Analýza rychlého protiútoku

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Analýza rychlého protiútoku Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Mario Buzek, CSc. Vypracoval: Jan Toncar Praha, srpen 21

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Praze, dne... podpis diplomanta

3 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

4 Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat PhDr. Mariu Buzkovi, CSc. za odborné vedení diplomové práce a několikaleté předávání poznatků o současném moderním fotbale.

5 Abstrakt Název: Analýza rychlého protiútoku Cíle: Hlavním cílem této práce je analyzovat úspěšné rychlé protiútoky na základě pozorování všech sedmi utkání českého mužstva do 2 let na MS 27. Sledováni jsou hráči v útočné i obranné fázi. Dalším cílem je stanovit místo založení a průběh vedení rychlého protiútoku. A v neposlední řadě nastínit jednotlivé modelové situace po stránce obsahové a vyhodnotit ty, které vedou k úspěšnému překonání obrany. Metody: V naší práci jsme použili metodu nepřímého pozorování pomocí videozáznamu. Úspěšné rychlé protiútoky jsme analyzovali ze dvou hledisek, a to z hlediska kvantity a kvality. Prvně jmenovaná analýza je zaměřena na rozbor jednotlivých úspěšných protiútoků. Kvalitativní analýza se zaměřuje na rozbor modelových situací. Výsledky: Výsledky ukazují, jaké modely rychlého protiútoku byly u mužstva ČR do 2 let na MS 27 realizovány. Dále objasňují využívání rychlého protiútoku v dnešním moderním pojetí hry a v neposlední řadě je možno vypracované modely zapracovat do tréninkového procesu a úspěšně je tak aplikovat do jiné výkonnostní skupiny. Klíčová slova: Fotbal, kvantitativní a kvalitativní analýza, modelová situace.

6 Abstract Title: An analysis of the quick counter-attack Objectives: The main aim of this thesis is to analyse successful quick counter-attacks. In order to do this, we watched all seven matches played by the Czech under-2 team at the World Cup in 27. We monitored players in attack and also in defence. Another aim is to determine the place where is the quick counter-attack is established and how it is developed. Equally important is our intention to outline the content of individual scenarios and to evaluate the ones which lead to goals. Methods: In this thesis we have employed the indirect viewing method using video recordings.we analysed successful quick counter-attacks from two points of view; from that of quantity and quality. The former concentrates on the study of individual successful counterattacks. Analysis studies the scenarios. Results: The results show which quick counter-attack scenarios were implemented by the Czech under-2 team in the 27 World Cup. They also explain the use of the quick counterattack in today's modern game and it is posible to work into training routines the scenarios which are elaborated in this dissertation, and so successfully to apply them in different performance groups. Keywords: Football, quantity and quality analysis, scenario.

7 Obsah 1 Úvodní část Teoretická část Charakteristika fotbalu Vývojové tendence současného fotbalu Definice základních pojmů Pohybové schopnosti, pohybové dovednosti Sportovní - herní výkon Individuální herní výkon Týmový herní výkon Systemizace hry Základní fáze hry Obsah herního výkonu Herní činnosti jednotlivce Herní kombinace Standardní situace Herní systém Útočné systémy Postupný útok Rychlý protiútok Kombinovaný útok Obranné systémy Zónová obrana Osobní obrana Kombinovaná obrana Formace - rozestavení hráčů Formace Formace Teoretická východiska a rozbor příslušné literatury Výzkumná část Hypotézy Cíl a úkoly práce Cíl práce Úkoly práce Metodika Kategorie pozorování Výzkumný soubor Sledovaná utkání Charakteristika českého mužstva Výsledková část Výsledky jednotlivých utkání Česká republika - Argentina (skupina) Česká republika - KLDR Česká republika - Panama Česká republika - Japonsko Česká republika - Španělsko Česká republika - Rakousko Česká republika - Argentina (finále) Celkové výsledky všech utkání dohromady Závěrečná část

8 5.1 Diskuze Kritika vlastního výzkumu Modelové situace Modely rychlého protiútoku Závěr Seznam použité literatury Přílohy

9 1 Úvodní část Diplomovou práci, analýza rychlého protiútoku, jsem si vybral proto, že je tato problematika velmi aktuálním, diskutovaným a zajímavým tématem dnešní doby. Nynější pojetí fotbalu je charakterizováno zejména zvyšujícím požadavkem na rychlost, výbornou fyzickou připravenost, taktickou flexibilitu, psychickou odolnost a intenzitu herních činností jednotlivce i kolektivu v utkání. Na druhé straně jsou kladeny i velké požadavky na defenzivní činnost. Proto se domníváme, že podrobná analýza rychlého protiútoku, jakožto mnohdy jediného způsobu překonání obrany soupeře, je v dnešní moderní hře výborně propracovaných zónových obran, velice zajímavé a atraktivní téma. Hlavním cílem diplomové práce je na základě sledování reprezentačního mužstva ČR do 2 let analyzovat systém rychlého protiútoku. Pokusíme se zjistit, jak je tento systém využíván úspěšným mužstvem v dnešní moderní hře. Na základě zjištěných údajů nastíníme jednotlivé modelové situace, které je možno zapracovat do tréninkového procesu v podobě různých obměn a modifikací pro odlišné věkové kategorie a výkonnostní stupně. V neposlední řadě, bychom chtěli touto prací připomenout pozoruhodný úspěch reprezentace hráčů do 2 let na světovém šampionátu 27 v Kanadě. Mužstvo trenéra Miroslava Soukupa získalo historické stříbro, když až ve finále podlehlo favorizovaným Argentincům a šestinásobným vítězům této věkové kategorie1:2. Jsem přesvědčen, že mi zpracování této diplomové práce a nastudování příslušné problematiky rychlého protiútoku, přinese pro moji budoucí trenérskou práci lepší orientaci a přehled na toto téma

10 2 Teoretická část 2.1 Charakteristika fotbalu Fotbal patří mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější sport na světě. Dnešní podobu získal v průběhu dlouhého a složitého vývoje, kdy se rozšířil do všech vrstev obyvatelstva v převážné většině zemí všech kontinentů. Fotbal je sportovní, týmová, branková hra. V současné době patří mezi nejoblíbenější sportovní hru v naší republice. Votík (25) říká, že na profesionální úrovni je i faktorem ekonomickým a politickým, může také sloužit jako vhodná forma aktivního odpočinku a zábavy v rámci rekreačních a rekondičních aktivit. Fotbal je univerzální jazyk, fenoménem přitahující pozornost miliónů nadšenců, diváků i hráčů, je jeden z mnoha jednotících prvků lidského společenství. 2.2 Vývojové tendence současného fotbalu Podle Bedřicha (26) vývojové tendence ve fotbale vyjadřují podstatné kvalitativní změny vývoje hry, které se projevují jako důsledek koncepce a plánování dlouhodobé přípravy. Dnešní moderní pojetí hry je charakterizováno zejména zvyšováním požadavků na objem a intenzitu herních činností v utkání při současně se zvětšující složitosti. Hráč má na uskutečnění herních činností daleko méně času i prostoru, než tomu bývalo v minulosti. (Bunc, Psotta, 23) uvádí, že současný fotbal je rychlejší, více kontaktní, se zvyšujícím se významem taktické stránky herního výkonu. Je více profesionální, prováděný v lepších materiálních podmínkách pro trénink i utkání. Fotbal se stává náročnější i z psychologického hlediska, kdy hráč musí pohotově reagovat na neustále se měnící situace, rychle se rozhodovat a tvůrčím způsobem individuálně nebo ve spolupráci s ostatními spoluhráči řešit herní úkoly. Fotbal klade velké nároky na tvůrčí myšlení, procesy vnímání, rozhodování a orientaci ve složitých situacích. Velké nároky jsou kladeny taktéž na koncentraci a vynaložené úsilí v průběhu celého utkání. Nesmíme ani zapomenout na nároky, které jsou kladeny - 1 -

11 z fyziologického hlediska na nervosvalové a humorální (látkové) regulační systémy, jimiž je pohybová činnost hráče řízena. Podle Brücknera (28) je dominantou dnešního i budoucího fotbalu neustále se zvyšující rychlost. A to jak rychlost myšlení, provádění pohybu, reakce, tak i rychlost čtení hry. Autor se dále zmiňuje, že všichni hráči musí dnes ovládat obrannou činnost, která se neustále zlepšuje, a proto bude těžší se proti ní prosadit. Na základě poznaných požadavků současného fotbalu můžeme následně vyvodit požadavky na samotný herní výkon, kterými jsou především: Intenzifikace - znamenající zvyšování intenzity činnosti hráčů, vyšší frekvenci střídaní obranných a útočných fází adekvátních frekvencím herních situací apod. Intenzifikace znamená především zvyšování požadavků na trénovanost hráčů, na kvalitu herního myšlení, techniku, organizovanost hry týmu. Univerzálnost - souvisí se schopnostmi hráčů odvádět herní výkon na přibližně stejné kvalitativní úrovni na různých herních postech a v různých herních situacích. Univerzálnost se projevuje jako tzv. herní účelnost, která je charakteristická situačním seskupením a přeskupením hráčů do pozičních skupin, bloků, projevuje se utvářením různých formací (rozestavení v jednotlivých fázích hry, ve vytváření herních systémů). Intelektualizace - se projevuje u hráče jako soubor psychických kvalit, které mu umožňují správné promyšlené a kreativní řešení složitých a obtížných herních situací, které určují úroveň kombinačních schopností, originalitu, v konečném důsledku též participaci hráče na strategii apod. K dalším důležitým herním prvkům, které dávají hře nový rozměr, už jen stručně. Patří mezi ně: orientace na míč okamžité, téměř nepřetržité přepínání z útočné činnosti na obrannou a opačně vzájemné prolínání formací, schopnost improvizace a herní kreativitu

12 Dříve než přistoupíme k výzkumu, vysvětlíme základní pojmy a provedeme systematiku naší problematiky, které se budeme zabývat. 2.3 Definice základních pojmů Pohybové schopnosti, pohybové dovednosti Považujeme za nutné zmínit se jen v krátkosti o pohybových schopnostech a dovednostech, neboť se v naší práci tyto pojmy objeví hned několikrát. Pohybové dovednosti definuje Dovalil a kol. (28) jako učením získané předpoklady sportovce správně, účelně, efektivně a úsporně řešit pohybové úkoly. Navenek se fotbalové dovednosti projevují účelovou koordinací pohybů, vnitřně jsou zajišťovány neurofyziologickými mechanismy a energetickým metabolismem. Oproti tomu pohybové schopnosti podle stejného autora jsou relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti a v ní se také projevují Sportovní - herní výkon Sportovní výkon patří k základním kategoriím sportu a sportovního tréninku a snaha dosahovat maximálních výkonů je jejich charakteristickým rysem. K němu se soustřeďuje pozornost jak samotných sportovců a trenérů, tak i dalších odborníků. Dovalil a kol. (25) charakterizuje sportovní výkon jako projev specializovaných schopností jedince v činnosti zaměřené na řešení pohybového úkolu, který je vymezen pravidly daného sportovního odvětví nebo disciplíny. Na sportovní výkon má vliv jak dědičnost, prostředí, ve kterém člověk žije, a v neposlední řadě vliv tréninkového procesu. Bedřich (26) říká, že herní výkon hráče nebo týmu je určován řadou faktorů dělených podle různých kritérií. Jednou z možností je dělení na faktory dispoziční a situační. Individuálními dispozičními faktory rozumíme úroveň pohybových schopností, herních dovedností, úroveň herního myšlení - hráčské inteligence, umění využití nabytých zkušeností apod

13 Týmové dispoziční faktory jsou determinovány individuálními dispozičními faktory, jež určují předpoklady realizace konkrétních systémů. Situační faktory jsou dány složitostí a proměnlivostí vnějších podmínek, ve kterých je herní výkon realizován. Mezi takové faktory patří např. klimatické podmínky, vliv tlaku vedení klubu pro dosažení stanovených cílů, tlak médií, vliv soupeře atd. Obě skupiny představují velké množství různých faktorů, které se navzájem ovlivňují, doplňují a mohou se i zastupovat. V konečném důsledku se mohou různou měrou podílet na konečném herním výkonu. Ve fotbale rozlišujeme dva druhy herního výkonu: Individuální herní výkon - IHV Týmový herní výkon - THV Individuální herní výkon Süss (26) definuje individuální herní výkon jako systém jednotlivých výkonů ve všech herních dovednostech realizovaných ve specifických podmínkách utkání a jejich vzájemných vazeb a tvoří zároveň subsystém v systému týmového herního výkonu. Podle Votíka (25) tvoří individuální herní výkon základ týmového výkonu, má vždy formu herních činností jednotlivce projevujících se více či méně souvislým řetězcem herních činností v utkání, které jsou projevem herních dovedností. Současné pojetí fotbalu vyžaduje od hráčů schopnost nadstandardním způsobem podílet se na hře nejen v prostoru daném jeho postavením v realizovaném herním systému, ale i v prostorech jiných, do kterých ho přivede nutnost celoplošného zapojení do herního děje i logiky hry. Stěžejním požadavkem fotbalové moderny se stává hraniční nasazení v průběhu celého utkání Týmový herní výkon Süss (26) charakterizuje týmový herní výkon jako otevřený systém tvořený subsystémy individuálního herního výkonu s jejich vzájemnými vztahy. Důležitý je pohled nejen na kvantitu v jednotlivých individuálních herních výkonech, ale zejména na kvalitu jednotlivých vztahů mezi danými prvky a jejich vnitřních vlastností

14 Votík (25) říká, že týmový herní výkon je sice podmíněn individuálními herními výkony všech členů mužstva, ale není jejich pouhým souhrnem. Jednotlivé individuální herní výkony se navzájem doplňují, kompenzují a podléhají také vzájemnému regulačnímu působení. Finální výkon je závislý na dynamice vztahů, sociální soudržnosti, úrovni komunikace a motivaci hráčů. Součinnost hráčů v blocích je vědomá a cílená. Tato činnost se projevuje schopností reakce bloku v těžišti hry a schopností celoplošné reakce týmu. Prostor pro herní činnost každého hráče je určen společným cílem, vítězstvím, případně co nejlepším výsledkem. 2.4 Systemizace hry Základní fáze hry Ve fotbale, stejně jako v jiných brankových sportech, se nám střídají jednotlivé fáze hry - útočné a obranné. Mužstvo je v útočné fázi od okamžiku, kdy získalo míč pod kontrolu. V okamžiku ztráty kontroly nad míčem přechází do obranné fáze hry. Můžeme rozlišovat ještě tzv. přechodovou fázi - přechod z útoku do obrany a přechod z obrany do útoku. Přechodovou fází se ve svém článku zabýval i Lička (1998), který se zamýšlí nad tím, že v dnešní moderní kopané je velmi obtížné překonat obranné systémy, pokud se mužstvo nachází v základním obranném postavení. Každý tým a každý systém je nejzranitelnější v okamžiku ztráty míče, tedy v přechodové fázi, kdy se nachází v útočném rozestavení na útočné polovině, příp. ve střední zóně a herní prostory za jeho obrannou linii i mezi jednotlivými řadami a hráči jsou větší. Stejný autor považuje konstruktivně získané míče jako dominantní východisko pro rychlý protiútok do nezorganizované obrany soupeře Obsah herního výkonu Obsahem herního výkonu jsou jednak herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, herní systémy a standardní situace. Nyní se zaměříme v krátkosti na herní činnosti jednotlivce, herní kombinace a standardní situace, neboť jsou součástí každého utkání, tudíž budou i ony součástí našeho výzkumu

15 Herní činnosti jednotlivce Votík (25) uvádí, že herní činnosti jednotlivce jsou nacvičené komplexy pohybových úkolů (učením získané herní dovednosti). Každá herní činnost jednotlivce má technickou a taktickou stránku a jejich kvalita je také ovlivněna úrovní kondiční a psychické připravenosti (morálka, motivace, emoce). Rozeznáváme herní činnosti útočné (hra bez míče, přihrávání, zpracování míče, vedení míče, obcházení míče, střelba) a obranné (odebírání míče, obsazování prostoru, obsazování hráče bez míče, obsazování hráče s míčem) Herní kombinace Stejný autor definuje herní kombinace jako vědomou (záměrnou) spolupráci dvou a více hráčů sladěnou v prostoru a čase, s jejíž pomocí hráči uskutečňují společný taktický úkol. Herní kombinace dělíme na útočné (založené na přihrávce, výměně místa, činnosti přihraj a běž ) a obranné (založené na vzájemném zajišťování, přebírání hráčů, zesíleném obsazováním hráčů s míčem, součinností při vystavení soupeře do postavení mimo hru) Standardní situace Podle Votíka (23) se jedná o takové herní situace, které mají pravidly přesně vymezené, stálé, tedy relativně standardní podmínky. Jsou to situace bezprostředně navazující na každé opětovné zahájení hry. Rozlišujeme následující standardní situace - zahájení hry, přímý volný kop, nepřímý volný kop, kop z rohu, pokutový kop, kop od branky, vhazování míče a míč rozhodčího Herní systém Herním systémem rozumíme podle Votíka (23) způsob organizace hry družstva uplatňovaný v rámci a v podmínkách určitého rozestavení hráčů. Každý systém je charakterizován vzájemnou dělbou činností a organizací součinností mezi jednotlivými hráči i řadami, která vyplývá z hráčských rolí v určitém systému. Kritériem pro dělení herních systémů je organizace činnosti hráčů, z nichž pro každou jsou charakteristické odlišné cíle a úkoly. Na základě těchto kritérií dělíme v současné době herní systémy na útočné a obranné

16 útočné systémy - systém postupného útoku, rychlého protiútoku a kombinovaného útoku obranné systémy - systém zónové obrany, osobní obrany a kombinované obrany V naší práci se zabýváme jak obrannou, tak i útočnou činností, proto si následně popíšeme oba systémy Útočné systémy Postupný útok Podle Bedřicha (26) je postupný útok uplatňován proti dobře organizované obraně soupeře, je založen na kombinaci většího počtu hráčů a vyžaduje kompaktnost týmu. Úspěšnost je podmíněna technickou a taktickou úrovní hráčů s důrazem na HČJ (výběr místa, vedení míče, přihrávka, zpracování míče) respektive schopnostmi častého střídání rytmu a těžiště hry po časově vymezené mezihře ve středním pásmu. Systém postupného útoku využíváme ve fázích utkání, kdy je soupeřova obrana dobře organizovaná, zajištěná a nedovoluje nám využít momentu překvapení. Postupný útok lze vést různými způsoby: s měněním těžiště hry, tzn. řešení herní situace při početní převaze bránících hráčů v určitém prostoru hřiště pomocí dlouhé (diagonální) přihrávky s nabíhajícím obráncem s nabíhajícím krajním středovým hráčem do uvolněného křídelního prostoru s nabíhajícím středovým hráčem s uplatněním narážečky se zapojením libera nebo středních obránců při zakládání, vedení i zakončení útoku (vyžaduje dočasnou výměnu hráčských funkcí a zodpovědnost) Kladem postupného útoku je podle Bedřicha (26) kontrola míče (možnost mezihry, uplatnění taktiky), stupňování tempa kolektivního útočení a možnost následného přechodu do nátlakové hry, možnost střídání variabilních útočných prostředků. Nedostat

17 kem je naopak poměrně malý prostor na útočení, dostatek času k reorganizaci obrany soupeře, po ztrátě míče je možnost rychlého protiútoku soupeře. Rychlý protiútok Je založen podle Votíka (23) na co nejrychlejším proniknutí k soupeřově brance (na 2-3 přihrávky) do nezorganizované obrany soupeře. Úspěšnost je podmíněna vhodnými typy hráčů schopnými rychle se rozhodnout a rychle řešit herní situace. Rozhodující je kvalita psychických procesů - čtení hry, předvídání, technická úroveň a rychlost reakce i pohybu. Uplatňování systému rychlého protiútoku předpokládá zabezpečenou obranu s jistým brankářem, rychlou změnu obranných herních činností na útočné, zapojení hráčů ze středu pole a technickou vyspělost hrotových hráčů. Systém lze uskutečnit: Jednotlivcem - při obvyklém řešení herní situace 1:1, proniknutím do prostoru vhodného pro finální přihrávku nebo pro střelbu. Skupinou (blokem hráčů) - obvykle v početní převaze, se snahou uplatnění rychlé, přesné kombinace, s využitím volných prostorů na polovině soupeře. Kladem rychlého protiútoku je podle Bedřicha (26) možnost využití volných prostorů v obraně soupeře, jeho vedení ze zabezpečené obrany, možnost překvapení soupeře a využití jeho chyb v organizaci hry. Záporem pak může být osamocenost hrotových hráčů při nedostatečné podpoře středových hráčů, možnost soupeře využít ofsajdu při nabíhání útočících hráčů. Kombinovaný útok Je založen na schopnostech skloubení a realizaci dvou předchozích systémů. Existuje mnoho variant prolínání těchto systémů. Za základní dva typy považujeme, že útok je založen jako postupný, ale soupeř se dopustí chyby, která umožňuje zakončit akci rychlým protiútokem. Dále může být útok založen jako rychlý protiútok, avšak soupeř stačí zareagovat, a tak fáze vedení a zakončení je realizována formou postupného útoku

18 Obranné systémy Obranné systémy jsou v dnešním moderním fotbale téměř dokonale propracovány, takže kondičně a technicko - takticky vyspělé týmy je možné překonávat jen velice obtížně, obzvláště zaujímá-li tým základní obranné postavení. Každý hráč musí ovládat, vzhledem k současným požadavkům hry obranné HČJ, zásady spolupráce v obranných kombinacích a možnosti jejich uplatnění. Toto je charakteristické pro všechny současné obranné herní systémy. Zónová obrana Při její aplikaci každý hráč zodpovídá za určitý prostor, umožňuje postupné přebírání a zajišťování hráčů soupeře. Vyžaduje vysokou úroveň taktického myšlení, orientaci v prostoru a kompaktnost jednání celého týmu. Hráč zodpovídá nejen za svého protihráče v prostotu, ale za celou herní situaci. V současné době rozeznáváme několik variant zónové obrany: orientovaná na míč (principy presinkového bránění) s 3 nebo 4člennou obrannou řadou v linii se vzájemným zajišťováním podle aktivity hráčů můžeme rozlišit obranu na vysutou - aktivní, při které bránící hráči vyvíjejí obrannou činnost již ve středním pásmu a jejíž agresivita se stupňuje na vlastní polovině (úměrně roste směrem k vlastní brance) a na obranu staženou - pasivní, která je charakteristická pasivním ústupem bránících hráčů do obranné zóny Podle Buzka a Procházky (23) sílu a kvalitu zónové obrany určuje především koordinované herní úsilí všech hráčů s prostorově trvalým tlakem na soupeře s míčem, který je vytvářen: Organizovaným blokovým pohybem směrem k míči na zúženém herním prostoru do hloubky i do šířky při dodržování principů vzájemného zajišťování, přebírání, přistupování, odstupování a zdvojování hráčů soupeře. Okamžitým napadáním soupeře s míčem a schopností udržet kontakt s hráči soupeře kontrolujícími míč nejen při zorganizované obraně (proti postupnému útoku a nátlakové hře soupeře), ale i při rychlé reorganizaci obrany (proti rychlému protiútoku, příp. proti kombinovanému útoku)

19 Pružnými a rychlými přechody z prostorového bránění do osobních soubojů (tlak na míč, zdvojování soupeře s míčem, konstruktivní odebrání míče) a obráceně. Jde o proměnlivost dynamického pohybu obranného bloku vzhledem k pohybu a útočné strategii soupeře. Za základní principy zónové obrany autoři považují: aktivní obrana - v obraně nesmíme reagovat pasivně kompaktní a koordinovaný pohyb - směrem k míči rychlý pohyb obrany vpřed - jako celek vzájemná komunikace - vzájemný koučink Za výhody zónové obrany považuje Votík (25) poměrně nekomplikovanou zrakovou kontrolu útočících hráčů, možnost úspěšného vytlačení soupeře k pomezním čarám a možnost přechodu na presinkové způsoby bránění. Za nevýhody zónové obrany stejný autor považuje sníženou kontrolu pohybu hráčů mimo těžiště hry, mimo prostor herní situace, větší nároky na orientační schopnosti při rychlých a opakovaných změnách těžiště hry a nedostatečné zajištění šířky hřiště. Podle Buzka a Procházky (23) poslední velké šampionáty ukázaly, kam se v současnosti ubírá pojetí hry v obraně. V plném rozsahu se začala uplatňovat zónová obrana orientovaná směrem k míči. Stejní autoři uvádějí, že obranný koncept zónové obrany orientované na míč by se měl stát standardní výbavou nejen všech seniorských družstev, ale i mládežnických týmů. Osobní obrana Systém osobní obrany, kdy každý hráč mužstva osobně obsazuje určeného hráče soupeře (tvůrce hry, nebezpečného střelce apod.), se v současném moderním fotbalu téměř nevyskytuje. Osobní obrany se využívá jen krátkodobě v některých úsecích hry. Při přerušené hře, např. při kopu od branky soupeře s cílem nedovolit soupeři získat vykopávaný míč, při aktivním tlaku se snahou odebrat míč - aktivním až agresivním presinkem, či při standardních situacích. Za výhodu systému osobní obrany lze považovat aktivní tlak na všechny hráče soupeře. Naopak při neúspěšném osobním bránění je velká otevřenost a prostupnost obrany. Další nevýhodou může být větší obtížnost součinnosti v obranné fázi, zvýšené nároky na

20 kondiční připravenost a značná pravděpodobnost neúspěšného osobního bránění u hráčů technicky lépe vybavených a rychlých. Principy osobního bránění se využívají v plné míře v systému kombinované obrany, např. v rozestavení hráčů s liberem. Kombinovaná obrana Tento obranný systém spojuje zásady systému zónové a systému osobní obrany. Existuje řada variant vzhledem ke vzdálenosti od vlastní branky, vzhledem k počtu osobně bráněných. Systém kombinované obrany vznikl jako reakce co nejefektivněji obsazovat nejlepší hráče soupeřova týmu a zabránit jim ve spolupráci se spoluhráči i v individuálních řešeních herních situací. Nejčastěji se uskutečňuje v prostoru, ze kterého lze přímo ohrozit branku, a při standardních situacích. Rozeznáváme různé varianty jak z hlediska prostoru, tak počtu osobně bráněných. Určený hráč či hráči soupeře mohou být osobně bráněni po celém hřišti nebo na vlastní polovině, či z půlky vlastní poloviny, buďto jedním bránícím hráčem, nebo hráčem stojícím nejblíže v okamžiku ztráty míče. Bránící hráči si mohou také útočícího hráče vzájemně přebírat. Podle Bedřicha (26) jsou variantami kombinované obrany např.: hra s obrannou rezervou - liberem (volným obráncem) hrajícím za dvěma předními stopery nebo za trojicí obránců hra s předním liberem - hrajícím na velkém prostoru, v obranné fázi brání v prostoru před obrannou linií nebo je v této linii začleněn (ve fázi útočné podporuje útok) hra s předním obranným štítem - (defenzivním středovým hráčem), případně pověřeným k osobnímu bránění protihráče, především k zabezpečení prostoru v blízkosti pokutového území Výhodou kombinované obrany je podle Votíka (25) účelné využití prvků zónové i osobní obrany, eliminace činnosti vysunutých hrotových hráčů útočné řady soupeře, tlak na soupeře, který ho nutí k chybám a vytváří předpoklady pro přechod do rychlého protiútoku. Nevýhody stejný autor spatřuje v možných problémech součinnosti hráčů osobně a zónově bránících (možnost ztráty kompaktnosti do hloubky i do šířky hřiště), nedoko

21 nalosti při vzájemném zajišťování a možnosti odlákávání osobně bránících hráčů za účelem vytváření volných prostorů pro přihrávku či střelbu Formace - rozestavení hráčů Votík (23) říká, že realizace systému hry je podmíněna podmínkami danými základním rozestavením hráčů, je ovlivněna organizací, pojetím a stylem hry, dispozicemi hráčů atd. Podle Bedřicha (26) každý fotbalový tým musí strukturu hráčů uspořádat do základního tvaru, do tzv. formace. Ta pak v zásadě určuje, jak jsou hráči rozmístěni na hřišti, aby udržovali jistý tvar. Mezi důležité faktory ovlivňující výběr vhodného rozestavení hráčů řadíme rovnováhu mezi obranou a útokem, rovnoměrné zatížení hráčů při současném rovnoměrném obsazení všech prostorů hřiště, plynulý přechod z obrany do útoku a naopak, přizpůsobivost hře soupeře, jednoduchost vedoucí k efektivitě hry. Mezi odborníky není ani v dnešní době jednotný názor na rozestavení hráčů, a proto nelze chápat ani jeden ze způsobů základního rozestavení schematicky, či jako dogma. Práva výběru optimálního rozestavení se dostává výhradně trenérovi, který se po zvážení všech faktorů rozhodne o konečné verzi. Trenér musí vycházet především z typologie vlastních hráčů, zvážit míru jejich předpokladů z hlediska technického, taktického, kondičního a psychického. Dále zohlednit vlastní taktické záměry, způsob vedení boje i situační faktory. Za zásadní chybu trenéra lze považovat volbu takového rozestavení, ke kterému nemají jeho svěřenci předpoklady. V současné době je nejčastěji uplatňováno základní rozestavení hráčů , , , , a to v různých variantách ve výkonnostním i profesionálním fotbale. My si v naší práci podrobněji popíšeme formaci a , neboť toto základní rozestavení, nebo jeho modifikace, jsou podle našeho názoru velmi efektivní, a jak ukázalo MS hráčů do 2 let v Kanadě, také nejpoužívanější Formace V dnešním moderním fotbale se jedná zřejmě o nejpoužívanější rozestavení. Hlavní výhodou tohoto rozestavení je rovnoměrné rozložení hráčů na hřišti s možností dobrého pokrývání a zdvojování hráčů soupeře v obraně. V útočné fázi lze dobře kontrolovat míč a využívat všech hráčů k útoku. Bangsbo a Peitersen, (2) uvádí, že úspěšné

22 uplatnění tohoto systému vyžaduje podporu krajních obránců v křídelních prostorech, kteří musí dobře vyhodnotit situaci kdy zaútočit a kdy nikoliv. Autoři dále zdůrazňují, že jednotlivé řady by se měly v útočné fázi vzájemně doplňovat, prolínat a využívat celou šířku a hloubku hřiště. Obrázek č. 1: formace Formace Lucchesi (21) toto rozestavení charakterizuje jako široce používaný systém zejména ve vrcholovém fotbale. Jeho úspěch je podle něj založen na početní převaze ve středu hřiště a na rozdíl od rozestavení je zajištěna dostatečně i bezpečnost obranné fáze hry. Důležitá je podpora osamoceného útočníka zejména středními ofenzivními záložníky, krajními záložníky a obránci. Lucchesi (21) rozděluje jednotlivé hráčské posty v tomto rozestavení: brankář (goalkeeper) střední obránce (center back) krajní obránce (side back) defenzivní záložník (center mid-fielder) ofenzivní záložník (inside mid-fielder) krajní záložník (side mid-fielder) útočník (striker)

23 Obrázek č. 2: formace Teoretická východiska a rozbor příslušné literatury Na nezastupitelné roli a velké účinnosti rychlého protiútoku v dnešní době shoduje celá řada fotbalových odborníků a trenérů. Roxburgh (26) se domnívá, že rozhodující zbraň současného a budoucího herního pojetí je v rychlém protiútoku. Úspěšné týmy musí mít podle něj potenciál pro rychlý protiútok, kdy až 4 % branek je dosaženo po rychlém protiútoku a mnoho standardních situací je výsledkem tohoto útočného systému hry. Za klíčové fáze hry v útoku autor považuje - získání míče, rychlý přechod do útoku, rychlá a přímočará hra, rychlé zakončení. Stejný autor ve svém článku v časopise uvádí myšlenku manažera Manchesteru United sira Alexe Fergusona, který považuje za klíčové aspekty současné hry využívání herního prostoru před míčem. Podle Hřebíka (21) padá 5 až 6 % branek po využití rychlého protiútoku do nezformované obrany zakončených do 7 vteřin po získání míče. Přibližně 3 % padá ze standardních situací a pouze zbylých 1 až 2 % z postupného útoku do zorganizované obrany. Podobný názor má i Lička (21), který uvádí, že pouze jedna branka z deseti padne po postupném útoku, zhruba čtyři z deseti ze standardních situací a celých pět, tedy polovina, z protiútoku. Proto se autor domnívá, že klíč k úspěchu v moderním fotbale je v rychlém protiútoku. V jiném článku Lička (27) poukazuje na důležitost přechodové fáze, kdy během krátkého časového úseku 6-8 vteřin padá až 6 % všech dosažených branek. Proto je podle

24 autora důležité připravit mužstvo na kritické momenty utkání - přechodovou fázi a zmenšovat časovou mezeru z přechodu z obrany do útoku a naopak. Důležitost přechodové fáze vyzdvihuje i Fergusson (29, str. 7), který na otázku, jaké taktické trendy vysledoval za posledních deset let ve fotbale, na prvním místě zmínil podstatné zrychlení přechodových fází hry. Dnes je možno vidět spoustu protiútoků, kterých se zúčastňují celé bloky. A právě tato současná koncepce protiútoků je asi tou největší taktickou změnou za poslední dekádu. I Roxburgh (26, str. 12) uvádí ve svém článku výrok Gerarda Houlliera, který vyzdvihuje důležitost přechodové fáze. Nejdůležitějším okamžikem děje utkání je, když získáme nebo ztratíme míč. Podle oficiálních statistik FIFA (Report and Statistics - FIFA U-2 World Cup Canada 27) padlo celkem v 52 zápasech 135 branek. Z toho 53 branek (4 %) v rozmezí od min a to 24 branek (18 %) a od min dokonce 29 branek (22 %), což je způsobeno nedostatečnou koncentrací, nebo nadměrným vyčerpáním v závěru poločasů nebo utkáních. Právě většina takto vstřelených branek je docílena po rychlém protiútoku. Ze statistik déle vyplývá, že ze standardních situací různého charakteru bylo vstřeleno celkem 38 branek (28 %), kdežto z otevřené hry dokonce 97 branek (72 %). Z toho nejvíce 37 branek (4 %) padlo buď do nezformované obrany a to 22 branek (24 %) a hned poté 15 branek (16 %) po individuální akci jednotlivce. Z těchto statistik jednoznačně vyplývá, že největšího množství branek je dosaženo po ztrátě míče soupeře a následné rychlé útočné akci do nezorganizované obrany. Systémem rychlého protiútoku se zabýval ve své diplomové práci i Sedláček (24), který analyzoval 5 předních světových mužstev z MS 22 a ME 24. Uvádí, že přestože mužstva realizují v utkání zhruba pětkrát více postupných útoků (65 %) a zhruba dvakrát více kombinovaných útoků (23 %), rychlý protiútok (12 %) je nejúčinnějším prostředkem k překonání soupeřovy obrany. Úspěšnost zakončení rychlého protiútoku je podle něj cca 33 %. V průměru každá třetí akce založená na rychlém protiútoku je zakončena střelbou (u postupného útoku je to pouze 11 % a u kombinovaného útoku 12 %). Bokša (1989) ve své studii věnované počtu vstřelených branek z postupného útoku a rychlého protiútoku z MS 1974, 1978, 1982, 1986 a ME 198 a 1984 uvádí, že v průměru padlo z postupného útoku 7 % branek a z rychlého protiútoku pouze 3 %. Srovnáme-li tyto výsledky s fakty, která uvádí Lička, Hřebík či Roxburgh, do

25 jdeme k závěru, že v posledních zhruba 25 letech došlo k významnému nárůstu důležitosti rychlého protiútoku na úkor útoku postupného. Někteří fotbaloví odborníci, přestože nezpochybňují význam rychlého protiútoku, zaměřují pozornost více na postupný útok. Brückner (22) viděl rostoucí význam postupného útoku. Podle něj hraje postupný útok nezastupitelnou roli ve fotbale a každé vrcholové mužstvo, chce-li uspět, musí mít tento systém dokonale zažitý a zvládnutý. Osieck (26) ve své zprávě k ohlédnutí za MS 26 v Německu uvádí, že pojetí hry u většiny mužstev bylo orientováno na herní jistotu a bezpečnost v obranné fázi hry danou vysokou obrannou soudržností. Podle předsedy technické komise FIFA bude i přes náročnost realizace rychle vedených útoků v podmínkách dobře organizovaných obran tato forma útočné fáze nadále velmi produktivní

26 3 Výzkumná část 3.1 Hypotézy 1. Předpokládáme, že nejvíce rychlých protiútoků bude založeno ve středním obranném pásmu hřiště. 2. Předpokládáme, že nejčastějším modelem rychlého protiútoku bude model založený na individuální akci jednotlivce. 3. Předpokládáme, že nejčastější příčinou vzniku rychlého protiútoku bude konstruktivní způsob odebírání míče. 4. Předpokládáme, že rychlý protiútok bude nejčastěji realizován v časovém rozmezí 8-1 sekund se zapojením 2 hráčů. 3.2 Cíl a úkoly práce Cíl práce Cílem naší práce je na základě sledování reprezentačního mužstva ČR do 2 let analyzovat systém rychlého protiútoku. Pokusíme se zjistit, jak je tento systém využíván úspěšným mužstvem v dnešním moderním pojetí fotbalu. Na základě zjištěných údajů nastíníme jednotlivé modelové situace, které je možno zapracovat do tréninkového procesu Úkoly práce V naší práci jsme si stanovili tyto úkoly: Vytvořit kategoriální systém pro pozorování námi vybraných jevů a herních situací. Významné herní situace evidovat a registrovat pomocí příslušné diagnostické techniky. Postupně roztřídit úspěšné rychlé protiútoky do jednotlivých nejčastěji se vyskytujících modelových situací a následně je z hlediska obsahu vyhodnotit. Přinést nový poznatek o rychlém protiútoku všem trenérům i široké veřejnosti

27 3.3 Metodika Získávání informací pro naši práci je založeno na pozorování videozáznamů pořízených z vybraných utkání, které vysílala Česká televize. Podle Maňáka a Švece (25) je pozorování metoda založená na sledování smyslově vnímatelných jevů, jedná se zejména o chování osob, o určité činnosti jedinců, příp. okolnosti těchto činností, o prostředí, ve kterém se odehrávají činnosti osob, o průběh děje aj. Pozorování jako jedna z metod vědeckého výzkumu musí být objektivní, záměrné, cílevědomé, plánované a systematické. Hendl (25) říká, že pozorování je samozřejmou částí mnoha výzkumných akcí kvalitativního charakteru. Pozorování je metoda v praxi široce použitelná, předmětem pozorování může být jednotlivec nebo celé mužstvo. V našem výzkumu provádíme pozorování zprostředkovaně z videozáznamu, jedná se tedy o nepřímé pozorování. Nepřímé pozorování má pro kvalitu získaných údajů výhody a nevýhody. Maňák a Švec (25) spatřují výhody nepřímého pozorování z videozáznamu v tom, že umožňuje opakované pozorování, může ho zhlédnout více pozorovatelů (zajišťuje větší objektivitu), na záznamu lze pozorovat pokaždé jiné jevy. Za nevýhody považují stejní autoři fakt, že pozorovatel nemá bezprostřední kontakt s pozorovanou realitou. Psotta (23) dále doplňuje výhody nepřímého pozorování o fakt, že tato technika pozorování umožňuje hodnocení bez časového stresu a jiných rušivých faktorů prostředí. Pozorování déletrvající pohybové aktivity lze při této technice rozložit libovolně do několika časových period, čímž se zabraňuje působení poklesu pozornosti a celkové únavy na kognitivní výkon pozorovatele. Nevýhody nepřímého pozorování spatřuje autor navíc ve skutečnosti, že dvojdimenzionální obrazy tvořené videozáznamem poskytují zkreslené reprezentace třídimenzionální reality. Získaná data mohou být částečně zkreslena, jelikož videozáznam není schopen zachytit celou plochu hřiště. Přesto se domníváme, že metodou nepřímého pozorování je možné dostatečně přesně provést náš výzkum. Data získaná z nepřímého pozorování postoupíme pečlivé analýze. Podle Knudsona a Morrisona (22) představuje analýza lidského pohybu souvislost mezi kvantitativní a kvalitativní analýzou. Kvalitativní analýza je podle výše zmíněného autora definována jako systematické pozorování a posouzení kvality pohybové dovednosti s následnou intervencí do edukačního procesu s cílem zlepšit pohybový výkon

28 Kvantitativní analýza je oproti tomu založena na silně strukturovaných sběrech dat získaných pomocí různých měření. Kvantitativní údaje se mohou týkat např. rychlosti běhu, spotřeby kyslíku, množství koncentrace laktátu atd. V naší práci využijeme jak kvantitativní, tak kvalitativní analýzu - metodu modelace. Hendl (1999) publikuje, že cílem modelování je identifikovat obsahy, struktury a procesy, které umožňují úspěšné provedení daných úkolů, a modelovat tak jejich vzájemné vztahy. Dosažené výsledky zaznamenáme do připravených tabulek a grafů, nejčastěji se vyskytující modelové situace graficky zaznamenáme v programu DrillBook New Generation. 3.4 Kategorie pozorování 1. Evidovat počet a určit proporcionální zastoupení hráčských funkcí na konstruktivně odebraných míčích - rozdělení podle hráčských funkcí: a) brankář b) obránce c) záložník d) útočník V této kategorii sledujeme počet konstruktivně odebraných míčů (KOM) jednotlivými hráči, celkový počet konstruktivně odebraných míčů jednou formací a celkový počet KOM ve sledovaném zápase. 2. Kvantita jednotlivých útočných systémů - rozdělení útočných systémů: a) postupný útok b) rychlý protiútok c) kombinovaný útok Při posuzování, zda se jedná o postupný, rychlý či kombinovaný útok, si zejména všímáme charakteristik, které jsme popsali v teoretické části (viz kap. č )

29 3. Stanovit místo založení a následný průběh vedení rychlého protiútoku - sledujeme, ve kterém sektoru hřiště došlo k založení rychlého protiútoku a jeho následný průběh. Pro naši potřebu jsme hřiště rozdělili na 12 sektorů podle směru útočení. Obranné pásmo (sektor 1) a - levé, b - střední, c - pravé Střední obranné pásmo (sektor 2) a - levé, b - střední, c - pravé Střední útočné pásmo (sektor 3) a - levé, b - střední, c - pravé Útočné pásmo (sektor 4) a - levé, b - střední, c - pravé 4. Úspěšnost rychlého protiútoku - sledujeme kolik rychlých protiútoků bylo úspěšných a kolik neúspěšných. Podle jejich charakteru dělíme akce na: A. Úspěšný rychlý protiútok - je takový protiútok, který je zakončen: a) gólem b) střelou na branku c) střelou mimo branku B. Neúspěšný rychlý protiútok - dojde-li ke ztrátě kontroly nad míčem, buď: a) konstruktivním odebráním míče soupeřem

30 b) porušením pravidel útočícího mužstva (faul, zahráním míče do zázemí, offside apod.) C. Rychlý protiútok končící ziskem standardní situace - končí-li rychlý protiútok porušením pravidel soupeře a ziskem standardní situace, ze které plyne možnost přímého ohrožení branky: a) přímým volným kopem - s možností ohrozit branku přímou střelou, nebo centrovaným míčem do pokutového území b) nepřímým volným kopem c) rohovým kopem 5. Model rychlého protiútoku - sledujeme jaký měl rychlý protiútok charakter. Definuje 5 základních modelů rychlého protiútoku, založených na: a) individuální akci jednotlivce b) dlouhých šikmých přihrávkách c) rychlých kombinacích založených na přihrávce d) dlouhé kolmé přihrávce e) náhodném získání míče a okamžitém zakončení Pokud má rychlý protiútok charakter více modelů, počítáme do charakteru rychlého protiútoku všechny modely v útoku obsažené

31 Grafické znázornění jednotlivých modelů: Rychlý protiútok založený na individuální akci jednotlivce. Vedení útoku je založeno jednotlivcem s případným obcházením soupeře. Rychlý protiútok založený na dlouhých šikmých přihrávkách. Vedení útoku je založeno na jedné nebo více šikmých přihrávek směřujících buď do prostoru na nabíhající spoluhráče, nebo přímo na hráče

32 Rychlý protiútok založený na rychlých kombinacích. Vedení útoku je založeno na krátkých rychlých přihrávkách nejčastěji po zemi s cílem přečíslit soupeřovu obranu. Rychlý protiútok založený na dlouhé kolmé přihrávce. Vedení útoku je založeno na jedné dlouhé kolmé přihrávce směřující za obranu soupeře na nabíhajícího spoluhráče

33 Rychlý protiútok založený na náhodném získání míče a okamžitém zakončení. Vedení útoku je velmi krátké, po získání míče je útok okamžitě zakončován. 6. Příčina vzniku rychlého protiútoku - sledujeme, co bylo příčinnou vzniku rychlého protiútoku a) konstruktivně odebraný míč - KOM b) nepřesná přihrávka soupeře c) rychle rozehraná útočná akce - z důvodu porušení pravidel soupeře (faul, zahrání míče do zázemí, offside apod.), nebo zakončení útočné akce soupeře 7. Herně - činnostní analýza rychlého protiútoku - u této kategorie sledujeme: a) kolik hráčů se zapojilo do rychlého protiútoku b) kteří hráči se zapojili do rychlého protiútoku c) kolik přihrávek bylo potřeba k zakončení rychlého protiútoku (evidujeme jen úspěšné protiútoky) d) dobu trvání rychlého protiútoku Všechny úspěšné rychlé protiútoky graficky zakreslíme, sledujeme postavení obrany soupeře a její reakci na ztrátu míče

34 3.5 Výzkumný soubor Výzkumným souborem v naší diplomové práci bude reprezentační družstva České republiky do 2 let na MS 27 v Kanadě. Mužstvo ČR zaujalo jak svým pojetím hry, tak dosaženým výsledkem. Celkem bude analyzováno a sledováno všech 7 utkání. 3.6 Sledovaná utkání ČR - Argentina (základní skupina) : ČR - KLDR (základní skupina) 2:2 (:1) ČR - Panama (základní skupina) 2:1 ( ČR - Japonsko (osmifinále) 2:2 (:1, 2:2), na penalty 4:3 ČR - Španělsko (čtvrtfinále) 1:1 (:, :), na penalty 4:3 ČR - Rakousko (semifinále) 2: (2:) ČR - Argentina (finále) 1:2 (:) 3.7 Charakteristika českého mužstva České mužstvo, asi největší překvapení MS v Kanadě 7. Hrající základním rozestavením nebo (proti Panamě). Vyznačovalo se zejména výbornou taktickou připraveností na každý zápas. Trenér Miroslav Soukup vycházel z disciplinované, dobře organizované a aktivně hrající obrany, kde vynikal zejména na turnaji skvěle hrající Šimůnek. Oba krajní obránci podporovali útočnou fázi hry a zásobovali útočníky množstvím centrů (Kůdela si připsal za turnaj 3 gólové asistence). Na pozici defenzivního záložníka hrál Suchý. Svou dobrou předvídavostí, pracovitostí a poziční hrou úspěšně překazil mnoho útoků soupeře. Podle stavu utkání a typu soupeře se obrana buď stahovala více do hloubi pole, nebo podporovala útok a vytvářela tlak na soupeře. Obrana pracovala velice kompaktně a soupeřům dělalo velké problémy přes ni proniknout. Krajní záložníci dobrou křídelní hrou podporovali na hrotu osamoceného Fenina (asi nejlepšího hráče českého týmu), který kombinoval s podhrotovým útočníkem Střeštíkem a ofenzivním záložníkem Kaloudou. Toto útočné trio vytvářelo často prostor k zakončení i pro hráče ze zadních řad. Hlavní síla českého týmu tedy spočívala v odpovědném plnění taktických úkolů, dobré psychické odolnosti hráčů, kdy dokázali několikrát otočit nepříznivý výsledek. V neposlední řadě široká a kvalitní soupiska umožňovala alternativy na jednotlivých postech

35 Obrázek č. 3: Základní rozestavení ČR

36 4 Výsledková část 4.1 Výsledky jednotlivých utkání Česká republika - Argentina (skupina) Výsledek zápasu: : ŽK: Fenin, Janda, Kubáň - Yacob, Mercado Sestava ČR: Petr - Dohnálek, Mazuch, Šimůnek, Kubáň - Gecov, Kúdela, Suchý, Janda (88. Mičola) - Fenin (79. Okleštěk), Střeštík (57. Pekhart) Základní rozestavení: Sestava Argentiny: Romero - Mercado, Fazio, Cahais, Insua - Moralez (8. Acosta), Cabral (64. Piatti), Yacob, Banega - Aguero, Zarate Základní rozestavení: Stručný popis utkání: České mužstvo, které na světovém šampionátu dvacítek startuje po čtyřech letech, se dostalo v úvodu pod silný tlak favorita, z něhož se v prvních minutách jen těžko vysvobozovalo. Aktivní byli hlavně oba útočníci Aguero a Zarate. Vynikající formou se ale prezentoval brankař Radek Petr, a tak přestál náš tým počáteční tlak bez obdržené branky. Oba týmy předváděly vysoké tempo hry a rychlý fotbal. Češi se snažili eliminovat individuální schopnosti Argentinců dokonale organizovanou defenzivou a hrozili především při standardních situacích a z protiútoků. Druhá půle začala stejně jako ta první argentinským náporem. Obhájce titulu a pětinásobný světový šampión sice i nadále tvořil hru, ovšem Češi zdařile vykrývali prostory a snažili se soupeři odebírat míče ještě v zárodku akcí. Argentinci měli v jednu chvíli na hřišti čtyři útočníky, ale přes skvěle hrající českou defenzivu se neprosadili. Udeřit mohlo na druhé straně. V nastaveném čase Mičola málem využil nesmyslného vyběhnutí argentinského brankáře, ale jeho střelecký pokus stačila obrana před brankovou čarou odkopnout do autu. Díky velmi kvalitní předvedené hře si tak dvacítka připsala první bod do tabulky skupiny E. Výsledky:

37 Graf č. 1 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 3; 4% 9; 13% 32; 49% 23; 34% brankář obránci záložníci útočníci Graf č KOM jednotlivými hráči Petr Dohnálek Mazuch Šimůnek Kubáň Gecov Kůdela Suchý Janda Mičola (88. min) Fenin Střeštík Pekhart (57. min) Okleštěk (79. min) Graf č. 3 Kvantita jednotlivých útočných systémů 18% 46% 36% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok

38 Obrázek č. 4: Místo založení RP Obrázek č. 5: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č. 1-5)

39 Graf č. 4: Model a úspěšnost RP celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací individuální akce jedotlivce dlouhé šikmé přihrávky 1 rychlé kombinace 1 1 dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 5: Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 1: Herně - činnostní analýza Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Suchý, Kůdela Gecov, Fenin Kubáň, Fenin Suchý, Kůdela, Gecov, Pekhart Pekhart, Mičola

40 4.1.2 Česká republika - KLDR Výsledek zápasu: 2:2 (:1) Branky: 56. Kalouda, 66. Fenin Kim Kum-il, 89. Čon Kwang-hjok ŽK: Šimůnek, Kúdela - Pak Song-čo, Čong Čo-min Sestava ČR: Petr - Dohnálek (46. Střeštík), Suchý, Šimůnek, Kubáň - Gecov, Kalouda (83. Okleštěk), Kůdela, Janda - Fenin (9. Mičola), Pekhart Základní rozestavení: Sestava KLDR: Ču Kwang-min - Pak Nam-čo, Jun Jong-il, Ri Kwang-hjok, Čon Kwang-hjok - Kim Kuk-čin (63. Pak Čo-min), Pak Song-čo, Ri Čol-mjong, Kim Kjongil (81. Ri Hung-ryong) - Čong Čo-min, Kim Kum-il Základní rozestavení: Stručný popis utkání: Trenér Miroslav Soukup udělal oproti remízovému duelu s Argentinou dvě změny v sestavě. Místo Střeštíka poslal do útoku Pekharta a v záloze nastoupil Kalouda, čímž se Suchý posunul k Šimůnkovi do stoperské dvojice, odkud vypadl Mazuch. Utkání poznamenal brzký gól Korejců ve 12 min. což vneslo na kopačky hráčů v prvním poločase nervozitu a možná přílišný respekt. Česká dvacítka se sice pokoušela Korejce zatlačit, jenže její snahu brzdily nepřesnosti i soupeřova zahuštěná a pružná obrana. Asijskému celku vůbec nevadila umělá tráva, na níž se v Ottawě hrálo, a naopak k ohrožení se dostával mnohem snadněji než český tým. Po přestávce se obraz hry zcela změnil. Češi přišli z kabin viditelně nažhaveni a soupeře zatlačili do hluboké defenzivy. V 56. minutě se výstavní střelou k pravé tyči prosadil Kalouda. Český tým pokračoval ve své aktivitě, která po dalších deseti minutách vedla k vedoucí brance. Češi s přehledem kontrolovali další průběh utkání, jenže v 88. min. španělský sudí nařídil penaltu za faul Jandy v pokutovém území. Brankář Petr sice pokus Korejce vyrazil, ale na dorážku už nedosáhl. Zápas tak skončil druhou remízou českého týmu

41 Výsledky: Graf č. 6 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 5; 7% 11; 16% 27; 39% 27; 38% brankář obránci záložníci útočníci Graf č KOM jednotlivými hráči Petr Dohnálek Suchý Šimůnek Kubáň Gecov Kalouda Okleštěk (83. min) Kůdela Janda Fenin Střeštík (46. min) Pekhart Mičola (9. min) Graf č. 8 Kvantita jednotlivých útočných systémů 16% 4% 44% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok

42 Obrázek č. 6: Místo založení RP Obrázek č. 7: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č. 6-14)

43 Graf č Model a úspěšnost RP celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací individuální akce jedotlivce dlouhé šikmé přihrávky rychlé kombinace 2 dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 1 Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 2: Herně - činnostní analýza Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Dohnálek, Pekhart, Janda Gecov, Suchý, Dohnálek, Kalouda, Fenin Petr, Janda, Kůdela Pekhart, Střeštík Kůdela, Pekhart Petr, Kubáň, Kalouda, Fenin, Pekhart 56. (gól) Kůdela, Janda, Pekhart, Střeštík, Kalouda 66. (gól) Gecov, Střeštík, Janda, Kůdela, Fenin Gecov, Kůdela, Střeštík, Janda

44 4.1.3 Česká republika - Panama ČR - Panama 2:1 (:) Branky: 79. Kalouda, 82. Střeštík Barahona Sestava ČR: Petr - Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Kubáň - Mičola (67. Gecov), Kalouda, Suchý, Janda (89. Mareš) - Fenin (84. Pekhart), Střeštík Základní rozestavení: Sestava Panamy: Mejia - Vasquez, Mitchel, Vergara, Rodriguez (46. Cooper) - Ovalle, Castaneda (65. Quintero), J. Gonzalez (73. Barahona), P. Gonzalez, Polo - Torres Základní rozestavení: Stručný popis utkání: Trenér Soukup stejně jako proti KLDR i tentokrát udělal několik změn v sestavě. Místo Dohnálka poslal na pravý kraj obrany Kůdelu, Pekharta nahradil Střeštík a od začátku poprvé nastoupil Mičola. Navíc se do stoperské dvojice vrátil Mazuch. V úvodu utkání se nejprve prosazoval soupeř, kterému jen výhra dávala šance na postup, a několikrát nebezpečně ohrozil českou branku. Český tým se postupně dostával do hry, ale musel se potýkat se zataženou obranou soupeře. Proto si vytvářel tlak hlavně při standardních situacích. Branka však v první půli nepadla. I do druhého poločasu nastoupil aktivněji náš soupeř, ale žádnou výraznou šanci si nevypracoval. Naopak díky své snaze vstřelit branku začala panamská obrana nabízet okénka pro rychlé protiútoky. Velkou šanci neproměnil Fenin. Češi se však branky nakonec dočkali. V 79. minutě se krásně hlavou trefil Kalouda. Za tři minuty se dočkal i aktivní Střeštík, který se postavil k další standardní situaci ze strany, a jeho centr prošel až za záda panamského gólmana. Panama sice snížila, ovšem to už nic nezměnilo na tom, že Češi postoupili do vyřazovací části turnaje

45 Výsledky: Graf č. 11 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 3; 5% 6; 1% 26; 42% 27; 43% brankář obránci záložníci útočníci Graf č. 12 KOM jednotlivými hráči Petr Kůdela Mazuch Šimůnek Kubáň Mičola Gecov (67. min) Mareš (89. min) Kalouda Suchý Janda Fenin Střeštík Pekhart (84. min) Graf č. 13 Kvantita jednotlivých útočných systémů 17% 31% 52% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok

46 Obrázek č. 8: Místo založení RP Obrázek č. 9: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č )

47 Graf č. 14 Model a úspěšnost RP celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací individuální akce jedotlivce dlouhé šikmé přihrávky rychlé kombinace dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 15 Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 3: Herně - činnostní analýza Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Fenin Kůdela, Fenin

48 4.1.4 Česká republika - Japonsko ČR - Japonsko 2:2 (:1, 2:2), na penalty 4:3 Branky: 74. Kůdela z pen., 77. Mareš z pen Makino, 47. Morišima z pen. Penalty proměnili: Fenin, Kůdela, Suchý, Okleštěk - Aoki, Makino, Kašiwagi Neproměnili: Pekhart - Jasuda, Morišima Sestava ČR: Petr - Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Kubáň (91. Okleštěk) - Gecov (46. Mareš), Kalouda, Suchý, Janda - Fenin, Střeštík (55. Pekhart) Základní rozestavení: Sestava Japonska: Hajaši - Učida, Makino, Fukumoto, Jasuda - Tanaka (78. Fujita), Kašiwagi, Aojama, Umesaki - Kawahara (7. Aoki), Morišima Trenér: Jošida Základní rozestavení: Stručný popis utkání: Trenér Soukup udělal oproti zápasu s KLDR dvě změny v základní sestavě. Místo Pekharta nastoupil pod Feninem v útoku Střeštík, Kůdela se ze zálohy posunul místo Dohnálka na pravého obránce. Mladí fotbalisté uspěli v divokém utkání, které přineslo tři pokutové kopy v základní hrací době, dvě červené karty a které po dramatickém průběhu dospělo až k penaltovému rozstřelu. Japonci předváděli rychlou kombinační hru plnou technických kousků a šikovných narážeček. Předvedli i některé nebezpečné standardní situace, kterými úspěšně rozebírali českou zónovou obranu. Po rohovém kopu dali Japonci také první branku zápasu. Hned na začátku druhého poločasu začal český kouč Miroslav Soukup posilovat útok, když na hřiště poslal Mareše místo Gecova. Jenže gólově se prosadili znovu Asiaté, tentokrát z pokutového kopu. Zpátky do zápasu vrátila český tým až další penalta proměněná Kůdelou. Navíc za tři minuty dostal český tým možnost zahrávat svůj druhý pokutový kop v zápase. Mareš nabídnutou šancí nepohrdl. Bohužel po pár minutách byl po druhé žluté kartě vyloučen. Český tým musel dohrávat zápas v deseti i včetně prodloužení, ve kterém se Japonci snažili rozhodnou zápas ve svůj prospěch a nutno přiznat, že k tomu měli blíže než český tým. Od dalšího

49 pokutového kopu nás ochránil rozhodčí, jenž přehlédl evidentní ruku Oklešťka na brankové čáře. V penaltovém rozstřelu jsme měli více štěstí a postoupili do čtvrtfinále. Výsledky: I Graf č. 16 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 23; 32% 2; 3% 11; 15% 36; 5% brankář obránci záložníci útočníci Graf č KOM jednotlivými hráči Petr Kůdela Mazuch Šimůnek Kubáň Okleštěk (91. min) Gecov Mareš (46. min) Kalouda Suchý Janda Fenin Střeštík Pekhart (55. min) Graf č. 18 Kvantita jednotlivých útočných systémů 12% 28% 6% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok I Výsledky jsou zpracovány i s 3 min. prodloužením, které následovalo po základní hrací době

50 Obrázek č. 1: Místo založení RP Obrázek č. 11: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č )

51 Graf č. 19 Model a úspěšnost RP 14 celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací individuální akce jedotlivce dlouhé šikmé přihrávky rychlé kombinace 1 4 dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 2 Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 4: Herně - činnostní analýza Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Kůdela, Kalouda, Gecov, Suchý, Janda, Fenin Janda, Pekhart Šimůnek, Kubáň, Kalouda, Janda, Fenin Petr, Fenin

52 4.1.5 Česká republika - Španělsko ČR - Španělsko 1:1 (:, :), na penalty 4:3 Branky: 13. Kalouda Mata. Penalty proměnili: Fenin, Suchý, Kúdela, Pekhart - Mata, A. Gonzalez, Javi Garcia. Neproměnili: Marc Valiente, Pique Sestava ČR: Petr - Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Kubáň - Mičola, Kalouda (17. Gecov), Suchý, Janda (118. Cihlář) - Fenin, Střeštík (66. Pekhart) Základní rozestavení: Sestava Španělska: Adan - Barragan, Marc Valiente, Pique, Crespo - Javi Garcia, Mario Suarez (95. A. Gonzalez) - Mata, Granero (56. Toni Calvo), Adrian Lopez (81. Bueno) - Capel Základní rozestavení: Stručný popis utkání: Ve čtvrtfinále udělal trenér Soukup jednu změnu v základní sestavě. Na pozici pravého záložníka místo Gecova nastoupil od první minuty Mičola. V souboji se španělskými favority Češi začali hodně opatrně, moc se nesnažili útočit a soustředili se především na obranu s cílem nepouštět Španěly do rychlých protiútoků. Za zvolenou taktiku si ovšem po zápase vysloužil Soukup ostrou kritiku od svého španělského kolegy. Tato taktika ovšem přinášela úspěch a Španělé se za první půli dostali pouze ke třem střelám. Ve druhé půli nápor favoritů ještě zesílil, Češi často faulovali a soupeř si vynutil řadu standardních situací. Největší šance celého zápasu přišla 11 minut před koncem normální hrací doby, když španělský kanonýr Lopez nastřelil pouze tyč Petrovy brány. Také prodloužení se neslo ve stejném duchu jako celý zápas. Češi odolávali vytrvalému tlaku s řadou přímých kopů a několika individuálním průnikům. Ovšem udeřilo na opačné straně, to když se po hrubé chybě gólmana nádhernou ranou z 16 metrů trefil Kalouda. Radost českému týmu vydržela pouze 7 minut, kdy vyrovnal Mata. Rozhodovat musely opět pokutové kopy, ve kterém prokázali Češi mnohem více klidu a favorizovaného soupeře poslali z turnaje domů

53 Výsledky: II Graf č. 21 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 6; 7% 1; 12% 29; 35% 39; 46% brankář obránci záložníci útočníci Graf č. 22 KOM jednotlivými hráči Petr Kůdela Mazuch Šimůnek Kubáň Mičola Kalouda Gecov (17.) Suchý Janda Cihlář (118.) Fenin Střeštík Pekhart (66.) Graf č. 23 Kvantita jednotlivých útočných systémů 26% 46% 28% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok II Výsledky jsou zpracovány i s 3 min. prodloužením, které následovalo po základní hrací době

54 Obrázek č. 12: Místo založení RP Obrázek č. 13: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č )

55 Graf č. 24 Model a úspěšnost RP celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací individuální akce jedotlivce 2 dlouhé šikmé přihrávky rychlé kombinace dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 25 Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 5: Herně - činnostní analýza Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Suchý, Kalouda Suchý, Fenin, Mičola, Kalou Pekhart

56 4.1.6 Česká republika - Rakousko ČR - Rakousko 2: (2:) Branky: 4. Mičola, 15. Fenin Sestava ČR: Petr - Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Kubáň - Mičola (72. Mareš), Suchý, Kalouda, Janda (81. Cihlář) - Fenin, Střeštík (61. Pekhart) Základní rozestavení: Sestava Rakouska: Zaglmair - Suttner, Prödl, Gramann - Harnik (46. Junuzovič), Hackmair, Kavlak, Hinum, Simkovič (59. Okotie), Rasswalder (79. Morgenthaler) - Hoffer Základní rozestavení: Stručný popis utkání: Trenér Soukup poslal na trávník totožnou sestavu jako proti Španělsku, ale se zcela jinou taktikou. Tým, který ve čtvrtfinále proti silnému Španělsku 12 minut převážně bránil a postoupil díky penaltovému rozstřelu, předvedl úplně jinou tvář. Rakušany zatlačil do defenzívy a nátlakovou hrou je nutil k chybám. To se již po první čtvrthodině vyplatilo. Rakušané kromě dvou žlutých karet inkasovali i dva rychlé góly a de-facto bylo po zápase. Postupně se trefili Mičola a Fenin. Až potom český tlak trochu polevil a aktivitu začali přebírat Rakušané. Česká obrana však soupeře do žádné vážnější šance nepustila. Reprezentanti si snadno poradili s několika standardními situacemi a do zakončení soupeře nepustili ani ze hry. V průběhu druhé půle hra ztratila spád a v dalších minutách dominovala propracovaná česká obrana nad naivním rakouským útokem. A když první skutečně gólová šance Rakušanů přišla teprve 7 minut před koncem, avšak gólem neskončila, mohl se český tým radovat z historického postupu do finále MS

57 Výsledky: Graf č. 26 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 4; 5% 14; 18% 32; 4% 29; 37% brankář obránci záložníci útočníci Graf č KOM jednotlivými hráči Petr Kůdela Mazuch Šimůnek Kubáň Mičola Mareš (72. min) Suchý Kalouda Janda Cihlář (81. min) Fenin Střeštík Pekhart (61. min.) Graf č. 28 Kvantita jednotlivých útočných systémů 17% 48% 35% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok

58 Obrázek č. 14: Místo založení RP Obrázek č. 15: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č )

59 Graf č. 29 Model a úspěšnost RP individuální akce jedotlivce celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací 1 dlouhé šikmé přihrávky rychlé kombinace dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 3 Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 6: Herně - činnostní analýza Rakousko Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Kalouda, Mičola, Kůdela, Kalouda, Fenin, Mičola, Střeš Mičola, Šimůnek, Fenin Šimůnek, Janda, Pekhart, Fenin, Kalouda

60 4.1.7 Česká republika - Argentina (finále) ČR - Argentina 1:2 (:) Branky: 6. Fenin Aguero, 86. Zarate Sestava ČR: Petr - Kúdela, Mazuch, Šimůnek, Kubáň - Mareš (71. Gecov), Kalouda, Suchý, Mičola - Fenin, Střeštík (82. Pekhart) Základní rozestavení: Sestava Argentiny: Roméro - Fazio, Insua, Mercádo, Banega - Sanchez, Sigali, Aguero, Moralez (9. Cabral) - Zarate, Piatti (8. Acosta) Základní rozestavení: Stručný popis utkání: Ve finále MS udělal trenér jednu nucenou změnu v základní sestavě. Místo vykartovaného Jandy poslal na pravou stranu zálohy Mareše, Mičola se posunul na levý kraj zálohy. V kanadském Torontu se opakoval souboj ze základní skupiny a opět se hrálo na umělé trávě. Český tým poučen z úvodního střetnutí se na svého protivníka dobře takticky připravil. Hlavním úkolem bylo argentinské hráče, disponující výbornou individuální technikou a rychlostí, zdvojovat a nepouštět do přečíslení. Především v první půli neměl trenér svým svěřencům v podstatě co vytknout. Obrovskou šanci si vypracoval Suchý, bohužel gólman jeho střelu vyrazil na tyč. S postupujícím časem se začala na kopačky Argentinců vkrádat nervozita. Vepředu hrál osamocený Fenin a nevedl si vůbec zle. Nebojácně se pouštěl do soubojů s přesilou, střílel a centroval a byl to právě on, kdo otevřel brankový účet zápasu, když krásnou střelou z otočky skóroval. Bohužel vedení trvalo našemu týmu pouze 2 minuty. Po hrubé chybě české defenzivy, kdy ze zadní linie zbytečně vystoupil Mazuch, který za sebou nechal volný prostor, čehož využil nejlepší střelec turnaje Aguero. Když už se schylovalo k prodloužení, rozhodl o vítězství Argentiny v 86. minutě nenápadnou akcí Zarate

61 Výsledky: Graf č. 31 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 4; 7% 8; 13% 2; 33% 28; 47% brankář obránci záložníci útočníci Graf č KOM jednotlivými hráči Petr Kůdela Mazuch Šimůnek Kubáň Mareš Gecov (76. min) Kalouda Suchý Mičola Fenin Střeštík Pekhart (83. min) Graf č. 33 Kvantita jednotlivých útočných systémů 24% 43% 33% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok

62 Obrázek č. 16: Místo založení RP Obrázek č. 17: Průběh vedení RP Grafické znázornění úspěšných RP (viz přílohy č )

63 Graf č Model a úspěšnost RP celkem úspěšných neúspěšných končící stand. situací individuální akce jedotlivce 2 2 dlouhé šikmé přihrávky rychlé kombinace dlouhá kolmá přihrávka náhodné získání míče Graf č. 35 Příčina vzniku RP KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka Tabulka č. 7: Herně - činnostní analýza Minutáž utkání Počet zapojených hráčů Počet přihrávek Čas útočné akce (s) Zapojení hráči do útoku Mazuch, Suchý, Fenin, Kalouda Kalouda, Fenin Střeštík, Fenin, Mičola Kalouda, Mičola, Fenin, Mareš Mičola, Kalouda, Kubáň Fenin, Kalouda

64 4.2 Celkové výsledky všech utkání dohromady 1. Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM Graf č. 36 Proporcionální zastoupení hráčských funkcí na KOM 5% 14% 38% 43% brankář obránci záložníci útočníci Graf č. 37 KOM jednotlivými hráči Petr Kůdela 43 Mazuch 46 Šimůnek Kubáň 52 Dohnálek 8 Mičola 18 Kalouda 38 Suchý Janda 3 Gecov 16 Mareš 4 Fenin 9 Střeštík 12 Pekhart 6 Okleštěk 1 Graf č. 38 celkový počet KOM v jednotlivých zápasech Argentina (skupina) KLDR Panama Japonsko Španělsko Rakousko Argentina (finále) Kvantita jednotlivých útočných systémů

65 Graf č. 39 Kvantita jednotlivých útočných systémů 19% 48% 33% postupný útok rychlý protiútok kombinovaný útok Graf č. 4 Celková úspěšnost rychlého protiútoku 27; 18% 34; 22% 91; 6% úspěšný neúspěšný končící stand. sit. Graf č. 41 Charakter vstřelených branek 2; 2% 5; 5% 2; 2% 1; 1% rychlý protiútok postupný útok kombinovaný útok standardní situace 3. Místo založení rychlých protiútoku

66 Obrázek č. 18: Místo založení RP Graf č. 42 Místo založení rychlého protiútoku obranné pásmo střední obranné pásmo střední útočné pásmo útočné pásmo Graf č. 43 Směr vedení rychlého protiútoku RP vedený středem hřiště RP vedený po pravém křídle 15 RP vedený po levém křídle Model a úspěšnost rychlého protiútoku

67 Graf č. 44 Model rychlého protiútoku individuální akce jednotlivce rychlé kombinace náhodné získání míče dlouhé šikmé přihrávky dlouhá kolmá přihrávka 37% 31% 7% 2% 23% Graf č. 45 III Model RP - individuální akce jednotlivce 12 celkem úspěšný neúspěšný končící standardní situací Graf č. 46 Model RP - dlouhá šikmá přihrávka celkem úspěšný neúspěšný končící standardní situací 1 III Model rychlého protiútoku založený na náhodném získání míče v blízkosti soupeřovy branky a okamžitém zakončení se ve sledovaných sedmi utkáních objevil pouze sporadicky, proto tento model nebudeme srovnávat

68 Graf č Model RP - rychlé kombinace celkem úspěšný neúspěšný končící standardní situací Graf č Model RP - dlouhá kolmá přihrávka celkem úspěšný neúspěšný končící standardní situací 6. Příčina vzniku rychlého protiútoku Graf č. 49 Příčina vzniku rychlého protiútoku 34; 26% 23; 17% 75; 57% KOM rychlá rozehrávka nepřesná přihrávka

69 7. Herně - činnostní analýza rychlého protiútoku Graf č. 5 počet RP Počet přihrávek počet přihrávek Graf č. 51 počet RP Počet zapojených hráčů počet hráčů

70 5 Závěrečná část 5.1 Diskuze Výsledky zpracované ze všech sedmi utkání, která česká reprezentace odehrála na MS, poukazují na nezastupitelnou roli rychlého protiútoku v dnešní moderní hře. Z výsledků naší analýzy vyplývá, že mužstvo realizovalo za celé mistrovství 135 útočných akcí založených na rychlém protiútoku (33 %). 2 útočných akcí bylo vedeno postupným útokem (48 %) a 77 útočných akcí (19 %) bylo realizováno kombinovaným útokem (viz graf č. 39). Poněkud překvapujícím zjištěním je, že z celkového počtu 1 branek, které Češi vstřelili, byly pouze 2 (2 %) vstřeleny po rychlém protiútoku a celých 5 % padlo ze standardních situací. Postupný útok se podílí na vstřelených brankách stejně jako rychlý protiútok 2 brankami (2 %) a útok kombinovaný pouze 1 % s jednou vstřelenou brankou (viz graf č. 41). Výše uvedené výsledky se neshodují ani s názorem Roxburgha (26), který uvádí procentuální rozmezí od 3-4 %, ani s Ličkou (21) a Hřebíkem (21) (viz literární přehled, kap. č. 2.3). Celková úspěšnost rychlého protiútoku dosahovala 22 %, neúspěšný protiútok tvořil 6 %. 18 % akcí po rychlém protiútoku skončilo ziskem standardní situace (viz graf č. 4). Na základě zjištěných výsledků lze vyvodit fakt, že nejen rychlý protiútok, ale i standardní situace hrají dominantní roli a jsou velkou zbraní téměř každého mužstva. Co se týče místa založení rychlého protiútoku, zjistili jsme, že nejvíce akcí je založeno ve středním obranném pásmu hřiště (celkem 57 akcí), následuje obranné pásmo (47 akcí), dále střední útočné pásmo (19 akcí) a nejméně je zastoupeno pásmo útočné s 5 založenými akcemi (viz graf č. 42 a obrázek č. 18), což potvrdilo naší první hypotézu. Z vypozorovaných výsledků je patrné, že levá strana se na založených rychlých protiútocích podílela podstatně více než strana pravá, a to poměrně značně 3 založených akcí na straně levé oproti 16 na straně pravé. Tuto skutečnost bychom interpretovali tím, že na levé straně hrál výborně hrající Janda a ofenzivně laděný obránce Kubáň. Oba hráli společně všechny zápasy, vyjma finále. IV Oproti tomu na pravé straně jak obrany, tak zálohy se často měnili hráči a trenér dlouho hledal optimální sestavu pro tyto posty. Celkově se však dá říci, že nejčastěji jsou rychlé protiútoky zakládány z prostorů vlast- IV Janda dostal stop na jedno utkání pro 2 žluté karty

71 ního pokutového území. Zejména z prostoru mezi vlastním pokutovým územím a půlicí čarou (sektor 1 b a 2 b viz kap. č. 3.4). Pro založení rychlého protiútoku se jeví jako velmi výhodné sektory 2 b a 3 b, neboť tyto sektory jsou pro obranu soupeře velmi zranitelné a v případě ztráty míče (zejména po KOM) se naskýtá příležitost protiútoku do nezorganizované obrany. Navíc tyto sektory vykazují nejvyšší úspěšnost při zakončování útočných akcí. Jako méně výhodné pro založení rychlého protiútoku se jeví krajní sektory v útočném pásmu hřiště. Zvýšená kvantita založených útočných akcí na levé straně hřiště úzce souvisí i s další námi sledovanou kategorií, průběhem vedení rychlého protiútoku. Na základě pečlivé analýzy jednotlivých úspěšných akcí a jejich grafickém zakreslení (viz obrázky č. 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17) nám vyšly 3 základní modely průběhu vedení útočné akce. Rychlý protiútok vedený středem hřiště, po levém křídle a po pravém křídle. Podobně jako u místa založení převládá vedení rychlého protiútoku po levé straně (15), následuje vedení středem hřiště (11) a vedení rychlého protiútoku po pravé straně (7) (viz graf č. 43). Dalším cílem naší práce bylo určit model rychlého protiútoku (viz graf č. 44). Nejčastějším modelem vedení rychlého protiútoku byla dlouhá kolmá přihrávka (37 %) adresovaná nejčastěji na rozběhnutého Fenina nebo na jednoho z krajních záložníků. To ne zcela přesně potvrzuje naši druhou hypotézu, neboť model založený na individuální akci jednotlivce (31 %) se z uvedených modelů umístil až na druhém místě. Důvodem mohou být právě vhodné hráčské tipy pro uplatnění výše zmíněného modelu rychlého protiútoku u českého mužstva. To jsou zejména - vynikající kondiční připravenost, agresivita, rychlost a výborný výběr místa pro naběhnutí za soupeřovu obranu. Dalším častým modelem se nám vyprofilovaly rychlé kombinace (23 %), nejčastěji praktikované krátkou a rychlou přihrávkou do nohy, konstruovanou již od obránců přes středopolaře (nejčastěji Suchý, nebo Kalouda). Na čtvrtém místě se co do kvantity modelů rychlého protiútoku umístil model založený na dlouhých šikmých přihrávkách (7 %). Nejméně se vyskytoval způsob vedení rychlého protiútoku založený na náhodném získání míče zejména v blízkosti pokutového území soupeře a okamžitém zakončení. To lze vysvětlit skutečností, že nejlepší světová mužstva při zakládání útočné akce, jen málo kdy chybují okolo vlastního pokutového území. Z pohledu úspěšnosti jednotlivých způsobů vedení rychlého protiútoku, nám vyšel jako nejúspěšnější model založený po individuální akci jednotlivce (12 úspěšných akcí) (viz

72 graf č. 45). V této činnosti vynikal zejména skvěle technicky vybavený Fenin, který se nebál v soubojích 1:1 obejít i několik protihráčů, kteří ho museli zastavit často jen za cenu faulu. Z následných standardních situací padly i dvě branky. V Shodně (8 úspěšných akcí) mělo charakter dlouhé kolmé přihrávky a rychlé kombinace (viz graf č. 47 a 48). Zejména brankář Petr se často pokoušel zaskočit obranu soupeře rychlou rozehrávkou, většinou dlouhým výkopem buď na Fenina, nebo Pekharta. Rychlé kombinace nejčastěji začínaly u Suchého, který zakládal mnoho útočných akcí, buď středem na Kaloudu a Střeštíka, nebo do křídelních prostor. Pouze 4 úspěšné útočné akce měly charakter dlouhé šikmé přihrávky (viz graf č. 46). Co se týče příčin vzniku rychlých protiútoků (viz graf č. 49), zjistili jsme, že největší podíl mají konstruktivně odebraný míče a to z 57 % (75 KOM), čímž se nám potvrdila naše třetí hypotéza. Dalším důvodem vzniku rychlého protiútoku je nepřesná přihrávka soupeře, která tvoří 26 % (34 nepřesných přihrávek). Rychlé rozehrání útočné akce, ať už po zakončené akci soupeře, nebo porušením pravidel tvoří 17 % (23 rychlých rozehrávek). Z vypozorovaných výsledků je zřetelně patrná důležitost KOM při zakládání rychlého protiútoku do nezorganizované obrany soupeře. Mužstvo České republiky získalo za celé MS celkem 494 KOM (viz graf č. 38), což činí průměr přes 7 KOM na jedno utkání. Nejvíce KOM získal hráč Suchý a to 74, dále brankář Petr s 69 a stoper Šimůnek s 68 (viz graf č. 37). Výsledná čísla KOM vypovídají o důležitosti defenzivního záložníka Marka Suchého, který byl také na začátku většiny útočných akcí českého týmu a na zakládání rychlých protiútoků se podílel největší mírou. Co se týče proporcionálního zastoupení hráčských funkcí na KOM (viz graf č. 36), nejvíce se podílela obranná řada (45 %), následovala záložní řada (38 %), dále brankář (14 %) a nejméně se na KOM podílela řada útočná. Výsledky naší analýzy také ukázaly, že nejčastěji byl rychlý protiútok realizován 2 hráči a to ve 12 útočných akcí (viz graf č. 51). Překvapujícím zjištěním je skutečnost, že 4 a 5 hráčů se na RP podílelo celkem v 8 případech, což svědčí o větší míře kolektivního pojetí rychlého protiútoku. S větším počtem zapojených hráčů do RP souvisí i počet přihrávek, který kolísal od 1 (ve 12 případech) až dokonce po 7 přihrávek (v 1 případě). Průměrně se počet přihrávek pohyboval mezi 1-3 (viz graf č. 5) v časovém rozmezí kolem 8-1 sekund, čímž se nám potvrdila naše poslední hypotéza. V Proti Japonsku v osmifinále v 77. min. (penalta) a proti Rakousku v semifinále ve 4. min. (standardní situace z levé strany)

73 Z požadavků na týmový herní výkon jsme zjistili, že nejdůležitějším faktorem pro úspěšnou realizaci RP je rychlost vedení útoku, přímočarost, využití momentu překvapení a také dobrá podpora útoku ostatními hráči. Ukázalo se, že o úspěšnosti RP rozhoduje tzv. dynamická technika, schopnost bezchybného ovládání míče v plné rychlosti, úspěšné obcházení soupeře, přesná přihrávka a správný výběr místa při nabíhání za soupeřovu linii. 5.2 Kritika vlastního výzkumu Považujeme za důležité zmínit se o problematických místech, která realizaci našeho výzkumu provázely. Výzkum nebyl vždy prováděn v ideálních podmínkách, zejména její výsledková část. Rádi bychom se zmínili o určitých nesrovnalostech v této kapitole. Za problematické body našeho výzkumu považujeme zejména: 1. Možné zkreslení televizního záznamu. Jak jsme již uvedli v kapitole 3.3 Metodika, dvojdimenzionální obrazy tvořené videozáznamem poskytují zkreslené informace třídimenzionální reality, navíc kamera nezabírá celou plochu hřiště. Dalším problémem může být, že MS mládežnických kategorií nezabírá takové množství kamer jako třeba MS dospělých. Pokud kamera nezabírá herní situaci v ideálním úhlu, může dojít ke zkreslení, zejména pokud jde o určení přesného místa založení rychlého protiútoku a následné jeho vedení. 2. Některé stanovené kategorie pozorování mohou být velmi subjektivní. Pozorování je vždy subjektivní metodou a přestože jsme se snažili o co nejpřesnější určování sledovaných jevů, nelze s jistotou zaručit objektivitu námi získaných dat. Příkladem bychom uvedli problematičnost určování, zda se u dané útočné akce jedná o rychlý protiútok nebo už o útok kombinovaný. Mnohdy jsou rozdíly zcela minimální a posouzení je velmi subjektivní. I přes tyto problémy se domníváme, že se nám podařilo provést výzkum dostatečně přesně. 5.3 Modelové situace Tato práce nebyla vytvořena pouze se záměrem zaznamenat fakta o rychlém protiútoku a potažmo o české dvacítce, ale také s cílem nabídnout zpětnou vazbu a názory, které mohou být podnětem v samotném tréninkovém procesu. Dále tato práce poskytuje informace o nejčastěji se opakujících modelech rychlého protiútoku. Z odpozorovaných

74 úspěšných akcí RP, které realizovalo české mužstvo, se nám naskýtají určitá schémata typických modelových situací, které se v jednotlivých utkáních nejvíce vyskytovaly a mají podobnou strukturu. Grafické znázornění: Při grafických záznamech jednotlivých herních situací jsme využili značení běžné pro tyto účely:

75 5.3.1 Modely rychlého protiútoku model založený na individuální akci jednotlivce a dlouhé kolmé přihrávce VI Tato akce byla úspěšně realizována v osmifinále proti mužstvu Japonska. Základní struktura modelu: a) místo kombinace - útočné pásmo hřiště b) počet zapojených útočících hráčů - 2 (Petr, Fenin) c) počet zapojených obranných hráčů - 1 d) organizace obrany - střední obranné + obranné pásmo hřiště e) čas útočné akce - 15 sekund Realizace samotné akce: a) dlouhý výkop japonského brankáře b) nechtěná malá domů brankáři Petrovi c) okamžitý dlouhý nákop na rozběhnutého Fenina d) výborné zpracování a pokrytí míče s krásným obtočením kolem bránícího hráče e) faul v pokutovém území VI Model založený pouze na individuální akci jednotlivce se ve sledovaných utkáních neobjevil ani jednou, proto jsme ho spojili s dlouhou kolmou přihrávkou

76 Co bychom pochválili útočícímu mužstvu: a) přesný dlouhý míč od brankáře Petra na rozběhnutého Fenina b) správný výběr místa Fenina, výborná technika vedení a pokrytí míče, dravost a drzost v souboji 1:1 Co bychom vytkli bránícímu mužstvu: Po dlouhém výkopu nedůraz v osobním hlavičkovém souboji, který útočné akci předcházel. Hlavní chybu ovšem spatřujeme v pomalé a špatné reakci obrany na dlouhý míč hráči zaspali. V neposlední řadě chybělo zdvojení Fenina a poměrně zbytečný faul japonského obránce. model založený na dlouhých šikmých přihrávkách Tato akce byla realizována ve finále MS proti mužstvu Argentiny. Základní struktura modelu: a) místo kombinace - obranné až útočné pásmo hřiště a) počet zapojených útočících hráčů - 4 (Kalouda, Mičola, Fenin, Mareš) b) počet zapojených obranných hráčů - 5 c) organizace obrany - střední obranné + obranné pásmo hřiště d) čas útočné akce - 16 sekund

77 Realizace samotné akce: a) zahraný rohový kop Argentiny b) vyhraný hlavičkový souboj c) rychlá rozehrávka na rozběhnutého Mičolu d) časovaná šikmá přihrávka postupně na nabíhajícího Fenina a Mareše e) zakončení Mareše z prvního doteku Co bychom pochválili útočícímu mužstvu: a) vyhraný hlavičkový souboj a konstruktivní rozehrání útočné akce b) rychlost vyvezení a dobré vedení míče Mičoli s následnou časovanou a přesnou šikmou přihrávkou Co bychom vytkli bránícímu mužstvu: Špatně rozehraný rohový kop Argentiny. Pomalá a špatná reakce na rozběhnutého Mičolu, především u hráčů ve středu hřiště, kteří měli i za cenu taktického faulu přerušit útočnou akci. Nedůsledné vystoupení hráčů obranné řady. Model založený na rychlé kombinaci Tato akce byla realizována v základní skupině proti mužstvu KLDR

78 Základní struktura modelu: a) místo kombinace - střední obranné, střední útočné a útočné pásmo b) počet zapojených útočících hráčů - 5 (Petr, Kubáň, Kalouda, Fenin, Pekhart) c) počet zapojených obranných hráčů - 6 d) organizace obrany - střední obranné + obranné pásmo hřiště, střední útočné pásmo e) čas útočné akce - 17 sekund Realizace samotné akce: a) zbytečná ztráta míče soupeře (dlouhý nákop na nikoho ) b) okamžitý výhoz gólmana na levou stranu hřiště c) sled třech rychlých přihrávek z jednohu doteku na polovině hřiště d) krátké vedení Feninem do pokutového území, přihrávka do strany na Kaloudu e) přesný centr ze strany na zakončujícího Pekharta Co bychom pochválili útočícímu mužstvu: a) rychlost, přesnost a plynulost celé útočné akce b) i když rychlý protiútok trval poměrně dlouho (17 sekund), akce měla spád a nikdo ze zúčasněných hráčů ji zbytečně nebrzdil Co bychom vytkli bránícímu mužstvu: Zbrklost při zakládání útočné akce a zbytečně odevzdaný míč soupeři dlouhým nákopem, po kterém rychlý protiútok následoval. Dále nedůsledné přistupování k soupeři a špatné obsazování hráčů v malém pokutovém území. Pekhart měl dostatek času na zakončení

79 a) Model založený na dlouhé kolmé přihrávce Tato akce byla realizována v základní skupině proti mužstvu Panamy. Základní struktura modelu: a) místo kombinace - střední obranné, střední útočné a útočné pásmo b) počet zapojených útočících hráčů - 2 (Kůdela, Fenin) c) počet zapojených obranných hráčů - 2 d) organizace obrany - střední obranné a obranné pásmo e) čas útočné akce - 1 sekund Realizace samotné akce: a) odebrání míče soupeři vběhnutím do přihrávky b) rychlé vyvezení míče na střed hřiště c) dlouhá kolmá přihrávka na rozběhnutého Fenina d) převzetí míče, krátké vedení a zakončení Co bychom pochválili útočícímu mužstvu: a) zachycení přihrávky soupeře konstruktivním odebráním míče (dobré čtení hry) b) přesná přihrávka a správné načasování celé útočné akce Co bychom vytkli bránícímu mužstvu:

80 Zbytečná ztráta míče na útočné polovině hřiště, důsledkem toho byla rychlá útočná akce, kterou nemohli obránci nějak výrazněji ovlivnit. Jedině snad bychom vytkli pomalou reakci dvou obránců, kteří si nepohlídali náběh Fenina za obranu. Model založený na náhodném získání míče se snahou o co nejrychlejší zakončení Tato akce byla realizována ve čtvrtfinále proti Španělsku. Základní struktura modelu: a) místo kombinace - střední útočné a útočné pásmo a) počet zapojených útočících hráčů - 1 (Pekhart) b) počet zapojených obranných hráčů - 3 c) organizace obrany - střední obranné a obranné pásmo d) čas útočné akce - 5 sekund Realizace samotné akce: a) nepřesná zpětná přihrávka Španělů - 8 -

81 b) získání volného míče Pekhartem c) dynamické vedení míče na hranici pokutového území d) střela vedle levé tyče španělského gólmana. Co bychom pochválili útočícímu mužstvu: a) dobrý výběr místa Pekharta b) rychlá akce zakončená na několik dotyků s míčem Co bychom vytkli bránícímu mužstvu: Rychlému protiútoku předcházelo 12 min. před koncem 1 % šance Španělů, když nedali z malého vápna do zcela odkryté brány gól, důsledkem toho vzniku rychlý protiútok na české straně. Španělům bychom vytkli zejména určitou ztuhlost a nekoncentrovanost po zmíněné neproměněné šanci. Hráči zcela zapomněli na defenzivu a jen rozhazovali zmatečně rukama

82 6 Závěr V úvodu diplomové práce byl stanoven hlavní cíl, tedy na základě sledování reprezentačního mužstva ČR do 2 let analyzovat systém rychlého protiútoku a zjistit jak je využíván nejen vicemistry světa v této věkové kategorii. Dalším cílem bylo nastínit jednotlivé úspěšné modelové situace rychlého protiútoku, které představují určité nebezpečí pro branku soupeře. Vytvořili jsme komplex pozorování, z hlediska kvantity i kvality útočných akcí, realizovaných pomocí rychlého protiútoku a s cílem nabídnout ho co nejširší škále fotbalových trenérů i široké veřejnosti. Výzkum potvrdil nezastupitelnou roli rychlého protiútoku v dnešní moderní hře. Přesto je pro nás mírným překvapením, že z 1 branek, které mužstvo za celé mistrovství vstřelilo, padly pouze 2 po rychlém protiútoku. Důležitým elementem pro úspěch mužstva se tak bez ohledu na výkonnostní úroveň, stávají dobře zvládnuté standardní situace jak obranné, tak útočné. Z našeho výzkumu totiž vyplynulo, že právě 5 branek, tedy celých 5 % bylo dosaženo po standardních situacích. V dnešní době, plné zónových obran, představuje mnohdy pro většinu mužstev rychlý protiútok jediný způsob, jak úspěšně překonat propracovanou obranu soupeře. Je proto nutné, přikládat jeho nácviku patřičnou pozornost už od raného věku a učit mladé hráče snaze o rychlý a přímočarý fotbal. Tato práce může být podnětem k tomu, jak na tuto aktuální problematiku nahlížet a jak ji v budoucnu využít ve prospěch různých věkových kategorií a výkonnostních stupňů v tréninku nebo samotném utkání

83 7 Seznam použité literatury 1. BANGSBO, J., PEITERSEN, B. Soccer systems and strategies. Champaign, IL:Human Kinetics, 2. ISBN BEDŘICH, L. Fotbal, rituální hra moderní doby. Brno: Repropress, 26. ISBN BOKŠA, M., MENDLÍK, J. Střelba v kopané. Praha: Olympia, BRÜCKNER, K. Rozhovor s trenérskou osobností. Fotbal a trénink, 22. č. 4, str BRÜCKNER, K. Aktuální rozhovor. Fotbal a trénink, 28. č. 1, str BUNC, V., PSOTTA, R. Současný výzkum ve fotbale a tréninková praxe. Fotbal a trénink, 23. č. 2, str BUZEK, M., PROCHÁZKA, L. Moderní obrana. Praha:G.D.K. Sport M., 23. ISBN DOVALIL, J., a kol. Lexikon sportovního tréninku. Praha: Karolinum, 28. ISBN DOVALIL, J., a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 25. ISBN FERGUSSON, A., Osobnost trenéra. Fotbal a trénink. 29. č. 2, str HENDL, J., Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. Praha: Portál, 25. ISBN

84 12. HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, ISBN KNUDSON, D., MORRISON, C. Qualitative analysis of human movement. Champaign, IL: Human Kinetics, 22. ISBN - 1: LIČKA, W. Herní pojetí - taktické strategie. Fotbal a trénink. 27. č. 1 str LIČKA, W. Rozhovor s trenérskou osobností. Fotbal a trénink, 21, č. 1, str LIČKA, W. Přechodové fáze - základ úspěchu mužstva. Fotbal a trénink č. 3-4, str LUCCHESI, M. Attacking soccer: a tactical analysis. Spring city: Reedswain Publishing, 21. ISBN MAŇÁK, J., ŠVEC, Š., ŠVEC, V. Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido, 25. ISBN OSIECK, H. FIFA world cup Německo. Fotbal a trénink, 26. č. 4, str PSOTTA, P. Analýza intermitentní pohybové aktivity. Praha: Karolinum, 23. ISBN ROXBURGH, A. Liga mistrů kritérium úrovně světového fotbalu. Fotbal a trénink. 26. č. 4, str SEDLÁČEK, P. Analýza útočného systému rychlého protiútoku ve fotbale. Praha, s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Mario Buzek

85 23. SOUKUP, M. Rozhovor s trenérskou osobností. Fotbal a trénink. 27. č. 3, str SÜSS, V. Význam indikátorů herního výkonu pro řízení tréninkového procesu. Praha: Karolinum, 26. ISBN VOTÍK, J. Fotbal - trénink budoucích hvězd. Praha: Grada Publishing, 23. ISBN VOTÍK, J. Trenér fotbalu B licence. Praha: Olympia, 25. ISBN Další zdroje: Report and Statistics FIFA U-2 WORLD CUP Canada

86 8 Přílohy Česká republika - Argentina (skupina) Příloha č. 1: 11. min. Příloha č. 2: 37. min

87 Příloha č. 3: 51. min. Příloha č. 4: 75. min

88 Příloha č. 5: 91. min Česká republika - KLDR Příloha č. 6: 9. min

89 Příloha č. 7: 13. min. Příloha č. 8: 27. min

90 Příloha č. 9: 46. min. Příloha č. 1: 51. min

91 Příloha č. 11: 52. min. Příloha č. 12: 56. min

92 Příloha č. 13: 66. min. Příloha č. 14: 9. min

93 Česká republika - Panama Příloha č. 15: 38. min. Příloha č. 16: 73. min

94 Česká republika - Japonsko Příloha č. 17: 17. min. Příloha č. 18: 6. min

95 Příloha č. 19: 62. min. Příloha č. 2: 63. min

96 Příloha č. 21: 76. min. Česká republika - Španělsko Příloha č min

97 Příloha č. 23: 63. min. Příloha č. 24: 79. min

98 Česká republika - Rakousko Příloha č. 25: 8. min. Příloha č. 26: 4. min

99 Příloha č. 27: 46. min. Příloha č. 28: 74. min

100 Česká republika - Argentina (finále) Příloha č. 29: 17. min. Příloha č. 3: 19. min

101 Příloha č. 31: 3. min. Příloha č. 32: 44. min

102 Příloha č. 33: 5. min. Příloha č. 34: 58. min