSN (2/200) již nové vydání uvádí pouze obecný součinitel 1,5, který zahrnuje jak součinitel oteplení vedení 1,2, ale také i tzv.bezpečnostní součinitel 1,25 (dříve k v ) zahrnující velmi malé hodnoty impedancí ve spojích, ale i napěťový součinitel zatížení sítě. Při praktickém měření impedance smyčky je důležité, aby měření bylo provedeno jak na začátku obvodu (za jistím přístrojem) tak i na jeho konci (např. na vstupních svorkách motoru apod.) Tím, že se provede měření impedance na začátku a na konci měřeného obvodu a porovnají se obě hodnoty, lze i jednoduše zjistit jestli například nemůže dojít k úbytku napětí. Možná, že se může zdát, že měřit impedanci smyčky na začátku a i na konci měřeného obvodu je zbytečné, ale dle mých praktických poznatků je tento systém funkční a díky jemu lze odhalit i některé závady, kdy by zjišťování jiným způsobem bylo daleko problematičtější. Měření impedance smyčky je uvedeno v ČSN (čl ). Čl Elektrické napájení řídících obvodů Pro napájení řídících obvodů ze střídavého stroje musí být použity transformátory pro napájení řídících a ovládacích obvodů. Takové transformátory musí mít oddělená vinutí. Transformátory nejsou povinné pro stroje, které mají jediný spouštěč motoru a nejvýše dva řídící přístroje (například blokovací zařízení, tlačítkový spínač start/stop). Čl Funkce zastavení Stroj je vybaven funkcí stop kategorie 0 NOUZOVÉ ZASTAVENÍ, které je nadřazeno všem ostatním funkcím. Její zrušení nevyvolá spuštění stroje, nezávisí na elektronické logice. Kategorie zastavení pracovních strojů jsou v zásadě tři. Kategorie 0: neřízené zastavení okamžité vypnutí ovládacích prvků stroje. Kategorie 1: řízené zastavení, kdy jsou ovládací prvky stroje napájeny tak, aby se dosáhlo zastavení a po zastavení jsou vypnuty. Kategorie 2: řízené zastavení, kdy ovládací prvky stroje zůstávají napájeny. Čl Zemní spojení Zemní spojení v řídících obvodech nesmí způsobit neúmyslné spuštění, potenciálně nebezpečné pohyby nebo zabránit zastavení stroje. Praktické použití je například v použití obvodů PELV, tak jak bylo popsáno v bodě č

184 Čl Ovládací tlačítka barvy Umístění, barvy, označení a použití tlačítek a světelných návěstí odpovídají požadavkům normy. Ovládací tlačítka musí být v barevném označení, které odpovídá požadavkům tabulky 2. normy. Požadavky na barevné označení ovládacích tlačítek v podstatě vychází z požadavků normy ČSN EN ed.2 ( Zásady kódování sdělovačů a ovladačů ). Z požadavků norem jednoznačně vyplývá, že barva ČERVENÁ se používá pouze pro značení nebezpečného stavu, například nouzové zastavení, uvedení nouzových funkcí do chodu apod. Barva ŽLUTÁ značí výjimečný (abnormální stav) a používá se například k znovuspuštění přerušeného automatického cyklu. Barva ZELENÁ značí normální (bezpečný) stav a používá se například i jako jedna z barev pro označení ovládacího tlačítka START/ZAP. Barvy BÍLÁ,ŠEDÁ,ČERNÁ nemají určitý význam, ale podle čl normy se používají následovně: Barva tlačítek pro START/ZAP má být BÍLÁ, ŠEDÁ, ČERNÁ a přednostně se volí barva BÍLÁ. Jak již bylo uvedeno, je též povolena barva ZELENÁ, nesmí se však v žádném případě použít barva ČERVENÁ; ČERVENÁ BARVA se musí použít pouze pro ovládací tlačítka nouzového zastavení a nouzového vypnutí (viz.bod č.16); Barva tlačítek pro STOP/VYP má být ČERNÁ, ŠEDÁ, BÍLÁ a přednostně se volí barva ČERNÁ. Povolena je též barva ĆERVENÁ s tím, že se nedoporučuje použít ji v blízkosti přístroje pro nouzovou funkci. Čl Přístroje nouzového zastavení Ovládací přístroje pro nouzové zastavení musí obnovit funkci obvodu po ručním uvedení do původní polohy, kontakty musí zajišťovat funkci nuceného rozpínání. Ovládací prvky přístrojů nouzového zastavení musí být červené, pokud mají pozadí, toto musí být žluté, musí mít tvar hřibu. Přístroje nouzového zastavení musí být snadno přístupné. Přístroj pro nouzové zastavení, respektivě jejich tlačítka, musí být umístěny na každém stanovišti, kde se provádí obsluha. Prakticky to znamená, že při kontrole a prohlídce se musí revizní technik přesvědčit, jakým způsobem se obsluha stroje provádí. Je v podstatě jedno jestli se to dozví z návodu na obsluhu a údržbu zařízení, nebo praktickou ukázkou činnosti. Ovládací prvky přístrojů nouzového zastavení musí být barvy ČERVENÉ. Pokud je to možné, musí být pozadí za ovládacím prvkem zvýrazněno ŽLUTOU barvou. Ovládací prvek vypínače nouzového zastavení ovládaného tlačítkem musí mít tvar dlaně nebo hlavy hřibu. Při kontrole se mi stalo, že na jedné lince bylo instalováno několik nouzových tlačítek a barva přístrojových krabic (pozadí) byla téměř u každého tlačítka jiná (žlutá, šedá, modrá). I když požadavek normy hovoří v případě ŽLUTÉHO pozadí pouze jako o doporučení, není možné aby jeden stroj měl různé podklady. JEDNOTNOST v tomto případě značí BEZPEČNOST! Z praktických zkušeností jednoznačně preferuji jako podkladovou barvu ŽLUTOU, která je v kombinaci s barvou ČERVENOU velice kontrastní a nepřehlédnutelná. Čl.18. Zkoušky a ověřování Po úplném připojení elektrického zařízení ke stroji bylo provedeno ověřování v tomto rozsahu: a) ověření, že elektrické zařízení odpovídá technické dokumentaci, 178

185 b) v případě ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí automatickým odpojením, musí být splněny podmínky uvedeny v čl normy, c) zkouška izolačního odporu, d) napěťová zkouška, e) ochrana před zbytkovým napětím, f) funkční zkoušky. Na závěr je nutné připomenout, že pokud budeme posuzovat strojní zařízení z hlediska bezpečnosti, budeme určitě postupovat v obou případech stejně. Tedy jak v objektech působnosti Drážního správního úřadu i mimo něj. Ale v konečné fázi musí být splněny v objektech působnosti Drážního správního úřadu požadavky dané předpisy a zákony, které v této oblasti platí. Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti. Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení určeného technického zařízení, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy. Je-li určené technické zařízení současně stanoveným výrobkem podle zvláštního předpisu, je podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu doklad o shodě vydaný podle zvláštního právního předpisu. (Zákon č. 22/1997 Sb, o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.) Jedním z podkladů k vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení ale může být i námi provedená revize, která bude doplněna razítkem revizního technika, který má osvědčení vydané Drážním správním úřadem. Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti vydává drážní správní úřad. Rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis. Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má závažné nedostatky, že nelze zaručit jeho bezpečné provozování, zadrží průkaz způsobilosti a rozhodne o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu. 179

186 Kritická místa elektrické instalace při navrhování elektrických zařízení a elektrických systémů aneb na co se při následné údržbě a revizi zaměřit Ing. Josef Loos, IEn. obchodně-technický zástupce, TRATEC-CS s.r.o. Úvod Z praxe vyplývá, že ne vždy je v prvotní fázi návrhu, design stroje a následné konstrukce myšleno na bezpečnost stroje ohledně elektrické instalace. Prvotní návrhy strojních celků jsou směřovány na design návrhy, dále pak na konstrukční a mechanické řešení tak, aby stroj splňoval pevnostní parametry a byl zachován požadovaný design. V poslední řadě návrhu vývoje stroje, přichází velmi důležitý prvek automatizace respektive elektroinstalace. Elektroinženýři jsou nuceni zapracovat elektrické rozvody do vypracované studie konstrukčního řešení, zohlednit design řešení a hlavně dbát na normy, které definují bezpečnost z hlediska elektrické instalace, schopné bezpečného provozu stroje. Předmětem tohoto příspěvku je stručný popis důležitých bodů elektroinstalace při zpracování projektu zvedacího zařízení obráběcího stroje. TRATEC-CS s.r.o. musel, jakožto výrobce, dodržet bezpečnost tak, aby dané zařízení uvedené do provozu, bylo bezpečné po celou dobu životnosti a to na úrovni poznání vědy a techniky. Zvedací zařízení je definováno jako nekompletní neúplný stroj, tedy souhrn konstrukčních dílů, které tvoří téměř celý stroj, ale jako takové nemůže plnit žádnou funkci. Neúplný stroj (zvedací zařízení) je určen k zabudování do jiného stroje a to obráběcího horizontálního stroje. Zvedací zařízení je určeno pro horizontální a vertikální přestavění pracovního prostoru obsluhy obráběcího stroje. To, že revize, kontroly a prohlídky strojního zařízení mají být prováděny, vyplývá především z toho, že výrobce je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující strojní pracoviště či strojní celek. Cílem revize je bezpečná cesta k provozu bez rizika, odstranění kritických míst elektroinstalace. Závěr revizní zprávy prohlídkou, zkoušením a měřením nám definuje stav elektrické instalace, v našem případě pracovní plošiny, z hlediska bezpečnosti a provedení v souladu s platnými ČSN. Po vyhodnocení provedených prohlídek, zkoušení a měření vydal revizní technik v souladu s ČSN (bylo ověřeno, zda jsou splněny požadavky ČSN EN ed.2, ČSN EN ed.2, ČSN ed.2, ČSN ) tento závěr: 180

187 Elektrická instalace pracovní plošiny je z hlediska bezpečnosti schopna bezpečného provozu. Zpracování elektroinstalace projektu Silová elektroinstalace pracovní plošiny Hlavní myšlenkou silové elektroinstalace je navrhnout takový systém, který eliminuje rizika jak v elektrické instalaci v pevných částech, tak instalaci v pohyblivých částech stroje. Elektrická instalace v pevných částech Kabely, vodiče v pevných částech Obr. 1: Označení pohyblivých/pevných částí stroje Vodiče a kabely musí být voleny tak, aby vyhovovaly provozním podmínkám a vnějším vlivům. Kabely používané v projektu zdvihacího zařízení musí splňovat požadavky pro průmyslovou kabeláž, kde je vysokým požadavkem oleji-vzdornost. Připojovací a ovládací kabely jsou voleny s PVC pláštěm a číslovanými žílami, které jsou určené pro strojírenství. Tedy jsou vhodné pro pevné uložení, jakož i příležitostně pohyblivé použití, ne však pro trvalé nebo nucené zatížení v tahu. Volba kabeláže splňuje také odolnost proti plamenu podle IEC a má velmi dobrou chemickou odolnost (oleje, chladící emulze). Kabely užíváme se zeleno-žlutým ochranným vodičem. Konstrukční řešení stroje je nutné sestavit tak, aby stroj měl dostatečné průchody, velikosti otvorů pro elektroinstalaci a kabeláže včetně izolace viz obrázky, kde jsou znázorněny koncové mechanické spínače poloh s příslušnou ochrannou kabeláže a instalací. Jako ochranné prvky volíme především flexibilní ochranné hadice, které jsou tvarově stabilní s vysokou flexibilitou za studena (stlačitelné, roztažitelné) a mají zvýšenou odolnost proti olejům. Dalším ochranou jsou spirálové plastové prvky, které slouží především k ochraně opotřebení izolace a sjednocení kabelů do jednoho svazku. Fixace ochranných hadic kabelů ke stroji je provedena jednoduchými sponami. 181

188 Obr. 2: Ochranné prvky kabeláže Kabelové vývodky Všude tam, kde mají být kabely a vodiče bezpečně zavedeny do pouzdra, je nutné užití kabelových vývodek. Jelikož strojní zařízení je užíváno v průmyslovém strojírenském prostředí, je tedy nutná zvýšená odolnost proti olejům, trvalá ochrana proti vibracím s variabilním rozsahem sevření kabelu. V tomto projektu jsou užity plastové metrické kabelové vývodky. Obr. 3: Implementace kabelových vývodek Konektory Jelikož zvedací zařízení je neúplný stroj a je určen k zabudování do jiného stroje, a to obráběcího horizontálního stroje, bylo nutné vyřešit při navrhování také propojení mezi tzv. plošinou obsluhy a obráběcím strojem. Dnešní konektory jsou koncipovány pro použití v nejnáročnějších průmyslových prostředích. Vyznačují se vynikající odolností proti elektromagnetickému rušení a mají velmi vysoký stupeň krytí. Tedy jednoduše řečeno TRATEC-CS volil tuto aplikaci propojení plošiny se strojem nejen z důvodu těchto vynikajících vlastností, ale také především z důvodu rychlého propojení či odpojení plošiny od stroje. 182

189 Obr. 4: Konektory, propojení plošiny se strojem Elektrická instalace v pohyblivých částech Plastové energetické řetězy Použití energetických řetězů je výhodné všude tam, kde potřebujeme přenášet energii, data, řídicí signály nebo jiná média pomocí enormního množství kabelů či hadic. Plastové energetické řetězy také zaručují spolehlivé přivedení kabelů k pohyblivým částem. Konstantní poloměr ohybu řetězu zaručuje rovnoměrné namáhání kabelu. Energetický řetěz lze použít pro přenos energie či dat i při vysokých pojezdových rychlostech. Řetěz se skládá z jednotlivých článků a sady připojovacích dílů pro pevnou a pohyblivou část. Pro snadné vkládání kabelů jsou články v otevíratelném provedení. Velkou výhodou je jednoduchost smontování, robustnost a dlouhá životnost. S řetězy lze realizovat horizontální, vertikální i rotační pohyby. Právě proto volil TRATEC-CS tento produkt ve svých aplikacích, které jsou směřované na pohyb kabiny plošiny v horizontálním (elektrický elektromotor) a vertikálním pohybu (hydraulicky pohon). Obr. 5: Plastové energetické řetězy v aplikaci zdvihacího zařízení 183

190 Systém nosných ramen určený pro ovládací panel stroje Abychom zaručili pohyb ovládacího panelu obráběcího stroje a nepoškodili elektrickou instalaci přívodních datových kabelů, je do systému plošiny implementována stavebnice otočného ramena skládající se z nástěnného otočného upevnění, úhlového adaptéru, otočného upevnění a samotných hliníkových profilů. Tyto profily zaručují dostatečný prostor pro protažení kabelů s konektory a zaručí ochranu kabelů při otočném pohybu. Obr. 6: Model řešení instalace nosného ramena Kabely v pohyblivých částech V energetických řetězech nebo v pohyblivých částech stroje jsme použili osvědčené a spolehlivé varianty kabelů, které jsou konstrukčně připraveny právě pro tyto aplikace. Mezi výhodné vlastnosti těchto produktů patří zejména nepřilnavý povrch, odolnost proti plamenu podle IEC a konstrukční řešení pro životnost nejméně 5 miliónů cyklů střídavých ohybů pro dráhy až do 10m. Také v tomto případě jsme užili kabely s izolací žil z PVC a s číslovanými žílami. Konstrukce je tvořena lankem z velmi jemných holých měděných drátů, kde jsou žíly stočeny ve vrstvách s krátkými délkami zkrutu. Ovinutí je provedeno pomocí netkané textilie. Při použití kabelů v energetických řetězech je nutné dodržovat montážní směrnice pro kabely v energetických řetězech. Nutnou podmínkou elektroinstalace kabelů v energetických řetězech je fixace kabeláže na jejím konci a začátku plastového řetězu. Zde jsme použili standardní prvky, upínací hřebeny, které napomáhají kabelům v odlehčení tahu. Vodiče, kabely jsou řádně upevněny řemínky. Obr. 7: Fixace kabeláže 184

191 Rozvaděče Provedení elektro rozvaděčů vychází z projektové dokumentace. Ochrana řídícího zařízení proti vniknutí cizích těles a kapalin musí odpovídat vnějším vlivům při předpokládaném provozu a musí být dostatečně chráněno před prachem, chladícími prostředky a před třískami. Svorky jsou umístěny ve snadno přístupném krytu. Rozvodné a spojovací krabice na stroji mají krytí minimálně IP65. Celé řídící zařízení je umístěno a montováno tak, aby se usnadnila údržba a přístup. Zařízení je chráněno před vnějšími vlivy. Ovládací pult Obr. 8: Instalace rozvaděče plošin Obsluha řídí zdvihací zařízení z bezpečného místa pomocí ovládacího pultu. Operátor může plošinu snadno navádět do požadované pozice pomocí ovládacích prvků. Ačkoliv je panel sestaven jako modulární, velmi snadno sestavitelný systém a zapojení celého systému je jednoduché a rychlé, je nutné dodržet podmínky elektrické instalace ovládacích prvků včetně značení. Ovládací a indikační prvky jsou přímo montovány do připravených otvorů ovládacího pultu. Jednotlivé barevné provedení signalizuje upozornění, výstrahu či bezpečností aplikaci (EMERGENCY STOP tlačítko). Tyto barevné kombinace jsou dány dle norem ČSN EN z 3/02 elektrická zařízení strojů - všeobecné požadavky. Obr. 9: Instalace ovládacího pultu 185

192 Ochranné pospojování, zemnící šrouby V každé elektrické instalaci, kde je použito ochranné pospojování, musí být ochranná svorka nebo přípojnice, se kterou musí být spojeny: vodiče ochranného pospojování, uzemňovací přívody, ochranné vodiče, uzemňovací přívody pracovního uzemnění. Svorka pro připojení ochranného vodiče přívodu je označena písmeny PE (PEN) a slouží pro spojení zdvihacího stroje a pevné instalace. Mezi základní pravidla pro instalaci spoje ochranného obvodu patří zajištění proti náhodnému uvolnění, spojovací prostředky musí odpovídat průřezu a provedení připojených vodičů a svorkovnice je označena dle dokumentace. Pokud je elektrické zařízení montováno na víka, dveří, nebo krytů (v našem případě dvířek rozvaděčů), nesmí spojitost ochranného obvodu záviset na pantech, upínkách apod. Značení kabeláže Obr. 10: Ochranné pospojování zdvihacího zařízení Vodiče a kabely jsou na obou koncích označeny dle dokumentace, vodiče mohou mít tyto barvy: černá, hnědá, červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, světle modrá, fialová, šedá, bílá, růžová, tyrkysová. Není použita barva zelená a žlutá tak, aby nebyla možnost záměny s dvoubarevnou kombinací zelená/žlutá. Označení kabelů a jednožilových vodičů, i popisy v rozvaděčích, musí být dobře čitelné i po letech užití v dané aplikaci. Obr. 11: Značení kabeláže, jednotlivých žil vodičů 186

193 Závěr Závěrem lze konstatovat, že odstranění kritických míst, kompletní revize elektrického zařízení a instalace nejsou zdaleka jednoduchou záležitostí. Provoz elektrických strojních celků je spojen s určitými riziky. Proto je nutné již v počátcích vývoje stroje věnovat velkou pozornost úsilí návrhu elektrické instalace a to z důvodu bezpečnosti, ochrany života a zdraví. Obr. 12: Elektroinstalace zdvihacího zařízení Za bezpečnost stroje (zdvihací zařízení) odpovídá především dodavatel (TRATEC-CS), který je povinen dodat ke stroji příslušnou dokumentaci. Ke stroji je dodána dokumentace v dostatečném rozsahu dle složitosti stroje a obsahuje informace pro instalaci, provoz a údržbu elektrického zařízení stroje - ČSN EN ed.2. Nedílnou součástí stroje je výrobní štítek, který určuje minimální informace o stroji - zdvihacím zařízení (typ, model, rok výroby, výrobní číslo, nosnost, počet osob). Obr. 13: Výrobní štítek stroje 187

194 Využití prvků Eaton v pracovních strojích s ohledem na aktuální bezpečnostní normy Ing. Karel Špaček Eaton Elektrotechnika s.r.o., Produktový manažer Průmyslové komponenty Společnost Eaton nabízí ucelený sortiment přístrojů pro funkční bezpečnost u strojů a strojních zařízení. Cílem těchto prvků je snížit riziko ohrožení na co nejnižší úroveň dle platných bezpečnostních norem ČSN EN ISO příp. ČSN EN popisujících bezpečnostní části ovládacích systémů. Uvedené normy používají různé způsoby klasifikace a definice bezpečnostních tříd a uplatňují se v závislosti na technologii, kategorizaci rizik a struktuře systému. Pro snížení nebezpečí postupujeme v následujících krocích: 1. krok zamezení nebezpečí: eliminování rizik již ve fázi plánování stroje, 2. krok ochrana před nebezpečím: snížení rizik zavedením nezbytných ochranných opatření, 3. krok uvedení zbývajících zdrojů: eliminace nebezpečí informováním o zbytkovém riziku. Nemůže-li být nebezpečí vyloučeno nebo dostatečně omezeno stavební konstrukcí stroje, měla by být v druhém kroku volena ochranná zařízení, jako jsou bezpečnostní části ovládacích systémů. Tyto prvky musí být vybírány tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost funkčních poruch. Pokud to není možné, nesmí příp. závada způsobit ztrátu bezpečnostní funkce. Bezpečnostní části ovládacích systémů jsou zahrnuty do celého řetězce bezpečnostní funkce a dělíme je do tří skupin: 1. Vstup prvky, které detekují nebezpečí (tlačítko nouzového zastavení, polohový spínač, atd.). 2. Logika prvky, které zpracovávají signál a na základě bezpečnostní funkce ho vyhodnotí (bezpečnostní relé ESR5, bezpečnostní řídicí relé easysafety). 3. Výstup prvky, které spínají a odpínají silovou část (stykače DILM, ventily, atd.). Obecným cílem je navrhovat tyto díly tak, aby bezpečnostní funkce korespondovala s mírou snížení rizika, jak je stanoveno v analýze nebezpečí. Čím vyšší je úroveň snížení rizika, tím vyšší jsou požadavky na technické vlastnosti jednotlivých dílů a jejich monitorování. S uvedenými přístroji je tedy možné řešit bezpečnostní funkce jako např. nouzové zastavení, dvouruční ovládání, kontroly poloh pohyblivých ochranných zařízení, monitorování klidových stavů atd. 188

195 Způsob určení rizika a ověření zvolených opatření dle ČSN EN ISO Koncem roku 2006 byla tato norma oficiálně prohlášena jako nástupce ČSN EN Používá tzv. úrovně vlastností (PL - Performance Level), které definují schopnosti bezpečnostních částí ovládacích systémů k vykonávání bezpečnostní funkce a jsou vyjádřeny pravděpodobností nebezpečné poruchy za hodinu. PL je rozdělen do pěti úrovní (a, b, c, d, e), kde a vyjadřuje nejnižší a e nejvyšší stupeň a tudíž i nejvyšší nároky na realizaci bezpečnostních funkcí. V první řadě je důležité správně definovat tzv. požadovanou úroveň vlastností PLr, která bude respektovat veškeré možné nebezpečí konstruovaného stroje. K tomuto slouží výběrový diagram, jenž je součástí normy, kde výběrem závažnosti případného zranění, četnosti vystavení nebezpečí a možného vyvarování se nebezpečí docílíte požadovaného PL. Dále následuje volba bezpečnostních funkcí a použitých zařízení s tím spojených. Pomocí následujících požadavků normy lze následně ověřit, zda volba bezpečnostních částí ovládacích systémů je dostačující pro definovanou úroveň vlastností PL. Toto ověření by mělo být realizováno pro každou bezpečnostní funkci. Identifikace struktury systému Struktura systému je základní parametr pro dosažení úrovně vlastností PL. Udává se v pěti kategoriích od kategorie B (základní) do kategorie 4 (dvoukanálová struktura s diagnostikou). Pro každou strukturu je provedeno typické znázornění jako bezpečnostní blokové schéma. Součástí normy je také tabulka, která popisuje požadavky, systém chování a zásady používané k dosažení bezpečnosti pro danou strukturu. Výpočet MTTFd (střední doba do nebezpečné poruchy) Hodnota MTTFd každého kanálu je dána ve třech úrovních a musí být vzata individuálně pro každý kanál. Tento parametr lze získat od výrobce použitých bezpečnostních prvků nebo výpočtem na základě hodnoty B10d (Počet cyklů do 10% nebezpečných selhání součástí), kterou opět udá výrobce, eventuálně ji lze získat v obecných tabulkách, jenž jsou opět součástí této normy. Určení DC (diagnostické pokrytí) Hodnota diagnostického pokrytí je dána čtyřmi úrovněmi. Ve většině případů může být pro odhad diagnostického pokrytí použita metoda režimu poruchy a analýzy poruch (FMEA, viz IEC 60812) nebo podobné metody. Pro zjednodušení nabízí norma přílohu ve které je DC uvedeno k jednotlivým zařízením. Odhad pro poruchy se společnou příčinou CCF Pro odhad poruchy se společnou příčinou se využívá tabulky, která obsahuje několik opatření s určitým počtem bodů. Pokud jsou opatření splněna, je zapsáno dané bodové hodnocení. Po součtu všech bodů musí být celková hodnota vyšší než 65. Pokud tomu tak není, je nutné opatření doplnit a proces realizovat znovu. Blokovací zařízení ochranných krytů V sortimentu společnosti Eaton naleznete různé řady přístrojů pro blokování ochranných krytů. Základní rozdělení je na blokovací zařízení bez přidržení a blokovací zařízení s přidržením. Blokovací zařízení bez přidržení je mechanický nebo elektrický přístroj, který povoluje ovládání stroje pouze pokud je kryt uzavřen (např. bezpečnostní polohový spínač s odděleným ovládačem LS-ZB). Toto ochranné opatření předchází nebezpečné situaci 189

196 pokud je kryt otevřený. Otevřením krytu během provozu je dán povel k zastavení. Blokovací zařízení s přidržením povoluje ovládání stroje jen v případě, že je kryt uzavřen a uzamčen (např. bezpečnostní polohový spínač s ovládačem a přidržením LS-ZBZ). V tomto případě zůstane kryt uzamčený, dokud není vyloučeno riziko poranění nebezpečnou částí stroje (např. pomocí kontroly nulových otáček). Nouzové zastavení Základní bezpečnostní funkce nouzového zastavení musí předcházet nebo omezit nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví obsluhy, způsobit škodu na stroji nebo pracovním materiálu. Toto nebezpečí může nastat v případě poruchy stroje kvůli špatným vlastnostem zpracovávaného materiálu nebo ho způsobí lidská chyba. Funkce nouzového zastavení se dělí do dvou kategorií. STOP kategorie 0 okamžité odpojení STOP kategorie 1 kontrolované zastavení Pro tuto bezpečnostní funkci se využívá tlačítek nouzového zastavení s nuceným rozepnutím (např. tlačítka nouzového zastavení M22-PV). Vyhodnocení signálu je možné provést bezpečnostním relé ESR5 nebo easysafety a připojení / odpojení zátěže k síti stykači DILM. Dvouruční ovládání Dvouruční ovládání je bezpečnostní zařízení, které zabrání přístupu do nebezpečných oblastí v průběhu nebezpečného procesu. Výběr vhodného typu a konstrukce dvouručního ovládání je závislé na: - úrovni nebezpečí, - zhodnocení rizik, - technologii aplikace, - dalších vlivech, jako je prevence náhodného sepnutí nebo obcházení bezpečnostní funkce. V této bezpečnostní funkci můžeme využít např. tlačítka M22-DP, bezpečnostní relé ESR5 nebo easysafety a stykače DILM. Pro bezpečné zpracování vstupních informací ze senzorů, polohových spínačů, světelných závor, modulů dvouručního ovládání, tlačítek nouzového zastavení atd. využíváme bezpečnostních modulů. Firma Eaton v této oblasti nabízí elektronické bezpečnostní relé ESR5 a řídicí bezpečnostní relé easysafety. Obě řady přístrojů umožňují realizaci aplikace v souladu s nejvyššími bezpečnostními požadavky mezinárodních norem. Splňují úroveň vlastností PL e dle ČSN EN ISO nebo SIL CL 3 dle ČSN EN Bezpečností relé ESR5 Elektronická bezpečnostní relé ESR5 poskytují až 4 bezpečnostní spínací kontakty a 2 pomocné kontakty v instalační šířce pouhých 22,5 mm. Po zapnutí přístroje jsou pomocí elektroniky kontrolovány bezpečnostní obvody a sepnutí je umožněno přes výstupní relé. Odpojení motoru od sítě je možné buď okamžitě (Stop kategorie 0) nebo se zpožděním (Stop kategorie 1). Pokud je vyžadováno více kontaktů, je možné použít nabízený rozšiřující modul. Samozřejmostí je jednokanálové nebo dvoukanálové řešení s nebo bez resetovací funkce a kontroly výstupních prvků. Bezpečnostní relé ESR5 jsou určeny pro: 190

197 kontrolu obvodů nouzového zastavení, monitorování bezpečnostních krytů a světelných závor, monitorování dvouručního ovládání, obvody se zpožděním. Bezpečnostní řídicí relé easysafety EasySafety spojuje bezpečnostní funkce a klasické řídicí funkce do jednoho zařízení. Nabízí mnoho bezpečnostních a standardních funkčních bloků, čímž nejen šetří náklady, ale zvyšuje také flexibilitu dané aplikace, protože dokáže okamžitě reagovat na měnící se požadavky. Díky vysokému počtu bezpečnostních funkčních bloků je možné toto relé využívat v širokém spektru aplikací za využití pouze jednoho zařízení. Všechny konvenční bezpečnostní funkce jsou vybírány ze seznamu bezpečnostních funkčních bloků a sekvence je definována jednoduchým přiřazením bezpečnostních vstupů a výstupů. EasySafety obsahuje následující zpracované a otestované bezpečnostní funkční bloky. obvod nouzového zastavení kontroly zpětnovazebního modulu uvolňovací kontakt bezpečnostní kryt bezkontaktní bezpečnostní přístroje dohled nad bezpečností kotlů dvouruční ovládání nášlapný spínač monitorování klidového stavu kontroly max. rychlosti přepínač provozního režimu bezpečnostní časové relé Komfortní konfigurační prostředí zajišťuje software easysoft-safety. Používá se k vytvoření bezpečnostního a standardního spínacího schématu, simulaci funkce a nahrání vytvořeného programu do přístroje (stejná filozofie jako u standardních řídicích relé easy). 191

198 Obr. 1: Prvky společnosti Eaton pro vstupní, logickou a výstupní část bezpečnostních obvodů Obr. 2: Bezpečnostní polohový spínač LS- -ZBZ s možností uzamčení 192

199 Obr. 3: Bezpečnostní řídicí relé easysafety Obr. 4: Tlačítko nouzového zastavení s mechanickou signalizací stavu a LED kroužkem Obr. 5: Bezpečností relé ESR5 193

200 Výroba a montáž rozváděčů a rozvodnic, legislativa a požadavky nových ČSN EN ed.2: František Kosmák Odborný konzultant pro elektrotechniku, bývalý inspektor Státního odborného dozoru V souladu s vývojem v oblasti harmonizovaných technických norem EN s vazbou na normy IEC pro elektrotechniku došlo k důležitým technickým změnám i v normách pro výrobu a montáž rozváděčů nízkého napětí. Tyto změny zajistí ve zvýšené míře vzájemnou shodu mezi výrobci a montážními organizacemi, zejména v členských zemích Evropské unie a přispějí k jednodušší hospodářské spolupráci. Tyto normy schválil Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a jeho 31 členských zemí je přijalo jako normy harmonizované, s povinností splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí těmto evropským normám bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. V květnu 2012 byly vydány v ČR dvě nové základní normy pro rozváděče nn 1. ČSN EN ed stran, (třídící znak ), idt. IEC :2011, Rozváděče nízkého napětí - Část 1: Všeobecná ustanovení, která s účinností od nahradí ČSN EN z října 2010, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. První vydání ČSN EN z října 2010 umožňuje souběžné používání ČSN EN ed.2 ( ), Rozváděče nn - Část 1: Typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozváděče z listopadu 2000, včetně změny A1 z prosince 2004 až do Protože edice 2 ČSN EN nahrazuje od své první vydání z října 2010, platí tedy do stále souběžně s ed.2 ČSN EN i "stará" ČSN EN ed.2: změna A1: Oprava 1: Z1: ČSN EN stran, (třídící znak ) Rozváděče nízkého napětí - Část 2: Výkonové rozváděče (rozváděče PSC - Power switchgear and controlgear assemblies) jako česká verze evropské normy EN : 2009, idt IEC :2011, která byla v ČR vydaná poprvé v říjnu V květnu 2012 však byla vydána již edice 2 ČSN EN , která od nahrazuje první vydání ČSN EN z října 2010, a která platí souběžně s edicí 2 ČSN EN do

201 Pro nový restrukturalizovaný soubor IEC se předpokládají tyto další části: IEC : Rozvodnice (nahradí IEC ) V ČR nyní ČSN EN : změna A1: změna A2: Rozváděče nn - Část 3: Zvláštní požadavky pro rozváděče nn určené k instalaci do míst přístupných laické obsluze, IEC : Staveništní rozváděče (nahradí IEC ) V ČR nyní ČSN EN ed.2: Rozváděče nn - Část 4: Zvláštní požadavky na staveništní rozváděče, IEC : Rozváděče pro rozvod energie (nahradí IEC ) V ČR nyní ČSN EN ed.2: vč. změny Z1: Zvláštní požadavky na rozváděče distribuční soustavy, která platí do souběžně s novou ČSN EN : Rozváděče pro veřejné distribuční sítě, IEC : Přípojnicové rozvody (nahradí IEC ). V ČR nyní ČSN EN ed.2: změna A1: Rozváděče nn Část 2: Zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody. Tato norma platí až do doby, která bude uvedena v budoucí harmonizované ČSN EN IEC/TR : Pokyny pro specifikaci rozváděčů TR = Technical Report Technická zpráva technické komise IEC se sídlem v Ženevě, která normy pro rozváděče zpracovává). Další platné technické normy pro rozváděče nízkého napětí ČSN EN ed.2: změna A1: Rozváděče nn Část 2: Zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody. Tato norma platí až do doby, která bude uvedena v budoucí harmonizované ČSN EN ČSN EN ( ): Prázdné skříně pro rozváděče nn Všeobecné požadavky. Platnost této normy končí ČSN EN ( ) ed.2 z Prázdné skříně pro rozváděče nn -Všeobecné požadavky + změna Z1: , která prodlužuje souběžnou platnost ČSN EN 62208: do ČSN EN ed.2: změna A1: Rozváděče nn - Část 2: Zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody. Tato norma platí až do doby, která bude uvedena v budoucí harmonizované ČSN EN ČSN EN ( ): Opr.1: Rozváděče nn - Ochrana před úrazem elektrickým proudem - Ochrana před neúmyslným přímým dotykem nebezpečných živých částí. Tato norma platí pro rozváděče nn se jmenovitým napětím maximálně AC V nebo DC V. Stanoví doplňující požadavky pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem vyvolaným přímým dotykem nebezpečných živých částí pouze pro znalé 195

202 a poučené osoby, kdy je od nich požadováno ruční ovládání přístrojů v rozváděči a kde není možné na pracovní ploše dosáhnout alespoň stupně ochrany krytem IPXXB. Ve výše uvedených normách jsou uvedeny další souvisící normy, které jsou určeny k použití při výrobě rozváděčů. Jsou to normy konstrukční, normy vymezující druhy zkoušek a ověřování. V samotné ČSN EN ed.2 je to celkem 46 citovaných harmonizovaných dokumentů-norem IEC ČSN EN a 25 souvisících ČSN a ČSN EN, jejichž dodržení je podmínkou vypracování ES prohlášení o shodě podle ČSN EN ISO/IEC ed.2: Posuzování shody Část 1: Prohlášení dodavatele o shodě Všeobecné požadavky a uvedení rozváděčů nízkého napětí na trh a do provozu. Důležité technické změny v IEC zavedené harmonizací do ČSN EN byla zrušena dvojí úloha normy IEC jako normy výrobku, která byla platná sama o sobě, a jako normy se všeobecnými ustanoveními pro rozváděče, na něž se vztahovala dílčí část souboru IEC pro výrobky, v důsledku toho je IEC pouze normou se všeobecnými ustanoveními, na níž se mají odvolávat dílčí části souboru IEC pro výrobky, normou výrobku nahrazující IEC je IEC (ČSN EN ed.2 z května výkonové rozváděče PSC - Power switchgear and controlgear assemblies, rozlišování mezi typově zkoušenými rozváděči (TTA) a částečně typově zkoušenými rozváděči (PTTA) podle ČSN EN a novou ČSN EN ed.2 je eliminováno metodou ověřování (jedná se jen o změnu názvu normou požadovaných zkušebních postupů, které provádí autorizovaná zkušebna. Ověřovací zkouška je ekvivalentem typové zkoušky. Výrobce rozváděče pak provádí jen kusové zkoušky), jsou zavedeny tři odlišné, avšak ekvivalentní typy ověřování požadavků: ověřování zkoušením ( ověřování autorizovanou zkušebnou v rozsahu ČSN EN ed.2; dříve typové a částečně typové zkoušk, ověřování výpočtem/měřením (konstruktér-projektant postupem podle ČSN EN ed.2), nebo ověřování splněním pravidel pro konstrukci (opět autorizovaná zkušebna postupem podle ČSN EN ed.2), byly objasněny požadavky týkající se oteplení, je podrobněji popsán součinitel soudobosti RDF - Rated frequency factor, jako poměrná hodnota jmenovitého proudu, kterým mohou být rozváděče trvale nebo současně zatěžovány se zřetelem na vzájemné tepelné vlivy, byly zahrnuty požadavky z normy IEC 62208; ČSN EN ( ) ed.2 z na prázdné skříně pro rozváděče, celá struktura normy je přizpůsobena její nové funkci jako normy se všeobecnými ustanoveními, seznam všech částí souboru IEC pod souhrnným názvem "Rozváděče nízkého napětí" je na webové stránce IEC

203 Pro každý typ rozváděče nízkého napětí jsou pro stanovení všech požadavků a příslušných metod ověřování nutné pouze dvě hlavní normy: základní norma ČSN EN ed. 2, ve specifických normách různých typů rozváděčů nízkého napětí uváděná jako "část 1", specifická norma pro rozváděče, dále uváděná jako " příslušná norma pro rozváděče. Aby všeobecné ustanovení z ČSN EN ed.2 platilo pro specifickou normu pro rozváděče, má být na ní uveden jasný odkaz citováním čísla příslušné kapitoly nebo článku, po němž následuje "část 1", např. "9.1.3 části 1". Požadavky v ČSN EN ed.2, které jsou předmětem dohody mezi výrobcem rozváděče a jeho uživatelem jsou shrnuty v informativní příloze C na str. 82. Informační šablona uživatele slouží k identifikaci položek nutných pro výrobce rozváděče a které má uživatel rozváděče poskytnout výrobci pro umožnění správného návrhu, aplikace a používání rozváděče. Účelem ČSN EN ed.2 je dosažení jednotnosti požadavků a ověřování pro rozváděče a aby se vyloučila potřeba ověřování podle jiných norem. Všechny požadavky různých norem byly shromážděny do této základní normy spolu se specifickými aspekty, které mají velkou důležitost a použití, např. oteplení, dielektrické vlastnosti atd. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, b) uvedením výrobku na trh první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje, c) uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobek uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti, 1b ) uživatelem se rozumí zaměstnavatel, d) výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést 197

204 na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky, e) dovozcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie, f) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona, g) distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobky na trh, h) technickými požadavky na výrobek 1. technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků, 2. jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, i) notifikovanou osobou - právnická osoba, která byla členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky (za ČR je to ÚNMZ). j) hospodářským subjektem - výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce. 9 Státní zkušebnictví Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚMNZ) a osobami pověřenými podle tohoto zákona (Autorizované osoby - zkušebny, např. EZÚ Praha, AO 201), jejichž cílem je zabezpečit u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády (nikoliv vypracování Prohlášení o shodě. Nařízení vlády č. 17/2003 Sb. pak stanovuje konkrétní požadavky na elektrická zařízení nn včetně povinnosti výrobce vypracovat na hotový výrobek - rozváděč - ES Prohlášení o shodě). 10 Certifikace (1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost a) autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem, nebo 198

205 b) k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce, dovozce nebo jiné osoby, při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek nebo činnosti související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými. (2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování shody podle 13 odst. 1. Certifikáty vydané akreditovanou osobou lze využít při posuzování shody podle 13 odst. 1 jen v případech, kdy je k posouzení shody oprávněn výrobce, dovozce nebo jiná osoba. 11 Autorizace Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen "autorizovaná osoba"). Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve vymezeném rozsahu ÚNMZ. 14 Akreditace Akreditací se pro účely tohoto zákona rozumí, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR může rozhodnutím pověřit k výkonu působnosti akreditačního orgánu pouze jednu právnickou osobu (dále jen akreditační orgán - v ČR je to Český institut pro akreditaci, obecně prospěšná společnost (ČIA), jako Národní akreditační orgán založený vládou České republiky, který poskytuje své služby v souladu s platnými právními předpisy ve všech oblastech akreditace jak státním, tak privátním subjektům. Princip jednotného evropského akreditačního systému tvořeného národními akreditačními orgány, které fungují podle jednotných pravidel a akreditují podle definovaných mezinárodně uznávaných norem, vychází z postoje ES specifikované v Globální koncepci o přístupu ke zkoušení a certifikaci. V souladu s požadavky mezinárodních norem a dokumentů ČIA provádí nestranné, objektivní a nezávislé posouzení způsobilosti (akreditaci) pro: Zkušební laboratoře (ČSN EN ISO/IEC 17025:2005, ČSN EN ISO 15189:2007 speciálně pro zdravotnické laboratoře, Kalibrační laboratoře (ČSN EN ISO/IEC 17025:2005) Certifikační orgány provádějící certifikaci osob (ČSN EN ISO/IEC 17024:2003) Inspekční orgány (ČSN EN ISO/IEC 17020:2005) Poskytovatele zkoušení způsobilosti (ČSN EN ISO/IEC 17043). Výkon působnosti, který vyplývá pro Českou republiku z předpisů Evropských společenství pro oblast akreditace, zajišťuje a provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93). Akreditační činnost je konkrétní posuzování shody, kterou stanoví harmonizované normy, případně jiné dokumenty v oblasti posuzování shody. 19a odst. 1 písm. d) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky 1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že d) provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona autorizované osobě, bez autorizace podle 11 odst. 1 ( 11 autorizací se podle tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování 199

206 shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným použitím). (5) Za správní delikt se uloží pokuta do b) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d). Výše uvedeného správního deliktu se může dopustit revizní technik, když do výchozí nebo pravidelné revizní zprávy uvede jako předmět revize rozváděč (nebo rozvodnici), který je bez výrobního štítku a bez "Ověření" autorizovanou osobou; např. AO 201 EZÚ Praha (dříve "Typového protokolu"). Typickým příkladem takového Správního deliktu-trestného porušení zákona- je situace, kdy revizní technik napíše do revizní zprávy Typ rozvodnice: plastová P typ LUCA!!! Luca je město u Bologne v Itálii, kde se vyrábí jen prázdné plastové skříňky určené pro výrobu malých rozváděčů - rozvodnic! (3) Výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobky (rozváděče nn) a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády, (5) Za správní delikt se uloží pokuta do b) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3). Kontrolu splnění uvedených požadavků z úrovně státu provádí České obchodní inspekce ČOI podle zákona č. 64/1986 Sb. v platném znění. PRO VÝROBU ROZVÁDĚČŮ NÍZKÉHO NAPĚTÍ PLATÍ: Nařízení vlády č. 17/2003 Sb.,kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí a jeho 1 Základní ustanovení (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. (Směrnice Rady 73/23/EHS z 19. února 1973, o harmonizaci právních předpisů členských států, týkajících se elektrických zařízení, určených pro užívání v určitých mezích napětí, ve znění směrnice Rady 93/68/EHS). (2) Pro účely tohoto nařízení se za elektrické zařízení nízkého napětí (dále jen "elektrické zařízení") považuje jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do 1000 V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75 V do 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou následujících zařízení a jevů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení: 1. elektrická zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, 2. elektrická zařízení určená pro radiologii a lékařské účely, 3 elektrické součásti pro nákladní a osobní výtahy, 4. elektroměry, 200

207 5. vidlice a zásuvky pro domovní použití, 6. zařízení pro napájení elektrických ohradníků, 7. rádiové a elektromagnetické rušení, 8. specializovaná elektrická zařízení pro použití na plavidlech, v letadlech a na drahách, která vyhovují bezpečnostním ustanovením stanoveným mezinárodními organizacemi, v nichž je Česká republika plnoprávným členem. Pro uvedená zařízení a jevy jsou vydána samostatná Nařízení vlády např. NV č.163/ /2005, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky - skupina 10 TZB, položka 13 "elektrické kabely, domovní zásuvky a vidlice"; z toho důvodu, že se stávají součástí stavby. (3) STANOVENÝMI výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu 12 odst. 1 písm. a) zákona Č. 22/1997 Sb. elektrická zařízení na napětí od 50 V do 1000 V AC a od 75 V do 1500 V DC. 2 Podmínky uvedení elektrického zařízení na trh (1) Elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky (dále jen "základní požadavky"), bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí z hlediska zásad bezpečnosti platných v Evropských společenstvích a neohrozí-li při správné instalaci a údržbě a používání k účelu, pro který bylo vyrobeno, bezpečnost osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetek. (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 se považují za splněné, pokud elektrické zařízení je ve shodě s bezpečnostními požadavky a) harmonizovaných českých technických norem, popřípadě zahraničních technických norem přejímajících v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy (České technické harmonizované a určené normy - 4a zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky), nebo b) určených norem zahrnujících bezpečnostní ustanovení Mezinárodní organizace pro normalizaci v elektrotechnice (IEC) nebo Mezinárodní komise pro předpisy ke schvalování elektrotechnických výrobků (CEE) ( 4a zákona), pokud normy podle písmena a) nebyly dosud vytvořeny a zveřejněny a pokud byla tato bezpečnostní ustanovení Komisí Evropských společenství (dále jen "Komise") zveřejněna, nebo c) českých technických norem ( 4 zákona), pokud neexistují technické normy podle písmena a) nebo b). 3 Postup posuzování shody (1) Elektrické zařízení lze uvést na trh pouze poté, co je posouzena jeho shoda s požadavky uvedenými v 2 odst. 1 postupem vnitřní kontroly výroby podle tohoto 201

208 NV a výrobce nebo zplnomocněný zástupce je opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě. (2) ES prohlášení o shodě musí obsahovat (ČSN EN ISO/IEC : Posuzování shody - Prohlášení dodavatele o shodě - Část 1: Všeobecné požadavky. V této normě je jednostránkový vzor Prohlášení o shodě. Norma je dvojjazyčná-anglicko-česká). a) identifikační údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce, c) popis elektrického zařízení, d) odkaz na harmonizované normy, e) odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity, f) poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE. 4 Označení CE a jiné označování (1) Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis, se umisťuje přímo na elektrické zařízení nebo, pokud to není možné, na jeho obal, návod k použití nebo záruční list tak, aby toto označení bylo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Elektrické zařízení nesmí být opatřeno označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. (2) Na elektrickém zařízení, jeho obalu, návodu k použití nebo záručním listu může být umístěno i jiné označení než označení CE, ale nesmí tím být snížena viditelnost, popřípadě čitelnost označení CE. (3) Označení CE na elektrickém zařízení vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropských společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil. Grafická podoba označení CE v ČR je uvedena v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. 202

209 Toto Nařízení je uveřejněno v České verzi Úředního věstníku Evropské unie ze a vstoupilo v platnost dnem 1. ledna V příloze II na straně I. 218/47 je uveden obraz CE na mřížce, kdy se dvě kružnice dotýkají a vzájemná kolmá vzdálenost písmen je pak rovna poloměru kružnice. Pokud konkrétní právní předpisy nepředepisují zvláštní rozměry, musí být označení CE alespoň 5 mm vysoké. Pokud je zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány jeho proporce dané mřížkou na obr. v odstavci 1 Nařízení č. 765/2008. Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., které stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE zrušilo původní NV č. 291/2000 Sb., kterým se stanovovala grafická podoba označení CE všeobecně. Dále tedy platí pro grafickou podobu označení CE jen Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ dle NV č. 17/2003 Sb. 1. Všeobecné požadavky a) Základní technické charakteristiky, jejichž dodržování zajišťuje, aby elektrické zařízení bylo používáno bezpečně a v podmínkách, pro které bylo vyrobeno, musí být vyznačeny na elektrickém zařízení, anebo pokud to není možné, musí být uvedeny v průvodní dokumentaci. (Odborná způsobilost projektanta konstruktéra podle 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb., příp. členství v ČKAITu). b) Jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název právnické osoby, která je výrobcem, značka, popřípadě obchodní známka musí být zřetelně uvedeny na výrobku, a není-li to možné, na jeho obalu. c) Elektrické zařízení a jeho díly musí být vyrobeny tak, aby byla zajištěna bezpečná a správná montáž a připojení. d) Elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby u něj, za předpokladu, že je používáno pro účely, ke kterým je určeno, a že je řádně udržováno, byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a Ochrana před nebezpečím, které může způsobit elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že a) osoby a domácí a hospodářská zvířata budou přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí, b) nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření, 203

210 c) osoby, domácí a hospodářská zvířata a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou podle zkušenosti elektrická zařízení způsobovat, d) izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám. 3. Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby a) odolávalo předpokládaným mechanickým namáháním tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, b) odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, c) při předvídatelných přetíženích neohrozilo žádným způsobem osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek. VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY dle NV č. 17/2003 Sb. 1. Vnitřní kontrola výroby je postup, při němž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že elektrické zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí opatřit každý výrobek označením CE a vypracovat písemné prohlášení o shodě. 2. Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci popsanou v bodě 3 a buď on nebo jeho zplnomocněný zástupce ji musí uchovávat na území Evropského společenství tak, aby byla k dispozici orgánu dozoru po dobu nejméně 10 let od ukončení výroby elektrického zařízení. V případě, že výrobce není usazen v některém členském státě Evropské unie ani neexistuje zplnomocněný zástupce, připadá tato povinnost osobě, která uvádí elektrické zařízení na trh. 3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody elektrického zařízení s požadavky tohoto nařízení. Musí, v rozsahu nezbytném pro toto posouzení, obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci elektrického zařízení; musí zahrnovat: a) obecný popis elektrického zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů a podobně, c) popisy a komentáře nutné pro srozumitelnost výkresů a schémat uvedených v písmenu b) a funkce elektrického zařízení, d) seznam technických dokumentů podle 2 odst. 2 (harmonizované normy ČSN EN ed.2) které byly zcela nebo částečně použity, a pokud nebyly takové dokumenty použity, uvedou se popisy řešení přijatých pro splnění základních požadavků, 204

211 e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek a podobně, f) zkušební protokoly. 4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává s technickou dokumentací kopii prohlášení o shodě. 5. Výrobce provádí všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyráběných elektrických zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s těmi požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. ČSN EN ed.2: (Podstatné nové a zásadní požadavky oproti souboru ČSN EN 60439) SCPD short-circuit protective device; zařízení chránící obvody nebo jejich části před zkratovými proudy tak, že je přeruší. CTI comparative tracking index; odolnost proti plazivým proudům. Číselná hodnota maximálního napětí ve Voltech, při kterém materiál vydrží 50 kapek zkušebního roztoku bez vytvoření vodivé cesty.hodnota zkušebního napětí a CTI má být dělitelná 25. RDF rated diversity factor; poměrná hodnota jmenovitého proudu přiřazená výrobcem rozváděče, kterou mohou být vývodní obvody trvale a současně zatěžovány se zřetelem na vzájemné tepelné vlivy. Rozváděč nn kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženými řídícími, měřícími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojeními a konstrukčními částmi. Rozvodnice krytý rozváděč, který má být namontován na svislé rovině. Pro jednoznačný výklad výrazů má, nemá, doporučuje se, má se a dalších níže uvedených je nutno řídit se výkladem, který uvádí vydavatel ČSN EN ÚNMZ (Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Praha. Metodika ÚNMZ MPN 1:2011 str. 49 příloha A tab.2: níže uvedené výrazy z tab.2 přílohy A se mají používat: k doporučení jedné z několika možností jako zvlášť vhodné možnosti, aniž by se uváděly nebo vylučovaly další možnosti, ke sdělení, že se dává určitému postupu přednost, aniž by byl zvlášť vyžadován, (v záporu) že je určitá možnost nevhodná, avšak není zakázána. Výraz má (ekvivalentní výrazy: doporučuje se, mělo by, je obvyklé, má se), Výraz nemá (ekvivalentní výrazy: mělo by se vyloučit, nedoporučuje se, nemělo by, není obvyklé, jen ve výjimečných případech, nemá se). Výše uvedené vysvětlení je důležité pro případ, že soud bude řešit příčinu úrazu, požáru, škod na majetku nebo výpadek výroby a přerušení provozu. Je nepravděpodobné, že by soud uznal jako vyhovující konstrukci rozváděče, která není v souladu s doporučeními normy nebo právního předpisu v případě kdy se výrobce nebo 205

212 zplnomocněný zástupce odchýlil k levnějšímu a méně bezpečnému řešení, které bylo příčinou úrazu požáru, škod na majetku nebo výpadku výroby či přerušení provozu. Dokumentace rozváděče Čl. 6.2 všechny charakteristiky rozhraní podle kapitoly 5 normy (čl.5), kde to připadá v úvahu, musí být uvedeny v technické dokumentaci výrobce rozváděče, která je dodávaná s rozvaděčem: jmenovité napětí Un, jmenovité pracovní napětí Ue obvodu rozváděče, jmenovité izolační napětí obvodu Ui, jmenovité impulzní napětí Uimp, jmenovitý proud InA, jmenovitý proud obvodu Inc, jmenovitý dynamický proud Ipk, jmenovitý krátkodobý výdržný proud obvodu rozváděče Icw, jmenovitý podmíněný zkratový proud rozváděče Icc, součinitel soudobosti RDF, jmenovitý kmitočet fn. Jiné charakteristiky: Doplňující požadavky závislé na specifických provozních podmínkách funkční jednotky (např. typ koordinace, charakteristiky přetížení), stupeň znečištění (4 stupně), typ uzemnění sítě pro kterou je rozváděč určen, vnitřní nebo venkovní instalace, stabilní nebo mobilní, stupeň ochrany IP - IK, určen pro používání osobami znalými nebo laiky, třídění EMC, případné zvláštní provozní podmínky, vnější konstrukce (nekrytý, krytý, s přístroji za přední stěnou, skříňový, pultový, rozvodnice, stavebnicová sestava, nástěnný pro montáž na povrch nebo zapuštěný), typ konstrukce-pevné nebo odnimatelné části, druh jistících prvků před zkratem, opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, celkové rozměry (včetně výstupků, např. rukojetí, krytů dveří, je-li to požadováno), hmotnost, je-li to požadováno. Značení pro identifikaci rozváděče čl.6.1 Výrobce musí opatřit každý rozváděč jedním nebo více štítky, trvanlivě umístěnými tak, aby byly viditelné a čitelné i v provoz. Na identifikačním štítku (dříve výrobním ) musí být uvedeny následující informace: označení nebo ochranná známka výrobce, typové označení nebo identifikační číslo, nebo jakékoliv jiné prostředky identifikace umožňující obdržet příslušné informace od výrobce rozváděče, prostředky určení data výroby, IEC X (specifická část normy X musí být uvedena), Příslušná (dříve předmětová) norma pro rozváděč může specifikovat, kde mají být doplňující informace uvedeny na identifikačním štítku. Pokyny pro manipulaci, instalaci, provoz a údržbu musí být buď v dokumentaci rozváděče nebo v katalogu a to včetně opatření pro správnou dopravu, manipulaci a instalaci. Pokud má být rozváděč vyrobený pro EMC prostředí A použit v EMC prostředí B, musí být v návodu pro obsluhu uvedena výstraha Tento výrobek byl navržen pro prostředí A. Používání tohoto výrobku v prostředí B může způsobit nežádoucí elektromagnetické rušení. 206

213 Pracovní a provozní podmínky teplota okolního vzduchu pro vnitřní instalace nepřesahuje +40 C a průměrná hodnota během 24 h nepřesahuje +35 C. Dolní mez teploty okolního vzduchu je mínus 5 C, teplota okolního vzduchu pro venkovní instalace nepřesahuje +40 C a průměrná hodnota během 24 h nepřesahuje +35 C. Dolní mez teploty okolního vzduchu je mínus 25 C, relativní vlhkost vzduchu nepřesahuje 50% při max. teplotě +40 C. Vyšší relativní vlhkost může být dovolena při nižších teplotách, např. 90% při +20 C. Je třeba brát v úvahu občasnou mírnou kondenzaci v důsledku změn teploty. čl. 8.3 Pro posouzení vzdušných vzdáleností a povrchových cest stupně znečištění jsou v normě stanoveny 4 stupně znečištění: čl stupeň - žádné nebo pouze suché, nevodivé, které nemá vliv, 2. stupeň vyskytuje se pouze nevodivé, příležitostně je však třeba počítat s dočasnou vodivostí způsobenou kondenzací, 3. stupeň vyskytuje se vodivé znečištění nebo suché, nevodivé, které se může stát vodivým vlivem kondenzace, 4. stupeň dochází k trvalé vodivosti v důsledku vodivého prachu, deště nebo vlhka způsobeného jinými příčinami, stupeň 4 neplatí pro mikroprostředí uvnitř rozváděče podle této normy. Odvození krátkodobého výdržného proudu Icw výpočtem efektivní hodnota krátkodobého proudu, stanovená výrobcem (projektant-konstruktér a výpočetní program), který může procházet bez poškození za specifikovaných podmínek, definovaných pomocí proudu a času podle čl a tabulky 13 a příloha P pro zkoušenou strukturu přípojnic. Jmenovité Impulzní výdržné napětí U imp efektivní hodnota výdržného napětí, přiřazená výrobcem rozváděče zařízení nebo jeho částí, charakterizující dlouhodobou odolnost izolace (Tab.10-např. při U imp 2,5 kv v nadmořské výšce 1 000m je vrcholová hodnota pro AC a DC: U 1,2/250 2,5 kv, ale v m je to 2,7 kv atd.). Ochrana svodičů přepětí SPD připojených k hlavnímu obvodu musí být taková, aby se zabránilo neřízeným podmínkám zkratu stanovených výrobcem svodičů přepětí - SPD (většina výrobců předepisuje i celkovou délku vedení k SPD a od SPD do 0,5m). Meze oteplení, zkratová ochrana a zkratová odolnost oteplení - rozváděč a jeho obvody musí být schopné vést svoje jmenovité proudy za podmínek specifikovaných v čl (součet jmen.proudů přívodních obvodů, které pracují paralelně a celkový proud, který může hlavní přípojnice rozvádět v konkrétním uspořádání). Meze oteplení uvedené v Tab. 6 platí pro střední teplotu okolního vzduchu do 35 C. Např. pro svorky určené pro vnější izolované vodiče je to 70 K. Ověřování oteplení se provádí podle čl

214 zkratová ochrana a zkratová odolnost, čl. 9.3 a normy je vlastnost rozváděče, kdy musí vydržet tepelná a dynamická namáhání způsobená zkratovými proudy nepřesahujícími jmenovité hodnoty ochranných přístrojů - pojistek, jističů nebo jejich kombinací, které mohou být vestavěné do rozváděče nebo mimo něj. Pro omezení zkratových proudů je možno např. použít indukční cívky, pojistky apod. Zkouška náročnosti rozváděče - čl a A - zkouška se používá se pro kovové vnitřní skříně, vnější kovové části vnitřních rozváděčů, vnitřní kovové části vnitřních a vnějších rozváděčů na nichž může záviset zamýšlená mechanická činnost. Zkouška sestává ze 6 cyklů, každý s dobou trvání 24 h pro cyklickou vlhkým teplem při teplotě 35 ± 3 C a relativní vlhkosti 95% podle ČSN EN ed.2: 2006 ( ) zkouška Db Vlhké teplo cyklické, a 2 cyklů každý s dobou trvání 24 h pro zkoušku solnou mlhou podle ČSN : 1992 zkouška Ka Solná mlha, B - zkouška se používá se pro kovové vnější skříně, vnější kovové části vnějších rozváděčů. Zkouška zahrnuje dvě stejná 12denní období. Každé 12denní období zahrnuje: 5 cyklů, každý s dobou trvání 24 h, pro cyklickou zkoušku vlhkým teplem podle ČSN EN ed.2: 2006 ( ) zkouška Db Vlhké teplo cyklické při teplotě 35 ± 2 C. Odolnost proti ultrafialovému (UV) záření zkouška platí jen pro skříně a vnější části rozváděčů určených pro venkovní instalaci a vyrobených z izolačních materiálů nebo kovů, které jsou úplně pokryty syntetickým materiálem. Zkouška se provádí podle ČSN ISO : 2006 ( ) Plasty - Metody vystavení laboratorním zdrojům světla - část 2: Xenonové lampy; metoda A, cyklus 1 s celkovou dobou u zkoušky 500 hodin. U skříní vyrobených z izolačních materiálů se splnění požadavků kontroluje ověřením, že pevnost v ohybu podle ČSN EN ISO 178: 2011 ( ) Plasty - Stanovení ohybových vlastností a vrubová houževnatost metodou Charpy podle ČSN EN ISO 179-1: 2010 ( ) Neinstrumentovaná rázová zkouška kladivem, mají minimální retenci 70% (retence=schopnost zadržet, absorbovaná energie). Zkouška se musí provádět na šesti zkušebních vzorcích normalizované velikosti podle ČSN EN ISO 178: 2011 a na šesti zkušebních vzorcích normalizované velikosti podle ČSN EN ISO 179: Zkušební vzorky musí být vyrobeny za stejných podmínek jako jsou podmínky použité pro výrobu příslušné skříně. Při zkoušce musí být povrch vzorku vystavený UV záření obrácen čelní plochou dolů a tlak musí působit na stranu, která není UV záření vystavena. Metoda ověřování rozváděče se jmenovitým proudem do A čl ověřování oteplení rozváděče s jedním nebo více prostory s celkovým napájecím proudem nepřesahujícím A a kmitočet 60 Hz může být provedeno výpočtem podle metody uvedené v ČSN EN : Zkratové proudy - Výpočet 208

215 účinků - Část 1: Definice a výpočetní metody (norma IEC pro tento účel uvedená v čl není v ČR zavedena). Při ověřování rozváděče musí být mimo další zkušební podmínky, uspořádány vodiče vedoucí proud vyšší než 200 A a sousední konstrukční části tak, aby byly omezeny na minimum ztráty vířivými proudy a hysterezní ztráty. Všechny Vodiče musí mít minimální průřez založený na 125% dovoleného jmenovitého proudu přidruženého obvodu. Zkratová odolnost, zkoušení ochranného obvodu čl musí být ověřena jmenovitá zkratová odolnost a to buď srovnáním s referenčním návrhem nebo zkouškou jak je podrobně uvedeno v čl až Původní výrobce (organizace, která provedla původní návrh a přidružené ověřování rozváděče v souladu s příslušnou normou pro rozváděče) musí určit referenční návrh. který bude použit: ověřování srovnáním s referenčním návrhem - Použití seznamu v Tabulce 13 nebo ověřování srovnáním s referenčním návrhem - Použití výpočtu - čl , čl , Tab.13, Obvody rozváděčů, které jsou vyjmuty z ověřování zkratové odolnosti: které mají krátkodobý výdržný proud nebo jmenovitý podmíněný zkratový proud nepřesahující 10 ka obvody chráněné zařízením jejichž omezený proud nepřesahuje 17 ka s maximálním dovoleným předpokládaným zkratovým proudem na svorkách přívodního obvodu rozváděče pomocné obvody, které mají být připojeny k transformátorům jejichž jmnovitý výkon nepřesahuje 10 kva pro jmenovité sekundární napětí min. 110 V, nebo 1,6 kva pro jmen. napětí menší než 110 V, a jejichž impedance nakrátko není menší než 4%. Pro použití výpočtu je určen čl , čl , normativní Příloha P a Tab.13. Hodnocení jmenovitého krátkodobého výdržného proudu a jeho obvodů výpočtem musí být provedeno srovnáním rozváděče, který má být hodnocen, s rozváděčem, který byl již ověřen zkouškou. Metoda ověření oteplení kompletního rozváděče - rozvodnice výpočtem čl c, čl , , Tab. 6, Příloha O. ověřování oteplení výpočtem může být provedeno výpočtem u rozváděče s jedním prostorem s celkovým napájecím proudem nepřesahujícím 630 A a jm. kmitočet do 60 Hz, pokud jsou k dispozici: údaje o výkonových ztrátách pro všechny vestavěné součásti jsou k dispozici od výrobce součásti, uvnitř skříně je přibližně rovnoměrné rozdělení výkonových ztrát, jmenovitý proud rozváděče nesmí překročit 80% jmen. smluveného oteplovacího proudu ve vzduchu I th, pokud existuje, nebo jmen. proudu I n spínacích přístrojů a elektrických součástí zahrnutých do obvodu, mechanické části a instalovaná zařízení jsou uspořádána tak, aby nebyla výrazně narušována cirkulace vzduchu, 209

216 vodiče vedoucí proud vyšší než 200 A a sousední konstrukční části jsou uspořádány tak, aby byly na minimum omezeny ztráty vířivými proudy a hysterezní ztráty, všechny vodiče musí mít min. průřez založený na 125% dovoleného jmen. proudu přidruženého obvodu-podrobně v Přílohách H a N, oteplení závislé na výkonových ztrátách zařízení instalovaných ve skříni pro zapuštěnou nebo povrchovou montáž je k dispozici od výrobce skříně, nebo je stanovení výkonových ztrát skříně provedeno zkouškou; nebo je v souladu s kritérií funkčních charakteristik a instalace poskytnutých výrobcem, např. nuceného chlazení, vnitřní klimatizace, ohřevu atd. Příklad: rozváděč s jedním prostorem se jmen. proudem 100 A je vybaven 20 výstupními obvody. Předpokládaný jmenovitý proud pro každý obvod je 8 A. Celkové činné výkonové ztráty mají být vypočítány pro 12 obvodů, z nichž každý je zatížen 8 A. EMC ectromagnetic compatibility; elektromagnetickou kompatibilitou se rozumí schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí. V rozsahu ČSN EN ed.2 se u rozváděčů nn uvažují dvě kategorie podmínek okolního prostředí: Prostředí A - sítě napájené z vn transformátorů; výrobní závody kde jsou pracovní stroje, pracoviště s vědeckými a lékařskými přístroji, často spínané induktivní nebo kapacitní zátěže, proudy a magnetická pole jsou vysoké. Norma platí také pro přístroje napájené z baterií používaných v průmyslových lokalitách. Prostředí B - veřejné sítě nn nebo rozhraní mezi stejnosměrnými přístroji a veřejnou sítí nn, přístroje napájené z baterií nebo z neprůmyslové neveřejné sítě nn, pokud se mají používat v těchto lokalitách; např. obytné budovy, prodejny, obchody a obchodní prostory, kanceláře, banky, kina, venkovní zařízení, čerpací stanice, parkoviště, zábavní a sportovní zařízení, dílny, laboratoře, servisní střediska apod. Lokality napájené přímo z veřejné distribuční sítě nn jsou považovány za lokality v obytných a obchodních prostorech a v lehkém průmyslu. O tom pro jaké EMC prostředí bude rozváděč vyroben, rozhodne jeho výrobce. Zkoušky odolnosti nebo emisí EMC u hotových rozváděčů se nevyžadují, pokud vestavěné přístroje vyhovují požadavkům na EMC (A nebo B) nebo vnitřní instalace a zapojení jsou provedeny podle pokynů výrobců přístrojů a součástí uspořádání respektuje vzájemné vlivy přístrojů, kabelů, stínění, uzemnění apod. Ve všech ostatních případech mají být požadavky na EMC ověřeny zkouškami podle této normy ČSN EN ed.2. Příklady: Rozváděče zahrnující elektronické obvody pro EMC prostředí A i B s odolností proti elektrostatickým výbojům se zkouší napětím ±8 kv výbojem ve vzduchu nebo ±4 kv kontaktním výbojem pro funkční kritérium B (kritérium výkonnosti během zkoušek kdy dojde k přechodné degradaci výkonnosti, která je samočinně obnovitelná). 210

217 Rozváděče zahrnující elektronické obvody pro EMC prostředí A i B s odolností proti poklesům a přerušením napětí pro výkonové vstupy napájecích sítí 30% snížení pro 0,5 cyklu je normativně požadováno funkční kritérium B. Pro 60% snížení pro 5 a 50 cyklů je normativně požadováno pro funkci zpracování informací a snímání funkční kritérium C (chybné zpracování informací nebo ztráta dat a informací, chyby v komunikaci. Požadovaná výkonnost během zkoušek není samočinně obnovitelná). Při rozhodování výrobce nebo zplnomocněného zástupce zda podrobit nový rozváděč/rozvodnici OVĚŘOVÁNÍ podle nové ČSN EN ed. 2: (dříve typovým a částečně typovým zkouškám v autorizované zkušebně podle ČSN EN ed.2: změna A1: a Oprava 1 z února 2008), nebo ne, s odkazem na použití typových komponentů na výrobu rozváděče a pak již jen vypracovat Protokol o kusové zkoušce, je nutno si uvědomit, že sestavou typových komponentů (již ověřených typovou zkouškou v Autorizované zkušebně AO, např. 201-EZÚ Praha) v nové skříni vzniká nový výrobek, na nějž se vztahují všechny požadavky zákona č.22/1997 Sb. o technických požadavcích na stanovené výrobky podle NV č. 17/2003 Sb. (Směrnice Rady 73/23/EHS ve znění Směrnice Rady 93/68/EHS), kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí a NV 616/2006 Sb. (Evropská směrnice č.2004/108/es) o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (pro splnění požadavků těchto NV jsou od pro výrobu rozváděčů nn určeny ČSN EN ed.2, ČSN EN a ČSN EN 50274: Opr.1: Ochrana před neúmyslným přímým dotykem nebezpečných živých částí a soubor norem ČSN EN 61000, zejména kmenové normy ČSN EN ed.2 ( ), ČSN EN ed.3 ( ) a ČSN EN ed.2 ( pro EMC). ČSN EN ed.2, ČSN EN ed.2 platí pro všechny rozváděče (i rozvodnice) ať jsou navrženy, vyrobeny a ověřeny jednorázově, nebo jsou plně normalizovány a vyráběny ve velkém množství. veřejné sítě nn nebo rozhraní mezi stejnosměrnými přístroji a veřejnou sítí nn, přístroje napájené z baterií nebo z neprůmyslové neveřejné sítě nn, pokud se mají používat v těchto lokalitách; např. obytné budovy, prodejny, obchody a obchodní prostory, kanceláře, banky, kina, venkovní zařízení, čerpací stanice, parkoviště, zábavní a sportovní zařízení, dílny, laboratoře, servisní střediska apod. Lokality napájené přímo z veřejné distribuční sítě nn jsou považovány za lokality v obytných a obchodních prostorech a v lehkém průmyslu. OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKA (verifikation test) čl ČSN EN ed.2. zkouška prováděná na vzorku nového rozváděče nebo na jeho částech pro ověření, že návrh ( dokud není rozváděč ověřen zkouškou a schválen autorizovanou osobou zkušebnou, je stále jako výrobek jen návrhem) splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče ( dříve předmětové normy např. pro rozváděče určené pro obsluhu laiky apod. Ověřovací zkoušky jsou ekvivalentní typovým zkouškám podle původní ČSN EN ed.2 i prvního vydání ČSN EN : Jde tedy jen o jiné názvosloví u původních zkoušek TTA a PTTA). 211

218 Ověřování návrhu - kap.10 (Ověřovací zkoušení-v některých navazujících normách nebo v citovaných dokumentech je tato kapitola ČSN EN ed.2 nazvána TYPOVÉ ZKOUŠKY, pozn. na str. 49, které provádí autorizovaná zkušebna stejným způsobem jako u ČSN EN ) se musí provádět na typickém vzorku rozváděče nebo na jeho částech, aby se prokázalo, že splňuje požadavky příslušné (dříve "předmětové") normy pro rozváděče. Pokud byly zkoušky na rozváděči provedeny podle souboru ČSN EN a výsledky zkoušky splňují požadavky příslušné části IEC ( nyní ČSN EN ed.2), ověřování těchto požadavků není třeba opakovat. Ověřovací zkouška může zahrnovat jednu nebo více normativních metod. Ověřování srovnáním (ověřování porovnání verification comparison) stukturované porovnání navrženého uspořádání rozváděče nebo jeho částí s referenčním uspořádáním ověřeným zkouškou (opět autorizovaná zkušebna porovná s jiným hotovým a ověřeným rozváděčem postupem podle ČSN EN ed.2, např. pro zkratovou odolnost ochranného obvodu podle čl nebo výpočtem podle čl , čl a čl ). Vyhodnocení ověřování (verifikation assessment=ověření, ohodnocení, posudek; formu a název dokladu určí autorizovaná zkušebna. Dříve to byl typový protokol). Ověřování přísných konstrukčních pravidel nebo výpočtů podle ČSN EN ed.2, aplikovaných na vzorek rozváděče nebo jeho části, aby se prokázalo, že návrh splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče (rozumí se tím skutečný fyzický vzorek, nikoliv jen výkresy; příslušné = dříve předmětové normy.provádí opět autorizovaná zkušebna postupem podle Tab. D.1 na str. 85 ČSN EN ed.2. ) Kusové ověřování (routine verification; dříve kusové zkoušky) ověřování každého rozváděče prováděné během výroby a/nebo po vyrobení rozváděče pro potvrzení, že splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče (dříve předmětové normy včetně typových zkoušek. Výrobce rozváděče pak vystaví protokol o kusových zkouškách v rozsahu normy a podle NV č. 17/2003 Sb.). Kusové ověřování je určeno ke zjišťování závad v materiálech a v provedení a pro potvrzení správného fungování rozváděče. kontroluje se: stupeň ochrany skříní - krytí IP a IK, vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty, ochrana před úrazem elektrickým proudem a integrita ochranných obvodů, vestavění vestavných součástí, vnitřní elektrické obvody a spoje, svorky pro vnější vodiče, mechanické funkce, technické parametry (dielektrické vlastnosti, zapojení, pracovní charakteristiky a funkce). 212

219 Kontrola splnění uvedených požadavků je z úrovně státu v pravomoci České obchodní inspekce ČOI podle zákona č. 64/1986 Sb. v platném znění. Česká obchodní inspekce kontroluje pro oblast elektrotechniky (rozváděče nn) zejména: zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a NV č. 17/2003 Sb.) jsou výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům zákona č.22/1997 Sb. a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/ včetně opatření označení výrobku označením CE (Požadavky na dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh v Evropském společenství s platností od , které má sjednotit obecné požadavky v rovnocenném a důsledném prosazování harmonizačních právních předpisů Evropského společenství a následně technických harmonizovaných norem, a v němž je uveden i grafický vzor označení CE - v ČR jsou to ČSN EN a od ČSN EN 61439). zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné, (Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků). Závěr V roce 1907 v "Příruční knize pro elektromontéry" píše na str.222 Inž. Emil Kopecký tato slova: "Vhodné schéma a přehledné uspořádání rozváděče je kardinálním bodem každého zařízení a měla by se mu věnovati péče největší i ze strany objednatele a nejenom monteura". Jak aktuální i dnes, včetně správného českého názvu rozváděče s čárkou na á. 213

220 Dozor nad trhem rozváděče NN Jiří Blažek, Česká obchodní inspekce, inspektor specialista oddělení technické kontroly Ing. Miroslav Zoula, Česká obchodní inspekce, inspektor specialista oddělení technické kontroly Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu. Na činnosti ČOI se vztahuje zákon č. 64/1986 Sb. o České obchodní inspekci, v platném znění a zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole, v platném znění. ČOI kontroluje právnické a fyzické osoby (dále jen KO) prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad. ČOI mimo jiné při své činnosti kontroluje, zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům dle požadavků zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné ve smyslu zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, v platném znění. ČOI při provádění kontrolní činnosti zjišťuje u KO nedostatky, vyžaduje jejich odstranění, provádí nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření bezpečnosti výrobků a ukládá sankční a jiná opatření. Požadavky na dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh v Evropském společenství řeší nařízení 765/2008 s platností od , které má sjednotit obecné požadavky v rovnocenném a důsledném prosazování harmonizačních právních předpisů Evropského společenství. Dozor nad trhem má být prováděn tak, aby: výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Společenství a které by mohli (za určitých okolností) ohrozit zdraví nebo bezpečnost uživatelů popř., které jinak nejsou v souladu s příslušnými požadavky stanovenými harmonizačními právními předpisy Společenství, byly staženy z trhu nebo jejich dodávání na trh bylo zakázáno nebo omezeno a aby o tom byla vhodným způsobem informována veřejnost, Komise a ostatní členské státy; Určitými okolnostmi se rozumí, že takový výrobek je užíván pro určené účely nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat, a pokud je náležitě instalován a udržován. Před uvedením výrobku na trh ve státech Evropského společenství má výrobce nebo dovozce popřípadě jeho zplnomocněný zástupce povinnost zajistit, aby výrobky jimi uváděné na trh splňovaly požadavky na bezpečnost stanovené legislativou EU, která je následně přejata jednotlivými státy. Tento proces se nazývá posouzení shody. Postup posuzování shody se liší v souvislosti s tím podle jaké směrnice je prováděn a jaké základní požadavky na bezpečnost jsou kladeny a na harmonizaci používaných předpisů pro posouzení shody. Postup posuzování shody závisí na směrnici, která v případě elektrických zařízení do 1000 V (2006/95/EC )potažmo požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu (2004/108/ES). Při uplatňování těchto směrnic se používá tzv. Interní řízení výroby samocertifikace (self-declaration). Výrobce nebo dovozce musí prohlásit shodu výrobku s příslušnou směrnicí (směrnicemi), a to zpravidla pomocí posouzení shody s evropskými nebo jinými normami, poté zpracuje požadované prohlášení o shodě. Následně může připojit na předmětný výrobek označení CE a umístit jej na trh. Není nutné žádné ověření nezávislou třetí stranou. V České republice je toto zajištěno následujícími předpisy: Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění, který upravuje mimo jiné způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem (dále jen oprávněný zájem ), práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem (dále jen stanovené výrobky ). 214

221 Pro účely zákona o technických požadavcích na výrobky se rozumí: výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců, uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit uživatelem k účelu, ke kterému byl zhotoven, výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, dovozcem ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje, distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobky na trh; dodáním výrobku na trh je každé další jeho předání nebo převod po jeho uvedení na trh, technickými požadavky na výrobek technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku. Vláda stanoví nařízením: výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých musí být proto posouzena shoda (dále jen "stanovené výrobky"), technické požadavky na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, které ze stanovených výrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným nařízením vlády (dále jen "stanovené označení"). Vláda nařízením upraví pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen "postupy posuzování shody"). Rozváděč nn je stanoveným výrobkem dle NV č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Obsahuje-li rozváděč nn prvky, jež mohou být zdrojem elektromagnetického rušení nebo na jejichž fungování může mít elektromagnetické rušení vliv je také stanoveným výrobkem dle NV č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Výrobek Rozváděč nn je kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženým řídicím, měřicím, signalizačním, ochranným, regulačním zařízením atd., za jejíž úplné sestavení je odpovědný výrobce, včetně všech vnitřních elektrických spojů, mechanických vazeb a konstrukčních částí. Rozváděč nn může být uveden na trh, pouze poté, co je posouzena jeho shoda se základními požadavky postupem vnitřní kontroly výroby a výrobce je opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě. Základními požadavky jsou: 1. Všeobecné požadavky a) Základní technické charakteristiky, jejichž dodržování zajišťuje, aby elektrické zařízení bylo používáno bezpečně a v podmínkách, pro které bylo vyrobeno, musí být vyznačeny 215

222 na elektrickém zařízení, anebo pokud to není možné, musí být uvedeny v průvodní dokumentaci. b) Jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název právnické osoby, která je výrobcem, značka, popřípadě obchodní známka musí být zřetelně uvedeny na výrobku, a není-li to možné, na jeho obalu. c) Elektrické zařízení a jeho díly musí být vyrobeny tak, aby byla zajištěna bezpečná a správná montáž a připojení. d) Elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby u něj, za předpokladu, že je používáno pro účely, ke kterým je určeno, a že je řádně udržováno, byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a Ochrana před nebezpečím, které může způsobit elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že a) osoby a domácí a hospodářská zvířata budou přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí, b) nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření, c) osoby, domácí a hospodářská zvířata a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou podle zkušenosti elektrická zařízení způsobovat, d) izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám. 3. Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby a) odolávalo předpokládaným mechanickým namáháním tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, b) odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, c) při předvídatelných přetíženích neohrozilo žádným způsobem osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek. Základní požadavky se považují za splněné, pokud elektrické zařízení je ve shodě s bezpečnostními požadavky harmonizovaných českých technických norem, pro rozváděče nn je to v současné době soubor norem řady ČSN EN a následně soubor norem ČSN EN od roku Postup vnitřní kontroly výroby je postup, při němž výrobce zajišťuje a prohlašuje, že elektrické zařízení splňuje požadavky citovaných nařízení, které se na ně vztahují. Jedná se zajištění shody výrobků od počátku tj. od nákupu použitých komponentů, projektu, vlastní výroby, zajištění potřebné kvalifikace pracovníků, zkušebních procesů a výstupů typová, částečně typová, kusová zkouška, vybavení výrobku průvodní dokumentací, návod k použití, štítek s označením CE, vystavení ES prohlášení o shodě. Výrobce musí opatřit každý výrobek označením CE a vypracovat písemné prohlášení o shodě. ES prohlášení o shodě musí obsahovat: a) identifikační údaje o výrobci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce, c) popis elektrického zařízení, d) odkaz na harmonizované normy, e) odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity, 216

223 f) poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE. Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci a uchovává ji na území Evropského společenství tak, aby byla k dispozici orgánu dozoru po dobu nejméně 10 let od ukončení výroby elektrického zařízení. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody elektrického zařízení s požadavky tohoto nařízení. Musí, v rozsahu nezbytném pro toto posouzení, obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci elektrického zařízení. Technická dokumentace zahrnuje: a) obecný popis elektrického zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů a podobně, c) popisy a komentáře nutné pro srozumitelnost výkresů a schémat uvedených v písmenu b) a funkce elektrického zařízení, d) seznam technických dokumentů, které byly zcela nebo částečně použity, e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek a podobně, f) zkušební protokoly. Výrobce dále provádí všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyráběných elektrických zařízení s technickou dokumentací a s těmi požadavky citovaných nařízení, které se na ně vztahují. Výrobce také uchovává s technickou dokumentací i kopii prohlášení o shodě. Označení CE na elektrickém zařízení vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Při provádění dozoru se nejčastěji setkáváme s těmito nedostatky: ES prohlášení o shodě neobsahuje všechny náležitosti dle nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Uvedení rozváděče na trh bez výrobního štítku. Není řešen u rozváděčů přístupných laické obsluze požadavek na zvýšenou ochranu proti dotyku při otevřených dveří rozváděče (doplňkové písmeno C viz ČSN EN 60529). Výrobce má zajištěn protokol o zkoušce dle harmonizovaných norem notifikovanou osobou (např. EZÚ) a nemá vypracován v souladu s požadavky nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí vnitřní systém kontroly výroby. Výrobky nejsou značeny evropským značením shody CE. ES prohlášení o shodě obsahují neplatné technické předpisy a harmonizované normy. 217

224 Nízkonapěťové rozváděče Rittal dle ČSN EN /-2 Rittal Therm 6.1 software pro výpočet klimatizace rozváděčových skříní Pavel Škoch Product Manager, Rittal Czech, s.r.o. Úvod S příchodem nových norem ČSN EN /-2 vznikla potřeba, aby výrobci stavebnicových systémů pro výrobu nízkonapěťových rozváděčů nechali svá řešení - modulové stavebnice - odzkoušet dle nových norem. Ačkoli soubor norem ČSN EN platí do 23. září 2014, již teď se objevují zákazníci, jejichž přáním je stavět rozváděče dle nové řady normy ČSN EN popř. ČSN EN ed. 2. Proto firma Rittal přistoupila velmi pružně k přezkoušení svého modulárního systému pro stavbu nízkonapěťových výkonových rozváděčů Ri4Power dle nové řady norem EN a připravuje se na zkoušky dle EN ed. 2. Obr. 1: Zkušebna 218

225 Stavba nízkonapěťových rozváděčů Co to je systém nízkonapěťových rozváděčů Rittal Ri4Power? Je to vlastně stavebnice, kterou lze sestavit dle montážního návodu a díky níž výrobce rozváděčů postaví velmi rychle a flexibilně bezpečný nízkonapěťový rozváděč pro rozvod energie dle přání koncového zákazníka. Protože se jedná o typový rozváděč (ČSN EN ) podle nových norem (ČSN EN popř. ČSN EN ed. 2.), o rozváděč s ověřením návrhu, má výrobce rozváděčů jistotu, že při dodržení montážního postupu a doporučení původního výrobce neudělá zásadnější chybu typu nedodržení přeskokových vzdáleností, poddimenzování zkratové odolnosti, vysoké oteplení. Také rychlost s jakou je možné tyto systémy stavět je rozhodně předností. Protože se všechny komponenty dodávají předpřipravené, např. propojení hl. spínače s hlavním páteřním přípojnicovým rozvodem, odpadá často zdlouhavé a komplikované odměřování vzdáleností a výroba ohýbaných měděných plochých přípojnic. Při této práci tu a tam vzniká také odpad a někdy i zmetek, nemluvě o kvalitě provedení a vzhledu (poškrábaná pasovina). To vše řeší propojovací sady vyrobené na kvalitních ohýbačkách a rozměrově přizpůsobené každému typu jističe. Z čeho se vlastně Ri4POWER skládá? Rozváděčová skříň TS 8 Základem je osvědčená rozváděčová skříň TS 8 - pravděpodobně nejprodávanější řadově spojitelná skříň v ČESKÉ REPUBLICE. Její zajímavě vymyšlená stabilní rámová svařovaná konstrukce (16 ohnutý profil) umožňuje použití nepřeberného množství příslušenství, např. se systémovým chassis je možné nezávisle na montážní desce vytvořit další upevňovací roviny. Krytí skříně IP55 a vynikající povrchová úprava (s použitím NANO TECHNOLOGIE) umožňuje nasazení těchto skříní do velmi zatíženého prostředí. Všechny ploché díly (bočnice, zadní stěna, střešní plech, podlahové plechy) jsou opatřeny upevněním, které automaticky vyrovnává potenciál - za určitých podmínek není nutný další ochranný vodič. Součástí rozváděče je hloubkově přestavitelná montážní deska s nosností až 600 kg. Rozváděč je také vhodný do seismicky aktivních oblastí. Tyto skříně mohou být také v provedení NEMA 4/4X (National Electrical Manufacturers Association národní sdružení výrobců elektrotechniky v USA). Skříně TS 8 vlastní řadu další certifikátů a aprobací díky nimž se používají ve všech možných odvětvích na celém světě. 219

226 Obr. 2: Rozváděčová skříň TS8 Přípojnicové systémy Dalším důležitým komponentem systému Ri4Power jsou přípojnicové systémy tedy držáky přípojnic, samotné měděné přípojnice a další příslušenství jako jsou různé adaptéry a kryty. V systému Ri4Power se používá hned několik typů přípojnicových systémů. Obr. 3: Přípojnicové systémy Rittal 220

227 Patrně nejpoužívanějším přípojnicovým systémem je RiLine 60. Systém umožňuje vybudovat silnoproudý rozvod jak plochými přípojnicemi, tak i profilovými přípojnicemi Rittal PLS 800 A a 1600 A. Přípojnice Rittal PLS je díky své konstrukci upevněna držákem pouze ve své zadní části. To umožňuje přípojnici osadit adaptéry v kterémkoli místě její délky držák nezabírá místo. Držáky plochých přípojnic jsou konstruovány tak, aby byly universální pro různé průřezy plochých přípojnic. Celkem lze jedním držákem upevnit až 9 různých průřezů přípojnic. V tomto systému nabízí Rittal největší výběr komponentů, které se dají přímo na přípojnice upevnit. Přípojnicový systém je k dispozici také ve 4pólovém provedení. Zákazníci orientovaní na americký trh jistě ocení, že většina komponentů je opatřena značkou UL listed. Obr. 4: Přípojnicový systém RiLine 60 Pro větší výkony využívá systém Ri4POWER přípojnic MAXI PLS A jde o profilové měděné přípojnice, držáky přípojnic, propojovací sady (předpřipravená ohýbaná měď) a další komponenty. Profilová měděná přípojnice na všech čtyřech stranách s T drážkou umožňuje velmi komfortní připojení velkého množství kabelů/lamelových přípojnic. Do T drážky se pak zasouvá libovolný počet drážkových vložek/kamenů se závitovým svorníkem popř. připojovacích svorek. Odpadá složité odměřování, vrtání a další mechanické upravování. A B D E C F Obr. 5: MAXI PLS přípojnice, způsoby připojování 221

228 Zařízení o větších výkonech lze také realizovat s přípojnicovým systémem FLAT PLS a to až do 5000 A. V tomto případě se nepoužívá profilová měď ale ploché přípojnice. Tak jako u předchozího systému jsou součástí také podobné držáky přípojnic, propojovací sady (předpřipravená ohýbaná měď) a další komponenty. Zajímavým řešením jsou spojky přípojnic, které spojují přípojnice mezi jednotlivými poli bez vrtání a přeplátování. Obr. 6: Přípojnicový systém FLAT PLS Stále častěji se v České republice objevují požadavky, především ze zahraničí, na výkonové rozváděče (PSC) s vnitřním oddělením viz. ČSN EN odst. 7.7 nebo ČSN EN odst I toto řešení nabízí systém Ri4Power forma 2-4 (pevné připojení). Jde o modulární nízkonapěťové zařízení, umožňující vnitřní oddělování / rozčleňování jednotlivých částí nízkonapěťových rozváděčů. Dle způsobů oddělování vnitřních částí (přípojnice, aktivní prvky, připojovací svorky atd.) se systém dělí do tzv. způsobů oddělování nebo forem 1-4. Nízkonapěťový systém s ověřením návrhu do 4000 A se používá jak v rozvodech energie, tak u řídicích systémů. Důvodem pro použití takovýchto systémů jsou požadavky na větší bezpečnost, ochranu zdraví a života. 222

229 Obr. 7: Ri4Power Form 2-4 Software Power Engineering 6.1 Velkou výhodou výkonových rozváděčů Rittal Ri4Power je skutečnost, že se dají pohodlně navrhovat pomocí jednoduchého softwaru Power Engineering 6.1. Výstupem je výkres ve formátu DWG, kusovník jednotlivých komponentů, cena a také konkrétní montážní návod pro dané zařízení. Nástroj zohledňuje novou řadu norem EN Obr. 8:Software Power Engineering Software Therm 6.1 Se stále hustší integrací v rozváděčových skříních vzniká logicky větší ztrátové teplo, které nepříznivě ovlivňuje řadu komponent. Tato skutečnost pak nutí výrobce použit ventilaci nebo dokonce kompresorovou chladící jednotku. Návrh správného řešení je však někdy 223

230 složitější a ne vždy se podaří odhadnout potřebný chladící výkon. Rittal nabízí svým zákazníkům zdarma podporu v podobě jednoduchého softwaru Therm 6.1 a Therm 6.1a je výpočetní software, s pomocí kterého rychle a přesně navrhnete vhodný způsob chlazení pro vaše rozváděče. Ovládání programu je intuitivní, krok za krokem vás provede od zadání základních údajů, přes specifikaci chlazeného rozváděče (nebo sestavy rozváděčů), upřesnění instalovaného ztrátového výkonu až k samotnému návrhu vhodné a dostatečně dimenzované technologie chlazení. Program existuje v sedmnácti jazykových verzích, přičemž mezi jednotlivými jazyky můžete přepínat kdykoliv během výpočtu i po jeho ukončení. Již provedené výpočty jsou uloženy do vašeho PC a je možné je dodatečně vytisknout v kterékoliv z instalovaných jazykových verzí. Při zadávání rozváděčové sestavy je možné vybrat ze seznamu přímo podle objednacího čísla Rittal nebo je zde i možnost zadání nestandardních rozměrů, pokud potřebujete chladit skříň od jiného výrobce. Pokud zadáte sestavu ze skříní TS8, je samozřejmostí možnost volby propojení a návrhu chlazení pro kompletní sestavu. Pro upřesnění instalovaného ztrátového výkonu můžete využít třech možností zadání: prosté zadání instalovaného ztrátového výkonu; vhodné pro dodatečný návrh chlazení na již existujících rozváděčích: program může ztrátový výkon sám vypočítat, pokud zadáte naměřenou vnitřní teplotu v rozváděči a vnější teplotu vzduchu v jeho okolí při plném pracovním zatížení. Pokud pro takové měření nemáte vhodný přístroj, může měření provést na místě pracovník Rittalu; dalším způsobem zadání je využití interní databáze elektrotechnických komponent a jejich ztrátových výkonů. Z bohatého seznamu zvolíte komponenty instalované v rozváděči, odhadnete soudobost jejich provozu a výsledkem je požadovaná informace instalovaný ztrátový výkon. Program dokáže rovněž vypočítat oteplení přípojnicových systémů Rittal. V dalším kroku provedete volbu vhodné technologie chlazení a vyberete zařízení odpovídající svým výkonem. Přitom je možnost nahlédnutí do detailní technické specifikace navrhovaných zařízení. Program sám vyřadí ze seznamu ta zařízení, která nejsou použitelná z důvodu nevhodných rozměrů. Před ukončením návrhu máte ještě možnost vybrat si k chladicímu zařízení dodatečné příslušenství, jehož seznam vám Therm nabídne před vytvořením finálního reportu. Finální report je možné kdykoliv po ukončení návrhu vytisknout ve všech jazykových verzích, ve kterých program pracuje. Je rovněž možné ho uložit ve formátu PDF pro další použití. 224

231 Produkty Lapp pro rozvaděčovu techniku Ing. Karel Krejza senior produktový manažer LAPP KABEL Ing. Bohumír Haleš produktový manažer LAPP KABEL Lapp Group datuje počátek svého rozvoje do roku 1957, kdy zakladatel společnosti Oskar Lapp začal jako první na světě průmyslově vyrábět ovládací kabel a uvedl ho na trh pod názvem ÖLFLEX. Během svého více než padesátiletého působení na vyspělých průmyslových trzích se stala značka ÖLFLEX synonymem nejvyšší kvality vysoce flexibilních ovládacích kabelů, stejně jako skupina Lapp synonymem špičkového výrobce a dodavatele průmyslových kabelů a kabelového příslušenství. ÖLFLEX připojovací a ovládací kabely Univerzálně použitelné kabely ÖLFLEX nacházejí své uplatnění nejen při výrobě strojů, např. obráběcích, nejrůznějších zařízení a přístrojů, ale i v měřicí, regulační, vytápěcí a klimatizační technice a mnoha dalších oborech. Ať už pro pevné uložení nebo flexibilní, pro použití ve vlečných řetězech, bezhalogenové a proti plameni extrémně odolné s nepatrným výskytem kouřových plynů a nízkou toxicitou při požáru pro ochranu osob a majetku, s mezinárodními aprobacemi, vysoce odolné proti olejům a chemikáliím, v provedení PVC nebo PUR, s barevnými nebo číslovanými vodiči, s měděným stíněním nebo nestíněné vše najdete v našem standardním programu. 225

232 Jednožilové vodiče pro rozvaděče navazují na sortiment ovládacích kabelů. Jsou k dispozici v provedení H05V-K a H07V-K v souladu s HAR (HD 21.3), resp. jako multinormová provedení s UL/CSA aprobacemi Multi-Standard SC 1, 2.1 a 2.2. V prostředí, kde je požadována ochrana lidských životů a životního prostředí se používají bezhalogenové vodiče H05Z-K, H07Z-K 90 C a X05Z- K, X07Z-K 110 C. UNITRONIC datové kabely a komponenty pro automatizaci S kabely UNITRONIC máte svá data pod kontrolou. Skupina Lapp vyvinula a vyrábí rozsáhlý program datových kabelů pro rychlý přenos velkého množství dat. Je jedno, zda se jedná o stroje a zařízení, sběrnicové systémy, vysokorychlostní sítě LAN nebo vysoce flexibilní aplikace - téměř pro každé použití máme vhodný datový kabel a nyní i sortiment komponent určených pro připojení snímačů a akčních členů pro automatizaci strojů a zařízení. Na základě požadovaných norem nebo rychlosti a kvality přenosu dat lze vybrat miniaturní datové kabely, mnohožilové kabely s malými rozměry, kabely s dvojitým stíněním, provedení pro vlečné řetězy, telefonní kabely, koaxiální kabely a mnoho dalších. Kabely pro sběrnicové systémy jsou označeny UNITRONIC BUS. Zastoupeno je mnoho typů pro systémy INTERBUS, PROFIUS, DeviceNet, CAN, Safety BUS, ASI a další. Pro pevné uložení, použití ve vlečných řetězech nebo uložení ve venkovním prostředí či v zemi. Program UNITRONIC provozní sběrnice zahrnuje senzor/aktor kabely, konektory a distribuční boxy umožňující propojeni se všemi na trhu dostupnými snímači a akčními členy. Aktivní komunikaci zajišťuji sběrnicové boxy, které jsou navrženy pro snadné připojení do systémů PROFIBUS, DeviceNet, CAN nebo ASI aj. 226

233 ETHERLINE kabely a komponenty pro průmyslový ethernet nabízejí rozsáhlá systémová řešení v oblasti průmyslových sítí i síťové techniky budov. Výsledkem je jednoduchá a centralizovaná správa všech aplikací a dat. HITRONIC optické systémy přenosu dat Kabely s optickými vlákny HITRONIC jsou navrženy speciálně pro přenos velkého množství dat. Komunikace prostřednictvím optického média je bezkonkurenčně rychlá a bezpečná. Náš výrobní program zahrnuje kabely pro komunikační techniku v kancelářích, průmyslové aplikace i vysoce flexibilní provedení pro použití ve vlečných řetězech. Součástí produktové řady HITRONIC jsou optické spojky, propojovací optické kabely, optické rozvaděče a jejich příslušenství. EPIC průmyslové konektory Konektory EPIC najdou své uplatnění ve strojírenství, při konstrukci zařízení nebo v technice pohonů a všude tam, kde se měří, řídí, reguluje a pohání. Variabilní systém pouzder, konektorových vložek a kontaktů vše velmi robustní, absolutně bezpečné a jednoduše montovatelné. Pokud mluvíme o bezpečném spojení, můžete nás klidně vzít za slovo - ať se jedná o hranaté nebo kulaté konektory. SKINTOP kabelové vývodky Kabelové vývodky SKINTOP zajistí bezpečné upevnění kabelu pouhým otočením ruky. Kabel vývodkou jednoduše protáhnete, otočíte hlavicí a hotovo. Kabel je upevněn, vycentrován, hermeticky utěsněn a optimálně tahově odlehčen. Vyberte si ze široké nabídky různých provedení: plastové nebo mosazné, pro prostředí s nebezpečím výbuchu nebo pro použití při řešení problematicky v oblasti EMC, bezhalogenové verze, s ochranou proti nadměrnému ohybu kabelu, s metrickým, PG nebo NPT připojovacím závitem. Kabelový průchodkový systém SKINTOP CUBE je pokroková vícenásobná kabelová průchodka s proměnným rozsahem sevření pro vysokou flexibilitu při montáži. Při demontáži není nutné odstraňovat rámeček ze skříně, zásuvné těsnicí moduly zůstávají bezpečně na kabelu. Nejžhavější novinkou je inovativní matice pro připojení stínění v rozsahu 360 stupňů SKINTOP BRUSH ADD-ON. 227

234 SILVYN systémy ochranných hadic pro kabely Dodatečnou ochranu kabelů před mechanickým nebo chemickým zatížením poskytují univerzální plastové nebo kovové ochranné hadice SILVYN. Spolu s přesně přizpůsobeným šroubením tvoří perfektní ochranu pro kabely a vodiče ve vnitřním i venkovním prostředí. FLEXIMARK označovací systémy Označení kabelů nebo jednožilových vodičů stejně jako popisy rozváděčů musí být bezvadně čitelné i po letech provozu. Pouze tehdy splňují svůj účel a umožňují rychlou orientaci. Zda se jedná o plastové nebo nerezové označování do drsného prostředí, ruční nebo elektronické - s univerzálním mnohostranným označovacím programem FLEXIMARK je výsledkem v každém případě trvanlivý popis. Normativní a zákonné základní informace o propojovacích jednožilových vodičích Zásadně se propojovací jednožilové vodiče s jednovrstvou izolací v této přednášce vztahují k typovým konstrukčním normám: H05V-K a H07V-K jsou definovány v HD 21.3 (= VDE ), H07V2-K (jako součást produktu Multi-Standard SC 2.2 ) v HD 21.7 (= VDE ) a H05Z-K a H07Z-K v HD 22.9 (= VDE ). UL AWM (jako součást všech produktů Multi-Standard SC) je definován v UL 758, (UL) MTW (jako součást Multi- Standard SC 2.1 a 2.2) v UL1063, CSA AWM I A/B (jako součást Multi-Standard SC 1) 228

235 v C22.2 No a CSA TEW (jako součást Multi-Standard SC 2.1 a 2.2) v C22.2 No Jestliže výrobek uvedený v této přednášce a v hlavním katalogu Lapp Group odpovídá z technického hlediska normativním ustanovením, je jeho konstrukce v souladu s nimi certifikována nezávislým orgánem za předpokladu, že produkt jako celek není na začátku typového označení označen zkratkou X nebo S, jako je tomu například u produktu X07V-K s dvoubarevnou spirálovou izolací. Kromě toho je třeba uvést, že povolené spektrum barev izolace je právě pro evropské vodiče řady H07 s jmenovitým napětím Uo/U = 450/750 Vac podle HD 21.1 (= VDE ) a rovněž HD 22.1 (= VDE ) relativně výrazně omezeno. Výrobky jiných barev nejsou podle zákona harmonizovány, resp. nemají typovou konstrukční certifikaci HAR, ale vyrábějí se pouze na základě typové konstrukční normy. Produkty Multi-Standard SC 2.1 a SC 2.2 mají tak široké spektrum, že ne všechny rozměry jsou certifikovány / harmonizovány dle HAR, protože základní typová konstrukční norma HAR konkrétního produktu Multi- Standard SC, ze které vychází, nepředpokládá v příslušné harmonizační dokumentaci (HD) všechny rozměry. Navíc je třeba se zmínit o tom, že jmenovitý průřez vodiče 16 mm 2 nelze u produktů Multi- Standard SC 2.1 a 2.2 certifikovat typovou konstrukční značkou HAR, protože u průřezu 16 mm 2, resp. 6 AWG jsou ustanovení o konstrukci konstrukčních typů podle HAR v takovém rozporu s konstrukčními typy podle UL/CSA, že nelze nalézt shodu. U.I. Lapp GmbH dává u těchto produktů standardně přednost certifikaci a typovému konstrukčnímu provedení podle UL/CSA. V případě typové konstrukční certifikace HAR se přímo na vodič umísťuje zkušební a certifikační značka HAR (event. bez trojúhelníčků). Tím je tento vodič v evropských zemích CENELEC, např. v Německu, z hlediska elektrotechnických zkušeben považován za vyzkoušený a testovaný v místě konečného použití, pokud je řádně položen, resp. používán. Pro konečné použití vodiče (uvnitř přístroje, rozvaděče nebo stroje) v Severní Americe je však typová konstrukční certifikace HAR z právního hlediska naproti tomu zcela bezvýznamná. Naopak jsou typové konstrukční certifikace podle standardů UL nebo CSA pro konečné použití v rámci Evropy zcela irelevantní. Různé třídy jmenovitého napětí vztažené k určité typové konstrukci a maximální trvalá teplota vodiče smějí být při konečném použití považovány za normativní pouze tehdy, je-li příslušná certifikace v místě konečného použití platná. Tak např. Multi-Standard SC 2.2 nesmí být v Evropě používán při teplotě vodiče 105 C, protože příslušné typové konstrukční certifikace UL/CSA nemají v Evropě jako místě konečného použití žádnou platnost. Multi-Standard SC 2.2 je v závislosti na výrobku typově certifikován podle H07V2-K nebo je vyroben na základě typové konstrukční certifikace. H07V2-K uvádí maximální trvalou teplotu vodiče pouhých 90 C. Pro konečné použití v rámci Evropy platí pro zde uvedené vodiče v případě, že jsou typově certifikovány podle HAR nebo jsou vyrobeny na základě typové konstrukční certifikace HAR, evropská aplikační norma pro harmonizované vodiče HD 516 (= VDE ). Vodič certifikovaný podle UL/CSA lze poznat podle označení příslušné typové konstrukční certifikace písmeny přímo na vodiči, např.: (UL) MTW, UL AWM, CSA AWM I A/B nebo CSA TEW. Kromě toho musí výrobce jmenovitě označený na vodiči vlastnit příslušná schválení UL/CSA. U.I. Lapp GmbH jako výrobce podle UL/CSA je identifikovatelný podle označení LAPP KABEL STUTTGART na vodičích. V internetových seznamech příslušných zkušeben UL Online Certifications Directory ( resp. CSA Certified Product Listings na webové stránce CSA International lze vyhledat všechny certifikáty UL a CSA, které vlastní společnost U.I. Lapp GmbH. UL AWM znamená Appliance Wiring Material Component, (UL) MTW Machine Tool Wire, CSA AWM WIRES-Appliance a CSA TEW WIRES-Equipment, resp. Technical Equipment Wire. Často se provádí ověření typové konstrukční certifikace kabelů a vodičů 229

236 pomocí tzv. File Numbers. Obecně dostává každý výrobce ke každému typovému konstrukčnímu certifikátu podle UL nebo CSA vlastní zvláštní číslo - File Number. Proto se k vodičům s více typovými konstrukčními certifikáty UL nebo CSA vztahuje zpravidla také několik File Numbers výrobce, a to bez ohledu na to, zda jsou na vodiči vyznačena File Numbers nemusí být podle normy přímo na vodiči vyznačena. Společnost U.I. Lapp GmbH jako výrobce vodičů řady Multi-Standard SC má k jednotlivým typovým konstrukčním certifikátům přiřazena a v internetových seznamech zkušeben uvedena následující File Numbers: E63634 pro UL AWM, E pro (UL) MTW a LL pro CSA AWM a CSA TEW současně. Také pomocí těchto File Numbers je možné v internetových seznamech vyhledat příslušného výrobce. Kliknete-li v seznamu UL Online Certifications Directory na E63634 pro UL AWM společnosti U.I. Lapp GmbH, budete přesměrováni ke všem UL (AWM) Styles U.I. Lapp GmbH, mezi nimiž se nacházejí i čtyři Styles řady Multi-Standard SC 1007, 1569, 1015 a Další zvláštností a praktickou výhodou řady Multi-Standard SC je skutečnost, že U.I. Lapp GmbH byla vždy certifikována zkušebnou, která je legislativně odpovědná za severoamerický typový konstrukční standard. Právně by bylo rovněž možné, aby zkušebna CSA (Kanada) certifikovala podle standardů UL produkty pro konečné místo používání v USA a naopak. Ze zkušeností však víme, že tato praxe naráží u zákazníků v některých severoamerických státech částečně na odmítavý postoj. S vodiči Multi- Standard SC se to však stát nemůže. Inspektoři AHJ v místě konečného používání v Severní Americe by naproti tomu nebyli oprávněni odmítnout přejímku na základě takových křížových certifikací. Certifikát jako doklad o typové konstrukční certifikaci není nutně uveden v internetovém seznamu organizace, která je legislativně odpovědná za standard (normu) pro typovou konstrukční certifikaci, ale ze zákona je uveden vždy v internetovém seznamu zkušebny, která certifikát pro konkrétní firmu vystavila. Kromě certifikující zkušebny je součástí certifikačního řízení typový konstrukční standard, podle kterého se certifikace provádí. U tohoto standardu a v případě UL jako zkušebny také u značky zkušebny přicházejí v úvahu dvě základní úrovně certifikace: AWM (Recognized cable (uznávané kabely) = AWM; AWM = Recognized cable) na straně jedné a všechny ostatní typové konstrukční standardy (= Listings (uvedení v seznamu)) na straně druhé. Recognized AWM cables bez Listing (jako Multi-Standard SC 1) mohou být použity téměř výhradně jen pro propojování v továrně (faktory wiring), přičemž zkušebna provádí kontrolu použití podle omezené použitelnosti Recognized Components. Naproti tomu Listed cables smějí být navíc (nově) použity i v místě konečného použití v Severní Americe (field wiring), pokud propojení spadá do řádného použití příslušného konstrukčního typu UL/CSA. Zejména pro průmyslové stroje v USA platí verze NFPA 79 (americká norma pro průmyslové stroje, hlavní katalog Lapp Group příloha T29 i online), uvedená v aktuálním National Electrical Code NEC (= NFPA 70). V aktuálně odkazované verzi NFPA 79 je stanoveno, že v průmyslových strojích provozovaných v USA musí být použity kabely uvedené v seznamu (UL listed) nebo uznávané kabely (Recognized AWM cables) pouze jako součást Listed assembly. Multi-Standard SC 2.1 a 2.2 jsou v seznamu UL (a CSA), protože mají kromě jiného typový konstrukční certifikát (UL) MTW. Listed assemblies UL blíže nespecifikuje. Rozumí se tím však konfekce uvedená v seznamu, tvořená jednotlivými elektrotechnickými prvky, např. rozvaděče (podle amerického standardu pro rozvaděče UL 508A) nebo kombinace tvořené kabely a ochrannými hadicemi. V některých případech však mohou být jednotlivé komponenty Listed assembly samy o sobě pouze recognized. To je ve výhradní odpovědnosti a rozhodovací kompetenci auditora zkušebny 230

237 UL / akreditované UL, který schvaluje Listed assembly. Mnohé UL-NRTLs odmítají schválení / Listing nebo použití konfekce Listed assembly v průmyslových strojích, protože na místě konečného použití v USA může občas docházet k nedorozumění s inspektorem AHJ. Tyto NRTLs místo toho částečně zásadně požadují pro konečné používání / provoz průmyslových strojů v USA, na které se vztahuje NFPA 79, použití jednotlivých komponent uvedených v seznamu (UL listed). Protože řada Multi-Standard SC vychází z normálních evropských konstrukcí lanka (IEC), je pro konečné použití v Severní Americe nutné přepočítat evropské jmenovité průřezy vodičů na severoamerické jmenovité průřezy. K tomuto účelu doporučujeme zásadně používat sudé průřezy AWG, protože aplikační normy UL/CSA používají pouze sudé průřezy AWG. Průběžně jsme však dotazováni na správný přepočet těchto dvou stupnic jmenovitých průřezů. Rozhodující pro tento přepočet je zjištění, která stupnice průřezů je hlavní, resp. podle které je lanko zhotoveno: metrická/evropská/iec nebo AWG (kcmil)/severoamerická? Dále se pak porovnávají jmenovité ekvivalenty mm 2. Každý jmenovitý průřez vodiče AWG/kcmil má ohmický nominální ekvivalent v mm 2, který je vůči stupnici jmenovitých průřezů vodičů dle IEC vždy posunut. Není-li stupnice AWG hlavní, přepočítává společnost U.I. Lapp GmbH jmenovité průřezy dle IEC vždy pouze na sudé jmenovité průřezy vodičů AWG. Ekvivalent metrického jmenovitého průřezu vodiče v mm 2 dle IEC je samotný metrický jmenovitý průřez tohoto vodiče. Platí následující pravidlo: Nominální ekvivalent mm 2 jmenovitého průřezu vodiče podle stupnice průřezů, která není hlavní (podle které není lanko zhotoveno) musí být menší než nominální mm 2 jmenovitého průřezu vodiče podle hlavní stupnice (podle které je lanko skutečně reálně fyzicky - zhotoveno). Důvod: Teoretický, nikoli hlavní, jmenovitý průřez vodiče udaný v nominálních mm 2 nemůže být větší než reálný, hlavní jmenovitý průřez vodiče uvedený v nominálních mm 2, protože by se jinak předpokládalo, že proudová zatížitelnost podle teoretického jmenovitého vodiče by byla větší než fyzikálně reálná proudová zatížitelnost skutečného jmenovitého průřezu v nominálních mm 2. Tento předpoklad proudové zatížitelnosti není přípustný, protože by ohrozil bezpečné užívání a je zakázán i normou. Jako příklad si uvedeme, že např. Multi-Standard SC 2.1 1X1,5 s hlavním (skutečným) jmenovitým průměrem vodiče 1,5 mm 2 dle IEC (nominálně 1,5 mm 2 ) neodpovídá 14 AWG (nominálně 2,08 mm 2 ), ale 16 AWG (nominálně 1,31 mm 2 ). Na vodičích Multi-Standard SC jsou vyznačeny jmenovité průřezy vodičů podle obou stupnic, takže lze snadno zjistit správně přepočtený jmenovitý průřez vodiče AWG, aniž by došlo k omylu. Technická příloha T16 v hlavním katalogu skupiny Lapp (i online) obsahuje další podrobnosti k tématu "přepočet". Všechny propojovací jednožilové vodiče uvedené v této přednášce musí vzhledem ke svému jmenovitému napětí v rozsahu nn odpovídat evropské Nízkonapěťové směrnici 2006/95/ES (Low Voltage Directive), tedy musí vykazovat shodu s ES. Shoda s ES znamená, že vodič při řádném užívání (v závislosti na certifikovaném nebo odvozeném konstrukčním typu) může být bezpečně používán v oblasti nízkého napětí, tj. pouze v souladu s třídou jmenovitého napětí odpovídající konstrukčnímu typu. Všechny propojovací jednožilové vodiče v této přednášce shodu s ES na základě stanoveného postupu posuzování shody provedeného společností U.I. Lapp GmbH splňují. Prohlášení o shodě ES ( certifikáty CE ) jsou na vyžádání k dispozici. Aktuální informace najdete na: 231

238 Ochrana automatickým odpojením od zdroje a stanovení času odpojení Vypínací charakteristiky, selektivita jištění a omezení zkratových proudů Ing. František Štěpán Eaton Elektrotechnika s.r.o. Úvod Práce projektanta elektrických zařízení je komplexní činnost, která vyžaduje jak znalost právních předpisů a technických norem, tak znalost technických vlastností zařízení a materiálů. Výsledné řešení musí být technicky co nejlepší a zároveň musí splňovat požadavky investora na cenu. Na rozdíl od práce revizního technika, který pracuje s již hotovou instalací a musí, mnohdy s velmi omezeným počtem informací, posoudit její bezpečnost, projektant navrhuje nové řešení a pracuje se známými skutečnostmi nových zařízení. Mezi základní výpočty patří impedance smyčky poruchového proudu, na to navazující výpočty zkratových proudů, dále rozložení zátěží a proudů v instalaci a rovněž i hodnoty úbytků napětí. Na základě znalostí výsledků se vybírají vhodné kabely, jističe a další přístroje. Impedance obvodů a výpočet zkratových proudů Základním parametrem pro výpočty se střídavých sítích je impedance, která určuje výslednou hodnotu a také průběh zkratového proudu. Výpočtem poměrů při zkratech v trojfázové soustavě se zabývají normy ČSN a ČSN Výpočet lze provádět s poměrnými (procentními) hodnotami impedancí nebo se skutečnými hodnotami. Pro informaci popíšeme postup výpočtu se skutečnými hodnotami impedancí: 1. Síť, v níž se mají určit zkratové poměry se znázorní tzv. výchozím schématem, v němž se vyznačí všechny provozní stavy. 2. Označí se místa, v nichž se budou počítat zkratové poměry. 3. Vypočtou se impedance jednotlivých prvků soustavy. Impedance jednotlivých prvků soustavy se pak přepočtou na vztažné napětí, obvykle odpovídající jmenovitému napětí v místě zkratu (vztažné napětí je voleno pro celou soustavu jednotně). 4. Pro výpočet souměrných (třífázových) zkratů je nutné určit sousledné složky impedance, pro výpočet nesouměrných zkratů (dvoufázových, jednofázových) je třeba znát také zpětné složky impedance a netočivé složky impedance prvků elektrizační soustavy. 5. Sestaví se náhradní schémata pro složkovou soustavu souslednou, zpětnou a netočivou. 232

239 6. Výpočetními metodami - u jednodušších konfigurací sítě postupným zjednodušováním, u složité sítě s větším počtem uzlů pomocí počítače se stanoví výsledná zkratová impedance daného místa zkratu. 7. Vypočítá se zkratový proud jakožto proud ekvivalentního napěťového zdroje a zkratové impedance. Poznámka k bodu 4: Normou definované složky impedance pro jednofázové a dvoufázové zkraty jsou: Z (0) netočivá složka, Z (1) sousledná složka a Z (2) zpětná složka. Používají se pro přesné výpočty. Impedance poruchové smyčky Z sv (podle ČSN ) je ovlivněna součtem těchto tří složek. U koncových obvodů instalací se její výpočet obvykle zjednodušuje a to až na hodnotu reálné složky. Obr. 1 Obecné schéma pro výpočet zkratových proudů ve střídavých sítích nn Výpočet impedance celého obvodu se provádí jako samostatný součet všech reálných a imaginárních složek. Tab. 1 Parametry transformátorů 22/0,4 kv (na straně nn) S [kva] ukt [%] In [A] Ik [ka] 0,90 1,40 2,27 2,89 3,61 5,77 9,02 14,43 9,62 15,16 24,06 38,49 Z [mω] 256,0 160,0 101,6 80,0 64,0 40,0 25,6 16,0 24, 0 15,2 9,6 6,0 R [mω] 199,00 133,00 79,00 55,00 37,30 20,00 11,50 5,70 5,70 3,75 2,16 1,16 X [mω] 161,00 88,90 63,90 58,10 52,00 34,60 22,87 14,95 23,31 14,80 9,35 5,89 V tabulce 1 jsou uvedeny parametry běžně používaných transformátorů. Porovnáním parametrů různých výrobců zjistíme, že hodnoty zkratových proudů jsou téměř shodné a pro rychlý výpočet proto stačí vycházet z údajů v této tabulce. Hodnota zkratového proudu je samozřejmě nejvyšší bezprostředně na svorkách transformátoru a se vzdáleností od transformátoru dále již jen klesá. Tomu odpovídá i použití jisticích přístrojů, jejichž vypínací schopnost musí odpovídat místu jejich instalace. Diskutovaný vliv stejnosměrné složky zkratového proudu je patrný jen v bezprostřední blízkosti 233

240 transformátoru. Pokud potřebujeme posoudit chování sítě při zkratu, nejjednodušší cestou je použití výpočtového programu, pomocí kterého je možné zobrazit hodnoty zkratových proudů kdekoli v instalaci. Pomocí výpočtových programů se porovnávají i parametry jisticích přístrojů s hodnotou poruchového proudu a v tomto případě se uživatel nemusí vlastním výpočtem impedancí zabývat. V případě potřeby je možné zobrazit vypočtené složky impedance buď jako absolutní hodnoty, nebo jako komplexní čísla. Výpočty impedance smyčky poruchového proudu Jedním z nejdůležitějších kroků při návrhu nové instalace v sítích TN je výpočet hodnoty impedancí obvodů. Hlavním ukazatelem bezpečnosti je dostatečně nízká hodnota impedance smyčky poruchového proudu při zkratu mezi fází a ochranným vodičem, aby v případě zkratu mezi živou částí a ochranným vodičem došlo k dostatečně rychlému vybavení jisticího přístroje a tedy aby se na neživé části trvale nevyskytovalo napětí vyšší, než je mezní dotykové napětí. Z hlediska chování elektrického obvodu při zkratu se jedná o jednofázový nesymetrický zemní zkrat. Úkolem projektanta je tedy navrhnout řešení, kdy je impedance byly dostatečně nízká, aby poruchový proud stačil na vypnutí jisticího přístroje v předepsaném čase. Pokud to není možné, nebo ve vytipovaných případech vnějších vlivů, je navíc nutné provést opatření pro zvýšení ochrany pomocí doplňujícího pospojování, které sníží hodnotu trvalého dotykového napětí na bezpečnou hodnotu. Další možností je použití proudového chrániče, jehož citlivost zajistí splnění podmínek prakticky ve všech případech. Přitom se ale současně nesmí zapomínat na úbytky napětí při provozu. Tam kde se vyskytují laici (vnější vliv BA1), je pro zajištění doplňkové ochrany nutné použít chrániče s citlivostí 30 ma. V závislosti na tom, v jaké části instalace se nacházíme, se provádí úplný výpočet impedance smyčky (rozvodny, obvody v blízkosti zdrojů), nebo se použije zjednodušený způsob výpočtu, ale pak je nutné použít zpřísňující koeficienty, které zohledňují všechny nejistoty při výpočtu. Velikost poruchového proudu I p je dána vztahem: I p = U o / Z p U o fázové napětí naprázdno [V] Z p. impedance smyčky poruchového proudu [ ] Aby se dalo říci, že podmínky automatického odpojení jsou splněny s dostatečnou rezervou, musí se podle požadavků ČSN změřená hodnota Z p ještě vynásobit zpřísňujícími koeficienty (vliv pokles napětí zdroje při zkratu, oteplení vodičů, atd.). Výsledný tvar je: Z s Z s 2/3 U o /I a, kde impedance smyčky poruchového proudu [Ω] 2/3 zpřísňující koeficient (případně podle národního doplňku ČSN , ed.2, 2007 to může být až 1/2) U o napětí sítě [V] vybavovací proud jisticího přístroje [A] I a 234

241 Pokud je impedance v daném obvodu nižší, než takto vypočítaná hodnota, podmínky bezpečnosti jsou splněny s dostatečnou rezervou. V obvodech se střídavým proudem se samozřejmě musí počítat s komplexním vyjádřením. V závislosti na charakteru zátěže a vzdálenosti od zdroje hraje činná a jalová složka různě důležitou roli. Jedná-li se o koncové obvody, nebo rozvody za podružnými rozváděči s malými průřezy vodičů, pak číselně převažuje činná složka. Tomu odpovídá i způsob měření přístroji pro revizní činnost. U mnoha moderních přístrojů se totiž neměří impedance pomocí střídavého proudu, ale činný odpor smyčky (viz údaje uváděné měřicími přístroji jako R schl ), což je ale vzhledem k chybě měření přijatelné zjednodušení. Jedním z důvodů tohoto řešení měření kladnou nebo zápornou půlvlnou je požadavek na nevybavení proudových chráničů při revizi. V blízkosti zdrojů, tj. v obvodech s nízkými hodnotami impedancí a tím i vysokými předpokládanými zkratovými proudy, je bezpodmínečně nutné provádět podrobné výpočty a ty již vyžadují úplné výpočty s komplexními čísly. V praxi se všechny složitější výpočty provádí s pomocí některého výpočtového programu. Dnešní programy mají ve svých databázích uvedeny prvky s úplnými elektrickými parametry nutnými pro výpočet impedance, tj. s reálnou a imaginární složkou, což je bezpodmínečně nutné pro správné výsledky ve střídavých sítích. Obr. 2: Odpočet vypínacích časů z vypínacích charakteristik Popis podmínek pro nejběžnější použití jak pro revizní, tak projekční činnost, je podrobně popsán v Technické normalizační informaci k ČSN (TNI ČSN ) a rovněž na stránkách vydavatelství IN-EL. Zde nejdeme i velice užitečné praktické pomůcky pro rychlý návrh a kontrolu podmínek zejména v koncových obvodech, které mají podstatný vliv na celkovou hodnotu impedance. 235

242 Jisticí přístroje nízkého napětí Podle účelu použití musíme vzít v úvahu dvě základní normy pro jističe a to ČSN EN Jističe pro nadproudové jištění domovních a podobných instalací, část 1: Jističe na střídavý proud, a dále normu ČSN EN ed 3 - Jističe. A) Jističe určené pro laickou obsluhu Norma ČSN EN je určena zejména pro jističe do 125 A používané pro instalace budov (též instalační jističe, modulární jističe). Vzhledem k účelu použití v domovních instalacích je důležité, že se jedná o jističe určené pro laickou obsluhu. Podmínky pro konstrukci a vlastnosti jističů jsou přísnější, než je tomu u jističů určených pro kvalifikovanou obsluhu (ČSN EN ). Pro správné použití jističů je nutné rozlišovat základní oblasti charakteristik. 1) Oblast přetížení malými nadproudy bez vypnutí: pro tento případ je definován smluvený nevypínací proud (I nt ) a je dán jako 1,13 násobek jmenovitého proudu I n. Co to znamená? I když se použije jistič se jmenovitým proudem např. 10 A, jistič nesmí vybavit, i když jím trvale protéká proud 11,3 A. Tato podmínka je dána možností ohřevu vedení a jeho ekonomického využití. 2) Oblast přetížení malými nadproudy s vypnutím: je určen tzv smluvený vypínací proud (I t ), která je definován jako 1,45 násobek jmenovitého proudu (I n ), kdy ve stanoveném čase musí jistič vybavit. Stanovený (též smluvený) čas je buď 1 hodina (pro I n 63 A) nebo 2 hodiny (pro I n > 63 A). Tato hodnota přímo souvisí s výše uvedenou podmínkou pro jištění vedení uvedenou v ČSN Vypínací charakteristika má dále určeny vypínací časy pro nadproudy s hodnotou 2,55 I n. 3) Oblast přetížení zkratovými proudy: pro oblast působení zkratové spouště jsou v normě definovány tři typy vypínacích charakteristik B, C a D s různými mezemi nastavení. Oblast působení zkratových spouští má přímý vliv na splnění podmínek pro odpojení poruchy v předepsaném čase což přímo souvisí s hodnotou impedance smyčky v sítích TN, která musí zaručit vytvoření tzv. minimálního zkratového proudu, aby došlo k okamžitému vybavení jističe. Jejich volba však nemá vliv na řešení selektivity a významně neovlivní zatížení vedení při zkratech, což se také někdy mylně uvádí. V oblasti velkých zkratových proudů, které překračují nastavení okamžitých zkratových spouští, jističe vypínají během několika milisekund, bez ohledu na typ vypínací charakteristiky. Hranicí použitelnosti je jmenovitá vypínací schopnost jističe (I cn ), která je u instalačních jističů předepsána řadou (6, 10, 15, 20 a 25 ka). Pokud zkratový proud překročí tuto hodnotu, dojde k poškození jističe. Situace se dá vyřešit předřazením pojistky (obvykle je 100 A pro jističe do 63 A, nebo 200 A pro jističe do 125 A), případně výkonového jističe s omezujícími vlastnostmi. Tato kombinace tedy zajišťuje záložní ochranu, které se také říká kaskádování. V tomto případě se není hlavním kritériem volby selektivita mezi jisticími přístroji, ale hlavním hlediskem je odolnost proti zkratu. Vypínací schopnost jističů I cn udává hodnotu zkratového proudu, kterou je jistič schopen spolehlivě vypnout, a to opakovaně (počet zkušebních cyklů je předepsán normou). Na potisku jističe je uveden v obdélníku a spolu s tzv. třídou selektivity. Ta udává hodnotu prošlé energie při zkratu, což odpovídá rychlosti vybavení jističe. Naprostá většina instalačních jističů vypíná natolik rychle, že splňují podmínky pro třídu 3. A co to prakticky znamená? Jističe ve stejné třídě selektivity vypínají zkraty srovnatelně rychle během 236

243 několika milisekund a proto s nimi nelze vyřešit selektivní řazení jističů mezi sebou. Řešením je pouze použití speciálních selektivních jističů (standardní řešení např. v Německu), výkonových jističů na začátku instalace, nebo kombinace s pojistkami (obvyklé provedení v mnoha evropských zemích). Konkrétní hodnoty maximálního selektivního proudu udávají výrobci jističů v katalozích ve formě tabulek, údaje jsou ověřeny zkouškami. B) Jističe určené pro kvalifikovanou obsluhu Druhou normou pro jističe je ČSN EN , ed.3 - Jističe, která se týká jističů určených pro kvalifikovanou obsluhu. Vypínací charakteristiky jsou podle této normy určeny jen v oblasti působení malých nadproudů (1,05 a 1,3 I n ). Tvar vypínací charakteristik není nijak specifikován a závisí jen na výrobci. Norma stanovuje podmínky používání v závislosti způsobu znečištění a podle toho jsou určeny i hodnoty izolačních napětí (U i ) a impulzních výdržných napětí (U imp ). Malé jističe (MCBs) se speciálními charakteristikami Vedle známých charakteristik B, C, D je v katalozích výrobců možné u malých jističů (MCBs angl.. Miniature Circuit Breakers) najít i jiná označení, jako například A, Z, K, S a jiné. V oblasti tepelné spouště je někdy uveden odkaz na ČSN EN , která předepisuje nastavení v mezích 1,05 až 1,3 I n ( při okolní teplotě 40 C). Označení charakteristik se liší výrobce od výrobce, ale pokud známe aplikaci, např. jištění transformátoru, je možné poměrně snadno najít ekvivalent i u jiného výrobce (např. pro jističe FAZ platí: Z ochrana obvodů s větší impedancí, K obvody s motory a transformátory, S ovládací obvody stykačů, větší transformátory, atd.). Obr. 3. Ukázka vypínacích charakteristik malých jističů s pevně nastavenými spouštěmi (pozor na rozdíly nastavení mezí tepelných spouští podle ČSN EN a ČSN EN ) 237

244 Charakteristika s nejnižším nastavením zkratové spouště od 2 do 3 I n (podle výrobce označovány jako Z, R, A) stojí za povšimnutí. Někdy se uvádí, že tato charakteristika je vhodná k jištění polovodičů a je jí možné nahradit pojistky pro jištění polovodičů. Toto je však pravda jen v oblasti přetížení, ne však při jištění proti zkratu, protože omezující jističe mají podstatně vyšší hodnoty prošlé energie při zkratu, než u pojistek pro jištění polovodičů (ar, gr). C) Jističe pro nadproudové jištění motorů Motory jsou citlivější na tepelné přetížení, než tomu je u vedení a proto je nutné použít citlivější způsob ochrany. Zde nevystačíme s běžnými jističi vedení, ale je nutno použít vhodný jistič motorů, spouštěč motorů (samostatně definovaná skupina jističů), případně tepelné nebo elektronické nadproudové relé. Navíc se musí zohlednit i rozběhový proud motorů a proto je zkratová spoušť nastavena na vyšší hodnoty, než je tomu u jističů vedení. Zvláštní situace nastává u jištění generátorů (záložní dieselagregáty, záložní zdroje /UPS), které mají oproti běžné napájecí síti poměrně vysokou vnitřní impedancí. V případě poruchy dojde jen k poměrně malému nárůstu poruchového proudu, který ovšem nezajistí vybavení zkratové spouště běžného typu jističe. Další skupinou přístrojů jsou tzv. spouštěče motorů, které mají definovanou charakteristiku tak, aby co nejlépe odpovídala oteplovací charakteristice použitého motoru. Platí pro ně soubor norem ČSN EN Spínací a řídicí přístroje, Část 4: Stykače a spouštěče motorů. Spouštěče motorů se vyznačují možností nastavitelnosti nadproudových spouští na proud nastavení. Vedle elektromechanických přístrojů se stále častěji setkáváme i s elektronickými nadproudovými relé, které se používají hlavně u větších pracovních proudů, ale postupně se už setkáváme i s malými typy se jmenovitými proudy jednotek ampér. Spouštěče by měly být vybaveny funkcí tepelné paměti, která zabrání tepelnému přetížení motoru při opětovném zapnutí ohřátého motoru. V případě tepelných (bimetalových) spouští dochází k přirozenému postupnému ochlazování a u elektronických spouští je tato funkce odvozena z tepelného modelu motoru. D) Pojistky nn Pojistky lze dělit podle různých hledisek, jako je konstrukce (výkonové nožové, závitové, válcové, atd.), typ vypínací charakteristiky (gg/gl: pro všeobecné použití, tj. pro převážnou většinu použití; am: pro jištění motorových obvodů, tj. pouze pro zkratovou ochranu; gr, ar: pro jištění polovodičů), podle druhu proudu (AC, DC), jmenovitého napětí atd. V současné době platí pro pojistky soubor norem ČSN EN (třídící znak ČSN ). V oblasti přetížení je u pojistek nutno počítat s delšími vypínacími časy, než u jističů. Při průchodu proudu s hodnotou 1,6 I n může pojistka vypnout až za 1 hodinu, kdežto u jističů jsou smluvené vypínací proudy nižší, tj. 1,45 I n pro instalační jističe, příp. 1,3 I n pro jističe pro průmyslové použití. Tvar tavné charakteristiky v oblasti malých nadproudů je dán použitím cínové pájky. Zvýšenou teplotou dochází k difuzi pájky do mědi a po určité době dojde k přetavení páskového vodiče. Obecně tedy platí, že pojistky s časem mění své vlastnosti a v případě výměny by se pojistky měly měnit současně ve všech třech fázích. Nejvýznamnější vlastností pojistek je jejich vysoká vypínací schopnost, která je předurčuje pro hlavní, nebo záložní ochranu před zkraty. Jmenovitá vypínací schopnost pojistek I cn se pohybuje v rozmezí od 50 ka až 120 ka (závisí na typu pojistky, účiníku, napětí, atd.). Při nadproudech od cca 20 I n se už počítá i s omezujícími vlastnostmi, kdy je zkratový proud omezen dříve, než dosáhne maximální hodnoty. Omezený proud (běžně ozna- 238

245 čovaný jako I o ) se vyjadřuje v maximální hodnotě. Omezení zkratového proudu má příznivý vliv na oteplení vedení a snížení dynamického namáhání vodičů a rozváděčů. Pokud se použijí stejné typy vypínacích charakteristik, selektivita sériově zapojených pojistek je zajištěna při odstupňování jmenovitých proudů v poměru 1,6 : 1 I n (pokud výrobce neurčí jinak, například 1,3 :1). NH pojistky.xps Obr. 4. Tavná charakteristika výkonových pojistek (NH) se znázorněním konstrukce Dimenzování jisticích přístrojů z hlediska zkratu Vyžaduje se jednak ověření z hlediska maximálních zkratových proudů, tj. zda je jisticí přístroje vydrží, a také ověření z hlediska minimálních zkratových proudů, tj. zda je tyto přístroje odpojí. A) Ověření z hlediska maximálních zkratových proudů - hledisko zkratových proudů v síti se dostává do popředí zájmu projektanta zejména v blízkosti zdroje, kde se vedle střídavé složky proudu I k projevuje i stejnosměrná složka zkratového proudu I a. V případě rozváděčů nelze zapomínat na dynamické účinky zkratů, kdy se dynamický proud I dyn rozváděče srovnává se zkratovým proudem v síti I km. Shrneme-li si uvedené skutečnosti, pak kritéria výběru jsou tato: a) podle jmenovité zkratové vypínací schopnost jističe: I cu I k kde: I cu... jmenovitá zkratová vypínací schopnost jističe I k... počáteční rázový zkratový proud V případě náročnějších požadavků provozu se doporučuje dimenzovat na parametr I cs. b) podle jmenovité zkratové zapínací schopnosti jističe: I cm Ι km kde: I cm... jmenovitá zkratová zapínací schopnost pojistky I km... nárazový zkratový proud (též označovaný ip) c) u pojistky podle jmenovité vypínací schopnosti pojistky: I cn I k kde: I cn... jmenovitá zkratová vypínací schopnost pojistky I k... počáteční rázový zkratový proud B) Ověření z hlediska minimálních zkratových proudů přímo souvisí s dobře známými požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí. Proud poruchy 239

246 (tj. minimální zkratový proud) v obvodu musí být větší, než je minimální zkratový proud, který zaručuje funkci jisticího přístroje v předepsaném čase. Předepsané časy odpojení v síti TN jsou delší než v síti TT, ve které se k odpojení používají klasické jisticí přístroje (jističe nebo pojistky). Pro U o = 230 V je to u koncových obvodů do 32 A včetně 0,4 s, u distribučních obvodů a obvodů nad 32 A je to 5 s. Impedance se uvažuje při provozní teplotě (tedy větší než za studeného stavu) a počítá se s tím, že se fázové napětí vlivem zkratového proudu snižuje. Všechny uvedené požadavky je nutné při návrhu brát v úvahu. Pokud se má instalace navrhnout správně a současně musíme brát v úvahu všechna hlediska (součinnost více jisticích přístrojů, zohlednění druhu a uložení vedení, splnění podmínky pro automatické odpojení poruch, aj.), pak se použití programu na počítači stává nutností. S narůstající jistotou správnosti výsledků se ušetří i mnoho času. 240

247 Proudové chrániče Ing. František Štěpán Eaton Elektrotechnika s.r.o. Nasazení proudových chráničů s sebou přineslo prokazatelné zvýšení bezpečnosti elektrických instalací, což je možné doložit snižováním počtu smrtelných úrazů. Hromadné používání proudových chráničů, však nebylo dáno uvědoměním uživatelů, elektrotechniků nebo projektantů, ale hlavním důvodem bylo zavedení nových elektrotechnických norem pro instalace, kde se předepisují oblasti jejich povinného použití. V těchto normách se setkáme v podstatě jen s definicí citlivostí a někdy i s určením typu přístroje, ale konstrukční provedení se může lišit v závislosti na nabídce příslušného výrobce. Potřebujeme-li se dozvědět více informací o vlastních přístrojích, je nutné se podívat do příslušných výrobkových norem, které jsou závazné pro výrobce. Poměrně starou, nicméně stále platnou normou je ČSN IEC 755 Proudové chrániče, kde je zavedena obecná zkratka RCD (angl. Residual Current Device). Nejčastěji se však setkáme s odkazy na normy ČSN EN ed.2 Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití (RCCB) a dále ČSN EN ed. 2- Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO). Jedná se o výrobkové normya proto jsou zde podrobně popsány vlastnosti, konstrukční provedení, a zkušební postupy. Srovnáme-li rozsah těchto norem s prvními vydáními před dvaceti lety, pak je zřejmé, že požadavky jsou stále podrobnější a složitější. Na co nám před lety stačila jedna útlá norma je dnes k dispozici celý soubor norem, jehož jednotlivé části se dále dělí a rozrůstají a je potřeba pracovat s aktuálním zněním. Otázkou je, proč se vývoj ubírá touto cestou. Odpověď je vcelku jasná, zájem na změnách mají hlavně výrobci, kteří hledají stále nová řešení, investují nemalé peníze do vlastních řešení a tudíž mají zájem, aby se právě to jejich řešení promítlo i do výrobkových norem. Zpoždění mezi realizací nového technického řešení, jeho zapracováním do mezinárodních norem a poté i vydáním finální verze normy se podle složitosti projednávání pohybuje od jednoho roku do několika let. Protože zavedení evropských výrobkových norem u nás podléhá pravidlům členství v evropské normalizační organizaci CENELEC, zavedení je povinné a národní znění se musí plně shodovat s evropskou normou. Výhoda spočívá v tom, že je možné pracovat se stejným zněním výrobkových norem ve všech zemích Evropy, což významně zjednodušuje volný pohyb zboží. V každém okamžiku se situace mění a odhadnout trendy ve vývoji je závislé i na měnících se požadavcích zákazníků a současně i možnostech výrobců. Typy používané v projektech a instalacích V elektrických instalacích po celé Evropě se dnes setkáváme většinou jen se základními typy proudových chráničů. V domovních instalacích se nejčastěji se jedná o typy bez zpoždění, s citlivostí na střídavé reziduální proudy (typ AC). Jiná situace je v průmyslu, kde jsou vybírány i další typy, které vyhovují použití ve speciálních aplikacích. Co se týká vypínacích charakteristik, velice důležitým parametrem je časové zpoždění, (resp. doba nepůsobení), protože se tím dosahuje významně lepší odolnosti proti nežádoucímu vybavení. Vedle selektivních typů se stále častěji používají i proudové chrániče s tzv. krátkodobým zpožděním, u nás známe jako typy G, které jsou odolné proti rázovým proudů až do 3 ka (měřeno tvarem vlny 8/20 s). Jejich použitím se omezí nežádoucí vybavení, která jsou způsobena hlavně přechodnými jevy při spínání obvodů s kapacitami (dlouhá vedení, odrušovací kondenzátory) a dále činností svodičů přepětí. 241

248 Zde vidíme zřejmý posun v přístupu většiny výrobců. Zatímco ještě před patnácti, dvaceti lety bylo toto téma zlehčováno a bylo důležité jen pro několik výrobců, dnes je již situace podstatně jiná. Všichni významná výrobci postupně doplnili svůj sortiment právě o typy s krátkodobým zpožděním, protože praxe ukázala, že bez jejich použití nelze zajistit dostatečnou spolehlivost proti nežádoucím vypnutím. Podíváme-li se do katalogů výrobců, setkáme se s různým obchodním označením, ale definice vlastností je prakticky stejná s nejstarším typem G s mírně modifikovanými vypínacími charakteristikami pro odlišení od konkurence (viz označení kv, si, AP-R, atd.). Bez ohledu na obchodní označení se vždy jedná o podobné typy s krátkým zpožděním (nejčastěji 10 ms, případně jiné, např. 8 ms), které eliminuje vliv krátkodobých pulzů reziduálního proudu. S nástupem elektroniky se postupně stále více používaly svodiče přepětí, které ovšem velice často způsobovaly nežádoucí vybavování citlivých chráničů. Pro bezproblémový provoz je velice je důležitá vzájemná koordinace mezi svodiči přepětí a proudovými chrániči, což byl dlouhou dobu neřešený problém, zejména u citlivých přepěťových ochran spotřebičů (třída D, typ II). Naštěstí toto je již minulostí, protože výrobci přepěťových ochran se přestali dívat na elektrické instalace jen ze svého pohledu, ale začali řešit problém v kontextu celé instalace, včetně proudových chráničů. Dnes se všeobecně doporučuje používat zapojení pro přednostní omezení tzv. příčného přepětí (zapojení 1+1 a 3+1), které významně eliminuje vznik zemních svodových proudů. Současně však došlo i k zavedení požadavku pro proudové chrániče bez zpoždění, které musí mít odolnost proti rázovým proudům minimálně 250 A (8/20ms). Situace se zlepšila natolik, že v mnoha instalacích s malým výskytem přepětí stačí použít nezpožděné proudové chrániče. Podle vyjádření provozovatelů a revizních techniků se dnes u nových typů svodičů nesetkávají s problémy, které byly ještě před několika lety obvyklé. Vedle výše zmíněných příčin nežádoucího vybavení vlivem přítomnosti krátkodobého reziduálního proudu je nutné zmínit ještě druhou významnou skupinu problémů, které jsou způsobeny výskytem vyšších hodnot trvale unikajícího proudu. Z hlediska funkce proudového chrániče se jedná o správnou reakci na vzniklý reziduální proud, pro uživatele je však každé neočekávané vybavení vždy nepříjemné. Pokud není možné jednoduše omezit hodnotu trvale unikajícího proudu, se kterým je nutné vždy počítat, pak je dobré mít alespoň informaci o okamžité hodnotě unikajícího proudu, aby bylo možné včas signalizovat zhoršující se stav. Postupně se proto začínají nabízet elektronické přístroje fungující na principu vyhodnocení reziduálního proudu, které pouze informují o hodnotě unikajících proudů, ale nemají zabudované silové kontakty. Pro jejich konstrukci a zkoušení platí samostatná norma EN Na obrázku je uveden typ PDIM, který má možnost nastavení parametrů pomocí přepínačů. Citlivost je nastavitelná po stupních od 30 ma až do 1A a rovněž je možné volit typ vypinací charakteristiky (nezpožděný, typ G a S). Jmenovitý proud je do 100 A. Vzhledem k miniaturizaci a pokročilé digitální technologii je možné uvedené přístroje integrovat i do nových typů proudových chráničů, které sdružují několik užitečných vlastností. 242

249 a) Typ PDIM b) Schéma zapojení Obr. 1 Příklad přístroje na monitorování reziduálních proudů (možností místní indikace pomocí LED a dálkové signalizace pomocí vestavěného kontaktu) Citlivost na různé druhy proudů Další kapitolou ve vývoji požadavků na použití proudových chráničů je jejich citlivost na různé druhy proudů. Nejčastěji používané chrániče jsou typu AC (citlivé pouze na střídavý reziduální proud), méně se používají typy A (citlivé na střídavý a pulzující stejnosměrný proud). Situace se ovšem postupně mění. Vlivem povinného používání typů A v Německu se zvýšil objem výroby a to s sebou přineslo snížení ceny, která se již přibližuje k cenám typů AC (podstatný rozdíl v ceně spočívá ve speciální magnetickém materiálu jádra pro rozdílové transformátory). Přestože v naprosté většině domovních instalací v sítích TN úplně postačí doposud používané chrániče typu AC, postupné dojde k jejich vytlačení cenově srovnatelnými typy A, které přitom mají lepší vlastnosti. Tím vznikne i jistá bezpečnostní rezerva do budoucnosti, kdy se budou stále více používat spínané napájecí zdroje a typ A bude lépe vyhovovat i těmto novým požadavkům. 243

250 Samostatnou a technicky velice zajímavou oblastí jsou aplikace s proudovými chrániči typu B, která jsou citlivé na všechny druhy proudu (střídavé, pulzující stejnosměrné a stejnosměrné reziduální proudy). Jejich konstrukce je poměrně složitější, než kterou známe z typů AC a A a proto pro ně platí i samostatná norma IEC/EN Pro detekci a vyhodnocení stejnosměrných reziduálních proudů je použit další elektronický obvod, který za pomocí vysokofrekvenčního generátoru proudu vyhodnocuje změny v magnetizaci jádra speciálního součtového proudového transformátoru. Chrániče typu B jsou technicky poměrně náročné a tomu odpovídá i jejich cena. Trend v této oblasti je však nakloněn jejich stále častějšímu používání (frekvenční měniče, zdravotnictví, spínané zdroje, atd.) a s nárůstem požadavků na vyráběné množství se rozšíří i počet výrobců, kteří mají zájem na výrobě tohoto typu. To se zákonitě odrazí i v prodejní ceně, která se postupně sníží na obecně přijatelnou úroveň. Obr. 2 Víceúrovňové řazení proudových chráničů pro splnění podmínek selektivity Ochrana obvodů s frekvenčními měniči Počet aplikací s frekvenčními měniči rapidně narůstá a to s sebou přináší i nové požadavků na ochranu obvodů s proudovými chrániči, pokud jsou použity. Jedná se většinou o elektrická zařízení s menšími výkony, která mají pohyblivé přívody a je přitom požadována ochrana citlivým proudovým chráničem. Dále se setkáváme s požadavky na ochranu proudovými chrániči pro pevně instalovaná výkonná zařízení s frekvenčními měniči v prostorách se zvýšeným požárním rizikem, kde je povinně předepsáno použití proudového chrániče s citlivostí 300 ma. Pokud se nenajde jiný způsob (teoreticky jde o kabely s minerální izolací, v přípravě je ale praktická možnost uložení kabelů do chrániček), pak je nutné vyřešit společnou funkci frekvenčního měniče a proudového chrániče. Problém ale spočívá v tom, že s narůstající frekvencí se stále více projevuje funkce filtru, který generuje zemní svodový proud, který ale předřazený proudový chránič vyhodnocuje jako reziduální proud (viz proud I F na obrázku). Pokud jeho velikost překročí určitou hodnotu, dojde k vypnutí chrániče. Toto je poměrně komplikovaný problém, protože se musí najít řešení pro protichůdné požadavky a informace od výrobců nejsou často dostatečné, protože výrobci frekvenčních měničů zatím neudávají žádné konkrétní údaje o hodnotách zemních svodových proudů filtrů. 244

251 Obr. 3 Vznik zemního svodového proudu při zapojení proudového chrániče v obvodu s frekvenčním měničem Pro vyřešení tohoto problému je v současné době možné použít speciální typy proudových chráničů v provedení U (něm. Umrichtfest ), které jsou navržené právě pro tyto aplikace. Druhou možností je nasazení chrániče typu B s citlivostí na všechny druhy reziduálních proudů, jejichž frekvenční charakteristika zohledňují činnost frekvenčních měničů. Tato kombinace je již uvedena v několika normách, ale jedná se stále o drahé řešení. Obr. 4 Vypínací charakteristika proudového chrániče v závislosti na frekvenci, provedení U 245

252 Obr. 5 Vypínací charakteristika proudového chrániče typu B v závislosti na frekvenci (tento typ je navržen i pro správnou koordinaci s frekvenčními měniči) Nahlédneme-li do dokumentace k frekvenčním měničům, nedozvíme se většinou ani žádnou konkrétní hodnotu zemních svodových proudů a to ani pro doporučené typy motorů. Najdeme zde jen upozornění na uvedený problém, ale bez přesnějšího popisu řešení. O moc více se většinou nedozvíme ani přímým dotazem u prodejce, nebo přímo u výrobce, protože koordinace s proudovými chrániči není zatím nijak ošetřena. Poněkud jednodušší situaci mají výrobci proudových chráničů, protože vlastnosti jsou dostatečně charakterizovány vypínací charakteristikou čas/proud a dále frekvenční charakteristikou. Problém je však ve vztahu ke konkrétnímu pohonu, takže provozovatel si musí většinou požadovanou kombinaci nakonec odzkoušet sám. Vzhledem k narůstajícím požadavkům a nejasnostem ohledně uvedeného zapojení je zřejmé, že v této oblasti musí brzy dojít ke sjednocení podmínek, zejména na straně výrobců frekvenčních měničů. Vývoj v oblasti spolehlivosti Fakt, že proudový chránič nemá neomezeně vysokou funkční spolehlivost, je navenek nejen viditelný, ale hlavně i hmatatelný ve formě testovacího tlačítka. Protože se jedná o citlivý ochranný přístroj, je nutné mít pokud možno co nejvyšší jistotu, že v případě potřeby zafunguje jak má. Aby byly všechny pohyblivé části mechanizmu stále připravené ke své funkci, je nezbytné provádět pravidelné kontroly. V případě instalací, které jsou v majetku firem, se postupuje podle plánu pravidelných revizí, případně je možné zajistit i povinnost pravidelných kontrol pomocí místního provozního předpisu. Avšak v případě domovních instalací neexistuje žádná legální možnost, jak občana přesvědčit, nebo dokonce donutit k dodržování jakéhokoli doporučení výrobce. V tomto ohledu nelze očekávat žádné změny, protože jakákoli nařízení, která zasahují do osobních práv jednotlivce, jsou nepřípustná. Nezbývá, než se s touto skutečností smířit a provádět alespoň osvětu mezi elektrotechnickou veřejností. V minulosti bylo v různých zemích provedeno mnoho výzkumných prací zaměřených na hodnocení spolehlivosti proudových chráničů v různých provozních podmínkách. Výsledkem bylo zjištění, že proudové chrániče, které byly pravidelně testovány, vykazovaly podstatně vyšší míru spolehlivosti, než tomu bylo u netestovaných kusů. 246

253 U chráničů, jejichž funkce nebyla opakovaně prověřována pomocí testovacího tlačítka, byla míra selhání po deseti letech od uvedení do provozu až deset procent. U pravidelně testovaných přístrojů se však jednalo jen o jednotky procent. Současně se ověřil i předpoklad, že chrániče s charakteristikou G a S vykazují podstatně vyšší spolehlivost (pro vybavení relé s permanentním magnetem využívají nabitý kondenzátor zpožďovacího obvodu). a) Typ drcm b) Schéma zapojení Obr. 6 Nová generace proudového chrániče drcm s vestavěným přístrojem na monitorování reziduálních proudů; garantovaný interval testování 1 rok, Někteří výrobci na oblast spolehlivosti zaměřili již v minulosti a pokusili se nabídnout řešení, která by zaručila co nejvyšší míru spolehlivosti. Jednou z prvních skutečně prakticky prověřených možností bylo použití klasického elektromechanického přístroje, který byl zkonstruován z vybíraných komponentů s vyšší přesností a spolehlivostí. Výhodou byly napěťová nezávislost přístroje, nevýhodou byla vysoká cena daná ručním výběrem. V současné době je možné většinu postupů automatizovat a tedy zefektivnit. Představitelem tohoto postupu je i nejnovější typ drcm, u kterého je interval testování prodloužen na jeden rok. Užitečnou doplňkovou funkcí je monitoring hodnoty reziduálního proudu s indikací jeho hodnoty a možností včasného upozornění před možným vybavením. Výběr komponentů umožňuje i zúžení tolerance pro vybavené. Oproti normativně dané toleranci 50 až 100% I Dn je možné dosáhnout zúžení přibližně na polovinu (tj %). 247

254 Mimo spolehlivost vlastního chrániče nás samozřejmě zajímá i spolehlivost v zajištění dodávky elektrické energie. Proudové chrániče se ale v některých případech mohou stát tím nejslabším článkem, pokud dojde k nežádoucímu vypnutí. Proto se vždy doporučuje použít odolné typy chráničů se speciálními charakteristikami (G, R, S, U). Pokud ani toto nestačí, pak přichází na řadu automatické zapínání pomocí motorového pohonu, který je schopen pracovat i bez lidského popudu. Teprve po několika opakovaných pokusech o znovuzapnutí se přepne do režimu hlášení poruchy a je nutný zásah obsluhy. Obr. 7 Přístroj pro automatické zapínání proudových chráničů v případě nežádoucího vybavení proudových chráničů (typ Z-FW-LP ) Obr. 8 Porovnání míry spolehlivosti v napájení pro různé varianty řešení 248

255 Závěr Vývoj v oblasti proudových chráničů v posledních letech nedoznal nějakých dramatických změn, jako tomu bylo před nějakými patnácti až dvaceti lety. Dnešní typy se na první pohled ani nějak podstatně neodlišují od svých předchůdců. Konstrukční provedení, která jsou na trhu k dispozici, jsou precizně propracovaná a současně i dostatečně spolehlivá, takže v nejbližší budoucnosti ani nelze očekávat nějaká převratná řešení. Co se však bude postupně zlepšovat, je komfort obsluhy a začlenění proudových chráničů do systému moderních instalací, včetně informací o monitorovaných parametrech. 249

256 Výkonové jištění, selektivita, nastavení spouští, jističe IZMX Leoš Blažek Eaton Elektrotechnika s.r.o., Produktový manažer - Distribuce el. energie Při jištění elektrických zařízení nízkého napětí proti poruchovým stavům je nutné vybrat vhodné řešení, které je závislé na typu zařízení a podmínkách použití. Přestože by se zdálo, že mnoho, co je v tomto příspěvku uvedeno, jsou notoricky známé skutečnosti, praxe je taková, že se mnohdy zapomíná na základní podmínky pro ochranu před nadproudy, selektivní řazení, případně ani ověření hodnot předpokládaných zkratových proudů. Základními případy je jištění vedení, dále jištění motorů a jištění generátorů. Vzhledem k časové náročnosti ověřování podmínek v sítích se nabízí možnost práce s výpočtovými programy, které šetří čas a zvyšují přesnost výsledků. Samozřejmě se platí, že výsledky odpovídají zadaným podmínkám a parametrům a za interpretaci výsledků zodpovídá zpracovatel, tj. většinou projektant nebo revizní technik. Výkonové jističe určené pro kvalifikovanou obsluhu Důležitou normou pro jističe je ČSN EN , ed.3 - Jističe, která je určena zejména pro jističe užívané v průmyslu. Jističe konstruované podle této normy jsou určeny pro kvalifikovanou obsluhu. To je také důvod, proč jsou některé vlastnosti jističů (vypínací schopnosti, kategorie přepětí,...) posuzovány o něco mírněji, než v případě přístrojů určených pro laickou obsluhu. Co je také důležité vědět, definice vypínacích charakteristik je určena pouze v oblasti působení malých nadproudů (1,05 a 1,3 In) a vypínací charakteristiky v dalších oblastech nejsou blíže určeny. Důvodem je to, že možnosti použití jističů v průmyslu jsou velice různorodé a norma platí univerzálně a to od malých hodnot proudů až do A. Ukázka vypínací charakteristiky výkonového jističe s nastavitelnými parametry. Nastavením v dialogovém okně programu je možné snadno upravit průběh vypínací charakteristiky (1- oblast nevypínacích proudů, 2 - oblast jištění před přetížením, 3 a výše - oblast jištění před zkratovými proudy). 250

257 U výkonových jističů je zaměřena pozornost hlavně na vypínání velkých zkratových proudů a proto je nutné rozlišovat následující parametry: I cu - jmenovitá mezní zkratová vypínací schopnost: hodnota zkratového proudu uvedená na jističi při příslušném jmenovitém napětí, kterou jistič musí bezpečně vypnout. Po tomto vypnutí však může dojít ke změně jeho charakteristik, neboli jinými slovy, vypnutí zkratového proudu s hodnotou I k = I cu je garantováno pouze jednou. Přestože se dimenzování jističů na hodnotu I cu na první pohled jeví jako nesmysl (Jistič na jedno použití?), praxe ověřila, že poruchy nevznikají bezprostředně na výstupních svorkách jističů a i relativně malá impedance vedení za jističem účinně sníží zkratový proud pod hodnotu I cu. I cs - jmenovitá provozní zkratová vypínací schopnost: hodnota zkratového proudu uvedená na jističi při příslušném jmenovitém napětí. Je vyjádřena hodnotou předpokládaného vypínacího proudu (v ka) odpovídající jedné z normou stanovených hodnot, nejčastěji v procentech (25, 50, 75 a 100 % I cu ) vztažených k hodnotě I cu, tj. např. pro jistič s I cs = 75 % I cu a I cu = 100 ka je I cs = 75 ka. Jističe musí hodnotu Ics vypínat opakovaně a záleží tedy pouze na projektantovi, s jakou mírou dlouhodobé spolehlivosti provozu chce počítat, zda jističe navrhne s ohledem na hodnotu Ics, nebo Icu. S tím souvisí i cena jističů. Vedle často zmiňované mezní a provozní vypínací schopnosti si povšimněme i třetího parametru, o kterém je dobré alespoň vědět a to v souvislosti s rozváděči a se zkratovými proudy v síti. I cm - jmenovitá provozní zkratová zapínací schopnost: hodnota zkratového proudu uvedená na jističi při příslušném jmenovitém napětí, jmenovitém kmitočtu a stanoveném účiníku. Vyjadřuje se jako maximální předpokládaný dynamický proud (maximální hodnota první půlvlny při započítání stejnosměrní složky zkratového proudu). Prakticky vyjadřuje situaci, kdy se jističem zapíná obvod, ve kterém je přítomen zkrat. Jmenovitá zkratová zapínací schopnost (I cm ) je vždy vyšší, než jmenovitá zkratová vypínací schopnost (I cu, příp. I cs ) a jejich minimální poměr je předepsán normou v rozmezí od 1,5 až do 2,2. Selektivita přístrojů zapojených za sebou Úplná selektivita dvou sériově zařazených výkonových jističů je zajištěna pro všechny předpokládané poruchové proudy, jestliže je zaručeno odstupňování jmenovitých proudů předřazeného a přiřazeného jističe a předřazený jistič má nastaveno časové zpoždění vypnutí okamžité (zkratové) spouště. Norma ČSN EN ed. 3 definuje dvě skupiny jističů, tzv. kategorii užití A (běžné, neselektivní jističe) a dále kategorii užití B (selektivní). Výkonové jističe v kategorii užití B mají nastavitelné zpoždění vypnutí (minimálně 50 ms; přednostní hodnoty jsou 0,05 0,1 0,25 0,5 1 s). Pro ně je navíc zaveden jmenovitý krátkodobý výdržný proud I cw, který vystihuje schopnost jističe přenášet po plnou dobu vynuceného zpoždění zkratový proud rovnající se právě hodnotě I cw. Je však třeba mít na paměti, že tato hodnota I cw je obvykle mnohonásobně menší, než I cu. Tyto jističe proto musí mít mohutnější kontaktní mechanismus schopný odolávat tepelnému a mechanickému namáhání. Výrobci výkonových jističů kategorie užití B udávají doby pro krátkodobé zpoždění 0,1 s; 0,3 s; 1 s nebo 3 s. Jistič zapojený blíže k místu poruchy, který je obvykle v kategorii užití A, poruchu odpojí v krátkém čase (maximálně v desítkách milisekund) a parametr I cw selektivního jističe pak obvykle nebývá ani plně využit. Podle požadavků ČSN EN , ed.3 je selektivita garantována pouze v případech, kdy byla odzkoušena a výsledky zkoušek jsou k dispozici ve formě tabulek. Posuzování vypínacích charakteristik jisticích přístrojů vůči sobě je pracná záležitost a neposkytuje záruku správného výsledku, mimo jiné i proto, že se časové osy 251

258 charakteristik různých typů přístrojů málokdy shodují. Proto je ideálním řešením použití vhodného programu, který v přehledné formě nabídne porovnání a dovolí provést i optimalizaci řazení. Porovnání charakteristik jisticích přístrojů s indikací kolize (stav před úpravou) Selektivní řazení jisticích přístrojů po úpravě Jističe řady IZMX Eaton představuje novou řadu vzduchových jističů IZMX. Nová řada vzduchových jističů IZMX je nabízena ve dvou základních velikostech a to ve velikosti IZMX16 a IZMX40. Pro obě řady je připravená široká nabídka příslušenství, přičemž některé příslušenství je možné použít v obou velikostech. Řada IZMX16 je nabízena s jmenovitými proudy do 1600 A, řada IZMX40 je nabízena s jmenovitými proudy do 4000 A. Jističe řady IZMX je možné vybavit 4 typy spouští. Od nejzákladnější spouště pro ochranu vedení (typ A), pokročilé spouště selektivní (typ V), univerzální 252

259 spouště (typ U), až po spoušť s měřicími funkcemi vybavenou interní pamětí a barevným plně grafickým LCD displejem (typ P). Unikátní koncepce jističů IZMX16 umožňuje současnou montáž dvou jističů ve výsuvném provedení vedle sebe v rozváděčovém poli šířky 600 mm. Jističe IZMX16 lze montovat jak standardním způsobem na vodorovnou montážní desku, tak je možno je upevnit i na svislý panel. Kompaktní koncepce jističů IZMX40 nabízí širokou volbu jmenovitého proudu při zachování rozměrů, toto usnadňuje návrh a montáž jednotlivých vzduchových jističů do jednotlivých polí rozvodny. Jističe IZMX mohou být použity ve čtyřech hlavních oblastech použití v závislosti na typu zařízení, které mají být chráněny: Ochrana vedení a spotřebičů obecně Ochrana motoru Ochrana transformátoru Ochrana generátoru Tyto klíčové aplikace vytvářejí rozdílné požadavky na vzduchové jističe. Proto jsou vzduchové jističe IZMX nabízeny s různou vypínací schopností a se čtyřmi různými spouštěmi. Kromě vzduchových jističů IZMX jsou k dispozici i vzduchové vypínače INX. Lze je použít např. jako spínače spojek mezi více zdroji. Zapínací cívky umožňují fungování jističů v synchronních systémech. Modulární konstrukce a společné příslušenství. V případě doplnění základního přístroje o příslušenství je tato operace díky Plug & work technologii velice jednoduchá. Příslušenství se pomocí snap-fit západek uchytí do správné pozice, pro uchycení není potřeba žádný pracovní nástroj. Samotné elektrické propojení je opět jednoduché, jelikož veškeré příslušenství je vybaveno vodiči ukončenými konektorem s číslem správné pozice. Díky této technologii je možno snadno a rychle reagovat na měnící se požadavky v použitém systému. Většina příslušenství řady IZMX je společná pro obě používané velikosti (IZMX16 a IZMX40). Vzduchové jističe IZMX16 a IZMX40 253

260 Zónové selektivní blokování Zónové selektivní blokování je speciální doplňková funkce spouští typu V, U a P jističů IZMX16 a IZM40. Funkce ZSI umožňuje snížení vypínacích časů v selektivních systémech. Princip je založen na předávání stavové informace o průtoku zkratového proudu mezi předřazeným a přiřazeným jističem. Tím je zaručen minimální vypínací čas v rozsáhlých systémech při zachování dílčí selektivity, neboť jsou prakticky eliminována toleranční pole vypínacích charakteristik. Funkce ZSI je uvažována i v připravované normě IEC V systému ZSI jsou vzájemně definovány různé zóny (úrovně) selektivity. ZSI lze uplatnit jak na problematiku klasických zkratových proudů, tak i zemních spojení (tj. reziduální proudy vysoké intenzity). Pro funkci je třeba, aby byl každý jistič uplatněný v systému vybaven jednotkou ZSI. Zónové selektivní blokování Zónové selektivní blokování příklady Příklad A - zkrat na pozici 3 Jističe CB1, CB3, CB4 registrují zkratový proud v rozsahu nastavení své zpožděné zkratové spouště. Jistič CB4 posílá výstupní blokovací signál ZSI do ZSI vstupu jističe CB3. CB3 posílá výstupní blokovací signál ZSI do ZSI vstupu jističe CB1. Jistič CB1 může vysílat blokovací signál do ochrany na VN straně transformátoru (pokud je vybavena kompatibilním ZSI modulem); ve schématu není zapojeno. CB1 přijímá vstupní signál ZSI a spouští časovač s prodlevou 300 ms. CB3 přijímá vstupní signál ZSI a spouští svůj časovač s prodlevou 200 ms. CB4 nedostává žádnou vstupní informaci od jističe v nižší zóně selektivity. Tento jistič tudíž vypíná okamžitě, bez jakéhokoliv zpoždění. Jistič CB4 přerušuje zkrat a jističe CB1 a CB3 ukončují časování zpožděné spouště, protože poruchový proud byl přerušen. Pokud z jakéhokoliv důvodu jistič CB4 nevypne a nepřeruší poruchový proud, potom po uplynutí nastaveného časového zpoždění vybaví jistič CB3 a tím odpojí poruchu. 254

261 Příklad B - zkrat na pozici 2 Jističe CB1, CB3 registrují zkratový proud v rozsahu nastavení své zpožděné zkratové spouště. Jističe CB4 a CB5 tento poruchový proud nezaznamenávají a tudíž neodesílají signál přes ZSI výstup. Jistič CB3 posílá výsupní blokovací signál ZSI do ZSI vstupu jističe CB1. Jistič CB1 může vysílat blokovací signál do ochrany na VN straně transformátoru (pokud je vybavena kompatibilním ZSI modulem); ve schématu není zapojeno. FA1 přijímá vstupní signál ZSI a spouští časovač s prodlevou 300 ms. CB3 nedostává žádnou vstupní informaci od jističe v nižší zóně selektivity. Tento jistič tudíž vypíná okamžitě, bez jakéhokoliv zpoždění. Jistič CB3 přerušuje zkrat a CB1 ukončuje časování zpožděné spouště, protože poruchový proud byl přerušen. Celková doba vypnutí je zkrácena cca o 150 ms. Příklad C - zkrat na pozici 1 Pouze jistič CB1 registruje zkrat v rozsahu své zpožděné spouště. Jističe CB2, CB3, CB4 a CB5 tento zkrat neregistrují a neposílají informaci přes výstup ZSI. Jistič CB1 může vysílat blokovací signál do ochrany na VN straně transformátoru (pokud je vybavena kompatibilním ZSI modulem); ve schématu není zapojeno. CB1 nedostává žádnou vstupní informaci od jističe v nižší zóně selektivity. Tento jistič tudíž vypíná okamžitě, bez jakéhokoliv zpoždění. Jistič CB1 přerušuje zkrat a celková doba vypnutí je zkrácena cca o 250 ms. 255

262 Nové produkty a řešení v moderní elektroinstalaci xcomfort Topná sezóna se blíží! Bezdrátová regulace podlahového vytápění RF Multiaktor pro topení/chlazení až 12 místností Jaromír Pávek Produktový manažer xcomfort Vícekanálový multiaktor (CHAZ-01/12) je cenově zajímavé řešení pro řízení vytápění nebo chlazení až 12 nezávislých okruhů. Nejčastěji se používá pro regulaci podlahového teplovodního vytápění. Pro uživatele domu je největším přínosem možnost nastavení různých teplot v jednotlivých místnostech (max. 12) a navíc v požadovaném čase. Ne vždy se musí topit po celý den na stejnou teplotu - lze nastavit různou teplotu pro ranní vstávání, v průběhu dne když nejste doma, při příchodu z práce, pokud jste na nákupech, pro pohodu u televize a v noci (teploty Den, Útlum, Noc). Pokud se tento způsob řízení zkombinuje také s ovládáním zdroje tepla (kotel, čerpadlo) a přítomností osob v domě, takto navržená regulace velmi výrazně sníží provozní náklady na vytápění až o 20-30% a přesto zajistí tepelnou pohodu po celý den. Pokud je v domě instalováno také chlazení, výstupy multiaktoru mohou regulovat tyto větve. Každý výstup multiaktoru se konfiguruje samostatně DIP přepínačem a to dle způsobu použití pro topení nebo chlazení, příp. současně pro topení a chlazení. Multiaktor se instaluje na DIN lištu do rozváděče teplovodního rozdělovače společně s termoelektrickými hlavicemi 230 V (CHVZ-01/01), které přiškrcují ventily a řídí tak průtok jednotlivých větví. Řízení hlavic 230 V je reléovými výstupy s PWM regulací. Nestane se, že např. díky velké akumulační ploše rozsáhlé místnosti, dojde k přetopení! Celkem je k dispozici 12 výstupů, na které lze připojit max. 14 termoelektrických hlavic 230 V. Na výstupy 1 až 5 a 8 až 12 lze připojit pouze jednu hlavici, na výstupy 6 a 7 dvě hlavice v paralelním zapojení - využije se např. pro místnost s několika topnými okruhy. Z hlediska kabelových rozvodů je nutné do rozváděče přivést pouze napájecí kabel 230 V veškeré další ovládání už může být navrženo bezdrátově. Komunikace - možnosti ovládání Multiaktor je vybaven RF interním přijímačem, který zajišťuje bezdrátovou komunikaci s nadřazenou řídící jednotkou Room Manager, Home Manager nebo xcomfort Interface (LAN, USB). Pokud řídící jednotka není instalována, multiaktor může být řízen přímo RF 256

263 pokojovými termostaty PWM, ale bez možnosti časového nastavení. Přepínání provozního režimu topení/chlazení je zajištěno RF binárním senzorem (tlačítko, binární vstup). Pokud je aktivován jeden z dvanácti výstupů, vzniká požadavek na aktivaci čerpadla, příp. zapnutí zdroje vytápění. Oběhové čerpadlo, příp. kotel, může být aktivováno dvěma způsoby. Reléovým kontaktem multiaktoru (200 W) s kabelovým připojením nebo rovněž bezdrátově spínacím aktorem CSAU. Multiaktor je vybaven rovněž externím kontaktním vstupem pro připojení senzoru rosného bodu. Chlazení se automaticky přeruší, pokud lokální RF senzor nebo tento kontaktní vstup je rozepnut. Tím se zabrání nežádoucí tvorbě kondenzátu. Multiaktor je vybaven rovněž bezpečnostními prvky - v zimním režimu je vždy aktivní protimrazová ochrana, v letním provozu zase nechybí jednou týdně automatická údržba ventilů proti zalehnutí. Na LED diodách jsou indikovány provozní režimy (regulace nebo programování) a případné poruchy, jako jsou vybité baterie v pokojových termostatech, slabý signál při komunikaci s termostaty a nouzový režim pokud multiaktor neobdržel během posledních 3 hodin žádný signál. Vytápění je možné ovládat vzdáleně pomocí SMS, na konci letošního roku se dočkáme rovněž ovládání z chytrých telefonů, případně dotykových tabletů (Basic Controller s TCP/IP komunikací). Pokud je multiaktor instalován do ocelového rozváděče, je doporučeno vždy použít RF externí anténu (CKOZ-00/12) s délkou propojovacího kablíku 1 m. PVC krabici pro umístění externí antény je tedy nutné umístit v blízkosti rozváděče. Multiaktor je vhodný i pro další zdroje vytápění Pro vytápění domu teplovodními radiátory je nejsnadnější na otopná tělesa nainstalovat RF bezdrátové hlavice (CHVZ 01/03) s bateriovým napájením a motorickým pohonem. Instalace je v tomto případě možná za plného užívání bytu bez většího nepořádku, jelikož není třeba žádných nových kabelů. Odpůrci baterií ocení možnost využití vícekanálového multiaktoru rovněž pro řízení teplovodních radiátorů. Je nutné ovšem připravit kabelový rozvod - řešení je tedy vhodné zejména pro novostavby. Do každé místnosti se vede z rozváděče k radiátoru ovládací kabel, kterým se bude spínat termoelektrická hlavice 230 V. Obdobně lze připravit rozvod pro vytápění s topnými elektrickými konvektory, vzhledem k zatížení výstupu multiaktoru (max. 1A) je nutné do rozváděče doplnit instalační relé 230 V a dimenzovat tak spínání dle topného výkonu radiátoru či elektrického podlahového topení (u elektrické podlahovky je nezbytné instalovat regulaci se senzorem teploty). Dva způsoby řízení - kdy použít centrální jednotku? Jak již bylo zmíněno, ovládání hlavic 230 V je plynulé. Využívá se pulzně šířkové regulace (PWM ) s časovým spínáním hlavice. Teploty pro vyhodnocení jsou do multiaktoru zasílány z centrální jednotky (pokud je instalovaná), anebo přímo z prostorových termostatů PWM. Každých 15 minut, což je jeden regulační cyklus, multiaktor vyhodnotí požadovanou a skutečnou teplotu v každé místnosti zvlášť. Pokud je rozdíl příliš velký, ventil se otevře na max. 12 minut. Když se rozdíl teplot zmenší, doba zapnutí se zkracuje až na 1 minutu a ventil je takřka zavřený. 257

264 Pro regulaci doporučujeme použít řídící jednotku (HM, RM). Požadované teploty (Den, Noc, Útlum) se dle časových plánů zadávají centrálně na jednotce a společně s naměřenou teplotou v místnosti se hodnoty odesílají do multiaktoru pro regulaci příslušného výstupu. Obdobně jsou přenášeny požadavky na změnu provozního režimu, např. při aktivaci odchodového RF nástěnného tlačítka nebo při zabezpečení. V případě, že je vyžadováno vytápět místnosti po celý den na jednu teplotu a bez časových omezení - centrální jednotka nemusí být instalovaná. Regulace zajišťuje nepřetopení místnosti nad požadovanou teplotu. V tomto případě je ale nezbytné instalovat pouze nové typy RF pokojových termostatů s PWM regulací - CRCA-00/06 nebo CRCA-00/07 s vlhkoměrem. Teploty multiaktor obdrží přímo z prostorových termostatů. Nastavení požadované teploty je možné kolečkem na termostatu nebo i posuvným přepínačem pro změnu teploty den/noc (pokud je instalováno také chlazení, přepínač lze naprogramovat pro přepnutí režimu topení/chlazení). Nastavení funkcí - programování Pro programování doporučujeme použít nový sw MRF 2.15, který dokáže pro multiaktor nastavit řadu užitečných funkcí. Pokud není vyžadována centrální řídící jednotka (HM, RM), přiřazení RF pokojového termostatu k příslušné zóně multiaktoru lze provést bez PC. Nastavení se provede v tzv. basic módu pouze šroubovákem obdobně, jako když se páruje RF tlačítko k aktoru. NOVÉ USB/RF komunikační rozhraní pro xcomfort Už je to tady! RF komunikační interface v provedení flešky - bez baterií, kabelu a nutnosti RS232/USB převodníku a za výrazně nižší cenu, než stávající interface! A co je nejdůležitější - lepší komunikační dosah při skenování! V minulém čísle jsme Vás informovali o novince, která montážním firmám opět o něco více zrychlí práci s Eaton RF systémem. Od září jsou v prodeji dva odlišné interface, které jsou velmi podobné. Každý ale nabízí různé funkce: CKOZ-00/13 - RF interface pro nastavení komfortních funkcí tzv. parametrizační interface, je určen montážním firmám. Bez tohoto zařízení nelze na 100% využít všechny funkce RF systému mimo jiné umožňuje vyhodnotit kvalitu signálu mezi komponenty a nastavit routing, pokud je třeba. Máte starý RS232 interface? Kontaktujte nás, za výhodnou cenu vám nabídneme nový USB interface. CKOZ-00/14 - RF vizualizační a komunikační interface umožní vzdálené ovládání z nadřazených systémů třetích stran (Control4, xcontrol, xdesktop, iridium Mobile...), stejně jako ECI-LAN s komunikací po ethernetu. Interface má nyní resetovací tlačítko pro výmaz RF zařízení. Interface je určen uživatelům systému xcomfort, kterým umožní vzdálené ovládání a dohled nad svým domem. Pro použití obou rozhraní je vyžadován sw MRF 2.15 CZ, počítač si sám najde USB/RF interface a přiřadí si jej k portu. 258

265 Zónová regulace vytápění až pro 6 zón - EATON RF systém xcomfort Jaromír Pávek Produktový manažer xcomfort Každý dům je nutné vytápět. Správně navržená regulace může uspořit až 30% nákladů na vytápění. Do obyváku stačí nainstalovat řídicí jednotku Room Manager (RM) a do jednotlivých místností bezdrátové prostorové termostaty pro vyhodnocení aktuální teploty. Na radiátory se osadí RF bezdrátové hlavice s plynulou regulací, pro podlahové vytápění termoelektrické ventily 230 V, ovládané spínacími aktory nebo nyní nově prostřednictvím 12-kanálového multiaktoru pro vytápění. Této regulaci říkáme zónová, neboť každá část domu je vytápěna pouze v požadovaném čase a na požadovanou teplotu. V době nepřítomnosti je topení udržováno na snížené teplotě nejčastěji noční, nebo standby. Centrální řídicí jednotka - Room Manager Díky bezdrátové komunikaci mezi Room Managerem a ostatními komponenty je instalace této regulace možná do každého domu či bytu. Je jedno, zda se jedná o panelový byt, nebo starší dům. Všichni asi známe obvyklé řešení návrhu regulace - jeden centrální referenční termostat, který spíná přímo kotel. Je nutné říci, že tato regulace v dnešní době je zcela nevyhovující, neboť nepřináší žádné úspory energií na vytápění a uživatelům neposkytuje požadovaný komfort v jednotlivých místnostech. Room Manager je vhodný pro časové řízení rolet, ovládání spotřebičů a osvětlení, zobrazení spotřebované nebo vyrobené energie, pro bezpečnostní funkce při zaplavení, požáru či neoprávněném vstupu, pro simulaci přítomnosti když nejste doma, ale hlavně pro řízení vytápění a chlazení v šesti zónách. Na základě různých požadavků lze v místnostech udržovat v požadovaném čase jednu z teplot komfortní, standby, noční nebo protimrazovou. Zabudovaný senzor teploty vyhodnocuje teplotu v míst-nosti instalace RM, dalších pět místností reguluje s využitím RF pokojových termostatů. Při použití RF bezdrátových hlavic je nyní možné převzít snímanou teplotu přímo z hlavice - tím se ušetří nutnost instalace prostorového termostatu. Toto řešení není vhodné do obytných prostor, kdy uživatel ocení výhodu rychlé korekce teploty kolečkem přímo na termostatu. Do koupelny nezapomeňte instalovat RF pokojový termostat s vlhkoměrem pro automatické spínání ventilátoru. Instalace se nyní obejde bez prachu a špíny, zejména při sekání kabelových vedení. Pro řízení radiátorů už není vyžadováno napětí 230 V, radiátory lze nyní ovládat spojitě pomocí bezdrátových hlavic a bateriovým napájením. Termoelektrické ventily 230 V, ovládané spínacími aktory, se používají už jenom pro regulaci podlahového vytápění. 259

266 Velmi důležité je spínání zdroje tepla nebo čerpadla. Pokud je požadavek na vytápění alespoň jedné místnosti, RM zapne kotel, příp. čerpadlo s topnou nebo chladící vodou. Pro dosažení úspor je nezbytné využití centrálního tlačítka. Stiskem odchodového RF tlačítka lze centrálně zhasnout světla, vypnout vybrané spotřebiče a ve všech místnostech aktivovat úsporný vytápěcí režim. Obdobnou funkci lze zajistit při zakódování objektu RF binárním vstupem, připojeným ke kontaktu EZS. Ovládání mobilním telefonem Je-li použit Room Manager s Bluetoothem, vytápěcí režim (Automatika, Den, Noc, Protimráz, VYP) lze vzdáleně přizpůsobit odesláním zprávy SMS. Obdobně je možné zakódovat, zjistit venkovní nebo vnitřní teplotu v místnosti, ověřit teplotu kotle, TUV a ostatních technologií. Dotazující SMS zprávou je možné si vyžádat údaje z bezdrátových měřičů elektrické energie, vody, plynu. Mobilním telefonem je možné ovládat RF aktory pomocí SMS nebo i prozvoněním. Je k tomu však zapotřebí propojení Room Manageru (integrovaný Bluetooth) s průmyslovým GPRS SMS Bluetooth modemem nebo i starším mobilním telefonem. Bezdrátová hlavice nové řešení pro xcomfort RF hlavice reguluje radiátor velmi tiše a plynule motorovým pohonem v rozsahu 0-100% - na nastavenou teplotu a v požado-vaném čase. RF hlavice má zabudovaný teplotní senzor, citlivost měření 0,1 C, zobrazení 0,5 C. Je napájena dvěma bateriemi 1,5V (AA), životnost přibližně 2 roky. Stav baterie je signalizován na hlavici a v případě vybití je v dostatečném předstihu indikován na RM. Velký displej s modrým podsvícením poskytuje základní informace o aktuální a požadované teplotě, vytápěcím režimu, časovém profilu (6 přerušení během dne), času, dnu a stavu topení. Hlavici lze namontovat na všechny běžné radiátory se závitem M30x1,5 mm, součástí balení jsou redukční kroužky pro Danfoss. Hlavice je vybavena základními funkcemi: Dětská pojistka pro zamknutí ovládacích tlačítek, Léto vypíná regulaci a šetří baterie, Otevřené okno vypíná topení na definovanou dobu při prudkém snížení teploty v místnosti, Protimráz vždy aktivuje vytápění při poklesu pod nastavenou hranici. Bezdrátová hlavice může pracovat ve třech režimech: 1/ Samostatný provoz bez použití jednotky xcomfort Nastavení všech hodnot pro autonomní řízení radiátoru přímo na displeji hlavice nebo softwarem MRF (velmi komfortní funkce). Provozní režimy: AUTO, Manual, Holiday a Party. V režimu AUTO se topí na dvě teploty (DEN a NOC), nastavuje se časový vytápěcí režim. Aktuální teplota je měřena vnitřním teplotním senzorem. Režim Manual je vhodný 260

267 pro vytápění na libovolnou teplotu po celý den bez časového omezení, nastavení teploty kolečkem na hlavici. Ukončení režimu ručním přepnutím do režimu AUTO. V režimu Holiday se nastavuje datum a čas příjezdu a snížená teplota po dobu nepřítomnosti. Tlačítkem Party se aktivuje vytápění na zvolenou dobu (1 stisknutí = 1 hodina, 2 stisknutí = 2 hodiny, 3 stisknutí = ukončení režimu) a nastavuje se požadovaná teplota režimu Party. Funkce je po nastaveném čase automaticky ukončena. 2/ Ovládání z řídících jednotek xcomfort - Room Manager nebo Home Manager Při využití Room Manageru lze nezávisle řídit až 6 zón, přičemž v každé místnosti může být ovládáno najednou až pět RF hlavic. Provozní režimy: AUTO, Party a Emergency. Režim AUTO signalizuje řízení z RM. Časové programy, provozní teploty, režim dovolené nebo vytápěcí režimy pro topení/chlazení se nastavují na RM. Teplota v místnosti může být měřena RF pokojovým termostatem anebo může být převzata z hlavice. Tlačítkem Party se aktivuje vytápění na zvolenou dobu (1 stisknutí = 1 hodina, 2 stisknutí = 2 hodiny, 3 stisknutí = ukončení režimu) a nastavuje se požadovaná teplota režimu Party. Funkce je po nastaveném čase automaticky. Režim Emergency přispívá ke zvýšení spolehlivosti vytápění. Pokud by došlo ke ztrátě spojení s řídící jednotkou, RM zajistí vytápění místnosti na poslední obdrženou teplotu z hlavice, dokud spojení nebude úspěšně navázáno. Tento stav je zobrazen na RM a na hlavici. 3/ Řízení ze systémů třetích stran RF hlavice mohou být ovládané z AV systémů Control4, Crestron, CUE apod. Pro ovládání je vyžadován RF komunikační interface CKOZ-00/03, připojený k PC příp. pro velké objekty RF Ethernet interface ECI-LAN nebo ECI-WiFi. Jak snížit pořizovací náklady na regulaci vytápění? Pro zónovou regulaci vytápění jsou nabízeny cenově výhodné balíčky. Jsou o 10% levnější, než komponenty dodávané samostatně. V základní sestavě obsahují tři RF bezdrátové hlavice a Room Manager, v komfortní sestavě navíc dva RF pokojové termostaty pro uživatelsky snadnou korekci požadované teploty. Aby bylo možné mít topení domu pod kontrolou a vzdáleně ovládat vytápěcí režimy mobilním telefonem, Room Manager je v balíčku dodáván standardně s Bluetoothem. Pro komunikaci s RM je zapotřebí už jenom GPRS Bluetooth modem nebo starší mobilní telefon, který zajistí funkci GSM modemu. Ovládání topení je SMS zprávami, lze zapínat nebo vypínat topení, přepínat vytápěcí režimy nebo např. zjistit teplotu v libovolné místnosti. 261

268 Pro konfiguraci regulace, zejména RF bateriové hlavice, je vyžadován software MRF 2.15 CZ. Pro řízení z Room Manageru je nutné do RM zavést firmware v. 39b, pro řízení z Home Manageru je požadován nový firmware v. 3.7 CZ. Aktuální verze software ke stažení z Požadujete více informací nebo pomoc s návrhem regulace? Neváhejte nás kontaktovat, případně se obraťte na naše specialisty - systémové partnery xcomfort. Rádi vám pomůžeme s přípravou technické specifikace a zajistíme naprogramování RF systému. 262

269 EATON bezdrátový systém xcomfort komunikuje rovněž po datovém kabelu Ethernet Jaromír Pávek produktový manažer xcomfort Nové řešení pro komerční a administrativní budovy umožňuje bezdrátové ovládání systémových prvků pro řízení osvětlení, zastínění budovy, regulaci vytápění nebo chlazení, energy management - měření spotřeby energií, plynu a vody; nyní rovněž po datovém LAN kabelu s komunikací v sítích LAN. RF Ethernet komunikační interface ECI Komunikační jednotka ECI (Ethernet Communication Interface) bezdrátově ovládá přístroje xcomfort v dosahu svého radiofrekvenčního signálu a informace předává prostřednictvím ethernetu do sítě LAN pro další využití. Vhodně umístěné jednotky tak mohou ovládat bezdrátová zařízení na jakémkoliv místě v budově a v rozsáhlých objektech dokonce zajišťovat komunikaci mezi RF přístroji. Jde o nové řešení systému xcomfort pro velké komerční a administrativní budovy. Komunikační jednotku ECI lze využít v bytech, domech a v kancelářských budovách v případech, kdy jsou mezi patry nebo objekty problematické železobetonové zdi nebo stropy, kterými radiofrekvenční signál standardně neprostoupí. Přímá komunikace mezi bezdrátovými přístroji (aktory/senzory) by mohla být vlivem nedostatečného signálu ohrožena. V tomto případě není možné použít mezi přístroji klasický routing signálu vzduchem, ale je nutné zvolit bezpečnější komunikaci routing po kabelu. Stačí na obou místech nainstalovat rozhraní ECI, jež jsou propojena ethernetovým kabelem do klasické datové sítě (adresace IPv4 nebo IPv6). 263

270 Jednotky se připojují přes LAN router do samostatné ethernetové sítě anebo se využije stávající datová síť v budově. Při požadavku vzdáleného ovládání je pokyn uživatele nebo ze senzoru převeden do systému přes nejbližší ECI rozhraní v dosahu vyslání požadavku a přes kabel LAN předán do druhého ECI pro zpracování požadavku. RF Ethernet interface komunikuje bezdrátově a po kabelu Provedení ECI-LAN ECI jednotky s bezdrátovou komunikací jsou vyráběny pro různé standardy komunikace a možnosti napájení. K dispozici jsou v provedeních pro ethernetové sítě ECI-LAN s externím napájením a ECI-LAN (PoE) s napájením jednotky z ethernetu (ethernet je zdrojem energie). Jednotky zapínají nebo vypínají spotřebiče nebo osvětlení radiofrekvenčním signálem (RF). Řízeny mohou být rovněž centrálními jednotkami Home Manager nebo Room Manager, rovněž signálem RF. Jaký zasíťovat malé a velké budovy? Navrhované projekty pro malé budovy obvykle vystačí s routingem vzduchem bez použití ECI. Každý aktor bezdrátového systému xcomfort je navíc routerem, jenž pomáhá v komunikaci mezi ostatními přístroji. Při nedostatečném RF signálu je ovšem už jednotka ECI-LAN nezbytná. ECI jednotky jsou tedy propojeny kabelem LAN a předávají si tak pokyny pro ovládání přístrojů, i když jsou mezi nimi železobetonové zdi nebo delší vzdálenosti. 264

271 Projekty pro rezidenční domy a velké komerční a administrativní budovy uvažují vždy s rozhraními ECI-LAN. V objektu lze využít mnoho těchto rozhraní, může jich být použito dokonce až 255. Ke každému ECI lze přiřadit až 99 RF přístrojů, teoreticky lze tedy uvažovat budovu s celkem bezdrátovými komponenty! Pokud je nainstalováno více ECI, není již celkový počet RF komponent v jednom projektu omezen, neboť hlavní páteřní komunikace mezi patry či objekty probíhá po datovém kabelu. RF přístroje v tomto případě bezdrátově komunikují pouze s přiřazenou jednotkou ECI a v rámci jednoho patra, která předává data do sítě. Konfigurace systému softwarem EATON Konfigurace celého projektu včetně ECI interfaců se provede softwarem MRF 2.15 CZ. Software navíc dovoluje nastavit příslušné síťové parametry ECI jednotky (IP adresu, masku podsítě, gateway adresu) a uskutečnit test IT komunikace. Připojení k internetu umožní případnou vzdálenou aktualizaci funkcí ECI, dopředu je připraveno pro nadcházející éru adresace IPv6. 265

272 Jednoduchá automatizace se systémem SmartWire-DT Karel Špaček Eaton Elektrotechnika s.r.o., Produktový manažer Průmyslové komponenty Odvětví výroby strojů, zejména v oblasti elektrického řízení, nabízí obrovský potenciál pro optimalizace a úspory, které byly zjištěny a analyzovány ve spolupráci s našimi zákazníky. Na základě výsledků této analýzy vyvinula společnost Eaton dvě revoluční technologie: SmartWire-DT a HMI/PLC. S technologií SmartWire-DT Eaton zahájil novou éru v propojování mezi jednotlivými komponenty rozváděčů. SmartWire-DT nahrazuje zapojení řídicích vodičů ve všech komponentech a umožňuje přímou a nepřetržitou komunikaci mezi centrální řídicí jednotkou a řízenou částí zařízení. Druhá technologie HMI-PLC kombinuje nejvyspělejší IT technologie s konvenční technologií PLC a HMI. Úlohy řízení, vizualizace a správy dat jsou s nejmodernější komunikací spojeny do jediného přístroje HMI-PLC. Naše inovativní výrobky pro automatizaci, systémová řešení a služby snižují výrobcům strojů námahu a dělají jejich zařízení výkonnějšími, flexibilnějšími a otevřenějšími budoucím požadavkům. SmartWire-DT Pro výrobce strojů a zařízení je zásadní dosažení rovnováhy mezi maximem funkčnosti a optimalizací nákladů. SmartWire-DT je komunikační systém pro průmyslové rozváděče a periferie, který byl navržen tak, aby umožnil další vývoj. Od řízení, ochrany, spínání, až po spouštění pohonů, ovládání a vizualizaci. SmartWire-DT umožňuje implementaci jednoduché konektivity, která podstatně zjednodušují konstrukční návrh a snižuje až o 85 % dobu nezbytnou pro zapojení vodičů, testování a uvedení do provozu. SmartWire-DT používá osvědčené průmyslové spínací přístroje Eaton a mění je na přístroje vybavené komunikací. Kromě bran ke sběrnicím pro připojení řídicích systémů jakéhokoli výrobce mají nejmodernější HMI/PLC společnosti Eaton řady XV102 integrované rozhraní SmartWire-DT. SmartWire-DT nabízí výhodné řešení pro ovládací a signalizační přístroje. Klasické zapojování vodičů ovládacích přístrojů je velmi složité a nákladné. Každý kontakt nebo kontrolka se připojují vodiči samostatně, a přiřazují k I/O modulům řídicí jednotky. Toto je velmi časově náročné a skýtá řadu zdrojů potenciálních chyb v zapojení vodičů. Zelený plochý kabel SmartWire-DT propojí ovládací přístroje jednoduchým zacvaknutím. To šetří čas a udržuje zdroje chyb na minimu. Dodatečnou výhodou je zkombinování několika funkcí, které se dosud musely instalovat samostatně. Od jednoduchého tlačítkového prvku až po dvojité tlačítko s LED indikací - vždy stačí pouze jeden funkční prvek SmartWire-DT. Dalším benefitem je možnost výčtu podrobných informací o motorové zátěži. Spouštěčové kombinace motorů s přístroji PKE až do 15 kw jsou prostřednictvím SmartWire-DT jednoduše integrovány do světa automatizace. Modulární funkční prvek PKE-SWD-32 umožňuje odeslat všechny důležité informace motorového jističe do řídicí jednotky. Funkční prvek PKE-SWD-32 dodává všechny spínací stavy a signalizuje příčinu vypnutí jističe, která mohla být dříve dostupná pouze prostřednictvím pomocných kontaktů. Dodatečný přenos skutečného proudu motoru a tepelného zatížení 266

273 motoru poskytuje rozšířené informace o možných příčinách poruch, a jakémkoli případném vypnutí při přetížení. Tímto se zvyšuje provozuschopnost systému. U modulu je také možné nastavovat parametry jako u nadproudového relé. To znamená, že v případě poruchy odpojuje zátěž stykač místo spouštěče motorů. Také výkonové jističe mohou získat se systémem SmartWire-DT dodatečnou inteligenci pro zaznamenávání dat. Rozhraní SmartWire-DT pro jističe NZM umožňuje poskytovat všechny důležité informace za účelem zjištění jakýchkoli případných poruch a jejich možného odstranění v předstihu. NZM mají odstupňovaný systém varovných signálů, které jsou poskytovány prostřednictvím rozhraní SmartWire-DT. Toto zahrnuje volně definovatelné úrovně výstrah při překročení kritických hodnot proudu. Jsou zpřístupněny jednotlivé fázové proudy, jakož i všechny specifické údaje z jističe NZM. Přímo k modulu může být připojen také volitelný motorový pohon. Modul měření energie umožňuje zaznamenávat hodnoty energie a měřit spotřebu energie. Software SWD-Assist podporuje uživatele při plánování, projektování a uvádění do provozu sítě SmartWire-DT. Z katalogu přístrojů lze vybrat požadovaný slave přístroj SmartWire-DT a umístit ho na požadované místo. Konfiguraci můžete uložit a znovu použít pro jiné projekty. Můžete také přímo vytvořit konfigurační soubory specifické pro danou sběrnici a přenést je přímo do programovacího systému vašeho PLC. Konfigurační rozhraní bran vám také umožní přistupovat přímo k síti SmartWire-DT. Tímto způsobem může být jednoduše bez připojení PLC uvedena do provozu nebo odzkoušena celá síť SmartWire-DT. Stejně jako zobrazování konfiguračních a aktuálních stavových dat, jsou k dispozici také parametry a diagnostická hlášení. XV HMI/PLC - vizualizace a řízení Firma Eaton nabízí zákazníkům HMI-PLC řady XV, které mohou být výborně integrovány do různých výkonnostních tříd. Inteligentní implementace PLC do efektivní platformy v kombinaci s výkonnými procesory vytváří nejmodernější a cenově zajímavou automatizační koncepci. Otevřenost systému se projevuje použitím standardu programování CoDeSys a možností mít přístup k více než 100 protokolům jako HMI. Velikosti displejů od 3,5 do 15, provedení přístrojů plastové, kovové nebo z nerezové oceli, jakož i možnost použití zejména robustní infračervené dotykové technologie, dovolují realizovat široký rozsah řešení. Inovativní způsob nabízejí panely XV s integrovaným rozhraním SmartWire-DT na základní desce. To nabízí potenciální úspory ovlivňující všechna hlediska projektu, od plánování hardware přes vytváření software, po zapojení vodičů a uvedení do provozu. Pro tvorbu vizualizačních funkcí slouží intuitivní nástroj Galileo. Jedná se o snadno osvojitelné, a přesto výkonné a rozsáhlé projektové vývojové prostředí ideální pro všechny aplikace. Se svou specifickou koncepcí nezaměřenou na určité odvětví nabízí Galileo návrh projektu pro všechny ovládací jednotky XP/XV z řady automatizačních HMI výrobků společnosti Eaton, jakož i pro řešení běžící na PC. Nepostradatelný software pro všechny řídicí systémy společnosti Eaton včetně HMI/PLC je Xsoft-CoDeSys-2. Ten je založen na standardu CoDeSys společnosti 3S. Vyspělé technické možnosti, jednoduchá manipulace a rozšířené používání tohoto softwaru v automatizačních komponentách různých výrobců z něj dělají záruku úspěchu. Řídicí systémy Eaton Pro pokrytí maximálního počtu aplikací nabízí společnost Eaton dvě provedení PLC. Řady XC100 a XC200 vynikají svou vysoce modulární konstrukcí. K dispozici jsou různé výkonnostní třídy CPU a široký rozsah rozšiřujících modulů. Důležitou vlastností je jejich schopnost integrace do moderních komunikačních koncepcí. Inovativní řešení může být 267

274 vytvořeno díky možnosti výměny dat s klienty OPC přes rozhraní Ethernet a vestavěný webový server. Kompaktní třída s programovatelnými automaty EC4P nabízí výkon PLC v pouzdru renomovaného řídicího relé easy. To umožňuje pohodlné vytváření řešení pro malé a střední řídicí úlohy. V případě požadavku na vzdálené řízení pohybů, měření teploty, rychlosti, nebo zaznamenávání proudů a napětí, je ideální využití vzdálených I/O. Používají se všude, kde je nezbytnou součástí koncepce automatizace decentralizované zpracování signálů. Díky vysoké modularitě systému XI/ON a širokému rozsahu funkcí je Eaton schopen nabídnout správné řešení I/O pro každou aplikaci. Pro řízení méně náročných aplikací nabízí Eaton úspěšnou řadu řídicích relé easy500/easy700/800 a MFD-Titan, která je určena pro realizaci aplikací průmyslové automatizace, automatizace budov, výroby strojů nebo zařízení. Pro realizaci správného řešení je k dispozici řada různých verzí přístrojů s různými funkcemi, typy napětí, možnostmi rozšíření a zapojení do sítě. Multifunkční relé easy500/easy700 nabízejí hlavní funkce jako čítače, komparátory analogových hodnot, spínací hodiny, atd., přístroje easy800 a MFD-Titan nabízejí řadu funkčních bloků jako PID regulátorů, matematických funkcí, bloků pro přepočet hodnot a mnoho dalších. MFD-Titan také umožňuje uživatelsky přívětivé obslužné a vizualizační možnosti, jako jsou bitmapy nebo sloupcové grafy, stejně jako zobrazení textu, zadávání hodnot a zobrazovací funkce. Efektivní využití energie působení proti rostoucím nákladům Protože cena energií stoupá, stává se stále důležitější energetická spotřeba strojů. Eaton pomáhá v odvětví výrobců strojů vytvářet koncepce vedoucí úspěšně k větší energetické účinnosti. Základním problémem je skutečnost, že aktuální spotřeba je zřídkakdy známá, takže je nemožné dělat konečné úsudky o potenciálních úsporách. To může být změněno instalací vhodných měřicích modulů přímo na stroji. V dalším kroku doporučujeme použít pro optimalizaci spotřeby energie i malých strojů inteligentní řídicí jednotky. Hlavním cílem je integrace energeticky optimalizovaných komponent. U společnosti Eaton je po mnoho let spotřeba energie ústředním hlediskem při vývoji nových produktů. 1) Analýza spotřeby energie Eaton nabízí pro jističe a vypínače až do 630 A novou řadu měřicích modulů XMC, které dokáží více zprůhlednit spotřebu elektrické energie. Moduly XMC poskytují všechny příslušné požadované měřené veličiny: jako jsou proudy ve fázových vodičích, efektivní napětí, činný, jalový a zdánlivý výkon, jakož i účiník. Tímto způsobem je možné vypracovat podrobnou analýzu spotřeby. Pokud se zjistí úniky energie, pak mohou uživatelé přijmout určitá opatření na její úsporu. 2) Inteligentní řízení dodávky elektrické energie Inteligentní kontrola spotřeby energií je v mnoha případech nedostatečná. Značných úspor je možné dosáhnout pomocí inteligentních řídicích jednotek, které umožňují logicky selektivní nebo úplné vypnutí komponent stroje. Pro tento úkol je ideální malé a levné řídicí relé easy. Dále to může být použití energeticky účinných pohonů, u kterých Evropská komise odhaduje, že při jejich užití s elektronickým ovládáním lze v Evropě dosáhnout potenciální úspory elektrické energie 135 TWh. 3) Použití energeticky úsporných komponent Při vývoji svých výrobků Eaton důsledně bere v úvahu spotřebu energie. Příkladem toho jsou stejnosměrné stykače DILM, které s přidržovacím příkonem pouze 0,5 wattu jsou nejen samy velmi hospodárné, ale ovlivňují také díky sníženým tepelným ztrátám použití energeticky náročných ventilátorů. Dále to jsou ovládací přístroje RMQ-Titan, které 268

275 dosahují až 88 % úspory elektrické energie ve srovnání s klasickými výrobky. Použité LED diody s dlouhou životností využívají pouze zlomek energie a produkují podstatně méně tepla než žárovky. LED diody jsou také odolné proti vibracím. Mohou fungovat nepřetržitě až hodin. Spotřeba energie by měla být také významným faktorem při výběru dotykových displejů nebo přístrojů HMI/PLC. Inovativní přístroje HMI/PLC z řady XV 100 mají v závislosti na velikosti spotřebu energie pouze 5 nebo 10 wattů. Vizualizace a kontrola systémů distribuce energie BreakerVisu S aplikací BreakerVisu nabízí Eaton řešení efektivní úspory energie pro moderní systémy distribuce energie. Místo použití nákladných zobrazovacích jednotek ke každému jistícímu přístroji jsou veškeré řídicí data zobrazeny na centrálním 7 dotykovém displeji. Stačí pouze stáhnout již vytvořenou aplikaci BreakerVisu s uživatelským přístupem připravenou k instalaci do dotykového panelu XV-102-D6-70TWR-10-PLC. Navigace v menu aplikace je jednoduchá a jasně strukturovaná. V horní části obrazovky je hlavní lišta, která umožňuje volit individuální položky dělené dle způsobu komunikace s jisticím přístrojem (Modbus nebo SmartWire-DT). Po zvolení dané komunikace se zobrazí seznam připojených přístrojů. Stručný náhled u každého zařízení nabízí informace o typu jističe jeho stavu a protékajících proudech jednotlivými fázemi. V případě volby jednoho ze zobrazených jističů se zobrazí obrazovka s více informacemi k danému přístroji. Jednoduše lze provézt také logování dat do souboru CVS, který bude generován po stisku odpovídajícího tlačítka v menu zvoleného přístroje. Tento soubor lze poté odeslat např. pomocí Ethernetu. Topologie systému umožňuje variabilní a multifunkční strukturu. Přes podporované komunikační interface Modbus RTU a SmartWire-DT lze připojit až 48 jističů. Pomocí SmartWire-DT je možné adresovat NZM výkonové jističe velikostí 2, 3 a 4. V síti Modbus jsou podporovány vzduchové jističe IZMX16, IZMX40 a IZM26. Dále lze přes Modbus vyčítat data z měřicích modulů NZM-XMC pro jističe NZM2 a NZM3. Aplikace BreakerVisu dokáže na základě typu jističe, jmenovitého napětí a kategorii užití zanalyzovat a vypočítat mechanické a elektrické servisní intervaly, což vede ke zjednodušení plánování servisních úkonu a předcházení poruch. Měřicí modul XMC 269

276 Řídicí relé easy800 a MFD-Titan propojené v síti easynet Dotykový panel řady XV s integrovaným rozhraním pro systém SmartWire-DT 270

277 BreakerVisu.bmp Náhled obrazovky aplikace BreakerVisu se základními informacemi k vybranému typu jističe 271

278 Základní požadavky na vodiče vedení a jejich uložení Ing. Karel Dvořáček předseda TNK 22, člen TNK 76 a autorizační komise ČKAIT 1. Úvod Volba vodičů, ukládání elektrického vedení a vhodná montáž elektrického zařízení byl jeden z hlavních problémů, které bylo nutno řešit od počátku praktického využívání elektřiny pro běžné spotřebitele. Zatímco v průmyslu nebyl takový velký problém s využitím holých vodičů upevněných na porcelánových (a někdy i skleněných) izolátorech vedených obvykle k malému počtu spotřebičů, pro domácnosti a občanskou výstavbu bylo nutno vytvořit jiný systém, méně náročný prostorově a splňující požadavky na laickou obsluhu, lépe vyhovující i esteticky. Z těchto požadavků se postupně vytvářely systémy pro montáž elektrického vedení a vybíraly vhodné materiály. Tyto materiály se vyvíjely především z hlediska jejich izolačních vlastností, mechanické pevnosti, a posléze i ohebnosti. Za jeden z prvních počinů o skryté ukládání elektrických vodičů bylo z dnešního pohledu využití lištového rozvodu, i když značně odlišného od dnešních. Jednalo se o dřevěné lišty ve tvaru U do nichž byly uloženy holé vodiče a zality izolační hmotou asfaltem. Později, na počátku minulého století, po proniknutí pryže do elektrotechnického oboru se začalo pro rychle se rozvíjející elektrifikaci využívat kroucených vodičů (jádra vodičů byla měděná, na nich byla základní pryžová izolace a na povrchu textilní oplet, tyto vodič byly stočeny do šroubovice) upevněných na povrchu stěn na porcelánové roubíky. Přístroje (spínače, zásuvky) měly vesměs základní monturu a kryt z porcelánu a celková sestava přístroje byla namontována na dřevěnou destičku, upevněnou na stěnu. Koncem dvacátých let se již rozšířilo skryté ukládání elektrických rozvodů a to vodiče byly ukládány do tak zvaných černých či povlakových trubek a přístroje do krabic určených pro montáž pod povrch. Černé trubky byly tvořeny ze svinutého papíru syceného asfaltem a pro místa, kde se vyžadovala vyšší pevnost se používaly povlakové trubky, které měly shodný korpus jako černé trubky doplněný ovinutý kovovým páskem. Elektroinstalační krabice jak odbočné, tak přístrojové byly tvořeny kovovým pláštěm, vyloženým izolací z papírové hmoty napuštěné rovněž asfaltovou hmotou. Tento systém se bez velkých změn využíval až do počátku šedesátých let, kdy byl ukončen pro zdravotní rizika dělníků ve výrobě tohoto úložného materiálu. Rovněž se postupně objevovaly nové materiály, které zjednodušily a rozšířily výrobu trubek (například o ohebné trubky) a rovněž byly vhodné i pro výrobu elektroinstalačních krabic (PVC, atd.). Pro tyto účely se užívalo zásadně vodičů s jádry z Cu, pryžovou izolací a textilním opletem. 272

279 Další velký průlom znamenalo i zavedení plastů do výroby kabelů, kdy se prokázala odolnost těchto materiálů vůči stavebním materiálům a zároveň i pevnost, což vedlo k možnosti přímého kladení vedení pod omítku či do ní. Souběžně s rozvojem vhodných materiálů pro konstrukci elektrických vodičů (kabelů) a prvků pro jejich ukládání rapidně vzrůstala i potřeba připojování dalších elektrických zařízení. Nové požadavky rovněž plynuly z uplatňování velkoprostorových pracovišť a rovněž rostoucí požadavky na případnou variabilitu rozmístění elektrického zařízení ve vnitřním prostoru. Toto vedlo k vývoji úložných systémů pro povrchové vedení svazků vedení (například NIDAX lišty), později kabelových lávek (vhodných pro technická zázemí, průmysl a podobně). Další směr vývoje vedl k rozvoji úložných elektrotechnický prvků určených pro montáž do podlah se zapuštěnými krabicemi pro osazení obvykle několika zásuvek (tak zvanými hnízdy). Samostatnou kapitolou ve vývoji vnitřních elektrických rozvodů určených pro bytovou a občanskou výstavbu z prefabrikovaných betónových dílců panelů. Projekty bytových domů vypracované do roku 1988, podle kterých byla realizována hromadná bytová výstavba, nesměly přesahovat určené cenové limity. Z tohoto důvodu byly v těchto projektech elektrická zařízení a rozvody navrhovány v minimálním rozsahu a z nejlacinějších dostupných materiálů, jež připouštěla příslušná ČSN. Klasickým případem bylo přímé ukládání elektrických rozvodů - kabelů do podlah. Bylo předepsáno krýt elektrické vedení obalem z cementové malty M 100, pokud nebylo uloženo v pancéřové trubce. Tyto trubky se však užívaly jen ve výjimečných případech. U objektů, které byly vybaveny stropními dutinovými panely (SPIROLL), byly tyto dutiny užívány k protažení vodičů. Dále se vodorovné části elektrických rozvodů ukládaly do protahovacích lišt (L 40, L 70), které svým vzhledem, a často ani způsobem montáže, neodpovídaly základním estetickým požadavkům na vzhled interiéru. Souběžně s vývojem úložného materiálu se hromadně rozšířily i vodiče s izolací z plastu, převážně z PVC. Tento materiál se na izolaci vodičů používá stále v největším rozsahu z cenových důvodů. Jeho nevýhody jsou však v současnosti v zorném poli protipožární ochrany z důvodu vývoje velmi nebezpečných toxických látek při zahoření. 2. Proudové obvody Proudový obvod je část elektrického rozvodu se samostatným jištěním. Proudové obvody mohou být stejnosměrné nebo střídavé, a to jednovodičové (např. sériové), dvouvodičové, trojvodičové, popř. jednofázové, dvoufázové nebo několikafázové. Samostatné proudové obvody musí mít plný počet vodičů potřebných pro funkci připojovaných zařízení a vodič pro ochranu před úrazem elektrickým proudem automatickým odpojením od zdroje, pokud je třeba. Dva nebo tři jednofázové obvody stejného charakteru (např. 2 nebo 3 světelné obvody) s krajními vodiči rozdílných fází lze sloučit do sdružených obvodů se společným středním N a ochranným PE nebo jen s PEN vodičem za těchto podmínek: nulový, ochranný a PEN vodič se dimenzuje jako fázový nebo krajní vodič, kromě - ustanovení ed. 2; spotřebiče mají být připojeny tak, aby jednotlivé fáze sdruženého obvodu byly stejně zatíženy; pojistky nebo jističe vedení musí být v rozvaděči seskupeny do trojic, které patří témuž sdruženému obvodu, přičemž je nutno, aby v rozváděči byly jednotlivé obvody 273

280 (pojistky, jističe) označeny trvanlivým a čitelným štítkem, na kterém kromě označení jednofázového obvodu je nutno uvést označení sdruženého obvodu; všechny vodiče sdruženého obvodu až k rozbočení na jednofázové odbočky musí být ve společném několikažilovém vodiči nebo kabelu, jsou-li z jednožilových vodičů, musí být tyto vodiče ve společném obložení (trubce, dutině apod.); do sdruženého obvodu musí být vřazen přístroj (spínač, jistič, stykač apod.), jímž lze vázaně vypnout všechny fázové (krajní) vodiče sdruženého obvodu a teprve za tímto přístrojem je pak možno vypínat jednotlivé fáze; odbočování u jednotlivých fází sdruženého obvodu lze provést v jedné krabici (rozvodce). Přípojnicové rozvody a soustavy přípojnic - přípojnicové rozvody a soustavy přípojnic se musí vybírat a instalovat podle návodů výrobců, přičemž je nutno brát v úvahu vnější vlivy. 3. Obvody střídavého proudu elektromagnetické účinky (ochrana před vířivými proudy) Vodiče střídavých obvodů instalované ve feromagnetických krytech musí být uspořádány tak, aby všechny vodiče každého obvodu, včetně ochranných vodičů každého obvodu byly umístěny ve stejném krytu. Tam, kde takové vodiče do ocelového krytu vstupují, musí být uspořádány tak, aby byly feromagnetickými materiály obklopeny všechny společně. Jednožilové kabely armované ocelovým drátem nebo ocelovým páskem nesmí být použity pro střídavé obvody. Armování jednožilových kabelů ocelovým drátem nebo ocelovým páskem se považuje za uložení ve feromagnetickém krytu. Pro armování jednožilových kabelů drátem se doporučuje hliníkový drát. 4. Společné uložení vedení Několik obvodů se povoluje uložit v jedné instalační trubce, odděleném oddíle protahovacího nebo úložného elektroinstalačního kanálu, jestliže všechny vodiče jsou izolovány na nejvyšší jmenovité napětí, které je tam použito. Několik obvodů se povoluje vést v jenom kabelu, jestliže všechny vodiče jsou izolovány na nejvyšší jmenovité napětí, které je v kabelu použito. 5. Souběh a křižování kabelů s potrubími Kabely se nemají klást podél tepelných a plynových potrubí uložených v zemi. Je-li to nevyhnutelné, je třeba učinit taková opatření (např. volba vzdálenosti, tepelná izolační přepážka apod.), aby průměrná teplota půdy v místech kabelu nebyla vyšší než 20 C. Jinak je nutno zatížení kabelů přiměřeně snížit podle oddílu 523 ČSN ed. 2. V místě křižování kabelů s tepelným potrubím se nesmí kabel dotýkat potrubí nebo tepelné izolace, ochranného pláště, koryta ani podobných částí; mezera mezi kabelem a tepelným potrubím se má při malých vzdálenostech vyplnit vhodnou tepelnou izolací. 274

281 6. Ochrana kabelů před bludnými proudy Zemní kabely s kovovým pláštěm, které jsou v souběhu nebo křižují dráhy železniční nebo tramvajové elektrizované stejnosměrnou trakční proudovou soustavou, se chrání před korozí způsobenou bludnými proudy. Kovový plášť kabelů uložených v zemi se doporučuje v místech, kde je nebezpečí bludných proudů, vhodně chránit před elektrolytickými účinky stejnosměrné složky bludných proudů. Volí se ekonomicky nejvýhodnější způsob ochrany. Je to zpravidla kombinace pasivní ochrany a katodické metody - viz též ČSN Kabely s plášti z umělých hmot nejsou ohroženy a nevyžadují protikorozní opatření. 7. Uspořádání obvodů Vodiče jakéhokoliv obvodu nesmí být rozváděny různými mnohožilovými kabely, instalačními trubkami, protahovacími nebo úložnými elektroinstalačními kanály. To se nepožaduje v případech, kde je instalována řada paralelních vícežilových kabelů vytvářejících jeden obvod. Jestliže jsou paralelně instalovány vícežilové kabely, musí každý kabel obsahovat jeden vodič každé fáze a nulový vodič, pokud jej obvod obsahuje. Použití společného nulového vodiče pro více hlavních obvodů se nedovoluje. Nicméně jednožilové střídavé koncové obvody mohou být tvořeny jedním vodičem vedení a nulovým vodičem jednoho vícefázového střídavého obvodu pouze s jedním nulovým vodičem za předpokladu, že uspořádání obvodů je zřejmé. Tento vícefázový obvod musí být odpojitelný pomocí odpojovacího přístroje, který odpojí všechny živé vodiče. Umístění společného ochranného vodiče viz ČSN ed. 3. Jestliže je více obvodů zakončeno v jedné rozvodné krabici, musí být svorky každého obvodu odděleny izolačními přepážkami; netýká se to připojovacích zařízení odpovídajících souboru IEC a svorkovnic odpovídajících IEC Použití ohebných kabelů a šňůr Pro pevná vedení mohou být používány ohebné kabely, pokud se splní požadavky ČSN ed. 2. Pro pevná vedení mohou být použity též ohebné vodiče nebo jádra podle HD 516 ( Pokyny pro používání nn kabelů a vodičů). Zařízení určené k tomu, aby se s ním při jeho používání pohybovalo, musí být připojeno pomocí ohebného kabelu nebo šňůry; výjimkou jsou zařízení napájená z přívodních kolejnic. Nepřenosné zařízení, kterým se čas od času pohne, aby se připojilo, vyčistilo apod., například sporák nebo instalační jednotky určené pro zapuštění do plovoucí podlahy, musí být připojeny pomocí ohebných kabelů nebo šňůr. Pro ochranu ohebných izolovaných vodičů se mohou používat ohebné elektroinstalační trubky. Pro elektrická zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech popisovaná v části 7 souboru ČSN jsou požadavky na použité elektroinstalační trubky, lišty a kanály jsou uvedeny v příslušných částech. 275

282 9. Instalace kabelů Izolované vodiče (neopláštěné) pro pevná vedení musí být uzavřeny v instalační trubce nebo v protahovacím nebo úložném elektroinstalačním kanále. Tento požadavek neplatí pro ochranné vodiče vyhovující ČSN ed Volba a zřizování vedení s ohledem na vnější vlivy. Jednoznačné určení vnějších vlivů se provede v souladu s požadavky ČSN ed. 3. Instalační metody musí být zvoleny tak, aby ochrana před předpokládanými vnějšími vlivy byla zajištěna u všech příslušných částí vedení. Zvláštní péči je přitom třeba věnovat ohybům vedení a místům, kde vedení vstupuje do zařízení. Dále jsou popsány kategorie vnějších vlivů podle tabulky ZA1 a ZA1N ČSN ed. 3, které jsou z hlediska vedení velmi důležité. 11. Teplota okolí (AA) - vedení musí být zvolena a zřízena tak, aby odpovídala všem teplotám mezi nejvyšší a nejnižší teplotou okolí v místě instalace a aby bylo zajištěno, že nebude překročena mezní teplota při normálním provozu a mezní teplota v případě poruchy. Výraz Mezní teplota znamená maximální trvalou provozní teplotu. Součásti vedení včetně kabelů a příslušenství vedení se musí instalovat nebo se s nimi musí pracovat při teplotách, které jsou v mezích stanovených v příslušných výrobkových normách, nebo které jsou udány výrobcem. 12. Vnější zdroje tepla - aby bylo zabráněno škodlivým vlivům tepla z vnějších zdrojů, musí se k ochraně vedení použít níže uvedené metody nebo metody, které jsou stejně účinné: stínění proti teplu; umístění v dostatečné vzdálenosti od zdroje tepla; volba součástí vedení s náležitým ohledem ohledem na přídavné oteplení, které se může objevit; místní zesílení izolačního materiálu, např. izolačními návleky odolnými proti teplu. Teplo může být z vnějšího zdroje vyzařováno, odváděno prouděním nebo vedeno vodičem tepla, např.: z horkovodních rozvodů, ze zařízení, spotřebičů a svítidel, z výrobních procesů, prostřednictvím materiálů dobrých vodičů tepla, z přídavného oteplení vedení nebo jeho okolí slunečním zářením (například vedení přímo pod plechovou střechou a podobně). 13. Přítomnost vody (AD) nebo vysoká vlhkost (AB) vedení musí být zvolena a zřízena tak, aby nedošlo k žádnému poškození kondenzací nebo vniknutím vody. Dohotovená vedení musí vyhovovat stupni ochrany IP odpovídajícímu jeho danému umístění. Všeobecně se může plášť a izolace kabelů, pokud nejsou porušeny, považovat za ochranu před vnikáním vlhkosti. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat kabelům, které jsou vystaveny častému ostřikování, zaplavování nebo ponořování. V případech, kdy se ve vedeních může hromadit voda nebo když může docházet k její kondenzaci, musí se provést opatření k odtékání vody. 276

283 Jestliže vedení mohou být vystavena vlnám (AD6), musí být zajištěna jedním ze způsobů podle pro ráz (AG), vibrace (AH), a ostatní mechanická namáhání (AJ) ochrana před mechanickým poškozením. Pozor na dobu, po kterou je vedení a jeho příslušenství pod vodou! Zde je nutno si nejprve uvědomit přiřazení jednotlivých tříd AD stupni ochrany krytem, tak jak je stanoveno v ČSN ed. 3 a ČSN EN Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód). Srovnání je uvedeno v tabulce 1. Z popsaných způsobů zkoušek (podrobně, včetně zkušebních pomůcek, jsou tyto zkoušky stanoveny a popsány v ČSN EN 60529) je patrno, že třída vyššího stupně nemusí v sobě nutně obsahovat pokrytí vnějších vlivů stupňů nižších. Obecně lze říci, že stupně ochrany krytem IPX1 až IPX6 tvoří jednu skupinu, stupně ochrany krytem IPX7 a IPX8 tvoří druhou skupinu. Z tohoto důvodu je tedy v případě zařízení, které může být vystaveno mělkému zanoření do vody, (které však do 30 minut pomine) a zároveň vystaveno proudu stříkající vody, (tato z něho však stéká, ale může být příčinou výše popsaného mělkého zanoření) musí mít stupeň ochrany krytem IPX4 a současně IPX7. Poznámka: nerespektování této skutečnosti velmi často vede ke sporům mezi projektantem a dodavatelem elektrického zařízení. Dále je si nutno uvědomit, že podmínky pro AD8 a tedy i zkoušky jsou buďto: Uvedeny v příslušné normě pro výrobek; Neexistuje-li výrobková norma, jsou zkušební podmínky předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem; tyto podmínky musí být v každém případě přísnější než pro stupeň ochrany krytem IPX7, s ohledem na to, že kryt bude ve skutečném provozu stále zanořen. Existuje i elektroinstalační materiál, který je deklarován ve třídě IPX8, ale po určenou dobu. 14. Přítomnost cizích pevných těles (AE) vedení musí být zvolena a zřízena tak, aby se minimalizovalo nebezpečí od vniknutí cizích pevných těles. Dohotovená vedení musí odpovídat stupni ochrany krytem IP odpovídajícímu danému umístění. V místech, kde se vyskytuje větší lehká prašnost (AE4), je nutno provést dodatečná opatření, aby se zabránilo hromadění prachu nebo jiných látek množství, které by mohlo mít nepříznivý vliv na rozptylování tepla z vedení. Též může být zapotřebí používat způsob provedení vedení, jenž usnadňuje odstraňování prachu. 15. Přítomnost korozívních nebo znečišťujících látek (AF) - jestliže je pravděpodobné, že přítomnost korozívních nebo znečišťujících látek (včetně znečištěné vody) bude způsobovat korozi nebo poškození, částí vedení, u nichž je pravděpodobné, že budou těmito účinky zasaženy, musí být vhodně chráněny nebo vyrobeny z materiálu odolného vůči těmto látkám. Vhodná ochrana, která se uplatňuje během montáže, může zahrnovat ochranné pásky, nátěry nebo mazací tuk. Různorodé kovy náchylné k vyvolání elektrolytického děje nesmějí být ve vzájemném kontaktu, pokud nejsou provedena speciální opatření, aby se následkům takového kontaktu zabránilo, a dále různorodé kovy, náchylné k vyvolání elektrolytického děje nesmějí být ve vzájemném kontaktu, pokud nejsou provedena speciální opatření, aby se následkům takového kontaktu zabránilo. 16. Ráz (AG) - vedení musí být zvolena a zřízena tak, aby se minimalizovalo nebezpečí vznikající v důsledku mechanického namáhání, např. rázem, úderem nebo stlačením během instalace, při používání instalace nebo při její údržbě. V pevných instalacích, 277

284 ve kterých může docházet k středním rázům (AG2) nebo silným rázům (AG3) musí být ochrana zajištěna: mechanickými charakteristikami způsobu provedení vedení, nebo volbou umístění, nebo opatřením doplňující místní nebo všeobecné mechanické ochrany, nebo jakoukoliv kombinací výše uvedených opatření. Jako příklad je možno uvést prostory s podlahou náchylnou k narušení a prostory používané vysokozdvižnými vozíky, či jiným typem dopravy s přesně nevymezeným pohybem. Doplňující mechanickou ochranu je možno docílit použitím vhodných úložných nebo protahovacích kanálů nebo elektroinstalačních trubek. Kabel instalovaný pod podlahou nebo nad stropem musí být uložen v takové poloze, aby nebyl ohrožen poškozením kontaktem s podlahou nebo stropem nebo jejich upevňovacími prvky. Po instalaci kabelů a vodičů musí být zajištěný stupeň ochrany elektrického zařízení. 17. Vibrace (AH) - vedení podepíraná součástmi zařízení vystavenými středním (AH2) nebo silným (AH3) vibracím nebo vedení k takovým součástem připevněné musí být pro tyto podmínky vhodné; to platí, zvláště pokud se týká kabelů a kabelových spojek. Zvláštní pozornost by se měla věnovat připojením k vibrujícím zařízením. Mohou být přijata opatření pro dané místo, jako jsou ohebná vedení. Pevně instalované zavěšené spotřebiče, např. svítidla, musí být připojena kabely s ohebnými jádry. Pokud se nepředpokládají žádné vibrace nebo pohyby, mohou se používat neohebná jádra. 18. Ostatní mechanická namáhání (AJ) v ČSN ed. 3 nejsou přesně specifikována; proto je nutný jejich přesný popis v Protokolu o určení vnějších vlivů. Vedení musí být zvolena a zřízena tak, aby se během provádění instalace, jejího používání nebo údržby zabránilo poškození kabelů, izolovaných vodičů a jejich zakončení. Použití silikonových olejů obsahujících maziva k zatahování kabelů a vodičů do instalačních trubek, protahovacích kanálů, kabelových lávek a roštů se nedovoluje. Jestliže jsou vedení uložena v konstrukci budovy, musí být instalační trubky nebo protahovací kanály jiné než ty, které jsou speciálně určeny pro instalace, kompletně namontovány mezi místa pro vstup vedení před tím, než se jakýkoliv izolovaný vodič nebo kabel do nich zatáhne. Rádius každého ohybu vedení musí odpovídat požadavku, aby kabely nebo vodiče nemohly být poškozeny a jejich zakončení aby nebylo namáhané. Jestliže vodiče nebo kabely nejsou kvůli způsobu instalace průběžně podepírány, musí být vhodnými prostředky podepírány v odpovídajících vzdálenostech takovými způsoby, aby vodiče nebo kabely neutrpěly poškození způsobené vlastní hmotností nebo elektrodynamickými silami při zkratu Účinky elektrodynamických sil - opatření z hlediska elektrodynamických sil způsobovaných zkratovými proudy je třeba brát v úvahu obvykle pouze u jednožilových kabelů o průřezu větším než 50 mm 2. V některých případech je třeba při dimenzování vodičů pamatovat i na proudy tekoucí svodiči přepětí, zejména svodiči bleskových proudů. Ty mohou krátkodobě zatěžovat i vodiče poměrně malých průřezů proudy až několika desítek ka Trvalé namáhání v tahu - jestliže jsou vedení vystavena trvalému namáhání v tahu (např. svou vlastní vahou při vertikálním uložení) musí se zvolit kabel nebo vodič 278

285 odpovídajícího průřezu a způsob montáže musí být zvolen tak, aby kabely nebo vodiče nebyly nepřiměřeným tahovým zatížením poškozeny Pohyby vodičů - systémy vedení určené pro vysunování nebo zasunování vodičů nebo kabelů musí být vybaveny odpovídajícími prostředky, které tyto manipulace umožní Systémy vedení uložené v podlaze musí být dostatečně chráněny, aby se zabránilo poškození způsobovanému předpokládaným použitím podlahy Vedení, která jsou nehybně upevněna a zazděna ve stěnách, musí být vedena vodorovně, vertikálně nebo paralelně s okraji místnosti. Vedení ve stropech nebo v podlahách mohou být vedeny prakticky nejkratším směrem Vedení musí být instalována tak, aby se zabránilo mechanickému namáhání vodičů a spojů. Kabely, trubky a instalační kanály, které jsou uloženy v zemi, musí být buď opatřeny ochranou proti mechanickému poškození, nebo musí být uloženy v hloubce, která minimalizuje riziko takového poškození. Kabely uložené v zemi musí být označeny zakrytím nebo vhodnou výstražnou fólií. Instalační trubky nebo kanály uložené v zemi musí být vhodně označeny. Mechanická ochrana může být provedena použitím trubkových systémů uložených pod zemí, nebo armovaných kabelů nebo jinými vhodnými způsoby jako krycími deskami. Podpěry kabelů a jejich kryty nesmějí mít ostré hrany, které by mohly způsobit poškození kabelů nebo izolovaných vodičů. Kabely a vodiče nesmějí být poškozeny upevňovacími prostředky. Kabely, přípojnice a jiné elektrické vodiče, které jsou vedeny přes spáry, musí být zvoleny a nainstalovány tak, aby předpokládaný pohyb nemohl způsobit poškození elektrického zařízení, např. tím, že se použijí ohebná vedení. Jestliže vedení prochází pevnými částmi, musí být chráněno před mechanickým poškozením, např. použitím kabelů s kovovým pláštěm nebo armovaných kabelů, nebo použitím instalačních trubek nebo izolačních průchodek. Dále platí, že žádná vedení nesmí prostupovat nosnými prvky konstrukce budovy, pokud není i po tomto prostupu zajištěna statická odolnost (bezpečná funkce) tohoto nosného prvku Mechanické namáhání konstrukce, ve které je kabel uložen se nesmí přenést na kabel. Při zvýšeném mechanickém namáhání se musí kabely chránit uložením do rour ocelových, cementových, kameninových apod. nebo uložit do kabelových kanálů, obezdít apod. Takto se musí chránit i kabely s pancířem. Je-li nebezpečí vzájemného posunu konstrukcí, na kterých je kabel uložen (vliv CB3 podle ČSN ed. 3), nesmí dojít k poškození kabelu. Výstup z rour, tvárnic apod. musí být proveden tak, aby se kabel nepoškodil, zejména nepřeskřípl. Při ukládání do podlahy se musí kabely chránit před mechanickým poškozením. 19. Výskyt rostlinstva nebo plísní (AK) - tam, kde zkušenosti prokázaly nebo je možno předpokládat toto nebezpečí (AK2), vedení k tomu musí být přiměřeně zvolena, nebo musí být přijata zvláštní ochranná opatření. To znamená, že mohou být zapotřebí uplatnit způsoby instalace, které odstraňování takové vegetace usnadňuje. Možnými ochrannými opatřeními jsou uzavřené typy instalací (instalační trubka nebo protahovací nebo úložný kabelový kanál). 279

286 20. Výskyt živočichů (AL) - tam, kde zkušenosti prokázaly nebo je možno předpokládat toto nebezpečí (AL2), vedení k tomu musí být přiměřeně zvolena, nebo musí být přijata zvláštní ochranná opatření, např.: mechanické charakteristiky sytému vedení, nebo volba umístění, nebo opatření doplňující místní nebo všeobecné mechanické ochrany, nebo kombinací výše uvedených opatření. 21. Sluneční záření (AN) a ultrafialové záření v místech, kde zkušenosti prokázaly nebo je možno předpokládat střední sluneční záření (AN2) nebo ultrafialové záření, musí být zvolena a nainstalována vedení pro tyto podmínky vhodného provedení, nebo musí být vedení vybavena odpovídajícím stíněním. Zvláštní opatření mohou být zapotřebí pro zařízení vystavená ionizujícímu záření. 22. Seizmické účinky (AP) - vedení musí být zvolena a instalována s řádným ohledem na seizmická nebezpečí na místě instalace. Jestliže zkušenosti prokazují, že seizmická nebezpečí jsou nízké nebo vyšší úrovně (od AP2 výše), je třeba věnovat zvláštní pozornost: upevnění vedení ke konstrukci budovy; spojení mezi upevněnými vedeními a všemi prvky nepostradatelných zařízení, např. zařízení bezpečnostní účely (nouzová zařízení), musí být zvoleny z hlediska úrovně jejich poddajnosti. 23. Vítr (AR) zde platí požadavky pro vibrace (AH) a ostatní mechanická namáhání (AJ). 24. Povaha zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE) zde je třeba vycházet z článku 422 Ochrana před požárem ČSN ed. 2 a z požadavků na volbu a montáž vedení, aby se minimalizovalo šíření požáru. Zároveň je nutno přihlédnout u některých provozů na nebezpečí kontaminace výrobku při provozu, či havárii elektrického zařízení (například u potravinářské výroby). 25. Konstrukce budovy (CB) - jestliže existuje nebezpečí způsobované posunem konstrukce (CB3), musí být podpěry kabelů a jejich ochranný systém být schopné umožnit relativní pohyb tak, aby vodiče a kabely nebyly vystaveny nadměrným mechanickým namáháním. Pro poddajné nebo nestabilní konstrukce určené k tomu, aby se pohybovaly (CB4), musí být použita poddajná vedení. 26. Ochrana kabelů před bludnými proudy Zemní kabely s kovovým pláštěm, které jsou v souběhu nebo křižují dráhy železniční nebo tramvajové elektrizované stejnosměrnou trakční proudovou soustavou, se chrání před korozí způsobenou bludnými proudy podle ČSN Kovový plášť kabelů uložených v zemi se doporučuje v místech, kde je nebezpečí bludných proudů, vhodně chránit před elektrolytickými účinky stejnosměrné složky bludných proudů. Volí se ekonomicky nejvýhodnější způsob ochrany. Je to zpravidla kombinace pasivní ochrany a katodické metody - viz též ČSN Kabely s plášti z umělých hmot nejsou ohroženy a nevyžadují protikorozní opatření. 280

287 27. Kabelové rozvody z hlediska požární bezpečnosti Pro posuzování užitých vodičů v objektech z hlediska požární bezpečnosti platí ČSN Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody. Uvedená norma platí pro projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují instalace kabelových tras, platí ČSN Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody souběžně s ČSN Požární bezpečnost staveb - Změny staveb, a to pro měněné části budov nebo stanovených venkovních instalací, přičemž navrženou změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. V ČSN jsou rovněž stanoveny upřesňující požadavky na zajištění provozu (dodávky elektrické energie) pro požárně bezpečnostní zařízení v případě požáru. U objektů, které svým charakterem provozu vyžadují podrobnější, případně odchylné řešení oproti této normě při řešení napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční se doporučuje zpracování expertizní zprávy nebo expertizního posudku jako součást požárně bezpečnostního řešení stavby dle 41 odst. 4 vyhlášky č.246/2001 Sb. Při zpracování Expertizní zprávy nebo Expertizního posudku se doporučuje vycházet pro řešení napájení elektrickou energií z podrobné analýzy a hodnocení rizik provozované činnosti v posuzovaném objektu. Kabelové trasy sloužící pro napájení a ovládání vybraných požárně bezpečnostních zařízení, technických a technologických zařízení, které musí zůstat funkční při požáru, musí splňovat třídu funkčnosti kabelové trasy a požadavku na třídu reakce na oheň B2ca; B2ca s1, d0 dle vyhlášky MV č. 23/2008 Sb. - viz tabulka

288 Tabulka 1 Druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů Druh vodiče nebo kabelu I II III Kabelové rozvody zajišťujících funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb a) domácí rozhlas podle ČSN , evakuační rozhlas podle ČSN , zařízení pro akustický signál vyhlášení poplachu podle ČSN , nouzový zvukový systém podle ČSN EN x x * ) x b) nouzové a protipanické osvětlení x x * ) x c) osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest x x d) evakuační a požární výtahy x x * ) x e) větrání únikových cest x x f) stabilní hasicí zařízení x x * ) x g) elektrická požární signalizace x x * ) x h) zařízení pro odvod kouře a tepla x x * ) x i) posilovací čerpadla požárního vodovodu x x * ) x Kabelové rozvody v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb a) zdravotnická zařízení 1. jesle x 2. lůžková oddělení nemocnic x x 3. JIP, ARO, operační sály x x 4. lůžkové části zařízení sociální péče x x b) stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina, kryté haly, kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory) 1. shromažďovací prostor x 2. prostory, ve kterých se pohybují návštěvníci x c) stavby pro bydlení (mimo rodinné domy) 1. komunikační prostory x d) stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje, ubytovny apod.) 1. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace) x Vysvětlivky: I kabel B2 ca bez požadavku na doplňkovou klasifikaci II kabel B2 ca, s1,d0 III kabel funkční při požáru (se stanovenou požární odolností) * ) v případech umístění v chráněných únikových cestách Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody či stavebními konstrukcemi. V případě, že je dodávka elektrické energie pro elektrická zařízení, která mají zůstat v případě požáru funkční zabezpečena kabely nebo vodiči odpovídající zkoušce dle ČSN IEC , které jsou uloženy pod omítkou s vrstvou krytí alespoň 10 mm, je bez průkazu zajištěna funkčnost této kabelové trasy. 282

289 Dovolené proudy 28. Proud, který má být kterýmkoliv vodičem za normálního provozu dlouhodobě veden, musí být takový, aby nebyla překročena teplotní mez pro izolaci. Tento požadavek je splněn, jestliže se uplatní meze uvedené v tabulce 2. pro jednotlivé druhy izolací. Hodnota proudu musí být zvolena v souladu s 29, nebo musí být určena podle 30. Tabulka 2 Druh izolace Nejvyšší provozní teploty pro různé druhy izolací Teplotní mez C 70 u vodiče 90 u vodiče b 70 na plášti Termoplastická (PVC) Termosetická (XLPE nebo EPR pryž) Minerální (s termoplastickým (PVC) pláštěm nebo bez pláště ale přístupný dotyku) Minerální (bez pláště nepřístupný dotyku a bez styku s hořlavými látkami) 105 na plášti Jestliže je vodič provozován při teplotě vyšší než 70 C, je nutno se ubezpečit, že zařízení, které je k vodiči připojeno, vyhovuje pro výslednou teplotu v místě připojení. Pro kabely s minerální izolací je možno připustit vyšší provozní teploty, a to podle toho, jaké jsou teplotní charakteristiky kabelu, jeho zakončení, podmínky okolního prostředí a ostatní vnější vlivy. Pokud jsou vodiče nebo kabely certifikovány, mohou být jejich maximální provozní teplotní meze podle technických podmínek výrobce. Poznámka 1: Tabulka nezahrnuje všechny druhy kabelů. Poznámka 2: Neplatí pro přípojnicové rozvody nebo sestavy přípojnic pro přívod energie nebo pro osvětlení; pro ně by měl dovolené proudy udat výrobce v souladu s IEC a, pokud jde o sestavy přípojnic, tak podle IEC Poznámka 3: Pokud se týká ostatních druhů izolací, obraťte se, prosím, na technické podmínky kabelů nebo na výrobce. 29. Požadavek 28 se považuje za splněný, pokud proud izolovaných vodičů a kabelů bez pancíře nepřekročí příslušné hodnoty vybrané z tabulek 8 a 9 podle způsobu uložení, které jsou upraveny korekčními součiniteli. Dovolené proudy uvedené v tabulkách 8 a 9 jsou poskytnuty jako orientační údaje. Mohou vsak existovat určité odchylky v dovolených proudech, které závisejí na podmínkách okolního prostředí a na přesné konstrukci kabelů. 30. Odpovídající hodnoty dovolených proudů je možno také určit, jak je popsáno v souboru IEC nebo na základě zkoušky, nebo výpočtem s použitím uznávané a potvrzené metody. Pokud je to třeba, musí se počítat s charakterem zatížení a pro kabely uložené v zemi s účinným měrným tepelným odporem půdy. 40. Teplotou okolí se rozumí teplota okolního média, když kabely nebo izolované vodiče nejsou zatíženy. 41. Seskupení obsahující více než jeden obvod Redukční součinitele (tabulky B až B ČSN ed. 2(viz výběr pro nejčastější použití v bytové a občanské výstavbě v tabulce 10 a 11) se mohou uplatnit na seskupení izolovaných vodičů nebo kabelů, které mají stejnou maximální provozní teplotu. 283

290 Pro seskupení v němž jsou kabely nebo izolované vodiče s různou maximální dovolenou provozní teplotou, musí být dovolené proudy všech kabelů nebo izolovaných vodičů ve skupině založeny na nejnižší maximální provozní teplotě ze všech kabelů v seskupení, a to spolu s příslušným redukčním součinitelem pro dané seskupení. Jestliže se v důsledku známých provozních podmínek předpokládá, že kabel nebo izolovaný vodič nepovede větší proud než 30 % proudu, který by odpovídal jeho maximálnímu zatížení v seskupení, není nutné s tímto kabelem pro účel určení redukčního součinitele seskupení počítat. 42. Počet zatížených vodičů - v obvodu je třeba uvažovat počet těch vodičů, které vedou zatěžovací proud. Pokud je možno ve vícefázových obvodech předpokládat, že vodiče vedou vyvážené proudy, nemusí se nulový vodič příslušející k danému obvodu uvažovat. Za těchto podmínek se proudové zatížení čtyřžilového kabelu ve třífázovém obvodě bere stejné jako třížilového kabelu s fázovými žilami stejného průřezu. Čtyř a pětižilové kabely mohou mít vyšší dovolené proudy, jestliže jsou zatíženy pouze tři vodiče. Tento předpoklad však neplatí, jestliže proud obsahuje třetí harmonickou složku nebo násobky třetí harmonické představující THD (celkové harmonické zkreslení) větší než 15 %. Jestliže nulový vodič ve vícežilovém kabelu vede proud v důsledku nevyváženosti proudů jednotlivých fází, je zvýšení teploty v důsledku průchodu proudu nulovým vodičem vyrovnáno nižším vývinem tepla v jednom nebo několika z vícefázových vodičů. V takovém případě se průřez vodičů volí na základě nejvyššího proudu ve fázových vodičích. V každém případě však musí průřez nulového vodiče vyhovovat Jestliže nulový vodič vede proud, který není odpovídajícím způsobem snížen oproti proudu fázových vodičů, musí se proud tohoto vodiče brát v úvahu při určování hodnot obvodu. Příčinou vzniku takových proudů mohou být značné proudy násobky třetí harmonické proudů třífázových obvodů. Jestliže je obsah harmonických větší než 15 % základního proudu vedení (proudu základní harmonické), nesmí být průřez nulového vodiče nižší než průřez fázových vodičů. Vodiče sloužící pouze jako ochranné (vodiče PE) se neberou v úvahu. S vodiči PEN se musí počítat stejným způsobem jako s nulovými vodiči. 43. Paralelní vodiče Jsou-li dva nebo více živých vodičů nebo PEN vodičů zapojeny v síti paralelně, buď: musí být provedena opatření, aby se dosáhlo rovnoměrného rozdělení proudového zatížení mezi vodiče; Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže vodiče jsou ze stejného materiálu, mají stejný průřez a mají i přibližně stejnou délku a po celé délce z nich neodbočují jiné obvody a jestliže buď paralelní vodiče jsou vícežilové kabely nebo zkroucené jednožilové kabely nebo izolované vodiče; nebo paralelní vodiče jsou nezkroucené jednožilové kabely nebo izolované vodiče v uspořádání do trojúhelníka nebo v rovinném uspořádání a jejich průřez je menší nebo rovný 50 mm 2 pro měděná jádra nebo 70 mm 2 pro hliníková jádra; nebo 284

291 paralelní vodiče jsou nezkroucené jednožilové kabely nebo izolované vodiče v uspořádání do trojúhelníku nebo v rovinném uspořádání a jejich průřez je větší než 50 mm 2 pro měděná jádra, nebo 70 mm 2 pro hliníková jádra a je zvolena speciální sestava vhodná pro tato uspořádání. Takovéto sestavy jsou založeny na vhodných seskupeních a mezerách mezi různými fázemi nebo polaritami; nebo je třeba zvláštní pozornost věnovat zatěžovacímu proudu rozdělovanému tak, aby byly splněny požadavky 28. Tento článek nevylučuje použití okružních koncových obvodů ať už s odbočujícími spoji nebo bez nich. Jestliže není možné docílit odpovídající rozdělení proudů, nebo jestliže je třeba zapojit paralelně čtyři nebo více vodičů, je třeba uvažovat o použití přípojnicových rozvodů. 44. Změny podmínek uložení na trase Jestliže je odvod tepla (ochlazování) v jednotlivých částech trasy vedení různý, musí se dovolené proudy stanovit tak, aby odpovídaly té části trasy, ve které jsou podmínky odvodu tepla nejméně příznivé. Tento požadavek je normálně možno zanedbat, jestliže se rozptyl tepla liší pouze při průchodu stěnou o tloušťce menší než 0,35 m. 45. Jednožilové kabely s kovovým pláštěm Kovové pláště a/nebo nemagnetická armování jednožilových kabelů ve stejném obvodu musí být spolu spojeny na obou svých koncích. Jinak, aby se zvýšila proudová zatížitelnost, může být plášť nebo pancíř takových kabelů o průřezu překračujícím 50 mm 2 a nevodivý vnější plášť mohou být spolu s pojeny v jednom bodě svého průběhu, přičemž na nespojených koncích se opatří vhodnou izolací. V takovém případě délka kabelů od místa spojení musí být omezena tak, aby napětí pláště nebo pancíře vůči zemi nezpůsobilo korozi, jestliže kabel je zatěžován svým plným proudovým zatížením, například omezením napětí do 25 V a nezpůsobilo škodu na majetku, jestliže by kabely protékal zkratový proud. 46. Průřezy vodičů 46.1 Z důvodů mechanických účinků nesmí být průřez vodičů vedení (fázových vodičů ve střídavých a krajních vodičů ve stejnosměrných sítích) menší než hodnoty udané tabulkou

292 Tabulka 3 Typ vedení Pevná instalace Nejmenší průřezy vodičů Kabely a izolované vodiče Holé vodiče Použití obvodu Silové světelné obvody a Signalizační a ovládací obvody Silové obvody Signalizační a ovládací obvody Zvláštní použití Vodič Materiál Průřez v mm2 měď 1,5 V souladu s normou pro hliník kabely IEC (10 mm2), (viz poznámku 1) měď 0,5 (viz poznámku 2) měď 10 hliník 16 měď 4 Podle ustanovení příslušné normy IEC Pro jakékoliv Spojení pomocí ohebných 0,75a jiné aplikace izolovaných vodičů a měď Obvody kabelů malých napětí 0,75 pro zvláštní aplikace Poznámka 1: Svorky pro připojení hliníkových vodičů musí být pro tuto speciální aplikaci zkoušeny. Poznámka 2: V signalizačních a ovládacích obvodech určených pro elektronická zařízení je dovolen minimální průřez 0,1 mm 2. Poznámka 3: Na zvláštní obvody pro světelné instalace malého napětí viz. ČSN Pro vícežilové ohebné kabely obsahující 7 a více žil platí poznámka Průřez nulového vodiče Pokud nejsou k dispozici přesnější údaje, platí, že průřez nulového vodiče, pokud je použit, musí odpovídat průřezu vodičů vedení (fázových vodičů): v obvodech o jednom vedení se dvěma vodiči, ať už je průřez vodičů jakkoliv velký, v obvodech s mnoha vedeními, ve kterých je průřez vodičů vedení (fázových vodičů) menší nebo rovný 16 mm 2 mědi nebo 25 mm 2 hliníku, ve třífázových obvodech, u kterých je pravděpodobné, že povedou třetí a liché násobky třetí harmonické proudů, jejichž podíl na celkovém proudu je mezi 15 % a 33%. S takovou úrovní harmonických je třeba počítat např. v obvodech napájejících svítidla včetně výbojek, jako je zářivkové osvětlení. Pokud podíl třetí a liché násobky třetí harmonické proudů je vyšší než 33 %, může být třeba průřez nulového vodiče zvětšit. Takové úrovně se objevují např. v obvodech určených pro IT (informační technologie). Ve vícevodičových obvodech, ve kterých průřez vodičů vedení je větší než 16 mm2 mědi, nebo 25 mm 2 hliníku, může být průřez nulového vodiče menší než průřez fázových vodičů, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: 286

293 předpokládá se, že zatížení přenášené obvodem při normálním provozu je vyvážené a že podíl třetí a lichých násobků třetí harmonické proudů není ve vodiči vedení větší než 15 %; (Obvykle není redukovaný průřez nulového vodiče menší než 50 % průřezu fázového vodiče.); nulový vodič je chráněn před nadproudy (viz CSN ed. 2), průřez nulového vodiče není menší než 16 mm 2 mědi nebo 25 mm 2 hliníku Vybrané hodnoty dovolených proudů u nejčastěji používaných způsobů uložení vodičů. Tabulka 4 Způsoby instalací ve vztahu k vodičům a kabelům Způsoby instalace Vodiče a kabely Neuchycené Přímo uchycené Elektro-instalační trub Úložné elektro-instalační kanály (včetně lišt, korýtek, žlabů a kanálků včetně kanálků v podlaze) Protahovací elektro-instalační kanály Kabelové žebříky, lávky, konzoly Na izolátorech Závěsné příchytky Holé vodiče Izolované vodiče b a Kabely s pláštěm Vícežilové (včetně kabelů s pancířem a s vodiči s minerální Jednožilové izolací + Dovoleno. - Není dovoleno. O Nelze použít nebo se v praxi nepoužívá. a Izolované vodiče jsou povoleny jen v případě, kdy lze kryt sejmout pouze s použitím nástroje nebo značnou ruční námahou a je-li krytí IP4X nebo IPXXD. b Pro izolované vodiče, které jsou použity jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování, mohou být použity jakékoliv vhodné způsoby instalace a nemusí být uloženy v trubkách nebo úložných či protahovacích kanálech. 287

294 47. Vedení uložené ve zdivu Tabulka 5 Znázornění způsobu uložení Vedení uložené ve zdivu Popis způsobu uložení Referenční způsob uložení, který je třeba použít, dle kterého se určí dovolený proud Jednožilový nebo vícežilový kabel bez přídavné mechanické ochrany přímo ve zdivu jehož měrný tepelný odpor není větší než 2 K m/w 1) C Jednožilové nebo vícežilové kabely přímo ve zdivu, jehož měrný tepelný odpor není větší než 2 K m/w S přídavnou mechanickou ochranou, p Izolované vodiče nebo jednožilové kabely v elektroinstalační trubce ve zděné stěně C B1 Vícežilový kabel v elektroinstalační trubce ve zděné stěně B2 Izolované vodiče nebo jednožilové kabely v zapuštěném elektroinstalačním kanále Vícežilový kabel v zapuštěném elektroinstalačním kanále B1 B2 288

295 48. Vedení uložené v zemi Tabulka 6 Znázornění způsobu uložení Vedení uložené v zemi Popis způsobu uložení Vícežilový kabel v elektroinstalační trubce nebo v protahovacím elektroinstalačním kanále v zemi Referenční způsob uložení, který je třeba použít, dle kterého se určí dovolený proud D 1 Jednožilové kabely v elektroinstalační trubce nebo v protahovacím elektroinstalačním kanále v zemi Jednožilové nebo vícežilové kabely přímo v zemi: - bez přídavné mechanické ochrany D 1 D2 Jednožilové nebo vícežilové opláštěné kabely přímo v zemi D2 - s přídavnou mechanickou ochranouq 1) Zahrnutí kabelů přímo uložených v zemi v tomto bodě je vyhovující, jestliže je měrný tepelný odpor půdy řádově roven 2,5 K m/w. Pro nižší měrné tepelné odpory půdy jsou dovolené proudy kabelů přímo uložených v zemi podstatně vyšší než těch, které jsou uloženy v v trubkách nebo protahovacích kanálech. 289

296 49. Kladení vodičů do uzavřených (nepřístupných) dutin stropů je v následující tabulce. Tabulka 7 Znázornění způsobu uložení Kladení vodičů a kabelů do uzavřených (nepřístupných) dutin stropů Referenční způsob uložení, který je třeba Popis způsobu uložení použít, dle kterého se určí dovolený proud Jednožilový nebo vícežilový kabel 1,5 D e V 5 D e 1), 2) ve stavební dutině B2 Izolovaný vodič ve stavební dutině 1), 3) 5 De V 50 De B1 1,5 D e V 20 D e B2 Izolované vodiče v protahovacím elektroinstalačním kanále ve stavební dutině Izolované vodiče v protahovacím elektroinstalačním kanále uloženém ve zdi, jejíž měrný tepelný odpor není větší než 2 K m/w Jednožilový nebo vícežilový kabel v protahovacím elektroinstalačním kanále uloženém ve zdi, jejíž měrný tepelný odpor není větší než 2 K m/wc Jednožilový nebo vícežilový kabel - v dutině stropu 1), 2) - v dutině podlahy V 20 D e B1 1,5 D e V 20 D e B2 V 20 D e B1 1,5 De V 5 De B2 5 De V 50 De B1 1,5 De V 20 De B2 V 20 De B1 1,5 D e V 5 D e B2 5 D e V 50 D e B1 Je třeba dávat pozor na případy, kdy kabel prochází svisle a přitom je zabráněno ventilaci. Okolní teplota přitom může být na horním místě svislé sekce značné zvýšena. 1) 2) 3) V je nejmenší rozměr nebo průměr kanálu nebo dutiny nebo svislá hloubka pravoúhlého kanálu, dutiny v podlaze nebo stropě. D e je vnější průměr vícežilového kabelu: - 2,2násobek průměru kabelu, jestliže jsou tři jednožilové kabely svázány ve svazku, - 3násobek průměru kabelu, jestliže jsou tři jednožilové kabely položeny vedle sebe. D e je vnější průměr dutiny nebo svislá hloubka kabelového kanálu. 290

297 50. Vedení uložené do přístupných dutin v podlaze Tabulka 8 Znázornění způsobu uložení Vedení uložené do přístupných dutin v podlaze Popis způsobu uložení Izolované vodiče nebo jednožilové kabely v úložném elektroinstalačním kanále zapuštěném v podlaze Vícežilový kabel v úložném elektroinstalačním kanále zapuštěném v podlaze Izolované vodiče nebo jednožilové kabely v elektroinstalační trubce v nevětraném kabelovém kanále vedené vodorovně nebo svisle 2) Izolované vodiče v elektroinstalační trubce v otevřeném nebo ve větraném kabelovém 1), 3) kanále v podlaze Jednožilový nebo vícežilový kabel v otevřeném nebo ve větraném kabelovém kanále vedený vodorovně nebo svisle 3) Referenční způsob uložení, který je třeba použít, dle kterého se určí dovolený proud B1 B2 1,5 D e V 20 D e B2 V 20 D e B1 Je třeba dávat pozor na případy, kdy kabel prochází svisle a přitom je zabráněno ventilaci. Okolní teplota přitom může být na horním místě svislé sekce značné zvýšena. Tato otázka se studuje. 1) Pro vícežilový kabel se užijí hodnoty pro referenční způsob B2. 2) D e je vnější průměr trubky. V je vnitřní hloubka kanálu. Hloubka kanálu je důležitější než jeho šířka. 3) Doporučuje se, aby tyto způsoby uložení byly použity pouze v místech, kde je přístup omezen pouze na oprávněné osoby tak, aby se mohlo zabránit omezení dovoleného proudu a nebezpečí požáru v důsledku hromadění odpadu. B1 B1 291

298 51. Hodnoty dovolených proudů v ampérech pro vybrané způsoby uložení Tabulka 9 Jmenovitý průřez vodičů mm 2 Hodnoty dovolených proudů v ampérech pro vybrané způsoby uložení. Izolace z PVC, dva zatížené vodiče, měď nebo hliník. Teplota jádra: 70 C. Okolní teplota: 30 C ve vzduchu, 20 C v zemi Způsoby uložení podle tabulky B.52.1 A1 A2 B1 B2 C D1 D Měď 1,5 14, ,5 16,5 19, ,5 19,5 18, Hliník 2, ,5 18,5 17, , POZNÁMKA: Ve sloupcích 3, 5, 6. 7 a 8 se až do průřezu 16 mm 2 včetně předpokládá kruhový průřez vodičů. Pro větší průřezy vodičů se hodnoty vztahují na profilová jádra, ale mohou být bezpečně vztaženy též na vodiče kruhových průřezů. 292

299 Tabulka 10 Jmenovitý průřez vodičů mm 2 Hodnoty dovolených proudů v ampérech pro vybrané způsoby uložení Izolace z PVC, tři zatížené vodiče, měď nebo hliník Teplota jádra: 70 C. Okolní teplota: 30 C ve vzduchu, 20 C v zemi Způsoby uložení podle tabulky B.52.1 A1 A2 B1 B2 C D1 D Měď 1,5 13, , ,5 18 2, , Hliník 2, ,5 16,5 15, ,5 4 18,5 17, POZNÁMKA: Ve sloupcích 3, 5, 6. 7 a 8 se až do průřezu 16 mm 2 včetně předpokládá kruhový průřez vodičů. Pro větší průřezy vodičů se hodnoty vztahují na profilová jádra, ale mohou být bezpečně vztaženy též na vodiče kruhových průřezů. 293

300 52. Přepočítací součinitele Tabulka 11 Položka Přepočítací součinitele pro seskupení několika obvodů nebo několika vícežilových kabelů (k použití v souvislosti s dovolenými proudy) Uspořádání 1 Zapuštěné nebo uzavřené Jednoduchá vrstva na stěnách nebo podlahách nebo na neperforovanýc h lávkách Jednoduchá vrstva upevněná přímo pod stropem Jednoduchá vrstva na horizontálních perforovaných lávkách Jednoduchá vrstva na kabelových roštech hácích apod. Počet obvodů vícežilových kabelů ,00 0,80 0,70 0,70 0,55 0,50 0,45 0,40 0,40 1,00 0,85 0,80 0,75 0,70 0,70 0,95 0,80 0,70 0,70 0,65 0,60 1,00 0,90 0,80 0,75 0,75 0,70 1,00 0,85 0,80 0,80 0,80 0,80 Přepočítací součinitel pro více než devět obvodů nebo vícežilových kabelů zůstává stejný POZNÁMKA 1: Tyto součinitele platí pro stejné skupiny stejně zatížených kabelů. POZNÁMKA 2: Jestliže vodorovné vzdálenosti mezi sousedními kabely přesahují dvojnásobek jejich vnějšího průměru, nemusí se žádný přepočítací součinitel uplatňovat. POZNÁMKA 3: Stejné součinitele platí pro: - svazky dvou nebo tří jednožilových kabelů; - vícežilové kabely. POZNÁMKA 4: Jestliže je síť tvořena jak dvou, tak třížilovými kabely, bere se celkový počet kabelů jako rovný počtu obvodů a uplatňuje se odpovídající přepočítací součinitel k tabulkám pro dva zatížené vodiče pro dvoužilové kabely a k tabulkám pro tři zatížené vodiče pro třížilové kabely. POZNÁMKA 5: Jestliže je seskupení složeno z n jednožilových kabelů, může se považovat za n/2 obvodů dvoužilových kabelů a n/3 obvodů třížilových kabelů. POZNÁMKA 6: Uvedené hodnoty přepočítacích součinitelů byly vypočítány jako průměr pro celý rozsah průřezů vodičů a druhů instalací v tabulkách B.52.2 až B ČSN ed. 2 (výběr viz tabulka 8. a 9.). Celková přesnost přepočítacích součinitelů je v mezích 5 %. POZNÁMKA 7: Pro některé instalace a pro další způsoby uložení, které nejsou uvedeny v této tabulce, je možno použít součinitele vypočítané pro zvláštní případy. 294

301 Tabulka 12 Způsob uložení Perforované kabelové lávky (poznámka 3) 31 Přepočítací součinitele pro seskupení více než jednoho vícežilového kabelu použitelné k referenčním hodnotám dovolených proudů pro vícežilové kabely ve vzduchu způsob uložení E Těsně seskupené Počet lávek nebo žebříků Počet kabelů ,00 0,88 0,82 0,79 0,76 0,73 2 1,00 0,87 0,8 0,77 0,73 0,68 3 1,00 0,86 0,79 0,76 0,71 0,66 6 1,00 0,84 0,77 0,73 0,68 0,64 Volně seskupené 1 1,00 1,00 0,98 0,95 0,91-2 1,00 0,99 0,96 0,92 0,87-3 1,00 0,98 0,95 0,91 0,85 - Těsně seskupené 1 1,00 0,88 0,82 0,78 0,73 0,72 Svislé perforované kabelové lávky (poznámka 4) 31 Volně seskupené 2 1,00 0,88 0,81 0,76 0,71 0,7 1 1,00 0,91 0,89 0,88 0,87-2 1,00 0,91 0,88 0,87 0,85 - Neperforované kabelové lávky 31 Kabelové žebříky, rošty, háky apod. (poznámka 3) Těsně seskupené Těsně seskupené Volně seskupené 1 0,97 0,84 0,78 0,75 0,71 0,68 2 0,97 0,83 0,76 0,72 0,68 0,63 3 0,97 0,82 0,75 0,71 0,66 0,61 6 0,97 0,81 0,73 0,69 0,63 0,58 1 1,00 0,87 0,82 0,80 0,79 0,78 2 1,00 0,86 0,80 0,78 0,76 0,73 3 1,00 0,85 0,79 0,76 0,73 0,70 6 1,00 0,84 0,77 0,73 0,68 0,64 1 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00-2 1,00 0,99 0,98 0,97 0,96-3 1,00 0,98 0,97 0,96 0,93-295

302 POZNÁMKA 1: Uvedené hodnoty jsou průměrné platné pro průřezy a typy kabelů uvedené v tabulkách A.52.8 až A (viz výběr 8 a9). Rozptyl těchto hodnot je obecně menší než 5 %. POZNÁMKA 2: Součinitele se uplatňují pro kabely seskupené v jedné vrstvě, jak je vidět výše, a nikoliv na kabely uložené ve více vzájemně se dotýkajících vrstvách. Hodnoty pro taková uložení mohou být podstatně nižší a musí být určeny vhodnou metodou. POZNÁMKA 3: Uvedené hodnoty platí pro svislý odstup mezi lávkami 300 mm a alespoň 20 mm mezi lávkami a zdí. Pro menší vzdálenosti by součinitele měly být sníženy. POZNÁMKA 4: Uvedené hodnoty platí pro vodorovné vzdálenosti mezi lávkami 225 mm, jestliže jsou lávky montovány zády k sobě. Pro menší vzdálenosti by součinitele měly být sníženy. Úbytky napětí v instalacích uživatelů 53. Základní požadavky Pokud není třeba brát zřetel na další okolnosti, neměly by být úbytky napětí mezi začátkem instalace uživatele a zařízením větší než je uvedeno v tabulce 13. Mezi tyto další okolnosti patří doba rozběhu motorů a zařízení s vysokým počátečním proudem. Dočasné podmínky, jako jsou přechodné jevy a kolísání napětí v důsledku abnormálního provozu je možno zanedbat. 54. Maximální úbytek napětí Úbytek napětí mezi počátkem instalace a jakýmkoliv odběrným bodem by neměl být větší než hodnoty v tabulce 13 vyjádřené s ohledem na hodnoty jmenovitého napětí v instalaci. Tabulka 13 Typ instalace Úbytky napětí Osvětlení % Ostatní užití % A instalace nízkého napětí napájené přímo z veřejné 3 5 distribuční sítě B instalace nízkého napětí napájená z vlastního zdroje 6 8 nízkého napětí a a Doporučuje se, aby úbytek napětí v koncových obvodech nepřekročil, pokud možno, hodnoty udané pro instalace typu A. Jestliže hlavní vedení instalací jsou delší než 100 m, mohou být tyto úbytky zvýšeny o 0,005 % na každý metr vedení nad 100 m, přičemž by tento doplňující úbytek neměl být větší než 0,5 %. Úbytek napětí se určuje z požadovaného odběru elektrických spotřebičů, přičemž se, tam, kde to přichází v úvahu, uplatňuje činitel soudobosti, nebo se určuje z návrhových proudů obvodů. Poznámky: 1. Větší úbytek napětí je možno akceptovat: u motorů v průběhu jejich rozběhu, u ostatních zařízení s velkým zapínacím proudem za předpokladu, že v obou případech je zajištěno, že změny napětí zůstávají v mezích určených příslušnými normami zařízení. 2. Vylučují se tyto dočasné poměry: přechodná napětí, změny napětí v důsledku abnormálního způsobu provozování. 296

303 V ČSN ed. 2 je uveden obecný vzorec pro výpočet úbytku napětí. Podrobnější způsoby výpočtu jsou uvedeny v ČSN ed. 2, které jsou pro nejčastější praxi jednodušeji použitelné. 55. Výpočet úbytku napětí dle ČSN ed. 2 Tento výpočet sice pracuje se soudobým příkonem bytu, avšak toto lze bez problémů zobecnit na obecný příkon místa (stroje, atd.). Při výpočtu úbytku napětí v odbočce od hlavního domovního vedení se vychází ze soudobého příkonu bytu P b. U trojfázových odboček s nerovnoměrným zatížením fází se počítá s maximálním zatížením odpovídajícím jmenovitému proudu jističe před elektroměrem. Úbytek napětí se počítá pro jednofázovou odbočku ze vzorce 2 l Pb 1000 U f (3) S U pro trojfázovou odbočku ze vzorce l Pb 1000 U s S U s f kde je U úbytek napětí V l jednoduchá délka vedení m P b soudobý příkon bytu kw konduktivita měrná el. vodivost jádra vodiče S.m.mm -2 ; S průřez vodiče mm 2 U f jmenovité napětí fázové V U s jmenovité napětí sdružené V Při výpočtu úbytku napětí v trojfázovém hlavním domovním vedení se vychází z výpočtového proudu I p a jeho podílu v jednotlivých místech odbočení k bytovým rozvodnicím podle vzorce U s kde je: U S m 3 i 1 i 1 m I i l1 i 1 cos φ I l cos S úbytek napětí V součet proudových momentů účiník (5) (4) 297

304 Součet proudových momentů je znázorněn na obrázku: L 1 až L m délky vedení, kterými protékají podíly výpočtového proudu l 1 až l m připadají na jednotlivá podlaží. 56. Vedení, pro která lze použít tabulkových hodnot volby vodičů. ČSN ed. 2 uvádí sice hodnoty pro vedení v budovách pro bydlení a občanské výstavby, avšak za určitých podmínek je lze přiměřeně využít i v jiných oblastech výstavby Světelné obvody Na jeden světelný obvod se smí připojit tolik svítidel, aby součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil jmenovitý proud jisticího přístroje obvodu. Jmenovitý proud svítidel se stanoví z maximálního příkonu, pro který jsou svítidla typována. Jmenovitý proud ovládacího přístroje nesmí být menší než součet jmenovitých proudů všech svítidel tímto přístrojem ovládaných. Jsou-li do světelného obvodu zařazeny zásuvky ovládané spínači, nesmí předřazená pojistka (jistič) být na větší jmenovitý proud než je jmenovitý proud spínače a jím ovládané zásuvky. Jištění světelných obvodů Vedení světelného obvodu se jistí jističi nebo pojistkami nebo jiným jisticím prvkem se jmenovitým proudem nejvýše 25 A; vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jisticím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu. Zásuvkové obvody 56.2 Jednofázové zásuvky - na jeden zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů (vícenásobná zásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod), přičemž 298

305 celkový instalovaný příkon nesmí překročit 3680 VA při jištění 16 A (2300 VA při jištění 10 A). Vícenásobná zásuvka je určená pro připojení na jeden obvod a nesmí se připojit na dva různé obvody, ani se nesmí přerušit propojení obou zásuvek. Zásuvkové obvody do 20 A musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekračujícím 30 ma v souladu s ČSN ed. 2. Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod s jištěním do 20 A. Doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekračujícím 30 ma není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti a zásuvek pro speciální druh zařízení (například zařízení kancelářské a výpočetní techniky velkého rozsahu nebo pro chladicí a mrazicí zařízení potravin velkého objemu, tj. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod viz ČSN ed. 2). Pro elektrické spotřebiče, u nichž je to výrobcem určeno v návodu k montáži, se zřizuje samostatný zásuvkový obvod Trojfázové zásuvkové obvody Trojfázové zásuvky o různém jmenovitém proudu se nesmějí zapojovat do stejného obvodu. Zásuvkové obvody do 20 A musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekračujícím 30 ma v souladu s ČSN ed. 2. Trojfázové zásuvky se jmenovitým proudem vyšším než 20 A a nižším než 32 A se doporučuje vybavit doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem 30 ma a zásuvky připojené na obvod s jištěním 32 A a více doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem 100 ma Obvody pro pevně připojené spotřebiče (viz výběr v tabulce). Pro pevně připojené jednofázové spotřebiče o příkonu 2000 VA a více se zřizují samostatně jištěné obvody. Pouze spotřebiče do celkového příkonu 2000 VA, nevyžadující jištění (např. ventilátory, elektrický pohon žaluzií), lze připojit na společný obvod s jiným zařízením. Trojfázové spotřebiče mohou být připojeny na jeden obvod, pokud jejich celkový výkon nepřesáhne 15 kva. 299

306 57. Minimální průřezy vodičů v elektroinstalacích (silové rozvody) Vedení Nejmenší dovolený průřez jader vodičů, mm 2 v trubkách a kanálech (lištách) Hliníkových 1) (2,5) Měděných 1,5 z můstkových, páskových nebo jednožilových vodičů uložených v omítce z kabelů (2,5) (2,5) 1,5 1,5 z jednožilových vodičů uložených na podpěrách vzdálených méně než 1 m (2,5) (4) 1,5 2,5 vzdálených více než 1 m 1) Hliníkové vodiče se používají pouze pro opravy starších vedení, provedených hliníkovými vodiči 58. Výběr vodičů pro vedení v objektech bytových, občanské a obdobné výstavby. Průřezy jader vodičů a jim přiřazené jmenovité proudy jističů Obvod světelný zásobníkový pro chladničku nebo mrazničku zásuvkový pro pračku pro myčku pro bytové jádro pro sporák do 10 kw pro průtokový ohřívač vody - do 6 kw pro akumulační kamna - do 6 kw Jmenovitý proud Vedení průřez jader Cu vodičů [mm 2 ] jističe Referenční Referenční způsob s charakteristikou B způsob uložení uložení [A] B a C A ,5 1,5 1,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 1,5 1,5 1,5 2,5 2,5 2,5 2, ,5 2,5 POZNÁMKA: Referenční způsoby uložení jsou definovány v ČSN ed. 2 1,5 2,5 300

307 Tyto obvody by měly dodržet doporučenou maximální délku dle následující tabulky. Doporučené maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí. Obvyklé rozměrové poměry v bytech (s ohledem na délky vedení) Průřez [mm 2 ] Úbytek napětí [V] Jištění [A] Délka vedení [m] [mm 2 ] [V] [A] [m] 1, , , Určení Světelné obvody Chladničky, mrazničky 2, Byt.jádra atd. 2, Automatické pračky, sušičky prádla, myčky nádobí, atd. 2, Zásuvky Rozměrové poměry ve větších rodinných domech (s ohledem na délky vedení) Bytová jádra Automatické pračky, sušičky prádla, myčky nádobí, atd Zásuvky V délce vedení je uvažován minimální počet přechodových odporů. Například při smyčkování se předpokládá průběžné připojování. 301

308 Základní faktory vstupující do výpočtu dimenzí vodičů vedení, příklady výpočtů bez použití programu Návrh a dimenzování ochranných a uzemňovacích vodičů, příklad určení Ing. Michal Kříž IN-EL, spol. s r. o. Pokud jde o dimenzování vodičů, je možno vyjít z jednoduchého principu z výkonu, o němž uvažuji, že jej mám dopravit k určitému zařízení, si určím elektrický proud a zvolím vodič, soubor vodičů nebo kabel, podle toho, co se mi bude v daném prostředí, prostoru apod. hodit k přenosu požadovaného výkonu pomocí určeného proudu. Zvolím dodavatele daného vedení, sdělím mu, jaký výkon chci přenášet, kde má být vedení umístěno a ten to všechno zařídí. Takhle jednoduše to samozřejmě nefunguje. Většinu z toho, co jsme si uvedli musí určit projektant elektrického zařízení, potřebné znalosti má mít i ten, kdo provádí montáž. Zásady, podle kterých se při určování průřezů vodičů a volbě jisticích prvků postupuje Hlavní zásady Tato informace je vedena snahou přehledným způsobem podat výklad těch ustanovení ČSN , podle nichž se určuje průřez vodičů vedení a volí prvek pro jejich jištění. Uvádějí se zde, jak se podle nich postupuje v praxi. Postup spočívá na těchto základních krocích: 1a výpočtu proudu použitého v obvodu, 1b volbě jisticího přístroje k proudu použitému v obvodu, 2 volbě nebo výpočtu průřezů vodičů (fázových, nulových a ochranných) obvodu s ohledem na jištění, 3 výpočtu zkratových proudů a ověření, zda vodiče i přístroje z hlediska zkratových proudů vyhovují a zda je zajištěna ochrana i před minimálními zkratovými proudy, 4 ověření, zda je zajištěna ochrana před dotykem neživých částí automatickým odpojením, 5 ověření úbytku napětí a podle možností též, 6 ověření selektivity mezi jisticími prvky. Čtvrtý krok přitom závisí na způsobu uzemnění sítě (TN, TT nebo IT). 302

309 Uvedené kroky jsou znázorněny na obr. 1. Na něm je vidět, jakým způsobem se průřezy vodičů určují, a jak se volí ochranné přístroje. Kromě toho jsou na něm uvedena čísla příslušných ustanovení ČSN i části této informace, v nichž jsou uvedené podmínky vysvětleny. Jestliže se během řešení přijde na to, že některá podmínka není splněna, např. délka vedení je příliš velká (a nevyhovuje z hlediska funkce ochrany před zkratem, nebo ochrany automatickým odpojením před úrazem elektrickým proudem, nebo z hlediska úbytků napětí), je třeba zvolit větší průřez vodičů a celý výpočet pro něj provést znova. Postupy uvedené v této informaci se uplatňují pro elektrické instalace o napětí do 1000 V, jejichž vedení jsou provedena izolovanými vodiči nebo kabely. Hodnoty uvedené v tabulkách platí pro instalace na napětí 230 V u jednofázových obvodů a 230/400 V u třífázových obvodů. Pro jiná napětí je nutno použít opravné součinitele. Týká se to tabulek pro maximální délky vedení, které jsou ještě chráněny před zkratem nebo před dotykem neživých částí, nebo odpovídající poměrnému úbytku napětí. Tyto hodnoty jsou rovněž platné pro střídavý proud kmitočtu 50 nebo 60 Hz. Pro vyšší kmitočty by bylo třeba uplatnit opravné součinitele, a to zejména z hlediska hodnot dovolených proudů. Metody výpočtu zkratových a poruchových proudů V této informaci jsou uvedeny některé metody, které jsou vhodné pro určení charakteristik obvodů instalací a podmínek pro jejich ochranu. Volba metody závisí na: na proudech, jejichž znalost je potřebná (zkratové proudy maximální a minimální, poruchové proudy), na stupni přesnosti výpočtu, na tom, zda jsou známy charakteristiky napájení a další parametry, na důležitosti instalace, na technických prostředcích a zařízeních, které má projektant, elektrotechnik nebo revizní technik k dispozici. Volba ochranných přístrojů V této informaci se stanoví podmínky pro použití různých ochranných přístrojů, které je možno v elektrických instalacích použít. Vlastnosti těchto přístrojů jsou normalizovány (viz literatura). Pokud se týká pojistek, jejich charakteristiky jsou obvykle typu gg (ČSN EN 60269), které mohou zajišťovat zároveň ochranu před nadproudy i před zkraty. Pokud se týká jističů, přicházejí v úvahu dva typy: malé jističe, jejichž jmenovitý proud je nejvýše roven 125 A a charakteristiky jsou uvedeny níže a jejichž proud, na nějž reagují okamžitě I m je v níže uvedených mezích; přitom pouze horní mez se bere jako podklad pro zpracování dále uvedených tabulek: typ L: 2,7 I n I m 3,85 I n Jedná se o starší typy jističů typ U: 3,9 I n I m 8,80 I n 303

310 typ B: 3 I n I m 5 I n Tyto typy jističů odpovídají normě typ C: 5 I n I m 10 I n ČSN EN typ D: 10 I n I m 20 I n jističe pro všeobecné použití odpovídají normě ČSN EN ; i tato norma byla brána v úvahu při sestavování této informace. 304

311 URČENÍ PRŮŘEZŮ VODIČŮ A VOLBA JISTICÍCH PRVKŮ Obr. 1: Schematický postup určování průřezů vodičů a volby ochranných přístrojů 305

312 1 Určení maximálního proudu použitého ve vedení 1.1 Maximální výpočtový proud I B použitý ve vedení se určí následujícím výpočtem: známe-li jmenovité proudy napájených spotřebičů, vynásobíme-li jejich součet I n součinem čtyř dále uvedených součinitelů a, b, c a d: I B = a b c d I n (1) popř., vynásobíme-li součet jejich maximálních proudů I max součinem uvedených součinitelů I B = a b c d I max maximální proud I max (především u osvětlovacích soustav) vypočítáme z proudů, které výrobce udává (např. pro světelné zdroje) I, násobíme-li je součinitelem k: I max = k I součinitele k jsou v dále uvedené tab. 1 známe-li jmenovité výkony napájených spotřebičů, vynásobíme-li součet těchto výkonů P n součinem uvedených čtyř součinitelů a, b, c a d a ještě součinitelem e: (1a) (1b) I B = a b c d e P n. (2) K součiniteli e je třeba uvést, že součin e P n je roven součtu proudů spotřebičů I. Pokud jej uplatníme předem, můžeme proud I = e P n dosadit do vzorce (1) za I n a podle tohoto vzorce dále vypočítat proud I B. Z proudu I = e P n lze také (např. v případě osvětlení) vypočítat proud I max, a z něj vypočítat proud I B podle vzorce (1a). Hodnoty součinitele e jsou uvedeny Pokud však není nutné proud I počítat, je samozřejmě vhodné postupovat podle vzorce (2). 1.2 Jednotlivé součinitele a - součinitel, který obdržíme z účiníku cos a účinnosti Součinitel a se vypočítá a = 1/( cos ) (3) V níže uvedených tabulkách 1 a 2 jsou průměrné hodnoty, které je možno použít v případech, kdy nejsou k dispozici přesnější údaje: 306

313 Tab. 1 - Osvětlení Druh světelného zdroje žárovky a halogenové žárovky Napětí sítě V Výkon sv. zdroje W cos 1/ a k * 230 jakýkoliv zářivky s předřadníky až 60 0,82 až 0,87 zářivky s elektronickými předřadníky až 50 0,92 až 0,95 1,22 až 1,56 1,12 až 1,19 kompaktní zářivky až 36 1,25 až 1,5 1,42 až 1,83 1,19 až 1,25 1,09 až 1,37 smíšené osvětlení až 500 0,95 1 1,3 až 1,33 rtuťové výbojky až ,83 až 0,88 1,03 až 1,14 1,27 až 1,38 1,33 až 1,78 ostatní světelné zdroje 1,1 až 1,8 * k je součinitel udávající poměr velikosti proudu po zapnutí osvětlení k velikosti ustáleného proudu osvětlení. Tab. 2 - Motory Výkon motoru přibližně cos ÚČINNOST a do 600 W 0,5-2 od 1 do 3 kw 0,7 0,7 2 od 4 do 40 kw 0,8 0,8 1,5 více než 50 kw 0,9 0,9 1,2 U elektrotepelných spotřebičů (založených na elektrickém odporu) je a = 1. U ostatních spotřebičů je třeba získat informace od výrobce. b součinitel využití V průmyslových instalacích se součinitel využití pohybuje od 0,3 do 0,9. Jestliže není k dispozici přesný údaj, je možno součinitel využití brát pro spotřebiče a motory jako rovný 0,75. Pro tepelné spotřebiče a osvětlení se uvažuje součinitel využití rovný 1. c součinitel soudobosti Určení součinitele soudobosti c vyžaduje podrobnou znalost instalace a při jeho určení je třeba na základě zkušenosti zvážit podmínky využití, zejména pokud se týká motorů a zásuvkových obvodů. Pro každý druh instalace není prakticky možné hodnoty součinitele c určit. Pokud uvedené hodnoty součinitele c nejsou k dispozici, je možno je volit podle následující tabulky

314 Tab. 3 - Součinitele soudobosti Využití obvodu Součinitel soudobosti c Osvětlení Vytápění a klimatizace 1 1 Zásuvkové obvody 0,1 až 0,2* Obvody pro výtahy (osobní i nákladní)** - pro hnací motory - další motory - ostatní spotřebu 1 0,75 0,60 * V určitých případech, zejména v průmyslových instalacích, je tento součinitel vyšší. ** Bere se proud (výkon) největšího motoru zvětšený o třetinu rozběhového proudu. d součinitel předpokládající další rozšíření instalace nebo rozvodu Hodnota součinitele d by se měla uvažovat podle předpokládaných podmínek rozvoje instalace. Tento součinitel je roven při nejmenším 1. Pro průmyslové instalace se doporučuje počítat s hodnotou alespoň 1,2. e součinitel přepočtu výkonu na proud Součinitel přepočtu výkonu vyjádřeného v kw nebo v kva na proud vyjádřený v A je: pro jednofázové obvody a jednofázová zařízení na 230 V, e = 4,35 pro trojfázové obvody a trojfázová zařízení na 400 V, e = 1,44 pro jednofázové obvody a jednofázová zařízení na 120 V, (127 V) e = 8,33 (7,87) pro trojfázové obvody a trojfázová zařízení na 230 V (220 V) e = 2,51 (2,62) pro trojfázové obvody a trojfázová zařízení na 500 V, e = 1,16 pro jednofázové obvody a jednofázová zařízení na 500 V, e = 2,00 pro jednofázové obvody a jednofázová zařízení na 400 V, e = 2,50 pro trojfázové obvody a trojfázová zařízení na 690 V, e = 0,84 308

315 2 Určení dovoleného proudového zatížení a volba prvku jistícího před přetížením 2.1 Koordinace mezi průřezy vodičů a přístroji jisticími před nadproudy (čl ČSN ) Ustanovení ČSN stanoví vzhledem k přístroji chránícímu vedení před přetížením tři podmínky: 1a) I B I n 1b) I n I z 2) I n K I z Kde: I B I n I z K proud použitý ve vedení, jmenovitý proud jisticího přístroje, dovolené proudové zatížení, součinitel přiřazení jisticího přístroje. Součinitel K přiřazení prvku jisticího proti přetížení se stanoví s ohledem na požadavek, že teplota vedení nesmí pro jakékoliv přetížení překročit jeho dovolenou teplotu při přetížení. V praxi postačuje, že vedení se nezahřeje více, než je jeho maximální dovolená teplota při přetížení, průchodem proudu, který: zaručuje vybavení jisticího přístroje (je to proud zajišťující vypnutí do 1 h resp. do 2 h), po neomezenou dobu (obvykle se uvažuje proud rovný 1,45 I n ), zaručuje vybavení jisticího přístroje do 1 min, pokud prochází vedením po dobu celé 1 minuty. Pokud se nejedná o jištění jednotlivých vodičů malých průřezů, můžeme (při normálních podmínkách) počítat: i. pro pojistky gg do 10 A přibližně se součinitelem K = 0,7, od 16 A výše se součinitelem K = 0,9; ii. iii. pro jističe s charakteristikami B, C a D se součinitelem K = 1, pro velmi malé průřezy do 2,5 mm 2 K = 0,95; pro ostatní jisticí přístroje je třeba ověřovat, zda při každém nadproudu větším než jmenovitý proud vypne přístroj dříve, než teplota chráněného vedení dosáhne dovolenou teplotu při přetížení. U větších jističů je možno nastavit jednotlivé části charakteristiky tak, aby vedení při žádném nadproudu nemohlo překročit dovolenou teplotu při přetížení. Pro větší průřezy a délky vedení, jehož cena je už podstatná, může být vhodné také přesné porovnání charakteristiky pojistky, s optimální charakteristikou pro vedení. Může se také prokázat i přiřazení se součinitelem K = Pro určení průřezu vodičů, když ochrana před přetížením je zaručena v souladu s požadavky čl ČSN , je možno postupovat, jak je vidět tab

316 Tab. 4 - Postup určení průřezu vodičů V některých případech je možno 5% toleranci hodnoty proudu při volbě průřezu vodičů považovat za přípustnou. Tak například, je-li proud použitý ve vedení I B roven 100 A, měl by podle přesného výpočtu být průřez 26,7 mm 2. Průřez 25 mm 2 je přípustný, protože připouští dovolený proud 96 A (sloupec 4 tabulky 7), odchylka je menší než 5%, je tedy přípustná. 310

317 2.2 Vedení chráněná před přetíženími První případ: pro určení dovoleného proudu není třeba uplatnit žádné součinitele. Je to tehdy, jestliže se teplota okolí neliší od 30 C a jestliže jednotlivá vedení jsou uložena samostatně. a) pokud je pro jištění použita pojistka nebo malý jistič, musí být jejich jmenovité proudy I n alespoň bezprostředně vyšší než proud I B použitý ve vedení. Určit průřezy vodičů umožňuje tabulka 7, která je vlastně souhrnem z tabulek B.52.2 až B ČSN ed. 2, a k tomu uvádí i přiřazené jištění. Jestliže se v příslušném sloupci (pro druh vodiče a jeho uložení jsou to hlavní sloupce 1 až 10 a v nich sloupce pro pojistky označené P a pro malé jističe označené J) najde jmenovitý proud jisticího přístroje, v prvém sloupci mu odpovídá průřez jištěného vodiče. b) pokud je pro jištění použit jistič všeobecného použití musí být jeho jmenovitý proud alespoň rovný proudu I B použitému ve vedení a kromě toho je třeba porovnat charakteristiku jističe a optimální charakteristiku odpovídající oteplovací charakteristice vedení (9.3.2). V prvém přiblížení se průřez vodičů přiřazený těmto jističům určí podle tabulky 7 tak, že se v příslušném hlavním sloupci (1 až 10) najde ve sloupci označeném I hodnota, která je nejbližší vyšší k proudu nastavení tepelné spouště I r. Průřez pak odpovídá dovolenému proudu vedení uvedenému ve sloupci I. Příklad: Trojfázový proud použitý ve vedení I B = 59 A. Způsob uložení: Vodiče s izolací z PVC v trubkách zapuštěných ve zdi (způsob uložení 5) Tabulka 6 uvádí způsob uložení B. 3 vodiče s izolací PVC: Ochrana pojistkami I n = 63 A (vyšší než 59 A). Tabulka 7 udává pro tuto pojistku v hlavním sloupci 3 a sloupci P průřez vodičů 25 mm 2. Ochrana malými jističi I n = 63 A (vyšší než 59 A). 311

318 Tabulka 7 udává pro takovýto jistič ve sloupci 3 a J průřez vodičů 16 mm 2. I B = 59 A Uložení 5 3 vodiče s izolací PVC Způsob uložení B Pojistky gg Malé jističe Jiné jisticí přístroje Tabulka 7 sloupec P Tabulka 7 sloupec J Porovnání charakteristik I n = 63 A S = 25 mm 2 I n = 63 A S = 16 mm 2 I n se určuje podle charakteristik zároveň ve vztahu k průřezu Obr. 2: Postup určení jištění a průřezu vodičů, neuvažují-li se přepočítací součinitele Druhý případ: K tomu, aby se určilo dovolené proudové zatížení se uplatňují jeden nebo několik přepočítacích součinitelů (viz 2.4) Budiž k celkový přepočítací součinitel, obecně součin přepočítacích součinitelů, Např. k 1 přepočítací součinitel korekce teploty okolí (tab. 9), k 2 přepočítací součinitel seskupení vodičů (tab. 10) k = k 1 k 2 Jako v prvém případě je jmenovitý I n (nebo nastavený I r ) proud ochranného přístroje zvolen nejbližší vyšší k proudu I B použitému ve vedení. Ke zjištění průřezu se ze jmenovitého proudu jištění vypočítá proud, kterým by vodič mohl být zatěžován, kdyby nebylo třeba brát ohled na odlišnou teplotu vedení a seskupení vodičů. Tento proud I z je roven: I z = K I B /k Průřez vodičů je tedy určen, ať už se jedná o jakýkoliv ochranný přístroj tak, že se v příslušném sloupci tab. 7 vyhledá hodnota bezprostředně vyšší k proudu I z. Poznámka: V rámci celkového přepočítacího součinitele k je třeba v případě výskytu vyšších harmonických složek proudu uplatnit i součinitele, popř. přímo přepočítaný I B podle

319 Příklad Trojfázový proud použitý ve vedení je I B = 77 A. Způsob uložení: 6 vzájemně těsně přiléhajících kabelů CYKY - 3+1na perforované kabelové lávce: způsob uložení 13 - označený E. Teplota okolí 40 C. Přepočítací součinitele k 1 = 0,87 (tab. 9) k 2 = 0,73 (tab. 10 uložení 4) k = k 1 k 2 = 0,64 Pro ochranu pojistkami s uvážením podmínky i. ve určíme I n takto: I z = I B / (K k) = 77/(0,9 0,64) = 134 A V tabulce 7 ke sloupci 5 I můžeme pro nejbližší vyšší proud odečíst průřez 50 mm 2 (dovolený proud 153 A). Pro ochranu jističi s charakteristikami B, C nebo D (podmínka ii ve ) platí: I z = I n / (K k) = 77/(1 0,64) = 120 A. V tabulce 7 ke sloupci 5 I můžeme pro nejbližší vyšší proud odečíst průřez 35 mm 2 (dovolený proud 126 A). Schématické znázornění výpočtu je na obr. 3. I B = 77 A Uložení 13 Kabel PVC izolace k 1 = 0,91 (tab. 9) k 2 = 0,73 (tab. 10 uložení 4) k = 0,91 0,73 = 0,66 Způsob uložení E Sloupec 7 tab. 7 I B = 77 A I B = 77 A (tab. 7) (tab. 7) I z = 77/(0,9 0,66) = 134 A I z = 77/(1 0,66) = 120 A Tab. 7 S = 35 mm 2 Tab. 7 S = 25 mm 2 (I z = 153 A) (I z = 126 A) POJISTKY JISTIČE B, C, D Obr. 3: Postup určení jištění a průřezu vodičů s uvažováním přepočítacích součinitelů 313

320 2.3 Vedení, které není chráněno před nadproudy (čl , a ČSN ) Jestliže vedení není před přetížením chráněno, musí průřez vodičů odpovídat dovolenému proudu rovnému alespoň I z = I B /k Kromě toho musí průřez vodičů vyhovovat požadavku článku ČSN týkajícího se doby vypnutí zkratového proudu (viz kapitolu 3). 2.4 Uplatnění přepočítacího součinitele pro seskupení kabelů nebo obvodů Údaje tabulky 10 se uplatňují pro uložení pouze jedné vrstvy v horizontální nebo ve vertikální poloze. Pokud jsou kabely uloženy ve více vrstvách, násobí se součinitel podle tabulky 10 součiniteli pro uložení ve více vrstvách, jak jsou uvedeny pod tabulkou 10: takže pro 18 kabelů na perforované lávce (řádek 4 tab. 10) je celkový součinitel při dvou vrstvách roven 0,72 0,80 = 0,576, nebo při třech vrstvách roven 0,73 0,73 = 0,533. Jestliže obvody zahrnují pouze fázové vodiče, je třeba pod počtem obvodů nebo kabelů, na něž se tabulka 10 vztahuje, rozumět: počet kabelů, jestliže se jedná o vícežilové kabely, počet svazků kabelů, pokud každý svazek obsahuje jednožilové kabely jednoho obvodu. Takže přepočítací součinitel pro m vícežilových kabelů po N žilách je stejný jako pro mn jednožilových kabelů použitých pro N obvodů Přepočítací součinitele pro seskupení kabelů (tabulka 10) se určují za předpokladu, že se jedná o seskupení stejných kabelů o stejném průřezu a stejně zatížených a uložených v jedné nebo více vrstvách. S těmito podmínkami, které bez problémů umožňují výpočet dovolených proudů, se v praxi setkáváme pouze velice zřídka. V běžných instalacích a rozvodech se vyskytují tyto případy: kabely jsou různého typu a různých průřezů, seskupení kabelů může obsahovat kabely silových obvodů a kabely obvodů řídicích (ovládacích i návěstních), průřez vodičů obvykle překračuje ten, který by přesně odpovídal proudu použitému v obvodu; například, aby se dosáhlo dovoleného úbytku napětí nebo, aby se zajistila ochrana před dotykem neživých částí v sítích TN a IT, vodiče nejsou v celé trase trvale zatíženy uvažovaným proudem použitým ve vedení - zatížení je často přerušované nebo krátkodobé, maximálním použitým proudem nejsou kabely zatěžovány trvale. Při výpočtu dovolených proudů podle seskupení vodičů (tab. 10) není nutné trvat na naprosté přesnosti užití přepočítacích součinitelů pro všechny vodiče, v těchto případech: 314

321 a) průřezy vodičů jsou podstatně větší než ty, které odpovídají použitému proudu - je to např. z důvodu dodržení předepsaného úbytku napětí nebo zajištění ochrany před dotykem neživých částí. Je to tehdy, jestliže proud použitý ve vedení I B není větší než 0,7násobek dovoleného proudu vedení I z pro způsoby uložení C, E a F, a 0,3násobek dovoleného proudu I z pro uložení B a D, vypočítané přesně s použitím ostatních příslušných přepočítacích součinitelů (např. na teplotu okolí). b) totéž platí pro seskupení kabelů - nepočítají se ty kabely, které jsou zatíženy velmi slabě, to jsou kabely používané v ovládacích a návěstních obvodech apod Mějme soubor kabelů, který je před přetížením chráněný jednak tak, že je každý kabel chráněný zvlášť, a k tomu je ještě celý soubor kabelů společně chráněný na straně zdroje umístěným jedním ochranným přístrojem. Přitom jmenovitý (nebo nastavený) proud tohoto přístroje je nižší než součet dovolených proudů všech kabelů bez uplatnění přepočítacích součinitelů. Jestliže budeme poměr součtu dovolených proudů všech kabelů ke jmenovitému (nebo nastavenému) proudu společného ochranného přístroje násobit součinitelem podle tab. 10, měly bychom obdržet společný součinitel, který by měl být roven přibližně 1, ale neměl by být menší. (Pokud je toto splněno, nedojde k překročení celkového dovoleného zatížení souboru všech kabelů, přestože jednotlivé kabely mohou být - s ohledem na své vlastní jištění - zatěžovány více, než by na ně při rovnoměrném rozdělení zatížení připadalo.) PŘÍKLADY Příklad k případu 2.4.2a) V souboru kabelů (podle tab. 6 způsob uložení 12, tj. C) jeden kabel (trojfázový s izolací PVC) odpovídá jednomu obvodu, jehož použitý proud je 60 A. Pro soubor 9 kabelů uspořádaných v horizontální rovině uvádí tabulka 10 přepočítací součinitel 0,7 (řádek 2). Jeho uplatněním se pak vypočítá dovolený proud, který při ochraně pojistkami 63 A je: I z = 60 /(K 0,7) = 60 /(0,9 0,7) = 95 A Ten pak podle tabulky 7 (sloupec 4 I) vyžaduje průřez 25 mm 2 (dovolený proud vedení - sloupec 4 I je 117 A). Tento průřez umožňuje, jestliže má být na tomto trojfázovém vedení dodržen úbytek napětí nejvýše 5 %, délku tohoto vedení 250 m (viz délka vedení z tab. 25 pro 63 A a 25 mm 2 násobená 5 pro 5 % úbytku a 2 pro trojfázové obvody). Pokud by vedení mělo být dlouhé 400 m, vyžadovalo by to zvýšení průřezu na S = /250 = 40 mm 2, tedy na noramlizovaných 50 mm 2, pro který je zase dovolený proud 141 A (sloupec 4 I). Poměr proudu použitého ve vedení 60 A k dovolenému proudu je 60/(141 0,7) = 60/99 = 0,61. To je podstatně méně než 0,7, což je přepočítací součinitel pro seskupení vodičů. Ten představuje maximální dovolený poměr zatížení vodiče v seskupení a vodiče na vzduchu samostatně uloženého. Proto už není nutné tento kabel počítat z hlediska přepočítacího součinitele s ohledem na ostatní kabely souboru. Počet kabelů, které je pak třeba vzít v úvahu, je pouze 8, z čehož pro uvedené kabely vyplývá přepočítací součinitel 0,71 namísto 0,7, pokud by ovšem podmínky využití těchto kabelů nevyžadovaly stejné snížení. 315

322 Příklad k případu 2.4.2b) Soubor 6 kabelů je uložen v jedné vrstvě na neperforovaných kabelových lávkách (způsob uložení 12), přitom 4 kabely jsou využívané řídicími obvody. Pro 6 horizontálně uložených kabelů uvádí tab. 10 přepočítací součinitel 0,73 (řádek 2). Výsledný součinitel, který obdržíme počítáme-li pouze se silovými kabely, aniž bychom uvažovali kabely řídicích obvodů, to znamená pouze pro 2 kabely uložené ve vodorovné rovině je 0,85. Příklad k případu Jistič, jehož tepelná spoušť je nastavena na I r = 1000 A chrání soubor obvodů jehož součet dovolených proudů je 1500 A. Budiž: ( I z / I r ) = 1500/1000 = 1,5 Jestliže přepočítací součinitel odečtený z tab. 10 je (vzhledem k blízkosti a množství kabelů) 0,7, je skutečný společný součinitel roven 0,70 1,5 = 1,05 (přibližně 1). To znamená, že celkové dovolené zatížení všech obvodů je větší než nastavení tepelné spouště jističe, který je pro tyto obvody společný. To umožňuje určit průřezy jednotlivých obvodů, aniž by pro ně bylo nutno uvažovat se součiniteli seskupení. 2.5 Paralelní vodiče Určení dovolených proudů několika paralelních vodičů se provádí níže uvedeným způsobem. Budiž: I B celkový proud použitý ve vedení, n počet paralelních vodičů, k přepočítací součinitel podle tab. 10 odpovídající počtu vodičů n. Průřez každého vodiče se určí tak, že jeho dovolený proud I z, udaný tab. 7, je větší nebo roven: I z = I B /(nk) Sloupec tab. 7 odpovídá způsobu uložení pro počet žil rovný počtu vodičů obvodu; přitom se paralelně vedené vodiče považují za jediný vodič. Jestliže je více vodičů jedné fáze nebo stejné polarity spojeno paralelně, je třeba provést opatření, aby se proud mezi ně rovnoměrně rozdělil. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže se jedná o vodiče, které jsou stejného provedení, mají shodný průřez, přibližně stejnou délku a trasu a nemají v průběhu celé své délky žádné odbočky. To je splněno, jestliže: jsou to paralelní vodiče tvořené vícežilovými kabely nebo kroucenými vodiči; anebo, pokud jsou to nekroucené jednožilové kabely nebo izolované vodiče v uspořádání do trojúhelníka, jejich průřez není větší než 50 mm 2 mědi nebo 70 mm 2 hliníku; pro větší průřezy je třeba volit vhodné uspořádání. 316

323 PŘÍKLAD Budiž intenzita elektrického proudu ve třífázovém obvodě 1000 A Způsob uložení 13: jednožilové kabely (např. 10-CYKCY - svazek na třífázový obvod) uložené na perforovaných kabelových lávkách. Sloupec 5 tab. 7 (způsob uložení F) V tab. 5 jsou uvedeny pro počty paralelních vodičů n (tab. 10 řádek 4) výsledky. Tab. 5 - Dovolené proudové zatížení a průřezy n paralelních vodičů určených pro vedení proudu 1000 A ve třífázovém obvodě n k I B /(nk) I z S 2 n k I z (mm 2 ) ,88 0,82 0,77 0,75 0, * * * * Hodnoty překračující mezní hodnoty tab. 7. Z hlediska ochrany před nadproudy je v případě, že použitý proud je vzhledem k horní mezi jmenovitých proudů normalizovaných pojistek příliš vysoký, třeba ochranu zajišťovat jističi. V souladu s článkem ČSN bude ochrana společně pro celý soubor paralelních vodičů zajišťována jističi, jejichž nastavený proud bude roven 1000 A Případ paralelních vodičů v seskupených obvodech Jestliže v seskupených obvodech je třeba pro jeden obvod předpokládat použití několika paralelních vodičů, potom musí být paralelní vodiče považovány za vodiče různých obvodů a musí být použity hodnoty součinitelů z tabulky 10. Přitom se bere v úvahu počet obvodů rovný: N + (n - 1) N je skutečný počet obvodů, n je počet paralelních stejně zatížených vodičů pro uvažovaný obvod. Takže, jestliže pro tu samou trasu kabelů jsou uspořádány tři obvody těsně vedle sebe, a jeden obvod je složen ze dvou paralelních vodičů, je počet obvodů uvažovaných pro uplatnění tabulky 10: 3+(2-1) = Přepočítací součinitele z hlediska vlivu vyšších harmonických Níže uvedené podmínky platí při rovnoměrném rozdělení proudů mezi fázové vodiče trojfázového obvodu. Jestliže nulový vodič vede proud, který není odpovídajícím způsobem snížen oproti proudu 317

324 fázových vodičů, musí se proud tohoto vodiče brát v úvahu při určování hodnot obvodu. Příčinou vzniku takových proudů mohou být značné harmonické proudy třífázových obvodů. Jestliže je obsah harmonických větší než 15 %, nesmí být průřez nulového vodiče nižší než průřez fázových vodičů. Obsah harmonických přitom má vliv na určení zatížitelnosti kabelů. Průřezy fázových a nulových vodičů se potom u vyvážených třífázových obvodů určují pomocí následujících přepočítacích součinitelů tímto způsobem: 1. Je-li obsah všech harmonických (nejen třetí harmonické) vyšší než 15 %, přičemž obsah třetí harmonické (její efektivní hodnoty) ve fázovém proudu je nejvýše 15 % celkové efektivní hodnoty fázového proudu, musí být průřez nulového vodiče rovný průřezu fázového vodiče odečtenému z tabulek 7 nebo 8. (Uvažujeme-li proud, který je na základě odebíraného výkonu použitý ve vedení rovný 80 A, přičemž se v obvodu vyskytuje např. 14 % třetí harmonické a použijeme-li k vedení tohoto proudu kabel s měděným jádrem a s izolací PVC umístěný ve zdivu způsob uložení C, zjistíme z tabulky 7, že postačuje průřez žil, a to jak fázových vodičů, tak nulového vodiče, 25 mm 2. K jejich jištění podle tab. 7 postačují jak pojistky, tak jističe 80 A.) 2. Je-li obsah třetí harmonické (její efektivní hodnoty) ve fázovém proudu vyšší než 15 % a nejvýše rovný 33 % celkové efektivní hodnoty fázového proudu, je průřez nulového vodiče i fázových vodičů roven průřezu odečtenému z tabulek 7 nebo 8 pro proud fázových vodičů dělený 0,86. (Uvažujeme-li nyní stejný jmenovitý proud a stejný typ kabelu a stejné umístění jako v případě 1, ovšem obsah třetí harmonické je 25 %, musí průřez odpovídat proudu fázových vodičů 80 A/0,86 = 93 A. Jištění jak pojistkami, tak jističi však musí odpovídat proudu 93 A, tedy jmenovitému proudu jištění 100 A, a tomuto jištění odpovídá průřez žil, a to jak fázových vodičů, tak nulového vodiče, 35 mm 2.) 3. Je-li obsah třetí harmonické (její efektivní hodnoty) ve fázovém proudu vyšší než 33 % a nejvýše rovný 45 % celkové efektivní hodnoty fázového proudu, potom je volba velikosti kabelu založena na proudu nulovým vodičem. Jeho proud (rovný trojnásobku obsahu třetí harmonické v jednom fázovém vodiči) se dělí součinitelem 0,86, a pro ten se z tabulek 7 nebo 8 odečte průřez vodičů jak fázových, tak i nulového. (Uvažujeme-li nyní stejný jmenovitý proud a stejný typ kabelu a stejné umístění jako v případě 1, ovšem obsah třetí harmonické je 39 %, musí průřez vodičů, jak fázových, tak i nulového, odpovídat proudu 80 0,39 3/0,86 = 108,8 A. Jištění jak pojistkami, tak jističi však musí odpovídat proudu 108,8 A, tedy jmenovitému proudu jištění 125 A, a tomuto jištění odpovídá průřez žil, a to jak fázových vodičů, tak nulového vodiče, 50 mm 2.) 4. Je-li obsah třetí harmonické (její efektivní hodnoty) ve fázovém proudu vyšší než 45 % celkové efektivní hodnoty fázového proudu, potom je volba velikosti kabelu založena čistě na proudu nulovým vodičem. Pro tento proud se z tabulek 24 nebo 25 odečte průřez vodičů, jak fázových, tak i nulového. (Uvažujeme-li nyní stejný jmenovitý proud a stejný typ kabelu a stejné umístění jako v případě 1, ovšem obsah třetí harmonické je 50 %, musí průřez vodičů jak fázových, tak i nulového, odpovídat proudu 80 0,50 3 = 120 A. Jištění jak pojistkami, tak jističi pak musí odpovídat proudu 120 A, tedy jmenovitému proudu jištění 125 A, a tomuto jištění odpovídá průřez žil, a to jak fázových vodičů, tak nulového vodiče, 50 mm 2.) Výše uvedené součinitele (v bodech 2 a 3 tohoto článku) je nutné uplatnit v rámci celkového přepočítacího součinitele k (např. vedle součinitelů k 1, k 2, jak je to uvedeno v bodě 2.2.2, přepočítanou hodnotu (pro podíl třetí harmonické vyšší než 45 %, jak je uvedeno v bodě 4 tohoto článku) je nutno uplatnit jako proud I B použitý ve vedení (namísto skutečného vypočítaného proudu použitého ve vedení. 318

325 2.7 Dovolené proudy v ohebných kabelech Hodnoty dovolených proudů uvedené v tab. 7 je možno uplatnit na ohebné kabely za předpokladu, že se tyto kabely použijí v pevné instalaci. 2.8 Doplňující podmínky Jestliže na základě dovolených proudů a ochrany před nadproudy nebo před zkraty byly stanoveny průřezy vodičů, ověří se, zda daný průřez odpovídá: z hlediska úbytku napětí a zda jsou respektovány stanovené meze úbytku napětí (oddíl 525 ČSN , ČSN a další normy - viz kapitolu 6) a z hlediska ochrany před dotykem neživých částí, je-li instalace provedena jako síť TN nebo IT (viz kapitolu 4). 319

326 2.8 Umístění prvků jistících před přetížením Následující obr. 4 ukazuje případy, ve kterých přístroje jistící před přetížením nejsou umístěny tam, kde se mění průřez nebo druh vodičů nebo jejich uložení. Obr. 4: Příklady jištění před přetížením Poznámka: Možnosti umístění přístroje jistícího před přetížením není možno uplatnit na sítě IT, ledaže by byly splněny podmínky čl ČSN

327 Tab. 6 - Určení dovolených proudů Č. Příklad Popis Způsob uložení Přepočítací součinitele 1 Izolované vodiče v (1) (2) (3) elektroinstalačních trubkách zapuštěných v tepelně izolačních stěnách A Tab. 10 řád. 1 2 Vícežilové kabely v elektroinstalačních trubkách zapuštěných v tepelné izolačních stěnách 3 Izolované vodiče v elektroinstalačních trubkách na stěně A Tabu lka řád. 1 B 9a řád. 1 Viz tabulky v literatuře 3A Jednožilové nebo vícežilové kabely v elektroinstalačních trubkách na stěně 4 Izolované vodiče uložené v protahovacích elektroinstalačních kanálech upevněných na stěně 4A Jednožilové nebo vícežilové kabely uložené v protahovacích elektroinstalačních kanálech upevněných na stěně 5 Izolované vodiče v elektroinstalačních trubkách zapuštěných ve zdi 5A Jednožilové nebo vícežilové kabely v elektroinstalačních trubkách zapuštěných ve zdi B 0,90 řád. 1 B řád. 1 B 0,90 řád. 1 B řád. 1 B 0,90 řád. 1 (1) pro teplotu okolí (2) pro seskupení obvodů (3) pro seskupení elektroinstalačních trubek 321

328 Č. Příklad Popis Způsob uložení Přepočítací součinitele Kabely s pláštěm a nebo s pancířem nebo jednožilové nebo (1) (2) Tab vícežilové kabely s pláštěm a pancířem C řád. 2 - na zdi 11 A - na stropě C 0,95 řád. 3* 12 - na neperforovaných kabelových lávkách C Kabely Tab. 9a řád na perforovaných kabelových lávkách s horizontálním nebo vertikálním uložením 14 více žilov é E jedn ožilo vé F řád. 4 - na konzolách E F řád na distančních příchytkách na zdi nebo stropu E F řád na kabelových žebřících E F řád Jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm zavěšené na nosném laně nebo samonosné 18 Holé nebo izolované vodiče na izolátoru E F řád. 5 C 1,21 - (1) pro teplotu okolí (2) pro seskupení obvodů nebo kabelů 322

329 Č. Příklad Popis Způsob uložení 21 Jednožilové nebo vícežilové kabely s B 0,95 pláštěm ve stavebních dutinách 22 Izolované vodiče v elektroinstalačních B 0,95 trubkách uložených ve stavebních dutinách 22 A Jednožilové nebo vícežilové kabely v elektroinstalačních trubkách uložených ve stavebních dutinách 23 Izolované vodiče v protahovacích elektroinstalačních kanálech, uložených ve stavebních dutinách 23 A Jednožilové nebo vícežilové kabely v protahovacích elektroinstalačních kanálech, uložených ve stavebních dutinách 24 Izolované vodiče v protahovacích elektroinstalačních kanálech, uložených ve zdi 24 A Jednožilové nebo vícežilové kabely v protahovacích elektroinstalačních kanálech, uložených ve zdi 25 Jednožilový nebo vícežilový kabel s pláštěm - v dutině stropu - v dutině podlahy B 0,865 B 0,95 B 0,865 B 0,95 B 0,865 Přepočítací součinitele (1) Tab. 9a (2) Tab. 10 řád. 1 (3) Viz tabulky v literatuře B(*) 0,95 - (*) Způsob uložení B je možno uplatnit, jestliže jsou kabely upevněny příchytkami nebo jsou na perforovaných podložkách. (1) pro teplotu okolí (2) pro seskupení obvodů nebo kabelů (3) pro seskupení elektroinstalačních trubek 323

330 Č. Příklad Popis Způsob uložení 31 Izolované vodiče, jednožilové nebo vícežilové kabely v úložných B elektroinstalačních kanálech upevněných na zdi 31 - horizontální uložení B 0,95 A 32 B 32 - vertikální uložení A B 0,90 33 Izolované vodiče v úložných elektroinstalačních kanálech zapuštěných v úrovni podlah nebo zdí 33 A Jednožilové nebo vícežilové kabely v úložných elektroinstalačních kanálech zapuštěných v úrovni podlah nebo zdi 34 Izolované vodiče v zavěšených úložných elektroinstalačních kanálech 34 A Jednožilové nebo vícežilové kabely v zavěšených úložných elektroinstalačních kanálech B B 0,90 B B 0,90 Přepočítací součinitele (1) Tab. 9a (2) Tab. 10 řádek 1 (1) pro teplotu okolí (2) pro seskupení obvodů nebo kabelů 324

331 Č. Příklad Popis Způsob uložení 41 Izolované vodiče, jednožilové a nebo vícežilové kabely v elektroinstalačních trubkách v uzavřených kabelových kanálech uložených vertikálně B 0,95 nebo horizontálně 42 Izolované vodiče v elektroinstalačních trubkách ve větraných kabelových kanálech B 43 Jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm v otevřených nebo větraných horizontálních nebo vertikálních kabelových B kanálech 51 Vícežilové kabely s pláštěm přímo v tepelně izolačních stěnách B 0,77 52 Jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm vestavěné přímo ve zdivu C (*) - bez doplňkové mechanické ochrany 53 - s doplňkovou mechanickou ochranou C (*) Přepočítací součinitele (1) Tab. 9a Tab. 9a (2) - (3) Tab. 10 řád.1 Tab. 10 řád.1 - (4) Viz tabul ky v litera tuře 61 Jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm v elektroinstalačních trubkách nebo v protahovacích elektroinstalačních kanálech uložených v zemi 62 Jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm uložené v zemi - bez doplňkové mechanické ochrany ale s výstražnou fólií 63 - s doplňkovou mechanickou ochranou D 0,80 D D Tab. 9b Viz tabul ky v litera tuře Tab. 10 řád.1 Viz tabul ky v litera tuře (1) pro teplotu okolí (2) pro měrný tepelný odpor půdy (3) pro seskupení obvodů (4) pro seskupení elektroinstalačních trubek 325

332 Č. Příklad Popis Způsob uložení 71 Izolované vodiče uložené v A tvárnicích Přepočítací součinitele (1) 72 Izolované vodiče jednožilové nebo vícežilové, kabely v úložných elektroinstalačních kanálech B (*) *) Prostor pro datové a komunikační kabely 73 Izolované vodiče s pláštěm v B (*) elektroinstalačních trubkách nebo jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm - pod krycími lištami 74 - v okenních rámech A Tab. 9a 81 Jednožilové nebo vícežilové kabely s pláštěm ponořené ve vodě Dosud není stanoven (1) pro teplotu okolí (*) pro uložení mnohožilových kabelů se uplatňuje součinitel 0,9 326

333 Tab. 7: Dovolené proudy vodičů a jmenovité proudy [A] jisticích prvků pro ochranu před nadproudy vodičů a kabelů pro způsoby uložení A, B, C, E a F 327

334 V tabulce se hovoří o zatížených vodičích (mezi ty se nepočítají ochranné vodiče nebo nezatížené nulové vodiče). 328

335 Tab. 8: Dovolené proudy A a jmenovité proudy A jisticích prvků pro ochranu před nadproudy vodičů a kabelů při uložení v zemi (uložení D) Průřez Počet zatížených vodičů a druh izolace vodičů Dva PVC Tři PVC Dva PRC Tři PRC Měď I P J I P J I J I J 1, , Hliník 2, Hodnoty jsou Sloupce I udávají maximální dovolené proudy trvalého zatížení I B v A, které mohou být použité ve vedení. Sloupce P udávají jmenovité proudy pojistek gg v A chránící vedení před nadproudy. Sloupce J udávají jmenovité proudy v A malých jističů (s charakteristikami B, C, D). 329

336 Tab. 9a - Přepočítací součinitele pro teploty okolního vzduchu odlišné od 30 C pro hodnoty dovolených proudů podle tab. 7 Teplota prostředí Elastomery na bázi kaučuku IZOLACE PVC EPR Minerální Plášť z PVC nebo holý kabel přístupný dotyku (teplota povrchu 70 C) Holý kabel nepřístupný dotyku (teplota povrchu 105 C) 10 1,28 1,22 1,15 1,26 1, ,22 1,17 1,12 1,20 1, ,15 1,12 1,08 1,14 1, ,07 1,06 1,04 1,07 1, ,93 0,94 0,96 0,93 0, ,82 0,87 0,91 0,85 0, ,71 0,79 0,87 0,67 0, ,58 0,71 0,82 0,57 0, ,61 0,76 0,45 0, ,50 0,71 0, ,65 0, ,58 0, ,50 0, ,41 0, , , ,32 Tab. 9b: Přepočítací součinitele pro teploty půdy odlišné od 20 C uplatněné pro hodnoty podle tabulky 8 Teplota půdy IZOLACE ( C) PVC EPR 10 1,10 1, ,05 1, ,95 0, ,89 0, ,84 0, ,77 0, ,71 0, ,63 0, ,55 0, ,45 0, , , , ,38 330

337 Tab. 10: Přepočítací součinitele pro seskupení vodičů, které se uplatňují na hodnoty uvedené v tab. 7 a 8 Řá de k SESKUPENÍ KABELŮ 1 Zapuštěné ve stěně (uzavřené v trubkách, kanálcích nebo lištách ) 2 Jednoduch á vrstva na stěně nebo podlaze nebo na neperforov aných kabelových lávkách 3 Jednoduch á vrstva pod stropem *) dotýk ající se nedot ýkajíc í se dotýk ající se PŘEPOČÍTACÍ SOUČINITELE Počet obvodů nebo kabelů ,00 0,80 0,70 0,65 0,60 0,57 0,54 0,52 0,50 0,45 0,41 0,38 1,00 1,00 0,95 0,85 0,95 0,81 0,79 0,90 0,75 0,90 0,73 0,90 0,72 0,68 0,66 0,64 0,63 0,73 0,72 0,71 0,70 0,90 Pro více než 9 kabelů zůstává součinitel stejný nedot ýkajíc í se 0,95 0,85 0,85 0,85 0,85 4 Jednoduchá vrstva 1,00 0,88 0,82 0,77 0,75 0,73 0,73 0,72 0, na perforovaných lávkách s horizontálním nebo vertikálním uložením 5 Jednoduchá vrstva 1,00 0,82 0,80 0,80 0,79 0,79 0,78 0, na konzolách, roštech, hácích, kabelových žebřících, příchytkách apod. *) Tento součinitel se již nenásobí součinitelem 0,95 uvedeným v tabulce 6. 0,62 0, Způsob y uložení B C D Číslo uložení 1-5, , 41-43, a C 11 a 12 C 11A E, F 13 E, F 14 a a 17 Přepočítací součinitele pro více vrstev kabelů Jestliže jsou kabely uloženy ve více vrstvách, musí se pro výpočet dovoleného proudového zatížení uplatnit ještě níže uvedené součinitele: - 2 vrstvy: 0,80-3 vrstvy: 0,73-4 nebo 5 vrstev: 0,70-6 až 8 vrstev: 0,68 - více než 9 vrstev: 0,66 Těmito součiniteli se násobí ještě součinitele uvedené v tab. 10. (Platí pro kabely, které se dotýkají). 331

338 3. Zkratové proudy 3.1 Všeobecně Zkratové proudy a jištění chránící před jejich účinky musí být podle čl ČSN (až na některé výjimky) určeny pro každý obvod. Maximální hodnoty zkratových proudů musí být určeny, aby s ohledem na jejich velikost byly voleny v obvodu přístroje s odpovídající zkratovou odolností. Je však třeba určit nejen maximální zkratový proud, který může vzniknout při zkratu na začátku obvodu, ale i minimální zkratový proud při zkratu na koncích obvodů. Maximální zkratový proud je třeba zjistit, aby se ověřilo, zda: ochranný přístroj spolehlivě zajistí odpojení obvodu, není překročeno dovolené namáhání vodičů, a to zejména jejich tepelné namáhání v případě, že se použije jističů. Minimální zkratový proud je třeba zjistit, aby se ověřilo, zda: je-li jako ochranný přístroj použit jistič, je schopen zajistit odpojení i při nejvzdálenějším zkratu, je-li je jako ochranný přístroj použita pojistka, není překročeno dovolené tepelné namáhání vodičů. Tepelné namáhání vodičů však není třeba ověřovat v těchto případech: u obvodů, které před přetížením nejsou vůbec chráněny, u nulových vodičů, jejichž průřez není menší než je průřez fázových vodičů, nechráněných před přetížením. Ověření odolnosti proti tepelnému namáhání je uvedeno v kapitole Výpočet zkratového proudu Dále jsou uvedeny tři metody výpočtu zkratového proudu: a) Metoda impedanční, která se uplatňuje, jestliže jsou známy veškeré potřebné parametry smyčky, kterou poruchový (zkratový) proud prochází, a to i včetně parametrů zdroje. Tato metoda dovoluje vypočítat jak maximální tak i minimální hodnoty zkratového proudu. b) Metoda kompoziční, kterou je možno použít, jestliže je známý zkratový proud na začátku obvodu a nejsou známy charakteristiky napájecí sítě. Tato metoda umožňuje určit maximální hodnoty zkratového proudu. c) Metoda konvenční, kterou je možno použít, jestliže nejsou známy charakteristiky napájecí sítě a není známý ani zkratový proud na začátku obvodu. Tato metoda umožňuje určit minimální hodnoty zkratového proudu. V určitém případě, se může vyžadovat výpočet elektrodynamických účinků zkratového proudu. V takovém případě je třeba vyjít z hodnoty nárazového zkratového proudu určeného ze vztahu I km = k 2 I ku. 332

339 Obr. 5: Hodnota k v závislosti na poměru R/X, s jejíž pomocí se určuje maximální amplituda vrcholové hodnoty I km asymetrického zkratového proudu (nárazový proud). Maximální amplituda vrcholové hodnoty I km asymetrického zkratového proudu: I km = k 2 I ku kde I ku je efektivní hodnota ustáleného zkratového proudu Impedanční metoda Podle této metody je zkratový proud roven: U Ik Z U o 2 R X 2 U je napětí napájení sítě naprázdno, Z je impedance smyčky poruchového proudu, což je fázorový součet rezistancí ( R 2 ) a reaktancí ( X 2 ). V praxi se různé zkratové proudy mohou vypočítat pomocí následujících vzorců: 333

340 Maximální proud trojfázový symetrický zkratový proud I k3 Z = Z 1 R T, X T L S f N f I k 3 U Z L RT S f N f U o 2 X T L N f (sousledná) impedance (rezistance spolu s reaktancí) fáze (fázového vodiče spolu s impedancí zdroje) od začátku sítě až k místu zkratu, složky impedance (tj. rezistance R T a reaktance X T ) jedné fáze od začátku sítě až k začátku uvažovaného obvodu spolu s impedancí zdroje (obvykle transformátoru), jednoduchá délka vedení v metrech, průřez fázových vodičů uvažovaného obvodu, počet paralelních fázových vodičů, rezistivita vodičů (může se počítat, že vlivem zvýšené teploty je rovna 1,25 násobku rezistivity při 20 C), U o reaktance na jednotku délky vodičů, fázové napětí naprázdno (ve voltech), 2 I k2 I k1 R n, X n S n N n I k1 dvoufázový zkratový proud jednofázový zkratový proud U Z RT R n U o 3 I 0, 86 k I 2 2Z 1 L S f N f 1 L S N n n U o 2 k 3 X T X n 1 1 L N f N n složky impedance (tj. rezistance R n a reaktance X n ) nulového vodiče spolu s odpovídající impedancí zdroje (obvykle transformátoru) od začátku sítě až k začátku uvažovaného obvodu, průřez nulového vodiče uvažovaného obvodu, počet paralelních nulových vodičů, 2 Zkratový proud mezi fází a nulovým vodičem na svorkách vývodu z transformátoru je roven: 0,8 I k3 je-li transformátor v zapojení trojúhelník hvězda, I k3 je-li transformátor v zapojení hvězda Z, Poznámka: Pro sítě TN a IT nepřicházejí zapojení hvězda-hvězda v úvahu. 334

341 Minimální proudy V trojfázových obvodech bez vyvedeného středního bodu se minimální zkratový proud počítá podle stejného vzorce, který platí pro dvoufázový maximální proud I k2max, ale rezistivita vodičů se uvažuje rovná 1,5 násobku rezistivity při 20 C. V trojfázových obvodech s nulovým vodičem nebo v jednofázových obvodech fáze - nulový vodič se minimální zkratový proud počítá podle stejného vzorce, který platí pro jednofázový maximální proud I k1max, ale rezistivita vodičů se uvažuje rovná 1,5 násobku rezistivity při 20 C Hodnoty různých impedancí Rezistance vodičů - viz tabulka 26. Reaktance vodičů se při nedostatku přesnějších hodnot uvažuje 0,08 m /m pro kabelové vedení a 0,4 m /m pro venkovní vedení, a to bez ohledu na to, jaký je způsob uložení vodičů, jejich uspořádání nebo provedení. Zdroj napájení Jestliže je instalace napájená z distribuční sítě vyššího napětí prostřednictvím jednoho nebo několika transformátorů, určí se impedance, které je třeba brát v úvahu, následujícími způsoby: Impedance sítě vyššího napětí: U Z U sdružené napětí sítě vyššího napětí naprázdno S k zdánlivý kratový výkon sítě vyššího napětí V praxi mohou být složky sítě vyššího napětí převedeny na úroveň sítě 230/400 V (420 V naprázdno) podle tab.11. Tab Složky impedance sítě vn převedené na nn S k (MV A) R (m ) X (m ) S k ,20 0,10 0,00 1,40 0,70 0,35 Impedance Z transformátoru (v ohmech) 2 1 U Z uk 100 S u k napětí transformátoru nakrátko v %, U sekundární sdružené napětí naprázdno ve voltech, S jmenovitý výkon transformátoru v kv A. Pokud přesné parametry transformátorů s převodem na 400/230 V nejsou k dispozici např. 335

342 od výrobce, je možno použít hodnoty jejich impedancí a dalších parametrů uvedených v příloze. Pro suché transformátory, pokud nejsou k dispozici přesnější údaje, je možno uvažovat s napětím nakrátko u k = 6 %. Pro výpočet rezistance a reaktance, nejsou-li k dispozici jiné údaje, je možno u transformátorů od 63 Kv A až 250 Kv A počítat s účiníkem 0,3. Pokud jsou známy ztráty transformátoru P kr (ve Wattech) ve vinutí při jeho jmenovitém proudu (ztráty nakrátko), je možno odpor transformátoru R vypočítat ze vzorce: U a S mají stejný význam jako u výpočtu Z. 2 U R Pkr 2 S Instalace je napájena z alternátoru (v ohmech) Impedance, které u alternátoru přicházejí v úvahu, jsou: - rázová (subtransientní) reaktance, která je rovna: 2 x d U X d 100 S x d rázová reaktance podélná v %: při nedostatku přesnějších údajů je možno tuto reaktanci považovat za rovnou 20 %, U jmenovité napětí alternátoru mezi fázemi ve voltech, S jmenovitý zdánlivý výkon alternátoru v Kv A, - přechodná (tranzientní) reaktance, která je rovna: 2 x d U X d 100 S x d přechodná reaktance v %: při nedostatku přesnějších údajů je možno tuto reaktanci považovat za rovnou 30 %, - netočivá (homopolární) reaktance, která je rovna: 2 x o U X o 100 S x o přechodná reaktance v %: při nedostatku přesnějších údajů je možno tuto reaktanci považovat za rovnou 6 %. Zkratové proudy na svorkách alternátoru se rovnají: - Trojfázový zkratový proud: - Dvoufázový zkratový proud: I k 3 1,05 U X d 0 336

343 kbkakakakai k 2 1,05 U 0 X - Jednofázový zkratový proud (mezi fází a nulovým vodičem): U o I k1 d d 3 1,05 3U 0 2 X X napětí mezi fází a nulovým bodem alternátoru (fázové napětí). o Kompoziční metoda Tato metoda se uplatňuje v instalacích, jejichž výkon nepřekračuje 800 Kva. Tato metoda umožňuje určit maximální zkratový proud I Kb na koncích obvodů instalace, za předpokladu, že jsou známy: - zkratový proud na začátku instalace I ka a - impedance vedení Z v. Zkratový proud I kb se rovná: IIUkUZII Iv k kde I U je napětí mezi těmi vodiči, mezi kterými došlo ke zkratu. Odtud je možno odvodit, že délka vedení L se rovná: U S I ka I kb L k I I k kde k je součinitel zohledňující reaktanci vodičů o průřezu alespoň 150 mm 2 (viz 3.2.3). Tato metoda je přibližná: princip přiblížení, který spočívá na této metodě je založen na tom, že se připouští, aby se celková impedance obou částí instalace, jejichž argumenty (fázové úhly) jsou dostatečně blízko, vypočítala jako algebraický součet impedancí těchto namísto jejich vektorového (fázorového) součtu. Tato náhrada je zdůvodnitelná v případě dostatečné blízkosti argumentů (fázových úhlů) impedancí těchto částí instalace. Uvedené přiblížení dovoluje získat absolutní hodnotu impedance a tím i absolutní hodnotu zkratového proudu s přesností, která je pro všeobecné praktické řešení problému dostatečná. S využitím této metody byly také pro napětí 230/400 V a větší vzdálenosti od zdroje určeny hodnoty zkratových proudů v tabulkách 12a a 12b. Pro větší zkratové proudy na straně zdroje byla zohledněna rozdílnost fázových úhlů impedancí. V takovém případě zkratový proud vychází větší. To je důležité z hlediska návrhu zařízení. Hodnoty v uvedených tabulkách jsou tedy na straně bezpečnosti. Vyhodnocení maximálního předpokládaného zkratového proudu. Při znalosti třífázového zkratového proudu I k na začátku instalace umožňují tabulky 12a a 12b určit třífázový zkratový proud I k3 na konci vedení daně délky a průřezu. U Z ka v kb 337

344 Jestliže je instalace napájená z několika transformátorů, které pracují paralelně, je celkový zkratový proud roven součtu zkratových proudů všech transformátorů. Impedance sítě vn před transformátorem se neuvažuje. Způsob uplatnění tab. 12a a 12b V horní části tabulky 12a (popř. 12b) - pro vodiče a kabely s měděnými jádry, nebo ve spodní části tabulky - pro vodiče a kabely s hliníkovými jádry): ve sloupci průřez fázových vodičů najdeme velikost průřezu, která vyšla na základě předchozího postupu. V řádce této hodnoty (v části tabulky délka vedení) najdeme délku, která je nejbližší nižší k délce vedení, s kterým uvažujeme. Sloupcem této délky postoupíme do prostřední části tabulky. Tam, v buňce, která je v průsečíku sloupce této délky a řádku odpovídajícího zkratovému proudu na začátku instalace (první sloupec v prostřední části tabulky) je uvedena přibližná hodnota zkratového proudu daného obvodu. Obr. 6: Postup zjištění zkratového proudu z tab. 12a a 12b V tabulce 12a jsou uvedeny hodnoty pro vedení a instalace, které jsou od zdroje, tj. transformátoru (popř. generátoru nn) elektricky vzdáleny. To znamená, že zkratový proud v místě začátku vedení nebo instalace je menší než asi 60 % zkratového proudu transformátoru (popř. generátoru). Pro případy vedení napájených přímo z transformátoru nebo z jeho blízkosti je za tabulkou 12a uvedena tabulka 12b. V této tabulce bereme jako zkratový proud na začátku vedení přímo zkratový proud transformátoru. Zkratové výkony podle tabulky 12b vycházejí z toho důvodu, že se uvažuje induktivní reaktance transformátoru, větší než podle tabulky 12a. Zjišťujeme-li zkratový proud na konci vedení odbočujícího z hlavního vedení napájeného z transformátoru, zjistíme z tabulky 12b zkratový proud na hlavním vedení v místě odbočení, a ten vezmeme jako zkratový proud na počátku odbočujícího vedení. Pokud je tento proud menší, než asi 60 % zkratového proudu napájecího transformátoru (popř. generátoru), zjišťuje se zkratový proud podle tabulky 12a, pokud je větší, tak se zjišťuje pro jistotu podle tabulky 12b. Hodnoty uvedené v tabulkách odpovídají maximálním zkratovým proudům. To znamená, že byly počítány pro zkraty za studeného stavu, kdy jsou rezistance vodičů nejnižší. Proto se pro výpočet braly rezistivity při 20 C, to je pro měď 0,018 mm 2 /m a pro hliník 0,027 mm 2 /m. 338

345 Tab. 12a: Určení zkratového proudu na konci vedení vzdálených od transformátorů Měď Zkratový proud IK na začátku instalace Hliník Průřez Délka vedení v metrech fázových vodičů 1,5 0,8 1,1 1,6 2,7 3,8 5,6 9, ,5 1,3 1,9 2,7 4,4 6,3 9, ,8 2,1 3,1 4,4 7, ,2 3,2 4,5 6, ,9 2,0 5,4 7, ,4 3,2 8, ,8 2,2 5, ,2 3,1 7, ,7 4, ,4 6, ,2 8, , , , , Zkratový proud v uvažovaném místě ,5 2 1,5 1 0, ,9 4,9 3,5 2 1,5 1 0, ,7 4,8 3,4 2 1,5 1 0, ,4 6,3 4,6 3,3 1,9 1,5 1 0, ,8 6,0 4,5 3,2 1,9 1,4 1 0, ,4 7,6 5, 5 4,2 3,1 1,9 1,4 1 0,5 10 9,8 9,4 8,7 7,1 6,4 5,5 4,3 3,4 2, 7 1,7 1,3 0,9 0,5 7 6,9 6,7 6,3 5,5 5,0 4,5 3,6 3,0 2,4 1,6 1,3 0,9 0,5 5 4,9 4,8 4,7 4,2 3, 3,6 3,0 2,6 2,1 1,4 1,2 0,8 0,5 3 3,0 2,9 2,9 2,7 2,6 2,4 2,1 1,9 1,6 1,2 1,0 0,8 0,4 2 2,0 2,0 1,9 1,9 1,8 1,7 1,6 1,4 1,3 1,0 0,9 0,7 0,4 1 1,0 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,6 0,5 0,3 Průřez Délka vedení v metrech fázových vodičů 2,5 0,9 1,3 1,8 3,0 4,3 6, ,4 2,0 2,9 4,8 6,8 9, ,8 2,2 3,1 4,4 7, ,3 3,6 5,1 7, ,0 2,2 5,7 8, ,5 3,4 9, ,8 2,1 4, ,1 3,0 6, ,6 4,2 9, ,1 5, ,7 7, ,4 9, , ,

346 Tab. 12b: Určení zkratového proudu na konci vedení v blízkosti transformátorů Měď Zkratový proud IK na začátku instalace Hliník Průřez Délka vedení v metrech fázových vodičů 1,5 1,0 1,3 1,8 2,9 4,0 5, ,5 0,8 1,6 2,2 3,0 4,8 6,7 9, ,2 2,6 3,5 4,9 7, ,1 1,9 4,0 5,3 7, ,0 1,8 3, 1 6,6 8, ,6 2,9 4, ,5 4,5 7, ,6 6, ,1 9, , , Zkratový proud v uvažovaném místě ,5 2 1,5 1 0, ,5 2 1,5 1 0, ,5 2 1,5 1 0, ,5 2 1,5 1 0, ,5 2 1,5 1 0, ,6 4,9 3,4 2 1,5 1 0, ,9 9,7 9,0 8,3 7,4 5,7 4, 5 3,3 2,0 1,5 1 0,5 7 7,0 7,0 6,9 6,6 6,3 5,9 5,0 4,1 3,1 1,9 1,5 1 0, ,9 4,7 4,6 4,1 3,5 2,9 1,9 1,4 1 0, ,9 2,9 2,8 2,6 2,3 1,7 1,3 0,9 0, ,9 1,9 1,7 1,4 1,2 0,9 0, ,9 0,8 0,7 0,4 Průřez Délka vedení v metrech fázových vodičů 2,5 1,1 1,5 2,0 3,2 4,5 6, ,8 1,8 2,4 3,2 5,1 7, ,2 2,6 3,6 4,9 7, ,2 2,1 4,4 5,9 8, ,1 1,9 3,3 7,0 9, ,7 3,0 5, ,4 4,2 7, ,4 6, ,7 8, , ,

347 3.2.3 Konvenční metoda Tato metoda se uplatňuje zvláště u koncových obvodů umístěných dostatečně (ale zase nepříliš) daleko od zdroje (obvykle transformátoru). Není možno ji uplatnit u instalací napájených přímo z generátoru Podle této metody se minimální zkratový proud na konci obvodu vypočítá podle vzorce: 0,8 U I k min L 2 S U je normální provozní napětí (ve voltech) na místě, kde je instalován ochranný přístroj, L je délka vedení v metrech, je rezistivita jádra vodiče (viz kapitola G), S je průřez vodiče v mm 2. Tato metoda předpokládá, že v případě zkratu je na začátku obvodu napětí rovné 80% jmenovitého napětí. To znamená, že se předpokládá, že část rozvodu napájející obvod, v němž je porucha, představuje 20% celkové impedance od zdroje k poruše. Vliv reaktance vodičů je možno zanedbat pro průřezy nižší než 150 mm 2. S vlivem reaktance je možno počítat u vodičů velkých průřezů tak, že k hodnotě rezistance se připočte 15 % pro průřez 150 mm 2, 20 % pro průřez 185 mm 2, 25 % pro průřez 240 mm 2 a 30 % pro průřez 300 mm 2. Předpokládá se, že obvod zkratového proudu je čistý, to znamená, že se nepočítá s rezistancí oblouku, kontaktů apod. Použití výše uvedeného vzorce v kombinaci se vzorcem S t k I k podle čl ČSN vycházejícím z předpokladu adiabatického ohřevu, umožňuje pro jakýkoliv průřez v závislosti na délce vedení určit: - maximální doby odpojení minimálního zkratového proudu a - velikosti minimálního zkratového proudu. Pro tyto výpočty je možno sestrojit diagram. Křivky na něm umožňují pro daný průřez a určenou délku zjistit hodnotu minimálního zkratového proudu a maximální dobu jeho odpojení přístrojem zajišťujícím ochranu před zkratem. To tedy postačuje k ověření, zda charakteristika ochranného přístroje je taková, která zkratový proud určí jako odpojený v čase, který je nanejvýš rovný stanovené maximální době odpojení. Různé tabulky uvádějící maximální délky vedení daných průřezů, která jsou chráněna před zkraty, jsou založeny na těchto předpokladech: a) charakteristiky odpovídají platným normám, b) doby vybavení ochranných přístrojů nesmějí v žádném případě překročit 5 s. 341

348 Maximální délky trojfázových vedení (vodičů v obvodu) v instalacích 230/400 V, které jsou udány v dále uvedených tabulkách 13 až 16 zpracovaných na základě zjednodušené metody, jsou udány pro tyto přístroje zajišťující ochranu před zkraty: pojistky: charakteristiky gg - tab. 13a, 13b; jističe: typ B - tab. 14; typ C - tab. 15; typ D - tab. 16. Jestliže pro stejný průřez a stejný jmenovitý proud jištění jsou udány dvě hodnoty, platí první z nich pro vodiče s izolací PVC, druhá pro vodiče izolované obyčejnou pryží, butylovou pryží, síťovaným polyetylénem etylén propylenovou pryží. Uvedené délky platí pro třífázové obvody se sdruženým napětím 400 V, ve kterých nulový vodič není rozveden nebo není využíván k přenosu energie. Pro jiné obvody a obvody jiného napětí je nutno délky násobit vhodnými součiniteli. Pro třífázové obvody 230/400 V s rozvedeným nulovým vodičem nebo pro jednofázové silové obvody 230 V se v případě, že průřez nulového vodiče je stejný jako průřez fázových vodičů, použije součinitel 0,58, v případě, že průřez nulového vodiče je rovný polovině průřezu fázových vodičů, použije součinitel 0,77. Pro obvody napájené mezifázově a vycházející z třífázové sítě 230/400 V, je tento součinitel rovný 0,86. Pro vodiče s hliníkovými jádry je třeba délky uvedené v tabulkách násobit součinitelem 0,41, jestliže je ochrana zajišťována pojistkami a 0,62, jestliže jsou pro ochranu použity jističe. Jestliže je délka uvedená v tabulkách překročena, musí být příslušná vedení v každém případě odpovídajícími přístroji chráněna před přetížením. Je-li to zajištěno a uvedené přístroje mají vypínací schopnost odpovídající maximálnímu zkratovému proudu v daném místě, pak v takovém případě není podle čl ČSN nutno podmínky zajištění ochrany před zkraty ověřovat. Uplatnění metody trojúhelníku Pro uplatnění metody trojúhelníku, která vyplývá z čl ČSN , je tedy třeba uvažovat teoretickou délku L vedení chráněného přístrojem před zkratem. Ta je dána vztahem: 0,8US L 2 I a je minimální proud (v A), který ještě zajišťuje do 5 s funkci ochranného přístroje, U sdužené napětí (ve V), S průřez vodičů (v mm 2 ), rezistivita vodičů, která je rovna 1,5 násobku rezistivity při 20 C. Délka vedení o průřezu S 2 odbočujícího od vedení většího průřezu S 1 nesmí překročit délku určenou z níže uvedeného obrázku 7 pravoúhlého trojúhelníka. I a 342

349 Obr. 7: Odvození délky vedení průřezu S 2 odbočujícího od vedení většího průřezu S 1 chráněného před zkratem jediným jisticím prvkem v bodě M L 1 = MB, což je maximální délka vedení průřezu S 1 chráněného před zkratem přístrojem umístěným v bodě M. L 2 = MC, což je maximální délka vedení průřezu S 2 chráněného před zkratem přístrojem umístěným v bodě M. Jestliže pro průřez S 2 udávají tabulky dvě hodnoty délky vedení podle druhu izolace, je možno metodu uplatnit, když se pro délku MB bere: MB = L 2 S 1 /S 2 (Za L 2 se přitom bere délka udaná pro izolaci, kterou vedení má.) Jestliže pro průřez S 2 udávají tabulky pouze jednu hodnotu délky vedení pro všechny druhy izolací, je možno metodu uplatnit, když se pro délku MB bere: MB = L 1 Maximální délka vedení průřezu S 2 odbočujícího z místa 0, které je chráněno před zkratem přístrojem umístěným v místě M, je dáno úsečkou OV. Poznámka: Matematicky je uvedenou maximální délku odbočujícího vedení průřezu S 2 možno vyjádřit. MC OV MB MO MB Tuto metodu je možno uplatnit též pro více na sebe navazujících vedení, jejichž průřez se postupně zmenšuje. (To je znázorněno také menším trojúhelníkem na dalším obrázku). 343

350 Obr. 8: Odvození maximálních délek na sebe navazujících vedení chráněných před zkratem jisticím prvkem na začátku prvého vedení 344

351 Tab. 13a: Maximální délky třífázového vedení o napětí 400 V chráněného před zkratem pojistkami gg (podle zjednodušené metody 3.2.3) Jmenovitý průřez vedení Cu Jmenovitý proud pojistek gg (mm 2 ) ,5 14/21 7/8 0,75 59/89 24/33 1, /78 22/32 17/22 1, /88 48/60 18/24 11/12 2, /98 43/55 9/14 8/ /85 32/44 5/ /111 30/50 24/ /102 20/40 15/ / (A) Tab. 13b: Maximální délky jednofázového vedení o napětí 230 V chráněného před zkratem pojistkami gg (podle zjednodušené metody C.2.3) Jmenovitý průřez vedení Cu Jmenovitý proud pojistek gg (A) (mm 2 ) ,5 8/12 4/5 0,75 34/51 13/19 1, /45 15/18 1, /51 2,

352 Tab. 14: Maximální délky třífázového vedení o napětí 400 V chráněného před zkratem jističi s charakteristikou B Jmenovitý průřez vedení Cu Jmenovitý proud jističů s charakteristikou B (mm 2 ) , , , , , (A) Tab. 15: Maximální délky třífázového vedení o napětí 400 V chráněného před zkratem jističi s charakteristikou C Jmenovitý průřez vedení Cu Jmenovitý proud jističů s charakteristikou C (A) (mm 2 ) , , , , ,

353 Tab. 16: Maximální délky třífázového vedení o napětí 400 V chráněného před zkratem jističi s charakteristikou D Jmenovitý průřez vedení Cu Jmenovitý proud jističů s charakteristikou D (mm 2 ) , , , , , (A) 3.3 Vypínací schopnost Ověření vypínací schopnosti Aby se vyhovělo článku ČSN a bylo zajištěno vypnutí, nesmí být vypínací schopnost jisticího přístroje menší než předpokládaný zkratový proud v místě, kde je instalován. Hodnoty tabulek 12a a 12b určené kompoziční metodou umožňují stanovit přibližně předpokládané zkratové proudy jako funkci zkratového proudu na začátku instalace a charakteristických hodnot vedení Vypínací schopnost v síti IT Jestliže je instalace provedena jako síť IT, nemusí se vypínací schopnost vztahovat pouze na třífázový zkratový proud v uvažovaném místě, ale také na předpokládaný proud dvojité poruchy izolace. Podle konvence musí jisticí přístroj při napětí mezi fázemi odpojit proud dvojité poruchy procházející jedním pólem, který je rovný: 0,15 násobku zkratového trojfázového proudu v uvažovaném bodě, jestliže ten je menší nebo rovný A, 0,25 násobku zkratového trojfázového proudu v uvažovaném bodě, jestliže ten je větší než A. Pro mnohapólové jističe se v případě, že nejsou k dispozici přesnější informace, může 347

354 připustit vypnutí jediným pólem, na němž je mezifázové napětí nebo napětí alespoň rovné 3 násobku jmenovitého (fázového) napětí instalace. Pokud se uvažuje např. instalace 230/400 V, je třeba volit jistič, pro který výrobce zaručuje tyto parametry: A pro trojfázové napětí 400 V, A pro trojfázové napětí 690 V. Takovýto jistič umožňuje odpojit jedním pólem alespoň A pod napětím mezi fázemi 400 V. Pro jednopólové ochranné přístroje (malé jističe, pojistky) je třeba volit ty, které jsou pro napětí mezi fázemi, např. 400 V pro instalaci 230/400 V Vypínací schopnost malých jističů Malé jističe nesou často označení dvěma hodnotami vypínací schopnosti. Jednak podle ČSN EN 60898, což je norma pro jističe určené pro domovní a podobné instalace, a jednak podle ČSN EN , což je norma pro jističe nn vypínající jakékoliv proudy, různých konstrukcí a různého použití. Obecně je možno říci, že jističe podle normy ČSN EN s uplatňují pro instalace napájené z veřejné distribuční sítě, jejichž jmenovitý proud není větší než 63 A. Pro všechny ostatní případy (např. průmyslové instalace) se uplatňují jističe odpovídající ČSN EN Ochrana paralelních vodičů před zkratem Jestliže jeden ochranný přístroj chrání před zkratem několik paralelních vodičů, musí se jeho charakteristické vlastnosti určit na základě výpočtu: minimálního zkratového proudu, který může v daném obvodě vzniknout, maximálního tepelného namáhání, které ještě vodiče mohou vydržet. Dále uvedená praktická metoda umožňuje určit podmínky ochrany před zkratem u paralelních vodičů. Tato metoda je založena na tom, že se určí: a) minimální hodnota, kterou má zkratový proud vzniklý při zkratu ve vzdálenosti p od nejvzdálenějšího bodu daného vedení, b) maximální hodnoty tepelného namáhání v důsledku průchodu zkratového proudu odpovídajícího zkratu, k němuž došlo ve vzdálenostech p 2 nebo p 1 od nejvzdálenějšího bodu daného vedení. Jestliže je paralelně spojeno více vodičů, které jsou před nadproudy chráněny stejným ochranným přístrojem, je k ověření podmínek a) i b) třeba uplatnit i podmínku doby odpojení zkratového proudu (čl ČSN a kapitola 15). Tyto podmínky předpokládají, že paralelní vodiče mají stejný průřez S, jsou stejného provedení a složení, mají stejnou trasu, od které se žádný z nich neodchyluje, a nemohou být provozovány samostatně. 348

355 3.4.2 V praxi se mohou uvedené podmínky a) i b) uplatnit takto: a) celkový minimální zkratový proud I m by měl vyvolat funkci přístroje do doby t 1, za kterou průchod proudu ve vodiči, v němž došlo ke zkratu, nevyvolá nebezpečné oteplení vodiče. Tato podmínku spočívá v ověření, že doby působení ochranného přístroje jsou kratší nebo rovné: n t1 k 2 n 1 S I a Přitom ochranným přístrojem prochází proud intenzity S n je průřez jediného vodiče, je počet paralelních vodičů, I 4 n 1 n m I a I a je hodnota zkratového proudu v jediném vodiči průřezu S, který vzniká v nejvzdálenějším místě vedení, to znamená v místě, kde se paralelní vodiče opět spojují. Doby t 1 musí být vždy kratší než 5 s. Tyto podmínky odpovídají zkratovému proudu, který vzniká ve vzdálenosti pnn Lod nejvzdálenějšího uvažovaného bodu vedení. Přitom L je délka paralelních vodičů. Obr. 9: K odvození zkratových proudů v paralelních vedeních n 1 II2aI1 I 1p1 p n 1 1 a 349

356 b) tepelné namáhání kterékoliv části vodiče, na němž vznikne porucha musí být nižší než přípustná hodnota, a to ať už zkrat vznikne ve kterémkoliv místě - budiž: I 1 2 t k 2 S 2 I 2 2 t k 2 S 2 I 1 a I 2 jsou zkratové proudy v obou částech vodiče, ve kterém došlo ke zkratu. Celkový zkratový proud, před kterým chrání ochranný přístroj, je roven I 1 + I Uplatnění podle druhu ochranného přístroje Jestliže je ochrana souboru paralelních kabelů zajišťována pojistkami, je podmínka b) splněna, jestliže doba odpojení pojistkou je pro celkový proud rovna: n I 9 1 I a 2n t 2 k 3 n n Ověření této podmínky znamená, v případě, že doba odpojení je kratší než 3 s, že není nutné již kontrolovat splnění podmínky a). Poznámky: 1. Tato podmínka je založena na skutečnosti, že v předpokládané oblasti funkce přístroje je charakteristika pojistek trochu přizpůsobena křivce odpovídající vztahu I 4 t = konst. 2. Tato podmínka odpovídá zkratu, ke kterému došlo v nejvzdálenějším uvažovaném bodě vedení. Podmínky ochrany před zkratem vedení složeného z n paralelních vodičů průřezu S mohou být určeny níže uvedeným způsobem při využití údajů tab. 13a. Jestliže délka uvedená v těchto tabulkách je větší než: 38 m pro vodiče s izolací PVC, 32 m pro vodiče izolované pryží, butylovou pryží, zesítěným polyetylénem a etylén propylenovou pryží, je možno uplatnit vztah: L n I n = r 1 L 1 I 1 Jestliže délka uvedená v těchto tabulkách je menší nebo rovná 38 m pro vodiče s izolací PVC nebo 32 m pro ostatní izolace, jak jsou uvedeny výše, je možno uplatnit vztah: L n I 2 2 n = r 2 L 1 I 1. L n maximální délka vedení složeného z n paralelních vodičů, každého o průřezu S, I n jmenovitý proud přístroje chránícího vedení z n paralelních vodičů, každého o průřezu S, L 1 maximální délka vedení sestávajícího z jediného vodiče o průřezu S, I 1 jmenovitý proud přístroje chránícího vedení sestávající z jediného vodiče o průřezu S a délce L. Hodnoty L 1 a I 1 jsou uvedeny v tabulce 13a. 1 S I a 350

357 Hodnoty součinitelů r 1 a r 2 jsou uvedeny v tabulce 17 v závislosti na počtu n paralelních vodičů. Tab. 17: Hodnoty součinitelů r 1 a r 2 pro výpočet maximálních délek paralelních vedení Počet paralelních vodičů n asymptotická hodnota r 1 r 2 2 3,37 2,67 4, ,2 5,4 3,33 5,6 3,43 5,8 3,5 5,9 3,55 6 3,6 6,2 3,74 6,27 3,8 6,41 3,92 6,62 4 6, Jestliže je ochrana zajištěna jističi, ověření toho, že je splněna podmínka b), vyžaduje zjištění tepelného namáhání I 2 1 t a I 2 2 t pro každý bod, ve kterém může dojít ke zkratu a přitom se bere v úvahu charakteristika jističe. V praxi je toto ověření proveditelné pouze pro ta místa vedení, ve kterých může ke zkratu reálně dojít, jako např. ve spojkách. 4. Ochrana před úrazem elektrickým proudem při poruše automatickým odpojením 4.1 Všeobecné požadavky Aby byl splněn požadavek čl. 411 ČSN ed. 2 je třeba, aby v případě poruchy mezi živou a neživou částí nebo ochranným vodičem byl proud, který přitom vznikne, odpojen ochranným přístrojem, kterým může být pojistka, jistič, proudový chránič apod. v tak krátkém čase, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob. Maximální doby odpojení byly stanoveny nejprve jako funkce napětí předpokládaného dotyku. Tyto doby jsou založeny na znalostech fyziologických účinků proudu na lidský organizmus, jak jsou uvedeny ve zprávě IEC Za účelem zjednodušení byly doby odpojení obvodů určeny v závislosti na jmenovitém napětí sítě a elektrické instalace. Tyto doby odpojení jsou uvedeny v ČSN ed. 2:2007, a to v tab jak pro sítě TN, tak pro sítě TT. Zde jsou uvedeny v tab

358 Tab. 18: Maximální doby odpojení v síti TN Jmenovité napětí U o [V] fázové u sítě AC krajního vodiče u sítě DC vůči uzemněnému nulovému nebo střednímu bodu sítě v koncových obvodech do 32 A včetně v síti Maximální doby odpojení t o [s] v distribučních a ostatních obvodech nad 32 A v síti TN TT TN TT 50 V U o 120 V AC 0,8 0,3 5 1 DC 120 V U o 230 V AC 0,4 0,2 Vyžaduje se, aby zemní spojení bylo odpojeno, aniž by se udávala doba odpojení z důvodu ochrany při poruše DC 5 0,4 U o 400 V AC 0,1 0,04 DC 0,1 0,1 5 1 Jmenovité napětí U o [V] je - u sítě AC jmenovité fázové napětí, tj. napětí fázového vodiče vůči uzemněnému nulovému bodu N sítě AC nebo - u sítě DC jmenovité napětí krajního vodiče, tj. napětí krajního vodiče vůči uzemněnému střednímu bodu M sítě DC. Jestliže je t 1 vyšší než je předepsáno v tabulce 18, je třeba zajistit, aby doplňující pospojování splňovalo podmínky čl ČSN ed.2, to znamená, aby odpor R mezi jakýmikoliv neživými částmi současně přístupnými dotyku a cizími vodivými U L R částmi byl nižší nebo rovný: I 5 U L I 5 je proud, který zajišťuje funkci ochranného přístroje (přetavení pojistky do 5 s, je mez dovoleného dotykového napětí, která je v prostorech normálních i nebezpečných 50 V, v prostorech zvlášť nebezpečných 25 V. Pro některé elektrické instalace, v nichž se předpokládá zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým proudem (zásuvky užívané laiky, elektrické instalace ve zvláštních objektech a prostorech, pro něž platí také některé oddíly části 7 ČSN ), je navíc k této ochraně automatickým odpojením předepsána ještě doplňková ochrana (citlivým proudovým chráničem, pospojováním). 4.2 Odpojení v síti TN Všeobecné požadavky uvedené v 4.1 se uplatňují v sítích TN tím způsobem, že aby v nich nebyly překročeny doby odpojení uvedené v tabulce 18, musí proud I p, který při poruše vznikne, způsobit odpojení ochranným přístrojem, jak je výše uvedeno Poruchový proud I p se rovná: UIop Zs352

359 U o Z s je jmenovité fázové napětí sítě, je impedance poruchové smyčky. Metody výpočtu poruchového proudu I p jsou uvedeny v odstavci Podmínky ochrany závisí na druhu ochranného přístroje; v praxi se pro jiné přístroje než pojistky neberou doby odpojení v úvahu Ochrana pojistkami (obr. 10) Požadavky na ochranu jsou tedy založeny na tom, aby poruchový proud I p s jistotou vyvolal přetavení drátu pojistky v předepsaném čase. Odtud je třeba ověřit, zda bod odpovídající požadavku na přerušení pojistky I(t) se na její charakteristice nachází nad charakteristikou, která je vrchní obalovou křivkou pásma tavení pojistky. (obr. 10). Budiž v praxi: t 1 doba přetavení pojistky pro poruchový proud I d, t 0 doba odpojení předepsaná jako funkce jmenovitého napětí instalace (viz tabulka 18). Pokud je doba t 1 nižší nebo rovná t 0, je ochrana zajištěna. Jinak je nutno zajistit doplňující pospojování, jak je výše uvedeno Ochrana jističi (obr. 11) Pokud je ochranným přístrojem jistič, stačí, jestliže zajistí, aby se poruchový proud I p alespoň rovnal nejmenšímu proudu I m zajišťujícímu okamžitou funkci jističe; doby odpojení zajišťované jističi jsou totiž všeobecně nižší než předepsané doby. Jestliže je I p vyšší nebo rovný I m, je ochrana zajištěna. Jinak je nutno zajistit doplňující pospojování, jak je výše uvedeno. 353

360 Obr. 10: Ochrana pojistkami Bod A, který odpovídá času t o předepsanému pro poruchový proud I P se musí nacházet nad horní mezí pásma, ve kterém vybavují pojistky (křivka PP). t 1 je skutečný čas, ve kterém se pojistka působením poruchového proudu I P přetaví. Obr. 11: Ochrana jističi Jestliže poruchový proud I P je vyšší než nejnižší proud I m, který zaručuje okamžité vybavení jističe, je čas t 1, za který jistič vybaví podstatně kratší, než předepsaná doba odpojení t o Způsob výpočtu Výpočet pomocí metody impedancí Poruchový proud mezi fází a neživou částí je roven: I p RT R PE 1 L S f N f S PE L N PE tu o 2 X T X PE 1 L N f 1 N PE 2 R PE, X PE složky impedance (tj. rezistance R PE a reaktance X PE ) ochranného vodiče od propojení s ochranným pospojováním až k začátku uvažovaného obvodu, 354

361 S PE N PE t R T, X T L S f N f průřez ochranného vodiče uvažovaného obvodu, počet paralelních ochranných vodičů, součinitel závisející na druhu sítě (ve vztahu k jejímu uzemnění (pro síť TN je t = 1, pro síť IT je t = 1/2), složky impedance (tj. rezistance R T a reaktance X T ) jedné fáze od začátku sítě až k začátku uvažovaného obvodu spolu s impedancí zdroje (obvykle transformátoru), jednoduchá délka vedení v metrech, průřez fázových vodičů uvažovaného obvodu, počet paralelních fázových vodičů, rezistivita vodičů (může se počítat, že vlivem zvýšené teploty je rovna 1,5 násobku rezistivity při 20 C), U o reaktance na jednotku délky vodičů, fázové napětí naprázdno (ve voltech), Jestliže je použit pouze jeden fázový a jeden ochranný vodič (N PE a N f jsou rovny jedné) zjednoduší se vzorec pro výpočet poruchového proudu takto: I p tu 1 1 RT L T S f S PE o 2 X L 2 Přesný výpočet není prakticky možný, jestliže vodiče sloužící jako ochranné (PEN v síti TN-C a PE v síti TN-S) jsou v instalaci uloženy v bezprostřední blízkosti pracovních vodičů příslušného obvodu, aniž by mezi tyto vodiče a ochranný vodič byly vloženy feromagnetické prvky. To je tedy vždy, jestliže ochranný vodič je jedním z vodičů mnohožilového kabelu, je uložen ve stejném vedení nebo v bezprostřední blízkosti mnohožilového kabelu s pracovními vodiči a kabel nemá žádný kovový plášť. Do přesného výpočtu by v takových případech bylo nutno zahrnout i vliv vzájemné indukčnosti mezi fázovým a ochranným vodičem. V takovém případě by bylo nutné uplatnit metodu složkových soustav užívanou pro výpočet zkratových proudů Konvenční metoda Tato metoda se uplatňuje zvláště u koncových obvodů umístěných dostatečně (ale zase nepříliš) daleko od zdroje (obvykle transformátoru). Není možno ji uplatnit u instalací napájených z transformátoru v zapojení hvězda - trojúhelník nebo Z - hvězda. Poruchový proud procházející mezi fází a neživou částí je při zanedbání reaktancí vedení roven asi: UIcpR0 RaPE 355

362 U o je fázové napětí R a je rezistance fázového vodiče obvodu (rezistivita je zvýšena viz tab. 26), R PE je rezistance ochranného vodiče obvodu (rezistance je zvýšena viz tab. 26), c je součinitel stanovený konvencí, kterým se uvažuje impedance části poruchového obvodu, která je před začátkem uvažovaného obvodu (tj. transformátoru, distribuční sítě, přípojky, hlavního domovního vedení apod.). Jestliže nejsou známy přesnější údaje, je možno počítat se součinitelem c = 0,8. To je hodnota, která odpovídá zkušenosti pro většinu případů. (Je však třeba být s jejím uplatněním opatrný u distribučních sítí napájejících oblasti s řídkou zástavbou, tj. s dlouhými vedeními poměrně malých průřezů.) Tato metoda předpokládá, že v případě poruchy je napětí na začátku obvodu rovno 80 % jmenovitého napětí instalace. Jinak řečeno předpokládá, že část poruchového obvodu, ze kterého je napájen koncový obvod, v němž došlo k poruše, představuje 20 % impedance celého poruchového obvodu. Různé tabulky udávající délky vedení chráněných před dotykem neživých částí jsou obvykle určeny konvenční metodou. 4.3 Odpojení v síti TT V síti TT se požadavek čl ČSN ed. 2 uplatňuje tímto způsobem: Všeobecně je v současné době ochrana v sítích TT zajištěna výhradně pomocí proudových chráničů. Jejich jmenovitý reziduální proud musí odpovídat odporu uzemnění neživých částí, jak uvádí tab. 19. Tab. 19: Odpor uzemnění neživých částí při ochraně pomocí proudových chráničů v sítích TT Maximální rezistance uzemnění neživých částí (v ohmech) Maximální jmenovitý reziduální proud proudového chrániče (I a ) 1 A 500 ma 300 ma 100 ma 30 ma Jestliže je nutno zajistit selektivitu proudových chráničů řazených za sebou, je možno v distribučních sítích, v nichž se neuvažuje s nebezpečím dotyku neživých částí, použít selektivní proudové chrániče (označené S) s delším časem odpojení, který však nepřekračuje 1 s. 356

363 4.4 Odpojení v síti IT Bez odpojení při první poruše Aby se vyhovělo ustanovení čl ČSN ed. 2, které dovoluje, že zařízení nemusí být při prvé poruše odpojeno, je nulový bod instalace izolovaný nebo uzemněný přes impedanci Z. Hodnota této impedance v ohmech se v běžných sítích uvažuje, že je rovna pěti či šesti násobku fázového napětí instalace. Řádově je tedy 1000 pro síť 230/400 V. V sítích, v nichž je třeba snížit i proud první poruchy na minimální hodnoty, může být tato hodnota podstatně vyšší. Tato impedance Z omezuje proud prvé poruchy natolik, že napětí při poruše izolace mezi živou a neživou částí zůstává nižší než mez dovoleného dotykového napětí U L. Odpor uzemnění neživé části musí být menší než: URLA IpPřitom platí: IUR plza 0 0 UUZPak jestliže uvažujeme praktický případ, tj. U o = 230 V, U L = 50 V vychází při Z = 1000 (pro uzemnění sítě 230/400 V) R A = 217. Impedance Z omezuje rovněž přepětí a oscilace potenciálu, které by se v instalaci mohly vyskytovat Odpojení při druhé poruše Potom, co se již v síti vyskytuje první porucha, musí být, jakmile se vyskytne druhá porucha, splněny tyto podmínky ochrany: a) jestliže jsou neživé části uzemněny po skupinách nebo jednotlivě, jsou podmínky ochrany stejné jako v síti TT uvedené ve 4.3 platí: R a I a 50 V kde R a je součet odporů v ohmech ( ) zemniče a ochranného vodiče k neživým částem, I a je proud v ampérech (A) vyvolávající automatickou funkci přístroje zajišťujícího odpojení v době odpovídající tabulce 18. b) pokud jsou neživé části vzájemně propojeny ochranným vodičem, jsou podmínky ochrany obdobné jako v síti TN, jak jsou uvedeny ve 4.2, a v souladu s nimi se počítají: poruchový proud při druhé poruše, který je IU 0, 5 ZspU je v případě, že se jedná o síť bez rozvedeného nulového vodiče, napětí mezi fázemi, pokud v síti nulový vodič je veden spolu s vodiči fázovými, je to napětí mezi fází a nulovým vodičem. 357

364 Z s je impedance v poruchové smyčky obsahující kromě zdroje ještě - v síti bez rozvedeného nulového vodiče vodič vedení a ochranný vodič obvodu, - v síti s rozvedeným nulovým vodičem nulový vodič a ochranný vodič obvodu. Poruchový proud I p musí být větší než vybavovací proud I a ochranného přístroje (pojistky nebo jističe), který zajistí odpojení v dostatečně krátkém čase podle tabulky 20. Doby stanovené v uvedené tabulce platí - jednak pro sítě s nevyvedeným nulovým N bodem (u sítí AC) nebo s nevyvedeným středním M bodem (u sítí DC) - a také pro sítě s těmito body N nebo M vyvedenými. Kontrola, zda jsou podmínky odpojení splněny, by se u sítí s vyvedenými body N nebo M měla provádět jak pro napětí U (impedance smyčky je Z Z + Z L + Z PE ) tak pro napětí U o (impedance smyčky je Z Z + Z N + Z PE ), obvykle však postačuje kontrola z hlediska podmínky pro napětí U o. Nulový vodič N nebo střední vodič M Tab. 20: Doby odpojení a impedance smyčky v síti IT U, resp. U o 1) Maximální Impedance smyčky Z s v síti 3) doby odpojení t O [s] AC DC AC DC není rozveden 50 V U 120 V 0,8-2) Z Z + Z L + Z PE R Z + R L + R PE 120 V U 230 V 0,4 5 U 400 V 0,1 0,1 je rozveden 50 V U o 120 V 0,8-2) Z Z + Z N + Z PE R Z + R M + R PE 120 V U o 230 V 0,4 5 U o 400 V 0,1 0,1 1) U u sítě jak bez vyvedeného vodiče N nebo M, tak u sítě s vyvedeným vodičem nulovým N (u sítě AC) nebo středním M (u sítě DC) je - u sítě AC jmenovité napětí mezi fázemi (sdružené napětí), - u sítě DC jmenovité napětí mezi krajními vodiči. U o pouze u sítě s vyvedeným vodičem nulovým N (u sítě AC) nebo středním M (u sítě DC) je - u sítě AC jmenovité napětí mezi fázovým vodičem a nulovým vodičem, - u sítě DC jmenovité napětí mezi krajními vodiči. 2) Vyžaduje se, aby druhé zemní spojení bylo odpojeno, aniž by se udávala doba odpojení z důvodu ochrany při poruše. 3) Z Z představuje vnitřní impedanci zdroje, Z L představuje impedanci fázového vodiče, Z N impedanci nulového vodiče, Z PE impedanci ochranného vodiče.r Z představuje vnitřní odpor zdroje, R L představuje elektrický odpor krajního vodiče, R M elektrický odpor středního vodiče, R PE elektrický odpor ochranného vodiče. Jestliže jsou neživé části uzemňovány po skupinách, počítá se mezi skupiny neživých částí též místo, ve kterém je (přes impedanci) uzemněna strana nn transformátoru, to je to místo, ve kterém, pokud s ním nejsou spojeny neživé části napájených zařízení, je umístěn proudový chránič na začátku instalace. Ten reaguje na proud prvého zemního spojení. 358

365 Totéž platí pro uzemnění, které slouží k omezení přepětí a které rovněž není spojeno s neživými částmi Výpočet poruchového proudu konvenční metodou V případech, které se vyskytují v praxi, jsou reaktance zanedbatelné a poruchový proud I p je roven: I p 0,5U C R R a PE C R a je součinitel stanovený na základě konvence, který představuje poměr impedance té části obvodu, ve kterém došlo k poruše, k impedanci celého obvodu od zdroje k místu poruchy; pokud nejsou známy přesnější údaje je tento součinitel roven 0,8, je rezistance pracovního vodiče uvažovaného obvodu, R PE je rezistance ochranného vodiče uvažovaného obvodu, U je napětí mezi fázemi, jestliže nulový vodič není rozveden, nebo napětí mezi fází a nulovým vodičem, je-li nulový vodič rozveden. Různé tabulky uvádějící délky vedení chráněných před dotykem neživých částí jsou určeny konvenční metodou. 4.5 Pospojování Pospojování je možno považovat za ochranné opatření před dotykem neživých částí. Toto opatření umožňuje upustit od výpočtu s ohledem na doby odpojení, které jsou pro sítě TN stanoveny v tab. 18 a pro sítě IT v tab. 20. Pro zajištění této ochrany musí být splněny všechny následující podmínky: a) pospojování je součástí celé kovové vzájemně vodivě propojené konstrukce, která zahrnuje veškeré neživé a cizí vodivé části, které jsou současně přístupné dotyku; b) neživé části jsou umístěny uvnitř prostoru, v němž je vytvořeno hlavní pospojování budovy nebo doplňující pospojování; c) u pospojování musí být zaručeno trvalé spojení jednotlivých jeho částí a nesmí být narušeno zásahy do elektrické instalace. Ty se nesmějí pospojování týkat. Tato podmínka předpokládá především, že instalace bude během svého užívání také trvale kontrolována a udržována k tomu určenými pracovníky. Trasy kabelů s kovovým pláštěm mohou rovněž zajišťovat pospojování. d) pospojování musí vyhovovat podmínce, že odpor R mezi kterýmikoliv neživými částmi současně přístupnými dotyku bude menší nebo rovný: U L R I U L I a a je dohodnutá mez dotykového napětí (pro normální prostory je to 50 V), je proud zajišťující funkci ochranného přístroje chránícího obvod s uvažovanými spotřebiči do 5 s. e) všechny neživé části jsou kromě toho spojeny ochrannými vodiči, které jsou součástí vedení stejně jako pracovní vodiče daného obvodu nebo jsou vedeny 359

366 v bezprostřední blízkosti tohoto vedení a jejich průřezy musí odpovídat ČSN ed. 3. Účinnost pospojování se ověřuje, jak je uvedeno v článku 4.6; hodnoty uvedené rezistance R mají být menší nebo rovny těm, které jsou uvedeny v tab. 21. S uvedeným případem je možno se setkat především v průmyslových instalacích a v budovách s ocelovým skeletem. Obdobně se mohou uplatnit při napájení upevněných zařízení v bytových domech u kovových potrubí za podmínky, že je zajištěno trvalé elektrické spojení a že spoje potrubí jsou provedeny tak, že to tuto spojitost nemůže ohrozit. Opatření společná pro sítě TN a TT Pokud ochranné vodiče nejsou uloženy v těsné blízkosti pracovních vodičů příslušných obvodů, není prakticky možné určit impedanci obvodů poruchového proudu a jejich hodnota může být známa až po změření hotové instalace. Ve skutečnosti odpor ochranných vodičů tvoří značnou část jejich celkové impedance smyčky poruchového proudu, zvláště jestliže se uvnitř tohoto obvodu nacházejí kovové prvky: To je potom zvláště tehdy, jestliže cesta poruchového proudu je složena jen z kovových konstrukcí. 4.6 Ověření rezistance a spojitosti ochranných vodičů V sítích TN, TT a IT se mohou ověřit podmínky ochrany automatickým odpojením měřením odporu ochranných vodičů mezi všemi neživými částmi a cizími vodivými částmi současně přístupnými dotyku (čl ČSN ed. 2:2007). Hodnoty odporu ochranných vodičů doplňujícího pospojování nesmějí přesáhnout hodnoty uvedené v tab

367 Tab. 21: Jmenovité hodnoty odporu ochranných vodičů doplňujícího pospojování Jmenovitý proud ochranného přístroje Pojistky gg Odpor R ochranných vodičů v ohmech Jističe Typu B Typu C Typu D Typu U Typu L 2 5,4 5,00 2,50 1,250 2,08 4,76 4 2,700 2,50 1,25 0,625 1,04 2,38 6 1,800 1,67 0,83 0,417 0,69 1, ,075 1,00 0,50 0,250 0,42 0, ,77 0,38 0,192 0,37 0, ,769 0,62 0,31 0,156 0,28 0, ,588 0,50 0,25 0,125 0,22 0, ,455 0,40 0,20 0,100 0,18 0, ,333 0,31 0,16 0,078 0,15 0, ,263 0,25 0,13 0,062 0,14 0, ,200 0,20 0,10 0,050 0,12 0, ,156 0,16 0,08 0,040 0,09 0, ,118 0,12 0,06 0, ,086 0,10 0,05 0, ,069 0,08 0,04 0, , , , , , , , , ,006 Hodnoty odporu R uvedené v tabulce 21 platí pro doplňující pospojování, které je provedeno jako náhradní opatření, jestliže nebylo z nějakých důvodů možno splnit opatření základní (impedance smyčky v síti TN nebo v síti IT při druhé poruše, nebo odpor uzemnění v síti TT). Hodnoty platí pro prostory z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem normální i nebezpečné, tj. tam, kde se při poruše může na neživých částech trvale vyskytovat dotykové napětí jehož hodnota nepřekročí U L = 50 V. Uvedené hodnoty platí, ať už je toto pospojování provedeno v jakékoliv síti (TN, TT nebo IT) a ať už je napětí této sítě jakékoliv, za předpokladu, že se jedná o síť do 1000 V. (Pro sítě nad 1000 V je nutno respektovat jiné požadavky.) 361

368 Jestliže chceme získat hodnoty odporu R pro mez dotykového napětí U L = 25 V, tj. pro prostory z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečné, hodnoty R 0 uvedené v tabulce 21 je nutno dělit ještě dvěma. Pro představu, jaké jsou skutečné hodnoty odporu vodičů pospojování je uvedena tab. 22, ve které jsou uvedeny hodnoty odporů vodičů pospojování (doplňujícího i hlavního) délky 10 m. Tab. 22: Odpor vodičů pospojování délky 10 m Průřez mm 2 1,5 0,12 Odpor ( ) vodičů délky 10 m z těchto materiálů mědi hliníku Oceli (dráty a pásky) 2,5 0,072 0, ,045 0, ,03 0, ,018 0,027 průřezu (12,5) 4 mm 0, ,0112 0, ,0072 0,0108 (28) 6 mm 0, ,0051 0, ,0036 0, mm mm 70 0,0026 0,0039 0,02 (75) 3 25 mm 0, ,0019 0, ,0015 0, mm 0, ,0012 0, mm 0,0067 Z tabulek 21 a 22 je vidět, že i pro největší hodnoty jištění teoreticky stačí pro pospojování vodiče poměrně malých průřezů. Např. pro vedení 500 mm 2 Cu jištěné pojistkou 500 A by z tohoto hlediska postačil na pospojování o délce 10 m vodič pospojování 16 mm 2 Cu, Ještě výraznější je tento poměr u menších průřezů. Např. pro vedení 50 mm 2 Cu jištěné pojistkou nebo jističem s I a = 100 A by postačil na pospojování o délce 10 m vodič pospojování 2,5 mm 2 Cu. ČSN předepisuje (především z důvodů mechanické pevnosti) pro vodiče pospojování průřezy podstatně vyšší. Ty jsou uvedeny v tab

369 Tab. 23: Minimální průřezy vodičů pospojování (v obložení) vzhledem k vodičům ochranným a fázovým podle ČSN Průřezy vodičů Cu (mm 2 ) Fázových ochranných pospojování S F 1,5 2, S PE 1,5 2, S F / doplňujícího*) 1,5*) 2,5*) hlavního S PE (S PEN ) S PE (S PEN )/2 25 *) Platí pro průřezy vodiče spojujícího neživé části. Vodiče spojující neživé a cizí vodivé části mohou mít průřez poloviční. **) Vodiče doplňujícího pospojování v obložení - bez obložení je předepsaný minimální průřez 4 mm 2 Cu. Je zřejmé, že z hlediska požadavku na odpor pospojování, jak je uveden v tab. 21, průřezy podle tab. 23 (s využitím tab. 22) bez problémů postačují až do průřezů vedení (obvykle z paralelních vodičů) 500 mm 2 a jištění 500 A, pro něž vodič pospojování 25 mm 2 již pro větší délky nemusí být z hlediska úbytků napětí dostatečný. V těchto případech je však nutno průřez vodiče pospojování zvýšit i z hlediska tepelného namáháni při jednofázovém zkratu. Ověřování spojitosti ochranného vodiče Z tab. 22 je vidět, že v praxi se odpor jakéhokoliv vodiče pospojování pohybuje maximálně okolo hodnoty 0,1. Jestliže tedy naměříme hodnotu vyšší, měli bychom se přesvědčit, zda není někde uvolněn spoj. Pro vyšší průřezy není ani naměření minimální hodnoty, kterou měřicí přístroj může ukázat, ještě důkazem toho, že ochranné pospojování je zcela v pořádku. Proto je na místě spojitost vodičů pospojování, a to zejména ve spojích, zkontrolovat již při prohlídce. 4.7 Délky vedení, při nichž je zajištěna ochrana před dotykem neživých částí (Konvenční metoda výpočtu) Maximální délky vedení, při nichž je prvkem jistícím před přetížením zajištěna ještě ochrana před dotykem neživých částí podle podmínek stanovených v čl ČSN jsou uvedeny v tabulkách v literatuře nebo v podkladech výrobců. Tyto délky jsou vypočteny konvenční metodou (jak je uvedeno v ). 363

370 4.7.2 Metodu trojúhelníku uplatňovanou pro zajištění ochrany před zkratem a popsanou v příloze II - výkladu čl ČSN či příloze D ČSN je možno stejným způsobem uplatnit i pro určení délek odbočujících vedení, pro něž je zajištěna ochrana automatickým odpojením. Bod M je referenční bod, ve kterém je ochranný vodič připojen k hlavnímu pospojování. Obr. 12: Maximální délka odbočujícího vedení průřezu S 2, pro niž je zajištěna ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí, je dána vzdáleností OV. Délka L 2 = MC představuje maximální délku vedení o průřezu S 2 pro níž je zajištěna ochrana přístrojem umístěným v bodě M. Délka L 1 = MB představuje maximální délku vedení o průřezu S 1 pro níž je zajištěna ochrana přístrojem umístěným v bodě M Délky vedení jsou počítány pomocí vzorce: 0,8U 0S L 1,5 1 m I L délka vedení (m), S průřez fázového vodiče vedení (mm 2 ), U o fázové napětí (V), U o = 230 V, rezistivita měděných vodičů (viz kapitolu G) m je poměr průřezu fázového k průřezu ochranného vodiče I intenzita proudu (A), která zajišťuje funkci ochranného přístroje do doby t ; podle tab. 18 (i tab ČSN ed. 2), je to 0,4 s Kapitola 41 ČSN předepisuje, že impedance obvodu poruchového proudu musí být taková, aby poruchový proud vyvolal zapůsobení ochranného přístroje do předepsané doby. Přitom jestliže hodnota impedance obvodu poruchového proudu může být určena pro pevná vedení, není možné určit hodnotu, jestliže poruchový obvod obsahuje pohyblivé 364

371 přívody připojené k zásuvce. Ve skutečnosti průřez a délka tohoto pohyblivého přívodu není známa a může se ve značném měřítku měnit. Je možné vzít na základě zkušeností v úvahu průřez a délku pohyblivého přívodu připojeného na zásuvku a určit podmínky ochrany při vyhodnocení úpravy úhrnných charakteristik takto připojeného pohyblivého přívodu. Takže při určování délek chráněných vedení podle podmínek definovaných ve 4.2 a 4.4 a uvedených v různých tabulkách je možno při nedostatku přesnějších údajů počítat s přídavnou délkou 10 m vodiče, jehož průřez odpovídá jmenovitému proudu zásuvky. Průřezy (v mědi), které je možno vzít v úvahu jsou: 6 mm 2 pro zásuvku 40 A nebo 50 A, 10 mm 2 pro zásuvku 63 A, 16 mm 2 pro zásuvku 80 A nebo 100 A, 25 mm 2 pro zásuvku 125 A. Jestliže je pohyblivý přívod delší než 10 m nebo, je-li průřez menší než ten, který je zde uvedený, je třeba umístit na začátek pohyblivého přívodu nebo do obvodu, na který je pohyblivý přívod připojen, citlivý proudový chránič (I n 30 ma). Je vhodné připomenout, že vysoce citlivý chránič zajišťuje též doplňkovou ochranu před dotykem živých částí. Pro zásuvky, jejichž jmenovitý proud je nižší nebo rovný 32 A, není třeba brát v úvahu délku pohyblivých přívodů v případech, kdy na základě ustanovení jednotlivých oddílů části 7 ČSN pro jejich ochranu předepisují citlivé proudové chrániče, jejichž jmenovitý reziduální proud je nižší nebo rovný 30 ma Jestliže je ochrana obvodu zajišťována ochranným přístrojem, obvykle jističem, jehož vypínací schopnost je nižší než zkratový proud předpokládaný v místě, kde je přístroj instalován, musí být před tímto přístrojem instalovaný jiný ochranný přístroj, obvykle pojistka (aby vyhovoval čl ČSN ). Pro zajištění a ověření funkčnosti ochrany automatickým odpojením v sítích TN a IT platí podmínky, které se v žádném případě neshodují s hlediskem zkratového proudu předpokládaného na začátku obvodu, ale platí pro ověření poruchového proudu v nejvzdálenějším místě obvodu: z toho vyplývá, že jisticí přístroj, který má malý vybavovací proud zkratové spouště, nemusí vyhovovat z hlediska zkratové odolnosti v místě, kde je přístroj instalován. Maximální délky vedení, které ještě zajišťují ochranu před dotykem neživých částí, jsou určeny na základě charakteristik jističe. V praxi to znamená, že při minimálním proudu, který je určen pro tyto délky, je zajištěna okamžitá funkce jističe. 365

372 5. Ověření tepelného namáhání vodičů 5.1. Všeobecně Kontrola z hlediska tepelného namáhání vodičů je založena na ověření toho, zda doba odpojení ochranného přístroje (např. přetavení pojistky) nepřekračuje dobu rovnou přitom 2 I k 2 I t t, t k (I 2 t) představuje přípustné tepelné namáhání vodičů, které je (I 2 t) = k 2 S 2, a to jak pro vodiče tak pro kabely t je doba odpojení v s, S průřez v mm 2, I proud v A. I k zkratový proud obvodu, k součinitel zohledňující vlastnosti materiálu vodiče - jeho hodnoty -viz tab. 24. S I k Tab. 24: Hodnoty součinitele k pro pracovní vodiče a výchozí hodnoty pro jeho určení Materiál izolace PVC 70 C Menší než 300 mm 2 PVC 70 C Větší než 300 mm 2 PVC 90 C Menší než 300 mm 2 PVC 90 C Větší než 300 mm 2 EPR/ XPE Pryž 60 C Minerální s PVC Minerální holá Počáteční teplota p Konečná teplota k Měď Hliník k pro materiál vodičů Cínem pájené spoje měděných vodičů Ochranný vodič Pro ověření tepelného namáhání ochranného vodiče se bere v úvahu minimální zkratový proud I p mezi pracovním vodičem a neživou částí v nejvzdálenějším místě uvažovaného obvodu, bez ohledu na to, jaký typ ochranného přístroje je použit. Poruchový proud I p se vypočítá podle

373 Ověření není třeba provádět, jestliže průřezy ochranných vodičů odpovídají tab ČSN ed. 3, tj. pro takové případy, kdy pro průřezy pracovních vodičů do 16 mm 2 včetně jsou průřezy ochranných vodičů rovny průřezu pracovních vodičů, pro průřezy od 16 mm 2 do 35 mm 2 včetně jsou rovny 16 mm 2 a pro průřezy vyšší než 35 mm 2 jsou vyšší než polovina průřezu pracovních vodičů. 5.3 Pracovní vodiče Ověření závisí na charakteru ochranného přístroje: Jestliže je ochrana zajišťovaná jističi, nesmí tepelné namáhání, které jistič předtím než zkrat odpojí, překročit hodnotu rovnou k 2 S 2. Proud, který je třeba vzít v úvahu, je maximální proud na začátku jištěného vedení (výpočet viz ) a je roven: třífázovému zkratovému proudu I k3, pokud jde o třífázový obvod, dvoufázovému zkratovému proudu I k2, pokud jde o obvod mezi dvěma fázemi, jednofázovému zkratovému proudu I k1, pokud jde o obvod mezi fází a nulovým vodičem. Pokud vybavení jističe není úmyslně zpožděno, většinou není nutno tepelné zatížení pracovních vodičů ověřovat. Podle hodnot proudu uvedených na přístroji se ověřuje, zda přístroj je schopen maximální zkratový proud odpojit a zda minimální zkratový proud je alespoň rovný okamžitému vybavovacímu proudu jističe. Jestliže je ochrana zajišťován pojistkami, doby tavení pojistky t odpovídající minimálnímu zkratovému proudu vzniklému při zkratu na konci vedení musí splňovat podmínky odstavce 5.1. V úvahu se berou tyto proudy: jednofázový zkratový proud I k1 u obvodů s rozvedeným nulovým vodičem, dvoufázový zkratový proud I k2 u obvodů, ve kterých nulový vodič není rozveden. Ve všech případech jsou zkratové proudy počítány, jak je uvedeno ve 3.2. V případech paralelních vodičů je přípustné tepelné namáhání ověřováno pro průřez jediného vodiče (viz 3.4). Poznámka: V žádném případě se hodnoty proudu menšího než je minimální zkratový proud při zkratu na konci vedení neberou v úvahu; takový proud by totiž vznikl pouze při nedokonalém zkratu. Podle běžné zkušenosti se však takový nedokonalý zkrat velmi rychle přemění ve zkrat dokonalý, jenž se pak okamžitě odpojí. Postačí tedy přesvědčit se, zda minimální proud počítaný, jak je uvedeno ve 3.2 pro zkratové proudy a ve 4.2 pro poruchové proudy, zaručuje funkci ochranného přístroje do doby, která je s vypočítaným zkratovým proudem slučitelná z hlediska tepelného namáhání vodičů nebo, zda přístroj zajišťuje též ochranu automatickým odpojením v dobách předepsaných pro tyto případy (tab. 41.1ČSN ed. 2, viz též tab. 18 ve 4.2 pro síť TN a tab. 22 ve 4.4 pro síť IT). 367

374 6. Úbytky napětí ve vedení Úbytky napětí se počítají pomocí tohoto vzorce: U úbytek napětí, V L U b cos Lsin S b je součinitel, který je pro trojfázové obvody roven 1 a pro jednofázové obvody 2 Poznámka: Trojfázové obvody se zcela nevyváženým středem (např. pouze s jednou zatíženou fází) se považují za jednofázové obvody. je rezistivita vodičů v normálním provozu (je možno počítat 1,20 násobek rezistivity při 20 C (viz kapitolu 7), L je jednoduchá délka vedení, m, S průřez vodičů, mm 2, cos je účiník - při nedostatku přesnějších údajů je možno uvažovat pro jistotu účiník 0,8 (sin = 0,6), je lineární reaktance vodičů (viz kapitola 7), I B proud použitý ve vedení, A, Poměrný úbytek napětí v procentech je roven: U u 100 U o je napětí mezi fází a nulovým bodem (fázové napětí), V. Ještě jednou je třeba připomenout, že délka vedení je délka jednoho vodiče vedení. Příklady: U o I B Obr. 13: Jednofázové vedení Obr. 14: Trojfázové vedení Tabulka 25 uvádí délky jednofázového vedení 230 V s vodiči s měděnými jádry odpovídající úbytku napětí 1% při cos = 1(pro vodiče s hliníkovými jádry se uvedená délka musí vynásobit 0,625). 368

375 Pro trojfázové obvody se uvedené délky násobí součinitelem 2. Pro úbytek napětí N % se délky násobí N. Takže pro maximální délky vedení, aby nebyly překročeny předepsané úbytky napětí v jednotlivých částech rozvodů a jednotlivých obvodech bytových domů platí, že délky uvedené v tab. 25 musí být násobeny těmito součiniteli: Maximální délky vedení mezi přípojkovou skříní a rozváděčem (rozvodnicí) za elektroměrem se získají z hodnot podle tab. 25, násobí-li se: Světelné a smíšené rozvody Rozvody jiné než světelné Jednofázové obvody 2 3 Trojfázové obvody 4 6 Maximální délky obvodů od bytové rozvodnice za elektroměrem až ke spotřebičům se získají z hodnot podle tab. 25, násobí-li se: Světelné obvody Obvody pro vařidla Ostatní obvody a topidla Jednofázové obvody Trojfázové obvody Motorové obvody Jestliže instalace napájí motory, může být třeba ověřit, zda úbytek napětí při záběrovém proudy, který vzniká při spuštění motoru není větší než je pro rozběh motoru přípustné. Úbytek napětí se tedy zjistí tak, že se při výpočtu nahradí proud použitý ve vedení I B proudem odvozeným z výkonu motoru (viz kapitolu 1) a poměrného záběrového proudu. Nejsou-li k dispozici přesnější údaje bere se záběrový proud rovný 6I a a úbytek napětí způsobený všemi motory, které se mohou rozbíhat současně, že nesmí překročit 15 %. Rovněž je třeba se ujistit, že výkon vyžadovaný při rozběhu motoru není větší než výkon napájecích zdrojů; jinak je třeba počítat i s úbytkem napětí ve zdroji. 369

376 Tab. 25: Délky jednofázového vedení (vodiče s měděnými jádry) 230 V odpovídající úbytku napětí 1 % při cos = 1 (délky jsou uvedeny v metrech) 370

377 7. Hodnoty rezistivit a reaktancí vodičů 7.1 Rezistivity vodičů Hodnoty rezistivit, které se pro různé případy berou v úvahu, jsou uvedeny v tab. 26. Tab. 26 Hodnoty rezistivit, jak se berou v úvahu pro jednotlivé výpočty 7.2 Reaktance vodičů Při nedostatku jiných, přesnějších údajů je možno považovat reaktanci vodičů kabelového vedení nn za rovnu 0,08 m /km. (Reaktance venkovního vedení provedeného samostatnými vodiči může být dvojnásobná). Literatura ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana před nadproudy ČSN ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení - Elektrická vedení UTE C : 1992 Méthode simplifiée pour la détermination des sections de conducteurs et choix des dispositifs de protection (Zjednodušená metoda pro určení průřezu vodičů a volba ochranných přístrojů), I'Union technique de I'Electricité, Paris Kříž, M.: Dimenzování a jištění elektrických zařízení tabulky a příklady. Praha, IN-EL

378 Výběr jisticích a spínacích prvků při návrhu rozvaděče Petr Bohušík Schneider Electric CZ, s. r. o. Při návrhu rozvaděče musí projektant, velmi zjednodušeně, zajistit bezpečnost a funkčnost celé instalace. V praxi to znamená vzít v úvahu požadavky spousty norem a skloubit je s požadavky investora. Tyto jsou často samozřejmě protichůdné. V principu platí, že přístrojové normy jsou určeny výrobcům přístrojů a projektanti se řídí normami instalačními. Schneider Electric, jako výrobce přístrojů, dbá na splnění nároků všech přístrojových standardů. Nad to, využívá svou 40letou zkušenost s vývojem modulárních přístrojů a dává svým přístrojům vlastnosti, které převyšují základní požadavky norem. Díky tomu je návrh a výběr přístrojů jednodušší a snižuje se jeho chybovost. Celá instalace je pak bezpečnější a spolehlivější jak při provozu, tak i při poruše. Vliv okolní teploty na provoz modulárních přístrojů Jedním z aspektů návrhu rozvaděče je výpočet nebo alespoň zohlednění, tepelných výkonových ztrát instalovaných přístrojů a z nich vyplývající nežádoucí oteplení rozvaděče. Toto je typicky jedna z oblastí, která neřešená během návrhu, snižuje funkčnost rozvaděčů. Každý rok, s příchodem teplejšího počasí se na nás obrací koncoví uživatelé s požadavkem objasnění příčiny vypadávání jejich jističů. Vliv teploty okolního vzduchu na vypínací charakteristiky jističů popisuje přístrojová norma ČSN EN a pro přístroje obsluhované nepoučenými osobami ČSN EN Podle těchto norem je referenční kalibrační teplota jističů 30 C. Rozvaděče ale běžně provozujeme, v souladu s ČSN EN , při teplotě 40 C. Při této teplotě je snížena jmenovitá hodnota proudu jističe o cca 6 % a jsou-li jističe namontovány v těsné blízkosti, tak o dalších 20 %. 16A jistič má v tomto případě hodnotu jen 12 A. Každý prvek instalovaný v rozvaděči má nějakou vnitřní impedanci a vydává ztrátové teplo o výkonu ZI 2. Toto teplo je potřeba odvést a samozřejmě taky zaplatit. Modulární jističe Acti 9 od Schneider Electric mají o 20 % nižší ztrátový výkon oproti běžným jističům. Díky tomu jsou jejich teplotní charakteristiky mnohem plošší a zároveň umožňují nastavení referenční teploty na 50 C. Díky těmto parametrům je možné vliv okolní teploty na vypínací charakteristiku jističů Acti 9 zcela zanedbat. 16A jistič má jmenovitou hodnotu 16 A i při 50 C. 372

379 Obr. 1: Povinností výrobce je uvedení kalibrační teploty na těle přístroje pokud se liší od obecné hodnoty 30 C. Bezpečné odpojení a izolace přiřazených obvodů Další důležitou vlastností jističů je jejich použitelnost pro bezpečné odpojení podle normy ČSN EN Jedná se o bezpečnou izolaci odpojeného obvodu od zdroje elektrické energie. Podle zásad této normy musí přístroj poskytovat jednoznačnou informaci o stavu odpojených kontaktů. Tato je poskytována buďto přímým pohledem na odpojenou proudovou dráhu, nebo prostřednictvím ovládacího mechanizmu. U většiny spínacích prvků je toto řešeno popisem 0 OFF, který je součástí ovládací páčky. Norma vyžaduje minimum mechanické vůle, která by zpochybňovala jednoznačnost polohy ovládací páčky a tím i informaci o skutečném stavu kontaktů. Představme si situaci, při které nedošlo k vypnutí jističe díky jeho špatné volbě nebo na konci jeho životnosti. Vypnutí zajistí předřazený prvek a kontakty tohoto jističe zůstanou přitaveny. Ovládací páčku sice nedostaneme do krajní vypnuté polohy, ale nápis 0 OFF se částečně objeví. Jistič (jen zdánlivě) vypneme a při zapnutí předřazené ochrany je malér na světě. Tento problém řeší nová řada jističů Acti 9 tím, že popis 0 OFF není jen popisem ovládací páčky, ale je přímo součástí pohyblivých kontaktů jističe. Takto je vždy zajištěna nezpochybnitelná informace a skutečném stavu kontaktů. Pokud zůstanou kontakty jističe zablokovány v zapnutém stavu, je sice možné částečně pohnout ovládacím mechanismem, ale v žádném případě se neobjeví informace, která by uvedla obsluhu v omyl. Tuto patentovanou vlastnost nazýváme VisiSafe a je součástí jističů i proudových chráničů Acti

380 Obr. 2: VisiSafe záruka bezpečného odpojení Jištění proudových chráničů Jedním z požadavků norem řady ČSN EN je prokázání uváděných vlastností jisticích a spínacích přístrojů zkouškou. Jde o požadavky na koordinaci ochran, selektivitu přístrojů, vypínací a výdržné proudy přístrojů, kaskádování jističů, apod. Tím jsou garantovány vlastnosti celé soustavy od vzduchového jističe za transformátorem až po modulární jistič v domovní rozvodnici. Všechny tyto vlastnosti jsou vždy zaručeny v rámci jednoho výrobce, který tyto vlastnosti odzkoušel. Podívejme se blíže na koordinaci přístrojů proudový chránič-jistič. Proudový chránič musíme jako každý jiný prvek v instalaci chránit před účinky přetížení a zkratu. Nezapomínejme, že proudový chránič nemá nadproudovou spoušť a na přetížení nereaguje. Proudové chrániče se vyrábí ve jmenovitých hodnotách A, které odpovídají jmenovitým hodnotám jističů. Pokud zanedbáme vliv harmonických (zejména 3. řádu) platí, že jmenovitá hodnota jističe je shodná nebo vyšší se jmenovitou hodnotou proudového chrániče. V ČSN EN jsou popsány druhy zkoušek, při kterých se prověřuje koordinace mezi jističi a proudovými chrániči v případech zkratů. V případě zkratu L-N je důležité, aby tuto prošlou energii proudový chránič bez újmy vydržel. Jak je to ale v případě reziduálního zkratu L-PE? I tady platí, že proudový chránič musí tyto proudy vydržet a není důležité, zda byl obvod přerušen jističem nebo proudových chráničem. Proto se tady uvádí parametr podmíněného zkratového proudu Inc nebo podmíněného zkratového reziduálního proudu I c. Tyto hodnoty se nejčastěji používají v normalizovaných velikostech 6000 a A. Tuto problematiku řeší Schneider Electric jen jedním, plně koordinovaným proudových chráničem. Důvodů je mnoho. Snížení skladových zásob, zjednodušení návrhu a vyloučení chyb, a taky fakt, že Schneider Electric nabízí modulární jističe až do velikosti 25 ka. Využitím vysoké omezovací schopnosti modulárních jističů bylo docíleno plné koordinace jediné řady proudových chrániče (iid) až do velikosti jmenovitého podmíněného zkratového proudu 374

381 25 ka. Mezní parametry nadproudů a zkratů jsou určeny jen předřazeným jističem a lze je při návrhu proudového chrániče zcela zanedbat. Obr. 3: Jistič ic60h a proudový chránič iid Acti 9 Spolehlivá a bezpečná instalace Možná by se zdálo, že způsob montáže a práce s modulárními přístroji nemusí zajímat toho, kdo rozvaděč navrhuje. Z mnoha důvodů to není docela pravda. Jednak se vyhneme komentáři výrobců rozvaděčů typu: tomu chlapovi, co to navrhnul, bych, ale hlavně můžeme zabránit nežádoucí improvizaci při jejich výrobě. Jedná se o zdánlivé drobnosti jako je možnost připojení propojovací lišty a vodiče zároveň, nebo připojitelnost dvou různých vodičů odlišného průřezu nebo konstrukce do jedné svorky. Praxe navíc ukazuje, že až 30 % přístrojů je během výroby přemístěno nebo zaměněno. Je tedy nutné s přístroji na DIN liště manipulovat a měnit jejich zapojení. Zkuste například splnit požadavky provozovatelů distribučních sítí na připojení odběrného místa s dvousazbovým měřením. Přímo ve schématu (viz stránky E.ON, ČEZ, PRE,...) je nakresleno odbočení ze svorky jističe silového přívodu (např. 16 mm 2 ) do svorky jističe řídicího obvodu HDO a elektroměru (zpravidla max. 2,5 mm 2 ). 375

382 Obr. 4: Zapojení elektroměru dle požadavků distributora el. energie E.ON Bez přídavné svorky nemáte možnost toto u běžného jističe vyřešit. Provedení modulárních jističů a proudových chráničů Acti 9 odpovídá na tyto požadavky zapojení a montáže. Design dvojité zdířkové svorky umožňuje snadné a spolehlivé zapojení dvou vodičů různého průřezu a konstrukce (plný, slaněný) do jedné svorky. Obr. 5: Propojovací lišta je umístěna ve spodním otvoru svorky a přední otvor je určený pro zapojení vodiče. Na rozdíl od provedení svorky pro propojovací lišty typu vidlička, která se umisťuje v přední části a vodiče za ní, takto provedená svorka zcela vylučuje chybné zapojení vodiče. Odpadá tak situace, kdy už máte vydrátovanou rozvodnici, ale musíte doplnit vodič do zadní svorky, jejíž polohu jen odhadujete. 376

383 Obr. 6: Provedení dvojité zdířkové svorky umožňuje různou kombinaci vodičů průřezů 1 až 16 mm 2 ve společné svorce nebo zapojení samotného vodiče až do průřezu 35 mm 2. Změnu si vyžádalo také upnutí jističe na DIN liště. Pozornost se dosud věnovala jen existenci zámků uchycení jističů, které dovolovaly jejich vyjmutí z řady bez nutnosti demontáže propojovací lišty. V praxi jsou ale tyto zámky vzadu, a pokud je rozvaděč již zapojen, jsou velmi těžko přístupné. Nové modulární přístroje mají tyto zámky umístěny na přední horní hraně krytu a jsou tedy vždy přístupné manipulaci. Výrazně se zkracuje montáž a demontáž přístroje, která navíc nevyžaduje použití dalších nástrojů. Stačí přiložit dva prsty k zámku jističe a bezpečně ho usadit v rozvaděči. Obr. 7: Zámky uchycení jističe, které jsou přístupné z jeho čelní strany 377

384 Efektivita, jakou si zasloužíte Zkušenosti pěti generací miniaturních jističů a 40 let jejich výroby umožnilo navrhnout modulární systém, který splňuje i ty nejnáročnější požadavky. Moderní technologie s 22 světovými patenty optimalizuje časové nároky na práci profesionálů. Nový systém nabízí řešení pro všechny typy koncových rozvodů. Je vhodný i pro ta nejnáročnější prostředí a poskytuje uživatelům nákladově efektivní elektrické instalace s nulovými nároky na údržbu. Nová generace modulárních přístrojů nese jméno Acti

385 Program pro návrh a výpočet elektrických sítí NN Ecodial Advance Calculation CZ V4.25 Leoš Kabát Schneider Electric CZ, s.r.o. Projektanti se často setkávají s problematikou správného dimenzování a optimalizace silnoproudých rozvodů nn. Právě jim je pro usnadnění jejich práce určen výpočetní program Ecodial Advance Calculation CZ V4.25, který představuje nejnovější verzi programu a úspěšně tak navazuje na předchozí verzi programu s označením My Ecodial. Program počítá a optimalizuje elektrické rozvody s ohledem na: použité normy, úbytek napětí, ochranu proti přetížení a zkratu, ochranu osob před nebezpečným dotykem, koordinaci, selektivitu a kaskádování ochran, atd. V přehledném okně programu má projektant k dispozici parametry všech prvků elektrické sítě, schéma zapojení, charakteristiky ochranných prvků a výsledky. 379