Transkript

1

2

3

4 věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle skupin organismů (ekologie bakterií, rostlin, živočichů) podle úrovně ekologických vztahů (např. demografie - studuje populaci člověka) podle prostředí organismů (ekologie vod, lesů, půdy, krajinná ekologie) environmentalistika - ekologická zkoumání zabývající se prostředím, které mění a přetváří člověk zizi.com

5

6 místo, které organismům (společenstvům) poskytuje podmínky pro život charakterizují ho: geografická poloha klima půdní a hydrologické faktory = abiotické faktory zizi.com

7 topograficky jednoznačně vymezené místo výskytu zizi.com

8 další pojmy: areál - prostor zeměpisného rozšíření druhu na Zemi populace - soubor jedinců téhož druhu žijící na určitém místě v určitém čase biocenóza, cenóza, společenstvo - soubor jedinců různých druhů (=různých populací) na určitém biotopu fytocenóza - rostlinné společenstvo zoocenóza - živočišné společenstvo ekosystém - soubor organismů a jejich prostředí (cenóza + biotop) biom - soubor podobných ekosystémů biosféra - soubor všech ekosystémů na Zemi zizi.com

9

10 organismus je otevřená soustava mezi ním a prostředím musí probíhat výměna látek a energií prostředí je tvořeno složkou: abiotickou = neživá příroda biotickou = živá příroda zizi.com

11 stresové podmínky stresové podmínky intenzita projevu min. ekologická valence vhodné podmínky šířka ekologické valence rozmezí podmínek, za nichž je organismus schopen žít je vymezena hranicemi: max. minimum/letální hranice - dolní mez, nejnižší hodnota podmínek, za nichž organismus ještě může přežít - maximum/letální hranice - horní mez, nejvyšší hodnota podmínek, za nichž organismus ještě žije, optimum - hodnota podmínek nejvhodnější pro život organismy mají různou šířku ekologické valence ekologická valence se týká teploty, vlhkosti, salinity, světla atd. zizi.com

12

13

14 soubor všech fyzik. a chem. faktorů působících na organismy: 1. sluneční záření 2. teplo 3. vzduch 4. voda 5. půda

15 popis: hlavní zdroj energie pro život na Zemi typy záření (dle rozsahu vlnové délky) 1) viditelné světlo: fotoperioda = změny v délce světelné části dne (příčina periodicity bio jevů/biorytmů význam: rostliny: fotosyntéza živočichové: orientace zrakem, tvorba pigmentů, denní aktivity, migrace aj. organismy: světlomilné = fotofilní (modřín, pouštní rostliny, horské,...) stínomilné = skiofilní (kapradiny, mech)

16 ultrafialové - v malých dávkách působí pozitivně - tvorba vit. D, vyšší dávky jsou životu nebezpečné (mutagenní účinky) infračervené záření - nejvýznamnější zdroj tepla pro organismy

17 zdroje tepla: sluneční záření metabolismus význam: rostliny ovlivňuje fyziologické procesy (opad listů) živočichové studenokrevní teplokrevní

18 organismy: eurytermní (puma, sysel, štika, holub) stenotermní kryofilní (žijí na ledu a sněhu) chladnomilné (tučňák, sob) teplomilné/termofilní (řasy horkých pramenů, banánovník, palma, anakonda, žirafa)

19 je zdrojem chemických látek nutných k životu (kyslík, oxid uhličitý) působí na organismy také svými fyzikálními vlastnostmi - proudění, tlak, hustota kyslík - 21%, je produkován zelenými rostlinami při fotosyntéze, je nezbytný pro život aerobních organismů (pro anaerobní org. je kyslík toxický) oxid uhličitý - 0,034%, je produktem dýchání organismů, jeho koncentrace ve vzduchu se zvyšuje spalováním fosilních paliv dusík, 78%

20 nezbytná pro život je součástí těl organismů zajišťuje transport látek v těle účastní se všech biochemických reakcí v organismu umožňuje tepelnou regulaci je životním prostředím mnoha organismů zdrojem vody v přírodě jsou především atmosférické srážky život organismů ovlivňují také fyzikální a chemické vlastnosti vody - salinita (slanost), teplota, hustota, ph, obsah O 2 podle nároků na vodu a vlhkost organismy rozlišujeme na: hydrofilní - vlhkomilné xerofilní - suchomilné

21 vzniká zvětráváním litosféry (hornin a nerostů) a působením půdotvorných činitelů - srážky, teplota, organismy je základním zdrojem většiny anorganických živin obsahuje: pevnou složku kapalnou složku plynnou složku edafon - soubor všech organismů žijících v půdě - bakterie, houby, prvoci důležitou vlastností půdy je její ph, teplota, pórovitost a další zizi.com

22 přizpůsobení se organismu podmínkám prostředí adaptace: fyziologická vede ke změnám fyziologických procesů (např. změna metabolismu související se změnou výživy) morfologická vede k přizpůsobení tvaru těla (např. změna tvaru a funkce končetin) etologická vede k přizpůsobení chování (např. různé mechanismy orientace v prostoru, způsob vyhledávání potravy,...) zizi.com

23

24 1.populace 2.společenstvo 3.ekosystém 4.biomy 5.biosféra zizi.com

25

26 soubor jedinců stejného druhu žijící na určitém prostoru, v určitém čase uplatňují se vnitrodruhové vztahy konkurence, hierarchie, sociální vztahy (matka, mládě) znaky populace hustota rozptyl růst stěhování struktura zizi.com

27 Nizozemsko 400 lidí na km 3 Austrálie 2 lidé na km 2 denzita vyjadřuje počet jedinců nebo množství biomasy žijící na jednotce plochy nebo objemu (např. počet bakterií v 1 l vody) maximální hustota je dána kapacitou prostředí minimální hustota je dána nejmenším počtem jedinců nutných na rozmnožování, lov (smečka), ochranu ocitne-li se populace na této hranici, je považována za ohrožený druh ČERVENÁ KNIHA hustota se mění vlivem vnějších faktorů (potrava, nepřátelé, počasí) natality mortality způsob rozmnožování zizi.com

28 náhodný: rovnoměrný: shloučený: ROZPTYL disperze rozptyl jedinců v populaci rozptyl: náhodný velmi vzácné rovnoměrný mezi jedinci s velkou konkurencí, např. dřeviny v pralese shloučený tvoří skupinky, je nejčastější (např. živočichové ve stádech) zizi.com

29 projevuje se kolísáním počtu jedinců v populaci je ovlivněn: natalitou množivost jedinců (závisí např. na kolísání pohlaví v populaci, na délce plodného období) mortalitou úmrtnost jedinců, může být způsobena např. nepříznivými abiotickými faktory (sucho) zizi.com

30 projevuje se jako: migrace pravidelně se opakující stěhování se zpětným návratem na původní místo výskytu (např. tahy ptáků na místa k přezimování) emigrace vystěhování jedinců bez návratu (např. tahy sarančí) imigrace přistěhování nových jedinců zizi.com

31 věková sexuální - vyjadřuje zastoupení jedinců obou pohlaví sociální

32

33 biocenóza soubor populací různých druhů - rostlin, živočichů, mikroorganismů, na určitém biotopu fytocenóza - rostlinné společenstvo zoocenóza - živočišné společenstvo společenstva mohou mít různou druhovou rozmanitost - druhově bohaté jsou např. tropické deštné pralesy stanoviště s nepříznivými podmínkami jsou druhově velmi chudá edafon - společenstvo v půdě, tvoří ho mikroorganismy (bakterie, řasy, houby, prvoci) a živočichové (žížaly, krtci) na rozhraní různých společenství vznikají lemová společenství bývají druhově velmi bohatá (rozhraní louka les) zizi.com

34

35 neutrální: neutralismus populace jsou na sobě nezávislé, jejich životní prostory (niky) jsou zcela odlišné (např. kapr, zmije) pozitivní: např. symbióza vzájemně prospěšný vztah mezi dvěma populacemi, spojení obligátní = permanentní nebo fakultativní = dočasné negativní: konkurence - populace mezi sebou soutěží o omezené zdroje čehokoliv (potravy) parazitismus - parazit využívá hostitele jako zdroj potravy, i jako své životní prostředí predace, kořistnictví - dravý způsob života, při němž predátor aktivně vyhledává a loví kořist

36

37 ekologický systém, který tvoří společenstvo organismů a jeho abiotické prostředí biocenóza + neživá příroda je základní funkční jednotkou přírody, kterou charakterizují složité potravní vztahy, koloběh látek a tok energie ekosystémy přirozené (prales) umělé ekosystém je otevřená soustava zizi.com

38 nlivost v voj dy jpg 1) zmlazení ekosystému: nastupuje po zhroucení ekosystému předchozího uplatňují se nové vývojové formy organismů počet druhů je malý, vzájemné vztahy jednoduché produkce potomstva velká působí přírodní výběr 2) vyzrávání ekosystému: období stabilizace společenstva druhově bohatší složitější vzájemné vztahy 3) vrcholové stádium klimax: ustálené společenstvo uplatňuje se autoregulace druhově velmi bohaté, složité mezidruhové vztahy

39

40 soubory blízkých ekosystémů s podobnou funkcí a strukturou, které tvoří větší celky v celosvětovém měřítku jsou vymezeny především klimaticky teplotou a vlhkostí každý biom obsahuje stálá typická společenstva rostlin a živočichů s určitým druhem převládající vegetace biomy tvoří jednotlivé vegetační pásy tropické deštné lesy savany tropické pouště a polopouště tvrdolisté lesy opadavé listnaté lesy step tajga tundra zizi.com

41 v rovníkových oblastech vyrovnané teploty během dne i roku (průměrně 25 C) hojné srážky druhově různorodé vegetaci tvoří lesy s několika patry živočichové stromoví ptáci, plazi, opice, hmyz,

42

43 zizi.com tropické travnaté společenstvo střídá se teplé a chladné období velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami (teploty klesají až k 0 C) srážky nerovnoměrné období dešťů trvá 2 4 měsíce období sucha 8 10 měsíců převažují bylinné porosty (trávy), stromy jen ve skupinkách živočichové sloni, antilopy, žirafy, lvi, hyeny,

44

45 zizi.com horké a suché oblasti tropů a subtropů 11 měsíců v roce bez srážek a jeden měsíc je srážkově chudý velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí (40 C a více) vegetace není souvislá živočichové pouštní hlodavci, hadi, ještěři

46

47 zizi.com travnaté společenstvo mírného pásu prérie (Severní Amerika) podnebí suché nejsou přítomny dřeviny, většinu roku dominují trávy živočichové bizoni, lamy, hlodavci

48

49 zizi.com jehličnatý severský les pouze na severní polokouli velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou (až 50 C) málo srážek živočichové medvědi, losi

50

51 převážně severní polokoule dlouhé zimní období (9-11 měsíců) množství srážek dostatečné (malý výpar) vegetace - nízké a plazivé keříky dřevin, travinobylinné porosty, mechy, lišejníky fauna - lední medvědi, tuleň zizi.com

52

53

54 soubor všech ekosystémů na Zemi vznikla před 3,5 4 miliardami let zahrnuje pedosféra a litosféra hydrosféra atmosféra (kryosféra, tj. část litosféry a hydrosféry, kde se více než 2 roky udržuje teplota pod bodem mrazu) tvoří ji biocykly pevninský (suchozemský) - druhově nejbohatší slanovodní (marinní) - oceány a moře, rozlohou je největší (70,8% povrchu Země) sladkovodní (limnický) - kontinentální vody v biosféře dochází k: toku energie koloběhu látek - biogeochemické cykly - koloběh vody a biogenních látek, do těchto cyklů zasahuje člověk produkcí různých látek - hnojiva, těžké kovy,... zizi.com

55 za životní prostředí člověka považujeme vše, s čím je člověk jako biologický druh ve vzájemném vztahu a co ho obklopuje člověk své životní prostředí využívá, ovlivňuje, mění (úmyslně i neúmyslně), přizpůsobuje se mu a naopak životní prostředí ovlivňuje člověka většina problémů životního prostředí souvisí s nárůstem lidské populace zizi.com

56 zizi.com rozvoj lidské společnosti = rozvoj výroby = poškozování ekosystémů následky: rozsáhlé ekologické katastrofy (havárie tankerů, požáry) devastace ŽP (kácení lesů, skládky, hluk, těžba nerostných surovin) globální ohrožení biosféry a existence člověka - nedostatek pitné vody, oteplování planety, degradace půdy, znečištění oceánů,...

57

58 zizi.com výživa je pro organismy zdrojem energie a látek (živin) souvisí s přeměnou látek a energií v organismu - s metabolismem typy výživy (viz 1. r. bio) autotrofní organismy heterotrofní organismy mixotrofní organismy zdrojem energie pro veškerý život na Zemi je sluneční záření VIZ KAP.: STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

59 zizi.com 1) PRIMÁRNÍ PRODUCENTI: autotrofní organismy, viz rostliny fotosyntéza 2) KONZUMENTI: heterotrofní organismy (závislé na organické hmotě vyprodukované autotrofními organismy - živí se již vytvořenou organikou hmotou a současně vytvářejí novou organickou hmotu svých těl = sekundární producenti) konzumenti I. řádu býložravci konzumenti II. řádu masožravci a všežravci (drobné šelmy) konzumenti III. řádu další masožravci 3) REDUCENTI, DEKOMPOZITOŘI: rozkladači, organismy, které se živí mrtvou organickou hmotou (bakterie)

60 soubor organismů, které jsou na sobě potravně (troficky) závislé základní typy potravních řetězců pastevně kořistnický: rostlina býložravec drobný masožravec velký masožravec dekompoziční, rozkladný: postupný rozklad organické hmoty (odumřelý organismus saprofytní hmyz houba, bakterie) parazitický: opak pastevně kořistnického (hostitel - parazit hyperparazit) potravních pyramida znázorňuje vzájemné potravní vztahy v rámci ekosystému, zachycuje koloběh látek a jednosměrný tok energie zizi.com konzumenti III. řádu konzumenti II. řádu konzumenti I. řádu producenti anorganický svět

61

62

63 jednosměrný, nevratný energie v ekosystémech nekoluje, musí do nich neustále vstupovat zdrojem je slunce organická hmota je potravních řetězcích postupně odbourávána při látkové přeměně při těchto pochodech se většina energie uvolňuje v podobě tepla, menší část je využívána organismy k zajištění jejich životních pochodů růst, pohyb, rozmnožování zizi.com

64

65 fotosyntéza primární hrubá produkce sluneční záření dýchání rostlin primární čistá produkce nevyužitá energie dýchání živočichů sekundární produkce čistá produkce ekosystému

66

67

68 zizi.com biochemické cykly cyklický charakter koloběh látek je uzavřený koloběh prvků a látek mezi živými a neživými složkami ekosystému nejvýznamnější je koloběh vody a biogenních prvků (uhlík, kyslík, dusík, fosfor)

69 C:\Users\2570p\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\3KK6TTXM\Koloběh vody.gif

70

71

72

73 zizi.com odborný geografický a ekologický pojem, který vědeckým způsobem popisuje vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií k základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk krajinu rozlišujeme podle intenzity vlivů člověka

74 zizi.com typy: přirozená, přírodní krajina krajiny přechodné kulturní krajina devastovaná krajina polopřirozené, v současnosti převládá kulturní krajina, vzniklá přetvořením původní přírodní krajiny činností člověka krajinný typ se od jiného liší svou geografickou polohou, přírodními podmínkami a přítomností specifických znaků lidské civilizace

75 zizi.com území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky (takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo) zcela převládají přírodní vlivy, i když tam působí změny v ovzduší apod. např. polární krajiny, vysoké hory, těžko přístupné části tajgy či tropických lesů u nás jsou to malá území - přísně chráněné oblasti

76 zizi.com člověk je využívá, mění v nich druhové složení, ale rozhodující v nich jsou stále přírodní procesy obhospodařované lesy, stepi využívané k pastevectví apod. v těchto oblastech bývají často chráněná území, v nichž se mají lidské činnosti co nejvíce omezit nebo uvést do souladu se zájmy přírody

77 zizi.com člověk je zcela přetvořil a dodal jim nový, osobitý ráz (pole, louky - obhospodařovaná místa) tyto krajiny jsou nejdůležitější pro zajišťování výživy lidstva

78 zizi.com zde se nejvíce soustřeďují různé negativní jevy povrchové doly, skládky, mrtvé lesy, znečištěné rybníky apod. různými úpravami (např. zalesňováním), kterým se říká rekultivace, se do těchto krajin vrací život

79 zizi.com přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti je chráněn před znehodnocením, tj. činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu