Systém zásad proti praní špinavých peněz. Str. 01

Transkript

1 Str. 01 Systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Společnost Moneychange s.r.o. vydává následující vnitřní předpis: I. OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Východiska (1) V souladu se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu povinen vytvořit a dodržovat systém vnitřních zásad při zamezování legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen Zásady ). Proto společnost přijímá tento vnitřní předpis. (2) Při zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, včetně identifikace a kontroly klienta, společnost přihlíží k uznávaným a osvědčeným principům a postupům (dále jen uznávané standardy )v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen AML ) vyhlašovaným Českou národní bankou. 2 Obecné vymezení pojmů (1) Legalizací výnosů z trestné činnosti (dále jen legalizace výnosů ) se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Uvedené jednání spočívá například: a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku a nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, c) v nabytí, držbě, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti,

2 Str. 02 d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného v bodu a), b) nebo c). (2) Financování terorismu je a) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu, nebo b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění, nebo c) financování šíření zbraní hromadného ničení, kterým se rozumí shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva. (3) Obchodním vztahem se rozumí smluvní vztah mezi společností a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění. Obchodním vztahem se pro účely tohoto vnitřního předpisu vždy rozumí smluvní vztah založený smlouvou uzavřenou mezi společností a klientem o poskytování platebních služeb. (4) Obchodem se rozumí každé jednání společnosti s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služeb této jiné osobě. (5) Příkazem klienta se rozumí každý jeho úkon, na jehož základě má společnost nakládat s jeho majetkem. (6) Klientem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, a) se kterou společnost uzavřela obchodní vztah nebo se kterou o uzavření obchodního vztahu jedná, b) se kterou společnost uskutečňuje obchod nebo o uskutečnění obchodu jedná,

3 Str. 03 c) od které obdržela příkaz k určenému nakládání s majetkem této osoby. (7) Průkazem totožnosti se rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození, a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. (8) Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je: a) u obchodní korporace fyzická osoba, 1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, 2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, 3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo 4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3, b) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností fyzická osoba, 1. která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv, 2. která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo 3. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2, c) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení

4 Str zakladatele, 2. svěřenského správce, 3. obmyšleného, 4. osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a 5. osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti. (9) Politicky exponovanou osobou se rozumí a) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci, b) fyzická osoba, která je 1. osobou blízkou k osobě uvedené v písmenu a), 2. společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo 3. skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, o kterých je povinné osobě známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a).

5 Str. 05 (10) Neprůhlednou vlastnickou strukturou se rozumí stav, kdy nelze zjistit, kdo je skutečným majitelem klienta a) z výpisu z obchodního rejstříku, jiné obdobné evidence země sídla zahraniční osoby, která není zapsána do obchodního rejstříku v České republice, a není-li v zemi sídla této zahraniční osoby taková evidence, pak z úředně ověřené společenské smlouvy, nebo b) z jiné listiny, kterou byla zahraniční osoba založena a která obsahuje všechny její změny, anebo c) z důvěryhodného zdroje, na který se společnost důvodně spoléhá. (11) Zemí původu se rozumí a) u fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k trvalému nebo jinému pobytu, b) u právnické osoby, která podléhá povinnostem podle 25 odst. 4 zákona či obdobným povinnostem, stát, ve kterém má své sídlo, c) u právnické osoby, která nepodléhá povinnostem podle 25 odst. 4 zákona či obdobným povinnostem, stát, ve kterém má své sídlo, a současně všechny státy, v nichž má pobočku, organizační složku nebo provozovnu. 3 Podezřelý obchod (1) Podezřelým obchodem se rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat. (2) Podezřelým obchodem může být zejména obchod, který se vyznačuje některým z uvedených znaků: a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

6 Str. 06 d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody, e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, g) platba nebo inkaso peněžních prostředků, která je vyžadována v hotovosti, svou výší hotovostní platby neodpovídá obchodním zvyklostem klienta, h) u jednoho klienta dochází v krátkém časovém horizontu k většímu počtu obchodů těsně pod hranicí ,- EUR, i) platby peněžních prostředků jsou realizovány u více rozdílných klientů na totožný účet, j) podezření, že klient zastírá své jednání ve prospěch třetí osoby, k) problémy s identifikací klienta nebo její odmítnutí, totéž platí při problémech s identifikací klienta, za nějž jedná zástupce, l) realizovaná transakce je pro klienta netypická, m) klient při jednání se zaměstnanci společnosti vykazuje známky zvýšené nervozity, n) klient je doprovázen a sledován, o) finanční prostředky jsou přenášeny nezvyklým způsobem (igelitové tašky, kapsy oděvu), p) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, q) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo r) klient je osobou, vůči které se uplatňují omezující opatření stanovené rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, s) zaměstnanec společnosti má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi. (3) Podezřelým je obchod vždy, pokud

7 Str. 07 a) klientem nebo skutečným majitelem je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí b) předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, nebo c) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná. 4 Kontaktní osoba (1) Kontaktní osobou se rozumí osoba, která ve společnosti zajišťuje plnění oznamovací povinnosti podle 18 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a která zajišťuje průběžný styku s Finančně analytickým úřadem (dále jen FAÚ ). (2) Kontaktní osobou je zaměstnanec společnosti, který byl ředitelem společnosti určen k výkonu činnosti kontaktní osoby. (3) Kontaktní osoba bude zabezpečovat následující činnosti: a) přijímat a analyzovat přijatá Interní hlášení podezřelého obchodu s cílem vyhodnotit, zda se skutečně jedná o podezřelý obchod, b) předávat Oznámení podezřelého obchodu FAÚ nejpozději do 5 kalendářních dnů od zjištění, resp. provedení podezřelého obchodu, c) v případě nebezpečí z prodlení informovat o podezřelém obchodu okamžitě FAÚ a zjišťovat, zda je nutné zajistit odklad splnění příkazu, d) zjišťovat čas přijetí oznámení na FAÚ a v případě, že je nutné zajistit odklad splnění příkazu, sdělit tuto skutečnost zaměstnanci, který zpracoval Interní hlášení podezřelého obchodu a řediteli společnosti, e) informovat ředitele společnosti o informacích postoupených FAÚ, f) vést evidenci Interních hlášení podezřelého obchodu přijatých v rámci společnosti (včetně uvedení, kdo v této věci rozhodl, kdy a z jakých důvodů o těchto obchodech rozhodl), g) vést evidenci Oznámení podezřelého obchodu odeslaných FAÚ společností (včetně uvedení, kdo v této věci rozhodl, kdy a z jakých důvodů o těchto obchodech rozhodl),

8 Str. 08 h) vést evidenci Interních hlášení podezřelého obchodu, které kontaktní osoba nevyhodnotila jako podezřelé obchody, a které proto nebyly odeslány FAÚ (včetně uvedení kdo, v této věci rozhodl, kdy a z jakých důvodů o těchto obchodech rozhodl), i) vést evidenci odkladů splnění příkazu klienta, j) zabezpečit archivaci veškeré dokumentace týkající se podezřelých obchodů společnosti, k) vést seznam klientů společnosti, kteří jsou politicky exponovanými osobami, l) zabezpečit zpřístupnění identifikačních údajů o klientech a obchodech podléhajících identifikační povinnosti FAÚ a České národní bance, m) vést jednání s FAÚ a Českou národní bankou v souvislosti s ochranou společnosti před legalizací výnosů z trestné činnosti a financováním terorismu, n) sledovat aktuální vývoj v oblasti AML (zejména sankcionované a rizikové subjekty) a Doporučení Financial Action Task Force on Money Laundering a ostatních mezinárodních organizací činných v oblasti AML, o) sledovat soulad vnitřních předpisů společnosti a platných legislativních přepisů proti praní špinavých peněz, p) zabezpečovat provádění vstupních školení všech nových zaměstnanců v problematice legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, q) zabezpečovat provádění každoročních školení všech zaměstnanců a dalších osob, které poskytují společnosti služby a které se při poskytování služeb mohou setkat s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, v problematice zamezení zneužití společnosti k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, r) zajišťovat vedení záznamů o tom, kteří zaměstnanci absolvovali školení a v jakých termínech. (4) K naplnění činností podle odstavce (3) je kontaktní osoba oprávněna: a) vyžadovat od všech oddělení a zaměstnanců informace a kopie dokladů týkající se obchodů prověřovaných z podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, b) vyžadovat součinnost od jednotlivých oddělení a zaměstnanců společnosti.

9 Str. 09 (5) Kontaktní osobou je s účinností od, finanční ředitel. Kontakt na kontaktní osobu: , tel: , mobil: II. IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA 5 Provedení identifikace (1) První identifikaci klienta provádí společnost vždy při vzniku obchodního vztahu, tj. vždy při uzavření smlouvy o poskytování platebních služeb s klientem, nebo když je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1.000,- EUR. (2) Jestliže první identifikaci klienta brání vážné důvody, může takovou identifikaci provést notář anebo v přenesené působnosti krajský úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností ( 8). (3) Pokud byla v rámci obchodního vztahu s klientem již dříve před uskutečněním obchodu provedena identifikace klienta 5 odst. 2, ověří se při realizaci obchodu pouze totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Totožnost se v těchto případech ověřuje předložením průkazu totožnosti jednající osoby nebo úředním ověřením pravosti podpisu jednající osoby nebo ověřením podpisového vzoru klienta založeného ve společnosti. (4) Identifikace klienta se provádí vždy, když je obchod realizovaný s klientem vyhodnocen jako podezřelý obchod. 6 Identifikační údaje (1) Identifikačními údaji se u fyzické osoby se rozumí: a) jméno a příjmení, případně všechna jména a příjmení, b) rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, c) místo narození, d) pohlaví, e) trvalý nebo jiný pobyt. f) státní občanství, g) jde-li o fyzickou osobu provozující podnikatelskou činnost, též zjištění její firmy, odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, místa podnikání a identifikačního čísla. (2) Identifikačními údaji se u právnické osoby rozumí:

10 Str. 10 a) Název právnické osoby, včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, b) sídlo, c) identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, d) seznam členů statutárního orgánu, e) údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu., (3) Identifikačními údaji se u svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti rozumí a) jeho označení, b) identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle odst. 1nebo odst.2. 7 Postup při identifikaci klienta (1) Základní odpovědnost za získávání identifikačních údajů klienta spočívá na zaměstnanci navazujícím smluvní vztah s klientem. Zaměstnanec získává identifikační údaje o klientovi při jednání o založení obchodního vztahu mezi klientem a společností, přičemž před uzavřením smluvního vztahu musí být zjištěny identifikační údaje v rozsahu dle 6. (2) Odpovědný zaměstnanec společnosti při identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, zaznamená identifikační údaje klienta, ověří identifikační údaje klienta z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popř. orgán, který průkaz totožnosti vydal a dobu jeho platnosti. Odpovědný zaměstnanec také ověří shodu podoby klienta s vyobrazením v průkazu totožnosti. Odpovědný zaměstnanec pořídí kopii průkazu totožnosti předloženého klientem, podle kterého provedl ověření identifikačních údajů, přičemž vyzve klienta k potvrzení souhlasu s pořízením kopie jeho průkazu totožnosti podpisem na zhotovené kopii (3) Odpovědný zaměstnanec společnosti při identifikaci klienta, který je právnickou osobou, zaznamená identifikační údaje této právnické osoby, ověří identifikační údaje právnické osoby z dokladu o její existenci a ověří identifikační údaje fyzické osoby jednající jménem právnické osoby. Při ověření identifikačních údajů fyzické osoby jednající jménem právnické osoby postupuje zaměstnanec dle odst. (2). Pokud je statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou klienta jiná právnická osoba, zaznamená odpovědný zaměstnanec i její identifikační údaje.

11 Str. 11 (4) Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce stejně jako v případě přímého účastníka obchodu a dále předložením plné moci s úředně ověřeným podpisem zastupovaného klienta. (5) Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka stejně jako v případě přímého účastníka obchodu. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného, opatrovník předloží i příslušné rozhodnutí soudu. (6) Jestliže se při uzavírání obchodu zjistí nebo vznikne podezření, že účastník obchodu nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu nebo v zájmu třetí osoby, vyzve zaměstnanec společnosti jednající osobu, aby osobu, v jejímž zájmu jedná identifikovala a případně doložila plnou moc k jejímu zastupování. (7) Identifikační doklady předložené klientem k prokázání správnosti identifikačních údajů musí být platné v době uzavření smlouvy s klientem i v době provedení obchodu. (8) Jestliže platný průkaz totožnosti klienta neobsahuje všechny identifikační údaje, jsou tyto údaje nahrazeny prohlášením klienta, kdy klient tyto údaje sdělí zaměstnanci společnosti. Jestliže zaměstnanec společnosti zařadí klienta do rizikové kategorie B, vyžádá od klienta písemné prohlášení o chybějících identifikačních údajích. U klienta zařazeného do kategorie C se vždy vyžaduje předložení jiného dokladu totožnosti, ve kterém bude chybějící identifikační údaj obsažen. (9) V rámci identifikace klienta odpovědný zaměstnanec vždy zjistí a zaznamená, zda klient je politicky exponovanou osobou nebo zda je osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. Zjištění, zda je klient politicky exponovanou osobou se provádí postupem dle 8. Zjištění, zda klient je veden na seznamu sankcionovaných osob, se provádí prostřednictvím porovnání shody identifikačních údajů klienta, osob, které jsou oprávněny jednat jménem klienta, případně i skutečného majitele klienta, pokud je takto zjištěn, proti seznamu sankcionovaných osob ( 29). V případě zjištění, že klient je osobou vedenou na seznamu sankcionovaných osob, oznámí zaměstnanec tuto skutečnost kontaktní osobě. (10) Při sjednávání obchodního vztahu s klientem bude zaměstnancem společnosti vytvořena zákaznická složka, ve které budou obsaženy identifikační údaje a informace získané od klienta a další relevantní informace o klientovi. Součástí zákaznické složky bude též hodnocení rizikovosti klienta (označení míry rizikovosti bude uváděno pouze u kategorie B, C). Do zákaznické složky klienta mají přístup

12 Str. 12 všichni zaměstnanci společnosti jednající přímo s klientem, kontaktní osoba, ředitel a jednatel společnosti. (11) Byla-li provedena identifikace a další úkony spojené s identifikací, doklady získané identifikací musí být uloženy ve složce klienta ve společnosti. Do doby, než dojde ke shromáždění dokladů nezbytných k identifikaci, neprovede společnost s takto identifikovanou osobou žádný obchod. (12) Zaměstnanec, který s klientem sjednal obchodní vztah, bude v průběhu trvání obchodního vztahu kontrolovat platnost a úplnost získaných údajů o klientovi a v případě změn nebo nových údajů provádět jejich aktualizaci. (13) Při shromažďování identifikačních údajů o klientech fyzických osobách jsou zaměstnanci společnosti povinni dodržovat příslušná ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8 Zjištění politicky exponované osoby (1) Při identifikaci klienta společnost zjišťuje, zda se v případě klienta jedná o politicky exponovanou osobu. Zjištění, zda se jedná o politicky exponovanou osobu, provádí zaměstnanec, který navazuje obchodní vztah s klientem. Pro zjištění politicky exponované osoby se používá AML dotazník. (2) Na základě údajů a podkladů poskytnutých klientem při jednání o uzavření obchodního vztahu zaměstnanec ověřuje, zda je splněn některý z parametrů definice politicky exponované osoby. Teprve v případě, že klient splňuje některý z parametrů definice politicky exponované osoby, zaměstnanec provede podrobné zjištění a vyhodnocení, zda se v případě klienta jedná o politicky exponovanou osobu. (3) Pro účely podrobného zjištění zaměstnanec vyžaduje od klienta informace a podklady k jeho povolání, pracovní pozici, funkčnímu zařazení, k pracovní pozici jeho příbuzných a další údaje, které mohou vést ke zjištění, zda je klient politicky exponovanou osobou. Zaměstnanec dále z veřejně dostupných zdrojů na Internetu provede ověření klienta a údajů o jeho osobě. (4) V případě, že zaměstnanec zjistí, že má být obchodní vztah uzavřen s klientem, který je politicky exponovanou osobou, předloží vždy takovýto návrh k posouzení řediteli. Je-li s klientem, který je politicky exponovanou osobou uzavřen obchodní vztah, je tento údaj uveden do osobní složky klienta a zaznamenán v informačním systému společnosti.

13 Str. 13 (5) S klientem, který je politicky exponovanou osobou, může být uskutečněn obchod pouze se souhlasem ředitele nebo jednatele společnosti. (6) Společnost vede seznam klientů společnosti, kteří jsou politicky exponovanými osobami. Za vedení a aktualizaci tohoto seznamu odpovídá Kontaktní osoba. 9 Identifikace při dálkovém přenosu dat (1) Identifikaci klienta lze provést při uzavírání obchodního vztahu v písemné formě a při realizaci obchodu na základě písemné smlouvy také bez fyzické přítomnosti klienta. (2) Identifikaci klienta společnost provádí v případech dle odst. (1) bez fyzické přítomnosti klienta, a to tak, že a) klient zašle společnosti kopie 1. příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje příslušné fyzické osoby, druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, 2. dokladu potvrzujícího existenci účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území státu Evropského hospodářského prostoru, b) první platba ze smlouvy se uskuteční prostřednictvím účtu podle písmene a) bodu 2. (3) Kopie dokladů dle odst. (2) písm. a) musí být pořízeny takovým způsobem, aby příslušné údaje byly čitelné a byla zajištěna možnost jejich uchování, a musí obsahovat i kopii vyobrazení identifikované fyzické osoby v průkazu totožnosti v takové kvalitě, aby umožňovala ověření shody podoby. (4) Podpis klienta nebo osoby jednající za klienta na písemné smlouvě dle odst. (1) musí být ověřen orgánem pověřeným legalizací (notář, advokát, obecní úřad, Czechpoint, zahraniční orgán pověřený legalizací). (5) V případech dle odst. (1), kdy dochází k uzavření písemné smlouvy elektronickým způsobem, společnost provádí identifikaci klienta bez fyzické přítomnosti klienta tak, že a) klient sdělí společnosti identifikační údaje podle 6 postupem stanoveným v obchodních podmínkách pro tento způsob uzavření smlouvy,

14 Str. 14 b) společnost ověří totožnost příslušné fyzické osoby u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. (6) Identifikaci postupem dle odst. (2) nebo odst. (5) lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže Společnost nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta. V případě, že zaměstnanec odpovědný za realizaci obchodního vztahu s klientem má podezření o totožnosti klienta, informuje kontaktní osobu, která rozhodne o dalším postupu při identifikaci tohoto klienta. 10 Listina o identifikaci Identifikace klienta prováděná společností může být nahrazena listinou o identifikaci vyhotovenou dle 10 zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Listina o identifikaci ). Při předložení listiny o identifikaci pak již společnost sama identifikaci klienta neprovádí. 11 Kontrola klienta (1) Kontrolu klienta provádí společnost vždy a) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah 1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty EUR nebo vyšší, 2. s politicky exponovanou osobou, nebo 3. s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou, b) při vzniku obchodního vztahu, a to nejpozději před uskutečněním transakce, c) v době trvání obchodního vztahu, d) pokud se jedná o podezřelý obchod, a to nejpozději před uskutečněním transakce, e) pokud částka platební transakce přesáhne ,- EUR, (2) Kontrola klienta zahrnuje a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,

15 Str. 15 b) zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele,, c) průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co je společnosti známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, d) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a e) v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku. (3) Při provádění kontroly klienta společnost zjišťuje a zaznamenává u a) skutečného majitele údaje k ověření jeho totožnosti a postup při jeho zjišťování, b) obmyšleného svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, který je určen na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva. (4) Doklady získané při kontrole klienta budou uloženy v zákaznické složce klienta. (5) Pro kontrolu klienta se používá AML dotazník. (6) Společnost průběžně během trvání obchodního vztahu provádí kontrolu klienta u všech klientů (dále průběžná kontrola klienta ). Při průběžné kontrole společnost aktualizuje údaje získané o klientovi při předcházejících kontrolách. Aktualizaci a vyhodnocení aktuálních údajů o klientovi provádí společnost na základě informací vedených v informačním systému společnosti o provedených obchodech klienta a jeho obvyklém obchodním chování, na základě informací získaných z veřejně dostupných zdrojů na internetu a dále na základě informací vyžádaných od klienta. Na základě průběžné kontroly klienta aktualizuje společnost zařazení klienta do příslušné kategorie rizikovosti klienta. (7) Průběžná kontrola klienta se provádí s ohledem na aktuální zařazení klienta do kategorie rizikovosti. U klientů kategorie A se průběžná kontrola klienta provádí při uskutečnění obchodu dle 13 odst. 4 nebo při podezření na změnu okolností

16 Str. 16 významných pro obchodní vztah se klientem dle zjištění při předchozí kontrole klienta. U klientů kategorie rizikovosti B a C se průběžná kontrola klienta provádí v rámci zvýšené kontroly klienta dle 13(7). (8) V době trvání obchodního vztahu s klientem kategorie rizikovosti A provádí společnost průběžnou kontrolu vždy, když je v souvislosti s prováděným obchodem splněna některá z následujících podmínek: a) jedná se o případ dle 13 odst. 1 nebo 13 odst. 2 písm. d) nebo písm. e), b) částka platební transakce v jednotlivém případě dosáhne částky ,- EUR, c) celkový obrat platebních transakcí klienta na platebním účtu klienta po dobu trvání obchodního vztahu dosáhne hodnoty ,- EUR, ,- EUR a dále při každém zvýšení celkového objemu o ,- EUR. 12 Postup provedení kontroly (1) Základní odpovědnost za provedení kontroly klienta spočívá na zaměstnanci navazujícím obchodní vztah s klientem. Zaměstnanec průběžně sleduje objemy, charakter, četnost a právní důvod obchodů uskutečňovaných klientem. Ke sledování neobvyklých charakteristik klienty uskutečňovaných obchodů se využívá informační systém společnosti. (2) V případě, že má být v rámci obchodního vztahu proveden obchod, u kterého je nutné provést kontrolu klienta, provede kontrolu klienta zaměstnanec, který navázal obchodní vztah s klientem. Zaměstnanec, který provádí vypořádání obchodu a který zjistí nutnost provedení kontroly, předá zaměstnanci odpovědnému za provedení kontroly klienta informaci o obchodu a důvodech pro provedení kontroly klienta. (3) Pozadí a cíl klientem realizovaných obchodů je prozkoumáván na základě dosavadních zkušeností s klientem a jeho obvyklých obchodů. Na tomto základě se posuzuje, zda obchod je nebo není pro klienta typický (tj. zda není v rozporu s charakterem jeho podnikání) a tudíž zda je nebo není podezřelý. (4) Pokud dojde ze strany klienta k výraznému růstu počtu nebo objemu obchodů v porovnání se srovnatelným obdobím v minulosti nebo v porovnání s odhadem zaměstnance vzniklým při navázání obchodního vztahu s klientem a analýze klienta, zaměstnanec vyžaduje zdůvodnění tohoto vývoje. (5) Před realizací neobvyklého obchodu je vyžadováno od klienta doložení právního a ekonomického pozadí obchodu.

17 Str. 17 (6) Při kontrole klienta odpovědný zaměstnanec společnosti vyžaduje od klienta podklady ke zjištění údajů o obchodu dle 11(2). Mimo dokumentů poskytnutých klientem získává odpovědný zaměstnanec společnosti údaje z veřejně dostupných zdrojů, zejména z elektronicky přístupných registrů (obchodní rejstříky, sbírka listin obchodního rejstříku, živnostenské rejstříky, katastr nemovitostí, atd.) a na základě těchto údajů provádí verifikaci údajů o klientovi dle podkladů poskytnutých klientem. 13 Rizikovost klienta (1) Na základě kontroly klienta při uzavírání obchodního vztahu provádí zaměstnanec navazující smluvní vztah s klientem vyhodnocení tohoto klienta z hlediska rizikovosti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (2) Při hodnocení rizikovosti klienta vychází zaměstnanec z následujících předpokladů: a) skutečnost, že některá ze zemí původu klienta nebo zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo státem, který společnost na základě svého hodnocení považuje za rizikový, b) skutečnost, že některá ze zemí původu osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo je státem, který společnost na základě svého hodnocení považuje za rizikový, c) zápis klienta, skutečného majitele klienta nebo osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy, d) neprůhledná vlastnická struktura klienta, e) nejasný původ peněžních prostředků klienta, f) skutečnosti vzbuzující podezření, že klient nejedná na svůj účet nebo že zastírá, že plní pokyn třetí osoby, g) neobvyklý způsob uskutečnění obchodu, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel zřízení účtu a předmět činnosti klienta, h) skutečnosti nasvědčující tomu, že klient uskutečňuje podezřelý obchod,

18 Str. 18 i) klient je politicky exponovanou osobou, j) jedná se o klienta, který deklaruje původ finančních zdrojů např. jako výhru hotovosti v kasinu, obdržení daru - hotovosti, získání dědictví, atd. k) klient je společností nevyvíjející ekonomickou činnost. (3) Na základě vyhodnocení předpokladů dle odstavce (2) zařadí zaměstnanec klienta do kategorie A, B nebo C podle míry rizikovosti klienta. Rozdělení se provádí na základě těchto kritérií: a) Kategorie A klient nesplňuje žádný z předpokladů uvedený v odstavci (2). b) Kategorie B klient splňuje některý z předpokladů uvedený v odstavci (2). c) Kategorie C klient splňuje dva a více předpokladů uvedených v odstavci (2). (4) Obchodní vztah s klientem zařazeným do kategorie A může být uzavřen zaměstnancem společnosti na základě pověření. Při uskutečňování obchodů s klientem zařazeným do kategorie A není nutné provádět zvýšenou kontrolu, ani není třeba uvádět vyhodnocení rizikovosti do zákaznické složky. Kontrola klienta se provádí pouze standardním způsobem v případech, kdy jsou splněny základní požadavky na provedení kontroly klienta. (5) Při uzavírání obchodního vztahu s klientem zařazeným do kategorie B musí být předem informován ředitel (v případě jeho nepřítomnosti, může být informován telefonicky). Nezamítne-li ředitel uzavření obchodního vztahu, může být obchodní vztah uzavřen zaměstnancem společnosti na základě pověření. Při uskutečňování obchodů s klientem zařazeným do kategorie B je nutno provádět zvýšenou kontrolu uskutečňovaných obchodů. (6) Obchodní vztah s klientem zařazeným do kategorie C může být uzavřen pouze jednatelem společnosti (pokud nebude klient předem objednán, budou mu, v případě nepřítomnosti jednatele, podepsané smluvní dokumenty zaslány poštou). Při uskutečňování obchodů s klientem zařazeným do kategorie C je nutno provádět zvýšenou kontrolu uskutečňovaných obchodů. V případě provádění obchodu s osobou zařazenou do kategorie C musí být vždy před provedením obchodu informován o tomto obchodu ředitel a kontaktní osoba a ředitel musí provedení tohoto obchodu s klientem kategorie C potvrdit. Kontaktní osoba pravidelně alespoň jedenkrát (1) ročně vyhodnocuje rizikové faktory vztahující se ke klientovi kategorie

19 Str. 19 C a na základě výsledku svého vyhodnocení předkládá řediteli doporučení k zachování nebo ukončení trvání obchodního vztahu s klientem kategorie C. (7) Zvýšenou kontrolou klienta se rozumí kontrola klienta zaměřená na ověřování údajů poskytovaných klientem a získání dodatečných informací vztahujících se ke klientovi. Při zvýšené kontrole zaměstnanec získává mimo údajů poskytnutých klientem údaje z veřejně dostupných zdrojů, zejména z elektronicky přístupných registrů (obchodní rejstříky, sbírka listin obchodního rejstříku, živnostenské rejstříky, katastr nemovitostí, atd.) a na základě těchto údajů provádí verifikaci údajů o klientovi dle podkladů poskytnutých klientem. Zvýšená kontrola zahrnuje standardní postupy identifikace a kontroly vymezené v tomto vnitřním předpise pro všechny klienty a dále: a) provedení kontroly při každém obchodu, a to bez ohledu na jeho hodnotu, b) pravidelné ověření údajů poskytnutých klientem při uzavření obchodního vztahu prostřednictvím formuláře AML dotazník, který je klientovi předkládán alespoň jednou ročně, c) ověření údajů o klientovi z veřejně dostupných registrů, a to alespoň jedenkrát ročně. 14 Neuskutečnění obchodu (1) V případě, že se klient odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne doložit plnou moc k jednání za klienta, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole, nebo z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, anebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů, předloží takovýto případ kontaktní osobě a řediteli. (2) Společnost neuzavře obchodní vztah nebo neprovede obchod a) s klientem, který je zapsán na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření, b) s klientem, jehož skutečný majitel nebo osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, jsou zapsáni na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření, c) s klientem, jehož osoby, které se společností jednají jménem klienta, jsou zapsány na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření,

20 Str. 20 d) s klientem, u kterého konečný příjemce předmětu obchodu nebo skutečný majitel osoby, se kterou klient uskutečňuje obchod, pokud jsou společnosti známi, jsou zapsáni na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření, e) s klientem, který neposkytne společností požadované identifikační údaje, f) s klientem, který neposkytne údaje a podklady požadované společností pro kontrolu klienta, g) s klientem, kterého nelze identifikovat nebo u něj není možné provést kontrolu v rozsahu vyžadovaném zákonem a tímto vnitřním přepisem, h) má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů, i) s klientem, který je politicky exponovanou osobou, v případě, že tímto klientem není doložen původ majetku užitého v obchodu, j) v dalších případech, kdy takto rozhodne ředitel. (3) Pokud v průběhu trvání nastane některá se skutečností uvedených v 14 odst. 2 společnost obchodní vztah s klientem ukončí. (4) Společnost dále ukončí obchodní vztah s klientem zařazeným v kategorii C, jestliže a) neposkytne údaje a podklady požadované společností pro zvýšenou kontrolu, b) odmítne se podrobit zvýšené kontrole, c) při provádění kontroly neposkytuje společnosti řádnou součinnost, d) neoznamuje společnosti změny ve svých identifikačních údajích, e) při provádění kontroly vznikne pochybnost o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů, f) v dalších případech, kdy takto rozhodne ředitel společnosti.

21 Str. 21 III. POSTUP PŘI ZJIŠTĚNÍ PODEZŘELÉHO OBCHODU 15 Vyhodnocení podezřelého obchodu (1) Vyhodnocení obchodu provádí v rámci kontroly klienta zaměstnanec navazující obchodní vztah s klientem. Při vyhodnocování obchodů přihlíží odpovědný zaměstnanec k charakteru obchodu a okolnostem jeho uskutečnění, charakteru a objemu obvyklých obchodů klienta a rizikovému profilu klienta. (2) Pokud zaměstnanec vyhodnotí obchod jako podezřelý, oznámí tuto skutečnost kontaktní osobě (osobně nebo telefonicky) a následně bez zbytečného odkladu zašle kontaktní osobě Interní hlášení podezřelého obchodu. Kontaktní osoba zaměstnanci oznamujícímu podezřelý obchod potvrdí přijetí Interního hlášení podezřelého obchodu např. telefonicky, em nebo faxem. (3) Interní hlášení podezřelého obchodu musí obsahovat a) údaje o zaměstnanci, který oznamuje podezřelý obchod, b) identifikační údaje klienta, kterého se oznámení týká, příp. identifikační údaje osoby, která jedná jménem klienta, kterého se oznámení týká, c) popis předmětu a podstatných okolností uzavření obchodu, tzn. takové údaje o klientovi a jeho obchodech, které kontaktní osobě umožní komplexní vyhodnocení, zda se jedná o podezřelý obchod, d) datum. (4) V případě, že hrozí zmaření nebo ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k financování terorismu, je podezřelý obchod zaměstnancem okamžitě oznámen telefonicky, em nebo faxem kontaktní osobě, které je současně zasláno Interní hlášení podezřelého obchodu. V tomto hlášení je zdůrazněn návrh odložit provedení obchodu. (5) Jakmile zaměstnanec ohlásí kontaktní osobě podezřelý obchod, tento obchod neprovede a vyčká dalších instrukcí kontaktní osoby. (6) V případě, že kontaktní osoba není dostupná, obrací se zaměstnanec s oznámením podezřelého obchodu na ředitele společnosti. Řediteli společnosti zaměstnanec také předá Interní hlášení podezřelého obchodu a jeho kopii současně zašle kontaktní osobě. (7) Kontaktní osoba vyhodnotí přijaté hlášení podezřelého obchodu. V případě důvodného podezření, že se jedná o podezřelý obchod, kontaktní osoba rozhodne, zda u obchodu hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním obchodu by mohlo být

22 Str. 22 zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu. V případě, že hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním obchodu by mohlo být zmařeno nebo podstatná ztíženo zajištění výnosu, je obchod odložen a okamžitě oznámen FAÚ písemně doporučeným dopisem, ústně do protokolu nebo elektronicky technickými prostředky zajišťujícími zvláštní ochranu přenášených údajů. O této skutečnosti informuje kontaktní osoba zaměstnance, který podezřelý obchod oznámil. Pokud nebezpečí zmaření nebo ztížení zajištění výnosu nehrozí, dá kontaktní osoba pokyn zaměstnanci k provedení obchodu. (8) Vyhodnocení, zda existuje nebezpečí, že bezodkladným splněním obchodu by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu, závisí na posouzení konkrétních okolností. Toto nebezpečí existuje zejména, jestliže a) prodleva s provedením obchodu nebude obvyklá způsobu realizace obchodů mezi společností a klientem a klient by v takovém případě mohl za účelem zakrytí podezřelého obchodu provádět jiné majetkové dispozice s předmětem obchodu, b) provedením obchodu by byly majetkové hodnoty převedeny do zahraničí, c) provedením obchodu by došlo k výplatě finančních prostředků v hotovosti. (9) Veškeré finanční aktivity sankcionovaných osob vyhodnotí kontaktní osoba jako podezřelé obchody. (10) Zaměstnanec nesmí informovat klienta o tom, že údaje týkající se jeho osoby a uskutečňovaného obchodu byly nahlášeny FAÚ. 16 Odklad splnění příkazu (1) Rozhodne-li kontaktní osoba o odložení splnění příkazu klienta, je povinna zaznamenat toto své rozhodnutí písemně a zajistit jeho okamžité doručení na FAÚ, včetně písemného potvrzení času přijetí nebo oznámení do protokolu podané přímo na FAÚ. (2) Po přijetí oznámení ze strany FAÚ je povinností kontaktní osoby neprodleně vyrozumět zaměstnance, který podezřelý obchod nahlásil, o datu a čase podání oznámení, ze kterého vyplyne doba, kdy nejdříve může být příkaz klienta splněn. (3) Pokud odložení příkazu klienta není možné, nebo když by takové odložení podle předchozího upozornění FAÚ nebo vlastních poznatků společnosti mohlo zmařit šetření podezřelého obchodu, společnost obchod provede a o provedení tohoto obchodu informuje FAÚ ihned po jeho provedení.

23 Str. 23 (4) Rozhodne-li kontaktní osoba o odložení splnění příkazu klienta, bude příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu splněn nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení FAÚ. Blokace příkazu klienta se zaznamenává do informačního systému společnosti. Kontaktní osoba neprodleně po oznámení podezřelého obchodu FAÚ zaznamená do informačního systému společnosti datum, hodinu a minutu, kdy FAÚ přijalo oznámení společnosti o podezřelém obchodu, a současně zaznamená časový údaj konce blokace. (5) Pokud FAÚ v průběhu lhůty dle 16 odst. 4 rozhodne o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nebude společností příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu po tuto prodlouženou dobu splněn. FAÚ může dobu pro splnění příkazu prodloužit nejdéle o další 2 pracovní dny. Blokace příkazu klienta na základě rozhodnutí FAÚ se zaznamenává do informačního systému společnosti. Kontaktní osoba neprodleně po přijetí rozhodnutí FAÚ zaznamená do informačního systému společnosti datum, hodinu a minutu přijetí rozhodnutí FAÚ o prodloužení doby odkladu splnění příkazu klienta, včetně uvedení způsobu jeho přijetí, a současně zaznamená časový údaj konce blokace. (6) Pokud FAÚ v průběhu lhůty dle 16 odst. 5 rozhodne o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u společnosti, nebude společností příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu po tuto dobu splněn. FAÚ může rozhodnout o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku až na dobu 3 pracovních dnů. Blokace příkazu klienta na základě rozhodnutí FAÚ se zaznamenává do informačního systému společnosti. Kontaktní osoba neprodleně po přijetí rozhodnutí FAÚ zaznamená do informačního systému společnosti datum, hodinu a minutu přijetí rozhodnutí o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, včetně uvedení způsobu jeho přijetí, a současně zaznamená časový údaj konce blokace. Obratem po provedení záznamu v informačním systému kontaktní osoba sdělí FAÚ vykonání rozhodnutí o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku a potvrdí čas, od něhož se počítá běh lhůty odkladu splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku. (7) Pokud FAÚ nesdělí společnosti ve lhůtě, na kterou byl příkaz klienta odložen nebo majetek klienta zajištěn, že FAÚ podal trestní oznámení, společnost po uplynutí této lhůty příkaz klienta provede. (8) Podal-li FAÚ trestní oznámení, odklad splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku se prodlužuje o 3 pracovní dny ode dne podání trestního oznámení. O podání trestního oznámení informuje FAÚ společnost před uplynutím lhůty pro odložení splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku. Blokace příkazu klienta

24 Str. 24 z důvodu podání trestního oznámení se zaznamenává do informačního systému společnosti. Kontaktní osoba neprodleně po přijetí oznámení FAÚ o podání trestního oznámení zaznamená do informačního systému společnosti datum, hodinu a minutu podání trestního oznámení, které jí bylo sděleno FAÚ, a současně zaznamená časový údaj konce blokace. (9) Pokud orgán činný v trestním řízení zahájeném na základě trestního oznámení FAÚ nerozhodne do 3 pracovních dnů ode dne podání trestního oznámení o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu, společnost po uplynutí této lhůty příkaz klienta provede. (10) Po dobu blokace příkazu klienta v informačním systému nelze příkaz klienta provést nebo vypořádat. Příkaz klienta je v informačním systému uzamčen pro jakékoli změny, s výjimkou zrušení blokace ze strany kontaktní osoby nebo ředitele. Zrušení blokace v informačním systému společnosti provede kontaktní osoba po uplynutí stanovených lhůt pro odložení splnění příkazu, není-li v průběhu příslušné doby společnosti doručeno rozhodnutí příslušných státních orgánů, ze kterých vyplývá povinnost společnosti provést další blokaci převáděných peněžních prostředků. Před zrušením blokace příkazu klienta v informačním systému informuje kontaktní osoba o této změně ředitele. 17 Oznámení podezřelého obchodu (1) Obchod, který kontaktní osoba vyhodnotí jako podezřelý, oznámí na stanoveném formuláři, včetně kopií dokumentace vztahující se k obchodu FAÚ bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, oznámí kontaktní osoba podezřelý obchod neprodleně po jeho zjištění. (2) Oznámení podezřelého obchodu lze podat a) prostřednictvím softwarové aplikace, b) písemně doporučeným dopisem na formuláři Oznámení podezřelého obchodu, včetně kopií dokumentace vztahující se k obchodu, c) ústně do protokolu v místě určeném po předchozí domluvě s FAÚ. (3) Kontaktní osoba vždy ověří doručení Oznámení podezřelého obchodu na FAÚ. O skutečnosti, že byl podezřelý obchod oznámen FAÚ, kontaktní osoba zpětně informuje příslušné oddělení společnosti a zaměstnance, který podezřelý obchod nahlásil.

25 Str. 25 (4) V případě, že došlo k překročení max. lhůty 5 dní pro odeslání Oznámení podezřelého obchodu FAÚ, zaznamená kontaktní osoba ve složce vztahující se k tomuto obchodu důvod zdržení (např. vyjasňování okolností obchodu s pracovníkem pobočky, event. prověřování případu, kdy se podezřelý obchod může odhalit až zpětně ve vztahu k dalším následně provedeným obchodům). (5) Pokud společnost identifikuje při jednání o obchodu subjekt, který je na seznamu sankcionovaných osob, bude tato skutečnost bezodkladně oznámena FAÚ. (6) Jestliže se oznámení týká rovněž majetku, na který se vztahuje mezinárodní sankce vyhlášená za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, společnost na to v oznámení upozorní. 18 Povinnost mlčenlivosti (1) Zaměstnanci a další osoby poskytující společnosti služby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných FAÚ nebo plnění informační povinnosti stanovené v 24 Zákona. (2) Převedením zaměstnance na jinou práci, výkonem jiné činnosti pro společnost, ani skončením pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu k společnosti, ani tím, že společnost přestane vykonávat činnosti podléhající povinnosti plnit opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, povinnost mlčenlivosti nezaniká. IV. UCHOVÁNÍ STANOVENÝCH ÚDAJŮ 19 Uchování údajů (1) Společnost vede zákaznické složky obsahující zejména a) smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě které došlo k vytvoření obchodního vztahu (včetně případných dodatků), b) identifikační údaje včetně jejich aktualizací, c) plné moci k zastupování klienta nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníka, d) fotokopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořízeny, e) dispoziční práva s finančními prostředky, f) podpisové vzory,